Rybářský týdeník

Rybářský týdeník
45/13
číslo
11.
listopadu
2. ročník
4 Elements Group s.r.o.
Pro milovníky ryb, rybaření - jediný elektronický týdeník pro rybáře v Česku, Moravě a Slezsku
Operační program Rybářství 2007 – 2013 vstoupil do 18. kola
Praha – V rámci osmnáctého kola Operačního programu Rybářství 2007 – 2013 budou moci žadatelé zasílat Žádosti o dotace na
projekty v opatření:
· 3.1. Společné činnosti, záměr a) zdokonalení odbornosti pracovníků v odvětví rybářství – příjemci dotace mohou být vzdělávací
subjekty a školní podniky v odvětví rybářství, výzkumné ústavy se zaměřením na rybářství, Rybářské sdružení ČR a rybářské svazy.
· 3.1. Společné činnosti, záměr b) podpora spolupráce mezi vědeckými ústavy, odborným školstvím a hospodářskými subjekty v odvětví
rybářství – příjemci dotace mohou být fyzické i právnické osoby, jejichž příjmy pocházejí z akvakultury provozované vlastním jménem,
na vlastní odpovědnost a riziko, vzdělávací subjekty a školní podniky v odvětví rybářství a výzkumné ústavy se zaměřením na rybářství.
· 3.3. Podpora a rozvoj nových trhů a propagační kampaně, záměr e) pořádání veletrhů a výstav a účast na nich – příjemci dotace
mohou být fyzické i právnické osoby, jejichž příjmy pocházejí z akvakultury provozované vlastním jménem, na vlastní odpovědnost
a riziko. Dotace může být rovněž poskytnuta vzdělávacím subjektům a školním podnikům v odvětví rybářství, výzkumnému ústavu se
zaměřením na rybářství, Rybářskému sdružení ČR, rybářským svazům a Ministerstvu zemědělství.
Žádosti o dotaci budou přijímány pouze plně elektronickou cestou, bez nutnosti osobní účasti žadatele na RO SZIF. Příjem Žádostí
o dotaci pro výše uvedená opatření bude probíhat od 26. 11. 2013 od 9 hodin, kdy bude žadatelům umožněno zasílat elektronicky
podepsané Žádosti o dotace s přílohami přes Portál farmáře na příslušný RO SZIF. Příjem žádostí končí 2. 12. 2013 ve 13 hodin.
Zdroj: SÚS ČRS
Ve Vodňanech mají nové druhy jeseterů
Vodňany – Dva nové druhy připluly do unikátní rodiny jeseterů
v rybářském centru (CENAKVA) ve Vodňanech. V uplynulých
dnech přivezli vědci mladé generační ryby jesetera bílého a jesetera jadranského z italské farmy Azienda Agricola do rybářského
centra Fakulty rybářské a ochrany vod Jihočeské univerzity.
Živá genová banka čítá deset druhů jeseterů a svým rozsahem je
v Evropě ojedinělá. Vědci ji využívají kvůli výzkumu reprodukce
chrupavčitých ryb a zároveň rozmnožují vymírající druhy jeseterů. Prvním získaným druhem byl v roce 2001 jeseter ruský, poté
přibyli jeseter sibiřský, malý, hvězdnatý, vyza velká, veslonos
americký, jeseter atlantský a krátkonosý. Nově byl chov rozšířen
o jesetera bílého a jesetera jadranského.
Domovinou jesetera bílého je Pacifické pobřeží v Severní Americe od Kalifornie až po Aljašský záliv a velké řeky do oceánu v této
oblasti ústící. V přírodních podmínkách dospělci dorůstají délky
670 cm a dosahují hmotnosti 810 kg. Jako většina jeseterovitých,
jedná se o dlouhověké ryby, kdy se jedinci dožívají 80 let, s nástupem pohlavní dospělosti a schopnosti reprodukce v 10 – 15 letech
u samců a 15 – 20 letech u samic. Do Itálie byl jeseter bílý importován v 70. letech pro rozvíjející se farmový chov ryb s cílem produkce
delikátního masa a kaviáru pro místní trh. V 90. letech byl tento druh v intenzivních chovech nahrazen odolnějším a rychleji rostoucím
jeseterem sibiřským. Druhým nově získaným druhem je jeseter jadranský (adriatický), jehož přirozený výskyt byl zmapován v příbřežních
oblastech Jaderského moře a řek, které zde ústí. Byly to hlavně řeky Pád, Neretva, Livenza, Tagliamento až po řeku Bunu v Albánii.
V porovnání s ostatními druhy jeseterů se nejedná o druh dorůstající významné délky, největší v přírodě chycení jedinci dosáhli délky 200
cm a hmotnosti 150 kg. Zdroj a foto: Jihočeská univerzita ČB
Vázne osvěta v kulinářské úpravě ryb
Praha – Statisticky nejnižší konzumace ryb v naší zemi v rámci Evropy i světa má celou řadu příčin, hlavní jsou ale zřejmě především
dvě. Poměrně vysoká cena ryb i rybích výrobků a fatální neznalost kulinářské úpravy ryb, tedy příprava jídel z rybího masa.
Optimální možnost osvěty laické spotřebitelské veřejnosti přitom představují tradiční podzimní výlovy rybníků, především ohledně
tuzemských sladkovodních ryb. Nejen ze zkušeností redakce portálu Naše voda, ale i dalších médií a účastníků letošních výlovů ale
vyplývá, že na řadě míst se doprovodný program výlovů, jehož základní pilíř tvoří nabídka rybích kulinářských specialit, letos oproti
předchozím rokům tu částečně, tu významně, zúžil. To se zdá být strategickou chybou, zejména když se do naší země stále více dováží
sladkovodní ryby ze zahraničí, které tvoří pro naše rybáře a producenty ryb stále nepříjemnější konkurenci.
Je jistě otázkou, nakolik se na letošním komornějším pojetí výlovů podepsaly letošní povodně, které zasáhly do ekonomiky mnohých
rybářských podniků. Stejně tak je otázkou, nakolik se rybáři spoléhají na státem podporované kampaně na zvýšení spotřeby sladkovodních ryb v ČR. Ty jsou lecčíms, bohužel ale ne dostatečnou osvětou v přípravě ryb. Pouhé recepty, navíc zúžené do klasických jídel
typu obalovaný či grilovaný kapr nebo pstruh, rozhodně k osvětě spotřebitelů nestačí. I v rybářství a rybníkářství tak platí, že člověk
si musí pomoci zejména sám. Že to jde, dokázal i letošní výlov rybníka Rožmberk, kde mohli návštěvníci ochutnat a zakoupit několik
desítek různých výrobků z našich ryb, a navíc konzultovat s rybářskými i gastronomickými specialisty, jak si takové produkty doma sami
připravit. Totéž ale nelze říci o jiných výlovech, například Semovického rybníku na Benešovsku, ale i jinde. Je to škoda, jedna z mála
příležitostí k přímému kontaktu se spotřebiteli a možnosti jeho osvěty zůstala minimálně částečně nevyužita. Zdroj: Naše voda
Rybářský týdeník
Pomozte, pokud jste něco viděli
Praha – Možná klíčovou stopu získali pražští kriminalisté v případu zavražděné ženy, kterou někdo po částech hodil do Vltavy. Podle
posledních zjištění tělo do řeky hodil pachatel v Chuchli mezi půlkou září a začátkem října. Pomoci by tak mohli rybáři.
Břeh Vltavy v Malé Chuchli u kanoistického klubu se rychle svažuje, brzy tu má řeka tří až čtyřmetrovou hloubku a proud je poměrně
silný. Právě tady, na asfaltové cestě, vrah pravděpodobně hodil do řeky tělo rozčtvrcené ženy.
„Kriminalisté spolupracovali s vodohospodáři a podle proudů vody a toho, kde ostatky těla vyplavaly na hladinu, vytipovali toto místo,“
upřesnila mluvčí pražské policie Hana Jeřábková.
Nyní prosí kriminalisté znovu a naléhavě o pomoc – svědky i lidi, kteří pohřešují ženu.
Pachatel je podle vyšetřovatelů zvláště nebezpečný a v případech, jako je tento, jej obvykle dopadnou, pokud zjistí identitu oběti.
V obdobných kauzách z české historie nerozdělil tělo deviantní pachatel. Většinou zabíjel partner či známý ženy – rozčtvrcením těla
chtěl ztížit identifikaci nebo zabránit nálezu ostatků. Zdroj: idnes.cz
V roce 2023 si budeme moci zarybařit na Miladě
Krušné hory – Oddech při rybaření, chytání bronzu na pláži nebo projížďky na lodích nebo kolech. Tak by mohli lidé trávit v roce 2023
volné chvíle u nově vznikajícího jezera Milada na Ústecku. Po mnoha letech, kdy krajina pod Krušnými horami dostávala jednu ránu za
druhou, by se mohlo blýskat na lepší časy.
„Tohle jezero, které je mezi dvěma velkými městy by mohlo ideálně sloužit ke sportovnímu vyžití,“ poodhaluje hlavní výhodu jezera
Milada starosta Chabařovic Josef Kusebauch. Právě blízkost Ústí nad Labem a Teplic by mohla obyvatelům těchto měst přinést mnoho příležitostí, jak využít volný čas – a to nejen
jízdu na kole nebo na koni. „Už máme několik potápěčských klubů, které tam chtějí provozovat svojí činnost. Díky bio manipulaci tam máme velmi čistou vodu
a dohlednost až 10 metrů, a to potápění poblíž města je atraktivní. Takže než se pojedou potápět lidé k moři, tak se tady můžou vyškolit,“ vysvětluje Kusebauch. About JW Player 6.6.3896 (Premium edition)
V Ústeckém kraji to ale nebude jediné místo pro odpočinek. Podobné plány mají také v Mostě na stejnojmenném jezeře.
I když jezera Most a Milada vznikají na místech bývalých dolů, musíme počítat do budoucna s podobným využitím. Podle ústeckého
hejtmana Oldřicha Bubeníčka by mohla rekultivovaná území přitáhnout do kraje víc turistů. „Pokud to bude všechno pokračovat tak, jak to začalo, tak za 10 let se můžou občané těšit, že si Ústecký kraj zachová průmyslový ráz,
ale bude tady řada přírodních krás a pokud se těží, tak se také rekultivuje a vedle autodromu a hipodromu tady budou také nová jezera
Zdroj: ČRo
a nové rekreační oblasti,“ věří Bubeníček.
Představujeme – vznášedlo Pegas
Praha – Představujeme vznášedlo Pegas
4M, které vlastní Armáda České republiky.
Nafukovací polštářový
prostředek je určený
pro celoroční transport
až čtyřech pasažérů
na řekách a jezerech.
Používá se pro průzkum záchranářských týmů, monitorování přírodních katastrof, hledání a záchranu
lidí, majetku. Vznášedlo je schopné přepravit na
hluboké i mělké vodě až čtyři osoby do hmotnosti
600 kg.
Technická data:
Hmotnost
Použití Rychlost na vodě
Rychlost na sněhu
Dojezd
550 kg
od –50°C do +50°
max. 70 km/h
max. 90 km/h
350 km
Zdroj: AČR
INZERCE
Kormorán, kormorán a zase kormorán!
Mariánské Lázně – O několik stovek kilogramů ryb přijdou každoročně
nejen rybáři na Chebsku. Prostředky proti opeřencům selhávají. Kormorána velkého někteří obdivují jako chráněného dravce, pro rybáře
je opeřenec spíše katastrofa. Každoročně dokáže spořádat několik set kilogramů ryb, a způsobit tak mnohamilionové ztráty. Ačkoliv se rybáři snaží
proti němu všemožně bránit, jejich snahy bývají mnohdy marné.
„Boj s těmito opeřenci je jako boj s větrnými mlýny,“ posteskl si jednatel
Rybářství Mariánské Lázně Zdeněk Mašek. „Odstřel přemnožených ptáků
nám nyní ztěžují obce s rozšířenou působností. Pokud o odstřelu rozhodoval kraj, většinou našim žádostem vyhověl. Nyní má však každý úředník
dané obce k odstřelu těchto dravců jiný přístup,“ dodal Mašek.
Finanční ztráty po náletech kormorána dosahují horentních sum.
„Začněme u minimálního čísla 10 000 kormoránů, kdy každý ročně sní
100 kilogramů ryb. Dostaneme se na hodnotu milionu kilogramů ryb,“ vypočítal předseda Českého rybářského svazu Cheb Václav Voříšek. „Když
vezmeme v potaz, že kilo ryb vyjde na 70 korun, finančně vyjádřená škoda
je nejméně 70 milionů korun za jednu zimu,“ dodal předseda.
„Podle evropské směrnice o ptácích a následně i našeho zákona o ochraně
přírody a krajiny k jeho lovu musí úřady vydat výjimku,“ podotkl Voříšek.
Výjimku obvykle úřady vydávají pro odstřel tažných kormoránů, kteří na
našem území nehnízdí, ale pouze v pro ně příznivějších klimatických podmínkách u nás přečkávají zimu. Podle odborníků navíc plašení
těchto opeřenců, ke kterému dochází například i v okolí rybníku Amerika ve Františkových Lázních, není stoprocentním řešením.
„Kormorán velký musí v zimě denně sežrat půl kila ryb, jinak umře hlady,“ zdůraznil Václav Voříšek. „Vyplašíme-li jej na jedné lokalitě,
operativně se přesune jinam,“ dodal Voříšek. Jak ještě dále snížit počty těchto dravců? Likvidací hnízda. To je však podle odborníků
náročné.
Zdroj: denik.cz
Rybáři odebírali lososům mlíčí a jikry
Bad Schandau – Chtějí jim pomoci s množením. Deset tisíc lososů vypuštěných do řeky, z nichž se vrátí pár desítek. Tuto sisyfovskou
práci podnikají už patnáct let čeští a němečtí rybáři v Českosaském Švýcarsku. Chtějí, aby se losos stal opět běžnou součástí tamních
řek. Jak je strategie úspěšná, teď zjišťují při kontrolních odchytech rybáři v Německu.
Kousek za českými hranicemi na říčce Lachsbach u Bad Schandau němečtí rybáři počítají, kolik ryb se vrací, a odebírají jim také mlíčí
a jikry, z nichž pak vychovají v sádkách další potěr. „Říká se, že se vracejí přesně na to místo, odkud vypluli, ale ona to není úplně pravda. Oni by se jinak vůbec spontánně nešířili. Takže
se občas spletou, a může se v podstatě jednat i o naše lososy. My tady velice úzce spolupracujeme. Politickou hranici losos opravdu
nezná,“ poznamenává Tomáš Salov ze Správy národního české Švýcarsko, který se do Německa také vypravil. Chytit lososa není lehké. Němci na ně vyrazili s elektrickým agregátem. „Jsou jen omráčené, proberou se,“ říká Salov při pohledu na ryby
plovoucí břichem vzhůru. „Kein problem,“ uklidňuje německý rybář. Trojice rybářů, která se ve vysokých rybářských kalhotách pohybuje ve vodě, působí spíš jako trojice myslivců, mají i péro na klobouku.
Po chvíli, kdy podběráky loví ve vodě, „skórují“. Velikou rybu čeká cesta k sádkám, kde je připraveno rozmnožovací náčiní. Losos sebou mlátí, je proto třeba ho trošku opít. Rybáři ho přendají do kádě s uklidňujícím olejem a troškou alkoholu. Pak se nechá
v klidu změřit a zvážit a je možné mu odebrat mlíčí, i když z toho čtyřiaosmdesáticentimetrová ryba zjevně radost nemá. „V přírodě mlíčí i jikry ryby vypudí pomocí svalů. My jim tu pomáháme ručně,“ směje se majitel sádek Gunter Ermisch. Od roku 1998
takhle rybáři získali genetický materiál 487 ryb. Odchyceného lososa nyní čeká dva tisíce kilometrů dlouhá pouť zpátky do moře. Někteří
lososí maratonci ji zvládnou během života i dvakrát. Zdroj: ČRo
NEJEN O RYBÁCH
Zahoďte igelitky…
Valtice - Brusel – Evropská unie chce snížit používání plastových tašek.
A jak to chce provést? S pomocí poplatků, omezeními při uvádění na trh a
případně také zákazy. Členské státy si samy mají vybrat, která konkrétní
opatření pro ně budou nejvhodnější. Proti menším nákupním igelitkám mluví hlavně fakt, že je lidé často použijí jen jednou, ovšem v životním prostředí mohou zůstat i stovky let.
Brusel představil návrh, který fakticky mění evropskou směrnici o obalech
a obalových odpadech. Souhlasit s ním budou muset členské země i Evropský parlament. Cílem je snížit spotřebu plastových nákupních tašek o
tloušťce do 50 mikronů (0,05 milimetru). Právě ty nejčastěji končí jako odpad, který se dále netřídí.
„Pokud je (státy brojící proti igelitkám) ostatní napodobí, mohli bychom
snížit dnešní celkovou spotřebu v Evropské unii o celých 80 procent…
V EU v odpadu ročně skončí více než osm miliard plastových tašek, což
způsobuje obrovské škody na životním prostředí,“ uvedl Janez Potočnik,
komisař pro životní prostředí.
Odhaduje se, že jen ve Středozemním moři plave na 250 miliard plastových
či igelitových útržků. Dohromady váží asi 500 tun. Ohrožují ryby a další mořské živočichy, které je pokládají za potravu, či je mohou spolknout omylem. Plasty se dále rozkládají a mohou kontaminovat půdu či pitnou vodu. Zdroj: ČT 24
Rybářský týdeník
Katastrofa – perutýni hubí Atlantik
Bermudy – Průzračné moře kolem Bermud je tak malebné, jak si
člověk dokáže představit, a ryby v něm vypadají, jako by je právě
někdo vybarvil pastelkami. Ale pod touhle nádhernou fasádou se
skrývá vážný problém – perutýni.
Ti nejsou původními obyvateli Atlantiku. Tyto jedovaté, rychle se
množící ryby jsou agresivní žrouti, kteří zhltnou cokoli. Žerou tak
moc, až z toho mají nemocná játra. Vzhledem k tomu, že nemají
žádného přirozeného nepřítele – s výjimkou člověka – dokážou vyhubit 90 procent obyvatel korálového útesu.
„Invaze perutýnů je pravděpodobně nejhorší ekologickou katastrofou, jaké kdy Atlantik čelil a bude čelit,“ řekl Graham Maddocks,
předseda a zakladatel nadace Ocean Support Foundation. Jejím
cílem je spolupracovat s vládami a výzkumnými skupinami při snaze
snížit populaci perutýnů u Bermud. Tento problém sice teprve začíná narůstat, ale mnozí odborníci zabývající se ochranou moří už
si dělají obavy o mořský život v okolí perutýnů, kteří
byli v této oblasti poprvé zaznamenáni před několika
desetiletími, a jejich populace se rychle rozrostla. Samičky každých několik dní vyprodukují 30 000 až 40
000 vajíček a pohlavně zralé jsou v roce věku. V současnosti se dají najít u Baham, v Karibské oblasti i ve
vodách podél Severní Karolíny. Coby nepůvodní druh
jsou perutýni velmi nebezpeční pro ekosystém, protože rybám v Atlantiku chybí přirozený instinkt, aby se
od nich držely stranou.
Jak se tam ale dostaly? Zeptejte se na Floridě. Právě
místní chovatelé akvarijních ryb jsou odpovědní za jejich vypuštění do nových vod. Věřte tomu nebo ne, ale
testy DNA vystopovaly původ všech perutýnů v Atlantiku zpět k pouhým šest až osmi samičkám. A stejně
jako lidé perutýny do Atlantiku vypustili, je podle vědců také jen na lidech, jediném známém predátorovi
těchto ryb, aby se je pokusili z ekosystému dostat,
a tím ho zachránit.
Graham Maddock organizuje týmy potápěčů, kteří
perutýny loví s pomocí ručních harpun. Musí ale mít
speciální potápěčské obleky, aby vydrželi ponory do
hloubky více než 60 metrů. Tam na ně čekají perutýni bezstarostně usazení na útesu – s osmnácti jedovatými ostny a žádnými predátory
se tahle ryba nemá čeho obávat. „Nevím, jestli dokážeme zastavit invazi perutýnů,“ dodal Maddock. „Není to bitva, kterou bychom mohli
vyhrát, můžeme ji jenom dál vést. Tenhle problém začali lidé. Je naše chyba, že tam jsou, a proto se musíme pokusit to napravit nebo
Zdroj: agris.cz
alespoň kontrolovat.“
NOVINKA
Kbelík Gardner hranatý
Square Camo Buckets 5l
Nová řada odolných věder Square Bait, je vylepšenou verzí našich jedinečných kbelíků
Gardner Camo. Největší výhodou použití čtvercových kbelíků je, že mohou být postaveny
na sobě (skvělé pro maximální zatížení). Ideální jsou pro přenášení a ukládání všemožných
nástrah nebo drcených návnad. Kyblíky jsou vybaveny znovu uzavíratelným víkem. Jsou
vyrobené z velmi pevného lisovaného materiálu a mají robustní kovové držadlo s komfortní
plastovou rukojetí.
K dispozici jsou 3 velikosti kyblíků:
5 l – vnější rozměry 25 (š) x 21.5 (d) x 14,5 cm (h)
10l – vnější rozměry 28 (š) x 24.5 (d) x 21,5 cm (h)
17l – vnější rozměry 28,5 (š) x 25.5 (d) x 29,5 cm (h)
Policejní deník - nejkvalitnější a nejrychlejší
krimi zpravodajství v Česku
přepadení, loupeže, vraždy, dopravní nehody, policejní akce
www.policejnidenik.cz
Oblázek - čtení pro všechny maminky a jejich rodiny
recepty, rady, zkušenosti, články, rozhovory, diskuse
www.oblazek.cz
Rybářský týdeník
SEJDEME SE U VODY
ZÁPISNÍK PEPANA ŠTIKY
Moderní rybář 2013
3. ročník veletrhu rybářských potřeb a cest za rybolovem
Datum: 21. - 24. 11. 2013
Místo: pražské výstaviště v Holešovicích
Vstupné: 150 Kč (pro předplatitele časopisu Rybářství 100 Kč)
Otevírací doba: ČT - PÁ 10.00 - 18.00; SO 09.00 - 18.00; NE 09.00
- 16.00.
PROPLAVALO KOLEM NÁS
Dne 4. listopadu 2013 byly ukončeny údržbové práce na mimopstruhovém revíru 431 095 Klabavka 3/R PR 01 nádrž Huťská v k. ú. Dobřív. Rybolov je od tohoto dne opět umožněn.
S okamžitou platností až do odvolání, které předpokládáme
v roce 2014, oznamujeme dočasné ukončení rybolovu na revíru 441
014 Jiříkovský potok 2 – nádrž Ostrovní – podrevír č. 6. Důvodem
je řešení opravy hlavní a boční hráze, sdruženého objektu, odpadu,
přívodu a náhonu a dále úprava ve zdrži a přilehlé vodoteči.
Byl obnovený rybolov na revíru 441 099 Markvartický rybník,
které bylo přerušeno v polovině měsíce září letošního roku z důvodu oprav, betonáže, nátěrů na věži požeráku a opravě spárování bezpečnostního přelivu.
VTIP
Sedí dva rybáři na břehu jezera a nadávají na poměry i na ryby,
které dnes neberou.
„A to si představte, pane kolego, že před revolucí tady v revíru
bylo tolik ryb, že jsem musel chodit navlékat žížalu na háček za
strom, aby mi ho nesežraly přímo z ruky.“
Zdarec kamarádi,
už jsem sice říkal, že se vydám do rybářskýho důchodu a budu si jen lovit a mlčet,
ale synci, nedá mi to. Já asi budu do všeho
prndat do konce svýho života.
Kolem naší vsi vede krásná říčka, znám ji
jako své boty, chodím k ní téměř každý den po celý svůj život, a tak
vidím, co se kolem ní děje a koneckonců, i co se děje pod hladinou.
Chci mluvit o rovnováze v rybí obsádce. Bohužel, v otázce chráněných druhů ryb už zákon není zcela v realitě. Konkrétně do naší
řeky nasazují organizace již řadu let jeseny a mníky, samozřejmě
v souladu se zákonem na základě výjimek. Tuto činnost jsem si
vždy pochvaloval. Jenže… Výsledky toho všeho jsou jaké?
Mníka a jesena máme po celé říčce dost, mník je doslova přemnožený již řadu let, podmínky, které mu naše řeka poskytuje,
mu sedly, jak na míru. Jesen se běžně chytá rovněž, bohužel naši
lovící si ho pletou s krásnými ploticemi.
A tak jsem už delší dobu rejpal do našeho hospodáře, aby požádal i výjimku na jejich lov. No stalo se, ale přišlo zamítavé rozhodnutí. Odůvodnění? „Zákon by pozbýval smysl a nebyla prokázána
zvýšená populace těchto druhů ryb v revíru…“
Pro pět ran do candáta, jak jako máme prokázat zvýšenou populaci, když se musí okamžitě vracet vodě? V případě, že by si uživatel zajistil v podmínkách naší řeky ichtyologický průzkum jako
důkaz, kdo by ho platil? A stačilo by to vůbec?
Nebylo by jednodušší výjimku na základě žádostí uživatelů, kteří mají své revíry nejlíp zmapované, udělit? Za rok posoudit dle
statistik její oprávněnost a přijmout další rozhodnutí? Jenže to by
musel někdo tam nahoře přemýšlet a mít zájem na tom, jak revírům pomoci a ne hledat důvody, proč to nejde.
Když si vezmu, kolik máme v revíru původních druhů ryb, jako
je lipan, parma, pstruh potoční, a kolik tam je nedotknutelných
mníků, kteří v tomto počtu začnou ničit i ty malé zbytky původních
populací, je mi jasné, že právě takhle vypadá v praxi nerovnováha
Tak Petrův zdar, Váš Pepan Štika
v rybí obsádce. RECEPT - Rybí tlačenka
Ingredience: 1 kapr (štika, candát, okoun apod.), 2 cibule, 1/2 lžičky mletého pepře, špetka kari koření, stroužek česneku, špetka
majoránky, 100 – 150 g vepřových kůží bez tuku, sůl
Postup přípravy: Kapra (nebo jiné ušlechtilé ryby) oškrábeme, vykucháme a vykostíme. Vyjmeme tedy i páteř včetně žeber. Maso
nakrájíme na kostky o velikosti asi 3x3 cm. Maso vložíme do mírně
osolené vroucí vody, znovu ji přivedeme do varu a necháme asi
3 minuty vařit. Potom asi na 10 minut odstavíme. Vařené maso
vyjmeme a necháme vychladnout.
Vepřové kůže zbavíme chlupů, řádně očistíme, vypereme a vaří-
me nejprve také asi 10 minut. Poté vodu vylejeme a kůže vaříme
v nové čisté vodě do poloměkka, asi 1 hodinu. Kůže vyjmeme a na
masovém strojku jemně umeleme. Vývar si ponecháme, použijeme jej později.
Rybí maso položíme do mísy, přidáme jemně nakrájenou cibuli, rozemleté kůže, koření a část vývaru z kůží. Vývaru nesmí být mnoho, jen tolik, aby po zamíchání byla hmota kompaktní. Směs nalijeme do střev používaných k výrobě tlačenky a vaříme 40 minut.
Po uvaření tlačenku položíme na prkénko a propícháme, abychom ji
zbavili vzduchu, který se do ní dostal při naplňování střev. Necháme
trochu zchladnout, zatížíme prkénkem a necháme vychladnout.
Maminčin týdeník Turistický týdeník
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.mamincintydenik.cz
Policejní týdeník
P OLICI E
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.turistickytydenik.cz
Vinařský týdeník
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.policejnitydenik.cz
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.vinarskytydenik.cz
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.zahradkaruvrok.cz
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.hasicskytydenik.cz
Zahrádkářův rok Hasičský týdeník
4 Elements Group s.r.o. - šéfredaktor Miroslav Ztratil, kontakt [email protected]
adresa - Bořivojova 878/35,130 00 Praha 3.
www.rybarskytydenik.cz
Rybářský týdeník
4 Elements Group s.r.o.