pdf zde... - Muzeum Cheb

Transkript

Sborník muzea Karlovarského kraje 22 (2014)
Květena Plesné a okolí
Jiří Velebil & Jiří Brabec
Úvod
Severozápadní polovina okresu Cheb, obecně známá jako Ašsko a Chebsko, je z hlediska
flóry a vegetace prozkoumána nedostatečně. I přesto, že zde byly významnější floristické
studie prováděny již koncem 19. nebo začátkem 20. století, vždy se týkaly jen botanicky
cenných území nebo dílčích územních celků malého rozsahu (např. Dalla Torre 1878; Domin
1924, 1926; Rudolph 1929). I přes několikeré upozornění na zvýšenou potřebu intenzivního
botanického výzkumu zejména na Chebsku (např. A nonymus 1965: 1) zůstával region dlouhou
dobu stranou zájmu nebo se botanický průzkum opět týkal jen zajímavějších území (viz např.
Hadač 1948; Hostička 1967, 1968; L hotská-M edlinová 1952). Mezi významnější publikace zabývající se květenou Ašska a Chebska v širším kontextu však musíme vyzdvihnout několik prací.
Patří mezi ně rozbor fytogeografických poměrů Chebské kotliny (M ach 1966), floristický průzkum Halštrovské vrchoviny a Smrčin (Skalický et al. 1971) a v neposlední řadě publikované
výsledky floristického kurzu v Chebu v roce 1996 (viz M artínek 1999). Floristický kurz v Chebu, pořádaný Českou botanickou společností, byl za poslední desetiletí pravděpodobně nejpřínosnějším počinem pro poznání tamní květeny. O nedostatečných floristických znalostech
uváděné oblasti však dodnes vypovídají četné chybějící údaje v základním botanickém díle
Květena České republiky. Soustavný průzkum území probíhá teprve v posledních desetiletích
za přispění regionálních botaniků z oblastních muzeí nebo dalších pracovišť s významnou
podporou četných jednotlivých floristů (např. M elichar et al. 2012). I dnes však najdeme na
mapě končiny, kterým nebyla dosud věnována dostatečná pozornost. Jedním z nich je město
Plesná a jeho okolí.
Vymezení a charakteristika území
Sledované území po celém jeho západním okraji vymezuje státní hranice se Spolkovou republikou Německo (Sasko). Jižní, východní i severní okraj je definován zvolenými mapovými
poli středoevropského síťového mapování (viz kapitolu Metodika a obr. 1, 2). Krajina je asi
z poloviny tvořena kulturními smrkovými nebo borovo-smrkovými porosty, druhou polovinu
představují plochy lidských sídel s navazujícími enklávami polí, luk a pastvin. Nadmořská výška území leží v rozsahu 475 až 649,7 m n. m. Většina území leží v polohách 500–550 m n.
m. Nejníže položeným místem je hladina rybníka Šmatovka v jihovýchodním cípu území. Studované území kulminuje kopcem Bukový vrch (649,7 m) v jihozápadní části. Reliéf je členitý
s bohatou sítí menších toků a několika menšími vodními plochami.
Geologické podloží tvoří z jihu k severu granity (jih území a jižní část města), svory (sever území a severní část města) a fility (pouze severovýchodní cíp území). V jihovýchodním
cípu území se nachází sedimenty písků, štěrkopísků a jílů (G eologická mapa 1 : 50 000). Geomorfologicky náleží území (dle Demek , M ackovčin et al. 2006) do Krušnohorské soustavy. Nachází se na rozhraní podsoustavy Podkrušnohorské, která zasahuje do území jen okrajově
v jihovýchodní části celkem Chebská pánev, a podsoustavy Krušnohorské. Do té náleží území v podobě okrsků Lužská pahorkatina na jihu a Lubská vrchovina na severu. Klasifikace
91
92
PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec
klimatických oblastí podle Quitta za období 1961–2000 (Květoň & Voženílek 2011) řadí území
do mírně teplé klimatické oblasti, klimatických jednotek MV4 (převážná část území) a MV7
(pouze jihovýchodní cíp území, zhruba v prostou pískoven severně obce Velký Luh). Průměrné roční teploty se pohybují mezi 6–7 ºC, v jižní části území mezi 7–8 ºC (Tolasz 2007). Průměrný roční úhrn srážek činí 550–700 mm (Hrnčiarová , M ackovčin, Zvara et al. 2009, s. 101).
Všechny toky v území patří do povodí Ohře. Lužní potok a všechny jeho přítoky se poblíž
obce Povodí (již mimo sledované území) vlévá do potoka Sázek. Sázek se po několika kilometrech vlévá do Ohře u obce Nebanice. Druhým větším potokem, který odvodňuje území
severně od Lužního potoka, je Plesná. Vodu odvádí stejným směrem jako Lužní potok a ústí
také do Ohře pouze několik desítek metrů od Sázku. Podle regionálně fytogeografického
členění České republiky (Skalický 1988) patří území Plesenska do fytogeografického obvodu
Českomoravské mezofytikum. Vymezená oblast průzkumu spadá do tří fytogeografických
okresů, konkrétně 22. Halštrovská vrchovina (severní část území včetně severní části města),
23. Smrčiny (jižní a jihozápadní část území) a 24a. Chebská pánev (východní a jihovýchodní okraj území). Rekonstrukční vegetaci území tvoří v nižších východních partiích acidofilní
doubravy (Quercion robori-petraeae), ve vyšších polohách pak bikové bučiny (Luzulo-Fagion), v údolí Plesné jsou mapovány luhy a olšiny (M ikyška 1968–1972). Potenciální přirozenou
vegetací jsou převážně bikové bučiny, pouze v jihovýchodní části území bikové a/nebo jedlové doubravy (Neuhäuslová Z. et al. 1998).
Metodika
Mapování květeny probíhalo v letech 2009 až 2014. V letech 2009 až 2013 šlo spíše o obecnější seznámení s územím, popř. mapování významnějších druhů. Největší intenzita průzkumu pak spadá do vegetačního období roku 2014 (viz tab. 1). Území bylo rozděleno do mapovacích polí pomocí sítě středoevropského mapování (viz obr. 1 a 2), kde každé pole odpovídá
čtyřiašedesátině velikosti základního mapovacího pole (Ehrendorfer & H amann 1965) a jeho
plocha je asi 2 km2. Každý mapovaný čtverec byl během vegetační doby navštíven nejméně
třikrát z důvodu zachycení jarního, letního a podzimního aspektu. Zeměpisné souřadnice vybraných druhů byly zaznamenány přístrojem Garmin 60 CSx v souřadnicovém systému WGS84. Herbářové doklady rostlin jsou uloženy v herbáři ve VÚKOZ, v. v. i. v Průhonicích (311
položek cévnatých rostlin) a v herbáři Muzea Cheb (akronym CHEB, 119 položek).
Obr. 1: Ortofotomapa zájmového území s vymezením hranic mapovacích polí sítě středoevropského mapování.
Mapový podklad tvoří ortofoto snímky České republiky v měřítku 1:50 000 dostupné prostřednictvím prohlížecí
služby Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dostupné z http://geoportal.cuzk.cz). Mapovací pole sítě
středoevropského mapování 3. řádu, © AOPK ČR 2014.
93
94
Tab. 1: Přehled mapovacích dnů.
Datum
Charakter mapování
Mapovatelé
20. 6. 2009
obecný průzkum, sběr Spiraea latifolia
J. Velebil
26. 6. 2009
obecný průzkum, sběr Spiraea × billardii
J. Velebil
14. 8. 2011
obecný průzkum, sběr Alnus rugosa
J. Velebil
5. 7. 2012
průzkum rodu Rubus, sběr Rubus clusii, R.
vestitus
J. Velebil
19. 4. 2013
jarní aspekt, Erica carnea
J. Velebil
15. 6. 2013
jarní aspekt, Geranium macrorrhizum
J. Velebil
8. 9. 2013
obecný průzkum, nález zplanělého Sorbus
intermedia
J. Velebil
26. 2. až 1. 3. 2014
dřeviny, Blechnum spicant, Erica carnea,
Galanthus nivalis, Vinca minor
J. Velebil
8. 4. 2014
jarní aspekt
J. Velebil
9. 4. 2014
jarní aspekt
J. Velebil a J. Brabec
11. 4. až 13. 4. 2014
jarní aspekt
J. Velebil
14. 4. a 15. 4. 2014
jarní aspekt + Taraxacum
J. Velebil
29. 4. 2014
jarní aspekt + Taraxacum
J. Velebil
30. 5. až 5. 6. 2014
jarní aspekt
J. Velebil
25. 6. až 27. 6.
jarní aspekt
J. Velebil
6. 7. 2014
Bromus inermis
J. Velebil
21. 7. až 26. 7. 2014
letní aspekt
J. Velebil a J. Brabec
20. 8. a 24. 8. 2014
pozdně letní aspekt, Geranium × magnificum,
Rubus
J. Velebil, J. Hadinec,
B. Trávníček a V. Žíla
30. 10. a 31. 10. 2014
podzimní aspekt
J. Velebil
Obr. 2: Základní mapa zájmového území s vymezením hranic mapovacích polí sítě středoevropského mapování.
Mapový podklad tvoří Základní mapa České republiky v měřítku 1:50 000 dostupná prostřednictvím prohlížecí
služby Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dostupné z http://geoportal.cuzk.cz). Mapovací pole sítě
středoevropského mapování 3. řádu, © AOPK ČR 2014.
95
96
Nomenklatura je sjednocena podle Danihelky a kolektivu (Danihelka et al. 2012), kromě
G. ibericum subsp. ibericum, G. ibericum subsp. jubatum, Geranium × magnificum a G. platypetalum (Yeo 2001), Rubus ‘Thornfree’ (Kutina et al. 1992), Spiraea latifolia (Koblížek 2000)
a Spiraea × macrothyrsa (Businský & Businská 2002). Ve výsledcích jsou komentovány všechny druhy Červeného seznamu cévnatých rostlin (G rulich 2012), druhy zvláště chráněné podle
vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., většina nepůvodních (adventivních) druhů a další druhy fytogeograficky či ochranářsky významné. V komentáři k vybraným druhům v kapitole výsledky
je vždy na prvním místě psáno vědecké jméno, za pomlčkou české jméno. V závorce je uveden stupeň ohrožení podle aktuálního Červeného seznamu cévnatých rostlin (G rulich 2012:
C2t = silně ohrožené, početnost populací klesá; C2b = silně ohrožené, klesá počet jedinců
v populacích; C2r = silně ohrožené, počet populací a jedinců v populacích relativně stabilní;
C3 = ohrožené; C4a = vzácnější druhy vyžadující další pozornost – méně ohrožené; C4b =
vzácnější druhy vyžadující další pozornost – dosud nedostatečně prostudované) a podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. (§3 = ohrožené). Poznámka „CITES” je v závorce uvedena u taxonů, které jsou součástí Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících
živočichů a rostlin, tzv. Washingtonské úmluvy. Konkrétní nálezová data ke komentovaným
taxonům obsahují následující údaje: stručný popis lokality, označení mapovaného čtverce,
GPS souřadnice, datum nálezu, případně sběru se zkratkou nálezce nebo sběratele (JB = Jiří
Brabec, JV = Jiří Velebil). Za zkratkou sběratele je uvedeno sběratelské číslo nebo akronym
herbářové sbírky (CHEB).
Přiložená tabulka (tab. 2) uvádí přehled zjištěných taxonů a kultivarů rostlin. V tabulce
jsou použity následující symboly:
× = taxon byl v mapovaném čtverci zaznamenán bez sběru herbářové položky;
P = taxon byl v mapovém čtverci zaznamenán a byla sebrána herbářová položka, která je uložena v herbáři VÚKOZ, v. v. i. v Průhonicích;
M = taxon byl v mapovém čtverci zaznamenán a byla sebrána herbářová položka, která je
uložena v botanické podsbírce Muzea Cheb (mezinárodní akronym CHEB);
a = v mapovém čtverci byl zaznamenán adventivní (zplanělý) výskyt daného taxonu;
×N = rostlina rostla v daném čtverci, ale již na německé straně státní hranice;
? = taxon byl v mapovém čtverci zaznamenán, je ale sporné, zda je rostlina v území autochtonní či nikoliv.
Výsledky
Ve sledovaném území bylo po dobu průzkumu zaznamenáno 594 taxonů rostlin, z toho 484
s původním přírodním rozšířením ve sledované oblasti a 110 adventivně se vyskytujících. Jejich výskyt v jednotlivých mapovacích čtvercích uvádí tab. 2. V následujícím přehledu je uvedeno 135 taxonů s bližšími komentáři včetně podrobnějšího popisu nálezové situace.
Abies alba – jedle bělokorá (C4a)
Jedle bělokorá roste ve třech čtvercích, a to vždy jen v několika mladých exemplářích na
okrajích kulturních porostů smrčin s vtroušenými listnáči. Nelze s jistotou stanovit, zda se
jedná o potomstvo původních přírodních populací, nebo o pozůstatky lesnického pěstování (5740cca: 50°13'04,1"N, 12°20'21,1"E, 27. 2. 2014, nález JV; 5740ccb: 50°13'08,8"N,
12°21'49,9"E, 11. 4. 2014, nález JV; 5740ccc: 50°12'38,5"N, 12°20'12,4"E, 23. 7. 2014, nález
JB+JV). Jako výjimečné bylo zaznamenáno též pěstování j. obrovské (A. grandis, 5739dbd:
50°14'11,5"N, 12°19'53,3"E, 28. 2. 2014, nález JV).
Achillea ptarmica – řebříček bertrám
Řebříček bertrám byl nalezen roztroušeně rostoucí na dvou lokalitách. Poprvé v nivě Liščího
potoka asi 900 m severovýchodně od osady Smrčina (5740cab: 50°14'30,2"N, 12°22'26,3"E,
25. 7. 2014, nález JB+JV), podruhé v nivě potoka Rokytník při soutoku se Pstruhovým potokem asi 700 m jihovýchodně od osady Smrčina (5740cad: 50°13'35,0"N, 12°22'23,2"E, 25. 7.
2014, herb. JV 140713).
Aconitum sp. – oměj
Několik exemplářů nekvetoucích rostlin omějů bylo nalezeno na místě bývalé osady Eisenhammer asi 1,7 km severozápadně od osady Smrčina (5740cab: 50°14'45,7"N, 12°21'26,3"E,
13. 4. 2014, nález JV). Na vyvýšeném místě nad zídkou, patrně v prostoru bývalé předzahrádky, rostlo několik trsů společně s barvínkem menším (Vinca minor), narcisem bílým (Narcissus poëticus) a lýkovcem jedovatým (Daphne mezereum).
Acorus calamus – puškvorec obecný
Pouze několik trsů puškvorce bylo nalezeno při podmáčeném okraji smrkového remízu
na státní hranici s Německem asi 2,1 km severozápadně od severního okraje obce Plesná
(5740caa: 50°14'32,3"N, 12°20'05,1"E, 2. 6. 2014, nález JV).
Agrostis gigantea – psineček veliký
Psineček veliký se podařilo doložit ze dvou lokalit v mapovaném území. Lokality: v okraji
pole asi 1,1 km severně osady Smrčina (5740cab: 50°14'34,2"N, 12°22'03,2"E, 25. 7. 2014,
herb. JB CHEB); na zamokřené cestě v lese v údolí Černého potoka (5739ddd: 50°12'26,0"N,
12°19'45,8"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB).
Alisma plantago-aquatica – žabník jitrocelový
Žabník jitrocelový byl v mapovaném území nalezen pouze v prostoru pískovny asi 500 m severně od severního okraje obce Velký Luh. Rostl zde roztroušeně v litorálu rybníků a odkalovacích nádrží (5740cad: v okolí souřadnice 50°12'12,0"N, 12°22'04,0"E, 21. 7. 2014, nález
JB+JV).
Alnus rugosa – olše svraskalá
Olše byla nalezena v nivě potoka Rokytník asi 600 m jihozápadně od osady Smrčina
(5740cad: 50°13'39,0"N, 12°21'54,3"E, 14. 8. 2011, herb. JV 110813, 5. 6. 2014, JV 140602)
a původně provizorně označena jako kříženec olše lepkavé (Alnus glutinosa) a o. šedé (A.
incana). Nedůvěryhodnost tohoto určení však podporoval fakt, že olše šedá, jakožto jeden
z potenciálních rodičů, je ve sledovaném území pouze vysazená na dvou místech vzdálených
vždy přinejmenším 2 km od uvedeného naleziště. Olše svraskalá byla navíc pozorována jen
na jedné straně od silnice, která příčně křižuje nivu potoka. Zde roste několik desítek vesměs
mnohokmenných jedinců, jistě kdysi vysazených, od 1,5 m do 7 m výšky. Druh není běžný v lesnické praxi ani v botanických sbírkách, přesto byl v minulosti zařazen do zpracování
v základních floristických příručkách pojednávající o květeně České republiky (Kovanda 2002,
2003). Navzdory informacím obsaženým ve výše uvedených pramenech byla kvůli nedostatečným praktickým znalostem provedena konečná determinace J. Doudou až tři roky po původním nálezu.
Anthemis arvensis – rmen rolní
Rmen rolní byl v mapovaném území nalezen pouze jedenkrát, a to v počtu jen asi 10 jedinců
v okraji pole přibližně 1 km severně osady Smrčina (5740cab: 50°14'34,2"N, 12°22'03,2"E,
25. 7. 2014, herb. JB CHEB).
97
98
Aphanes arvensis – nepatrnec rolní (C3)
V okolí Plesné byl nepatrnec zjištěn na čtyřech mikrolokalitách. Ve dvou případech se jedná
o nízce sečené travnaté plochy podél štěrkových cest v blízkosti soukromých zahrad (Plesná,
ulice Kaštanová, 5740ccb: 50°12'47,0"N, 12°21'21,5"E, 5. 6. 2014, herb. JV 140604; Plesná,
ulice Česká, 5740ccd: 50°12'42,9"N, 12°21'20,4"E, 15. 4. 2014, herb. JV 140484), třetí plocha
představuje výsušný pahorek s výchozy matečné horniny (žula) na příležitostné pastvině asi
400 m od jižního okraje obce Plesná (5740ccc: 50°12'25,5"N, 12°21'01,2"E, 5. 6. 2014, herb.
JV 140603). Čtvrtým místem výskytu (pouze asi 10 rostlin) je okraj pole přibližně 1 km severně osady Smrčina (5740cab: 50°14'34,2"N, 12°22'03,2"E, 25. 7. 2014, herb. JB CHEB). Stanoviště jsou charakteristická nízkou konkurencí okolních rostlin, přičemž první dvě a čtvrté jsou
antropicky ovlivněná, třetí má charakter přírodního stanoviště. První dva nálezy leží na hranici fytogeografického okresu 24a. Chebská pánev a 23. Smrčiny, třetí nález spadá do fytogeografického okresu 23. Smrčiny a čtvrtý nález náleží do fytogeografického okresu 22. Halštrovská vrchovina. Společně s nedávno publikovanými nálezy (Pivoňková et al. 1996, M artínek
1999, Brabec 2009) představují zde uváděné údaje dosud jediné spolehlivé informace o rozšíření druhu ve jmenovaných fytogeografických okresech.
Aquilegia vulgaris – orlíček obecný („C3“)
V území je orlíček obecný patrně pouze pěstovaný a občas zplaňující. Sporný je nález
rostlin na okraji lesní cesty asi 1 km západně od osady Smrčina (5740cad: 50°14'02,9"N,
12°21'17,3"E, 11. 4. 2014, nález JV).
Arabidopsis arenosa – řeřišničník písečný
Řeřišničník písečný se na Chebsku vyskytuje výhradně na sekundárních biotopech. Velmi
hojný je na několika regionálních železničních tratích, nejčastěji velmi blízko vlastního
kolejiště. V mapovaném území byl nalezen na nástupištích železničních zastávek Plesná
(5740ccc: 50°12'40,2"N, 12°20'40,3"E, 5. 6. 2014, herb. JV 140622) a Velký Luh (5740ccd:
50°12'13,0"N, 12°22'22,7"E, 8. 4. 2014, herb. JV 140488).
Arabis caucasica – huseník kavkazský
Huseník kavkazský byl nalezen zplanělý u paty podezdívky plotu při okraji asfaltové cesty v ulici Sadová v obci Plesná (5740cca: 50°13'04,2"N, 12°20'58,0"E, 11. 4. 2014, herb. JV
140495).
Armeria maritima – trávnička přímořská
Trávnička přímořská rostla zplanělá na okraji štěrkové cesty na jihovýchodním okraji obce
Plesná v ulici Česká (5740ccd: 50°12'43,3"N, 12°21'18,2"E, 9. 4. 2014, nález JB+JV).
Arnica montana – prha arnika (C3, §3)
Navzdory západočeskému těžišti rozšíření byla prha nalezena ve sledovaném území jen na
dvou místech o rozloze do 2 m2, vždy přibližně s dvaceti sterilními rostlinami, a to na světlých
okrajích kulturních borových nebo smrkových lesů (5740ccc: 50°12'28,9"N, 12°20'40,4"E, 22.
7. 2014, nález JB+JV; 5740ccd: 50°12'24,2"N, 12°22'00,2"E, 21. 7. 2014, nález JB+JV). Ještě
na začátku sedmdesátých let uvádí Skalický et al. (1971), že se prha na Chebsku vyskytuje
často. Jak však referuje např. Brabec et al. (2008), je v posledních desetiletích patrný úbytek
počtu jejich populací. Důvodem může být ubývání vhodných biotopů pro zdárný vývoj jedinců vlivem špatného hospodaření v krajině a jejich postupným zarůstáním nebo změnou
využívání daného segmentu krajiny (zalesňování, rozorávání luk apod.). Skalický et al. (1971)
uvádí nález prhy poblíž jihovýchodního cípu sledovaného území (Velký Luh – lesní hřbet
severně Mlýnského rybníka), Grulich (in M artínek 1999) udává prhu ze severovýchodního cípu území, z údolí potoka 0,8 km severozápadně od osady Vackov.
Aronia melanocarpa – temnoplodec černoplodý
Semenáč temnoplodce černoplodého rostl ve spáře mezi kameny viaduktu v ulici Sokolská
v obci Plesná (5740cca: 50°12'53,3"N, 12°20'45,5"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV).
Asplenium ruta-muraria – sleziník routička
Sleziník routička rostl roztroušeně pouze na jedné lokalitě, a to ve spárách podezdívky plotu v ulici Tovární v obci Plesná (5740cca: 50°13'09,9"N, 12°20'44,7"E, 30. 10. 2014, herb. JV
141001).
Atriplex sagittata – lebeda lesklá
Lebeda lesklá byla v mapovaném území zaznamenána pouze jedenkrát. Několik vzrostlých
jedinců rostlo na železniční zastávce Plesná (5740ccc: 50°12'40,4"N, 12°20'40,8"E, 22. 7.
2014, herb. JB CHEB).
Bergenia crassifolia – bergenie tučnolistá
Několik rostlin bergenie tučnolisté bylo nalezeno poblíž příležitostné skládky zahradnického
odpadu u chatové osady kolem rybníka Cézar asi 0,5 km severozápadně od severního okraje
obce Velký Luh (5740ccd: 50°12'10,6"N, 12°22'04,0"E, 8. 4. 2014, nález JV).
Blechnum spicant – žebrovice různolistá (C4a)
Pouze jediná rostlina byla nalezena na lesní cestě poblíž paseky v lese jménem U Hranic asi
1,4 km západně od osady Flusárna (Flussberg) (5740cab: 50°14'43,1"N, 12°21'48,1"E, 1. 3.
2014, nález JV). Nález má patrně souvislost s hojnějším rozšířením druhu v saské části Halštrovské vrchoviny (viz Ulbricht & Hempel 1966). Jinde na Ašsku a Chebsku se vyskytuje řídce
roztroušeně až vzácně.
Bromus carinatus – sveřep kýlnatý
Druh byl nalezen na dvou lokalitách. Několik trsů sveřepu kýlnatého rostlo v travnaté ploše
vedle pískoviště na soukromé zahradě v ulici Dolní v obci Plesná (5740ccd: 50°12'44,6"N,
12°21'24,8"E, 26. 7. 2014, herb. JV 140705); velký trs rostl v trávníku při okraji cesty u bývalého pole v ulici Dolní v obci Plesná (5740ccb: 50°12'45,7"N, 12°21'24,0"E, 31. 10. 2014, nález
JV). Jedná se pravděpodobně o první publikovaný údaj z Ašska a Chebska.
Bromus inermis – sveřep bezbranný
Druh byl nalezen na dvou lokalitách. Sveřep bezbranný rostl podél silnice z obce Velký Luh
do obce Plesná mezi rybníky Cézar a Šmatovka (5740ccd: 50°12'03,2"N, 12°22'19,3"E, 26.
6. 2014, herb. JV 140601); dále byl zaznamenán podél příjezdové silnice do obce Plesná ve
směru od obce Velký Luh asi 70 m jižně od hřbitova (5740ccb: 50°12'47,0"N, 12°21'27,6"E, 6.
7. 2014, herb. JV 140701). Druh bývá z regionu uváděn vzácně.
Callitriche platycarpa – hvězdoš hranoplodý (C3)
Hvězdoše patří mezi taxonomicky obtížné skupiny cévnatých rostlin květeny České republiky,
pro kterou až do nedávné doby chyběly relevantní informace k jejich studiu. Ty se dozvídáme
teprve díky publikovaným výsledkům rozsáhlé revize rodu v posledních letech (Prančl 2012,
2013). Hvězdoše hranoplodého tak můžeme označit za významný subatlantský prvek naší
flóry, jehož rozšíření je omezeno na severní, severozápadní, západní a jihozápadní Čechy;
územím prochází východní hranice areálu druhu. Jeho rozšíření není prozatím dostatečně
známé a dá se předpokládat, že nové lokality výskytu budou, hlavně ve výše vymezené oblasti, přibývat. Novou lokalitou je též nález z litorálu rybníka Cézar na severním okraji obce
99
100
Velký Luh v jihovýchodním cípu sledovaného území (5740ccd: 50°12'09,2"N, 12°22'08,4"E,
20. 7. 2014, herb. JV 140702; 5740ccd: 50°12'04,8"N, 12°22'09,9"E, herb. JV 140703, herb.
JB CHEB). Hvězdoš vytváří po celém obvodu rybníka na příhodných místech větší či menší,
většinou plodné porosty.
Carex flacca – ostřice chabá
Ostřice chabá je v nejzápadnějších Čechách velmi vzácným taxonem. Jedinou doloženou lokalitou v oblasti je minerální pramenný mokřad 0,5 km východně od osady Návrší v Sokolovské pánvi (viz Višňák 2004). Další nálezy jsou až z oblasti Doupovských hor, popř. minerálních
pramenů Tepelské vrchoviny. Údaje M. Hostičky z NPR Soos od pramene Věra a z březového
háje jihovýchodně Kateřiny (Hostička et al. 1978) nelze vyloučit, nověji se je však nepodařilo potvrdit. V mapovaném území byl druh nalezen v počtu 15 trsů v zástinu bříz pod pramenným mokřadem (zřejmě minerální pramen) na levém břehu potoka Rokytník asi 800 m
jižně osady Smrčina a asi 400 m východojihovýchodně od jímání pramene místní kyselky
(5740cad: 50°13'32,7"N, 12°22'12,1"E, 27. 6. 2014, herb. JV 140621, 25. 7. 2014 herb. JB
CHEB).
Chenopodium glaucum – merlík sivý
Merlík sivý byl v mapovaném území zaznamenán pouze na jedné lokalitě na rumišti v obci
Plesná asi 100 m severně od železniční zastávky (5740ccc: 50°12'43,8"N, 12°20'42"E, 23. 7.
Chenopodium rubrum – merlík červený
Chenopodium cf. suecicum – merlík švédský
Chrysosplenium oppositifolium – mokrýš vstřícnolistý (C4a)
Mokrýš vstřícnolistý je v nejzápadnějších Čechách na vhodných biotopech relativně častým
druhem. Zřejmě ale zcela chybí v centrálních částech Chebské pánve. V mapovaném území byl
nalezen pouze na březích potoku Plesná na západním okraji města mezi drůbežárnou Mavex
a státní hranicí: dva malé porosty 0,25 m2 blízko sebe (5740cca: 50°13'12,4"N, 12°20'07,3"E,
9. 4. 2014, herb. JB CHEB) a malý porost 0,5 m2 o 50 m níže po toku (5740cca: 50°13'12,7"N,
12°20'10,5"E, 9. 4. 2014, nález JB+JV). Z nejbližšího okolí Plesné jde pravděpodobně o jeden
z prvních záznamů.
Circaea alpina – čarovník alpský
Čarovník alpský není v oblasti příliš hojným druhem. Těžiště jeho rozšíření v západních
Čechách leží až ve Slavkovském lese a ve východní části Krušných hor. Nejbližší dosud
nalezené výskyty jsou z okolí Hazlova (E. Martínková, ústní sdělení) a od Nové Vsi u Kraslic
(H ejkal et al. 2014). Druh byl v území nalezen na dvou lokalitách: asi 4 m2 hustého porostu a asi 4 m2 řídkého porostu ve zrašeliněném prameništi v lese nad železniční tratí 650 m
jihojihozápadně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'21,7"N, 12°20'25,9"E, 22. 7.
2012, herb. JB CHEB); zářez lesní cesty (porost 4 × 0,5 m) a roztroušeně v okolním lese (přibližně 3 ary) asi 1,3 km jihozápadně od železniční zastávky Plesná (5739ddd: 50°12'07,3"N,
12°19'58"E, 24. 7. 2014, herb. JB CHEB).
Comarum palustre – zábělník bahenní (C4a)
Vzhledem k množství a charakteru vhodných biotopů se vyskytuje zábělník v území relativně
hojně. Byl zaznamenán téměř ve všech mapovaných čtvercích až na dva. Ve čtverci 5739ddd
se výskyt vzhledem k absenci vhodného biotopu nedá předpokládat, ve čtverci 5740ccb dochází na příhodných stanovištích v posledních letech k rozsáhlým zemním pracím při úpravě koryta a okolní nivy potoka Plesná. Lokality (pro každý mapovaný čtverec vybrána jedna
reprezentativní lokalita): 5739dbb (zamokřená rákosina poblíž prameniště potoka Rákosina
asi 1,8 km od severního okraje obce Plesná – státní hranice, 50°14'18,0"N, 12°19'56,4"E,
2. 6. 2014, nález JV); 5739dbd (východní okraj zrašeliněné louky s prameništěm potoka
Rokytník asi 1,6 km od severního okraje obce Plesná – státní hranice, 50°14'04,6"N,
12°19'40,8"E, 2. 6. 2014, nález JV); 5739ddb (zrašeliněná louka v nivě Černého potoka asi
1 km západoseverozápadně od jihozápadního okraje obce Plesná, části zvané Bamberk –
státní hranice, 50°12'58,9"N, 12°19'36,7"E, 2. 6. 2014, nález JV); 5740caa (zamokřená niva
horního bezejmenného levobřežního přítoku potoka Rokytník asi 2,1 km severozápadně od
severního okraje obce Plesná – státní hranice, 50°14'32,2"N, 12°20'04,3"E, 2. 6. 2014, nález
JV); 5740cab (zamokřená niva Liščího potoka asi 1 km východoseverovýchodně od osady
Smrčina, 50°14'30,5"N, 12°22'27,5"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); 5740cac (zamokřená niva
potoka Rokytník poblíž soutoku s potokem Rákosina asi 1 km severně od severního okraje
obce Plesná, 50°14'01,2"N, 12°20'42,4"E, 25. 6. 2014, nález JV); 5740cad (zamokřená niva
potoka Rokytník poblíž soutoku se Pstruhovým potokem asi 600 m severozápadně od centra
obce Lomnička, 50°13'34,8"N, 12°22'23,0"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); 5740cca (zamokřený
břehový porost Lužního potoka v intravilánu obce Plesná, 50°12'45,4"N, 12°20'51,7"E, 23. 7.
2014, nález JB+JV); 5740ccc (nekosená podmáčená plocha v louce 600 m jihovýchodně od
náměstí v Plesné-Šnekách, 50°12'30,9"N, 12°21'14,3"E, 21. 7. 2014, nález JB+JV); 5740ccd
(hojně kolem rybníka Cézar na severním okraji obce Velký Luh, 50°12'03,5"N, 12°22'09,9"E,
21. 7. 2014, nález JB+JV).
Cornus alba – svída bílá
Zaznamenaní jedinci představují pozůstatek dřívějšího pěstování. Druh byl nalezen na třech
lokalitách. Okraj porostu v místě zaniklé usedlosti Furthhäuser asi 900 m severně od severního okraje obce Plesná (5740cac: 50°13'56,9"N, 12°20'52,4"E, 25. 6. 2014, nález JV);
okraj lesa na konci ulice Sokolská v obci Plesná (5740cca: 50°12'53,5"N, 12°20'22,6"E, 22. 7.
2014, nález JB+JV); obrážející keř v místě zbořené nádražní budovy železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'39,6"N, 12°20'41,0"E, 5. 6. 2014, nález JV).
Corylus maxima ‘Purpurea‘ – líska nějvětší ‘Purpurea‘
Semenáče často pěstovaného klonu lísky největší s purpurově zbarvenými listy bývají občas
nalézány v blízkosti pěstovaných matečných keřů. Jeden roste také v obci Plesná na okraji
pěšiny mezi ulicemi Zahradní a Sadová (5740cca: 50°13'04,7"N, 12°20'53,3"E, 5. 6. 2014, nález JV). Semenáč byl zaznamenán pouze v blízkosti matečného keře.
Dactylorhiza majalis – prstnatec májový (C3, §3, CITES)
Ačkoliv patří prstnatec májový k našim nejběžnějším orchidejím, nebyl v území ve sledovaném období zaznamenán. Dosud jediným ověřeným nalezištěm je mokřadní porost v nivě
Lužního potoka v intravilánu obce Plesná (5740cca: přibližně 50°12'45,8"N, 12°20'47,3"E),
kde bylo v roce 2004 prováděno botanické hodnocení lokality (Brabec 2004) za účelem zajištění vhodného managementu údržby. Jedná se o podmáčené luční porosty s různověkými
nálety, které plynule přechází do břehového porostu s uzavřeným stromovým patrem kolem
toku. V květnu 2004 zde bylo zaznamenáno P. Uhlíkem 30 kvetoucích prstnatců májových
101
102
(viz Brabec 2004), v následujících letech nebyla lokalita sledována. Při průzkumu v červenci 2014 bylo shledáno, že lokalita patří stále mezi nejcennější celky širšího okolí. Vzhledem
k pokročilé vegetační době se nepodařilo ověřit výskyt prstnatce májového, zato byly nalezeny jiné vzácné druhy rostlin, jako vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zábělník bahenní
(Comarum palustre), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), vrbovka tmavá (Epilobium obscurum), v. bahenní (E. palustre), v. malokvětá (E. parviflorum), hruštička menší (Pyrola minor)
nebo sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus). Lokalita je ohrožena postupným zarůstáním náletovými dřevinami a expanzivním bolševníkem velkolepým (Heracleum mantegazzianum),
negativně by mohlo působit i případné rozšiřování blízké skládky stavebního odpadu.
Daphne mezereum – lýkovec jedovatý
Jeden starší kvetoucí keř lýkovce jedovatého byl nalezen v místě bývalé osady Eisenhammer
asi 1,7 km severozápadně od osady Smrčina (5740cab: 50°14'45,7"N, 12°21'26,3"E, 13. 4.
2014, nález JV). Na vyvýšeném místě nad zídkou, patrně v prostoru bývalé předzahrádky, rostl jedinec společně s barvínkem menším (Vinca minor), narcisem bílým (Narcissus poëticus)
a omějem (Aconitum sp.). Dalších asi 10 mladších keřů bylo nalezeno při okrajích smrkového remízu na státní hranici s Německem asi 2,1 km severozápadně od severního okraje obce
Plesná (5740caa: 50°14'32,8"N, 12°20'06,7"E, 2. 6. 2014, nález JV). Zde je sporné, zda se nejedná o exempláře vzniklé uchycením pohozených částí rostlin.
Eleocharis mamillata – bahnička bradavkatá (C4a)
Bahnička bradavkatá patří v Chebské pánvi a v navazujících územích k relativně častému
druhu okrajů vodních nádrží, popř. dalších mokřadních biotopů. V mapovaném území byla
nalezena na třech lokalitách, všechny v mapovacím čtverci 5740ccd. První, plošně nejmenší
lokalitou (porost 0,25 m2), je břeh malé vodní tůně vyhloubené v louce na levém břehu Lužního potoka jihovýchodně Plesné (50°12'21,6"N, 12°21'34,6"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB,
herb. JV 140704). V dalších dvou případech jsou bahničkou bradavkatou porostlé litorály
rybníků. Roztroušeně se vyskytuje v litorálu rybníka Cézar na severním okraji obce Velký Luh
(50°12'05"N, 12°22'10"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB). Velmi hojná je bahnička bradavkatá
v litorálu odkalovací nádrže Prádlo západně od železniční zastávky Velký Luh (50°12'12,3"N,
12°22'03,7"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB).
Elodea canadensis – vodní mor kanadský
Vodní mor kanadský byl v území nalezen na dvou lokalitách. Poprvé hojně v rybníčku v obci
Plesná ve čtvrti Šneky v ulici Lesní (5740ccc: 50°12'44,3"N, 12°20'59,0"E, 22. 7. 2014, herb.
JB CHEB) a podruhé též v obci Plesná ve čtvrti Bamberk v malém rybníčku pod Písečnou ulicí
asi 300 m severně od železniční zastávky Plesná (5740cca: 50°12'50,5"N, 12°20'39"E, 23. 7.
2014, nález JB+JV).
Epilobium collinum – vrbovka chlumní
Vrbovka chlumní byla v území nalezena pouze na jedné lokalitě. Hojně rostla v kolejišti na
železniční zastávce Plesná (5740ccc: 50°12'34"N, 12°20'45"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB).
Epilobium lamyi – vrbovka Lamyova (C4b)
Vrbovka Lamyova byla v území nalezena pouze na jedné lokalitě, a to relativně hojně v kolejišti na železniční zastávce Plesná (5740ccc: 50°12'34"N, 12°20'45"E, 22. 7. 2014, herb. JB
CHEB).
Epilobium obscurum – vrbovka tmavá (C3)
Vrbovka tmavá je na Chebsku ve středních a vyšších polohách roztroušeně se vyskytujícím druhem. V mapovaném území byla nalezena celkem pětkrát. První lokalitou je okraj
zrašeliněné louky v nivě Černého potoka asi 1 km západně od západního okraje obce Plesná, části zvané Bamberk (5739ddb: 50°12'59,1"N, 12°19'36,2"E, 24. 7. 2014, nález
JB+JV). Druhým nalezištěm je podmáčená niva potoka Rokytník asi 700 m jihovýchodně
od osady Smrčina (5740cad: 50°13'34,4"N, 12°22'23,3"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV). Další lokalitou je mokřadní porost v nivě Lužního potoka v intravilánu obce Plesná (5740cca:
50°12'45,4"N, 12°20'45,7"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB). Dále byla nalezena v několika desítkách exemplářů v nesečené mokřině v enklávě trvalých travních porostů (v současnosti
pastviny skotu) jihovýchodně Plesné (5740ccc až 5740ccd: 50°12'30,9"N, 12°21'14,3"E až
50°12'29,3"N, 12°21'15,8"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB). Poslední lokalitou je ojedinělý výskyt
několika exemplářů u přítoku rybníka Cézar na severním okraji obce Velký Luh (5740ccd:
50°12'08,2"N, 12°22'07,2"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB).
Epilobium palustre – vrbovka bahenní (C4a)
Vrbovka bahenní je na Chebsku velmi hojným druhem. To platí i pro sledované území, kde
byla zaznamenána v sedmi ze dvanácti sledovaných čtverců. Lokality (pro každý mapovaný čtverec vybrána jedna reprezentativní lokalita): 5739ddb: rašeliniště na státní hranici asi
1,4 km západoseverozápadně od železniční zastávky Plesná (50°12'58,2"N, 12°19'36,9"E,
24. 7. 2014, nález JB+JV); 5739ddd: na mokřinách při potoku nedaleko státní hranice asi 1,1
km západně od železniční zastávky Plesná (50°12'36,4"N, 12°19'44,0"E, 23. 7. 2014, nález
JB+JV); 5740cab: hojně v mokřadní louce na pravém břehu Liščího potoka asi 1,1 km severoseverovýchodně od osady Smrčina (50°14'30,3"N, 12°22'27,1"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV);
5740cad: mokřad na pravém břehu Rokytníku asi 800 m jižně osady Smrčina (50°13'32,7"N,
12°22'11,8"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); 5740cca: mokřadní porost v nivě Lužního potoka
v intravilánu obce Plesná (50°12'45,4"N, 12°20'45,7"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV); 5740ccc až
5740ccd: mokřina v enklávě trvalých travních porostů (v současnosti pastviny skotu) jihovýchodně Plesné (50°12'30,9"N, 12°21'14,3"E až 50°12'29,3"N, 12°21'15,8"E, 21. 7. 2014, herb.
JB CHEB).
Epilobium parviflorum – vrbovka malokvětá (C3)
Vrbovka malokvětá je na Chebsku vzácným druhem. V území byla nalezena pouze na jednom místě v zarůstajícím mokřadu v nivě Lužního potoka v intravilánu obce Plesná (5740cca:
50°12'45,4"N, 12°20'45,7"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB).
Epilobium roseum – vrbovka růžová
Vrbovka růžová byla v území zaznamenána pouze jedenkrát, a to v počtu asi 20 jedinců
v přítokové oblasti rybníčka v obci Plesná v ulici Lesní (5740ccc: 50°12'44,3"N, 12°20'59,0"E,
22. 7. 2014, herb. JB CHEB).
Erica carnea – vřesovec pleťový (C3, §3)
Období konce zimy a časného jara 2014 bylo věnováno mapování vřesovce pleťového. Drobné keříčky dosud nebyly překryty okolní vegetací ani sněhovou pokrývkou, která se v uplynulé zimě vytvářela jen sporadicky. Rostliny navíc na mnoha místech kvetly a v okolním terénu
byly nápadné již z dálky. Údaje o výskytu vřesovce ze sledovaného území přináší již např.
K noll (1961), Weber (1966) nebo Skalický et al. (1971). Dnes můžeme konstatovat, že druh
zde roste roztroušeně, lokálně až hojně, avšak nesvědčí mu způsob klasického lesnického
hospodaření. Na plochách narušených těžbou dřeva dochází k regeneraci porostů jen zvolna,
na mnoha místech je opětovná kolonizace vhodných míst téměř znemožněna rychlým nárůstem konkurenčně schopnějších druhů, jako např. třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos).
Vzhledem k velkému množství mikrolokalit uvádíme dále pouze reprezentativní údaje o výskytu pro jednotlivé čtverce: 5739ddb (okraj lesní cesty na úbočí vrchu Nad tratí (596,8 m)
103
104
asi 700 m západojihozápadně od jihozápadního okraje obce Plesná, části zvané Bamberk,
50°12'48,2"N, 12°19'51,4"E, 27. 2. 2014, nález JV); 5739ddd (jižní vrcholová partie kopce
Bukový vrch (649,7 m) asi 1,9 km jihozápadně od náměstí v Plesné-Šnekách, 50°12'14,0"N,
12°19'40,7"E, 27. 2. 2014, nález JV); 5740cab (okraj lesní cesty 150 m jihovýchodně od vrcholu kopce Bažantnice (589,3 m) a asi 1,3 km západně od osady Flusárna (Flussberg),
50°14'52,7"N, 12°21'47,8"E, 1. 3. 2014, nález JV); 5740cac (mýtina s výsadbou jehličnanů v lese 1,2 km severně od severního okraje obce Plesná, 50°14'05,6"N, 12°20'34,5"E, 28. 2. 2014,
herb. JV 140202); 5740cad (okraj lesní cesty poblíž křižovatky se silnicí vedoucí z obce Plesná do osady Smrčina asi 300 m jihozápadně od osady Smrčina, 50°13'48,0"N, 12°21'58,5"E,
27. 6. 2014, nález JV); 5740ccb (okraj lesa na severovýchodní hraně těžební jámy na kaolín
a písek asi 800 m východně od hřbitova v obci Plesná, 50°12'45,2"N, 12°22'10,0"E, 19. 4.
2013, herb. JV 130401); 5740ccc (při okraji železnice v blízkosti zříceniny hradu Neuhaus asi
1 km jihojihozápadně od železniční zastávky Plesná, 50°12'08,3"N, 12°20'26,1"E, 27. 2. 2014,
nález JV); 5740ccd (zalesněný val v blízkosti jihozápadního okraje těžební jámy na kaolín
a písek asi 850 m jihovýchodně od hřbitova v obci Plesná, 50°12'28,5"N, 12°21'59,7"E, 1. 6.
2014, nález JV).
Erysimum durum – trýzel tvrdý
Trýzel tvrdý byl nalezen v počtu asi 20 jedinců v kolejišti na železniční zastávce Plesná
(5740ccc: 50°12'34"N, 12°20'45"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB).
Euphorbia peplus – pryšec okrouhlý
Pryšec okrouhlý byl zaznamenán v území pouze jednou, a to v obci Plesná na pěšině mezi
ulicemi Česká a Kaštanová (5740cca: 50°12'50,8"N, 12°21'3,9"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB).
Euphrasia cf. stricta – světlík tuhý
Světlíky (vyjma světlíku lékařského – Euphrasia rostkoviana) nejsou na Chebsku příliš časté. Ve sledovaném území byla nalezena pouze jediná populace dosud nejistě určeného zástupce světlíků, a to na bývalé signálce asi 1,2 km jihozápadně od železniční zastávky Plesná
(5740ccc: 50°12'08,6"N, 12°20'07,6"E, 24. 7. 2014, herb. JB CHEB). Bohužel fenologicky relativně časný sběr se specialistovi M. Štechovi nepodařilo zcela jednoznačně determinovat. Pokud se jedná o světlík tuhý, jsou nejbližší lokality známé z Ašského výběžku (Hazlov, Štítary)
a od osady Kateřina u Skalné (M artínek 1999).
Fagus sylvatica Atropunicea Group – buk lesní Atropunicea Group
Jako Fagus sylvatica Atropunicea Group bývají označováni blíže nespecifikovaní zástupci
skupiny červenolistých kultivarů buku lesního. Zástupci této často pěstované skupiny mají ve
svých pletivech rozličné množství červených barviv. Aby bylo dosaženo tzv. odrůdové stálosti, pěstují se jednotlivé kultivary vegetativně, především roubováním. Barviva se však, alespoň zčásti, vyskytují i u potomstva vzniklého ze semen těchto červeně zbarvených kultivarů,
a tak se často setkáváme s červenolistými semenáči i volně v přírodě. Lokality výskytu mají
většinou vazbu na intravilány obcí, zámecké nebo městské parky, kde se tyto dřeviny s oblibou vysazují. V Plesné se staré červenolisté buky pěstují zejména u honosných prvorepublikových vil. Nalezení zplanělí jedinci, jejichž kompletní výčet lokalit zde pro jejich větší množství neuvádíme, jsou patrně potomci právě těchto pěstovaných stromů.
Festuca ovina – kostřava ovčí
Revidovaný sběr kostřavy ovčí pochází z výslunného okraje lesa u malého políčka obklopeného lesem 600 m jižně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'21,1"N, 12°20'41,9"E,
22. 7. 2014, herb. JB CHEB).
Filago arvensis – bělolist rolní (C3)
Bělolist rolní je nejběžnějším zástupcem rodu v ČR. Na Chebsku není příliš častý. V mapovaném území byl nalezen na suché mezi na okraji lesa asi 400 m východně od východního
okraje obce Plesná (5740ccb: 50°12'45,8"N 12°21'46,1"E, 21. 7. 2014, nález JV) a na opuštěné navážce v pískovně asi 500 m západoseverozápadně od železniční zastávky Velký Luh
(5740ccd: 50°12'21,7"N 12°22'0"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB).
Galanthus nivalis – sněženka podsněžník („C3“)
Sněženka je v území pouze pěstována nebo se vyskytuje na druhotných stanovištích. Její adventivní výskyt je buď pozůstatkem dřívějšího pěstování, nebo jde o lokality vzniklé na místech svozu zahrádkářského odpadu. Lokality: 5740cca (travnatý okraj lesa na jihozápadním
konci obce Plesná, části zvané Bamberk, 50°12'53,2"N, 12°20'23,4"E, 26. 2. 2014, nález JV),
5740ccb (travnatá mez u bývalého pole na jihovýchodním okraji obce Plesná, 50°12'45,8"N,
12°21'24,0"E, 28. 2. 2014, nález JV). Nalezen byl také plnokvětý kultivar Galanthus nivalis
‘Flore Pleno‘ (5740ccb: společně s předcházejícím nálezem; 5740cac: severní břeh bezejmenného rybníka na severním okraji obce Plesná, 50°13'35,7"N, 12°20'45,0"E, 1. 3. 2014,
nález JV).
Galium odoratum – svízel vonný
V mapovaném území byl svízel vonný nalezen pouze na třech lokalitách. Roztroušeně několik
menších porostů na ploše asi 5 arů ve světlině s břízami a lípami v jinak smrkové monokultuře ve stráni nad drůbežárnou v Plesné (5740cca: 50°13'03,1"N, 12°20'22,1"E, 9. 4. 2014, herb.
JB CHEB); travnatá mez a okraje silnice v ulici Kostelní v obci Plesná (5740cca: 50°13'05,3"N,
12°21'12,5"E, 29. 4. 2014, herb. JV 140469); okraj smrkového remízu na státní hranici s Německem asi 2,1 km severozápadně od severního okraje obce Plesná (5740caa: 50°14'33,2"N,
12°20'04,7"E, 2. 6. 2014, herb. JV 1404100).
Geranium macrorrhizum – kakost oddenkatý
Kakost oddenkatý byl nalezen zplanělý v neudržovaném travnatém svahu za plotem zahrady v ulici Tovární v obci Plesná (5740cca: 50°13'08,8"N, 12°20'41,0"E, 15. 6. 2013, nález JV).
Geranium × magnificum – kakost
Geranium × magnificum Hyl. je křížencem druhů G. platypetalum Fisch. & C. A. Mey. a G.
ibericum Cav. subsp. ibericum neznámého místa a doby původu popsaného z kultury z botanické zahrady v Uppsale ve Švédsku (Hylander 1961). Zdá se, že může příležitostně vznikat
i recentně v zahradách, kde jsou pěstovány oba rodiče. První známý doklad o jeho existenci
je herbářová položka z roku 1871 z botanické zahrady v Ženevě. Jako okrasná trvalka, velice
nápadná v době květu, se pěstuje v několika kultivarech v celé Evropě, včetně České republiky, často však mylně uváděná pod různými jmény, jako např. G. ibericum, G. ibericum var.
platypetalum nebo G. platypetalum.
Při průzkumu území byly zjištěny dvě lokality adventivně se vyskytujících kakostů, předběžně určených (dle S lavík 1997 a Kubát 2002) jako Geranium ibericum, avšak pozdějším
studiem relevantní literatury (Yeo 2001) byly rostliny determinovány jako G. × magnificum.
Hypotézu podpořil též originální popis křížence a jeho vyobrazení (H ylander 1961). Determinace však vyžaduje revizi. Vhodné bude porovnat nalezené jedince s rostlinami pěstovanými v kultuře, nejlépe ve specializovaných sbírkách, nabízí se i možnost využití průtokové
cytometrie (druh je, oproti diploidnímu a tetraploidnímu rodiči, triploidní). Tento kříženec je
u nás patrně přehlížen nebo mylně určován jako G. ibericum, od něhož se liší zejména přítomností žláznatých chlupů na květních stopkách a úplnou sterilitou (u rostlin nalezených
u Plesné nebyla též přítomnost semen zjištěna). Níže je uveden popis základních znaků pro
105
106
taxony daného příbuzenského komplexu, se kterými je možné G. × magnificum zaměnit.
Všechny zde uváděné informace jsou převzaty z publikace Yeo (2001).
G. platypetalum (2n = 4x = 56): rostliny asi 40 cm vysoké. Listy v obrysu spíše okrouhlé,
s čepelí 7–9dílnou (zářezy asi do poloviny čepele), s úkrojky nepravidelně obvejčitými, tupě
zubatými, vzájemně se pouze dotýkajícími či lehce překrývajícími, většinou však oddálenými. Spíše horizontálně postavené ploché nebo miskovité květy mají 30–45 mm v průměru,
s petaly obvykle nepravidelně vroubkovanými, tmavě fialovými nebo modrofialovými, obvykle s výraznou kresbou tmavší žilnatiny. Rostliny jsou nápadně chlupaté nežláznatými chlupy,
mezi nimiž jsou ovšem přítomny i kratší žláznaté chlupy různých délek.
G. ibericum (2n = 2x = 28): rostliny asi 50 cm vysoké. Listy v obrysu spíše hranaté (mnohoúhelníkovité), s čepelí 9–11 dílnou (zářezy asi do 2/3–7/8 čepele), s úkrojky nepravidelně
kosočtverečnými, ostře zubatými, vzájemně se překrývajícími. Spíše vzhůru postavené miskovité květy mají 40–48 mm v průměru, s petaly na vrcholu vykrojenými, někdy s malým zubem, fialově modré s nafialovělou žilnatinou. Rostliny jsou nápadně chlupaté, ovšem pouze
nežláznatými chlupy.
Odlišení Geranium ibericum subsp. ibericum a G. platypetalum nebývá obtížné, situaci
ovšem komplikuje existence hybrida těchto druhů, G. × magnificum, a poddruhu G. ibericum
subsp. jubatum (Hand.-Mazz.) P. H. Davis. G. ibericum subsp. jubatum se od nominátního
poddruhu odlišuje přítomností nápadných žláznatých chlupů na stopkách květů, přimísených mezi delší chlupy nežláznaté, stejně jako je tomu u G. × magnificum, ten je však zcela
sterilní.
G. × magnificum (2n = 3x = 42): rostliny s intermediárními znaky obou rodičů, asi 50–70
cm vysoké, někdy i vyšší, celé nápadně chlupaté. Listy zaokrouhleně hranaté (mnohoúhelníkovité) s relativně širokými, nepravidelně kosočtverečnými až obvejčitými, přítupě zubatými,
překrývajícími se úkrojky. Miskovité květy jsou horizontálně postavené nebo až vzpřímené,
mají 40–50 mm v průměru, s petaly na vrcholu vykrojenými, někdy s malým zubem, většinou
tmavě fialovými. Květní stopky a vrchní části lodyh s množstvím žláznatých chlupů stejné
délky mezi delšími chlupy nežláznatými. Rostliny jsou vždy sterilní a často více vitální než rodičovské druhy. Kříženec je v listech dosti podobný G. ibericum a je od něj nejlépe odlišitelný
svou sterilitou a odlišným počten chromozomů.
Lokality nálezů Geranium × magnificum: okraj úvozové cesty u lesa asi 1 km severozápadně od severního okraje obce Plesná (5740cac: 50°13'49,9"N, 12°20'02,4"E, 20. 8. 2014,
herb. JV 140801); travnatá mez poblíž skládky zahradnického odpadu u hřbitova na jihovýchodním okraji obce Plesná (5740ccb: 50°12'50,9"N, 12°21'30,5"E, 27. 6. 2014, nález JV).
Glyceria declinata – zblochan zoubkatý
Zblochan zoubkatý je v mapovaném území hojnější než zblochan řasnatý (Glyceria notata). Zaznamenán byl na šesti lokalitách ve čtyřech mapovacích čtvercích. Lokality: Plesná,
na lesní cestě u Černého potoka (5739ddd: 50°12'26,0"N, 12°19'45,8"E, 23. 7. 2014, herb.
JB CHEB); Plesná, rozcestí v lese (5739ddd: 50°12'13,0"N, 12°19'54,3"E, 24. 7. 2014, herb.
JB CHEB); Smrčina, louže na rozcestí polních cest (5740cab: 50°14'21"N 12°21'56,5"E, 25. 7.
2014, herb. JB CHEB); Plesná, na břehu rybníčka v pastvině na severozápadním okraji obce
(5740cca: 50°13'22"N, 12°20'23"E, 24. 7. 2014, herb. JB CHEB); Plesná, louže na rozcestí v lese (5740cca: 50°12'54,3"N, 12°20'19,7"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB); Velký Luh, rozcestí pod
elektrovodem (5740ccd: 50°12'5,5"N, 12°21'54"E, 21, 7. 2014, herb. JB CHEB).
Glyceria notata – zblochan řasnatý
Jediný nález zblochanu řasnatého v mapovaném území byl zaznamenán na zvodněné lesní cestě 100 m severozápadně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'42,0"N,
12°20'37,1"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB).
Heracleum mantegazzianum – bolševník velkolepý
Bolševník velkolepý je v celé mapované oblasti poměrně hojným druhem. Největší (několikahektarové porosty) se nacházejí v oblasti bývalého rybníka a na přilehlých loukách asi 400
až 700 m jihojihovýchodně železniční zastávky Plesná. Další bohaté porosty lze nalézt v nivě
potoka Plesná na východním okraji stejnojmenné obce a dále asi 0,5 km ve směru toku nebo
v nivě bezejmenného levobřežního přítoku potoku Plesná na severním a severovýchodním
okraji téže obce.
Humulus lupulus – chmel otáčivý
Chmel otáčivý se rozrůstá do trávníku a okraje cesty skrze plot v ulici Duhová v obci Plesná
(5740cca: 50°12'46,5"N, 12°21'07,4"E, 5. 6. 2014, nález JV); dále byl zaznamenán na travnatém svahu při okraji příjezdové cesty do obce Plesná od obce Velký Luh asi 80 m jižně od
hřbitova (5740ccb: 50°12'46,9"N, 12°21'27,0"E, 5. 6. 2014, nález JV).
Hypericum humifusum – třezalka rozprostřená (C3)
Třezalka rozprostřená se na Chebsku vyskytuje roztroušeně na vhodných místech (pískovny, okraje lesních a polních cest apod.). Je známa jak z okolí mapovaného území (Lomnička,
Kateřina – viz Martínek 1999), tak přímo z území (okraj velké pískovny mezi Velkým Luhem
a Plesnou (V. M elichar , ústní sdělení). Během mapování byla nalezena na pěti lokalitách ve
čtyřech čtvercích. Lokality: 1) přibližně 300 kvetoucích rostlin na lesní cestě asi 1,3 km jihozápadně od železniční zastávky Plesná (5739ddd: 50°12'07,3"N, 12°19'58,0"E, 24. 7. 2014,
nález JB+JV); 2) více než 500 kvetoucích rostlin na ploše 10×50 m na bývalé signálce asi 1,2
km jihozápadně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'08,6"N, 12°20'07,6"E, 24. 7.
2014, herb. JB CHEB, JV 140710); 3) v počtu 5 exemplářů na jižním okraji louky asi 700 m
jihojihovýchodně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'18,7"N 12°20'55,2"E, 21. 7.
2014, herb. JB CHEB); 4) v počtu asi 20 jedinců na opuštěné navážce v pískovně asi 500 m
západoseverozápadně od železniční zastávky Velký Luh (5740ccd: 50°12'21,7"N 12°22'0"E,
21. 7. 2014, herb. JB CHEB, JV 140709); 5) jeden exemplář na okraji pole na jižním okraji lesa
zvaného U Hranic asi 1,1 km severoseverozápadně od osady Smrčina (5740cab: 50°14'31,6"N
12°21'52,4"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV).
Impatiens glandulifera – netýkavka žláznatá
Invazivní netýkavka žláznatá roste na březích potoka Plesná v intravilánu stejnojmenné obce
(5740cca: 50°13'13,0"N, 12°20'47,5"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV).
Iris cf. sibirica – kosatec sibiřský
Nalezen jeden kvetoucí trs v místě bývalé nádražní budovy v železniční stanici Plesná, pozůstatek dřívějšího pěstování (5740ccc: 50°12'40,2"N, 12°20'40,3"E, 5. 6. 2014, herb. JV
140607).
Juncus acutiflorus – sítina ostrokvětá (C3)
Sítina ostrokvětá se v nejzápadnějších Čechách vyskytuje ostrůvkovitě. Z území v okolí Plesné
je známa z floristického kurzu České botanické společnosti (viz M artínek 1999). Při mapování
byla nalezena v několika porostech ve čtyřech čtvercích. Lokality: dominuje na ploše asi 0,25
ha v mokřadní louce na pravém břehu Liščího potoka asi 1,1 km severoseverovýchodně od
osady Smrčina (5740cab: 50°14'30,3"N, 12°22'27,1"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); podmáčená
107
108
niva potoka Rokytník asi 700 m jihovýchodně od osady Smrčina (5740cad: 50°13'34,4"N,
12°22'23,3"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); mokřadní porost v nivě Lužního potoka v intravilánu
obce Plesná (5740cca: 50°12'45,8"N, 12°20'47,3"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV); porost 2,5 až
3 ary na rašeliništi na státní hranici asi 1,4 km západoseverozápadně od železniční zastávky
Plesná (5739ddb: 50°12'58,2"N, 12°19'36,9"E, 24. 7. 2014, herb. JB CHEB).
Juncus × pratensis (J. acutiflorus × J. articulatus) – sítina
Kříženec sítiny ostrokvěté a sítiny článkované byl sebrán pouze na jedné lokalitě v mapovaném území, a to v nesečené mokřině v enklávě trvalých travních porostů (v současnosti pastviny skotu) jihovýchodně Plesné (5740ccd: 50°12'29,3"N, 12°21'15,8"E, 21. 7. 2014, herb. JB
CHEB). Herbářovou položku určil J. Kirschner.
Juniperus communis – jalovec obecný (C3)
Na okraji stinné lesní cesty 160 m jihovýchodně od vrcholu kopce Bažantnice (589,3 m) asi
1,7 km severozápadně od osady Smrčina rostou v podrostu smrkové monokultury dva starší
jedinci jalovce obecného (5740cab: 50°14'50,6"N, 12°21'46,0"E a 50°14'51,3"N, 12°21'46,7"E,
1. 3. 2014, nález JV). O lokalitě tohoto druhu, kterou lze ztotožnit s uváděným nalezištěm, referuje již K noll (1961). V celém regionu se jedná o vzácnou dřevinu.
Laburnum anagyroides – štědřenec odvislý
Zplanělý semenáč rostl na okraji pěšiny mezi ulicemi Zahradní a Sadová v obci Plesná
(5740cca: 50°13'04,7"N, 12°20'53,3"E, 5. 6. 2014, nález JV).
Lathyrus linifolius – hrachor horský (C3)
Hrachor horský je v nejzápadnějších Čechách poměrně hojným druhem. V mapovaném území byl zaznamenán ve třech čtvercích. Lokality (pro každý mapovaný čtverec vybrána jedna
reprezentativní lokalita). Travnatá stráň nad nivou Pstruhového potoka asi 200 m západně
od osady Smrčina (5740cad: 50°14'01,2"N, 12°22'26,7"E, 27. 6. 2014, herb. JV 140618); travnatá mez při západním okraji lesa zvaném V Koutech na státní hranici s Německem asi 1,8
km severozápadně od severního okraje obce Plesná (5739dbb: 50°14'19,8"N, 12°19'57,5"E,
2. 6. 2014, herb. JV 140619); luční fragmenty při okraji lesa kolem státní hranice asi 1,2 km
od severního okraje obce Plesná (5739dbd: 50°13'56,2"N, 12°19'53,9"E, 2. 6. 2014, herb. JV
140620).
Lemna turionifera – okřehek červený
Okřehek červený byl na území ČR rozlišen teprve nedávno. Druh je původní v Severní Americe a snad i v některých částech Asie. Nejstarší herbářový doklad z ČR pochází z roku 1992
z Třeboňské pánve (K aplan 2010). V mapovaném území byl nalezen v obci Plesná v malém
rybníčku pod Písečnou ulicí ve čtvrti Bamberk asi 300 m severně od železniční zastávky
Plesná (5740cca: 50°12'50,5"N, 12°20'39"E, 9. 4. 2014, herb. JB CHEB). Ve vodní nádrži o velikosti přibližně 300 m2 byl velmi hojný, hojnější než s ním rostoucí okřehek menší (Lemna
minor). Dle sdělení Z. Kaplana jde o jeden z prvních nálezů v západních Čechách, navíc pravděpodobně v nejvyšší zaznamenané nadmořské výšce (540 m n. m.).
Leonurus cardiaca – srdečník obecný (C4a)
Srdečník obecný je v současnosti v západních Čechách vzácně se vyskytujícím archeofytem.
Nejbližší nálezy viz M artínek et al. (1999) a M ichálek (2003). V mapovaném území byl druh zaznamenán v počtu několika desítek exemplářů v mokřadních příkopech cesty a v navazujícím
mokřadu ve výseku pod elektrovodem v nivě Lužního potoka asi 360 m severozápadně od
severozápadního okraje rybníka Cézar a asi 650 m severozápadně od severního okraje obce
Velký Luh (5740ccd: 50°12'13,0"N, 12°21'50,9"E, 21. 7. 2014, nález JB+JV).
Lychnis coronaria – kohoutek věncový
Kohoutek věncový bohatě zplaňoval v travnatém okraji štěrkové cesty v ulici Růžová v obci
Plesná (5740cca: 50°12'50,0"N, 12°20'48,4"E, 25. 6. 2013, nález JV).
Lycopodium annotinum – plavuň pučivá (C3, §3)
Jediný trs rostliny nalezen na písčitém břehu odkalovací nádrže v pískovně asi 900 m severozápadně od severního okraje obce Velký Luh severoseverozápadně od rybníka Cézar
(5740ccd: 50°12'23,0"N, 12°22'01,4"E, 1. 6. 2014, herb. JV 140609).
Lycopodium clavatum – plavuň vidlačka (C3)
Roztroušeně rostoucí při okraji lesní cesty asi 1 km západně od osady Smrčina na ploše asi
10 m2 (5740cad: 50°13'55,9"N, 12°21'22,6"E, 11. 4. 2014, herb. JV 140491).
Lysimachia nemorum – vrbina hajní
Jediné dvě rostliny byly nalezeny ve zrašeliněném prameništi v lese nad železniční tratí asi
650 m jihojihozápadně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'21,7"N, 12°20'25,9"E,
22. 7. 2012, herb. JV 140711).
Mahonia aquifolium – mahónie cesmínolistá
Na jedné lokalitě roste na místech současné nebo dřívější skládky zahradnického odpadu
v podrostu keřů vedle východní zdi hřbitova v obci Plesná, kde došlo k uchycení pohozených částí rostlin (5740ccb: 50°12'49,7"N, 12°21'30,7"E, 14. 4. 2014, nález JV). Na druhé lokalitě v podrostu světlého listnatého porostu podél železnice asi 70 m severovýchodně od
viaduktu v ulici Sokolská v obci Plesná jde pravděpodobně o zplanění ze semen (5740cca:
50°12'55,5"N, 12°20'46,7"E, 13. 4. 2014, nález JV).
Menyanthes trifoliata – vachta trojlistá (C3, §3)
Vachta trojlistá je na Chebsku ve vhodných biotopech relativně často se vyskytujícím druhem. V mapovaném území byla nalezena na čtyřech lokalitách. Lokality: Velmi hojně na
ploše 5 až 7 arů v mokřadní louce na pravém břehu Liščího potoka asi 1,1 km severoseverovýchodně od osady Smrčina (5740cab: 50°14'30,3"N, 12°22'27,1"E, 25. 7. 2014, nález
JB+JV); na východním okraji zrašeliněné louky s prameništěm potoka Rokytník asi 1,6 km
od severního okraje obce Plesná – státní hranice (5740cac: 50°14'04,6"N, 12°19'40,8"E, 2. 6.
2014, nález JV); malý porost 0,5 aru v mokřadní louce mezi polem a nivou potoka Rokytník
asi 900 m jižně od osady Smrčina (5740cad: 50°13'32,4"N, 12°22'13,2"E, 25. 7. 2014, nález
JB+JV); v zamokřené louce v nivě potoka Rokytník na státní hranici s Německem asi 1,3 km
severozápadně od severního okraje obce Plesná (5739dbd: 50°14'01,9"N, 12°20'03,0"E, 2. 6.
2014, nález JV).
Meum athamanticum – koprník štětinolistý (C3, §3)
Svým výskytem je koprník ve sledovaném území omezen na fragmenty luk při okrajích lesa,
často v sušších partiích travnatých porostů navazujících na nivy horní toků drobných potoků
severozápadně od obce Plesná, poblíž německé obce Rohrbach. Lokality: severní okraj cípu
lesa nad nivou bezejmenného potoka asi 2,1 km severozápadně od severního okraje obce
Plesná, státní hranice (5739dbb: 50°14'31,8"N, E12°19'58,8"E, 2. 6. 2014, nález JV); hojně
na lučních fragmentech při okrajích lesa kolem státní hranice asi 1,2 km od severního okraje
obce Plesná (5739dbd: 50°13'55,5"N, 12°19'53,8"E, 2. 6. 2014, herb. JV 140610); nivní louka
bezejmenného potoka při státní hranici asi 1,6 km severně od severního okraje obce Plesná
(5740caa: 50°14'20,3"N, 12°20'41,0"E, 2. 6. 2014, nález JV).
109
110
Microrrhinum minus – hledíček menší
Hledíček menší byl nalezen pouze roztroušeně rostoucí na železniční zastávce Plesná
(5740ccc: 50°12'40,4"N, 12°20'40,8"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB).
Muscari armeneniacum – modřenec arménský
Zaznamenaní jedinci představují buď pozůstatek dřívějšího pěstování, nebo zplanění v místech shromažďování zahradnického odpadu. Na první zde uváděné lokalitě navíc došlo ke
zplanění rozhrabáním jednotlivých cibulí slepicemi a uchycení na svahu pod jejich výběhem. Lokality: svah v ulici Strmá v obci Plesná (5740cca: 50°13'16,8"N, 12°20'48,0"E, 11. 4.
2014, herb. JV 149902); v podrostu keřů vedle východní zdi hřbitova v obci Plesná (5740ccb:
50°12'49,4"N, 12°21'30,5"E, 14. 4. 2014, nález JV); trávník vedle štěrkové cesty v ulici Česká
v obci Plesná (5740ccc: 50°12'44,5"N, 12°21'12,9"E, 14. 4. 2014, nález JV); travnatý svah vedle štěrkové cesty v ulici Česká v obci Plesná (5740ccd: 50°12'42,7"N, 12°21'19,7"E, 14. 4.
2014, nález JV).
Myosotis sparsiflora – pomněnka řídkokvětá (C4a)
Ojedinělý výskyt pomněnky řídkokvěté je vázán na plochy poblíž přechodu státních hranic
pro pěší na západním okraji obce Plesná. Jednotlivé trsy rostlin zde rostou na okrajích asfaltové cesty, plošně rozsáhlejší porosty lze nalézt na protilehlé straně potoka Plesná na vyvýšené
stráni v podrostu bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum). Lokality: 5740cca:
50°13'10,4"N, 12°20'06,4"E, 29. 4. 2014, herb. JV 140473; 50°13'16,7"N, 12°20'07,4"E, 29. 4.
2014, herb. JV 140472.
Orthilia secunda – hruštice jednostranná (C3)
Hruštice jednostranná byla nalezena na jediné lokalitě v území. Rostla ve spárách mezi kameny viaduktu vedoucího přes Černý potok (státní hranice) v lese asi 1 km západně od západního okraje obce Plesná, části zvané Bamberk (5739ddb: 50°12'48,7"N, 12°19'37,4"E, 23.
7. 2014, nález JB+JV).
Othocalis siberica – ladoňka sibiřská
V území roste jako pozůstatek dřívějšího pěstování nebo na místech svozu zahradnického
odpadu. Lokality: svah v ulici Strmá v obci Plesná (5740cca: 50°13'16,8"N, 12°20'48,0"E, 11.
4. 2014, nález JV); travnatý pás mezi štěrkovou cestou a bývalým polem v ulici Dolní v obci
Plesná (5740ccb: 50°12'45,9"N, 12°21'23,5"E, 14. 4. 2014, nález JV).
Parthenocissus inserta – loubinec popínavý
Druh byl zaznamenán jako zplaňující do okolí z výsadby podél zdi statku na severovýchodním okraji osady Smrčina (5740cad: 50°14'04,3"N, 12°22'19,5"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV).
Peplis portula – kalužník šruchový
Kalužník šruchový byl v území nalezen v počtu několika desítek rostlin v kaluži na nezpevněné cestě na pravém břehu Pstruhového potoka asi 470 m jihovýchodně od osady Smrčina
(5740cad: 50°13'43.4"N, 12°22'24.0"E, 25. 7. 2014, herb. JB CHEB, herb. JV 140712).
Peucedanum ostruthium – všedobr horský
V krajině je místy nalézán, především jako pozůstatek někdejšího pěstování. Lokality: niva
Liščího potoka při soutoku s bezejmenným přítokem asi 600 m severozápadně od Vřesového vrchu (595,2 m) u osady Flusárna (Flussberg) (5740cab: 50°14'52,8"N, 12°22'16,3"E, 13.
4. 2014, nález JV); asi 2 ary na svahu v zářezu cesty vedoucí od železniční zastávky Plesná
pod viadukt (5740ccc: 50°12'41,7"N, 12°20'38,9"E, 26. 7. 2014, nález JB+JV).
Phalaris arundinacea ‘Picta‘ – chrastice rákosovitá ‘Picta‘
Zplanělý porost panašovaného kultivaru chrastice rákosovité byl v území nalezen na dvou
místech. Lokality: neudržovaný porost za garážemi v ulici Pod Tratí v obci Plesná (5740cca:
50°12'59,4"N, 12°20'46,2"E, 26. 7. 2014, nález JV); v místě zbořené nádražní budovy železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'39,6"N, 12°20'40,9"E, 26. 7. 2014, nález JV).
Philadelphus pubescens – pustoryl pýřitý
Druh byl nalezen na okraji porostu v místě zaniklé usedlosti Furthhäuser asi 900 m severně
od severního okraje obce Plesná (5740cac: 50°13'56,6"N, 12°20'54,0"E, 25. 6. 2014, herb. JV
140617).
Phyteuma nigrum – zvonečník černý (C3)
Na Plesensku se vyskytuje zvonečník černý ve dvou arelách vzdálených vzájemně necelé tři
kilometry. První je reprezentována skupinami mikropopulací v intravilánu obce Plesná, druhá
se nalézá při státní hranici v blízkosti německé obce Rohrbach severozápadně od první. Na
německé straně hranice dnes rostou relativně druhově pestré porosty obhospodařovaných
luk s několika taxony rostlin, které se u nás vyskytují pouze jednotlivě nebo v nepočetných
skupinách, jako např. kokrhel menší (Rhinanthus cf. minor), třeslice prostřední (Briza media) nebo koprník štětinolistý (Meum athamanticum). Lokality zvonečníku černého: severní okraj cípu lesa nad nivou bezejmenného potoka asi 2,1 km severozápadně od severního
okraje obce Plesná, státní hranice (5739dbb: 50°14'32,4"N, 12°19'55,6"E, 2. 6. 2014, herb.
JV 140611); horní část nivní louky bezejmenného potoka při státní hranici asi 2,1 km severně od severního okraje obce Plesná, okraj remízu na státní hranici (5740caa: 50°14'33,2"N,
12°20'04,7"E, 2. 6. 2014, nález JV); trávníky v intravilánu obce, největší porost na osluněných svazích kolem kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v ulici Kostelní (5740cca:
50°13'07,0"N, 12°21'00,7"E, 2. 6. 2014, nález JV).
Picea mariana – smrk černý
Smrk černý je občas okrajově lesnicky pěstován na malých plochách. Lokality: východní
okraj lesa s názvem U Hranic asi 1,4 km severoseverovýchodně od osady Smrčina (5740cab:
50°14'42,0"N, 12°22'23,5"E, 13. 4. 2014, nález JV); okraj lesa asi 0,5 km jižně od náměstí
v Plesné-Šnekách (5740ccc: 50°12'31,0"N, 12°20'55,5"E, 9. 4. 2014, nález JV).
Picea sitchensis – smrk sitka
Výjimečný nález na severním okraji lesa v obci Plesná v části zvané Bamberk. Jediný, pravděpodobně lesnicky pěstovaný strom zde roste na okraji nivy Lužního potoka v blízkosti malého bezejmenného rybníčka (5740cca: 50°12'49,5"N, 12°20'39,5"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV).
Pilosella floribunda – chlupáček květnatý (C4a)
Chlupáček květnat ý byl zaznamenán roztroušeně rostoucí zejména v komplexu luk
jihozápadně od obce Plesná a na narušených plochách v intravilánu obce nebo v prostoru pískovny severně od obce Velký Luh. Lokality: bylinný porost v okraji štěrkové cesty v ulici Šeříková v obci Plesná (5740ccb: 50°12'51,0"N, 12°21'15,6"E, 5. 6. 2014, herb.
JV 140615); travnatá mez na okraji železnice 200 m jihovýchodně od železniční zastávky
Plesná (5740ccc: 50°12'34,4"N, 12°20'44,4"E, 5. 6. 2014, herb. JV 140614); luční porost při
jihovýchodním okraji zástavby v obci Plesná (5740ccd: 50°12'43,7"N, 12°21'27,7"E, 30. 5.
2014, herb. JV 140503); luční porost 700 m jihovýchodně od náměstí v Plesné-Šnekách
(5740ccd: 50°12'30,2"N, 12°21'21,3"E, 30. 5. 2014, herb. JV 140504); obnažená pojezdová
plocha v areálu pískovny asi 1 km od jihovýchodního okraje zástavby v obci Plesná (5740ccd:
50°12'18,4"N, 12°21'59,8"E, 1. 6. 2014, herb. JV 140613).
111
112
Pilosella glomerata – chlupáček klubkatý (C4a)
Oproti předchozímu druhu je výskyt chlupáčku klubkatého v území vzácnější, i když s výše
zmiňovaným osidluje podobné biotopy. Výsušný pahorek s výchozy matečné horniny (žula)
na příležitostné pastvině asi 400 m od jižního okraje obce Plesná (5740ccc: 50°12'24,9"N,
12°21'01,7"E, 5. 6. 2014, herb. JV 140612).
Pilosella lactucella – chlupáček myší ouško (C2t) a kříženec Pilosella lactucella ×
Pilosella officinarum
Chlupáček myší ouško je z Chebska v literatuře uváděn od Lubů a Křižovatky (Blažková 1991).
Druhému z autorů je znám také z okolí několika tůní v bývalých kaolínových jamách v oblasti NPR Soos. Druh byl nalezen v několika málo exemplářích v porostech chlupáčku zedního
(Pilosella officinarum), též společně s řídce se vyskytujícím křížencem Pilosella lactucella ×
Pilosella officinarum na písčině na severozápadním břehu rybníka Cézar na severním okraji
obce Velký Luh (5740ccd: 50°12'8,1"N, 12°22'7,2"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB).
Pinus banksiana – borovice Banksova
Na Chebsku občas okrajově lesnicky pěstována. V mapovaném území byla zaznamenána
pouze jedenkrát: les s názvem U Hranic asi 1,2 km severně od osady Smrčina (5740cab:
50°14'37,1"N, 12°22'08,5"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV).
Pinus strobus – borovice vejmutovka
Výskyt severoamerické borovice vejmutovky byl zaznamenán téměř ve všech mapovaných
čtvercích v podobě starých, lesnicky pěstovaných stromů, ale i hojných semenáčů. Na některých vhodných stanovištích, jako např. na pasekách nebo v opuštěných lomech a pískovnách,
představuje reálné riziko invazního šíření. Ve sledovaném území se lze s tímto typem chování borovice vejmutovky setkat na zarůstajících svazích povrchového lomu na písek a kaolin
jihovýchodně od obce Plesná. Spolu s dalšími vesměs domácími dřevinami raně sukcesních
stádií vytváří husté porosty mladých jedinců vzniklých jako nálety z okolních pěstovaných
stromů, z nichž některé již dosahují několikametrové výšky.
Platanthera cf. bifolia – vemeník dvoulistý (C3, §3, CITES)
Jediná rostlina vemeníku se zaschlým květenstvím byla zaznamenána v dubnu 2014 na kosené části louky při okraji lesa v horní, sušší části nivy Liščího potoka (5740cab: 50°14'47,2"N,
12°22'20,4"E, 13. 4. 2014, nález JV). V průběhu roku nebyli nalezeni žádní další kvetoucí jedinci. Podle údaje z literatury (Z ázvorka 2010) a determinace zaschlého květenství se předpokládá, že se jedná o vemeník dvoulistý, údaj však vyžaduje ověření, nejlépe v době kvetení
vemeníků na popisované lokalitě.
Polygala vulgaris – vítod obecný
Jediný nález vítodu obecného pochází z výslunného okraje lesa u malého políčka obklopeného lesem 600 m jižně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'21,1"N, 12°20'41,9"E,
22. 7. 2014, herb. JB CHEB, herb. JV 140714).
Puccinellia distans – zblochanec oddálený
Zblochanec oddálený je v současné době obecně rozšířeným druhem okrajů silnic, zejména
v místech, kde dochází k pravidelné zimní údržbě solením. V mapovaném území se nejbohatší porosty nacházely na následujících lokalitách – 5740cad: okraj silnice z Plesné do Smrčiny;
5740cca: podél hlavního tahu Plesnou (hlavně při okrajích obce v ulicích 5. května a Revoluční); 5740ccb: okraje silnice z Plesné do Lomničky a do Smrčiny; 5740ccd: okraj silnice vedoucí z Plesné do Velkého Luhu.
Pyrola minor – hruštička menší (C3)
Hruštička menší patří na Chebsku k relativně častým druhům. Zaznamenávána bývá nejčastěji v okraji lesních cest. V mapovaném území bylo nalezeno několik jedinců pod
stromy v zarůstajícím mokřadu v nivě Lužního potoka v intravilánu obce Plesná (5740cca:
50°12'45,4"N, 12°20'45,7"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV).
Reynoutria – křídlatka
Ve sledovaném území rostou tři taxony křídlatek běžně se vyskytující na území ČR. Hojnou je křídlatka japonská (Reynoutria japonica). V ulici Nádražní v obci Plesná vytváří
ve svahu podél silnice rozsáhlý porost (5740cca až 5740ccc: 50°12'46,0"N, 12°20'40,0"E až
50°12'43,0"N, 12°20'40,0"E, 22. 7. 2014, nález JB+JV). Na více místech se vyskytuje křídlatka česká (Reynoutria × bohemica). Největší frekvence výskytu je v rámci chatové osady kolem rybníka Cézar asi 450 m severně od severního okraje obce Velký Luh (5740ccd:
50°12'10,3"N, 12°22'07,1"E, 21. 7. 2014, nález JB+JV). Jednotlivý trs byl pak zaznamenán na
okraji lesa v ulici Sokolská v obci Plesná (5740cca: 50°12'53,2"N, 12°20'23,4"E, 27. 6. 2014,
nález JV). Křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) byla zaznamenána jen v menším porostu na ploše přibližně 10 m2 v řídkém podrostu smíšeného lesa v blízkosti vodárny a vysílače na bezejmenném vrchu s kótou 572,6 m v obci Plesná v části zvané Bamberk
(5740cca: 50°12'57,3"N, 12°20'37,2"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV).
Rhus typhina – škumpa orobincová
Dřevina se šíří rozrůstáním za laťkový plot pomocí svých podzemních výběžků v osadě Smrčina (5740cad: 50°13'57,5"N, 12°22'09,0"E, 27. 6. 2014, nález JV). Výskyt stejného charakteru byl zaznamenán i v ulici Česká v obci Plesná (5740cca: 50°12'49,8"N, 12°21'04,0"E, 25. 6.
2014, nález JV).
Rosa rugosa – růže svraskalá
Růže svraskalá byla v území zaznamenána na třech místech buď jako evidentní pozůstatek
historického pěstování, nebo jako šířící se ze stávajících porostů. Lokality: pozůstatek dřívějšího pěstování na jižním okraji lesa asi 1 km severozápadně od severního okraje obce Plesná
(5740cac: 50°13'50,8"N, 12°20'04,7"E, 28. 2. 2014, nález JV); rozrůstající se ze zahrady skrze
plot v ulici Růžová v obci Plesná (5740cca: 50°12'50,1"N, 12°20'47,5"E, 5. 6. 2014, nález JV);
pozůstatek dřívějšího pěstování vedle zbořené budovy železniční zastávky Plesná (5740ccc:
50°12'40,7"N, 12°20'40,1"E, 30. 5. 2014, nález JV).
Rubus clusii – ostružiník tmavozelený
Nález poblíž lesní pěšiny na východním okraji lesa asi 50 m západně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'39,0"N, 12°20'38,9"E, 5. 7. 2012, herb. JV 120702, 23. 7. 2014
herb. JB CHEB) představuje izolovanou lokalitu ležící na hranici areálu druhu. Více viz Velebil
(2014).
Rubus sprengelii – ostružiník tenkovětvý (C3)
Až doposud byl ostružiník tenkovětvý omezený svým výskytem v České republice pouze na
oblast nejvýchodnějšího Slezska (Holub 1995). Na ostatním území nebyl dosud zaznamenán,
i když by se, vzhledem k subatlantskému charakteru jeho areálu rozšíření, dal předpokládat
výskyt spíše v západnějších polohách našeho státu. Porost o rozloze přibližně 100 m2 roste
na okraji nivy Pstruhového potoka v podrostu olší v místě nepoužívané cesty asi 280 m jihovýchodně od osady Smrčina (5740cad: 50°13'53,6"N, 12°22'25,4"E, 27. 6. 2014, herb. JV
140605, 24. 8. 2014, herb. JV 140606).
113
114
Rubus vestitus – ostružiník hustochlupý (C2r)
Jeden plodný polykormon roste poblíž lesní pěšiny na východním okraji lesa asi 50 m západně od železniční zastávky Plesná společně s výše uvedeným ostružiníkem tmavozeleným (5740ccc: 50°12'40,2"N, 12°20'38,1"E, 5. 7. 2012, herb. JV 120702, 23. 7. 2014 herb. JB
CHEB). Tato nově objevená izolovaná lokalita leží ze všech dosud publikovaných nálezů v ČR
nejblíže souvislému výskytu druhu v Německu a je jeho prvním záznamem v západních Čechách. Více viz Velebil (2014).
Rumex aquaticus – šťovík vodní
Šťovík vodní byl nalezen na jediné lokalitě, a to v blízkosti východního okraje zrašeliněné louky s prameništěm potoka Rokytník asi 1,6 km od severního okraje obce Plesná – státní hranice (5739dbd: 50°14'04,6"N, 12°19'40,8"E, 2. 6. 2014, nález JV).
Salix purpurea – vrba nachová
Jinak běžná vrba nachová byla v území nalezena pouze jednou, a to navíc v podobě neduživého náletu na okraji lesní cesty asi 250 m jihozápadně od jihozápadního okraje osady Smrčina (5740cad: 50°13'47,2"N, 12°22'01,0"E, 27. 6. 2014, nález JV).
Salix repens – vrba plazivá (C2b, §3)
Překvapivý nález hned několika keřů vrby plazivé byl učiněn při průzkumu podmáčené
nivy potoka Rokytník v údolí asi 700 m jižně od osady Smrčina. Vrby zde rostou ve fragmentech neudržovaných luk, většinou ve značné konkurenci okolní vegetace. Jedná se vesměs o malé keříky do 30 cm výšky, v jednom případě dosahuje keř asi 75 cm. Lokalita
je ohrožena zejména postupným zarůstáním náletovými dřevinami a bolševníkem velkolepým (Heracleum mantegazzianum). Lokality: (5740cad: 50°13'32,7"N, 12°22'08,8"E, 27. 6.
2014, herb. JV 140616, 25. 7. 2014, herb. JB CHEB); (5740cad: 50°13'32,7"N, 12°22'10,5"E,
27. 6. 2014, nález. JV); (5740cad: 50°13'32,7"N, 12°22'11,8"E, 25. 7. 2014, herb. JB CHEB);
(5740cad: 50°13'33,0"N, 12°22'13,3"E, 25. 7. 2014, nález. JB+JV); (5740cad: 50°13'35,0"N,
12°22'23,2"E, 25. 7. 2014, herb. JB CHEB).
Silene noctiflora – silenka noční (C4a)
Silenka noční byla nalezena pouze na jednom místě, a to v počtu několika exemplářů v okraji pole asi 1 km severně osady Smrčina (5740cab: 50°14'34,2"N, 12°22'03,2"E, 25. 7. 2014,
herb. JB CHEB.
Sisymbrium loeselii – hulevník Loeselův
Nalezeno několik desítek kvetoucích rostlin v místě bývalé nádražní budovy v železniční stanici Plesná (5740ccc: 50°12'40,2"N, 12°20'40,3"E, 5. 6. 2014, herb. JV 140623).
Solidago canadensis – zlatobýl kanadský
Mez při polní cestě asi 800 m severozápadně od osady Smrčina (5740cab: 50°14'23,1"N,
12°21'53,9"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); ruderální plocha v místě skládky stavebního odpadu
v ulici Dlouhá v obci Plesná (5740cca: 50°12'46,0"N, 12°20'42,4"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV);
okraj kolejiště v železniční zastávce Plesná (5740ccc: 50°12'38,5"N, 12°20'42,7"E, 24. 7. 2014,
nález JB+JV); neudržovaná plocha na severozápadním břehu rybníka Cézar asi 500 m severozápadně od severního okraje obce Velký Luh (5740ccd: 50°12'10,5"N, 12°22'04,8"E, 21. 7.
Solidago gigantea – zlatobýl obrovský
Ruderální plocha v místě skládky stavebního odpadu v ulici Dlouhá v obci Plesná (5740cca:
50°12'46,0"N, 12°20'42,4"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV).
Sorbus aria – jeřáb muk („C2b“)
Jeden stromovitě rostoucí jedinec byl nalezen ve stinném podrostu listnatých stromů v ploše zaniklé usedlosti Furthhäuser asi 900 m severně od severního okraje obce Plesná. Jedná se pravděpodobně o pozůstatek starého pěstování. Lokalita: 5740cac: 50°13'55,7"N,
12°20'52,7"E, 25. 6. 2014, nález JV.
Sorbus intermedia – jeřáb prostřední
Tento hojně pěstovaný a občas zplaňující druh jeřábu byl v několika jedincích různého stáří
a původu objeven též v obci Plesná a jejím okolí. Poprvé byl zaznamenán výskyt zplanělého jedince v místě skládky zahradnického odpadu poblíž zalesněného skalnatého pahorku
ve stráni na jihovýchodním okraji obce (5740ccc: 50°12'39,4"N,12°21'11,5"E, 8. 9. 2013, nález JV). Druhá zplanělá rostlina byla zaznamenána v plotě neudržované soukromé zahrady
v ulici 5. května (5740ccb: 50°12'53,6"N, 12°21'16,7"E, 25. 7. 2014, nález JV). Teprve při posledním nálezu byl pravděpodobně zjištěn potenciální zdroj semen zplanělých rostlin, a to
sice v travnaté mezi u silnice vedoucí z Plesné do obce Lomnička (5740ccb: 50°13'23,4"N,
12°21'46,2"E, 24. 8. 2014, nález JV). Jedná se o výsadbu jednoho exempláře v silničním stromořadí. Strom je asi 30 let starý a bohatě plodný. Jako zplanělý byl zaznamenán tento druh
jeřábu i mimo sledované území, a sice na hrázi rybníka Velký Vydýmač v přírodní rezervaci
U Sedmi rybníků poblíž obcí Vojtanov a Starý Rybník.
Spiraea × billardii (S. alba × S. douglasii) – tavolník Billardův
Pozůstatek dřívějšího pěstování na okraji příjezdové cesty do obce Plesná ze směru od obce
Velký Luh asi 120 m jihozápadně od hřbitova (5740ccb: 50°12'47,0"N, 12°21'22,8"E, 26. 6.
2009, herb. JV 090611).
Spiraea douglasii – tavolník Douglasův
Pozůstatek dřívějšího pěstování v řídkém podrostu smíšeného lesa v blízkosti vodárny a vysílače na bezejmenném vrchu s kótou 572,6 m v obci Plesná v části zvané Bamberk (5740cca:
50°12'58,1"N, 12°20'34,5"E, 23. 7. 2014, herb. JV 140708, herb. JB CHEB).
Spiraea latifolia – tavolník širolistý
Tento vzácně pěstovaný druh tavolníku nalezený v obci Plesná v ulici 5. května podrůstá podezdívku plotu a rozšiřuje se svými podzemními výběžky do přilehlého trávníku na okraji silnice (5740cca: 50°12'53,5"N, 12°21'13,6"E, 20. 6. 2009, herb. JV 090604).
Spiraea × macrothyrsa (S. douglasii × S. latifolia) – tavolník
Tento starý kulturní kříženec je v několika klonech pěstován již od konce 19. století. Ve sledovaném území se jedná o nejčastější druh tavolníku, který lze nalézt na různých místech
v krajině, především jako pozůstatek pěstování v místech bývalých obcí nebo jednotlivých
stavení. Lokality: okraj travnaté cesty vedoucí k vodárně a vysílači na bezejmenném vrchu
s kótou 572,6 m v obci Plesná, v části zvané Bamberk (5740cca: 50°12'56,3"N, 12°20'39,7"E,
23. 7. 2014, nález JB+JV); dožívající zbytky poničeného polykormonu v místě bývalé nádražní
budovy v železniční stanici Plesná, pozůstatek dřívějšího pěstování (5740ccc: 50°12'40,2"N,
12°20'40,3"E, 5. 6. 2014, nález JV); roztroušeně rostoucí pod hrází odkalovací nádrže a v okolí chat na severozápadním břehu rybníka Cézar (5740ccd: 50°12'03,5"N, 12°22'09,9"E,
21. 7. 2014, herb. JV 140706, herb. JB CHEB); jihozápadní břeh rybníka Cézar (5740ccd:
50°12'10,3"N, 12°22'05,5"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB, herb. JV 140707).
115
116
Stellaria holostea – ptačinec velkokvětý
Hájový druh ptačinec velkokvětý byl v mapovaném území nalezen pouze na jediné lokalitě
na východně orientované stráni (náspu) železnice asi 200 m jihojihovýchodně od železniční
zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'33,5"N, 12°20'46,6"E, 9. 4. 2014, herb. JB CHEB).
Taraxacum – pampeliška
Sledované území, stejně jako celá oblast Ašska a Chebska, patří z hlediska výskytu pampelišek sekce Taraxacum k nadprůměrně hodnotným krajům. Kromě druhů, které uvádí tab.
2 se v území vyskytuje i několik dalších agamospermických druhů, které jsou nepopsané
a jsou ve fázi taxonomickeho studia. Z druhů uvedených v tab. 2 patří mezi vzácnější druhy: Taraxacum pectinatiforme – pampeliška hřebenitá (C4a) (5740cca: 50°13'15,8"N,
12°20'32,1"E, 14. 4. 2014, herb. JV 140423) a Taraxacum sellandii – pampeliška Sellandova (C4a) (5740cca: 50°13'16,9"N, 12°20'34,6"E, 14. 4. 2014, herb. JV 140435) obě nalezené
v trávníku na okraji silnice v ulici Celní v obci Plesná. Nálezy jsou první zmínkou o výskytu
těchto druhů ve fytogeografickém okresu 23. Smrčiny.
Trientalis europaea – sedmikvítek evropský (C4a)
Sedmikvítek evropský je na Chebsku velmi hojný, chybí jen v centrálních částech Chebské
pánve, kde schází lesy a rašeliniště. V mapovaném území byl nalezen ve všech čtvercích kromě 5740ccb, kde převažují polní a luční kultury.
Trifolium aureum – jetel zlatý
Nalezeno pouze několik trsů kvetoucích rostlin v místě skládky dřeva u budovy pily asi 150 m
jihovýchodně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'38,4"N, 12°20'47,7"E, 5. 6. 2014,
nález JB+JV).
Trifolium spadiceum – jetel kaštanový (C2t)
Přestože je jetel kaštanový v ČR považován za silně ohrožený druh, na Chebsku se vyskytuje
ostrůvkovitě relativně často, zejména ve středních a vyšších polohách regionu (Slavkovský
les, Tepelské vrchy, Ašsko, Krušné hory). Kromě přirozených biotopů vlhkých až rašelinných
luk se zejména v posledních letech relativně často nachází na zatravněných bývalých polích (často pastvinách skotu), a to zejména na vlhčích, narušovaných místech. V mapovaném území byl nalezen pouze v podmáčené nivě potoku Rokytník v podrostu olší asi 700
m jihozápadně od osady Smrčina (5740cad: 50°13'37,1"N, 12°21'56,2"E, 11. 4. + 27. 6. 2014,
herb. JV 140489).
Urtica urens – kopřiva žahavka (C3)
Druh byl objeven na soukromém pozemku v ulici Dolní v obci Plesná, poprvé v bývalém
zarůstajícím výběhu drůbeže (5740ccb: 50°12'45,2"N, 12°21'25,4"E, 5. 6. 2014, herb. JV
140608) a podruhé jako plevel v zeleninovém záhonu (5740ccd: 50°12'44,9"N, 12°21'25,7"E,
5. 6. 2014, nález JV). Údaj o výskytu kopřivy žahavky z Plesné přináší také např. Grulich (in
M artínek 1999).
Utricularia australis – bublinatka jižní (C4a)
Na Chebsku patří bublinatka jižní k relativně hojně se vyskytujícím druhům. V mapovaném
území byla nalezena na čtyřech lokalitách: malý rybníček pod Písečnou ulicí ve čtvrti Bamberk asi 300 m severně od železniční zastávky Plesná (5740cca: 50°12'50,5"N, 12°20'39"E,
23. 7. 2014, nález JB+JV); rybníček v Lesní ulici v Plesné (5740ccc: 50°12'44,3"N, 12°20'59"E,
22. 7. 2014, herb. JB CHEB); malá vodní plocha (bývalá kaolínová jáma) o velikosti asi 3 až
4 × 10 m (5740ccd: 50°12'24,5"N, 12°22'0,4"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB); jednotlivé zarůstající tůně na jižním okraji rybníka Cézar asi 200 m od severního okraje obce Velký Luh
(5740ccd: 50°12'03,5"N, 12°22'09,9"E, 21. 7. 2014, nález JB+JV).
Vaccinium oxycoccos – klikva bahenní (C3, §3)
Zrašeliněné okraje rybníků a další rašelinné plochy jsou v nejzápadnějších Čechách častými
biotopy klikvy bahenní. V mapovaném území byla nalezena na dvou lokalitách: 15 až 20 m2
v mokřadní louce na pravém břehu Liščího potoka asi 1,1 km severoseverovýchodně od osady Smrčina (5740cab: 50°14'30,3"N, 12°22'27,1"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); zamokřená niva
obce Lomnička (5740cad: 50°13'34,8"N, 12°22'23,0"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV).
Vaccinium uliginosum – brusnice vlochyně
V mapované oblasti byly menší porosty vlochyně nalezeny na několika místech pouze v borech na pliocénních usazeninách Chebské pánve (písky, jíly), které zasahují do mapovacího čtverce 5740ccd. Např. v okraji lesa asi 300 m jihovýchodně od jihovýchodního okraje
obce Plesná (5740ccd: 50°12'37,7''N, 12°21'38,7''E, 1. 6. 2014, nález JV); v lese na levém
břehu Lužního potoka asi 600 m severozápadně od okraje rybníka Cézar (50°12'18,5''N,
12°21'41,9''E, 21. 7. 2014, nález JB+JV).
Valeriana dioica – kozlík dvoudomý (C4a)
Druh je v západních Čechách na vhodných stanovištích relativně hojný (nepublikovaná data autorů a ústní sdělení regionálních floristů). Ve sledovaném území byl druh zaznamenán
ve většině mapovacích polí (viz tab. 2). Lokality (pro každý mapovaný čtverec vybrána jedna
reprezentativní lokalita): 5739dbb (zamokřená rákosina poblíž prameniště potoka Rákosina asi 1,8 km od severního okraje obce Plesná – státní hranice, 50°14'18,0"N, 12°19'56,4"E,
2. 6. 2014, nález JV); 5739dbd (východní okraj zrašeliněné louky s prameništěm potoka
Rokytník asi 1,6 km od severního okraje obce Plesná – státní hranice, 50°14'04,6"N,
12°19'40,8"E, 2. 6. 2014, nález JV); 5739ddb (zrašeliněná louka v nivě Černého potoka asi
1 km západoseverozápadně od jihozápadního okraje obce Plesná, části zvané Bamberk –
státní hranice, 50°12'58,9"N, 12°19'36,7"E, 2. 6. 2014, nález JV); 5740caa (zamokřená niva
horního bezejmenného levobřežního přítoku potoka Rokytník asi 2,1 km severozápadně od
severního okraje obce Plesná – státní hranice, 50°14'32,2"N, 12°20'04,3"E, 2. 6. 2014, nález
JV); 5740cab (zamokřená niva Liščího potoka asi 1 km východoseverovýchodně od osady
Smrčina, 50°14'30,5"N, 12°22'27,5"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); 5740cac (zamokřená niva
potoka Rokytník poblíž soutoku s potokem Rákosina asi 1 km severně od severního okraje
obce Plesná, 50°14'01,2"N, 12°20'42,4"E, 25. 6. 2014, nález JV); 5740cad (zamokřená niva
obce Lomnička, 50°13'34,8"N, 12°22'23,0"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); 5740cca (zamokřený
břehový porost Lužního potoka v intravilánu obce Plesná, 50°12'45,4"N, 12°20'51,7"E, 23. 7.
Veronica filiformis – rozrazil nitkovitý
Publikovaných nálezů tohoto invazního druhu je z nejzápadnějších Čech velmi málo. Existují
údaje z Františkových Lázní (M artínek 1999) a z Kraslicka a Sokolovska (Pleva 1977). Druhému z autorů je z Chebska rozrazil nitkovitý znám ještě z trávníku u železniční zastávky Lipová
(50°1'48"N, 12°27'23"E, 16. 5. 2009, nález JB); z trávníku při okraji pole v zatáčce silnice Aš
– Cheb, asi 800 m západně od osady Poustka (50°08'31"N, 12°18'32"E, 22. 6. 2007, herb. JB
CHEB) a ze zahradního trávníku v ulici Antala Staška v Chebu-Hájích (13. 4. 2013, nález JB).
V mapovaném území byl druh nalezen v extenzivně udržovaném trávníku u obecního úřadu
v obci Plesná (5740cca: 50°12'57,2"N, 12°21'06,3"E, 15. 4. 2014, herb. JV 140481).
117
118
Veronica scutellata – rozrazil štítkovitý (C4a)
Rozrazil štítkovitý je v mokřadních loukách a bezlesích mokřadech Chebska roztroušeně se
vyskytujícím druhem. V mapovaném území byl nalezen v počtu několika desítek exemplářů
v mokřadních příkopech cesty a v navazujícím mokřadu ve výseku pod elektrovodem v nivě
bezejmenného potoka asi 400 m od západního okraje rybníka Cézar a asi 500 m severozápadně od severního okraje obce Velký Luh (5740ccd: 50°12'13"N, 12°21'51"E, 21. 7. 2014,
herb. JB CHEB).
Viburnum lantana – kalina tušalaj
Kalina tušalaj byla zaznamenána ve výsadbě podél silnice z obce Velký Luh do obce Plesná
(5740cad: 50°12'29,3"N, 12°22'05,2"E, 8. 4. 2014, nález JV).
Vicia sylvatica – vikev lesní
Na Chebsku se vikev lesní vyskytuje spíše roztroušeně. Publikováno je pouze několik nálezů z Ašska, okolí Libé, Františkových Lázní a Starého Hrozňatova (M artínek 1999). Nejbližší
známý výskyt je na několika místech podél silnice Hájek – Kateřina v NPR Soos (50°9'8"N,
12°24'5"E, 26. 6. 2012, nález JB). V mapovaném území byl druh nalezen dvakrát. Přibližně 30
rostlin bylo nalezeno na lesní cestě u bývalého malého lomu v lese na západním okraji obce
Plesná, části zvané Bamberk (5740cca: 50°13'0,9"N, 12°20'27,7"E, 9. 4. 2014, nález JB+JV);
druhý výskyt byl zaznamenán v příkopech cesty v nivě bezejmenného potoka asi 300 m od
západního okraje rybníka Cézar a asi 400 m severozápadně od severního okraje obce Velký
Luh (5740ccd: 50°12'04,3"N, 12°21'54,1"E, 26. 6. 2014, nález JV).
Viola reichenbachiana – violka lesní
V mapovaném území byla violka lesní nalezena pouze na jedné lokalitě v lese na pravém
břehu Černého potoka asi 1,3 km západoseverozápadně od železniční zastávky Plesná
(5739ddb: 50°12'52,8"N, 12°19'38,9"E, 9. 4. 2014, herb. JB CHEB).
Diskuse a závěr
Většina mapovacích polí zkoumaného území spadá alespoň zčásti do Spolkové republiky
Německo. Celková plocha mapování tak činila jen 11,6 km2. Celkový počet 594 zaznamenaných taxonů (484 s původním přírodním rozšířením ve sledované oblasti a 110 adventivně
se vyskytujících) lze považovat za překvapivě velký. Svoji roli zde jistě hraje poloha území na
hranici mezi třetihorními usazeninami Chebské pánve a prvohorními horninami krušnohorského plutonu. Oblast v okolí Velkého Luhu je také teplejší než o něco výše položená bezlesá
enkláva Plesné a navazující lesní komplexy. Z floristického pohledu vystupují přibližně čtyři
typy stanovišť, které přinášejí do území druhovou rozmanitost. Jde jednak o samotné město
Plesná, kde se kromě několika pěstovaných a zplaňujících druhů uplatňují druhy ruderální, a to zejména v širším okolí železniční stanice Plesná. Dalším specifickým biotopem jsou
funkční i opuštěné jámy po těžbě písků a jílů mezi Velkým Luhem a Plesnou. Tradičně bohatými biotopy západních Čech, které se v mapovaném území však vyskytují spíše fragmentárně, jsou mokřadní louky a rašeliniště, potoční nivy a litorály vodních nádrží. Čtvrtým typem
stanovišť jsou lesní komplexy s lesními cestami (včetně bývalých signálek), které kromě na
ně tradičně vázaných druhů hostí několik vzácnějších ostružiníků (Rubus vestitus, R. sprengelii, R. clusii).
V území bylo nalezeno deset zvláště chráněných druhů rostlin podle vyhlášky 395/92
Sb., všechny z nejnižší kategorie – ohrožený druh. Podle nejnovějšího červeného seznamu
(Grulich 2012) byly v území zaznamenány čtyři volně rostoucí silně ohrožené taxony – C2
(Pilosella lactucella, Rubus vestitus, Salix repens, Trifolium spadiceum) a jeden zplanělý
(Sorbus aria). Dále bylo nalezeno 25 ohrožených taxonů (kategorie C3) a 18 taxonů považovaných za vzácnější druhy vyžadující další pozornost – méně ohrožené (vše dle G rulich
2012). Mezi další regionálně vzácné nálezy patří výskyt Carex flacca v minerálním prameništi
u osady Smrčina, či Leonurus cardiaca v příkopu lesní cesty severozápadně Velkého Luhu.
Z nepůvodních druhů je z hlediska studia invazního šíření zajímavý výskyt Lemna turionifera
v malém rybníčku ve čtvrti zvané Bamberk v Plesné.
Poděkování
Za revizi některých herbářových položek děkujeme R. Businskému, J. Danihelkovi (jednoleté druhy rodů Myosotis, Cerastium, rod Epilobium a Poa palustris), J. Dostálkovi, J. Doudovi
(Alnus rugosa), V. Grulichovi, J. Chrtkovi (rody Bromus, Hieracium, Pilosella), Z. Kaplanovi
(rody Lemna, Utricularia), J. Kirschnerovi (rod Juncus, Luzula, Viola), M. Lepšímu, P. Lepšímu,
B. Mandákovi (rody Atriplex a Chenopodium), J. Prančlovi (rod Callitriche), O. Šídovi, M. Štechovi (rody Agrostis a Euphrasia), J. Štěpánkové (rody Myosotis, Galium, druh Carex flacca),
J. Štěpánkovi, P. Trávníčkovi (rod Alchemilla), B. Trávníčkovi (rody Taraxacum, Rubus). J. Štěpánkovi a L. Kirschnerové děkujeme za poskytnutí prostoru a pomoci při sušení pampelišek.
Kataríně Demkové děkujeme za vytvoření mapy zájmového území. Za vytvoření zázemí pro
floristické mapování děkujeme Muzeu Cheb. Tento příspěvek byl vytvořen v rámci institucionální podpory (VUKOZ-IP-00027073).
Literatura
A nonymus (1965): Organizační zprávy. – Zpravodaj Západočeské pobočky Československé botanické společnosti, Plzeň, 1: 1–6.
Brabec J. (2004): Plesná – mokřadní porosty mezi silnicí a zahrádkami v obci Plesná, ca 300–
350 m severně od železniční stanice. – Ms., nestránkováno [Botanické zhodnocení lokality; depon. in: Muzeum Cheb.]
Brabec J. (2009): Aphanes arvensis L. – In: Hadinec J. & Lustyk P. [eds], Additamenta ad floram
Reipublicae Bohemicae. VIII. – Zprávy České botanické společnosti 44 (2): 197.
Brabec J., Tájek P. & H ertel H. (2008): Květena Těšovských pastvin. – Sborník muzea Karlovarského kraje 16: 267–306.
B la žková D. (1991): Vegetation der Frischwiesen des Böhmischen Erzgebirges und der angrenzenden Gebiete. I. Naturverhältnisse, Trockenrasen, Weiden und Wiesen des unteren
Gebirgsraumes. – Folia Musei rerum naturalium Bohemiae occidentalis, Plzeň, Botanica,
33: 1–42.
B usinský R. & B usinská L. (2002): The genus Spiraea in cultivation in Bohemia, Moravia and
Slovakia. – Acta Pruhoniciana 72: 1–165.
Dalla Torre K. (1878): Beiträge zur Phyto- und Zoostatik des Egerlandes. – Lotos 27(1877):
7–90.
Danihelka J., Chrtek J. Jr. & K aplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. – Preslia 84: 647–811.
D emek J., M ackovčin P. [eds] et al. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny, ed. 2. Agentura
ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha, pracoviště Brno, 580 p.
D omin K. (1924): Příspěvek k seznání vegetačních poměrů Františkových Lázní a jejich nejbližšího okolí. – Časopis Národního muzea, Řada přírodovědná, 98: 113–128.
119
120
Domin K. (1926): Geobotanické exkurse po Čechách v roce 1925. – Spisy Přírodovědecké fakulty Karlovy Univerzity, Praha, 1926/59: 1–46.
Ehrendorfer F. & H amann U. (1965): Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. – Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft 78: 35–50.
G eologická mapa 1 : 50 000, list 11-12 a 11-14. Dostupné z http://mapy.geology.cz/geocr_50/
[cit. 2014-05-01].
G rulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84:
631–645.
H adač E. (1948): Rostlinstvo Soosu u Františkových Lázní. – Ochrana přírody, Praha, 3: 27–31.
H ejkal J., M ichálek J., Sychra J., Bezděka P., D vořák D., M alenovský I., M elichar V. & Uhlík P. (2014):
Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů hub, lišejníků, rostlin a živočichů Kraslicka. – Sborník muzea Karlovarského kraje 22: 153–184.
Holub J. (1995): Rubus L. – In: Slavík B. [ed.], Květena České republiky. 4., p. 54–206, Academia, Praha.
H ostičk a M. (1967): Nástin květeny Soosu u Chebu. – Československá ochrana přírody 5:
165–181.
H ostička M. (1968): Květena Železné hůrky na Chebsku. – Zpravodaj Západočeské pobočky
Československé botanické společnosti Plzeň 3: 5.
H ostičk a M., E benhöh J., J äger D. et. al. (1978): Inventarizační průzkum provedený v letech
1970–1978 SPR Soos. – Ms., 124 p., 28 map., 32 foto [Depon. in: botanické oddělení, Západočeské muzeum v Plzni, Tylova 22, Plzeň.]
H rnčiarová T., M ackovčin P. & Zvara I. [eds] (2009): Atlas krajiny České republiky. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha; Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné
zahradnictví, v. v. i., Průhonice, 331 p.
H ylander N. (1961): Kungsnävan, våra trädgårdars praktfullaste Geranium. – Lustgården 42:
109–114.
K noll S. (1961): Über das Vorkommen von Erica carnea und Chamaebuxsus alpestris im
Südvogtland und in den angrenzenden Gebieten der CSSR. – Berichte der Arbeitsgemeinschaft sächsischer Botaniker 3: 150–152.
K aplan Z. (2010): Lemnaceae S. F. Gray – okřehkovité. – In: Štěpánková J., Chrtek J. jun. & K aplan
Z. [eds], Květena České republiky. 8., p. 283–293, Academia, Praha.
Koblížek J. (2000): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. – SURSUM, Tišnov, 445
p.
Kovanda M. (2002): Alnus Mill. – olše. – In: Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., K aplan Z., K irschner J. & Štěpánek J. [eds], Klíč ke květeně České republiky, p. 145–146. Academia, Praha.
Kovanda M. (2003): Alnus Mill. – olše. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Květena České republiky.
2., p. 46–50, Academia, Praha.
Kubát K. (2002): Geraniaceae Juss. – kakostovité. – In: Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., K ap lan Z., K irschner J. & Štěpánek J. [eds], Klíč ke květeně České republiky, p. 448–451. Academia, Praha.
Kutina J. et al. (1992): Pomologický atlas 2. – Brázda, Praha, 304 p.
Květoň V. & Voženílek V. (2011): Klimatické oblasti České republiky: klasifikace podle Quitta za
období 1961–2000. – Ediční řada M.A.P.S. (Maps and Atlas Product Series), Num. 3. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 20 p., 1 map.
L hotská-M edlinová M. (1952): Vegetační poměry Soosu u Františkových Lázní. – [Ms., 67 p. Disertační práce; depon. in: knihovna katedry botaniky PřF UK Praha.]
M ach S. (1966): Fytogeografické poměry Chebské kotliny. – [Ms., 97 p. Diplomová práce; depon. in: knihovna katedry botaniky PřF UK Praha.]
M artínek K. (1999): Flóristický kurz České botanické společnosti v Chebu (8.–13. 7. 1996). –
Sborník Západočeského muzea v Plzni, Příroda, Plzeň, 99: 7–29.
M elichar V., K rása P. & Tájek P. (2012): Zvláště chráněné rostliny Karlovarského kraje. – Karlovarský kraj ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, 108 p.
M ichálek J. [ed.] (2003): Výsledky floristického kursu České botanické společnosti v Nejdku
(12.–15. 7. 1994). – Zprávy České botanické společnosti 38, Příloha 2003/2: 7–41.
M ikyška R. et al. (1968–1972): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. (Vegetace ČSSR –
A2), ~ 204 p. + mapy, Academia Praha.
N euhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha, 341 p. + mapa.
P ivoňková L., Kuklíková E. & M artínek K. (1996): Významné botanické lokality Chebska. – Calluna, Plzeň, 1 (2): 2–5.
P leva F. (1977): Nová naleziště některých méně běžných druhů rostlin na okrese Sokolov. –
Zprávy Československé botanické společnosti 12 (3): 183–189.
P rančl J. (2012): Rod Callitriche (hvězdoš) v České republice. I. Úvod a určování, druhy C.
hermaphroditica, C. hamulata a C. palustris. – Zprávy České botanické společnosti 47 (2):
209–290.
P rančl J. (2013): Rod Callitriche (hvězdoš) v České republice. II. C. cophocarpa, C. stagnalis,
C. platycarpa, C. ×vigens. – Zprávy České botanické společnosti 48 (2): 179–262.
Rudolph K. (1929): Die lebende und fossile Pflanzenwelt der Soos. Paläobotanische Untersuchungen zur Entwicklungsgeschichte des Torf- und Gurlagers. – In: K eilhack K. (1929):
Die Soos bei Franzensbad in naturwissenschaftlicher und balneologischer Beziehung. –
Veröffentlichungen der Zentralstelle für Balneologie 13: 52–67.
Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Květena
České socialistické republiky. 1., p. 103–121, Academia, Praha.
Skalický V., M ladý F. & Skalická A. (1971): Příspěvek ke květeně české části Halštrovských hor
a Smrčin. – Preslia 43: 50–68.
Slavík B. (1997): Geraniaceae Juss. – kakostovité. – In: Slavík B. [ed.], Květena České republiky. 5., p. 191–229, Academia, Praha.
U lbricht H. & H empel W. (1966): Verbreitungskarten sächsicher Leitpflanzen. 2. Reihe. – Berichte der Arbeitsgemeinschaft sächsischer Botaniker 7 (1965): 7–90, map. 21–40.
Tol asz R. [ed.] (2007): Atlas podnebí Česka. – Český hydrometeorologický ústav, Praha,
256 p.
Velebil J. (2014): Rubus clusii Borbás, Rubus vestitus Weihe. – In: Hadinec J. & Lustyk P. [eds],
Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XII. – Zprávy České botanické společnosti 49 (1): 184, 185.
Višňák R. (2004): Sesleria uliginosa – nový druh pro západní Čechy. – Zprávy České botanické
společnosti 39 (3): 397–404.
Weber R. (1966): Die geobotanische Stellung und Gliederung des Vogtlandes. – Berichte der
Arbeitsgemeinschaft sächsischer Botaniker 7 (1965): 208–238, map. 1–9 (append. 2).
Yeo P. F. (2001): Hardy Geraniums. – B T Basford, London, 218 p.
Z ázvorka J. (2010): Platanthera L. C. M. Richard – vemeník. – In: Štěpánková J., Chrtek J. jun. &
K aplan Z. [eds], Květena České republiky. 8., p. 486–492, Academia, Praha.
121
122
Tab. 2: Přehled zjištěných taxonů a kultivarů rostlin uspořádaných podle mapovacích polí
sítě středoevropského mapování.
V tabulce jsou použity následující symboly: křížek = taxon byl v mapovaném čtverci
zaznamenán bez sběru herbářové položky; písmena „P“ nebo „M“) = taxon byl v mapovém
čtverci zaznamenán a byla sebrána herbářová položka (P = herbář VÚKOZ, v. v. i.
v Průhonicích; M = herbář Muzea Cheb); písmeno „a“ = v mapovém čtverci byl zaznamenán
adventivní (zplanělý) výskyt daného taxonu, popř. jde o neofyt; N psané u křížku = rostlina
rostla v daném čtverci, ale již na německé straně státní hranice; ? = taxon byl v mapovém
čtverci zaznamenán, je ale sporné, zda je rostlina v území autochtonní či nikoliv; k (ve
sloupci kom.) = taxon je komentován v textu.
Vědecké jméno
České jméno
Abies alba
jedle bělokorá
Abies grandis
jedle obrovská
Acer campestre
javor babyka
Acer platanoides
javor mléč
Acer pseudoplatanus
Achillea millefolium
javor klen
5739
?
řebříček bertrám
Aconitum sp.
oměj
Acorus calamus
puškvorec obecný
Aegopodium
podagraria
bršlice kozí noha
Aesculus
hippocastanum
jírovec maďal
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
P
k
a
k
a
×
×
×
×
k
×
×
a
×
×
×
×
×
a
a
a
a
a
×
×
×
×
Agrostis capillaris
psineček obecný
×
psineček veliký
psineček výběžkatý
×
×
tetlucha kozí pysk
zběhovec plazivý
×
×
psineček psí
Agrostis stolonifera
k
k
Aethusa cynapium
Ajuga reptans
?
a
Agrostis canina
Agrostis gigantea
?
a
řebříček obecný
Achillea ptarmica
5740
dbb dbd ddb ddd caa cab cac cad cca ccb ccc ccd kom.
×
×
×
×
×
×
a M
a M
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
M
×
×
×
×
×
×
×
×
P
P
k
×
×
P
Alchemilla cf. micans
kontryhel třpytivý
Alchemilla micans
kontryhel třpytivý
Alchemilla monticola
kontryhel pastvinný
PM
Alchemilla subglobosa
kontryhel půlkulovitý
P
Alisma
plantago-aquatica
žabník jitrocelový
M
PM
×
Alliaria petiolata
česnáček lékařský
×
Allium oleraceum
česnek planý
P
Alnus glutinosa
olše lepkavá
Alnus incana
olše šedá
Alnus rugosa
olše svraskalá
Alopecurus aequalis
psárka plavá
Alopecurus pratensis
psárka luční
Anagallis arvensis
drchnička rolní
Anemone nemorosa
sasanka hajní
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
a
×
k
a
k
a P
×
k
M
×
×
×
×
×
×
×
PM
×
×
×
×
×
k
×
×
×
×
×
×
123
5739
Vědecké jméno
České jméno
Angelica sylvestris
děhel lesní
Anthemis arvensis
rmen rolní
Anthoxanthum
odoratum
tomka vonná
×
Anthriscus sylvestris
kerblík lesní
×
5740
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
Apera spica-venti
chundelka metlice
nepatrnec rolní
M
×
řeřišničník písečný
huseníček rolní
Arabis caucasica
huseník kavkazský
Artctium minus
lopuch menší
Arctium tomentosum
lopuch plstnatý
Arenaria serpyllifolia
písečnice douškolistá
Armeria maritima
trávnička přímořská
Armoracia rusticana
křen selský
Arnica montana
prha arnika
Aronia melanocarpa
temnoplodec
černoplodý
Arrhenatherum elatius
ovsík vyvýšený
Artemisia vulgaris
pelyněk černobýl
×
×
×
×
×
×
P
orlíček obecný
Arabidopsis arenosa
×
k
×
Aphanes arvensis
Arabidopsis thaliana
×
M
×
×
Aquilegia vulgaris
×
?
a
×
×
×
×
×
P
P
k
a
k
P
P
k
×
×
a P
k
×
×
×
×
×
×
×
a
×
×
×
×
×
×
a
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
k
×
Astragalus glycyphyllos kozinec sladkolistý
×
×
lebeda rozkladitá
M
P
Atriplex sagittata
lebeda lesklá
M
Avena sativa
oves setý
Avenella flexuosa
metlička křivolaká
Barbarea vulgaris
barborka obecná
Athyrium filix-femina
Atriplex patula
papratka samičí
Bellis perennis
sedmikráska obecná
Bergenia crassifolia
bergenie tučnolistá
Betula cf. × aurata
(B. pendula × B.
pubescens)
bříza
Betula pendula
bříza bělokorá
Betula pubescens
bříza pýřitá
Bidens tripartitus
dvouzubec trojdílný
Bistorta officinalis
rdesno hadí kořen
Blechnum spicant
žebrovice různolistá
Briza media
třeslice prostřední
Bromus carinatus
sveřep kýlnatý
Bromus hordeaceus
sveřep měkký
Bromus inermis
sveřep bezbranný
Bromus sterilis
sveřep jalový
k
k
P
Asplenium ruta-muraria sleziník routička
k
×
×
×
×
×
×
×
a
×
×
×
k
a
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
a
k
PM
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
k
×
P
a
×
×
P
×
×
P
P
P
k
a P
×
k
×
P
k
124
Vědecké jméno
České jméno
5739
5740
×
Calamagrostis epigejos třtina křovištní
×
×
×
Calamagrostis villosa
třtina chloupkatá
Callitriche hamulata
hvězdoš háčkatý
P
P
Callitriche palustris
hvězdoš jarní
Callitriche platycarpa
hvězdoš hranoplodý
Callitriche stagnalis
hvězdoš kalužní
Calluna vulgaris
vřes obecný
Caltha palustris subsp.
procumbens
blatouch bahenní
poléhavý
Calystegia sepium
opletník plotní
Campanula patula
zvonek rozkladitý
Campanula
rapunculoides
zvonek řepkovitý
Campanula rotundifolia zvonek okrouhlolistý
řeřišnice hořká
Cardamine hirsuta
řeřišnice srstnatá
Cardamine pratensis
řeřišnice luční
Carex brizoides
ostřice třeslicovitá
Carex canescens
ostřice šedavá
Carex caryophyllea
ostřice jarní
Carex echinata
ostřice ježatá
Carex flacca
ostřice chabá
Carex hirta
ostřice srstnatá
Carex leporina
ostřice zaječí
Carex nigra
ostřice obecná
Carex pallescens
ostřice bledavá
Carex panicea
ostřice prosová
×
×
×
P
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
P
×
×
×
×
×
P
×
P
×
×
×
×
×
P
×
×
P
×
×
×
a P
×
×
×
×
×
×
×
×
P
M
×
×
×
×
×
×
PM
k
×
×
P
M
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
P
×
a
×
×
M
M
PM
×
?
×
×
a
a
×
×
×
×
×
P
×
×
P
×
×
×
Cerastium glomeratum rožec klubkatý
×
×
×
×
×
×
M
×
×
×
a
Cerastium tomentosum rožec plstnatý
Chaerophyllum aureum krabilice zlatoplodá
×
×
M
Cerastium holosteoides rožec obecný luční
subsp. vulgare
×
a M
×
×
chrpa luční
×
×
M
rožec rolní
×
PM
ostřice klasnatá
Centaurea jacea
×
×
ostřice zobánkatá
Cerastium arvense
×
×
M
Carex spicata
chrpa modrá
×
×
×
Carex rostrata
Centaurea cyanus
×
a P
ostřice kulkonosná
ostřice měchýřkatá
k
×
ostřice řídkoklasá
habr obecný
×
P
×
Carex pilulifera
Carex vesicaria
×
k
P
P
×
Carex remota
Carpinus betulus
×
PM
×
Capsella bursa-pastoris kokoška pastuší
tobolka
Cardamine amara
×
×
125
Vědecké jméno
České jméno
Chaerophyllum
hirsutum
krabilice chlupatá
Chelidonium majus
vlaštovičník větší
Chenopodium album
s. str.
merlík bílý
Chenopodium album
agg.
okruh merlíku bílého
5739
5740
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
M
×
×
×
×
Chenopodium glaucum merlík sivý
×
×
M
k
Chenopodium
hybridum
merlík zvrhlý
Chenopodium
polyspermum
merlík
mnohosemenný
Chenopodium rubrum
merlík červený
M
k
Chenopodium cf.
suecicum
merlík švédský
M
k
Chrysosplenium
oppositifolium
mokrýš vstřícnolistý
Circaea alpina
čarovník alpský
Cirsium arvense
pcháč oset
Cirsium heterophyllum
pcháč různolistý
Cirsium palustre
pcháč bahenní
Cirsium vulgare
pcháč obecný
Comarum palustre
zábělník bahenní
Convallaria majalis
konvalinka vonná
Convolvulus arvensis
svlačec rolní
Conyza canadensis
turanka kanadská
Cornus alba
svída bílá
Corylus avellana
líska obecná
Corylus maxima
‘Purpurea’
líska největší
‘Purpurea’
×
×
×
M
k
M
×
×
×
×
×
×
M
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
hloh velkoplodý
Crataegus monogyna
hloh jednosemenný
Crepis biennis
škarda dvouletá
Crepis capillaris
škarda vláskovitá
Crepis paludosa
škarda bahenní
Cruciata laevipes
svízelka chlupatá
Cymbalaria muralis
zvěšinec zední
k
×
×
×
×
×
×
×
a
×
×
a
a
×
×
a
×
×
×
k
×
×
a
a
×
×
k
×
a
k
hloh tuholistý
Crataegus cf. ×
fallacina (C. monogyna
× C. rhipidophylla)
Crataegus ×
macrocarpa
(C. laevigata ×
C. rhipidophylla)
×
P
P
Cynosurus cristatus
poháňka hřebenitá
Cytisus scoparius
janovec metlatý
Dactylis glomerata
srha laločnatá
Dactylorhiza majalis
prstnatec májový
×
P
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
P
×
×
P
×
M
P
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
a
a
a
a
×
×
×
×
k
126
Vědecké jméno
České jméno
Danthonia decumbens
trojzubec poléhavý
Daphne mezereum
lýkovec jedovatý
Daucus carota
mrkev obecná
Deschampsia cespitosa metlice trsnatá
5739
5740
×
?
×
×
×
×
×
×
×
a
k
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
Dianthus deltoides
hvozdík kropenatý
Digitalis purpurea
náprstník červený
Dipsacus fullonum
štětka planá
Dryopteris carthusiana
kapraď osténkatá
Dryopteris dilatata
kapraď rozložená
P
Dryopteris filix-mas
kapraď samec
×
Echium vulgare
hadinec obecný
Eleocharis mamillata
bahnička bradavkatá
Eleocharis palustris
bahnička mokřadní
Elodea canadensis
vodní mor kanadský
Elymus repens
pýr plazivý
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
×
×
P
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
PM
×
P
a
a
a M
×
×
×
a
a
×
×
a P
Epilobium collinum
vrbovka chlumní
Epilobium hirsutum
vrbovka chlupatá
Epilobium lamyi
vrbovka Lamyova
Epilobium montanum
vrbovka horská
Epilobium obscurum
vrbovka tmavá
×
Epilobium palustre
vrbovka bahenní
×
Epilobium parviflorum
vrbovka malokvětá
Epilobium roseum
vrbovka růžová
M
Epilobium tetragonum
s. lat.
vrbovka čtyřhranná
M
přeslička rolní
Equisetum palustre
přeslička bahenní
Equisetum sylvaticum
přeslička lesní
Erica carnea
vřesovec pleťový
Erigeron acris
turan ostrý
Eriophorum
angustifolium
suchopýr úzkolistý
×
×
×
pumpava obecná
Erophila verna
osívka jarní
Erysimum durum
trýzel tvrdý
Euphorbia cyparissias
pryšec chvojka
Euphorbia esula
pryšec obecný
Euphorbia helioscopia
pryšec kolovratec
Euphorbia lathyris
pryšec skočcový
×
×
M
k
M
k
×
×
M
×
×
×
×
M
×
×
×
×
M
M
k
×
k
M
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
P
×
×
×
×
×
×
×
×
k
k
P
×
×
×
×
×
×
Eriophorum vaginatum suchopýr pochvatý
Erodium cicutarium
×
k
a
vrbovka úzkolistá
přeslička poříční
k
M
Epilobium
angustifolium
Equisetum arvense
×
×
×
Epilobium adenocaulon vrbovka žláznatá
Equisetum fluviatile
×
×
×
×
×
×
×
×
×
P
M
×
×
×
×
M
k
×
×
×
×
M
k
P
×
×
×
×
×
P
×
×
×
a
×
×
×
×
127
Vědecké jméno
České jméno
Euphorbia peplus
pryšec okrouhlý
Euphrasia cf. stricta
světlík tuhý
Fagus sylvatica
buk lesní
Fagus sylvatica
Atropunicea Group
buk lesní Atropunicea
Group
Fallopia convolvulus
opletka obecná
Festuca gigantea
kostřava obrovská
Festuca ovina
kostřava ovčí
Festuca pratensis
kostřava luční
Festuca rubra
kostřava červená
Ficaria verna
orsej jarní
Filago arvensis
bělolist rolní
Filipendula ulmaria
tužebník jilmový
Fragaria × ananassa
(F. chiloensis × F.
virginiana)
jahodník zahradní
Fragaria vesca
jahodník obecný
5739
5740
M
PM
×
×
×
×
×
a
×
×
×
Fraxinus excelsior
jasan ztepilý
×
×
×
Fumaria officinalis
zemědým lékařský
×
konopice polní
okruh konopice polní
Galinsoga
quadriradiata
pěťour srstnatý
Galium ×
pomeranicum (G.
album × G. verum)
svízel pomořanský
Galium album
svízel bílý
Galium aparine
svízel přítula
Galium odoratum
svízel vonný
Galium palustre
svízel bahenní
Galium pumilum
svízel nízký
svízel hercynský
Galium verum
svízel syřišťový
kručinka německá
Geranium dissectum
kakost dlanitosečný
Geranium
macrorrhizum
kakost oddenkatý
×
×
k
k
×
×
×
×
×
×
M
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
P
a
a
×
×
×
×
×
k
×
a
k
a
k
a
×
×
×
a
×
×
×
×
×
×
×
a
×
×
×
×
×
×
×
a
×
a
a
×
×
×
×
×
×
×
×
×
P
×
×
×
×
×
×
×
P
×
PM
×
×
P
×
×
×
×
×
×
×
×
×
k
×
×
P
×
svízel slatinný
Genista germanica
a
P
×
pitulník postříbřený
Galeopsis tetrahit agg.
a
×
×
Galanthus nivalis ‘Flore sněženka podsněžník
Pleno’
‘Flore Pleno’
Galeopsis tetrahit
×
×
×
sněženka podsněžník
konopice dvouklaná
×
k
×
a
×
Galium uliginosum
×
×
×
konopice pýřitá
×
×
×
krušina olšová
Galeopsis bifida
×
M
×
Galeopsis pubescens
×
×
×
Galium saxatile
×
×
×
Galeobdolon
argentatum
×
×
×
Galanthus nivalis
×
a
×
Frangula alnus
k
×
P
×
×
×
P
a
×
P
k
128
Vědecké jméno
České jméno
Geranium ×
magnificum
(G ibericum
subsp. ibericum ×
G. platypetalum)
kakost
Geranium pusillum
kakost maličký
5739
5740
a P
×
a
×
Geranium pyrennaicum kakost pyrenejský
×
Geranium robertianum kakost smrdutý
Geum urbanum
kuklík městský
Glechoma hederacea
popenec obecný
Glyceria declinata
zblochan zoubkatý
Glyceria fluitans
zblochan vzplývavý
Glyceria notata
zblochan řasnatý
×
protěž bažinná
Hedera helix
břečťan popínavý
Hemerocalis sp.
denivka
Heracleum
mantegazzianum
bolševník velkolepý
Heracleum
sphondylium
bolševník obecný
Hesperis matronalis
večernice vonná
Hieracium laevigatum
Hieracium lachenalii
Hieracium murorum
M
×
×
×
×
×
×
×
×
a
a
a
P
a
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
M
×
×
×
M
×
×
×
×
a
a
k
×
k
×
×
×
×
a
×
a
a
a
a
a
a
a
a
×
×
×
×
×
×
×
×
a
a
×
×
×
×
P
P
P
P
P
P
×
P
×
×
jestřábník hladký
jestřábník Lachenalův
×
M
Gnaphalium sylvaticum protěž lesní
Gnaphalium
uliginosum
M
k
P
×
×
jestřábník zední
Holcus lanatus
medyněk vlnatý
×
Holcus mollis
medyněk měkký
×
×
Humulus lupulus
chmel otáčivý
Hypericum humifusum
třezalka rozprostřená
Hypericum maculatum
třezalka skvrnitá
×
M
Hypericum perforatum
třezalka tečkovaná
×
×
×
×
×
×
Hypochaeris radicata
prasetník kořenatý
×
×
×
×
×
×
Impatiens glandulifera
netýkavka žláznatá
a
Impatiens noli-tangere
netýkavka nedůtklivá
×
Impatiens parviflora
netýkavka malokvětá
Iris × germanica
kosatec německý
Iris pseudacorus
kosatec žlutý
Iris cf. sibirica
kosatec sibiřský
Juglans regia
ořešák královský
Juncus acutiflorus
sítina ostrokvětá
Juncus articulatus
sítina článkovaná
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
a
a
×
×
a
a
×
×
×
k
PM PM
a
a
k
×
k
a
a
×
×
k
×
a
a
a
a
×
a
a P
k
a
M
×
×
×
k
×
Juncus bufonius
sítina žabí
×
Juncus bulbosus
sítina cibulkatá
×
Juncus conglomeratus
sítina klubkatá
×
×
×
×
×
M
PM
×
×
×
×
129
Vědecké jméno
České jméno
Juncus effusus
sítina rozkladitá
5739
5740
×
Juncus filiformis
sítina niťovitá
×
Juncus squarrosus
sítina kostrbatá
×
Juncus tenuis
sítina tenká
a
Juncus × pratensis
(J. acutiflorus × J.
articulatus)
sítina luční
Juniperus communis
jalovec obecný
Knautia arvensis
okruh chrastavce
rolního
×
×
×
a
×
a
×
×
×
×
×
×
Lamium purpureum
hluchavka nachová
×
Lapsana communis
kapustka obecná
Larix decidua
modřín opadavý
a
a
Lathyrus linifolius
hrachor horský
P
P
Lathyrus pratensis
hrachor luční
Lemna turionifera
okřehek červený
Leontodon hispidus
máchelka srstnatá
Leonurus cardiaca
srdečník obecný
Leucanthemum
ircutianum
kopretina irkutská
ptačí zob obecný
Linaria vulgaris
lnice květel
Lolium perenne
jílek vytrvalý
Lotus corniculatus
štírovník růžkatý
Lotus pedunculatus
štírovník bažinný
Lunaria annua
měsíčnice roční
Lupinus polyphyllus
lupina mnoholistá
Luzula campestris
bika ladní
×
×
×
×
k
a
a
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
a
a
a
a
×
×
×
×
×
a
a
×
×
×
×
×
P
M
×
×
×
P
a
P
×
×
k
a M
×
×
a
×
×
×
a
×
×
×
×
×
×
×
×
a
×
P
×
×
×
a
a
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
M
a P
a
a
×
Luzula multiflora
bika mnohokvětá
P
bika chlupatá
×
Lychnis coronaria
kohoutek věncový
Lychnis flos-cuculi
kohoutek luční
P
×
×
P
×
×
×
×
×
×
a
a
a
a
×
×
×
×
×
×
×
×
×
a
×
×
×
k
×
Lycopus europaeus
karbinec evropský
Lysimachia nemorum
vrbina hajní
×
P
Lycopodium annotinum plavuň pučivá
plavuň vidlačka
k
×
Luzula pilosa
Lycopodium clavatum
k
k
×
×
Leucanthemum vulgare okruh kopretiny bílé
agg.
Ligustrum vulgare
×
a
hluchavka bílá
k
k
×
hluchavka objímavá
hrachor lesní
a
×
Lamium album
okřehek menší
×
M
Lamium amplexicaule
Lathyrus sylvestris
×
M
a
locika kompasová
Lemna minor
×
×
×
Laburnum anagyroides štědřenec odvislý
Lactuca serriola
×
P
k
k
×
P
k
130
Vědecké jméno
České jméno
5739
5740
×
Lysimachia nummularia vrbina penízková
Lysimachia punctata
vrbina tečkovaná
Lysimachia vulgaris
vrbina obecná
Mahonia aquifolium
mahónie
cesmínolistá
a
×
×
×
Malva moschata
sléz pižmový
sléz přehlížený
Matricaria discoidea
heřmánek terčovitý
Matricaria chamomilla
heřmánek pravý
Medicago lupulina
tolice dětelová
Medicago sativa
tolice setá
Melampyrum pratense
černýš luční
Melilotus albus
komonice bílá
Melilotus officinalis
komonice lékařská
Mentha × piperita (M.
aquatica × M. spicata)
máta peprná
Mentha × rotundifolia
(M. spicata × M.
suaveolens)
máta huňatá
Mentha arvensis
máta rolní
Menyanthes trifoliata
vachta trojlistá
Meum athamanticum
koprník štětinolistý
×
×
jabloň domácí
Malva neglecta
Microrrhinum minus
×
×
Maianthemum bifolium pstroček dvoulistý
Malus domestica
×
×
×
×
×
×
×
a
a
a
×
×
×
a
a
×
×
×
Milium effusum
pšeníčko rozkladité
mateřka trojžilná
Molinia caerulea agg.
okruh bezkolence
modrého
×
a
a
a
×
×
×
×
pomněnka rolní
pomněnka hajní
Myosotis sparsiflora
pomněnka řídkokvětá
Myosotis stricta
pomněnka
drobnokvětá
Myosotis sylvatica
pomněnka lesní
Myosotis cf. sylvatica
pomněnka lesní
Myosoton aquaticum
křehkýš vodní
Narcissus poëticus
narcis bílý
Narcissus sp.
narcis
Nardus stricta
smilka tuhá
Orthilia secunda
hruštice jednostranná
Othocalis siberica
ladoňka sibiřská
×
×
×
×
×
a
×
a
a
×
×
×
×
a
×
×
×
×
×
×
×
×
×
P
×
×
×
×
a
a
×
M
×
×
×
P
×
a M
×
M
×
k
×
k
M
k
×
×
×
×
mléčka zední
Myosotis arvensis
k
P
a
×
×
P
×
P
×
×
×
×
a P
a
a
a
×
×
×
×
×
×
×
×
×
P
×
×
×
P
×
P
P
P
×
×
P
×
×
Muscari armeneniacum modřenec arménský
Myosotis nemorosa
×
×
hledíček menší
Moehringia trinervia
Mycelis muralis
×
P
k
k
×
P
PM
P
P
×
×
a
a
a
×
×
×
×
a
×
×
×
k
a
×
k
a
a
k
131
5739
5740
Vědecké jméno
České jméno
Oxalis acetosella
šťavel kyselý
Oxalis stricta
šťavel evropský
Papaver rhoeas
mák vlčí
×
Papaver somniferum
mák setý
a
Parthenocissus inserta
loubinec popínavý
Pastinaca sativa
pastinák setý
Peplis portula
kalužník šruchový
Persicaria amphibia
rdesno obojživelné
Persicaria hydropiper
rdesno peprník
×
×
Persicaria lapathifolia
rdesno blešník
×
×
Persicaria maculosa
rdesno červivec
Persicaria minor
rdesno menší
Petasites albus
devětsil bílý
Petasites hybridus
devětsil lékařský
Peucedanum
ostruthium
všedobr horský
Peucedanum palustre
smldník bahenní
Phalaris arundinacea
chrastice rákosovitá
Phalaris arundinacea
‘Picta’
chrastice rákosovitá
‘Picta’
Philadelphus
pubescens
pustoryl pýřitý
×
×
chlupáček zední
chlupáček
×
×
a
×
×
P
×
k
×
×
×
×
×
a
k
k
×
×
×
×
a
×
×
×
×N
×
×
k
P
×
×
×
×
×
×
×
×
a
a
×
×
a M
a
a
a
a
×
×
×
P
P
k
a
a
chlupáček oranžový
Pilosella lactucella ×
×
×
×
smrk černý
×
×
M
×
smrk ztepilý
chlupáček myší
ouško
k
×
a P
Picea abies
Pilosella lactucella
k
M
a
P
chlupáček klubkatý
a
×
zvonečník klasnatý
Pilosella glomerata
a
×
×
zvonečník černý
chlupáček trsnatý
×
×
a
Phyteuma spicatum
chlupáček květnatý
×
×
×
Phyteuma nigrum
Pilosella floribunda
×
×
×
Pilosella caespitosa
×
a P
×
rákos obecný
smrk sitka
×
×
Phragmites australis
smrk pichlavý
×
PM
bojínek luční
Picea sitchensis
×
×
plamenka šídlovitá
Picea pungens
×
a
Phleum pratense
Pilosella aurantiaca
×
a M
Phlox subulata
Picea mariana
×
k
P
P
×
P
P
P
×
×
×
×
×
Pimpinella major
bedrník větší
Pimpinella saxifraga
bedrník obecný
×
Pinus banksiana
borovice Banksova
a
Pinus strobus
borovice vejmutovka
a
a
a
a
×
k
k
M
k
M
k
M
k
×
×
×
×
a
a
k
a
a
a
a
k
132
Vědecké jméno
České jméno
Pinus sylvestris
borovice lesní
5739
5740
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
Plantago lanceolata
jitrocel kopinatý
×
Plantago major
jitrocel větší
×
Platanthera cf. bifolia
vemeník dvoulistý
Poa angustifolia
lipnice úzkolistá
Poa annua
lipnice roční
Poa compressa
lipnice smáčknutá
Poa humilis
lipnice namodralá
Poa nemoralis
lipnice hajní
Poa palustris
lipnice bahenní
M
M
Poa pratensis
lipnice luční
×
×
×
Poa trivialis
lipnice obecná
×
×
Polygala vulgaris
vítod obecný
Polygonatum
multiflorum
kokořík mnohokvětý
Polygonum aviculare
agg.
okruh truskavce
ptačího
Populus × canadensis
cf. ‘Serotina’
topol kanadský
‘Serotina’
Populus nigra ‘Italica’
topol černý ‘Italica’
Populus tremula
topol osika
Potamogeton natans
rdest vzplývavý
Potentilla anserina
mochna husí
Potentilla argentea
mochna stříbrná
Potentilla erecta
mochna nátržník
Potentilla reptans
mochna plazivá
×
×
k
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
P
×
×
M
P
×
×
a
a P
×
×
k
×
a
a
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
Potentilla verna
mochna jarní
P
Primula elatior
prvosenka vyšší
a
a
Prunella vulgaris
černohlávek obecný
×
×
×
×
×
Prunus avium
třešeň ptačí
×
×
×
×
×
Prunus cerasifera
slivoň myrobalán
Prunus domestica
slivoň švestka
×
Prunus padus
střemcha obecná
×
×
×
Prunus spinosa
trnka obecná
×
×
×
Pseudotsuga menziesii
douglaska tisolistá
Pteridium aquilinum
hasivka orličí
Puccinellia distans
zblochanec oddálený
Pulmonaria officinalis
plicník lékařský
Pyrola minor
hruštička menší
Pyrus communis
hrušeň obecná
Quercus petraea
dub zimní
Quercus robur
dub letní
Quercus rubra
dub červený
×
×
×
a
×
×
a
a
a
×
a
a
a
×
a
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
k
a
×
k
×
×
×
×
a
×
×
×
×
×
×
×
×
a
a
a
a
a
a
133
Vědecké jméno
České jméno
Ranunculus acris
pryskyřník prudký
Ranunculus flammula
pryskyřník plamének
5739
5740
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
Ranunculus nemorosus pryskyřník hajní
×
×
×
×
×
×
×
×
×
Ranunculus repens
pryskyřník plazivý
Ranunculus sceleratus
pryskyřník lítý
Reynoutria ×
bohemica (R. japonica
var. japonica ×
R. sachalinensis)
křídlatka česká
Reynoutria japonica
křídlatka japonská
a
Reynoutria
sachalinensis
křídlatka sachalinská
a
Rhinanthus cf. minor
kokrhel menší
Rhus typhina
škumpa orobincová
Ribes nigrum
rybíz černý
Ribes rubrum agg.
okruh rybízu
červeného
a
Ribes uva-crispa
srstka angrešt
×
Robinia pseudoacacia
×
×
×
a M
Rorippa palustris
rukev bažinná
růže šípková
Rosa canina subsp.
corymbyfera
růže šípková křovištní
Rosa dumalis subsp.
subcanina
růže podhorská
pašípková
Rosa rugosa
růže svraskalá
Rubus caesius
ostružiník ježiník
Rubus clusii
ostružiník
tmavozelený
Rubus fabrimontanus
ostružiník jemnozubý
Rubus gracilis
ostružiník huňatý
Rubus idaeus
ostružiník maliník
Rubus koehleri
ostružiník pichlavý
Rubus mollis
ostružiník měkký
a
k
P
a
k
k
×N
a
k
k
?
×
×
×
a
trnovník akát
Rosa canina
a
×
a
×
×
×
a
×
P
×
×
×
×
×
P
a
×
×
×
a
×
a
×
×
×
P
k
×
PM
×
PM
×
×
×
×
×
×
×
PM
P
×
k
P
P
×
×
×
×
P
×
×
Rubus nessensis
ostružiník vzpřímený
Rubus pedemontanus
ostružiník žláznatý
×
×
×
Rubus plicatus
ostružiník řasnatý
×
×
×
Rubus schleicheri
ostružiník nicí
Rubus ser. Glandulosii
ostružiník ser.
Glandulosii
Rubus sprengelii
ostružiník tenkovětvý
Rubus ‘Thornfree’
ostružiník ‘Thornfree’
Rubus vestitus
ostružiník
hustochlupý
Rumex acetosa
šťovík kyselý
×
×
Rumex acetosella
šťovík menší
×
×
×
×
×
P
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
P
×
P
P
k
a
PM
×
k
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
134
Vědecké jméno
České jméno
Rumex aquaticus
šťovík vodní
Rumex crispus
šťovík kadeřavý
Rumex obtusifolius
šťovík tupolistý
Sagina procumbens
úrazník položený
Salix × fragilis (S. alba
× S. euxina)
vrba
Salix alba
vrba bílá
Salix aurita
vrba ušatá
Salix cf. × capreola (S.
aurita × S. caprea)
vrba
Salix caprea
vrba jíva
Salix cinerea
vrba popelavá
Salix euxina
vrba křehká
Salix purpurea
Salix repens
5739
5740
×
k
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
P
×
×
P
×
×
×
×
×
P
P
×
P
vrba nachová
vrba plazivá
vrba košíkářská
bez černý
Sambucus racemosa
bez červený
×
×
Sanguisorba officinalis
krvavec toten
×
×
Saponaria officinalis
mydlice lékařská
Scirpus sylvaticus
skřípina lesní
Scleranthus annuus
chmerek roční
Scorzoneroides
autumnalis
máchelka podzimní
Scrophularia nodosa
krtičník hlíznatý
šišák vroubkovaný
Sedum cf. hispanicum
rozchodník španělský
Sedum cf. rupestre
subsp. erectum
rozchodník
suchomilný přímý
×
×
×
×
×
k
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
P
×
×
×
×
×
×
a
Senecio jacobaea
starček přímětník
Senecio ovatus
starček Fuchsův
Senecio sylvaticus
starček lesní
Senecio vulgaris
starček obecný
Silene latifolia subsp.
alba
silenka širolistá bílá
Silene noctiflora
silenka noční
Sinapis arvensis
hořčice polní
lilek rajče
Solanum tuberosum
lilek brambor
Solidago canadensis
zlatobýl kanadský
×
×
×
×
a
×
Solanum lycopersicum
×
a
rozchodník šestiřadý
hulevník Loeselův
×
×
rozchodník pochybný
hulevník lékařský
×
k
×
×
×
PM
Sedum sexangulare
Sisymbrium loeselii
×
×
Sedum spurium
Sisymbrium officinale
×
×
Salix viminalis
Sambucus nigra
Scutellaria galericulata
×
×
×
×
×
×
a
×
×
×
×
×
×
×
a
×
×
×
×
×
P
×
×
×
M
k
×
×
P
×
×
k
×
a
a
a
a
a
a
k
135
Vědecké jméno
České jméno
Solidago gigantea
zlatobýl obrovský
Sonchus arvensis
mléč rolní
Sonchus asper
mléč drsný
Sonchus oleraceus
mléč zelinný
Sorbus aria
jeřáb muk
Sorbus aucuparia
jeřáb ptačí
Sorbus intermedia
jeřáb prostřední
Sparganium erectum
zevar vzpřímený
Spergula arvensis
kolenec rolní
Spergularia rubra
kuřinka červená
Spiraea × billardii (S.
alba × S. douglasii)
tavolník Billardův
Spiraea douglasii
tavolník Douglasův
Spiraea latifolia
tavolník širolistý
Spiraea × macrothyrsa
(S. douglasii × S.
latifolia)
tavolník
Spirodela polyrhiza
závitka
mnohokořenná
5739
5740
a
×
k
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
a
×
×
×
×
×
×
×
k
a
×
×
a
k
×
M
×
×
×
×
P
×
×
a P
k
a P
M
a P
×
k
k
a
a
×
×
×
×
a P
M
k
×
Stachys palustris
čistec bahenní
Stachys sylvatica
čistec lesní
Stellaria alsine
ptačinec mokřadní
×
×
×
×
Stellaria graminea
ptačinec trávovitý
×
×
×
×
Stellaria holostea
ptačinec velkokvětý
Stellaria media
ptačinec žabinec
Stellaria nemorum
ptačinec hajní
Succisa pratensis
čertkus luční
Symphoricarpos albus
pámelník bílý
Symphytum officinale
kostival lékařský
Syringa cf. × chinensis
(S. persica × S.
vulgaris)
šeřík čínský
Syringa vulgaris
šeřík obecný
Tanacetum vulgare
vratič obecný
Taraxacum atrox
pampeliška úděsná
P
Taraxacum
baeckiiforme
pampeliška přečasná
P
Taraxacum crassum
pampeliška tlustá
Taraxacum cf.
diastematicum
pampeliška
mezernatá
Taraxacum ekmanii
pampeliška salátová
Taraxacum elegantius
pampeliška půvabná
Taraxacum
exsertiforme
pampeliška
vyčnívající
P
Taraxacum gentile
pampeliška
šavlozubá
P
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
M
×
×
×
×
×
×
×
×
a
a
×
×
×
k
×
×
×
×
a
a
×
a
a
a
a
×
×
×
×
×
×
×
×
×
a
a
×
×
×
P
a
×
P
P
P
P
P
P
136
5739
5740
Vědecké jméno
České jméno
Taraxacum hepaticum
pampeliška bezzubá
P
Taraxacum lundense
pampeliška lundská
P
Taraxacum
macranthoides
pampeliška učesaná
Taraxacum cf. ohlsenii
pampeliška
Ohlsenova
P
Taraxacum
pectinatiforme
pampeliška hřebenitá
P
Taraxacum cf.
saxonicum
pampeliška saská
P
Taraxacum sellandii
pampeliška
Sellandova
P
Taraxacum sertatum
pampeliška věncová
P
Taraxacum
subxanthostigma
pampeliška brunátná
P
Taraxacum urbicola
pampeliška návesní
P
Taxus baccata
tis červený
a
Thlaspi arvense
penízek rolní
Thymus pulegioides
mateřídouška vejčitá
Tilia cordata
lípa srdčitá
Tilia platyphyllos
lípa velkolistá
Torilis japonica
tořice japonská
P
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
k
k
P
P
P
P
P
P
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
Tragopogon pratensis
kozí brada luční
Trientalis europaea
sedmikvítek evropský
Trifolium arvense
jetel rolní
×
Trifolium aureum
jetel zlatý
×
Trifolium campestre
jetel ladní
×
×
Trifolium dubium
jetel pochybný
×
×
Trifolium hybridum
jetel zvrhlý
Trifolium medium
jetel prostřední
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
k
a
a
a
×
×
×
×
Trifolium pratense
jetel luční
×
×
×
×
×
×
×
×
×
Trifolium repens
jetel plazivý
×
×
×
×
×
×
×
×
×
Trifolium spadiceum
jetel kaštanový
Tripleurospermum
inodorum
heřmánkovec
nevonný
Trisetum flavescens
trojštět žlutavý
Tussilago farfara
podběl lékařský
Typha latifolia
orobinec širokolistý
Ulmus glabra
jilm drsný
Ulmus laevis
jilm vaz
Urtica dioica
kopřiva dvoudomá
Urtica urens
kopřiva žahavka
Utricularia australis
bublinatka jižní
Vaccinium myrtillus
brusnice borůvka
Vaccinium oxycoccos
klikva bahenní
P
×
×
×
×
×
×
k
k
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
a
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
k
PM
M
k
×
×
P
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
k
137
5739
Vědecké jméno
České jméno
Vaccinium uliginosum
brusnice vlochyně
Vaccinium vitis-idaea
brusnice brusinka
×
×
×
Valeriana dioica
kozlík dvoudomý
×
P
×
Verbascum thapsus
divizna malokvětá
Veronica arvensis
rozrazil rolní
Veronica beccabunga
rozrazil potoční
Veronica filiformis
rozrazil nitkovitý
Veronica chamaedrys
rozrazil rezekvítek
×
×
×
×
Veronica officinalis
rozrazil lékařský
Veronica persica
rozrazil perský
Veronica scutellata
rozrazil štítkovitý
Veronica serpyllifolia
rozrazil douškolistý
Veronica sublobata
rozrazil laločnatý
Viburnum lantana
kalina tušalaj
Viburnum opulus
kalina obecná
Vicia cracca
vikev ptačí
Vicia hirsuta
vikev chlupatá
Vicia sativa
vikev setá
Vicia sepium
vikev plotní
Vicia sylvatica
vikev lesní
5740
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
a
×
×
×
×
×
×
×
a
a
a
a
×
×
×
×
P
×
×
violka psí
violka zahradní
×
×
×
k
×
a
×
×
×
P
a
a
×
×
×
×
×
×
×
×
P
×
×
×
×
×
×
P
×
×
×
P
×
×
violka rolní
Viola × wittrockiana
×
×
Viola canina
violka Rivinova
×
×
Viola arvensis
Viola riviniana
×
×
a
violka lesní
×
a
×
×
Viola reichenbachiana
×
M
barvínek menší
violka vonná
×
×
×
vikev čtyřsemenná
violka bahenní
×
×
a P
×
Vinca minor
Viola odorata
×
×
×
k
×
Vicia tetrasperma
Viola palustris
×
P
×
P
a
a
a
a
×
×
×
×
P
M
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
k k
P
a
k
P
M
P
k
×
×
×
k
a
138
Summary
Flora of the Plesná town (west Bohemia) and its surroundings
Jiří Velebil & Jiří Brabec
The surroundings of Plesná town (Cheb district) is one of the least floristically explored area in
the Czech Republic. In 2009–2014 (exspecialy 2014) survey of local flora covering 12 squares of
mapping grid (each square with area about 2 km2) located in the vicinity of the Plesná town near
the state border with Germany was performed. In total 594 taxons and cultivars (484 native and
110 adventitious) were found in research area of 11,6 km2 . Occurrence of 10 specially protected
species and 48 taxons from the Red list was discovered. The most important finding is the occurrence of the two Rubus species – Rubus sprengelii and R. vestitus growing at the locality to the
west of the Plesná railroad station. There were also recorded two regionally uncommon species:
Carex flacca (growing in the mineral spring area near Smrčina village) and Leonurus cardiaca (located to the northwest of the Velký Luh village). Occurrence of Lemna turionifera in the Bamberk
district in Plesná represent an important evidence of expansion of this invasive species.
seznam autorů
Petr Beran
Sokolovská uhelná
právní nástupce, a.s., archiv společnosti
Staré náměstí 69
356 01 Sokolov
[email protected]
RNDr. Jiří Hejkal
Městský úřad Kraslice
odbor životního prostředí
nám. 28. října 1438
358 20 Kraslice
[email protected]
Mgr. Michal Beránek
Muzeum Cheb,
p. o. Karlovarského kraje
nám. Krále Jiřího z Poděbrad 493/4
350 11 Cheb
[email protected]
Mgr. Eva Holá
katedra botaniky
Přírodovědecká fakulta
Jihočeská univerzita
Branišovská 1760
370 05 České Budějovice
[email protected]
Pavel Bezděčka
Muzeum Vysočiny Jihlava, p. o.
Masarykovo nám. 55
586 01 Jihlava
[email protected]
RNDr. Jiří Brabec
Muzeum Cheb,
nám. Krále Jiřího z Poděbrad 493/4
350 11 Cheb
[email protected]
Dr. Albin Buchholz
Bärenstraβe 7a, 08523 Plauen
[email protected]
Mgr. Zdenka Čepeláková
emeritní pracovnice
Letohrádek Ostrov
pobočka Galerie umění Karlovy Vary,
p. o. Karlovarského kraje, Zámecký park 226
363 01 Ostrov
Mgr. Daniel Dvořák
Ústav botaniky a zoologie
Masarykova univerzita
Kotlářská 2
611 37 Brno
[email protected]
Mgr. Jiří Košnar, Ph.D.
katedra botaniky
Branišovská 1760
[email protected]
Mgr. Igor Malenovský, Ph.D. Ústav botaniky a zoologie
Kotlářská 2, 611 37 Brno &
Entomologické oddělení
Moravské zemské muzeum
Hviezdoslavova 29a
627 00 Brno
[email protected]
[email protected]
Mgr. Vladimír Melichar
Křižíkova 9, 360 01 Karlovy Vary
[email protected]
RNDr. Jaroslav Michálek
Muzeum Sokolov,
Zámecká 1, 356 01 Sokolov
[email protected]
311
312
Mgr. Jiří Pešta
Státní oblastní archiv v Třeboni
Husova 143/I, 379 01 Třeboň
[email protected]
PhDr. Karel Řeháček
Státní oblastní archiv v Plzni
Sedláčkova 44
306 12 Plzeň
[email protected]
Diana Řeháčková
Dvořákova 25, 301 00 Plzeň
[email protected]
Ing. Petr Uhlík
Muzeum Sokolov,
Zámecká 1, 356 01 Sokolov
[email protected]
Ing. Jiří Velebil
Výzkumný ústav Silva Taroucy
pro krajinu a okrasné zahradnictví
v. v. i., odbor kulturní krajiny a sídel
Květnové náměstí 391
252 43 Průhonice
[email protected]
RNDr. Pavel Řepa
Muzeum Českého lesa
Třída Míru 447
347 01 Tachov
[email protected]
Mgr. Tomáš Velička
Ústav českých dějin
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
nám. Jana Palacha 2
116 38, Praha 1
[email protected]
Mgr. Jan Sychra, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie
Kotlářská 2
611 37 Brno
[email protected]
Mgr. Eliška Vicherová
katedra botaniky
Branišovská 1760
[email protected]
RNDr. Táňa Štechová, Ph.D.
katedra botaniky
Branišovská 1760
[email protected]
Mgr. Lubomír Zeman
Národní památkový ústav,
územ. odbor. pracoviště v Lokti
Kostelní 81, 357 33 Loket
[email protected]
Mgr. Přemysl Tájek
AOPK ČR
Správa CHKO Slavkovský les
a krajské středisko Karlovy Vary
pracoviště Mariánské Lázně
Hlavní 504
353 01 Mariánské Lázně
[email protected]

pdf zde... - Muzeum Cheb

Transkript

Podobné dokumenty

Celý článek ("pdf")

pdf zde... - Muzeum Cheb

Obsah kanabinoidů v konopí setém

pdf zde... - Muzeum Cheb

Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition

hnízdící Ptactvo v Přírodní rezervaci diana Po 35 letech