Příloha Architektonický slovník (Gotická) katedrála je architektonický

Příloha Architektonický slovník (Gotická) katedrála je architektonický

Příloha
Architektonický slovník
(Gotická) katedrála je architektonický termín, který se používá pro označení konkrétního typu velkého
gotického kostela, který je vybaven minimálně třemi loděmi, opěrným systémem, věncem kaplí, triforiem,
příčnou lodí atp. Katedrála v architektonickém pojmu má za hlavním oltářem ochoz s věncem kaplí (tzv.
chórový ochoz). Hlavní oltář je tak možné obejít zezadu. Katedrála je vždy postavena ve tvaru
křesťanského kříže. Z tohoto architektonického typu kostela vychází také pojem katedrální gotika. V tomto
kontextu se používá i (terminologicky nevhodný) termín dóm.
Termínem loď se v architektuře označuje podlouhlý prostor zaklenutý klenbami.
Pokud má prostor více lodí než jednu, bývají od sebe jednotlivé lodě zpravidla
odděleny řadou sloupů či pilířů, tvořících arkádu.
Podle umístění (a rozměrů) jednotlivých lodí mluvíme o hlavní a bočních lodích.
Je-li hlavní loď vyšší než boční lodě a v horní části stěny (nad arkádami) jsou
prolomena okna, nazýváme stavbu bazilikou a mluvíme o tzv. bazilikálním uspořádání.
Pokud není hlavní loď vyšší o takový úsek zdiva, aby bylo možné (vzhledem k existenci
krovů nad bočními loděmi) prolomit okna, mluvíme o nepravé bazilice. Pokud jsou
všechny lodě stejně vysoké, mluvíme o síňovém uspořádání.
Loď, která je kolmá na ostatní lodě, se nazývá příčná loď. Místo, kde se lodě
protínají, se nazývá prostě a jednoduše křížení.
Termín „loď“ se v architektuře používá většinou pro sakrální prostory, například kostely, ovšem ne výhradně. Možné je
například použití tohoto termínu i u jiných (většinou historických) staveb, například u masných krámů, pivovarů nebo
rozsáhlých sklepů. Též se používá zcela běžně i u stanic metra.
Pokud má stavba pouze jednu loď nazýváme ji také jednolodím, pokud jsou lodě dvě, jedná se o dvojlodí. V případě tří
lodí pak trojlodí, pětilodí atd.
Opěrný systém je charakteristickým prvkem gotické architektury. Hmotnost klenby je svedena do
klenebních žeber a z nich na pilíře stojící mezi jednotlivými poli klenby (vnitřní opěrný systém). U
velkých staveb je tlak směrem do stran stále významný, proto jsou doplněny vnějším opěrným
systémem – tlak klenby přebírají opěrné oblouky, které jej svádějí do často mohutných opěrných
pilířů. K zajištění větší stability jsou opěrné pilíře zatíženy fiálami. Opěrné oblouky jsou typické pro
kostely bazilkálního typu, u halových a menších staveb jsou opěrné pilíře přiloženy přímo ke zdi.
Stavby stojící v blízkosti jiných staveb o ně mohou být opřeny pomocí prampouchů, které jsou
obdobou opěrných pilířů.
Fiála je architektonický prvek uplatňující se v gotické
architektuře. Jedná se o štíhlý jehlan posázený kraby a
ukončený křížovou kytkou, umístěný zpravidla na vrcholech
pilířů opěrného systému gotické katedrály. Může však být
použit také k dekoraci jiných prvků, například štítů budov,
architektonického orámování oken, portálů, nik pro osazení
soch, baldachýnů atp.
Triforium je ochoz používaný u chrámů katedrálního typu, umístěný v síle zdi a
otevřený do vnitřního prostoru katedrály zpravidla sloupkovými arkádami a umístěný
mezi spodní zónou mezilodních arkád (vedoucích do bočních lodí a chórového ochozu) a
horní zónou bazilikálních oken v chóru, transeptu či v hlavní lodi.
Chórový ochoz je součást gotické katedrály, která se nachází mezi chórem a věncem kaplí.
Výškou, šířkou, rozvrhem atp. zpravidla navazuje na boční lodě a stejně jako boční lodě od lodě
hlavní i chórový ochoz od chóru odděluje řada sloupů či pilířů, tvořících arkádu. Větší kostely,
především gotické katedrály a další kostely v podobném stylu, bývají vybaveny celou řadou
kaplí, které jsou zpravidla umístěny v závěru chrámu kolem chórového ochozu v tzv „věnci“.
Nikterak neobvyklé však není ani to, že jsou kaple navíc umístěny i po stranách bočních lodí.
Kněžiště čili presbytář (z latinského presbyterium), někdy též chór, je
část prostoru křesťanského kostela či katedrály, která je vyhrazena
kněžím.
V románské architektuře se presbytář skládá ze dvou částí. Z
čtvercového nebo obdélného chóru a apsidy. V gotické architektuře však
toto rozdělení ztrácí smysl, neboť presbytář už není uzavřen apsidou.
Proto je u gotických kostelů používán termín chór a presbytář prakticky
jako synonyma. Gotické presbytáře jsou zpravidla ukončeny polygonálně.
Vitráž (z franc. vitrail) je výtvarně pojednaná skleněná mozaiková výplň skládaná
do olova z obvykle barevných, často i malovaných malých skel. Používá se jako
dekorativní alternativa skleněných tabulí, např. v kostelních oknech. V přeneseném
slova smyslu jde také o název techniky, která se používá k jejich výrobě.
Další viz např.: Lexikon výtvarného umění, nakladatelství FIN (Olomouc 1996)
Časová osa

935 (nebo 929), 28. září – zavražděn ve Staré Boleslavi český kníže Václav Svatý, který na Pražském hradě založil rotundu sv. Víta.

973 – založení pražského biskupství.

1039 - v rotundě sv. Víta uloženy pozůstatky sv. Vojtěcha přenesené sem po té, co byly uloupeny v Hnězdně vojskem knížete Břetislava I.

1039 – neúspěch pokusu knížete Břetislava I. o založení pražského arcibiskupství.

1060 – kníže Spytihněv II. zahájil výstavbu nového chrámu

1061, 28. ledna – zemřel kníže Spytihněv II.

1074 – připomínána krypta sv. Kosmy a Damiána ve Spytihněvově bazilice.

1094 – vysvěcení oltáře sv. Víta ve Spytihněvově bazilice.

1096, 14. dubna – z rozkazu knížete Břetislava II. vykonal pražský biskup Kosmas svěcení kostela sv. Víta.

1271 - zemřel kapitulní děkan Vít, který se zasloužil o svatovítský kostel a jeho vybavení.

1311, 7. února - korunováni v chrámu sv. Víta Jan Lucemburský a jeho manželka Eliška.

1341, 23. října – král Jan Lucemburský věnoval desátek ze stávajících a v budoucnu otevřených dolů na stříbro, na zřízení nových náhrobků sv.
Václava a Vojtěcha a na stavbu nového chóru a celého kostela.

1343, 5. ledna - zemřel Jan IV. z Dražic, který byl pražským biskupem 42 let. Byl pochován v chrámu sv. Víta, kde dal ještě za svého života zřídit
svůj náhrobek.

1344, 30. dubna – papež Klement VI. vydal v Avignonu bulu, v níž pražské a olomoucké arcibiskupství vyňal z pravomoci arcibiskupství
mohučského a pražské biskupství povýšil na arcibiskupství. Téhož dne papež potvrdil zřízení kolegia mansionářů při Svatovítském chrámu.

1344, 5. května – papež Klement VI. bulou vydanou v Avignonu udělil pražským arcibiskupům právo korunovat české krále.

1344, 21. listopadu – v chrámu sv. Víta přijal odznaky arcibiskupského důstojenství první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Po skončení
obřadu byl položen za přítomnosti krále Jana Lucemburského, jeho synů Karla a Jana „první kámen“ nové katedrály.

1350 – do r. 1350 stál v čele stavby jako její ředitel Leonard Bušek.

1350 – do Prahy převezen říšský poklad se svatými relikviemi a ty byly přijaty na Vyšehradě a dovezeny do chrámu sv. Víta.

1352 – vysvětil arcibiskup Arnošt z Pardubic kapli v chóru pražské katedrály k poctě sv. Antonína.

1352 – zemřel Matyáš z Arrasu, první mistr stavby pražské katedrály.

1353 – dal Karel IV. v katedrále postavit čtyři oltáře a jeden z nich dal zasvětit k poctě sv. Mikuláše.

1354, 2. ledna – přeneseny do chrámu sv. Víta četné ostatky, které získal Karel IV.

1354, 21. ledna – zemřel strýc Karla IV. trevírský arcibiskup Balduin. Dne 17. února oznámil Karel listinou vydanou v Trevíru svatovítské kapitule,
že získal ostatky – zlomek kříže Kristova, třetí díl závoje P. Marie a kus hole sv. Petra.

1355 přivezl Karel IV. ostatky sv. Víta získané v Pavii.

1355 – do r. 1355 stál v čele stavby jako její ředitel Mikuláš Holubec.

1356 – přišel do Prahy Petr Parléř, druhý mistr stavby pražské katedrály.

1358 – dal Karel IV. obložit hlavu sv. Václava „ryzím zlatem“ a dal sv. Václavovi zhotovit náhrobek „z ryzího zlata“.

1358 – nadání magdeburského purkrabího Burkharda pro kapli sv. Anny.

1359 – arcibiskup Arnošt z Pardubic zakoupil důchod ve vsi Sulice u Jílového a věnoval ho na vydržování oltářníka v novém chóru v kapli P.
Marie, sv. Vojtěcha a sv. Doroty, „ve které si vévoda saský Rudolf, dokud žil, vybral místo pohřbu“ († 21. března 1356).

1364, 30. června – zemřel v Roudnici první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, pohřben byl v kostele P. Marie v Kladsku. Za svého života dal na
své náklady postavit kapli v čele nového chóru, dal jí vyzdobit skleněnými okny a sám jí vysvětil.

1364, 12. července – svatovítská kapitula zvolila za druhého arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi.

1364, 16. října – intronizován druhý pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi.

1365, 12. ledna – vysvětil arcibiskup Jan Očko z Vlašimi “dva oltáře v Pražském kostele, totiž svatého Víta a svaté Marie v novém chóru
pražském“.

1365, 28. května – papež Urban V. jmenoval pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi a jeho nástupce Apoštolským legátem pro biskupství v
Řezně, Bamberku a v Míšni.

1365, 28. srpna – do Prahy převezeny ostatky sv. Zikmunda získané Karlem IV. ve svatém Mořici.

1366 – pražská synoda rozhodla, aby svatý Zikmund byl uctíván jako zemský patron.

1366, 27. září – byla podle Beneše Krabice z Weitmile dokončena kaple sv. Václava.

1367, 30. listopadu – vysvětil arcibiskup Jan Očko z Vlašimi za přítomnosti císaře kapli Svatováclavskou.

1367, prosinec - u zdi blízko kaple sv. Václava bylo pochováno tělo Přibyslavy, sestry sv. Václava.

1367 – dokončena byla jižní předsíň katedrály.

1368, únor – Karel IV. po narození syna, který dostal jméno Zikmund, dal hrob sv. Zikmunda bohatě ozdobit zlatem a stříbrem.

1368, 9. července – vysvětil arcibiskup Jan Očko z Vlašimi jižní bránu katedrály a císařskou kapli v čele chóru.

1369 – ve zdi kaple sv. Václava nad oltářem sv. Kříže uložena hlava biskupa Ondřeje, který zemřel v klášteře Casamari.

1369 – postupující stavba katedrály si vyžádala ubourání části starého kostela.

1370 – byla dokončena mozaika na průčelí jižní brány.

1372-1378 – z těchto let jsou dochovány účty pražské katedrály.

1372 – po návratu z Cách dal Karel IV. „vyzdobit kapli sv. Václava … malbami, zlatem, drahokamy a vzácnými kameny…“.

1372 – bylo dokončováno vřetenové schodiště na nároží jižního ramene příčné lodi. Za polychromování znaků dostal zaplaceno mistr Oswald.

1373 – byl uzavřen „arcus magnus“. V týdnu po neděli 1. května byla udělena mistru Petrovi, zedníkům a jejich pomocníkům zvláštní odměna,
jedna kopa grošů.

1373, v týdnu po neděli 3. dubna – mistr Jindřich dostal zaplaceno 30 grošů za práci na soše sv. Václava.

1373, září – mistr Oswald dostal zaplaceno za malbu obrazu sv. Václava („de pictura ymaginis s. Wenceslai“). Jedná se možná o polychromování
sochy sv. Václava.

1373, prosinec – na příkaz císaře Karla IV. byly přeneseny ze starých hrobů pozůstatky českých knížat a králů a byly pohřbeny v novém chóru
katedrály.

1374 – Beneš Krabice z Weitmile dal přenést z nařízení arcibiskupa a kapituly ostatky pražských biskupů a dal je uložit v novém chóru mezi
hrobem sv. Víta a Císařskou kaplí.

1374-1375 – probíhaly práce v úrovni triforia.

1375 – dostal zaplaceno kovář Václav za dílo ztotožňované se sanktuariem ve svatováclavské kapli.

1375 – zemřel třetí ředitel stavby Beneš Krabice z Weitmile.

1375-1376 – pracovalo se na oknech vysokého chóru.

1377, po neděli 30. srpna – mistr Petr dostal zaplaceno 15 kop grošů za náhrobek krále Přemysla Otakara I. zhotovený na příkaz samotného
císaře.

1378, 29. listopadu – zemřel na Pražském hradě císař Karel IV., v katedrále sv. Víta byl pochován 15. prosince.

1379 – druhý pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi se vzdal úřadu, nástupcem se stal synovec Jana Očka Jan z Jenštejna († 17. dubna 1400 v
Římě).

1380, 14. ledna – zemřel druhý pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi, který se úřadu vzdal už v roce 1379.

1380 – zemřel Ondřej Kotlík, ředitel stavby pražské katedrály.

1385, 12. července – vysvětil Jan z Jenštejna chór pražské katedrály k poctě P. Marie a sv. Víta.

1386 – podle nápisu nad bustou v triforiu dokončil toho roku Petr Parléř chór katedrály a začal zřizovat chórové lavice.

1392, 2. června – položen základní kámen ke stavbě nové části katedrály za přítomnosti krále Václava IV., zhořeleckého vévody Jana a ředitele
stavby Václava z Radče a mistra Petra z Gmündu.

1393, 20. března – umučen generální vikář pražské arcidiecéze Jan z Nepomuku a jeho tělo bylo shozeno do Vltavy.

1396 – v Římě se vzdal svého úřadu třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. V témže roce byly přeneseny ostatky sv. Jana Nepomuckého do
katedrály a zde pohřbeny.

1397 – jako „magister fabricae“ jmenován Václav, snad syn Petra Parléře.

1398 – jako mistr díla na stavbě pražské katedrály jmenován Václavův bratr Jan, který v roce 1407 nebyl mezi živými.

1399, 13. července – ve stáří 66 let zemřel druhý stavitel katedrály Petr Parléř.

1408 – zřízen oltář sv. Ducha u prvního pilíře proti nové věži.

1411, 28. září - v Prešpurku zemřel arcibiskup Zbyněk Zajíc z Házmburka, jeho tělo převezeno do Prahy a pohřbeno pod velkou věží.

1412 – z nadání moravského markraběte Jošta zřízeny a zasvěceny pod věží tři oltáře.

1419, 16. srpna – zemřel král Václav IV.

1419 – začátek husitských válek.

1420, 30. června – vstoupil do Pražského hradu Zikmund Lucemburský, který tu byl 28. července korunován arcibiskupem Konrádem z Vechty.
Následující den pobral z katedrály a z kláštera sv. Jiří relikviáře, monstrance a klenoty za zlata a stříbra a přikázal je rozbít a vyplatit žold svému vojsku.

1421, 10. června – husité na návod Jana Želivského poničili vybavení katedrály.

1436, 23. srpna – vstoupil císař Zikmund do Prahy.

1458 - za českého krále zvolen a v katedrále sv. Víta dne 7. května korunován Jiří z Poděbrad.

1471 - za českého krále v Kutné Hoře zvolen Vladislav Jagellonský, počátek vlády Jagellonské dynastie.

1490 – okolo r. 1490 zřízena v katedrále královská empora.

1496 – král Vladislav Jagellonský daroval poplatek zvaný ostrožné na výstavbu katedrály.

1497 – nadání krále Vladislava Jagellonského na znovuzřízení sboru mansionářů.

1509 – do Prahy přijel potřetí z Budína král Vladislav Jagellonský, chrámu sv. Víta byl dne 11. března korunován jeho syn Ludvík a byl zahájen
pokus o dostavbu katedrály.

1526, 24. října – v kapli Svatováclavské zvolili reprezentanti stavů za českého krále Ferdinanda Habsburského († 1564).

1541, 2. června – velký požár Malé Strany a Pražského hradu.

1557-1562 – výstavba hudební kruchty pod vedením Bonifáce Wolmuta a Hanse Tirola.

1560-1562 – renesanční završení velké věže pod vedením Bonifáce Wolmuta a Hanse Tirola.

1561 – po sedisvakanci trvající 140 let se stal osmým pražským arcibiskupem velmistr řádu křižovníků s červenou hvězdou Antonín Brus z
Mohelnice († 27. srpna 1580).

1575-1576 – stavba kaple nad hrobem sv. Vojtěcha, Ulrico Aostalis de Sala.

1589 – dokončení královského náhrobku, který provedl sochař Alexandr Colin.

1619, prosinec – kalvinisti vydrancovali a poničili katedrálu.

1621, 28. února – arcibiskup Jan Lohelius znovu vysvětil katedrálu.

1673, 3. září – Leopold I. položil základní kámen k dostavbě chrámu sv. Víta, pro nedostatek peněz však záměr nebyl úspěšný.

1721, 31. května – papež Innocenc XIII. prohlásil Jana Nepomuckého za blahoslaveného.

1728 – projekt J. F. Schora v gotickém duchu na dostavbu katedrály nebyl uskutečněn.

1729, 19. března – papež Benedikt XIII. svatořečil Jana Nepomuckého.

1729, 9. - 16. října – v Praze proběhly oslavy kanonizace sv. Jana Nepomuckého.
1757 – chrám sv. Víta poškozen při pruském obléhání Prahy.


1844, 21. listopadu – ustavující schůze výboru spolku pro dostavbu chrámu sv. Víta.

1859, 22. května – založení Jednoty pro dostavbu svatovítského chrámu.

1861, 27. září - zahájena obnova staré části katedrály pod vedením Josefa Ondřeje Krannera (1801-1871).

1871, 20. října – zemřel Ondřej Kranner, který vedl obnovu staré části katedrály.

1872 – vedením obnovy a dostavby katedrály pověřen Josef Mocker (1835-1899), jeho pověření schválila valná hromada Jednoty 17. května
1873.

1873, 30. srpna – arcibiskup Bedřich Schwarzenberg vysvětil hlavní oltář v obnovené staré části chrámu sv. Víta.

1873, 1. října – arcibiskup Bedřich Schwarzenberg položil základní kámen ke stavbě nové části katedrály.

1892 – dokončeny věže v západním průčelí katedrály.

1898 – dokončen západní štít katedrály, dokončen krov nad hlavní lodí.

1899, 16. ledna – zemřel Josef Mocker, který stál v čele obnovy katedrály. Do čela dostavby postaven architekt Kamil Hilbert (1869-1933).

1923-1924 – bořena dělící zeď mezi starou a novou částí katedrály.

1924-1926 – Wolmutova kruchta přemístěna do severního ramene příčné lodi.

1927-1929 – návrh a provedení tří bronzových vrat v západním průčelí katedrály.

1929, 12. května – vysvětil světící biskup Jan Nepomuk Sedlák katedrálu.

1929, 28. září – na svátek sv. Václava katedrálu slavnostně otevřel světící biskup Antonín Podlaha, slavnou pontifikální mši celebroval arcibiskup
František Kordač.

1935, 2. listopadu – vysvěcena královská hrobka po té, co byly pod vedením architekta Roškota dokončeny její úpravy.

1946, 8. prosince – intronizován třicátý třetí pražský arcibiskup Josef Beran († 17. 5. 1969).

1989, 12. listopadu – papež Jan Pavel II. svatořečil Anežku Českou, dceru krále Přemysla Otakara I.

1992, srpen – pohřeb Františka kardinála Tomáška, pohřben v arcibiskupské hrobce pražské katedrály.

1994, říjen – pohřeb světícího pražského biskupa Kajetána Matouška.

1999, listopad – pohřeb Josefa Luxe. V září 1990 stanul v čele ČSL, od března 1992 byl předsedou nástupnické Křesťanské a demokratické unie –
Československé strany lidové (KDU-ČSL). V červnových volbách 1992 byl zvolen poslancem a současně se stal místopředsedou české vlády a ministrem
zemědělství. Obě funkce zastával s krátkou přestávkou do července 1998.

2009, 28. září – státní a pastorační návštěva Jeho Svatosti papeže Benedikta XVI.

2011, únor – pohřeb Oto Mádra, kanovníka Vyšehradské kapituly a šéfredaktora Teologických listů.

2011, květen – pohřeb Eduarda Janoty, ekonoma a ministra financí v úřednické vládě Jana Fischera.

2011, 23. prosince – pohřeb prezidenta Václava Havla, posledního československého a prvního českého prezidenta

2012, 13. října - poprvé v historii hostila ceremoniál blahořečení. Mši, během které bylo blahoslaveno čtrnáct pražských františkánů
zavražděných v roce 1611, vedl vatikánský kardinál Angelo Amato. Blahořečení je předstupněm prohlášení za svatého.
© citace: Jiří Kuthan / Jan Royt, KATEDRÁLA sv. Víta, Václava a Vojtěcha, Svatyně českých patronů a králů, Praha 2011 (Nakladatelství Lidové noviny) –
doplněno údaji od 1990.
Čeští panovníci pohřbení v katedrále
V kapli sv. Václava (resp. jejím podzemí): Václav I. (kníže český).
V podzemní kryptě: Rudolf I. Habsburský zv. Kaše (král český), Karel IV. (král český, císař římský), Václav IV. (král český, císař římský), Rudolf II.
Habsburský (král český, císař římský), Ladislav Pohrobek (král český a uherský), Jiří z Poděbrad (král český).
V chóru katedrály: Břetislav I., Spytihněv II., Břetislav II., Bořivoj II. (česká knížata), Přemysl Otakar I. a II. (králové čeští).
V mauzoleu v hlavní lodi katedrály: Ferdinand I. Habsburský (král český, císař římský), Maxmilián II. Habsburský (král český a uherský, císař římský).
Výběr dalších významných osobnosti, jejichž ostatky se nacházejí v katedrále:
Stavitelé Matyáš z Arrasu a Petr Parléř (náhrobky ve Valdštejnské kapli), manželky panovníků - Anna Jagellonská (manželka Ferdinanda I., mauzoleum),
Johana Bavorská (manželka Václava IV., krypta), manželky Karla IV. - Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická, Eliška Pomořanská (krypta), dcera Marie
Terezie Marie Amálie (krypta), pražští biskupové a arcibiskupové, mj. Arnošt z Pardubic, Jan Očko z Vlašimi, František Tomášek (většinou ve staré či nové
arcibiskupské kapli), světci (případně části jejich těl) sv. Jan Nepomucký, sv. Vojtěch, sv. Zikmund, sv. Vít, sv. Lukáš Evangelista (lebka), šlechtici Vratislav z
Pernštejna (Pernštejnská kaple, tj. stará arcibiskupská), Jan Humprecht Černín z Chudenic (kaple sv. Zikmunda), Leopold Šlik (náhrobek proti
svatováclavské kapli), někteří Šternberkové (Saská kaple).
Prof. Petr Piťha, probošt Kolegiální kapituly Všech svatých na Hradě pražském:
Chrámová okna v sobě skrývají zvláštní sílu. Jsou barevná a v naprosté většině jsou na nich znázorněni světci. Uvádí se obvykle, že barevnost pomáhá
vytvořit uklidňující přítmí chrámového prostoru. To je jen zlomek jejich role. Když na okna dopadne plné světlo slunce, vytvářejí naopak jásavě radostnou
atmosféru, a kdybychom je ve slunný den dost dlouho pozorovali, všimli bychom si, jak podle pohybu slunce po řadě vystupují jako na nějakém orloji
postavy svatých se svým poselstvím a nárokem. Tento barvitý zástup shromážděný kolem celého obvodu kostela připomíná ono společenství spravedlivých
žen a mužů, mezi kterými chce zaujmout místo každý věřící a po němž touží i každý pravdivě a lidsky žijící člověk. V noci a v temný čas, když chrám ožije
bohoslužbou, září okna opačným směrem. Světci hovoří do noci a nepohody vnějšího světa, zvou do domu Božího a nesou naději všem.
U křtitelnice stojíme na místě, kde za 500 let přijalo křest nepřehledné množství lidí. Jedny křtiny můžeme připomenout. Někdy o Vánocích r. 1621 zde
byl pokřtěn Bohuslav Balbín. Byla to velká sláva, protože jeho rodina byla v Hradci jednou z nejvýznamnějších. Jeho děd stejně jako už i praděd Jiří Škornice
Balbín z Vorličné byl zde primátorem a královským rychtářem. Jeho otec Lukáš Škornice byl purkrabím v Pardubicích. Budoucího učence držel při křtu na
loktech vévoda frýdlantský Albrecht Valdštejn. Mnoho by mohli vyprávět bradatí muži nesoucí víko křtitelnice, kdyby dostali hlas.
Co znamená být pokřtěn? Ani mnozí pokřtění si to plně neuvědomují. Všichni lidé jsou smrtelní. Smrt je tvrdá jistota života. Týká se ovšem jen
biologického života, života požitků a těla. Je však i život srdce, z něhož vycházejí plody dobré nebo špatné, vedoucí k radosti a životu, nebo k destrukci a
zmaru. Láska a nenávist se tam spolu potýkají a křest je rozhodnutí, čemu budeme vědomě napomáhat a sloužit. Je to velké rozhodnutí. Není snadné
odmítnout zlo, vzepřít se všemu, co k němu láká, všemu, co zlo přináší a nabízí, odolat tomu, čím se pyšní a vychloubá, postavit se nesmlouvavě na stranu
dobra a mít podíl na obětavé lásce, která je smyslem a naplněním života. Obřad křtu se v počátcích křesťanství konal ponořením do vody, což
symbolizovalo smrt, a vyjitím k novému životu a podílu na Kristově zmrtvýchvstání. Dnes je většinou udílen poléváním hlavy, které značí obmytí od hříchů a
rozvázání pout viny, která brání svobodnému životu. Křest je pozoruhodně demokratický rys křesťanství, neboť ukazuje na touž cenu každého lidského
jedince. Pozemské a sociální nerovnosti mizí před majestátem smrti, vševědoucí spravedlností Božího soudu a láskou Kristovou. To, že smrtelný člověk
může překročit své hranice a vejít do života věčného, je radostnou zvěstí (Evangeliem), kterou křesťanství přináší.
http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/jan-neruda/svatovaclavska-mse-povidky-malostranske.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_V%C3%ADta,_V%C3%A1clava_a_Vojt%C4%9Bcha
http://zhola.com/praha/cz.php?st=katedralasvvita
http://cs.wikipedia.org/wiki/Lo%C4%8F_(architektura)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Op%C4%9Brn%C3%BD_syst%C3%A9m
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kaple
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ch%C3%B3rov%C3%BD_ochoz
http://cs.wikipedia.org/wiki/Presbyt%C3%A1%C5%99
http://cs.wikipedia.org/wiki/Fi%C3%A1la
http://cs.wikipedia.org/wiki/Triforium
http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/katedrala-svateho-vita-vaclava-a-vojtecha
http://www.katedralasvatehovita.cz/cs/historie-a-dedictvi/
http://www.praguewelcome.cz/cs/pamatky/pamatky/top-pamatky/31-sv-vit-vaclav-a-vojtech-katedrala.shtml
OBR.
http://www.gjb-spgs.cz/stranky/projekt_architektura/images/gotika/29.jpg
http://www.sps-ul.cz/doku.php/gotika
http://www.katedralasvatehovita.cz/cs/fotogalerie/udalosti-zivota-katedraly/pulnocni-mse
http://www.kralovskacesta.cz/cs/prohlidka/objekty/katedrala-sv-vita-vojtecha-a-vaclava.html#vše
http://foto.mapy.cz/15406-Kazatelna
http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti-domaci/136505/spor-o-katedralu-sv-vita-se-chyli-ke-konci.html
http://vkd.bihk.cz/vyukova-cd/kostely/symbolika-kostelu/
osobní archiv