Kolibacilární mastitida

Biblioteka
2 Startvac®
nº
Kolibacilární mastitida
Demetrio Herrera
[email protected]
1. Úvod
N
avzdory úsilí farmářů i veterinárních lékařů
pečovat o zdraví mléčné žlázy v chovech
skotu zůstává kolibacilární mastitida vážným
problémem řady mléčných farem. U chovů,
kde kontagiózní mastitidu pokládáme za
eliminovanou, lze předpokládat, že bude ve
směsných vzorcích mléka nalezen nízký počet
buněk signalizujících 20–40 % epizod klinických
mastitid způsobených koliformními bakteriemi.
Mezi infekční agens zde můžeme vedle E. coli
zařadit ještě Klebsiellu spp. a v menší míře
také Enterobacter spp., jež tvoří nejčastější
izoláty z klinicky patrných epizod. Vezmemeli v úvahu prezentace příznaků onemocnění
a budeme kalkulovat cenu z toho vyplývající
(vyřazení mléka, náklady na léčbu, vyřazení
zvířete z důvodu úhynu apod.), vznikne nám
vysoce variabilní soubor vzájemně propojených
faktorů vycházejících z patogenity do procesu
vztupujících kmenů. Z uvedeného je zřetelně
vidět význam predispozice, ale také prevence
v boji proti právě tomuto onemocnění.
2. Etiologie
Pro E. coli je stejně jako pro většinu G- bakterií
důležitým článkem patogenity její buněčná
struktura. Toto složení má zásadní význam pro
šíři a charakter ataku mléčné žlázy a následný
rozsah zánětlivého procesu. Z tohoto pohledu
je třeba vyzvednout význam polysacharidové
buněčné membrány (LPS) jakožto významného
kofaktoru její patogenity. Ta je typickým
spouštěcím mechanismem klasických symptomů
hyperakutní koliformní mastitidy. Experimentální
studie, při kterých byly intramammárně podávány
vysoké dávky LPS zdravým zvířatům prokázaly,
že tyto byly příčinou stejných příznaků jako u
přirozených infekcí a končily smrtí zvířete.
Bakterie vstupují do mléčné žlázy přes strukový kanál, kde dochází k její rychlé multiplikaci.
V mléčné cisterně proces multiplikace a lyze
vycházející z toxicity LPS potencuje indukci inflamatorního procesu, v němž cytokiny sehrávají při
vzniku akutních symptomů onemocnění důležitou roli, neboť po spuštění jejich reakce dochází
k výraznému až úplnému snížení tvorby mléka
danému zánětem postižené čtvrti mléčné žlázy.
Dalšími průvodními jevy tohoto onemocnění jsou
inapetence, horečka, apatie, šok a obvykle úhyn.
Celý tento proces koreluje s obrannými schopnostmi organismu zvířete, stavem jeho imunity,
tedy mechanismy snižujícími presentaci akutně
probíhajícího procesu. Přechod do chronicity
s rekurentně probíhajícími epizodami se může u
zvířat projevit také, ale většinou s nižší frekvencí.
Dá se tedy říci, že imunitní systém zvířete je tím,
co ovlivňuje rychlost rozšíření E. coli v mléčné
žláze skotu a redukci toxického působení LPS.
Dalšími neméně významnými prvky omezujícími
projev zánětlivého procesu jsou neutrofyly. Vyznačují se schopností eliminace až destrukce patogenu. Jsou podporované opsonizujícími protilátkami,
jako jsou IgG2 a proinflamatorními cytokiny, které
umožňují masivní přísun neutrofylů z krevních
kapilár mléčné žlázy do mléčné cisterny. Tato
rychlá mobilizace neutrofylů do mléčné žlázy je
základním faktorem pro redukci klinických projevů
onemocnění.
Kolibacilární mastitída
2
Biblioteka Startvac®
Demetrio Herrera |[email protected]
3. Predispoziční faktory
nº
Lze říci, že většina intramammárních infekcí
vzniká v prvních dvou týdnech stání na sucho
a také v peripartálním období. Budeme-li
sumarizovat, téměř polovina klinických mastitid
je patrných v prvních sto dnech laktace,
dále v období stání na sucho a v peripartální
periodě. Projevy hyperakutních nebo akutních
forem kolibacilární mastitidy nemají výhradní
postavení v období po porodu, nicméně jde
o vysoké procento. Intramammární koliformní
infekce v pokročilé laktaci způsobuje mírné
až střední formy onemocnění, neboť imunitní
systém krav je schopen situaci řešit a u zvířat
nemusí být onemocnění pozorováno.
Čím lze tuto skutečnost vysvětlit:
Vzhledem k přístupnosti imunitního systému k řadě faktorů je rizikové také peripartální
období:
• dochází k disbalanci tlakových poměrů
uvnitř mléčné žlázy způsobené úbytkem mléka, injektory podávané při zaprahování otevírají strukový kanál
• bakteriální proliferace na kůži struku v souvislosti s kontaktem před a po proceduře
dojení omýváním mléčné žlázy
• opožděná formace keratinové těsnící zátky
trvá dny až týdny a během této doby může
docházet k prostupu infekce
• dodržování aseptické aplikace
mammární kanyly způsobující infekci
intra-
• Porod pro matku představuje stres.
Plazmové hladiny kortizonu se z důvodu
přípravy na porod a kolostrogenezi
fyziologicky zvyšují. Kortizon inhibuje
zánětlivou reakci a nepříznivé efekty
působících neutrofylů.
• Negativní energetická bilance (NEB), tj.
zvýšená energetická potřeba organizmu po
porodu spolu s omezenou schopností příjmu
krmiva podporují mobilizaci tukových rezerv
(ketóza). Tělní ketony působí na migraci
neutrofilů do mléčné žlázy, ovlivňují fygocytální
schopnost, oxidační procesy a destrukci
neutrofylů.
• Stresové faktory, jako jsou říje, metabolický
stres, vzájemné soutěžení, transport apod.,
indukují sekreci kortizonu, takže výsledkem je
rozvoj imunosuprese. Stres tedy představuje
v postpartálním období zvířete bludný
kruh. Krávy přijímají méně krmiva, dochází
k prodlužování NEB a stupeň imunosuprese
má vzestupný charakter.
• Ztráta mléka je výsledkem zvýšeného
intramamárního tlaku na konci období stání
na sucho. Svěrač strukového kanálu je
otevřen, takže hrozí proniknutí patogenů do
mléčné žlázy.
• Většina antibiotik používaných pro kanylaci
nepokrývá při 60. denním zaprahování jeho
konečnou fázi. Mimoto hlavní produkty
užívané
v zaprahování
nevykrývají
gramnegativní škálu mikroorganismů.
• Produkce mléka po porodu může být
ovlivněna edematózními změnami, čímž
dochází k usnadnění průniku atmosférického
vzduchu během dojení, a tím k otevření
možnosti infekce mléčné cisterny.
Biblioteka Startvac® Kolibacilární mastitída
4. Léčba
5. Prevence
Léčbu je třeba zaměřit na postižené zvíře,
nikoliv na bakterii. E. coli se v mléčné žláze
rychle množí a dosahují vrcholu koncentrace
v době kratší než dvanáct hodin (viz Erksine a
kol., 1989). Z tohoto zjištění se odvíjí i přístup k
terapeutickému řešení kolibacilární mastitidy.
Léčbu postižených zvířat je třeba urychleně
soustředit s ohledem ke klinickým projevům
pacienta, nikoli jen na etiologické agens. Existuje řada studií dokládajících ochrannou léčbu
antibiotioky proti gramnegativním mikroorganismům.
Proto se zde soustředíme na symptomatickou
léčbu:
1. i. v. aplikované hypertonické salinické roztoky (krávy musí mít přístup k pitné vodě)
2. NSAID pro kontrolu teploty a zánětlivého
procesu
3. calcium, železo a vitaminy A, D a E k podpoře funkce neutrofilů
4. časté vydojování a podávání oxytocinu podporuje snížení bolestivosti a rozvoj zánětlivého procesu. Oxytocin také pomáhá lepšímu
uvolňování mléčné žlázy, a tim odstraňování
bakterií.
5. podávání antibiotik citlivých ke G- bakteriím
parenterální formou je prevencí nástupu sepse, nikoli léčbou infekce.
Přestože léčbou nedosahuje odpovídající
účinnosti proti hyperakutní kolibacilární
mastitidě, je prevence nejlepší možností.
Když známe periody nejvyššího rizika a
predispozičních faktorů, můžeme své úsilí
o prevenci zaměřit hned dvěma směry:
1.
Minimalizace
expozice
struků
bakteriální prezenci v prostředí:
- Věnovat maximální úsilí hygieně
míst, kde zvířata odpočívají, konkrétně
udržování suchého prostředí během pre
a post partálního období, což jsou období
nejvyššího rizika intramammární infekce
koliformními bakteriemi. Čistota kójí a
stání jsou klíčem prevence proliferace E.
coli v místech odpočinku zvířat. Inertní
materiály, jako jsou písek nebo mramorový
prach, jsou z důvodu méně snadné
proliferace mnohdy vhodnější než sláma,
piliny či slupky.
- Nezbytnou podmínku čistého mléka
představují suché struky.
2. Zvyšování počtu zvířat rezistentních
k infekci:
- Bezpodmínečně minimalizovat stres.
- V dávkách krmiva na omezenou
dobu strategicky minimalizovat NEB.
Maximalizovat potřebu sušiny.
- Zajistit potřebu vitaminu E a Se v poměrech:
k podpoře fagocytární aktivitě neutrofylů.
Nedostatek
těchto
prvků
zvyšuje
pravděpodobnost vzniku, náročnost i délku
trvání infekce.
- Vakcinace. Vakcinace proti kolibacilární
mastitidě je běžně implementována na
farmách v USA (40–65 % farem používá
vakcinaci). Obvyklým kmenem užívaným
ve vakcíně je J5 kmen E. coli. Tento kmen
je mutantem neúplného polysaridového
řetězce LPS. Tento mutant není schopen
vytvářet vnější polysacharidové antigeny
buněčné stěny. Je společný všem G bakteriím, tudíž vakcíny s J5 schopností
indukce opsonizace G - patogenů mají.
Účinnost vakcinace v ochraně proti
akutní kolibacilární mastitidě může být
doložena na řadě praktických studií. Řada
příspěvků z poslední doby prokazuje, že
imunizace s J5 není prevencí koliformní
intramammární infekce, nýbrž redukcí
klinických případů a ekonomických ztrát
daných úhynem a nutnými porážkami
zvířat.
Případy z USA ukazují, že vakcinace
proti tomuto typu mastitidy je ekonomicky
profitabilní, je-li více než 1 % laktací
Kolibacilární mastitída 2
Biblioteka Startvac®
Demetrio Herrera |[email protected]
narušeno kolibacilární mastitidou.
Studie ze světa dokládají, že vakcinace
je nástrojem prevence mastitidy způsobené
G- bakteriemi na farmách, kde je viditelný
problém. Vzhledem k tomu, že postpartální
perioda představuje kritické období, mělo by
být cílem posílení imunity vakcinace zvířat
v období stání na sucho s revakcinací před
porodem. Tato dvojitá dávka vakcíny v prvních
měsících laktace odpovídá prodloužení trvání
imunity.
V horkých a vlhkých klimatických podmínkách,
kde může být incidence v letních měsících
vyšší, zajišťuje revakcinace všech zvířat
v chovu ochranu celého stáda.
nº
Literatura
1. Bradley et al. 2001 Adaptation of E. coli to the bovine mammary gland,
J Clin Microbiol Mai 2001; 39(5):1845-9).
2. Passey S, Bradley A, Mellor H. Escherichia coli isolated from bovine
mastitis invade mammary cells by a modified endocytic pathway. V et
Microbiol. 27 Juillet 2008;130(1-2):151-64.
3. Wilson DJ et al., 2007. Comparison of J5 Vaccinates and Controls
for Incidence, Etiologic Agent, Clinical Severity, and Survival in the Herd
Following Naturally Occurring Cases of Clinical Mastitis J.DairySci, Sept.
2007 ,90(9):4282-8)
4. Mallard BA, Burnside EB, Burton JH, Wilkie BN. Variation in serum
immunoglobulins in Canadian Holstein-Friesians. J Dairy Sci 1983;
66:862–6.
5. Burton JL, Chaiyotwittayakun A, Smith K, et al. Novel applications for
coliform vaccine programs. Proceedings of the 41st Annual Meeting of the
National Mastitis Council. Orlando (FL); 2002. p. 89–110.
6. Preisler MT, Weber PSD, Tempelman RJ, et al. Glucocorticoid receptor
down-regulation in neutrophils of periparturient cows. Am J Vet Res 2000;
61:14–9.
7. David J. Wilson, Ruben N. Gonzalez,Vaccination strategies for reducing
clinical severity of coliform mastitis Vet Clin Food Anim 19 (2003) 187–
197.
Závěr
Kolibacilární mastitida představuje v chovech mléčného skotu stále
vyšší riziko i případné ekonomické ztráty. Jednou z forem, jak této
infekci zabránit, je prevence a kontrola zdravotního stavu. Soustředěná pozornost na období stání na sucho a peripartální období je
pro zdraví stáda rozhodující.
Zvířata chovaná v čistém, suchém a komfortním prostředí stání a
kójí budou méně náchylná ke koliformní infekci. Doplňky krmiv a
strategická minimalizace NEB po porodu redukuje stres zvířat a
pomáhá v boji proti hyperakutní mastitidě. Závěrem je třeba říci,
že vakcinační protokol v období stání na sucho pomáhá v prevenci
klinických případů na farmách, kde už problémy s koliformními mastitidami jsou.
8. P, Ruegg. Evaluating the effectiveness of Mastitis Vaccines, 2001.
9. Adrian Gonzalez Garrido. Manejo del posparto para el control de las
enfermedades Metabólicas. Libro ponencias Congreso ANEMBE2007.
10. Wilson DJ, Grohn YT, Bennett GJ, González RN, Schukken YH, Spatz J.Milk
production change following clinical mastitis and reproductive performance
compared among J5 vaccinated and control dairy cattle. J Dairy Sci. Oct.
2008; 91(10):3869-79.
11. Jeanne L. Burton,Ronald J. Erskine, Immunity and mastitis. Some new
ideas for an old disease Vet Clin Food Anim 19 (2003) 1–45.
12. Erskine RJ, VanDyk EJ, Bartlett PC, Burton JL, Boyle MC. Effect of
hyperimmunization with an Escherichia coli J5 bacterin in adult lactating
dairy cows J Am Vet Med Assoc. Oct. 2007; 231(7):1092-7.
13. NAHMS Dairy 2007 Part III: Reference of Dairy Cattle Health and
Management Practices in the United States, 2007 www.aphis.usda.gov/
vs/ceah/ncahs/nahms/dairy/dairy07/Dairy2007_PartIII.pdf.