soustedn m balkov medkl

ZÁVĚREČNÁ PRÁCE TRENÉRŮ II. TŘÍDY SYNCHRONIZOVANÉHO PLAVÁNÍ
TÉMA:
SOUSTŘEDĚNÍ JAKO NEZBYTNÁ ČÁST ROČNÍHO
TRÉNINKOVÉHO PLÁNU SYNCHRONIZOVANÉHO PLAVÁNÍ
zaměření : mladší žákyně
Baláčková Anna
15. 7. 2012 v Praze
1
OBSAH:
Úvod do problematiky tréninku dětí ........................................................... 3
Roční tréninkový cyklus ............................................................................... 4
Charakteristika přípravného období ............................................................ 5
Soustředění .................................................................................................. 6
výběr termínu a lokalizace .... 6
organizace soustředění .... 7
denní režim .... 8 - 11
náplň tréninků .... 12 - 17
tematické soustředění .... 18
závěr .... 18
zkratky a zdroje .... 19
2
1. Úvod do problematiky tréninku dětí
• děti nejsou dospělí
Už z názvu je patrné, že soustředění je nezbytnou součástí tréninku nejen dospělých
sportovců (konkrétně v akvabelách převážně kategorie juniorek a seniorek), ale i mládeže,
v našem případě dětí ve věku 9 - 12 let. Jeho zaměření, délka, obsah a spousta dalších věcí je
ale zcela odlišné - trénink dětí (mladších žákyň - dále MŽ) nevychází z filosofie tréninku
starších kategorií a má úplně jiná východiska a priority.
→ pro názornost uvedu příklad:
Na kondičním soustředění družstva juniorek je nezbytný především objem naplavaných
kilometrů, na kondičním soustředění družstva mladších žákyň je to objem technicky správně
zaplavaných kilometrů - důležité je to, že děti mají správně zafixovanou techniku plaveckých
způsobů a právě tady je možnost případné korekce chyb - v běžném „školním režimu“ na to
většinou tolik času není.
A proč je vlastně důležité rozlišovat dětský a „seniorský“ trénink, tím pádem i soustředění?
Hlavní důvod je zcela přirozený - děti rostou. Mění se jejich tělesné proporce, vyvíjí se jim
různé orgány těla, mnohé dívky začínají v tomto věku také menstruovat, dochází
k intenzivnímu psychickému a sociálnímu vývoji. Všechny tyto aspekty by měl trenér brát
v úvahu a přizpůsobit jim tréninky nejen na soustředění. V opačném případě může dojít
k nenávratnému poškození dětského těla i dětské psychiky.
Nejen tedy soustředění, ale celý tréninkový cyklus MŽ musí být uzpůsobený věku. Kromě
rozvoje pohybových schopností a dovedností by měl být kladen větší důraz na prožitek dětí,
samotnou radost z pohybu a sportu, atmosféru kamarádství a společné zážitky. Ty jsou
důležité především u týmových sportů, ke kterým synchronizované plavání, speciálně
v kategorii MŽ, bezpochyby patří.
Na děti má přitom nepochybně největší vliv trenér (u akvabel potom většinou trenérka). Ta
tedy musí perfektně ovládat nejen teorii a praxi sportovní přípravy dětí, ale orientovat se i
v jejich psychice - vždyť zejména na soustředění je pro sportovce psychická podpora velmi
důležitá. Čím lépe si svěřenkyně se svojí trenérkou „sednou", tím lepší budou vztahy na
trénincích a pravděpodobně se to odrazí i do sportovních výsledků.
• základní cíle sportovní přípravy dětí
Hlavním cílem přípravy mladších žákyň je vytvořit předpoklady pro pozdější trénink a výkon
a naučit je základy speciálních dovedností odpovídajících jejich věku a fyzické i psychické
vyzrálosti. Většina prvků v synchronizovaném plavání (dále SP) je natolik složitá, že vyžaduje
precizní zvládnutí - a toho bez stavebních kamenů, daných poctivým tréninkem v mladších
žákyních, nelze dosáhnout.
Podíváme-li se do praxe, výstižným příkladem může být zvládnutí techniky paží nejčastěji
používaných v SP - tzv. PPP, podpůrného ploutvového pohybu. Jejich technika by se měla
pilovat na každém tréninku, bez jejího zvládnutí nikdy nemůžeme vychovat úspěšnou
akvabelu.
Další, velmi důležitou prioritou trenéra, je zdraví svých svěřenkyň. I laikovi je jasné, že žádný
učený z nebe nespadl, a proto se se vším musí postupovat postupně a plynule přidávat
obtížnější prvky. Také je velmi důležité respektovat věkové zvláštnosti dívek, protože jak už
víme, děti nejsou „malí dospělí“.
3
V neposlední řadě by se trenér měl snažit vytvořit u dětí vztah ke sportu jako k celoživotní
aktivitě - každá malá akvabela si musí uvědomit, že trénink je těžký a krása a úspěch bolí. Ale
nikdy by se toto rčení nemělo zhoupnout do své stinné stránky - nenávisti ke sportu. A to je
zejména na soustředění, v době nezbytné kondiční přípravy, mnohdy velmi těžké.
Největší odměnou, nepočítám-li sportovní výsledky svých svěřenkyň, je pro trenéry fakt, že
se dívka věnuje SP podstatnou část svého života - ať už aktivně jako závodnice, nebo pasivně
jako budoucí trenérka.
2. Roční tréninkový cyklus
• základní rozdělení
Jako v každém jiném sportovním odvětví, i v SP je roční tréninkový cyklus rozdělen na
makrocykly, mezocykly a mikrocykly. Této terminologie se ale využívá spíše u starších
kategorií, u MŽ ještě není tak důležitá. V této kategorii bohatě postačí rozdělení ročního cyklu
na 4 základní období:
→ PŘÍPRAVNÉ
(hlavně kondiční příprava)
→ PŘEDZÁVODNÍ
(převládá nácvik speciálních dovedností - více „akvabelových“ tréninků)
→ ZÁVODNÍ („sezóna“)
(nácvik volných sestav, méně čistě plaveckých tréninků)
→ PŘECHODNÉ
(období bez tréninků, prázdniny)
Způsob, délka a náplň tréninku je samozřejmě v těchto obdobích různá.
• tréninkové cykly v SP
V SP jsou v praxi tyto cykly dva. První, podzimní, začíná zpravidla koncem léta a končí
s nástupem Vánoc. Druhý, jarní, začíná v lednu a končí počátkem letních prázdnin. Konkrétní
rozdělení jednotlivých období vyčteme z tabulky:
měsíc
leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
tréninkové období
přípravné období/předzávodní období *
přípravné období
předzávodní období
závodní období
závodní období
závodní období
přechodné období
přechodné období/přípravné období
přípravné období/předzávodní období
předzávodní období
závodní období
závodní období
přechodné období
4
*teoretickou koncepci tréninkového cyklu SP
v lednu „narušuje“ závod konaný koncem
měsíce → většina mladších žákyň se tohoto
závodu účastní, proto jsou zařazeny i speciální
tréninky
Toto rozdělení logicky vychází z termínové listiny závodů, kterou každoročně schvaluje sekce
synchronizovaného plavání. Protože závodnice ve většině případů studují, kryjí se přechodná
období s letními/vánočními prázdninami.
3. Charakteristika přípravného období
• náplň tréninků
Podstata náplně tréninků v přípravném období vychází z vytvoření dostatečné zásobárny
fyzické kondice pro hlavní, tedy závodní období. Pozornost je zaměřena zejména na zvýšení
tzv. funkčních stropů - zvýšení kapacity srdečního a dýchacího systému, energetických rezerv
organismu, zlepšení koordinace pohybů.
Trénink má všestrannější charakter než v dalších obdobích a je v něm kladen větší důraz na
pestrost a různorodost rozvíjejících cvičení. Velmi důležité je zařazení doplňkových, kondici
rozvijících sportů - především běh - u MŽ jsou potom ideální různé běhací hry, štafety,
sprinty.
Na trénincích ve vodě se potom zaměřujeme především na plavecké tréninky. Naplavané
„kilometry“ jsou velmi důležitým odrazovým můstkem pro další trénink. Na začátku
přípravného období je plavecký trénink zaměřen především na rozvoj vytrvalosti zařazujeme dlouhé intervaly, dlouhá plavecká cvičení a současně technická cvičení (zejména
u MŽ je důležité zopakovaní a znovu zafixování si správné techniky). V druhé části
přípravného období zařazujeme do plaveckého tréninku více prvků na rozvoj rychlostních
schopností - kratší intervaly, sprinty.
Postupně se tedy ubírá na objemu tréninku (spíše se zvyšování objemové části zastaví) a
přidává se na intenzitě.
• zařazení soustředění
Přípravné období je tedy řazeno za obdobím přechodným („odpočinkovým“), ve kterém si
většina závodnic navykne na úplně jiný, prázdninový režim. Pro snazší adaptaci na režim
tréninkový je do počátku přípravného období řazeno soustředění, které zde hraje
nenahraditelnou roli - zejména naruší stereotyp přechodného období a nastartuje tělo na
hlavní tréninkové období, a to po stránce fyzické i psychické.
V přípravě mladších žákyň by se tedy měly ideálně vyskytnout soustředění dvě:
1) letní soustředění
- většinou týdenní nebo dvoutýdenní
- řazeno na konci letních prázdnin - poslední týden v srpnu
2) zimní soustředění
- po kratším přechodném období jsou žádoucí 3 až 4 dny
- řazeno počátkem ledna, po vánočních prázdninách
V praxi je ale většinou u MŽ soustředění pouze jedno, letní. Se vzrůstajícím věkem a často i
měnícím se ročním cyklem samozřejmě stoupá potřeba těchto kondičních kempů - u starších
kategorií jsou obě tyto soustředění nezbytným minimem.
5
4. Soustředění
Nyní už víme, co je soustředění, kdy je vhodné ho zařadit v rámci celoročního plánu a proč je
vlastně tak důležité.
Teď si tedy rozebereme jednotlivé aspekty, které jsou při organizaci a samotné realizaci
soustředění SP velmi důležité:
→ správný výběr termínu a lokalizace
→ organizace v místě soustředění, trenérské zajištění
→ denní režim, vhodné poskládání sportovních aktivit
→ náplň jednotlivých tréninků
→ téma soustředění
•
VÝBĚR TERMÍNU A LOKALIZACE
Zatímco pro dívky začíná soustředění v den jeho zahájení (možná odpoledne před ním, při
balení všech potřebných věcí), pro trenéra začíná o několik měsíců dříve. Prvotní povinností
je výběr správného místa konání a jeho včasná rezervace. Správné místo by mělo:
splňovat všechny požadavky pro pořádání akce pro větší skupinu lidí
- dost místa pro pohodlí všech zúčastněných - velká prostranství pro přespání celé
skupiny najednou (např. tělocvičny) jsou sice levné, ovšem po celodenní zátěži a
potřeby kvalitního odpočinku zcela nevhodné alternativy
- kvalitní stravování s domácí stravou přímo v areálu (přesouvat se třikrát denně na
jídla jinam je většinou velmi neefektivní - zejména z časových důvodů)
- při výběru můžeme vyjít i z vyhlášky zákona o zotavovacích akcích pro děti a
mladistvé (MZ ČR 106/2001 Sb.) - správně vybrané středisko musí mít protipožární
zajištění, zajištění vodního zdroje a jeho nezávadnost, musí splňovat řadu
hygienických a zdravotních podmínek
mít přístup ke všem sportovištím, která budeme v průběhu našeho soustředění
potřebovat:
1. bazén
- to nejdůležitější a pro nás dosti limitující prvek při výběru místa konání
soustředění
- nezbytná (i pro MŽ) je hloubka - minimálně 3 metry, dále samozřejmě délka
(ideální je 25m nebo 50m - převažovat budou plavecké tréninky)
- venkovní bazény (nebo různá letní koupaliště) jsou zcela nevhodné - i když
pořádáme soustředění na konci léta, jistotu počasí nemáme nikdy
2. prostor pro běhání a běhací hry
- ideální je kombinace lesa (stinný prostor, vhodný k delším tratím) a
prostorného hřiště
3. tělocvična
- přístup do tělocvičny je naprosto nezbytný nejen kvůli možnému dešti, ale
především pro trénink gymnastických a baletních prvků (ty na betonovém hřišti
nenatrénujeme)
být cenově dostupné
- do celkové ceny se započítává nejen doprava, strava a ubytování, ale i pronájem
veškerých sportovišť
6
Pokud najdeme areál, který splňuje všechny uvedené požadavky, je samozřejmě ideální si ho
zarezervovat na další roky dopředu - odpadne nám tak jedna z povinností při organizaci
soustředění.
Další, navazující povinností organizátora soustředění je vytvoření časového harmonogramu
jednotlivých dní a včasná rezervace sportovišť. Nikomu se totiž většinou nepoštěstí mít
k dispozici celý bazén po celý den (můžeme se setkat s jiným plaveckým oddílem, oddílem
potápěčů, vedení bazénů může trvat na dodržení určitého množství hodin pro veřejnost).
Co by mělo být zařízeno před odjezdem:
® ubytování s plnou penzí, bezpečná doprava tam i zpět
® dostatečné a včasné informování rodičů o detailech akce, vybrané peníze, přihlášky a
zdravotní potvrzení
® zamluvený bazén a tělocvična na určité (přesné!) hodiny
® zabalené všechny specifické pomůcky - barely, desky - na cizím bazéně nebývají k dispozici
® rozdělení všech účastnic do tréninkových skupin
→ na soustředění se zpravidla dívky přerozdělují a to podle toho, do jaké kategorie budou
patřit v lednu následujícího roku
u MŽ řešíme tři případy:
1) dívka pokračuje v kategorii MŽ, bude tedy nadále patřit do tohoto družstva
2) dívka přechází z žákyň do MŽ, bude tedy pravděpodobně patřit do družstva MŽ B, u
menších oddílů (kde je pouze jedno družstvo) do MŽ
3) dívka bude od ledna starší žákyně - na soustředění se tedy vytvoří družstvo SŽ B, často to
bývá pouze přechodné řešení od září do prosince - ani větší oddíly dnes nemívají tolik SŽ,
aby se dala udržet dvě družstva po celý rok
® vytvoření předběžného tréninkového plánu soustředění a časového harmonogramu
jednotlivých tréninků (který se může eventuálně upravit na místě - např. z důvodu špatného
počasí apod.)
! důležité je vytvářet tento předběžný plán dohromady s trenéry všech družstev a stanovit si
přesný časový plán tréninků ve vodě - na trénincích nebývá čas diskutovat s ostatními, jak
dlouho ještě budou potřebovat délku, hloubku...
•
ORGANIZACE V MÍSTĚ SOUSTŘEDĚNÍ
Co zařídit po příjezdu:
® vhodně rozdělit dívky do pokojů (chatiček) → kritériem je určitě věk a rozdělení dívek do
jednotlivých družstev, není vhodné, aby spolu bydlely dívky z rozdílných tréninkových skupin
(denní plán soustředění se může lišit, dívky by si mohly závidět)
® zároveň vhodně umístit i jednotlivé trenéry, kteří musí být svým dětem nablízku
® osobně se ujistit, že vše co jsme domluvili před odjezdem je opravdu zarezervováno podle
našich představ - doba v bazéně, časy jednotlivých jídel..
® seznámit dívky s předpokládaným časovým plánem a stanovit závazná pravidla, jejichž
porušení bude trestáno (zejména z důvodu bezpečnosti)
→ dodržování nočního klidu
→ povolené návštěvy na pokojích ostatních, uklizené pokoje..
→ chování v jídelně a organizace u stravování (nejprve si stravu vyzvedávají nejmladší..)
7
→ eventuálně zákaz/povolení nákupu v bufetu či kiosku (nejlépe řešit pomocí odměny pokud dívka nesní to co má tak zákaz, pokud „simuluje“ na trénincích tak zákaz)
•
DENNÍ REŽIM
Denním režimem rozumíme časové uspořádání všech jednotlivých činností, tj. nejen tréninků
ve vodě a na suchu, ale i doba regenerace či stravování. Uspořádání denního režimu musí být
v souladu se základními biorytmy dětského organismu, stejně tak ale musí být organisováno
v souladu s pronajatými sportovišti. Důležité prvky přitom tvoří správný poměr mezi
tréninkem a odpočinkem, zařazování správných forem činnosti ve vhodnou denní dobu a
neposlední řadě také pravidelnost - výrazné změny v rozvrzích jednotlivých dní rozhodně
nejsou vhodné (děti by měly vstávat i chodit spát ve stejnou dobu - rychleji si zvyknou na
náročný průběh soustředění).
Plánování a správná skladba denního režimu:
Když teoreticky víme, co vše by měl správný a k úspěchu celého soustředění vedoucí den
obsahovat, nastává jedna z nejtěžších částí plánování. Den totiž není nafukovací a vměstnat
do něj všechny aktivity nebývá vůbec lehké. Orientačně by časový rozvrh mohl vypadat takto:
čas
7:20
7:30 - 7:50
8:00 - 8:30
8:30 - 8:45
8:45 - 12:00
12:30 - 13:00
13:00 - 14:00
14:00 - 18:00
18:30 - 19:00
19:00 - 19:30
19:30 - 20:30
20:30 - 21:00
21:00 - 21:30
21:30
činnost
budíček
ranní rozcvička
snídaně
osobní volno, přesun
1. fáze tréninku
oběd
polední klid
2. fáze tréninku
večeře
osobní volno
večerní program
závěrečná relaxace, strečink
osobní volno
večerka
Nyní si rozebereme jednotlivé části a činnosti dne:
SPÁNEK
Spánek je základní formou pasivního odpočinku a nezbytnou částí regenerace. Jeho kvalitu a
správnou dobu tedy nesmíme zanedbat.
Z orientačního časového rozvrhu vyplývá, že děti budou spát od 21:30 do 7:20, tedy necelých
deset hodin. Představa je to samozřejmě pouze teoretická - některé dívky jsou zvyklé usínat o
dost později a tak jim, zejména první dny soustředění, může dělat problém usínat v půl
desáté. S přibývající zátěží a únavou zpravidla tento problém odpadá.
Zezačátku je tedy možnost po večerce tolerovat např. tiché šeptání, rozhodně ale vleže a se
zhasnutým světlem.
Obecně platí, že délka nutného spánku je velmi individuální a s přibývajícím věkem se
zkracuje. U dětí (zejména aktivních sportovců) by měla optimálně dosahovat 9 - 10 hodin.
8
Pokud chceme mít svěřenkyně ráno čilé, musíme tuto dobu dodržet a posílat je spát ve
stejnou dobu po celé soustředění.
FÁZE KLIDU A ODPOČINKU
Zatěžování a regenerace patří neodmyslitelně k sobě. Kvalitní odpočinek v průběhu dne je
velmi důležitou podmínkou účinnosti tréninku. Dochází k odbourání únavy, která vznikla
předcházející intenzivní zátěží. U mladších žákyň je třeba počítat s rychlejším nástupem
únavy, ale i s rychlejším průběhem zotavení.
Řadíme sem zejména tzv. polední klid a zklidnění před spánkem. Ačkoli to někdy vypadá, jako
by dívky vůbec netrénovaly (právě díky velmi rychlému nástupu zotavení), je třeba dodržet
některá pravidla:
→ polední klid tráví každá dívka nějakou relaxační činností (četba, hudba, tiché povídání
s ostatními, podřimování nebo spánek)
→ dívky (ale i trenéři!) musí respektovat, kdy tento klid končí -tj. s dostatečným předstihem
si nachystat věci a zabalit si na trénink
→ zakázané je přebíhání mezi pokoji, hraní běhacích her apod.
→ je vhodné vymezit prostory, kde se dívky mohou v tento čas vyskytovat - odpočinková
místnost, pouze vlastní pokoje
Zcela nedoceněný vliv má společná i osobní příprava na spánek. Častou chybou je uléhání ke
spánku příliš brzy po fyzické aktivitě (večer se většinou nejedná o trénink jako takový, ale
například hraní běhacích her). Po večerním programu proto zařazujeme:
→ společné závěrečné zklidnění (v orientačním časovém plánu 20:30 - 21:00) - náplní může
být lehký strečink, celkové zhodnocení celého dne, zdůvodnění bodování tréninků či nějaká
nenáročná hra (např. tichá pošta)
Ideálním programem je například společný zápis do sportovního deníčku:
+ k vedení tréninkového deníku bychom měli vést dívky už od mala - stejně jako trenéři mají
tréninkové plány, i děti musí mít možnost někam nahlédnout a zpětně zhodnotit svoje úsilí
(nemluvě o tom, že tréninkové deníky svých svěřenkyň mohou skvěle pomoci trenérovi při
zpětné vazbě - například při analýze úspěchů / neúspěchů)
+ každý den stačí zapsat počet bodů, uplavaných km, nějaký příklad z rozplavby a hlavně
subjektivní hodnocení celého dne - to už si píše každá dívka sama
+ do deníku se zapisuje v průběhu celého roku, ale právě na soustředění je ideální doba pro
začátek - tím, že si každý večer dívky společně zapíší vše, co by měl deník obsahovat, si tuto
činnost zautomatizují a během školního režimu v ní budou pokračovat
→ osobní volno před večerkou (cca 21:00 - 21:30) - zejména příprava na spánek, čas pro
osobní hygienu
- v průběhu je potřeba děti kontrolovat a stanovit podobná pravidla jako při poledním klidu
(některé dívky po skupinovém zklidnění znovu „ožijí“)
Posledním krokem k úspěšně zakončenému dni je správné uložení a večerka. U mladších
žákyň je nezbytný osobní kontakt - trenéři musí obejít každý pokoj / chatku, zhasnout a
9
oficiálně zakončit osobní volno. To dětem jednak zčásti nahradí kontakt s rodiči (doma si také
dávají dobrou noc), ale hlavně to pro ně znamená jediné - je čas spát.
10
STRAVOVÁNÍ
Obnova energetických zdrojů je další ze základních složek regenerace, a proto jako trenéři
musíme zaručit dostatečný energetický příjem odpovídající kvality.
I proto je správný výběr stravovacího zařízení - které je většinou součástí ubytování - velice
důležitý. Toto zařízení by mělo splňovat závazná stanovení v oblasti stravování.
(Podle závazného stanovení je nutné podávat dětem jídlo pětkrát denně. K snídani musí být
teplý nápoj, jedno z hlavních jídel musí být teplé.)
Pro dospívající děti má správná výživa a pitný režim neodmyslitelný význam. Dětský
organismus se vyvíjí, ve věku MŽ dochází k rychlému, často až prudkému růstu zejména
končetin a svalstva. Na soustředění potom tento význam ještě narůstá - musí být
přizpůsoben vyššímu energetickému výdeji.
Sportujícím dětem musíme dopřát pestrou, rozmanitou a bohatou stravu, která by měla
obsahovat všechny základní živiny:
BÍLKOVINY - nezbytné pro růst svalů a celého organismu
- základní materiál pro stavbu těla
TUKY - významný zdroj energie, stěžejní zdroj při aerobních aktivitách (dlouhotrvající aktivity
při nízké intenzitě - např. vytrvalecký plavecký trénink)
SACHARIDY - stěžejní zdroj při anaerobních aktivitách, živiny pro mozek, sítnice, bílé krvinky..
MINERÁLY A VITAMÍNY - dostatek vápníku, hořčíku, železa, vitamínů B, C..
Velmi důležité je také zajistit správný pitný režim. Nedostatečným přísunem tekutin se
snižuje schopnost koncentrace, při dehydrataci může dojít k přehřátí nebo kolapsu.
Základem by měla být voda, mladším žákyním ji můžeme například rozředit se šťávou nebo
ovocným džusem. Zcela nevhodné jsou sladké limonády, káva, iontové nápoje.
Trenéři proto musí důrazně dbát na dodržování pitného režimu:
→ u snídaně - alespoň jeden hrneček (250 ml) teplého nápoje - čaj, bílá káva, kakao
→ u oběda a večeře také minimálně jeden hrneček čaje nebo šťávy (stravovací zařízení by
mělo u jídel zajistit dostatečné množství nápoje)
→ během dopoledního tréninku 0, 75 l - 1 l tekutin
→ během odpoledního tréninku až 1 l tekutin
→ večer už děti tolik hlídat nemusíme - pokud večer hodně vypijí, budou se celou noc budit a
chodit na WC (a většinou ne samy, takže se vlastně nevyspí nikdo z pokoje)
Ve věku, ve kterém jsou MŽ, bývá často stravování dost problematické. Každá dívka má jiné
návyky z domova, může mít však také zdravotní problém nebo je prostě jen vybíravá.
Můžeme se setkat s následujícími situacemi:
→ potravinová alergie - řešíme individuálně domluvou s kuchyní, nutné je poskytnout
náhradní kvalitní stravu
→ vegetariánství - nejprve řešíme závažnost situace s rodiči, ale většinou je nutné tento
„zvyk“ na soustředění překonat a alespoň jednu porci masa denně sníst
→ vybíravost v jídle - zde musíme být striktní a vždy určit, kolik čeho dívka musí sníst
(do přihlášky by rodiče dětí měli mít možnost napsat 1 - 2 potraviny, které dívka prostě „nejí“
- pokud má například problém s rýží, seženeme jí potom rohlík - nesmí to být ovšem u
každého jídla něco jiného)
11
Příklady stravování:
druh
jídla
snídaně
čas
složení
co je vhodné
8:00
složené cukry,
bílkoviny
minimum tuků
(musí být snadno
stravitelná)
celozrnné pečivo,
cereálie, mléko,
jogurty, nízkotučný
sýr, kvalitní šunka,
100 % ovocné džusy
svačina* 10:00 cukry (rychlé
dodání energie)
oběd
12:30 - vyvážený
poměr
sacharidů, tuků a
bílkovin
- hutnou polévku
nezařazujeme,
pouze lehký
vývar
- měl by být také
lehce stravitelný
svačina* 15:00 cukry
ovoce, hroznový
cukr, med
zeleninové polévky,
těstoviny, rizoto,
dušené nebo
grilované libové
maso a ryby, vařené
či pečené brambory
a zelenina
pečivo,
uzeniny..
hutné
smetanové
omáčky,
knedlíky,
sladká jídla,
smažené
pokrmy,
uzeniny,
tučné maso
ovoce, malý ovocný
jogurt, müsli
pečivo,
uzeniny..
polévka (pokud
nebyla k obědu),
maso s přílohou,
možná úprava
smažením (ale vždy
jen masa nebo
přílohy), výjimečně
sladké jídlo (ale vždy
s bílkovinou - např.
s tvarohem)
uzeniny,
jídla bez
bílkovin
(nudle
s mákem)
večeře
18:30 doplnění tekutin,
vyvážený poměr
sacharidů, tuků a
bílkovin,
možnost
„těžších“ jídel
(možnost delšího
trávení)
co je
nevhodné
tučné sýry,
tavené sýry,
uzeniny,
smažená
jídla
příklad
celozrnný
rohlík s troškou
másla a
medem,
ovocný jogurt,
čaj
banán
vývar se
zeleninou a
nudlemi,
krůtí guláš
s rýží, jablečný
kompot
cereální
tyčinka, kousek
jablka
sekaná
z mletého
vepřového
masa,
bramborová
kaše, okurkový
salát
→ u programů s velkým energetickým výdejem (což soustředění rozhodně je) bývá
doporučováno servírovat dětem i druhou večeři (většinou něco sladkého -kousek
čokolády, puding, sladké pečivo)
- děti si však většinou tuto službu zajistí sami (mají sebou spoustu mlsků, mají
dovolené nákupy v kiosku)
- je proto naopak potřeba děti pohlídat, aby toho navečer nesnědli příliš předejdeme tak jednak noční bolesti břicha, ale také odmítání snídaně
→ během plaveckého tréninku můžeme dětem dát 1 - 2 ks hroznového cukru (rychlá
energie)
*čas svačiny se může měnit v závislosti na tréninku - svačinu je vhodné zařadit mezi suchým a
plaveckým tréninkem nebo mezi plaveckou a synchro částí tréninku apod.
12
TRÉNINK
Na soustředění trénujeme v několika blocích:
trénink
ranní rozcvička
dopolední trénink
odpolední trénink
večerní aktivity
čas
7:30 - 7:50
8:45 - 12:00
14:00 - 18:00
19:30 - 20:30
náplň - příklad
lehký rozklus a protažení
běh, štafety, plavecký trénink
gymnastika, posilování, „akvabelový“ trénink
počítání volných sestav, strečink
Ve dvou hlavních tréninkových blocích se soustředíme na kondiční přípravu, nezbytný základ
pro pozdější výkon. Hlavním úkolem je tedy utvořit široký pohybový fond, nutné je tedy dbát
na rozvoj všech pěti základních pohybových schopností - koordinace, rychlost, síla, vytrvalost
a pohyblivost.
Je jasné, že trénink těchto schopností musí být ucelený a organizovaný, jedině tak povede
k rozvoji dobré kondice. Nemůžeme tedy trénovat bez rozmyšlení a střídat způsoby tréninku
jak se nám zlíbí. Do dopolední i odpolední části bychom měli zařadit nácvik 2 - 3 různých
pohybových schopností a tuto souslednost dodržovat po celé soustředění.
DOPOLEDNÍ TRÉNINK
Dopolední trénink se skládá ze dvou dílčích bloků - trénink na suchu a ve vodě.
Časový harmonogram dopoledního tréninku:
čas
8:45 - 9:45
9:45 - 10:15
10:15 - 12:00
program
suchá příprava venku - les, hřiště, atletický stadion
přesun na bazén, svačina, převlékání, rozcvičení paží
plavecký trénink
Děti by dopoledne měly mít více energie a být více odpočaté, proto je vhodnější vybírat
kondičně náročnější prvky. Dopolední část by měla být zaměřena především na rozvoj
vytrvalosti, rychlosti a výbušnosti. A to jak v suché přípravě, tak v plaveckém tréninku.
suchá příprava:
→ ideální je, aby předcházela tréninku ve vodě - dívky jsou potom více soustředěné a
navíc si dokonale prohřejí a rozcvičí tělo před plaveckým tréninkem
a) rozvoj vytrvalosti
Na suchu se jedná především o běh. U mladších žákyň se soustředíme na rozvoj aerobní
(dlouhodobé) vytrvalosti - pohyb s delší dobou zatížení a nižší intenzitou. Při běhu můžeme
použít dvě metody:
→ metoda intervalová - střídání pohybů s vyšší a nižší intenzitou, tedy klus v délce 2 5 minut a chůze ve stejné nebo kratší délce (tento způsob je nazýván indiánský běh a
je vhodné ho zařazovat především na začátku soustředění)
→ metoda souvislá - souvislý klus v délce kolem 15 - 30 minut, tuto metodu je
vhodné používat spíše ve druhé polovině soustředění, přičemž délka zatížení se
zvyšuje
poznámka: výbornou pomůckou může být, pokud každý den běháme na stejném
místě (v lese, okolo parku) - můžeme si vyznačit okruh (trasu) a každý následující den
13
uběhnout o kousek dál, poslední den běžíme trasu celou - dívky vědí, co mají od
terénu čekat a vhodněji si rozvrhnou síly
Po běhu je nezbytné zařadit strečink a to především dolních končetin (za
předpokladu, že jsou dívky protažené z ranní rozcvičky). Strečink může probíhat pod
velením trenéra, pod velením některé dívky, kterou trenér zvolí, nebo individuálně.
b) rozvoj rychlosti a výbušnosti
Základním požadavkem je pohyb s maximální intenzitou a odpovídající délkou zatížení - ta
nemůže být moc dlouhá. U mladších žákyň odpovídá přibližně 10 - 12 s.
Po rozklusání je tedy vhodné zařadit běhání rovinek - krátkých tratí (max. 50 m) s důrazem na
maximální rychlost. Proto, aby mohly dívky běhat opakovaně s nejvyšší intenzitou, je
nezbytná fáze odpočinku - např. ve formě volné chůze nebo klusu (50 - 100 m). Počet
opakování by potom neměl být vysoký, ideální je 3 - 5 opakování.
Velmi důležitou složkou tréninku je rychlost reakce - reakce na určitý podnět (např. - dívky
běhají okolo hřiště a na každé písknutí jsou provedeny tři dřepy).
Tato „fádní“ cvičení můžeme dívkám zpestřit - každý trénink zařadit jiný tréninkový
prostředek:
® štafetové hry (běhy, skoky, žabáci, raci..), člunkový běh
® zrcadlová cvičení ve dvojicích (skupinkách)
® slalomy s různými obměnami
® starty z různých poloh
plavecký trénink
Ještě před samotným skokem do bazénu je třeba rozcvičit paže a ramenní klouby.
Zařazujeme proto kroužení paží v obou směrech, kroužení paží s ručníkem (pohyblivost
ramenního kloubu) a protažení svalů paží a zad.
Plavecký trénink mladších žákyň by měl být zaměřen na rozvoj jak plavecké vytrvalosti a
krátkodobé rychlosti, tak především na zdokonalování a fixaci správné techniky. K tréninku
správné techniky používáme rozdělení stylů na jednotlivé části (pouze paže, pouze nohy,
rozložený kraul..), často také za pomoci plaveckých pomůcek - desky, piškoty. Je nezbytné,
aby se trenér po celou dobu tréninku na dívky díval a aktivně se do něj zapojoval - především
korekcí chyb.
V plaveckém kondičním tréninku zařazujeme především dvě tréninkové metody, intervalovou
a rychlostní.
® intervalová metoda - převládá na trénincích zaměřených hlavně na vytrvalost používáme ji po celé soustředění
- základem je plavání opakovaných úseků (100 m - 500 m) různými plaveckými styly,
v počátečních trénincích v nižší intenzitě, postupně ve vyšší intenzitě
® rychlostní metoda - rozvíjí rychlost a výbušnost
- jedná se o krátké tratě (25 m - 100 m) zaplavané v nejvyšší intenzitě (tzv. sprinty),
obvykle v menším počtu opakování, přestávky musí být dostatečně dlouhé
Základní rozdělení plaveckého tréninku:
a) rozplavání (300-600 m)
b) první hlavní část, použití intervalové metody (500-1000 m)
c) krátké regenerační cvičení, zařazení technického cvičení (300-600 m)
d) druhá hlavní část, použití intervalové nebo rychlostní metody (500-1000 m)
e) vyplavání (200-400 m)
14
ODPOLEDNÍ TRÉNINK
Odpoledne trénujeme opět ve dvou blocích, ale jejich náplň se od dopoledního tréninku liší.
Dívky mají první část dne za sebou a bývají více unavené - odpolední trénink by měl být
zaměřen spíše na rozvoj koordinace, pohyblivosti a síly a zároveň by měl být obohacen o
nácvik speciálních dovedností.
Časový harmonogram odpoledního tréninku:
čas
14:00 - 15:30
15:30 - 16:00
16:00 - 18:00
program
tělocvična - pohyblivost, síla, kondice
přesun na bazén, převlékání, svačina, doprotažení
trénink ve vodě („akvabelový“ - zařazení prvků synchra)
suchá příprava
Trénink v tělocvičně (gymnastickém sále) je zcela nezbytnou součástí soustředění - pro řadu
cvičení potřebujeme správný povrch (žíněnky, koberce) a často také zrcadla. Venkovní
betonové hřiště je v tuto chvíli zcela nevhodné.
V tomto bloku odpoledního tréninku se specializujeme na rozvoj pohyblivosti a síly.
Před cvičením speciální dovednosti ale opět zařazujeme krátký aerobní blok, který je důležitý
pro zahřátí organismu.
Může se jednat o:
® běhací hru - různé formy honiček
(klasická, ve dvojicích, jednonohá, ve dřepu - jako kačenky, jako žabáci, na mrazíka,
na mouchy a plácačky, na potopu..)
® reakční cvičení - dívky se volně pohybují a každý povel trenéra znamená nějaký cvik
(např. tlesknutí - tři otočení vpravo, hvízdnutí - tři dřepy, zvolání - tři angličáky)
® opičí dráhy - běh s různými překážkami za použití vybavení tělocvičny
(švédské bedny, lavičky, žebřiny, kozy, kužely, trampolínky, odrazové můstky, hrazdy,
kladiny)
® skoky přes švihadlo - střídání přeskoků snožmo a jednonož, školka se švihadlem,
švihadlová štafeta, skoky na čas
Po důkladném prohřátí můžeme přistoupit k dalšímu tréninku:
a) pohyblivost (flexibilita)
Z hlediska synchronizovaného plavání je pohyblivost jedna z nejdůležitějších pohybových
schopností - řada prvků a figur SP závisejí na maximálním kloubním rozsahu. Základní
tréninkovou metodou je důkladné protahování vedené do krajních poloh.
Zásady rozvoje flexibility:
® kombinujeme více metod - střídáme aktivní protahování (provádění pohybu
vlastními silami) a pasivní protahování (krajní polohy se dosahuje pomocí vnější síly partnerky), zařazujeme dynamická (švihová) i statická cvičení
® protahování provádíme zvolna, bez prudkých a nečekaných pohybů
® při zaujetí krajní polohy setrváme alespoň 20 s (dobré je, aby to trenér odměřil dívky samy počítání většinou zrychlují)
15
® snažíme se každý trénink protáhnout celé tělo a zároveň se každý trénink zaměříme
více na jednu část (záda - prohnutí, nohy - provazy..)
b) síla
V tréninku MŽ se zaměřujeme zejména na rozvoj nespecifické svalové síly - tak, aby nedošlo
k poškození organismu ve vývinu. Cvičení v posilovně a využívání různých posilovacích
pomůcek - činky, kovové tyče - je v tomto věku nevhodné.
Využíváme především:
® přirozené posilování - šplh, lezení, ručkování
® posilování vlastní vahou těla:
a) rozvoj dynamické síly - kliky, dřepy, sklapovačky, sedy-lehy, hmity
b) rozvoj statické síly - trénink zpevňování - výdrže ve statických polohách - vzpory,
výpony, poloha „prkna“, výdrže ve visu na žebřinách
(důraz klademe na správnou techniku - zejména fixaci páteře)
® úpolová cvičení - přetahování, přetlačování
Nezbytnou součástí suché přípravy akvabel je gymnastická a baletní průprava. Její zvládnutí
má kladný vliv na trénink prvků a figur SP a zejména pomáhá s prostorovou orientací na
suchu i ve vodě.
Základem je nácvik jednoduchých gymnastických a akrobatických poloh, nejprve s dopomocí
trenéra a potom samostatně:
® svíčka (a různé její obměny - poloha creinu, jednoduché svislé)
® mosty a kotouly
® stojka - na rukou - za dopomoci nebo u stěny
- na hlavě
® přemet stranou - hvězda, později klasický přemet
Prvky baletní průpravy jsou důležité zejména pro získání správného držení těla, svalového
napětí, koordinace pohybů a hudebního cítění (je vhodné, aby tato část tréninku probíhala za
doprovodu hudby).
Do nácviku řadíme:
® základní pozice paží a nohou
® nácvik jednoduchých baletních cviků u tyče (pokud nemáme takové vybavení,
poslouží třeba parapet) a později i ve volném prostoru
® ke konci lekce můžeme dívky nechat improvizovat - učí se tak subjektivní vyjádření
hudby (které je velmi důležité pro pozdější sólistky)
trénink ve vodě
Odpolední plavecký trénink je zaměřen na nácvik obecných i speciálních prvků SP s důrazem
na zvládnutí správné techniky (především tedy základní polohy a části povinných figur).
V průběhu soustředění může být také zařazen nácvik volné sestavy (týmu), spíše ale v jeho
druhé polovině.
Trénink s důrazem na zvládnutí techniky by měl obsahovat:
® dostatečné rozplavání (rozplavání z rána nestačí) obsahující prvky SP (sculling,
šlapání, základní ploutvové pohyby, cvičení s baletkami..) i vyplavání
® cvičení na bezdeší - různé „podvodníky“, často kombinované se synchro prvky
(výšlapy, šlapání, části figur nebo kratší povinné figury (barakuda))
16
® trénink povinných figur - individuální nebo intervalovou metodou (nácvik je
prováděn společně dle ťukání trenéra, jednotlivé prvky můžeme prokládat např.
výšlapy nebo intervalovým tréninkem na šlapání - kondičními prvky)
® pro snazší osvojení si dovedností používáme různé pomůcky (barely, lehká závaží,
desky, tyče)
Konkrétní příklad tréninkového plánu na jeden den soustředění:
tréninkový
blok
ranní
trénink místo
příklad tréninku
-
dopolední
sucho
3× oběhnout plácek dokola, 3 × (1 min skákání, 20 s
výdech), 10 min strečink
20 min intervalový běh (3 min střední intenzita, 2 min
chůze), 10 min souvislý běh lehčí intenzitou, 5 min
strečink nohou, 10 min sprinty ve družstvech, 10 min
štafety ve družstvech (3 série - tam žabáci, kačenky,
trakař, skoky - zpět vždy běh), 5 min lehký výklus
100 PZ, 200 K3, 100 PZ
3× 100 K do 2:10, 100 Zn (des), 2× 200 K3 do 4:30, 100 Zp
(des)
400 Kcv - 2× 200 m po 25 m (P paže, L paže, dobíhání,
lechtačky, nohy, paže, sprint, volně)
400 PZcv - 2× 200 m po 25 m(Dv, D+P/L paže, ZZ,
Z soupaž, P sprint, P volně, K9, K volně)
8× 50 K3 vzestupně, 200 vrtulky, 8× 25 K5 do 35 s
300 K dlouze ơ Z dlouze, 100 PP↑
3300 m
1) 15 min překážková dráha (lavičky, švédská bedna, 3
kotouly, slalom mezi kužely, kotoul na kruzích) 4×3 série
2) 10 min strečink individuální, 10 min ve dvojicích
(placky, předklony, švihová cv. s dopomocí), 10 min
provazy (1 min pravý, levý, roštěp, 1 min pravý, levý prosedávání, 1 min roštěp, přestávka vždy 15 s)
5 min protahování špičky, kolena, prohnutí (mosty)
3) 20 min kruhový trénink zaměření paže (2 min cv., 30
s přesun, 2 série) - dámské kliky - výdrž ve vzporu (1 min
na loktech, 1 min na celých pažích) - švihadlo (1 min
skákání, 1 min protahování ramenních kloubů) - hmity
v tureckém sedu
4) 15 min gymnastika - sestava (3×) - stojka s dopomocí,
2 hvězdy, 2 kotouly vpřed, obrat, čertík, nůžky, hvězda,
zakončení
5) 5 min závěrečná hra dle výběru dívek
1) 400 rozpl. (4×100 PZ - D2 a K9)
odpolední
plácek před
chatkami
lesní okruh a
lesní hřiště
voda
bazén
délka
25 × 12,5 m
hloubka
1,2 - 3,5 m
sucho
tělocvična
na jedné stěně
zrcadla, podlaha
pokrytá
žíněnkami
voda
bazén
200 K0 + ↑ơ↓Ơ P dlouze
200 propeler ơ Zn sprint
300 ↓ + 10 s creine Ơ P dlouze ơ K3 + obrátka
200 čelní šlap. (10 s max, 10 s volně) ơ 2P ↓+↑
200 baletka 10 s max, plachetka 10 s ơ K strouky
100 K dlouze
→ protažení nohou o kraj bazénu, nácvik PPP
2) intervalový trénink, zaměření na závaznou skupinu PF
4× (16 s výdrž v provazu na ťukání, 20 s šlapání max)
4× (10 s baletka max, 10 s plachetka max, 10 ↑)
3) nácvik PF ve skupinách - Walkower front a Ballet Leg
17
večerní
-
Single (na skupinu 4 - 6 dívek 1 trenér)
po částech a dvakrát celé
100 vyplavání + protahování paží
1700 m
40 min počítání týmu (25 min počítání, 15 min hudba)
20 min strečink celého těla
společná
místnost se
zásuvkou
BODOVÁNÍ TRÉNINKŮ
Tréninky (na soustředění i po zbytek roku) se neobejdou bez určité motivační stránky. Dívky ve věku
MŽ potřebují určitou zpětnou vazbu, která ukáže, jak moc byly na tréninku úspěšné. Jednotlivé
tréninky je tedy třeba „obodovat“.
Synchronizované plavání patří do kategorie estetických sportů, které jsou hodnoceny pomocí bodové
stupnice. I proto je vhodné zařadit systém bodů do hodnocení jednotlivých tréninků - a to na suchu i
ve vodě.
Trenér si musí dopředu zvolit způsob přidělování bodů, např.:
® subjektivní hodnocení po tréninku - hodnotí se zpětně především snaha
® hodnocení jednotlivých částí či prvků tréninku (např. uplavání bazénů ↓)
® kombinace předešlých způsobů
Příklad záznamu bodů na soustředění
Na každý den si trenér připraví dvě tabulky, jednu na dopolední a jednu na odpolední tréninkový blok
(lze si je připravit dopředu a pak jenom vpisovat konkrétní cvičení). Zařadí do ní suchou přípravu,
plavecký trénink i celkové zhodnocení.
Konkrétní příklad vedení záznamů (vycházíme z příkladu předešlého odpoledního tréninku):
jméno
Anička
Lenka
Míša
atd.
provazy posilování snaha
max 2
max 1
v TEV
max 1
2
0,5
0,5
2
1
1
2
1
1
↓
max
2
2
0
2
intervalák snaha PF
max 1
max 1
celkem
max 8
poznámka
neplave „nevolnost“
pochválit
1
0
0
0
6
4
1
1
8
Na konci soustředění je dobré body sečíst, dívky seznámit s výsledky a případně vyhlásit a vítězky
odměnit (vyhlášení, diplomy, drobné ceny). Získané body ze soustředění se také dají převést do
bodového systému celého roku.
ODPOČINKOVÝ DEN
Ačkoli letní soustředění trvá většinou pouze jeden týden, lehké vybočení z programu a zařazení
„odpočinkového“ dne je žádoucí. Dívky i trenéři si odpočinou od tvrdých tréninků a získají síly do
dalších dní.
„Odpočinkový“ ovšem neznamená volný, tzn. trenéři musí vymyslet adekvátní program (buď na celý
den, nebo pouze odpoledne). Pokud zvolí půldenní variantu, měly by dívky dopoledne trénovat jako
jiné dny, tzn. trenéři je nesmí přetěžovat přehnanými nároky - odpočinkový den by ztratil svůj smysl.
® aktivní odpočinek (výlet na kolech, in-line bruslení, návštěva lanového centra) pokud jsou k dispozici tato sportovní náčiní, potom je to vhodná volba
® výlet - pěší turistika - na blízkou horu, hrad, rozhlednu..
® výlet - za poznáním - návštěva zoologické či botanické zahrady, prohlídka města
18
® herní odpoledne - neprobíhá klasický trénink, ale pouze hry (za dozoru a organizace
trenéra)
Tento den se zařazuje asi do poloviny soustředění (nejlépe středa či čtvrtek).
•
TEMATICKÉ SOUSTŘEDĚNÍ
Dalším krokem, jak dětem ozvláštnit tréninkový dril a celkově zpříjemnit pobyt, je vymyšlení
společného tématu (hry, programu), které bude provázet celé soustředění. Téma může být zařazeno
do programu ve dvou základních variantách:
1) propojení s tréninky - dívky dostávají za tréninky body (plusy, puntíky) a na základě získaných bodů
jsou odměňovány - sbírají různé samolepky, korálky
- dívky mohou být také rozděleny do družstev a sbírat body jako družstva, odměna potom přichází
zpravidla na konci soustředění (např. v podobě dortu)
příklad - soustředění nazveme „Putování za podmořským koníkem“
→ za každý odpracovaný trénink získá dívka obrázek mořského koníka v odpovídající barvě (modrá maximum bodů, žlutá - polovina bodů, červená - jeden bod, prázdná kartička - nula bodů), tyto
obrázky si lepí do připraveného alba
→ závěrečnou odměnou pro nejúspěšnější absolventku soustředění může být třeba tričko s obrázkem
modrého mořského koníka
2) nezávislá hra - dívky během soustředění soutěží v různých soutěžích (které nesouvisí s tréninky
akvabel - tzn. nejvýše 1 soutěž denně), za ně sbírají různé odměny
příklad - název soustředění - „Ztracený poklad“ -dívky rozdělíme do skupin po pěti (dohromady se
všemi účastnicemi - SŽ, MŽ, ŽÁKYŇKY)
→ každý den máme připravenou jednu speciální hru - maxipexeso, noční bojovku, hledání min..
→ za vyhrané soutěže získá družstvo indicie, podle kterých na konci týdne hledají trenéry ukrytý
poklad (se sladkostmi, drobnými dárky)
•
ZÁVĚR
Z celého zpracování tohoto tématu vyplývá, že organizace soustředění není vůbec lehkou záležitostí.
Nejedná se pouze o tréninky, na které jsou trenéři, dívky i jejich rodiče zvyklí během roku. Je to
záležitost mnohem obtížnější a komplexnější - zajistit vše nutné a potřebné, sehnat dostatek
zkušených trenérů, přesvědčit rodiče o nutné účasti, ale především udělat vše pro to, aby se účastníci
vrátili zdraví a připravení na další sezónu, kde budou moci zúročit tento náročný týden.
Věřím, že má práce pomůže s orientací v této problematice a bude pro všechny jen přínosem. Všem
trenérům, kteří se pustí do organizace jakéhokoli soustředění, přeji mnoho úspěchů a spokojenosti.
Na závěr bych chtěla poděkovat všem zástupcům českých oddílů, kteří mi prostřednictvím krátkého
dotazníku přiblížili, jak to chodí u nich v oddílech. Bohužel se mně nepodařilo získat zpět dostatek
vyplněných dotazníků, aby mělo smysl nějaké statistické zhodnocení. Přesto velmi děkuji za cenné
informace.
19
•
seznam použitých zkratek
SP - synchronizované plavání
MŽ - mladší žákyně
SŽ - starší žákyně
PZ - polohový závod
K - kraul
Z - znak
ZZ - zastavovaný znak
↑ - výšlap, PP↑ - dvě prsa výšlap
↓ - prsa pod vodou
cv. - cvičení
max - na maximum (maximální intenzita)
/ nejvyšší možný počet (u bodů)
P - prsa
D - delfín
K3 - K na 3. záběr nádech
K0 - K bez dechu
Zn - znakové nohy
Zp - znakové paže
des - destička
P - pravá, L - levá
Kcv (PZcv) - kraulové cvičení
Dv - delfínové vlnění
ơ - konec bazénu, Ơ - polovina bazénu
TEV - tělocvična
PF - povinné figury
•
seznam zdrojů
1) literatura
Peřič Tomáš, Sportovní příprava dětí, druhé vydání, Grada 2008
Dovalil Josef, Výkon a trénink ve sportu, Olympia 2009
Doležalová Edita, Hry na dětské tábory, Grada 2004
2) internet
http://is.muni.cz/th/102438/fsps_m/Diplomka_cela_na_is.pdf
http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/tema-mesice/vyziva-sportujicich-deti/
3) ostatní
vlastní zkušenosti (jako účastník i jako trenér) a nápady
dotazníky z českých oddílů
20
21