1.2 Výhody přístupných webových stránek

Transkript

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
FAKULTA PEDAGOGICKÁ
KATEDRA VÝPOČETNÍ A DIDAKTICKÉ TECHNIKY
DIPLOMOVÁ PRÁCE
ÚPRAVA A ROZŠÍŘENÍ STÁVAJÍCÍCH WWW
STRÁNEK PRO INTEGRACI HANDICAPOVANÝCH
STUDENTŮ NA ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITĚ
V PLZNI (http://handicap.zcu.cz)
Tomáš Žižka
Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavel Kocur, CSc.
Plzeň 2006
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené
literatury a zdrojů informací.
V Plzni dne 31. března 2006
………………………………………...
Úvodem bych rád poděkoval vedoucímu diplomové práce Ing. Pavlu Kocurovi, CSc.
za konstruktivní připomínky a čas, který věnoval mé práci.
Obsah
5
Obsah
SEZNAM ZKRATEK .......................................................................................................................... 8
ÚVOD ................................................................................................................................................. 9
1
WEBOVÁ PŘÍSTUPNOST ...................................................................................................... 10
1.1
Problémy týkající se webové přístupnosti....................................................................... 11
1.2
Výhody přístupných webových stránek .......................................................................... 12
1.2.1
Výhody plynoucí z vyšší návštěvnosti přístupných webů .............................................. 13
1.2.2
Lepší viditelnost přístupných webových stránek ............................................................ 13
1.2.3
Lepší použitelnost přístupných webových stránek ......................................................... 14
1.2.4
Soulad se zákony ............................................................................................................ 14
1.3
2
Pravidla přístupnosti pro tvorbu webových stránek ..................................................... 16
HANDICAPOVANÍ UŽIVATELÉ WEBOVÝCH STRÁNEK .................................................... 18
2.1
Příklady výhod přístupných webových stránek pro handicapované uživatele ........... 19
2.2
Zrakově postižení uživatelé .............................................................................................. 21
2.2.1
Nevidomí a těžce zrakově postižení uživatelé ................................................................ 21
2.2.2
Uživatelé s vadou zraku.................................................................................................. 31
2.2.3
Uživatelé se sníženým barvocitem.................................................................................. 42
2.2.4
Uživatelé s dočasně zhoršenou schopností vidět ............................................................ 45
2.3
Sluchově postižení uživatelé ............................................................................................. 45
2.3.1
Rozdělení sluchových postižení:.................................................................................... 46
2.3.2
Tvorba webových stránek pro sluchově postižené ......................................................... 47
2.4
Motoricky postižení uživatelé........................................................................................... 49
2.4.1
Faktory ovlivňující motorické schopnosti ...................................................................... 49
2.4.2
Typy kompenzačních pomůcek pro motoricky postižené uživatele ............................... 53
2.4.3
Tvorba webových stránek pro motoricky postižené uživatele........................................ 61
2.5
Uživatelé s kognitivními poruchami (poruchy učení a soustředění)............................. 62
Obsah
6
2.5.1
Rozdělení kognitivních poruch z hlediska přístupnosti webových stránek .................... 62
2.5.2
Tvorba webových stránek pro uživatele s kognitivními poruchami ............................... 64
2.6
Uživatelé s alternativními zobrazovacími zařízeními .................................................... 70
2.7
Automatizovaní roboti vyhledávačů................................................................................ 71
3
FLASH A VYTVÁŘENÍ PŘÍSTUPNÉHO WEBOVÉHO OBSAHU ......................................... 74
3.1
Vlastnosti Flashe vylepšující přístupnost........................................................................ 75
3.2
Nástroje aplikace Macromedia Flash pro lepší přístupnost.......................................... 77
3.2.1
Popis základních prvků aplikace Macromedia Flash...................................................... 78
3.2.2
Možné problémy spojené s dynamickými vlastnostmi Flashe........................................ 80
3.2.3
Nástroje pro lepší přístupnost ......................................................................................... 80
4
VYUŽITÍ APLIKACÍ ADOBE PHOTOSHOP A IMAGEREADY PŘI TVORBĚ WEBOVÝCH
STRÁNEK ........................................................................................................................................ 85
4.1
Tvorba řezů a obrazových map ....................................................................................... 85
4.1.1
Vytváření řezů nástrojem Řez v aplikaci Photoshop....................................................... 86
4.1.2
Nastavení voleb řezů v aplikaci Photoshop .................................................................... 88
4.1.3
Aplikace ImageReady – práce s řezy.............................................................................. 89
4.1.4
Aplikace ImageReady – vytvoření řezu založeného na vrstvě ....................................... 91
4.1.5
Aplikace ImageReady – práce s obrazovými mapami.................................................... 92
4.1.6
Aplikace ImageReady - Vytvoření souboru ve formátu HTML..................................... 93
5
PRAKTICKÁ ČÁST................................................................................................................. 95
5.1
Použité technologie............................................................................................................ 95
5.2
Struktura vytvářených webových stránek ...................................................................... 96
5.3
Důležité části zdrojového kódu ........................................................................................ 97
5.4
Otestování stránek pro handicapované uživatele......................................................... 100
5.4.1
Vypnutí kaskádových stylů........................................................................................... 100
5.4.2
Ovládání klávesnicí....................................................................................................... 101
ZÁVĚR ........................................................................................................................................... 102
Obsah
7
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................................................ 103
SEZNAM OBRÁZKŮ ..................................................................................................................... 105
SEZNAM TABULEK ...................................................................................................................... 107
PŘÍLOHA A – WCAG 1.0 .............................................................................................................. 108
PŘÍLOHA B – BLIND FRIENDLY WEB ........................................................................................ 111
PŘÍLOHA C – PRAVIDLA PRO TVORBU PŘÍSTUPNÉHO WEBU............................................. 114
SEZNAM PŘÍLOH.......................................................................................................................... 117
RESUMÉ ........................................................................................................................................ 118
Seznam zkratek
8
Seznam zkratek
API (Application Programming Interface)
•
Jedná se o rozhraní pro programování aplikací. Jde o souboru procedur, funkcí
nebo tříd nějaké knihovny, které může využívat programátor který danou knihovnu
používá (např. grafická API jako jsou OenGL nebo DirectX).
CSS (Cascading Style Sheets)
•
Jedná se o jazyk pro formátování způsobu zobrazení stránek napsaných v jazycích
HTML, XHTML nebo XML.
HTML (HyperText Markup Language)
•
Hypertextový značkovací jazyk sloužící k vytváření webových stránek
MSAA (Microsoft Active Accessibility)
•
Služba MSAA představuje rozhraní API usnadňující vývojářům vytvářet aplikace,
které lze upravovat pro uživatele s různými stupni postižení.
PDA (personal digital assistant)
•
Malý kapesní počítač obvykle ovládaný dotykovou obrazovkou a perem
PHP (PHP: Hypertext preprocesor)
•
PHP je skriptovací jazyk nezávislý na platformě, jehož skripty se začleňují přímo
do struktury jazyka HTML a jsou prováděny na straně serveru. Syntaxe kombinuje
několik programovacích jazyků (Perl, C, Pascal a Java).
XHTML (extensible hypertext markup language)
•
Nástupce značkovacího jazyka HTML. XHTML je značkovací jazyk založený
na specifikaci XML, pro tvorbu hypertextových dokumentů v prostředí WWW.
W3C (World Wide Web Consortium)
•
Mezinárodní konsorcium, které vyvíjí webové standardy pro WWW.
WAI (Web Accessibility Initiative)
•
Skupina, která vznikla v rámci konsorcia W3C zabývající se tvorbou pravidel a
metodik pro vytváření přístupných WWW stránek.
Úvod
9
Úvod
Cílem této diplomové práce je upravit a rozšířit webové stránky pro integraci
handicapovaných studentů na Západočeské univerzitě v Plzni. Stránky mají být upraveny
nejen vzhledově (design a ovládání), ale i obsahově. Jejich obsah má být rozšířen o
informace technického a programového vybavení pro handicapované uživatele, včetně
odkazů na další vhodné stránky, demoverze a freewarové programy. Informace mají být
doplněny fotografiemi příslušných zařízení a pomůcek.
Samotný text diplomové práce je pojat jako souhrn návrhů, teoretických postupů a
zkušeností, jak vytvářet webové stránky přístupné i pro handicapované uživatele. Je
rozdělen do pěti kapitol.
V první kapitole se věnujeme webové přístupnosti (Web Accessibility). To je pojem,
který označuje problematiku tvorby webových stránek přístupných v prostředí internetu
všem uživatelům bez rozdílu jejich schopností. Ve druhé kapitole představíme jednotlivé
skupiny handicapovaných uživatelů, včetně jejich specifických potřeb vztahujících se k
ovládání a získávání informací z WWW stránek. Jsou zde také představeny kompenzační
pomůcky, které jim pomáhají překonávat bariéry při používání výpočetní techniky.
Třetí kapitola má praktičtější zaměření. Je v ní uvedeno, jaké výhody může přinést
aplikace Macromedia Flash a obecně flashová technologie výše zmíněné skupině
uživatelů. Seznámíme se zde, jaké možnosti Flash nabízí, pokud chceme vytvořit obsah,
který je přístupný i nevidomým uživatelům. Ve čtvrté kapitole se zaměříme na možnosti
použití aplikací Adobe Photoshop a Adobe ImageReady při tvorbě webových stránek.
V poslední páté kapitole je představena nově vytvořená verze zmiňovaných WWW
stránek pro integraci handicapovaných studentů na Západočeské univerzitě.
Předpokladem pro čtení textové části této práce jsou nejen základní znalosti tvorby
webových stránek (HTML, CSS), ale i zvládnutí základů práce s aplikacemi Macromedia
Flash a Adobe Photoshop.
Součástí diplomové práce je také CD-ROM, na kterém nalezneme zdrojové kódy
aktuální verze stránek a textovou část diplomové práce.
Webová přístupnost
1
10
Motto:
“The power of the Web is in its universality. Access by everyone regardless of
disability is an essential aspect.”
(Tim Berners-Lee, zakladatel technologie WWW a ředitel konsorcia W3C)
„Síla webu spočívá v jeho univerzálnosti. Přístup pro každého uživatele nezávisle na
jeho handicapu je základním prvkem webu.“
Uvedená citace vystihuje podstatu toho, o co v problematice webové přístupnosti jde.
Při tvorbě stránek by mělo být cílem navrhovat webové stránky a aplikace tak, aby kladly
handicapovaným uživatelům co nejmenší překážky, které by jim znemožnily danou www
stránku ovládat a používat. Bohužel, masivní rozvoj internetu a webových technologií
s sebou přinesl i velkou volnost v oblasti tvorby webových stránek, a tak většina vývojářů
zapomněla na to, že web by měl být ze své podstaty univerzálním a přístupným médiem.
Stejně jako jsou handicapovaní lidé znevýhodněni při běžných činnostech, musí
překonávat překážky i při práci s internetem, a právě webová přístupnost1 (Web
Accessibility) jim je pomáhá překonávat. Díky pravidlům a postupům webové přístupnosti,
které by tvůrci stránek měli dodržovat, pak handicapovaní uživatelé mohou stránkám lépe
porozumět, vnímat je, interaktivně je ovládat a zároveň mohou stránkám i prospět.
Informace na přístupné webové stránce jsou k dispozici všem uživatelům, a to
nezávisle na jejich postižení, schopnostech, zkušenostech nebo zobrazovacích
možnostech (12).
Základním principem je navrhovat stránky či aplikace v takovém provedení, aby byly
přizpůsobeny různým potřebám uživatelů. Tato flexibilita, spočívající v dodržování
pravidel webové přístupnosti, přináší výhody i ostatním uživatelům, kteří nejsou všeobecně
považováni za handicapované. Do této skupiny můžeme zařadit například uživatele, u
nichž se objevují se zvyšujícím věkem různé zdravotní komplikace, které způsobují
1
Pro problematiku webové přístupnosti se v ČR také používají termíny bezbariérový web resp.
bezbariérové webové stránky nebo „design pro všechny“ (design for all).
11
omezení při běžné práci s počítačem. Dále jsou zvýhodněni také uživatelé v určitých
„výjimečných“ situacích, jakými mohou být dočasné úrazy (zlomená ruka, apod.) nebo
uživatelé disponující pomalým připojením k internetu, kdy by stránka měla být
optimalizovaná tak, aby se nenačítala příliš pomalu. Navíc je přístupná webová stránka
lépe použitelná i pro všechny ostatní běžné uživatele na rozdíl od stránky nepřístupné.
Problematika webové přístupnosti se věnuje různým typům handicapu, u kterých je
ovlivněn přístup k webovým stránkám a patří sem například zrakové, sluchové, motorické,
jazykové, kognitivní nebo neurologické poruchy. Podrobněji je pojednáno o jednotlivých
handicapech ve druhé kapitole této práce a jak si ukážeme, handicapovaných uživatelů
webových stránek není malé množství.
1.1
Problémy týkající se webové přístupnosti
Mnozí by se mohli mylně domnívat, že při tvorbě webových stránek je webová
přístupnost nadstandardním požadavkem a může se zdát, že tvůrci stránek musejí věnovat
více času a úsilí tomu, aby vytvořili přístupný web. Že je to samé, jako bychom chtěli po
vydavatelích novin, aby byly přístupné i pro nevidomé. Nicméně, jak uvedl zakladatel
WWW technologie Tim Barners-Lee, Web má tu výhodu, že je ze své podstaty
univerzální a přístupný na rozdíl od novin. Z toho vyplývá, že přístupnost je "dědičně"
součástí webové technologie a vytvořit přístupné stránky je v podstatě stejně (ne)náročnou
záležitostí (jak po stránce časové, tak po stránce finanční)
jako vytvořit stránky
nepřístupné. K jejímu dosažení postačí dodržování pravidel, zásad a standardů správné
tvorby webových stránek, na nichž byl původně web postaven, a tím, že budou dodrženy
jeho původní a základní vlastnosti, bude přístupnost zachována. Navíc je přístupnost
prvkem, který má v praxi reálné využití a nejedná se jen o jakýsi teoretický souhrn
pravidel.
V současné době existuje stále velké množství webových stránek, které staví
handicapovaným uživatelům do cesty bariéry, které způsobují to, že je pro ně obtížné, nebo
dokonce nemožné konkrétní webovou stránku používat. Jedním z problémů přístupnosti je,
že mnozí zapomínají na to, že ne všichni uživatelé mají pro používání Internetu a jeho
výhod stejné podmínky. Je třeba si uvědomit, že uživatelé se od sebe mohou lišit:
1) Zdravotními dispozicemi
2) Zkušenostmi s internetem
12
3) Jazykovým vybavením a schopnostmi porozumět psanému textu
4) Technickým a softwarovým vybavením
To, že patříme do skupiny uživatelů, která nemá s uvedenými body problémy,
neznamená, že tací uživatelé neexistují. A právě podcenění počtu uživatelů, kteří jsou
nějakým způsobem handicapováni při používání počítače a internetu, je dalším
problémem, se kterým se webová přístupnost potýká. Stále velké množství tvůrců
webových stránek si myslí, že takových uživatelů je zanedbatelné množství, ale opak je
pravdou.
Podle studie „Zpráva o situaci zdravotně postižených a nejnaléhavějších úkolech, které
je třeba vyřešit1“ z roku 1992, se uvádí, že obecně je zdravotně postižených asi 10 %
populace. V České republice se tedy jedná o cca 1.000.000 občanů s určitým zdravotním
postižením.
Vezměme v úvahu fakt, že handicapovanými uživateli webových stránek nejsou jen
zdravotně postižení, ale i lidé, kteří mohou mít problém ovládat webové stránky a vnímat
jejich obsah (např. starší lidé) nebo uživatelé nestandardních zařízení (PDA, mobilní
telefony). Dojdeme pak k údaji, že handicapovaných uživatelů může být až třetina
z celkového počtu uživatelů využívajících internet2.
1.2
Výhody přístupných webových stránek
V této kapitole se zaměříme na některé výhody, které mohou bezbariérové webové
stránky přinést. Jedná se o:
1) Výhody plynoucí z vyšší návštěvnosti přístupných webů
2) Lepší viditelnost webových stránek
3) Lepší použitelnost
4) Soulad se zákony
1
Tato studie je k dispozici na adrese http://wtd.vlada.cz/files/rvk/vvzpo/zp1992.pdf.
Handicapovaní uživatelé – uživatelé, u kterých existuje rozumný důvod domnívat se, že budou mít problém
s některými bariérami na webu a obecně při práci s výpočetní technikou (12).
2
13
1.2.1 Výhody plynoucí z vyšší návštěvnosti přístupných webů
Jak bylo řečeno (viz kap. 1.1) počet uživatelů se specifickými potřebami
může
dosáhnout až třetiny z celkového počtu uživatelů využívajících internet, což je
nezanedbatelné množství.
Uživatelé navštěvují webové stránky z mnoha důvodů. V případě komerčních webů
mohou chtít zakoupit produkty nebo využít nějakou z nabízených služeb. Pokud jde o
weby, které nejsou zaměřeny komerčně, si uživatelé chtějí přečíst poskytované informace.
Majitelé a provozovatelé webových stránek by byli sami proti sobě, kdyby úmyslně ze
svých stránek vylučovali 30% svých potencionálních zákazníků/uživatelů. Nepřístupným
webem je jeho majitel schopen oslovit jen 70% potencionálních uživatelů, zatímco pokud
web dodržuje pravidla přístupnosti, může oslovit až 100% uživatelů, což je jedna
z důležitých výhod přístupných webů.
V případě webových stránek, které jsou založené na tom, že poskytují svým
návštěvníkům „pouze“ informace (jedná se hlavně o státní a samosprávné instituce), může
přístupnost přinést výhody i ve formě úspory nákladů (časových i finančních). Web, na
kterém nemají problém nalézt informace i handicapovaní uživatelé, může uspořit náklady
v tom, že tito uživatelé nemusejí volat telefonickou podporu dané instituce, nemusejí psát
dopis, na který musí někdo odpovědět. Čím více se webových stránek stane přístupných,
tím více je budou moci využívat handicapovaní uživatele, což přispěje k vyšší efektivitě
internetu obecně.
1.2.2 Lepší viditelnost přístupných webových stránek
Přístupné weby dokáží využít naplno potenciál, který princip webové technologie
nabízí a navíc mohou tento potenciál znásobit a zvýšit počet návštěvníků. Nástrojem, který
toto umožní, jsou vyhledávače (např. www.google.com) . Vyhledávače umožňují
uživatelům nalézt požadovanou informaci a to, že se nějaká konkrétní webová stránka
umístí ve výsledku vyhledávání na předním místě, může přispět k vyšší návštěvnosti a tím
pádem i efektivitě dané stránky. Vyhledávače totiž mnohem lépe rozumí přístupnému
webu v porovnání s webem nepřístupným, protože takovému webu téměř dokonale
„rozumí“. O tom jak souvisí přístupné webové stránky a práce vyhledávačů, bude
podrobněji pojednáno v kapitole 2.7.
14
1.2.3 Lepší použitelnost přístupných webových stránek
Za použitelnou webovou stránku můžeme považovat stránku, která se návštěvníkům
příjemně ovládá, dobře se na ní orientují a rychle naleznou to, co hledají. Přístupnost je
v podstatě složkou použitelnosti, která je vyhrazena především pro handicapované
uživatele. O přístupném webu můžeme prohlásit, že je to takový web, který je použitelný i
pro handicapované. Existují weby, které jsou dobře použitelné, ale přitom jsou
nepřístupné. Běžný uživatel nemá s takovým webem problémy, ale handicapovaný uživatel
již musí překonávat překážky.
Jak je vidět, mezi pojmy přístupnost a použitelnost existuje úzký vztah. Jejich cílem je
vždy spokojený uživatel. Pokud zlepšíme použitelnost webové stránky, nemusí to vždy
znamenat, že rovněž vylepšíme její přístupnost. Pokud ale nějakým způsobem vylepšíme
přístupnost stránky, zlepšíme tím i její použitelnost.
Dodržování některých pravidel přístupnosti ocení jen handicapovaní (např. nevidomí),
Například atribut alt (alternativní popis grafických prvků) je přínosem jen pro nevidomé
uživatele, ostatní mohou daný web s přehledem používat i bez jeho použití, pak ale tento
web nebude přístupný. Jiná pravidla a těch je většina vylepšují i použitelnost a ocení je
všichni uživatelé, ale handicapovaní dvojnásob. Příkladem může být rozdělování dlouhých
textových celků na menší části, přehledná navigace nebo zásada podtrhávání odkazů.
Můžeme tedy říci, že většina zásad tvorby přístupných webových stránek zvyšuje
použitelnost i pro běžné uživatele a přínos pro postižené uživatele je ještě mnohem
vyšší.
1.2.4 Soulad se zákony
Pro některé typy webů platí, že cílovou skupinou jejich uživatelů je v podstatě každý
z nás. Takovými weby jsou například zpravodajské weby, portály, internetové obchody,
weby nabízející bankovní služby nebo weby státních a samosprávných institucí. V případě
nepřístupných webových stránek uvedených druhů by komerční společnosti udělaly chybu,
kdyby úmyslně ze svých stránek vylučovaly určitou část uživatelů, jelikož by se tak
připravovaly o část zisku.
V případě nepřístupných webů státních a samosprávných institucí je situace mnohem
závažnější, zde už by nešlo jen o chybu, ale v mnohých zemích by tím byl porušen i zákon.
15
V prostředí veřejné správy by totiž mělo platit, že webové stránky institucí státní správy a
samosprávy musí být přístupné a poskytovat informace všem bez rozdílu a nesmějí žádnou
skupinu diskriminovat.
Velmi pokrokově se k této problematice postavila Velká Británie, kde začal v roce
1995 platit zákon Disabilities Discrimination Act1, který má za cíl chránit zdravotně
postižené občany a je ve vztahu k informačním technologiím velmi přísný. Tento zákon
říká, že každý občan nezávisle na svém postižení musí mít použitelný přístup k veřejným
informacím (internet), i k uzavřeným informacím (intranet), které jsou potřeba pro jeho
práci.
Uvedený zákon bohužel obsahoval příliš obecné normy a tak se další země rozhodly jít
cestou specifických právních norem, které se soustředí přímo na webové stránky a jasně
deklarují, jak si přístupnost představují. Příkladem je část č.508 amerického zákona
Rehabilitation Act, která je spíše známá pod pojmem Section 508. Do amerického zákona
byla přidána v roce 1998 a stanovuje federálním orgánům USA povinnost poskytování
informací přístupným způsobem. Konkrétní pravidla, která musejí federální úřady
dodržovat, byla do tohoto zákona přidána v roce 2000 formou prováděcího předpisu pod
názvem Electronic and Information Technology Accessibility Standard.
Česká republika je oproti ostatním vyspělým zemím v legislativě přístupnosti pozadu,
ale se zvyšujícím tlakem zejména po vstupu do Evropské unie dochází v oblasti
přístupnosti webových stránek k významným pokrokům. Od poloviny roku 2004
projednával parlament ČR novelu zákona č.365/2000 Sb. o informačních systémech
veřejné správy (ISVS) navrženou Ministerstvem informatiky ČR, která zavádí do českého
právního řádu povinnost poskytovat informace přístupnou formou. Tato novela byla
parlamentem konečně schválena 10.2.2006 a 2.3.2006 ji svým podpisem definitivně
schválil prezident ČR Václav Klaus.
Novela obsahuje i pravidla pro zveřejňování informací na internetu. Informace, které
instituce státní správy a samosprávy zveřejňují, musejí být publikovány tak, aby byly
1
Celé znění zákona lze nalézt na adrese http://www.opsi.gov.uk/acts/acts1995/1995050.htm.
16
přístupné handicapovaným uživatelům a odpovídaly metodice1 Ministerstva informatiky,
která měla doposud pouze doporučující charakter.
Nyní uvedeme formou citace část týkající se přístupnosti webových stránek
z dokumentu Informace k novele zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech
veřejné správy (9):
„Zákon nově zavádí povinnost přizpůsobit od 1. ledna 2008 webové stránky institucí
státní správy a samosprávy tak, aby byly přístupné i pro osoby zdravotně postižené. V
prostředí veřejné správy je nezbytné, aby nebyly skupiny hendikepovaných uživatelů při
poskytování informací prostřednictvím webových stránek jakkoliv diskriminovány.
Internetové stránky by tedy měly být přístupné všem uživatelům, například i těm, kteří
nevidí nebo nemohou používat horní končetiny. Tito uživatelé totiž mají k dispozici různé
pomocné technologie, jako např. hlasové výstupy, braillské řádky, které jim informace z
webových stránek zprostředkují. Pro fungování těchto pomůcek je však třeba, aby byly
webové stránky vytvořeny podle pravidel a zásad přístupného webu. Přitom správně
přístupné webové stránky navíc slouží nejen zdravotně postiženým. Vedle osob
hendikepovaných mohou takto uzpůsobený web bez obtíží používat také uživatelé s méně
obvyklými zobrazovacími zařízeními, operačními systémy, softwarovým vybavením apod.
nebo i běžní uživatelé.“
Vzhledem k tomu, že některé technické změny nelze uskutečnit okamžitě, je účinnost
zákona rozdělena na několik období a konkrétně část týkající se přístupných webových
stránek nabude platnost dnem 1.1.2008. Pokud tedy tvůrci nových webových stránek
budou dodržovat pravidla přístupnosti již nyní, vyvarují se tím do budoucna řady
problému, protože bezbariérovost webů bude do budoucna vyžadována stále více a
přísněji.
1.3
Pravidla přístupnosti pro tvorbu webových stránek
V devadesátých letech minulého století docházelo v souvislosti s masivním rozvojem
Internetu především ve Spojených státech k množství soudních sporů, ve kterých
1
Jedná se o dokument Best practice - Pravidla pro tvorbu přístupného webu vydané Ministerstev
informatiky v polovině roku 2004, který obsahuje doporučení pro tvorbu webových stránek ve veřejné
správě.
17
organizace zastupující práva menšin žalovali provozovatele Internetových služeb, že na
svých webových stránkách diskriminují určitou část handicapovaných uživatelů.
Odvolávali se přitom na zákon Americans with Disabilities Act 1.
První ucelená metodika, která se nazývá Web Content Accessibility Guidelines
(WCAG 1.0) pojednávající o pravidlech a zásadách tvorby přístupných www stránek byla
zveřejněna konsorciem W3C2 v roce 1999 v USA. Podrobněji je tato metodika představena
v příloze A.
Druhou významnou metodikou, která vznikla v roce 2000, je již zmíněný (viz kap
1.2.4) soubor pravidel Electronic and Information Technology Accessibility Standard
známější spíše pod názvem Section 508, který stanovil povinnosti bezbariérového
poskytování informací v USA.
V České republice jsou známa pravidla projektu Blind Friendly Web (viz příloha B),
která jsou výsledkem práce Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS).
Další důležitou (v současné době asi nedůležitější) metodikou jsou v ČR Pravidla tvorby
přístupného webu (viz příloha C), která vznikla roku 2004 na Ministerstvu informatiky za
účelem novely Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (viz kap
1.2.4).
1
Americans with Disabilities Act (ADA) – Americký zákon z roku 1990 zakazující diskriminaci zdravotně
postižených občanů při poskytování širokého spektra zboží a služeb. Zákon se týká především míst jako jsou
ubytovací zařízení, zábavní podniky, obchody, školská zařízení, knihovny, nemocnice, apod. (12)
2
W3C – World Wide Web Consortium – jedná se o mezinárodní konsorcium jehož členové vyvíjejí ve
spolupráci s veřejností webové standardy pro World Wide Web.
Handicapovaní uživatelé webových stránek
2
18
Handicapovaní uživatelé webových
stránek
Pojem „postižení nebo handicap“ je v této kapitole použit velice všeobecně. Někteří
lidé, jenž jsou zde popisováni jako postižení či handicapovaní, by se sami za postižené
nepovažovali (např. poruchy barvocitu). Nicméně mohou být přesto nějakým způsobem
znevýhodněni ve smyslu přístupu a ovládání webových stránek. Handicap může zahrnovat
i zdravotní stav zapříčiněný následkem úrazu. Může jít o stav dočasný či chronický. Počet
a závažnost omezení vzrůstá také s tím, jak člověk stárne. V tomto případě se jedná o
změny zraku, sluchu, paměti a pohybových schopností, které ovlivňují i možnosti
používání počítačů. Problémy související se stárnutím mohou být na webu zohledněny
stejnými principy a metodami jako při
řešení přístupnosti pro zdravotně postižené
uživatele.
Na tomto místě je také příhodné uvést, že handicapovaní uživatelé webových stránek
nejsou jen zrakově postižení (jak se všeobecně domnívá), ale jsou to všichni uživatelé,
kteří mají problém vnímat obsah webových stránek a ovládat jejich funkčnost. Ne všichni
z nich trpí postiženími, které jim přímo brání v ovládání počítače. Například: osoba
s ochrnutými dolními končetinami pohybující se na vozíčku může bez omezení využívat
výpočetní techniku a tím pádem i internet. Problémem v tomto případě může být
nedostatečné zajištění bezbariérového přístupu do učebny s výpočetní technikou na
školách, proto je potřeba myslet i na tyto okolnosti.
U každého druhu postižení jsou uvedeny kompenzační pomůcky1, které pomáhají
lidem s příslušným handicapem se lépe vyrovnat s ovládáním a používáním počítače a
internetu. Co to vlastně je kompenzační pomůcka?
Brýle a kontaktní čočky bývají považovány za samozřejmou součást běžného života a
refrakční vady (krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus) nejsou všeobecně pokládány
za handicap. Právě brýle a kontaktní čočky, které umožňují lidem s refrakčními vadami
vylepšit jejich zrak, jsou kompenzačními pomůckami, které jsou pro nás běžnou
záležitostí, a mnohdy si neuvědomujeme, jak odlišný by byl život bez těchto významných
1
Kompenzační pomůcky – používá se také název asistivní technologie.
19
technologických vynálezů. Stejně jako v oblasti každodenního života, existuje velké
množství kompenzačních
pomůcek (Assistive Device) a kompenzačních technologií
(Assistive Technology) i v oblasti výpočetní techniky. Tyto pomůcky umožňují
handicapovaným lidem zpřístupnit práci s výpočetní technikou a softwarovým vybavením
počítačů a pomáhají jim překonat bariéry vzniklé jejich handicapem. V dalších kapitolách
si uvedeme konkrétní typy hardwarových i softwarových kompenzačních pomůcek.
V určitých případech vyžadují odlišné druhy postižení stejný přístup k řešení.
Nevidomý člověk, stejně jako osoba s motorickou vadou (např. třes rukou) vyžaduje
patřičnou náhradu za ovládání pomocí myši v prohlížečích a vývojových nástrojích, neboť
ani jeden z takto postižených nemůže používat myš efektivně. Těmto lidem se pro ovládání
webové stránky nabízí používání již zmíněných kompenzačních pomůcek a alternativních
metod. V praxi se jedná například o zpřístupnění ovládání webové stránky nejen myší, ale i
pomocí klávesnice.
Všeobecné dělení handicapovaných uživatelů podle (3):
1) Zrakově postižení uživatelé
2) Sluchově postižení uživatelé
3) Motoricky postižení uživatelé
4) Kognitivně postižení uživatelé
5) Uživatelé s alternativními zobrazovacími zařízeními
Na závěr kapitoly o handicapovaných uživatelích webových stránek si povíme ještě o
jedné skupině „uživatelů“ a tou nejsou překvapivě lidé, ale tzv. automatizovaní roboti
vyhledávačů (viz. kap 2.7).
Nyní se na jednotlivé skupiny podíváme podrobněji.
2.1
Příklady výhod přístupných webových stránek pro
handicapované uživatele
Dříve než se zaměříme podrobněji na jednotlivé handicapy, uvedeme na příkladech, jak
mohou webové stránky a internet lidem s handicapem pomoci. Internet, samozřejmě pokud
je přístupný, může v mnoha ohledech těmto lidem usnadnit jejich složitou pozici ve
společnosti a pomoci lépe překovávat překážky, které jim jejich handicap klade do cesty.
20
Výhody přístupnosti pro nevidomé
„Internet je pro každého z nás příjemná alternativa, pro zrakově postižené uživatele je
to jediná možnost a osvobození od závislosti na pomoci druhých“.
(Bubeníčková - SONS)
Mnoho lidí čte pravidelně denní tisk a získává tímto způsobem informace o událostech
z okolního světa. Pro nevidomé je tato pro nás běžná věc nedostupná. Informace ze svého
okolí získávají ve zvukové podobě nebo hmatem. Mohou sice požádat příbuzné nebo
známe, aby jim noviny přečetli, ale tím se stávají závislými na ostatních. S příchodem
WWW začalo mnoho vydavatelů uveřejňovat obsah svých novin na svých webových
stránkách v elektronickém formátu. Pokud jejich webové stránky splňují pravidla
přístupnosti, nevidomí uživatelé pak mohou využít speciálních programů nazývaných
odečítače
obrazovky (viz. kap 2.2.1.1). Tyto programy převádějí text zobrazený na
obrazovce počítače do zvukové podoby a umožňují tak nevidomým uživatelům získávat
informace prostřednictvím výpočetní techniky.
Výhody přístupnosti pro motoricky postižené
Uživatelé, kteří z nějakého důvodu nemohou používat horní končetiny, jsou stejně jako
v předchozím případě při získávání písemných informací (noviny, knihy) odkázáni na
pomoc druhých. I jim internet nabízí možnost získávat informace nezávisle na pomoci
ostatních. Při ovládání počítače mohou využívat různé druhy kompenzačních pomůcek
(viz. kap 2.4.2) a pokud webové stránky tyto pomůcky podporují, mohou tito uživatelé
využívat přístup k on-line zpravodajství, číst elektronické verze knih apod.
Výhody přístupnosti pro sluchově postižené
Lidé postižení poruchami sluchu mají možnost si například sami přečíst denní tisk
nebo knihy a tak se může zdát, že jim internet nenabízí stejnou úroveň emancipace jako
nevidomým nebo motoricky postiženým uživatelům. Nicméně, i pro sluchově postižené
uživatele může mít přístupný internet velký význam. V dnešní době kdy se z internetu
stává stále více audio-vizuální médium, je potřeba myslet i na tuto skupinu uživatelů. Na
zpravodajsky zaměřených webech jsou
stále častěji k vidění například videozáznamy
důležitých rozhovorů, proslovů a mnohdy i celých zpravodajských relací včetně zvukové
stopy. Proto by se nemělo zapomínat opatřit tato videa potřebným textovým komentářem
21
nebo titulky, tak jak tomu bývá v televizním vysílání. Podrobněji o sluchově postižených
uživatelích pojednává kapitola 2.3.
2.2
Zrakově postižení uživatelé
Skupina zrakově postižených uživatelů je první, na kterou pomyslíme ve spojitosti
s termínem webová přístupnost. Skutečnost, že jsou tito lidé upřednostňováni i z hlediska
norem pro vytváření přístupných webových stránek, ovlivňují dva aspekty:
•
Internet je ze své podstaty vizuální médium. Zrakově postižení jsou při přístupu
na webové stránky handicapováni nejvíce.
•
Téměř v každé zemi existuje organizace sdružující zrakově postižené, která hájí
jejich zájmy. V České republice se nazývá Sjednocená organizace
nevidomých a slabozrakých (SONS). Právě projekt této organizace s názvem
Blind Friendly Web (viz příloha B) zaměřený na internet a klade si za cíl
propagovat přístupné webové stránky pro zrakově postižené.
Zrakově postižené uživatele můžeme dále podle (12) z hlediska možností používat
webové stránky rozdělit na:
1) nevidomé a těžce zrakově postižené uživatele
2) uživatele s vadou zraku (diabetická retinopatie, katarakta, zelený zákal,
degenerace sítnice)
3) uživatele se sníženým barvocitem
4) uživatele s dočasně zhoršenou možností vidět
2.2.1 Nevidomí a těžce zrakově postižení uživatelé
Do této skupiny řadíme uživatele, kteří se na webových stránkách nemohou na svůj
zrak spolehnout vůbec. Jedná se o osoby s úplnou ztrátou zraku a osoby se zbytky zraku.
Ztrátu zraku označujeme jako úplnou nevidomost a jedná se o nejtěžší zrakové
postižení. Jedinci takto postižení buď nevidí vůbec, anebo vlastní jen tzv. světlocit
(schopnost rozlišit světlo a tmu). Ztrátu zraku ve své činnosti částečně kompenzují
zvýšeným využíváním ostatních smyslů. Praktickou nevidomostí (zbytky zraku)
označujeme vadu, která se nachází na hranici mezi slabozrakostí a úplnou nevidomostí.
22
Jedinci takto postižení částečně užívají velmi oslabených funkcí svého zraku a doplňují je
zvýšeným užíváním dalších smyslů.
Nevidomí nejsou schopni vnímat vizuální obsah webové stránky. Ačkoli někteří z
těchto uživatelů mají zbytky zraku, není to dostačující pro orientaci, ovládání a práci
s webovými stránkami. Pokud tedy chceme takto handicapovanému uživateli podat sdělení
prostřednictvím webových stránek, nemůžeme volit vizuální formu. V případě, že je www
stránka vytvořena nepřístupnou formou tak, že je plně závislá na vizuálním přenosu,
nevidomý člověk ji nemůže použít. Je tedy důležité, aby stránky byly přístupné
nevidomým, protože právě pro tento typ uživatelů je internet významným prostředkem a
může jim v mnoha případech usnadnit život.
Navzdory ztrátě zraku mohou nevidomí používat internet, protože mají k dispozici
překvapivě rozsáhlé možnosti kompenzačních pomůcek. Tyto technologie korigují
handicap ztráty zraku a snaží se, aby měl nevidomý jedinec stejné možnosti jako každý
běžný uživatel.
Nevidomí a těžce zrakově postižení uživatelé při práci s počítačem a internetem
používají jako:
•
výstupní zařízení, které reprodukuje obsah stránky hlasový výstup (screen reader)
nebo hmatový výstup někdy také nazývaný braillský řádek
•
vstupní zařízení, jehož pomocí stránky ovládají, aktivují odkazy, atp., většinou
klávesnici, nikoliv myš. Jako vstupní zařízení lze také použít některé typy
braillského řádku.
Z uvedených dvou bodů vyplývá, že nevidomí monitor a myš nepoužívají. Neznamená
to, že by nebyli schopni myší pohybovat nebo kliknout, ale že nevědí, kde se kurzor myši
pohybuje nebo kde zmáčknout tlačítko myši, jelikož nevidí kurzor na monitoru. Jsou tedy
odkázáni na zmíněné kompenzační pomůcky, na které je kladen nárok správné funkce, aby
nevidomí a zrakově postižení mohli prostřednictvím hlasového výstupu nebo braillského
řádku správně vnímat obsah a strukturu webových stránek a aby je mohli pomocí
klávesnice bez problémů ovládat. Nyní se na jednotlivé typy kompenzačních pomůcek pro
nevidomé zaměříme podrobněji.
2.2.1.1
Pomůcky pro nevidomé a těžce zrakově postižené uživatele
23
Hlasový výstup (Odečítač obrazovky)
Hlasový výstup1 je důležitým výstupním zařízením, které nevidomému uživateli
interpretuje nejen obsah webových stránek, ale i celé softwarové prostředí osobního
počítače. Hlasový výstup se skládá ze speciálního programu nazvaného odečítač
obrazovky a hlasového syntezátoru. Pokud je odečítač obrazovky spuštěn, je
prostřednictvím hlasového syntezátoru text zobrazený v aktuálním okně nebo dialogu
převáděn do zvukové podoby a následně pomocí zvukové karty a reproduktorů nebo
sluchátek interpretován uživateli formou syntetického hlasu. Spolu se zvukovým výstupem
lze využít i výstupu odečítače obrazovky na braillský řádek. Mechanismy hlasového
výstupu pro interpretaci obsahu webových stránek jsou obvykle svázány s funkčností
konkrétního webového prohlížeče.
Často se můžeme v literatuře i u výrobců setkat s tím, že pojmy hlasový výstup a
odečítač obrazovky jsou ekvivalentní. V této práci se je pojmem hlasový výstup rozumí
celek, pomocí kterého uživatel získá informace a odečítač obrazovky je zde chápán jako
„ovládací“ prvek hlasového výstupu.
Hlasový výstup se tedy skládá z:
•
odečítače obrazovky (software)
•
hlasového syntezátoru (software)
•
zvukové karty a reproduktorů.
Hlasový výstup dokáže mnohem více než jen interpretovat holý text webových stránek.
Dokáže také rozpoznat sémantické vyjádření textu pomocí jazyka HTML. To znamená, že
dokáže rozpoznat například nadpis od odstavce nebo odkazu, a dokonce i interpretovat
alternativní text ke grafickým elementům stránky (pokud je samozřejmě alternativní text
definován).
Odečítače obrazovky umožňují nevidomým pohyb na stránce více způsoby. Uživatel
může nechat hlasový výstup jednoduše předčítat všechen text odshora dolů, nebo může
použít klávesu „TAB“ (resp. „Shift +TAB“) pro přecházení mezi jednotlivými odkazy.
Může také přecházet mezi jednotlivými nadpisy (pokud je webová stránka podporuje),
mezi rámy (pokud jsou na stránce použity) nebo použít jiné funkce, jejichž množství závisí
na použití konkrétního typu odečítače obrazovky.
1
Hlasový výstup – často se také můžeme setkat s názvy hlasová čtečka nebo čtečka obrazovky.
24
Princip hlasového výstupu1 je v dnešní době zvládnut již na velmi vysoké úrovni,
včetně podpory českého jazyka, proto může v některých případech přinést výhody i
„běžnému“ uživateli. Jako příklad můžeme uvést situaci, kdy potřebujeme zkontrolovat
určitou oblast dat v tabulkovém editoru s papírovou předlohou. Uživateli pak stačí
poslouchat hlasový výstup a kontrolovat data s papírovou předlohou aniž by musel
neustále měnit směr pohledu (5).
Mezi nejpoužívanější odečítače obrazovky patří JAWS, Window Eyes a ZoomText v
kombinaci s klasickým grafickým webovým prohlížečem. Můžeme se setkat i se
speciálními programy jako je IBM Home Page Reader, což je v podstatě samostatný
prohlížeč spojený s hlasovým výstupem. Někteří nevidomí uživatelé upřednostňují textové
prohlížeče jako je Lynx namísto prohlížečů s grafickým rozhraním.
Aktuální zkušební verzi odečítače obrazovky JAWS lze stáhnout na stránce výrobce:
•
http://www.freedomscientific.com/fs_downloads/jaws.asp
Funguje vždy 40 minut a pro další používání se musí restartovat počítač.
Aktuální zkušební verzi odečítače obrazovky Window Eyes, která funguje 30 minut a
pro další používání se musí restartovat počítač, lze stáhnout na stránce výrobce:
•
http://www.gwmicro.com/demo/
Aktuální zkušební verzi odečítače obrazovky ZoomText (viz obrázek č. 1), která
funguje bez omezení 30 dnů, lze stáhnout na stránce výrobce:
•
http://www.aisquared.com
Aplikace ZoomText má tu výhodu, že společně s odečítačem obrazovky obsahuje
navíc funkce pro zvětšování obrazovky (viz. kap. 2.2.2.2).
Většina odečítačů obrazovky v sobě zahrnuje i hlasové syntezátory. Bohužel zkušební
verze zahrnují jen anglické hlasové syntézy a nikoli české.
Více informací o uvedených programech nalezneme na webových stránkách integrace
znevýhodněných studentů na ZČU v sekci Pomůcky:
•
1
http://handicap.zcu.cz/pomucky.php
Na rozdíl od hlasového vstupu, kde je stále ještě co vylepšovat. Problematikou hlasového vstupu se na
velmi vysoké úrovni zabývá například Fakulta mechatroniky Technické univerzity v Liberci.
25
Obrázek 1: Aplikace ZoomText 9.0 – odečítač obrazovky
Omezení hlasových výstupů
Přestože hlasové výstupy mají poměrně mocné možnosti, mají některá svá omezení.
Nemohou být samozřejmě úplnou náhradou za vizuální zážitek, jaký se nabízí ze stránky
člověku, který zrakově postižený není. Omezení, které hlasové výstupy mají, nemusí být
tak závažným problémem, pokud na ně tvůrci webových stránek myslí dopředu. Nyní se
jednotlivá omezení hlasových výstupů rozebereme podrobněji (12):
1) Grafické prvky na stránce
Hlasový výstup nedokáže sdělit uživateli obsah obrázků nebo grafických animací
vytvořených např. ve flashi. V případě dekoračních obrázků to problémem není, ale u
obrázků nesoucích podstatnou informaci už ano. Jako příklad si můžeme uvést jejich
použití v navigacích (tzv. obrazové mapy) nebo nadpisech, tedy v místech, která jsou pro
pochopení obsahového významu stránky klíčová. V tomto případě se skutečnost, že
hlasový výstup nedokáže interpretovat obsah obrázku, stává významnou.
Existuje metoda, jak tomuto problému zabránit. Aby hlasová čtečka byla schopna
zprostředkovat uživateli význam obrázku, musíme k němu přidat alternativní text (v
HTML se jedná o atribut alt). Ten slouží jako ekvivalent pro uživatele, kteří nejsou
schopni vizuálně zachytit informaci, již obrázek nese, a pro hlasový výstup pak není
problém text jednoduše interpretovat.
2) Struktura stránky
Uživatel hlasového výstupu si na první pohled nemá možnost uvědomit celkové
uspořádání stránky a na základě toho se zaměřit na informace, které ho zajímají nebo které
potřebuje. Ačkoli jsou v odečítačích obrazovky zabudovány možnosti, jak přeskakovat po
26
určitých částech, ve své podstatě fungují na principu, že předčítají textový obsah,
popřípadě alternativní vyjádření grafických objektů od začátku do konce stránky
linearizovanou formou.
Odečítač obrazovky vnímá obsah stránky pouze tím způsobem, že je určitý text
umístěn nahoře a jiný dole stejně jako je tomu ve zdrojovém kódu stránky. Z tohoto
důvodu bychom neměli při tvorbě webu zapomínat na to, aby struktura obsahu dávala
smysl zejména v linearizovaném tvaru.
Pořadí, ve kterém hlasový výstup informace interpretuje, závisí na jejich umístění ve
zdrojovém kódu stránky. To znamená, že pokud například položky navigace budou ve
zdrojovém kódu uvedeny jako první, odečítač je také jako první přečte a poté bude
interpretován obsah stránky. V HTML existují postupy, jak určitou část stránky (např.
navigaci nebo reklamu) přeskočit a přejít na část další (např. obsah). Proto je třeba tento
fakt zohledňovat již při návrhu webu a tuto možnost případně vhodně implementovat.
3) Vizuální formátování
Při formátování obsahu webové stránky bychom neměli zapomínat na odlišení nadpisů
od ostatního textu pomocí velikosti a tloušťky písma, popřípadě odsazením od
následujícího odstavce. Pokud se na stránku podívá běžný uživatel, není pro něj těžké
rozpoznat takto zformátovaný nadpis od běžného textu. Tuto možnost ale nemá uživatel
hlasového výstupu, protože nevidí, že některá část obsahu je zvýrazněna tučným nebo
větším písmem a že se tedy jedná o nadpis. Jediné, na co se může spolehnout, je
sémantické označení pomocí značkovacího jazyka, které některé odečítače obrazovky umí
interpretovat.
Z toho plyne, že bychom v případě, kdy chceme vyjádřit význam některého prvku jako
je nadpis, odstavec nebo seznam, měli myslet nejen na stránku vizuální, ale i na
sémantickou stránku v jazyce HTML. To znamená, že bychom měli pro nadpisy používat
předdefinované značky <h1> až <h6>, pro odrážkové seznamy značku <ul>, pro číslované
seznamy značku <ol> atp. Pokud se nám podaří skloubit stránku sémantickou s vizuální,
vyjdeme tím vstříc jak uživatelům grafických prohlížečů, tak i uživatelům, kteří jsou
odkázáni na použití hlasového výstupu.
27
4) Tabulky nesoucí tabulková data
Pro běžného uživatele je rozměrově rozsáhlejší tabulka, která je vyšší než jedna
obrazovka, většinou nepřehledná. Musí neustále rolovat, aby si mohl přečíst záhlaví
příslušné buňky, protože ho při prohlížení tabulky zapomněl. Pro nevidomého uživatele,
kterému čtečka předčítá buňku po buňce, je ještě mnohem složitější se v takové tabulce
orientovat. Zkusme si představit, že hlasová čtečka interpretuje rozsáhlou tabulku s 15
sloupci a 35 řádky. V momentě, kdy čte 20. řádek, si samozřejmě nevidomý uživatel bude
těžko pamatovat, jaké bylo záhlaví pro 9. sloupec. Pro takového uživatele může být čtení
tabulky, kde není spojitost mezi jednotlivými buňkami a záhlavím, velice náročné.
Pomocí jazyka HTML lze tento problém čtení tabulek odstranit a udržet vazbu mezi
buňkou a záhlavím souvisejícího sloupce a řádku. Pro nevidomého uživatele je pak
snadnější celou tabulku správně pochopit.
5) Kolize při současném používání více odečítačů obrazovky pod jedním
operačním systémem
I přesto, že toto omezení nesouvisí přímo s tvorbou webových stránek, je třeba se o
něm zmínit. Často dochází k tomu, že při současném používání více odečítačů obrazovky
pod jedním operačním systémem dochází ke kolizím mezi těmito programy, což má za
následek nestabilitu operačního systému. Proto se doporučuje mít pod jedním operačním
systémem nainstalován pouze jeden odečítač obrazovky. Pokud je z nějakého důvodu
potřeba mít nainstalováno více odečítačů na jednom počítači (například v situaci, kdy je
jeden počítač používán více uživateli), je dobré tuto situaci řešit instalací dalšího
operačního systému na jiný diskový oddíl nebo na jiný disk. Uživatel si pak při startu
počítače vybere, jaký odečítač obrazovky chce použít a na základě jeho volby se spustí
operační systém s vybraným odečítačem obrazovky.
Hmatový výstup (Braillský řádek)
Hmatový výstup se skládá z:
•
odečítače obrazovky (software)
•
braillského řádku (hardware)
Braillský řádek, někdy také nazývaný jako braillský displej, hmatový displej nebo
hmatový výstup, je hardwarové zařízení, které převádí informace zobrazené na obrazovce
28
počítače do braillova bodového písma. Podmínkou ovšem je, aby nevidomý uživatel znal
braillovo písmo. Toto zařízení má na sobě spoustu malých jehliček ve tvaru braillských
osmibodů, ty se vysouvají a zasouvají a tím vytvářejí jednotlivé znaky. Informace o
znacích, které se mají pomocí osmibojů zobrazit, zasílá na braillský řádek odečítač
obrazovky.
K počítači se braillský řádek většinou připojuje přes rozhraní USB (některá zařízení lze
připojit i pomocí staršího sériového rozhraní) a funguje jako výstupní i vstupní zařízení.
Jednotlivé typy se liší v počtu zobrazovaných znaků (nejčastěji 20, 40, 70 nebo 80 znaků),
které jsou většinou doplňovány několika stavovými znaky (např. pozice kurzoru na
obrazovce počítače) a také mohou mít odlišný rozsah funkce vstupních prvků. Ovládací a
řídící klávesy jsou většinou řešeny tak, aby je bylo možné ovládat pouze palci a ostatními
prsty se mohl číst text. Na obrázku č. 2 vidíme Braillský řádek REX 44 českého výrobce
Donát s ovládacími klávesami umístěnými na přední straně přístroje.
Obrázek 2: Braillský řádek REX 44 českého výrobce Donát
Některé typy mají u každého znaku umístěnou naváděcí klávesu, po jejímž stisku se
zajistí okamžitý přesun kurzoru ke zvolenému znaku. Pokud je například zobrazen
hypertextový odkaz, dojde po stisku naváděcí klávesy k jeho aktivaci.
Na rozdíl od hlasového výstupu podává hmatový výstup okamžitou, přehlednou a
přesnou informaci, kterou zobrazí pomocí bodových znaků. Braillský řádek je výhodné
používat zejména při aktivní editaci textu a také pro práci s textem cizojazyčným. Navíc
lze většinou pomocí kombinace řídících kláves provést určitý příkaz nebo spustit skript.
Nejefektivnější pro nevidomé uživatele je práce pomocí kombinace hlasového výstupu
a braillského řádku, kdy uživatel pomocí hlasového výstupu ovládá funkce prostředí
operačního systému a pomocí braillského řádku čte text, který edituje, a tak se díky němu
29
při práci na počítači orientuje mnohem rychleji s přesností blížící se vidícímu uživateli.
Nevýhodu braillského řádku je zatím dosti vysoká cena pohybující se v desítkách až
stovkách tisíc korun.
Pro jedince, kteří trpí kombinací těžkého zrakového a sluchového postižení, je hmatový
výstup v podstatě jedinou možností, jak získávat informace z počítače.
Klávesnice
Uživatelé hlasové čtečky používají klávesnici jako základní prostředek pro vkládání dat
a navigaci na webu. Je velmi důležité, aby na tuto skutečnost tvůrci stránek nezapomínali.
Pokud totiž není stránka plnohodnotně ovladatelná klávesnicí, je pro nevidomého uživatele
prakticky nepřístupná.
Mnohdy je nepřístupnost pomocí klávesnice výsledkem tzv. událostí JavaScriptu, které
jsou závislé buď na pohybu, nebo na kliknutí myší. Událost, spuštěná například příkazem
onmouseover, bude funkční jen v případě, že uživatel najede kurzorem myši na určitý
objekt. V případě, že tato událost způsobí změnu barvy položky navigace nebo obrázku,
nemusíme se alternativou ovládání pomocí klávesnice zabývat. Nevidomému bude těžko
k užitku skutečnost, že se změnila barva nějakého objektu. Tato informace je pro něj
zbytečná. Jiná situace nastává, pokud událost onmouseover vyvolá objevení dalšího obsahu
nesoucího informace. Uživatel, závislý pouze na ovládání stránky pomocí klávesnice, se
k tomuto obsahu prostě nedostane.
Při tvorbě webových stránek bychom měli vždy vyzkoušet, zda jsou stránky plně
použitelné a ovladatelné i bez použití myši.
Na závěr této kapitoly o nevidomých uživatelích uvádíme tabulku situací, se kterými se
mohou tito uživatelé na webových stránkách setkat. V tabulce jsou uvedena také
doporučení, které by měli tvůrci při tvorbě webových stránek dodržovat.
30
Tabulka 1: Nevidomí a těžce zrakově postižení uživatelé
Situace
Řešení / Doporučení
Uživatelé nemohou stránky ovládat
myší.
Používat prohlížeče, které mají pro všechny
důležité příkazy definovány klávesové zkratky.
Stránka by neměla obsahovat prvky, které
vyžadují striktní ovládání myší. Veškeré
navigační prvky na stránce by měly být
ovladatelné i pomocí klávesnice.
Uživatelé často používají pro přístup
k informacím na stránce hlasový
výstup.
Poskytnout možnost přeskočit navigační menu,
dlouhé seznamy položek, reklamy a další
položky, které jsou nepotřebné a opakují se.
Obrázky, fotografie, grafy nebo
diagramy jsou nepoužitelné.
Zajistit pro grafické prvky sdělující nějaké
informace alternativní text pomocí atributu alt
jazyka HTML. Tento text pak odečítač obrazovky
bude schopen interpretovat.
V případě potřeby (složitý graf nebo diagram)
zajistit i podrobnější popis buď na téže stránce,
nebo pomocí odkazu na stránce jiné.
Stránka obsahuje nepřístupné video
nebo animace.
Zajistit textový popis nebo zvukový doprovod
k videu a animacím.
Uživatelé používají pro pohyb mezi
odkazy klávesu TAB.
Ujistit se, že veškeré odkazy mají jasný smysl
(např. odkaz „klikněte zde“ je pro uživatele
hlasové čtečky v podstatě nepoužitelný).
Stránka, která je vytvořená pomocí
rámů, není odečítačem obrazovky
brána jako celek.
Vyvarovat se používání rámů při tvorbě stránek.
V případě použití je opatřit názvy, které vystihují
jejich smysl (např. „Navigace“ nebo „Hlavní
obsah“).
Tabulky, které při čtení pomocí
hlasového výstupu v linearizovaném
tvaru nedávají smysl.
Používat pro záhlaví řádků a sloupců v jazyce
HTML značku <th>.
Ujistit se, že tabulky (hlavně pokud mají sloučené
buňky) dávají smysl, pokud jsou čteny po řádcích
zleva doprava.
Ne všechny odečítače obrazovky
podporují obrazové mapy.
Použít paralelní textové odkazy v aktivních
místech obrazové mapy.
Pro nevidomé je informace, podávaná
pomocí barvy, nepoužitelná.
Nespoléhat se při předávání informací pouze na
barvu (např. „cenově zvýhodněné výrobky jsou
označeny modře“).
Formuláře nejsou logicky uspořádány
a označeny.
Zajistit ve formulářích pohyb v logickém pořadí
pomocí klávesy TAB a jejich řádné označení.
Hlasový výstup není schopen
interpretovat dokument.
Nepoužívat nestandardní formáty dokumentů,
které mohou být obtížně interpretovány hlasovou
čtečkou.
31
2.2.2 Uživatelé s vadou zraku
Do této poměrně rozsáhlé skupiny zrakově postižených řadíme uživatele, kteří mají
určitou poruchu vidění, ale nepřišli o zrak úplně. Tito lidé mohou svůj zrak částečně
používat pro práci s počítačem a webovými stránkami. Přesto však tyto poruchy zraku
nedokážou být plně korigovány pouze brýlemi a tak zasahují do běžných denních činností,
jako řízení auta, čtení a v nepolední řadě i využívání internetu.
Mezi zrakové vady spadající do této kategorie řadíme diabetickou retinopatii,
kataraktu, zelený zákal nebo degeneraci sítnice. Jsou obvyklé spíše u starších lidí, ale
mohou postihnout jedince každého věku. Bývají zapříčiněny geneticky, traumatickým
zraněním nebo nemocí.
2.2.2.1
Popis zrakových vad
Diabetická retinopatie
Jedním z příznaků dlouhotrvající cukrovky bývají poškozené oční cévy, přesněji
výlevy krve na sítnici způsobující tmavá místa (výpadky) v zorném poli. Text se může
v těchto oblastech jevit rozmazaný, zdeformovaný nebo v některých případech výpadky
vytvoří zcela neproniknutelnou šmouhu (10).
Katarakta
Katarakta se dělí na tři typy podle doby vzniku, a to na vrozenou, poúrazovou a
způsobenou stářím. Lidé trpící touto vadou mají neprůhledné plošky na čočce, což má za
následek rozmazaný až mlhavý efekt (jako bychom se dívali skrze špinavé okno), mívají
také problémy s oslněním. Text se jim může jevit zamlžený nebo rozostřený, jakoby
padající do pozadí. Snižuje se také schopnost vnímat nižší barevné kontrasty, proto je pro
lidi s těžší formou této vady dostatečný kontrast na obrazovce obzvláště důležitý (10).
Zelený zákal (Glaukom)
Je způsoben zvýšením nitroočního tlaku (tj. tlak tekutiny uvnitř oka), který poškozuje
vlákna zrakového nervu (tj. nervu vedoucímu informace z oka do mozku). Vyskytuje se
v každém věku, ale nejčastěji se objevuje u lidí starších 40ti let. Jedná se o závažné
onemocnění, jelikož zpočátku probíhá nenápadně, ale přitom dochází k nenávratnému
poškození, které někdy má za následek i úplnou ztrátu zraku.
32
Glaukom způsobuje ztrátu periferního vidění a může vést až k tzv. trubicovému
vidění, kdy člověk vidí jen zbytek zorného pole uprostřed. V pozdějším stádiu bývá
postižen i centrální pohled. Pokud se uživatel dívá na webové stránce doprava nahoru, vidí
pouze malý výsek z celkového rozsahu stránky. V některých případech může být obtížné
přečíst text v tomto malém výseku, protože se jeví jako vybledlý a rozmazaný (10).
Degenerace sítnice
Je způsobena skvrnou poblíž centra sítnice, která se nachází v oblasti pozadí oka.
Proces stárnutí a ztenčování tkáně sítnice zapříčiňuje nejčastější formu tzv. „suchou“
degeneraci sítnice. „Vlhká“ degenerace sítnice nastává v momentě vylévaní krevních cév
v pozadí oka a způsobuje zastření centrálního pohledu, v krajních případech může vést k
rychlé ztrátě zraku.
V každém případě je nejvíce zasažena centrální oblast zraku, což způsobuje zhoršenou
schopnost vidění objektů, na které osoba hledí přímo a může vést i k opaku trubicového
vidění, kdy osoba vidí objekty pouze po stranách zorného pole (10).
2.2.2.2
Pomůcky pro uživatele s vadou zraku
Jednotlivé zrakové vady se liší svým průběhem a charakteristikou, ale přesto můžeme
uvést několik zevšeobecnění pro takto handicapované uživatele Internetu:
•
Často používají programy pro zvětšování
obrazovky, které jim dokáží zvětšit
obsah stránky tak, aby pro ně byl čitelný. Pokud se jedná o lehčí postižení, mohou
si textový obsah zvětšit pomocí standardní funkce prohlížeče.
•
Ke své práci potřebují dostatečný kontrast mezi barvou popředí a pozadí.
•
Používají nástroje operačního systému umožňující změnu standardních barev.
•
Špatně se orientují na horizontálně rozsáhlé stránce širší než jedna obrazovka.
Nutno podotknout, že následující kompenzační pomůcky a dodržování pravidel
přístupnosti využívají také uživatelé s běžnými refrakčními vadami.
Zvětšovací programy (Screen Magnifiers)
Jedná se o nejčastěji používané nástroje právě uživateli s vadami zraku. Jde o
softwarové programy, které fungují podobně jako lupa a umožňují libovolně zvětšit určitou
oblast webové stránky (obrazovky) tak, aby byla čitelná. Některé z těchto programů
33
umožňují rozdělení obrazovky na dvě části, jedna je zvětšená a lépe čitelná, druhá má
standardní velikost a umožňuje navigaci a lepší orientaci.
Problém může nastat v případě, že je na webové stránce mnoho grafických prvků.
Zvětšovací program zvětší standardní text bez ztráty kvality, ale v případě rastrových
obrázků zvětšuje jednotlivé body. Pokud je součástí obrázku text, může nastat situace, že
se při velkém zvětšení stane nečitelným (nezvětšuje se jako celek, zvětšují se jeho
jednotlivé body). Z tohoto důvodu bychom měli spíše používat pro zobrazení
informací skutečný text a ne text interpretovaný bitmapovou formou.
Mezi nejčastěji používané programy tohoto typu patří ZoomText. Aktuální česky
lokalizovanou zkušební verzi tohoto programu, která je funkční 30 dnů bez omezení, lze
nalézt na adresách:
•
http://www.aisquared.com
•
http://www.spektravox.cz/Prgai_w.htm
Obrázek 3: Aplikace ZoomText 9.0 – zvětšovač obrazovky
Program ZoomText a jeho režim Zvětšovač umožňuje zvětšit obrazovku v rozsahu 1 –
36krát, přičemž text zůstává hladký při jakémkoli zvětšení. Program nabízí osm různých
typů oken, což uživateli umožňuje dostatečně širokou paletu k výběru. Velice dobře
využitelná jsou také přednastavená barevná schémata, kterých je sedm a změní barvy na
celé obrazovce, což může v některých případech zlepšit čitelnost obrazovky a snižuje
námahu očí. Uživatel si může také vytvořit barevné schéma vlastní a nahradit tak některou
pro něj problémovou barvu nebo redukovat barevné spektrum.
Dalším používaným programem je MAGic. Je od stejného výrobce jako hlasová čtečka
JAWS. Aktuální zkušební verzi lze stáhnout na této adrese:
•
34
http://www.freedomscientific.com/fs_downloads/magic.asp
Pro zvětšení obrazovky můžeme také použít program Lupa, která je standardní součástí
operačního systému Windows XP. Lze ho aktivovat takto: Start → Nastavení → Ovládací
panely → Možnosti usnadnění → Další odkazy → Lupa. Vytvoří se samostatné okno, ve
kterém se zobrazí zvětšená část obrazovky. Lze také invertovat barevné schéma. Tento
program zvětšuje i klasický text jako bitmapu, takže při velkém zvětšení jsou viditelné
jednotlivé body písma, což snižuje čitelnost. Proto je program Lupa určen jen jako pomoc
základní funkční úrovně pro uživatele s lehčími vadami zraku. Na obrázku č. 4 je možno
vidět rozdělení obrazovky při aktivovaném programu Lupa. V horní části obrazovky je
patrná trojnásobně zvětšená oblast kolem kurzoru a v dolní části vidíme standardní okno.
Na obrázku je také vidět dialogové okno sloužící pro nastavení programu Lupa.
Obrázek 4: Program Lupa - rozdělení obrazovky a dialogové okno pro nastavení.
35
Na obrázku č. 5 vidíme, že při velkém zvětšení (zde konkrétně 6x) je při použití
programu Lupa patrná pixelizace, k čemuž dochází následkem toho, že program Lupa bere
i standardní text jako bitmapový objekt.
Obrázek 5: Program Lupa - výřez zvětšené části obrazovky.
Zde je také na místě uvést možnosti zvětšování písma nejpoužívanějších prohlížečů
webových stránek. Majoritně používaný Microsoft Internet Explorer (MSIE) umožňuje
pouze pětistupňovou změnu velikosti písma, ovšem za předpokladu, že tvůrci stránky
použili při definici písma ve zdrojovém kódu stránky relativní jednotky. Při použití
absolutních jednotek ke zvětšení písma nedojde. Prohlížeč Mozilla Firefox umožňuje
téměř libovolné zvětšení i zmenšení textu na stránce. Prohlížeč Opera dokonce umožňuje
zvětšení webové stránky jako celku, tzn. nezvětší (resp. nezmenší) se pouze text, ale mění
se velikost celé stránky včetně obrázků a grafických prvků při zachování poměru stran.
Algoritmus, který při změně velikosti obsahu stránky Opera používá je vcelku
propracovaný, protože i při velkém zvětšení není ani u bitmapových prvků příliš patrná
pixelizace (viz. obrázek č. 6). Veškerý text je samozřejmě zvětšován bez ztráty kvality.
Do nové sedmé verze prohlížeče MSIE by tato vlastnost měla být také implementována.
36
Obrázek 6: Zvětšení části textu, který byl vložen do prohlížeče Opera jako
bitmapový objekt.
Dostatečný kontrast
Některé zrakové vady způsobují sníženou citlivost na barvy a tmavé odstíny se pak
zdají být světlejšími. Proto mohou být pro takto postižené uživatele stránky s nízkým
kontrastem hůře čitelné.
Některé špatně navržené stránky mají nevhodné barevné kombinace. Jako příklad
můžeme uvést modré odkazy na černém pozadí, červený text na zeleném pozadí nebo jiné
kombinace, které nejsou dobré ani pro oči zdravého jedince a o to více jsou nevhodné pro
zrakově postižené. Proto, aby text byl dobře čitelný, je třeba dodržet mezi barvou
popředí a pozadí dostatečný kontrast a na pozadí by neměl být vzor, který snižuje
čitelnost. Jakým způsobem lze zjistit, jaký kontrast je vhodný? Konsorcium W3C
vytvořilo pro výpočet dostatečného kontrastu algoritmus, který je popsán na webové
stránce http://www.w3.org/TR/AERT#color-contrast.
37
Kontrast je tvořen dvěma hodnotami:
1) Rozdíl jasu
•
udává odlišnost jasu jednotlivých barev a pohybuje se v hodnotách od 0 do 255
•
čím vyšší je hodnota, tím vyšší je rozdíl jasu a písmo je na pozadí lépe čitelné
•
přípustná minimální hodnota pro dobrou čitelnost podle W3C je 125
•
za naprosto bezpečné jsou považovány hodnoty vyšší než 200
•
barvy s takto vysokým kontrastem by měly být použity pro nejdůležitější texty
na stránce (navigace, nadpisy).
•
vzorec pro výpočet jasu jedné barvy:
Jas barvy =
•
( RED * 299) + (GREEN * 587) + ( BLUE * 114)
1000
algoritmus vychází ze vzorce pro převod RGB hodnot na hodnoty YIQ
2) Rozdíl barvy
•
udává odlišnost hodnot RGB složek jednotlivých barev a pohybuje se v
hodnotách od 0 do 765
•
opět platí, že čím vyšší hodnota, tím je rozdíl barev vyšší a písmo na pozadí je
lépe čitelné
•
přípustná minimální hodnota pro dobrou čitelnost podle W3C je 500
•
vzorec pro výpočet rozdílu barev:
Rozdíl barev = (( MAX ( RED1, RED 2)) − ( MIN ( RED1, RED 2))
+ ( MAX (GREEN1, GREEN 2)) − ( MIN (GREEN1, GREEN 2))
+ ( MAX ( BLUE1, BLUE 2)) − ( MIN ( BLUE1, BLUE 2)))
Abychom nemuseli ručně počítat rozdíl barvy a jasu pro všechny kombinace, které
chceme při tvorbě stránky použít, existují on-line nástroje, které nám pomohou ušetřit práci
i čas. Jeden z takových nástrojů na adrese http://www.sovavsiti.cz/kontrast/ otestuje
kontrast dvou zvolených barev na základě algoritmu konsorcia W3C. Na obrázku č. 7
vidíme náhled této webové stránky. Zde je konkrétně ukázán nevhodný kontrast azurové
barvy na bílém pozadí.
38
Obrázek 7: Webová stránka pro otestování kontrastu dvou zadaných barev
Pro dosažení dostatečného kontrastu na webové stránce je také nutné dodržovat
následující pravidla. Čím menší písmo s nižším kontrastem je, tím hůře bude čitelné. Proto
bychom v tomto případě měli používat velmi vysoký kontrast. Při použití tučného písma se
čitelnost o něco zlepší. Pokud se tedy jedná o kratší a tučně psané úseky textu (položky
navigace, nadpisky), můžeme použít i o něco nižší kontrast než u běžného textu.
Tvůrcům webových stránek se přípustné hodnoty uvedeného algoritmu zdály příliš
přísné. Proto se konsorcium W3C rozhodlo vytvořit nový algoritmus, který bude součástí
nově vznikajících pravidel WCAG 2.0 (viz příloha A). Tento algoritmus už nepočítá
s rozdílem jasu a barvy, ale s rozdílem světelnosti1 (luminosity contrast). Podle autorů
1
Zmínku o rozdílu světelnosti najdeme na adrese:
http://www.w3.org/TR/WCAG20/guidelines.html#visual-audio-contrast
39
zmíněný algoritmus odpovídá lépe potřebám uživatelů, protože rozdíl světelnosti dokáže
skutečný kontrast dvou barev ohodnotit lépe než kombinace rozdílu jasu a rozdílu barvy.
Možnost změny standardních barev
Někteří uživatelé mohou při používání počítače vyžadovat nejen možnost změny
velikosti písma, ale i
zvýšení kontrastu barvy popředí a pozadí ve svém operačním
systému nebo webovém prohlížeči.
Operační systém MS Windows XP nabízí uživatelům nástroje pro změnu standardních
barev. Jedna z těchto funkcí se nazývá Vysoký kontrast. Ta se dá aktivovat dvěma
způsoby:
•
první možnost je aktivovat funkci ve Vlastnostech zobrazení na kartě Vzhled, kde
musíme přepnout v poli Okna a tlačítka na Klasické nastavení a následně můžeme
v poli Barevné schéma vybrat např. Vysoký kontrast - bílá
•
druhý způsob je aktivovat funkci v Možnostech usnadnění (Ovládací panely →
Možnosti usnadnění → Zobrazení → Používat funkci vysoký kontrast)
Pokud si uživatel funkci Vysoký kontrast zapne, změní barvy standardního ovládání
Windows (okna, panely atd.) do kontrastních barevných kombinací, kdy je pozadí černé
(resp. bílé), text bílý (resp. černý) a písmo se zvětší.
Pomocí funkce Vysoký kontrast můžeme ovlivnit i zobrazení webových stránek. Zde
ale záleží na způsobu, jakým funkci aktivujeme. První způsob změní jen prostředí
operačního systému, ale webová stránka si zachová své nastavení a bude vypadat, jako by
Vysoký kontrast nebyl vůbec zapnut.
Pokud ale aktivujeme funkci Vysoký kontrast druhým způsobem, pomocí Možností
usnadnění, prostředí operačního systému bude vypadat stejně jako v prvním případě, ale
webová stránka se podstatně změní. Pozadí stránky je černé (resp. bílé), barva
standardního textu je bílá (resp. černá), písmo je větší, odkazy jsou modré a navštívené
odkazy fialové. Pokud jsou na stránce bitmapové obrázky, jejich barevné nastavení se
pochopitelně nemění. Proto bychom měli umísťovat textové informace jako klasický text, a
ne jako obrázek. Na obrázku č. 8 vidíme příklad toho, jak vypadá webová stránka při
zapnuté funkci Vysoký kontrast, která byla aktivována pomocí Možností usnadnění.
40
Pokud vytváříme webové stránky pomocí kaskádových stylů, měli bychom je rozhodně
vyzkoušet i se zapnutou funkcí Vysoký kontrast, abychom případně odstranili problémy,
které mohou nastat. Pokud uživatel aktivuje tuto funkci prvním způsobem (přes Vlastnosti
zobrazení), MSIE sice zobrazí stránku tak, jak je definovaná v kaskádových stylech, ale
v případě, kdy tvůrce ponechal na systému volbu barev a neurčil je přesně prostřednictvím
stylů, dojde k inverzi barev. Pokud například nebudeme definovat barvu pozadí, která pak
bude standardně bílá, ale barvu textu nadefinujeme explicitně jako černou, dojde po
aktivaci funkce Vysoký kontrast-černá (černé pozadí a bílý text) k tomu, že pozadí se
změní na černé a barva písma se nezmění. Výsledkem bude černé písmo na černém pozadí.
Proto bychom měli:
•
nedefinovat barvu popředí a pozadí (v tomto případě dojde k inverzi jak pozadí tak
popředí, takže text bude čitelný).
•
nebo v kaskádových stylech definovat jak barvu popředí, tak i barvu pozadí
(v tomto případě barvy zůstanou tak, jak jsou nadefinovány).
Obrázek 8: WWW stránka http://handicap.zcu.cz při zapnuté funkci vysoký kontrast.
41
Horizontální posuv po obrazovce
Tento poslední bod není ani tak záležitostí přístupnosti jako spíše použitelnosti. Může
nastat situace, kdy musíme použít horizontální rolovací proužek, abychom si mohli
prohlédnout obsah na pravé straně stránky, dokonce i když máme okno webového
prohlížeče maximalizované. To může být nepříjemné i pro běžného uživatele, ale pro
někoho, kdo používá při své práci s počítačem zvětšovací programy, se to může stát
poměrně velkým problémem. Uživatel je jednak nucen se neustále posouvat doprava a
doleva uvnitř oblasti, kterou má zvětšenou, a navíc se musí používat horizontální rolovací
proužek k tomu, aby si mohl zobrazit i pravou část stránky. Proto bychom měli pokud
možno při návrhu designu stránek používat spíše relativní jednotky než absolutní (např.
pixely). V případě, že nemůžeme z nějakého důvodu použít jednotky relativní, neměla by
šířka stránky přesáhnout 800 pixelů z toho důvodu, že někteří uživatelé zejména na starších
15-ti palcových monitorech stále využívají nízkých rozlišení.
Pro všechny uživatele postižené některou ze zrakových vad je ideální taková webová
stránka, na níž jsou všechny parametry konfigurovatelné a veškeré důležité informace
v textové podobě. Uživatelé si pak mohou dle potřeby měnit typ fontu, velikost a barvu
písma a zbarvení pozadí. Samozřejmě ne vždy je možnost stránku takto zrealizovat.
Každopádně bychom při tvorbě stránek měli používat vhodné kontrasty mezi popředím a
pozadím, čitelné fonty a umožnit změnu velikosti písma v rámci prohlížeče.
Na závěr této podkapitoly o uživatelích s vadami zraku uvádíme tabulku situací, se
kterými se mohou tito uživatelé na webových stránkách setkat. V tabulce (viz následující
strana) jsou uvedena také doporučení, které by měli tvůrci při tvorbě webových stránek
dodržovat.
42
Tabulka 2: Uživatelé s vadami zraku
Situace
Text ve formě bitmapového obrázku nelze
zvětšit bez použití speciálních programů, a
v případě jeho zvětšení jsou patrné
jednotlivé body a je špatně čitelný.
Co nejméně používat nebo úplně eliminovat
text interpretovaný bitmapovou grafikou.
Uživatelé si mohou nastavit vlastní barvu
písma a pozadí.
Opět zde platí používat co nejvíce skutečný
text pro všechny prvky na stránce mající
informační hodnotu.
Na stránkách nelze měnit v rámci
prohlížeče velikost písma. Stránky jsou
prohlíženy pomocí MSIE.
Používat při tvorbě stránky relativní
jednotky (např. %, em) pro velikost písma,
protože MSIE, neumí zvětšovat text pokud
je ve zdrojovém kódu stránky zadán
v absolutních jednotkách.
Při použití funkce Vysoký kontrast některé
položky formuláře nejsou použitelné.
Při definici barev jednotlivých prvků
stránky prostřednictvím kaskádových stylů
buď definovat jak barvu popředí, tak barvu
pozadí, nebo ani jednu z nich.
2.2.3 Uživatelé se sníženým barvocitem
K nejčastějším poruchám zraku patří zhoršená schopnost vnímat barvy. Touto vadou
trpí přibližně 8,5% populace (8% muži, 0,5% ženy). Úplná ztráta schopnosti vnímat barvy
je vzácná, mnohem častější jsou lehčí formy této vady, které se vyznačují nedostatkem
citlivosti jen na určité barvy.
Fyziologický stav správného barevného vidění se nazývá trichromazie a znamená, že
se v oku nacházejí tři skupiny sítnicových čípků s pigmenty reagujícími na červenou,
zelenou a modrou barvu. Poruchy, ke kterým dochází, se nazývají protanomálie, což je
stav, kdy osoba vidí hůře červenou barvu a zároveň dochází k záměně červené černou,
tmavě šedou, hnědou a rovněž zelenou a deuteranomálie, kdy postižený vidí hůře barvu
zelenou a dochází k záměně červené a zelené (5).
43
Obrázek 9: Ukázky poruch schopnosti vnímat barvy.
Chybí-li úplně jedna skupina pigmentu, jedná se o dichromazii, která se projevuje
neschopností rozeznat jednu ze tří barev. V této skupině jde o tyto vady: protanopie (osoba
nevidí červenou barvu), deuteranopie (nevidí zelenou barvu) a velmi vzácná tritanopie
(nevidí modrou barvu). Na obrázku č. 9 vidíme příklady uvedených poruch vnímání
barev.
Velice vzácnou vadou zraku je monochromazie, kdy je v oku přítomen jen jeden
čípkový segment. Lidé takto postižení nejsou schopni vnímat barevné spektrum,
rozeznávají jen černou, bílou a odstíny šedé barvy.
Nejběžnější z uvedených zrakových vad je deuteranomálie.
2.2.3.1
Tvorba stránek pro uživatele s poruchami barvocitu
Při tvorbě www stránek platí základní pravidlo a to takové, že žádná informace,
kterou chceme sdělit, nesmí být závislá jen na barvě. Nesmíme se spoléhat na to, že
uživatel je schopen od sebe odlišit dvě barvy.
Jestliže je účelem obrázku sdělit uživateli něco, co je vyjádřeno barvou, pak je důležité
poskytnout ještě odlišný způsob sdělení této informace. To neplatí jen v případě webových
stránek, ale i v ostatních oblastech života. Například jestliže obrázek ukazuje schématickou
mapu pražského metra, kde jsou trasy rozlišené pouze barvou čáry, měl by tvůrce stránek
44
doplnit tento obrázek o textový komentář. Člověk, který od sebe nerozezná červenou a
zelenou barvu, může mít s pochopením takového nákresu tras metra potíže.
Informace se na stránce samozřejmě odlišovat barvou mohou, ale je nežádoucí
používat jen tento jediný způsob. Cílem při tvorbě stránek je tedy zajistit nezávislost
informací na použité barvě. Uživatel handicapovaný sníženou schopností vnímat barvy
pak nepřijde o žádné informace. Podívejme se nyní na dvě časté problémové situace:
1) Odlišení významu
Na webových stránkách často dochází k situacím, že různě barevné prvky nesou různý
význam. Velmi často jsou používány například formuláře. Pokud chceme odlišit povinné a
nepovinné položky, nesmíme to dělat pouze barvou. Pokud se bude jednat o formulář, kde
budou povinné položky zvýrazněné pouze červenou barvou, tak běžný uživatel nebude mít
problém odlišit je od nepovinných, ale handicapovaný ano. Proto je v případě formulářů
doporučeno označit povinné položky kromě barvy ještě například hvězdičkou.
2) Odlišení odkazů
Ještě častějším problémem při používání barev na www stránkách je odlišení odkazu
od okolního textu pouze barvou. Někteří tvůrci stránek využívají možnosti kaskádových
stylů, kde si mohou nadefinovat, že odkaz nebude podtržený.
Pro většinu uživatelů nebude pravděpodobně problém se v těchto odkazech orientovat.
Mnohem větší potíže budou mít uživatelé, kteří mají sníženou schopnost vnímat barvy,
nebo dokonce barvy nemohou vnímat vůbec. Proto by se odkazy na webových stránkách
měly podtrhávat nebo odlišit např. nějakou značkou umístěnou před odkazem, a ne se
v případě odkazů spoléhat pouze na barevné odlišení.
Na závěr této podkapitoly o uživatelích se sníženým barvocitem opět uvádíme tabulku
situací (viz následujíc strana), se kterými se mohou tito uživatelé na webových stránkách
setkat. V tabulce jsou uvedena také doporučení, které by měli tvůrci při tvorbě webových
stránek dodržovat.
45
Tabulka 3: Uživatelé se sníženým barvocitem
Situace
Červená barva je k nerozeznání od zelené.
Běžně to problém nebývá, vyjma situací,
kdy barvy sdělují uživateli určitou
informaci. Za těchto okolností je nutné
použít jinou, alternativní metodu k předání
informace. Jednou z možností je přesný
textový popis toho, co je zobrazeno na
obrázku.
Písmo je špatně rozeznatelné od pozadí.
Nepoužívat kontrasty, které nejsou vhodné
pro uživatele s poruchou barvocitu,
například červený text na zeleném pozadí.
Uživateli není jasné, které položky
formuláře musí vyplnit („Červeně označené
položky jsou povinné“).
Nepoužívat pro povinné položky formulářů
jen barevné odlišení, ale i označení pomocí
některého symbolu („Povinné položky jsou
označeny červeně a hvězdičkou“).
Uživatel má potíže s rozpoznáním odkazů
od okolního textu.
Používat podtržené odkazy nebo je odlišit
pomocí symbolu umístěného před odkaz.
2.2.4 Uživatelé s dočasně zhoršenou schopností vidět
Do situace, kdy okolní podmínky omezí schopnosti zraku uživatele, se může dostat
každý z nás. Nejedná se o situaci, kdy bychom měli nějakým způsobem poškozený zrak,
ale spíše jde o světelné nebo zobrazovací podmínky. Často se můžeme setkat s tím, že nám
do monitoru svítí slunce a informace jsou náhle hůře viditelné. Dalším příkladem může být
práce na počítači se starým monitorem, kdy barvy nevypadají tak jak mají (např. červená
se jeví jako světle červená). V takových případech opět platí pravidlo, že je lépe používat
při tvorbě stránek dostatečně kontrastní barvy a tím předejít situacím, kdy bychom
v případě špatných světelných podmínek nemohli stránku efektivně používat.
2.3
Sluchově postižení uživatelé
Většina lidí, hlavně tvůrců stránek, nebere sluchově postižené uživatele v souvislosti
s webovou přístupností v potaz. Je to dáno tím, že internet je v první řadě vizuální médium,
takže mnoho z nás si může myslet, že sluchově postižení mají stále k dispozici svůj zrak, a
že tedy omezeni žádným způsobem nejsou. Opak je pravdou.
Z internetu se čím dál tím více stává audiovizuální médium. Zpravodajské servery
obsahují videozáznamy důležitých událostí a mnohdy i záznamy rozhovorů s důležitými
46
osobnostmi v některém z audio formátů. Audio složka se na webu začíná používat stále ve
větším rozsahu zejména v souvislosti s vybavením počítačů zvukovými kartami a
reproduktory, ale také s vyšší přenosovou rychlostí připojení k internetu.
Sluchově postižení uživatelé nemají potíže s užívání většiny dnešních webových
stránek, jelikož se jedná o weby, které mají pouze stránku vizuální. V některých případech
ale mohou narazit na stránky, kdy majitel nebo tvůrce webu spoléhá, že všichni uživatelé
mají sluch v pořádku, což nemusí být vždy pravda.
2.3.1 Rozdělení sluchových postižení:
Lehká nedoslýchavost
Neschopnost slyšet zvuky pod úrovní 26-40 decibelů (dB). Snížená schopnost rozumět
mluvené řeči nebo šepotu, obzvláště pokud je v pozadí nějaký rušivý zvuk.
Střední nedoslýchavost
Neschopnost slyšet zvuky pod úrovní 41-55 dB. Většinou je zapotřebí sluchadlo..
Těžká nedoslýchavost
Neschopnost slyšet zvuky pod úrovní 56-70 dB.
Praktická hluchota (zbytky sluchu)
Neschopnost slyšet zvuky pod úrovní 71-90 dB. Pomůcky pro nedoslýchavé jsou
někdy užitečné, ale v těžších případech nedostatečné. Někteří lidé s tímto stupněm vady
komunikují prostřednictvím znakové řeči, jiní používají techniky odezírání ze rtů.
Úplná hluchota
Úplná ztráta sluchu nebo neschopnost slyšet zvuky pod úrovní 91 dB. Osoby takto
postižené komunikují pomocí znakové řeči nebo pomocí odezírání ze rtů.
V České republice je zhruba 0,5 milionu nedoslýchavých a neslyšících. Velkou část
tvoří lidé, jejichž sluch se zhoršil z důvodu stárnutí a vyššího věku. Kolem 15 000
nedoslýchavých a neslyšících se s vadou sluchu narodilo, nebo u nich vznikla už v dětství.
Praktickou hluchotou trvající od narození nebo vzniklou před zahájením či v průběhu
školní docházky, trpí asi 4000 osob. V případě úplné hluchoty je jejich počet podobný (2).
47
Je zřejmé, že sluchově postižených osob není málo, většina z nich určitě přijde do
styku s Internetem, a proto by neměly být v souvislosti s webovou přístupností opomíjenou
skupinou.
2.3.2 Tvorba webových stránek pro sluchově postižené
Při vytváření webových stránek pro sluchově postižené, bychom měli pamatovat
hlavně na fakt, že cokoli chceme sdělit uživateli zvukovou formou, musíme mu
nabídnout i v alternativním textovém formátu nebo také využít možnosti komentáře
ve znakové řeči.
V souvislosti s využíváním internetu existuje pro sluchově postižené ještě jedno
nebezpečí. Lidé, kteří jsou hluší nebo dokonce hluchoněmí od narození, mívají obvykle
malou slovní zásobu a nízkou schopnost porozumět složitým a strukturovaným textům.
Proto by důležité informace na webových stránkách měly být co nejvíce stručné a
jednoduché, ale přitom výstižné. Měli bychom používat přirozený jazyk, vyhýbat se
složeninám a pokud možno i cizím slovům. V případě složitějších a delších textů je dobré
umístit na stránky fotografie, ilustrace popřípadě animace vhodně doplňující text.
Na obrázku č. 10 vidíme webové stránky zpravodajského webu České televize ČT24
(www.ct24.cz), kde mají neslyšící možnost si přehrát z archívu zprávy ve znakové řeči.
Doufejme, že do budoucna se také setkáme s otitulkováním většiny video záznamů, které
zpravodajské weby budou nabízet k přehrávání.
48
Obrázek 10: Záznam zpráv ve znakové řeči na webu ČT24.
V případě nedoslýchavosti se uživatelé spoléhají na otitulkování zvukových záznamů
nebo možnost zesílení zvuku. V některých případech by tvůrci stránek měli implementovat
možnost vypnout nebo zapnout titulky.
Velkou výhodou pro sluchově postižené může být internet také v oblasti výuky.
Pokud školu nebo univerzitu navštěvují takto postižení studenti, měli by příslušní vyučující
poskytovat materiály k výuce v přístupné elektronické podobě, čímž pomohou překonat
překážky, se kterými se neslyšící studenti musejí potýkat.
Stejně jako u zrakově postižených platí i zde, že se občas může dočasně stát „sluchově
handicapovaným“ kdokoli z nás, například v situaci, kdy není počítač vybaven zvukovou
49
kartou nebo v okolí, kde pracujeme, je hluk a není možno slyšet zvukovou reprodukci
z počítače.
Sluchově postižení uživatelé se mohou na webových stránkách setkat s následujícími
překážkami:
•
nedostačující titulky či přepisy audio a audiovizuálních záznamů na webu, včetně
webového online vysílání televize nebo rozhlasu
•
na stránkách vyplněných převážně textem je nedostatek obrázků jež jej vhodně
doplňují, což může snížit porozumění u lidí, užívajících jako první jazyk znakovou
řeč a nikoliv mluvený-psaný jazyk
•
text, který není stručný a jednoduše strukturovaný.
2.4
Motoricky postižení uživatelé
Do této skupiny patří z hlediska webové přístupnosti uživatelé, kteří mají omezenou
schopnost používání rukou, což má za následek zhoršenou schopnost ovládat www
stránky. Existuje celá řada motorických postižení. Někteří lidé dokáží pohybovat pouze
hlavou, jiní nemohou používat ruce (částečně nebo vůbec) z důvodu omezené citlivosti,
chybějících končetin nebo různých forem svalových potíží. Některé typy postižení mohou
být doprovázeny bolestí, která znemožňuje pohyb. To může ovlivnit hybnost rukou a paží,
stejně jako jiných částí těla.
Celkově to znamená, že tito lidé nemohou používat horní končetiny tak jako většina
z nás. Takto postižení uživatelé většinou nemohou používat jako vstupní zařízení myš a
v mnohých případech mají problémy i s klasickou klávesnicí. Proto často využívají
namísto
běžných
vstupních
zařízení
specifické
typy
kompenzačních
pomůcek
(technologií), které odpovídají stavu jejich handicapu. Nyní si jednotlivé typy motorických
postižení a souvisejících kompenzačních pomůcek rozebereme podrobněji.
2.4.1 Faktory ovlivňující motorické schopnosti
1) Poúrazová (posttraumatická) postižení
a) Poranění míchy
50
Poranění míchy může mít za následek ochrnutí končetin. Úplné ochrnutí poloviny těla
(obvykle obou dolních končetin a někdy i části trupu) se nazývá paraplegie, úplné ochrnutí
všech čtyř končetin i trupu se nazývá kvadruplegie. Částečné ochrnutí všech čtyř končetin
se nazývá kvadruparéza. (3).
Osoby s paraplegií obvykle nemají potíže s přístupem a ovládáním webových stránek.
Pro tuto skupinu je ovšem nutné zajistit bezbariérový přístup k počítačům ve veřejných
institucích (školy, knihovny, internetové kavárny atp.).
Lidé s kvadruplegií mohou mít podstatné problémy s přístupem na webové stránky
závisející na typu a vážnosti jejich poranění. Někteří z těchto jedinců mohou používat své
ruce, ale ne do takové míry, aby mohli používat myš nebo psát na klávesnici. Navzdory
těmto omezením jsou postižení kvadruplegií schopni používat kompenzační technologie
(např. ústní tyčky, software na rozpoznávání hlasu, atd.), které jim dovolují ovládat
počítač.
b) Ztráta nebo poranění paže
Osoba, jež disponuje hybností jen jedné ruky, je stále schopna ovládat počítač a
Internet bez nějakých větších potíží. Dostupné jsou speciální klávesnice upravené
pro ovládání jednou rukou, které nahrazují funkci druhé ruky.
Lidé, kteří nemohou používat ani jednu z horních končetin, využívají podobné
technologie, které jsou používány lidmi s kvadruplegií (ústní tyčky, software
na rozpoznávání hlasu atd.)
2) Nemoci a vrozené vady
a) Dětská mozková obrna (DMO)
Dětská mozková obrna je způsobena zraněním mozku, jež má za následek sníženou
kontrolu nad svaly. Postižení obvykle vzniká již v prenatálním stádiu vývoje jedince,
ale může se také vyvinout krátce po narození. Obvyklá charakteristika DMO zahrnuje
svalovou napjatost a křeče, mimovolní pohyby (např. neovladatelné pohyby úst nebo
kroutivé pohyby rukou) a zhoršenou řeč. Někdy může vést až k ochrnutí. Přízvisko dětská
náleží tomuto postižení vzhledem ke vzniku postižení v dětství.
Mnoho z lidí trpících DMO může používat počítače, ale obvykle mají sníženou
schopnost používat myš. Pohyb jejich rukou je bývá příliš trhavý a nepředvídatelný pro
51
kontrolované ovládání počítače myší. Mohou používat normální nebo speciální klávesnice,
ale mnohem pomaleji než uživatelé bez tohoto postižení. Často užívají klávesnice se
speciálním krytem, který jim dovolí položit ruce na zvýšenou plochu a pak prstem
zmáčknout požadovanou klávesu. Klasické klávesnice mohou být upraveny na tento typ
klávesnice přidáním plastového krytu. Tím se sníží pravděpodobnost chyb při psaní.
b) Svalová dystrofie - DMD/BMD (Duchenne/Becker Muscular Dystrophy)
Svalová dystrofie je genetické onemocnění, které je charakterizováno postupujícím
ochabováním svalstva a snižující se sílou ve svalech. DMD může postihnout lidi každého
věku, ale nejobvyklejší je u dětí (obzvláště u chlapců). Lidé s mírnou formou DMD mohou
žít normálním životem, zatímco při velmi vážné formě této nemoci může dojít až k úmrtí.
Použití pomocných technologií pro jedince s DMD je závislé na vážnosti postižení, ale
obvykle se jedná o stejné pomůcky, které již byly zmíněny (speciální klávesnice, ústní
tyčky, software pro rozpoznávání hlasu).
c) Roztroušená skleróza (Multiple sclerosis)
Toto onemocnění postihuje centrální nervový systém. Jeho průběh je nepředvídatelný,
od minimálních tělesných postižení až po těžkou invaliditu. Choroba často propuká začíná
od puberty zhruba do 30 let, u žen dvakrát až třikrát častěji (3).
Mírné případy mohou mít za následek jeden nebo více z následujících příznaků: třes,
slabost (chatrnost), nestabilní chůzi, křečovitost, nezřetelnou řeč, ztuhlost svalů nebo
zhoršenou paměť. Vážnější případy mohou vést k částečnému nebo dokonce i úplnému
ochrnutí. Typy pomocných technologií pro ovládání počítače jsou pro tuto skupinu stejné
jako pro ostatní pohybově postižené. Záleží na stupni závažnosti této nemoci.
d) Rozštěp páteře (Spina Bifida)
Jde o jednu z nejrozšířenějších vrozených vad. Vzniká v prvních 25 dnech těhotenství.
Jedná se o vadu páteře, při které se jeden nebo více obratlů neuzavřou a vznikne v nich
mezera. V důsledku toho je dítě do jisté míry ochrnuté.
Osoby narozené s touto vadou mají pohybové potíže a v některých případech může
dojít k ochrnutí. V jiných případech může dojít k nahromadění mozkomíšní tekutiny
v mozku, což způsobuje jeho poškození, jež se projevuje potížemi při učení a řeči.
e) Amyotrofická laterální skleróza (ASL) - Lou Gehrigova nemoc
52
ASL je degenerativní nemoc, která brání neuronům vysílat impulsy do svalů. Postihuje
dospělé osoby, nejčastěji ve věku 50 - 70 let. Rané příznaky zahrnují zvýšenou svalovou
slabost, zvláště v rukou a nohou, postižení řeči, polykání a dýchání. K poruchám citlivosti
nedochází. Jestliže svaly již nedostávají impulsy od neuronů, které potřebují ke své funkci,
začínají zakrňovat a chřadnout. Projevuje se pomalými pohyby a řečí.
f) Artritida
Je definována jako zánět kloubů, který patří mezi základní projevy tzv. zánětlivých
revmatických onemocnění. Nastává nejčastěji ve stáří, ale může postihovat i mladší
jedince.
Mnoho lidí s artritidou je schopno používat klávesnici nebo myš, ale ne vždy dokáží
kontrolovat pohybovou koordinaci, například chtějí-li kliknout přesně myší na odkaz malé
velikosti. Tito uživatelé většinou nemusí používat pomocné technologie, ale někteří s více
rozvinutou artritidou mohou používat trackball, software na rozpoznávání řeči nebo
speciální pedály ovládající se nohou. Bolest kloubů často způsobuje vyčerpanost, a tím
omezuje množství času, který je osoba schopna strávit činností na počítači.
g) Parkinsonova nemoc (PN)
Jedná se nemoc centrální nervové soustavy, která způsobuje nekontrolovatelný třes,
strnulost (tuhost) svalů a špatnou koordinaci pohybů.
Lidé s pokročilou formou této nemoci nemusí být schopni používat myš, někteří
dokonce nemohou používat ani klávesnici. Někdy dochází i k postižení hlasu, takže
software pro rozpoznávání řeči není vhodným řešením, přestože většina lidí s touto nemocí
může hlas a řeč srozumitelně užívat. Většinou postihuje starší jedince, ale vyskytují se
případy propuknutí nemoci v mladším věku.
h) Esenciální tremor - Třes (Essential Tremor)
Jedná se o nejčastější chorobnou příčinu třesu. Toto onemocnění se vyskytuje asi
10x častější než Parkinsonova nemoc. Stejně jako PN je esenciální tremor nervovou
nemocí, která má za následek nekontrolovatelný třes. Nejčastěji postihuje horní části těla,
ruce, paže, hlavu nebo hrtan (což způsobuje obtížnou srozumitelnost řeči).
53
3) Stáří
Z pohledu přístupu k Internetu lze částečně mezi pohybově postižené zařadit i většinu
lidí ve starším důchodovém věku. Většinou se jedná o málo frekventované uživatele
internetu, jejichž schopnosti ovládat myš jsou mnohdy velmi omezené a proto využívají
také ovládání počítače klávesnicí.
4) Dočasný handicap
Také ve skupině pohybově postižených uživatelů platí, že komukoli z nás se může
přihodit dočasné zranění, jako například zlomená ruka. Pokud se jedná o ruku, se kterou
jsme zvyklí pracovat myší, může pro nás být výhodné, pokud je webová stránka plně
ovladatelná klávesnicí.
2.4.2 Typy kompenzačních pomůcek pro motoricky postižené
uživatele
Při práci na webu mohou lidé s pohybovým postižením používat následující
kompenzační pomůcky:
Ústní tyčka (Mouth stick)
Jak název napovídá, jedná se o pomůcku, jejíž jeden konec (náustek tvarovaný dle
chrupu) se vloží do úst a uživatel tyčkou ovládá počítač prostřednictvím klávesnice.
V důsledku jednoduchosti a nízké ceny se jedná o zařízení často používané lidmi
s quadriplegií. Pomocí tohoto nástroje lze omezeně ovládat i myš nebo trackball.
Při používání ústní tyčky je vhodné v operačním systému MS Windows v Možnostech
usnadnění nastavit funkce Myš klávesnicí a Jedním prstem. Existují také klávesnice
navržené speciálně pro ovládání ústní tyčinkou, které se upevní na stojan ve vertikální
poloze (viz obrázek č. 11).
54
Obrázek 11: Ústní tyčka a speciální klávesnice určená pro ovládání ústní tyčkou.
„Tyčka uchycená na hlavě“ (Head wand)
Jedná se o pomůcku, která je funkčně podobná ústní tyčce, s tím rozdílem, že hůlka je
upnuta na hlavě pomocí speciální „čelenky“. Osoba pohybem hlavy může psát, ovládat
webové stránky atp. Způsob práce s tímto zařízením může bývá v počátcích dosti náročný.
Opět je vhodné aktivovat funkce Myš klávesnicí a Jedním prstem v MS Windows.
Obrázek 12: Head wand
Optické ukazovátko (Optical headpointer)
Jde o důmyslnější zařízení než v případě prvních dvou, ale je také cenově hůře
dostupné. Tato kompenzační pomůcka nahrazuje standardní myš. Pomocí infračerveného
záření nebo optického signálu je každý pohyb hlavy převáděn prostřednictvím snímače
na pohyb kurzoru po obrazovce. Výhodou je podpora přirozené orientace na ploše (kurzor
sleduje pohyb hlavy). Nevýhodou je, že vyžaduje softwarovou úpravu pracovního prostředí
a neeliminuje nepřesnost pohybů, a proto je způsob s tímto zařízením práce nutné nacvičit.
55
Obrázek 13: Optické ukazovátko
Jednoduché velkoplošné tlačítko (Single-switch access)
Toto zařízení používají lidé s velmi omezenou pohyblivostí. Pokud například osoba
může pohybovat jen hlavou, tlačítko se umísťuje poblíž hlavy a osoba pomocí pohybu
hlavy tlačítko ovládá. Tlačítko je většinou řízeno speciálním programovým vybavením
v počítači, jež dovoluje uživateli ovládat operační systém, webové stránky a jiné programy.
Některé programy dokonce usnadňují psaní textu tak, že odhadují, co chce uživatel napsat,
a pak nabídnou slova mezi jimiž si lze vybrat vhodnou variantu. Nevýhodu je pomalé a
složité ovládání pomocí tohoto ovladače a nutnost zacvičit se v užívání, ale pro některé
uživatele je to mnohdy jediná možnost komunikace s okolím.
V ČR je od března roku 2006 k dispozici speciální program 1 klávesou1, umožňující
komunikaci prostřednictvím počítače lidem, jejichž tělesné postižení jim neumožňuje
komunikovat s okolím téměř žádnými prostředky. Jde například o lidi, kteří mohou hýbat
jen jednou částí těla (hlavou, bradou, palcem u nohy, atd.) a navíc díky svému postižení
nemohou komunikovat s okolím prostřednictvím řeči. Pomocí tohoto programu mohou
takto postižení uživatelé psát texty jedinou klávesou nebo jedním externím tlačítkem
připojeným k počítači. Program umožňuje psaní textu na virtuální klávesnici co nejmenším
počtem stisků jediné klávesy, přičemž vychází z principu virtuální klávesnice a psaní SMS
zpráv na mobilních telefonech a umožňuje psaní za pomoci slovníku a výběru celých slov
(T9) nebo psaní slov po písmenech (multicap). Program umí rozlišit krátký a dlouhý stisk
tlačítka, přičemž krátký stisk zajišťuje pohyb po virtuální klávesnici a dlouhým stiskem se
provádí výběr klávesy. Kromě psaní textu je umožněno jedním tlačítkem (popř. klávesou)
1
Vytvoření programu 1 klávesou bylo financován Ministerstvem Informatiky, z toho důvodu je program
k dispozici pouze za distribuční náklady.
56
editovat již napsaný text, uložení a otevření souboru, tisk textu, odesílání e-mailu, atd. Na
obrázku č. 14 je vyobrazen jeden z možných typů jednoduchého tlačítka a ukázka
programu 1 klávesou (7).
Obrázek 14: Jednoduché tlačítko pro použití v programu 1 klávesou.
Variantou tohoto jednoduchých tlačítek jsou tzv. dvoj-tlačítka (Dual switch), kde jedno
tlačítko je určeno například k výběru položek a druhé slouží k potvrzení volby, jež je
zvýrazněna. V tomto případě musí být obě tlačítka propojena pomocí speciálního adaptéru
(viz obrázek č. 15). Funkci tlačítek lze většinou nastavit pomocí speciálního programu
dodávaného s příslušným adaptérem.
Obrázek 15: Adaptér umožňující zapojit k počítači dvě tlačítka.
Multi-tlačítkový ovladač (Multi Switches)
Jedná se o periférie, které jsou komfortnější modifikací předchozího případu. Tyto
ovladače většinou disponují čtyřmi směrovými tlačítky. Pokud uživatel požaduje plnou
emulaci funkcí myši, musí být k dispozici tlačítek šest. Tlačítka mohou být uspořádána
do kříže nebo mohou volně dle přání uživatele (záleží na typu). Tlačítka jsou opět zapojena
57
do speciálního adaptéru, který je připojen k počítači. Toto řešení se užívá v případech
těžkých forem koordinace pohybu. Nevýhodou je opět pomalé ovládaní.
Obrázek 16: Multitlačítkový ovladač emulující funkci myši.
Zařízení reagující na dech uživatele (Sip and puf switch)
Funkčně je tato pomůcka podobná jednoduchému tlačítku, s tím rozdílem,
že interpretuje výdechy a nádechy uživatele jako „on/off“ signály. Zařízení může být
používáno mnoha způsoby, včetně ovládání invalidního vozíku a počítače. Aby funkčnost
tohoto principiálně jednoduchého zařízení mohla být využita i pro složitější aplikace, je
nutná jeho softwarová podpora.
Obrázek 17: Zařízení reagující na dech uživatele.
Speciální trackball (Oversized trackball mouse)
Jedná se o zařízení podobající se klasické počítačové myši s tím rozdílem, že na vrchní
straně se nacházejí tlačítka společně s kuličkou. Výhodou trackballu je, že nemusíme
pohybovat celým zařízením, ale stačí otáčet kuličkou a tím ovládáme kurzor. Kuličku lze
ovládat částí ruky, např. dlaní nebo loktem. V některých případech se trackbally vyrábí
s kuličkami o velikosti tenisového míčku, pak je možné ovládání dokonce i nohou. Většina
58
zařízení pro pohybově postižené se vyrábí v robustním provedení, jež je odolné proti
hrubému zacházení. Některé verze navíc obsahují speciální tlačítko pro „drag & drop“
operace, kdy je třeba držet tlačítko myši a pohybovat kurzorem. Stiskem dojde
k zablokování levého tlačítka a následné uvolnění se provádí opětovným stiskem tohoto
speciálního tlačítka. Pro obranu proti nechtěnému stisku jsou dostupné trackbally
s odnímatelným krytem s otvory pro tlačítka. Existují také varianty ve formě joysticku,
které jsou vhodnější pro uživatele, pro něž je kulička trackballu příliš citlivá.
Na obrázku č. 18 vidíme fotografie uvedených trackballů (7).
Obrázek 18: Speciální trackbally
Někteří lidé používají trackball ve spojení s ostatními kompenzačními pomůckami,
např. ústní tyčkou. Nevýhodou trackballu je, že pro těžké poruchy koordinace pohybů se
jedná o stále velmi citlivé ovládací zařízení, i když mnohem méně než myš.
Speciální klávesnice (Adaptive keyboards)
V některých případech není člověk schopen koordinovat pohyb natolik dobře, aby
mohl používat myš nebo standardní klávesnici. Jedná se hlavně o osoby trpící třesem a
křečovitými pohyby. Speciální klávesnice řeší problémy vysokého zdvihu, relativně
malých kláves a potřebné síly pro jejich stisknutí apod. Nevýhodou je, kromě vysoké ceny,
i slabá podpora českých znaků.
Druhy speciálních klávesnic:
•
Klávesnice s velkými klávesami (viz obrázek č. 19).
•
Speciálně upravená klávesnice pro ovládání jednou rukou (viz obrázek č. 19).
•
Klávesnice se zapuštěnými klávesami (viz. obrázek č. 20). Tyto klávesnice mají
většinou také velké a mírně zapuštěné klávesy, což dovoluje uživatelům položit
59
ruce na klávesnici, aniž by se museli obávat náhodného stisku kláves. Cena
takovéto klávesnice se může pohybovat i řádech několika tisíců korun, proto jsou
dostupné i plastové kryty na standardní klávesnice, které handicapovaní mohou
využít.
•
Speciálně upravená klávesnice pro ovládání ústní tyčkou (viz obrázek č. 11). Je
prohnuta tak, aby vzdálenost od všech kláves byla stejná. Upraveno je i rozmístění
kláves, aby se minimalizovala vzdálenost mezi nejčastěji používanými klávesami.
Takovouto klávesnici lze většinou připevnit do speciálního stojanu, který umožňuje
vertikální polohu klávesnice. Uživatel se pak nemusí neustále sklánět. Pro zrychlení
psaní textu pomocí tohoto typu klávesnice je vhodné používat speciální software
umožňující predikci slov.
Obrázek 19: Klávesnice s velkými klávesami a klávesnice pro ovládání levou rukou.
Obrázek 20: Speciální klávesnice se zapuštěnými klávesami
60
Speciální náhrady myši
Mezi zajímavá řešení patří speciální verze myši (foot-mouse), která se plně ovládá
nohama. Jeden pedál slouží k určení směru a druhý jako tlačítka myši.
Obrázek 21: Foot-mouse
Současným technologickým vrcholem nahrazení běžné myši je senzorové snímání
pohybu hlavy člověka, případně jiné části těla, například ruky nebo ramene. V tomto
případě pak senzory dokáží pohyb určité části těla správně převést na pohyb a funkci
kurzoru. Proti uživateli se umístí snímač malé velikosti, asi jako krabička od mýdla a
na čelo (nebo jinou sledovanou část těla) se nalepí drobný senzor. Pokud se vše zároveň
propojí s virtuální softwarovou klávesnicí, tedy takovou, která se zobrazuje přímo
na monitoru, máme k dispozici technologii plnohodnotného ovládání počítače bez nutnosti
jakéhokoli fyzického ovládacího prvku.
Zařízení sledující pohyb očí (Eye tracking)
Tato zařízení jsou velmi užitečným nástrojem pro osoby, které jsou zcela ochrnuté.
Zařízení sleduje pohyb očí a převádí ho na pohyb kurzoru po obrazovce, mrknutí oka
znamená to samé jako kliknutí myší. Uživatel tak může ovládat počítač, používat webové
stránky atd. Propojení s virtuální klávesnicí zajistí i možnost psát delší texty. Tato zařízení
jsou většinou pro handicapované uživatele dosti dráha (cca několik tisíc amerických
dolarů), takže upřednostňují méně nákladné kompenzační pomůcky.
Software pro ovládání počítače hlasem (Voice recognition software)
Poslední kompenzační pomůckou, kterou si zde představíme, je vybavení počítače
softwarem, jež umožňuje uživateli ovládat počítač hlasem. Předpokladem je, že člověk
nemá hlasové problémy a je mu rozumět. Počítač musí být vybaven zvukovou kartou
a mikrofonem. Uživatel si pak pomocí jednoho nebo více slov může spustit program,
61
listovat v něm, vypnout a zapnout počítač, připojit se k Interventu a podobně. Nutno
podotknout, že tato technologie se teprve rozvíjí a ještě nějaký čas potrvá, než budeme
moci běžně počítači nadiktovat např. obsah e-mailu nebo jiného dokumentu, tedy plně
vládat počítač jen za pomocí našeho hlasu.
2.4.3 Tvorba
webových
stránek
pro
motoricky
postižené
uživatele
Pro tvůrce stránek naštěstí neznamená existence velkého množství kompenzačních
pomůcek to, že by s každou takovou pomůckou museli kontrolovat funkčnost svých
webových stránek. Většina z uvedených zařízení funguje podobně jako klávesnice. Pokud
jsou veškeré ovládací funkce, odkazy a formuláře na stránkách dostupné pomocí
klávesnice, pak jsou stránky ovladatelné i uvedenými kompenzačními pomůckami.
Při tvorbě stránek bychom tedy měli vyzkoušet ovládat stránku jen pomocí klávesnice.
Pokud nenarazíme na žádný problém, nemusíme brát zřetel na kompenzační pomůcky,
které mnohdy ani neznáme. Funkčnost těchto technologií zajistí jejich výrobci.
Tabulka 4: Motoricky postižení uživatelé
Situace
Uživatel není schopen používat myš.
Ujistit se, že veškeré ovládací funkce na
webové stránce jsou ovladatelné i pomocí
klávesnice.
Vyzkoušet pohyb po odkazech pomocí
tabulátoru.
Uživatel není schopen příliš dobře ovládat
myš nebo klávesnici.
Ujistit se, že stránky umožňují napravit
chybu uživatele (např. „Opravdu chcete
smazat tento soubor? “).
Nevytvářet malé, blikající nebo pohybující
se odkazy.
Uživatel může používat software pro
ovládání počítače hlasem.
Software pro ovládání hlasem může
nahradit pohyb myši, ale ne tak efektivně
jako nahrazení klávesnice.
Ujistit se, že všechny funkce jsou také
ovladatelné klávesnicí.
Uživatel může být unavený v případě, kdy
používá „puff-and-sip“ zařízení (zařízení
umožňující ovládání počítače vdechem a
výdechem) nebo podobné technologie.
Poskytnout možnost přeskakování dlouhých
seznamů odkazů nebo jiného rozsáhlého
obsahu na stránce.
62
Na závěr podkapitoly o motoricky postižených uživatelích uvádíme tabulku situací
(viz tabulka č. 4), se kterými se mohou tito uživatelé na webových stránkách setkat.
V tabulce jsou uvedena také doporučení, které by měli tvůrci při tvorbě webových stránek
dodržovat.
2.5
Uživatelé s kognitivními poruchami (poruchy učení
a soustředění)
Zatímco pro potřeby zrakově, sluchově nebo pohybově postižených uživatelů internetu
existují v prostředí tvorby webových stránek víceméně jasná pravidla, kognitivní poruchy
jsou z hlediska webové přístupnosti jen málo prozkoumané a stojí spíše na okraji zájmu,
jak si ale ukážeme neoprávněně.
2.5.1 Rozdělení kognitivních poruch z hlediska přístupnosti
webových stránek
Kognitivní poruchy z hlediska přístupnosti webových stránek můžeme rozdělit do
následujících tří skupin podle (3):
1) Poruchy učení
2) Poruchy soustředění
3) Zranění mozku a genetické vady
2.5.1.1
Poruchy učení
Poruchy učení ovlivňují schopnost člověka správně zpracovávat informace.
V některých případech se jedná o omezenou schopnost interpretovat to, co vidí nebo slyší.
V jiných případech lidé s poruchou učení mohou interpretovat informace, ale nedokáží
mezi nimi vnímat souvislosti. Poruchy učení omezují mluvený nebo písemný projev,
schopnost číst nebo schopnost počítat.
Může se jevit, že takto handicapovaní lidé mají sníženou inteligenci, ve skutečnosti
však disponují průměrnými až nadprůměrnými intelektovými schopnostmi, což je
podmínkou pro stanovení diagnózy porucha učení. Schopnost interpretovat a správně
zpracovávat informace těchto případech s inteligencí nesouvisí. Mnoho z lidí, kteří trpí
některou z poruch učení (např. dyskalkulií – specifická porucha matematických funkcí)
63
mohou podávat v jiných oblastech nadprůměrné výsledky (např. mohou se stát
výjimečnými spisovateli, umělci, atp.).
Dyslexie
Ve spojitosti s využíváním internetu je největším problémem dyslexie.
Jde o „specifickou neschopnost rozkládat slova na hlásky a tyto hlásky převádět na
písmena a zapisovat je, stejně jako neschopnost rozeznávat slova ve větě nebo i
neschopnost naslouchat mluvené řeči, řeč vnímat a rozumět ji“. (Rawson, 1968).
Dyslexie vzniká na podkladě genetického původu a postihuje muže i ženy ze všech
etnických prostředí. Postižení zaměňují písmena, přehazují pořadí písmen a slabik ve
slově, vynechávají nebo přidávají písmena, zaměňují koncovky nebo i celá slova,
a v důsledku snížené schopnosti čtení si domýšlejí text. Také rychlost čtení může být
snížena. Dyslexie se také může vyskytovat společně s dysortografií (specifická porucha
pravopisu) anebo s dysgrafií (specifická porucha psaní).
Dyslexie se vyskytuje nejčastěji mezi poruchami učení, kterými trpí 15–20% populace.
Jedná se tedy o velmi početnou a nezanedbatelnou skupinu.
2.5.1.2
Poruchy soustředění
ADHD (porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou)
Někteří lidé se mylně domnívají, že ADHD je poruchou učení. Je sice pravda, že
někteří lidé s ADHD trpí zároveň i nějakou poruchou učení, ale v případě nepřítomnosti
poruchy učení jsou veškeré obtíže způsobeny nedostatečnou pozorností a těkavostí, než
v neschopnosti zpracovávat informace. Lidé s ADHD mohou být impulsivní, lehce roztržití
a nepozorní. Pozitivní na ADHD je fakt, že někteří lidé s touto poruchou dokáží na krátký
časový okamžik být vysoce kreativní, nadšení a mohou ze sebe vydat velké množství
energie. Méně pozitivní je skutečnost, že pro jedince s ADHD bývá obtížné vytrvat u úkolu
nebo činnosti delší dobu. I zde panuje všeobecný názor, že tato porucha souvisí s nízkou
inteligencí, ale často to bývá právě naopak. Výskyt v populaci je zhruba 6-15%,
s častějším zastoupením u chlapců.
Ve vztahu k Internetu se projevuje podobně jako dyslexie. Člověk není schopen
správně vnímat smysl textu, špatně se v něm orientuje a nevidí vzájemné souvislosti. Právě
proto se poruchy soustředění často zaměňují s dyslexií. Na webu mohou takto postižené
64
rozptylovat blikající bannery, stejně jako cokoliv, co odtahuje jejich pozornost od hlavního
obsahu stránky.
2.5.1.3
Zranění mozku a genetické vady
Zranění mozku bývá důsledkem úrazových poranění hlavy, mrtvicí a nemocemi
(např. meningitida nebo mozkové nádory). Každé poranění mozku má svá specifika a
neexistuje žádný spolehlivý způsob predikce, jak jím bude mozek ovlivněn. Některá
poranění mozku mají za následek reakce, které jsou těžko rozpoznatelné, zatímco jiné jsou
ihned zřejmé. Vážnost poškození určuje, jak efektivně bude osoba schopna zpracovávat
informace na webových stránkách.
Mezi genetické poruchy, jež ovlivňují kognitivní funkce, patří například Downův
syndrom nebo autismus. Někteří takto postižení lidé jsou schopni žít běžným způsobem,
zatímco u jiných jsou kognitivní funkce postiženy závažnějším způsobem a díky tomuto
handicapu může být narušeno chápání textových informací a porozumění souvislostem.
2.5.2 Tvorba webových stránek pro uživatele s kognitivními
poruchami
Čím vážnější je kognitivní postižení, tím je pro daného jedince těžší porozumět webové
stránce. Pokud chceme, aby byl web přístupný i pro takto postižené, měli bychom si
uvědomit podstatu problému. Uživatele trpící kognitivními poruchami se na webových
stránkách velmi špatně orientují. Hůře vnímají význam sdělené informace, pokud tato
informace není podávána jednoduchým, srozumitelným způsobem a také není dobře
strukturovaná.
Aspekty ovlivňující práci s webovými stránkami uživatelů s kognitivními
poruchami:
2.5.2.1
Navigace a ovládání stránky
Pro uživatele je navigace hlavním a základním prvkem webové stránky, pomocí níž se
na webu orientuje a napovídá mu, jakou má web strukturu. Dokonce i uživatelé
s nadprůměrnou inteligencí mohou mít problémy s orientací na stránce, která nemá jasné
65
navigační mechanismy. Pro uživatele s kognitivními poruchami je to samozřejmě ještě
obtížnější.
Navigační mechanismy musí být jasné, dobře přehledné a jednotné v rámci celého
webu. Mají obsahovat jednoduchá, jednoznačná a přitom účelná slova. Také by mělo být
na první pohled patrné, kde se hlavní navigace webu nahází, tzn. navigace by měla být
výrazná a vizuálně vyčleněna od obyčejného obsahu stránky. Musí být zřejmé, že se
jedná o hlavní navigaci webu.
Názvy jednotlivých navigačních položek by měly souviset s obsahem stránky,
na kterou se uživatel v případě aktivace příslušné položky dostane. Nemělo by docházet
k tomu, že některý z odkazů hlavní navigace zavede uživatele na jinou externí stránku.
Takový odkaz by měl být vizuálně umístěn mimo hlavní navigaci. Navigace by také
v rámci daného webu měla působit jednotně (konzistentně). To znamená, že by se nemělo
stávat, aby na jedné stránce byla navigace „řádková“ umístěná v horní části obrazovky a na
další stránce „sloupcová“ situována v levé části obrazovky.
V případě tvorby rozsáhlých stránek s velkým množstvím informací je vhodné
implementovat pomocné navigační mechanismy, jako je fulltextové vyhledávání nebo
mapa webu.
Fulltextové vyhledávání na stránce dovoluje uživateli obejít nepodstatnou informaci
a rychleji tak najít požadovaný obsah. To je žádoucí hlavně v případě, kdy je orientace ve
struktuře stránky velmi obtížná, což může pro uživatele s kognitivními poruchami nastat
velmi často, a to i na stránkách, které se zdají být pro běžného uživatele přehledné.
Samotná vyhledávací funkce by měla jasně a dobře viditelná a také lehce ovladatelná.
Možnost rozšířeného vyhledávání by měla být poskytnuta jako mimořádná vlastnost, ale
nemusí být nastavena jako výchozí možnost. Výsledky vyhledávání by měly být
zobrazovány jednoduše, jasně a přehledně.
Pomocí mapy webu si lze snadno udělat představu o struktuře celého webu, což může
pomoci nalézt hledanou informaci. Existují dva základní typy - a to buď abecední rejstřík
webu, nebo strukturovaná mapa.
Abecední rejstřík webu by měl obsahovat pojmy v abecedním pořadí, stejně jako tomu
bývá u knih. Pro weby menšího rozsahu je mnohdy zbytečné takový rejstřík vytvářet.
V případě rozsáhlých webů mohou být rejstříky velmi užitečným způsobem vyhledávání
66
informací. Měli bychom ale dát pozor na to, aby rejstřík nebyl zbytečně příliš rozsáhlý,
čímž by se mohl stát neefektivním. Proto je potřeba abecední rejstříky na webových
stránkách vytvářet s rozvahou spolu s obsahem důležitých pojmů vztažených
k zaměření stránky. Dobře navržené rejstříky by měly také obsahovat synonyma slov
a pojmů, které by uživatelé v rámci tématu stránky mohli chtít vyhledávat. V případě
dlouhých rejstříků lze vytvořit např. pro každé písmeno abecedy jednu www stránku.
Strukturovaná mapa webu je uspořádaný seznam odkazů na každou stránku webu.
Obzvláště u rozsáhlých webů patří k velmi užitečným navigačním pomůckám. Může být
prospěšná nejen pro běžné uživatele, ale hlavně pro uživatele, kteří mají potíže s orientací
na rozsáhlých stránkách a pro něž je hledání určité konkrétní stránky složitým
a zdlouhavým procesem.
Velkou pomocí pro uživatele hlasových čteček může být strukturovaná mapa
rozsáhlého a na informace bohatého webu. Podmínkou samozřejmě je, aby takováto mapa
webu byla dobře strukturovaná nejen vizuálně, ale i ve zdrojovém kódu (např. pomocí
seznamů a nadpisů). Nevidomému uživateli se pak dostává možnosti nechat si přečíst
odkazy na jednotlivé stránky webu a tím získá přehled o jeho struktuře.
Mapa webu musí být také snadno dostupná z každé stránky, protože uživatel nemusí
vždy jako první navštívit zrovna titulní stránku webu.
2.5.2.2
Struktura dokumentu
Pro každého uživatele je důležité, aby se na webové stránce dobře orientoval nejen ve
struktuře celého webu, ale také v informacích na jednotlivých stránkách. Z tohoto důvodu
by mělo být na první pohled zřejmé, co je text, nadpis, navigace, záhlaví, zápatí atp.
Pro uživatele s kognitivními potížemi je to velmi důležité.
Struktura stránky by měla být vyjádřena zřetelně, jednoduše a srozumitelně. Vizuální
struktura stránky může být vytvořena pomocí různých velikostí písma, typem a barvou
fontu, odrážkami nebo odsazením odstavců a nadpisů. Nesmíme zapomenout ani
na sémantickou strukturu vyjádřenou pomocí správných značek jazyka HTML.
Pro osoby s dyslexií je vždy lépe čitelný text, který je vizuálně oddělený od hranic
okolního designu. Je pro ně tedy výhodou pokud je běžný text odsazen od okrajů, nadpisy
67
jsou vertikálně odsazeny od odstavců, tabulek apod. Také jsou pro ně daleko lépe čitelné
kratší odstavce, které sníží možnost dezorientace v textu.
Nesmíme ale také zapomenout na to, aby byl význam vizuálně zvýrazněných informací
(např. žlutě zvýrazněné buňky důležité tabulky) rozeznatelný i v případě, kdy uživatel
nemá možnost tyto efekty vidět. Řešením je opatřit takovou tabulku nadpisem vystihujícím
její důležitost.
Pokud nadpis druhé úrovně bude na stránce zvýrazněn modrým tučným písmem
o velikosti 16 bodů (vizuálně bude zřejmé, že se jedná o nadpis), musíme ho ale také
správně sémanticky označit pomocí jazyka HTML (pro nadpis druhé úrovně se používá
značka <h2>).
2.5.2.3
Doplňkový vizuální obsah
Na rozdíl od zrakově postižených uživatelů, kterým obrázky nepodávají žádné
informace, jelikož hlasové čtečky umí pracovat pouze s textem, jsou pro uživatele
s kognitivními poruchami naopak grafické prky na stránkách důležité. Grafika, audio,
video a animace mohou být velmi efektivními nástroji pro prezentaci informací takto
handicapovaným uživatelům. Tyto nástroje mnohdy upoutají pozornost a znázorní význam
obsahu mnohem lépe než dlouhé odstavce textů.
To ale neznamená, že bychom měli vytvářet celografické webové stránky. Jde spíše o
to, abychom na webových stránkách poskytovali jako doplněk k textovým informacím také
audiovizuální a grafické prvky. Grafiku stačí v adekvátní míře vhodně používat tam, kde je
to třeba, například při tvorbě výukových materiálů.
Velmi dobrým příkladem jsou webové stránky na adrese:
•
http://www.bbc.co.uk/science/humanbody
Na těchto stránkách společnosti BBC se můžeme interaktivní formou seznámit
s činnostmi a funkcemi jednotlivých části lidského těla. Textové informace jsou zde
vhodně doplněny obrázky a interaktivními animacemi vytvořenými v programu
Macromedia Flash. Ukázku tohoto webu můžeme vidět na obrázku č. 22.
68
Obrázek 22: Výuková webová stránka BBS o částech lidského těla.
Některé webové stránky nejsou vhodné pro uživatele s vážnými kognitivními
poruchami právě proto, že obsahují velké množství textových informací, často vizuálně
nevhodně uspořádaných (např. moc dlouhé nebo žádné odstavce) a postižený člověk se pak
v textu špatně orientuje a je jednoduše mimo jeho schopnost textu porozumět. V případě,
že vytváříme web zaměřený přímo na takto handicapované uživatele, měli bychom
používat co nejvíce účelných ilustračních obrázků, fotografií a grafických prvků.
Mohlo by se zdát, že je tento bod v rozporu s tím, co je uvedeno v kapitole o zrakově
postižených uživatelích, ale není tomu tak. Neznamená to, že nastává konflikt mezi
potřebami zrakově postižených lidí a lidí s kognitivními poruchami. Jednoduše to
znamená, že bychom při vytváření webových stránek měli brát ohled na potřeby obou
skupin handicapovaných uživatelů. Pokud jsou na webu umístěny ilustrační obrázky, stačí
je jen vhodně popsat alternativním textem (v HTML atribut alt). Pokud na web umístíme
videozáznamy nebo animace, měli bychom k nim také poskytnout alternativní texty
(např. ve formě titulků), které dokáže interpretovat nejen hlasová čtečka, ale budou také
použitelné pro sluchově postižené uživatele. V takovém případě pak budou spokojeny
všechny skupiny uživatelů.
2.5.2.4
69
Textový obsah
I když je to právě text, co způsobuje kognitivně postiženým uživatelům na webových
stránkách problémy, jeho použití se samozřejmě nevyhneme. Text je ve většině případů
základem pro předávání informace. Proto musíme text na webových stránkách upravit
do takové formy, která bude takto postiženým uživatelům činit co nejmenší potíže.
Měli bychom se snažit psát srozumitelným a jednoduchým jazykem. Krátké
a jednoznačné věty, slova a odstavce jsou snadněji pochopitelné než dlouhé a složité. Text
by měl být co nejvíce strukturovaný. Vhodné je používat mezinadpisy, odrážkové nebo
číslované seznamy a krátké odstavce.
Pokud jde o formu textu, základní velikost písma by měla být spíše větší a při návrhu
stránky by mělo být samozřejmostí používat relativní jednotky, což uživateli umožní si
písmo v rámci svého webového prohlížeče zvětšovat. Velmi prospěšné je také dodržování
volného prostoru okolo textu. Také musíme pamatovat na to, že čím více je na stránce
použito typů písma, tím více je nepřehledná, což platí hlavně pro uživatele s poruchami
učení a pozornosti. Proto bychom se v rámci webu měli snažit omezit použití velkého
počtu různých fontů. Nejčastěji používanými fonty jsou tzv. bezpatková a patková písma,
při čemž pro účely tisku se lépe hodí patkové písmo a pro účely prezentace na webových
stránkách se používá spíše fontů bezpatkových.
Na závěr podkapitoly o kognitivně postižených uživatelích uvedeme tabulku situací, se
kterými se mohou tito uživatelé na webových stránkách setkat. V tabulce jsou uvedena
také doporučení, které by měli tvůrci při tvorbě webových stránek dodržovat.
70
Tabulka 5: Kognitivně postižení uživatelé
Situace
Uživatel se špatně orientuje na složitě
uspořádané stránce a má problémy
s navigací, pokud není stejná u všech
stránek daného webu.
Používat na první pohled jasné, přehledné
a intuitivní uspořádání stránky.
Používat jednotné navigační mechanismy
v rámci jednoho webu.
V případě rozsáhlých stránek používat
pomocné navigační mechanismy, jako
fulltextové vyhledávání nebo mapu webu.
Pro uživatele je těžké pochopit a soustředit
se na dlouhé úseky textu.
Seskupovat textové informace do logických
celků. Tyto celky označovat nadpisy.
Používat odrážkové a číslované seznamy.
Text oddělovat od hranic okolního designu.
Uživatel má problémy orientovat se
i v relativně dobře strukturovaném textu.
Vhodně doplňovat text ilustračními
obrázky, animacemi nebo jinými
audiovizuálními prvky (každý takový prvek
však musí být vhodně opatřen alternativním
textem).
2.6
Uživatelé s alternativními zobrazovacími zařízeními
Do této skupiny patří uživatelé, kteří netrpí žádným zdravotním postižením, ale
používají méně obvyklá zobrazovací zařízení hardwarového nebo softwarového
charakteru.
Konkrétně se jedná o (12):
1) Software
•
Méně obvyklé internetové prohlížeče (Opera, Mozilla Firefox).
•
Textové prohlížeče Lynx, ELinks, apod. (viz obrázek č. 23).
•
Alternativní operační systémy (Linux, MacOS, Solaris).
2) Hardware
•
Monitory s omezenou schopností zobrazovat barvy (starší monitory).
•
Kapesní počítače (PDA) a tzv. chytré telefony (Smartphones).
Z hlediska funkčnosti a použitelnosti uvedených zařízení platí, že kvalitně vytvořená
webová stránka může být použitelná na všech těchto typech méně běžných zobrazovacích
71
zařízení. Pokud tedy vytváříme webové stránky, mělo by být v našem zájmu odzkoušet
jejich funkčnost
v jednotlivých prohlížečích a pod různými operačními systémy.
Obrázek 23: Webová stránka http://handicap.zcu.cz zobrazena textovým prohlížečem
Lynx
2.7
Automatizovaní roboti vyhledávačů
Závěrem této kapitoly si představíme ještě jednu skupinu „uživatelů“, o které můžeme
v uvozovkách říci, že je v souvislosti s webovými stránkami „handicapována“. Do této
skupiny nepatří překvapivě lidé, ale tzv. roboti vyhledávačů (crawlers). Jedná se
o automatické programy, které vyhledávají webové stránky a informace o nich ukládají do
své databáze. Díky nim jsou pak stránky nalezitelné ve vyhledávačích, mezi něž patří
i nejznámější z nich Google.
72
Čím tedy mohou být roboti vyhledávačů „handicapováni“? V případě, že jsou stránky
nepřístupné, robot se mnohdy nedostane dále než na úvodní stránku a tím se v podstatě
stane „handicapovaným“. Pokud jsou ale stránky vytvořeny podle pravidel přístupnosti,
robot může bez problému projít celý web a jeho obsah si uložit do zmíněné databáze.
Roboti vyhledávačů procházejí stránky pomocí odkazů a zajímá je jen text a jeho
sémantické vyjádření, nedokáží rozpoznat obsah obrázků, nevidí barvy, neslyší zvuk
a nerozumí JavaScriptu popřípadě flashové animaci.
V případě, že jsou webové stránky dobře viditelné pro roboty vyhledávačů, jsou pak
také lépe použitelné pro handicapované uživatele. Další výhodou je, že lepší viditelnost
webu pro vyhledávače zvyšuje potencionální využitelnost a návštěvnost stránek. Tvůrci
a majitelé stránek by se proto neměli přístupnosti bránit, je prospěšná jak pro ně, tak i pro
návštěvníky.
Aby stránka byla viditelná pro roboty vyhledávačů musí tvůrce dodržovat následující
pravidla:
•
Veškeré důležité informace jsou poskytnuty v textové podobě.
•
V případě grafických prvků na stránce jsou poskytnuty vhodné textové alternativy.
•
Veškeré odkazy musí být funkční, protože se pomocí nich robot dostává na další
stránky.
•
Název stránky (parametr <title>) jasně vystihuje obsah stránky.
•
Nejdůležitější obsah je umístěn na začátku stránky.
•
Sémantické označení pomocí HTML souhlasí s významem textu na stránce. To
znamená, že značky <H1> až <H6> jsou použity pro nadpisy, značka <strong> pro
text, který je důležitý atd. Robot pomocí těchto sémantických značek pozná, které
informace mají na stránce prioritu.
Vidět webovou stránku tak, jak ji vidí robot vyhledávače, můžeme pomocí nástroje na
adrese http://www.gritechnologies.com/tools/spider.go (viz obrázek č.24).
73
Obrázek 24: Stránka http://handicap.zcu.cz/kontakty.php zobrazená tak, jak ji vidí
robot vyhledávače.
Flash a vytváření přístupného webového obsahu
3
74
Flash a vytváření přístupného
webového obsahu
Obsah webových stránek vytvořených pomocí „doplňkových“ technologií jako jsou
Macromedia Flash (dále jen Flash) nebo JavaScript je dnes samozřejmou součástí
internetu. Flash je jednou z nejrozšířenějších a nejpopulárnějších technologií používaných
na webových stránkách. Jeho pomocí lze vytvářet působivé dynamické multimediální
prezentace a animace. Právě to je pro mnoho tvůrců webových stránek přitažlivé. Pro
handicapované uživatele ale může tato technologie představovat specifické problémy
s přístupností a tudíž i použitelností webových stránek.
Z hlediska přístupnosti je základním problémem stránek nebo jejich částí vytvořených
ve Flashi to, že obsah sdělení, které uživatel klasického grafického internetového
prohlížeče získá, není ve většině případů součástí zdrojového kódu HTML souboru, ale
externího swf souboru. Pokud chceme Flash používat a chceme současně vytvářet
přístupné stránky, nesmí na něm být závislý obsah a funkcionalita stránky. Web musí být
ovladatelný a všechen obsah dostupný, i když uživatel z nějakého důvodu nemůže
používat technologii flash.
Na internetu lze vidět velké množství webových stránek, kompletně vytvořených
pomocí Flashe. Takové weby sice vypadají velmi atraktivně, ale nejsou v naprosté většině
případů přístupné.
Pokud se rozhodneme vytvářet celý web kompletně pomocí Flashe a zároveň
nechceme opomíjet žádnou skupinu uživatelů, měli bychom dodržovat následující pravidla
(12):
•
Vedle flashové verze bychom měli vytvořit alternativní přístupnou HTML
(XHTML) verzi stránek. Obě verze by měly být co do obsahu a základní
funkcionality stejné a měli bychom nechat na uživateli, kterou verzi preferuje.
•
HTML verze by se vždy měla zobrazit jako implicitní. Pokud uživateli nabídneme
možnost volby mezi verzemi hned na první stránce (tzv. rozcestník), měla by být
standardní HTML stránkou s funkčními odkazy na obě verze. Pokud vytvoříme
75
rozcestník ve Flashi, uživatel, jehož prohlížeč nebo zařízení Flash nepodporuje, si
nebude moci přepnout na HTML verzi.
Nevýhodou vytváření dvou verzí stránek jsou jednak dvojnásobné vstupní náklady (jak
časové tak finanční) a dále i jejich náročnější údržba (je nutné udržovat dvě verze stránek).
Proto je výhodnější vytvořit jen jednu všeobecně přístupnou HTML1 verzi stránek a Flash
využívat jako vhodný multimediální doplněk. V následujícím textu se proto budeme
zabývat pouze touto variantou.
3.1
Vlastnosti Flashe vylepšující přístupnost
Flash díky svému multimediálnímu zaměření dovoluje vytvořit zajímavý webový
obsah prostřednictvím různých médií zahrnujíce grafiku, text, video i audio. Flash je
všeobecně považován za nepřístupnou technologii, ale v mnohých případech může naopak
přístupnost webových stránek vylepšit. Ve druhé kapitole jsme uváděli, že pro sluchově
a kognitivně postižené uživatele je důležité doplnit textové informace grafickými prvky
jako jsou fotografie, ilustrace popřípadě interaktivní animace a právě zde je namístě
použití Flashe.
Nyní si uvedeme vlastnosti Flashe, které jsou výhodné zejména z pohledu přístupnosti
(webaim).:
Rozmanité způsoby prezentace
•
Animaci můžeme doplnit zvukovým doprovodem a zároveň neslyšícím
uživatelům nabídnout textovou alternativu zvukového doprovodu.
Textové ekvivalenty
•
Pomocí aplikace Macromedia Flash (od verze MX) lze vytvářet textové
ekvivalenty pro určité elementy animace, což je prospěšné zejména pro
uživatele odečítačů obrazovek (např. vytvoření přístupných tlačítek, formulářů,
apod.).
1
Mnoho příznivců Flashe zastává názor, že atraktivní web lze vytvořit jen pomocí této technologie, ale i
pomocí HTML jazyka společně s CSS lze vytvářet designově atraktivní stránky [12].
76
Možnost zvětšování objektů
•
Protože je Flash založen na technologii vektorových objektů, můžeme většinu
objektů v něm vytvořených libovolně zvětšovat bez ztráty kvality (výhodné
například pro uživatele s vadami zraku).
Ovládání pomocí klávesnice
•
Macromedia Flash (od verze MX) poskytuje možnost vytvořit obsah, který je
ovladatelný také pomocí klávesnice (např. možnost specifikace pořadí prvků
v případě použití procházení pomocí klávesy TAB, což může být výhodné pro
uživatele, kteří nemohou používat myš).
Poutavost
•
Flash může zaujmout návštěvníky stránek svojí interaktivitou, animacemi,
zvuky, grafikou a mnoha dalšími prvky (např. uživatelé s poruchami učení se
mohou při studiu výukových materiálů, které jsou doplněny vhodně použitými
animacemi nebo ilustracemi lépe soustředit na danou problematiku).
Zvukové schopnosti
•
Protože má Flash i rozsáhle audio schopnosti, můžeme obsah prezentovat
i pomocí zvukového doprovodu, což může být výhodné zejména pro nevidomé.
Flashovou technologii tedy nelze považovat z principu za zcela nepřístupnou. Pokud ji
ale chceme využívat, musíme mít na paměti pravidla přístupnosti, stejně jako je tomu při
vytváření klasických stránek založených na jazyce HTML.
Navzdory uvedeným vlastnostem zlepšujících přístupnost existují problémy, které
musíme mít při používání Flashe v oblasti webové přístupnosti na vědomí. Téměř všechny
vlastnosti HTML, XHTML nebo kaskádových stylů (CSS), které ovlivňují webovou
přístupnost platí i pro flash. Patří sem používání dostatečného kontrastu, srozumitelného
jazyka, konzistentní navigace atd.
V následující tabulce (viz tabulka č. 6) si uvedeme požadované specifické vlastnosti
vytváření přístupných prvků pro různé druhy handicapů:
77
Tabulka 6: Požadované vlastnosti pro vytváření flashového obsahu
Druh postižení
Nevidomost
Požadovaná vlastnost
Zajistit možnost používání odečítače obrazovky nebo
poskytnout jinou přístupnou alternativu.
Umožnit ovládání pomocí klávesnice, přičemž musíme
zabezpečit, aby klávesové zkratky určené pro ovládání stránky,
nebyly shodné s kombinacemi používanými odečítačem
obrazovky.
Poskytnout textové ekvivalenty pro všechny netextové prvky,
které nesou informace nebo vykonávají nějakou funkci.
Druh postižení
Požadovaná vlastnost
Vady zraku
Používat dostatečný kontrast.
Umožnit zvětšování obsahu.
Sluchová postižení
Poskytnout synchronizované titulky pro každý audio prvek
sdělující nějaké informace.
S ohledem na obsah používat jasný a jednoduchý jazyk.
Epilepsie
Nepoužívat prvky, které blikají 2 až 55 krát za sekundu.
Pohybová postižení
Poskytnout ovládání pomocí klávesnice.
Nevyžadovat vynikající pohybové schopnosti (odstrašujícím
příkladem může být pohybující se odkaz, na který je nutno
kliknout, aby se uživatel dostal na požadovanou stránku).
Kognitivní postižení
Vytvářet snadno použitelné prvky ovládání a navigace.
Používat jednotnou navigace pro všechny části daného webu.
V případě častých dynamických změn na stránce umožnit nad
nimi uživateli plnou kontrolu.
S ohledem na obsah používat jasný a jednoduchý jazyk.
3.2
Nástroje aplikace Macromedia Flash pro lepší
přístupnost
S novějšími verzemi aplikace Macromedia Flash (Flash MX, Flash MX 2004,
Flash 8) se oproti starším verzím podstatně vylepšila podpora přístupnosti, tudíž lze
teoreticky pomocí Flashe vytvářet kompletní přístupné stránky. Vyžaduje to ovšem
výbornou znalost vývojového prostředí včetně znalostí skriptovacího jazyka ActionScript a
stále je mnohem snadnější vytvářet přístupné weby pomocí tradičních technologií
jako jsou HTML, XHTML a CSS a Flash použít jen tam, kde je to vhodné.
78
Společnost Macromedia do vývojového prostředí Flashe od verze MX implementovala
prvky přístupnosti pro osoby s poškozeným zrakem včetně kompatibility s odečítači
obrazovky, ale bohužel je většina těchto vylepšení dostupných pouze v prostředí
operačního systému Windows. Flash (od verze MX) je totiž spojen s technologií Active
Accessibility (MSAA1) společnosti Microsoft. V současné době si s produktem Flash
nejvíce rozumí odečítače obrazovky Window-Eyes a JAWS.
3.2.1 Popis základních prvků aplikace Macromedia Flash
Ve vývojovém prostředí aplikace Macromedia Flash využíváme nástroje, které nám
umožňují vytvářet webové stránky a prezentace s mnoha různými dynamickými efekty.
Základním prvkem každé prezentace je scéna (Scene). Jejím základním nástrojem je
časová osa (Timeline), která je rozdělena na vrstvy (Layers) a ty dále rozděleny na
snímky (Frames) a klíčové snímky (Keyframes), které nám určují časový okamžik, kdy se
daný objekt na stránce objeví, jak dlouho na ní setrvá a jaká akce bude s objektem
provedena.
Základní objekt se ve Flashi nazývá symbol (symbol), což je hlavní prvek, kterým
může být například tlačítko (Button). Instance (Instances) jsou „kopie“ tohoto hlavního
prvku, které lze v prezentaci použít. Každý symbol, který vytvoříme, se stane součástí
knihovny (Library) . Pokud chceme na scénu umístit instanci symbolu, uděláme to tak, že
symbol přetáhneme myší z okna knihovny. Každá instance je pouze odkazem na
původní symbol, který je ve finální prezentaci uložen pouze jednou, nikoli jeho
skutečnou kopií. To znamená, že přidávání instancí na scénu má jen malý vliv na velikost
výsledného souboru. Instance mají tu výhodu, že nemusí vypadat a chovat se stejně jako
hlavní symbol. Každá instance symbolu může mít svoji vlastní barvu, velikost, průhlednost
nebo jiný typ interaktivního chování.
Ve Flashi je možné vytvářet tři druhy hlavních symbolů:
Grafika (Graphic)
•
Grafické symboly obvykle představují statickou grafiku, která je v rámci filmu
použita vícekrát.
1
Microsoft Active Accessibility (MSAA) – rozhraní, které vytváří „most“ mezi Flashem a kompenzačními
pomůckami (odečítači obrazovky).
79
Tlačítka (Buttons)
•
Symboly tlačítek reagují na vstup a umožňují tak prezentaci ovládat pomocí myši
popřípadě klávesnicí.
Movie Clipy (Movie Clips)
•
Jedná se o nejčastěji používaný symbol ve Flashi.
•
Symboly movie clipů mohou zahrnovat všechny prvky použité v hlavní prezentaci
(zvuk, animace, tlačítka) a mají také své vlastní časové osy, které mohou běžet
nezávisle na hlavní časové ose (animace uvnitř movie clipu se může přehrávat
nezávisle, dokonce i v případě, že na hlavní scéně nic neběží).
Obrázek 25: Prostředí aplikace Macromedia Flash 8.
3.2.2 Možné
problémy
spojené
s dynamickými
80
vlastnostmi
Flashe
Jelikož většina webových stránek nebo jejich částí vytvořených ve Flashi (dále jen
flashového obsahu) je ve své podstatě dynamická, odečítač obrazovky může mít
s interpretací takovéhoto obsahu problém. Většinou se flashový obsah neustále mění
(objekty se pohybují, mizí, mění tvar atp.) a to omezuje schopnosti odečítače obrazovky
obsah interpretovat.
Pokud se například na obrazovce střídavě objevují důležité textové informace (např.
citáty známých osobností), může dojít k tomu, že ke změnám jednotlivých informací
dochází příliš rychle a odečítač obrazovky je nestíhá interpretovat1 a nevidomý uživatel se
tak nedozví celý obsah. Tento problém se nemusí týkat jen nevidomých uživatelů, ale
i uživatelů s kognitivními poruchami především dyslektiků, kterým text (citát) může
zmizet
dříve, než si ho stihnou celý přečíst. V obou případech je nutné uživateli
poskytnout možnost ovládání animace a to nejen myší, ale i pomocí klávesnice.
Problém přístupnosti flashového obsahu je možné přirovnat k problémům přístupnosti
televizního vysílání, s tím rozdílem, že flashová technologie má oproti televiznímu vysílání
výhodu možné interaktivity a je na tvůrcích, aby toho náležitě využili.
3.2.3 Nástroje pro lepší přístupnost
Zpřístupnit flashový obsah pro nevidomé a těžce zrakově postižené uživatele znamená
zajistit dostupnost prvků obsahu (např. textových polí nebo tlačítek), případně spuštěnému
odečítači obrazovky.
Abychom mohli pro jednotlivé prvky nadefinovat informace, které budou sděleny
odečítači obrazovky, použijeme panel Accessibility, který vyvoláme tak, že zvolíme
položku Window → Other Panels → Accessibility nebo můžeme použít klávesovou
zkratku ATL+F2. Prostřednictvím tohoto panelu můžeme nejrůznějším prvkům přidávat
vlastnosti (např. název a popis), které prezentaci zpřístupní nevidomým lidem. Odečítač
1
Každý uživatel odečítače obrazovky si může individuálně nastavit rychlost, jakou mu odečítač přečítá
informace.
81
pak v případě, že dojde k interakci s daným prvkem, převede název (popř. popis) na
zvukovou informaci, kterou prostřednictvím zvukové karty a reproduktorů sdělí uživateli.
Položky, které jsou viditelné na panelu Accessibility, se liší v závislosti na typu prvku,
který je aktuálně vybraný.
3.2.3.1
Nastavení přístupnosti celé prezentace
Pokud není na scéně vybrán žádný prvek, panel Accessiblity bude mít následující
podobu (viz obrázek č. 26) a co zde nastavíme, bude platné pro celou prezentaci. Co
znamenají jednotlivé položky, si vysvětlíme nyní.
Obrázek 26: Panel Accessibility pro nastavení parametrů přístupnosti celého filmu
Zaškrtnutím volby Make Movie Accessible (Zpřístupnit prezentaci) zajistíme
přístupnost celé prezentace pro odečítač obrazovky. Pokud volbu odškrtneme, odečítač sice
rozpozná, že je spuštěn obsah flashový obsah, ale nebude na něj reagovat. Implicitně je
tato volba vybrána.
Zaškrtnutím Make Child Objects Accessible (Zpřístupnit dceřiné objekty) zajistíme
přístupnost dceřiných objektů (prvků vložených do jiných prvků prezentace – např. do
Movie Clipu) pro odečítač obrazovky.
Zaškrtnutá volba Auto label (Automatické označení) vytvoří se automatické propojení
textu se symbolem, u něhož je text umístěn nebo který jej překrývá. Tuto funkci je třeba
užívat s rozvahou a v každém případě řádně otestovat, protože její výsledky nemusí být
vždy takové, jaké očekáváme. Obrázek č. 27 nám ukazuje případy, ve kterých je možné
82
použít funkci Auto label. V případě, že dojde k interakci s tlačítkem, u něhož je v blízkosti
text (nebo jej text překrývá) a zároveň je funkce Auto label zapnutá, odečítač obrazovky
bude tento text interpretovat uživateli.
Obrázek 27: Ilustrační obrázek k funkci Auto label
Do polí Name (Název) a Description (Popis) zadáme název prezentace a popřípadě její
delší popis. Pokud jsou vyplněna obě pole, bude nejdříve přečteno pole Name a následně
Description. Funkčně mezi nimi není rozdíl.
3.2.3.2
Nastavení přístupnosti objektů
V případě, že vybraným prvkem na scéně bude tlačítko (Button), můžeme podobu
panelu Accessibility vidět na následujícím obrázku:
Obrázek 28: Panel Accessibility pro nastavení přístupnosti objektů
Pomocí volby Make object accessible (Zpřístupnit objekt) můžeme zajistit, že objekt
(v tomto případě tlačítko), bude přístupný pro odečítač obrazovky. Po zaškrtnutí této volby
je možné upravovat další položky v rámci tohoto panelu. V případě, že tato volba nebude
vybrána, odečítač neobdrží žádné informace o přístupnosti tohoto objektu.
83
Do pole Name zadáme název objektu (např. „Zastavit animaci“), který bude
interpretován uživateli prostřednictvím odečítače. Do pole Description můžeme vložit
krátký popis vybraného objektu.
Pole Shortcut (Klávesová zkratka) informuje uživatele o klávesové zkratce, která je pro
vybraný objekt použita. Pokud pro objekt není použita žádná klávesová zkratka, necháme
toto pole prázdné. Funkci klávesové zkratky musíme nastavit prostřednictvím
ActionScriptu (4). Při definování klávesových zkratek, musíme být opatrní. Měli bychom
otestovat, zda klávesa nebo kombinace kláves, které chceme použít, nekoliduje s použitím
v prohlížeči nebo s klávesovými zkratkami odečítače obrazovky.
Prostřednictvím pole Tab index (Pořadí prvků) určujeme pořadí, v jakém se bude
procházet
mezi
jednotlivými
prvky
prezentace
s využitím
klávesy
TAB
(resp. SHIFT+TAB – zpětné pořadí). Pokud určujeme pořadí i pro textové prvky, pak
musíme převést veškerý statický text (static text) na text „vstupní“ vybráním položky input
text v poli Text type na panelu Properties (CTRL+F3). Pokud určíme Tab index pro jeden
prvek, musíme tak učinit i pro všechny ostatní prvky. Pokud některé z nich vynecháme,
dojde k tomu, že budou přeskočeny jak při procházení pomocí klávesy TAB, tak
i odečítačem obrazovky. Pokud Tab index nevyplníme u žádného z prvků, bude se jejich
pořadí řídit podle vnitřního algoritmu programu Flash. Proto je třeba pořadí procházení
prvků pomocí klávesnice otestovat, a pokud by nebylo logické, tak ho pomocí parametru
Tab index upravit.
3.2.3.3
Nastavení přístupnosti Movie Clipů
Na závěr si popíšeme, jak nastavit přístupnost v případě, že vybraným prvkem na scéně
bude symbol Movie Clipu. Panel Accessibity, bude vypadat následovně (obrázek č. 29):
84
Obrázek 29: Panel Accessibility pro nastavení přístupnosti Movie Clipů
Všechny položky uvedené v případě tlačítka mají stejnou funkci i zde.
Zaškrtnutím volby Make child objects accessible (Zpřístupnit dceřiné objekty)
zajistíme přístupnost dceřiných objektů Movie clipu pro odečítač obrazovky. Užitečné je
tuto volbu odznačit pro objekty, které jsou složeny z více „dceřiných“ objektů, ale jako
celek potřebují jen jeden textový ekvivalent. Pokud například Movie clip obsahuje animaci
textu, kde je každý znak slova animován samostatně, nezávisle na ostatních, nebylo by
vhodné, aby každý znak byl čten odečítačem obrazovky samostatně. V takovém případě do
pole Name vložíme název Movie Clipu, do pole Description můžeme vložit znění textu,
který je animován a odznačíme volbu Make child object accessible, čímž se skryjí
jednotlivé animované prvky Movie clipu před odečítačem obrazovky.
Využití aplikací Adobe Photoshop a ImageReady při tvorbě webových stránek
4
85
Využití aplikací Adobe Photoshop a
ImageReady při tvorbě webových
stránek
Přestože je aplikace Adobe Photoshop primárně určena pro práci s bitmapovou
grafikou, obsahuje ve spojení s aplikací Adobe ImageReady1 také nástroje pro tvorbu
webových stránek, včetně vytvoření zdrojového kódu formátu HTML. V následující
kapitole si na praktickém příkladu ukážeme, jak zmíněných nástrojů pro tvorbu webových
stránek využít (1).
4.1
Tvorba řezů a obrazových map
V následujícím textu se budeme zabývat tvorbou řezů a obrazových map, které nám
umožní vytvářet vícenásobné hypertextové odkazy uvnitř jednoho grafického objektu
s ohledem na přístupnost pro uživatele odečítačů obrazovky. Uživatel pak může
kliknout na jednu část grafického objektu, tím otevřít určitou webovou stránku a kliknutím
na druhou část otevřít stránku jinou.
Cílem bude vytvořit z některých částí obrázku kostry lidského těla (viz obrázek č. 30)
hypertextové odkazy, které budou odkazovat na další stránky a následně zhotovit webové
stránky ve formátu HTML.
Zdrojový soubor, se kterým budeme pracovat, je uložen na přiloženém CD v souboru
lidske_telo.psd, který nelezneme v adresáři Photoshop/Lidske_telo. Soubor si otevřeme
nejdříve ve Photoshopu. V první části příkladu rozdělíme horní navigační lištu na čtyři
části a každé z nich přiřadíme hypertextový odkaz. Dále pak přiřadíme odkaz některému
z popisků kostry. Druhou částí příkladu bude vytvoření obrazové mapy přímo na některé
z částí obrázku kostry člověka.
1
Aplikace Adobe ImageReady je pevnou součástí aplikace Adobe Photoshop. Zde je konkrétně popisována
práce s verzí Adobe Photoshop CS s Adobe ImageReady CS v české jazykové verzi.
86
Obrázek 30: Obrázek kostry lidského těla
Existují dvě metody jak pomocí Photoshopu (popř. ImageReady) rozdělit určitý
grafický objekt na více částí a k těm přiřadit odlišné hypertextové odkazy:
1) Metoda pomocí definice řezů, které rozdělí obrázek na dvě nebo více
obdélníkových částí.
2) Metoda vytvoření obrazových map, které mohou mít libovolný tvar a rozdělí
obrázek na jednotlivé části, ke kterým pak můžeme přiřadit různé vlastnosti.
Tato metoda je dostupná pouze v aplikaci ImageReady.
4.1.1 Vytváření řezů nástrojem Řez v aplikaci Photoshop
První část vytyčeného úkolu provedeme pomocí definice řezů. Nejdříve si zapneme
následující příkazy:
•
Zobrazení → Zobrazovat → Vodítka
•
Zobrazení → Zobrazovat → Řezy
•
Zobrazení → Přitahovat na → Vodítka
•
Zobrazení → Přitahovat na → Řezy
87
Nyní si vytvoříme vodítka, která nám budou ohraničovat prostor kolem horní navigační
lišty (viz obrázek č. 31). Modré čáry vodítek nám pomohou při přesném určení řezů.
Obrázek 31: Vytvoření potřebných vodítek
V panelu nástrojů vybereme nástroj Řez. Nyní budeme tímto nástrojem táhnout
diagonálně přes text „Nervový systém“ co nejblíže vodítek, čímž se nám řez k vodítkům
přichytí. V levém horním rohu vytvořeného řezu (řez 02) se objeví modrý obdélník
(viz obrázek č. 32). Modrá barva označuje, že se jedná o uživatelský řez. Původní šedý
obdélník řezu 01 (automatický řez) zůstává nezměněn, ale zmenšila se oblast, kterou tento
řez pokrývá. Dále se vytvořily další dva automatické řezy (řez 03 a řez 04), které zabírají
celou oblast obrázku vně námi vytvořeného řezu.
Obrázek 32:Vytvoření uživatelského řezu
Stejným způsobem nyní vytvoříme řezy i pro oblasti kolem textů „Kostra“, „Svaly“,
„Orgány“. Nyní máme hotové celkem čtyři uživatelské (modře označené) řezy
88
(viz obrázek č. 33). Nyní soubor uložíme a můžeme také skrýt vodítka, protože už je
nebudeme potřebovat (Zobrazení → Zobrazovat → Vodítka).
Obrázek 33: Vytvořené uživatelské řezy
4.1.2 Nastavení voleb řezů v aplikaci Photoshop
Aby řezy byly něčemu užitečné, musíme nastavit jejich některé parametry. Photoshop
umožňuje nastavit jednotlivým řezům název, alternativní texty a URL adresy, které se
otevřou poté, co na ně uživatel klikne myší.
Nyní budeme pokračovat v našem příkladu. Vybereme nástroj Výběr řezu a použijeme
jej k výběru řezu 02, který obsahuje text „Nervový systém“. Na panelu voleb nástrojů
vybereme tlačítko Volby řezu (viz obrázek č. 34).
Obrázek 34: Panel nástrojů při vybraném uživatelském řezu
Nyní se nám objeví okno Volby řezu (viz obrázek č. 35), tam nastavíme jednotlivé
parametry pro řez 02. Důležité je pole URL, kam zadáme název souboru, na který se bude
řez 02 odkazovat. Další velmi důležitý parametr nastavíme v poli Alt. Tímto parametrem
nastavíme alternativní (zástupný) text, který bude případně přečten odečítačem
obrazovky, nebo se zobrazí místo graficky interpretovaného řezu v případě, že uživatel
používá textový prohlížeč. Mohli bychom sice dále pokračovat v nastavení parametrů
ostatních řezů v aplikaci Photoshop, ale efektivnější je tuto specifickou činnost provést
v aplikaci ImageReady (viz kap. 4.1.3).
89
Obrázek 35: Dialogové okno Volby řezu
4.1.3 Aplikace ImageReady – práce s řezy
Budeme pokračovat v nastavování parametrů zbývajících řezů. Nejdříve soubor ve
Photoshopu uložíme (Ctrl+S1). Klikneme na tlačítko Upravit v ImageReady (Shift+
Ctrl+M), které je standardně umístěné na panelu nástrojů aplikace Photoshop úplně dole.
Soubor lidske_telo.psd se nám otevře v aplikaci ImageReady. Nejdříve zvolíme příkaz
Okna → Pracovní plocha → Umístění palet pro interaktivitu, čímž si připravíme palety,
které budeme pro následující úkony potřebovat.
Aplikace ImageReady má oproti aplikaci Photoshop výhodu při přiřazování parametrů
řezům. Paleta Řez (viz obrázek č. 36) umožňuje zadat parametry řezu, aniž by bylo třeba
otevírat další dialogové okno a následně jej zavírat.
1
Používání klávesových zkratek významně urychluje práci v aplikacích Photoshop a ImageReady.
90
Obrázek 36: Prostředí pro práci s řezy v aplikaci ImageReady
Nyní přiřadíme ke zbývajícím třem uživatelským řezům příslušné parametry podobně
jako je tomu u řezu 02 a nezapomeneme samozřejmě na alternativní text. Abychom mohli
mezi řezy přepínat, musíme mít aktivován nástroj Výběr řezu (lze aktivovat klávesou O).
V poli Cíl palety Řez můžeme nastavit například to, aby se nám stránka, na níž řez
odkazuje, otevřela v novém okně (viz obrázek č. 37).
Obrázek 37: Nastavení řezu
91
4.1.4 Aplikace ImageReady – vytvoření řezu založeného na
vrstvě
V této podkapitole si na našem příkladu ukážeme vytvoření řezu založeného na vrstvě.
Každý z textových popisků obrázku kostry v souboru lidske_telo.psd je reprezentován
vlastní vrstvou (viz obrázek č. 38).
Řez založený na vrstvě zahrnuje všechna data pixelů příslušné vrstvy. Pokud vrstvu
upravíme, přesuneme ji nebo na ni aplikujeme nějaký efekt, přizpůsobí se řez tak, aby
obsahoval všechny nové pixely.
Nyní převedeme na řez vrstvu, která reprezentuje textový popisek „lebka“. Vybereme
příslušnou textovou vrstvu a převedeme ji na řez příkazem Vrstva → Nový řez z vrstvy.
Všimněme si symbolu v levém horním rohu řezu vedle čísla 09 (viz obrázek č. 38), který
indikuje, že je řez založen na vrstvě. Stejně tak na paletě Vrstvy se objeví symbol, který
nám připomíná, že vrstva tvoří základ řezu. Zrušit propojení řezu založeného na vrstvě
s jeho vrstvou lze příkazem Řezy → Povýšit na uživatelský řez. Pokud bychom chtěli
přiřadit odkazy i k ostatním textovým popiskům kostry, postupovali bychom stejně, jak zde
bylo popsáno.
Obrázek 38: Převedení řezu na vrstvu
92
4.1.5 Aplikace ImageReady – práce s obrazovými mapami
Vytváření obrazových map je jedna z funkcí, která nemá svoji alternativu ve
Photoshopu, a musíme ji tedy provádět pouze v aplikaci ImageReady.
Přímo na některé části obrázku znázorňujícího kostru člověka si ukážeme, jak vytvořit
obrazovou mapu. Pro názornost zvolíme lebku a budeme se snažit, aby plocha odkazu
měla stejný tvar.
Pokud bychom měli obrázek lebky v samostatné vrstvě, můžeme využit příkazu
Vrstva → Nová oblast obrazové mapy z vrstvy. Pokud máme celý obrázek, z jehož části
chceme vytvořit obrazovou mapu v jedné vrstvě, můžeme použít následující techniku.
V panelu nástrojů vybereme nástroj Mnohoúhelníková obrazová mapa (viz obrázek č.
39). Podle potřeby si případně obrázek zvětšíme. Klikneme na obrys lebky a tím určíme
kotevní bod. Pohybujeme se podél obrysové hrany a klikáním určujeme další kotevní body.
Pokud body nejsou umístěny přesně, bude později příležitost opravit jejich umístění.
Obrysový tvar obrazové mapy se uzavře kliknutím na počáteční kotevní bod (na ikoně
ukazatele se zobrazí malý kroužek). Kolem vybrané oblasti se zobrazí červená hranice
obrazové mapy, kde vidíme i jednotlivé kotevní body (viz obrázek č. 39).
Kotevní body můžeme ještě dále upravovat. Pokud jsme s kurzorem poblíž červené
hranice a podržíme-li klávesu Shift, u symbolu kurzoru se objeví znaménko +, což
znamená, že můžeme kotevní bod přidat. Pokud se nacházíme kurzorem poblíž některého
kotevního bodu a podržíme-li klávesu Alt, můžeme kotevní bod ubrat.
Nyní vyplníme parametry na paletě Obrazová mapa (viz obrázek č. 39) a provedeme
příkaz Výběr → Odznačit obrazové mapy, obrysy obrazové mapy se zobrazí modrou
barvou. Na závěr soubor uložíme.
93
Obrázek 39: ImageReady - tvorba obrazové mapy
4.1.6 Aplikace ImageReady - Vytvoření souboru ve formátu
HTML
Pro uložení obrazové mapy do HTML souboru se základní značky tohoto jazyka, které
jsou potřebné pro zobrazení příslušného souboru na webové stránce, vytvoří automaticky.
Obrázek 40: ImageReady - paleta Webový obsah
94
Nejdříve si výběrem příkazu Okna → Webový obsah (viz obrázek č. 40) zobrazíme
miniatury všech řezů a obrazových map. Dále vybereme příkaz Soubor → Uložit
optimalizovaný jako. Napíšeme název souboru (např. kostra.html) a v rozbalovací nabídce
Uložit jako typ vybereme položku HTML a obrazy a klikneme na tlačítko Uložit.
Finální verze je na přiloženém CD uložena v souboru lidske_telo_final.psd v adresáři
Photoshop/Lidske_telo. Příslušné zdrojové kódy v HTML formátu jsou uloženy na
přiloženém CD v adresáři Photoshop/Lidske_telo. Po spuštění souboru kostra.html se ve
webovém prohlížeči zobrazí úvodní stránka (viz obrázek č. 30), kde je možné si vyzkoušet
funkčnost námi vytvořených odkazů. Odkazované stránky jsou pouze jednoduchého
charakteru a slouží čistě jen pro odzkoušení správné funkce.
Na obrázku č. 41 je vytvořená stránka zobrazena v textovém prohlížeči LYNX, který
často používají i nevidomí uživatelé odečítačů obrazovky. Vidíme, že díky alternativnímu
textu, který jsme pro jednotlivé řezy a obrazové mapy nastavili, budou mít i tito uživatelé
možnost stránku používat.
Obrázek 41: Zobrazení vytvořené stránky v textovém prohlížeči LYNX
Praktická část
5
95
Praktická část
V této kapitole se budeme zabývat praktickou částí diplomové práce, tj. úpravou
a rozšířením webových stránek pro integraci handicapovaných studentů na Západočeské
univerzitě v Plzni.
5.1
Použité technologie
Vzhledem k cílové skupině, pro kterou jsou nově vytvořené webové stránky
http://handicap.zcu.cz určené, jsme při jejich tvorbě použili následujících technologií:
1) XHTML 1.0
•
XHTML je nástupce HTML založený na XML
2) CSS (Cascading Sytle Sheets)
•
CSS neboli kaskádové styly vznikly jako souhrn metod pro úpravu
vzhledu stránek a dokumentů.
•
V roce 1996 byla vydána první oficiální specifikace CSS1, v roce 1998
CSS2, nyní se pracuje na verzi CSS3.
3) PHP
•
PHP je serverový skriptovací jazyk navržený pro potřeby webových
stránek
•
Vše, co PHP provádí, neprobíhá na straně klienta jako například
u JavaScriptu, ale interpretuje se na straně serveru a generuje např.
HTML výstup, který vidí uživatel.
Spojení technologií XHTML a CSS je v současné době dostatečně vyspělou metodou,
jak vytvářet webové stránky přístupné co nejširší skupině uživatelů, proto jsme tyto
technologie použili pro tvorbu výše uvedených stránek1.
Technologie CSS se využívá k formátování obsahu HTML, XHTML a XML
dokumentů. Kaskádové styly umožňují přesně určit, jak bude který element vypadat.
Stylem můžeme definovat jednotný vzhled celého webu nebo dokumentu (např. všechny
1
Při tvorbě stránek jsme použili specifikaci CSS1, protože verze CSS stále ještě není plně podporována
současnými prohlížeči.
Praktická část
96
nadpisy druhé úrovně budou červené). Stejně tak můžeme pomocí stylu nadefinovat vzhled
pro jediný výskyt určitého prvku v dokumentu. Výhody, které kaskádové styly přinášejí,
jsou redukce množství použitého kódu a přehlednost kódu. Navíc, pokud budeme chtít
např. změnit barvu písma všech nadpisů třetí úrovně na celém webu, postačí pozměnit jen
jednu položku v souboru kaskádových stylů. Pokud bychom chtěli to samé udělat na webu,
který byl vytvořen jen pomocí HTML, museli bychom měnit všechny příslušné atributy
u každého nadpisu třetí úrovně.
Pomocí skriptovacího jazyka PHP vkládáme do HTML kódu prvky, které se opakují na
všech stránkách webu (např. navigační lišta, menu).
5.2
Struktura vytvářených webových stránek
Na následujícím obrázku je zobrazena hlavní stránka http://handicap.zcu.cz.
Obrázek 42: Náhled hlavní stránky
Praktická část
97
Vizuálně je stránka rozdělena do čtyř částí. Horní, nadpis Integrace znevýhodněných
studentů na ZČU a znak univerzity, má pouze dekorační charakter. Důležité části stránky
jsou:
1) Horizontálně orientovaná navigační lišta s hypertextovými odkazy směřujícími
na další části webu (Home, Handicap na ZČU, atd.).
2) Vertikálně orientované menu s hypertextovými odkazy směřujícími na ostatní
části webu. Převážně se jedná o novinky související se zaměřením stránek.
(Multimédia, Vánoční besídka, atd.).
3) Část obsahová, která je vizuálně od vertikálně orientovaného menu oddělena
tenkou čarou.
Další části celého webu využívají stejné vizuální členění, které je vytvořeno pomocí
kaskádových stylů.
5.3
Důležité části zdrojového kódu
1) <html>
2) <head>
3) <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=windows-1250">
4) <link rel="stylesheet" type="text/css" href="styly/css _styly.css">
5) <title>Integrace na ZČU - Úvodní stránka</title>
6) </head>
7) <body>
8) <DIV id=vymezeniplochy>
9) <DIV id=logo>
10 <H1>Itegrace na Západočeské univerzitě<SPAN></SPAN></H1>
11)</DIV> 
12)<HR class=hidden>
13)<?php include "navigace.php" ?>
14)<DIV id=teloobsahu>
15)<DIV id=levysloupec>
16)<DIV id=novinky>
17)<H2>NOVINKY:</H2>
18)<?php include "navigace_2.php" ?>
19)<DIV id=kontakt>
20)<H2>KONTAKT:</H2>
Praktická část
98
21)<H3><A href="http://www.pef.zcu.cz/pef/kpg">Katedra
Pedagogiky</A></H3>
22)<P>WWW stránky katedry pedagogiky.</P>
23)</DIV>
24)</DIV>
25) </DIV>
26)<DIV id=obsah>
Každá ze stránek vytvářeného webu má počáteční strukturu zdrojového kódu stejnou.
Zdrojový kód jednotlivých stránek se liší až od řádku 26).
Důležitým řádkem zdrojového kódu je řádek 4), který je ve zdrojovém kódu z důvodu
připojení externího souboru kaskádových stylů (styly/css_styly.css). Právě tímto
připojením externího souboru kaskádových stylů se nám stránka zobrazí tak, jak je tomu na
obrázku č. 42.
Řádek
13)
provede
vložení
části
zdrojového
kódu,
uloženého
v souboru
navigace.php, kde jsou odkazy, ze kterých se skládá horizontálně orientovaná navigační
lišta (viz obrázek č. 43). Využívá se příkazu include skriptovacího jazyka PHP.
Řádek
18)
provede
vložení
části
zdrojového
kódu,
uloženého
v souboru
navigace_2.php, kde jsou odkazy, ze kterých se skládá vertikálně orientované menu
(viz obrázek č. 44). Využívá se příkazu include skriptovacího jazyka PHP.
Díky tomu, že stránky jsou uloženy na univerzitním serveru, který umožňuje používat
při tvorbě webových stránek technologii PHP, se podstatně zjednoduší modifikace
(přidávání nebo odebírání) navigačních odkazů. Pokud budeme chtít vložit do horizontální
navigační lišty, popřípadě do vertikálního menu další odkazy, stačí modifikovat výše
uvedené soubory. Modifikací těchto souborů (navigace.php
a navigace_2.php) se
v případě odebírání (resp. přidávání) odkazů změní struktura navigačních odkazů na všech
stránkách webu.
Adresářovou strukturu webových stránek, jak jsou uloženy na univerzitním serveru,
zachycuje obrázek č. 45.
Praktická část
99
Obrázek 43: Obsah souboru navigace.php
Obrázek 44: Obsah souboru navigace_2.php
Obrázek 45: Adresářová struktura vytvářených webových stránek.
Praktická část
5.4
100
Otestování stránek pro handicapované uživatele
5.4.1 Vypnutí kaskádových stylů
Důležitým pravidlem při tvorbě stránek je vyzkoušet, zda je stránka použitelná i po
vypnutí kaskádových stylů. Nevidomí uživatelé, kteří používají odečítače obrazovky, mají
totiž většinou implicitně ve svých prohlížečích podporu kaskádových stylů vypnutou. Jak
se zobrazí vytvářené webové stránky po vypnutí podpory kaskádových stylů je patrné
z obrázku č. 46.
Obrázek 46: Zobrazení úvodní stránky po vypnutí kaskádových stylů.
Praktická část
101
5.4.2 Ovládání klávesnicí
V souboru navigace.php jsou uloženy jednotlivé odkazy horizontální navigace (viz
obrázek č. 43). Všem těmto odkazům je přiřazena klávesová zkratka. Jak klávesovou
zkratku vytvořit, je patrné z následující části zdrojového kódu (vyznačeno tučným
písmem).
<LI class="navigace-li-floated ">
<A title="Handicap na ZČU [Klávesová zkratka: Alt + 2]" accessKey=2
href="handicap.php">Handicap na ZČU</A>
</LI>
Seznam klávesových zkratek pro jednotlivé odkazy navigačních prvků:
Tabulka 7: Seznam klávesových zkratek
Home
Alt + 1
Handicap na ZČU
Alt + 2
Výzkum
Alt + 3
Literatura
Alt + 4
Odkazy
Alt + 5
Zápůjčky
Alt + 6
Pomůcky
Alt + 8
Kontakty
Alt + 9
Multimédia
Alt + 7
Závěr
102
Závěr
Cílem diplomové práce bylo upravit a rozšířit webové stránky pro integraci
handicapovaných studentů na Západočeské univerzitě v Plzni (http://handicap.zcu.cz), jak
po stránce vzhledové, tak po stránce obsahové. Design původních webových stránek byl od
základu přepracován. Do obsahové části (do sekce Pomůcky) byly přidány informace
o kompenzačních pomůckách hardwarového i softwarového charakteru pro uživatele se
smyslovým a tělesným postižením včetně odkazů na příslušné demoverze programů
a fotografií konkrétních zařízení a pomůcek. Vznikla tak nová verze stránek, která je od
listopadu roku 2005 v provozu. Tato verze byla dále upravována na základě podnětů
a připomínek vedoucího diplomové práce až do aktuální podoby. Funkčnost stránek byla
úspěšně odzkoušena také pomocí programů pro odečítání obrazovky ZoomText a Jaws.
Při tvorbě stránek byly použity teoretické poznatky (dostatečný kontrast, jasná
a jednotná navigace v rámci celého webu, ovladatelnost klávesnicí, a další) uvedené ve
druhé kapitole, která se věnuje pravidlům pro vytváření přístupných webů. Větší rozsah
této kapitoly je způsoben obsáhlostí tématu. Zachycuje totiž co nejširší škálu jednotlivých
handicapů a adekvátních postupů pro odstranění bariér, které jsou mnohdy před
handicapované uživatele webových stránek stavěny. Je důležité si uvědomit, na kolik
skupin uživatelů by se při tvorbě webů mělo myslet.
Ve třetí a čtvrté kapitole jsou zdokumentovány specifické možnosti použití aplikací
Macromédia Flash, Adobe Photoshop a Adobe ImageReady pro tvorbu webových stránek.
Mohlo by se zdát, že programy zaměřené primárně na tvorbu grafiky se pro vytváření
přístupných webů nehodí1. Pro skupinu kognitivně nebo sluchově handicapovaných jsou
naopak grafické prvky na stránkách žádoucí jako vhodný doplněk pro porozumění
textového obsahu. Důležité je pak doplnit grafický obsah nesoucí informaci o vhodnou
textovou alternativu, čímž ho zpřístupníme i pro zrakově postižené uživatele.
Důležitým faktorem pro pochopení dané tématiky je názornost, proto byl text doplněn
množstvím obrázků a fotografií.
1
Nesmíme ale brát v potaz jen zrakově postižené uživatele webových stránek.
Seznam použité literatury
103
Seznam použité literatury
1) Adobe Creative Team. Adobe Photoshop CS: oficiální výukový kurz.
Praha: SoftPress, 2004. 672 s. ISBN 80-86497-71-2.
2) BMI. Možnosti Internetu a neslyšící v ČR [online]. 2003 [cit. 2005-11-19]. Dostupné z
<http://archiv.brezen.cz/2003/clanky/2003/06/8337_108_0_0.html>
3) Bohman, P. Introduction to Web Accessibility [online]. 2003 [cit. 2005-11-27].
Dostupné z <http://www.webaim.org/intro/>.
4) Franklin, D. Macromedia Flash MX : Kompletní průvodce.
Praha: Computer Press, 2003. 846 s. ISBN 80-7226-831-7.
5 ) Kocur, P. Multimédia v práci s handicapovanými lidimi [online].
2006 [cit. 2006-03-12]. Dostupné z
<http://www.pef.zcu.cz/pef/kvd/cz/materialy/multihandi/index.htm>.
6) Kovařík, V. Adobe Photoshop v praxi.
Praha: Grada, 2003. 343 s. ISBN 80-247-0583-4
7) Lopata, M. Pomůcky [online]. [cit. 2006-02-24].
Dostupné z <http://www.paraple.cz/pocitace/pomucky.htm >
8) Meyer, E. Eric Meyer o CSS: Ovládněte kaskádové styly!.
Brno: Toner Press, 2004. 336 s. ISBN 80-86815-03-X
9) Ministerstvo informatiky ČR. Informace k novele zákona č. 365/2000 Sb., o
informačních systémech veřejné správy [online]. 2006 [cit. 2006-03-05]. Dostupné z
<http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=3227>.
10) Schindler, R. Zrakové vady [online]. [cit. 2006-03-04].
Dostupné z < http://www.braillnet.cz/sons/docs/zrak/>.
11) Smith, J. Creating Accessible Macromedia Flash Content [online].
2004 [cit. 2006-03-04]. Dostupné z < http://www.webaim.org/techniques/flash/>.
104
12) Špinar, D. Tvoříme přístupné webové stránky.
Brno: Zoner Press, 2004. 360 s. ISBN 80-86815-11-0.
13) Staníček, P. CSS Kaskádové styly: Kompletní průvodce.
Praha: Computer Press, 2003. 192 s. ISBN 80-7226-872-4.
14) Zeldman, J. Tvorba webů podle standardů: XHTML, CSS, DOM, ECMASkript a
dalších. Praha: Computer Press, 2005. 416 s. ISBN 80-251-0347-1.
Seznam obrázků
105
Seznam obrázků
Obrázek 1: Aplikace ZoomText 9.0 – odečítač obrazovky ........................................................................ 25
Obrázek 2: Braillský řádek REX 44 českého výrobce Donát .................................................................... 28
Obrázek 3: Aplikace ZoomText 9.0 – zvětšovač obrazovky ...................................................................... 33
Obrázek 4: Program Lupa - rozdělení obrazovky a dialogové okno pro nastavení. ............................... 34
Obrázek 5: Program Lupa - výřez zvětšené části obrazovky. .................................................................. 35
Obrázek 6: Zvětšení části textu, který byl vložen do prohlížeče Opera jako bitmapový objekt. ........... 36
Obrázek 7: Webová stránka pro otestování kontrastu dvou zadaných barev ......................................... 38
Obrázek 8: WWW stránka http://handicap.zcu.cz při zapnuté funkci vysoký kontrast.......................... 40
Obrázek 9: Ukázky poruch schopnosti vnímat barvy................................................................................ 43
Obrázek 10: Záznam zpráv ve znakové řeči na webu ČT24. .................................................................... 48
Obrázek 11: Ústní tyčka a speciální klávesnice určená pro ovládání ústní tyčkou. ................................ 54
Obrázek 12: Head wand ............................................................................................................................... 54
Obrázek 13: Optické ukazovátko................................................................................................................. 55
Obrázek 14: Jednoduché tlačítko pro použití v programu 1 klávesou. .................................................... 56
Obrázek 15: Adaptér umožňující zapojit k počítači dvě tlačítka.............................................................. 56
Obrázek 16: Multitlačítkový ovladač emulující funkci myši..................................................................... 57
Obrázek 17: Zařízení reagující na dech uživatele. ..................................................................................... 57
Obrázek 18: Speciální trackbally................................................................................................................. 58
Obrázek 19: Klávesnice s velkými klávesami a klávesnice pro ovládání levou rukou. ........................... 59
Obrázek 20: Speciální klávesnice se zapuštěnými klávesami .................................................................... 59
Obrázek 21: Foot-mouse............................................................................................................................... 60
Obrázek 22: Výuková webová stránka BBS o částech lidského těla......................................................... 68
Obrázek 23: Webová stránka http://handicap.zcu.cz zobrazena textovým prohlížečem Lynx ............... 71
Obrázek 24: Stránka http://handicap.zcu.cz/kontakty.php zobrazená tak, jak ji vidí robot vyhledávače.
............................................................................................................................................................... 73
Obrázek 25: Prostředí aplikace Macromedia Flash 8................................................................................ 79
Obrázek 26: Panel Accessibility pro nastavení parametrů přístupnosti celého filmu.............................. 81
Obrázek 27: Ilustrační obrázek k funkci Auto label................................................................................... 82
Obrázek 28: Panel Accessibility pro nastavení přístupnosti objektů ........................................................ 82
Obrázek 29: Panel Accessibility pro nastavení přístupnosti Movie Clipů ................................................. 84
Obrázek 30: Obrázek kostry lidského těla.................................................................................................. 86
Obrázek 31: Vytvoření potřebných vodítek................................................................................................ 87
Obrázek 32:Vytvoření uživatelského řezu .................................................................................................. 87
Obrázek 33: Vytvořené uživatelské řezy ..................................................................................................... 88
Obrázek 34: Panel nástrojů při vybraném uživatelském řezu .................................................................. 88
Obrázek 35: Dialogové okno Volby řezu ...................................................................................................... 89
Obrázek 36: Prostředí pro práci s řezy v aplikaci ImageReady ............................................................... 90
Seznam obrázků
106
Obrázek 37: Nastavení řezu ......................................................................................................................... 90
Obrázek 38: Převedení řezu na vrstvu ........................................................................................................ 91
Obrázek 39: ImageReady - tvorba obrazové mapy.................................................................................... 93
Obrázek 40: ImageReady - paleta Webový obsah ....................................................................................... 93
Obrázek 41: Zobrazení vytvořené stránky v textovém prohlížeči LYNX ................................................ 94
Obrázek 42: Náhled hlavní stránky ............................................................................................................. 96
Obrázek 43: Obsah souboru navigace.php .................................................................................................. 99
Obrázek 44: Obsah souboru navigace_2.php .............................................................................................. 99
Obrázek 45: Adresářová struktura vytvářených webových stránek. ....................................................... 99
Obrázek 46: Zobrazení úvodní stránky po vypnutí kaskádových stylů. ................................................ 100
Seznam tabulek
107
Seznam tabulek
Tabulka 1: Nevidomí a těžce zrakově postižení uživatelé ......................................................................... 30
Tabulka 2: Uživatelé s vadami zraku .......................................................................................................... 42
Tabulka 3: Uživatelé se sníženým barvocitem ............................................................................................ 45
Tabulka 4: Motoricky postižení uživatelé ................................................................................................... 61
Tabulka 5: Kognitivně postižení uživatelé .................................................................................................. 70
Tabulka 6: Požadované vlastnosti pro vytváření flashového obsahu........................................................ 77
Tabulka 7: Seznam klávesových zkratek .................................................................................................. 101
Příloha A – WCAG 1.0
108
Web Content Accessibility Guidelines 1.0 (WCAG 1.0)
WCAG 1.0 jsou nejznámější pravidla tvorby bezbariérových webových stránek. Jde
o soubor 14 základních pravidel, které sestavila skupina s názvem Web Accessibility
Initiative (WAI), která vznikla v rámci konsorcia W3C, jehož vůdčí postavou je Tim
Berners-Lee, zakladatel služby WWW a autor specifikací URL, HTTP a HTML, které se
staly základními stavebními kameny webových technologií.
Každé z pravidel je dále rozčleněno na kontrolní body a každý z těchto bodů má
přiřazenou prioritu, která vyjadřuje závažnost daného bodu.
1)
Body s prioritou 1 – Tvůrce webového obsahu musí tento kontrolní bod splnit.
V opačném případě budou pro jednu nebo více skupin uživatelů informace
v daném dokumentu nepřístupné. Splnění tohoto kontrolního bodu je základním
požadavkem pro to, aby některé skupiny mohly používat webové stránky.
2)
Body s prioritou 2 – Tvůrce webového obsahu by měl tento kontrolní bod
splnit. V opačném případě budou pro jednu nebo více skupin informace v daném
dokumentu obtížně přístupné. Splněním tohoto kontrolního bodu budou
odstraněny závažné překážky v přístupu k webovým dokumentům.
3)
Body s prioritou 3 – Tvůrce webového obsahu může tento kontrolní bod splnit.
V opačném případě budou pro jednu nebo více skupin informace v daném
dokumentu poněkud obtížně dosažitelné. Splnění tohoto kontrolního bodu
usnadní přístup k webovým dokumentům.
Základní verze pravidel WCAG 1.01:
1)
Provide equivalent alternatives to auditory and visual content.
Poskytujte ekvivalentní alternativy zvukového a vizuálního obsahu.
2)
Don't rely on color alone.
Nespoléhejte se pouze na barvu.
1
Plnou verzi WCAG 1.0 lze získat na adrese: http://www.w3.org/TR/WCAG10/ .
3)
109
Use markup and style sheets and do so properly.
Používejte značky a styly a dělejte to správně.
4)
Clarify natural language usage.
Objasňujte použití přirozeného jazyka.
5)
Create tables that transform gracefully
Vytvářejte tabulky, které se snadno transformují..
6)
Ensure that pages featuring new technologies transform gracefully.
Zajistěte snadnou transformaci stránek využívajících nové technologie.
7)
Ensure user control of time-sensitive content changes.
Zajistěte uživatelské ovládání změn obsahu závislého na čase.
8)
Ensure direct accessibility of embedded user interfaces.
Zajistěte přímou přístupnost vloženého uživatelského rozhraní.
9)
Design for device-independence.
Navrhujte stránky nezávislé na zařízení.
10)
Use interim solutions.
Používejte prozatímní řešení.
11)
Use W3C technologies and guidelines.
Používejte technologie a pravidla W3C.
12)
Provide context and orientation information
Poskytujte informace napomáhající orientaci a udržení souvislosti. .
13)
Provide clear navigation mechanisms.
Používejte jasné navigační mechanismy.
14)
Ensure that documents are clear and simple.
Zajistěte, aby dokumenty byly jasné a jednoduché.
Vidíme, že pravidla jsou ve své základní verzi dosti obecná. Konkrétní rady a zásady
obsahují až jednotlivé kontrolní body, které by se při tvorbě stránek měly dodržovat.
Kromě již zmíněné obecnosti mají pravidla WCAG 1.0 i další nevýhody. Některé
kontrolní body jsou dnes již zastaralé a nedůležité, neboť pravidla byla vytvořena již
v roce 1999, jiným kontrolním bodům je zase naopak přikládána nižší priorita v porovnání
110
s aktuální situací (např. zásada dostatečného kontrastu mezi popředím a pozadím). Některé
dnes důležité zásady pravidla WCAG 1.0 neobsahují vůbec (např. správné pojmenování
názvů jednotlivých stránek).
Z uvedených důvodu se Web Accessibility Initiative rozhodla přepracovat WCAG 1.0.
Nyní je zatím k dispozici pracovní verze označená WCAG 2.01, která se stále vylepšuje
a doplňuje. Tato pracovní verze pravidel je rozdělena do čtyř základních skupin, které si
nyní uvedeme v originálním znění včetně jejich českého překladu:
1)
Content must be perceivable.
Obsah musí být srozumitelný.
2)
Interface elements in the content must be operable.
Prvky rozhraní v obsahu musí být ovladatelné.
3)
Content and controls must be understandable.
Obsah a ovládání musejí být pochopitelné.
4)
Content must be robust enough to work with current and future Web
technologies.
Obsah musí být natolik robustní, aby pracoval s dnešními i budoucími webovými
technologiemi.
Pro každou z těchto skupin jsou uvedena pravidla (guidelines), kterých je prozatím
třináct. Ke každému pravidlu jsou dále uvedena kritéria (criteria), která jsou rozdělena do
úrovní (level) podle jejich důležitosti.
1
Aktuální verzi připravované metodiky lze nalézt na: http://www.w3.org/TR/WCAG20/
Příloha B – Blind Friendly Web
111
Blind Friendly Web
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS) vydala v roce 2000
metodiku Dokumentace zásad přístupnosti webových stránek pro těžce zrakově
postižené uživatele, známější pod názvem Blind Friendly Web1 (BFW). Až do poloviny
roku 2004 se jednalo o jediný ucelený soubor zásad tvorby přístupných webových stránek
v češtině.
Metodika BFW vychází z WCAG 1.0 a je také rozdělena na kontrolní body a seřazena
do tří priorit .
1)
Nejvyšší prioritu mají pravidla, jejichž splnění je bezpodmínečně nutné k tomu,
aby zrakově postiženému návštěvníku byly informace na stránkách dostupné.
2)
Střední prioritu mají pravidla, jejichž splnění je nutné k tomu, aby orientace
zrakově postiženého na stránkách byla co nejjednodušší.
3)
Nejnižší prioritu mají pravidla, jejichž dodržením ještě více usnadníte zrakově
postiženým návštěvníkům získávání informací z webových stránek.
Nevýhodou metodiky BFW je samozřejmě to, že je navržena jen pro skupinu zrakově
postižených uživatelů a chybí v ní tak mnohá důležitá pravidla přístupnosti pro ostatní
handicapované skupiny. I přes uvedenou nevýhodu posloužila BFW jako důležitý podklad
pro sestavení českých „Pravidel pro tvorbu přístupného webu“.
Metodika BFW verze 2.3 (vydána 31.3.2005):
Pravidla s nejvyšší prioritou
1)
Grafické objekty, které slouží k ovládání stránky, mají definovanou textovou
alternativu.
2)
Informace, sdělované prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových
stylů, obrázků a jiných doplňků na straně uživatele jsou dostupné i bez
kteréhokoli z těchto doplňků.
1
3)
Všechny tabulky dávají smysl čtené po řádcích.
4)
Klikací mapy jsou vytvořeny tak, že jsou přístupné pro zrakově postižené.
Plnou verzi pravidel lze nalézt na webových stránkách projektu Blind Friendly Web:
http://www.blindfriendly.cz/doc/bfw.php.
112
5)
Obsah WWW stránky se mění, jen když uživatel aktivuje nějaký prvek.
6)
Rámy jsou vytvořeny tak, že jsou přístupné pro zrakově postižené.
7)
Označení každého odkazu výstižně popisuje jeho cíl i bez okolního kontextu.
8)
Informace sdělované barvou jsou dostupné i bez barevného rozlišení.
9)
Barvy popředí a pozadí jsou dostatečně kontrastní. Na pozadí není použit
vzorek, který snižuje čitelnost.
10)
Předpisy určující velikost písma nepoužívají absolutní jednotky.
11)
Kód webových stránek odpovídá nějaké zveřejněné finální specifikaci jazyka
HTML či XHTML. Neobsahuje syntaktické chyby, které je správce webových
stránek schopen odstranit.
12)
Na webové stránce nebliká nic rychleji než jednou za sekundu.
13)
Prvky tvořící nadpisy a seznamy jsou korektně vyznačeny ve zdrojovém kódu.
Prvky, které netvoří nadpisy či seznamy, naopak ve zdrojovém kódu takto
vyznačeny nejsou.
14)
Každý formulářový prvek má přiřazen výstižný nadpis.
Pravidla se střední prioritou
1)
Všechny netextové prvky nesoucí významové sdělení mají textovou alternativu.
2)
Webová stránka uvádí své hlavní sdělení na svém začátku.
3)
Každá webová stránka má smysluplný název, vystihující její obsah.
4)
Uživatel je předem jasně upozorněn, když odkaz vede na obsah jiného typu, než
je webová stránka. Takový odkaz je doplněn sdělením o typu a velikosti
cílového souboru.
5)
Nová okna se otevírají jen v odůvodněných případech a uživatel je na to
předem upozorněn.
Pravidla s nejnižší prioritou
1)
Důležité navigační prvky mají přiřazenu horkou klávesu.
2)
Dokumenty, které jsou na webu v jiných formátech než HTML, jsou přístupné
i v tomto formátu.
3)
Tabulky jsou zrakově postiženým lépe zpřístupněny.
4)
ASCII art, zkratky a smajlíky jsou zrakově postiženým zpřístupněny.
5)
Z každé stránky webu vede odkaz na prohlášení, vymezující míru přístupnosti
a obsahující popis ovládání webu.
6)
V textu je vyznačena změna použitého jazyka.
113
Zběžná kontrola přístupnosti stránky
1)
V prohlížeči vypněte zobrazování grafických objektů.
2)
V prohlížeči vypněte zpracování prvků nad rámec HTML (Javascript, Java,
CSS atd.).
3)
Načtěte stránku do prohlížeče pracujícím v textovém režimu (např. LYNX).
4)
Pomocí schránky zkopírujte textový obsah stránky do jednoduchého editoru.
5)
Zkuste provést navigaci pouze pomocí klávesnice.
6)
Různým způsobem pozměňujte velikost okna prohlížeče a nastavené rozlišení
obrazovky.
7)
Nastavte nestandardní kombinaci barev a velikosti písma systémového prostředí
a prohlížeče.
Příloha C – Pravidla pro tvorbu přístupného webu
114
Pravidla pro tvorbu přístupného webu
V polovině roku 2004 vznikla v rámci Ministerstva informatiky ČR metodika nazvaná
Pravidla pro tvorbu přístupného webu, která mají prozatím doporučující charakter.
Ovšem 1.1.2008 vstoupí v platnost část novely Zákona o informačních systémech
veřejné správy týkající se přístupnosti webových stránek a tato pravidla se tak stanou
závazná pro instituce státní správy a samosprávy. Obsah pravidel je však univerzální a tím
pádem jsou velmi dobře využitelné i pro ostatní typy webových stránek.
Pravidla, kterých je celkem 37, jsou rozdělena do šesti tématických celků a jejich
rozšířená verze obsahuje doplňující odstavce, které vždy konkrétní zásadu detailněji
rozepisují. Výhodou je, že již v základní verzi jsou jednotlivá pravidla dosti konkrétní, na
rozdíl od metodik Blind Friendly Web nebo WCAG 1.0, kde jsou pravidla v základní verzi
pojata příliš obecně.
Pravidla pro tvorbu přístupného webu - základní verze1
Obsah webových stránek je dostupný a čitelný
1)
Každý netextový prvek nesoucí významové sdělení má svou textovou alternativu.
2)
Informace sdělované prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových
stylů, obrázků a jiných doplňků na straně uživatele jsou dostupné i bez
kteréhokoli z těchto doplňků.
3)
Informace sdělované barvou jsou dostupné i bez barevného rozlišení.
4)
Barvy popředí a pozadí jsou dostatečně kontrastní. Na pozadí není vzorek, který
snižuje čitelnost.
5)
Předpisy určující velikost písma nepoužívají absolutní jednotky.
6)
Předpisy určující typ písma obsahují obecnou rodinu písem.
Práci s webovou stránkou řídí uživatel
7)
Obsah WWW stránky se mění, jen když uživatel aktivuje nějaký prvek.
8)
Webová stránka bez přímého příkazu uživatele nemanipuluje uživatelským
prostředím.
1
Plnou verzi pravidel v elektronické podobě lze nalézt na webových stránkách Ministerstva informatiky
http://www.micr.cz/files/1588/BP_web.htm.
9)
115
Nová okna se otevírají jen v odůvodněných případech a uživatel je na to předem
upozorněn.
10) Na webové stránce nic nebliká rychleji než jednou za sekundu.
11) Webová stránka nebrání uživateli posouvat obsahem rámů.
12) Obsah ani kód webové stránky nepředpokládá ani nevyžaduje konkrétní způsob
použití ani konkrétní výstupní či ovládací zařízení.
Informace jsou srozumitelné a přehledné
13) Webové stránky sdělují informace jednoduchým jazykem a srozumitelnou
formou.
14) Úvodní webová stránka jasně popisuje smysl a účel webu. Název webu či jeho
provozovatele je zřetelný.
15) Webová stránka i jednotlivé prvky textového obsahu uvádějí své hlavní sdělení
na svém začátku.
16) Rozsáhlé obsahové bloky jsou rozděleny do menších, výstižně nadepsaných
celků.
17) Informace zveřejňované na základě zákona jsou dostupné jako textový obsah
webové stránky.
18) Na samostatné webové stránce je uveden kontakt na technického správce
a prohlášení jasně vymezující míru přístupnosti webu a jeho částí. Na tuto
webovou stránku odkazuje každá stránka webu.
Ovládání webu je jasné a pochopitelné
19) Každá webová stránka má smysluplný název, vystihující její obsah.
20) Navigační a obsahové informace jsou na webové stránce zřetelně odděleny.
21) Navigace je srozumitelná a je konzistentní na všech webových stránkách.
22) Každá webová stránka (kromě úvodní webové stránky) obsahuje odkaz na vyšší
úroveň v hierarchii webu a odkaz na úvodní WWW stránku.
23) Všechny webové stránky rozsáhlejšího webu obsahují odkaz na přehlednou mapu
webu.
24) Obsah ani kód webové stránky nepředpokládá, že uživatel již navštívil jinou
stránku.
25) Každý formulářový prvek má přiřazen výstižný nadpis.
26) Každý rám má vhodné jméno či popis vyjadřující jeho smysl a funkčnost.
Odkazy jsou zřetelné a návodné
116
27) Označení každého odkazu výstižně popisuje jeho cíl i bez okolního kontextu.
28) Stejně označené odkazy mají stejný cíl.
29) Odkazy jsou odlišeny od ostatního textu, a to nikoli pouze barvou.
30) Obrázková mapa na straně serveru je použita jen v případě, že nebylo možné
pomocí dostupného geometrického tvaru definovat oblasti v obrázkové mapě.
V ostatních případech je použita obrázková mapa na straně uživatele. Obrázková
mapa na straně serveru je vždy doprovázena alternativními textovými odkazy.
31) Uživatel je předem jasně upozorněn, když odkaz vede na obsah jiného typu, než
je webová stránka. Takový odkaz je doplněn sdělením o typu a velikosti cílového
souboru.
Kód je technicky způsobilý a strukturovaný
32) Kód webových stránek odpovídá nějaké zveřejněné finální specifikaci jazyka
HTML či XHTML. Neobsahuje syntaktické chyby, které je správce webových
stránek schopen odstranit.
33) V metaznačkách je uvedena použitá znaková sada dokumentu.
34) Prvky tvořící nadpisy a seznamy jsou korektně vyznačeny ve zdrojovém kódu.
Prvky, které netvoří nadpisy či seznamy, naopak ve zdrojovém kódu takto
vyznačeny nejsou.
35) Pro popis vzhledu webové stránky jsou upřednostněny stylové předpisy.
36) Je-li tabulka použita pro rozvržení obsahu webové stránky, neobsahuje záhlaví
řádků ani sloupců. Všechny tabulky zobrazující tabulková data naopak záhlaví
řádků a/nebo sloupců obsahují.
37) Všechny
tabulky
dávají
smysl
čtené
po
řádcích
zleva
doprava.
Seznam příloh
117
Seznam příloh
Součástí diplomové práce je CD-ROM, který obsahuje:
1)
Zdrojové kódy webových stránek pro integraci handicapovaných studentů na
Západočeské univerzitě (adresář Integrace).
2)
PHP
server
potřebný
pro
spuštění
stránek
na
lokálním
počítači
(adresář PHP server).
3)
Textovou část diplomové práce ve formátu pdf a doc (adresář Textova cast).
4)
Příklad ke čtvrté kapitole textové části diplomové práce (adresář Photoshop).
Resumé
118
Resumé
Das Ziel dieser Diplomarbeit ist die Regelung und die Erweiterung der Webseite
für die Integration von Studenten mit einem Handicap an der Westbömoschen
Universität in Pilsen. Der theoretische Teil umfasst die Zusammenfassung der
Vorschläge, theoretischen Verfahren und Erfahrungen, wie man eine Webseite, die
auch für handicapierte Benutzer ist, macht. Es werden hier einzelne Gruppen von
benachteiligten Benutzern mit ihren spezifischen Bedürfnissen bei der Arbeit am
Computer vorgestellt. Weiter werden hier die Kompensationshilfsmittel, die die
Barrieren bei der Computerarbeit überschreiten helfen, gezeigt. Zuletzt sind hier
spezifische Möglichkeiten der Benutzung von Applikationen Macromedia Flash,
Adobe Photoshop und Adobe ImageReady für die Schaffung der Webseiten vorgestellt.

1.2 Výhody přístupných webových stránek

Transkript

Podobné dokumenty

internet explorer - Radek Hajdu

Nové webové stránky společnosti Enreco Trade

stazeni. - kurz

Tvorba webových stránek

prospekt ke stažení

Podmínky pro používání

Internetové prohlížeče