Žadatel/předkladatel SPL

Transkript

1
1.
2.
3.
ŽADATEL/PŘEDKLADATEL SPL..................................................................................................................................3
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ ......................................................................................................................................3
ZPRACOVÁNÍ SPL MAS.............................................................................................................................................3
3.1.
ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ SPL MAS .................................................................................................................................... 3
3.2.
ZPŮSOB ZAPOJENÍ MÍSTNÍCH AKTÉRŮ DO ZPRACOVÁNÍ SPL ..................................................................................................... 4
3.3.
ZAPOJENÍ EXPERTNÍCH ODBORNÍKŮ ................................................................................................................................ 4
3.4.
AKTUALIZACE SPL ...................................................................................................................................................... 5
4. ANALÝZA ÚZEMÍ MAS..............................................................................................................................................5
4.1.
HODNOCENÍ ÚZEMÍ ..................................................................................................................................................... 5
4.2.
ZDROJE ÚZEMÍ PRO REALIZACI SPL ............................................................................................................................... 13
5. SWOT ANALÝZA ..................................................................................................................................................... 17
5.1
VYMEZENÍ SWOT ANALÝZY ........................................................................................................................................ 17
5.2
METODIKA SWOT ANALÝZY ....................................................................................................................................... 21
6. STRATEGIE ............................................................................................................................................................. 21
6.1.
PRIORITY A CÍLE ........................................................................................................................................................ 21
6.2.
ZPŮSOB DOSAHOVÁNÍ CÍLŮ A PRIORIT ........................................................................................................................... 25
6.3.
ZAPOJENÍ INOVAČNÍCH PRVKŮ ..................................................................................................................................... 26
6.4.
FINANČNÍ PLÁN ........................................................................................................................................................ 29
6.5.
INTEGROVANÁ STRATEGIE ÚZEMÍ ................................................................................................................................. 31
6.6.
MONITORING NAPLŇOVÁNÍ CÍLŮ ................................................................................................................................. 33
7. PARTNERSTVÍ MAS ................................................................................................................................................ 35
7.1.
HISTORIE MAS ........................................................................................................................................................ 35
7.2.
ZAPOJENÍ PARTNERŮ DO PŘÍPRAVY SPL ......................................................................................................................... 37
7.3.
VZTAH K OBYVATELSTVU ............................................................................................................................................ 39
7.4.
OTEVŘENOST MAS................................................................................................................................................... 40
8. ZKUŠENOSTI A SPOLUPRÁCE ................................................................................................................................. 41
8.1
ZKUŠENOSTI – LEADER PŘÍJEMCE.................................................................................................................................. 41
8.2
SPOLUPRÁCE ........................................................................................................................................................... 42
9. ORGANIZACE A ZDROJE MAS ................................................................................................................................. 44
9.1
ORGANIZAČNÍ STRUKTURA A ROZDĚLENÍ ODPOVĚDNOSTI .................................................................................................. 44
9.2
ZDROJE MAS PRO ČINNOSTI SPOJENÉ S REALIZACÍ SPL .................................................................................................... 50
10.
ADMINISTRATIVNÍ POSTUPY ............................................................................................................................. 53
10.1
REGISTRACE PROJEKTU............................................................................................................................................... 53
10.2
ZPŮSOB VÝBĚRU PROJEKTŮ ......................................................................................................................................... 55
10.3
10.4
REALIZAČNÍ ČÁST ...................................................................................................................................................... 56
KONTROLA ČINNOSTI MAS......................................................................................................................................... 58
10.5
ARCHIVACE ............................................................................................................................................................. 58
MONITORING .......................................................................................................................................................... 59
10.6
10.7
VYHODNOCENÍ SPL .................................................................................................................................................. 59
PROPAGACE MAS .................................................................................................................................................... 60
10.8
11.
ZAPOJENÍ ŽEN, MLADÝCH LIDÍ A ZEMĚDĚLCŮ .................................................................................................... 60
11.1
ZAPOJENÍ VYMEZENÝCH SKUPIN MEZI ČLENY MAS........................................................................................................... 60
11.2
11.3
ÚČAST VYMEZENÝCH CÍLOVÝCH SKUPIN V ORGÁNECH MAS .............................................................................................. 61
EXISTENCE PRACOVNÍCH SKUPIN ZAMĚŘENÝCH NA VYMEZENOU PROBLEMATIKU .................................................................... 61
2
1. Žadatel/předkladatel SPL
MAS Horní Pomoraví o.p.s.
Obecně prospěšná společnost
IČ: 277 77 146
Sídlo společnosti: Hanušovice, Hlavní č.p.137, PSČ 788 33
Kancelář Zábřeh: Zábřeh, Farní 14, PSČ 789 01
Telefon: + 420 583 285 615
web: www.hornipomoravi.eu, Email: [email protected]
Bankovní spojení žadatele:
Číslo účtu: 193758861/0600
2. Základní údaje o území
Počet obcí:
Počet obyvatel k 1.1.2011:
2
Rozloha v km :
2
Hustota obyvatel na km :
3.
46
50 470
672,12
75,0
Zpracování SPL MAS
3.1. Způsob zpracování SPL MAS
Strategický plán LEADER pro MAS Horní Pomoraví o.p.s. byl postupně sestavován od února roku 2008 v souvislosti se
změnami, kterými MAS Horní Pomoraví o.p.s. prošla, ovšem podklady pro SPL byly připravovány již v roce 2007
v souvislostí s tvorbou Integrované strategie území (ISÚ) a úspěšnou realizací programu LEADER ČR 2007 na území MAS.
Od počátku roku 2008 dochází v MAS Horní Pomoraví o.p.s. k „námluvám“ s MAS Zábřežsko o.p.s., které vrcholí
1.července 2008 faktickým spojením obou místních akčních skupin, které již dlouhodobě spolupracovaly (podrobněji
v kap. 4.2, 7.1.). Paralelně probíhá v této době školení členů MAS a pracovní skupiny k tvorbě SPL, slaďování původních
záměrů obou částí území a hledání nosných pilířů rozvoje sjednoceného území, které se staly základem pro nasměrování
jednotlivých Fichí SPL. Tvorba SPL následně probíhá pod vedením Programového výboru za spolupráce sekretariátu MAS
a zapracováním doporučení Výběrové komise.
Strategický plán LEADER byl sestaven za účasti členů a partnerů MAS Horní Pomoraví o.p.s. a také za účasti široké
veřejnosti, vzhledem ke skutečnosti, že vychází z Integrovaných strategií území Horního Pomoraví a mikroregionu
Zábřežsko.
Zatímco obě Integrované strategie území (ISÚ) byly zpracovány externími firmami, přičemž se dbalo na zapojení
veřejnosti a účast významných aktérů v pracovních skupinách při jejich tvorbě (využití metod: dotazníkových šetření,
veřejných projednávání, práce pracovních skupin a prezentace výstupů veřejnosti s možností připomínkování),
Strategický plán LEADER byl sestaven členy a zaměstnanci MAS jako strategický dokument, který je nedílnou součástí
ISÚ a promítá v sobě možnosti financování priorit ISÚ z Programu rozvoje venkova.
Obrázek č.1: Znázornění vazby na strategické dokumenty v území:
3
Na tvorbě Strategického plánu LEADER se tak podílel především Programový výbor MAS Horní Pomoraví o.p.s., který je
složen poměrně ze zástupců všech tří sektorů – neziskové organizace, podnikatelé a zástupci obcí a zároveň také
poměrně zastupuje celé území sjednocené MAS. Nad dodržováním formální struktury dokumentu a harmonogramem
prací pak bděli zaměstnanci MAS a expertní spolupracovníci – projektový tým. Zodpovědným orgánem za sestavení
Strategického plánu LEADER je Programový výbor MAS (předseda Ing. Luděk Hatoň) a Ing. Anna Bartošová – ředitelka
Strategický plán LEADER byl vytvářen dle osnovy Pravidel PRV pro opatření IV.I.I. Místní akční skupina a dle principů
projektového řízení – programování, partnerství, koncentrace, doplňkovosti, monitorování a vyhodnocování.
Strategický plán byl předán k projednání na setkáních všech členů - Pléna MAS v úterý 7.10.2008
Strategický plán byl schválen na veřejném jednání členů MAS dne 16.10.2008
Aktualizace Strategického plánu byla schválena na jednání Správní rady dne 21.4.2011 a jednání Pléna dne 21.4.2011.
3.2. Způsob zapojení místních aktérů do zpracování SPL
Obsahové zaměření SPL bylo postupně vytvářeno na jednáních široké členské základny MAS, přičemž náměty byly
čerpány z Integrovaných strategií území MAS za využití metod:
jednání pracovních týmů / vč. Programového výboru
využití metod komunitního plánování: veřejná projednávání, práce v pracovních skupinách
dotazníková šetření
elektronické hlasování
expertní práce manažerů: statistická šetření, studium dokumentů a využití Zásobníku projektových námětů
interní hodnocení SPL x externí expertní hodnocení SPL
Pracovní setkání k tvorbě SPL byla otevřená - mohl se jich účastnit jakýkoliv člen MAS, také nečlenové – subjekty
z regionu, které významně ovlivňují jeho rozvoj, či subjekty, které jednání zajímala.
Informace o tvorbě SPL byly také zveřejňovány na webových stránkách MAS Horní Pomoraví o.p.s., kde se objevily
informace o jednáních, výstupech z jednáních, ale probíhalo také hlasování o tématech fichí SPL.
Jednání k SPL proběhla v termínech:
1) 12.02. 2008
jednání starostů MAS Horní Pomoraví
2) 02.06. 2008
jednání členů MAS Horní Pomoraví o.p.s. (Zábřeh)
3) 04.06. 2008
jednání členů MAS Horní Pomoraví o.p.s. (Hanušovice)
4) 05.08. 2008
jednání Programového výboru (Hanušovice)
5) 13.08. 2008
jednání Programového výboru (Zábřeh)
6) 02.09. 2008
jednání Programového výboru (Hanušovice)
7) 16.09. 2008
jednání Programového výboru (Zábřeh)
8) 30.09.2008
společné jednání Programového výboru a Výběrové komise (Hanušovice)
9) 07.10.2008
jednání pléna MAS – předání SPL k projednání všem členům MAS (Hanušovice)
10) 08.10.2008
jednání Výběrové komise (Zábřeh)
11) 16.10.2008
jednání pléna MAS – schválení SPL na veřejném jednání členů MAS
3.3. Zapojení expertních odborníků
V rámci tvorby SPL nebylo využito externích zpracovatelských firem, SPL bylo zpracováváno členy MAS a bylo využito
expertních interních zdrojů MAS, vedle členů Programového výboru mají na tvorbě SPL podíl:
Projektový tým:
Bc. František Winter, projektový manažer
- absolvent kurzu ÚZPI - vzdělávání manažerů MAS
Ing. Anna Bartošová, projektový manažer
Ing. Renata Baslerová, projektový manažer
Ing. Miroslav Buchta, ekonomický poradce
Ing. Petra Vojtková
- akreditovaný poradce Ministerstvem zemědělství (pro ekologické zemědělství)
- předseda Národní sítě MAS ČR
- člen správní rady Národní observatoře venkova o.p.s.
- člen Předsednictva Spolku pro obnovu venkova Olomouckého kraje
- místopředseda Svazu PRO-BIO ČR a správce regionálního centra Jeseníky
- absolvent kurzu ÚZPI - vzdělávání manažerů MAS
- absolvent mezinárodního kurzu: Training of European Partnership Animators
- poradce v ekologickém zemědělství
- ekonom, účetní
- manažer pro SPL
Externí poradenství pro tvorbu SPL MAS Horní Pomoraví o.p.s. poskytli:
- lektor a poradce v oblasti rozvoje venkova
- zkušenosti s prací v organizacích: SPOV, NOV, Národní síť rozvoje venkova
- člen správní rady NOV o.p.s.
4
3.4. Aktualizace SPL
Aktualizace dokumentu vychází z potřeby střednědobého hodnocení Strategického plánu Leader“V harmonii s přírodou“.
Aktualizace má za cíl posoudit:
Efektivitu – do jaké míry bylo dosaženo cílů
Účinnost – nejlepší vztah mezi použitými prostředky a dosaženými výsledky
Vhodnost intervence – míru, do jaké se cíle intervence vztahují k potřebám regionu
Aktualizace SPL reaguje také na postupné změny v pravidlech Programu rozvoje venkova 2007 – 2013 a zahrnuje nová
pravidla pro tvorbu Fichí a specifické podmínky opatření IV.1.2. platná od 13.kola výzev.
Smyslem aktualizace je zefektivnit směřování podpory ve 2.polovině plánovacího období 2007-2013, tedy podpora v letech 2011-2013.
Aktualizovaný dokument byl schválen na jednání Správní rady Pléna MAS dne 21.4.2011.
4. Analýza území MAS
4.1.
Hodnocení území
Hodnocení území vychází ze stávajících strategických dokumentů:
název dokumentu
zpracovatel, rok zpracování
Marketingová studie regionální značky "JESENÍKY originální produkt ©" K.R.A.P. Klub pro rozvoj Horního Pomoraví, prosinec 2010
Aktualizace Situační analýzy území Integrované strategie rozvoje
Julie Zendulková, prosinec 2009
regionu MAS Horní Pomoraví
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013
CpKP Střední Morava;2007
Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko na období 2007-2013
CpKP Střední Morava;2007
Marketingová studie cestovního ruchu
m-ARK,2006
Strategie rozvoje cestovního ruchu
Enterprice, plc.; 2005
Územní energetická koncepce Mikroregionu Zábřežsko
ENERGOS, Ing. Baručák; 2004-2006
Obrázek č. 2: Mapa území MAS Horní Pomoraví
4.1.1. Geografické vymezení a charakter krajiny
Území MAS Horní Pomoraví o.p.s. je situováno
v severovýchodní části České republiky a tvoří západní
část okresu Šumperk. Západní hranice MAS sousedí
s okresem Ústí nad Orlicí (kraj Pardubický) a částečně
Svitavy. MAS Horní Pomoraví je na severu vymezena
hranicí s Polskem.
Místní partnerství se rozkládá na území celkem 46 obcí:
Bohdíkov, Bohuslavice, Branná, Bratrušov, Brníčko, Bušín,
Drozdov, Dubicko, Hanušovice, Horní Studénky, Hoštejn,
Hrabová, Hynčina, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Jedlí,
Jestřebí, Jindřichov, Kamenná, Kolšov, Kopřivná, Kosov,
Lesnice, Leština, Lukavice, Malá Morava, Nemile, Olšany,
Písařov, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rohle,
Rovensko, Ruda nad Moravou, Staré Město, Sudkov,
Svébohov, Šlégrov, Štíty, Vikantice, Vyšehoří, Zábřeh,
Zborov, Zvole.
Území MAS zahrnuje 2 mikroregiony – Svazek obcí
Regionu Ruda a Svazek obcí mikroregionu Zábřežsko +
samostatné obce v severní části území MAS.
5
Klimaticky je převážná část území řazena do chladné oblasti, hřebeny hor pak
patří k nejchladnějším oblastem v republice (Praděd má roční úhrn srážek
1440 mm a průměrnou roční teplotou 0,9°C). Významným jevem jsou
anemoorografické systémy, které se výrazně uplatnily při vzniku ledovcových
karů a jejich floristické bohatosti.
4.1.2. Životní prostředí
Relativně vysoká kvalita životního prostředí vyplývá z nadprůměrného
zastoupení zeleně a lesních porostů. V regionu se nachází Evropsky významné
lokality a také chráněné ptačí oblasti.
Region MAS tvoří převážně podhorská krajina s průměrnou nadmořskou
výškou 347 m.n.m.. Jedná se o mírně zvlněnou a bohatě zalesněnou krajinu
ve střední části regionu a postupně na sever pak přechází v táhlé zaoblené
hřbety vrchovin a jesenického podhůří. Charakter oblasti dotváří hluboce
zaříznutá údolí řek Morava a jejích přítoků Krupé, Branné, Březné a Moravské
Sázavy. Kvalita vod v regionu patří k nejlepším v České republice.
Severní část území se nachází převážnou částí v oblasti CHKO Jeseníky.
Nachází se zde oblasti NATURA 2000. Cenou oblastí je také přírodní park
Březná.
Obrázek č.3: Zvláště chráněná území
Tabulka č.1: Lokality NATURA 2000
název lokality
Chrastický hadec
Králický Sněžník
Pod Rudým vrchem
Poláchovy stráně
Výří skály
Žďár
Branná - hrad
Hanušovice - kostel
Ruda nad Moravou
štola Mařka
Obrázek č.4: Přírodní park Březná
kód
CZ 0712187
CZ 0530146
CZ 0712189
CZ 0712190
CZ 0712196
CZ 0712196
CZ 0713722
CZ 0713726
CZ 0713739
CZ 0713743
rozloha
2,96 ha
1 726,29 ha
16,85 ha
10,02 ha
3,31 ha
16,03 ha
0,68 ha
0,03 ha
0,24 ha
0,32 ha
Přírodní park Březná patří mezi významné přírodní lokality Zábřežska, nachází se v povodí říčky Březná a je
charakteristický výskytem chráněných rostlinných a živočišných druhů. Tato lokalita je významná geologicky,
geomorfologicky i paleontologicky.
Téměř na celém území Horního Pomoraví platí speciální režim hospodaření blízký přírodě. Region je charakteristický
velkým počtem ekologicky hospodařících zemědělců. V regionu působí celkem 105 zemědělských subjektů (číslo
zahrnuje velká družstva i drobné samostatně hospodařící rolníky), z toho je 34 vedeno v režimu ekologických zemědělců,
což tvoří 32% z celkového počtu hospodařících subjektů.
Charakter krajiny a stav životního prostředí patří k největším hodnotám regionu. Na tyto oblasti jsou také zaměřeny
priority MAS, která se v rámci Fichí:
č.1 Moderní zázemí pro zemědělskou prvovýrobu
č.2 Zakládání podniků a jejich rozvoj
č.3 Atraktivní venkov
č.7 Regionální produkce – zdroj rozvoje regionu
č.8 Venkovská turistika
zaměřila také na:
- modernizaci regionální zemědělské a potravinářské produkce ve prospěch kvalitních regionálních produktů a služeb
s využitím technologií šetrných k životnímu prostředí (zavedení systému znační místních produktů, údržba venkovské
krajiny, ekologizace zemědělství)
- diverzifikace ekonomických aktivit na venkově (zatraktivnění venkovské krajiny – agroturistika)
- šetrná venkovská turistika, budování tematických stezek
6
4.1.3.
Socioekonomická charakteristika území
Tabulka č.2: Počet obyvatel obcí k 1.1.2011, rozloha a hustota obyvatel v obcích MAS Horní Pomoraví o.p.s.
Obec
Počet obyvatel
Rozloha
2
km
Hustota
obyvatel
1 389
510
293
624
631
419
340
1 080
3 380
358
432
569
201
593
199
50
690
602
1 338
536
771
276
316
26,22
3,97
14,56
11,54
8,48
8,59
13,7
7,84
36,81
7,24
1,82
8,12
25,45
5,49
7,92
3,06
9,93
8,69
51,71
5,12
3,71
11,86
5,47
53,0
128,5
20,1
54,1
74,4
48,8
24,8
137,8
91,8
49,4
237,4
70,1
7,9
108,0
25,1
16,3
69,5
69,3
25,9
104,7
207,8
23,3
57,8
Bohdíkov
Bohuslavice
Branná
Bratrušov
Brníčko
Bušín
Drozdov
Dubicko
Hanušovice
Horní Studénky
Hoštejn
Hrabová
Hynčina
Chromeč
Jakubovice
Janoušov
Jedlí
Jestřebí
Jindřichov
Kamenná
Kolšov
Kopřivná
Kosov
zdroj: http://www.mvcr.cz
Obec
Lesnice
Leština
Lukavice
Malá Morava
Nemile
Olšany
Písařov
Postřelmov
Postřelmůvek
Rájec
Rohle
Rovensko
Ruda nad Moravou
Staré Město
Sudkov
Svébohov
Šléglov
Štíty
Vikantice
Vyšehoří
Zábřeh
Zborov
Zvole
CELKEM
Počet
obyvatel
Rozloha
2
km
Hustota
obyvatel
641
1 285
900
561
648
1 122
702
3 229
321
480
669
790
2 632
1 920
1 141
426
36
2 048
80
223
13 970
228
821
50 470
7,34
5,24
11,21
68,27
5,52
6,48
18,85
9,6
4,02
4,91
18,56
7,42
25,02
86,3
4,94
6,15
7,18
29,93
10,04
3,47
34,58
3,16
6,63
672,12
87,3
245,2
80,3
8,2
117,4
173,1
37,2
336,4
79,9
97,8
36,0
106,5
105,2
22,2
231,0
69,3
5,0
68,4
8,0
64,3
404,0
72,2
123,8
75
Region je charakteristický existencí obcí s vysokou hustotou obyvatel v jižní části regionu, zpravidla u páteřních
2
komunikací, ale také velkým zastoupením sídel, jejichž hustota obyvatel klesla pod 50 obyvatel na km , či dokonce pod 10
2
obyvatel na km .
4.1.3.1.
Skupiny obcí dle počtu obyvatel
Region je tvořen celkem 46 obcemi, přičemž 37% z nich jsou obce pod 500 obyvatel a až 74% jsou obce ve velikostní
kategorii pod 1 000 obyvatel, pouze jedno město (Zábřeh) se přibližuje k hranici 14 tis. obyvatel.
Tabulka č.3: Velikostní skupiny obcí
Graf č.1: Obce MAS Horní Pomoraví dle počtu obyvatel
(není zobrazeno město Zábřeh)
Velikostní kategorie obcí MAS Horní Pomoraví
o.p.s.
obce do 500 – 1 1 000 – 3 3 000 -5
nad 5
500
000
000
000
000
obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel
17
17
9
2
1
V malých podhorských obcích jsou vážné infrastrukturální nedostatky, a to jak v oblasti technické infrastruktury, tak
v oblasti občanské vybavenosti (viz. SWOT analýza).
V obcích dochází k úbytku mladých lidí, kteří odchází do měst nejen za prací, ale také za „vyšší“ kvalitou bydlení a
vážně se tu projevuje problém stárnutí obyvatelstva a nedostatečného sociálního zázemí venkova.
Nedostatečná dopravní dostupnost také ovlivňuje výši nezaměstnanosti v obcích.
V rámci SPL se na řešení této problematiky soustředí Fiche č.4 Moderní venkov – kvalitní občanské vybavení a služby a
Fiche č.9 Venkov – místo pro život.
7
4.1.3.2.
Ekonomický potenciál
Celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel v MAS Horní Pomoraví byl 25 280, tedy téměř 50% z celkového počtu
obyvatel regionu.
Tabulka č..4: Ekonomická aktivita obyvatel a míra nezaměstnanosti
Obec
EAO
Bohdíkov
Bohuslavice
Branná
Bratrušov
Brníčko
Bušín
Drozdov
Dubicko
Hanušovice
Horní Studénky
Hoštejn
Hrabová
Hynčina
Chromeč
Jakubovice
Janoušov
Jedlí
Jestřebí
Jindřichov
Kamenná
Kolšov
Kopřivná
Kosov
684
227
194
273
282
207
174
542
1 831
185
206
263
84
291
74
23
349
255
654
292
385
145
132
Počet
uchazečů
o práci
k 31.12.2010
95
37
37
39
47
14
26
75
357
18
44
41
23
29
23
4
37
60
245
59
47
42
31
Míra
nezaměstnanosti
k 31.12.2010
(v %)
13,9
16,3
19,1
14,3
16,7
6,8
14,9
13,8
19,5
9,7
21,4
15,6
27,4
10
31,1
17,4
10,6
23,5
37,5
20,2
12,2
29
23,5
zdroj: http://portal.mpsv.cz
Lesnice
Leština
Lukavice
Malá Morava
Nemile
Olšany
Písařov
Postřelmov
Postřelmůvek
Rájec
Rohle
Rovensko
Ruda n.Mor.
Staré Město
Sudkov
Svébohov
Šléglov
Štíty
Vikantice
Vyšehoří
Zábřeh
Zborov
Zvole
300
605
485
295
272
507
327
1 315
164
206
291
353
1 178
1 052
603
213
15
1 000
42
98
7 422
113
372
Počet
uchazečů
o práci
k 31.12.2010
45
88
76
82
39
51
31
231
27
31
87
58
148
238
97
23
2
114
21
14
1 011
15
56
CELKEM
25 280
4 015
Obec
EAO
Míra nezaměstnanosti
k 31.12.2010
15,9
(v %)
15
14,5
15,7
27,8
14,3
10,1
9,5
14,3
16,5
15
29,9
16,4
12,6
22,6
16,1
10,8
13,3
11,4
50
14,3
13,6
13,3
15,1
Míra nezaměstnanosti v regionu oproti původnímu dokumentu SPL s daty k 31.12.2007 stoupla o 6%! Navzdory cílené
podpoře v rámci rozvoje venkova způsobila celková ekonomická situace v oblasti výrazný nárůst nezaměstnanosti ve
všech obcích regionu. Téměř ve všech obcích regionu překračuje nezaměstnanost 10% a v regionu je i obec s 50%
nezaměstnaností. Význam vzniku pracovních míst v aktualizovaných Fichích bude tedy zachován a posílen.
4.1.3.3.
Ekonomická aktivita - podíl zastoupení hospodářských odvětví v regionu
Historicky má území velmi silnou vazbu na zemědělské a lesnické činnosti a průmyslovou činnost se zemědělstvím
související. Tato tradiční odvětví již nehrají v současné době kvantitativně významnou roli, přežívají však ve formě malých
zemědělských farem a zpracovatelských podniků, soustředících se především na kvalitu produkce.
Tabulka č .5: Zastoupení hospodářských odvětví v regionu
Odvětví
Graf č. 2: Procentuální zastoupení odvětví
Zastoupení v %
Zemědělství, lesnictví, rybolov
12
Průmysl
28
Služby
60
Zdroj: www.czso.cz
8
4.1.3.4.
Nezaměstnanost
Nezaměstnanost v území je z velké části spojena s dopravní dostupností lokality, a tak lze pozorovat, že obce při páteřních
komunikacích mají srovnatelnou míru nezaměstnanosti s celorepublikovým průměrem, ale obce v podhorských oblastech řeší
problém s několikanásobně vyšší mírou nezaměstnanosti, přesahující
dokonce hranici 20%, v obci Vikantice dosahuje dokonce 50%.
Podmínky pro rozvoj ekonomických činností na území MAS Horní
Pomoraví jsou ztížené, oblast je kritickou z hlediska dopravní
dostupnosti, informačních a telekomunikačních technologií, přísunu
informací obecně, možnosti dalšího vzdělání.
V rámci rozvoje ekonomických činností v regionu klademe důraz na kvalitu,
specifickou produkci, tradiční činnosti, šetrný přístup k životnímu prostředí a
snahu o zvýšení úrovně technologické vyspělosti.
Z celkového počtu nezaměstnaných tvoří 8,2% absolventi škol, tedy
věkové skupiny do 30 ti let, kteří pokud nezískají práci v regionu
odchází z venkova do velkých měst. Z tohoto počtu je pak až 60%
dívek.
Graf č. 3: Míra nezaměstnanosti v regionu (počet obcí)
4.1.3.5.
Vzdělanostní struktura
Vzdělanostní struktura v regionu Horního Pomoraví je ovlivněna
skutečností, že po druhé světové válce přicházeli do obcí pracovat
především dělnické profese do zemědělského, lesnického a
průmyslového odvětví. Nejvyšším procentem jsou tak zastoupeni
lidé bez maturity a následně také lidé pouze se vzděláním
základním. Poměrně snadno dostupné je v regionu úplné střední
vzdělání (21,7% obyvatel s maturitou) a lidé s vysokoškolským
vzděláním zde tvoří pouze 5% obyvatelstva, což je také
způsobeno nedostatečnými možnostmi
jejich pracovního
uplatnění.
Vysoké procento nezaměstnanosti v některých obcích je
způsobeno nedostatečnou flexibilitou pracovních sil,
neschopností přizpůsobit se novým profesním trendům a
nedostupností možnosti průběžného vzdělávání a získávání
nových znalostí a zkušeností.
Graf č. 4: Vzdělanostní struktura v regionu
Fiche SPL jsou z velké části zaměřeny na podporu podnikatelů z těchto tradičních oborů, s cílem modernizace jejich
činnosti a zvýšení hodnoty jejich produkce – např. zavedením regionálního značení produkce, zaručující vysokou
kvalitu výrobku a šetrnost produktu či služby k životnímu prostředí, dále podporují diverzifikaci ekonomických činností
na venkově, podporují zaměstnanost a zvyšování vzdělanosti.
Fiche č.1 Moderní zázemí pro zemědělskou prvovýrobu; č.2 Zakládání podniků a jejich rozvoj; č.3 Atraktivní venkov;
č.6 Vzdělávání a informace; č.7 Regionální produkce – zdroj rozvoje regionu a. č.8 Venkovská turistika
4.1.3.6.
Kvalita života - občanská vybavenost regionu
Ve většině obcí regionu je mateřská škola. Chybí pouze v osmi převážně nejmenších obcích – Hynčině, Vyšehoří, Zborově
a Jakubovicích, Branné, Kopřivné, Šléglově, Vikanticích. Ve městě Zábřeh je mateřských škol pět.
Úplnou devítiletou základní školu mají kromě třech škol v Zábřehu také Štíty, Sudkov, Rohle, Postřelmov, Dubicko,
Hanušovice, Ruda nad Moravou a Staré Město. Základní školu s prvním stupněm (pět ročníků) mají ve šestadvaceti
obcích. Bez základní školy je 11 obcí - Drozdov, Hynčina, Kosov, Vyšehoří, Zborov, Jakubovice, Branná, Kopřivná, Malá
Morava, Šléglov, Vikantice.
9
Každá obec s výjimkou Hynčiny, Kamenné, Šléglova a Vikantic má na svém území knihovnu, některé obce také ve svých
místních částech. Ve většině obcí se nachází sakrální stavba – kostel, kaplička apod. a drtivá většina z nich disponuje
kulturním zařízením.
V Hanušovicích, Starém Městě, Leštině, Zábřehu a Postřelmově jsou stálá kina, Bohdíkově, Rudě nad Moravou, Zborově
a Drozdově přírodní amfiteátry. V regionu jsou pouze 2 muzea a to ve Starém Městě a Městské Muzeum v Zábřehu.
V Zábřehu se také nachází galerie, druhou bychom nalezli v Rovensku. Koupališť a bazénů je v regionu pět, tři v Zábřehu,
jedno ve Zborově a jedno v Rudě nad Moravou. Děti mají prostor pro volnočasové aktivity ve institucích pro volný čas
dětí a mládeže v Postřelmově a v Zábřehu.
Sportovní vyžití je možné na 77 hřištích, 39 tělocvičnách (i školních) a v 30 dalších sportovních zařízení určených pro
sport. Sociální péče je v regionu zastoupena desíti subjekty, z toho pět je ve městě Zábřeh. Jedná se o čtyři domy
s pečovatelskou službou a tři domovy pro důchodce. Domov důchodců je ještě v Postřelmově, Štítech a v Hanušovicích.
Dům s pečovatelskou službou je také v Postřelmově, Starém Městě a v Jindřichově. Dům sociální péče, kde je
poskytována péče o klienty s Alzheimerovou chorobou se nachází v Jedlí.
V naprosté většině obcí působí neziskové organizace – zaměření:
- sport: fotbal, florbal, volejbal, TJ Sokol, Automotoklub, Červený kříž, lyžování, cykloturistika, turistika, tenis, jezdectví
- sociální organizace: Charita, Fond ohrožených dětí, Dětský svět, Na paloučku, K2 – senioři, děti
- kulturní spolky: gymnastky, taneční soubory, herecké soubory, recesistické soubory
4.1.3.7.
Kvalita života - kulturní dění, tradice, atraktivity území
Společenský život ve venkovských obcích regionu je navzdory nedostatečné vybavenosti velmi pestrý, především
v letních měsících, kdy mohou akce probíhat ve venkovních areálech. Organizátoři těchto aktivit jsou v naprosté většině
neziskové organizace působící v obcích, případně obce samotné.
Mezi pravidelně se opakující akce v obcích patří:
Sport:
Kultura:
- Minimaraton Sněžník
- Tažní koně - soutěž
- přechod suchou nohou přes koupaliště
- sjezd ze sněžné stráně (Vyšehoří)
- sjezd z Vyšehorských „Drah“
- lyžování na trávě Branná (306 obyvatel)
- splavování řeky Moravy
na netradičních plavidlech
Ostatní:
- Obroviny – odkaz „Obra Drásala“
- Pivní slavnosti (Chromeč, Zábřeh)
- festival Best pohoda fest Leština
- Anenská pouť Staré Město
- Vánoční rozjímání na návsi
- vernisáže v galerii Kafé v Rovensko (731 obyv.)
- Branná fest – rockový festival
- Bioslavnosti
- pochovávání basy
- slet/pálení čarodějnic
- stavění / kácení máje
- plesy, poutě, hody, jarmarky
Také samotná Místní akční skupina pořádá Den Horního Pomoraví, a 2 mikroregiony působící na území své Dny
mikroregionů.
Obrázky č. 5-10: Fotodokumentace z akcí MAS
Den Miroregionu Zábřežsko 2005
Den Horního Pomoraví 2008
Pekařovská pouť 2007
Kolštejnský okruh, Branná 2008
Prezentace MAS na Bioslavnostech 2008
Den Horního Pomoraví 2008
Více na http://hornipomoravi.eu/index.php?id=fotogalerie.php
10
Významné akce nadregionálního významu
 tradiční sudový volejbalový turnaj se zahraniční účastí (Horní Studénky; 351 obyvatel)
 Svatoanenská pouť v Hoštejně (450 obyvatel)
 Pivní slavnosti Pivovaru HOLBA a.s. Hanušovice (3 377 obyvatel) – účast až 10 000 návštěvníků
 Tradiční harmonikářská přehlídka ve Svébohově (441 obyv.; rok 2008 20.ročník)
 Rampušák – cyklomaraton Štíty
 Závody v Acrobatparku olympijského vítěze Aleše Valenty
 Festival Welzlování, Klikův festival, Sraz a výstava historických vozidel, jarmarky – Zábřeh
 Kolštejnský okruh – závod historických motorek (Branná; 306 obyvatel)
Tradice, zvyky, folklor
Území Horního Pomoraví je z velké části územím bývalých Sudet, tzn. historické vazby byly na většině území z velké části
zpřetrhány a historický odkaz se zde oživuje velmi obtížně, přesto na území působí několik spolků, které se o tuto činnost
zajímají a pořádají akce, které připomínají dějiny území široké veřejnosti:
 dětský folklorní soubor Markovička
 Folklor Severní Hané a folklorní soubor Markovice
 Divadelní spolek Václavov z Václavova
 Tradiční Pekařovská pouť
Atraktivity v území
Historické atraktivity
 Zřícenina hradu Brníčko-postaveno 1356, opuštěno 1513 (hrad byl založen v 1. ½ 14. století pány z Otaslavic).
 Zřícenina Nového hradu u Hanušovic z počátku 14.století
 Zřícenina hradu Hoštejn z ½ 13 století
 Ambity kostela v Horních Studénkách
 Renesanční hrobka Bukůvků z Bukůvky s mumiemi (1592) – památka I. Kategorie
 kaple, kostely, boží muka v jednotlivých obcích
 pozůstatky lidové architektury – některé domy v obcích
 Kovárna z ½ 19. století (stále v provozu) ve Svébohově
 Městská památková zóna Štíty
 Historická budova věznice z r. 1867 Štíty
 Budova cihelny – technická památka Štíty
 Dům Pod podloubím je zřejmě nejstarší zachovaný měšťanský dům v Zábřehu. Pochází z 2. poloviny 16. století
 Bývalá Rychta v Hanušovicích
 Hrad a zámek Kolštejn
Obrázky č..11 – 13: Fotodokumentace atraktivit regionu
Nový Hrad u Hanušovic
Staroměstsko – Kralický Sněžník
Lidová architektura - Svébohov
Přírodní atraktivity
 Chráněná plocha s názvem „Leštinské tůně“. Přírodní rezervace „Pod Trlinou“ se rozkládá na západním a
jihozápadním úbočí vrchu Trlina nedaleko Leštiny
 Přehrada „Nemilka“
 Sudkovský rybník
 Vodní nádrž/ přehrada Dolní Bušínov
 Přírodní park Březná – v povodí říčky Březné, ochrana významných lokalit a biotopů s výskyty zvláště chráněných
rostlinných a živočišných druhů, dále i lokalit významných geologicky, geomorfologicky, paleontologicky apod.
 Naučná stezka Pasák v Branné
11
Ovšem obce v podhůří Jeseníků žijí z turismu především v zimě, díky lyžařům – v těchto měsících je ale akcí méně,
vzhledem k stavu občanské vybavenosti – zastaralým tělocvičnám, kulturním domům a další.
Část SPL je věnována také oblasti tradic, spolkové činnosti a cestovnímu ruchu.
Podpora cestovního ruchu není sama o sobě nosnou strategií rozvoje území, ale má podnítit především diverzifikaci
zemědělských činností a propojení zážitků z regionu s možností konzumace místních produktů, je doplňkovou činností,
která přirozeně vyplývá ze stávajících možností a umožňuje toto odvětví služeb v budoucnu v regionu stabilizovat.
Rozvoj spolkové činnosti je však pro život tohoto venkovského regionu nezbytný, pro jeho obyvatele je kompenzací za
možnosti městského životního stylu, podporuje aktivní trávení volného času a sociální vazby na venkově.
Tradiční venkovský obraz dotváří památky místního významu, které mohou být mnohdy také cílem návštěvníků obcí.
Památky spoluvytváří ráz obce, návsi případně nejbližšího okolí obcí.
Oblast je podporována v rámci Fichí č.3 Atraktivní venkov, č.5 Tradiční venkov – zachování kulturního dědictví
venkova, č.8 Venkovská turistika a z hlediska občanské vybavenosti také Fiche č. 4 Moderní venkov – kvalitní
občanské vybavení a služby.
4.1.4. Důvod výběru daného území
Území MAS Horní Pomoraví o.p.s. v dnešní podobě vzniklo spojení dvou Místních Partnerství: MAS Zábřežsko o.p.s. a
MAS Horní Pomoraví o.p.s., zánikem MAS Zábřežsko k 30.6. 2008
MAS Zábřežsko o.p.s. vznikla 26.4.2006 na území Svazku obcí Mikroregionu Zábřežsko (30 obcí) a přidaly se k ní následně
obce Písařov a Jakubovice – jedná se o území, které je také kromě 4 obcí vymezeno obcí s rozšířenou působností Zábřeh a
dlouhodobě tu probíhala z hlediska správy území spolupráce, která přerostla v partnerství i v oblasti realizace
konkrétních projektů (Cyklotrasy mikroregionu Zábřežska, Územní energetická koncepce mikroregionu Zábřežska,…).
MAS Horní Pomoraví o.p.s. vznikla 4.9.2006 na území 10 obcí v okolí města Hanušovice a postupně se přidaly další 4
obce s regionem sousedící. Jedná se o obce, které dlouhodobě řeší podobné problémy (od r.1997 po povodních se
potřeba spolupráce v údolí řeky Moravy zvýraznila). V současné době jsou to obce, které nemají příliš zkušeností
s realizací projektů financovaných z evropských fondů a přivítaly možnost zajištění společného projektového řízení na
úrovni regionu.
Obě území následně začala spolupracovat prostřednictvím zástupců obcí a také manažerů obou místních akčních skupin.
MAS se staly partnery a rozvoj území v další práci koordinovaly. Obě MAS získaly v roce 2007 prostředky na realizaci
svých Záměrů z programu LEADER ČR – postup administrace již pak probíhal v rámci „společného sekretariátu“
spolupráce manažerů, docházelo k přenosu informací a tvorbě společných projektů.
Při tvorbě Integrovaných strategií obou území (Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013;
Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko na období 2007-2013, zpracovatel CpKP Střední Morava) v roce 2007
vznikla situace, kdy výstupy – priority strategií byly natolik podobné, že zástupci obou MAS začali uvažovat o možnosti
sloučení, což zefektivní využití především lidských zdrojů, ale také technického zázemí a vědomostního kapitálu.
Sloučením obou území bylo vytvořeno efektivně fungující místní partnerství, jedná se o poměrně rozsáhlé území, a tak
zůstaly zachovány 2 kanceláře (Zábřeh, Hanušovice), aby měli členové MAS blízko ke „svým“ manažerům. Obě kanceláře
jsou v pravidelném kontaktu a postupy společně koordinují.
4.1.5. Shodné či styčné charakteristiky území
↗
↗
↗
↗
↗
↗
kvalitní životní prostředí, nádherná krajina, kvalitní zemědělská půda, velké zastoupení lesů v regionu
velký počet zemědělských subjektů hospodařících v režimu ekologického zemědělství
zaměření producentů na kvalitní produkci, šetrnou k životnímu prostředí
aktivní spolkový život v obcích, aktivní spolupráce starostů
existence velkého počtu památek místního významu
celé území spadá do Euroregionu Glacensis – možnost příhraniční spolupráce Česko – Polsko
↘ oblast podhůří Jeseníků - ne příliš atraktivní z hlediska cestovního ruchu (ve srovnání s centry Jeseníků)
↘ neexistence místní atraktivity nadregionálního významu, speciálního místního produktu či služby
↘ slabá vazba na tradice a historii území, zpřetrhané vazby v období II.světové války (Sudety)
12
↘
↘
↘
↘
velký počet malých venkovských obcí
nedostatečná občanská vybavenost – v případě její existence, morálně i funkčně zastaralá (stavby 70.let)
nízký stupeň vzdělanosti obyvatel, nedostatečné využívání informačních a komunikačních technologií
nesoulad kvalifikačních schopností obyvatel regionu a požadavků pracovního trhu (zánik tradičních
průmyslových odvětví v regionu)
4.1.6. Zvláštnosti území



kvalitní životní prostředí, nádherná krajina, kvalitní zemědělská půda, velké zastoupení lesů v regionu
příhraniční poloha regionu (hranice s Polskem)
velký počet zemědělských subjektů hospodařících v režimu ekologického zemědělství – existence Svazu
ekologických zemědělců PRO-BIO
 zaměření producentů na kvalitní produkci, šetrnou k životnímu prostředí – sídlo společnosti PRO-BIO s.r.o. ve
Starém Městě, která je také zpracovatelem místních produktů v kvalitě BIO
Rozvoj regionu tak na základě výstupů z ISÚ, SWOT analýzy a zaměření Fichí směřujeme do kvalitní produkce (výrobky
i služby), která je doprovázena také kvalitním životním prostorem obyvatel v obcích (infrastruktura i kultura),
doprovázena zvyšováním vzdělanosti a rozšiřováním ekonomických činností na venkově, tak aby byly podnikatelské
subjekty stále méně závislé na sezónních výkyvech (prodeje, návštěvnost) a dotační politice zemědělským subjektům.
4.2.
Zdroje území pro realizaci SPL
4.2.1. Lidské zdroje
Pro realizaci SPL existuje v území dostatečná kapacita lidských zdrojů, a to jak z hlediska řízení realizace SPL, tak z hlediska
absorbční kapacity – dostatečného počtu žadatelů, kteří jsou schopni připravit a realizovat vlastní rozvojové projekty.
V území realizují své projekty vedle MAS také obce, podnikatelé (zemědělští i nezemědělští), neziskové organizace a také
školská a sociální zařízení – kteří v rámci MAS spolupracují
Program LEADER ČR 2007 realizovaný na území MAS Horní Pomoraví o.p.s. prokázal, že existuje dostatečná kapacita
možných předkladatelů projektů, což MAS eviduje také prostřednictví Databáze projektových záměrů.
Tabulka č..6: Databáze projektových záměrů dle žadatelů
žadatel
obce
neziskové organizace
podnikatelé
z toho zemědělci
projekty celkem
celkové náklady v Kč
počet projektů
1 088 123 800,00
159 391 000,00
142 690 000,00
193
37
25
116 890 000,00
16
1 390 204 800,00
255
Lidské zdroje MAS
V rámci MAS Horní Pomoraví působí management MAS složený z:
Zaměstnanci MAS:
Externí spolupracovníci:
- Ing. Anna Bartošová - projektový manažer SPL, školený
Ing. Barbora Balcárková
poradce ÚZPI, ředitelka organizace
Ing. Renata Baslerová
- Mgr. Olga Špiková - projektový manažer SPL
- Ing. Lenka Krobotová - projektový manažer SPL
PaedDr. Božena Sojáková
- Lenka Raušová
- účetní SPL
- Andrea Merčáková - admin. pracovník SPL
- projektový manažer
projektový
manažer,
poradce v ekol. zemědělství
projektový
manažer,
školený poradce ÚZPI
Expertní členové MAS:
- Bc. František Winter: projektový manažer, školený poradce ÚZPI,poradce v ekolog.zemědělství, předseda NS MAS ČR
- Ing. Přemysl Čech: poradce v ekolog.zemědělství, člen prezidia Společnosti mladých agrárníků ČR
- Ing. Miroslav Buchta: ekonomický poradce, ekonom, účetní
- Václav Jokl: správce počítačové sítě, webmaster a grafik
13
Lidské zdroje Obcí
Obce Horního Pomoraví v letech 2004 – 2006 neprokázaly dostatečnou připravenost na využívání strukturálních fondů
a čerpání dotací bylo omezené spíše na národní zdroje:
Státní fond životního prostřední
Finance čerpané prostřednictvím Programu obnovy venkova
Finance Ministerstva pro místní rozvoj
Finance z Ministerstva Financí
Finance z Krajského rozpočtu
Postupně však získaly „své“ projektové manažery v rámci Svazku obcí mikroregionu Zábřežsko a Euromanažery
financované Olomouckým krajem a v programovém období 2007 – 2013 již mají zkušenosti z realizací projektů
z Evropských fondů:
Společný regionální operační program
Operační program Životní prostředí
Regionální operační program Střední Morava
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Program rozvoje venkova
Výrazným přínosem pak byla profesionalizace MAS a spolupráce na přípravě projektů prostřednictvím zázemí MAS.
Tabulka č.7: Čerpání zdrojů v letech 2004-2007
Monitoring realizovaných projektů 2004-2007 obce
počet projektů
výše dotace
zdroj
SROP
LEADER ČR
ROP Střední Morava
PRV
POV
SFŽP/ OP ŽP
MMR
MZe
Ministerstvo financí
Ministerstvo obrany
Ministerstvo kultury
jiné rozpočet KUOK
ostatní
Celkem
zdroj
EAGGF
SROP
LEADER ČR
Celkem
zdroj
5
8 762 540,40
4
1 654 000
5
33 224 955
2
1 602 000
50
10 031 646
9
14 672 382
11
16 158 000
2
8 126 186
8
93 050 000
1
90 000
4
257 000
46
35 408 162
3
6 480 000
150
229 516 871,40
Monitoring realizovaných projektů 2004-2007 podnikatelské subjekty
počet projektů
výše dotace
11
12 464 616
6
12 518 061
14
1 528 000
1
4 825 000
17
31 335 677
Monitoring realizovaných projektů 2004-2007 neziskové organizace
počet projektů
výše dotace
SROP
LEADER ČR
Celkem
CELKEM v regionu zjištěno
1
14
15
celkové náklady realizace
10 218 758
2 127 975
36 117 199
1 780 000
21 670 660
40 648 715
26 447 768
8 126 186
97 552 946
90 000
328 640
279 457 471
12 071 376
536 637 694
neuváděno
27 186 014
3 428 990
4 825 000
35 440 004
1 638 186
961 000
2 599 186
263 451 734,40
1 638 186
1 213 507
2 851 693
574 929 391
Monitoring realizovaných projektů 2008-2010 obce
počet projektů
výše dotace
2
17 989 776
1
1 602 000
4
1 554 000
1
1 411 877
3
585 000
20 827 914
1 960 104
3 624 000
2 007 872
840 000
Tabulka č.8: Čerpání zdrojů v letech 2008 – 2010
zdroj
PRV
POV-KUOK
SFŽP/ OPŽP
POV -MMR
Fond mikroprojektů Euroregionu Glacensis
KUOK
ostatní
Celkem
3
7
1
1 610 626
353 000
290 000
1 912 280
900 700
599 418
22
25 396 279
32 672 288
14
zdroj
PRV
MMR
KUOK
OP Rybářství
Celkem
zdroj
KUOK
ČSOB
Celkem
CELKEM v regionu zjištěno
Monitoring realizovaných projektů 2008-2010 podnikatelské subjekty
počet projektů
výše dotace
8
1 067 680
1
1 252 000
1
20 000
1
588 600
1
674 675
12
3 602 955
Monitoring realizovaných projektů 2008-2010 neziskové organizace
počet projektů
výše dotace
18
465 000
1
58 940
19
523 940
29 523 174
2 302 926
2 859 000
378 000
1 181 000
6 033 086
12 754 012
5 011 500
78 600
5 090 100
50 516 400
Graf č. 5:Struktura zdrojů dotací dle sektoru žadatelů
4.2.2. Finanční zdroje
Z hlediska čerpání dotací v předchozích letech byla situace popsána v kapitole 4.2.1. Na základě zkušenosti z programu
LEADER ČR můžeme konstatovat, že se nevyskytl problém z hlediska financování (předfinancování, dofinancování) projektů
ani u jednoho typu žadatele (vč.samotné MAS), pro realizaci SPL však předpokládáme, že výše zdrojů pro financování
projektů několikanásobně vzroste – a je nutné mít připraven scénář pro tyto situace.
Pro realizaci SPL budou využívány zdroje:
- z rozpočtu žadatelů (dosud bezproblémové u podnikatelských subjektů a obcí)
- půjčky od místních partnerů (půjčky od obcí či podnikatelských subjektů neziskovým organizacím)
- půjčky/úvěry od peněžních ústavů, které již na tuto situaci zareagovaly a nabízí vhodné služby pro všechny typy žadatelů
Zkušenost s využíváním dotací u neziskových organizací ukazuje, že tyto jsou schopné čerpat spíše menší finanční
objemy na drobnější projekty – vyskytují se problémy se zabezpečením přípravy projektu, projektovým řízením a
schopností financování větších akcí. Místní akční skupina bude prostřednictvím svých projektových manažerů pomáhat
neziskovým organizacím v regionu s projektovým řízením a do budoucna se také připravuje zřízení fondu (zdrojem
budou finance z plateb za projektové řízení), ze kterého budou především neziskovým organizacím, malým obcím a
začínajícím drobným podnikatelům poskytovány výhodné půjčky.
15
4.2.3.
Hospodářské zdroje
4.2.3.1.
Hospodářská odvětví v regionu
Region se potýká se ztrátou tradičních hospodářských odvětví a celkovou restrukturalizací hospodářství. Jedná se o území
tradičně spjaté se zemědělskou a lesnickou výrobou a průmyslovými odvětvími na tyto činnosti navazujícími. Změna
tradičního zaměření probíhá ve prospěch zvyšování kvality produkce původních odvětví a zvyšování důrazu na ochranu
životního prostředí a přesunu pracovních sil do oblasti služeb a obchodu.
Až 60% obyvatel regionu je zaměstnáno ve službách, 28% obyvatel v oblasti průmyslu a poměrně vysoké číslo 12%
obyvatelstva regionu se stále věnuje zemědělství a lesnictví (viz. Graf č.2 – procentuální zastoupení odvětví).
4.2.3.2.
Ekonomická aktivita
Celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel v MAS Horní Pomoraví je 25 280, tedy téměř 50% z celkového počtu
obyvatel regionu. Značný podíl ekonomicky neaktivních připadá na seniory, tento trend se v posledních letech mírně
pozitivně mění.
4.2.3.3.
Nezaměstnanost
Nezaměstnanost v území je z velké části spojena s dopravní dostupností lokality, a tak lze pozorovat, že obce při
páteřních komunikacích mají srovnatelnou míru nezaměstnanosti s celorepublikovým průměrem, ale obce
v podhorských oblastech řeší problém s několikanásobně vyšší mírou nezaměstnanosti, přesahující dokonce hranici
20%. Viz graf č. 3 Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích regionu
Podmínky pro rozvoj ekonomických činností na území MAS Horní Pomoraví jsou ztížené, oblast je kritickou z hlediska
dopravní dostupnosti, informačních a telekomunikačních technologií, přísunu informací obecně, možnosti dalšího vzdělání.
V rámci rozvoje ekonomických činností v regionu klademe důraz na kvalitu, specifickou produkci, tradiční činnosti, šetrný
přístup k životnímu prostředí a snahu o zvýšení úrovně technologické vyspělosti.
Z celkového počtu nezaměstnaných tvoří 8,2% absolventi škol, tedy věkové skupiny do 30 ti let, kteří pokud nezískají
práci v regionu odchází z venkova do velkých měst. Z tohoto počtu je pak až 60% dívek.
Fiche SPL jsou nastaveny k posílení růstových hospodářských zdrojů regionu a zvýšení kvality života na jeho území.
Z hlediska priorit území a absorpční kapacity jsou zaměřeny na oblasti:
podnikání na venkově (diverzifikace, konkurenceschopnost, zavedení regionální značky)
rozvoje infrastruktury pro zkvalitnění dostupnosti služeb a zvýšení kvality života na venkově
rozvoje lidských zdrojů
4.2.4.
Jiné
Dalšími zdroji pro realizaci SPL jsou:
 úzká spolupráce se svazky obcí na území MAS
 působení Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO na území MAS
 spolupráce se strategickým partnerem Pivovar HOLBA a.s.
 příhraniční poloha regionu (Euroregion Glacensis) a partnerská spolupráce mezi obcemi ČR a PL
 meziregionální a mezinárodní partnerství MAS (partneři: MAS ŽIAR, MAS Rozvoj Hornej Nitry, MAS Horňácko
a Ostrožsko)
16
5. SWOT analýza
5.1 Vymezení SWOT analýzy
Písmena SWOT v sobě obsahují anglické výrazy:
SWOT analýza je metodou celkového určení pozitivních a negativních stránek území. Cílem SWOT analýzy je
identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení.
Zkratka SWOT:
Tento typ analýzy je také znám pod pojmem „vnější a vnitřní
S
STENGHTS
Silné stránky
analýza“.
W
WEAKNESSES
Slabé stránky
O
OPPORTINITIES
Příležitosti
T
THREATS
Ohrožení
Silné stránky, jsou zjednodušeně vše, v čem je území dobré, na
čem může stavět. Slabé stránky sestávají analogicky z věcí,
které území scházejí, které neprovádí či provádí špatně.
Silné a slabé stránky řadíme do tzv. vnitřní analýzy, která studuje záležitosti ovlivnitelné z pozice subjektu, který území
spravuje. Faktory, jež nelze efektivně ovlivnit, ale které je třeba zohlednit při tvorbě rozvojových dokumentů, zkoumá
vnější analýza, která se zabývá příležitostmi a hrozbami.
SWOT analýza umožňuje formulování strategické vize, usměrnění budoucího vývoje územního celku. Na základě určení
silných, slabých stránek, příležitostí a ohrožení lze stanovit směr zaměření strategického plánu.
SWOT analýza
Oblast Fiche č.1: Moderní zázemí pro zemědělskou prvovýrobu
Kvalitní zemědělská půda
Vysoký podíl ekologicky hospodařících zemědělců
Oblast Fiche č.2: Zakládání podniku a jejich rozvoj
Tradice ve zpracování domácích surovin (len, dřevo, kámen) a v průmyslových odvětvích (dřevařský, strojírenský,
potravinářský průmysl)
Dostatek volných lokalit k využití pro podnikání s poměrně příznivou cenou pozemků a nemovitostí
Nízká cena pracovní síly
Existence systému značení místních výrobků „JESENÍKY originální produkt“
S Oblast Fiche č.3: Atraktivní venkov
Kvalitní přírodní a životní prostředí v regionu
I
Tradice ubytovacích a stravovacích kapacit v regionu – hustá síť
L
Část regionu je součástí turisticky atraktivní destinace (Jeseníky, Orlické Hory – masiv Kralického Sněžníku),
N
schopná sehrát roli spojovacího článku (průjezd turistů a návštěvníků), ale i roli ubytovacího zázemí
É
Nabídka vhodných terénů pro cykloturistiku (zejména pro nenáročnou rodinnou cykloturistiku)
Oblast Fiche č.4: Moderní venkov – kvalitní občanské vybavení a služby
Dostateční síť mateřských škol a základních škol
S
Dostatečný počet středních škol, resp. absolventů, relativně široká nabídka středoškolských vzdělávacích oborů
T
Existence nabídky sociálních služeb a sítě jejich poskytovatelů – návaznost na Komunitní plánování sociálních
R
služeb v regionu
Á Oblast Fiche č.5: Tradiční venkov – zachování kulturního dědictví regionu
N
Existence chráněných přírodních lokalit a výtvorů
K
Existence regionálních atraktivit a tradičních každoročně se opakujících atrakcí (Akrobapart ve Štítech,
Kolštejnský okruh, Bioslavnosti, naučná stezka Pasák, významné kulturní a historické památky), významné
Y
osobnosti (Jan Eskymo Welzl – polárník, Obr Drásal, F.Schubert)
Tradiční sportovní akce
Aktivní spolky v regionu (fotbal, hasiči)
Oblast Fiche č.6: Vzdělávání a informace
Působení nestátních neziskových organizací – Klub pro rozvoj Horního Pomoraví, Dětský svět Zábřeh, KČT,
Sportovní kluby města Zábřeha, PRO-BIO svaz ekologických zemědělců, Sdružení zaměřená na činnost dětí
Možnosti jazykového vzdělávání
Aktivní působení MŠ, ZŠ i SŠ v regionu
17
S
L
A
B
É
S
T
R
Á
N
K
Y
Oblast Fiche č.7: Regionální produkce –zdroj rozvoje regionu
Existence tradice zpracování kvalitních zemědělských produktů v regionu
Existence zpracovatelů bio produkce
Existence systému značení místních výrobků „JESENÍKY originální produkt“
Oblast Fiche č.8: Venkovská turistika
Kvalitní přírodní a životní prostředí v regionu
Významný rozvojový potenciál v oblastech:
- Poznávacího CR – přírodní atraktivity, sakrální objekty, objekty venkovského charakteru a podmínky pro
venkovský turismus (vč.agro a ekoagro)
- Aktivní rekreace (aktivní dovolená) využívající zajímavé nabídky cyklotras, tras pro pěší turistiku, nabídky vodních
ploch a toků, hippoturistiky a jezdectví, sběr hub
Oblast Fiche č.9: Venkov – místo pro život
Dostatečná síť místních komunikací
Zájem obyvatel obcí o příjemné životní prostředí v obcích
Průřezová oblast všemi Fichemi:
Spolupráce Svazku obcí Mikroregionu Zábřežsko a Svazku obcí regionu Ruda s MAS Horní Pomoraví
Existence hraničního přechodu Staré Město – Nowa Morava a partnerství mezi některými členskými obcemi
s partnery v Polsku
Nízký stupeň diverzifikace zemědělské činnosti
Omezení spojená se zemědělským podnikáním v chráněných oblastech
Omezení zemědělského podnikání vyplývající ze neexistence či zastarání územních plánů obcí
Nízký stupeň péče o vzhled obcí a krajiny
Úpadek tradičních průmyslových odvětví – nezaměstnanost obyvatel se základním a odborným vzděláním
Nadprůměrná míra nezaměstnanosti ve srovnání s ČR
Nedostatečná připravenost rozvojových ploch
Nedostatečná informovanost o možnostech vlastního podnikání
Nedostatečný finanční kapitál pro zakládání nových a rozvoj stávajících firem
Kvalifikace/kvalita pracovní síly mnohdy neodpovídá potřebám a požadavkům zaměstnavatelů
Řada vysokoškoláku má sice trvalý pobyt v regionu, ale pracuje mimo něj
Oblast Fiche č.3: Atraktivní venkov
Neexistence výrazných z pohledu známosti resp. návštěvnosti významných přírodních atraktivit neregionálního
významu
Nevyužití místních atraktivit
Nedostatek alternativních atrakcí pro návštěvníky a turisty v případě špatného počasí
Nedostatečné služby v cestovním ruchu
Málo nadstandardních zařízení v pohostinství a ubytování, nízká kvalita služeb
Malá spolupráce subjektů podnikajících v cestovním ruchu
Nedostatečná nabídka produktů cestovního ruchu a nedostatečná propagace turistických cílů
Nedostatečná vybavenost sportovních areálů
Nedostatečná technická infrastruktura
Nedostatečně řešená problematika bydlení seniorů, sociálně slabých a mladých rodin
Nedostatek kulturních vyžití
Nedostatek aktivit pro trávení volného času
Oblast Fiche č.5: Tradiční venkov – zachování kulturního dědictví regionu
Nízký stupeň využití místních atraktivit
Zanedbaný stav některých místních památek
Nízká perspektiva budoucího uplatnění pro absolventy
Omezené možnosti dalšího vzdělávání
Nízké environmentální povědomí obyvatelstva
Neexistence centra pro ekologické vzdělávání
Oblast Fiche č.7: Regionální produkce – zdroj rozvoje regionu
18
P
Ř
Í
L
E
Ž
I
T
O
S
T
I
Absence charakteristických regionálních produktů a tradičních suvenýrů
Slabé technologické zázemí místních firem vedoucí ke zlepšení zpracování produkce
Nízká míra spolupráce mezi producenty příp. prvovýrobci v území
Chybějící infrastruktura obcí pro návštěvníky (např. veřejné WC, cykloodpočivky)
Nedostatečná síť pěších a tematických stezek
Nevyjasněnost vlastnických vztahů pro budování tematických stezek
Velmi špatná kvalita místních komunikací
Nahodilé úpravy veřejných prostranství bez konceptů kombinujících zeleň, mobiliář a pevné plochy
Budování veřejných prostranství bez spojení s životem v obci
Nevyhovující dostupnost na síť rychlostních komunikací ,špatný technický stav komunikací, špatné napojení na
páteřní silniční tahy, relativně špatná dostupnost (autobusové spojení, napojená na železnici) mezi obcemi
regionu.
Posilování patriotismu obyvatel ve vztahu k regionu, identifikace obyvatel s problémy regionu
Orientace na využívání obnovitelných místních energetických zdrojů
Orientace na využívání moderních technologií v zemědělství
Rozvoj ekologického zemědělství
Rozvoj pracovních příležitostí v důsledku nových usídlení nového investora či rozvoje stávajících firem
Nalezení vhodných způsobů využití příznivých geografických, přírodních a demografických podmínek, volných
podnikatelských ploch, průmyslových areálů a budov v útlumových závodech a podnicích pro rozvoj podnikání
Možnost využití podpor pro malé a střední podnikání
Koncepční řešení rozvoje cestovního ruchu, zkvalitňování ubytovacích a stravovacích kapacit a souvisejících
služeb kulturního a sportovního využití, rozvoj agroturistiky, cykloturistiky, vodní turistiky, rozšíření celoročního
využívání zařízení cestovního ruchu
Rostoucí zájem o poznávací turistiku kombinovanou se zábavním programem a rostoucí zájem obyvatel ČR o
domácí turistiku
Vytvoření motivačních programů pro subjekty v cestovním ruchu (např.nejlepší ubytovatel,…..)
Orientace cestovního ruchu na zahraniční trhy (Polsko, Slovensko, Německo)
Vytvořit specifické atraktivity regionu pro vybrané cílové skupiny turistů a návštěvníků
Vytváření nabídky pro trávení volného času obyvatel
Rozsáhlejší začlenění škol a neziskových organizací do systému nabídky volnočasových aktivit
Poskytování sociálních služeb na principu komunitního plánování v regionu
Zvyšování podílu nestátního sektoru na poskytování zdravotnických, kulturních, sociálních a vzdělávacích služeb
Využití tradic a zajímavostí regionu
Oživení památek místního významu
Zvyšování informovanosti o rozvoji venkova, předávání know-how, seznamování se s příklady dobré praxe
Zvyšování zájmu obyvatel o komunitní život
Posilování patriotismu obyvatel ve vztahu k regionu, identifikace obyvatel s problémy regionu
Zavedení regionální značky pro značení místních produktů
Zvyšování konkurenceschopnosti zpracovatelských podniků, které jsou zaměřeny na výrobu potravin a krmiv
Rozšíření nabídky pracovních příležitostí
Koncepční řešení rozvoje cestovního ruchu, zkvalitňování ubytovacích a stravovacích kapacit a souvisejících
služeb kulturního a sportovního využití, rozvoj agroturistiky, cykloturistiky, vodní turistiky, rozšíření celoročního
využívání zařízení cestovního ruchu
Rozvoj venkovské turistiky zaměřené na aktivní činnosti a poznávání
19
O
H
R
O
Ž
E
N
Í
Zvyšování kvality komunikací v obcích
Zlepšování vzhledu obcí
Budování zázemí v centrech obcí pro setkávání občanů a komunitní život
Rozvoj zelených ploch v obcích
Zlepšení spolupráce zastupitelů obcí s podnikatelskými subjekty
Zlepšit dostupnost regionu vlakem a autobusem
Využití podpory rozvoje lidských zdrojů z fondů EU (ESF, ERDF, EAFRD)
Chátrající zemědělské stavby v regionu, vznik brownfields
Snižování konkurenceschopnosti z důvodu zastarávání technologií
Zvyšování nároků na zemědělské prvovýrobce z hlediska legislativy a norem
Výrazné změny klimatických podmínek ovlivňující způsob hospodaření v regionu
Odchod kvalifikovaných zaměstnanců
Nezájem podnikatelských subjektů o rozvoj podnikání v důsledku nepřipravenosti území
Nedostatečné investice do zvyšování kvality ubytovacích a stravovacích zařízení
Další růst cen plynu a elektřiny a s tím související změna vytápění na tuhá paliva – zhoršení kvality ŽP
Podcenění významu cestovního ruchu jako předmětu podnikání, lidského faktoru a profesionální přípravy
odborníků v oblasti cestovního ruchu
Chybějící marketingový a motivační systém pro návštěvníky a turisty (návštěvnické karty, slevové karty, speciální
nabídky atd.), využívající již existujících turistických atraktivit
Velmi omezená nabídka v oblasti turistických produktů a produktových balíčků
Chybějící cizojazyčné mutace u většiny nabídek subjektů podnikajících v oblasti cestovního ruchu, a to jak
v oblasti tištěných, tak i elektronických médií, zejména pak nedostatečná nabídka informací v polštině
Stárnutí populace kladoucí vyšší nároky na sociální služby
Snižování počtu obyvatel mladé generace důsledkem nedostatečného infrastrukturálního vybavení obcí
Morální a technické zastarávání občanského vybavení v obcích, vedoucí k jeho nevyužívání
Chybějící zavedená, na trzích (domácím i zahraničních) cestovního ruchu pozitivně vnímaná významná atraktivita
(např. památka UNESCO, národní kulturní památka atd.)
Chybějící systematická propagace drobných místních památek a atraktivit
Nízký důraz na informace, jako zdroj rozvoje venkovského života
Omezení a restrikce ze strany vlastníků pozemků, na nichž by mohly být stezky budovány
Nedostatek finančního kapitálu pro technologické investice do výroby a zařízení
Nezájem turistů o oblast podhůří Jeseníků
Neschopnost subjektů dohodnout se na poskytnutí pozemků pro budování tematických stezek
Nesystematické investice do veřejných prostranství
Podcenění vzhledu veřejných prostranství pro atraktivitu obce, jako místa pro bydlení a podnikání
Zhoršení mezilidských vztahů a možnosti spolupráce
Nedostatek financí na infrastrukturální projekty / nedostatečný potenciál pro využití dotačních zdrojů
20
5.2 Metodika SWOT analýzy
SWOT analýza je metoda, pomoci které je možno identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení, spojené s
určitým projektem, typem podnikání, opatřením, politikou apod. Jedná se o metodu analýzy užívanou především v
marketingu, ale také např. při analýze a tvorbě politik.
S její pomocí je možné vyhodnotit stávající silné stránky či rozvojové možnosti území MAS, nalézt problémy nebo
ohrožení růstu. Je součástí strategického (dlouhodobého) plánování rozvoje regionu.
Základ metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4 výše uvedených
základních skupin. Vzájemnou interakcí faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a
nebezpečím na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich
vzájemného střetu.
Základem pro uvedenou SWOT analýzu byla pracovní setkávání členů MAS při tvorbě Integrované strategie území
Zábřežska a původního Horního Pomoraví, která probíhala v roce 2007.
Původní analýza Zábřežska byla rozdělena do několika oblastí, pro které se zpracovávala samostatně:
 Lidské zdroje a ekonomické prostředí
 Infrastruktura
 Cestovní ruch
 Životní prostředí
V obcích původního Horního Pomoraví vytvářeli souhrnnou SWOT analýzu.
V obou případech byly použity metody komunitního plánování (facilitace jednání byla prováděna Centrem pro
komunitní práci Střední Morava) – brainstorming, jednání pracovních skupin, zveřejnění a připomínkování návrhů
Pro potřeby SPL byla na jednání Programového výboru SWOT analýza zredukována na oblasti, které se týkají Programu
obnovy venkova a může tak být smysluplně využita pro nastavení jednotlivých Fichí.
Při aktualizaci dokumentu byla SWOT analýza upravena dle výstupů brainstormingu při veřejném projednání a na
základě výstupů z jednání Programového výboru.
6. Strategie
6.1.
Priority a cíle
6.1.1. Priority a cíle SPL – jejich specifičnost pro dané území
Priority a cíle SPL byly vytvářeny na základě potřeb území, a to využitím analýz z Integrovaných strategií území
(Zábřežsko; 2007 a Horní Pomoraví; 2007), využitím výstupů z komunitního plánování a na základě propojení těchto
výstupů s možnostmi financování projektů prostřednictvím Programu rozvoje venkova.
Celkový cíl
Globálním cílem Strategického plánu LEADER je konkurenceschopnost a vyvážený rozvoj regionu MAS Horní Pomoraví
prostřednictvím podpory projektů vedoucích k diverzifikaci podnikatelských činností a zavedení regionálního značení
produkce a služeb.
Strategické cíle (podle jednotlivých fichí):
 restrukturalizace zemědělské a potravinářské výroby ve prospěch kvalitních regionálních produktů a služeb
 podpora nových produktů, postupů využívajících moderních technologií šetrných k životnímu prostředí
 zhodnocení místní produkce, nalezení nového trhu pro místní produkty, podpora finalizace produktu
v regionu
 podpora venkovské ekonomiky zakládáním nových a rozvojem existujících podniků nejmenší velikosti –
mikropodniků, včetně nových živností v oblasti služeb, výroby a zpracování
 vytváření nových pracovních míst a rozvoj hospodářské struktury nezemědělských aktivit
21




výrazné posílení ekonomického potenciálu a zajištění podmínek pro kvalitní život místních obyvatel a stabilitu
venkovského prostoru při podpoře zaměstnanosti, rozvoj aktivit v rámci venkovské ekonomiky směrem
k činnostem v cestovním ruchu (především agroturistika), specifickým cílem je diverzifikace činností
zemědělských subjektů směrem k nezemědělským činnostem
zvýšení atraktivity venkovských obcí a malých měst zkvalitňováním občanského vybavení a služeb, základní
dopravní a technické infrastruktury a tím i zlepšení životních podmínek a zvýšení atraktivity vesnic pro
bydlení, podnikání a relaxaci
obnova, záchrana a oživení kulturního dědictví a jeho nové využití - zvýšení atraktivity regionu a zachování
kulturního dědictví, prostřednictvím kterého dojde k posílení sounáležitosti lidí s regionem
zajištění průběžného a dlouhodobého vzdělávání odborných pracovníků i žadatelů o dotace, aby bylo
zajištěno vytváření kvalitních projektů s ohledem na trvale udržitelný rozvoj regionu. Vzdělávání v rámci aktivit
podporovaných v ose III
Tabulka č..9: Specifičnost priorit a cílů SPL pro dané území
Moderní zázemí pro zemědělskou
prvovýrobu
Zakládání podniků a jejich
rozvoj
Fiche č. 2
Fiche č. 1
SPL/ Fiche
Průnik PRV
Priority ISŮ
Opatření/aktivity ISÚ
Z: Prioritní osa č.1 Životní
prostředí
Opatření 1.4.3. Ekologické formy hospodaření
HP:
Prioritní
osa
č.2
Aktivita č.2.1.4 Podpora pěstování plodin vhodných
Obnovitelné zdroje energie
k alternativnímu vytápění
Opatření I.1.1.1
Modernizace
zemědělských podniků
Aktivita 4.1.1 Využití regionálních bio produktů
HP: Prioritní osa č.4 Podpora
zemědělství a zpracování Aktivita 4.2.1 Investice na zavádění metod a
zkvalitnění technologií pro pěstování a chov,výrobu
regionálních výrobků
a zpracování kvalitních zeměděl.produktů
Aktivita 4.2.3 Podpora přímé výroby, zpracování a
prodeje zemědělských výrobků
Opatření III.1.2. Podpora
zakládání podniků a
jejich rozvoje
Z: Prioritní osa č.3
Podnikatelské příležitosti
Opatření 3.1.2. Zakládání a rozvoj drobných
řemesel
Opatření 3.1.4. Rozvoj ploch a areálů určených pro
podnikání (rekonstrukce, opravy, výstavba)
HP Prioritní osa č.8 Podpora
projektů spolupráce na území
Aktivita 8.2.3 Podpora specializace na specifické
MAS Horní Pomoraví
místní produkty (bioproduky, místní řemesla)
Opatření 3.2.1. Služby cestovního ruchu
Atraktivní venkov
Fiche č. 3
Opatření 3.2.2. Infrastruktura pro rozvoj CR
Opatření 3.2.3. Propagace regionu a místních
subjektů
Opatření III.1.3. 2.
Ubytování a sport
Aktivita 3.4.2 Budování nových cyklostezek a
cyklotras
Aktivita 3.4.3 Propojení sítě cyklo a běžeckých tras
HP: Prioritní osa č.3 Rozvoj
mezi obcemi
turistiky, sportovních aktivit a
dalších doprovodných aktivit
Aktivita 3.4.5 Budování doprovodné infrastruktury
Aktivita 3.5.3 Výstavba a rekonstrukce areálů pro
potřeby agroturistiky a ekoturistiky
22
Moderní venkov – kvalitní občanské
Fiche č. 4
Infrastruktura
Z: Prioritní osa č.4 Lidské
zdroje
Opatření III.2.1.2.
Občanské vybavení a
služby
Opatření 2.4.2. Rekonstrukce, výstavba, opravy
veřejných objektů v majetku obcí
Opatření 4.2.1. Výstavba, rekonstrukce a vybavení
objektů pro rozvoj LZ (včetně objektů školských)
Opatření 4.4.1. Výstavba,rekonstr. a obnova či
doplnění vybavení objektů pro provoz soc.služeb
Volnoč.aktivity
HP: Prioritní osa č.1
Zkvalitnění dopravní a
technické infrastruktury
turistiky, sport. a dalších
doprovodných aktivit
Opatření 5.1.1. Vybavení pro kulturní, sportovní
společenské akce
Aktivita č.1.2.6 Rekonstrukce a budování pouličních
osvětlení
Aktivita 3.1.5 Obnova vybavení kin a zkvalitnění
jejich využití
Aktivita 3.1.8 Podpora zajištění materiálního a
technického vybavení pro pořádání kulturních a
společenských akcí
Aktivita 3.3.2 Vytvoření komplexní studie mapující
kulturní památky v regionu
Tradiční venkov – zachování kulturního dědictví regionu
Fiche č. 5
Aktivita 3.3.4 Projekty obnovy a rekonstrukce
drobných kulturních památek
turistiky, sportovních aktivit a Aktivita 3.3.5 Projekty obnovy a údržby movitých i
dalších doprovodných aktivit nemovitých památek (kostely, kapličky)
Aktivita 3.7.5 Rekonstrukce a budování
víceúčelových hřišť a areálů pro děti, mládež a
dospělé
Aktivita 3.7.8 Rekonstrukce sokoloven v regionu
Opatření III.2.2. Ochrana
a rozvoj kulturního
dědictví venkova
Aktivita 3.7.10 Budování kluboven a společenských
místností pro spolky a zájmová sdružení
HP: Prioritní osa č.5 Udržení
obyvatel – zkvalitnění
bydlení, rozvoj pracovních
příležitostí, kvalitní život a
kulturní vyžití
Aktivita 5.4.1 Budování a rozvoj tzv.“Komunitních
škol a center“
Aktivita 5.6.3 Obnova a rekonstrukce budov jeslí,
mateřských a základních škol v regionu
Aktivita 5.6.4 Zajištění a zkvalitnění služeb pro
seniory – budování center pro seniory, domů s
pečovatelskou službou a doplňkové služby
Vzdělávání a informace
Fiche č. 6
Aktivita 5.6.5 Podpora vzniku rodinného centra
Opatření III.3.1.
prostředí
Opatření 1.1.1. Environmentální vzdělávání,
výchova, osvěta
Opatření 3.1.1. Poradenství, výchova a osvěta v
oblasti zakládání a rozvoje podnikání
Z: Prioritní osa č.4 Lidské
zdroje
Opatření 4.1.1. Vzdělávání, výchova a osvěta
zaměřená na zvyšování adaptability pracovních sil
Z: Prioritní osa č.6 Partnerství Opatření 6.1.1. Rozvoj místního partnerství
23
a spolupráce
Regionální produkce – zdroj
rozvoje regionu
Venkov - místo pro
Venkovská turistika
život
Fiche č. 9
Fiche č. 8
Fiche č. 7
Vytvoření a udržení
efektivního systému
partnerství
Opatření I.1.3.1
Přidávání hodnoty
zemědělským a
potravinářským
produktům
Opatření III.1.3.1
Rozhledny, pěší trasy,
vinařské stezky,
hippostezky a další
tematické stezky
Opatření III.2.1.1.
Obnova a rozvoj vesnic
Opatření 6.1.2. Vznik a realizace společných
projektů v rámci národního a mezinárodního
partnerství
Aktivita 7.1.2 Zapojení mládeže žen a jiných
minoritních skupin obyvatel do plánování rozvoje a
realizace konkrétních aktivit
prostředí
Opatření 1.4.2. Zavádění systému hodnocení
dopadu regionální produkce na životní prostředí,
místní značení produktů
Opatření 3.1.3. Rozvoj a propagace místní
produkce
Aktivita 4.1.3 Zavedení regionální značky pro
HP: Prioritní osa č.4 Podpora
místní produkty
zemědělství a zpracování
Aktivita 4.2.3 Podpora přímé výroby, zpracování a
regionálních výrobků
prodeje zemědělských výrobků
Opatření 3.2.2. Infrastruktura pro rozvoj CR
Aktivita 3.4.2 Budování nových stezek a a
tematických tras
turistiky, sportovních aktivit a
dalších doprovodných aktivit
Aktivita 3.4.5 Budování doprovodné infrastruktury
Infrastruktura
Zkvalitnění dopravní a
technické infrastruktury
Aktivita č. 1.2.5 Rekonstrukce a budování chodníků
a místních komunikací v obcích regionu
Aktivita 3.3.1 Revitalizace středů obcí – udržení
tradičního charakteru vesnic
Vyznačené priority vyjadřují specifičnost území s nadprůměrným procentem ekologických zemědělců a celkové
zaměření SPL na konkurenceschopnost a vyvážený rozvoj regionu MAS Horní Pomoraví prostřednictvím podpory
projektů vedoucích k diverzifikaci podnikatelských činností a zavedení regionálního značení produkce a služeb.
6.1.2. Vztah SPL ke struktuře PRV
V rámci SPL jsou rozpracovány priority ISÚ, které jsou financovatelné z Programu rozvoje venkova, priority zaměřené
na diverzifikaci ekonomických činností na venkově, zvyšování konkurenceschopnosti a zaměstnanosti a zvýšení kvality
života na venkově.
Fiche 1: Moderní zázemí pro zemědělskou prvovýrobu
Hlavní opatření: I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků
Fiche 2:
Zakládání podniků a jejich rozvoj
Hlavní opatření: III.1.2.
Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje
Fiche 3:
Atraktivní venkov
Hlavní opatření: III.1.3.2. Ubytování a sport
Fiche 4:
Moderní venkov – kvalitní občanské vybavení a služby
Hlavní opatření: III.2.1.2 Občanské vybavení a služby
Fiche 5:
Tradiční venkov – zachování kulturního dědictví regionu
Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova
Fiche 6:
Vzdělání a informace
24
Fiche 7:
Regionální produkce – zdroj rozvoje regionu
Hlavní opatření: I.1.3.1.
Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům
Fiche 8:
Hlavní opatření: III.1.3.1 Rozhledny, pěší trasy, vinařské stezky, hippostezky a další tematické stezky
Fiche 9:
Venkov – místo pro život
Hlavní opatření: III.2.1.1: Obnova a rozvoj vesnic
6.2.
Způsob dosahování cílů a priorit
6.2.1. Způsob naplňování cílů a priorit
Dosahování cílů a priorit je sledováno prostřednictvím činnosti Monitorovacího výboru MAS, který každoročně
vyhodnocuje naplňování všech strategických dokumentů, vytvořených na území MAS, naplňování indikátorů úspěchu
realizace integrované strategie a naplňování kritérií pro monitoring a hodnocení, stanovených MAS pro projekty
v rámci programu LEADER
Stanovené cíle a priority jsou naplňovány realizací konkrétních projektů (opatření / aktivit) obcí, neziskových
organizací a podnikatelských subjektů.
Výše jmenované subjekty jsou nositelé záměrů, k jejichž rozpracování a případnému zažádání o dotaci na jejich
realizaci jim dopomáhá sekretariát MAS – projektoví manažeři. Dále jim MAS poskytuje poradenství v průběhu
realizace a vyhodnocování projektů.
Důležitým předpokladem pro dosažení stanovených cílů a priorit je vedle reálnosti stanovení cílů (což bylo zajištěno
komunitním vytvářením strategií) také absorpční kapacita regionu. MAS se snaží tuto kapacitu „lidských zdrojů“
zvyšovat cíleným vzděláváním žadatelů, příjemců podpory a veřejnosti.
Vážným problémem je schopnost měření některých cílů a priorit, které byly v rámci ISÚ stanoveny. Díky přesnému
vymezení způsobilých kódů a kritérií pro monitoring a hodnocení v SPL se však při realizaci SPL je tento problém
minimalizován.
Dopady SPL a jeho v období 2009 – 2010
Tabulka č. 10: Monitorovací indikátory v rámci Fichí
Fiche
Fiche č.1:
Regionální
produkce – zdroj
rozvoje regionu
Projekty přislíbeno/naplněno
2 zrekonstruované stávající budovy
228 m2 zrekonstruovaných budov
4 nové doprovodné zemědělské stavby
Projekty doposud nenaplněno
Počet technologií zefektivňujících, modernizujících
výrobu
Počet zařízení k využití biomasy
Počet technologií vedoucí ke zlepšení zpracování
zemědělských a potravinářských výrobků
Počet nově nabízených místních produktů
Počet nově vytvořených pracovních míst
Počet rekonstruovaných / modernizovaných
1 nově budované/ 2 rekonstr. provozovny objektů na provozovny
Plocha upravených ploch pro zřízení či rozvoj
Fiche č.2:
stávající provozovny
16 nových zařízení (strojů, zařízení,
Zakládání podniků technologií) sloužících k založení a rozvoji
a jejich rozvoj
1 nově nabízený místní produkt
6 podpořených mikropodniků
4 nově vytvořená pracovní místa
25
27 nově vybudovaných lůžek
Fiche č.3:
Atraktivní venkov
1 nově vytvořené pracovní místo
Počet zařízení nově zřízené infrastruktury pro
venkovskou turistiku (pěší, lyžařské trasy),
odpočinková místa, směrové tabule
Počet obnovených nebo nově nabízených
regionálních služeb
Počet nových / zrekonstruovaných provozoven
určených pro nezemědělskou činnost
Počet nového zařízení a technologií sloužících k
diverzifikaci nezemědělských činností
10 zrekonstruovaných stávajících budov
3 251 m2 regenerovaných / obnovených
prostranství
2 985 m2 nově vybudovaných veřejných
prostranství
10 nově vytvořených prostor pro
Fiche č.4:
Moderní venkov – multifunkční využití
kvalitní občanské 21 nových technologií, zařízení, vybavení
vybavení a služby pro občanské vybavení a služby
8 ks materiálně-technického zázemí pro
komunitní, spolkové, společenské,
sportovní, environmentální, kulturní a
církevní aktivity
2 nově vytvořená pracovní míst
1 studie / program obnovy, využití a
regenerace kulturního dědictví venkova
6 památek místního významu
Fiche č.5:
Tradiční venkov –
zachování
kulturního
1 vybudovaná výstavní expozice
dědictví regionu
2 zařízení a vybavení pro provoz expozic
Fiche č.6:
Vzdělávání a
informace
6.3.
Počet vydaných publikací
Počet stavebně-historických průzkumů
Počet účastníků seminářů (min.40 osob)
Zapojení inovačních prvků
6.3.1. Změny oproti dosavadní praxi řešení místních problémů
Program LEADER zásadně měnil dosavadní praxi řešení místních problémů v mnoha oblastech.
Inovační přístupy SPL k řešení rozvoje území spočívají zejména v uplatňování nových metod řízení, koordinace
rozvojových aktivit, vzájemné komunikace, lepšího využití lidských zdrojů a finančních zdrojů území. MAS Horní
Pomoraví nastavila tento efektivní systém při realizaci programu LEADER ČR 2007.
Participaci na činnosti Místní akční skupiny Horní Pomoraví dostávají zástupci neziskových organizací, podnikatelů a
samosprávy možnost vytvářet vhodná a účinná partnerství, za účelem optimálního nasazení zdrojů a využití
příležitostí, které region MAS poskytuje. Uplatněním zásad programu LEADER, a to především přístupu „zdola nahoru“,
je zcela novým prvkem rozvojových aktivit, které umožňují vzájemné zapojení občanů a organizací regionu MAS do
rozhodovacích procesů a využití jejich potenciálu.
26
Spolupráce obcí
Prostřednictvím MAS byl nastaven efektivní systém meziobecní spolupráce na poměrně velkém území 46 obcí.
Spolupráce je praktikována nejen díky společným setkáním starostů – tematicky zaměřeným na řešení problémů
samospráv, ale také na společné kulturní či sportovní aktivity. Postupně se spolupráce dostala také na úroveň realizace
společných projektů (při účasti více obcí např. v tematice cyklodopravy, energetické koncepce, propagace...), ale také
dochází k přenosu zkušeností z realizace projektů i běžné činnosti obecních samospráv.
Mezisektorová spolupráce
Metoda LEADER umožnila rozvoj spolupráce mezi jednotlivými sektory – obce, podnikatelé, neziskové organizace, další
partneři. Což nebylo v regionu běžné, subjekty vystupovaly pouze v rámci dodavatelských vztahů – pouze u některých
obcí fungovala spolupráce obcí a neziskových organizací.
V současné době jsou využívány možnosti všech tří sektorů při realizaci řady projektů. V této oblasti je do budoucna
stále co rozvíjet, a to nejen na regionální úrovni, ale je třeba využít synergického efektu, který tahle spolupráce
umožňuje a především ji řádně legislativně upravit.
Rozvoj občanské společnosti
Aktivity MAS rozvíjí občanskou společnost v regionu. Díky účasti na zpracování strategických dokumentů, má široká
veřejnost možnost podílet se na rozvoji „svého“ regionu. Výstupy z jednání MAS jsou také přenášeny na obecní úroveň
a řada přijatých opatření má původ v zapojení veřejnosti v rámci činnosti MAS.
MAS také podporuje činnost dalších neziskových organizací, a to nejen díky pomoci při získávání dotací na realizaci
zajímavých projektů, ale také vlastí účastí na realizovaných projektech či akcích.
Systém řízení a koordinace
Působení MAS v regionu lze hodnotit již jako působení místní rozvojové agentury, která nejen vytváří strategické plány
rozvoje území (za účasti veřejnosti), ale také řídí a koordinuje rozvojové aktivity.
Manažeři poskytují kompletní servis v rámci projektového řízení – předprojektové poradenství, nasměrování
investičních záměrů na možnost získání externích zdrojů, přípravu žádostí o dotace a kompletaci povinných příloh,
doplnění podkladů k podpisu Smlouvy, úkony při realizaci projektu – výběrové řízení, hlídání harmonogramu, rozpočtu
a monitorovacích ukazatelů projektu, závěrečné vyhodnocení, vč. závěrečných zpráv a monitoring projektu.
Navíc dochází k přenosu zkušeností z přípravy a realizace projektů mezi jednotlivými subjekty v regionu.
MAS Horní Pomoraví je také často iniciátorem společných projektů.
Informovanost
Činnost MAS rozvíjí systém informovanosti v regionu prostřednictvím:
 přímého rozesílání emailů
 webových stránek
 informačních schůzek
 pořádání kurzů, seminářů, vzdělávacích akcí, exkurzí
Regionální produkce
Dlouhodobé zaměření MAS směřuje k zavedení značení místních produktů a služeb. Jedná se o systém, který nejen že,
zdůrazní jedinečnost regionu, kde produkt vzniká, ale posílí také patriotismus místních obyvatel a klade důraz na
ekologickou stopu produkce.
Udržitelný rozvoj
Spolupráce subjektů MAS na poměrně velkém území umožňuje plánovat rozvoj regionu v rámci jednotlivých vazeb
dopadů lidských aktivit a jejich dlouhodobé udržitelnosti. Při plánování rozvoje je také zapojena široká veřejnost.
6.3.2. Výčet inovačních aktivit
Vedle inovačních aktivit uvedených v kap. 6.3.1 jsou v rámci SPL akcentovány inovační přístupy u jednotlivých Fichí :
Výčet inovačních aktivit
využití místních zdrojů
Fiche 1
podpora místního ekonomického trhu
vznik nových živností, které se v obci nevyskytují; doplnění chybějících služeb pro místní obyvatelstvo
Fiche 2
vznik a rozvoj živností s vazbou na místní produkci, místní zdroje
rozvoj živností produkujících specifickou místní produkci/služby
27
Fiche 3
Fiche 4
Fiche 5
Fiche 6
Fiche 7
Fiche 8
Fiche 9
vytváření místního trhu
spolupráce výrobců s poskytovateli služeb
zkracování cesty produktu od výrobce ke spotřebiteli
vytváření balíčků služeb
podporování nabídky místních produktů a regionálních služeb
začlenění marketingu regionálních produktů
uplatnění spolupráce mezi výrobci a poskytovateli služeb, podpora komunikace a spolupráce mezi
partnery v regionu
vazba na místní tradice
propagace venkova, ekologického zemědělství, myšlenky udržitelného rozvoje a zodpovědného
přístupu k přírodním zdrojům
vytváření uceleného systému informování
víceúčelové/multifunkční využití rekonstruovaných budov
vazba akce na posílení komunitního/společenského života obce
upevnění identity místního obyvatelstva s regionem s využitím místního potenciálu a historických
vazeb
spoluinstalace informačních tabulí k rekonstruovaným/modernizovaným objektům
využití moderních technologií a přístupů, důraz na úspory energie, využívání obnovitelných zdrojů a
místních surovin
upevnění identity místního obyvatelstva s regionem s využitím místního potenciálu a historických
vazeb
umístění informačních tabulí k opraveným památkám
oprava objektů a jejich následné víceúčelové využití
služby nabízené spolky pro rozvoj venkova
podpora spolkové činnosti na venkově
diverzifikace činností
využití místních produktů k vytvoření ekonomické sítě
spolupráce – vznik nových vazeb v návaznosti na produkty
zapojení dětí a mládeže do inovace
zapojení rodičů do podpory aktivit dětí a mládeže
vzdělávání vedoucích, rodičů, pedagogů ve vzájemné spolupráci
využití místních zdrojů
vytváření místní/regionální produkce (produkty budou certifikovány jako místní produkt)
podpora místního ekonomického trhu
propojování stávajících a nových tras, tematických tras navzájem a také spolu s dalšími atraktivitami
vytváření uceleného systému informování
komplexní vnímání veřejného prostoru jako místa pro komunitní život v obci
6.3.3. Způsob využití místního potenciálu k inovacím
V rámci SPL bude k inovacím především využit:
- lidský potenciál
(schopnost spolupráce, nových přístupů, zvyšování kvalifikace a zkušeností)
- hospodářský potenciál (vysoký počet ekologicky hospodařících zemědělských subjektů, vznik nových ekonomických
činností v regionu)
- technologický potenciál (přidávání hodnoty produktům, zvyšování konkurenceschopnosti)
- přírodní potenciál
(využití přírodních zdrojů v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje + genus loci)
6.3.4. Přínos, účinnost a udržitelnost inovací na území MAS
Vzhledem ke skutečnosti, že většina inovativních přístupů metody LEADER je pouze o zvýšené aktivitě místních
obyvatel, je pro udržitelnost nezbytné zachovat v regionu stále „hybatele“, který bude motivovat místní subjekty
k aktivitě, tj. administrativní zázemí MAS.
28
Do roku 2013 bude aktivita podněcovaná možností získání dotace na realizaci rozvojových projektů, po roce 2013
bude situace obtížnější, ale snahou MAS, je cílenou podporou právě připravit region na situaci po roce 2013. Nastavit
systém, kdy území bude disponovat dalším rozvojovým fondem, který bude poskytovat dotace na zajímavé projekty
především z oblasti neziskové a pro začínající podnikatele, či podnikatele zavádějící nové produkty či služby na trh.
Přínos a účinnost inovací bude monitorována postupně při realizaci SPL, za tyto činnosti bude zodpovědný
Monitorovací výbor.
6.4.
Finanční plán
Zdůvodnění rozvržení finančních prostředků
Rozdělení finančních prostředků bylo vyhodnocováno na jednáních Programového výboru, který dospěl k rozhodnutí,
že finanční prostředky budou rozdělovány na základě výzev ve vazbě na výsledky monitoringu naplňování kritérií pro
monitoring a hodnocení.
Byl stanoven předpoklad, že každá Fiche bude vyhlášena min. 1x za 2 roky
Tabulka č. 11: předpokládané a skutečné čerpání v letech 2009 - 2010
Fiche
Fiche č. 1
Fiche č. 2
Fiche č. 3
Fiche č. 4
Fiche č. 5
Fiche č. 6
Název Fiche
Regionální produkce – zdroj rozvoje regionu
Zakládání podniků a jejich rozvoje
Atraktivní venkov
Moderní venkov
Tradiční venkov– zachování kultur.děd.
předpoklad
30%
2,5%
17,5%
30%
17,5%
2,5%
skutečnost
6,2%
7,5%
9%
53,6%
23,6%
0%
Graf č: 6: předpokládané a skutečné čerpání v letech 2009 - 2010
Členové programového výboru při svém rozhodování posuzovali, na základě zkušeností z prvních tří realizovaných
výzev, důležitost a zájem o jednotlivé oblasti investic pro naplnění SPL a absorpční kapacitu regionu a stanovili
rozložení financí. Na základě zjištěných hodnot čerpání a naplňování monitorovacích indikátorů rozhodl programový výbor o
úpravě alokace pro jednotlivé oblasti čerpání.
29
Tabulka č. 12: alokace pro rok 2011 – 2013
Fiche č.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Název Fiche
Moderní zázemí pro zemědělskou prvovýrobu
Zakládání podniků a jejich rozvoj
Atraktivní venkov
Moderní venkov - kvalitní občanské vybavení a služby
Tradiční venkov - zachování kulturního dědictví regionu
Vzdělání a informace
Regionální produkce - zdroj rozvoje regionu
Venkov - místo pro život
plánovaná alokace
12,0%
8,0%
7,0%
22,0%
17,5%
1,5%
12,0%
8,0%
12,0%
Fiche č. 1 a 7 vycházejí z původní fiche Regionální produkce – zdroj rozvoje regionu. Tato byla jedním z nosných témat
celé rozvojové strategie regionu. Zrušením podopatření a stanovením tohoto jako samostatné fiche, doufáme ve
zvýšený zájem zemědělských a zpracovatelských subjektů o tuto oblast podpory a tím také ke zvýšení čerpání v rámci
této fiche. Celková alokace proto byla, s ohledem na realizované výzvy a budoucí očekávání, ponížena jen nepatrně.
Naopak Fiche č. 2 – Zakládání podniků a jejich rozvoj předčila očekávání, v rámci realizace podpory v této fichi MAS
očekává největší počet nově zřizovaných pracovních míst ze všech realizovaných podpor. Programový výbor proto
navrhl povýšit původně navrhované prostředky pro tuto oblast podpory.
Čerpání v rámci Fiche č. 3 a 8 zatím nenaplnilo stanovená očekávání. Jedním z důvodů mohlo být také omezení týkající
se způsobilosti žadatelů (podmínka historie podnikání v cestovním ruchu kratší než 2 roky). Změkčením podmínek pro
příjemce dotace, kdy byla tato podmínka zrušena, očekáváme ze strany podnikatelů v cestovním ruchu zvýšený zájem
o čerpání v rámci této oblasti podpory. Zájem o tuto fichi by mělo nově posílit také vytvoření nové fiche z původního
podpopatření. Proto byla celková alokace snížena oproti původnímu plánu jen nepatrně.
Největší zájem ze strany žadatelů byl o Fichi č. 4. Tato byla také jedním ze stanovených nosných prvků celé strategie.
V rámci této Fiche byl čerpán nejvyšší podíl finančních prostředků a podán největší počet žádostí o podporu.
Programový výbor přistoupil, po konzultacích se žadateli, k rozdělení této fiche na dvě - nově tak z podopatření vzniká
samostatná Fiche č. 9 Venkov – místo pro život, která je určená zejména pro realizaci úprav veřejných prostranství.
Vzhledem ke zkušenostem z uplynulých let byla celková alokace pro tuto oblast podpory navýšena.
Nejlépe stanovena byla alokace pro Fichi č. 5 Tradiční venkov - zachování kulturního dědictví regionu, kde se skutečné
čerpání nejvíce přiblížilo čerpání plánovanému. Proto v rámci této fiche byla alokace ponechána, jako v jediné, beze
změny.
V rámci Fiche č.6 Vzdělávání a informace budou rozdělovány nižší objemy financí vzhledem ke skutečnosti, že se jedná
o „měkké“ vzdělávací projekty a také hranice maximálních způsobilých výdajů v této Fichi byla podstatně snížena (na
max.200 000,- Kč).
Graf. č.7: Plánovaná alokace pro období 2011 – 2013
30
6.5.
Integrovaná strategie území
6.5.1. SPL součástí ISÚ
SPL Horní Pomoraví tvoří průnik ISÚ území MAS a Programu rozvoje venkova.
Strategický plán LEADER vychází z ISÚ, které vznikaly v roce 2007 na území ještě rozdělených MAS, v současné době
však již spojené MAS Horní Pomoraví o.p.s.
 Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013
 Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko na období 2007-2013
Soulad a souvislosti SPL a ISÚ
SPL tvoří průnik mezi Integrovanými strategiemi území a Programem rozvoje venkova.
Soulad a souvislosti SPL a ISÚ viz. kap. 6.1.1. Priority a cíle SPL, tab. č.8 Specifičnost priorit a cílů SPL pro dané území
6.5.2. Stručný popis strategie, její cíle a záměry
Cíle ISÚ Zábřežsko
Globálním cílem regionu Zábřežsko je nízká míra nezaměstnanosti, způsobená dostatkem pracovních míst, rozvinutým
podnikatelským potenciálem, flexibilním a vzdělaným obyvatelstvem, což povede k celkovému ekonomickému růstu regionu
a stabilizaci obyvatelstva v něm.
Strategie rozvoje Zábřežska naplněním svých cílů přispěje k tomu, že v roce 2015, při využití široké škály operačních
programů a přirozeného sociální a ekonomického rozvoje, bude Zábřežsko regionem vyznačujícím se:
- kvalitním životním prostředím regionu, v němž jsou upřednostňovány ekologické formy produkce, je také preferováno
využívání obnovitelných zdrojů energie a je zde udržována krajina s důrazem na ochranu územních systémů ekologické
stability
- rozvinutější dopravní infrastrukturou a infrastrukturálním vybavením obcí, spočívající v udržovanější síti komunikací,
napojením nově vniklých obytných částí obcí a měst, dobudováním obchvatů obcí a rychlostní komunikace I/44. Dále také
rozvinutým systémem dopravní obslužnosti, kdy bude vyřešena dostupnost všech obcí regionu do centra a jednotlivé spoje
na sebe budou navazovat. Dopravní infrastruktura bude doplněna systémem cyklotras a nově vybudovaných cyklostezek.
Obce budou vybaveny kanalizacemi s napojením na čistírny odpadních vod, dále vodovody a budou schopny průběžně
zasíťovat stavební pozemky
- nízkou mírou nezaměstnanosti pohybující se celoročně mezi 5-8%, způsobenou dostatkem pracovních příležitostí,
připravenými prostory pro vznik nových a rozvoj stávajících firem, pružnou pracovní silou. Tvorba nových pracovních míst
bude spojena s odvětvím cestovního ruchu, které bude dostatečně rozvinuté, aby konkurovalo atraktivnějším destinacím
svou nabídkou moderních a komplexních služeb. Důraz bude také kladen na místní produkci a ekologické formy hospodaření
v regionu
- kvalitní a moderní soustavou vzdělávacích institucí a sociální péče založenou nejen na tradičních poskytovatelích, ale také
na činnosti neziskových organizací v obcích. Lidské zdroje budou všeobecně chápány jako zásadní potenciál rozvoje regionu
a bude jim věnována náležitá pozornost v oblasti vzdělávání s dostatkem možností pro celoživotní vzdělávání a rekvalifikace.
Podporovány budou vzdělávací instituce rozšiřující specifické schopnosti obyvatel regionu – umělecké školy, apod..
Sociální služby budou poskytovány s ohledem na potřeby jejich klientů s důrazem na potřeby stárnoucích občanů a sociálně
znevýhodněných obyvatel regionu. Nedílnou součást služeb budou tvořit poradenské a informační služby
- širokou nabídkou volnočasových aktivit poskytovaných v moderních sportovních, kulturních, společenských zařízeních a
areálech s důrazem na nabídku aktivit pro děti a mládež.
Specifický cíl
Trvale udržitelný rozvoj regionu respektující ochranu životního prostředí, zachovávající ráz
krajiny s důrazem na ekologické formy hospodaření a využití obnovitelných zdrojů energie.
Zlepšení dostupnosti a infrastrukturální vybavenosti regionu zkvalitněním komunikací a
dopravní obslužnosti a vybaveností obcí základní infrastrukturou a rozvojem bezmotorové
dopravy.
Rozvoj podnikatelských příležitostí s důrazem na rozvoj podnikání v oblasti cestovního
ruchu, rozvoj tradičních řemesel a výrobu specifických místních produktů. Zlepšení
atraktivnosti regionu zlepšením jeho infrastruktury, služeb a propagace.
Rozvoj lidských zdrojů zahrnující zajištění kvalitní a dostupné sociální služby, dále vzdělávání
Prioritní osa
Prioritní osa 1
Životní prostředí
Prioritní osa 2
Infrastruktura
Prioritní osa 3
Prioritní osa 4
31
obyvatel a podporu ohrožených skupin obyvatelstva.
Lidské zdroje
Zlepšení kvality života v regionu podporou aktivního spolkového života, činnosti neziskového
sektoru, podporou organizace volnočasových aktivit pro děti, mládež, seniory a širokou
veřejnost s cílem stabilizace obyvatelstva v regionu.
Partnerství a spolupráce subjektů ziskového a neziskového sektoru v regionu. Tato priorita
může být zahrnuta ve všech aktivitách prioritních os předcházejících. Jedná se o partnerství
nejen na regionální úrovni, ale také na úrovni národní a mezinárodní.
Prioritní osa 5
Volnočasové aktivity
Prioritní osa 6
Partnerství a spolupráce
Cíle ISÚ Horní Pomoraví
Vize regionu v roce 2013: Horní Pomoraví je region, ve kterém je podporován zdravý životní styl jeho obyvatel.
Kvalitní životní podmínky jsou zajištěny kvalitní dopravní obslužností do všech jeho částí a dobrou technickou
vybaveností jednotlivých obcí.
V regionu jsou využívány obnovitelné zdroje energie, především biomasa a bioplynové stanice na recyklaci bioodpadů.
Území je atraktivní i pro návštěvníky a je založeno na kvalitním cestovním ruchu. Volnočasové aktivity je zde možné využít
nejen v zimě, ale i v létě na farmách či v obcích. Turisté se mohou opřít o standardizovaný systém služeb a o dostatek
informací. Zdraví životní styl obyvatel je také podporován provozovanými volnočasovými aktivitami především dětí a
mládeže na moderních hřištích a sportovištích. Obyvatelé jsou si vědomi své vlastní identity a uchovávají a rozvíjejí svoje
tradice a památky.
Ekologicky šetrné zemědělství je zaměřené na bio produkci. Horní Pomoraví je „bioregion“ s produkcí kvalitních
zemědělských produktů, které mají zajištěný odbyt nejen v regionu, ale i v rámci ČR.
Region eliminoval negativní demografické jevy, především stárnutí populace. Toho bylo dosaženo získáním možnosti
dostupného a kvalitního bydlení pro mladé, rozvojem pracovních příležitostí a umožněním kvalitního a zdravého životního
vyžití. Zdravé podmínky v regionu jsou také odrazem péče o svou krajinu.
Partnerství, spolupráce a realizace konkrétních projektů v regionu vychází ze systému spolupráce soukromého, neziskového
a veřejného sektoru, který se opírá o vzdělané a profesionální pracovníky MAS.
Priority ISÚ Horní Pomoraví
- Zkvalitnění dopravní obslužnosti
Zkvalitnění dopravní a technické
- Budování a rekonstrukce technické infrastruktury obcí
infrastruktury
Obnovitelné zdroje energie
Rozvoj turistiky, sportovních
aktivit a dalších doprovodných
aktivit
Podpora zemědělství a
zpracování regionálních výrobků
Udržení obyvatel – zkvalitnění
bydlení, rozvoj pracovních
příležitostí, kvalitní život a
kulturní vyžití
Péče o krajinu a kvalitní životní
prostředí
Vytvoření a udržení efektivního
systému partnerství
Podpora projektů spolupráce na
území MAS Horní Pomoraví
-
Pěstování a zpracování biomasy
Rozvoj a využití bioplynových stanic
Rozvoj kulturních a společenských akcí v regionu
Rozvoj regionálního cestovního ruchu
Obnova kulturního dědictví
Podpora rozvoje hipoturistiky cykloturistiky a zimních sportů v regionu
Standardizace služeb turistům
Rozvoj a podpora agroturistiky
Zavádění a podpora rozvoje regionálních informačních center
Rekonstrukce a budování volnočasových areálů
Podpora výroby a odbytu biopotravin – distribuce a odbyt do služeb
Podpora produkce kvalitních zemědělských výrobků
-
Zvyšování kvalifikace a pracovního uplatnění obyvatel v regionu
Příliv nového obyvatelstva – udržení a příchod mladých
Podpora a zkvalitňování integrovaného záchranného systému
Podpora činností dětí a mládeže
Zlepšení komunikace s úřady
Zkvalitnění života v regionu
Péče o krajinu
Zkvalitnění systému třídění odpadů
Snižování energetické náročnosti budov
Široká, srozumitelná a trvalá propagace principu partnerství
Stabilizace partnerské sítě v rámci MAS a uplatnění programů LEADER
Zajištění stabilního managementu MAS
Realizace projektů spolupráce na mezinárodní či národní úrovni
Podpora projektů přinášející „přidanou hodnotu“ území MAS a import
inovací v rámci projektů spolupráce
32
Soulad a souvislost SPL a ISÚ
Schematické znázornění souladu a souvislostí SPL a ISÚ
6.5.3. Další rozvojové dokumenty vedle SPL
Vedle SPL jsou v regionu zpracovány následující dokumenty:
 Marketingová studie regionální značky „JESENÍKY originální produkt ©" (2010)
 Aktualizovaná Situační analýza území Integrované strategie rozvoje regionu MAS Horní Pomoraví (2009)
 Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013
 Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko na období 2007-2013
 Územní energetická koncepce mikroregionu Zábřežsko (rok 2006)
 Marketingová studie cestovního ruchu (rok 2006)
 Strategie rozvoje cestovního ruchu mikroregionu Zábřežsko (rok 2005)
 Rozvojové dokumenty jednotlivých členských obcí
6.6.
Monitoring naplňování cílů
6.6.1. Návrh monitorovacích indikátorů
Monitorovací indikátory + výstupní hodnoty pro konec roku 2010
Tabulka č.. 13: Monitorovací indikátory
Míra naplnění indikátoru
Monitorovací indikátor
Počet podaných žádostí
Počet úspěšných žádostí
Počet partnerů MAS - pro projekty spolupráce
Oblast
sledování
realizace
SPL
Počet členů MAS
Počet zrekonstruovaných zemědělských staveb
Počet nových zemědělských staveb, vč.doprovodných
Fiche č.1
Počáteční
hodnota 2011
Dosažená hodnota
na konci roku 2013
71
156
38
85
2
103
4
120
2
4
5
8
33
Počet technologií vedoucích k finalizaci a prodeji
zemědělské produkce
Počet zařízení k využití biomasy
Počet rekonstruovaných, modernizovaných objektů na
provozovny
Počet nových zařízení (strojů, výrobních zařízení,
technologií) sloužících k založení a rozvoji mikropodniků
Počet nově nabízených místních produktů a služeb
Počet nově vybudovaných provozoven
Fiche č.2
0
0
2
1
1
5
4
2
10
5
1
2
Počet podpořených mikropodniků
3
8
2
5
Počet nově vybudovaných lůžek
16
25
3
7
2
1
10
4
3
15
12
20
4
6
Počet zrekonstruovaných/modernizovaných budov
Počet obnovených nebo nově nabízených reg.služeb
Počet nových/zrekonstruovaných budov a ploch
Počet nových technologií, zařízení, vybavení pro občanské
vybavení a služby
Počet kusů materiálně - technického zázemí pro komunitní,
spolkové, společenské, sportovní...aktivity
Počet mikrobusů/minibusů
Fiche č.3
Fiche č.4
0
1
Počet obnovených památek místního významu
6
10
Počet vydaných publikací
0
1
2
6
1
2
Počet zrekonstruovaných stávajících budov
Počet vybudovaných výstavních expozic
Fiche č.5
Počet zařízení a vybavení pro provoz expozic
2
4
Počet obnovených/zrekonstruovaných movitých předmětů
kulturního dědictví
0
1
Počet seminářů
0
2
0
40
0
0
1
2
0
3
0
4
0
2
0m
5 000 m
Počet účastníků seminářů
Počet exkurzí
Fiche č.6
Počet propagačních a informačních materiálů
Počet zrekonstruovaných/nových staveb
Počet technologií zefektivňujících, modernizujících výrobu
či přispívajících k ekologicky šetrnějším výrobním
postupům
Fiche č.7
Počet nově nabízených místních produktů
Délka obnovených/nových pěších a lyžařských stezek,
hippostezek a dalších tematických stezek
Počet nových nebo zrekonstruovaných rozhleden
Fiche č.8
0
1
Počet nástrojů propagace a marketingu
0
4
Plocha nových/obnovených komunikací a veřejných
prostranství
0
3 000 m2
0
2
0
0
2 000 m2
3
Počet nových autobusových zastávek
Plocha provedených parkových úprav
Počet techniky pro údržbu veřejných prostranství
Fiche č.9
34
7. Partnerství MAS
7.1.
Historie MAS
MAS Horní Pomoraví o.p.s. ve své současné podobě vystupuje od 1.7. 2008 jako nezisková organizace sdružující
podnikatelské subjekty, neziskové organizace a místní samosprávy na území 46 obcí.
Ovšem historie existence místního partnerství na tomto území sahá do roku 2005, kdy se postupně začala utvářet
MAS Zábřežsko o.p.s., která oficiálně vznikla 26.4.2006 na území Svazku obcí Mikroregionu Zábřežsko. Krátce poté
také vznikla MAS Horní Pomoraví o.p.s., k datu 4.9.2006
7.1.1. Vznik partnerství, způsob oslovování
2005 – 2006 Ustanovení místního partnerství – osvěta, propagace; hledání priorit území
Místní partnerství se utvářelo v roce 2005 – 2006 díky „osvícenému“ subjektu – na Zábřežsku to byli představitelé
Svazku obcí mikroregionu Zábřežsko (manažerka Ing. Anna Bartošová absolvovala v roce 2005 kurz venkovských
manažerů, pořádaný ÚZPI, ke starostům začaly pronikat informace o nové metodě spolupráce). V roce 2005 bylo
Zábřežsko velmi dobře fungujícím regionem, kde se dalo hovořit o efektivním partnerství mezi obcemi, navíc v praxi již
byly tvořeny projekty za účasti veřejnosti – např. Strategie rozvoje cestovního ruchu mikroregionu Zábřežsko, na níž se
podíleli také podnikatelé a NNO. K jednáním byli většinou přizváni na základě zaměření vlastní činnosti a řešené
problematiky – tvořili pracovní skupiny.
Na Hanušovicku byl zakladatel zemědělský subjekt (jelikož zde mikroregion nefungoval) – jehož představitel pan
František Winter se zúčastnil společně se zástupci Olomouckého kraje a také s manažerkou MAS Zábřežsko na
přelomu 3-4/2006 poznávací cesty do Irského regionu Duhallow. Irský příklad byl natolik přesvědčivý, že pan Winter
začal osobně přesvědčovat další zemědělské podnikatele, postupně obce v regionu a zástupce neziskových organizací.
Po poznávací cestě v Irsku začala spolupráce obou regionů, kdy se spojily dlouho získávané zkušenosti ze spolupráce,
vědomosti z absolvovaných kurzů manažerky Zábřežska s nadšením a přesvědčovacími schopnostmi tahouna regionu
Hanušovicka.
Tvorba místního partnerství byla založena na informování široké veřejnosti, prostřednictvím veřejných jednání,
webové prezentace, prezentace na zemědělských akcích, prezentace na setkání starostů, kteří byli motivováni, aby na
jednání pozvali zástupce svých místně příslušných neziskových organizací.
Tato informační kampaň trvala téměř rok, ale byla zároveň na obou území spjata ustanovením organizační struktury a
s tvorbou Strategie rozvoje území. Pro tuto aktivitu byla ke spolupráci přizvána organizace, která má v regionu největší
zkušenosti se zapojováním veřejnosti, a to Centrum pro komunitní práci Střední Morava, která nezávisle
spolupracovala s oběma územími na vytvoření Integrovaných strategií rozvoje.
V průběhu tvorby strategie byl kladen důraz na zapojení veřejnosti a obě MAS se těmito setkáními také prezentovaly a
získávaly stále větší počet členů.
2007 - tvorba Integrovaných strategií území, realizace projektů Programu LEADER ČR, profesionalizace proj. týmu
V roce 2007 zaznamenaly obě MAS úspěch v rámci Programu LEADER ČR, kdy spolupráce mezi oběmi územími již byla
natolik silná, že vznikal společný projektový tým a příprava, realizace a vyhodnocení programu probíhalo společně.
MAS pořádá vzdělávací a informační semináře a připravuje tak subjekty v regionu na tvorbu strategie a učí je
projektovému řízení.
Vytváří se pracovní skupiny, které řeší jednotlivé oblasti rozvoje.
V tomto roce dochází také k další profesionalizaci projektového týmu, kdy jsou proškoleni další 2 členové MAS jako
venkovští projektoví manažeři – František Winter a PaedDr. Božena Sojáková. Vzhledem k nedostatečným finančním
zdrojům, pracují manažeři převážně jako externisté, ale je zahájena diskuse o nutnosti stálých úvazků a zavedení
vlastního poradenského servisu v území, přičemž se stále zdůrazňuje větší efektivita společného postupu.
35
MAS také společně prezentují nejen vlastní činnost (účast ne veletrhu Země Živitelka 2007), ale prezentují také schopnost
neziskových organizací a škol v regionu (Den mikroregionu Zábřežsko 2007, Den Horního Pomoraví 2007, kde se prezentují
zájmové kroužky a školy prostřednictvím kulturních vystoupení a prezentačních stánků).
Díky úspěšné realizaci prvních projektů (a patřičné prezentaci úspěchů) dochází k šíření tzv. „pozitivní závisti“ – což venkov umí a
do činnosti MAS se zapojují další subjekty.
Prostřednictvím Programu LEADER ČR jsou vybaveny 2 kanceláře (Zábřeh, Hanušovice) tak, aby měli žadatelé blízko ke svým
poradcům.
MAS Horní Pomoraví o.p.s. se stává členem Národní sítě MAS ČR.
2008 - sjednocení MAS, tvorba Strategického plánu LEADER, profesionalizace proj.týmu
Na činnost projektového týmu přispěly obce a díky tomu MAS provádí projektové řízení za velmi výhodných podmínek, tzn. o
dotace mohou žádat všechny subjekty i neziskové organizace.
MAS se připravuje na podzimní výzvu PRV a tvoří Strategický plán LEADER, další kola jednání. MAS je úspěšná v žádosti o
podporu vzdělávacího projektu v rámci PRV – zahajuje celoroční školení zaměřené na zhodnocení místní produkce (pro
zemědělce a zpracovatele produkce). MAS se zaměřila na zavedení značení místní produkce.
Pan František Winter, který je předsedou Správní rady MAS Horní Pomoraví o.p.s. se stal předsedou Výboru NS MAS ČR ;
členem předsednictva SPOV Olomouckého kraje a členem správní rady Národní observatoře venkova.
V roce 2008 již projektový tým MAS poskytuje poradenské služby v rámci různých dotačních zdrojů – obcím, neziskovým
organizacím a podnikatelům. Pravidelně měsíčně rozesílá – „Monitoring dotačních zdrojů“ a v případě zájmu místních subjektů
nejen pomáhá sestavovat žádosti o dotace, ale také pomáhá s realizací a vyhodnocením. Probíhá monitoring dopadu Programu
LEADER ČR 2007 a hodnocení realizace Integrované strategie území.
K 1.7.2008 také dochází k faktickému spojení obou MAS (Zábřežsko a Horní Pomoraví), vzniká tak MAS Horní Pomoraví o.p.s.,
která pokrývá území 46 obcí. Projektový tým již nepracuje pouze externě a jsou přijati další zaměstnanci.
MAS rozšiřuje své činnosti v oblasti cestovního ruchu a stává se provozovatelem Informačního centra v Hanušovicích, opět se
účastní veletrhu Země Živitelka 2008, pořádá Den Horního Pomoraví a podílí se na pořádání dalších kulturních akcí v regionu.
2009 - první Výzva a prezentace MAS
Dne 27.3.2009 byla obdržena informace o finanční podpoře Strategického plánu LEADER (SPL) a následně na tuto skutečnost
byla vyhlášena 1. Výzva SPL „V harmonii s přírodou“. V této výzvě bylo předloženo 25 projektů v rámci čtyř Fichí, z čehož bylo
vybráno 17 projektů k podpoře + 2 náhradníci. Celkem bylo rozděleno 13 000 000,- Kč.
Při poradenské činnosti bylo vytvořeno a podáno 54 projektů. Mezi nejvíce využívané programy byly granty Olomouckého kraje,
Program obnovy venkova Olomouckého kraje, Program rozvoje venkova a další. V roce 2009 bylo prostřednictvím činnosti MAS
alokováno v území přes 5 300 000,- Kč na úspěšné projekty mimo program LEADER.
MAS se prezentovala účastí na veletrzích - Regiontour v Brně, ITF Slovakiatour v Bratislavě, Holiday World Praha, Utazás
v Budapešti, Veletrh Země Živitelka v Českých Budějovicích a dalších regionálních i celostátních akcí.
2010 - rozvíjení dobré zkušenosti, podpora regionu
V tomto roce byly vyhlášeny již dvě výzvy v rámci SPL „ V harmonii s přírodou“ při nichž bylo rozděleno téměř 13 000 000,- Kč.
Bylo podáno již 45 projektů, z nichž bylo 21 vybráno k podpoře realizace. V poradenské činnosti bylo vypracováno 33 projektů,
kde bylo nejvíce využíváno podpory z příspěvků Olomouckého kraje a Program rozvoje venkova, OPŽP a dalších.
Rok 2010 se stal průlomovým v rámci podpory místní produkce. Za podpory Olomouckého kraje a MZe byla zavedena
regionální značka „JESENÍKY - originální produkt ©“, která umožňuje značení místních výrobků. V prvním roce působení bylo
certifikováno v rámci dvou certifikačních komisí celkem 18 výrobků, např. Loučenské pivo Václav, Ruční výroba a zpracování skla
- Petr Slavkovský, Janovy roubenky – hrubá stavba, a další.
36
7.1.2. Propojení veřejného a soukromého sektoru
V jižní části regionu byl základem vzniku místního
partnerství veřejný sektor, který přirozenou cestou pro
realizaci rozvojových projektů spolupracoval se
soukromým sektorem – př. Strategie cestovního ruchu
mikroregionu Zábřežsko (pracovní skupiny byly složeny i
ze zástupců podnikatelů v cestovním ruchu i ze zástupců
neziskových organizací v oblasti cestovního ruchu a
rekreace), Značení cyklotras, Územní energetická
koncepce. Při vzniku MAS byla ale velká část aktivních
subjektů z veřejného sektoru.
Graf č.. 8: Sektorové rozlišení spolupracujících subjektů v MAS
V severní části území sjednoceného MAS Horní Pomoraví o.p.s. zakládal místní partnerství soukromý subjekt a již při
vzniku bylo zakladateli 19 podnikatelských subjektů + 10 neziskových subjektů (= soukromý sektor) a pouze 8 obcí.
V rámci místní akční skupiny pak v současné době vzájemně spolupracuje celkem 103 subjektů
Tabulka č.14: Spolupracující subjekty v MAS Horní Pomoraví o.p.s. k 31.12.2010
Spolupracující subjekty v MAS Horní Pomoraví
obce, svazky obcí
školská, sociální zařízení
podnikatelé
NNO
Celkem
25
6
49
23
103
27 zemědělští podnikatelé
22 ostatní podnikatelé
7.1.3. Datum vzniku MAS Horní Pomoraví o.p.s.
MAS Zábřežsko o.p.s.
jednání zakladatelů:
14.3.2006
* vznik (zápis do Rejstříku): 26.4.2006
jednání zakladatelů:
18.4.2006
* vznik (zápis do Rejstříku): 4.9.2006
Sjednocení v MAS Horní Pomoraví o.p.s. 1.7. 2008
7.2.
Zapojení partnerů do přípravy SPL
Strategický plán LEADER byl tvořen v návaznosti na Integrované strategie území (Zábřežsko, Horní Pomoraví) a dle
Pravidel Programu rozvoje venkova v souladu s praktickým využíváním metody LEADER v území.
7.2.1. Úloha a odpovědnost jednotlivých subjektů při realizaci SPL
Odpovědným orgánem za zpracování, realizaci a naplňování SPL je Programový výbor (dle Statutu MAS), výběrová
komise a monitorovací výbor a také kancelář MAS Horní Pomoraví o.p.s., řízená ředitelkou a složená z projektových
manažerů a administrativních pracovníků. Do procesu tvorby a aktualizace SPL však byly zapojeny svým dílem všechny
subjekty spolupracující v rámci místní akční skupiny a interní i externí zaměstnanci MAS – projektový tým.
Programový výbor
Orgán odpovědný za přípravu a realizaci Strategického plánu LEADER – tvorba Fichí, tvorba dokumentu
Předseda:
Ing. Luděk Hatoň, starosta obce Bohdíkov, dříve vedoucí finančního odboru Okr. úřadu Šumperk
Místopředseda: Ing. Přemysl Čech, poradce v ekolog.zemědělství, člen prezidia Společnosti mladých agrárníků ČR
Členové:
Martina Šťastná, starostka obce Svébohov
Ing. Miroslav Buchta, podnikatel, ekonom, účetní
PaedDr. Božena Sojáková, zástupce za NNO, absolventka kurzu poradců venkova ÚZPI
Jana Lysáková, zástupce za podnikatele
Vlasta Jandrtová, zástupce za podnikatele, zkušenosti s projektovým řízením PRV
Pavel Mrázek, zástupce za NNO
Bc. Eva Halenková, zástupce za NNO
37
Výběrová komise
Orgán podílející se na přípravě Strategického plánu LEADER, připomínkování fichí a dokumentu – tvorba
monitorovacích a hodnotících kritérií, systému hodnocení projektů
Předseda:
Mgr. Alena Vokurková, ředitelka ZŠ a MŠ Bohdíkov, zkušenosti s projektovým řízením
Místopředseda: Miloš Spurný, podnikatel, zkušenosti s projektovým řízením
Členové
Ivar Směšný, zástupce za NNO, zkušenosti s projektovým řízením
Ing. Zdeněk Axmann, starosta obce Jedlí, zkušenosti s projektovým řízením
Petr Janků, zástupce za NNO
Oldřich Tanert, starosta obce Ruda nad Moravou, zkušenosti s projektovým řízením
Antonín Marinov , starosta obce Malá Morava
Walter Kőhler, podnikatel, zkušenosti s projektovým řízením
Jan Kunčar, starosta obce Hoštejn
Libor Diviš, podnikatel
Dále v projektovém týmu spolupracuje:
Administrativní zázemí pro zapojení veřejnosti – tvorba pozvánek na jednání, zápisů, organizace a vedení diskuse, sběr
dotazníků, zpracování statistických dat, zpracování strategických dokumentů a jejich výstupů do podoby pro SPL,
tvorba jednotlivých částí SPL dle návrhů Programového výboru, zapracování fotodokumentace, zprostředkování
komunikace mezi subjekty podílejícími se na tvorbě SPL
Ředitelka MAS:
Ing. Anna Bartošová - projektový manažer, školený poradce ÚZPI
Předseda správní rady MAS:
František Winter: projektový manažer, školený poradce ÚZPI, poradce
v ekolog.zemědělství, předseda Národní sítě MAS ČR
Interní projektoví manažeři:
Mgr. Olga Špiková, manažerka SPL
Ing. Lenka Krobotová, manažerka SPL
Ing. Petra Vojtková, manažerka SPL
Administrativní pracovníci:
Lenka Raušová – účetní SPL
Andrea Merčáková – administrativní pracovník SPL, manažerka cest. ruchu
Externí projektová manažerka:
Ing. Renata Baslerová – projektový manažer, poradce v ekol. Zemědělství
Externí pracovníci:
Simona Pichová – organizační manažer
Kateřina Pospíšilová – organizační manažer
Ing. Hana Olejníková – projektový a organizační manažer
Bc. Barbora Haušková – PR manažer
7.2.2. Účast jednotlivých partnerů na projednávání SPL
Tvorba strategického plánu kontinuálně navázala na tvorbu Integrované strategie území (ISÚ), která definovala priority
území, SPL je pak vyjádřením těchto priorit, které je možné realizovat prostřednictvím Programu rozvoje venkova.
Příprava SPL započala setkáváním k ISÚ (bez ní by nešlo komunitě stanovit jednotlivé Fiche SPL).
K přípravě SPL se uskutečnilo celkem 16 jednání v průběhu let 2006 -2007.
Zábřežsko
počet přítomných
Hanušovicko
11/2006 I.jednání – správní a dozorčí rada
10
03/2006 I. jednání – veřejné
9
01/2007 II.jednání – veřejné, pracovní skupiny 21 11/2006 II. jednání – správní a dozorčí rada
10
02/2007 III.jednání – veřejné, pracovní skupiny 7 12/2006 III. jednání – veřejné
10
05/2007 IV.jednání – veřejné, pracovní skupiny 14 12/2006 IV. jednání – veřejné, pracovní skupiny 20
06/2007 V.jednání – veřejné, pracovní skupiny 8
02/2007 V. jednání - veřejné, pracovní skupiny
23
06/2007 VI.jednání – veřejné
16 04/2007 VI. jednání - veřejné, pracovní skupiny 17
08/2007 VII.jednání – veřejné
16 05/2007 VII. jednání – veřejné
21
07/2007 VIII. jednání - veřejné, pracovní skupiny 18
09/2007 IX. jednání – veřejné
16
Jednání k SPL již probíhala dohromady, střídavě však v Zábřehu a v Hanušovicích
02/2008 I. jednání k SPL – setkání starostů
12
06/2008 II. jednání k SPL – veřejné v plénu
24
06/2008 III. jednání k SPL – veřejné v plénu
17
08/2008 IV. jednání k SPL – Programový výbor
8
08/2008 V. jednání k SPL – Programový výbor
6
38
9/2008 VI. jednání k SPL – Programový výbor
9/2008 VII. jednání k SPL – Programový výbor
9/2008 VIII. jednání k SPL – Programový výbor, Výběrová komise
10/2008 IX. jednání k SPL – veřejné v plénu
10/2008 X. jednání k SPL - Výběrová komise
10/2008 XI. jednání k SPL – veřejné v plénu
8
6
10
65
8
62
Byla kombinována veřejná setkání, kde byly představovány jednotlivé části dokumentů s otevřenými setkáními
pracovních skupin, široká veřejnost měla možnost připomínkovat dokumenty prostřednictvím internetu, na setkáních i
osobně v kancelářích MAS. Pro nasměrování Fichí byla využita databáze projektových námětů.
Aktualizace SPL
Aktualizace SPL proběhla ve dvou fázích:
1) Aktualizace statistických dat dokumentu
12/2009; 12/2010 – 05/2011
2) Aktualizace na základě monitoringu naplňování SPL
12/2010 – 05/2011
10.12.2010 jednání pracovní skupiny Rozvoj obcí
12.04.2011 veřejné projednání aktualizace SPL v Hanušovicích
14.04.2011 společné jednání programového výboru a výběrové komise – aktualizace SPL
21.04.2011 veřejné projednání aktualizace SPL v Hanušovicích
Aktualizace vychází z dosavadních výsledků realizace SPL, cílem aktualizace je posoudit:
Efektivitu – do jaké míry bylo dosaženo cílů
Účinnost – nejlepší vztah mezi použitými prostředky a dosaženými výsledky
Vhodnost intervence – míru, do jaké se cíle intervence vztahují k potřebám regionu
7.2.3. Předpoklad vývoje spolupráce v budoucím období
V činnosti místní akční skupiny předpokládáme spíše zvyšování kvality partnerství – realizace společných seminářů,
společných projektů, vytvoření fondu pro podporu přípravy projektu a jejich financování. Cílem je posílit partnerství a
vytvořit funkční organizaci schopnou využít interních zdrojů k financování rozvoje území (po roce 2013 již nebýt
odkázáni na dotace).
MAS je otevřenou organizací, ale vzhledem k vysokému počtu současných členů nepředpokládáme další výrazný růst
členské základny, i když se tomu nebráníme.
Podstatná bude také stabilizace a především profesionalizace projektového týmu, zaměstnaneckého zázemí MAS i
externích spolupracovníků. V této oblasti je cílem vytvořit „regionální rozvojovou agenturu“, která nebude pouze
připravovat žádosti o dotace, ale bude se aktivně podílet na projektovém řízení také ve fázi realizace, vyhodnocení a
monitoringu.
Rozšiřování oblastí spolupráce mezi členy MAS – společná prezentace regionu a především zavedení značení místních
produktů.
7.3.
Vztah k obyvatelstvu
7.3.1. Zapojení obyvatel do MAS a její činnosti
Místní akční skupina za dobu svého působení zaznamenává standardně zvyšující se počet členských subjektů. Většina
členů vstupovala do místní akční skupiny spíše proto, že chtěla zvýšit vlastní možnosti získání dotací na své rozvojové
projekty a spíše vyčkávala, co jim MAS „nabídne“. Za dobu činnosti MAS se však začalo více subjektů zapojovat do
činnosti MAS – spolupracují aktivně při aktualizaci strategie rozvoje celého území, zúčastňují se pravidelně jednání a
jsou také aktivní při pořádání dalších akcí v regionu.
39
Významným prvkem v zapojování veřejnosti je také
realizace projektu spolupráce na rozšíření systému
značení místních produktů JESENÍKY originální
produkt©. Realizace tohoto projektu přispívá velkou
měrou k zapojování zejména podnikatelských subjektů
(převážně drobných řemeslníků a producentů) do
činnosti MAS – účast na jarmarcích, regionálních
akcích.
Graf č.. 9: Počet subjektů MAS v letech 2006- 2010
V rámci organizační struktury MAS existují také pracovní skupiny, prostřednictvím nichž se mohou členské subjekty
zapojit do dalších aktivit organizace:
pracovní skupina: Rozvoj obcí
pracovní skupina: Místní produkce a využití obnovitelných zdrojů
pracovní skupina: Lidské zdroje
Zjišťování potřeb místního obyvatelstva
Zjišťování potřeb probíhalo v průběhu realizace nepřetržitě:
 osobní návštěvy členů či zájemců o členství u projektových manažerů (v naší MAS velmi časté, většinou
spojeno s následným přijímáním nových členů)
 výstupy z jednání Programového výboru při aktualizaci SPL
 výstupy z jednání se starosty členských obcí a ze Setkání se starosty
 osobní konzultace, poskytování informací v rámci účasti na propagačních a kulturních akcích zejména
v regionu
 výstupy v rámci realizace projektu „Vyrobeno na venkově“
7.3.2. Informování obyvatelstva o MAS a SPL
Informování obyvatelstva o MAS a SPL probíhá prostřednictvím:
1) internetových stránek MAS Horní Pomoraví o.p.s.: www.hornipomoravi.eu
2) Zpravodaje MAS Horní Pomoraví
3) rozesíláním emailových zpráv členům MAS
4) zastupitelů v obcích
5) tiskových zpráv v místních zpravodajích, které vycházejí v 14ti obcích
6) veřejných setkání k aktualizaci ISÚ a SPL
7) vzdělávacích aktivit: seminářů, kurzů, informačních akcí
8) prezentačních akcí v regionu i mimo region (Den Horního Pomoraví, veletrh Země Živitelka)
7.4.
Otevřenost MAS
Vstup do MAS nebyl nijak omezen, jedná se o otevřené sdružení, do kterého může vstoupit jakýkoliv subjekt, který má
sídlo v území MAS, či vyvíjí aktivity v regionu.
Vzhledem ke skutečnosti, že MAS Horní Pomoraví je obecně prospěšnou společností – je zde uzavřen počet zakladatelů – a
to původních 37 zakladatelů MAS Horní Pomoraví o.p.s., členská základna se pak rozrostla o dalších 6 zakladatelů na celkový
počet 43, na základě fúze s MAS Zábřežsko. Další rozšíření členské základy společnosti je možné na základě Partnerských
smluv.
Jediné omezení, které striktně dodržujeme je poměr veřejného a soukromého sektoru v jednotlivých orgánech společnosti,
a min. 50% soukromého sektoru. V praxi dodržujeme rovnoměrné zastoupení 1/3 obce, 1/3 NNO, 1/3 podnikatelé.
Proces vstupu:
před sloučením vyplnění přihlášky a odeslání/předání manažerovi MAS, v současné době vyplnění Rámcové partnerské
smlouvy a předání manažerovi (je možné i elektronicky, ale fakticky to probíhá v rámci „poznávacího“ pohovoru – první
návštěvy zájemce o členství u manažera MAS)
40
-
schválení členství na jednání správní rady MAS (zpravidla 1-2x ročně) a dále představení nového člena na Plénu MAS,
jedná se spíše o formální krok, vždy od podpisu smlouvy ředitelem organizace jsou poskytovány novému členovi
všechny členské služby. Všichni nový členové platí jednorázový vstupní příspěvek 1000,- Kč.
Jaké skupiny členů/ partnerů mohou vstoupit do MAS?
MAS Horní Pomoraví o.p.s. je otevřenou organizací, kam mohou vstoupit jakékoliv subjekty – zájemci nejsou řazeny do
skupin. Pouze někteří členové nemohou být dle Pravidel PRV oprávněnými příjemci dotace v rámci programu LEADER.
8. Zkušenosti a spolupráce
8.1
Zkušenosti – leader příjemce
Účast MAS v programech založených na principech LEADER, popsání zkušeností a způsobu jejich využití
Tabulka č..15: Čerpání programu Program LEADER
Leader 2007
nezisková organizace
obec
podnikatel
projekty
4
4
6
dotace
961 000
1 654 000
1 528 000
Leader 2008-2013
nezisková organizace
obec
podnikatel
projekty
10
16
12
dotace
8 561 475
11 745 353
3 125 120
celkem
14
4 143 000
celkem
38
23 431 948
Zkušenosti a jejich využití:
Management MAS
V době realizace programu LEADER ČR byl vytvořen společný „sekretariát“ = společné zázemí projektových manažerů.
Následně po realizaci programu došlo ke sloučení a zefektivnění využití lidských zdrojů na území MAS. Realizace
programu ukázala nezbytnost zřízení pracovních míst přímo v MAS a potřebu profesionalizace zaměstnanců. Toto se
ukázalo úspěšné, protože počet podaných žádostí ukazuje na zkušený tým manažerů.
Systém vzdělávání členů MAS
Osvědčilo se průběžné vzdělávání členů MAS – žadatelů, příjemců podpory, což následně šetří kapacitu projektových
manažerů MAS.
Spolupráce žadatele x MAS x SZIF
Zkušenosti umožňují MAS zefektivnit spolupráci žadatele, MAS a SZIF. Žadatelé jsou v průběhu realizace a závěrečného
vyhodnocení projektů průběžně v kontaktu nejen s MAS, ale i se SZIF a konzultují problémové kroky.
Prověření schopností Programového výboru a Výběrové komise
Funkčnost obou orgánů MAS byla prověřena při realizaci LEADER ČR. Členové obou orgánů byli na svou funkci připraveni,
proškoleni a samotné vyhodnocení projektů probíhalo v profesionální pracovní atmosféře a pomohlo dále upevnit
spolupráci a precizovat postupy hodnocení a také přípravy dalšího záměru – SPL. I tady se potvrdila nezbytnost mít vlastní
zaměstnance.
Administrativní systém MAS
V průběhu realizace LEADERu ČR jsme ověřili nastavení systému výběru, hodnocení, administrativní pomoci žadatelům,
kontroly a monitoringu projektů – při samotné realizaci se v některých případech ukázalo, že dílčí kroky zcela nefungují,
že je nutné dbát na striktní dodržování stanoveného postupu a naplňování monitorovacích kritérií včetně stanovených
měrných jednotek.
MAS pro administraci projektů využívá systém MISAP, který byl vytvořen pro organizaci projektů realizovaných v rámci
programu LEADER (popis projektu, termíny, financování) a celkové administraci MAS (financování, čerpání, FICHE, Výzvy
atd.).
41
Realizace ISÚ a monitoring dopadů realizace projektů v území
Vzhledem ke skutečnosti, že v posledních letech se v území zvýšil počet realizovaných projektů financovaných z dotačních
zdrojů a území se postupně kultivuje a rozvíjí v souladu s ISÚ, vznikl Monitorovací výbor, který monitoruje úspěšnost
realizace projektů a postupné naplňování cílů ISÚ, v budoucnu také obdobně Fiche SPL. Tato činnost má také další
doprovodný efekt, a to, že je možné vzdělávat další subjekty prostřednictvím příkladů dobré praxe, ale také se poučit
z chyb, které při realizaci projektů vznikají.
Shrnutí ex-post hodnocení předchozích strategických plánů MAS (pokud již existovaly)
MAS Horní Pomoraví o.p.s. má vytvořené 2 Integrované strategie území, které však vznikaly v roce 2007 na území
původně rozdělených MAS Horní Pomoraví a MAS Zábřežsko. V současné době dochází k ukončení teprve prvního
roku ze dvouletého evaluačního období (v rámci strategií byl stanoven 2letý cyklus vyhodnocování), tzn. nelze
doposud objektivně hodnotit dopady strategických plánů.
Obě MAS však realizovaly Záměr MAS v rámci programu LEADER ČR, kde byl finanční plán záměru naplněn z 75%, při
samotné realizaci byly vybrány projekty, které zcela nepokryly původní plán dle monitorovacích kritériích, při realizaci
došlo k přesunům finančních prostředků mezi kapitolami ve prospěch nákupu zemědělské techniky. Tato situace však
byla částečně způsobena krátkým časovým prostorem (10-12/2007) pro realizaci některých typů projektů (stavební
investice).
Předchozí zkušenosti nás tedy opět utvrdily v nutnosti co nejlépe nastavit kritéria pro monitoring a hodnocení
projektů.
8.2 Spolupráce
Popis národní / mezinárodní spolupráce
Rok 2007
 společná prezentace MAS Horní Pomoraví a MAS Zábřežsko na veletrhu Země Živitelka 2007
 účast Zábřežského dětského zastupitelstva (pracovní skupina MAS - Lidské zdroje) na akci MAS Záhoří – Bečva,
zaměřené na podporu rozvoje sociálních schopností – realizováno v rámci projektu financovaného ze SROP
 exkurze v MAS Bojkovsko a MAS Hornolidečsko
 exkurze zahraničních partnerů v MAS Horní Pomoraví v rámci projektu EQUAL. Ve spolupráci s CpKP Střední
Morava navštívili některé naše členy zástupci neziskových organizací ze Španělska a Švédska
 členství MAS v Národní síti MAS ČR
Rok 2008
 vyvrcholení spolupráce MAS Horní Pomoraví a MAS Zábřežsko faktickým sloučením
 účast manažerky MAS na mezinárodním kurzu: Training of European Partnership Animators (ČR, PL, SK, HU,
Slovinsko)
 podpis partnerské smlouvy s MAS ŽIAR (SK)
 podpis partnerské smlouvy s MAS Rozvoj Hornej Nitry
 podpis partnerské smlouvy s MAS Horňácko a Ostrožsko
Rok 2009
 MAS Horní Pomoraví se stává členem Sdružení cestovního ruchu Jeseníky
 návštěva Slovenska OZ Žiar – Hornonitrianské slavnosti
 exkurze Bulharské začínající MAS v regionu Horní Pomoraví
 exkurze členů MAS Horní Pomoraví o.p.s. u partnerské MAS Horňácko a Ostrožsko
 příprava projektu Spolupráce s MAS Šluknovsko a MAS Frýdlantsko
Rok 2010
 realizace projektu Spolupráce s MAS Šluknovsko a MAS Frýdlantsko
 příprava projektu Spolupráce s MAS Šumperský venkov, MAS Šluknovsko, MAS Rýmařovsko o.p.s., Sdružení
pro Jesenicko a MAS Hrubý Jeseník s názvem „Jeseníky – Českosaské Švýcarsko máme se čím pochlubit“ –
projekt nebyl podpořen
 příprava projektu Spolupráce s MAS Šumperský venkov s názvem „Živý venkov – zázemí pro kulturní aktivity“
– projekt nebyl podpořen
 zahájení spolupráce s MAS Šafrán (SK)
42
8.2.1. Soulad SPL a záměrů spolupráce
Tabulka č..16: Soulad SPL a záměrů spolupráce
Předmět
spolupráce
Cíl spolupráce
Fiche SPL
Priorita ISÚ Horní Pomoraví
Priorita ISÚ Zábřežsko
Značení a
marketing
regionální
produkce
- zavedení a rozvoj
regionálních potravinových a
řemeslných produktů a
podpora trhu s těmito
produkty
- značení služeb cestovního
ruchu v rámci systému
Jeseníky originální produkt
- předávání zkušeností a
prohloubení spolupráce s
partnery
Fiche č.2:
Zakládání
podniků a jejich
rozvoj
Fiche č. 7:
Regionální
produkce zdroj rozvoje
regionu
Fiche č.8
Atraktivní
venkov
P.osa.č.4: Podpora zemědělství a
zpracování regionálních výrobků
Opatření 4.1.1 Využití regionálních bio
produktů
Opatření 4.1.2 Vytvoření systému
certifikace místních/regionálních
produktů
Opatření 4.1.4 Propagace a zajištění
odbytu certifikovaných místních /
regionálních produktů
P.osa č.1: Životní prostředí
Opatření 1.4.2. Zavádění systému
hodnocení dopadu regionální
produkce na životní prostředí,
místní značení produktů
Fiche č. 3:
Atraktivní
venkov
Fiche č. 8:
Venkovská
turistika
P.osa.č.3: Rozvoj turistiky, sportovních
a aktivit a dalších doprovodných aktivit
Opatření 3.4.: Podpora rozvoje
hipoturistiky, cykloturistiky a zimních
sportů v regionu (významné především
ve spolupráci s Polskem - propojení
tratí + zajištění provozu cyklo a skibusů)
P.osa č.3: Podnikatelské
příležitosti
Opatření 3.2.1. Služby cestovního
ruchu
Opatření 3.2.2. Infrastruktura pro
rozvoj cestovního ruchu
Opatření 3.2.3. Propagace regionu
a místních subjektů
Fiche č. 5:
Tradiční venkov
- zachování
kulturního
dědictví
venkova
P.osa.č.3: Rozvoj turistiky, sportovních
a aktivit a dalších doprovodných aktivit
Opatření 3.3.: Obnova kulturního
dědictví
Cestovní ruch,
turistika,
sportovní a
volnočasové
aktivity,
propagace
regionu
Kulturní
dědictví
venkova
Rozvoj lidských
zdrojů,
partnerství a
spolupráce
- podpora diverzifikace
zemědělských činností na
venkově
zvyšování kvality služeb v
cestovním ruchu
- předávání zkušeností a
prohlubování spolupráce s
partnery
realizace projektů
propojujících turistické
destinace ČR a PL
- obnova a rekonstrukce
objektů kulturního dědictví
venkovských obcí
předávání zkušeností a
prohlubování spolupráce s
partnery
realizace projektů majících
nadregionální význam (ČR - PL)
- propojování vzdělávacích
akcí v nadregionálním měřítku, Fiche č. 6:
přenos zkušeností
Vzdělávání a
podpora rozvoje spolupráce na informace
konkrétních projektech
P.osa č. 5: Udržení obyvatel na venkově
Opatření č.5.1: Zvyšování kvalifikace a
pracovního uplatnění v regionu
Opatření č.5.6: Zkvalitnění života v
regionu
P.osa č.8 Opatření č.8.1 Realizace
projektů spolupráce na mezinárodní či
národní úrovni
Opatření č.8.2. Podpora projektů
přinášejících "přidanou hodnotu" území
MAS a import inovací v rámci projektů
spolupráce
P.osa č.4: Lidské zdroje
Opatření 4.1.1. Vzdělávání,
výchova a osvěta zaměřená na
zvyšování adaptability pracovních
silOpatření 4.2.1. Výstavba,
rekonstrukce a vybavení objektů
pro rozvoj lidských zdrojů (včetně
objektů školských)
P.osa č.6: Partnerství a spolupráce
Opatření 6.1.1. Rozvoj místního
partnerstvíOpatření 6.1.2. Vznik a
realizace společných projektů v
rámci národního a mezinárodního
partnerství
V roce 2010 byl realizován projekt spolupráce:
Vyrobeno na venkově s partnery MAS Šluknovsko a MAS Frýdlantsko, zaměřený na zavedení systému regionálního
značení.
8.2.2. Současné a plánované aktivity MAS v rámci vytváření sítí místních partnerství
Realizované aktivity:
 MAS Horní Pomoraví má uzavřené partnerství s MAS Žiar (SK)
 MAS Horní Pomoraví má uzavřené partnerství s MAS Rozvoj Hornej Nitry (SK)
 MAS Horní Pomoraví má uzavřené partnerství s MAS Horňácko a Ostrožsko (ČR)
 MAS Horní Pomoraví realizuje projekty ve spolupráci s městem Stronie Slaskie (PL)
 MAS Horní Pomoraví je členem Národní sítě místních akčních skupin ČR
 Předseda správní rady MAS Horní Pomoraví je členem správní rady Národní observatoře venkova
43



Předseda správní rady MAS Horní Pomoraví je členem předsednictva krajské organizace Spolku pro obnovu
venkova Olomouckého kraje
MAS Horní Pomoraví realizovala projekt spolupráce „Vyrobeno na venkově“ s MAS Šluknovsko a MAS
Frýdlantsko
Realizace spolupráce se zeměmi Visegradské čtyřky v podobě dětského folklorního festivalu „Na renko“
v letech 2009 a 2010
Současné aktivity:
 MAS Horní Pomoraví uzavírá partnerství s MAS Šafrán (SK) a připravuje projekt spolupráce
 MAS Horní Pomoraví aktivně spolupracuje s MAS Šumperský venkov (Farmářské trhy 1.5.2011, společné
informační akce Snídaně starostů, příprava projektů na pořízení na vybavení pro pořádání společných
kulturních akcí, rozvoj systému značení regionálních produktů, předávání zkušeností apod.)
 Příprava projektů v oblasti vzdělávání s MAS Opavsko a MAS Moravský kras
Plánované aktivity:
 příprava a realizace projektu spolupráce s MAS Šafrán
 zapojení se do projektů Visegradské čtyřky
 realizace konkrétních projektů se stávajícími partnery
 zapojení partnerů do kulturních a sportovních aktivit pořádaných v regionu s cílem prohlubování spolupráce
9.
Organizace a zdroje MAS
9.1 Organizační struktura a rozdělení odpovědnosti
9.1.1
Organizační schéma MAS Horní Pomoraví o.p.s.
ZAKLADATELÉ MAS
Členové na základě přihlášky / rámcové
partnerské smlouvy
PLÉNUM
= všichni členové MAS
Správní rada (SR)
Ředitel
Manažer
SPL
Sekretariát
MAS
Pracovní skupina
Lidské zdroje
Problematika: děti a mládež
Problematika: ženy
Dozorčí rada DR
Programový
výbor
Strategický plán
LEADER
Monitorovací výbor
Pracovní skupina
Místní produkce a využití
obnovitelných zdrojů
Problematika: zemědělci,
ekologická produkce, ŽP
Výběrová komise
Pracovní skupina
Rozvoj obcí
Problematika: kvalita
venkovského života
44
9.1.2
Organizační schéma managementu MAS Horní Pomoraví
Správní rada
Externisté
(dohody o pracovní
činnosti, o provedení práce,
Smlouvy o dílo)
Zaměstnanci - Sekretariát
MAS
Ředitel MAS / Manažer SPL
Ing. Anna Bartošová
Projektoví manažeři SPL
Ing. Lenka Krobotová
Mgr. Olga Špiková
Ekonom, externí poradce účetnictví
Ing. Miroslav Buchta, Bc. Andrea Koštejnová
Právní služby
Mgr. Michal Klusák
Správce webových stránek, grafik
Václav Jokl
(pracovní smlouvy)
Manažer cestovního ruchu
Administrativní pracovník SPL
Andrea Merčáková
Účetní
Lenka Raušová
Správa software, hardware
Ing. Roman Winter, Michal Krobot, Přemysl Kryl
Externí projektoví manažeři
Ing. Barbora Balcárková
Mediální manažer
Bc. Barbora Haušková
Externí spolupracovníci při pořádání akcí MAS
Lucie Šťastná
Ing. Hana Olejníková
Simona Pichová
Kateřina Pospíšilová
Bc. Miroslav Kučera – Zelená úsporám
9.1.3
Rozdělení odpovědnosti – úroveň rozhodování
Správní rada je vrcholným orgánem Společnosti, která
především dbá na zachování účelu, pro nějž byla společnost
založena, schvaluje rozpočet Společnosti a jeho změny,
schvaluje účetní závěrku a výroční zprávu.
Správní rada
jméno
předseda
podnikatel Bc.František Winter
členové
NNO
Ing. Josef Jurásek
obce
Josef Sobotík
sektor
organizace
MARWIN v.o.s.
OAK Šumperk
Svazek obcí MIZ
NNO
Bc. Jiří Karger
Charita Zábřeh
obec
podnikatel
Jana Gerešová
Petr Vokurka
Obec Kopřivná
VOBUS v.o.s.
sektor
Dozorčí rada
jméno
organizace
předseda
Dozorčí rada je kontrolním orgánem MAS Zábřežsko o.p.s.
Dozorčí rada je povinna upozornit správní radu na porušení
zákonů, ustanovení Zakládací smlouvy nebo Statutu, na
nehospodárné postupy, popřípadě na další nedostatky v
činnosti bez zbytečného prodlení poté, co se o těchto
skutečnostech dozví.
podnikatel
Ing. Jiří Mazák
OSVČ
členové
obec
Dana Hošková
Ing. František
Nezbeda
Obec Bratrušov
podnikatel
Zbyněk Soják
OSVČ
obec
Josef Kozák
obec Jindřichov
NNO
František Ambroz
NNO
Sokol Chromeč
SDH Hanušovice 45
sektor
obec
podnikatel
obec
podnikatel
NNO
podnikatel
podnikatel
NNO
podnikatel
Programový výbor
jméno
organizace
předseda
Ing. Luděk Hatoň
Obec Bohdíkov
podnikatel
Ing. Přemysl Čech
OSVČ
Martina Šťastná
Obec Svébohov
Ing. Miroslav Buchta
ZEAS Březná a.s.
PaedDr. Božena
AREÁL PIVOŇKA o.p.s.
Sojáková
Jana Lysáková
PRO-BIO s.r.o.
Vlasta Jandrtová
OSVČ
Pavel Mrázek
Ski Klub
Bc. Eva Halenková
OSVČ
Výběrová komise
jméno
organizace
předseda
ostatní Mgr. Alena Vokurková
ZŠ Bohdíkov
členové
podnikatel
Ing. Miloš Spurný
Dubická zemědělská
NNO
Ivar Směšný
Sokol Štíty
obce
Ing. Zdeněk Axmann
OÚ Jedlí
NNO
Petr Janků
TJ Bohdíkov
obce
Oldřich Tanert
Obec Ruda nad Moravou
obce
Antonín Marinov
Obec Malá Morava
podnikatel
Walter Kőhler
Farma Morava
Jan Kunčar
Obec Hoštejn
obce
Libor Diviš
ZEAS Březná a.s.
podnikatel
Programový výbor je odborným orgánem místní akční
skupiny. Programový výbor připravuje aktualizace
strategie rozvoje daného území, navrhuje záměry místní
akční skupiny, připravuje strategický plán Leader,
schvaluje výsledky výběrů jednotlivých realizačních
projektů podle doporučení výběrové komise, projekty
určené k realizaci.
sektor
Výběrová komise místní akční skupiny je výkonným
orgánem programového výboru.
Výběrová komise provádí výběr projektů podle
výběrových kritérií, sestavuje seznam projektů v pořadí
podle bodové hodnoty, vyznačuje projekty navržené ke
schválení v rámci limitu a projekty náhradní.
sektor
jméno
organizace
předseda
NNO
členové
NNO
Mgr. Olga Špiková
NNO
K.R.A.P. o.s.
obec
Jiří Bartoš
obec Brníčko
obec
Marcela Kozáková
obec Branná
NNO
Lenka Raušová
K2 o.s.
9.1.4
Monitorovací
výbor
je
výkonným
orgánem
programového výboru, který monitoruje realizované
projekty, kontroluje plnění podmínek prováděných
projektů, hodnotí realizaci strategického plánu
prostřednictvím plnění stanovených indikátorů.
Rozdělení odpovědnosti – úroveň organizačně administrativní
Ředitel společnosti
 koordinuje aktivity směřující k prohloubení spolupráce v regionu
 připravuje návrh rozpočtu Společnosti
 koordinuje součinnost jednotlivých orgánů Společnosti
 koordinuje činnost manažerů Společnosti
 zajišťuje vzdělávání pracovníků informačních center zřizovaných Společností nebo jejími členy
46
 zastává funkci tiskového mluvčího Společnosti
 zajišťuje spolupráci se státní správou a samosprávou zajišťuje lobby ve prospěch Společnosti a regionu
Projektoví manažeři
 zajišťují poradenství pro členy Společnosti
 provádějí projektové řízení pro Společnost i členy Společnosti
 zajišťují vzdělávání pro členy Společnosti
 zveřejňují aktuální informace z činnosti Společnosti
 manažer SPL: zajišťuje přípravu a realizaci SPL
 koordinuje aktivity v oblasti cestovního ruchu v regionu
 koordinuje přípravu a vydávání propagačních a prezentačních materiálů regionu
 zajišťuje komunikaci mezi informačními centry v regionu
Pracovník IC Hanušovice, organizační manažer
 zajišťuje provoz informačního centra v Hanušovicích
 spolupracuje při přípravě a vydávání propagačních a prezentačních materiálů regionu
 organizačně se podílí na přípravě a realizaci vzdělávacích, kulturních a sportovních akcích v regionu
Ekonom
 vede účetnictví Společnosti
 spolupracuje na přípravě rozpočtu Společnosti
 přehled o stavu financování, zpracovávání dílčích i závěrečných zpráv
Správce webových stránek
 zajišťuje provoz webových stránek http://www.hornipomoravi.eu
 graficky připravuje propagační a prezentační materiály
MAS Horní Pomoraví o.p.s. provozuje od 1.7.2008 Informační centrum v Hanušovicích a v rámci regionu působí 2
kanceláře: jedna v Hanušovicích a druhá v Zábřehu
Orgán pro přípravu SPL a orgán pro dozor nad jeho realizací
Dle Pravidel pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013, opatření IV.I.I Místní
akční skupina je orgánem pro přípravu SPL a zároveň orgánem zodpovědným pro dozor nad jeho realizací Programový výbor
(složení viz. kapitola 9.1.1).
Programový výbor má 10 členů, přičemž 70% jeho členů zastupuje soukromý sektor (podnikatelé, NNO).
Programový výbor zodpovídá za kvalitu přípravy a provádění Strategického plánu LEADER, a to konkrétně za:
 vytvoření harmonogramu přípravy SPL
 zapracování výstupů z ISÚ a pracovních skupin do Fichí SPL a jednotlivých kapitol SPL
 odsouhlasí zacílení Fichí, vymezení příjemců podpory, minimální a maximální způsobilé výdaje na projekt,
oblast podpory, způsobilé výdaje, uplatnění inovačních přístupů, oboduje povinná a stanoví nepovinná
preferenční kritéria, stanoví kritéria pro hodnocení a monitoring
 stanoví plán financování realizace SPL
 monitoruje realizaci SPL a dosahování monitorovacích indikátorů
 schvaluje závěrečná vyhodnocení implementace SPL
Programový výbor spolupracuje při přípravě SPL a dozorem nad jeho realizací s:
Výběrovou komisí
 spolu připravuje kritéria pro hodnocení a monitoring, připravuje systém hodnocení
Sekretariátem MAS
 administrativní činnosti spojené s přípravou a realizací SPL
 příprava projednávání jednotlivých částí SPL, zápisy z jednání a zapracování výstupů z jednání do dokumentu
 školení žadatelů a příjem žádostí
 příprava školení pro Výběrovou komisi, příprava podkladů pro hodnocení Výběrovou komisí
47



poradenství pro žadatele při realizaci projektů SPL
sleduje dosahování monitorovacích indikátorů
zpracovává závěrečná vyhodnocení implementace SPL
Manažerem SPL
 administrativní činnosti spojené s přípravou a realizací SPL
 sleduje dosahování monitorovacích indikátorů
 zpracovává závěrečná vyhodnocení implementace SPL
Monitorovacím výborem
 sleduje realizaci SPL a dosahování monitorovacích indikátorů
9.1.5
Úloha a odpovědnost jednotlivých subjektů při realizaci SPL a jednotlivých organizačních složek
Výběrová komise
 hodnotí předložené žádosti, boduje projekty, sestavuje seznam schválených a neschválených žádostí
Programový výbor
 odpovídá za realizaci SPL
 vyhlašuje výzvu k podání projektů
 schvaluje výsledky administrativní kontroly a kontroly přijatelnosti
 schvaluje doporučené projekty předložené Výběrovou komisí
Místní akční skupina = v plénu = všichni členové MAS
 schvaluje strategický plán LEADER
 je seznámena s výsledky jednotlivých kol výzev
Sekretariát MAS
 vede veškerou administrativu spojenou s přípravou a realizací SPL
 schvaluje výsledky administrativní kontroly a kontroly přijatelnosti
 spolupracuje s žadateli při přípravě, realizaci a hodnocení projektů
 sestavuje závěrečnou hodnotící zprávu
Manažer SPL
 vede veškerou administrativu spojenou s přípravou a realizací SPL
 spolupracuje s žadateli při přípravě, realizaci a hodnocení projektů
 sestavuje závěrečnou hodnotící zprávu
Správní rada
 kontrola procesu přípravy a realizace SPL, kontrola plnění harmonogramu přípravy SPL
 vyjadřování k zaměření SPL a jednotlivých Fichí
Dozorčí rada
 kontrola procesu přípravy a realizace SPL
 kontrola činnosti MAS a jejich orgánů, pracovišť místní akční skupiny a jejich orgánů
 připomínkování návrhu rozpočtu MAS
 kontrola účetnictví společnosti
Způsob sestavení výběrové komise a důvody výběru členů
Výběr členů výběrové komise byl omezen pouze požadavkem, aby byla tvořena minimálně z 50% zástupci soukromé sféry
(podnikatelé, sociální partneři, NNO). Členy výběrové komise navrhovali členové místní akční skupiny a následně se o
jednotlivých kandidátech hlasovalo na Plénu MAS.
Při navrhování členů se diskutovalo, zda navržení mají zkušenosti s projektovým řízením, případně posuzováním projektů.
Při spojení dvou MAS, došlo ke splynutí těchto orgánů z obou MAS a také k rozšíření počtu členů z původních 5 na 10.
Na základě zkušeností z programu LEADER ČR byl pak na návrh členů Výběrové komise rozšířen počet preferenčních kritérií
v jednotlivých Fichích, aby došlo k bodovému rozvrstvení a bylo tak dosaženo co nejobjektivnějšího systému hodnocení.
48
Existence jiných komisí či pracovních skupin, jejich zaměření a pravomoci
V rámci MAS dlouhodobě působí pracovní skupiny:
I. Pracovní skupina: Rozvoj obcí – skupina zaměřená na zlepšování kvality života na venkově, projekty v oblasti občanské
infrastruktury, zachování kulturního dědictví, rozvoj tradic a volnočasových aktivit
Realizované akce:
9-10/2007
vzdělávací kurz: Projektové řízení
10/2007
exkurze v MAS Bojkovsko, MAS Hornolidečsko a MAS Pobeskydí
II. Pracovní skupina: Místní produkce a využití obnovitelných zdrojů (ZEMĚDĚLCI)– činnosti zaměřené na zemědělskou
produkci a zpracování potravinářských produktů v regionu, zvyšování kvality a přidávání hodnoty místním produktům,
značení místní produkce a využívání obnovitelných zdrojů
Realizované akce
10/2006 Exkurze pro zemědělce v MAS Pobeskydí, zaměřená na téma využití alternativních zdrojů energie
6-12/2007 Vzdělávací kurz pro zemědělce a zpracovatele zemědělských produktů (PRV: Opatření 1.3.1 Další
vzdělávání a informační činnost)- Podpora rozvoje místní produkce prostřednictvím vzdělávání
v regionu Horní Pomoraví
III. Pracovní skupina: Lidské zdroje (MLADÍ LIDÉ DO 30ti LET) – zaměření na aktivity pro děti a mládež, případně seniory
9/2007
Akce s MAS Záhoří-Bečva zaměřená na rozvoj sociálních schopností. Akce se za MAS Horní Pomoraví zúčastnili
zástupci dětského zastupitelstva v Zábřehu, děti ze základní školy na ulici Školské a děti z Domu pro matky s dětmi
doprovázení členy pracovní skupiny Lidské zdroje.
Pro přípravu ISÚ a SPL byly vytvářeny pracovní skupiny(týmy) pro zefektivnění jednání:
Zábřežsko
Hanušovicko
01/2007 II.jednání - veřejné, pracovní skupiny
12/2006 IV.jednání - veřejné, pracovní skupiny
02/2007 III.jednání - veřejné, pracovní skupiny
02/2007 V.jednání - veřejné, pracovní skupiny
05/2007 IV.jednání - veřejné, pracovní skupiny
04/2007 VI.jednání - veřejné, pracovní skupiny
06/2007 V.jednání - veřejné, pracovní skupiny
07/2007 VIII.jednání - veřejné, pracovní skupiny
06/2008 jednání - veřejné, pracovní skupiny
06/2008
jednání - veřejné, pracovní skupiny
Pracovní tým SPL
zástupci programového výboru, výběrové komise, předseda správní rady a sekretariát MAS
9.1.6
Způsob delegování zástupců skupin do orgánů místních akční skupiny (volby, jmenování, zájem)
Zástupci orgánů místní akční skupiny jsou voleni na základě hlasování:
Pléna
Správní rady
Dozorčí rada
Správní rady :
Programový výbor
Výběrová komise
Rozhodnutí správní rady bere Plénum na vědomí.
V rámci jednotlivých orgánů si následně volí (hlasováním) předsedu a místopředsedu. Kandidáti jsou nejprve osloveni a
žádáni o souhlas s výkonem funkce. Členové MAS jsou při navrhování kandidátů poučeni, že v rámci orgánů musí být
dodržen stanovený poměr mezi soukromým a veřejným sektorem.
Zaměstnanci MAS jsou vybíráni na základě výběrových řízení Výběrovou komisí složenou obvykle z předsedy správní rady,
předsedy dozorčí rady, ekonoma Společnosti a ředitelky MAS.
49
Rotace členů orgánů místní akční skupiny
Všechny orgány společnosti jsou voleny na období 3 let. Přičemž při první volbě ještě proběhlo losování, kterým se stanovilo
1/3 členů funkční zkrácené období 1 roku a 1/3 členů funkční zkrácené období na 2 roky.
V období 2007 - 2010 tedy probíhala každoročně obměna 1/3 členů všech orgánů (mimo monitorovací výbor). Členové
orgánů byli opět voleni volbami, přičemž bylo možné opět navrhnout člena, kterému končilo funkční období, ale neměl
funkci zastávat déle než dvě po sobě jdoucí funkční období.
Vzhledem ke skutečnosti, že od 1.1.2011 platí aktualizovaný zákon o obecně prospěšných společnostech, došlo ke změně
statutu a nyní jsou členové orgánů voleni na tři roky, ovšem opakované členství v orgánech je možné a není omezené počty
po sobě jdoucích zvolení.
Osoby, které řídí realizaci SPL a popis jejich role a pravomocí v MAS
Realizaci SPL řídí:
1) ředitelka Společnosti
2)
předseda správní rady
Bc. František Winter
3)
předseda progr. výboru
Ing. Luděk Hatoň
- je osobou odpovědnou za činnost MAS a realizaci
programu LEADER, zastupuje MAS při jednání, má
podpisové právo, řídí sekretariát MAS a kmenové
projektové manažery
- zastupuje správní radu a dbá na zachování účelu
činnosti MAS
- odpovídá za realizaci SPL (více kap.9.1.3) v rozsahu
působnosti programového výboru
9.2 Zdroje MAS pro činnosti spojené s realizací SPL
9.2.1
Lidské zdroje
9.2.1.1 Zaměstnanci MAS
Ředitelka společnosti (projektový manažer SPL)
Náplň práce:
 řídí Sekretariát MAS
 koordinuje činnost projektových manažerů ( interních i externích) a ostatních zaměstnanců Společnosti
 příprava a realizace rozvojových projektů na území MAS Horní Pomoraví
 konzultační a poradenská činnost v dotační oblasti
 zajišťuje úkony spojené s procesem regionálního rozvoje území MAS Horní Pomoraví
Vzdělání : MU v Brně, Ekonomicko – správní fakulta, obor regionální rozvoj a správa
Praxe:
od 06/2008
ředitelka MAS Honí Pomoraví o.p.s.
od 01/2008
projektový manažer MAS Horní Pomoraví o.p.s. (0,5 úvazku)
od 02/2007
OSVČ – projektový manažer
od 02/2007
projektový manažer Centra pro komunitní práci Střední Morava
od 04/2006
projektový manažer MAS Zábřežsko o.p.s. současně jako zaměstnanec MěÚ Zábřeh na postu
vedoucí oddělení rozvoje a strategického plánování
03/2006 - 01/2007
euromanažer Krajského úřadu Olomouckého kraje pro území Zábřežska
12/2003 - 01/2007
tajemník Svazku obcí Mikroregionu Zábřežsko – koordinační a poradní funkce
12/2003 - 01/2007
vedoucí oddělení rozvoje a strategického plánování
11/2003 - 01/2007
zaměstnanec Městského úřadu Zábřeh: referent odboru rozvoje a vnější komunikace,
koordinátor projektů strukturálních fondů EU
Projektový manažer = manažer SPL
Náplň práce:
 příprava a realizace rozvojových projektů na území MAS Horní Pomoraví
 informuje členy MAS o vyhlášených dotačních titulech – poskytuje konzultační a metodickou pomoc
 zajišťuje úkony spojené s procesem regionálního rozvoje území MAS Horní Pomoraví
 provádí sběr informací pro analýzu území MAS Horní Pomoraví
 administrativa a účetní úkony spojené s provozem kanceláře
 zajišťuje administrativu přípravy a realizace SPL
50
Vzdělání:
VŠB-TU Ostrava, pobočka Valašské Meziříčí, fakulta ekonomická, obor Eurospráva – bakalářský titul
VŠB-TU Ostrava, ekonomická fakulta, obor Regionální rozvoj – inženýrský titul
Praxe:
od 2011
mateřská dovolená
od 1.7.2008
MAS Horní Pomoraví – manažer SPL
Ing. Lenka Krobotová
Vzdělání:
VŠB-TU Ostrava, ekonomická fakulta, obor Veřejná ekonomika a správa – inženýrský titul
Praxe:
od 01/2011
projektový manažer MAS Horní Pomoraví pro realizaci SPL
od 05/2010 – 12/2010
projektový manažer MAS Horní Pomoraví pro realizaci projektu „Vyrobeno na venkově“
od 01/2009
mateřská a rodičovská dovolená
od 03/2008
vedoucí nově vzniklého oddělení strategického rozvoje MěÚ Šumperk
od 2007
OSVČ (projektový manažer)
od 05/2004
zaměstnanec Městského úřadu Šumperk: referent odboru strategického rozvoje, územního
plánování a investic, koordinátor dotací a projektů financovaných z EU, SR, krajských a jiných
zdrojů
Mgr. Olga Špiková
Vzdělání:
UP v Olomouci, přírodovědecká fakulta, obor Geografie - aplikovaná geoinformatika – magisterský
titul
Praxe:
od 04/2011
tajemnice NS MAS ČR, o.s. (0,8 úvazku)
od 01/2011
projektový manažer MAS Horní Pomoraví pro realizaci SPL (0,2 úvazku)
05/2008 – 01/2011
HF Biz, s.r.o. - projektant geografických informačních systémů
10/2006 – 04/2008
HelpForest, s.r.o. - projektant geografických informačních systémů
Andrea Merčáková
Náplň práce:
 příprava a realizace projektů cestovního ruchu na území MAS Horní Pomoraví
 příprava a realizace grafických podkladů do tiskových i netiskových podob
 sběr a aktualizace informací pro analýzu potencionálu cestovního ruchu
 spoluúčast na provozu IC
 administrativa a účetní úkony spojené s provozem IC a kanceláře MAS
 vkládání informací na web
Vzdělání:
Praxe:
od 2008
od 2006
od 2005
1996-1997
SOŠ Šumperk – ukončeno maturitou
administrativní pracovník pro SPL, manažer cestovního ruchu
Slezan Frýdek Místek a.s. - skladník ZM a příze, příprava podkladů pro mzdy, vedení evidence aut
skladnice u firmy Krovstav s.r.o.
prodavačka
9.2.1.2 Účetní a jeho odbornost
Účetní
Lenka Raušová
Náplň práce:
 účetnictví v rámci realizace SPL
 kompletní zpracování účetnictví a mzdové agendy MAS Horní Pomoraví o.p.s.
 ekonomické a organizační poradenství při zpracování a vyhodnocování projektů
 tvorba rozpočtů, kalkulace, rozbory apod.
Vzdělání:
Obchodní akademie v Šumperku – ukončeno maturitou
Praxe:
od 2009
účetnictví MAS Horní Pomoraví .o.p.s.
od 2005
mateřská dovolená
51
od 1997
od 1990
zástupce vedoucího prodejny
prodavačka
Pravidelné externí služby pro MAS
Ekonom
Ing. Miroslav Buchta
Náplň práce:
 kompletní zpracování účetnictví a mzdové agendy MAS Horní Pomoraví o.p.s.
 jednání s úřady (FÚ, OSSZ, zdravotní pojišťovny)
 ekonomické a organizační poradenství při zpracování a vyhodnocování projektů
 tvorba rozpočtů, kalkulace, rozbory apod.
Vzdělání:
Vysoká škola zemědělská, fakulta agronomická, obor zootechnik
Praxe:
1985 - 1987 zootechnik VÚCHS Rapotín
1987 - 1988 referent technické kontroly jakosti VÚCHS Rapotín
1988 - 1991 hlavní kontrolor, referent BP a PO VÚCHS Rapotín
1991 - 1992 OSVČ (účetnictví, daně, BP a PO)
1992 - 1996 ekonom EVERSTAR s.r.o. Šumperk
1996 - dosud ekonom M A R W I N v.o.s., OSVČ (ekonomické a organizační poradenství)
9.2.1.3 Odbornost členů/partnerů MAS
V rámci MAS Horní Pomoraví působí 103 členů, tzn. široká škála odborných pracovníků - mezi nimiž jsou odborníci
v různých oblastech: ekonom, právník, učitelé, starostové, zemědělci a poradci v ekologickém zemědělství,
podnikatelé, odborníci v oblasti životního prostředí, sociální oblasti, kultury apod..
9.2.1.4 Systém vzdělávání členů/partnerů MAS
Zaměstnanci MAS jsou průběžně školeni v rámci svého zaměření, také v klíčových dovednostech a novinkách
v rámci Programu rozvoje venkova a navazujících dovednostech (např. výběrová řízení)
Dále dochází k průběžném proškolování potenciálních žadatelů, úspěšných žadatelů i realizátorů projektu v průběhu
administrace programu.
Aktuálně se účastní manažeři MAS dlouhodobého vzdělávání (cca 9 měsíců) v oblasti rozvoje klíčových kompetencí,
projektového řízení a strategického plánování
9.2.1.5 Schopnost komunikace v cizích jazycích
Zaměstnanci MAS Horní Pomoraví o.p.s. komunikují anglicky, německy a rusky. Externě je možné domluvit překlad
z polštiny
9.2.2
Technické prostředky
9.2.2.1 Provozní podmínky, technické vybavení
2
2
MAS provozuje dvě kanceláře - Hanušovice (75 m ) a Zábřeh na Moravě (20 m ). Obě kanceláře jsou zařízeny standardním
způsobem: notebook či PC sestava, skartovací stroj, Laminátor, Flipchart, rychlovazač, digitální fotoaparát, barevná tiskárna či
multifunkční zařízení, dataprojektor.
9.2.2.2 Programové vybavení
PC v MAS Horní Pomoraví jsou standardně vybaveny Windows XP Professional či Windows 7 , AVG, Microsoft Office 2007 a další
programy potřebné pro vykonávání práce. MAS se snaží využívat FREEWARE programy.
9.2.2.3 Způsoby a možnosti informování členů MAS a obyvatelstva
Informování obyvatelstva o MAS a SPL probíhá prostřednictvím:
1) internetových stránek MAS Horní Pomoraví o.p.s.: www.hornipomoravi.eu
2) ZPRAVODAJE MAS Horní Pomoraví o.p.s. – distribuce na obce MAS
3) tiskových zpráv v místních zpravodajích, které vycházejí v 14ti obcích, Zábřežské kabelové TV (internet. podoba)
4) veřejných setkání
5) vzdělávacích aktivit: seminářů, kurzů, informačních akcí
52
6) prezentačních akcí v regionu i mimo region (Den Horního Pomoraví, veletrh Země Živitelka apod.)
9.2.3
Finanční prostředky
9.2.3.1 Zajištění předfinancování činnosti MAS při realizaci SPL
MAS Horní Pomoraví o.p.s. předfinancován svou činnost prostřednictvím úvěru, kontokorentního účtu a půjček od
soukromých subjektů. Mezi příjmy společnosti patří také vstupní příspěvky nových členů, členské příspěvky obcí a dary.
9.2.3.2 Jiné finanční zdroje (kromě osy IV PRV)
MAS Horní Pomoraví o.p.s. získává finanční zdroje i z doplňkové činnosti MAS (multizdrojové financování)
příprava a pomoc při realizaci projektů mimo program LEADER - ROP, PRV, OP VK
vlastní finanční účast v projektech partnerů
vlastní projekty dotované např. PRV, POV MMR, OP PS Česko-Polsko
provoz informačního centra / prodej regionálních produktů
10. Administrativní postupy
Administrativní postupy jsou v MAS Horní Pomoraví definovány na základě požadavků kladených na realizaci SPL jak ze
strany Řídících orgánů programu LEADER (MZe, SZIF), tak na základě potřeb plynoucích z organizačního uspořádání
MAS a celkového legislativního rámce ČR a EU.
10.1
Registrace projektu
Propagace SPL v území MAS
Propagace Strategického plánu LEADER a ostatních činností MAS Horní Pomoraví provádí pracovníci sekretariátu MAS.
Propagace se soustřeďuje zejména na:
 vlastní činnost a poslání MAS a programu LEADER,
 možnosti zapojení nových partnerů a subjektů do činností MAS,
 seznámení veřejnosti s cíli a záměrem SPL,
 informovanosti potenciálních žadatelů o možnostech čerpání prostředku z jednotlivých výzev při realizaci SPL,
 vyhlašování a uzavírání výzev,
 poskytování informačních zdrojů potřebných pro úspěšné zpracování žádostí i realizaci projektů,
 seznámení s možností poradenství a pomoci při zpracování žádostí v rámci SPL i pro jiné programy,
 zveřejnění výsledků a dopadu SPL,
 seznámení s partnerskými programy v rámci výměny zkušeností s jinými MAS v ČR i v zahraničí,
 publicitou dotačních titulů a rozvojových politik ČR v EU.
Při propagaci jsou využívány především následující prostředky:
 kompletní internetová prezentace na www.hornipomoravi.eu s cílem zrychlit a zpřehlednit přístup ke všem
zveřejňovaným informacím,
 regionální a místní tisk,
 osobní setkávání a poradenství v rámci provozu kanceláře MAS a při jednání s partnery,
 úřední desky a informační kanály obcí v regionu MAS Horní Pomoraví.
Postup a časový plán při vyhlášení příjmu žádostí
Činnosti spojené s vyhlášením a realizací výzvy v rámci SPL začínají pracemi na administrativní přípravě výzvy a jednotlivých
souvztažných dokumentů. Tyto práce zajišťuje kancelář MAS pod vedením Programového výboru. Jedná se zejména o tyto
činnosti:
- zapracování případných schválených změn a aktualizací SPL a Fichí,
- ověření finančního a časového rámce předkládané výzvy,
- příprava textu výzvy a dalších doplňkových dokumentů (formuláře, pokyny pro žadatele, metodické listy apod.),
- projednání a schválení návrhu výzvy, s ohledem na plánované využití prostředků a termíny stanovené řídícími orgány,
- projednání, úprava a schválení návrhu výzvy s CP SZIF.
Poté co je plánovaná výzva schválena oddělením metodiky CP SZIF je zahájeno vlastní vyhlášení výzvy a příjem žádostí.
53
Samotný text výzvy obsahuje:
název programu, SPL, fiche a opatření,
termín vyhlášení a termín ukončení přijímání žádostí,
území a doba trvání podpory,
adresa pro podávání žádostí a náležitosti pro podání žádosti,
kontaktní informace pro konzultace,
popis a cíle opatření,
výčet podporovaných aktivit,
předpokládaný finanční rámec výzvy a typ poskytované
podpory,
vymezení žadatelů o podporu (právní forma, velikost apod.),
finanční rámec pro jeden projekt a míra podpory,
hodnotící kritéria pro výběr projektů a popis procesu výběru
projektů,
obsah a povinná struktura žádostí a příloh, odkaz na
potřebné formuláře,
výčet typů uznatelných nákladů,
odkazy na pravidla PRV,
kontaktní informace na řídící orgán (RO SZIF),
ostatní povinnosti žadatele,
jiné vhodné informace dle specifikace konkrétní výzvy.
Termín ukončení příjmu žádostí je stanoven tak, aby umožňoval žadatelům bezproblémovou přípravu žádostí, a to ne
na dobu dříve než 42 dní po vyhlášení výzvy.
Informování konečných příjemců o možnosti předkládání projektů v rámci SPL
V průběhu vyhlášení výzvy jsou taktéž zahájeny propagační opatření, k seznámení veřejnosti a potenciálních žadatelů
s výzvou. Samotná výzva je zveřejňována vždy v den zveřejnění na internetových stránkách MAS
(www.hornipomoravi.eu) a na úředních deskách obcí regionu MAS. Rovněž jsou přímým komunikačním kanálem (email) osloveni potenciální žadatelé zaregistrovaní do interní databáze potenciálních projektových záměrů, kterou MAS
Horní Pomoraví spravuje.
Školení samotných potenciálních předkladatelů projektů a způsob realizace
Pro konečné žadatele bude uspořádán vždy seminář týden po vyhlášení výzvy, na kterém budou seznámeni se
základními požadavky a specifickým překládáním projektů. Pro řešení konkrétních dotazů či problémů budou
stanoveny konzultační dny, při kterých bude k dispozici jak manažer SPL, tak celý sekretariát MAS.
Administrativní postup příjmu a registrace projektů
Místní akční skupina v každé výzvě vyhlásí termín pro příjem žádostí a místo sběru těchto žádostí. Žádost bude
podávána na standardizovaném formuláři vydaném SZIF. K formuláři žádosti budou přikládány 3 výtisky projektu
s očíslovanými stránkami + CD (1x pro SZIF, 2x pro MAS), včetně všech povinných příloh. Povinné přílohy musí být
alespoň v jednom paré originálem nebo úředně ověřenou kopií. Bez všech povinných příloh nebude projekt
zaevidován.
Pokud žadatel donese žádost po datu či hodině, stanovenou pro odevzdání, žádost nebude zaevidována. Předložení
musí žadatel učinit osobně nebo prostřednictvím pověřené osoby. Pověření musí mít formu úředně ověřené plné moci
s vymezením rozsahu zmocnění či časové platnosti.
Kontrola úplnosti žádostí je prováděna ředitelkou společnosti (oblast Hanušovice) a manažerkou SPL (oblast
Zábřežsko). Kontroluje se oprávněnost osoby odevzdat projekt k zaevidování. Zjistí-li neúplnosti v žádosti, vyzvou
žadatele k doplnění nejpozději však do doby uzávěrky příslušné výzvy.
Jsou-li všechny náležitosti v pořádku, vyzvou pracovníci MAS žadatele či jim pověřenou osobu k podpisu žádosti. Toto
potvrzení bude také obsahovat přesný čas zaevidování žádosti a bude podepsaný pověřeným pracovníkem MAS.
Po přijetí žádosti, založí pracovník složku, do které vloží kompletní žádost s projektem a potvrzení o zaevidování a
postupuje kompletní žádost k administrativní kontrole a kontrole přijatelnosti.
Administrativní kontrola projektů
První hodnocení žadatele bude provedeno z hlediska administrativní úplnosti žádosti, platnost potvrzení, dat na
ověřených kopiích, aby splňovaly stanovené požadavky. V případě neúplnosti vyzve MAS konečného žadatele
k doplnění žádosti do 5 pracovních dnů.
V případě nedoplnění ve stanoveném termínu ukončí MAS administraci z důvodu nesplnění podmínek administrativní
kontroly. Žadatel má možnost podat žádost o přezkoumání činnosti MAS do 7 pracovních dnů ode dne následujícího
54
po doporučeném odeslání výsledků administrativní kontroly MAS. Na základě této žádosti je svoláno jednání, u
kterého je přítomen žadatel, který podal žádost, ředitel společnosti a předseda dozorčí rady. V případě neshody, má
žadatel právo podat žádost o přezkoumání postupu MAS na RO SZIF. Pokud tak učiní, je povinen o tomto kroku
informovat MAS.
Po provedení administrativní kontroly a kontroly přijatelnosti je MAS povinna informovat písemně konečného
žadatele o výsledku kontroly do 5 pracovních dní od ukončení kontroly (doklad bude odeslán doporučeně nebo
předám proti podpisu). Všechny žádosti splňující kritéria budou předány k ohodnocení výběrovou komisí.
Zajištění osob, které se budou podílet na příjmu, administrativní kontrole a registraci projektů
Příjem projektů provádí v oblasti Hanušovic ředitelka společnosti Ing. Anna Bartošová. Pro oblast Zábřežska
manažerka SPL Ing. Petra Vojtková. Celý proces kontroluje ředitelka společnosti. Bodování projektů provádí Výběrová
komise.
10.2
Způsob výběru projektů
Postupy hodnocení přijatelnosti v návaznosti na kritéria přijatelnosti
Maximálně do 5 dní od uskutečnění administrativní kontroly provede příslušná osoba (manažerka SPL) posouzení, zda
zaevidované projekty splňují kritéria přijatelnosti. Výsledkem bude ke každému posuzovanému projektu zpracované
písemné hodnocení kritérií přijatelnosti se závěrečným zdůvodněním a návrhem přijatelnosti či nepřijatelnosti.
Návrh zpracovaný sekretariátem posoudí PV. To vždy na společném zasedání PV a zaměstnanců sekretariátu, kteří se
na hodnocení podíleli. Každý projekt zde bude představen a přednesen návrh na přijatelnost či nepřijatelnost.
PV rozhodne hlasováním o projektu (min. 3/5 většina při přítomnosti min ½ členů PV), zda splňuje kritéria přijatelnosti.
Pokud se návrh PV liší od návrhu sekretariátu, bude předán k přezkoumání komisi MAS, ta do 3 dnů od převzetí
projektu vyjádří své stanovisko.
Hodnocení kritérií musí být dokončeno max. do 14 pracovních dní od ukončení administrativní kontroly. Výstupem
bude „Protokol o přijatelnosti projektu“, příp. zdůvodnění negativního hodnocení.
Přijaté projekty jsou předány Programovým výborem k bodovému hodnocení Výběrové komisi MAS (dále jen VK).
Žadatelům, kteří byli neúspěšní, zašle sekretariát MAS doporučený dopis s rozhodnutím a odůvodněním vyřazení
projektu.
Do složky projektu bude uložen:
a)
Návrh sekretariátu
b)
Protokol o přijatelnosti projektu
c)
Kopie dopisu pro neúspěšné žadatele.
Způsob bodování v návaznosti na hodnotící kritéria
Bodové hodnocení projektů provádí VK. Předseda VK svolá zasedání VK, kde rozdělí žádosti mezi jednotlivé členy. Vždy
tak, aby nedošlo ke střetu zájmů a aby každý projekt hodnotili nejméně 3 členové VK. Hodnotitelé obdrží na
sekretariátu kopii projektu a každý člen podepíše čestné prohlášení o nepodjatosti vůči projektu, který bude hodnotit.
Každý hodnotitel bude bodovat samostatně, body bude zapisovat do „Protokolu o hodnocení“. Body přiděluje na
základě bodovací tabulky platné pro danou fichi. Součástí hodnocení je také veřejná obhajoba projektů, kdy zástupce
žadatele (nikoli zpracovatele) přiblíží hodnotitelům v krátké prezentaci přidanou hodnotu projektu, přínos pro cílové
skupiny, potřebnost či inovativnost. Tato fáze proběhne do 10 pracovních dnů od předání žádost VK. Originál
hodnocení předají sekretariátu MAS, který protokol založí do složky k projektu.
Postupy při výběru projektu
Do 7 dnů od ukončení procesu bodového hodnocení projektů se uskuteční zasedání Výběrové komise, která sestaví
pořadí obodovaných projektů, které následně předloží Programového výboru (dále jen PV), ten bude rozhodovat o
návrhu výběrů projektů pro získání finanční dotace. PV obdrží seznam projektů seřazených dle součtu bodového
hodnocení .
Musí se respektovat pořadí, v jakém jsou projekty seřazeny dle bodového hodnocení.
Ze zasedání PV bude sekretariátem MAS vypracován:
 zápis o průběhu PV
 seznam projektů schválených
 seznam projektů neschválených
55
Zápis, oba tyto seznamy a originály žádostí s projekty a přílohami, které byly úspěšné budou do 5 pracovních dnů od
jednání VH předány na RO SZIF.
Do složky projektu bude po ukončení této etapy administrace přidán:
 zápis ze zasedání PV
 kopie dopisu s vyjádřením o podpoře či nepodpoře projektu
Schválené projekty budou představeny veřejně na plénu MAS a budou také zveřejněny prostřednictvím informačních
kanálů MAS.
Způsob zajištění osob, které se budou podílet na hodnocení a výběru projektů
Příjem projektů provádí sekretariát MAS (Hanušovicko – sekretariát). Celkem se jedná o 4 osoby u nichž je zajištěna
zastupitelnost.
Proces kontroly a výběru projektů bude kontrolován manažery SPL. Kontrolu bude provádět sekretariát MAS spolu
s PV, výběr pak VK a následně bude schválen PV.
Členové PV i VK se podílejí na tvorbě SPL a Fichí, budou dále proškoleni a byli také zvoleni s ohledem na jejich
schopnosti.
Opravné postupy
Žadatel může proti závěru administrativní kontroly přijatelnosti podat písemné dovolání. To musí být doručeno do 7
pracovních dnů od data odeslání vyrozumění administrativní kontroly a kontroly přijatelnosti Dozorčí radě.
Výběrová komise prozkoumá oprávnění odvolání a vydá doporučující stanovisko, které následně projedná PV. Ten pak
rozhodne o vyřazení či zpětné zařazení projektu do procesu administrace projektů. Pokud mezi PV a žadatelem
nedojde ke shodě, má žadatel nárok na přezkoumání postupu PV u RO SZIF. Pokud tak učiní, musí do druhého dne dát
tuto skutečnost MAS na vědomí. Rozhodne-li SZIF o neoprávněnosti vyřazení, bude MAS vyzvána k nápravě.
10.3
Realizační část
Administrace v průběhu realizace projektů
Administrace v průběhu realizace projektů je dána Pravidly, které určují součinnost MAS a RO SZIF.
Vedení složek projektů
Každý projekt zaevidovaný u MAS, bude mít svoji složku (šanon, krabici). Bude v ní evidován veškerý průběh projektu
(kompletní žádost, povinné-nepovinné přílohy, veškerá korespondence a dokumenty, které jsou vázány k projektu).
Každá složka bude mít svůj evidenční list,kde budou vypsány všechny dokumenty a materiály vložené do složky
projektu (kdo, kdy projekt uložil, počet stran, zda se jedná o kopii nebo originál). Součástí složky bude i list pohybu
dokumentů – kdo si složku, či dokument vypůjčil, kdy jej vrátil a v jakém stavu.
Složky budou uloženy v kancelářích MAS v Hanušovicích, která je současně označena jako spisovna. Správu složek
bude vykonávat sekretariát MAS.
56
Hlášení o změnách
MAS bude provádět kontroly hlášení o změnách zpracovaných příjemci. Po této kontrole bude potvrzen formulář
Hlášení o změnách, který pak příjemce odevzdá na RO SZIF.
Kopie potvrzených formulářů o změnách v projektu budou archivovány ve složkách projektů.
Metodika proplácení projektů
MAS bude provádět kontroly žádosti o proplacení konečného příjemce dle patřičných kontrolních listů. Po této
kontrole bude potvrzen formulář žádosti o proplacení, který pak příjemce odevzdá na RO SZIF.
Manažer SPL bude přítomen kontrolám před proplácením, prováděných RO SZIF. O této kontrole musí být MAS
předem informována.
MAS si povede evidenci proplacených žádostí konečnému příjemci. Po založení kopie žádosti o proplacení, soupisky
faktur, protokolu o provedené kontrole na místě před proplacením dotace, zprávy o schválení proplacení dotace, datu
proplacení dotace a výši proplacené dotace do složky, je složka archivována.
MISAP – Monitorovací Informační Systém Administrace Projektů
Všechny přijaté projekty budou evidovány v systému MISAP. Tento systém slouží k evidenci, monitorování
administrace projektu, kontrole termínů a finanční oblasti před zahájením, v průběhu i po ukončení realizace.
V systému jsou u jednotlivých projektů elektronicky připojeny také všechny relevantní doklady.
Do systému MISAP mají zřízen přístup všichni (externí i interní) projektoví manažeři, ředitelka a účetní. Veškerá
pořízení data jsou archivována a zálohována mimo osobní počítače uživatelů.
Systém MISAP také umožňuje vygenerování nejrůznějších tiskových výstupů zvolených dat.
Metodika plánování a provádění kontrol projektů
Kontroly budou plánované i neplánované, prováděné MAS (monitorovacím výborem) a kontroly plánované a
realizované RO SZIF, u kterých bude MAS pouze asistovat. Kontroly RO SZIF budou probíhat podle kontrolních pravidel
SZIF.
Kontroly prováděné Monitorovacím výborem budou mít za cíl předcházet rizikům při realizační fázi a fázi provozní.
Budou prováděny u 100% projektů. Výsledky budou zaznamenány na formuláři, který bude předán v jedné kopii
žadateli, jedné kopii do složky projektu a jedné kopii na RO SZIF.
O uskutečnění plánované kontroly bude žadatel informován nejméně 7 dní předem.
Způsob zajištění osob, které se budou podílet na administraci a kontrole realizace projektu
Administraci a kontrolu realizace projektu budou provádět pracovníci Sekretariátu MAS, především pak manažeři SPL
a další členové Monitorovacího výboru.
57
10.4
Kontrola činnosti MAS
Zajištění kontroly činnosti jednotlivých pracovníků MAS
Kontrola činnosti je založena na pravidelných poradách – min. 1x za 2 týdny. Stálými členy porady jsou ředitel
společnosti, projektoví manažeři (manažer SPL), administrativní pracovník, manažer cestovního ruchu a pracovník
informačního centra. Min. 1x měsíčně probíhá „velká“ porada za účasti předsedy správní rady, ekonoma a správce
webových stránek. Na základě rozhodnutí ředitele společnosti se mohou jednání porady vedení zúčastňovat i další
členové MAS.
Porada projednává zejména:
 zhodnocení kvality odvedených úkolů,
 pracovní plán a úkoly jednotlivých pracovníků,
 hodnocení kvality práce a vztahů zaměstnanců,
 další relevantní otázky navržené členy porady,
Z porady je pořizován písemný zápis. V tomto zápise jsou uvedeny konkrétní úkoly zaměstnanců včetně dat splnění.
Na každé poradě jsou tyto úkoly rekapitulovány a hodnoceny.
Kontrolu činnosti společnosti provádí Dozorčí rada dle Statutu MAS. Dozorčí rada kontroluje veškerou činnost MAS a
jejích orgánů, připomínkuje návrh rozpočtu MAS, kontroluje účetní údaje. Dále upozorňuje ředitele a správní radu na
porušení zákona, ustanovení Zakládací smlouvy nebo Statutu, na nehospodárné postupy, případně na další nedostatky
v činnosti.
Zajištění kontroly účetnictví MAS
Interní účetní kontrolu provádí účetní MAS, paní Lenka Raušová, externí kontrolu pak ekonom Společnosti Ing.
Miroslav Buchta a případně činnosti v souvislosti s účetním programem pak Bc. Andrea Koštejnová. Společnost
hospodaří podle plánu a rozpočtu sestaveného na kalendářní rok a schváleného správní radou. V souladu se zákonem
o obecně prospěšných společnostech vede Společnost podvojné účetnictví.
Roční závěrka je ověřována v souladu se zákonem 248/1995 Sb. v pl. znění.
Postup při sebehodnocení MAS
Sebehodnocení MAS probíhá souběžně se schvalováním Výročních zpráv členy Společnosti. Sebehodnocení v rámci
programu Leader probíhá min. 1x ročně při jednání Monitorovacího výboru, kde se kontroluje průběh výzev a
naplňování strategického plánu.
Dalším prvkem sebehodnocení je pak vyhodnocení dotazníku k činnosti MAS na pravidelných poradách - hodnocení ze
strany Ministerstva Zemědělství.
10.5
Archivace
Plán archivace dokumentace
Plán archivace je v souladu se zákonem č.97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů zajistí MAS správu
písemností či jiných záznamů (hudebních, obrazových, atd.) vzešlých z činností MAS.
Cílem je popsat vznik, přijetí, pohyb, odeslání, uložení dokumentu a to takovým způsobem, aby se kdykoliv dal
příslušný dokument dohledat – to vše ve spisové složce.
Na každé písemnosti musí být vyznačen skartační znak „A“ (archiv) – písemnosti trvalé dokumentární hodnoty. „S“
(skartace) u písemností dokumentárně bezcenných. „V“ (výběr) v případě, kdy je těžké určit budoucí naložení
s dokumentem.
Skartační a archivační řád upravuje postup přijímání, třídění, ukládání a vyřazení písemností. Za realizaci a dodržení
Spisového řádu je zodpovědný Sekretariát MAS.
Technické zázemí pro archivaci
Technické zázemí je zajištěno v rámci prostor kanceláře v Hanušovicích. Archiv je místnost se zákazem manipulace
s otevřeným ohněm, zákaz kouření. Místnost je vybavena poličkovým systémem. Pro archivaci se užívají označené
šanony, archivační krabice či archivační složka.
58
10.6
Monitoring
Plán monitoringu
Odpovědný orgán za monitoring je Monitorovací výbor MAS. Monitoring probíhá v průběhu kontrol (ex-ante; ad-hoc;
on-goin; ex-post) sledováním naplňování monitorovacích indikátorů. V průběhu realizace projektů a po jejich ukončení
je možné sledovat indikátory pouze výsledků, což je výstup pro závěrečné vyhodnocení. Samotné dopady budeme
moci sledovat až s delším časovým odstupem od realizace projektu, ale i toto je úkol Monitorovacího výboru, žadatelé
budou tyto dopady sledovat v monitorovacích zprávách. Teprve změřením dopadů budeme moci hodnotit správnost
zaměření Fichí.
Plán monitoringu v průběhu realizace a po dokončení projektu – indikátory výstupů a výsledů (závěrečná zpráva)
s časovým odstupem po realizaci – indikátory dopadu (monitorovací zprávy)
Způsoby ověřování monitorovacích kritérií
V průběhu realizace budou monitorovací kritéria ověřována – počtem realizovaných akcí, počtem rekonstruovaných
budov a ploch, počtem absolventů seminářů apod. Tyto indikátory jsou změřitelné – kontrolou účetních dokladů,
kontrolou evidence a kontrolou na místě realizace projektu.
Po realizaci projektů budou monitorovací kritéria ověřována prostřednictvím monitorovacích zpráv a kontrolou ex-post.
10.7
Vyhodnocení SPL
Systém vyhodnocování realizace SPL byl nastaven v průběhu realizace programu LEADER ČR.
vyhodnocení SPL nese Monitorovací výbor a sekretariát MAS.
Odpovědnost za
Plán vyhodnocování
Vyhodnocování SPL bude probíhat při jednotlivých fázích realizace úspěšných projektů:
 před zahájením/ex ante
 nahodile/ad-hoc
 v průběhu/on-going
 po skončení/ex-post
10.7.1
Postupy vyhodnocování
Vyhodnocovat se budou v jednotlivých fázích realizace SPL:
naplnění monitorovacích kritérií
postup při zadávání veřejných zakázek
úplnost a správnost účetních dokladů
publicita projektu
Kontroly budou probíhat prostřednictvím kontroly dokumentace a kontroly na místě. Žadatel bude upozorněn na
termín kontroly a vyzván k přípravě veškeré dokumentace k projektu. V případě nesrovnalostí bude vyzván k doplnění
v termínu do 30 dnů, přičemž může využít poradenství/pomoc sekretariátu MAS.
Manažer SPL bude sledovat postupné naplňování monitorovacích indikátorů SPL a průběh čerpání finančních
prostředků, úplnost a správnost administrativních postupů a dodržování pravidel publicity.
Zajištění evaluace
Vyhodnocovat se budou samostatné projekty v jednotlivých fázích realizace SPL a také samotné naplňování SPL.
Odpovědnost za evaluaci bude mít Monitorovací výbor a sekretariát MAS (včetně Manažera SPL). Výsledky
vyhodnocení budou poskytovány Programovému výboru, budou součástí Výročních zpráv a budou zveřejňovány na
webových stránkách a na jednáních pléna MAS.
Návrh způsobu zapracování výsledků vyhodnocování do SPL
Zapracování výsledků se bude řídit pravidly SZIF. Dle výsledků bude aktualizováno po dvou letech SPL, a to nejen
v rozvržení finančních prostředků na jednotlivé Fiche, ale také v systému hodnocení a výběru projektů.
59
Aktualizaci SPL bude provádět Programový výbor, změna bude oznámena na SZIF prostřednictvím hlášení o změně.
Způsoby zveřejňování výsledků SPL a vyhodnocování
Výsledky budou zveřejňovány na internetových stránkách MAS, ve výroční zprávě a případně ve Zpravodaji MAS.
10.7.2
Střednědobé hodnocení Strategického plánu LEADER– nová kapitola
Hodnocení posuzuje efektivitu, účinnost a vhodnost intervence. Toto hodnocení bude pomáhat pro směrování
podpory ve 2.polovině období. Použity budou data k 31.6.2011 a termín odevzdání je 31.12.2011. Budu zodpovězeny
hodnotící otázky a vytvořeny závěry a doporučení.
10.8
Propagace MAS
Způsob zajištění propagace činnosti MAS a informování obyvatelstva
Při propagaci jsou využívány především následující prostředky:
 kompletní internetová prezentace na www.hornipomoravi.eu s cílem zrychlit a zpřehlednit přístup ke všem
zveřejňovaným informacím,
 regionální a místní tisk,
 Zpravodaj MAS Horní Pomoraví (s periodicitou vydávání 6x ročně)
 osobní setkávání a poradenství v rámci provozu kanceláře MAS a při jednání s partnery,
 úřední desky a informační kanály obcí v regionu MAS Horní Pomoraví
 prostřednictvím vlastního provozování informačního centra
 prezentace na akcích regionálního (zejména jednodenní akce), národního i mezinárodního charakteru
(veletrhy a výstavy)
 informačních kanály úspěšných žadatelů o dotace v rámci realizovaných výzev
 výroční zprávy
 prostřednictvím propagace v rámci realizace dalších projektů mino SPL (např. „Vyrobeno na venkově“)
Zhodnocení účinnosti propagace MAS
Propagace MAS je poměrně účinná, což dokazuje nárůst počtu nových členů o 21 % (stav ke konci roku 2010 oproti
roku 2008). Další zájemci o členství se stále hlásí.
Také na národní úrovni je MAS Horní Pomoraví poměrně známá – její manažeři jsou pravidelně zváni na vzdělávací
akce nejen jako účastníci, ale také jako školitelé.
10.8.1
Aktualizace webových stránek
Aktualizace webových stránek je průběžná – do některých složek Aktuality, Dokumenty, Kalendář, Fotogalerie mají
přístup pracovníci sekretariátu a předseda správní rady, tzn. data jsou zde vkládána aktuálně. Další složky jsou
spravovány webmasterem, který změnu zpravidla provede nejpozději druhý den po nahlášení.
10.8.2
Plán informovanosti o své činnosti a výsledcích do budoucna
Kromě výše jmenovaných používaných informačních kanálů, bychom rádi do budoucna:
- vydávali tiskové i netiskové propagační materiály
- pokračovali v pořádání regionálních kulturních akcích a vzdělávacích seminářích (částečná prezentace)
11. Zapojení žen, mladých lidí a zemědělců
11.1
Zapojení vymezených skupin mezi členy MAS
Členství v MAS je otevřené, tzn. při vstupu do Společnosti se nijak nehodnotí, zda vstupuje či vstupující objekt
zastupuje žena, zemědělec či osoba mladší 30 let.
60
Celkově je problematické získat členy mladší 30ti let, ale na druhou stranu se MAS zabývá aktivitami zaměřenými na
tyto cílové skupiny v rámci Pracovní skupiny Lidské zdroje, navíc členy MAS jsou také organizace sdružující osoby
mladší 30ti let:
Dům pro matky s dětmi v Zábřehu
Občanské sdružení Dětský svět
Občanské sdružení K2 (zpravidla zajišťuje dětský koutek na našich akcích)
Dům dětí a mládeže v Zábřehu, spolupracujeme také s dětským zastupitelstvem v Zábřehu
také ale některé Sbory dobrovolných hasičů a fotbalové kluby + SKI klub
MAS Horní Pomoraví má ale vysoké procento členů zemědělců – 26% ze členské základny
Zaměstnance MAS, kteří jsou interními zaměstnanci tvoří ze 100% ženy a jedna z nich je i žena mladší 30ti let. Mezi
externími zaměstnanci je procento mladších 30ti let výrazně vyšší (až 60%), vzhledem ke skutečnosti, že spolupracujeme se
studenty vyšších a vysokých škol.
Tabulka č..17: Zapojení vymezených skupin mezi členy MAS
Členové MAS
Celkem
Ženy
Mladí do 30 let
Zemědělci
11.2
počet
108
24
2
27
procent
100
22
2
25
Zapojení do orgánů MAS
počet
36
13
2
10
procent
100
36
5,5
27,7
Zaměstnanci
počet
5
5
1
-
procent
100
100
20
-
Účast vymezených cílových skupin v orgánech MAS
Nejvíce žen je zastoupeno v Monitorovacím výboru, kde tvoří 84 %, ale jsou poměrně vysokým procentem zastoupeny
také v ostatních orgánech, pouze ve správní a dozorčí radě je z celkového počtu 6 osob, v obou případech pouze 1
žena.
Problematickou skupinu opět tvoří mladí do 30 let, kteří aktivně pracují pouze v Programovém výboru (1 osoba, která
je zároveň zemědělcem) a v Monitorovacím výboru, kde je také 1 žena mladší 30ti let.
Zastoupení zemědělců je ve všech orgánech MAS poměrně vyrovnané.
Tabulka č..18: Účast vymezených skupin v orgánech MAS
Správní rada
Dozorčí rada
počet
procent
počet
procent
Celkem
6
100
6
100
Ženy
1
16,7
1
16,7
Mladí do 30 let
0
0,0
0
0,0
Zemědělci
1
16,7
2
33,3
11.3
Programový výbor
počet
procent
9
100
5
55,5
1
11,0
4
44,4
Výběrová komise
počet
procent
9
100
1
11,0
0
0,0
2
22,2
počet
procent
6
100
5
83,3
1
16,6
0
0,0
Existence pracovních skupin zaměřených na vymezenou problematiku
V rámci činnosti MAS působí 3 pracovní skupiny:
1) Rozvoj obcí – skupina zaměřená na zlepšování kvality života na venkově, projekty v oblasti občanské
infrastruktury, zachování kulturního dědictví, rozvoj tradic a volnočasových aktivit.
2)
Místní produkce a využití obnovitelných zdrojů (ZEMĚDĚLCI) – činnosti zaměřené na zemědělskou produkci a
zpracování potravinářských produktů v regionu, zvyšování kvality a přidávání hodnoty místním produktům,
značení místní produkce a využívání obnovitelných zdrojů.
3)
Lidské zdroje (MLADÍ LIDÉ DO 30ti LET) – zaměření na aktivity pro děti a mládež, případně seniory
Pracovní skupina zaměřená na problematiku žen, stanovena nebyla, ale ženy zpravidla velmi aktivně působí ve
členských neziskových organizacích (i těch nezaměřených na sport)
61
Dokument zpracovaly: Ing. Anna Bartošová, Ing. Lenka Krobotová, Mgr. Olga Špiková
Dokument aktualizován: 6/2011
IČ: 277 77 146
Telefon: + 420 583 285 615
email: [email protected]
www.hornipomoravi.eu
Sídlo společnosti:
Hanušovice
Hlavní č.p.137, PSČ 788 33
Kancelář: Zábřeh
Farní 14, PSČ 789 01
62

Žadatel/předkladatel SPL

Transkript

Podobné dokumenty

Animace místních partnerství na venkově - MAS

jídelníček pro kojence / je bio zdravější? těhotenské

Komunitní plán sociálních služeb

Střednědobé hodnocení MAS - MAS.Orlicko.cz

Projekty spolupráce

M ě s t s k ý ú ř a d T r u t n o v

Zpravodaj venkova 12_2014 - SPOV

hodnocení vlivů na území soustavy