Využití mechanismů oceňování nemovitostí v

Česká zemědělská univerzita v Praze
Provozně ekonomická fakulta
Doktorská vědecká konference
6. února 2012
T
T
THINK TOGETHER
Think Together 2012
Využití mechanismů oceňování nemovitostí v Německu jako
reálného potenciálu pro zlepšení českého systému znaleckého
oceňování nemovitého majetku
Use of real estate valuation mechanisms in Germany as a real potential for improvement of the Czech system of expert real estate valuation
Klára Rysková
74
Abstrakt
ÚVOD
Tento článek se zabývá metodami a rámcovými podmínkami
oceňování nemovitostí v Německu a v České republice.
Na základě dvou provedených ocenění nemovitostí v obou
zemích jsou pak v příspěvku předloženy návrhy případných
změn pro zlepšení českého systému oceňování nemovitého
majetku.
Aktéři v nemovitostním odvětví národních ekonomik, ať
už developeři, investoři, stavební firmy, vedoucí pracovníci
zodpovědní za management nemovitostí, ale i majitelé
a nájemníci, prožívají složité období. Ceny nemovitostí
a výnosy z jejich pronájmu jsou značně rozkolísány
a dostupnost finančních prostředků pro rozvoj a údržbu staveb
je omezena doznívající hospodářskou krizí. To vede k nejistotě
mezi investory, ale i vlastníky a nájemci nemovitostí. Potřeba
přesných a spolehlivých informací o hodnotě nemovitostí
a jejich výnosnosti z pohledu investorů je tak mnohem
výraznější než kdykoliv předtím.
V České republice je však zvláště pro zahraniční investory
transparentnost při transakcích na trhu s nemovitostmi
omezena dualitou v přístupu k určení hodnoty majetku
a také v možnosti výkonu profese odhadců majetku. V České
republice existují totiž regulované ceny nemovitostí, které jsou
stanovené oceňovací vyhláškou Ministerstva financí, a dále
ceny volné, neregulované, kterých je dosahováno na reálném
trhu. Dva přístupy k oceňování majetku tedy umožňují
odhadnout tržní hodnotu nemovitostí, tzv. „cenu obvyklou“,
nebo určit administrativní cenu nemovitosti dle platné
vyhlášky Ministerstva financí ČR, tzv. „cenu zjištěnou“. Dalším
nejasným bodem se může stát samotný subjekt stanovující cenu
nemovitostí. Vykonávat profesi odhadce majetku je možné
buď na základě vydaného živnostenského listu (pro tento
režim platí označení „odhadce“) nebo v souladu se zákonem
č. 36/1967 Sb. v platném znění o znalcích a tlumočnících (zde
se používá termínu „znalec“). Znalci pak jsou jmenováni
ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu,
a to jako znalci v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady.
Klíčová slova
Znalec, oceňovací proces, cena zjištěná, cena obvyklá (tržní
hodnota), nákladová metoda, komparativní metoda, výnosová
metoda.
Abstract
The paper deals with the methods and framework conditions
of real estate valuation in Germany and the Czech Republic.
Based on two valuation assignments carried out in both
countries suggestions for possible improvement of the Czech
system of real property valuation are given.
Key Words
Valuer, valuation process, administrative price, market
value, cost approach, sales comparison approach, income
capitalization approach.
Think Together 2012
Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
CÍL A METODIKA
Cílem příspěvku je zhodnotit metodiku oceňování nemovitého
majetku v České republice a porovnat ji s metodikou používanou
v Německu. Za tímto účelem byla provedena ocenění dvou
srovnatelných objektů v obou zemích za použití metodiky
stanovené v tamních platných právních předpisech. To
umožnilo srovnání určitých aspektů fungujících mechanismů
používaných k oceňování nemovitostí v obou zemích.
K lepšímu porozumění teoretických aspektů oceňovaní
srovnávaných nemovitostí byly v rámci případové studie
aplikovány běžné metody oceňování v dané zemi vždy
na jeden objekt ke stejnému datu roku 2011. V Německu byla
oceněna budova o podlahové ploše 926,18 m2 s komerčními
a obytnými prostory v Drážďanech, hlavním městě Spolkové
země Sasko. S ohledem na specifika dané stavby a právních
předpisů byla k určení tržní hodnoty použita metoda
nákladová (tzv. Sachwertverfahren) a metoda výnosová (tzv.
Ertragswertverfahren). Systém administrativních cen jako
v České republice v Německu neexistuje, a proto nemohla být
určena cena zjištěná. V České republice byla oceněna budova
o celkové zastavěné ploše 925,38 m2 s obytnými a komerčními
prostory, tentokrát přímo v hlavním městě Praha. Tržní
hodnota byla odhadnuta za použití porovnávací metody
a metody výnosové. Administrativní cena pak byla určena
v souladu s platnou vyhláškou v roce 2011 tj. č. 364/2010 Sb.
Vzhledem k tomu, že předmětem ocenění byly dvě skutečné
budovy s pozemky, ke kterým byly vyžádány příslušné
dokumenty u jejich vlastníků a na úřadech, byly s ohledem
na ochranu vlastnictví a osobních údajů odstraněny informace,
které by mohly vést k identifikaci vlastníků či staveb. Přesto jsou
v tomto příspěvku uvedeny pro lepší představu o oceňovaných
objektech dvě fotografie velmi podobných nemovitostí.
Think Together 2012
Na základě analýzy právních předpisů o oceňování nemovitého
majetku v obou zemích, a dále provedených ocenění
a porovnání použitých metodik a oceňovacích postupů (jejich
analýzy) vyplynuly uvedené závěry. Účelem tohoto příspěvku
není prezentace konkrétních postupů oceňovacího procesu ani
podrobné předložení výsledků znaleckých posudků daných
dvou objektů. Tato dvě provedená ocenění posloužila k tomu,
aby v tomto článku mohlo být provedeno porovnání profesně
nejdůležitějších specifik mechanismů oceňování nemovitého
majetku v obou sousedních státech a z možných rozdílů byly
vypracovány odpovídající závěry.
VÝSLEDKY A DISKUSE
První drobný rozdíl v systému oceňování nemovitostí v obou
zemích byl patrný ještě před začátkem práce na samotném
ocenění. Fungování systému odhadců majetku v Německu
totiž zákonem zaručuje dohled nad stálou kvalitou a dalším
vzděláváním soudních znalců. Obecně spadá profese
odhadce majetku v Německu do dvou kategorií: 1) veřejně
jmenovaní soudní znalci (jmenování probíhá prostřednictvím
Hospodářských komor) a 2) certifikovaní znalci. V České
republice pak vystupují: 1) odhadci, kteří smějí stanovovat
pouze tržní hodnotu nemovitostí a podnikají na základě
Živnostenského listu a 2) soudní znalci, kteří jsou povoláni
určovat i administrativní cenu nemovitostí a jsou jmenováni
ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajských soudů.
Zatímco soudní znalci v Německu podléhají povinnému
přezkušování v pravidelném intervalu pěti let a maximální
výše věkové hranice pro výkon povolání je stanovena na 68 let,
povinnost přezkušování a odpovídající dohled nad kvalitou
práce znalců v České republice zatím chybí.
Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
Dalším rozdílem je aktuálnost právních předpisů. Až
do července roku 2010 platil v Německu oceňovací zákon
(tzv. Wertermittlungsverordnung – WertV), který vstoupil
v platnost roku 1988. V minulých více než dvaceti letech se
však podmínky na německém, ale samozřejmě i českém
trhu s nemovitostmi razantně změnily. Nové právní
a politické rámce způsobené urbanizací, demografickými
a ekonomickými změnami, přístupem do mezinárodních
uskupení a vzrůstající globální provázaností trhů vyvolaly
v Německu reformu oceňovacího zákona. Panel expertních
znalců připravil pro příslušné německé ministerstvo návrh
nového zákona, který byl po mnoha diskuzích, projednáváních
a úpravách přijat a v červenci 2010 tak vstoupil v platnost
pod
názvem
Immobilienwertermittlungsverordnung
(ImmoWertV). Výsledkem je tedy nový zákon odpovídající
současné situaci na realitním trhu, který tvoří prakticky
orientovanou základnu pro oceňování majetku a dále odpovídá
současným požadavkům na průkazné oceňování nemovitostí.
Nejdůležitějším aspektem tohoto nového zákona zůstává
skutečnost, že zvyšuje kvalitu a souvislost systému oceňování
a přináší vyšší transparentnost pro domácí i zahraniční
investory.
V České republice tvoří hlavní rámec právních předpisů
upravujících oceňování majetku Zákon o oceňování majetku
č. 151/1997 Sb. v platném znění, aktualizovaná Vyhláška
Ministerstva financí (pro rok 2011 je to Vyhláška MFČR
č. 364/2010 Sb.) a Zákon o cenách č. 526/1990 Sb. v platném
znění. Zajímavé je, že dle §1 Zákona č. 151/1997 Sb., upravuje
tento zákon způsoby oceňování majetku pro účely stanovené
zvláštními předpisy, které jsou vyjmenované v poznámce
u paragrafu. Například by tedy tento zákon nemusel teoreticky
platit pro převod nemovitostí mezi dvěma právnickými
ISBN: 978-80-213-2275-2
subjekty. Přesto ho znalci používají při odhadu tržní hodnoty
i v těchto případech, které nejsou zákonem výslovně
vyjmenovány. Další zajímavostí je bezpochyby možnost
určování na jedné straně cen obvyklých, tedy tržní hodnoty
dosažitelné na trhu a na straně druhé cen zjištěných dle
vyhlášky, vyžadovaných při každé realitní transakci za účelem
určení daně z převodu nemovitostí, či například pro případy
dědictví apod.
Po samotném dokončení obou ocenění byly patrny určité body,
které nabízejí prostor k detailnějšímu zamyšlení a možným
návrhům na zlepšení (viz níže).
Předmětem ocenění na německé straně byla budova
s komerčními a obytnými prostory s pozemkem v souvislé
městské zástavbě. Odhad tržní hodnoty byl proveden metodou
výnosovou a nákladovou.
Obrázek č. 1: Předmět ocenění v Německu (ilustrace)
Zdroj: vlastní fotodokumentace
77
Předmětem ocenění na české straně byla také budova
s komerčními a obytnými prostory s pozemkem v nesouvislé
městské zástavbě. K odhadu tržní hodnoty byla použita
metoda výnosová a porovnávací, pro stanovení zjištěné
administrativní ceny bylo postupováno v souladu s aktuální
platnou oceňovací vyhláškou č. 364/2010 Sb.
Výnosová metoda pro stanovení tržní hodnoty
Při použití výnosové metody vycházíme z předpokladu, že
hodnotu majetku určuje očekávaný užitek pro jejího vlastníka
(u nemovitostí tedy především nájemné). Tato metoda je
založena na koncepci časové hodnoty peněz a rizika investice.
V provedených oceněních byl zajímavý především materiál,
který mají znalci při své práci k dispozici. V Německu je běžné, že
každé město publikuje pravidelně zprávu, ve které je uváděno
místně obvyklé nájemné (tzv. Mietspiegel). Ze zprávy tak
znalci čerpají spolehlivé informace o úrovni nájemného, které
je možné očekávat i u objektu, který je předmětem ocenění.
Pro ocenění v tomto příspěvku bylo využito Zprávy o místním
běžném nájemném vydané v roce 2011 (Mietspigel 2011),
předmět ocenění byl zařazen jako Kategorie I – bytový dům
s byty vybavenými koupelnou, vnitřní toaletou a centrálním
topením.
Podlahová plocha
bytu
Obrázek č. 2: Předmět ocenění v Čechách (ilustrace)
Zdroj: vlastní fotodokumentace
ISBN: 978-80-213-2275-2
Čistý příjem z nájmu (€/m2)
Doporučený čistý
příjem z nájmu
(€/m2)
3,60 - 7,00
5,00
B
2
40 – 59,99 m
2,40 – 7,30
4,90
C
60 – 79,99 m2
3,32 – 7,00
4,85
D
E
80 – 99,99 m
≥ 100 m2
3,00 – 6,50
3,00 – 6,78
4,80
4,50
A
< 40 m2
2
Tabulka č. 1: Mietspiegel 2011, Kategorie I
Zdroj: Mietspiegel Dresden 2011
Tyto cenové relace jsou pro znalce důležité především
v případech, kdy bytové jednotky v budově, kterou oceňuje,
nejsou pronajaté a znalec tak nemůže využít informací o výši
nájemného přímo od pronajímatele prostorů. V Čechách pak
78
mohou znalci pro aplikaci výnosové metody využít podklady
ze smluv o pronájmu přímo od majitele objektu, informací
o hladině nabídkových cen pronájmů na realitních serverech,
či vycházet ze zpráv o situaci na trhu realit, které většinou
čtvrtletně publikují mezinárodní poradenské a realitní
společnosti, ale ve kterých jsou bohužel data příliš obecná
a bez bližších specifikací pro jednotlivé kraje.
Spolupráce mezi městskými úřady a znalci, která by spočívala
ve vzájemném předávání informací o výši dosažitelného
a obvyklého nájemného v daném čase a na daném lokálním
trhu pro různé typy nemovitostí, by mohla i v Čechách být
jednou z cest ke zpřesnění výpočtu pomocí výnosové metody.
Nákladová metoda pro stanovení tržní hodnoty
Nákladová metoda (někdy též označována jako metoda
substanční či metoda stanovení věcné hodnoty) je založena
na principu náhrady. Potenciální kupec nemovitosti by
zvažoval cenu, kterou zaplatí za hotovou stavbu s pozemkem
oproti nákladům, kterým by čelil při nákupu nezastavěného
pozemku a výstavbě podobného objektu. V Německu je tato
metoda regulována paragrafem §21 až §23 Zákona o oceňování
(Immobilienwertermittlungsverordnung, zkracováno jako
ImmoWertV). Obecně se dá matematicky zjednodušeně
vyjádřit následující rovnicí.
(1)
kde: H...hodnota, RNi…reprodukční náklady stavby, Oi…
opotřebení stavby (v %), Pj…cena pozemku.
Přestože tato metoda tvoří podle Hodgese (2007) jednu z triády
nejoblíbenějších a nejpoužívanějších metod pro oceňování,
ISBN: 978-80-213-2275-2
ozývají se v poslední době kritické hlasy ohledně její aplikace
(viz například Bischoff, 2008). Tato metoda by totiž díky svému
charakteru měla být používána primárně v případech, kdy je
stavba svým charakterem unikátní, zvláštní nebo v případech,
kdy existuje kompetentní důkaz o absenci relevantních tržních
dat (např. při oceňování budov nemocnic či škol). V případech,
kdy na trhu existují dostatečné informace o prodejních
cenách podobných typů nemovitostí v dané lokalitě či přesné
informace o možných výnosech (např. nájmech), měla by
být upřednostněna metoda porovnávací, potažmo výnosová
(podobné závěry uvádí i Ball, 2011).
V praxi je v obou zemích nákladová metoda počítána
na základě tabulkových koeficientů, které se vztahují
k danému typu konstrukce a stáří stavby. V Německu je
využíváno konceptu normálních výrobních nákladů (tzv.
Normalherstellungskosten), kdy se ke zjištění hodnoty
nemovitosti pomocí nákladové metody vynásobí hodnota
z tabulky podlahovou plochou daného objektu a upraví
o opotřebení. Základní rok současných tabulkových hodnot
je rok 2000, který je v posudcích přepočítáván k aktuálnímu
roku ocenění. Problematickým ale nadále zůstává fakt, že
tyto Normalherstellungskosten se datují již od roku 1913
a jsou vždy pouze přepočítávány, místo aby byla vytvořena
zcela nová časová řada, která by brala v potaz nové a moderní
typy konstrukce staveb a flexibilně reagovala na podněty
z trhu s nemovitostmi. Podobná situace pak panuje i v České
republice, kde §3 až §11 vyhlášky č. 364/2010 Sb. upravují
oceňování staveb a budov nákladovým způsobem. I zde je
opět násobena základní cena koeficienty z přílohy vyhlášky,
které v některých případech nerespektují zcela situaci na trhu.
Bischoff (2008) dokonce pochybuje o celkovém opodstatnění
nákladové metody, kdy uvádí, že: „v dnešní době tato metoda
79
ISBN: 978-80-213-2275-2
Typ objektu
Období výstavby
Podlahová
plocha
Kupní ceny
za m2
Památkově chráněný objekt
Poznámky
V rámci německého systému plní významnou funkci zvláštní
Výbory znalců (tzv. Gutachterausschüsse), které jsou definovány
v §192 až §193 německého Stavebního zákona. Fungují již
od roku 1960 a jako nezávislé kolegiální panely znalců mají za cíl
udržování transparentnosti na trhu s nemovitostmi. Za tímto
účelem jsou z notářských kanceláří těmto výborům odesílány
kopie všech uzavřených kupních smluv na nemovitosti či
pozemky uzavřené v oblastech spadajících do jejich místní
kompetence. Dalším zdrojem vstupních informací jsou
i soudy a Finanční úřady, které mají ze zákona povinnost
spolupracovat s Výbory znalců při výměně informací (např.
v případech vyplácení kompenzací či vyvlastění). Relevantní
data z těchto informačních kanálů jsou těmito Výbory znalců
statisticky zpracovávána do sloučené podoby nazývané Sbírka
kupních cen (tzv. Kaufpreissammlung). Tato data pak nejsou
využívána jen znalci, kteří je aplikují při výpočtu tržní hodnoty
Datum kupní
smlouvy
Porovnávací metoda pro stanovení tržní hodnoty
nemovitostí, určené porovnávací metodou, ale jsou dále
rozvíjena samotnými Výbory pro vytváření cenových map
pozemků v daném katastrálním území. Výbory jsou zřizovány
spolkovými zeměmi, většinou při Městských úřadech,
Katastrálních úřadech či Krajských úřadech a mají i oprávnění
samostatně odevzdávat znalecké posudky o tržních hodnotách
nemovitostí (zpravidla pro případy projednávané před soudy).
Na základě oprávněného dotazu znalce mu Výbor vyhledá
data o nedávných prodejích podobných typů nemovitostí.
Znalec ve svém dotazu specifikuje typ objektu, který oceňuje
(adresu ulice a městské části, typ objektu, rok výstavby, typ
prodeje, stav objektu, podlahové plochy). Výbor znalců mu
pak za správní poplatek sestaví Výpis ze Sbírky kupních cen
(viz Tabulka č.2).
Městská čtvrť
a ulice
selhává“ (pozn.: vlastní překlad). Důvody pro tato selhání jsou
vcelku logické. Stavební náklady starších budov jsou v dnešní
době již neznámé, údaje v markách se nedají smysluplně pro
účely nákladové metody přepočítávat na eura, podmínky
stavebních prací a stavební technika se spolu se stavebními
materiály změnily natolik, že se u nákladové metody v podstatě
jedná již jen o teoretický model nereflektující dění na trhu.
V Německu již příslušné instituce rozeznaly nutnost reagovat
na kritiku výpočtu nákladové metody. Spolkové ministerstvo
dopravy, stavebnictví a rozvoje měst již zadalo podnět
k vypracování nové verze tabulek, které by odpovídaly
aktuální úrovni stavebních nákladů a lépe vyjadřovaly
i opotřebení staveb. Podobný krok by jistě uvítala odborná
veřejnost i v České republice.
Tolkewitz,
Lewickistr.
07/10
obytný
dům
19211945
680m2
880
EUR
ne
ne
Laubegast,
Villacherstr.
12/09
obytný
dům
18801920
590 m2
853
EUR
ne
ne
…
…
…
…
…
…
…
…
Tabulka č. 2: Názorný Výpis ze Sbírky prodejních cen pro
oceňovaný objekt
Zdroj: Gutachterausschuss der Landeshauptstadt Dresden
80
V návaznosti na četnosti prodejů objektů podobných
předmětu ocenění obsahují Výpisy různé počty záznamů.
V Drážďanech se dá počítat s pěti až šesti záznamy nedávných
prodejů podobných staveb a pozemků, jako předmět ocenění.
Tyto záznamy se následně pro účel ocenění přepočítají
koeficienty tak, aby se objekty typově co nejblíže přizpůsobily
předmětu ocenění. V České republice se tyto úpravy aplikují
také, ale na data zjištěná z nabídkových databází realitních
serverů a tiskovin, kdy nabídkové ceny nemusí vždy
odpovídat konečným prodejním cenám a může tak docházet
k nepřesnostem a odchylkám od skutečné tržní hodnoty
oceňovaného objektu v daném místě a čase. Z tohoto důvodu
by bylo vhodné zavést v České republice podobné výbory, které
by spolupracovaly s notáři, úřady a katastrálními pracovišti,
shromažďovaly by data o prodejních cenách do podobných
ucelených sbírek, poskytovaly tato data znalcům a podílely by
se na vytváření cenových map.
ZÁVĚR
Oceňování nemovitostí klade na znalce v oboru oceňování
nemovitostí náročné požadavky. Stanovení reálné hodnoty
nemovitého majetku totiž vyžaduje znalost technických
aspektů stavebních konstrukcí, znalost ekonomického
prostředí a souvislostí a platných právních předpisů. Výsledky
oceňovacího procesu jsou pak využity nejen konkrétními
zúčastněnými stranami při dané transakci, ale vysílají i signál
o situaci na trhu s nemovitostmi dalším nezúčastněným
subjektům. Situace na trhu s nemovitostmi a ve stavebnictví
je jedním z důležitých parametrů ovlivňujících ekonomické
zdraví společnosti. Právě proto je tak důležité, aby výsledky
ISBN: 978-80-213-2275-2
práce znalců nemovitostí, kdy je určitému statku přiřazena
tržní hodnota, byly přesné a transparentní.
Na základě analýzy metod používaných při oceňování
majetku v Německu a v České republice a aplikováním těchto
metod na konkrétní objekty je možné vysledovat několik
hlavní podnětů vedoucích k potenciálnímu zlepšení systému
oceňování v České republice.
Po stránce metodologie je potřeba zamyslet se nad aktuálností
metody stanovení věcné substance, tzv. nákladovou metodou.
Není třeba tuto metodu úplně zavrhnout, ale do její teoretické
základny by se měly zabudovat nové podněty, jako moderní
typy konstrukce staveb, nové stavební postupy i nové
stavební materiály, zkrátka nové technologie a materiály
používané ve zprůmyslněném stavebnictví. Dále u metody
porovnávací by pro zajištění výsledků, které odpovídají
skutečné situaci na trhu s nemovitostmi, bylo podnětné podat
návrh na vytvoření podobných Výborů znalců, jak fungují
v německém systému. Tyto Výbory by pak shromažďovaly
informace o prodejních cenách u uskutečněných realitních
transakcí, poskytovaly tyto informace znalcům a spolupodílely
by se i na vytváření cenových map pozemků.
Za účelem zvýšení transparentnosti na realitním trhu by bylo
potřeba aktualizovat Zákon o oceňování majetku z roku 1997,
jasně a lépe vymezit jeho platnost a v neposlední řadě i začít
odbornou diskusi o změně současného systému, ve kterém
se určují dva typy cen – cena obvyklá a cena zjištěná. Pro
zlepšení fungování profese znalců a zajištění neustálého
dohledu nad jejich kvalitou a dalším vzděláváním by se měla
zvážit aktualizace Zákona o znalcích a tlumočnících č. 36/1967
Sb. a vymezit pravidla pro přezkušování jejich odborné
způsobilosti.
81
Závěrem je nutné vyzvednout ještě jeden aspekt, spojený
s oceňováním majetku. Dle Gottschalka (1999) „vyplývá
hodnota majetku z jeho posuzované, srovnávané a kvantitativní
kategorizace“ (pozn.: vlastní překlad). Použití matematických
metod tvoří nezbytný základ pro správná zjištění, jakož i pro
stanovení kvantitativních a deduktivních závěrů. V tomto
procesu je však vždy nutné uvést, že v reálné neustále se
měnící ekonomice absolutní přesnost neexistuje. Proto ani
snahy o harmonizaci a transparentnost právních předpisů
nemohou vymýtit určitou fluktuaci a diferenci mezi znalcem
stanovenou tržní hodnotou a na trhu dojednanou kupní cenou
nemovitosti.
LITERATURA
Právní předpisy:
Stavební zákon Spolkové republiky Německo z června roku
1960, v aktualizovaném platném znění z července 2009.
Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 364 ze dne 6.
prosince 2010.
Zákon České republiky č. 151/1997 Sb. v platném znění,
o oceňování majetku a o změně některých zákonů.
Zákon České republiky č. 36/1967 Sb. ze dne 6. dubna 1967,
o znalcích a tlumočnících, v platném znění.
Zákon Spolkové republiky Německo o zásadách pro stanovení
tržních cen pozemků (nařízení o stanovení cen nemovitostí ImmoWertV) ze dne 19. května 2010.
BALL, Michael. (2011): Housing Market Developments in
Europe. The Appraisal Journal, 79(3): 199-204.
BISCHOFF, Bernhard. (2008): Neues zum Sachwertverfahren.
Der Immobilienbewerter, 3/08: 37-38.
GOTTSCHALK, Götz-Joachim. Immobilienwertermittlung. 1.
Auflage. München: C.H. Beck Verlag, 1999. ISBN 3-406-433529.
HODGES, McCloud B. (2007): Three approaches. The Appraisal
Journal, 75(3): 34-44.
RATTERMANN, Mark R. (2007): Appraising Residential
Property in a Changing Market. The Appraisal Journal, 75(1):
14-23.
RATTERMANN, Mark R. (2011): Could Sherlock Holmes Find
Clues to Market Value in This Market? The Appraisal Journal,
79(3): 205-211.
ISBN: 978-80-213-2275-2
82