8. číslo - Tecnocap sro

8. ČÍSLO PODNIKOVÉHO ČASOPISU / ČERVEN 2013
Neapol a káva
Den otevřených dveří
Velikonoční dárky
NOVÍ ZAMĚSTNANCI
3. DÍL HISTORIE ZÁVODU
TAJEMSTVÍ MAJONÉZY
AKCE CIHLA
INTERNÍ AUDITY
CERTIFIKACE EMS
Obsah
ÚVODNÍ SLOVO
2
DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ
3
VZKAZY V NÁVŠTĚVNÍ KNIZE
4
VELIKONOČNÍ DÁRKY
5
ROZHOVOR S NOVÝMI ZAMĚSTNANCI
6
3. ČÁST HISTORIE ZÁVODU
INTERNÍ AUDITY A CERTIFIKACE
7-8
9
NOVÁ LAKOVACÍ LINKA
10
TAJEMSTVÍ MAJONÉZY
11
AKCE CIHLA
12
NEAPOL A KÁVA
13 - 14
KVÍZ15
MÁTE DOMA PÍSEMNÉ A OBRAZOVÉ MATERIÁLY VZTAHUJÍCÍ SE K HISTORII ZÁVODU?
STARÉ FOTOGRAFIE, DOKUMENTY, NOVINOVÉ VÝSTŘIŽKY?
POMOZTE NÁM, PROSÍM, DOPLNIT NÁŠ FIREMNÍ ARCHIV.
KONTAKTUJTE NÁS OHLEDNĚ PŘEDÁNÍ, ZAPŮJČENÍ,
ČI POŘÍZENÍ KOPIÍ DOSTUPNÝCH MATERIÁLŮ.
DĚKUJEME!
Slovo
generálního ředitele
Dott. Alfonso D’Agostino
MILÉ KOLEGYNĚ, MILÍ KOLEGOVÉ,
DO RUKOU SE VÁM DOSTÁVÁ DALŠÍ ČÍSLO NAŠEHO FIREMNÍHO ČASOPISU.
Stejně jako v minulých vydáních i tentokrát je plné článků z různých oblastí. Vyzdvihl bych zejména dvě témata – Den otevřených dveří a velikonoční
dárky, které spojuje jedna myšlenka, a to snaha Tecnocapu pomáhat.
S přáním do nového roku jsem zdůrazňoval i cíl firmy zaměřit se jednak na péči o naše zaměstnance, ale také být aktivní v rámci našeho regionu, zapojovat se do místního
dění, podporovat a pomáhat potřebným. Výstupem podpory občanského sdružení Okna byly upomínkové balíčky, které jsme předávali návštěvníkům při Dni otevřených
dveří. Podpora občanského sdružení Proutek se odrazila ve velikonočních dárcích, kterými byli obdarováni všichni zaměstnanci. Z dalších zrealizovaných aktivit bych
uvedl podporu mládežnického sportu – mladých házenkářek Slavoje Žirovnice a volejbalistek TJ Slovan Jindřichův Hradec, stejně jako finanční podporu Dne dětí na
střížovickém nádraží, konaného pod záštitou JHMD (1. 6. 2013).
V rámci zlepšování pracovních podmínek budou v celém areálu rozmístěny automaty na vodu, což ocení naši zaměstnanci zejména v letních měsících. Automaty budou
napojeny na vodovodní řad a voda bude čištěna přes filtry. Snažíme se tím myslet i na životní prostředí a snižovat objemy kupované balené vody v lahvích a barelech.
Ekologické snahy jenom potvrzuje certifikace EMS - Environment Management System. S hrdostí Vás mohu informovat, že v předposledním květnovém týdnu jsme
získali certifikát ISO 14001. Úsilí posledních měsíců bylo zúročeno a certifikát jsme obdrželi, stejně jako jsme úspěšně absolvovali recertifikační audit ISO 9001 a dozorový
audit ISO 22000.
Nacházíme se v období velkých příprav na novou sezonu, která bude opět náročnější než sezony předtím. Rád bych Vám zdůraznil význam efektivity pro naši společnost.
Odvětví, ve kterém působíme, neumožňuje realizovat tak vysokou marži, jak tomu je například v jiných oborech, např. šperkařství či výrobě drahých aut. V našem
případě každá maličkost hraje velkou roli. Musíme se tedy zaměřit na detaily a věnovat pozornost každé drobnosti, která může přinést nějakou úsporu nákladů. Čeká nás
nejnáročnější období z celého roku. Vlivem rostoucí produkce je pro nás sezóna rok od roku náročnější, odběratelé požadují co nejkratší termíny dodávek, co nejvyšší kvalitu a samozřejmě co nejnižší cenu. V této oblasti může každý z nás přispět svým dílem a podílet se tím pádem na celkovém výsledku firmy. Mezi změny přijaté k navýšení
efektivity ve výrobě patří zejména posílení přestavbových čet na dílně Twist-off, od čehož si slibujeme zkrácení nevyužitého výrobního času při přestavbách linek.
Chtěl bych na Vás také apelovat ohledně podpory týmové práce v naší firmě. V rámci svých denních pracovních činností si musíme uvědomit, že aktivita každého z nás
přesahuje svým významem hranice oddělení a ovlivňuje práci kolegů a spolupracovníků z celé firmy, ať už se jedná o kancelář, nebo výrobní provoz. Podporou práce
svých kolegů z jiného oddělení, či jiné výrobní linky podporujeme rozvoj celé firmy. Pečlivá a odpovědná práce každého z nás, stejně jako kolektivní výkon, přispívají
k dobrému hospodářskému výsledku.
Předem bych chtěl poděkovat všem zaměstnancům za jejich odpovědnou práci, a to nejen během sezóny. Dík patří i všem zaměstnancům, kteří budou pracovat
v nepřetržitém provozu. Věřím, že se nám všem společně podaří sezónu úspěšně zvládnout.
Váš Alfonso D’Agostino
2
Den otevřených dveří
19. PROSINCE 2012 OTEVŘELA TOVÁRNA
SVÉ BRÁNY A POZVALA NA PROHLÍDKU
SOUČASNÉ I BÝVALÉ ZAMĚSTNANCE
A JEJICH RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY.
Akce podobného charakteru se konala poprvé v historii firmy nesoucí
jméno Tecnocap.
Na recepci byli všichni uvítáni personálním ředitelem Ing. Davidem Sváčkem za pomoci jeho kolegyně Dagmar Kalinové. Ti se také postarali o seznámení s hygienickou,
bezpečnostní politikou firmy a s pravidly prohlídky.
Návštěvníci byli vybaveni ochranným oděvem, což se setkalo s velkým ohlasem.
Takto připraveni byli hosté následně přiděleni průvodcům, kteří provedli skupinky
cca 8 až 10 osob firmou a prohlídku doplnili svým odborným výkladem. Tímto bychom chtěli průvodcům poděkovat za spolupráci. O návštěvníky se v rámci prohlídky
starali Ing. František Kopeček, Ing. Milan Kudrna, Karel Vítek, Pavel Pilecký, Miloslav
Moučka, Ing. Josef Hřebík a Zdeněk Grausam.
Po prohlídce areálu firmy bylo připraveno v zasedací místnosti malé občerstvení
a prezentace Ing. Hany Beranové přibližující historii a vývoj firmy Tecnocap s.r.o.,
stejně jako jednotlivých firem v rámci celé skupiny Tecnocap Group. Návštěvníci byli
seznámeni s výrobním programem skupiny, hlavními odbytovými trhy a vývojem
výroby a prodejů v posledních letech. Na odchodu čekalo překvapení v podobě
malého dárku, které nám pro tuto příležitost připravili klienti občanského sdružení
Okna z indřichova Hradce, se kterým Tecnocap s.r.o. spolupracuje. Za pomoc při
celkové organizaci v zasedací místnosti patří dík Ing. Kláře Zdeňkové, Lence Skalské,
Markétě Novákové, Markétě Musilové, Daniele Hrabovské a Ing. Ladislavu Černému.
3
Vzkazy v návštěvní knize
4
Velikonoční dárky
V ČESKÉ REPUBLICE NENÍ PŘÍLIŠ OBVYKLÉ PŘEDÁVAT SI DÁRKY
O VELIKONOCÍCH. MY JSME TUTO MYŠLENKU OŽIVILI SPOLUPRACÍ
S OBČANSKÝM SDRUŽENÍM PROUTEK, JEHOŽ KLIENTI PRO NÁS VYROBILI A ZKOMPLETOVALI DÁRKY, KTERÉ JSME POTÉ PŘEDÁVALI NAŠIM
ZAMĚSTNANCŮM.
Původním záměrem bylo připravit předávání dárků na Vánoce, ale z důvodů
personálně-technických potíží v chráněné dílně občanského sdružení Proutek
se nepodařilo vše zrealizovat včas. Plán byl tedy uskutečněn až v čase
velikonočním, kdy již všechno proběhlo hladce a pro zaměstnance bylo
připraveno velikonoční překvapení. Jednalo se o skleněné, ručně malovaný
svícen s čajovou svíčkou, ručně malované dřevěné velikonoční zapichovátko na
špejli a ručně vyrobené mýdlo.
Každý pracovník byl obdarován krabičkou s logem Tecnocap, ve které našel
dekorativní předměty s velikonoční tematikou připravené klienty občanského
sdružení Proutek. Věříme, že se všem dárky líbily a že obdarovaní ocenili zejména dobrou myšlenku pomoci.
5
Rozhovor s novými zaměstnanci
V TÉTO TRADIČNÍ RUBRICE SE PTÁME NOVÝCH KOLEGYŇ A KOLEGŮ NA JEJICH PRVNÍ DOJMY A ZDA-LI O NAŠÍ
FIRMĚ SLYŠELI UŽ PŘED NÁSTUPEM.
činností, které mají svá jasná pravidla. V neposlední řadě mě také potěšila přátelská
a kolegiální atmosféra ve společnosti, což považuji za základní předpoklad úspěchu
jakékoli firmy.
Kde jste pracoval před nástupem do Tecnocapu ?
Po skončení studia na vysoké škole jsem nastoupil do společnosti PricewaterhouseCoopers, kde jsem se 6 let zabýval audity různých hlavně nadnárodních společností.
Poté jsem dostal nabídku od společnosti GE Money bank, kde jsem po dobu více než
6-ti let zastával různé pozice v rámci Finančního oddělení.
ING. MARTIN STŘÍTĚZSKÝ
FINANČNÍ ŘEDITEL, ČESKÉ BUDĚJOVICE
Počátkem ledna nastoupil na pozici finančního ředitele ing. Martin
Střítězský
Proč jste se rozhodl pro firmu Tecnocap ?
Poté co jsem strávil svůj dosavadní profesní život v oblasti služeb, chtěl jsem se stát
součástí nějaké výrobní společnosti. Navíc jsme s manželkou dlouhodobě plánovali
kvůli dětem přesun z Prahy do rodných jižních Čech. Z tohoto pohledu se nabídka od
Tecnocapu jevila jako ideální průnik obou výše uvedených záměrů.
Jaké byly Vaše první dojmy?
Velmi mě zaujala výroba, její komplexnost a organizace. Je zajímavé vidět, že víčko
není jen kus plechu, ale že se za ním skrývá spousta vzájemně na sebe navazujících
Čeho byste chtěl ve firmě dosáhnout ?
Chtěl bych, aby naše společnost prosperovala, byla stabilní a dobře obstála
v konkurenci. To je jednoduše vypadající cíl, avšak skrývá se za ním spousta práce
každého jednotlivého zaměstnance. Úspěch a stabilita totiž nepřijdou sami, ale
každý se musí v rámci svých kompetencí zamyslet nad tím co by bylo možné udělat
jinak, lépe nebo levněji a pak se to snažit prosadit. Chtěl bych svou činností přispět
k vytvoření takového prostředí, kde bude výše uvedené běžné a normální.
Jaký máte vztah k regionu, případně k jižním Čechám ?
Jižní Čechy pro mě představují ideální místo pro rodinný život. Navíc já i moje
manželka jsme tu prožili podstatnou část života a máme tady většinu rodiny. Parafrází
literárního klasika bych mohl říct, že v jižních Čechách by chtěl žít každý ...
Čemu se rád věnujete ve volném čase ?
Ve volném čase rád sportuji. Do svých 20-ti let jsem hrál lední hokej, takže když mám
možnost, rád si ho opět zahraji. Baví mě ale i další sporty jako tenis, squash a další. Ve
zbývajícím volném čase se snažím být s rodinou.
1. JAKÉ BYLY VAŠE PRVNÍ DOJMY Z FIRMY TECNOCAP s.r.o.
2. SLYŠELI JSTE O NAŠÍ FIRMĚ JEŠTĚ PŘED VAŠÍM NÁSTUPEM?
ING. VANDA SKOŘEPOVÁ
ANNA LYČKOVÁ
ANNA ANDREJCOVÁ
Nová Bystřice
Hospříz
Kamenice nad Lipou
1. Profesionální jednání od prvního kontaktu s firmou
a také během výběrového řízení; dále přátelské přijetí od
kolegyň v naší kanceláři, ostatní kolegy a kolegyně zatím
poznávám a těším se také na bezproblémovou spolupráci.
2. Jméno Tecnocap jsem neznala, ale Obal Rozkoš ano.
Překvapilo mě, kam až sahá historie firmy, o to víc mě těší,
že jsem se stala její součástí.
1. Oceňuji, že jsem měla možnost vyzkoušet si svou
náplň práce nejdříve prací na dohodu. To se v mnoha
firmách nestává. Také jsem byla velmi hezky přijata do
kolektivu.
2. Ano, o společnosti jsem slyšela, znám ji. Bydlím
nedaleko. Navíc několik lidí z mého okolí zde pracuje,
takže občas něco zaslechnete.
1. Ve firmě mě nejvíc překvapila komunikace, milé
přijetí do týmu a hlavně příjemné jednání už od vstupního pohovoru.
2. O Tecnocapu jsem slyšela až od svých známých, ale
našla jsem si firmu na internetu a zaujala mě její dlouhá
historie.
6
Počátky závodu na Rozkoši
PŘEDCHOZÍ ČÁST NAŠEHO VYPRÁVĚNÍ JSME ZAKONČILI V ROCE 1955. DNES
SI PŘIBLÍŽÍME UDÁLOSTI KOLEM STŘÍŽOVICKÉHO ZÁVODU BĚHEM DRUHÉ
PĚTILETKY V LETECH 1956 - 1960.
Její počátek probíhal klidně: Koncem ledna 1956 byla uvedena do provozu nová odparníková stanice na proban-butan, v únoru převzal závod
patronát nad domovem důchodců v České Olešné a v srpnu byl zástupcům
podniku za účasti závodní hudby předán Rudý prapor v Národním domě
na Smíchově. Budovatelskou atmosféru narušily až říjnové události v Polsku a Mad’arsku, po nichž byla znovu ustanovena jednotka Lidových milicí. Nicméně i tak mohlo být splnění plánu oslaveno již v půli listopadu.
Začátkem prosince získal závod nový nákladní automobil Škoda 706.
Počátkem roku 1957 národní podnik Potrubí zavádí ústřední topení, nejprve v administrativní budově a poté v nových halách, navíc mění i staré ústřední topení
v hlavní tovární budově.
Rozjíždí se rovněž přesvědčování zemědělců ke vstupu do družstva. Vedoucí závodu
byl totiž zároveň členem politické brigády pro zakládání družstev na okrese a jeho
přesvědčovací metody nebyly dle kronikáře nijak vybíravé: pokud prý oslovení soudruzi nepřinesou přihlášky svých manželek ke vstupu do družstva, nemají dne 2.
5. 1956 už ani chodit do zaměstnání. Naštěstí jiný funkcionář jim však řekl, aby do
práce přišli, na příští schůzi mu to ovšem bylo vytýkáno jako nesprávný postup.
V červenci podává František Nekvasil zlepšovací návrh na lisování vík FENIX
z jednoho kusu na způsob dříve vyráběných vík VERMETA, což by přineslo značné
úspory materiálu, ale návrh je nakonec Ministerstvem potravinářského průmyslu
zamítnut, protože se víka špatně otvírala. Dne 31. 7. se začínají kopat základy pro
nový komín. Původně měl být čtyřhranný, ale po dohodě stavitele Františka Sekaniny s podnikem Teplotechna, který stavbu realizoval, byl postaven kulatý. Zdít
7
se začalo 11. 9. a 18. 10. byl komín hotov. Ještě před koncem stavby se objevil
požadavek na jeho zvýšení z 15 na 18 metrů, nicméně Teplotechna byla proti. Usazení nového kotle „Roučka“ na místo do nově upravené kotelny proběhlo 16. 10.
a poprvé se v něm zatopilo 27. 11.
Ještě předtím, v srpnu, odpracovali zaměstnanci závodu brigádu v lese za Novou
Bystřicí, aby zajistili příděl řeziva na světlíková okna na nových halách. V září
přijíždí na návštěvu delegace soudruhů z Rakouska, kteří si prohlédli závod a byli
pohoštěni a podarováni. Na podzim se projevil značný nedostatek vagónů, kartony s hotovými výrobky musely být skládány po chodbách. Jen za říjen dlužily
dráhy 30 vagónů. I tak bylo možné oslavit 11. 12. splnění plánu.
Počátkem ledna 1958 byly dodány z Německé demokratické republiky dva nové
lisy s automatickým podáváním PEXD St 200. Pro nedostatek místa ve skladu bylo
koncem ledna asi 20 vagónů plechu vybalováno a rovnáno do hranic v dřevěné
kolně. Vlivem kolísání teplot se ovšem plech opotil a začal rezivět. Proto musel
být všechen usušen v lakovací peci, a to brigádně během druhé a třetí směny po
dobu jednoho týdne. Dne 12. 4. byl Národní podnik OBAL převeden pod Ministerstvo průmyslu a výkupu a proto přešel i z odborové organizace Kovo do Svazu
zaměstnanců v potravinářském průmyslu. Téhož dne se na oslavu otevření nových
hal konala taneční zábava. V půli července byla zahájena výroba v nově zřízené
provozovně v Kunžaku, kam byla předtím přestěhována část zařízení z Rozkoše.
Pracovaly zde dvě směny po 45 lidech.
I v tomto roce zaměstnanci vypomáhali při žních a při sklizni brambor v JZD
Budkov, Vlčice a Střížovice. Posledně jmenované družstvo postihla dne 8. 9. silná
3. díl
bouřka, při níž blesk zapálil dřevěné skladiště sena. S hašením pomáhali požárním
sborům i lidé z továrny, kteří měli službu u tovární stříkačky až do konce požáru.
Seno hořelo dva dny a oheň byl zlikvidován až s pomocí vojáků, seno rozhazovali
náložemi a následně roztrhávali ženistickou kotvou, kterou tahalo nákladní auto
V3S zatížené třemi tunami plechu. V listopadu započala stavba nové trafostanice,
v té době měl už také závod novou padesátinásobnou telefonní ústřednu. Splnění
plánu oslaveno 13. 12.
V lednu 1959 probíhají zkoušky lakování v tunelové peci dodané v říjnu
předcházejícího roku. Pec dodal národní podnik Realistic a 8. 3. se poprvé lakovalo. Na závodě začíná působit organizátor civilní obrany, v květnu přebírá podnik
patronát nad místními JZD a nezapomíná ani na kulturu. 30. 5. získává televizor
Marold a rádio Chorál s gramofonovou skříní, po něm krátce nato i magnetofon.
V červenci je v závodní kantýně zakázán výčep 10° piva.
Prostory pivního sklepa a lednice, před časem upravené jako protiletecký kryt, jsou
využívány jako prozatímní skladiště hořlavin. Pro jejich lepší využití vypracoval
podnikový stavitel projekt na přístup ke sklepu přímo z nádvoří. Projekt byl schválen, nicméně jeho realizace se ukázala být obtížná. Proto byla schválená částka
150 000 Kčs použita na úpravu budovy „Mlýnku“ na moderní obytnou budovu.
Dne 9. 7. byly nejprve vykáceny stromy okolo, stržena střecha a zbourána část zdí.
Na jedné krokvi byl nalezen letopočet 1816, ovšem krov již nebyl původní. Vlastní
stavbu realizoval Okresní stavební podnik.
V závodní kantýně bylo zjištěno manko ve výši 6 000 Kčs, proto přijala Jednota
od 1. 10. nový personál. Šlo již o desátou výměnu. Koncem října se zaměstnanci
dočkali zubního ambulatoria a nové trafostanice se dvěma transformátory 250
a 400 kW. Na aktivu v Jindřichově Hradci bylo závodu uloženo odpracovat 800
dní na melioračních pracech v Lomech, nicméně chyběly plány, úkol proto zůstal
pouze na papíře. Tradiční oslava splnění plánu proběhla 16. 12.
V posledním roce druhé pětiletky byl dokončen projekt výstavby nové jídelny.
Měla být postavena nad provizorním skladem hořlavin (původně lednice a sklep)
a zahrnovat též společenské místnosti, kuchyni, byt a strážnici. Ke stavbě nakonec
nedošlo, nebot’ se začalo uvažovat o rekonstrukci celého závodu.
V únoru ustavili pracovníci nástrojárny a garáží brigádu socialistické práce. Dne
1. 3. se začalo s tiskem - tiskařský stroj dodal závod z Pohorelé, bývalý pobočný
závod na Slovensku. O jeho sestavení se zasloužil soudruh Koiš z Nového Mesta
nad Váhom. Od 1. 5. odváží zaměstnance z druhé směny autobus ČSAD - doposud byli odkázáni na autobus tovární nebo nákladní vůz. V srpnu konečně začíná
dlouho odkládaná výstavba skladu hořlavin, z národního podniku Mléčný
průmysl v Hlinsku je přivezen lis Kircheis a výroba víček FENIX je navýšena o 20
milionů kusů, avšak až po jednání s podnikovým ředitelstvím je umožněno
přijmout 16 žen z Mrákotína. Víčka jsou lisována z jednoho kusu a opatřena
útržkovým páskem.
V polovině prosince přijíždí na návštěvu soudruzi z Potravinoprojektu za účelem
technologického rozmístění strojů a linek v nových halách. Zdrželi se tři dny a dle
kronikáře to bylo na nic. Po oslavě plánu 15. 12. byl 27. 12. dodán nový lis PEXD St
200 a den před koncem roku přešla závodní kuchyně a kantýna do správy závodu.
Druhá pětiletka tím skončila.
8
Interní audity a certifikace
INTERNÍ AUDITY JSOU NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ ZAVEDENÝCH SYSTÉMŮ ŘÍZENÍ (ZAVEDENÝCH NOREM ISO). REALIZOVÁNY JSOU ZA ÚČELEM POSKYTNUTÍ VEDENÍ
FIRMY OBJEKTIVNÍ A NEZKRESLENÉ INFORMACE O MĚŘENÍCH, ANALÝZÁCH
A FUNKČNOSTI CELÉHO SYSTÉMU. INTERNÍ AUDIT BY SE MĚL PROVÁDĚT
MINIMÁLNĚ JEDNOU ROČNĚ.
Od února do dubna 2013 probíhaly ve společnosti Tecnocap s.r.o. interní audity, v rámci kterých byla mimo jiné ověřována připravenost
firmy na recertifikační audit ISO 9001:2008 (systém řízení kvality)
a první dozorový audit ISO 22000:2005 (bezpečnost potravin). Oba
externí audity provedené auditorskou společnosti BUREAU VERITAS
CZECH REPUBLIC, probíhaly na konci května.
Společně s výše zmíněními audity ISO je nově připravena i certifikace EMS
dle ISO 14001:2004 (enviromentální management – management životního
prostředí). Jednotlivým oddělením byly vytknuty slabé, vyzdvihnuty silné
stránky a vymezeny neshody. Výsledky interního auditu jsou zohledněny ve
Zprávě z auditu, která byla předána vedení společnosti k podpisu. Vedoucí
pracovníci byli s výsledky seznámeni a následně u nich byla provedena kontrola, zda nedostatky odstranili. Všem vedoucím úseků společnosti děkujeme
za ochotu a spolupráci při provádění interních auditů a pevně věříme, že externí
audit bude opět úspěšný a firma projde úspěšně celou certifikací.
EMS
(systém environmentálního řízení podniku)
EMS je systém řízení, který se zabývá sledováním a zlepšováním všech činností
podniku, které ovlivňují, nebo mohou ovlivnit, kvalitu životního prostředí nebo
zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Zavedením tohoto systému se podnik zavazuje, že bude veškeré své činnosti vykonávat tak, aby došlo ke snížení zatížení
životního prostředí i zdraví obyvatel. Mezi sledované činností patří například
prevence vzniku odpadů, snížení spotřeby vody, čištění odpadních vod,
množství emisí vypouštěných do ovzduší, úniky nebezpečných látek, atd.
Na našich webových stránkách je vystavena Politika EMS, kterou se zavazujeme brát ohledy na životní prostředí a minimalizovat svůj negativní vliv na
něj. Systém byl přijat zcela dobrovolně, bez jakýchkoliv legislativních nátlaků.
Pro úspěšné zavedení tohoto systému ve firmě muselo nastat několik změn,
byla nastavena také nová pravidla, kterými se musí zaměstnanci řídit. Důraz
byl kladen na zpřehlednění systému odpadového hospodářství, byla vytvořena
nová místa pro uložení odpadů, což přispěje i k celkovému většímu pořádku ve
firmě. Prvky EMS musely být integrovány do stávající dokumentace. Celkově
9
tím vznikl komplexní přehled požadavků ekologie, které firma musí celoročně
plnit. Nově byly vytvořeny dokumenty, které určují pravidla pro monitorování a plánování v EMS, pro nakládání s chemickými látkami – v rámci tohoto dokumentu byl vytvořen celkový přehled chemických látek, které ve firmě
používáme. Ke každé chemické látce byl pořízen aktuální bezpečnostní list,
který podá instrukce o první pomoci či likvidaci havárie.
Zavedení EMS podporuje také obchodní zájmy podniku. Stále častěji si totiž
zákazníci vybírají své dodavatele podle jejich přístupu k životnímu prostředí.
Zavedení a rozvoj EMS má tedy pozitivní ekonomické dopady, jelikož omezování
negativních vlivů na životní prostředí podniku zpravidla přinese snížení dopadů
a rizik (předcházení rizikům pokut od státních organizací). Pravidelnou aktualizací legislativních požadavků snížíme riziko sankcí, které mohou hrozit
nedodržením nějakého nově vzniklého zákona. Legislativa v oblasti životního
prostředí je stále přísnější a kontroly častější, tudíž i zavedený komplexní systém v povinnostech firmy snižuje toto riziko. Průběžně budou tedy probíhat
přípravy na případné kontroly z krajského úřadu a inspekce životního prostředí,
ale také z krajské hygienické stanice.
Pro rok 2013 bylo stanoveno na základě vyhodnocení Registru aspektů několik
cílů, kterými se podchytila problematická místa. Pomocí tohoto registru sleduje
firma svůj vliv na životní prostředí a hledá alternativy, jak by negativní vlivy
snížila. Cíle zahrnují doporučení pro zlepšení a plánované změny. Plnění cílů
bude vyhodnoceno v následujícím roce.
Na recepci podniku je k dispozici formulář, do kterého mohou zainteresované osoby (externí i zaměstnanci) vyjadřovat své připomínky k ovlivňování
životního prostředí firmou Tecnocap s.r.o.
Nová lakovací linka
Instalace dalších výrobních zařízení v oddělení lakovny-tiskárny
podporuje celkovou koncepci firmy v rozšiřování výrobních kapacit.
Pod vedením Ing. Františka Kopečka (technického ředitele), Jiřího
Edera (vedoucí lakovny-tiskárny) a Abrama Silvestro (litho supervisor) byla instalována jedna tiskařská linka a jedna lakovací linka.
Instalace tiskařské linky byla dokončena v červenci minulého roku a je značena
jako linka 215. Linka se skládá z jednobarevného Mailandera 122, z UV pece
Giardina, jednoho zásobníku a podavače. Linka je podobná starší lince 214
s Mailanderem 121. Všechny součásti byly dodány ze společností patřící do
skupiny Tecnocap (z Itálie a ze Španělska). Elektroinstalaci a rozvody na stroji
provedla italská firma ELMER, technické řešení zajišťovali pracovníci firmy KBA
Michael Hepperle a Hans Krenkler za podpory mechaniků a elektrikářů naší
firmy. Poděkování patří všem spolupracujícím. Díky této lince máme větší kapacitu v tiskové části.
Od ledna do konce února byl proveden kompletní servis linky 213. Hlavní
mechanické části stroje byly renovovány za účelem vyřešení tiskových problémů
a zlepšení tiskové kvality.
Druhá investiční zakázka v oddělení lakovny-tiskárny bude dokončena během
následujících týdnů. Instalace nové lakovací linky byla velmi složitá. V záři
loňského roku byl připraven projekt a započaly práce s vyřizováním nezbytných
povolení. Kvůli této instalaci jsme přeorganizovali celé oddělení lakovny-tiskárny.
Přestavěna byla vrata mezi lakovnou-tiskárnou a skladem vstupního materiálu,
stejně jako byl přebudován celý ventilační systém. Investice do ventilačního sys-
tému byly důležité pro podporu funkčnosti celého oddělení lakovny-tiskárny.
Technickou podporu této akce zajišťovaly firmy Hebenstreit a Krenkler.
Nová lakovací linka byla demontována ve Španělsku v prosinci 2012 a instalace
u nás v závodě začala na konci března 2013. Předpokládaný začátek provozu je
odhadován na polovinu června 2013. Linka je shodná s ostatními dvěma lakovacími linkami ve smyslu způsobu lakování, pecí a hořáku, ovšem budou na
ni nainstalovány nové prvky pro zvýšení produktivity. Pokud budou tyto prvky
dobře fungovat, budou později nainstalovány i na ostatní dvě stávající linky.
Práce uskutečněné v oddělení lakovna-tiskárna vyžadovaly navýšení počtu
pracovníků v tomto oddělení. Na konci roku bylo přijato a je průběžně
zacvičováno 10 nových zaměstnanců.
Zleva: Abramo Silvestro, Jiří Eder, Ing. František Kopeček, Hans Krenkler
10
Tajemství majonézy
PRAVIDELNOU RUBRIKOU V NAŠEM FIREMNÍM ČASOPISE BUDE CESTOVÁNÍ S NAŠIMI
VÝROBKY. NAVŠTÍVÍME NĚKOLIK ZÁKAZNÍKŮ A SEZNÁMÍME SE S JEJICH VÝROBNÍM
PROGRAMEM. DNES SI OBJASNÍME VZNIK, ZPŮSOB PŘÍPRAVY A VÝROBY MAJONÉZ.
Vznik majonézy je obestřen tajemstvím. Legenda uvádí, že majonézu připravil jako první francouzský kuchař na oslavu vítězství kardinála Richelieua, který
v roce 1756 dobyl Port Mahon. Za úkol měl jako jednu z příloh připravit studenou omáčku ze žloutků a smetany. Smetanu ovšem nesehnal, nebo v kuchyni došla,
tak ji nahradil olivovým olejem. Příloha všem velmi chutnala a na počest vítězství byla pojmenována „mahonnaise“, z čehož později vzniklo „mayonnaise“.
Další oblíbenou francouzskou omáčkou je tatarská omáčka, která se podávala k tatarskému bifteku, jehož konzumace se ve Francii velmi rozšířila v 19. století. Pověsti
tvrdí, že plátky syrového masa si vkládali Turci pod sedla, a takto naklepané maso potom jedli. Jiná pověst uvádí, že plátky syrového masa přikládali Turci na poraněná
místa svých koní. Toto maso potom již však nekonzumovali. Každopádně se k tatarskému bifteku, ani k tatarské omáčce Turci nehlásí.
Jaký je rozdíl mezi majonézou a tatarkou? Tatarka je vlastně majonéza se sterilovanými (nebo nakládanými) kyselými okurkami, česnekem, cibulí, pažitkou, petrželí,
estragonem, šalotkou, kapary, solí a pepřem. V některých receptech se rovněž objevují na malé kousky krájená vařená vejce. Česká tatarka obsahuje sterilované (nebo
nakládané) okurky, hořčici, cibuli, pažitku, pepř a sůl.
Při naší první cestě za našimi výrobky jsme zavítali do Českých
Budějovic, které jsou největším městem v jihočeském regionu, žije zde
téměř 100 tisíc obyvatel. Mezi zajímavosti tohoto malebného města
ležícího na soutoku Vltavy a Malše patří hektarové náměstí Přemysla
Otakara II., jehož dominantou je barokní Samsonova kašna a Černá
věž. Zajímavostí je také na náměstí umístěný tajemný Bludný kámen
(kámen s vyrytým křížkem).
V Českých Budějovicích sídlí také výrobce tradičních jihočeských
majonéz, tatarských omáček, lahůdek, dresingů, pochutin a vaječných
polotovarů firma Záruba.
Historie firmy v současné podobě se datuje od roku 1992, kdy firma zprivatizovala
státní podnik Jihočeské drůbežářské závody zabývající se tříděním a prodejem
vajec. Výrobní portfolio firmy se dělí do čtyř kategorií:
1) Maloobchodní sortiment, tak jak ho známe my, koneční spotřebitelé. Sem
patří výroba majonéz, tatarských omáček a dresinků. Záruba vyrábí také pro
privátní značky (například pro obchodní řetězec Tesco, Globus).
2) Druhou kategorii tvoří výrobky pro gastro, ve kterém firma dodává
velkoobjemová, stejně jako jednoporcová, balení majonéz, kečupů,
tatarských omáček a dresinků pro restaurace. Jako koneční spotřebitelé se
s tímto druhem výrobků setkáváme v restauracích, jídelnách a ostatních
stravovacích zařízeních.
3) Do vaječných polotovarů patří vařená loupaná vejce v nálevu, melanž
(čistá nebo slazená), žloutek (solený, slazený, nebo čistý), bílek (čistý, slazený
a NOVINKA vařený) a sušené vaječné hmoty.
4) Obchodní zboží, do které se řadí skořápková vejce, mléčné výrobky, kečup
a plnotučná hořčice, olej řepkový a ostatní sortiment dle přání zákazníka.
Osobní návštěvou ve výrobním závodě firmy Záruba jsme se mohli seznámit
s postupem výroby některých produktů z výrobního portfolia firmy. Co se týče
11
majonézy, na její výrobu byla v roce 1959 stanovena oborová norma udávající
složení majonézy (vaječné žloutky, rostlinný olej, ocet a sůl) a také jejich podíly
(na kilogram majonézy 8 vaječných žloutků a podíl oleje 78%). Zrušení těchto
norem na počátku 90. let 20. století způsobilo výrazný pokles kvality průmyslově
vyráběných majonéz, který nezlepšila ani potravinová vyhláška z roku 2001
stanovující podíl oleje v majonéze 10 – 85% a na kilogram majonézy 1 vaječný
žloutek. Produkty jsou tedy nastavovány vodou, zahušťovány zahušťovadly
a dobarvovány. V roce 2012 provedl časopis dTest rozbory, na základě kterých
bylo mnoha výrobcům odebráno ocenění kvality Klasa CZ. Z portfolia výrobků
firmy Záruba nesou ocenění Klasa CZ tyto výrobky: Zárubova majonéza, Zárubova
majonéza s jogurtem, Zárubova majonéza tradiční a Zárubova tatarka. Na všech
těchto výrobcích, které jsou prodávány ve skle, můžeme nalézt naše víčka.
Firma Záruba neprodává své výrobky pouze ve skle, ačkoliv je to majorita, ale
například pro gastro dodává zejména v plastových kýblech. Zajímavostí je také
dodávání v krabicích.
Zárubova majonéza tradiční se stále prodává v plastových vaničkách s hliníkovou
fólií (známých z tzv. Termixů). Přestože firma vlastní již letitý stroj na výrobu
tohoto typu balení, jde o formu stále velmi žádanou mezi spotřebiteli.
Akce Cihla
OBČANSKÉ SDRUŽENÍ PROUTEK SE DO AKCE CIHLA ZAPOJILO POPRVÉ V ROCE 2004 JAKO
REGIONÁLNÍ PARTNER PRO JIŽNÍ ČECHY. V ROCE 2013 JE TAKÉ HRDÝM PODPOROVATELEM
TÉTO AKCE TECNOCAP, KTERÝ SE AKCE ZÚČASTNÍ PROSTŘEDNICTVÍM PROUTKU.
Celostátní sbírková akce na podporu lidí s mentálním postižením
byla založena před třinácti lety v Praze občanským sdružením Portus
Praha. Rozšíření do více než dvaceti měst po celé České republice se
podařilo díky spolupráci s regionálními neziskovými organizacemi.
Výtěžek z celé akce je určen vždy na konkrétní projekty na podporu lidí
s mentálním postižením v daném regionu.
Princip celého projektu spočívá v prodeji šamotových cihel kolemjdoucím, kteří
si za 100 Kč koupí cihličku, podle své fantazie jí popíší, pomalují, či na ní napíší
nějaké přání. Cihličku si buď odnesou domů na připomenutí své podpory či
příjemného zážitku, nebo přidají svou cihlu do symbolické zdi, která v prodejním místě vyrůstá. Tyto veselé zdi jsou symbolem budování nového domova
a podpory samostatnosti lidí s mentálním postižením.
Výtěžek z každoroční sbírkové Akce cihla použilo občanské sdružení Proutek
k vybudování chráněné dílny na statku v Plasné u Kardašovy Řečice, kde sídlí
chráněné bydlení a chráněná dílna pro lidi s mentálním postižením. Vybudována byla dílna pro 22 lidí, opravena velké části střechy a vybavena další chráněná
bydlení v Jindřichově Hradci. Výtěžek z letošního ročníku jihočeské akce bude
použit na dokončení rekonstrukce střechy a nevyhovujícího komína v Plasné.
Jihočeská sbírková akce bude probíhat v Českých Budějovicích, v Hluboké
nad Vltavou a v Jindřichově Hradci. V Jindřichově Hradci se akce koná od 2.
do 14. července 2013 v parčíku u zámku před restaurací Bílá paní vždy od 10
do 17 hodin. Z důvodu uzavření zámku se v pondělí 8. července neprodává.
V Českých Budějovicích bude akce probíhat od 17. do 22. 6., v Hluboké nad Vltavou od 1. do 14. 7.
12
Neapol a káva
DÁTE SI KÁVU? POJĎME NA KAFE! ZVU VÁS NA KÁVU ...
TÉMĚŘ PŘI KAŽDÉM SETKÁNÍ PŘÁTEL V NEAPOLI ZAZNÍ V NĚJAKÉ PODOBĚ POZVÁNÍ NA KÁVU. KÁVU SI TU MŮŽETE DÁT NA KAŽDÉM KROKU V NESČETNÝCH
BARECH A KAVÁRNÁCH A KE KAŽDODENNÍMU RITUÁLU NEODMYSLITELNĚ
PATŘÍ ŠÁLEK (ČI SPÍŠE NÁPRSTEK) SKVĚLÉHO ESPRESSA. PŘITOM CESTA KÁVY
DO NEAPOLE BYLA POMĚRNĚ ZDLOUHAVÁ.
Název káva či v italštině café pochází z arabského gahwa, nápoje ze semen kávovníku , jehož domovinou byla Habeš, dnešní Etiopie. Byli to
právě Arabové, kteří jako první začali z těchto pražených zrn vyrábět
povzbuzující nápoj. Velké oblibě se káva těšila také u Turků, už v roce
1554 byl v Konstantinopoli založena první předchůdkyně kavárny, kde
bylo možno kávu ochutnat.
Kávová zrna se ve Středomoří stala ceněným obchodním artiklem, v té době
největšího obchodního přístavu v Benátkách, se brzy dostala i do centra rakouské monarchie Vídně. Na rozšíření obliby pití kávy zde měl velký podíl paša
Kara Mahmud, turecký velvyslanec na císařském dvoře Leopolda I. Ten s sebou do Vídně v roce 1665 dovezl nejen velbloudy, arabské hřebce a žoky plné
kávových zrn, ale především dva specialisty na pražení a přípravu turecké
kávy. První vídeňský Kaffehaus pak založil o 20 let později, v roce 1685,
původem Armén Johannes Diodato.. To už byla skutečná kavárna v podobě
v jaké ji známe dnes. Ke kávě se podávala sklenice vody, stál tu i biliárový
stůl, hosté si mohli zahrát karty a ke čtení měli velký výběr domácích
i zahraničních novin.
Z Vídně se tradice pití kávy rozšířila až do Neapole teprve ve století 18., a to
zásluhou jedné z dcer Marie Terezie. Marie Karolína Habsbursko Lotrinská se
v roce 1768 sňatkem s Ferdinandem VI. stala Královnou Neapolsko –Sicilskou,
a káva, jejíž vídeňskou tradici s sebou nová královna přinesla, se tak v kontextu dějin stala určitým symbolem a diplomatickým nástrojem spojení Vídně
s Neapolí. Od této chvíle se začíná psát historie neapolské kávy.
Cuccumella napoletana
13
Ještě malá douška k Habsburkům - traduje se také, že francouzská královna
Marie Antoinetta, sestra Marie Karoliny, si ještě před svou popravou (byla
sťata gilotinou 16. října 1793) vyžádala šálek kávy
A nyní tedy zpět k neapolské kávě. Čím je právě tato neapolská tak
specifická? V Neapoli se sice tvrdí, že svůj podíl na skvělé chuti kávy má
místní voda, ale skutečným tajemstvím neapolské směsi kávy je hlavně
doba pražení – říká se že je „cotta al punto giusto“, neboli pražená přesně
do toho správného okamžiku, aby byla zachována maximálně lahodná chuť
a vůně.
Klíčovým krokem pak je i vlastní příprava kávy: v roce 1819 byla vynalezena
(Francouzem!!! Morizem) neapolská kávová konvice zvaná cuccumella. Ve
spodní části se vařila voda, která napařila čerstvě umletou kávu umístěnou
ve speciálním sítku mezi spodní a vrchní částí nádobky, v okamžiku varu se
konvička otočila a vařící voda pomalu prokapala sítkem naplněným kávou Na
rozdíl od turecké přípravy, kdy se káva nechávala vařit přímo ve vodě, byla
tedy neapolská káva již vlastně filtrovaná.
V 19. století pak klasickou Cuccumellu nahradila moka konvička, v níž kávou
v sítku je pístem protlačována vařící voda do vrchní části, kde již hotová káva
zůstává. I nyní, v éře supermoderních kávovarů, je stále v 90% italských domácností nejčastěji připravována káva právě v této moka konvičce, ideálně v její
levné hliníkové verzi, tak jak byla vynalezena Alfonso Bialettim v roce 1933
(Bialetti Brikka). Koupit se dá v různých velikostech: na 1, 2, 3 nebo i 12 káv.
Nejstarší kavárna v Neapoli, Gambrinus
Mocca konvička Bialetti Brikka
Na konci 19. a začátkem 20. století vznikaly v Neapoli a okolí stovky pražíren kávy. Směsi pro pravou neapolskou kávu jsou nejčastěji tvořeny 90, 80 nebo 70%
arabiky a 10, 20 nebo 30% robusty (Kimbo, Passalacqua, Mauro, Sao).
V kavárnách a barech se samozřejmě káva nevařila v těchto konvičkách. Již v roce 1884 v Turíně představil Angelo Moribondo první stroj na espresso- mohutné
zařízení, které však kávu zdaleka nepřipravovalo „rychle“. Trvalo dalších sedmnáct let, než jej k praktickému použití přivedl milánský rodák Luigi Bezzera. První
představení si nechal na místní veletrh konaný v roce 1901. Vzbudil takový zájem, že se sám pustil do jeho výroby. Brzy mu však došly prostředky a byl nucen své
patenty prodat Desiderio Pavonimu, podnikateli, který v Miláně založil společnost „La Pavoni“. Na Via Parini, v malé dílně, v roce 1905 vznikají první přístroje,
zpočátku rychlostí produkce jeden kus za den. Obliba espresso kaváren postupně rostla, neboť se stávaly místem setkávání narůstající populace ve městech.
Obrovský zájem o espresso se objevil i za hranicemi Itálie, hlavně po první světové válce v souvislosti s americkou prohibicí. První přístroje ale trpěly i vážnými
nedostatky. Pára spolu s vroucí vodou způsobovaly nepříjemnou hořkost a chuťový dozvuk připomínající spáleninu. Tato zásadní vada mohla být odstraněna až po
objevu pístového čerpadla v roce 1938 Italem Cremonesim. Čerpadlo umožnilo použít tlak a horkou vodu místo původní páry a vroucí vody. Druhá světová válka
nakrátko přerušila vývoj a bombardování v jejím průběhu zničilo již několik zhotovených prototypů Achille Gaggii, který o několik let později, na přelomu roku
1947 a 1948 založil společnost Gaggia a začal vyrábět velmi úspěšné modely. S tlakem, kterým byla horká voda protlačována přes kávový prášek, se objevil i nový
fenomén, dnes již neodmyslitelně patřící k espressu, totiž typická crema neboli schiuma (pěna) na jeho povrchu.
NÁŠ KRÁTKÝ VÝLET ZA KÁVOU BYCHOM MOHLI UZAVŘÍT TŘEBA POZVÁNÍM
DO NEJSTARŠÍ A NEJPROSLULEJŠÍ KAVÁRNY V NEAPOLI.
V Caffé Gambrinus se káva vaří již od roku 1860, nad svým šálkem espressa zde sedávaly takové osobnosti jako například spisovatel Gabriele D’Annunzio, populární
neapolští herci Totó a De Filipo, Ernest Hemingway, Oscar Wilde, Jean Paul Sartre a další. Kromě genius loci interiéru se štukovou výzdobou, obrazy a sochami
z konce 19. století si zde můžete vychutnávat i tradiční neapolské moučníky jakými jsou babá, sfogliatelle nebo pastiera. A o těch si můžeme povědět něco třeba
zase příště.
Správné odpovědi kvízu: 1c; 2b; 3c; 4a; 5b; 6a; 7a; 8a; 9b; 10c
14
Kvíz
HISTORIE JIŽNÍCH ČECH JE NEMYSLITELNÁ BEZ ROŽMBERKŮ. S POMOCÍ NÁSLEDUJÍCÍHO
TESTU SI MŮŽETE OSVĚŽIT SVÉ ZNALOSTI DĚJIN TOHOTO SLAVNÉHO RODU. SPRÁVNÉ
ODPOVĚDI NALEZNETE NA PŘEDCHÁZEJÍCÍ STRÁNCE.
1) Na počátku rodu stojí postava Vítka I. z Prčice a známá legenda
o dělení Růží. Víte, kdy Vítek I. umírá ?
6) Krumlov pod vládou rodu jenom vzkvétá, ale dluhy nakonec donutí
Rožmberky k jeho prodeji. Komu a kdy ?
a)1149
b) 1152
c)1194
a)
b) c)
2) Kdo byl zakladatelem rodu pánů z Rožmberka ?
a)
b) c)
Vítek II.
Vítek III.
Vítek IV. 7) Kam odchází poslední Rožmberk Petr Vok po prodeji Krumlova ?
a)
b) c)
do Třeboně
do Bechyně
na Kratochvíli
8) Petrem Vokem, v čase mládí známým bouřlivákem, končí historie rodu. Ve kterém roce tento mladší Vilémův bratr a syn Jošta III.
z Rožmberka umírá ?
3) Jak vypadal rodový znak Rožmberků ?
a)
b)
c)
císaři Rudolfovi II. v roce 1601
císaři Maxmiliánu II. v roce 1576
rodu Eggenbergů v roce 1567
černá pětilistá růže v bílém poli
modrá pětilistá růže ve žlutém poli
červená pětilistá růže v bílém poli
a)1611
b) 1614
c)1618
4) Rodovým sídlem byl hrad Rožmberk, z něhož se však Rožmberkové
roku 1302 stěhují na strategicky lepší místo. Víte kam ?
9) Řadu podrobných zpráv nám zanechali doboví kronikáři. Víte, kdo
byl tím nejslavnějším ?
a)
b)
c)
a)
b) c)
do Českého Krumlova
do Třeboně
do Bechyně
Štepánek Netolický
Václav Březan
Mikuláš Ruthard
5) Významným mužem rodu byl Vilém z Rožmberka (1535-1592), který
si četnými sňatky zajistil významné postavení. Kolikrát byl ženat ?
10) Ve kterém městě se nachází rodová hrobka, do níž jsme mohli po
čtyřech stoletích nahlédnout v roce 2009 prostřednictvím minikamery ?
a)třikrát
b) čtyřikrát
c) pětkrát
a)
b) c)
v Třeboni
v Rožmberku nad Vltavou
ve Vyšším Brodě
8. číslo podnikového časopisu Tecnocap s.r.o. / červen 2013 / Neprodejné
Redakční rada: Ing. Hana Beranová, Ing. David Sváček, Dana Sidorová
Náměty a připomínky nám prosím zasílejte na e-mailové adresy: [email protected], [email protected]
Elektronickou verzi tohoto časopisu naleznete ve formátu pdf na našich webových stránkách: www.tecnocap.cz