Dopad darvinismu na moderní medicínu MUDr. Jonathan L

Dopad darvinismu na moderní medicínu
MUDr. Jonathan L. Grantham
Praha, eská republika, 2. íjna 2006
P ísahám p i Appolovi léka i a Aeskulapovi a Hygii a Panaceii a všech bozích a bohyních....,
že naplním tuto p ísahu a tuto smlouvu.
Hippokratova p ísaha-klasická verze
P ísahám, že dodržím, podle svých nejlepších schopností a úsudku, tuto smlouvu.
Hippokratova p ísaha-moderní verze
Od nejrann jších zaznamenaných dob lov k uznával spojení mezi uzdravením a duchovnem.
Židovský kn z a indiánský šaman byli p ísn zavislí na Bohu nebo na duchách p i uzdravení. P esto,
a koli ecká medicína byla založena na v decké teorii a jejích základech, jak je ukázáno výše, každý
léka uznával moc vyšší autority. Od druhého do osmnáctého století a do poloviny osmnáctého století
byla medicína vedena k es anskou morálkou a etikou, s d razem na dobrý duchovní stav a zájem o
chudé a nemocné.1 Význa ný posun v paradigmatu se objevil s publikací Darwinovy „Teorie o
p vodu druh p írodním výb rem“. Jak název nazna uje, byla p edložena teorie, která odstra ovala
pot ebu Boha jako stvo itele. V da trumfla teologii, a v decký se stal synonymem pro platný.2,3
Zatímco darwinismus m l hluboký dopad nap í všemi v dami, v medicín došlo k množství
dramatických zhoubných následk , jak p ímých, tak nep ímých.
Nejviditeln jší p ímý dopad je v oblasti poz statkových orgán v lidském t le. Poz statkový orgán je
definován jako „ten, který je nefunk ní a obvykle omezen ve velikosti, ale nese n jakou podobu ke
korespondujícím pln funk ním orgán m nalezených v p íbuzných organismech.“4 D íve se
p edpokládalo, že je p ibližn asi 180 poz statkových orgán v t le a nejznámn jší je slepé st evo.5
A koli je nyní známé, že veškeré t lové orgány slouží n jakému ú elu a neexistují žádné pravé
poz statkové orgány, které onemocn ly nebo byly poškozeny. Vzhledem ke zna nému množství
duplikací funkcí p ítomných v lidském t le, se obvykle, kv li této praxi neobjevilo zjevné poškození.
P esto zde však byla zjevná vyjímka.
Meniskus má chrupavku ve tvaru C umíst nou mezi kloubovými povrchy stehenní kosti holenní kosti.
Jsou dv v každém kolen , jedna st ední a jeden postranní. Je nyní známo ,že meniskus je hlavním
tlumi em kolene, snižující kloubové kolenní síly n kde mezi 50%-90% v závislosti na množství
flexe,6 ale do po átku 80.let byl považován za poz statkový. Následn p ed rokem 1980, pokud byl
meniskus jakýmkoli zp sobem poškozen, byl úpln odstran n. Studie ukázaly, že u 20% pacient se
projevilo vážné onemocn ní osteoarthritidy kolene v prvních t ech letech po odstran ní menisku a
všichni pacienti vykazovali zvýšené radiografické zm ny v dalších dvaceti letech.7 T icátníci a
ty icátníci m li p íznaky arthritidy a symptomy obvykle vídané u pacient 70. a 80.letých. Vhledem
k neplatnému evolu nímu konceptu, desítky a pravd podobn stovky tisíc lidí celosv tov
onemocn lo vážnou p ed asnou arthritidou kolene p i nevy íslených emotivních, ekonomických a
sociálních nákladech.
Darwinismus m l sotva patrný záludný ú inek na vztahu léka /pacient. Jak je vid t v klasické verzi
Hippokratovy p ísahy, bylo po staletí uznáváno propojení mezi praxí medicíny a spirituality. To bylo
rozvinuto dokonce hloub ji tím, jak se k es anství stalo dominantní náboženstvím v Evrop a
následn ve Spojených Státech. K es anství p ineslo koncept agapé lásky nebo ob tování se pro dobro
druhých a tento postoj definoval vztah léka /pacient.8 Zatímco p í iny a proto vhodná lé ba v tšiny
podmínek nebyly známé až donedávna, pé e a soucit dávaná najevo poskytovateli zdravotní pé e byly
považována za nejd ležit jší v uzdravujícím procesu. Ve skute nosti, stejná pozornost m la být
pravd podobn v nována, jak fyzickému stavu, tak duchovnímu stavu.9
Avšak jak bylo p edtím zmín no, darwinismus odstranil pot ebu Boha jako vysv tlení p írodního
sv ta a vytvo ilo propast mezi v dou a všemi dalšími disciplínami. V da se stala vrcholem a to, co se
nedalo kvantifikovat, m lo menší d ležitost.10 Moderní medicína se vyvinula ve sterilní profesi, kde
v da a technologie nahradily pé i a soucit.
Nedávné studie za aly tento trend obracet. Badatelé prozkoumali vztah mezi náboženskou vírou a
takovými zdravotními záv ry jako úmrtnost p i nemocech, zotavení ze zran ní a úmrtnost
v populaci.11 V posledních n kolika letech bylo provedeno 1200 studií, které zkoumaly tyto problémy
a ukázaly spojení mezi vírou a pozitivním zdravotním stavem v 75-90% p ípadech.12, 13, 14
Ve skute nosti v analýze ud lané pro NIH, epidemioložka Lynda Powell shledala, že lidé, kte í
pravideln navšt vují církev m li o 25% menší úmrtnost ve srovnání s lidmi, kte í do církve nechodí,
po vylou ení všech dalších prom nných.15 Data jsou tak p esv d ivá, že více než polovina léka ských
škol v USA po ádá nyní kurzy o duchovním zdraví jako sou ást svých osnov a Joint Commision on
Accreditation of Healthcare Organizations dala nemocnicím mandát p idat spiritualitu jako sou ást
pé e o pacienty.16 Je ironií, že v decká metoda, která p isp la k odstran ní náboženství z medicíny, je
nyní nástrojem jeho návratu.
Bez pochyby nejvážn jším dopadem evolu ní teorie na medicínu, bylo aplikování konceptu
p irozeného výb ru v nacistickém N mecku. V roce 1895 Dr. Jost n mecký psycholog zve ejnil práci
obhajující právo léka e asistovat p i sebevražd u smrteln nemocných. V p ípad nesvéprávnosti se
právo rozhodnout p eneslo na stát a nevylé itelnost se zdála být dostate ným d vodem
k ospravedln ní smrti.17 Záležitosti byla tehdy v nována malá pozornost. Avšak po 1. sv tové válce
prošlo N mecko hroznou ekonomickou krizí a zdroje byly nesmírn omezené. Nacisté, kte í se
nedávno dostali k moci, v ili v koncept sociálního darwinismu. Cítili, že k návratu N mecka do
pop edí je nezbytné o istit spole nost od „nežádoucích“ a tak dosáhnout „nadrasy“. Použili strategii
Dr. Josta, využili mizerné ekonomické podmínky a nedostupnost zdroj jako zd vodn ní a použili
n mecké psychiatry a nemocnice k zavedení svého plánu. Nejd íve pacienty s takovými diagnózami
jako schizofrenie a mentální retardace p inutili ke sterilizaci, ale jak tento program pokra oval
objevily se dv zm ny. Za prvé definice mentálního onemocn ní se zm nila. Krom zjevného
poškození, obtíže se zapojením se do spole nosti bylo považovány za d kaz poškození. Podle J.E.
Meyera „ mentáln defektivní, asociální a pod adný byly používány skoro jako identické termíny.“
V jednom p ípad bylo 60% populace diagnostikováno s n jakou formou mentálního onemocn ní. Za
druhé, v pr b hu asu program pokra oval od povinné sterilizace k likvidaci. Na konci 2. sv tové
války p es 350 000 lidí bylo zabito p i eutanazii a tento program se stal p edch dcem holocaustu.18
Kv li zneužití darwinovy teorie se ur itý po et n mecké léka ské komunity stal spoluú astníky
genocidy.
“O p vodu druh “ je jedna ze klí ových prací, v historii v dy. Její vliv se rozší il mnohem dál než za
obor antropologie, až se usadila ve ve ejném pov domí. Koncepty jak uvedené a odvozené
v Darwinov p vodním díle m ly hluboký vliv na spole nost, v etn oboru medicíny. Zatímco impuls
k lepšímu porozum ní a bu zabrán ní nebo lé b nemoci byl p ínosem pro lidstvo, byly v tomto
hnutí n které nep edvídatelné následky. Od odd lení fyzického a duchovního skrze nevhodné
procedury založené na mylném konceptu, k použití teorie p irozeného výb ru k ospravedln ní vraždy,
m l darwinismus množství zásadních negativních dopad na léka skou praxi.
Odkazy
1. Guinan, P., M.D. The Christian origin of medical compassion. Natl Cathol Bioeth Q 2005
Summer; 5(2): 243-8.
2. Greene, J.C. From Aristotle to Darwin: Reflections on Ernst Mayr’s Interpretation in
The Growth of Biological Thought. J Hist Biology 25(2): 257-284.
3. Kern, S., PhD. Time and Medicine. Ann Intern Med. 2000(132): 3-9.
4. Bergman, J. Do any vestigial structures exist in humans? CEN Tech Journal 14(2) 2000: 95-98.
5. Ibid.
6. Woo, S.L. et al. Anatomy, Biology, and Biomechanics of Tendon, Ligament, and Meniscus, pp.
74-82. Orthopaedic Basic Science. AAOS 2004
7. Ibid.
8. Guinan, P., M.D. ibid.
9. Karff, S. Healing of body, healing of spirit. CCAR J 2004 Summer; 51(3): 85-95.
10. Ibid.
11. Udermann, B.E. The Effect of Spirituality on Health and Healing: A Critical Review for Athletic
Trainers. J Athl Train 2000;35(2): 194-197.
12. Tartaro, J. et al. Exploring Heart and Soul: Effects of Religiosity/Spirituality and Gender on
Blood Pressure and Cortisol Responses. J Health Psych 2005; 10(6) 753-766.
13. Levin, J et al. Religion, health and medicine in African Americans. J Natl Med Assoc 2005
Feb;97(2): 237-249.
14. Fountain, D. Bringing Faith and Medicine Together. Address to the World Congress of th
ICMDA, July, 1998.
15. Kalb, C. Faith & healing. Newsweek 2003 Nov 10;142(19): 44-50.
16. Saddler, D. Spiritual Care Research. Gastroenterol Nurs 2005 May-Jun;28(3): 258-9.
17. Meyer, J.E. The fate of the mentally ill in Germany during the Third Reich. Psych Med 1988;
18:575-581.
18. Ibid.