Pomůcka ke čtení Bible - Římskokatolická farnost Cheb

Komentáře

Transkript

Pomůcka ke čtení Bible - Římskokatolická farnost Cheb
Pomůcka ke čtení Bible
Obsah
Jak rozumět Bibli ................................................................................. 2
Co je Bible ........................................................................................... 2
Kdo a proč Bibli napsal .......................................................................... 2
Kdy a jak Bible vznikla .......................................................................... 3
Proč je dobré Bibli číst v 21. století ......................................................... 3
Jak číst správně Bibli ........................................................................... 4
Začínáme od Nového zákona.................................................................. 4
Nenechme si ujít poznání Starého zákona ................................................ 4
Členění biblického textu ........................................................................ 5
Jak číst Bibli s uţitkem .......................................................................... 6
Čti Bibli po malých částech .................................................................. 6
Čti Bibli podle vzorce 25 + 50 + 25 ...................................................... 6
Čti Bibli s tuţkou v ruce ...................................................................... 6
Uváděj principy Bible do ţivota ............................................................ 7
Biblická KáPéZetka............................................................................... 8
Podle http://www.bezvacity.cz/kostel/navod, doplněno o texty kurzívou
Jak rozumět Bibli
Co je Bible
Bible je velmi zajímavá kniha – úplně jiná neţ všechny ostatní běţné knihy, a
proto také k ní musíme přistupovat jiným způsobem. Bible, to je vlastně celá
knihovna obsahující 66 knih (v protestantských biblích, které vycházejí
z hebrejské verze sbírky biblických knih) či 73 knih (v katolických biblích, které
navíc obsahují 7 tzv. deuterokanonických knih, protože vycházejí z řecké
verze), které napsalo velké množství lidských pisatelů. Z toho patří 39, resp.
46 knih do Starého zákona (SZ), 27 knih pak do Nového zákona (NZ).
Kdo a proč Bibli napsal
Bible je nám představena jako Boţí
slovo. I kdyţ ji psali lidé, jejím
autorem
je
Bůh,
který
prostřednictvím
Bible
oslovuje
člověka (Ţd 1,1). S napsáním Bible
tomu bylo podobně, jako kdyţ
sekretářka dostane od svého šéfa
pokyn napsat dopis zákazníkům
firmy. Ředitel jí sdělí informace, které
má dopis obsahovat, a sekretářka,
byť jí šéf text přímo nediktuje, sestaví
dopis podle jeho instrukcí. Pouţívá
přitom svá slova i svůj způsob vyjadřování, ale kdyţ pak konečné znění dopisu
ředitel odsouhlasí a podepíše, je za autora dopisu pokládán sám ředitel – i kdyţ
dopis ve skutečnosti sestavila a napsala sekretářka.
Na vzniku mnohých biblických knih se ale podílelo více lidí. Proto bychom
možná ještě přesněji mohli říci, že s napsáním Bible to bylo podobné, jako
když skupina lidí dává dohromady knihu vzpomínek na svého významného
kamaráda. Hledají různé jeho staré dopisy, deníky, poznámky, sbírají novinové
články o něm, nechají si od ostatních lidí vyprávět jejich vzpomínky na něj, ti,
kteří jej ze skupiny znali osobně, sepisují i své vlastní vzpomínky a někteří
z nich z toho postupně vytvářejí jednu velkou sbírku. Nakonec to ještě někdo
utřídí, některé části třeba i vyřadí, jako nehodnověrné a nakonec přidá i své
vlastní komentáře a zkušenosti.
Podobně kaţdý pisatel Bible pouţil pro zaznamenání textu svůj vlastní styl – a
to, co zapsal, odpovídalo době a prostředí, ve kterém ţil. Vlastní sepisování
textu však proběhlo pod vlivem a kontrolou Boţího Ducha. Tomuto vlivu se
odborně říká inspirace. Proto chápeme, ţe autorem Bible je sám Bůh (2 Pt
1,21). Prostřednictvím Bible Bůh oslovuje člověka. Představuje sebe a své
záměry s tímto světem. Sděluje nám informace, které nelze získat nikde jinde.
Vysvětluje nám například, odkud pocházíme a kam směřuje náš ţivot. Bibli
Bůh člověku poslal k praktickému uţitku (Ţ 119,105). Má mu slouţit jako
světlo na cestu v temnotě a jako ukazatel správného nasměrování ţivotní cesty
(2 Tm 3,16). Hlavním tématem Bible je "zjevení – představení Boha – Jeţíše
Krista" jako našeho Spasitele (J 5,39; J 20,30.31).
2
Kdy a jak Bible vznikla
Šedesát šest (sedmdesát tři) knih
Bible bylo napsáno samostatně, v
časovém rozpětí mnoha staletí (snad
1200 – 1500 let). (Poslední části Bible
byly napsány po roce 100 po Kr.)
Dnešní Bible, kterou známe uţ jako
jednu knihu, je ve skutečnosti sbírka
textů, které na Boţí příkaz pořizovali
lidé oslovení Bohem. Z mnoha
posvátných spisů, které mezi lidmi
kolovaly po staletí, byly nakonec do
Bible vybrány jen ty, jejichţ pravost byla potvrzena hodnověrnými důkazy.
Židovský kánon (tj. seznam biblických knih) dnes tvoří knihy, které byly
většinou napsány hebrejsky (některé též aramejsky) a jejich počet se ustálil
koncem 1. století našeho letopočtu v Palestině. První křesťané však používali
řecký překlad těchto biblických knih pocházející z 3. – 2. století před naším
letopočtem z Egypta, tzv. Septuagintu, která zahrnovala o několik knih více.
K tomu se později přidaly také řecky psané knihy Nového zákona. Teprve
koncem 4. století se pak křesťané na slavnostních shromážděních svých
zástupců shodli, které knihy do Bible patří, a které mohou být sice zajímavé,
ale nejsou již tak hodnověrné a nebudou tedy součástí základního kánonu
svatých Písem (takovéto knihy se dnes nazývají „apokryfy“). Během reformace
se protestantské církve ovšem rozhodly, že budou za součást Starého zákona
považovat jen ty knihy, které patřily do užšího, židovského kánonu. Proto dnes
v protestantských biblích najdeme 66 knih (39 SZ + 27 NZ), v katolických pak
73 knih (46 SZ + 27 NZ).
Proč je dobré Bibli číst v 21. století
I kdyţ byla Bible psána v dávné minulosti, její poselství je nadčasové. Bohem
inspirované zprávy o původu a smyslu lidského ţivota neztratily v průběhu
času na své aktuálnosti a informace o tom, co je dobré a co zlé, jdou napříč
všemi věky, kulturami i civilizacemi. Bůh a jeho slovo, láska a nenávist, zlo i
dobro, pravda a leţ, hřích i cesta ke spasení – nic z toho se časem nijak
nezměnilo; proměňují se jen "kulisy", tedy prostředí, ve kterém se tyto
atributy projevují. Proto stojí za to poznávat onu věčnou Moudrost, která nám
můţe zprostředkovat cestu ke spasení – záchraně pro věčný ţivot (2 Tm 3,15).
Kdyţ čteme o tom, jak lidé v minulosti proţívali stejné nebo velmi podobné
situace, do jakých se dostáváme dnes i my, kdyţ se z Bible dovídáme, ţe se
tito lidé před staletími cítili úplně stejně jako my, a kdyţ poznáváme, jak Bůh
tehdy jednal s nimi, pak z toho můţeme velmi jasně poznat, jak se dívá dnes
na nás a co je ochoten udělat i pro nás dnes. Boţí slovo, které k nám zaznívá z
Bible, má v sobě zvláštní sílu. Působí na nás mocným vlivem a pomáhá měnit
naše ţivoty k lepšímu. Tato skutečnost je mimo logiku našeho chápání. Tam,
kde by byl člověk se svými silami u konce a kde nepomáhají ani dobrá
předsevzetí, nejednou proţili mnozí zajímavou zkušenost. Změnila je moc,
kterou získali tím, ţe četli pravidelně Bibli a začali jí důvěřovat… Toto pochopí
jen ten, kdo s Biblí udělá osobní zkušenost, kdo je ochoten naslouchat.
3
Jak číst správně Bibli
Začínáme od Nového zákona
Pročítáme-li zajímavé příběhy ze ţivota muţů a
ţen, jak nám je Bůh nechal zaznamenat v Bibli,
mohou nám přinést praktické poučení o tom,
jaký způsob jednání člověka je správný. Stejně
tak pochopíme, čemu je lepší se v ţivotě raději
vyhnout. Ten, kdo nás stvořil, přece nejlépe ví,
co je pro nás dobré, a co nám naopak můţe
škodit. Tak k nám Bůh promlouvá.
Ústřední postavou celé Bible je Jeţíš Kristus.
Starý
zákon
přináší
proroctví
o
jeho
mesiášském poslání, Nový zákon pak vypráví o
jeho příchodu na naši Zem. Kdyţ budeme
pozorně číst jednotlivé části evangelií, pak vlastně můžeme "naslouchat"
slovům, která nám věrně předávají smysl slova Pána Ježíše Krista, jimiţ
vyučoval své posluchače v době, kdy byl osobně přítomen na naší Zemi, a učit
se tak přímo od něj. Jeho způsob jednání, to, jak se choval ke svým přátelům i
nepřátelům, co dělal pro své bliţní - to vše je pro nás příkladem toho, co Bůh
očekává od nás – svých dětí (1 J 2,6). Dáme-li si tu práci a při svém čtení Bible
se u kaţdého celku zastavíme, abychom mohli o textu hlouběji přemýšlet, pak
uţ vlastně Bibli nejen čteme, ale také ji "studujeme". Tehdy nasloucháme
Boţím radám, zaslíbením, varováním či výzvám nebo příkazům, tehdy
začínáme hlouběji chápat ţivotní (biblické) souvislosti…
Nenechme si ujít poznání Starého zákona,
jsou to svatá Písma, která četl Ježíš
Mnozí lidé Starý zákon ignorují, ale vypustit ho
z Bible by znamenalo asi tolik, jako oddělit
korunu stromu od kořenů, které jsou
zapuštěny hluboko v zemi. Bez znalosti
Starého zákona bychom nepochopili podstatu
celého křesťanství. Při čtení Starého zákona
však musíme vţdy mít na paměti skutečnost,
ţe události zde popisované se staly v době,
která byla svou kulturou, zvyklostmi a
podmínkami ţivota velmi rozdílná od té, ve
které ţijeme my dnes.
Neinformovaný čtenář je často zaskočen tím,
ţe v myšlení, chápání a cítění dnešního člověka
– ovlivněného evropskou kulturou začínajícího
21. století – jsou značné rozdíly ve srovnání s člověkem ţijícím před 5 000 lety
a navíc v jiné zeměpisné oblasti. (Například v biblické době byl člověk nemocný
malomocenstvím vyhoštěn mimo tábor, kde ţili ostatní nemocní - to se nám
dnes můţe jevit jako nehumánní jednání. Avšak pro Izraelce, kteří ţili
4
kočovným ţivotem na poušti, nebylo moţné zajistit hygienu tak, jak to
chápeme dnes. Toto z dnešního pohledu zdánlivě příliš tvrdé jednání bylo ve
skutečnosti nejúčinnější preventivní opatření proti šíření infekční choroby, jaké
tehdy bylo moţné zajistit.) Okolnosti ţivota se změnily, ale principy zůstávají
stejné a můţeme se z nich dodnes učit.
Ještě náročnější je správné porozumění biblickým prorokům. Jejich prorocké
výpovědi obsahují obraznou mluvu, řadu alegorií a jinotajů vlastních
orientálnímu způsobu vyjadřování. K tomu, abychom poselství tohoto druhu
biblických knih porozuměli, je potřebná dobrá znalost jejich dobového pozadí a
uţitého literárního ţánru. Bude-li vás tedy zajímat i tato část biblických
informací, pak bude dobré, kdyţ je budete číst s někým, kdo Bibli dobře zná a
bude vás moci upozornit na všechny souvislosti, které vám pomohou textu
správně porozumět.
Členění biblického textu
Poselství Bible pochází od Boha a je ukryto v příbězích popsaných na mnoha
místech Bible. K tomu, abychom se mohli v oněch přibližně 1000 stránkách
psaného textu lépe orientovat, nám slouţí celá řada grafických úprav. Byly
učiněny dodatečně právě proto, abychom se v Bibli lépe vyznali.
Například k rozčlenění knih Bible na kapitoly došlo aţ ve 13. století po Kr. V
záhlaví kaţdé stránky Bible najdete název knihy a čísla „kapitol“, které se
nacházejí na této stránce. Jednotlivé kapitoly jsou také, pro rychlejší orientaci,
dále členěny na ještě menší celky, kterým říkáme "verše". Je to velmi uţitečné
opatření pro moţnost záznamu místa, kde můţeme hledaný výrok Bible rychle
najít. Vypadá to například takto: 2 Tm 3,1.15-17. Znamená to, ţe jde o druhý
list Timoteovi, o jeho třetí kapitolu, verš první a dále o verše patnáctý aţ
sedmnáctý.
Kdyţ mají dvě nebo i více knih stejný název, pak první číslo označuje, o kterou
knihu jde (2 = druhá). (Tm) – To je název knihy, jejíţ místo mezi ostatními
můţete najít podle seznamu, který je uveden na začátku obou hlavních
biblických celků – Starého a Nového zákona (v některých vydáních Bible
najdete obojí na jejím začátku; zde také najdete význam zkratek názvů knih).
(3,) Hned za názvem knihy je uvedeno číslo kapitoly z dané knihy, které je od
dalšího textu odděleno čárkou. (1.15–17) Za číslem kapitoly jsou uvedena
čísla veršů, která se od sebe oddělují tečkou, anebo – jde-li o několik za
sebou jdoucích veršů – je mezi prvním a posledním veršem pomlčka. Pokud v
záznamu následuje ještě uvedení dalšího místa v jiné kapitole téţe knihy,
oddělí se tato informace od předchozí středníkem a poté následuje uvedení
kapitoly a příslušných veršů (2 Tm 3,1–17; 4,2–3).
Na kaţdé stránce Bible v moderních překladech najdete kromě samotného
biblického textu i dodatečně vloţené nadpisy jednotlivých dějových nebo
myšlenkových celků (ty ovšem nepatří k původnímu textu), tzv. křížové
odkazy (dole pod čarou nebo na okrajích, poukazující, kde v Bibli se mluví o
podobném tématu), a překladové, někde pak i výkladové poznámky (většinou
dole pod čarou).
5
Jak číst Bibli s užitkem
Čti Bibli po malých částech
Bible – vzhledem k tomu, ţe obsahuje 66,
resp. 73 knih – má celkem kolem tisíce
stran. Tento rozsah mnohdy čtenáře od
čtení odrazuje. Přečtení tak "tlusté" knihy
se podobá pokusu sníst na posezení slona
– a to by se určitě nikomu nepodařilo. Ale
kdyţ si z něj kaţdý den ukrojí kousek, pak
by takovým způsobem dokázal sníst slona
kaţdý. Boţí slovo můţe být přirovnáno k
pokrmu – chlebu (Mt 4,4), který musíme
uţívat pravidelně a denně, má-li nám
přinést plný uţitek. Největší význam proto
pro nás bude mít pravidelný a vytrvalý kontakt s touto knihou ţivota, která
nám můţe vţdy být zdrojem duchovní síly (Joz 1,8; Ţ 119,27.97). Lépe je číst
Bibli denně a po malých částech neţ dlouhý úsek jednou za týden. I zde totiţ
platí pravidlo: "méně je více". A i v případě, ţe uţ ji budeme mít jednou
přečtenou, najdeme v ní vţdy znovu něco nového (Mt 13,52). Všichni, kdo to s
Biblí zkusili, zjistili, ţe uţ pravidelné čtení této knihy má zvláštní sílu –
ovlivňuje pozitivně naši mysl a je pro nás trvalým povzbuzením.
Čti Bibli podle vzorce 25 + 50 + 25
Při četbě Bible dobře uplatníš také tzv. vzorec pro správné čtení Bible: 25
+ 50 + 25 = 100. Co tento vzorec znamená? 25 % času věnuj čtení + 50 %
přemýšlení nad přečteným + zbývajících 25 % času vyuţij k modlitbě = pak
budeš mít ze čtení Bible maximální uţitek. Kdyţ se například rozhodneš své
Bibli věnovat 20 minut času, pak to bude 5 minut čtení, 10 minut rozjímání
a 5 minut rozhovoru s Bohem formou modlitby.
Čti Bibli s tužkou v ruce
a) Pokud např. ve čteném textu narazíš na místo, kterému nebudeš rozumět,
udělej si ve své Bibli u takového místa obyčejnou tuţkou otazník. Tato
poznámka ti bude do budoucna připomínat, ţe bys měl hledat správné
pochopení textu. (Po nalezení odpovědi pak můţeš otazník snadno vygumovat;
anebo si vedle připoj vykřičník jako znamení nalezené odpovědi.)
b) Narazíš-li při čtení na něco pozoruhodného, podtrhni si takové místo třeba
zelenou pastelkou. Výrok, který je důleţitý pro tvůj ţivot, podtrhni červeně
nebo si po straně udělej červený vykřičník. Do rámečku můţeš dát verše,
které tě v nějaké zvláštní ţivotní situaci povzbudily. Připoj k nim rovněţ místo
a datum, kde a kdy k tomu došlo… V příloze (strana 55) najdeš návrh
barevného klíče, podle kterého si můţeš dělat do Bible poznámky. Takto se
tvá Bible stane časem úplně novou knihou, ke které budeš mít úzký osobní
vztah. Poznámky však dělej jen u nejdůleţitějších míst, a to vţdy pečlivě a
přehledně, aby ses za ně po čase nemusel stydět. Nezapomeň, ţe i zde platí
pravidlo: "méně je více"! Barevné označení v Bibli má slouţit podobnému účelu
jako turistické značky na cestě v nepřehledném terénu – pomáhá nám ve
správné orientaci.
6
c) Pro obsáhlejší poznámky si pořiď deníček,
který bude stejně velký jako tvoje Bible.
Kaţdý nový záznam začni psát na novou
stránku a do záhlaví vţdy uveď biblický text,
o který ve tvé poznámce půjde. Zapisuj si
pojmy a myšlenky, kterým jsi při prvním
čtení neporozuměl, nebo i to, co tě nějak
zaujalo, aby ses k tomu mohl později vrátit a
ještě víc to promyslet (viz str. 53).
Zaznamenávej si ve stručnosti poučení,
které z přečteného textu vyplývá, abys je
mohl uvádět do svého kaţdodenního ţivota.
Kdosi kdysi prohlásil: "Nejlepší překlad Bible
je její překlad do ţivota!" (Jk 1,19–25)
d) Pro starší a hloubavé čtenáře doporučuji rozšíření základního čtení o
porovnání přečteného textu s jinými překlady a komentáři. Zkus si přečíst
stejné místo Bible v jiném jazyce a také porovnat své pochopení daného textu
s výkladem teologických odborníků. Kaţdé takovéto srovnání je uţitečné proto,
abychom si ověřili, zda jsme něco důleţitého ve svém porozumění biblickému
textu nepřehlédli.
Uváděj principy Bible do života
Bible je Boţím slovem – duchovní knihou, a proto je dobré, neţli v ní začneme
číst, ztišit se ke krátké, jednoduché, ale upřímné modlitbě. (Např.: "Boţe,
prosím, promluv z Bible ke mně a pomoz mi, abych tvému slovu správně
porozuměl.") V modlitbě totiţ mluvíme k Bohu my, z Bible ON promlouvá k
nám.
Ať uţ budete s četbou Bible začínat anebo ji uţ delší dobu studujete, zůstaňte
těmi, kdo v Bibli hledají Boţí slovo – poučení a povzbuzení ke změně ţivota.
Pro ty je zaslíbeno Boţí poţehnání (Zj 1,3), takoví čtenáři v Bibli najdou svého
osobního Přítele a Zachránce – Jeţíše Krista (J 5,39). Důleţité je, abychom k
Bibli přistupovali s touhou najít v ní něco důleţitého a uţitečného pro sebe. A
jen tehdy, kdyţ budeme ochotni podle rad vyčtených z Bible i ţít, budeme moci
z Bible získat vše, co do ní pro nás Bůh vloţil. Jde o tzv. aplikaci čteného textu
do našeho kaţdodenního ţivota. Pán Jeţíš to hezky vyjádřil v podobenství o
rozsévači (Mt 13,1–23).
Vţdy musíme pozorně sledovat, jaký byl původní záměr pisatele (kdo, komu,
co a za jakých okolností chtěl původně sdělit). Teprve potom můţeme tyto
principy aplikovat do obdobných ţivotních situací našeho současného ţivota.
Kdyţ se naučíme rozumět tomu, jak k nám Bible promlouvá, tak se nám tato
kniha stane ţivým Slovem, které bude ovlivňovat naše jednání. Nemáme v ní
konkrétní rady pro kaţdou naši situaci, můţeme však pochopit principy, jak
naše problémy vznikají, a také to, jak je můţeme s Boţí pomocí řešit.
"Prožij" tedy podobným způsobem dramatické události ze ţivota Abrahama,
Jákoba, Mojţíše, Jozueho, Davida, Gedeona a dalších biblických hrdinů.
"Naslouchej" apoštolům, kteří psali listy (epištoly) svým spoluvěřícím, aby je
poučili. „Vžij se“ do atmosféry prvokřesťanského shromáţdění, ve kterém se
tyto epištoly četly, a přemýšlej o tom, co mohou znamenat pro tebe dnes…
7
Biblická KáPéZetka
Víte, co je KáPéZetka? Kaţdý skaut ví, ţe je to Krabička Poslední Záchrany, tj.
malá plechová krabička, třeba od bonbónů, která se pohodlně vejde do kapsy
naší bundy. Obsahuje spoustu praktických předmětů, které se mohou člověku
hodit v těţko předvídatelných situacích (kousek provázku, žiletku, pár sirek se
škrtátkem, spínací špendlík, malou tužtičku, jízdenku na MHD apod.). Sám
jsem si takovou KPZ kdysi jako kluk pořídil a dodnes ji mám.
Podobně jsem si pořídil malý zápisníček, který se mi vejde do Bible a ve
kterém mám vyznačeny verše, jeţ mohu prakticky vyuţít v různých
problematických ţivotních situacích. Kdyţ mám například v duši smutek, bolest
či zlost, můţu takto rychle v Bibli najít text, který mě povzbudí. Je to taková
duchovní KPZ, která mi uţ mnohokrát pomohla vrátit dobrou náladu. Díky ní
jsem mohl nejednou někoho smutného povzbudit nebo nasměrovat jeho
myšlenky k Bohu. Proto ji chci doporučit také vám (viz Ř 15,4).
Uvedený seznam si můţete doplnit o další vhodná místa, která při svém čtení
Bible objevíte. Je vhodné si jej vloţit do Bible a mít jej stále po ruce.












Kdyţ máš radost, čti: J Ţ 5,12; Ţ 32,11; Ţ 51; Ţ 70,5; Ţ 103; Kaz 11,9;
Mt 5,4; J 14; J 15,11; J 16,24; 2 K 1,3–4; 1 Te 4,13–18; Fp 3,1; Fp 4,4;
1 Te 5,16; Jk 1,2
Kdyţ jsi smutný: Ţ 16,8–9; Ţ 23; Ţ 34.; Ţ 46; Ţ 51,14; J 14,15–20; J
16,20; 2 K 7,4
Kdyţ máš zlost: Př 4,24; Př 19,11; Př 20,3.22; Př 29,22; Kaz 11,10; 1
Pt 2,1; Ef 4,26; Ř 12,19; Jk 1,19–20
Kdyţ se cítíš slabý: 1 Pa 16,11; Ţ 105,4; Neh 8,10; Jb 12,13; Ţ 18.7; Ţ
46,2; Ţ 62,8; Iz 30,15; Iz 40,29.31; Ef 6,10
Kdyţ se nemůţeš rozhodnout: Joz 24,15; Ţ 32,8; Ţ 119,105; Př 3, 5–
6; Ř 6,16; 1 Te 5,21
Kdyţ chceš někomu popřát něco hezkého: Fp 4,19; Iz 46,4
Kdyţ chceš poznat Boží rady: Př 1,7–10; Př 2,1–7; Př 3. kap.; Př 16,1–
3; Př 20,1; Př 22,1–5; Př 25,6–11; Př 27,12; Př 28,20; Ř 12. kap.; List
Jakubův
Kdyţ chceš naslouchat Jeţíšovým radám: Mt 9,13; Mt 11,29; J 5,39 J
13,15
Kdyţ se cítíš mizerně: Ř 6,23; Ř 3,23–25; Ř 7,15–25; 1 K 13; 1 Pt 3,8–
17; Jk 1,21–25; Jk 4,7
Kdyţ tě naštvou druzí lidé: Ţ 43,1; Ţ 140; Jk 5,10–11
Kdyţ se cítíš osamělý: Ţ 23; Dt 31,8 (Ţd 13,5); Jon 14,15–21
Kdyţ máš strach: Ţ 17; Ţ 18,7; Ţ 34,5; Ţ 56,5.12; Př 29,25; Iz 41,10–
13; Mt 10,28; 2 Tm 1,7; Ř 8,31; Ţd 13,6
Kdyţ si budeš chtít "popovídat s Pánem Bohem jen tak", čti s modlitbou
náhodně otevřené místo Bible tak dlouho, aţ tě něco silněji zaujme. U
tohoto místa se zastav. Pak si znovu přečti toto místo a spolu s ním i verše
předcházející a následující (nejlépe několikrát za sebou) a přemýšlej, co z
toho bys mohl aplikovat do své ţivotní situace jako Boţí radu. Udělej si o
tom kratičký záznam ve svém studijním deníčku (Joz 1,8; Ţ 9,27).
http://www.bezvacity.cz/kostel/navod, text kurzívou doplněn
8

Podobné dokumenty

Communio 3/2008 - Starokatolická církev v ČR

Communio 3/2008 - Starokatolická církev v ČR vystavováni pokušením a strachům a naše obavy přikrmujeme svojí nedověrou. Vězme však, že stejně se stane nám jako Petrovi, když ve chvílích malověrnosti se obrátíme k Pánu Bohu a budeme jej volat:...

Více

7. - FZŠ Brdičkova

7. - FZŠ Brdičkova PM – za latinského „post meridiem“ (po poledni), doba od 12:00 – 23:59 – psáno podle evropského počítání času Přehrání výukové písně pro aktivaci paměti: „Ticktock Minutes: AM/PM“ (https://www.yout...

Více

Datum: Vědy o Zemi - geologické vědy spolu s biologií, chemií

Datum: Vědy o Zemi - geologické vědy spolu s biologií, chemií - začala se tvořit hmota -> rostla úloha gravitační síly -> díky ní se vytvořily zárodky budoucích galaxií -> gravitační silou došlo k jejich spojování -> vznik galaxií Vznik hvězd - zárodky hvězd ...

Více

C. Tinker - Velký spor - mylný světonázor

C. Tinker - Velký spor - mylný světonázor zlo, já Hospodin konám všechny tyto věci… Běda tomu, kdo se chce přít se svým tvůrcem, střep z hliněných střepů! Což smí hlína říci svému tvůrci: „Co to děláš?“ a tvůj výrobek: „On nemá ruce“?... Z...

Více

Vzdělávací program - Supš a Voš Turnov

Vzdělávací program - Supš a Voš Turnov Konzervace děl uţitého umění z drahých, obecných a barevných kovů, litiny a cínu, včetně kulturních památek nebo jejich částí, předmětů kulturní hodnoty a sbírkových předmětů. Restaurování děl uţit...

Více

Ke stažení zde ( PDF ) - Immanuel-zs

Ke stažení zde ( PDF ) - Immanuel-zs nebo „zkoušet“. „Pokušení“ znamená svádění k tomu, aby člověk přestoupil Boţí vůli. „Zkouška“ vyzývá člověka k tomu, aby prokázal svou věrnost Boţí vůli se záměrem, aby osoba ve zkoušce obstála. Bů...

Více

Full Paper

Full Paper Cílem výzkumného záměru je zmapovat iracionální chování spotřebitele při výběru produktu se zaměřením na bankovní sektor (konkrétně je zkoumáno flexibilní investiční ţivotní pojištění a zejména pak...

Více