číslo 37. – listopad, prosinec 2011 - Základní škola a Mateřská škola

Základní škola Čimelice
Číslo 37
listopad, prosinec 2011
1|Stránka
Úvodem
Taky jste dostali do mailu toho úspěšného
lovce, který omylem zastřelil Santovi všechny čtyři
soby? Mně osobně to nevadí, protoţe mám radši
Jeţíška. A toho zatím, doufám, nikdo nezastřelil.
V 6. třídě jsme psali sloh o tom, jak trávíme Štědrý
den, a musím přiznat, ţe jsem se začala taky těšit.
I na ten bramborový salát, co tak rád ujídá Michal
Štrouchal (a nejen on). Vánoce jsou tu za chvíli, já
jen doufám, ţe je nestrávíte pouze u televize, ale
přečtete si taky nějakou kníţku. I kdyţ nám kníţky
s rostoucím DPH (daň z přidané hodnoty) podstatně
zdraţily. Prozatím vám předkládáme ke čtení
alespoň další číslo Školního zpravodaje. Nabízí toho
opravdu hodně a nebudu všechno jmenovat, protoţe
od toho máme obsah. Doufám, ţe se všichni setkáme
na vystoupení dramatického krouţku a pěveckého
sboru v sále Na Hvíţďalce (ve čtvrtek 22. prosince)
a těším se na shledanou u dalšího čísla zpravodaje –
v roce 2012.
Za redakci Jana Kubátová
Obsah:
Str. 3-5 = ORION CUP
Str. 6 = Stolní tenis
Str. 7 = Šplh
Str. 8 = Přeborník ZŠ Čimelice
Str. 8 = Judo
Str. 9-11 = Exkurze do redakce a tiskárny
Str. 12-14 = Škola v přírodě
Str. 15-16 = Tropical Island
Str. 16 = Dramatický krouţek
Str. 17 = Pěvecký krouţek
Str. 18-19 = Halloween
Str. 20 = Burza středních škol
Str. 20 = Vtipy
Str. 21 = Hlášky
Str. 22 = Twilight
Str. 22-23 = Divokej Bill
Str. 24 = Od ţáka nejen pro učitele
Str. 25 = Rozhovor
Str. 26-27= ME ve fotbale
Str. 27 = Ze ţivota včel
Str. 28 = Činčila
Str. 29 = PC recenze
Str. 30 = Jak trávím Štědrý den
Str. 31-32 = Anketa
*Pozn.: Značka
...
kdekoliv v časopise znamená, že článek pokračuje na další straně.
2|Stránka
ORION FLORBAL CUP chlapců 2011
Ve dnech 9. a 10. listopadu 2011 proběhlo v Písku v obloukové hale okresní finále
ZŠ v Orion Florbal CUPU chlapců v kategorii 6. a 7. tříd a v kategorii 8. a 9. tříd.
Mladší chlapci ZŠ Čimelice obsadili dělené 5. - 6. místo (po dvou výhrách 2:0 nad
ZŠ Jana Husa Písek a ZŠ Mirotice a prohrách 4:2 se ZŠ J.K.Tyla Písek a 3:1 se ZŠ TGM
Písek). Při větší rozvaze a klidu v zakončení mohlo být konečné umístění v konkurenci
deseti škol lepší! Většinu týmu tvořili ţáci 6. třídy a náš tým patřil mezi nejmladší v celém
turnaji. Pokud příští rok tito ţáci vyuţijí získané zkušenosti, mají šanci bojovat o příčky
nejvyšší!
Sestava ZŠ Čimelice: Pavel Hadáček, Josef Biskup, Vladislav Kníţe, Lukáš Vala, Ladislav
Jizba, Jakub Klimeš, Jakub Kuchejda, Zbyněk Motejzík, Vojtěch Štěpánek, Jan Kníţe a
Michal Štrouchal
Střelci branek: 5x J.Klimeš, 1x J.Kuchejda, 1x J.Biskup
V kategorii starších ţáků se turnaje zúčastnilo 11 týmů, které byly rozděleny do
tří skupin. Ţáci ZŠ Čimelice vyhráli skupinu „A“, kdyţ porazili ZŠ J.K.Tyla Písek 5:1 a
loňského vítěze – ZŠ Bernartice 2:1! Ve finálové skupině předváděli chlapci dobré
výkony, ale v obou zápasech jim chybělo trošku štěstí, kdyţ několikrát nastřelili tyčku
soupeřovy branky. Po prohrách 2:1 se ZŠ Chyšky a 1:0 se ZŠ E. Beneše Písek obsadili
čimeličtí chlapci 3. místo v okrese v této věkové kategorii!
Sestava ZŠ Čimelice: Jan Vašek, Vojtěch Mastný, Martin Jouja, Jan Ziegler, Dominik
Bína, Ondřej Bernatík, Josef Gereg, Jakub Linhart, Lukáš Válek, Jaromír Jirků, Jan
Pěknice a Jan Kuchta
Střelci branek: 6x V.Mastný, 2x J.Ziegler
Vláďa Linhart
3|Stránka
ORION FLORBAL CUP dívek
Středa 16. listopadu 2011 by se na naší škole dala označit jako sportovní den.
Toto datum si vybrali pořadatelé hned tří soutěţí – pro dívky florbal, pro kluky
futsal a pro obojí šplh.
Já jsem jela s devíti mladšími (6.-7. tř) a devíti staršími (8.-9.tř.) florbalistkami
do písecké obloukové haly obhájit loňské první a druhé místo v okresním kole Orion Cupu.
Také na této soutěţi je jasně znát, ţe florbal se skutečně stal velmi oblíbeným sportem
i u dívek. Počet týmů kaţdoročně narůstá, v kategorii starších dívek letos bojovalo uţ 7
týmů, v kategorii mladších zatím čtyři.
Druţstvo mladších dívek hrálo ve sloţení: Bára Janotová (kapitánka), Štěpánka
Motejzíková, Karolína Štětinová, Klárka Lišková, Lucka Počtová, Andrea Jelínková,
Markétka Chylíková (brankářka), Kristýna Račanová a Terka Maštalířová. Dívky prohrály
pouze první zápas s Chyškami 1 : 2, další dva s přehledem vyhrály (ZŠ Husova porazily 3 :
1 a ZŠ Tylova 1 : 0). Celkově skončily na pěkném druhém místě. Vzhledem k tomu, ţe
většinu hráček tvoří děvčata z šesté třídy, je druhé místo nadějným příslibem pro příští
sezónu.
Druţstvo starších dívek hrálo ve sloţení: Lucka Fialová (kapitánka), Anička
Klímová, Anička Kulasová, Monika Valová, Gábina Vinklerová, Simona Krajíčková
(brankářka), Jana Kašparová, Maruška Pobříslová a Zuzana Tesková. Svoji skupinu
vyhrály, kdyţ porazily ZŠ Šobrova Písek 2 : 0, ZŠ TGM Milevsko 2 : 0 a hrály 0 : 0 se ZŠ
E. Beneše Písek. Tím se probojovaly do finále soutěţe, ve kterém je čekal zápas s týmem
ZŠ Chyšky.
Zápas byl velmi vyrovnaný, i kdyţ naše dívky si udrţovaly herní převahu, a skončil
v základním čase 0 : 0. Následovalo prodlouţení, ve kterém gól opět nepadl. Pak uţ byly
na řadě nájezdy, při kterých jsme nešťastně podlehly 2 : 1.
Nakonec tedy i starší děvčata po vynikajícím výkonu skončila druhá.
Oba naše týmy dělila od postupu do krajského kola jedna jediná branka!
Co dodat? PŘÍŠTÍ ROK TO TĚM CHYŠKÁM NANDÁME!
...
Za florbalistky Iva Jirušová
4|Stránka
foto Iva Jirušová
5|Stránka
Úspěch
čimelických
stolních
tenistů
V pondělí 26. 9. 2011 se konalo v Písku okresní finále ve stolním tenise. Tohoto
finále se zúčastnili i ţáci a ţákyně ZŠ Čimelice. Turnaj druţstev byl rozdělen na 4
kategorie (mladší ţákyně a ţáci, tj. 6.-7. třída; starší ţákyně a ţáci, tj. 8.- 9. třída + 1.-2.
ročník SŠ). Chlapci hráli na čtyři vítězné zápasy a dívky na tři vítězné zápasy.
Největšího úspěchu dosáhli mladší ţáci a ţákyně,
obsadili v obou kategoriích 1. místo!!
Starší ţáci obsadili krásné 3. místo a starší ţákyně 5. místo.
Turnaje se zúčastnili tito ţáci ZŠ Čimelice:
ml. ţákyně – Lucie Počtová, Štěpánka Motejzíková
ml. ţáci – Lukáš Vala, Jakub Klimeš, Ladislav Jizba, Zbyněk Motejzík
st. ţákyně – Monika Valová, Anna Klímová
st. ţáci – Jan Ziegler, Jan Kuchta, Jan Vašek
Vláďa Linhart
6|Stránka
Memoriál Bedřicha Šupčíka ve šplhu
Kaţdoročně pořádá ZŠ Mirovice sportovní soutěţ ve šplhu. Letošního ročníku,
který se konal ve středu 16. listopadu, se zúčastnilo i třináct našich ţáků. V konkurenci
pěti základních škol získala v kategorii dívek ze 4. a 5. třídy 2. místo ve šplhu na tyči
Denisa Cígnerová, a to výkonem 3,4 s. Ve stejné kategorii (opět šplh na tyči) vybojovala
čimelická Magdalena Kulasová krásné 3. místo výkonem 3,7 s. Za zmínku stojí také 4.
místo Honzy Pěknice ve šplhu na laně v kategorii 8. a 9. třída. Honza dosáhl stejného
výkonu jako závodník na třetím místě. O jeho „bramborové“ medaili rozhodl aţ druhý
výkon.
Všem závodníkům reprezentujícím naši školu patří velké poděkování, bojovali
jako lvi!
text a foto Andrea Zelenková
Účastnice Memoriálu Bedřicha Šupčíka:
Š.Bendová, K. Joujová, M.Kulasová (bronzová), D.Vágnerová (stříbrná) a J.Cígnerová
7|Stránka
O Přeborníka ZŠ Čimelice ve stolním tenise
S novým školním rokem se rozběhl i nový ročník turnaje ve stolním tenise O
PŘEBORNÍKA ZŠ ČIMELICE. Turnaje se účastní 25 ţáků od 5. do 9. třídy. Oproti
minulému roku došlo k nárůstu počtu dívek – těch se letos účastní devět! Co se týká tříd,
největší zastoupení má 9. třída (8 ţáků) a 6. třída (7 ţáků). Systém turnaje je stejný
jako v loňském školním roce, hraje kaţdý hráč s kaţdým; utkání se hraje na čtyři vítězné
sety do 11 bodů, rozdíl musí být dva body. Prvních osm hráčů po odehrání všech zápasů si
zahraje systémem play-off o přeborníka ZŠ Čimelice.
Vláďa Linhart
Přečetli jsme si v regionálním tisku
Na fotografiích v regionálním tisku neušla moţná v poslední době vaší pozornosti
ţákyně 7. třídy naší školy Kristýna Račanová. Velkou pozornost jí vyneslo 3. místo
v kategorii starších ţákyň na mistrovství ČR v judu v Ostravě. Kristýna je starší ţákyní
prvním rokem, ale celkem uţ má ve své sbírce sedm medailí z mezinárodních velkých cen
a 3. místo z mistrovství ČR. V letošním roce se zúčastnila i Olympiády mládeţe
v Olomouci, kde smíšenému druţstvu pomohla svým třetím místem ke čtvrté příčce
celého druţstva. Trenérem Kristýny je Miloslav Mikeš a v současné době se Týna mimo
jiné připravuje na soustředění v Teplicích. My jí za redakci Školního zpravodaje přejeme
hodně úspěchů a těšíme se, ţe nám jako vycházející naděje judistického sportu poskytne
v blízké době rozhovor.
(jak)
8|Stránka
Postřehy z exkurze do redakce a tiskárny
S těmi, kdo navštěvují krouţek počítačové grafiky a pracují v redakci Školního
zpravodaje, jsme se v říjnu vypravili na exkurzi do redakce Píseckého deníku a
také do tiskárny Inpress v Českých Budějovicích. Více uţ účastníci exkurze:
Za chladného rána jsme přišli za sportovní halu a čekali jsme na autobus. Kdyţ
autobus přijel, nasedli jsme do něj a vyjeli jsme. Za pár minut jsme byli v Písku.
Vystoupili jsme a šli jsme do redakce Píseckého deníku na Velkém náměstí. Uvítal
nás pan šéfredaktor, který nás provedl po celé redakci. Redakce byla nově vybavená.
Vešli jsme do místnosti, kde byly uloţeny desky se starými čísly Píseckého deníku (byl
tam malý archiv). Dříve se ale noviny jmenovaly Listy Písecka.
Mluvily jsme i s paní, která má na starosti inzerci. Do Píseckého deníku můţete
dát inzerát, kdyţ chcete něco koupit, prodat apod. Inzerci si v něm objednávají i firmy,
z těchto peněz za reklamu se potom částečně platí výroba novin. Lidé si mohou Písecký
deník koupit na stánku, nebo také objednat do svých schránek a předplatit.
Kdyţ jsme prošli skoro všechno, zastavili jsme se v místnosti, kde se konají ranní
porady redaktorů. Odehrávají se tu občas i rozhovory s celebritami a sportovci. Kdyţ
jsme si všechno prohlédli, sešli jsme dolů po schodech a namířili jsme si to do Českých
Budějovic.
Kristýna Račanová
Ráno jsme nastoupili do autobusu a jeli do Písku do redakce Píseckého deníku. Byl
tam pán (šéfredaktor), co nás provedl. Nejdříve jsme šli k jedné paní, která se starala
o inzeráty. Potom jsme šli k pánovi, který měl na starosti sport, a aţ potom k lidem, kteří
psali o různých událostech. Bavilo mě to, protoţe uţ vím, jak se tisknou noviny.
Z Písku jsme jeli do Českých Budějovic, nejdříve do McDonaldu a potom do
tiskáren. Byla tam hromada strojů a také lidí. Jeden pán např. skládal papírky, druzí ty
papírky třídili, další pracovali na PC. No prostě toho byla hromada, ale mě by tam asi
pracovat nebavilo. A uţ jsme jeli domů a já se těšil, aţ to budu vyprávět rodičům. Výlet
se mi líbil, protoţe tolik strojů jsem ještě nikdy pohromadě neviděl.
Vojtěch Štěpánek
9|Stránka
Exkurze do tiskárny InPress v Českých Budějovicích
Po příjezdu na místo jsme vystoupili z autobusu a šli do tiskárny. Vstoupili jsme do
budovy, dost nepříjemně to tam vonělo. Přivítal nás majitel tiskárny. Nejdříve jsme šli
do DTP studia. Pan grafik, který nás tam prováděl, řekl spoustu zajímavých informací
o tom, jak se připravují tiskoviny před tiskem. Pro kaţdou barvu se vytváří velký kovový
list, na kterém jsou místa vypálená laserem. Na tato místa se přichytí barva (ţlutá,
červená, modrá nebo černá). Na jeden takový list se vejde 16 listů A4. Tato technologie
je nová, dříve se pouţívaly listy filmu (jako v starém fotoaparátu). Viděli jsme i počítač
Mac, který se pouţívá pro předtiskovou přípravu.
Poté jsme šli do haly, kde probíhá tisk. Dozvěděli jsme se, ţe stroje, které tady
pracují, jsou hodně drahé. Tyto stroje se vyrábějí v Japonsku a Německu. A jedna
taková mašina můţe stát 6 aţ 8 milionů Kč.
Náš průvodce po tiskárně nám předvedl stroje, které skládají vytištěné
dokumenty (nebo reklamní letáky, návody na pouţívání výrobků apod.) Ukázal nám, jak se
vyrábějí knihy, vizitky a všechny ostatní tiskoviny. To, co stroje nedokáţou sloţit, pak
skládají lidé.
Ukázali nám také stroje, které umí vysekávat do papíru různé tvary. Pouţívají se
při výrobě krásných pohlednic nebo stojánků ke kalendářům. Viděli jsme i velkou
řezačku, která dokáţe ořezat velké mnoţství papírů (občas má jedna dávka 25 kg). Ale
stroj umí pomoci člověku, který tam pracuje, a proud vzduchu nadzvedá těţké papíry.
Kdyţ uţ se přiblíţil konec exkurze, vyšli jsme z budovy, nasedli do autobusu a jelo
se domů.
...
Kristýna Račanová, Olga Vilímová
10 | S t r á n k a
foto Olga Vilímová
11 | S t r á n k a
Škola v přírodě – Stoţec na Šumavě
Ve dnech 31. 10. aţ 3. 11. 2011 dvacet ţáků z 8. a 9. třídy ZŠ Čimelice absolvovalo
na Šumavě školu v přírodě. Ţáci byli ubytovaní ve Středisku enviromentální výchovy
v Národním parku a CHKO Šumava ve Stoţci.
První den pobytu se zapojili do programu „Národní park Šumava – vítejte u nás“.
Zde se ţáci formou různých her a aktivit seznámili s pravidly chování a významnými
místy v NP Šumava. Probrali i hlavní rostlinná společenstva na Šumavě.
Druhý den byl připraven program „Putování Šumavou a časem“. Program obsahoval
celodenní pěší výlet z Nového Údolí přes Krásnou horu a České Ţleby zpět do Stoţce.
Součástí výletu byly různé hry a aktivity seznamující s historií kraje. Délka výletu byla
asi 15 km.
Třetí den je čekal výlet ke stoţecké kapli, při kterém měli za úkol nasbírat a
nalepit na čtvrtku předepsané rostliny (javor klen, javor mléč, jilm drsný, buk lesní a
jiné). Po cestě je také průvodkyně Kamila seznamovala s novými pojmy a čas se našel i na
hru s ekologickým zaměřením. Odpoledne si mohli mladí přírodovědci ještě vyzkoušet
staročeské hry - cvrnkání kuliček, pohánění dřevěné obruče klackem, roztáčení káči,
drápky a tlučení špačků dřevěnou tyčí.
V den odjezdu měli moţnost seznámit se s pobytovými znameními zvěře (paroţí,
pera, trus, skořápky apod.) a dozvědět se něco nového v programu „Po stopách šelem“
doplněném o přírodopisně zaměřené hry.
Podobného pobytu se zúčastnili ţáci naší školy poprvé. Za čtyři dny zde získali
mnoho poznatků, které mohou vyuţít nejen v přírodopisu, ale také v dějepisu nebo
zeměpisu. Z hlediska výukového hodnotíme pobyt jako velmi přínosný a přimlouváme se
za další pokračování naší spolupráce se Střediskem enviromentální výchovy ve Stoţci.
I. Jirušová a Vl. Linhart
12 | S t r á n k a
Škola v přírodě - z pohledu ţáka
Dne 31. října jsme se my, ţáci osmé a deváté třídy, sešli v 6:20 hod ráno
v Čimelicích na nádraţí. Po deseti minutách čekání se z ranní mlhy vynořil osobní vlak a
všichni si hodili své batohy na záda. Vlak s námi dojel do Smetanovy Lhoty, kde nastoupili
ještě poslední ţáci, a pak uţ se ujíţdělo směr Protivín. Přes zamrzlé okno, za kterým se
třpytila tráva posetá rosou, jsme koukali na malé vesničky. V Protivíně jsme přestoupili
na jiný osobní vlak, kterým jsme za půl hodiny dojeli do Číčenic. Tam se potřetí a
naposledy přesedalo a pak se jelo dvě hodiny pěkným rychlíkem rovnou na Šumavu.
Vystupovali jsme ve vesničce Stoţec. Ve vlaku se všichni vyspali a vyšli jsme do krásné a
svěţí přírody. Došli jsme k domu s nápisem ,,Informace“, kde uţ na nás čekaly
ochránkyně přírody.
Seznámili jsme se a naše nové průvodkyně nás dovedly do ubytovny, kde jsme se
porozhlédli a také vybalili. Po prozkoumání všech pokojů jsme se vydali ven, kde jsme
měli prohlídku vesnice. Viděli jsme například hospodu, kde jsme kaţdé ráno, odpoledne i
večer jedli, a také velké a pěkné fotbalové hřiště (v tu chvíli jsme ještě nevěděli, ţe na
něm budeme kaţdý večer hrát). Kdyţ skončila prohlídka, šli jsme si zahrát před
ubytovnu hry, pak jsme se najedli a šli na ubytovnu. Kdo si ještě do té chvíle nestihl
vybalit, teď měl moţnost. Kdo si vybalil, měl volný čas.
Po dlouhé době ,,řádění“ jsme dostali příkaz jít spát. Kromě pár lidí, kteří uţ spali,
našli se mnozí, kteří si ještě povídali. Druhého dne ráno nás ale čekala velká túra plná
her. Došli jsme na snídani, kde jsme se najedli a dostali potřebné jídlo na odpoledne, a
pak uţ se vyrazilo vlakem na poslední stanici hraničící s Německem, z které se
vycházelo. Cesta byla dlouhá, ale plná her. Celou cestu nás doprovázel pes a dvě
průvodkyně. Dýchali jsme svěţí vzduch a pozorovali krajinu plnou lesů. Po šesti hodinách
jsme všichni dorazili na ubytovnu utahaní a promočení, ať uţ díky velkým kaluţím nebo
vlhké rose. Večer jsme ještě otestovali stezku odvahy, která nás měla čekat hlavně další
den. Po ukončení jsme se všichni vrátili zpátky na ubytovnu, kde jsme padli do postelí a
unaveni usnuli.
Třetí den nás čekala další, ale kratší výprava a poté velká stezka odvahy. Po
vydatné snídani jsme se teple oblékli a vyrazili jsme. Cesta byla o něco kratší, ale o to
horší terén. Po dlouhé naučné stezce jsme se vrátili stejně utahaní jako z předchozího
dne. Najedli jsme se, vrátili se na ubytovnu a čekali jsme na dobrodruţnou stezku
odvahy. Tam měl jít kaţdý sám. Pan učitel Linhart nechal jít jako první kluky, aby se
mohli schovat a čekat na bojící se holky. Po asi dvouhodinové stezce jsme se opět vrátili
a mohli jsme ponocovat. Krásný výlet uţ byl skoro u konce a my jsme si druhého dne
cestou zpět domů vypravovali naše záţitky, které se za ty čtyři hezké dny mimo domov
staly. Po příjezdu do Čimelic šel uţ kaţdý vlastní cestou vyprávět své záţitky také
rodičům.
...
Vojtěch Mastný
13 | S t r á n k a
14 | S t r á n k a
Výlet na Tropical island
Máte rádi půlnoční výlety? My ano. Proto jsme nasedli v pátek 25. listopadu těsně
před půlnocí do dvou mikrobusů a spolu s paní učitelkou Maštalířovou jsme se vydali
za hranice naší republiky.
Vyrazili jsme si do Německa. Blízko města Berlína se nachází krásný tropický
ostrov Tropical island. V bývalé hale na výrobu vzducholodí. Je to obrovský prostor,
který pojme aţ 6600 návštěvníků. My jsme tam dorazili ve čtyři ráno, takţe návštěvníků
tam nebylo ani zdaleka tolik. Vybrali jsme si lehátka u laguny. V půl páté ráno jsme
naskákali do mořské laguny plné vířivek, tobogánů, vodní řeky a masáţních proudů. Celá
byla podsvícena různobarevnými světly. Opravdová nádhera. Nikomu se nechtělo ven. Ve
vodě jsme si počkali na rozednění, které je opravdové podle okolní přírody.
Dopoledne jsme šli na tobogány, někteří navštívili tropickou vesnici a deštný
prales. Odpoledne uţ jsme si prohlédli všichni všechny atrakce, které areál nabízel.
Například procházku po pláţi okolo Thajské vesnice, návštěvu poznávací stezky s mnoha
africkými doplňky a hlavně rostlinami, minigolf, dětský koutek, fitko, sauny a páry. Kdyţ
jsme po tom všem odpočívali na lehátkách, chodili kolem nás baţanti, ještěrky a dokonce
jsme mezi stromy pozorovali i několik ţelv. Chybí Vám uţ jen zlaté rybičky? Tak ty tam
byly také. Jen přání - abychom mohli zůstat několik dnů - to nevyplnily. A tak jsme se v
sedm hodin večer museli sbalit a odjet domů.
O půlnoci nás uţ maminky zas čekaly v Čimelicích. Parádní výlet a příští rok
bychom tam moţná mohli přespat. Můţeme ve stanech na pláţi, v afrických chatrčích a
nebo ve westernovém hotýlku ...
...
Za děti od 2. do 9. třídy Tereza Maštalířová
foto Šárka Maštalířová
15 | S t r á n k a
Nahlédnutí do dramatického krouţku
Zase pomalu utekl rok od posledního představení našeho dramatického krouţku a
uţ tu máme opět čas učení textů, zkoušek, vybírání kostýmů a ještě mnoha dalších věcí.
Věřte, není to jednoduché, naučit se stránky textu nazpaměť. Nakonec to do hlavy
nějak „natlučeme“, třebaţe někdy i 5 minut před začátkem vystoupení.
V minulém
představení jsme vám zahráli pohádku „O princezně, která ráčkovala“. Doufám, ţe se
vám alespoň trochu líbila. A někteří z vás se moţná ptají, co vám předvedeme letos. Asi
nemá cenu vás napínat. Pohádka tentokrát nese jméno „Hrátky s čertem“. Moţná ji
znáte, moţná ne, ale rozhodně si ji nenechte utéct v našem podání. Nejen ţe opět uvidíte
princeznu, ale letos nepřijdete ani o velké mnoţství čertů, včetně nejhlavnějšího a
nejdůleţitějšího čerta, doktora Solferna! No a víc uţ vám nepovím, nechte se
překvapit!
...
Jana Kašparová
16 | S t r á n k a
Předvánoční turné pěveckého krouţku
I v letošním roce je velký zájem o pěvecké vystoupení našich ţáků. Připravili
pásmo koled od K.Steckera. Vyvrcholením bude koncert v čimelickém kostele Nejsvětější
Trojice. Nejvíce se děti těší na závěrečný večer v sále restaurace Na Hvíţďalce, jiţ
tradičně spojený s vystoupením dramatického krouţku.
Marie Filipová
Program předvánočního turné:
sobota 26.11. Ostrovec – kulturní dům
neděle 27.11. Mirotice – sokolovna
pátek 2.12. Varvaţov – Ţbluňk
sobota 10.12. 14:00 hod - Smetanova Lhota
sobota 17.12. 16:00 hod Čimelice - kostel
zkouška s orchestrem v ZŠ Čimelice od 14 hod
čtvrtek 22.12. 10:00 a 18:00 hod Čimelice – Na Hvíţďalce
foto z vystoupení v mirotické sokolovně M.Pivoňka
17 | S t r á n k a
Halloween 2011
Dne 25. října se na naší škole uskutečnila Halloweenská párty, na kterou dorazila
spousta masek, dětí i dospělých. Pro všechny děti zde byly připraveny různé hry a
soutěţe, ať uţ přišly s maskou, či bez ní. Všechna strašidla a příšery se účastnily soutěţe
o „Nejlepší masku“ a mohly vyhrát krásné ceny. Ostatní také nepřišli zkrátka a při
kaţdém splněném úkolu (např. skládání puzzle, pexeso, šipky, slalom, přetahování lanem
atd.) získali nějakou sladkost či malou hračku. A pokud dostali účastníci během zdolávání
soutěţí hlad, mohli si smlsnout na lineckých placičkách, které si sami vyzdobili
čokoládovou polevou a bonbonky, či ochutnat výborný dýňový koláč.
A co se vlastně dělo „v zákulisí“ ? Halloweenská party sice trvala pouze několik
hodin, ale přípravy započaly jiţ několik týdnů před touto událostí. Učitelé - organizátoři
nejdříve začali shromaţďovat různé ceny a odměny a poprosili o příspěvky i samotné
ţáky, kteří ochotně přinášeli sladkosti, bonbony, hračky a nádherné plyšáky. Následovala
příprava soutěţí, plakátů a diplomů, shánění potřebných pomůcek, pečení lineckých
placiček a dýňových koláčů, aţ nastal den D. Někteří ţáci a ţákyně si krátili sychravé
podzimní dny výrobou strašidelných kostýmů a masek či vyřezáváním dýní, měnících se
v hrůzostrašné tváře. Dýně byly po párty vystavené a rozsvícené ve škole a byla to
skutečně úţasná podívaná (hlavně pro prvňáky).
V pondělí 25. října dopoledne začali s organizací pomáhat ţáci osmé a deváté
třídy, kteří vyzdobili okolí školy strašidelnými halloweenskými motivy a připravili
stanoviště pro soutěţe, u kterých pak odpoledne asistovali. Kolem 15. hodiny se začaly
scházet masky, které dostaly soutěţní číslo, přišli i rodiče s dětmi a během chvíle byla
Halloweenská párty v plném proudu. Všichni účastníci, jak malí, tak velcí, mohli dát svůj
hlas své oblíbené masce a dýni a na základě tohoto hlasování byly zvoleny tři nejlepší
masky a nejlépe vyřezané dýně, které byly oceněny krásnými cenami a diplomem. Tento
rok se na stupních vítězů v soutěţi „O nejlepší masku“ umístili: na prvním místě
Magdalénka Kulasová, na druhém místě Láďa Jizba a Jana Kašparová na místě třetím,
v soutěţi „O nejlepší dýni“ se absolutním vítězem stal Pavel Chernyavskyy.
Závěrem chci poděkovat všem ţákům za krásné příspěvky, strašidelné masky a
především za účast na Halloweenské party.
Michaela Ulrichová
Halloweenská noc ve škole
V úterý 25. října měla 7. třída v naší škole halloweenskou noc. Začátek byl
stanoven na 18 hodin, ale kdo chtěl, mohl přijít i dříve. Nejprve jsme se dívali na
animovaný film Alvin a Chipmunkové, potom jsme si dali čaj a kdyţ uţ jsme byli všichni,
pustili jsme klukům Polednici. Zatímco se kluci dívali, šly jsme my holky s paní učitelkou
do počítačové učebny a plánovaly jsme stezku odvahy.
18 | S t r á n k a
...
Kdyţ jsme měly stezku naplánovanou, paní učitelka vţdy po chvíli pouštěla děti na
trasu stezky. Kdo stezkou prošel, toho paní učitelka pustila do 6. třídy, aby nic neřekl
ostatním. Stezka byla dobrá a po ní se pouštěl další film. Večerku jsme měli kolem
10. hodiny. Ráno v 9 hod jsme vstávali, uklidili spacáky, sbalili se a šli jsme domů.
Natálie Hulešová
foto z Halloween party
Olga Vilímová
19 | S t r á n k a
Burza středních škol
Ţáci 9. třídy se 7. listopadu zúčastnili burzy středních škol v Písku.
Byli jsme se podívat na Střední průmyslové škole Písek, kde bylo moţno vyzkoušet
své vědomosti v různých soutěţích. Poté jsme navštívili gymnázium. Vedle gymnázia je
Střední odborné učiliště Komenského, tak jsme zašli i tam. Učiliště nás velice zaujalo,
protoţe bylo hezky vybaveno a ţáci si dělali vše sami.
Kdyţ jsme opustili učiliště, měli
jsme dlouho očekávaný rozchod. Mnozí z nás šli na oběd do Guty nebo pizzerie. Po
dobrém obědě jsme se vydali na Obchodní akademii v Písku a poté ještě do kulturního
domu, kde byli zástupci středních škol z blízkého okolí. Jakmile jsme odešli z kulturního
domu, pokračovali jsme na Střední zdravotnickou školu Písek. Tam nám bylo ukázáno, jak
se bere krev. Velice zaujati jsme přihlíţeli. Poté uţ následovala jen Střední zemědělská
škola Písek. Po malých komplikacích, jak se do školy vůbec dostat, jsme uţ obdivovali
velikost jejího areálu. Po prohlídce zemědělské školy jsme spěchali na vlakovou zastávku.
Kdyţ přijel vlak, nasedli jsme do něj a ujíţděli do Čimelic.
Jan Vašek
Školní vtipy
Dva spoluţáci se pohádali a jeden řekl: ,,Víš co? Polib mně…!“
Tak jo,“ začepýřil se druhý a políbil ho.
,,Na co chodit do školy ?“ zlobí se Pepíček. ,,Svačinu si můţu sníst i doma!“
O přestávce:,,Co děláš s tou sekerou?!“ ,,Sekám latinu!“
,, Jak jsi přišel na to, ţe ten anglický článek byl o Karlu Gottovi, Pepíku?“
,,Podle toho he´s got.“
,,Máme mít historii,“ zlobí se na malého humoristu třídní, ,,ne vyprávění historek!“
O přestávce ve škole povídá Honza Pepíčkovi: „Kdyţ uhádneš, kolik mám housek ke
svačině, dám ti všecky tři.“
Paní učitelka si chce ve své třídě vyzkoušet poznatky z psychologie. Kaţdý, kdo si myslí,
ţe je hloupý, ať se postaví. Po chvilce ticha se postaví jeden ţáček a učitelka se ho ptá:
„Ty si myslíš, ţe jsi hloupý?“ Mladý muţ odpoví: „Ne, ale přišlo mi nefér vás v tom nechat
samotnou.“
Připravil i V. Štěpánek a V. Luzum
20 | S t r á n k a
Hlášky z hodin
„Co znamená zkratka TOP 09?“
„Trochu ospalý předseda.“
„Co kosmonauti měli ve sluchátkách, kdyţ letěli
do vesmíru?“
„Psa!“
„Co znamená zkratka Mgr. ?“
„Magor?“
„Jak zní muţský rod od slova letkyně?“
„Leták.“
„A jak zní muţský rod od slova Turkyně?“
“Turec.“ (správná odpověď:Turek)
„Druh zájmena?“
„Neurčité. Protoţe nám nešlo určit.“
„Rod je to muţský.“ „A vzor?“ „Střední…“
Vyučující diktuje: „V jeteli se skrývali čmeláci.“ Ţák napsal: Věteli se skrývali čmeláci.
(Další perličky z 1. stupně: „oěmný balík, zakázaný věst…“)
„Jmenuj příbuzná slova ke slovu dělat s kořenem –děl- !“
„Prděl.“
„Paní učitelko, smrkat, to je pohyb dolů, dohromady, nebo změna stavu? Já myslím
změna stavu, nejdřív nesmrkal, pak smrkal… Napsal bych zmrkat.“
„Co děláme větou tázací?“ „Káţeme.“
A co děláme větou rozkazovací?“ „Káţeme něco jiného.“
„Kdo napsal Rusalku?“
„Přece Béďa Smetana.“
„Jaké je známé české pořekadlo? Co Čech, to…?“
„Co Čech, to blbeček.“
Připravily N.Janešová a J.Kubátová
21 | S t r á n k a
Twilight saga – Rozbřesk (1.část)
17. listopadu 2011 vyrazil na svou filmovou premiéru poslední ze čtyř dílů
twilight. Myslím si, ţe twilight sledují více holky neţ kluci, ale co já vím…
Bella Swanová si ve svém ţivotě prošla spoustou
nebezpečí, ale asi jí to ještě nestačí. Pohybuje se ve
světě nadpřirozena, kamarádí se s vlkodlaky a chodí
s upírem. Touţí stát se upírkou, stejně jako její kluk
Edward, ale on má podmínku: „Aţ si mě vezmeš, proměním
tě.“ Belle nezbývá nic jiného, neţ nabídku přijmout a
plánovat svatbu. Vše je zařízeno, zbývá převléci se a sejít
dolů ze schodů, aniţ by omdlela nebo upadla. Nesplnitelný
úkol pro Bellu, ale ona si věří a dokonce se nemůţe dočkat,
aţ bude Bella Cullenová, i přes to, ţe svatby nesnáší. Poté,
co si řeknou svoje ANO a uţijí si svatební den, odjíţdí na
líbánky. Pro Bellu je to překvapení, takţe netuší, kam
vyráţí, ale Edwardovi věří. Po dlouhém letu letadlem a
cestě lodí doráţí na ostrov Esmé. Další dárek od Belliny
nové rodiny. Co se bude dít na ostrově a jaké další nebezpečí hrozí Belle i její nové
rodině? Bude Bella upírkou, jak si přeje? To vám nepovím. Budete si muset zajít do kina.
A.Klímová
Můţu doporučit i knihy této ságy.
Tintinova dobrodruţství
Další tip do kina (pro diváky svého věku) nabídl Lukáš Vala
Tintin si koupí model lodi Bílý jednoroţec. Četl o ní v pověsti a touţil po jejím
modelu. Obchodník je nadšený, ţe se „toho krámu“ konečně zbaví. Náhle přiběhne udýchaný
pán, chce vehementně loď koupit a nabízí trojnásobek. Tintin ji ale neprodá. Pán odchází se
slovy: „Budeš mít problémy, já tě varoval…“ Tintinovi vrtá hlavou, proč se ten člověk o loď
tak zajímal a proč by měl mít problémy. Zavítá do knihovny, aby se o lodi něco dozvěděl.
Kdyţ ale přijde domů, má rozházený pokoj a loď je pryč. Uslyší zvonek, jde otevřít a za
dveřmi stojí pán. Zloději prý přijdou znovu. V tu ránu se ozve střelba, pán je mrtev. Druhý
den jde Tintin ven. Kdyţ se vrátí, uţ na něj čekají. Uspí ho, strčí do velké krabice a
odnášejí neznámo kam… Jestli chcete vědět, jaké tajemství loď ukrývá a proč je o ni
najednou takový zájem, zajděte si do kina na Tintinova dobrodruţství. Být vámi, určitě
bych to udělal, protoţe se u filmu opravdu hodně pobavíte, nasmějete, ale zaţijete i
strašidelné a napínavé chvilky .
22 | S t r á n k a
Divokej Bill
Divokej Bill je česká hudební skupina z Úval u Prahy, která hraje tzv. pop rock.
Koncertuje po celé České republice. Uskutečnila turné se skupinou Tři sestry (Turné pro
radost) a v Anglii odzpívala turné se skupinou The Levellers. Poslední CD má název Mlsná.
Členové:








Václav Bláha- zpěv, kytara
Miloš Jurač - baskytara, zpěv
Štěpán Karbulka - zpěv, megafon, tanec
Adam Karlík - housle
Roman Procházka - akustická kytara, zpěv
Honza Bártl - banjo
Martin Pecka - akordeon
Marek Ţeţulka - bicí
Bohuţel
jsou prokletý
upsali duši ďáblu
lejstra krvavý dokázat to můţou
rej jejich těl ochabnul a slábnul
ale uţ si bohuţel nepomůţou
zatracená práce usmál se a krátce řek'
kosu mám to proto ţe jsem řezník sám
chtěl mít svý jistý
já svědomí mám čistý
já jedinou jistotu mám
totiţ ţe ke dnu nepůjdu sám
ale uţ si bohuţel nepomůţou
převozník na řece to se přece můţe stát
kolikrát je člověk pomalej a nechce se mu vstát
pak potřebuješ přes vodu na cestě daleký
usneš chlapík vyskočí a jsi tu na věky
ale uţ si bohuţel nepomůţou.
Připravila Tereza Směšná
23 | S t r á n k a
...
Od ţáka (a posléze i učitele) nejen pro učitele
V minulém díle jsme se zabývali tím, proč se učíme i ty látky, které ve své
budoucnosti stejně potřebovat nebudeme. A mě napadlo, ţe bych na toto téma
mohla navázat. Ale trochu jiným způsobem…
Jak uţ jsme se mohli v minulém čísle dočíst, jsou předměty, které v budoucnu
vyuţijeme, ale jsou tu i ty, z kterých si do budoucna odneseme jenom opravdu minimum.
A většinou je to tak, ţe všichni na tyto látky a předměty nadávají a vztekají se kvůli nim.
Někdy se ovšem můţe stát, ţe i na ty „neuţitečné předměty“ se budeme těšit a naopak
na důleţité předměty budeme nadávat. Za tím vším je totiţ hlavně způsob výuky.
Samozřejmě, ţe kdyţ si napíšeme do sešitu dlouhatánské litanie, kterým nikdo nerozumí
a vyučující je chce po ţácích odříkat nazpaměť, tak ţáky předmět bavit nebude, a navíc
si z něho nic neodnesou. Tak třeba u geometrie nebo mluvnice výuku moc nejde udělat
nějakým způsobem záţivnou, ty se hlavně berou jako povinnost. Ale předměty jako
zeměpis, dějepis, přírodopis… u těch je hrozně důleţitý přístup učitele. Musí ho to asi
především bavit. To je hodně důleţité. Protoţe kdyţ o tom učitel zapáleně a s nadšením
mluví a občas přidá i nějaké svoje záţitky a zkušenosti, tak se třeba i „můţe stát“, ţe
nakazí ţáky, bude je předmět bavit, budou se na něj těšit a umět ho uţ z hodiny. Takţe
jednoduše: já si myslím, ţe neexistují nudné látky, ale nudná forma přednášky. Pak tomu
samozřejmě můţeme pomoct i my, ţáci. Při nezáţivné výuce si při hodinách jistě častěji
posíláme po třídách vlaštovičky a propukáme ve výbuchy smíchu. V tu chvíli to jistě
nebude bavit ani učitele. Ona totiţ chyba není nikdy jen na jedné straně, je ale důleţité,
aby všichni zúčastění přiloţili ruku k dílu. =)
A co na to učitel?
Monika Valová
Skoro by se mi chtělo napsat: není co dodat. Myslím, ţe
Monika to vystihla velmi přesně. Snad mě napadá jen jedna věc, o které se mluvilo na
poslední, tedy čtvrtletní konferenci. Totiţ ţe současná společnost se přehnaně
orientuje na zábavu a „zábavnost“. Podílí se na tom všechna média (s „nováckou“ televizí
v čele), přispívá k tomu „volná ruka trhu“, protoţe co není zábavné (nebo zběsile
hororové), to se neprodá. Poţadavek na „zábavnost“ dorazil samozřejmě i do školy a
dovolte mi nyní citovat pana ředitele: „Jednou se všichni ubavíme k smrti.“ Aby bylo
vyučování hlavně zábavné, vyţadují samozřejmě i ţáci. Ano, můţeme se pobavit, říkám já,
ale musíme hlavně pracovat. Bavit by nás měla práce, ne baviči. Profesionální bavič
radost z dobře vykonané práce nenahradí. Věřte mi to, nebo ne.
Jana Kubátová
24 | S t r á n k a
Rozhovor
Tentokrát jsme neudělali rozhovor s učitelem, ale protoţe máme nového správce
sportovní haly, rozhodli jsme se pro rozhovor s panem Václavem Kačabou.
Baví vás vaše práce v hale?
Je to práce jako kaţdá jiná, má svá pro a proti. Ale baví.
Chodil jste do čimelické školy?
Ano, chodil.
Jaký byl váš nejoblíbenější předmět a jaký naopak nejneoblíbenější?
Různé předměty, podle toho, jací byli učitelé. Ale neměl jsem rád chemii.
Jaké vedete krouţky a co vás k tomu přivedlo?
Vedu krouţek atletiky, protoţe se jí věnuji uţ od třinácti let (běhám).
Jakých největších úspěchů jste dosáhl?
Se současným krouţkem atletiky jsme zatím nedosáhli ţádných úspěchů, protoţe
teprve začínáme. Sám jsem byl několikrát přeborníkem Jihočeského kraje ve
sprintu, několikrát jsem se zúčastnil Mistrovství republiky v atletice, kde jsem
postoupil do semifinále.
Máte doma nějakého mazlíčka?
Ne.
Jaké máte koníčky?
Sport všeho druhu.
Jaké je vaše neoblíbenější jídlo, kniha a film?
Moje nejoblíbenější jídlo je svíčková. Oblíbenou knihu nemám, ale líbila se mi
například kniha Neviditelní bojovníci, kterou jsem nedávno četl. Můj nejoblíbenější
film je Bratrstvo neohroţených.
Máte nějaké splněné a nesplněné sny?
Nemám nesplněné ani splněné sny, ale chtěl jsem přeţít rakovinu, coţ se mi zatím
povedlo.
Co posloucháte za hudební ţánr?
Poslouchám rock.
Ve volném čase preferujete spíše dovolenou na horách, nebo u moře?
Rád jezdím na hory, a to v létě, protoţe v zimě nemám rád lyţování.
...
25 | S t r á n k a
Těšíte se na Vánoce?
Těším se přiměřeně.
Co máte na Vánocích nejraději?
Klid.
Co si přejete k Jeţíšku?
Nic, mám všechno.
Jaký nejkrásnější dárek jste dostal, kdyţ jste byl malý?
Uţ se nepamatuji. Ale pamatuji si, jak jsem v 16 letech dostal od mámy hokejku,
která byla tak pro osmiletého hokejistu. Brácha ji dostal taky, vzali jsme si je na
rybník a pobavili všechny okolo.
Připravily: Nikola Janešová, Lucie Fialová
Mistrovství Evropy ve fotbale
Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 se bude konat v Polsku a na Ukrajině
v období od 8. června do 1. července 2012. Zúčastní se dohromady 16 týmů a bude se
hrát 31 zápasů v osmi městech.
Losování kvalifikačních skupin se uskutečnilo 17. února 2010 ve Varšavě. Celkem
51 reprezentací bylo rozlosováno do šesti šestičlenných a tří pětičlenných skupin.
Vítězové jednotlivých skupin postoupili na finálový turnaj. Postoupil také nejlepší tým
z druhých míst. Zbylých osm týmů na druhých místech sehrálo baráţ o zbylá čtyři místa
na závěrečném turnaji. Česká republika se v baráţi utkala začátkem listopadu s Černou
Horou. Naše reprezentace vyhrála oba zápasy a na Mistrovství Evropy postoupila.
Největší favorit by mělo být Španělsko, které naši republiku například porazilo
v kvalifikaci 2:1 a 2:0. V ţebříčku FIFA je Španělsko první s 1871 body, druhé
Nizozemsko s 1661 body a třetí Německo s 1417 body. Česko je aţ 36. s 670 body.
26 | S t r á n k a
Los čtyř skupin po čtyřech týmech proběhne 2. prosince tohoto roku v Kyjevě.
Drţme České republice palce, aby dostala lehčí soupeře.
ME se bude hrát na těchto stadionech: ve Varšavě na Národním stadionu,
v Poznani na Městském stadionu, ve Vratislavi na stadionu na Maślicach, v Gdaňsku
v Baltské aréně, v Kyjevě v aréně NSK Olimpijskyj, v Doněcku v aréně Donbas, ve Lvově
v aréně Lviv a nakonec v Charkově na stadionu Metalist.
(Pozn. redakce: Po uzávěrce tohoto čísla zpravodaje byli jako soupeři ČR ve
skupině A vylosováni fotbalisté Polska, Řecka a Ruska.)
Připravil Lukáš Vala, zdroj: www.fifa.cz
Ţáci 6.třídy se zúčastnili projektu Ze ţivota včel
Ve středu 9. listopadu přijel do naší školy pan včelař z Protivína. Ţáci 6. třídy měli
moţnost vyrobit si z včelího vosku svíčky dvou druhů, točené a klasické kulaté. Vyráběli
se také voskové ozdoby na vánoční stromeček. Včelí voskový plát si nejdříve fénem
nahřáli, poté vykrajovátky vykrájeli ozdoby. Mezi dvě stejné se vkládala bavlnka a slepili
se k sobě. Ţáky to moc bavilo, proto si někteří domů koupili od včelaře voskové pláty.
Mohou si tedy svíčky a vánoční ozdoby vyrobit sami doma. Tato práce s včelími
voskovými pláty se šesťákům moc líbila.
Václav Luzum
joe-ks.com
27 | S t r á n k a
Činčila
Pořízení i chov činčily je poměrně nákladná záleţitost. Potřebujete
např. velkou klec a činčila sama stojí asi kolem 800 Kč. A samozřejmě i
nějaké prolézačky. Činčila se doţívá deseti aţ patnácti let. Dorůstá do
délky 25-35 cm a váţí kolem 500 gramů. Činčily mohou mít různé
zbarvení, např. šedé, béţové, bílé a černé.
Činčily jsou aktivní hlavně v noci, během dne je musíte uchránit
zvýšeného hluku a prudkých pohybů. Někteří jedinci se ochočují lépe, ale
jiní hůře. Potrava činčil není sloţitá, mají rády seno, jablka, piškoty i
oříšky. Existují i speciální granulky pro činčily, které se dají koupit
v kaţdém zverimexu. Vodu je
nejlepší dát do napáječky, protoţe
kdyţ ji dáte do misky, činčily ji
zaházejí hoblinami a navíc by si
namočily koţíšek.
Připravila Gabriela Vinklerová
28 | S t r á n k a
Modern Warfare 3
Jedna z mála her, na kterou jsem se začal těšit okamţitě po ohlášení. A to i kdyţ
uţ jsem věděl, jaký herní záţitek mám čekat. A myslím si, ţe se nové Call of Duty
celkem povedlo.
Hra pokračuje v příběhu MW3. Ze začátku hrajete za dvě postavy. V týmu se
Soapem a Pricem se dostanete do postavy Yuriho a jako řadový voják se převtělíte do
Frosta. Budete bojovat proti Rusům a Makarovovým vojákům po celém světě.
Co se týče herního prostředí, navštívíte známá města. Čeká vás třeba honička
v londýnském metru nebo souboje v Berlíně či Paříţi. Ale mimo to zavítáte i do Prahy,
kde se odehrává jedna z nejdůleţitějších částí hry. Je pěkné, ţe i na nás si vývojáři
vzpomněli.
A mise… Upřímně, trochu mě zklamali, ale očekával jsem to. Jste vrhnuti do
lineárního pochodu a občasnou tajnou uličkou pro obchvat. Celkem nic zajímavého. Kaţdá
mise je ozvláštněna nějakou menší akcí, jako je ovládání Predator střel nebo pozice
střelce tanku a podobně. Ve hře jsem se hlavně těšil na stealth (tiché) akce. Těch ve hře
bylo o trochu více neţ ve dvojce, ale nyní jsou o hodně kratší. Vţdy jde pět minut vše
podle plánu, ale potom se něco zvrtne a je tu opět lineární střílení.
Co se musí ocenit, je interaktivita. Kvůli spoustě naskriptovaných událostí se říká,
ţe je to spíše interaktivní film neţ hra. Ale je to opravdu špatné? Mně se toto právě na
všech hrách ze série Call of Duty líbí. Můj názor.
Minimální systémové poţadavky:
Procesor
RAM
Grafická karta
Operační systém
Místo na disku
Intel Core 2 Duo E6600
2048MB
GeForce 8600GT 512MB
Win XP/Vista/7
12000MB
Klady, zápory:
+ Grafika
- Linearita
+ Interaktivita
- Po chvíli celkem stereotypní
+ Známá světová místa
- Poměrně krátká délka
+ Akce
singleplayeru
Mé hodnocení: 85/100
Martin Funda
29 | S t r á n k a
Jak trávím Štědrý den
Můj Štědrý den budu trávit takhle: zdobit stromeček, koulovat se, dělat sněhuláka,
jezdit na bobech, skákat do sněhu, ujídat salát, koukat na pohádky, ujídat cukroví,
pomáhat mamce péct ještě nějaké cukroví, … a najednou je tu večer. Máma zavolá
k večeři, máme salát a kapra.
Pak jdeme do koupelny a táta otvírá okno, za 15 minut tam přijde a říká: „Ještě 10
minut, Jeţíšek je unavenej.“ Tak čekáme dalších 10 minut. Po deseti minutách zazvoní
zvonek a já vyletím jako šílenec. Otevřu dveře a tam dárky. Po rozbalení dárků jdeme
někam na procházku a někdy chodíme i na mši do kostela. Přijdeme domů, jdeme si ještě
chvíli hrát s hračkami od Jeţíška. Naposled, kdyţ jsme si dohráli, já jsem si dal ještě
trošku salátu. A šel jsem si lehnout.
Michal Štrouchal, 6.roč.
Mám ráda Vánoce. Dvacátého čtvrtého je Štědrý den, já ráno vstanu a spěchám
k babičce. Beru si s sebou zástěru a u babičky pak s bratrem a bratranci děláme
bramborový salát. Krájíme zeleninu a házíme ji do mísy. Potom nám babička udělá kapra.
Já a bratranec Jirka kapra nejíme, tak nám babička udělá kuřecí řízky. Naobědváme se
všichni společně a potom jdeme s babičkou zdobit stromeček. Dáváme na něj ozdoby,
světýlka, řetězy a nakonec prskavky, které se večer zapálí. Potom jenom čekáme do
večera, aţ zazvoní zvoneček.
Kdyţ se dočkáme, vejdeme ke stromečku, zapálíme prskavky a usedneme ke stolu
s adventním věncem, na němţ tancují čtyři ţluté plamínky. Kdyţ jsme po večeři,
rozbalujeme dárky. Všichni máme dobrou náladu a radost z dárků. Pochutnáváme si na
vánočním cukroví a hodnotíme, které je nejlepší. Takhle já trávím Vánoce.
Tereza Márová, 6.roč.
Dopoledne zdobíme vánoční stromeček slaměnými ozdobami a přitom se díváme na
pohádky. Potom se naobědváme, ale jenom trochu, protoţe uţ brzy bude štědrovečerní
večeře. Poté jdeme do lesa ke krmelci dát zvířátkům nějaká jablka, obilí apod. Také
kaţdý rok jezdíme do Podelhoty na naši velkou zahradu pozdravit všechny stromky. A pak
uţ je štědrovečerní večeře a Štědrý večer.
Pavel Štěpánek, 5. roč.
30 | S t r á n k a
Vánoční anketa
Pro předvánoční číslo Školního zpravodaje jsme pochopitelně připravili anketu na
téma Vánoce. Co jsme se dozvěděli, to uţ si přečtěte sami.
1. Máte rádi Vánoce?
Šarlota Bendová (2.třída):Ano.
Vendy Kůrková (4.třída): Jasně.
Honza Kuchta (8.třída):Ano, moc!
2. Pečete na Vánoce cukroví, nebo ho kupujete?
Šarlota: Pečeme si ho doma.
Vendy: Pečeme.
Honza: Pečeme.
3. Zdobíte si vánoční stromeček sami, nebo vám ho zdobí Jeţíšek?
Šarlota: Jeţíšek.
Vendy: Sami.
Honza: Sami.
4. Co byste si přáli najít pod stromečkem za dárek?
Šarlota: Přála bych si Kukyho - to je takový pejsek s kostí.
Vendy: Já bych chtěla telefon.
Honza: Přeju si PSP Portable.
5. Máte při štědrovečerní večeři kapra? A pokud ano, jíte ho?
Šarlota: Ano, máme a jím ho.
Vendy: Ano, máme, ale nejím ho.
Honza: Máme, jím ho.
31 | S t r á n k a
6. Slavíte Silvestra a Vánoce doma, nebo někam jezdíte?
Šarlota: Doma.
Vendy: Slavíme Vánoce a Silvestra doma.
Honza: Jsme doma.
7. Jak slavíte Silvestra?
Šarlota: Silvestra moc neslavíme.
Vendy: Zapalujeme petardy.
Honza: Pouštíme rachejtle.
Děkujeme všem, kteří odpověděli na anketní otázky, a všem našim čtenářům
přejeme ty nejkrásnější Vánoce a šťastný nový rok!
A. Kulasová, M.Vicherková
redakce: P.Štěpánek, V.Luzum, V.Štěpánek, L.Vala, K.Račanová, N.Hulešová, M.Funda, A.Kulasová, T.Směšná,
M.Valová, M.Vicherková, G.Vinklerová, L.Fialová, N.Janešová, J.Kašparová ml., A.Klímová, V.Mastný, J.Vašek
šéfredaktor: J.Kubátová, grafická úprava: J.Kubát, autor titulní strany: M.Štětinová
Děkujeme všem, kteří se podíleli na tomto čísle.
32 | S t r á n k a