Metodika „Sfumato® – Splývavé čtení®“ a + b = c

Metodika „Sfumato ® – Splývavé čtení ® “
Úvod
V současné době se stále setkáváme s neúspěchy ve čtení, a proto je důležité nejen poruchy pojmenovat,
ale hlavně postihnout příčinu špatného čtení a těmto nesprávným projevům předcházet.
Na cestě k dobrému čtení musíme projít celou řadou plynulých přechodů. Souhrou jednotlivých funkcí
získáme komplexní čtecí schopnost.
a
funkce složek
+
b
metodické kroky
=
c
správné čtení
Podmínkou pro tuto rovnici, podmínkou úspěchu, je učitel sám.
učitel musí být sám hluboce zaujat obsahem;
nic nesmí považovat za ztrátu času;
vidět vztah mezi tělesnými, duševními i rytmickými zákonitostmi ve vývoji dítěte
(schopnost empatie).
„Sfumato ® “ – „Splývavé čtení ® “
Metodika SFUMATO
Technika SPLÝVAVÉ ČTENÍ
=> řeší zbytečné školní selhávání
=> řeší přenos smyslových informací a jejich zpracování
Podle záznamu ze SPEKTROGRAMU (viz obrázek číslo 1) je patrné, že v samém začátku se pracuje
téměř 20× pomaleji než u dosud používaných metod učení čtení.
Obr. č. 1: SPEKTROGRAM pro samohlásky „o“ a „ó-ó-ó-ó-ó-ó-ó-ó“
Copyright © 1986 – 2007 PaedDr. Mária Navrátilová & ABC Music
®
v.o.s.
www.abcmusic.cz
J ednotlivé orgány, které s e účas tní při proc esu učení, navazují na sebe v přes né posloupnos ti
ZRAK-HLAS-SLUCH. Z hlediska fyziologie centrálního nervového systému a smyslového vnímání orgány
pracují na základě zpětných vazeb, pro které je vytvořený dostatečný časoprostor, dochází na „pozadí “ (v CNS)
k vědomému zpracování, k vytvoření dokonalého, bezchybného DYNAMICKÉHO STEREOTYPU.
Pracujeme od jednoduššího ke složitějšímu na základě jednoznačnosti předkládaného (ZÁKON KONTRASTU)
nejen z hlediska zraku a sluchu, ale i z hlediska hlasového aparátu, kterému je nutné věnovat stejnou důležitost,
pozornost (viz výběr písmen).
Dodržujeme správné fyziologické tvoření hlásek s dlouhou expozicí a správnou intonací (viz obr. č. 2)
na PROŽITKOVÉM UČENÍ proto, aby došlo k lepšímu zapamatování. Pracujeme krokově – na každý
následující krok postoupíme teprve po dokonalém zvládnutí toho předcházejícího kroku.
S opakovacím prvkem pracujeme v rámci využití mezipředmětových vztahů tak, aby se vytvořily dokonalé
zrakové i sluchové obrazy. Pracujeme s vybavováním obrazů, dokreslováním, aby znalost předložného nebyla
jen globální, ale i detailní. Tím docílíme dokonalý obraz.
INTONAČNÍ VÝVOJ (viz. obr. č. 2) má své zákonitosti vycházející z intonace lidské řeči a opírající se o genetický
vývoj. Fyziologické tvoření hlásek a jejich napojování probíhá s ohledem na respektování změn při zpomalení
procesu, tedy tak, aby byl zachován hlasitý čtecí projev.
VOLBA písmen O S B U A má své opodstatnění; aby došlo ke správné zrakové i sluchové analýze, nemělo by se
jejich pořadí zaměňovat. Podpoří se i připravenost hlasového aparátu pro dokonalou plynulou čtecí techniku
s ohledem na dechovou kapacitu (dochází k postupnému prodlužování dechové fráze).
Obr. č. 2: INTONAČNÍ VÝVOJ
PÍSMENO (HLÁSKA)
SLABIKA
JEDNOSLABIČNÉ SLOVO
DVOUSLABIČNÉ SLOVO
SLOVO VE VĚTĚ
VÍCE SLOV VE VĚTĚ
INTERPRETACE TEXTU
DRAMATICKÝ PRVEK
Copyright © 1986 – 2007 PaedDr. Mária Navrátilová & ABC Music
®
v.o.s.
www.abcmusic.cz
METODICKÉ KROKY – MYŠLENKOVÁ MAPA (obr. č. 3)
Copyright © 1986 – 2007 PaedDr. Mária Navrátilová & ABC Music
®
v.o.s.
www.abcmusic.cz
1. část: EXPOZICE HLÁSKY (uvedení písmene)
Příprava zrakového, hlasového a sluchového aparátu.
Vyvozování písmene využitím mezipředmětových vztahů:
• pohybový, hudební, dramatický, výtvarný prvek;
• činnostní výchova (zapojení hmatu, jemné motoriky).
OKO
HLAS
– se vykmitává, nanahlíží dostatečně dlouho na písmeno;
– dlouze exponuje hlásku správně fyziologicky, učí se tzv. volat ve své mluvní tónině
(dodržení hlasové hygieny);
SLUCH
– se učí zvukovou podobu předložené litery exponované hlasem. Sluchová dráha je
mnohem komplikovanější než většina jiných senzorických drah, proto je třeba
dostatečného času k naposlouchání. Z hlediska sluchové analýzy předkládáme
hlásky v co největším protikladu, aby došlo k jejich dokonalému rozlišení.
2. část: 1. STUPEŇ SYNTÉZY (syntéza dvou hlásek)
Čtecí výcvik se záměnou písmen a sluchový výcvik (nejdříve záměna samohlásek, poté souhlásek).
OKO
– po fixačním pohybu nastává sakadický pohyb z písmene na písmeno v přesné posloupnosti
ještě v době hlasové expozice 1. hlásky => oko pracuje dopředu (v předstihu) tak,
aby došlo ke zpracování v CNS všech zpětných vazeb (vědomé kontrolované
zpracování);
HLAS
– na základě inervace svalstva hlasového aparátu exponujeme druhou hlásku navázáním
(bez přerušení) – legatovým způsobem správně fyziologicky (viz intonační křivka – graf);
SLUCH
– z důvodu dokonalé sluchové analýzy postupujeme od většího kontrastu k menšímu:
ZVUK × TÓN, TÓN – TÓN.
Syntéza dvou hlásek probíhá v koordinaci všech zúčastněných smyslových orgánů prostřednictvím
hlasového aparátu, tedy v přesné posloupnosti ZRAKHLASSLUCH velice pomalu, aby došlo
k vytvoření bezchybného dynamického stereotypu, který je základem pro správné vytvoření techniky čtení.
CNS má dost času k vytvoření všech zpětných vazeb a tempo si volí podle rychlosti zpracování, tedy
individuálně. Uplatňuje se zde individuální časový spínač pro vytvoření dynamického stereotypu.
Při legatovém provedení (napojování 2 hlásek) dbáme na správné fyziologické tvoření a hlasitý
projev, což se projevuje ve správné intonaci (viz graf intonačního vývoje). Uplatňujeme zákon
kontrastu. První i druhou hlásku tvoříme vždy co nejdéle, tak aby nám stačila dechová kapacita.
V tomto okamžiku opět dochází k výcviku dechového i hlasového aparátu.
3. část: 2. STUPEŇ SYNTÉZY (syntéza tří hlásek – princip jednoslabičnosti)
Začíná se tvořit čtecí návyk. Vedeme žáka k obsahu přečteného, aby nedošlo jen k izolovanému
technickému zpracování znaků.
1. fáze
2. fáze
– používáme pouze dlouze exponující hlásky;
– jako první písmeno používáme tzv. výbuchové – tlačené, bezhlasné souhlásky.
V první fázi je proces stále pomalý, dlouhá expozice každé hlásky. Soustřeďujeme se na předimenzování
délky 1. hlásky, abychom oko soustředili na 1. písmeno. Upřednostníme fixační pohyb před sakadickým.
Třetí hlásku exponujeme hlasitě co možná nejdéle. Sluch má dostatek času na naposlouchání a
na rozlišení tří hlásek. Prodlužujeme dechovou frázi pro expozici dalších hlásek. Analyzuje se
ZVUK×TÓN×ZVUK, TÓN–TÓN×ZVUK, TÓN–TÓN–TÓN. Z hlediska intonace dodržujeme melodickou
linku podle grafu intonačního vývoje, který vychází z fyziologického tvoření hlásek a jejich napojování.
Ve druhé fázi prostřednictvím tlačených, výbuchových souhlásek dochází ke zkracování délky
samohlásek přirozenou cestou. Opakovací prvek zde hraje důležitou roli.
Copyright © 1986 – 2007 PaedDr. Mária Navrátilová & ABC Music
®
v.o.s.
www.abcmusic.cz
4. část: ČTENÍ SLOV; ČTENÍ ZE SLABIKÁŘE
A) SYNTÉZA ČTYŘ HLÁSEK
Přenášení akcentu ve slově. Změna intonace dle intonačního grafu.
1. fáze
2. fáze
– bez dlouhých samohlásek;
– s dlouhými samohláskami, které rozlišujeme výrazným čtením.
Dochází k vytvoření dynamického stereotypu. Žák je veden k chápání přečteného, nejen otázkou
učitele „Co jsi přečetl?“ – „Co to znamená?“, ale přímo v technice čtení (oko čte dopředu před
hlasovou expozicí) je vytvořen časoprostor na zpracování přečteného.
B) ČTENÍ ZE SLABIKÁŘE
1. fáze: hromadné čtení
Zpočátku pouze hromadné čtení, kde se čtecí proces stále udržuje v pomalejším tempu. Upevňujeme
čtecí návyk. Dodržujeme intonaci slova ve větě, změnu intonace při čtení více slov (viz graf).
2. fáze: kombinace hromadného a individuálního čtení
Od hromadného čtení přecházíme k individuální četbě, kde čtecí tempo určuje CNS podle rychlosti
zpracování. Dodržujeme individuální přístup.
3. fáze: dramatizace, přednes čteného textu
Podmínkou dobrého přednesu čteného textu je dramatická výchova. Dramatický projev je především
akce, proto se musíme obrátit k vlastnímu tělu jako zdroji tvořivých podnětů a vidět v něm materiál,
prostřednictvím kterého se budeme vyjadřovat. Pokud žák projde zážitkovým učením, není odsouzen
jen k mechanické reprodukci slov, striktnímu čtení ve všem všudy definitivního textu, ale zapojuje se
do obsahu napsaného, rozvíjí svou fantazii.
Toto zážitkové učení přenášíme do čtenářského výkonu, což se odráží v interpretaci,
umožní vyjádřit pocity z přečteného. Žák se více přibližuje správnému frázování a tempu čteného textu.
Učíme ho tím rozlišovat subjektivní a objektivní sdělení, komunikační záměr. Prostřednictvím
obměněné reprodukce se vytváří vlastní postoj k přečtenému, pozitivní vztah k literatuře i k dalším
druhům umění založených na uměleckém textu. Rozvíjí se emocionální a estetické cítění.
Copyright © 1986 – 2007 PaedDr. Mária Navrátilová & ABC Music
®
v.o.s.
www.abcmusic.cz