Poutník - Vrbno pod Pradědem

Poutník
Vrbenský měsíčník Církve adventistů
sedmého dne -
Únor 2013
LEDEN
Kolik asi dnů nám zbývá,
z krásných slov, co dobře známe,
nový den, když přišel zas,
sílu dej pro další dny.
den za dnem se připozdívá,
mluví k srdci známý hlas.
Možná zítra navštíví nás,
zimní vítr severák,
Sníh a mráz teď kolem vládne,
k nám však z nebe
slunce ale nad vším bdí,
promlouvá hlas,
Pane náš, je to tak snadné,
nemusíš se větru bát.
hřát se v jeho paprscích.
Leden, to je píseň nová,
Jak to slunce, prosím, Pane,
vysvitni teď nad námi,
zemí ať zní v tento čas,
že nás Bůh vždy k sobě schová,
ať je vítr , nebo mráz.
Autor: Petr Hoff
Úvodní slovo šéfredaktora
Naděje pro každého ztraceného
Moje milé sestry, milí bratři,
jelikož jsme se v roce 2013 ještě „neslyšeli“, rádi bychom Vám za redakční tým, společně
s Petrem Gruntem, popřáli Boží vedení a požehnání, pevné zdraví a mnoho Boží lásky do
srdce. A také klidné rodinné i sborové zázemí, mnoho dobrých lidi a přátel kolem sebe.
Mysleme a modleme se za všechny své bližní s láskou a porozuměním, tak jako Pán Ježíš nás
miluje bez rozdílu a jen pevná a opravdová víra je NADĚJÍ PRO KAŽDÉHO, KDO JE
ZTRACENÝ…
"On vysvobodí chudáka, který se dovolává pomoci, ubožáka, jehož se nikdo neujímá."
Ž 72.12
Denně při sledování médií vidíme chudé, opuštěné nebo ponižované lidi rozvojových zemí,
kterých se nikdo neujímá... A co Bůh? Co zaslíbení žalmu? Ujímá se nebo ne? To je
oprávněná otázka, kterou si možná nechceme položit nebo ji pokládáme naopak důrazně,
se silnou výčitkou. Připojme ale ještě jednu otázku: Nežije vedle mě a možná i ve mně, na
první pohled v blahobytu, také chudák, kterého se nikdo neujímá? Člověk odcizený Bohu,
bližním i sobě samému hříchem nebo beznadějí, se kterou hledí na svůj život?
A zde se zaslíbení žalmu naplňuje. Ježíš je nadějí pro hříšníka - přibližuje mu odpuštění. Je
nadějí pro toho, kdo nikomu nepatří - Bůh ho chce přijmout za vlastního. Starat se o
odstranění hmotné bídy, nespravedlnosti a diskriminace, to je především úkol nás, lidí.
Odstranit tu nejhlubší bídu, tedy bídu hříchu a naprosté ztracenosti ale dokáže jen Bůh.
Proto poslal Ježíše mezi nás. A proto má "k ruce" v dějinách všechny, kdo to pochopili a
uvěřili mu, aby tuto naději sdělovali a ve svých životech zpřítomňovali.
Krásný rok 2013!
Vaši Katka Švancarová a Petr Grunt
Pravdivě pro děti…
Adam a Eva
Bůh svěřil Adamovi a Evě svůj nový svět – měli se starat o
rostliny a stromy, o ptáky, ryby a zvířata. Dal jim krásné
místo, kde mohli žít. Byly tam chladné řeky, stromy, které
vrhaly stín, a mnoho různých druhů ovoce k jídlu. To místo
bylo nazýváno zahrada Eden. Adam a Eva byli velmi šťastní.
Jenom o jedné jediné věci jim Bůh řekl, že ji nikdy nemají
dělat. Neměli jíst ovoce z jednoho zvláštního stromu –
stromu poznání dobra a zla. Bůh jim řekl, že zemřou, když z
něho budou jíst. A tak Adam a Eva žili jako Boží přátelé. A
dělali to, co si Bůh přál.
Ale byl tam někdo, kdo chtěl Boží svět zkazit. Jednoho dne, když šla Eva kolem onoho
zvláštního stromu, stromu poznání dobra a zla, uslyšela tlumený, syčivý hlas hada. “Podívej,
jak je to ovoce dobré! Nesbíhají se ti na něj sliny? Nechceš ho ochutnat? Ovoce tě udělá
moudrou. Když ho sníš, budeš moudrá jako Bůh. Eva naslouchala hadovu tlumenému hlasu.
Podívala se na ovoce. A zapomněla, jak dobrý a laskavý je Bůh. Chtěla být stejně chytrá jako je
on. Chtěla dělat to, co sama dělat chce. Eva natáhla ruku a utrhla ovoce. Začala ho jíst a dala
také Adamovi. Od té chvíle se věci daly do pohybu špatným směrem.
Bůh věděl, co Adam a Eva udělali. Nikdo před ním nedokáže něco skrýt. Adam a Eva už nebyli
Boží přátelé a on je poslal pryč. Museli opustit zahradu Eden, kde byli tak šťastní, kde se
procházeli a hovořili s Bohem. Anděl s mečem stál na stráži, aby se nikdy nemohli vrátit zpátky.
Teď museli tvrdě pracovat, tak tvrdě, že je celé tělo od únavy bolelo. Poznali, co to je bolest.
Nejhorší ale bylo, že se naplnilo strašné Boží varování: věděli, že až zestárnou, zemřou.
Kain a Ábel
Poté, co opustili zahradu Eden, měli Adam a Eva dva syny: Kaina a Ábela. Když jejich synové
vyrostli, stal se Kain rolníkem, obdělával půdu a pěstoval plodiny. Ábel se staral o otcova
stáda. Byl pastýřem. V době sklizně přinesl Kain část z toho, co se mu urodilo, jako dar Bohu.
Byl to jeho způsob poděkování. Ábel dal Bohu jednu ze svých ovcí. Byly to dobré dary. Ale
lásku Boží si nemůžeme dary koupit. Bůh vidí, jací jsme.
Ábel byl dobrý a Bůh měl z jeho daru radost. Ale Kain byl žárlivý a zlostný. Nenáviděl svého
bratra Ábela. Kain věděl, že z jeho daru Bůh radost nemá.
Jednoho dne Kain v polích Ábela zabil. Myslel si, že ho při tom nikdo nevidí. Ale Bůh věděl, co
Kain udělal. A Bůh Kaina potrestal. Poslal ho navždy pryč, daleko od domova a od rodiny. Nový
Boží svět, svět, který byl původně tak dobrý, se pokazil.
Povzbuzení…, poučení…, vztahy…
Prosinec 2012
V PRAVÝ ČAS
Dlouho jsem chtěl navštívit léčebnu alkoholiků v Holešovicích. Když jsem si to konečně naplánoval,
zdrželo mě několik věcí a odjel jsem po 14. Hodině. 2 pracovnice mne přivítaly s tím, že jsem přijel
pozdě. „ Z vedení už tu nikdo není, musíte přijet jindy. A k zapůjčeným knihám my přístup
nemáme“. Zvlášť ta jedna žena s namalovanými rty vypadala přísně. Ale mne cosi pudilo
pokračovat. „Tak vám alespoň nechám letáček a mohu vám ukázat jednu pěknou knihu. Chcete ? “
Když jsem udělal, co jsem vyslovil, najednou ta přísná žena řekla. „ Tak ukažte , co tam ještě máte.“
„Musím do auta.“ A běžel jsem pro kufr. Ta žena byla křesťanka. Koupila si několik knih a po
modlitebním rozloučení se rozplakala. Bůh celou návštěvu viděl dopředu svýma očima. Já jsem
přijel pozdě, ale ON VŽDY CHODÍ VČAS.
Jen ať MY CHODÍME S NÍM. (Kaz 3,1)
DEN V JESENÍKU
Seděl jsem v autě a vyléval Bohu svoji úzkost z těžkostí, které na mne dolehly. Bylo už odpoledne a
začínal můj pracovní kolportérský den. Rozhodl jsem se jít do nemocnice. S Boží pomoc jsem se
dostal do kanceláře ženy, které se velmi líbily knihy, které jsem ji nechal jako sponzorský dar a
sama si koupila Zlaté ruce. Řekla mi, že je milovnicí knih a že televizi doma nemají. Domluvili jsme
se, že všichni dárcové krve v Jeseníku budou dostávat knihu Zlaté ruce. Díky Bože za požehnaný
začátek.
Po několika návštěvách v paneláku jsem přišel k paní, která říkala : „proč právě na mne toho Bůh
tolik naložil ?“ Ve dveřích mi vyprávěla, jak ji týral manžel, jak touží po porozumění a jak jí souží
nemoc.
Večer jsem měl naplánovanou návštěvu u starších manželů. Byli jsme u nich před časem
s Martinem Studýnkou a oni nás tehdy vstřícně přijali a koupili si i knihy. Muž pocházel z Anglie a
zajímal se o mnoho věcí, ale víru měla spíše jeho žena. Pozvali mne a byl z toho dlouhý rozhovor,
několik prodaných knih a odnášel jsem si med.
Navrhnul jsem jim, že příště vezmu sebou Knihu knih, abychom mohli hovořit hlouběji o tom, co je
zajímá. Manželé pořád seděli a poslouchali, ale bylo už po 20. Hodině a tak jsme společně
poděkovali Bohu a loučili se s nadějí na brzké shledání.
Bůh stále mění úzkost z věcí pozemských na radost z věcí nebeských. (Řím 8, 35-39)
Autor: Petr Hoff
Staronový objev…?
Milí bratři, milé sestry,
je pravděpodobné, že jste se v poslední době také setkali s určitým poselstvím, či proroctvím, které
v současnosti obíhá celý svět a které všude vyvolává buď vřelé přijetí na jedné straně, či odmítnutí
na straně druhé. Následné dělení církve adventistů sedmého dne je pak těchto dvou postojů
logickým vyústěním.
Hlavním propagátorem tohoto myšlenkového proudu je laický kazatel a biblický nadšenec Jeff
Pippenger. V současnosti však Jeff Pippenger není členem CASD.
Jelikož jsme se se zastánci tohoto hnutí setkali i zde v našem regionu, vznikla tak potřeba zjistit, zda
jimi předkládané učení je skutečně biblické a zda, jak propagují, je to ta nejdůležitější a
nejaktuálnější část přítomné pravdy. Termín „přítomná pravda“, se kterým nemusí být každý
čtenář obeznámen, znamená určitou výseč z celku Božích pravd, zaznamenaných v Bibli, která je
pro tu kterou danou dobu aktuální více než ostatní části biblického učení ( pozor, to neznamená, že
by ty ostatní byly méně důležité! ) nebo je právě objevena či znovuobjevena nebo také
nově/komplexněji pochopena. Např. v době Martina Luthera bylo přítomnou pravdou učení o
ospravedlnění z víry, později pak za časů jeho jmenovce Martina Luthera Kinga to byl zápas o
rovnost lidských ras (zvláště v USA), atd. Je více než jisté, že Pán Bůh má pro každou dobu, krom
své univerzální pravdy, také i tu přítomnou. Co je tedy v Božích očích tím nejdůležitějším pro
dnešní dny? Jeff Pippenger a jeho stoupenci tvrdí, že na tuto otázku znají odpověď. Tou odpovědí
je – schéma! Ano, historicko-prorocké schéma z roku 1843, vytvořené Williamem Millerem a široce
používané průkopníky adventního hnutí na jeho počátku. Pokud tedy chceme porozumět, musíme
se s údaji (alespoň některými) z tohoto schématu seznámit.
Budeme postupovat podle biblické rady, kterou nacházíme ve Skutcích 17:11: „Židé v Beroji byli
přístupnější než v Tesalonice. Přijali evangelium s velikou dychtivostí a každý den zkoumali v Písmu,
zdali je to tak, jak zvěstuje Pavel.“
Také i my budeme zkoumat, zda předložené poselství a důrazy v něm kladené, jsou v souladu
s Božím slovem. Věřím, že se shodneme na principu, že každá duchovní zkušenost a každé učení by
mělo být poměřováno právě Biblí. Dnes se zaměříme na samotný základ, na kterém stojí celá další
nástavba tohoto učení a tím je časový údaj, uvedený v pravém horním rohu tohoto schématu –
2520, viz. obr.1. Na první pohled to možná není zřejmé, ale tento výpočet je skutečně stěžejní pro
všechny další závěry, které raní adventisté kázali a k nimž se Pippengerovo hnutí nyní vrací a rozvíjí
je dál, za rámec toho, jak jej adventní průkopníci aplikovali. Co tedy tato číslice znamená?
Ještě než si na to odpovíme, seznamme se s autorem tohoto prorockého výpočtu. Je jím William
Miller.
William Miller a 2520
(1.února 1782 – 20.prosince 1849)
William Miller byl baptistický kazatel. Členem církve baptistů zůstal až do své smrti. Již v raném
mládí ale opustil své baptistické kořeny a po větší část svého života byl deistou ( co je deismus viz.
např. zde. http://cs.wikipedia.org/wiki/Deismus ) – tedy zastáncem přesvědčení, že Boží existenci
lze vytušit pozorováním přírody a dále nejsou nutné jakékoliv další zdroje informací o Bohu. Člověk
si vystačí sám se svým racionálním uvažováním. V tomto období svého života s oblibou vyhledával
(zdánlivé) rozpory v Bibli a provokoval okolní křesťany, kteří byli členy organizovaných církví
Ameriky 19.století, jako např. právě baptisty či metodisty. Ve válce o nezávislost Ameriky na
Británii však během bojů vnímal nadpřirozenou ochranu své osoby a někdy také i jemu svěřených
vojáků.
V bitvě u městečka Plattsburgu se početně daleko menším americkým dobrovolníkům podařilo
porazit Brity. Miller později vzpomíná: “Malá pevnůstka, ve které jsme byli opevněni, se ocitla pod
tak hustou palbou bomb, střel a šrapnelů, jako když padají kroupy.” Jedna z bomb dopadla necelý
metr on něj. Zranila tři z jeho mužů a jednoho zabila, ale Miller vyvázl nezraněn. I přes svůj
deistický pohled ( neosobní, vzdálený Bůh ) byl vnitřně přesvědčen o nadpřirozené pomoci v této
bitvě, později k tomu napsal: “Jevilo se mi, že Nejvyšší musel držet svou ochranou ruku nad touto
zemí a jejími zájmy, když nás zachránil z rukou nepřátel. Překvapivě, v kontrastu s deismem, jsem
vnímal, že je zde v akci síla zdaleka přesahující síly lidské.”
Po návratu z války kupuje William Miller farmu v Low Hamptonu, stát New York. Zde se snaží žít
poklidný, zemědělský život, ale nemá pokoj mysli. V této době umírá jeho otec a krátce na to i jeho
sestra. Také události války mu znovu přicházejí na mysl a vědomí jeho vlastní časové ohraničenosti
v něm vzbuzuje otázku co je vlastně po smrti? V nekonkrétním deismu odpověď nenachází a tak se
vrací zpět k bibli a postupně i do baptistické církve. Stává se pilným a pečlivým studentem bible,
kdy studuje verš po verši a nepokračuje dál, dokud mu smysl konkrétního verše není jasný. Brzy
přichází na to, že učení postmilenialismu ( postmilenialismus učí, že dějiny této planety vyvrcholí
tisíciletým obdobím prosperity, blahobytu a bezpečí s převahou křesťanstva ) je nebiblické a že čas
návratu Ježíše Krista je zakódován v biblických proroctvích. Při jednom nedělním, čteném kázání na
téma povinností rodičů vůči dětem je naráz naplněn silnými emocemi a vnitřně začíná rozumět
Boží lásce. Poprvé v životě se odevzdává do milující náruče svého Spasitele!
Dalším pečlivým studiem bible přichází k textu v knize Daniel 8.14: "Až po dvou tisících a třech
stech večerech a jitrech dojde svatyně spravedlnosti." Svatyni ztotožňuje s naší zemí a popis této
události se mu jeví jako návrat Ježíše Krista. – tato historie je v adventismu známa a není nutno se
jí zde dopodrobna zabývat. S myslí ovlivněnou vědomím aktuálnosti Kristova brzkého návratu
nachází ve 3.knize Mojžíšově, 26.kapitole Hospodinovo varování, že při neuposlechnutí Jeho
přikázání bude místo zaslíbeného požehnání Izrael trestat 7x více (sedm krát). ( Tuto kapitolu
doporučuji si přečíst! ). Ono „7x více“ je v této kapitole uvedeno čtyřikrát, tzn., že své tvrzení zde
Pán Bůh silně zdůrazňuje. Při čtení tohoto textu si Miller řekl: „To je jistě proroctví!“.
angličtina v nevýhodě oproti např.češtině neboť anglické „seven times“ lze přeložit buďto jako
„sedm krát“ nebo jako „sedm časů“. Miller tento text vnímal jako „sedm časů“ a jako k časovému
proroctví k tomu také i přistoupil. Aplikoval biblický princip výpočtu v prorockých knihách „den za
rok“ a v přesvědčení, že se ve skutečnosti jedná o sedm prorockých let, vypočítává: 7 x 360 = 2520
dnů, které potom symbolizují dobu 2520 skutečných let. ( Židovský kalendář není jako ten náš
založen na slunečním cyklu, ale na měsíčním – viz. např. Žalm 104.19. Proto má hebrejský rok 360
dnů ). Počátek tohoto období zasadil do roku 677 př.n.l. kdy byl Asyřany zajat odpadlý judský král
Menaše (Manasses), viz. 2.Par 32.kapitola. V asyrském zajetí ( kdy měl nosem protaženu obruč… )
se před Hospodinem hluboce pokořil a po svém návratu do Jeruzaléma provedl částečnou
reformu. V námi zkoumaném učení se toto datum nazývá „počátek rozptýlení Božího lidu“,
zkráceně „čas rozptýlení“. Tento závěr se mi jeví jako chybný neboť po Menašem následovalo
dalších šest králů a faktické rozptýlení (zajetí, zánik) tehdejšího Izraele se odehrálo až za posledního
judského krále Sidkijáše, kdy se na 70 let Izrael dostává do babylonského zajetí. I když první
Nabukadnesarova deportace do Babylona byla provedena už za Jojakína, tak v době Menašeho šlo
o jeho ( Menašeho) osobní potrestání a jeho dočasný, vynucený pobyt v asyrském zajetí
nemůžeme charakterizovat jako „rozptýlení Božího lidu.“ Od tohoto data tedy byl Boží lid
(údajně) rozptylován po světě a až po 2520 letech měl být přiveden zpět do své země a sjednocen.
Je jasné, že mezi tím Boží pověření přešlo ze židovského národa na křesťanské následovníky Pána
Ježíše Krista, tudíž musíme uzavření tohoto časového údaje hledat v křesťanském světě někdy
v době kolem roku 1840. William Miller datum ukončení rozptýlení Božího lidu vypočetl na rok
1843. Dopustil se stejné chyby, jako při výpočtu 2300 večerů a jiter z Daniele 8:14, správný rok je
v obou případech 1844.
Dalším z adventních průkopníků byl Hiram Edson, původně metodista, který byl taktéž v letech
1843 a 1844 přesvědčen o důležitosti údaje 2520, ale nesouhlasil s Millerem ohledně stanovení
počátku tohoto období. Edson ho umisťuje už na rok 723 př.n.l. kdy asyrský král Salmanassar V. po
necelých třech letech obléhání dobyl město Samaří. Zaniká Izraelské království i jeho jednotlivé
kmeny. Poté správně vypočítává, že konec období 2520 připadá na rok 1798. Máme tedy dvě
časové linie, o kterých raní adventisté věřili, že jsou obě správné…, a že ono očekáváné
shromažďování Božího lidu ( pro účel návratu Pána Ježíše Krista ) začalo už v roce 1798 a
pokračovalo až do 22.října 1844, kdy očekávali Jeho návrat. Jelikož se Kristův návrat ve
vypočteném datu neuskutečnil, probíhá shromažďování Božího lidu až doteď a podle Jeffa
Pippengera je tím shromažďovacím faktorem právě přijetí tohoto poselství.
Můžeme říci, že důležitost tohoto časového údaje byla v tom, že a) pro neposlušnost měl být
izraelský lid trestán po dobu 2520 skutečných let a za b) měl paralelně potvrzovat prorocký údaj
2300 z Daniele 8:14 a měl vést ke zjištění stejného času jako toto proroctví, druhým ( kontrolním,
paralelním ) způsobem.
Jaký to vše výše napsané má význam pro dnešek? Jednoduše ten, že Jeff Pippenger a jeho
stoupenci tvrdí, že pochopení a přijetí tohoto výkladu má stěžejní vliv na obdržení tzv. pozdního
deště – tedy závěrečného zmocnění Duchem svatým, finálního posvěcení pro Kristův návrat a je
jakýmsi důkazem, že jsme dostatečně duchovně vnímaví a máme živé spojení s Kristem. A naopak.
Kdo toto poselství nepochopí či nepřijme, vylučuje se z Božího stádce a v důsledku přichází o
spasení…
Nyní se podívejme, jak se otázka 2520 historicky vyvíjela dál. Pojďme do spisu Ellen Whiteové
Ranné spisy a zde je na straně 74 (anglického stránkování) napsáno: „ Viděla jsem, že schéma
z roku 1843 bylo vedeno Boží rukou a nemělo by být měněno. Údaje na něm jsou tak, jak je Bůh
chtěl mít a Jeho ruka překrývala chyby v některých výpočtech tak, že je nikdo neobjevil až do
okamžiku, kdy svou překrývající ruku odtáhl.“ Po několika letech po velkém zklamání v roce 1844,
Ellen Whiteová znovu reviduje postup adventního hnutí v posledních letech, vrací se k tomuto
tématu a svému původnímu výroku dává nový impuls: Ve sbírce Spalding and Magan Collection
z roku 1850 na str. 1 píše: „ Viděla jsem, že schéma z roku 1843 bylo vedeno Boží rukou a nemělo
by být měněno, s výjimkou (Boží) inspirace. Údaje na něm jsou tak, jak je Bůh chtěl mít a Jeho ruka
překrývala chyby v některých výpočtech tak, že je nikdo neobjevil až do okamžiku, kdy svou
překrývající ruku odtáhl.“
V letech 1844 (po velkém zklamání) až 1850 se toto poselství velmi málo kázalo. Raní adventisté
byli velmi obezřetní a znovu na modlitbách promýšleli své minulé závěry. V r. 1850 přichází Joshua
Himes s dalším, již přesnějším a opraveným schématem – viz obr. 2. Povšimněte si rozdílů oproti
schématu z roku 1843. Zde se na chvíli zastavme a položme si jednu otázku. Je vůbec možné, aby
postup Božího díla a Jeho působení bylo vedeno s chybami? A pokud jsou tam chyby, je to vůbec
Boží dílo? Mám za to, že je to možné. V každé době dosahovali Boží posvěcení lidé jen určité
úrovně poznání. U Abrahama Pán Bůh toleroval víceženství, za reformace neměli ani ponětí o
zapomenutých biblických pravdách – typická je např. sobota, apoštolu Pavlovi bývá vyčítáno jak to,
že se nepostavil proti otroctví a slova Pána Ježíše „ještě mnoho bych vám měl co říci, ale nyní byste
to nesnesli“ hovoří sama za sebe. Při tom všem to neznamená, že se nejedná o Boží práci s lidmi! I
když s matematickými nepřesnostmi, byli lidé v době raného adventismu připraveni na návrat
Krále. Byli opravdoví, zaměření na věčný život, hlídali každé své slovo, každou myšlenku, každý
impuls. A o to v této době šlo zřejmě Pánu více, než o detailní přesnost výpočtů. Ale protože nás
Pán nechce nechávat v bludu, také i čas celkové korekce tohoto „proroctví“ přišel. V roce 1863
vydávají manželé Whiteovi v pořadí třetí ( a poslední ) schéma – viz. obr.3. Oproti původním dvěma
značně zjednodušené a již bez data 2520. Proč už tam tento údaj nebyl? Na to odpověděl
adventistům své doby ( a dnes také i nám ) James White v časopise Adventist Review and Sabbath
Herald z 26.ledna 1864, strana 68. Jazykovým rozborem hebrejštiny a řečtiny dokazuje, že se
v Levitiku ve 26.kapitole, jak je nezaujatému čtenáři ihned jasné, nejedná o žádné časové
proroctví! Oněch „seven times“ – „sedm časů“ překládají oponenti učení Jeffa Pippengera daleko
přesněji termínem „seven fold“ – tedy „sedm krát“. Natolik snad známe bibli, že rozumíme, že
Písmo (hebrejský způsob myšlení) často vyjadřuje číslovkami charakteristiky, ne počet! A přesně o
to se jedná v tomto textu. Ono „sedm krát“ prostě vyjadřuje intenzitu Božího rozhodnutí
k potrestání nevěrného Izraele. A protože číselný symbol sedm je číslo plnosti, znamená to, že
Izrael bude „plně“ potrestán. A ona plnost trestu se naplnila tím, že Izrael přestává existovat jako
státní celek, jako Bohem upřednostněný lid a také jako nositel evangelia. Pokračování na str. 10
18 důkazů pro mladou Zemi
1. Lazarovské bakterie – bakterie, které obživly po pobytu v solných vrostlicích starých údajně 250 milionů
let, což svědčí o tom, že tato sůl je mnohem mladší (3).
2. Degenerace lidského genomu vinou četných nepatrných zhoubných mutací vznikajících v každé lidské
generaci svědčí o tom, že člověk vznikl před několika tisíci lety (4).
3. Dinosauří krvinky, krevní cévy a proteiny nesvědčí o vysokém stáří těchto fosilií, nýbrž o tom, že jsou
podle převládajících interpretací mladé (5).
4. Silné, kompaktně zvlněné vrstvy hornin, bez známek dalšího tavení či lámání. Takový stav vylučuje trvání
těchto útvarů po stovky milionů let a svědčí o jejich mimořádně rychlém vzniku během biblické Potopy (6).
5. Polystrátní fosilie – například zlomené kmeny stromů ve svislé poloze v uhelných slojích severní i jižní
polokoule procházející mnoha vrstvami svědčí o rychlém pohřbení a nahromadění organického materiálu,
ze kterého vzniklo uhlí; opět tento stav vylučuje stáří mnoha milionů let (7).
6. Mezery mezi plochami – tam, kde jedna horninová vrstva sedí na jiné, ale mezi nimi chybí miliony let.
Styčná plocha mezi nimi přitom nevykazuje žádnou erozi. Např. redwallský vápenec/tapeatský pískovec ve
Velkém kaňonu (mezera více než 100 milionů let) /8/.
7. Množství soli v nejstarším jezeře světa /Eyre v Již. Australii/ je v rozporu s jeho údajným stářím a svědčí o
tom, že vzniklo po Noemově Potopě (9).
8. Eroze Niagarských vodopádů a podobných míst svědčí o tom, že existují jen pár tisíc let od Potopy (10).
9. Naměřené tempo růstu stalaktitů a stalagmitů ve vápencových jeskyních svědčí o tom, že jsou staré
pouhých několik tisíc let (11).
10. Uhlík-14 ve veškerém uhlí svědčí o tom, že zmíněné uhlí je staré pouhých několik tisíc let (12).
11. Množství hélia, produktu rozpadu radioaktivních prvků, obsaženého v zirkonech v žule svědčí o tom, že
jsou staré 6,000±2000 let, nikoli údajných několik miliard let (13).
12. Množství olova v zirkonech z hlubinných vrtných jader je podobné ve srovnání s těmi mělkými. V těch
hlubinných by však mělo být olova méně vzhledem k vyšším teplotám majícím za následek vyšší difuzní
rychlosti po údajné dlouhé věky. Pokud však je stáří jen v tisících letech, je tím podobnost v množství olova
vysvětlena (14).
13. Důkazy o probíhající sopečné činnosti na Měsíci vyvracejí domněnky o jeho vysokém stáří – byl by měl
dávno vychladnout, kdyby byl starý několik miliard let (15).
14. Přítomnost magnetických polí na Uranu a Neptunu, která by podle evolučních údajů o vysokém stáří
zmíněných planet měla být „mrtvá“. Za předpokladu stáří sluneční soustavy pouhých několik tisíc let
předpověděl fyzik Russell Humphreys přesně intenzitu magnetických polí na Uranu a Neptunu (16).
15. Metan na Titanu, největším měsíci Saturnu – byl by měl všechen zmizet za pouhých 10 000 let vinou
rozkladu na etan vlivem ultrafialového záření. A ani velké množství etanu zde nenalézáme (17).
16. Rychlé hvězdy svědčí o tom, že je vesmír mladý. Například mnoho hvězd v trpasličích galaxiích v Místní
skupině galaxií se od sebe vzdalují rychlostí 10-12 km/s. Takovými rychlostmi by se tyto hvězdy měly
rozptýlit za 100 milionů let, což je ve srovnání s údajným stářím vesmíru 14 miliard let krátká doba (18).
17. Stáří některých spirálních galaxií, které činí mnohem méně než 200 milionů let, neodpovídá jejich
údajnému mnohamiliardovému stáří. Objev „mladých“ spirálních galaxií tak opět ukazuje problematičnost
evolucionistického datování (19).
18. Existence krátkoperiodických komet (obíhajících Slunce jednou za méně než 200 let)
svědčí o stáří sluneční soustavy menším než 10 000 let (20).
Zdroj: www.kreacionismus.cz
Obr. 1: Schéma zroku 1843 – „1843“ chart
Závěrem:
Nemohu žel souhlasit
s postojem zastánců učení
Jeffa Pippengera, kteří
donekonečna opakují již
zmíněný, první výrok o tom, že
„ schéma z roku 1843 bylo
vedeno Boží rukou a nemělo
by být měněno“ a naprosto
ignorují následný vývoj této
otázky. Pokud Božím Duchem
obdařená prorokyně Ellen
Whiteová (spolu se svým
manželem Jamesem Whitem)
potvrdili tuto věc jako
záležitost, jejíž dočasná role
byla naplněna a již nemá
aktuálnost a navíc pod vlivem
inspirace došli k závěru
chybné interpretace textu z 3.
Moj 26. kapitoly, potom je na
rozhodnutí každého studenta
tohoto tématu, zda bude chtít
zůstat zakonzervován v raných
fázích adventismu nebo zda
bude chtít růst v poznávání
Boha a jeho lásky k lidem.
Přísloví 4.18 říká: „Stezka spravedlivých je jak jasné světlo, které svítí stále víc, až je tu den.“ Toto
byla zkušenost adventních průkopníků, když museli čelit své nedokonalosti, chybným závěrům,
nenaplněným očekáváním. V tom všem je však provázela milost a láska našeho spasitele Pána
Ježíše Krista. Ta ať provází i Vás 
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pro anglicky mluvící viz. např:
www.weaffirmsda.com
http://greatcontroversy.org/
nebo spousta přednášek na youtube, kde se toto téma zkoumá z obou úhlů pohledu.
Obr. 2: Schéma z roku 1850 – „1850 chart“
Obr. 3: Schéma z roku 1863 – „1863 chart“
Turistické okénko
Víte, kde se v Bruntále říká na Kozinci?
Kozinec říkají Bruntálští TV převaděči vlevo od hlavní silnice ve směru na Horní Benešov.
Sotva zaparkujete za Bruntálem v místě, kde odbočuje cesta k vodárně, zjistíte, že je tady
pěkný výhled na město i Uhlířský vrch nad ním a v dálce se rýsuje panorama Hrubého
Jeseníku s věží Pradědu.
Kopec s převaděčem odděluje od další kóty s nadmořskou výškou 638 metrů cyklotrasa,
vedoucí kolem vodárny a pokračující do Oborné. Právě pro tuto výškovou kótu je v mapách
používán název Kozinec, název, který se v této části bruntálské přírody zabydlel a je používán
nejenom pro vrcholek, kterému náleží, ale i pro jeho širší okolí, včetně zmíněného TV
převaděče.
Kdybyste se pustili vpravo od cyklotrasy po louce k vrcholovému remízku, i tady na Kozinci,
podobně jako na rudenském Strážišti, najdete geodetický bod chráněný betonovou skruží.
V remízku je k němu vyšlapaná pěšinka a červenobílá ochranná tyč září novotou. I toto místo
má tudíž v geodetickém měření své významné místo.
Překvapivý je výškový rozdíl mezi Kozincem a polohou města Bruntál (409 m n.m.). Ač se to
nezdá, rozdíl činí 229 metrů.
Až se vám zachce udělat si procházku někde, kde jste ještě nebyli, zkuste se vydat po
cyklotrase mezi TV převaděčem Kozinec a kopcem stejného názvu. Zajet si odtud na kole až
do Oborné, by určitě také nebylo marné.
Fotografie k tématu na www.vrbnopodpradedem.casd.cz
Helena Rusková
K zamyšlení…
"Ten kdo zná všechny odpovědi, nedostal všechny otázky." (Confucius)
"Ateismus je vlastně příliš jednoduchý. Pokud celý vesmír nemá žádný smysl, pak bychom nebyli s to usoudit, že
nemá žádný smysl ..." (C.S. Lewis)
"Objevíme-li v sobě touhu, že nic v tomto světě nás nemůže naplnit (uspokojit), potom nejpravděpodobnější
vysvětlení je, že jsme byli stvořeni pro jiný svět." (C.S. Lewis)
„Pravděpodobnost, že kamenem rozbiju jedno ze dvou oken na domě, není malá. Ale pravděpodobnost, že to okno
opět kamenem zasklím, je extrémně malá. Je to proto, že si nedovedeme představit mechanizmus, kterým by to
ten kámen, nebo celá sprška kamení, dokázal, byť za miliony let. A pak jde kolem sklenář: „řešení pro slaboduché,
berlička, levné vysvětlení". Má ale „malinkou" výhodu: je pravdivé. Co s tím naděláme?" (Pavel Kábrt)
Centrum ŽIVOT a ZDRAVÍ pro Vás v LEDNU 2013 připravuje:
Název přednášky:
Kritika jako nástroj pro
rozvoj osobnosti?
Jak rozvíjet svou osobnost?
- pro manažery, podnikatele ale i pro každého,
kdo chce dosahovat svých cílů.
KDY: Čtvrtek 31. LEDNA 2013
KDO: Oldřich Wagenknecht
Kritika je něco, co nás provází na každém kroku. Ať už ta, kterou vysíláme kolem sebe nebo ta,
která směřuje na naši adresu. Tato neodmyslitelná součást života může buď ničit a nebo budovat.
V přednášce se dovíme, jak účelně používat kritiku, aby byla přínosem k rozvoji vztahů a dosažení
cílů, uvedeme příklady jednotlivých druhů kritiky a představíme příklady toho, jak správně
formulovat věty z hlediska rozvoje vztahů a dosažení cíle. V další části se přednáška bude zabývat
problematikou toho, jak se vyrovnat s nesprávnou kritikou a jak ji změnit v užitečný dialog.
Téma přednášky je určeno všem, kteří chtějí rozvíjet mezilidské vztahy v rodině, v místě bydliště,
na pracovišti avšak může být užitečná i pro manažery, učitele, podnikatele i pro zaměstnance.
Na závěr obou přednášek bude jako obvykle připravena ochutnávka zdravých pokrmů spolu
s recepty na jejich přípravu.
Uvedené přednášky o. s. CENTRUM ŽIVOT a ZDRAVÍ se konají ve Středisku chytrých aktivit
STŘECHA, Vrbno pod Pradědem. Začátek přednášek je v 18 hod.
Vstup volný.
Centrum ŽIVOT a ZDRAVÍ pro Vás v ÚNORU 2013 připravuje:
Název přednášky:
KDY:
BÝT STÁLE MLÁD
ČTVRTEK 14. února 2013
KDO: Ferdinand Janek
To není jen přání Karla Gotta, ale takřka celého lidstva. Všichni toužíme být fit a v plné kráse, ale
běžně si neuvědomujeme, že jen malé změny v návycích mohou náš život příjemně překvapit.
Trh našich prodejen je zaplaven mnohými produkty, které často lákají spotřebitele upozorněním,
že výrobek obsahuje výtažek, nebo že je s přídavkem něčeho zdravého. Náš host Klubu zdraví
odhalí tajemství jednoduchých zdravých návyků u těch, kteří se nesmíří jen s přídavkem něčeho
zdravého, ale zdraví si užívají plnými doušky. V přednášce se seznámíme s pozitivními změnami
např. v oblasti stárnutí, zdraví, uzdravení, dlouhověkostí, produktivity atd. Součástí programu
bude prodejní výstavka zdravé výživy s ochutnávkou.
Přednáší poradce zdravého životního stylu Ferdinand Janek z Kopřivnice provozovatel
zdravé výživy a vegetariánské restaurace.
Název přednášky:
KD Y :
DOBA JEDOVÁ
ČTVRTEK 28. února 2013
KDO: Mgr. Libor Votoček
Jestli dnes lidi něco opravdu trápí, potom je to znehodnocování - počínaje potravinami,
přes módu, hudbu a umění, výrobky denní spotřeby, mezilidské vztahy i duchovní tradice
... čímž se dostáváme jako jednotlivci i jako společnost do historicky nejtěžšího období
lidských dějin. Existuje řešení?
Uvedené přednášky o. s. CENTRUM ŽIVOT a ZDRAVÍ se konají ve Středisku chytrých aktivit
STŘECHA, Vrbno pod Pradědem. Začátek přednášek je v 18 hod.
Vstup volný.
Rozpis sobotních bohoslužeb na měsíc únor 2013:
Rozpis sobotních bohoslužeb na měsíc březen :
příběh pro děti
třída přátel
příběh pro děti
třída přátel
třída klasická
26.01. – Sedlák Tomáš
Bukur Mirek
03.03. – Šimáková Janička
Keilingová Andrejka
02.02. – Gruntová Vladěnka
Wagenknecht Oldřich
10.03. – Galleová Lenička
Bukur Mirek
09.02.
Jolanka
Bukur Dáša
Mirek
17.03.––Bukurová
Přecechtělová
E.
Stavárková
16.02.
Tomáš
KeilingováKatka
Andrejka
24.03.––Sedlák
Bukurová
Jolanka
Švancarová
23.02.
31.03.––Krausová
Společné Ivetka
shromáždění v BruntáleWagenknecht Oldřich
Rozpis kázání na měsíc únor 2013:
26.01. – Sedlák Tomáš
02.02. – Wagenknecht Oldřich
09.02. – Bukur Mirek
16.02. - Sedlák Tomáš
23.02. – Wagenknecht Oldřich
Školáci
26.01.2012 - Jolanka a Andrejka
02.02.2012 - Jolanka a Andrejka
09.02.2012 - Jolanka a Andrejka
16.02.2012 - Jolanka a Andrejka
23.02.2012 - Jolanka a Andrejka
třída klasická
Svobodová Renatka
Gryczová Olinka
Galle Peťa
Galle Petr
Hoško
Ondra
Svobodová
Renatka
Gryczová
Gryczová
Olinka Olinka
Svobodová Renatka
Přehled západů slunce ve dnech pátek – sobota v měsíci
únor 2012 :
25.01. 2013 – 16:30 hod. 01.02. 2012 – 16:42 hod. 08.02. 2012 – 16:54 hod. 15.02. 2012 – 17:06hod. 22.02. 2012 – 17:18 hod. -
26.01. 2013 – 16:32 hod.
02.02. 2012 – 16:44 hod.
09.02. 2012 – 16:56 hod.
16.02. 2012 – 17:07 hod.
23.02. 2012 – 17:19 hod.
Předškoláci
Gruntovi a Ivetka Krausová
Gruntovi a Ivetka Krausová
Gruntovi a Ivetka Krausová
Gruntovi a Ivetka Krausová
Gruntovi a Ivetka Krausová
Mládež - 26.01, 02.02, 09.02, 16.02, 23.02 - Dle dohody, nebo Bukur Mirek
Mimiškolka – 26.01, 02.02, 09.02, 16.02, 23.02 - Galleovi Lenička + Petr

Modlitby za členy/rodiny sboru CASD
Vrbno p.Prad.
26.01. – 01.02. 02.02. – 08.02. –
09.02. – 15.02. –
16.02. – 22.02. –
23.02. – 01.03. –
Galleovi mladší
Gryczovi
Gruntovi
Hoffovi
Hustákovi
Rozpis vaření v Centru zdraví – únor 2013:
Průběžně dle dohody
Narozeniny v období leden-únor 2013:
27.1. – Galle Petr
27.1. – Škodák Jiří
30.1. – Antošová Hanka
11.2. – Šmigurová Jarmila
14.2. – Keilingová Andrejka
19.2. – Husták Jaroslav