PDF version.

ARCHEOLOGICKÉ PROSPEKCE A NEDESTRUKTIVNÍ ARCHEOLOGIE
v Jihočeském kraji, kraji Vysočina, Jihomoravském kraji a v Dolním Rakousku
Sborník z konference, Jindřichův Hradec 6. 3. – 7. 3. 2013
Aplikace GPS a mapových aplikací při prospekci
paleolitických lokalit na jižní Moravě
Petr Škrdla – Tereza Rychtaříková – Ladislav Nejman
Úvod
Naše znalosti o období mezi 50 a 35 000 lety před současností, které je tradičně spojováno s přechodem od středního
k mladému paleolitu a současně s nahrazením neandrtálců
anatomicky moderními lidmi, dosud vycházely pouze z omezeného počtu lokalit (cf. Svoboda a kol. 2002). Pro přesnější
chronologickou klasifikaci, pro studium technologické variability jednotlivých technokomplexů a možných interakcí
mezi nimi je třeba prozkoumat sérii nových lokalit. Ty je třeba
nejdříve najít, což bylo hlavním cílem grantového projektu
(dále jen EUP projekt) v letech 2008–2012.
Průzkumy mikroregionů, identifikace lokalit v terénu a přesné zaměření lokalit
Naše pozornost se zaměřila na průzkumy jednotlivých sídelních mikroregionů, konkrétně Brněnské kotliny (Škrdla et
al. 2010; 2011), dolního toku Bobravy (Škrdla et al. 2011),
středního Pojihlaví (Škrdla 2012) a Mohelenska (Škrdla et al.
v tisku), Prostějovska (Mlejnek – Škrdla – Přichystal 2012),
Dolnomoravského úvalu (Škrdla 2010; týž 2011), Politaví
a Ždánického lesa, mikroregionu Lhota-Hlinsko (Figeľ –
Schenk – Škrdla 2009) a Kokořínska (obr. 1; 2).
Obr. 1. Mapa jižní Moravy s vyznačením zkoumaných mikroregionů.
Fig. 1. Map of South Moravia with the surveyed microregions depicted.
Metodika
Metodika terénní prospekce vychází z tradice moravské
archeologie, kde byla aplikována od počátku minulého století.
Povrchové prospekce prováděli například H. Freising, I. L.
Červinka, K. Absolon, J. Skutil ad. Postupně zdokumentovali
paleolitické osídlení v různých moravských regionech, např.
Prostějovsku (Absolon 1936), Kloboucku (Skutil 1939),
Uherskohradišťsku (Hrubý 1951) a oblasti Pavlovských
vrchů (Absolon 1938; Klíma 1986). První zprávy o kumulaci
lokalit z počátku mladého paleolitu v údolí Bobravy podal K.
Valoch (Valoch 1956). M. Oliva předložil soupis aurignackých
(Oliva 1987) a gravettských (např. Oliva 2007) lokalit, lokalit
Obr. 2. Detailní mapa Brněnské kotliny a mikroregionu
Bobravy s vyznačením lokalit zmiňovaných v textu.
Fig. 2. A detailed map of Brno Basin and Bobrava
microregions with the sites referred to in text.
237
Muzeum brozura.indd 237
19.12.13 13:13
v okresech Brno-venkov (Oliva 1989), Třebíč (Oliva 1986) a Krumlovský les (Oliva 2008). J. Svoboda uvedl do
literatury mikroregion Vyškovské brány (Svoboda 1994) a detailně popsal sídelní oblast pod Pavlovskými vrchy
(Svoboda et al. 2002). Dále vytvořil koncepci vazby paleolitických kultur na krajinné typy A, B a C (Svoboda 1995),
na kterou navázaly studie o umístění gravettských sídlišť v krajině (Škrdla – Svoboda 1998; Škrdla – Lukáš 2000).
Zároveň z ní vychází i současný přístup ke studiu umístění sídlišť v krajině (viz níže).
Metodika použitá v průběhu EUP projektu vycházela z výše zmíněných historických zkušeností, které byly
doplněny podporou GPS (zaznamenávání polohy nálezů) a prací s digitálními mapovými produkty (prostorová
analýza naměřených dat). Povrchové průzkumy se zaměřily jednak na dříve známé lokality, jednak na vyhledávání
dosud neznámých lokalit pomocí koncepce sídelních strategií (viz dále). V případě již známých lokalit byla provedena
lokalizace v terénu a metodou povrchového průzkumu vymapován klastr povrchových nálezů (GPS Survey, GPSS).
Model sídelních strategií
K vymapování nejvhodnějších lokalit s možným mladopaleolitickým osídlením využíváme model sídelních
strategií (Setttlement Strategy Approach – SSA). Ten se zabývá analýzou umístění sídlišť v krajině na základě jejich
společných, geograficky determinovaných vlastností (Škrdla 2006, 33). SSA model byl vyvinut před více než 10
lety na základě průzkumů gravettského a aurignackého osídlení na dolním toku řeky Moravy a v průběhu řešení
EUP projektu byl aplikován na všechny sledované oblasti. Model SSA předpokládá, že některá místa v krajině jsou
pro osídlení vhodnější než jiná. Taková místa mohla být navštěvována vícekrát jednou nebo více skupinami lidí
v průběhu různých klimatických fází. V povrchové kolekci tak můžeme sledovat jevy charakteristické pro jedno,
nebo naopak pro více období. Povrchovou kolekci však nelze považovat z výše uvedených důvodů za homogenní a je
nutno přistoupit k provedení výzkumu, který poskytne stratigrafické údaje k jednotlivým sídelním epizodám.
Provést destruktivní výzkum na lokalitě však není v mnoha případech možné – kvartérní sedimenty mohou být
z větší části oderodované nebo zničené orbou. Použití GPS k vymapování povrchových nálezů a shromažďování
konkrétních dat ke každému nalezenému artefaktu pomáhá rozeznat případné koncentrace vykazující odlišné vlastnosti
(technologické, typologické, surovinové), případně zachytit ostrůvky s možnou přítomností intaktních sedimentů (jak
se podařilo na lokalitě Tvarožná X a Ořechov IV; cf. Škrdla et al. 2011).
Technická podpora
Ke sběru, ukládání a vizualizaci dat využíváme ruční GPS přijímače firmy Garmin a terénní netbook Asus. Přijímače
Garmin umožňují zaměření bodů s odhadovanou střední směrodatnou odchylkou zaměřeného bodu 2–4 m. Pro naše
potřeby není nutné zaměřit každý artefakt s přesností na centimetr, jelikož jeho poloha se vlivem vnějších podmínek
a zemědělských prací časem mění. V současné době máme k dispozici 5 ručních GPS přijímačů značky Garmin, nově
jsou však již k dispozici přesnější přístroje, které využívají spojení amerického družicového systému GPS a ruského
systému GLONASS.
Terénní netbook představuje dodatečnou podporu v terénu v případě, že je potřeba rychle a na místě vyhodnotit
získaná data. Umožňuje okamžitý import potřebných dat z databáze do GPS a okamžité vyhodnocení rozložení bodů
a prošlých tras z více GPS nebo navigaci do neprozkoumaných oblastí.
Zaměřené body vizualizujeme v programu MapSource nebo BaseCamp (Garmin). Programy pracují s daty ve
formátu WGS-84, umožňují dodatečnou práci s body a trasami a navigaci do míst, která ještě nebyla prosbírána. Obě
aplikace lze propojit s Google Earth. Google Earth umožňuje zjišťovat stav lokality v čase včetně změn vzniklých
v důsledku zemědělské činnosti, pozorovat geologické a geomorfologické krajinné elementy apod. Propojení
MapSource a Google Earth tedy poskytuje zobrazení zaměřených bodů ve 3D provedení, které umožňuje lepší
hodnocení jejich pozice v terénu.
Pomocí programu Surfer (Golden software) analyzujeme rozptyl lokalit v krajině, jejich vztah k nadmořské výšce,
velikosti klastrů, množství nálezů apod. na podkladě digitálního modelu reliéfu.
Aplikace metodiky na příkladu lokality Ořechov IV
Všechny nově objevené lokality byly zkoumány aplikací důkladné čtyřkrokové metody:
1. Identifikace lokality. Na základě dostupných údajů (literatury, nálezových zpráv) je lokalitu nejprve potřeba
identifikovat. Dohledatelnost polohy lokality na základě starších informací není vždy úplně jednoduchá, neboť se
objevují chyby v určení polohy, které jsou dále nekriticky přejímány dalšími autory; poměrně velkým problémem je
238
Muzeum brozura.indd 238
19.12.13 13:13
také proměna krajiny a zánik starších identifikačních bodů.
Lokalita Ořechov IV byla podle dostupných informací
lokalizována v roce 2010.
2. Systematická povrchová prospekce. Cílem prospekce
je nejen získat co největší hodnotitelnou kolekci artefaktů,
ale především objevit místa s dochovanými intaktními
sedimenty. Lokalitu opakovaně navštěvujeme v průběhu
více sezón, jelikož získání artefaktů je ovlivněno více činiteli
(počasí a viditelnost, stav pole). Směr průchodu lokalitou
volíme nejčastěji ve směru orby, případně kolmo na orbu,
nezanedbatelné množství artefaktů je získáno i při náhodném
průzkumu. Do GPS ukládáme polohu všech artefaktů včetně
jejich vlastností (typ, surovina aj.). Především pak sledujeme
přítomnost vysráženého CaCO3 na povrchu artefaktů, který Obr. 3. Graf úspěšnosti jednotlivých průzkumů na lokalitě
Ořechov IV.
indikuje přítomnost intaktních sedimentů.
V případě Ořechova IV jsme směr průchodu lokalitou Fig. 3. Graph of survey success rate at Ořechov IV.
volili nejčastěji ve směru orby, výjimečně průchod kolmo na
orbu nebo náhodný průzkum. Celkem bylo během
10
sběrů získáno 1361 artefaktů (obr. 3; tab. 1). Díky zaznamenávání každého artefaktu a jeho vlastností do GPS jsme
zdokumentovali dvě koncentrace nálezů, přičemž pro první je charakteristická levalloiská technologie a rohovec typu
Stránská skála a pro druhou přítomnost plošné redukce a nárůst podílu rohovce typu Krumlovský les (Škrdla et al.
2011).
3. Sondáž. Sondáže provádíme na okrajích povrchových koncentrací, kde je možno předpokládat intaktní
sedimenty.
Na Ořechově IV byly v prostoru mezi výše zmiňovanými koncentracemi vyhloubeny sondy (obr. 4), které
zachytily ohniště, artefakty ovšem získány nebyly.
4. Výzkum. V případě nalezení intaktních sedimentů a po-zitivní sondáže přistupujeme k systematickému výzkumu
lokality.
Výzkum na lokalitě Ořechov IV plánujeme v blízkosti zachycených ohnišť.
Při průzkumu lokality byl testován vliv vnějších podmínek na množství nalezených artefaktů (obr. 3; tab. 1).
Z analýzy vyplývá, že nejdůležitějším faktorem je orba v kombinaci s dostatečným omytím povrchu deštěm. Přestože
ze zkušeností můžeme jako další významný faktor uvést ostré slunce či jinak sníženou viditelnost, zdá se, že v tomto
případě naše průzkumy příliš neovlivnily.
Obr. 4. Příklad vizualizace průzkumů na lokalitě Ořechov IV.
Fig. 4. An example of survey visualisation at Ořechov IV.
239
Muzeum brozura.indd 239
19.12.13 13:13
datum
1.
21. 10. 2010
2.
29. 10. 2010
3.
podmínky průzkumu
směr průchodu
km
#
#/m
1/#/m
ozim, výška cca 5 cm, dobře omyto,
polojasno, větrno, ostré slunce
ve směru orby, náhodný
5,2
135
0,026
38,5
kolmo na orbu
4,8
66
0,014
71,4
11. 1. 2011
ozim, výška cca 5 cm, dobře omyto,
polojasno, větrno, ostré slunce
ozim, výška cca 10 cm, dobře omyto,
zataženo, slabě podmítnuto, již zarůstalo,
dobře omyto
ve směru orby
1,8
33
0,018
55,6
4.
25. 7. 2011
zataženo, slabě podmítnuto, již zarůstalo,
ostré slunce
ve směru orby, náhodný
6,5
207
0,032
31,25
5.
22. 9. 2011
průzkum nebyl zaměřen na vyhledávání
artefaktů
ve směru orby
4,8
15
0,003
333
3,5
7,9
424
145
0,121
0,02
8,3
50
6.
7.
23. 9. 2011
12. 1. 2012
slabě podmítnuto, již zarůstalo, ostré slunce
ozim, dobře omyto, zataženo
ve směru orby, místy
kolmo na orbu
ve směru orby
8.
16. 5. 2012
ozim, výška cca 10 cm, dobře omyto, pod
mrakem
ve směru orby
3,5
205
0,06
16,7
9.
21. 11. 2012
zaseto obilí, výška cca 5 cm, opršené, pod
mrakem
ve směru orby
0,8
30
0,038
26,32
10.
1. 3. 2013
zaseto obilí, výška cca 5 cm, opršené, pod
mrakem
ve směru orby
4,7
101
0,021
47,6
km – délka prošlé trasy; # – počet artefaktů; #/m – počet artefaktů na 1 m; 1/#/m – po kolika metrech byl průměrně
nalezen artefakt
Tab. 1. Průzkum lokality Ořechov IV.
Tab. 1. Ořechov IV surveys.
Nově objevené povrchové lokality
Aplikace SSA na výše zmíněné mikroregiony umožnila, mimo přesnou relokalizaci lokalit již dříve známých, také
objevení řady nových lokalit. Bohužel většina z nich jsou lokality povrchové bez nálezů v intaktních sedimentech.
Všechny lokality, ať již nově objevené nebo pouze nově v terénu identifikované, byly zaměřeny v absolutních
souřadnicích.
Přehled stratifikovaných lokalit objevených v průběhu trvání EUP projektu
Přínos právě ukončeného projektu je nejlépe patrný při porovnání počtu dříve známých a nově objevených lokalit
(tab. 2).
Bohunicien
Szeletien
Stratifikované lokality
sídelní klastr Stránská skála Vedrovice V,
známé před EUP projektem (IIa, III, IIIa, b, c, d),
Moravský Krumlov IV
sídelní klastr Bohunice
(I–IV, 2002)
Nově objevené lokality v
rámci EUP projektu
Tvarožná X,
Líšeň – Hrubé podsedky,
Ořechov IV,
Želeč – Holcase (?)
Želešice III,
Bratčice I
Aurignacien
sídelní klastr Stránská Skála
(IIa, IIIa, b, c, f),
Mladeč,
Vedrovice Ia,
Milovice,
Napajedla III
Líšeň – Čtvrtě,
Líšeň – Nad výhonem,
Podolí – Nad výhonem
Tab. 2. Přehled dříve známých a nově objevených stratifikovaných EUP lokalit.
Tab. 2. List of previously known and recently discovered stratified EUP sites.
240
Muzeum brozura.indd 240
19.12.13 13:13
V případě lokalit bohunicienu byl aplikací GPS Aided Survey vymezen ostrůvek intaktních sedimentů a proveden
úspěšný výzkum na lokalitě Tvarožná X (Škrdla et al. 2009), byly objeveny intaktní sedimenty s artefakty a získáno
radiokarbonové datum z lokality Líšeň – Hrubé podsedky (Podolí I) (Škrdla et al. 2011), byla objevena radiokarbonově
datovaná ohniště v intaktních sedimentech na lokalitě Ořechov IV (Škrdla et al. 2011) a aplikací SSA byla objevena
radiokarbonově datovaná ohniště s artefakty v intaktních sedimentech na lokalitě Želeč – Holcase (bohunicien?)
(Škrdla – Mlejnek 2010).
V případě lokalit szeletienu byl aplikací GPSS vymezen ostrůvek intaktních sedimentů a proveden úspěšný
výzkum včetně získání radiokarbonových dat na lokalitě Želešice III (Škrdla et al. 2011) a byly získány ojedinělé
artefakty v intaktních sedimentech na lokalitě Bratčice I (Škrdla v tisku).
V případě lokalit aurignacienu byl vymezen ostrůvek intaktních sedimentů a proveden úspěšný výzkum včetně
získání radiokarbonových dat na lokalitě Líšeň – Čtvrtě (Škrdla et al. 2010) a aplikací SSA byly objeveny artefakty v
intaktních sedimentech včetně získání radiokarbonových dat na lokalitách Líšeň – Nad výhonem (Škrdla et al. 2011)
a Podolí – Nad výhonem (Škrdla et al. v tisku).
Mimo výše zmíněné lokality jsme ojedinělé nálezy v intaktních sedimentech, ale bez bližšího kulturního zařazení
nebo bez možnosti absolutního datování, získali z lokalit Želešice I, Brno – Podstránská, Ořechov V a Lhánice II.
Závěr
V průběhu řešení EUP projektu byla zdokonalena metodika povrchové prospekce. Důležité bylo zejména nasazení
GPS ve spolupráci s digitálními mapovými aplikacemi.
Výsledkem EUP projektu v letech 2008–2012 bylo podstatné rozhojnění stratifikovaných lokalit z počátku
mladého paleolitu na Moravě. Řada z těchto lokalit, pokud bude systematicky zkoumána, může přinést důležité
poznatky pro poznání tohoto období. Většina důležitých lokalit ze zmíněného období byla v terénu nově lokalizována
a zaměřena v absolutních souřadnicích. Aplikací modelu sídelních strategií bylo objeveno několik nových lokalit.
Podařilo se nám významně rozhojnit databázi radiokarbonových dat pro bohunicien. Zejména přibylo dat ze
samotných Bohunic a dále pak z nových lokalit – Líšně a Ořechova. Osídlení spadá do teplého výkyvu GIS 12 – GIS
9, s ohledem na výsledky TL a OSL datování (viz níže) je třeba tato stáří brát jako minimální (obr. 5).
Szeletien je na Moravě datován do velmi úzkého intervalu, který odpovídá GIS 11 (případně 10). Tomu se vymyká
pouze jedno datum z Želešic III, které naznačuje výrazně vyšší stáří (GIS 12) a blíží se výsledkům OSL datování
dalších szeletských lokalit (cf. Nejman et al. 2011).
Ukazuje se, že aurignacien je na Moravě doložen zatím pouze svou střední fází, to je po sopečném výbuchu na
Flegrejských polích u Neapole (CI) či Heinrichově eventu 4. Spadá tak do GIS 8–7. Je zajímavé, že s CI mizí ze scény
tranzitní kultury (bohunicien a szeletien).
Zajímavosti
Na lokalitách nově objevených v rámci EUP projektu a zkoumaných moderní metodikou byly při plavení objeveny
dvě ulity fosilních plžů.
Prvním nálezem je exemplář ulity marinního plže Pirenella picta ssp. Jedná se o fosilii terciérního, patrně
sarmatského stáří, která byla již jako fosilie obyvateli lokality Líšeň – Čtvrtě nalezena a na lokalitu přinesena. Její
nejpravděpodobnější zdrojovou oblastí jsou totiž sarmatské sedimenty tvořící součást výplně vídeňské pánve, jejichž
nejbližší povrchové výskyty lze najít např. v okolí Kyjova nebo Hodonína, tedy vzdušnou čarou zhruba 40–45 km od
lokality Líšeň – Čtvrtě. Nalezená ulita je neúplná, neboť chybí nejen horní část spiry, nýbrž i část tělesného závitu.
Horní část spiry je odlomená, poškození tělesného závitu je sice patrně zčásti též mechanické, část otvoru je však
zřejmě antropogenního původu (úprava pro zavěšení?). Povrch schránky je silně navětralý, což svědčí o tom, že šlo
s největší pravděpodobností o povrchový sběr. Detailní mikroskopický výzkum povrchu pod 3D mikroskopem, který
provedl přední světový odborník na osobní ozdoby F. D‘Errico (Bordeaux), odhalil drobné stopy hematitu v depresích
na povrchu ulity a potvrdil tak, že jde skutečně o osobní ozdobu. Jelikož její stáří bylo stanoveno na 37837–34478 cal
BP (2 sigma, kalibrační set INTCAL09), představuje nejstarší předmět tohoto typu na Moravě.
Druhým nálezem je silně naleptaná ulita fosilního plže rodu Ancilla sp. z lokality Líšeň I – Hrubé podsedky, u
kterého nelze vyloučit přítomnost otvoru pro zavěšení. Bohužel ani podrobný mikroskopický výzkum povrchu pod
3D mikroskopem (F. D‘Errico, Bordeaux) nepotvrdil (ale ani nevyvrátil) intencionalitu otvoru. Původ ulity je možné
hledat v badenských sedimentech, které se běžně vyskytují v Brněnské kotlině. Ulita byla nalezena ve výplavu, který
byl lokalizován přibližně uprostřed nálezového horizontu. Stáří nálezového horizontu spadá do intervalu 43982–
41839 cal BP (2 sigma, kalibrační set INTCAL09; Stuiver – Reimer 1993; Reimer et al. 2009). Význam nálezu
241
Muzeum brozura.indd 241
19.12.13 13:13
spočívá ve skutečnosti, že pokud by se podařilo prokázat příslušnost ulity k bohunicienu, představoval by tento
předmět první doklad anatomicky moderního chování v této kultuře a naznačoval by příslušnost bohunicienu k jedné
z prvních migračních vln anatomicky moderního člověka na jeho cestě z Předního východu do Evropy (cf. Škrdla
2003; Hoffecker 2009). Tato skutečnost má nesmírný potenciál pro další směřování výzkumu nejen na Moravě, ale
1
i ve světovém měřítku.62
Obr. 5. Upřesněná chronologie starší fáze MIS 3 na Moravě (CalPal-2007HULU; Weninger et al. 2007) a její napojení na atmosférická
data – „grónské interstadiály“ (delta 18O, vrtné jádro GISP2).
Fig. 5. Updated chronology of an earlier phase of MIS 3 in Moravia (CalPal-2007HULU; Weninger et al. 2007) and its relationship
to atmospheric data – „Greenland Interstadials“ (delta 18O, GISP2 core).
Literatura
Absolon, K. 1936: Über Großformen des quarzitischen Aurignaciens der palaeolithischen Station Ondratice in Mähren. Typologie
der sogenannten „Gigantolithen“. Brno.
-
1938: Výzkum diluviální stanice lovců mamutů v Dolních Věstonicích na Pavlovských kopcích na Moravě. Pracovní zpráva
za první rok 1924. Brno.
Figeľ, D. – Schenk, Z. – Škrdla, P. 2009: Hlinsko (okr. Přerov), Přehled výzkumů 50, 226–229.
Hoffecker, J. F. 2009: The spread of modern humans in Europe, Proceedings of the National Academy of Sciences 106 (38),
16040–16045.
Hrubý, V. 1951: Paleolitické nálezy z Uherskohradišťska, Časopis Moravského muzea, sci. soc. 36, 65–101.
Klíma, B. 1986: Nejstarší osídlení Břeclavska. Mikulov.
Mlejnek, O. – Škrdla, P. – Přichystal, A. 2012: Ondratice I/Želeč – an Early Upper Palaeolithic site in central Moravia,
Archäologisches Korrespondenzblatt 42, 295–314.
Nejman, L. – Rhodes, E. – Škrdla, P. – Tostevin, G.. – Neruda, P. – Nerudová, Z. – Valoch, K. – Oliva, M. – Kaminská, Ľ.
– Svoboda, J. – Grün, R. 2011: Chronological Review of the Middle to Upper Palaeolithic Transition in the Czech Republic
and Slovakia: New Optically Stimulated Luminescence results, Archaeometry 53/5, 1044–1066.
Oliva, M. 1986: Starší doba kamenná – paleolit. In: Koštuřík, P. – Kovárník, J. – Měřínský, Z. – Oliva, M., Pravěk Třebíčska.
Brno, 31–56.
-
1987: Aurignacien na Moravě. Studie Muzea Kroměřížska 87. Gottwaldov.
-
1989: Katalog nálezů z období paleolitu. In: Belcredi, L. et al., Archeologické lokality a nálezy okresu Brno-venkov. Brno,
12–31.
-
2007: Gravettien na Moravě. Disertationes archaeologicae brunenses/pragensesque 1. Brno – Praha.
62
1 Průzkumy a výzkumy byly podpořeny grantem GAAV ČR č. A800010801. Informace o průběhu řešení projektu jsou a budou
i nadále k dispozici na adrese: http://www.iabrno.cz/EUP.htm
242
Muzeum brozura.indd 242
19.12.13 13:13
-
2008: Paleolitické osídlení litické exploatační oblasti Krumlovský les, Acta Musei Moraviae, sci. soc. 93, 3–38.
Reimer, P. J. – Bailli, M. G. L. – Bard, E. – Bayliss, J. W. – Beck, A. – Blackwell, P. G. – Bronk Ramsey, C. – Buck, C. E. – Burr, G.
S. – Edwards, G. S. – Friedrich, M. – Grootes, P. M. – Guilderson, T. P. – Hajdas, I. – Newton, T. J. – Hogg, A. G. – Hughen,
K. A. – Kaiser, K. F. – Kroket, B. – McCormac, F. G. – Manning, S. W. – Reimer, R. W. – Richards, D. A. – Southon, J. R.
– Talamo, S. – Turney, C. S. M. – Van der Plicht, J. – Weyhenmeyer, C. E. 2009: INTCAL09 and MARINE09 radiocarbon
age calibration curve, 0–50.000 years cal BP, Radiocarbon, 51 (4), 1111–1150.
Richter, D. – Tostevin, G. – Škrdla, P. 2008: Bohunician technology and thermoluminiscence dating of the type locality of BrnoBohunice (Czech Republic), Journal of Human Evolution 55, 871–885.
Richter, D. – Tostevin, G. – Škrdla, P. – Davies, W. 2009: New radiometric ages for the Early Upper Palaeolithic type locality of
Brno-Bohunice (Czech Republic): comparison of TL, OSL, IRSL and 14C dating results, Journal of Archaeological Science
36, 708–720.
Skutil, J. 1939: Pravěké nálezy na Kloboucku. Klobouky u Brna.
Stuiver, M. – Reimer, P. J. 1993: Extended 14C data base and revised CALIB 3.0 14C age calibration program. In: Stuiver, M.
– Long, A. – Kra, R. S. (eds.), Calibration 1993. Radiocarbon 35 (1), 215–230.
Svoboda, J. 1994: The Upper Paleolithic settlement of the Vyškov Gate. Regional surfy, 1988–1992, Památky archeologické 85,
18–34.
-
1995: Palaeolithic landscapes of Moravia: A mosaic of occupation strategies, Geolines 2, 7–9.
Svoboda, J. – Havlíček, P. – Ložek, V. – Macoun, J. – Musil, R. – Přichystal, A. – Svobodová, H. – Vlček, E. 2002: Paleolit Moravy
a Slezska. Dolnověstonické studie 8. Brno.
Škrdla, P. 2003: Comparison of Boker Tachtit and Stránská skála MP/UP Transitional Industries, Journal of the Israel Prehistoric
Society 33, 33–69.
-
2006: Mladopaleolitické sídelní strategie v krajině: příklad středního Pomoraví, Přehled výzkumů 47, 33–48.
-
2010: Aurignacien Dolnomoravského úvalu (1. díl), Slovácko 51, 111–138.
-
2011: Aurignacien Dolnomoravského úvalu (2. díl), Slovácko 52, 135–152.
-
2012: Paleolitické osídlení středního Pojihlaví. Mikroregionální studie, Acta Musei Moraviae, sci. soc. 97, 15–44.
-
v tisku: The Bohunician in Moravia and adjoining regions. Archaeology, Ethnology and Anthropology of Eurasia.
-
v tisku: Moravian Bohunician. Liége.
Škrdla, P. – Knotek, P. – Kuča, M. – Eigner, J. – Bartík, J. – Nikolajev, P. – Rychtaříková, T. – Vokáčová, J. – Vokáč, M. v tisku:
Neobvykle situovaná polykulturní lokalita Mohelno-Plevovce – příklad pronikání lidí do nitra Českomoravské vrchoviny,
Acta Musei Moraviae, sci. soc. 97/2, 209–223.
Škrdla, P. – Lukáš, M. 2000: Příspěvek k otázce geografické pozice lokalit pavlovienu na Moravě, Přehled výzkumů 41, 21–33.
Škrdla, P. – Matějec, P. – Rychtaříková, T. – Nejman, L. 2011: Želešice (okr. Brno-venkov). „Hoynerhügel“, „Dorflüssen“,
„Hajanský“, Želešice III. Počátek mladého paleolitu. Zjišťovací výzkum, Přehled výzkumů 52-1, 154–157.
Škrdla, P. – Matějec, P. – Tostevin, G. – Rychtaříková, T. – Hladilová, Š. 2011: Brno (k. ú. Líšeň, okr. Brno-město). „Hrubé
podsedky“ a „Nad výhonem“. Bohunicien a aurignacien. Sídliště. Zjišťovací a záchranný výzkum, Přehled výzkumů 52,
140–143.
Škrdla, P. – Mlejnek, O. 2010: Želeč (k. ú. Želeč na Hané, okr. Prostějov), Přehled výzkumů 51, 296–301.
Škrdla, P. – Rychtaříková, T. 2012: Levallois Point or Blade – Which Blank was the Target Artifact of the Bohunician Technology?
In: Pastoors, A. – Peresani, M. (eds.), Flakes not Blades. The Role of Flake Productionat the Onset of the Upper Paleaeolithic
in Europe. Wissenschaftliche Schriften des Neanderthal Museum 5, 199–214.
Škrdla, P. – Rychtaříková, T. – Nejman, L. – Kuča, M. 2011: Revize paleolitického osídlení na dolním toku Bobravy. Hledání
nových stratifikovaných EUP lokalit s podporou GPS a dat z dálkového průzkumu Země, Přehled výzkumů 52, 9–36.
Škrdla, P. – Svoboda, J. 1998: Sídelní strategie v paleolitu: mikroregionální studie. In: Kouřil, P. – Nekuda, R. – Unger, J. (eds.),
Ve službách archeologie. Brno, 293–300.
Škrdla, P. – Tostevin, G.. – Matějec, P. – Nývlt, D. – Hladilová, Š. – Kovanda, J. – Mlejnek, O. – Nejman, L. 2010: Brno (k. ú. Líšeň,
okr. Brno-město), Přehled výzkumů 51, 269–274.
Škrdla, P. – Tostevin, G. – Nývlt, D. – Lisá, L. – Mlejnek, O. – Přichystal, A. – Richter, D. 2009: Tvarožná – Za školou. The results
of 2008 excavation season, Přehled výzkumů 50, 11–24.
Škrdla, P. – Vokáčová, J. – Knotek, P. – Rychtaříková, T. 2012: Mohelenský mikroregion na počátku mladého paleolitu, Přehled
výzkumů 53-1.
Valoch, K. 1956: Paleolitické stanice s listovitými hroty nad údolím Bobravy, Časopis Moravského muzea, sci. soc. 41, 5–44.
Weniger, B. – Jöris, O. – Danzeglocke, U. 2007: CalPal-2007. Cologne Radiocarbon Calibration & Palaeoclimate Research
Package, calpal.de.
Petr Škrdla – Tereza Rychtaříková – Ladislav Nejman: Using GPS and map applications for Paleolithic site surveys in
Moravia.
The application of GPS & digital mapping can be considered as the most significant improvement to the surface survey method.
The EUP project carried out in 2008–2012 has resulted in a notable increase in the number of stratified Early Upper Palaeolithic
sites in Moravia. Systematic research at a number of these sites has the potential to add to the knowledge base about this period.
Most of the EUP sites were re-located, their coordinates were recorded and several new sites were discovered by applying the
settlement strategy approach.
A number of new radiocarbon ages dating to the Bohunician period is also an important result. There are several new dates
243
Muzeum brozura.indd 243
19.12.13 13:13
from Bohunice and from the new sites Líšeň and Ořechov. The cultural occupation seems to have taken place during the warm
interstadials GIS 12 – GIS 9 and the results of TL and OSL dating (see below) suggest that these are the minimum ages.
Szeletian ages in Moravia date to a narrow time interval corresponding most closely to GIS 11 (or 10). One date from Želešice
III appears to be a significant outlier (its value corresponds more closely to GIS 12) and approaches the time range suggested by
OSL results for other Szeletian sites (cf. Nejman et al. 2011).
The results also indicate that Aurignacian occupation of Moravia occured later than in adjacent regions where Aurignacian
occupation is also recorded. The measured Aurignacian ages date after the Campagnian Ignimbrite (CI) event i.e. Heinrich Event
4 which is equivalent to GIS 8 – GIS 7. It is interesting to note that the transitional cultures (Bohunician and Szeletian) seem to
disappear after the CI event.
244
Muzeum brozura.indd 244
19.12.13 13:13