2 I 2015

ČÍMSKÉ LISTY
2 I 2015
Slovo na úvod
Váţení a milí spoluobčané a čtenáři,
dostalo se Vám do rukou další číslo Čímských listů.
„mlynářské“, toto je tak trochu „letecké“.
Minulé číslo bylo
Díky panu Jandusovi z Pohodnice, který pracoval jako řídící leteckého provozu ruzyňského letiště v Jenči, se dozvíte, jak to na pracovišti letového provozu
chodí.
Při hledání zajímavostí z naší kroniky jsme narazili shodou okolností také na
zmínku o letadlech a tak jsme ji do časopisu pouţili. Je z roku 1945 z konce války
a na stejnou událost z tohoto roku jsme se zeptali i pamětníka pana Kamila Urbana
staršího.
Do historie staveb se nám dostala hádanka „ Co bylo v díře ?“ a odpověď
nám prozradil pan Josef Snopek.
Na Malčanech je nové informační centrum. Více se dozvíte z článku pana Miloše Haniše.
Nezapomněli jsme ani na naše nejmenší, trochu zábavy pro velké a špetku
uţitečných informací.
Doufáme, ţe si kaţdý z čtenářů najde alespoň něco, co ho bude bavit.
Příjemné počtení Vám přeje
kolektiv autorů (VH)
Opravené Malčany
Foto : MH
2
Z historie obce
ZAJÍMAVÉ ÚDAJE Z NAŠÍ KRONIKY
Převzato z kroniky :
Rok 1945 – Na úsvitě
„Vítězná východní fronta postupovala vichrem na západ a vylodění západní spojenci
probíjeli se rovněţ vpřed …..
V těch dnech nevyhnula se část Čími Moráň nechtěnému bombardování ze
strany spojenců. Tři aviony – pevnosti - pluly k severu, vodítkem jim byl tok Vltavy.
Od Ţivohošti – snad z rozkazu - snad z vlastní iniciativy - vylétly proti nim tři malé německé stíhačky. Tři laštovky proti třem orlů. Jak se dalo čekat, také to tak dopadlo. V několika vteřinách byly sestřeleny. Dvě se zřítily na místě, jedna zanesena větrem aţ do Chotilska. Přece se avšak jedné podařilo nepřátelskému avionu zapálit
benzínovou nádrţ. Aviatik, aby zachránil sebe i stroj, vyhazoval náklady bomb. Řeka
vřela, sloupy vod vzpínaly se k obloze. Aviatik zahnul pak nad prázdná pole a vyhodil zbytek velkých i malých bomb. Potom střemhlavým letem udusil poţár. Zasaţena
samota Hrdlička, vyhořela stodola a v polích byly krátery velkých bomb. Jak byly zápalné i ty malé bomby svědčí, ţe i hranice sloţených klád po zasaţení vzplanula jako
svíce. V lesích a křovinatých stráních vzniklé poţáry uhaseny pohotově přispěchavšími muţi z Moráně a Čími. „
Tolik říká kronika. A stejná událost očima a ústy pamětníka pana Kamila
Urbana staršího. Rozhovor s ním udělal pan Miloš Haniš.
MH: Na spíše pracovních krátkých setkáních jsem se seznámil s panem Kamilem
Urbanem. Tímto bych ho chtěl pozdravit. „Dobrý den. Narazili jsme na takovou
zvláštnost, o které je zmínka v kronice Obce Čím a tím je období konce 2. světové
války, rok 1945, kdy v oblasti Hrdlička, měly údajně spadnout dvě německé stíhačky.
Nás i čtenáře by zajímalo, jestli tam doopravdy spadly.“
KU: „ Stíhačky v oblasti Hrdlička nespadly. Chtěl bych se trošku vrátit k tomu, jak to v té době vypadalo. V těchto letech byl nedaleko nás vytvořen cvičný trojúhelník pro vojska SS - mezi Vltavou, Sázavou a třetí bod byl někde v okolí Neveklova (přesné hranice neznám)“ : říká Kamil Urban. „ V zámečku na Slapech byli
soustředěni Hitlerjügend (německá mládeţnická organizace). My jsme tu s rodinou
přes válku ţili - můj táta tady vlastnil malé hospodářství a odstěhoval nás sem. Byla
nouze o jídlo a tak abychom byli před válkou materiálně zajištěni, tak jsme prostě
Čímské listy 2/2015
3
Z historie obce
ţili tady s dědou, mámou a mojí sestrou. Mě bylo 3 a půl roku. Jednou jsme se sestrou pobíhali okolo chaty a najednou začaly padat takové ty stříbrné prouţky, které
padají z letadel aby zmátly nepřátelské radary. Sbírali jsme je a viděli jsme, jak od Benešova letí svazy (spojenecká letadla). Byly seřazeny ve formacích. Proti nim vystartovaly dvě odněkud od Benešova německé stíhačky a zaútočily na ně. Obě byly
údajně sestřeleny. Jedné se ale podařilo americký bombardér zasáhnout. Najednou
se objevila ohnivá koule a začaly padat pumy. Bombardér vysypal všechny pumy,
aby se zachránil, ale stejně spadl. V muzeu v Sedlčanech nebo v Neveklově, přesně
nevím, je tato situace popsaná a někde tam snad je i pomníček. Děda byl na italské
frontě, takţe přesně věděl, co dělat. Povalil nás na zem a zalehl nás, aby nás zachránil (z války byl vycvičen) a v ten okamţik jsem nic neviděl, jenom to okolo padalo.
Ty pumy byly zápalné, šestihranné a asi půl metru dlouhé. Vpředu měly betonovou
špičku jako teţiště, aby šly kolmo k zemi. V ní byla malá rozbuška, aby to odpálila.
Bomby padaly pět metru před a 6 metrů za chatu a po lese. Jednoduše nebylo kam
se schovat. Hořelo a tak jsme hasili, potom tam naběhli Hitlerjügend ze Slap a hasili
lopatami a vším moţným ohně okolo. Vzpomínám si, a teď z toho mám hrůzu, ţe
jsme našli dvě nebo tři nevybuchlé pumy, které jsme se sestrou házeli před sebe.
Ještě ţe byly poškozené, jinak bychom byli po smrti. V té době tam, kde je Vltava
(penzion v chatařské oblasti Hrdlička), bydleli Buriánkovi a Veverkovi. Měli tam
stavení a za tím chlévy, mezi nimi, tam kde má teď studnu hotel Vltava, byla taková
zděná stodůlka. V ní byly natahané klády a ty hořely od svrţené bomby. Během hašení spadly další tři velké bomby, které udělaly krátery v místech, mezi tím, kde jsou
teď Lamberkovi a cestou.“
MH: „Na druhé straně řeky prý byla německá střelnice. Je to pravda?“
KU: „Ano, to bylo jedno ze stanovišť trojúhelníku pro SS. Táta občas přebrodil
řeku a to mu potom máma nadávala, ať neblázní (na této straně byla střelnice a
spousta nevybuchlé munice). Byly tam spousty hub a táta na ně chodil přes Svatojánské proudy, někde před nimi byla Vltava mělká a dalo se tam přejít.“
MH: „A říkal jste, ţe vám bylo 3 a půl roku. Tak jak jste to vnímal?“
KU: „Pamatuji, si to – byl to šok. Pak si pamatuji, jak na konci války kdyţ končila
přijeli dva ruští důstojníci a přivázali koně k bezu před naší verandou - tyhle bezy
tam jsou pořád. Jeden kůň mi rozšlápl můj dřevěný vozíček – i to byl šok.O vzpomínkovém pomníku pro americké letce vyšlo pár článků. Já je četl všechny. Celá
posádka z letadla zahynula. Všechno se stalo někdy před koncem války.“
MH: „Děkuji panu Kamilu Urbanovi za rozhovor a přeji mu hodně zdraví do dalších let.“
MH + VH
4
Historie staveb v obci
CO BYLO V DÍŘE
U Dvořákovic statku s číslem popisným 18 vpravo od kapličky je mezi silnicí a stěnou stodoly proluka zahloubená pod terén. Mnohokrát mě napadlo, ţe
vlastně nevím, co tam dříve bylo. Díky panu Josefu Snopkovi uţ to vím a ráda se
s Vámi, kteří také nejste pamětníci, o odpověď podělím.
V dnešní proluce dříve stával nájemní domek s číslem popisným 19 určený
pro zaměstnance statku. Dal ho postavit po první světové válce majitel statku pan
Dvořák. Obyvateli byli převáţně čeledíni ze statku se svými rodinami a různí řemeslníci např. místní švec.
Dům o rozměrech cca 5 x 3 m v sobě skrýval tři obytné místnosti a chodbu. Kaţdá místnost měla vlastní spiţírnu . Ze začátku byla jedna místnost určena
pro jednu rodinu a tak se do domku vešly rodiny tři, ke konci ţivota domku uţ
v něm bydlela jenom jedna rodina nebo dokonce jeden člověk.
Před 2. světovou válkou v domku ţili Brejţkovi. Za války zde bydleli Matějíčkovi, kteří pocházeli z Neveklovska. Za války je Němci odtamtud vystěhovali a tak
jako dočasný azyl vyuţili domek č.p. 19. Po válce se odstěhovali na Rabyň.
V průběhu války se do domku nastěhovali i Charvátovi, kterým se tady narodilo
osm dětí. Po válce se celá rodina odstěhovala do pohraničí.
Foto : archiv OÚ
Čímské listy 2/2015
5
Historie staveb v obci
Po druhé světové válce obývali domek Snopkovi a to od roku 1947 aţ do roku 1962. Stavěli si svůj současný dům a po dobu stavby neměli kde bydlet. Tak jim
statkář pan Oldřich Dvořák dovolil se nastěhovat do domku č.p. 19.
Kdyţ se Snopkovi přestěhovali, byl domek nějaký čas prázdný. Jeho pravděpodobně posledním obyvatelem byl od roku 1965 Václav Neuberg, který původně
vlastnil statek na Hrdličce v místě dnešního Hotelu Vltava. Statek od něj vykoupili
stavitelé hotelu. Pan Neuberg pak začal v Čími stavět dům a neţ byl postaven bydlel
zhruba do roku 1980 v č.p. 19.
Pak uţ byl domek pravděpodobně prázdný. V restitučním řízení byl vrácen
zpět do vlastnictví rodiny Dvořákových a asi v roce 1993 byl zbourán.
Poslední se stěhovalo z domku samotné číslo popisné 19 a to na nový dům,
který postavil pan Haniš se svou paní hned vedle obecního úřadu.
Foto : Miloš Haniš
Volně dle vyprávění pana Josefa Snopka napsala VH
6
Dění v obci
VÍTE, ŢE SE OTEVŘELO …?
Tak a jen krátce z historie. Na přelomu 9. a 20. století si Malčany zachovávaly
svůj podmanivý starobylý vzhled a dokonce se zde nacházela malá kaple se zvoničkou. 30. června roku 1905 vypukl na statku poţár, který zničil většinu budov, včetně kaple a zvonu na ní. Od roku 1948 zde hospodaří státní statek a budovy slouţí
ţivočišné výrobě. V devadesátých letech se vše mění. Majetky se vrací původním
majitelům, nebo jejich potomkům. Ti v rozčarování co vlastně zdědili, přemýšlí jak
s mnohdy polorozpadlými, nemovitými klenoty naloţí. Dovolím si tvrdit, ţe to byl i
osud Malčanského statku.
Foto MH
V roce 2011 změnil statek majitele a myslím, ţe i ti měli stejné myšlenky, jako
ti předchozí.
První devizou je samozřejmě pracovitost a dostatek finančních prostředků.
V roce 2012 majitelé přišli se záměrem, co by asi z toho mohlo být. První půle
vzhledem k lásce přímo koní byla jasná. A co ta na obrázcích. Kdo stavěl, dokáţe si
představit, jaké chmury létají hlavou. U mě by asi zvítězilo „tak do toho nejdu“. Ale
kdyţ máte vizi, taky trochu toho buldoka v sobě a lidi, se kterými stojíte na jednom
konci provazu, tak se můţe stát „ejhle“. A to se stalo.
Píše se 1. 10. 2015. Přichází pozvánka k otevření Informačního a relaxačního
centra pro turisty na statku Malčany. Toho dne se sešli majitelé statku, a zároveň
hostitelé, zástupci země Čímské, Chotilské a města Novoknínského, projektový
manaţer, přátelé, zástupce regionální televize a nesmíme zapomenout na Malčanské
osadníky. Ti všichni byli srdečně zváni. Nutno podotknou, ţe celý projekt byl spolufinancován z Národního programu podpory cestovního ruchu. A co vzniklo, to
uţ posuďte sami.
Čímské listy 2/2015
7
Dění v obci
Foto MH
MH
8
Co všechno lidé dělali a dělají
ŘÍDÍCÍ LETOVÉHO PROVOZU
Míla Haniš mě před rokem poţádal, abych napsal něco o svém bývalém povolání. Panují o něm velmi zkreslené představy, hlavně na základě filmů, kde letadlo
v nouzi kdesi nad Atlantikem volá řídící věţ a řídící radí stevardce, která to letadlo
řídí, jak s ním přistát. Sdělovací prostředky pouţívají často nesprávné termíny jako
dispečer nebo kontrolor, místo řídící letového provozu. Jaká je tedy skutečnost?
Kaţdý stát zajišťuje ve svém vzdušném prostoru řízení letového provozu, aby
se zabránilo sráţkám letadel. V ČR je to prostřednictvím ŘLP ČR, s.p., které je u
nás v obci známo, protoţe sponzoruje SDH Čím. Vzdušný prostor je rozdělen na
několik kategorií, kde, zjednodušeně řečeno, do výšky 1000 stop (300 m) od země
se kaţdý pohybuje, jak chce. V okolí řízených letišť a nad letovou hladinou FL95
(9500 stop na tlak standardní atmosféry 1013.2 milibar) jsou všechny lety řízené.
Ve vrstvě mezi, je to kombinace. V principu existují tzv. lety VFR – většinou neřízené pohybující se za stanovené dohlednosti a mimo oblačnost, a jejich piloti se
musí sami vyhnout ostatním letadlům (např. větroně, sportovní lety, práškaři, helikoptéry a soukromá letadla) a lety IFR – řízené lety, které mohou létat i v mracích
(např. dopravní letadla) a za jejich bezpečnost odpovídají řídící letového provozu.
Letištní řídící věţ (TWR) řídí provoz na daném letišti, tj. na drahách, a v jeho
bezprostřední blízkosti. Přibliţovací stanoviště (tzv. APP - APPROACH) řídí odlety a řadí přistávací letadla do sledu v prostoru okolo letiště (řádově 30 – 50 km a do
letové hladiny FL125 – FL165, podle velikosti letiště). Ostatní provoz nad a mimo
tento prostor řídí oblastní středisko ACC. Kaţdý stát má jedno nebo více ACC a
prostory jejich působnosti se dotýkají, takţe vţdy je letadlo pod řízením jednoho
konkrétního ACC (nebo APP či TWR).
Let IFR vypadá následovně: Pilot si podá tzv. Letový plán (FPL), kde napíše
odkud, kudy a kam chce letět, na jaké výšce a uvede další podrobnosti (typ letadla,
jeho vybavení, apod.). Tento FPL je distribuován všem střediskům na trati (TWR a
APP letiště odletu, všechna ACC na trati a opět APP a TWR letiště určení). Tato
střediska postupně let povolují (nahození motorů, povolení pojíţdět, vstup na dráhu, start, stoupání do přidělené cestovní hladiny a následné klesání, řazení do sledu,
povolení přistání a pojíţdění na stojánku). Tato povolení vydávají řídící letového
provozu a pomocí nich zajišťují bezpečné rozstupy mezi letadly. Např. na ACC je
vzdušný prostor rozdělen na několik sektorů a kaţdý sektor řídí dvojice, tzv. plánovací řídící (PC) a výkonný řídící (EC). Tento tým koordinuje bezpečnost letu se
sousedními sektory i v sousedních ACC, popř. s APP. Vydává letová povolení, kterými zajišťuje bezpečnost letu a nařizuje letadlu letovou hladinu (výšku), popř. trať,
respektive kurz. Minimální bezpečná vzdálenost letadel je 1000 stop vertikálně nebo 5 námořních mil horizontálně.
Čímské listy 2/2015
9
Co všechno lidé dělali a dělají
Proč se pouţívají stopy a ne metry? Protoţe výškový rozstup je 1000 stop a
vţdy jedna letová hladina (FL) je pro lety směrem na východ a následující na západ.
Např. FL160 (16000 stop – 4900 metrů) je pro let na západ a FL170 (17000 stop –
5200 metrů) je pro let na východ. Ve stopách snadno poznáte tzv. sudou hladinu
(na západ) – FL160 – 16 sudá od tzv. liché hladiny (na východ) – FL150 – 15 lichá.
V metrech nepoznáte nic - 4900 m nebo 5200m – co je na východ a co na západ?
Letadlo, které stoupá 2000 stop/min. potřebuje 2 minuty na vystoupání z FL160 na
FL200. To se z hlavy spočítá ihned. Zkuste spočítat, za jak dlouho vystoupá letadlo
z 4900m na 6100m při rychlosti stoupání 10m/s! To aby měl jeden kalkulačku.
Stát se řídícím je poměrně jednoduché, kdyţ k tomu máte psychické předpoklady (schopnost rychlé reakce a rozhodování, odolnost proti stresu, umět dělat
více činností najednou, apod.). Stačí umět anglicky a mít maturitu. Pak se přihlásíte
(kaţdý rok se hlásí asi 1000 uchazečů) a kdyţ projdete testy z angličtiny, lékařskou
prohlídkou v Ústavu leteckého zdravotnictví, psychology ve Vojenské nemocnici a
uděláte dobře testy Eurocontrolu (jednotné testy pro celou Evropu v angličtině),
tak se mezi posledními cca 30 uchazeči dostanete před komisi, která vybere asi 15
studentů. Pak chodíte rok do školy, děláte zkoušky a další rok absolvujete výcvik na
simulátoru a v ţivém provozu pod dohledem instruktora. Kdyţ potom uděláte závěrečné zkoušky, tak zjistíte, ţe z původních 1000 Vás zbylo třeba jen 5. Pak ale
děláte velmi zajímavé povolání a máte jistotu dobře placeného zaměstnání, protoţe
v celém světě je nedostatek řídících letového provozu.
K obrázku : Sektor na ACC Praha – vlevo nahoře informační systém, vpravo nahoře záložní
radar, úplně vlevo i vpravo telefonní panely, uprostřed elektronické „stripy“ (údaje z FPL), před
PC radarové zobrazení IDP a před EC radarové zobrazení E2000. Takových sektorů je na
ACC Praha 16.
10
Co všechno lidé dělali a dělají
ACC i APP Praha sídlí ve středisku IATCC, které je v Jenči u Prahy. Na letišti
v Ruzyni je jen TWR. Na letištích v Karlových Varech, Brně a Ostravě je vţdy
APP i TWR. Další letiště jsou řízená armádou (Pardubice, Kbely, Čáslav a Náměšť) nebo Vodochody továrnou Aero. Ostatní letiště jsou neřízená.
IATCC v Jenči u Prahy
Snad se mi povedlo dvouletý výcvik zhustit na 2 stránky tak, aby to čtenáři dalo
alespoň nějakou představu o práci řídících letového provozu.
Zdeněk Jandus
Čím, č.p. 96
Pohodnice
Čímské listy 2/2015
11
Uţitečné informace
POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB
V REGIONU
BRDY-VLTAVA
V území Brdy-Vltava působí 9 poskytovatelů sociálních a návazných sluţeb: Farní
charita Starý Knín, Stéblo o.s. Borotice, Centrum Sluţeb Hvozdy, Alka o.p.s.,
Magdaléna o.p.s., Proxima Sociale – Terén Dobříš, Portus Praha o.s. – Slapy, Domov
seniorů Dobříš, Pečovatelská sluţba Dobříš,
Nejvýznamnějším poskytovatelem v regionu je Farní Charita Starý Knín. Tato organizace je zaměřena na pomoc starým, nemocným i jinak potřebným lidem. Ve své
činnosti se zaměřuje především na poskytování terénních domácích zdravotních a sociálních sluţeb. Provozuje např. pečovatelskou sluţbu, v rámci které zajistí péči o seniora nebo zdravotně postiţeného v době, kdy o něj nemůţe pečovat rodina, případně
někdo z blízkých. Dále poskytuje sluţby osobní asistence, odlehčovací sluţby, sociálně
aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi a pro seniory a pro osoby se zdravotním postiţením. Pro osoby v obtíţné sociální a bytové situaci pak v území provozuje azylový dům.
Více naleznete na www.socialnipece.cz
Pro zdravotně, tělesně a mentálně postiţené v území nabízí své sluţby: Stéblo o.s.,
Alka o.p.s., Centrum sluţeb Hvozdy a Portus Praha o.s.
Stéblo o.s. provozuje denní stacionář, který nabízí ambulantní sociální sluţby dětem
i dospělým osobám se speciálními potřebami (mentálním, tělesným, kombinovaným
i zdravotním postiţením) bez omezení věku. Náplň denního stacionáře spočívá
v nabídce stimulujících aktivit, jejichţ cílem je udrţet a rozvinout úroveň mentálních
funkcí kaţdého klienta. Stéblo o.s. dále nabízí Sociálně terapeutické dílny jejichţ cílem
je pomocí pracovní terapie vypěstovat u lidí s postiţením některé pracovní dovednosti
a návyky, naučit je jednoduché pracovní úkony, vedoucí ke konkrétnímu výsledku. Pro
klienty, kteří jsou schopni částečně samostatného ţivota, pak Stéblo nabízí chráněné
bydlení. Chráněné bydlení je jednou z moţností, jak lidem s postiţením umoţnit ţít
běţným způsobem ţivota, kterým běţně ţijí jejich vrstevníci.
Více naleznete na www.steblo.cz
Centrum péče o handicapované ALKA poskytuje širokou nabídku sluţeb osobám
s tělesným, mentálním, kombinovaným či jiným zdravotním postiţením a osobám
v krizi. Denní stacionář je určen lidem s postiţením od 15 let věku, kteří potřebují
pomoc druhé osoby při běţných denních činnostech, chtějí se ve všech směrech
rozvíjet a zároveň být v kontaktu s dalšími lidmi v podobné situaci. Odborné sociální
poradenství je sluţbou dostupnou komukoliv, kdo se ocitá v sociální situaci, se kterou
si sám nedokáţe poradit a potřebuje získat informace k dané problematice, nasměrovat
a jakkoliv jinak podpořit. Tuto sluţbu je moţné vyuţít i anonymně. Odlehčovací sluţba je zde poskytována potřebným osobám, které potřebují pomoc a podporu po přechodnou dobu, po kterou jim tuto pomoc a péči nemůţe zabezpečit rodina nebo
12
Uţitečné informace
jiná blízká osoba. Podpora a pomoc vychází z individuálních potřeb uţivatele,
respektuje a zachovává jejich důstojnost. Hlavním cílem sociálně aktivizační sluţby
je, předejít sociální izolaci uţivatelů, rozvíjet jejich dovednosti a zejména navazovat a
udrţovat sociální vazby s podobně postiţenými lidmi i komunitou, ve které
ţijí. Sociální rehabilitace je sluţbou, jejímţ cílem je dosaţení co nejvyšší úrovně sebeobsluhy lidí s handicapem a zároveň posílení jejich zapojení do komunity, ve které
ţijí do takové míry, jakou jejich handicap, jejich schopnosti a potenciál umoţňuje.
Sociální rehabilitace pracovní je sluţbou cíleně zaměřenou na rozvoj pracovních a
sociálních dovedností potřebných k případnému následnému zaměstnání handicapovaných osob. Máte-li zájem o tuto sluţbu, musí vám být minimálně 16 let. Sociální
rehabilitace Therasuit je sluţbou, jejímţ cílem je zvýšit úroveň sebeobsluhy klienta na
maximální moţnou míru vyuţitím speciální rehabilitační metody Therasuit. Therasuit
představuje jedinečný koncept spojující klasickou rehabilitaci s nejnovějšími objevy
na poli neurologie a výzkumů fungování mozku. Cvičení přímo ovlivňuje fungování
mozku, intenzivní terapií stojící na pravidelném opakování stejných cviků a pohybů
dochází ke vzniku nových nervových spojení, tvoří se nové, nebo se napravují
chybné pohybové vzory.
Více naleznete na www.alkaops.cz
V Centru sluţeb Hvozdy, o.p.s. jsou poskytovány sluţby formou týdenního pobytu
v týdenním stacionáři a formou odlehčovací sluţby. Dále centrum poskytuje sociálně
terapeutické dílny, sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi, odborné sociální
poradenství, nízkoprahový klub pro děti a mládeţ. Sluţby jsou poskytovány v areálu
Hvozdy a v Multifunkčním centru ve Štěchovicích, kde je pobočka.
Více naleznete na www.css-hvozdy.cz
Portus Praha nabízí chráněné bydlení v obci Slapy. Jedná se o sociální sluţbu pro lidi
s mentálním postiţením, kteří zde mohou naleznout trvalý domov, potřebné zázemí
a nutné speciální sluţby. Bydlení je určeno pro celkem 19 obyvatel. Chráněné bydlení
umoţňuje lidem s handicapem ţít pokud moţno běţným způsobem ţivota
v přirozeném prostředí.Sociálně terapeutická dílna v obci Slapy umoţňuje nácvik dovedností uţivatelů sluţby v oblasti zvládání základních pracovních návyků, dále pak
rozvoj schopností a dovedností potřebných k lepšímu uplatnění na trhu práce i
v běţném ţivotě. Smysluplná práce s uţitečnými a viditelnými výsledky zvyšuje sebevědomí uţivatelů a podporuje jejich pocit sounáleţitosti se společností, ve které ţijí.
Sluţba vychází z individuálních potřeb a moţností kaţdého uţivatele. Základem STD
je nácvik praktických dovedností v reálném pracovním prostředí – činnost
v potravinářské dílně (čištění zeleniny) či na pracovišti u našich spolupracujících partnerů. (Zemědělské druţstvo Slapy, obec Slapy aj.).
Více naleznete na www.portus.cz
Markéta Dvořáková,Dis., Ing. Petra Svojtková, Brdy - Vltava o.p.s.
Čímské listy 2/2015
13
Něco pro děti
VYBARVI PODLE ČÍSEL :
1- světle modrá
2 - šedá
3 - modrá
4 - černá
5 - červená
VELKÁ KŘÍŢOVKA PRO MALÉ
VH
14
a taky pro dospělé
HÁDANKA PRO VŠECHNY
POŘÁD JE TO V ČÍMI, JENOM TO DNES VYPADÁ TROCHU JINAK.
KDE TO JE ?
U Drahných a u Průţků
A JEŠTĚ SUDOKU
VH
Čímské listy 2/2015
15
Stránka uţitečných informací
Úřední hodiny na OÚ
:
Po a St
7.00 – 17.00 hodin
Obchod
:
Po, St - Pá 7.30 – 12.00 hodin 14.00 – 17.00 hodin
Út
7.30 – 12.00 hodin
So
7.30 – 11.00 hodin
Otvírací doba obchodu o vánocích a v lednu :
21.12. - 23.12.2015 otevřeno dle běţné otvírací doby
24.12. - 27.12.2015 zavřeno
28.12. - 31.12.2015 otevřeno dle běţné otvírací doby
1. 1. - 11.1.2016 zavřeno - dovolená
12. 1. 2015
Hostinec U Huberta
:
Po – Ne
7.30 - 12.00 hodin 14.00 – 17.00 hodin
11.00 – 22.00 hodin
Uţitečná telefonní čísla :
Záchranka :
Hasiči Čím :
155
Policie ČR :
Společně :
608 547 000 (pan Kramata)
158
112
Hasiči :
150
775 344 489 (pan Haniš)
Obecní úřad Čím :
318 543 957, mobil 775 344 489
E_mail : [email protected]
Web : http://www.cim-obec.cz/
Čímské listy 2/2015● Vydává : OÚ Čím ● IČ : 00242063, Čím 16, 262 03 Nový Knín, ● Redakce : Vladimíra
Hondlíková, Miloslav Haniš ● Foto : Miloslav Haniš, archiv obce, Zdeněk Jandus ●