Leták Zahrada na balkoně a za oknem

Komentáře

Transkript

Leták Zahrada na balkoně a za oknem
Navrhněte si svůj jedlý balkon
Vytvořte si svůj bylinkový truhlík
Klíčem k úspěchu je dobrý plán. Věnujte proto dostatek času
pozorování, jak to u Vás na balkoně vypadá. (Kdy a jak intenzivně
tu svítí sluníčko? Na která místa prší a jak vydatně? Je tu
hodně větrno?) Dobře také promyslete, co tu chcete pěstovat.
O zvažovaných rostlinách si zjistěte co nejvíce informací.
Vyberte pak jen ty, kterým budou Vaše podmínky vyhovovat.
(Např. slunce milující bylinky neporostou na balkoně, kam nesvítí
sluníčko apod.).
Nakreslete si půdorys plochy, kterou máte k dispozici,
a načrtněte si, kde budou jaké nádoby. Na pěstování zeleniny
počítejte s květníky o průměru cca 30 cm a více, na jednotlivé
bylinky s cca 20 cm. Jak budou jednotlivé rostliny veliké,
se obvykle dozvíte ze sáčků s osivem, kde se uvádí vhodné
rozestupy pro pěstování. Pokud je to možné, využijte i prostory
stěn a zábradlí balkonu, např. na zavěšení truhlíků.
Pořiďte nádoby, kvalitní substrát, semínka, sazeničky
a vzhůru do zahradničení! V průběhu sezóny pak nezapomínejte
na pravidelné zalévání a hnojení.
Bylinkovou minizahrádku snadno vytvoříte i v truhlíku
na okenním parapetu. Použít můžete buď samozavlažovací typ
s rezervoárem na vodu, anebo klasický truhlík s miskou. Většina
bylinek je citlivá na přemokření, množství vláhy je proto nutné
pravidelně kontrolovat a přebytečnou vodu po silných deštích
z rezervoáru nebo misky vylít. Bylinky pěstované v klasických
truhlících ocení vyšší vrstvu drenáže na dně (např. z jemného
štěrku nebo keramzitu).
K pěstování bylinek použijte speciální přírodní substrát ze
zahradnictví nebo si namíchejte vlastní směs na bylinky z hlíny,
kompostu a hrubého písku v poměru 2:1:1. Povrch substrátu
můžete pokrýt světlými kamínky či pískem. Odrážené světlo
bude umocňovat sluneční záření a posilovat aroma pěstovaných
bylinek.
Máte-li čas, předpěstujte si sazeničky bylinek ze semínek.
Výsev se provádí obvykle v březnu a dubnu. Vzrostlé sazeničky
se vysazují ven ke konci května. Pokud budete kupovat rovnou
sazenice, obraťte se na důvěryhodné prodejce, o kterých víte,
že nepoužívají chemické postřiky a průmyslová hnojiva.
Nebojte se kombinovat v jednom truhlíku více bylinek
s obdobnými požadavky na péči. Ušetříte prostor a zároveň
vytvoříte originální dekoraci.
Jak může vypadat malá jedlá zahrada na balkoně 1 × 4 m?
Středomořská minizahrádka v truhlíku s délkou 60 cm:
1 tři zužující se květníky s různým průměrem dna postavené na sebe a osázené
převislými jahodami (ø květníků 40, 30 a 20 cm)
1
2
3
4
2 pět keříčkových fazolí se saturejkou (ø květníku 30 cm)
Zahrada
na balkoně a za oknem
praktický rádce pro městské zahradnice a zahradníky
Pěstovat vlastní ovoce, zeleninu a bylinky můžete, i když nemáte
žádný pozemek. Váš balkon, lodžii nebo okenní parapet snadno
proměníte v okouzlující jedlou zahradu pomocí osazených nádob.
I pár decimetrů čtverečních stačí, abyste měli čerstvou petrželku
do polévky, mátu na čaj, nebo rajčata na pizzu.
Mít malou vlastní zahrádku při ruce má řadu výhod:
Zeleninu a bylinky můžete sklízet, když je právě potřebujete,
tedy čerstvé, aniž by procestovaly půl světa a týdny ležely
někde ve skladu.
Přesně víte, za jakých podmínek rostlinky vyrůstaly a zda jste
jim dopřáli zdravou péči bez chemických postřiků a hnojiv.
Zároveň napomáháte ke zlepšení životního prostředí ve městě.
Rostliny zvlhčují a pročišťují vzduch a nabízejí potravu a úkryt
řadě drobných živočichů, zejména užitečnému hmyzu.
3 keříčková sladká paprika (ø květníku 30 cm)
4 truhlíky na okenním parapetu se směsí bylinek a kvetoucích letniček, v každém
4 – 5 rostlinek (délka truhlíku 60 cm)
1 dobromysl obecná
3 bazalka pravá
2 rozmarýn lékařský
4 saturejka horská
Nebojte se zahradničit, naučíme Vás, jak na to!
Alena Lehmannová – Přírodní zahrady (www.prirodni-zahrady.cz)
5 salát k řezu listů vysetý v rozestupech cca 2 cm (ø květníku 30 cm)
6 deset rostlinek hrášku na proutěné opoře (ø květníku 30 cm)
7 dvě keříčková rajčata s bazalkou (ø květníku 40 cm)
Hledáte další nápady? Navštivte naše webové stránky
www.prirodni-zahrady.cz.
Vydání tohoto letáku bylo spolufinancováno
z prostředků Plzeňského kraje
Která nádoba je ta pravá?
Jaké rostliny pěstovat?
A co zalévání?
Záleží jen na Vás, jaké nádoby a z jakého materiálu na pěstování
zvolíte, vždy byste ale měli zohlednit bezpečnost jejich umístění,
a jak snadno se s nimi manipuluje. Masivní nádoby mohou být pro
balkony a lodžie příliš těžké, neukotvené lehké truhlíky mohou
zase při silném větru snadno spadnout z okenního parapetu.
Na pěstování můžete využít také různé vyřazené nádoby – hrnce,
kyblíky, bedýnky, pytle nebo tašky. Osazené vypadají báječně.
Pokud víte, že se Vaší zahrádce nebudete moci pravidelně věnovat,
pořiďte si samozavlažovací truhlíky a květníky s rezervoárem vody,
z kterého mohou rostlinky čerpat vláhu i po několik dní.
Snažte se vytvářet také různé závěsné a vertikální systémy.
Pomohou Vám v maximální míře využít omezený prostor, který
na zahradničení na balkoně či lodžii máte.
V nádobách se dá velmi dobře pěstovat většina druhů běžné
zeleniny a bylinek, zejména odrůdy s kompaktnějším vzrůstem
( jejich semínka jsou obvykle prodávána v rámci kolekcí
minizahrádka, kompakt, patio apod.). Pokud zvolíte vhodný
substrát a odpovídající velikost nádoby, sklizeň bude obdobná jako
ze záhonu. V 15 cm substrátu dobře porostou např. listové saláty,
mrkev s kulovitým kořenem, česnek, cibule, ředkvička, hrášek,
špenát, převislá rajčata, keříčkové fazole, jahody a nejrůznější
bylinky. Náročnější zelenina, jako jsou okurky, cukety, dýně,
brambory, tyčková rajčata a pnoucí fazole, obvykle potřebuje
nádoby hluboké kolem 30 cm. Na balkonech a terasách můžete
pěstovat také drobné ovoce, např. rybíz, angrešt, maliny, ostružiny
nebo kiwi.
Do větších nádob zkuste vysadit i více druhů rostlin najednou.
Existují osvědčené kombinace zeleniny a bylinek, kdy se rostliny
navzájem posilují v růstu a ochraňují se před případnými škůdci.
Třeba cibule pěstovaná spolu s mrkví, rajčata s bazalkou, kopr
s okurkami nebo fazole se saturejkou. Společně mohou růst
i bylinky a různé druhy kvetoucích letniček.
Rostliny pěstované v nádobách jsou závislé na naší péči – potřebují
pravidelně zalévat a přihnojovat!
Pokud je to možné, k zalévání používejte dešťovou vodu nebo
odpadní vodu z domácnosti, která není znečištěna mastnotou
a saponáty (výborně se hodí např. voda z oplachování ovoce
a zeleniny, vychladlá voda, ve které jste sterilovali kompoty
atd.). Vodu z kohoutku nechte před zaléváním několik hodin
odstát. Rostlinky zalévejte nejlépe po ránu nebo večer, a to raději
ke kořenům na povrch substrátu než na listy.
Substráty
Rostlinky vysévejte a vysazujte vždy do kvalitního substrátu.
V zahradnictvích je na výběr hned několik různých variant
substrátů pro pěstování v nádobách, které neobsahují žádné
průmyslové příměsi.
Měli byste vždy rozlišit, zda budete sázet spíše bylinky (ty
obvykle vyžadují dobře propustný a nepříliš výživný substrát),
anebo náročnější zeleninu (ta potřebuje na živiny bohatý, hutnější
substrát). Vytvořit si můžete i svoji vlastní univerzální směs
na pěstování, a to smícháním hlíny, kompostu a písku v poměru cca
2:2:1. Přidávání rašeliny není vhodné. Rašelina půdu okyseluje, což
zelenina a bylinky nemají příliš rády, a navíc její těžba vede k ničení
přírodně velmi cenných lokalit.
Hnojení přírodní cestou
Aby Vaše rostlinky dobře rostly, potřebují přihnojování obvykle
1× za 14 dní. Použít můžete buď v zahradnictví prodávaná
přírodní hnojiva na bázi melasy či hnoje, anebo si připravit vlastní
bylinnou hnojůvku: Nastříhané listy kopřivy, kostivalu a přesličky
(od každého větší hrst) dejte do kbelíku a zalijte studenou vodou,
aby listy byly celé potopené, a dejte na stinné, ale teplé místo.
Po dobu cca 14 dní denně důkladně nádobu promíchávejte, dokud
se listy zcela nerozloží a z povrchu nezmizí případné bublinky
kvašení. Vzniklou hnojůvku řeďte 1:10 a používejte k zalévání, popř.
i jako preventivní postřik rostlin proti chorobám.
Když se rostlinám pořídí peřina
Chcete-li si ušetřit práci se zaléváním a částečně i hnojením,
povrch substrátu v nádobách mulčujte – pokrývejte vrstvou
organického materiálu (např. slámou, nebo listy kopřivy a kostivalu
atd.). Substrát tak zůstane déle vlhký a také kypřejší.
Kompostování v bytě?
Nejste na to sami!
Ano, i v panelákovém bytě můžete mít svůj vlastní kompost!
Odborně se tomuto způsobu zpracování bioodpadů z domácnosti
říká vermikompostování, tedy kompostování pomocí žížal.
Vermikompostér má obvykle podobu několika na sebe položených
malých bedýnek s průduchy, kde se díky velikému apetitu žížal
zbytky z kuchyně proměňují na živinami nabitý kompost. Na jeho
umístění Vám postačí např. výklenek na chodbě. Nepříjemného
zápachu z vermikompostéru se nemusíte obávat, luxusnější
provedení obsahují i pachové filtry.
Se zahradničením Vám může pomoci řada užitečných živočichů,
např. slunéčka, zlatoočky nebo škvoři, kteří jsou všichni velcí jedlíci
mšic. Nabídněte jim na balkoně útočiště v tzv. hmyzích domcích,
bedýnkách naplněných nejrůznějšími přírodními materiály –
slámou, kůrou, rákosem apod. Na návštěvu můžete pozvat i ptáky,
kteří v zimě uvítají dobroty z Vašeho krmítka.
Nebojte se experimentovat, ať je Vaše nádobová zahrádka opravdu
jedinečná!

Podobné dokumenty