165 S Y R E N A

- 1 -
S Y R E N A
165
Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj
filatelistických publikací Svazem polských filatelistů
07-14
KARVINÁ
36 let
KLUBU
1972÷2008
27 let
SYRENA
1981÷2008
podzim
2008
Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF
KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA
Syrena 165KF-07-14 KARVINÁ
A PRACUJE POD PATRONACÍ
- 2 Aršíky ke Světové filatelistické výstavě OLYMPHILEX 92 Barcelona.
Vlevo je číslovaný Blok 104A, vpravo pak perforovaný Blok 104B bez čísla.
Vlevo je Blok 104 As s růžovou skvrnou nad trenýrkami prvního běžce.
Vpravo je zvětšenina této tiskové odchylky pro lepší orientaci.
Jedná se o aršíkové vydání z 29. 7. 1992. Aršíky byly vytištěny vícebarevným hlubotiskem
PWPW. Návrh H. Chyliński. Formát aršíků je 86,5 ÷ 87,5 x 81,5 mm. Formát známky z aršíku
je 43 x 31,25 mm. Papír bílý, střední, hladký, lep lesklý, bílý. Neperforované aršíky (Bloky
104A) jsou číslovány 6-ciferným počítadlem s hvězdičkou na konci čísla. Číslo je v levém,
dolním rohu aršíku. Počítadlo je od 000001 * Perforace aršíků (Blok 104B) je rámcová, má
rozměr ZR 11¼ : 11½ . Perforované aršíky nejsou číslovány. Náklad Bloku 104A je 343.000
kusů, náklad Bloku 104B je 1,298.000 kusů. Poštovní platnost aršíků skončila 31.12.1994.
FDC jsou s oběma verzemi aršíků. Katalog mimo aršíků vede pod samostatným katalogovým
číslem i neperforovanou a perforovanou známku z aršíku.
Při číslování neperforovaných aršíků došlo asi ke „slepení“ dvou aršíků a číslo tak bylo
otištěno jen na horní aršík. Na dolním aršíku je jen stopa po „suchém tisku“ počítadla.
Syrena 165
- 3 „Specializovaný katalog polských známek1944-1999“ autorů Adam Kiełbasa-Schoemi a Stanisław Fołta, vydání z r. 2002 na straně 788 doslovně uvádí: „Dodnes je znám jen jeden takovýto
exemplář..“. Informace o tom byla publikována v časopise FILATELISTA r. 1997, číslo 3, na
str. 95-96. Autorem článku je Zdzisław E. Wiatrowski.
Aršíky byly tištěny jedno sektorovými válci po 9 kusů na jednom tiskovém archu (3x3) a následně byly na jednotlivé aršíky rozřezány. Aršíky „A“ a „B“ se liší barvou. Aršík „A“ je
s načervenalým odstínem, aršík „B“ je s odstínem modravým.
Katalog Fischer I. Díl r. 2008 uvádí perforaci aršíku ZR 11 : 11½. Rozměr aršíku uvádí 87x81
mm. Aršík „Blok 104 At“ bez čísla uvádí s cenovým záznamem (cena záliby „-„). Tiskovou
odchylku Blok 104 As (růžová skvrna nad trenýrkami prvního běžce) vede bez rozlišení neperforovaná i perforovaná za 40zł. Dosud není známo, zda tato tisková odchylka je typická pro
některé aršíkové pole na tiskovém archu, nebo je to vada nahodilá? Zatím je tato tisková
odchylka známá jen na neperforovaných aršících.
Známku z neperforovaného aršíku vede katalog Fischer pod katalogovým číslem 3444A, a to
** za 10zł. a razítkovanou za 18zł. Aršík ** Blok 104A vede za 12zł. a razítkovaný aršík 104A
za 18 zł. Známku z perforovaného aršíku vede pod číslem 3444B, a to ** za 4zł. a
razítkovanou za 2zł. Perforovaný aršík Blok 104B je v katalogu ** za 4,50zł. a razítkovaný
za 2,50zł. Sám mám aršíky Blok 104A (několik kusů) s čísly od 022918 * do 065066 *.
Blok 104 As mám s číslem 022918 *.
Ing. Jiří Jan KRÁL
****************************************************************************
Rakouská razítka pošty Fryštát do roku 1918 (třetí pokračování ze Syreny č. 163 a 164).
Od roku 1905 se na fryštátské poště začínají používat dvoukruhová, dvojjazyčná razítka s můstkem.
Razítko FREISTADT,ÖSTERR.SCHLES. / FRYSZTAT,ŚLĄSK.AUSTR. /a s datem na můstku
razítka 8.XII.18 VIII 6. Je to podle Monografie čs. známek v pořadí šesté razítko s katalogovým číslem
560/6. Razítko je Typu G134 a bylo na poště používáno od roku 1905. Podle Lit. 2 (mgr. Manterys) to
Syrena 165
- 4 je razítko katalogové číslo 27/8.1. Lit. 2. vede razítko jako Typ L5. Dobu použití uvádí od r. 1905 do
9. 9. 1920. Razítko používala po roce 1918 jak polská, tak československá pošta. Monografie uvádí
v textu razítka hvězdičku mezi německým a polským názvem. Toto je chybou, razítko je bez
hvězdičky mezi nápisy.
Od roku 1907 bylo v používání pošty stejné razítko,jak to předcházející, ale s rozlišením „b“. Nahoře je
toto razítko na zásilce poslané do Krnova.Razítko je s datem na můstku 10.X.19. Obě rozlišení „a“ i „b“
jsou na razítku v mezikruží vlevo od můstku. Monografie i zde uvádí mezi názvy hvězdičku, která tam
opět není. Lit.1.vede toto razítko s rozlišením „a“ i „b“.Dobu použití razítek nerozlišuje. Na zásilkách se
setkáváme hlavně s razítkem s rozlišením „a“, méně častěji s razítkem s rozlišením „b“. Lit.2. uvádí
razítko s rozlišením „b“ pod katalogovým číslem 27/8.2. Dobu použití razítka uvádí od 18.9.1907 do
1.7.1920.Bude zajímavé sledovat obě razítka od kdy do kdy byla skutečně používána a snad se
dopátráme i jiných dat,než uvádí Lit.2.
Vlevo jsou obě razítka pro názornost překreslena. Je
to převzato z Lit. 2.
Pod katalogovým číslem 560/7 uvádí Lit. 1. poslední, používané razítko pošty Fryštát do roku 1918.
Je to razítko opět německo-polské, a to Typu G 137.
Německý název pošty je v mezikruží vlevo, polský
vpravo. V mezikruží nad můstkem je již hvězdička
a rozlišení razítka „C“ je dole v mezikruží pod
můstkem mezi názvy pošty.
Je to razítko s textem FREISTADT,ÖSTERR.SCHLES * FRYSZTAT,
ŚLĄSK AUSTR. / C. Lit. 1 i Lit. 2 uvádějí použití razítka od r. 1908. Lit. 2.
vede razítko pod katalogovým číslem 27/9. Razítko vede jako typ L9. Průměr
razítka 30 mm.Dobu použití razítka uvádí od roku 1908 do 4. 7. 1912. Razítko
by tedy již nemělo být používáno po r. 1918 ani polskou, ani československou
poštou. Vlevo je opět toto razítko překreslené a je převzato z Lit. 2.
Na následující straně je zásilka (zálepka) poslaná z Vídně do Fryštátu na úřad
starosty 21.X.1911.Na zadní straně rozložené zálepky je otisk evidenčního razítka městského, obecního úřadu s datem 22.OKT.1911. Je tam navíc i otisk razítka pošty Typu podle
Lit. 1. G 137 s rozlišením „C“ s tímto datem. Je třeba podotknout, že za celou dobu, co se problematikou zabývám, je toto jediná zásilka s tímto razítkem na kterou jsem natrefil. Jistě to není náhoda.
Syrena 165
- 5 -
Zálepka poslaná z Vídně do Fryštátu 21.X.1911 s razítkem Fryštátu na zadní straně Typu G 137
rozlišením „C“ s datem 22.X.1911.
1.X.1911 bylo v Opavě obnoveno Ředitelství pošt a telegrafů pro Rakouské Slezsko. Byla zavedena
okresní razítka o kterých jsme na stránkách Syreny již nejednou psali. Na Těšínském Slezsku dostaly
pošty okresní razítka s římskou XI. Pod ní bylo příslušné číslo pošty v arabských číslicích. Poště ve
Fryštátě bylo přiděleno okresní razítko s číslem XI/42. Razítko známe zatím jen 1. Typu, to je s úzkým,
tenkým rámečkem. Nahoře je část podacího lístku s okresním razítkem XI/42. Zásilka má otisky
Syrena 165
- 6 expedičního razítka Typu G 134 s rozlišením „a“ a s datem 27.XII.1918. Razítka byla s jednoduchým
tenkým rámečkem a bez lomítka mezi římskou a arabskou číslicí (Typ 1), se silným rámečkem a lomítkem mezi římskou a arabskou číslicí (Typ 2., známe z pošty XI/12 BIELITZ 1/BIELSKO 1) nebo
konečně s dvojitým, tenkým rámečkem (Typ 3., známe z pošty XI/30 DITTMANSDORF / DĚTMAROVICE).
Konečně posledním razítkem o kterém se naše Monografie opět ani nezmiňuje je razítko dvojjazyčné,
německo-polské. Německý název pošty FREISTADT,ÖSTERR.SCHLES./* je nahoře v mezikruží
nad můstkem, vpravo proti můstku je hvězdička . Dole v mezikruží je polský název FRYSZTAT,
ŚLĄSK.AUSTR./C. Rozlišení „C“ je tedy vlevo v mezikruží proti můstku. Je to razítko podle naší
Monografie a typologie Typu G 135. Nahoře je s tímto razítkem doporučená zásilka poslaná do Opavy
na K.K. Slezské, zemské vedení. Expediční razítko má datum na můstku 7.VIII.18.VIII 6. Vlevo dole
je toto razítko opět překreslené pro lepší orientaci.
Lit.2 vede i toto razítko a sice pod katalogovým číslem 27/10.Razítko vede jako Typ L8. Razítko má
průmět 31 mm. Doba použití uváděna od 10. 12. 1916 do 22. 7. 1920. Razítko později po r. 1918
používala jak polská, tak československá pošta.
Některá rakouská razítka Fryštátu zdědila po r.1918 nejprve polská pošta a
následně i pošta československá. Některá razítka byla v použití až do roku
1920, kdy byla nahrazena novými, československými razítky. Bylo by
zajímavé která to byla razítka a do kdy je nejdéle československá pošta
používala.
Chtěl bych při této příležitosti poděkovat kolegům Josefu Moroňovi,
Dr.Adriánu Jungovi, mgr.ing.Karolu Miczowi a Jaromírovi Jančovi, že mi
dali k dispozici i své materiály s touto problematikou. Bez jejich pomoci bych
to nebyl schopen dát dohromady. Zásilek s různými razítky Fryštátu bylo několik desítek, ne všechna se svou kvalitou hodila pro tuto práci. Tuto práci jsme měli záměr před mnoha
léty spolu zpracovat s přítelem Josefem Moroněm. Nebylo to jednoduché. Ne ke všemu jsme měli my
dva podklady. Nebyl také čas a musím přiznat, že se mi i do toho ani moc nechtělo. Nakonec je práce
na světě. Chtěl bych tuto práci z úcty k příteli Josefu MOROŇOVI mu ji takto symbolicky věnovat !
Vždyť neznám sběratele, který by měl o poště ve Fryštátě tolik a tak kvalitního materiálu. Kolega
Syrena 165
- 7 Moroň má hodně přes 80. let a sám mi nedávno připomněl náš dřívější záměr. Nakonec se to stalo
skutkem. Zároveň jsme našli pro materiály kolegy Moroně spolu s ním vhodného, mladého a pro věc
zapáleného sběratele, který bude ve sběratelské činnosti o poště ve Fryštátě jistě dále pokračovat.
Ing. Jiří Jan KRÁL
Podotýkám, že to nejsem já ! Vždyť také již nejsem vůbec mladý !!
***********************************************************************************
Sovětská agrese na Polsko 17. 9. 1939, pošta na sověty okupovaném území.
Rozdělení území předválečného Polska mezi Německou říši a SSSR bylo bezprostředním důsledkem
nejen Polskem prohraného ozbrojeného konfliktu s největší tehdy vojenskou silou světa, hitlerovským
Wehrmachtem, ale i předem uzavřenou dohodou mezi Německou říší a SSSR. Rozdělení „kořisti“
způsobilo, že v době od 17.9.1939 do 22.6.1941 se pod sovětskou okupací nacházelo 56,1 % (201 tisíc
km čtverečních) polského území a 37,3 % původně polských obyvatel (13,199.000). Zahrnovalo to
značné území etnicky čistých polských území, z nichž jen některá se po zakončení II.světové války
vrátila zpět k Polsku. Zbytek zůstal v SSSR. Byl to podobný případ jak s československou Podkarpatskou Rusí po r.1945. Rozhodující události se přihodily v následujícím sledu:
-23.8.1939 byla v Moskvě podepsána dohoda o rozdělení polských území mezi Německou říši a SSSR.
Byl to známý pakt Ribbentrop - Molotov. Byly tak vytvořeny předpoklady pro čtvrté dělení Polska.
-1.9.1939 začala německá agrese proti Polsku a prakticky tak začala II.světová válka.
-15.9.1939 obsadily oddíly Vehrmachtu Białystok.
-17.9.1939 začala sovětská agrese proti Polsku.
-22.9.1939 obsadily jednotky Rudé armády Lwów.
-23.9.1939 převzala Rudá armáda z rukou Wehrmachtu Białystok a Brześć. Města se stala podobně jak
v roce 1920 střediskem sovětské vlády na tak zvané Zapadnoj Bielorussi.
-28.9.1939 byla vytyčena nová německo-sovětská demarkační linie a byla podepsána smlouva o „hranicích přátelství“ mezi Německou říší a SSSR.
-10.10.1939 byla v Moskvě podepsána litevsko-sovětská smlouva o vzájemné pomoci a předání Wilna
a části wileńského území Litvě.
-27.10.1939 bylo rozhodnuto tzv. Lidovým shromážděním ve Lvově o připojení „Západní Ukrajiny“ k
Ukrajinské sovětské socialistické republice.
-28.10.1939 vkročila litevská vojska do Wilna.
-29.10.1939 1500 delegátů v Białymstoku rozhodlo o připojení Západního Běloruska k Běloruské
sovětské socialistické republice.
-1.11.1939 Nejvyšší sovět v Moskvě přijal rozhodnutí o připojení Západní Ukrajiny k SSSR.
-2.11.1939 Nejvyšší sovět v Moskvě přijal usnesení o připojení Západního Běloruska k SSSR.
-12.11.1939 na III. zasedání Nejvyššího sovětu Běloruské SSR bylo rozhodnuto o připojení Západního
Běloruska s jeho novými obvody břeským, baranovickým , piňským a vileňským.
-15.11.1939 bylo usnesením Nejvyššího sovětu Ukrajinské SSR rozhodnuto o připojení Západní Ukrajiny s jeho novými obvody drohobyčským, lvovským, rovenským, stanislavským, tarnopolským a
volyňským.
-29.9.1939 bylo dekretem vnuceno sovětské občanství všem osobám, které 1. a 2. listopadu 1939 pobývaly na sověty okupovaném bývalém polském území.
-30.11.1939 byl vydán dekret prezidenta Polské republiky v exilu W.Raczkiewiczem prohlašující „vševšechny právní akty a nařízení okupačních vlád na území Polské republiky za neplatné, (tedy německých, sovětských, litevských i slovenských) jestliže zasahují do dočasné administrativy okupovaných
polských území.“.
-4.12.1939 vyšel dekret Prezidia Nejvyššího sovětu SSSR stvrzující návrhy zainteresovaných sovětských republik o vytvoření nových obvodů baranovického, białystockého, břeského, piňského a vileňského v rámci Běloruské SSR a drohobyčského, lvovského, roveňského, stanislavského, tarnopolského
a volyňského v rámci Ukrajinské SSR. Byla schválena hranice na okupovaném územím mezi Běloruskou SSR a Ukrajinskou SSR.
-21.12.1939 byla zrušena platnost všech platebních prostředků z období Polské republiky.
-7.1.1940 došlo k potvrzení návrhů politbyra Ústředního výboru Všesvazové komunistické strany bolševiků o zrušení okresů a vytvoření menších administrativních jednotek-rajonů.
-15.1.1940 příslušnými dekrety prezidií nejvyšších sovětů Ukrajinské SSR a Běloruské SSR bylo rozhodnuto o novém administrativním dělení zabraných polských území na 11 obvodů a 299 rajonů
Syrena 165
- 8 v souladu s dřívějším dekretem ze 4. 12. 1939. V pozdějším období byly provedeny i další korekce
v rozdělení na rajony.
Hlavní směry útoku Rudé armády na Polsko v září 1939. Šipky znázorňují hlavní směry útoku. Data
u šipek uvádějí data obsazení příslušných měst Rudou armádou. Výraz ŁOTWA nahoře = Lotyšsko.
Syrena 165
- 9 -21.7.1940 byla v Litvě ustavena sovětská vláda a byla vyhlášena Litevská SSR.
-Nejvyšší sovět SSSR přijal Litvu do Sovětského svazu.
-Byla k Litevské SSR připojena některá příhraniční území, která patřila Běloruské SSR (DruskiennikiMarcińkańce, Dziewieniszki-Wielkie, Soleczniki a Hoduciszki-Święciany). Byl likvidován rajon porzecki v Białystockém obvodu.
-22.6.1941 došlo k německé agresi vůči SSSR.Vehrmach zaútočil na Sovětský svaz.
-30.7.1941 byla v Londýně podepsána polsko-sovětská dohoda prohlašující sovětsko-německý pakt
z roku 1939 pokud se jedná o změny polského území za neplatný.
-17.7.1941 byly dekretem Hitlera vytvořeny říšské komisariáty „Ostland“ a „Ukrajina“. Severovýchodní část dříve okupovaných polských území se stala součástí prvního z nich. Volyň a jižní část
Polesí se staly součástí druhého. Obvody lvovský, drohobyčský, stanislavský a tarnopolský byly
připojeny ke Generální Gubernii jako Dystrykt Galicie se sídlem okupační vlády ve Lvově.
-1.8.1941 z území okupovaného Wehrmachtem byl vyčleněn tak zvaný Obvod Białystok (Bezirk
Bialystok) a v rámci Východopruské provincie byl včleněn do Německé říše.
-1.12.1943 došlo k dohodě mocností USA, Velké Británie a SSSR na konferenci v Teheráně o příští
polské hranici na východě.
-3.-4.1.1944 Rudá armáda při pronásledování ustupujících německých vojsk podruhé v této válce překročila hranice předválečného Polska u Sarn na Volyni.
-9.4.1944 začátek bojů o Kovel 27.Volyňskou divizí AK (Armija Krajowa řízená londýnskou polskou
vládou).
-7.7.1944 oddíly AK začínají boje o Wilno.
-22.-23.7.1944 oddíly AK začínají boje o Lwów.
-27.7.1944 Rudá armáda obsazuje Białystok a Lwów. Byla podepsána v Moskvě dohoda o příštích
hranicích s představiteli Polského výboru národního osvobození (PKWN - polská vládní garnitura vyvytvořená v SSSR) a SSSR.
-20.9.1944 byl likvidován białystocký obvod a tím provedeno formální zrušení sovětské administrativy
na tomto území.
-17.1.1945 sovětská vojska v rámci tak zvané lednové ofensivy vstupují do levobřežní Varšavy.
-11.2.1945 bylo vyhlášeno porozumění „Velké trojky“ v Jaltě ve věci hranic poválečného Polska.
-16.7.1945 byla v Moskvě Edwardem Osobką-Morawskim a Vjačeslavem Molotovem podepsána dohoda o státní, sovětsko-polské hranici pod osobním diktátem J.V.Stalina. Byl to tentýž Molotov, ministr
zahraničí SSSR, který v Moskvě v srpnu 1939 podepisoval tak zvaný pakt Ribbentrop-Molotov o rozdělení Polska.
A pak, že se dějiny neopakují !!? Toto je stručný přehled událostí týkajících se polských, východních,
okupovaných území.
Sověti po 17.9.1939 obsadili z předválečného Polska následující vojvodství (kraje podle našeho dělení):
-Białostocké (obvod Białostocký),
-Polesské (obvod Brzeský a Pińský),
-Nowogrodské (obvod Baranowický)
-Wileňské (obvod Wileńský).
Nově vytvořené oblasti (Wileňská, Baranowická, Białostocká,Brzeská a Piňská) byly 2. 11. 1939
připojeny k Běloruské SSSR. Jak to bylo v nejsevernější části okupovaného Polska sověty ve Wileńské
oblasti?
Wileńská oblast byla pod první sovětskou okupací od 19.9.do 28.10.1939. Přelomovou událostí pro
Poláky žijící ve Wileňštizně a v tehdejší Litevské republice byly dodatky k německo-sovětské smlouvě
z 23.8. 1939 a následně pak ke smlouvě z 28.9.1939. Podle dohody z 28.9.1939 byla Litva zahrnuta do
sféry sovětského vlivu. Němci se sověty dohodli (právě z německé iniciativy), že Wilno bude začleněno
do Litvy. Mělo to být kompenzací za příhraniční pás území Litvy na severovýchodě od Suwałštizny,
který připadl do sféry vlivu Německa.
Dnem 17.9.1939 oddíly 3. a 11. armády Běloruského frontu překonaly slabý odpor strážních postavení
polských Oddílů obrany pohraničí a stanuly již příští den večer pod Wilnem. Sváděly tam boje s polskými oddíly bránícími město. Do 16.00 hodin 19.9.1939 opanovali sověti Wilno včetně jeho předměstí. Wilno a jeho okolí se tak dostaly pod první etapu sovětské okupace, která trvala 40 dnů. Ve Wileňském obvodu, jak se začalo říkat bývalému polskému Wileňskému vojvodství, začaly být
Syrena 165
- 10 realizovány nařízení okupanta, stejně tak i na zbylém území tak zvaného Západního Běloruska. To
platilo i pro poštu. Z té doby se zachovalo minimum poštovních dokladů ze kterých lze dojít k závěru,
že během prvních několika dnů došlo i ke zprovoznění některých z původně 12 poštovních úřadů
Wilna. Dokumentuje to zásilka poslaná do litevského Kowna z pošty WILNO 9 ze dne 28. 9. 1939.
Vyplaceno polskou známkou 25gr. (Fischer č. 335). Poplatek jako mimomístní tarif. Proč ne zahraniční
tarif, když to šlo do Litvy? Na zásilku je symbolicky dolepená sovětská známka (Mi 536, L.N.Tolstoj)
o nominále 3 kopějky. Razítka jsou původní, polská s datem 1939 IX 28 WILNO 9/d. Viz reprodukce
nahoře, obr. 1.
Jak je to patrno z následujících ukázek korespondence, k vyplácení zásilek se mohly používat jak sovětské, tak i polské poštovní známky, které byly postupně doplňovány a nahrazovány dodávkami sovětských známek z Minska. Do poštovního provozu byly postupně zavedeny i sovětské korespondenční
lístky s natištěnou známkou a nápisem Počtovaja kartočka/Carte postale.
Je známá korespondence z Wilna z období 4.-9.X.1939 pocházející ze sbírek filatelistů s razítky
vlakové pošty WILNO-ZAHACIE č. 290 a 296. Zahacie byla konečná stanice v předválečném Polsku
na trase Wilno-Mołodeczno-Połock. Pohled na tyto zásilky vlakové pošty na každou zvlášť (na následujících stranách, jakož i na zásilku nahoře) budí dojem věrohodnosti. Porovnáme-li ale několik zásilek
stejného charakteru, vidíme, že jde o výměnu korespondence mezi dvěma stejnými partnery v krátkém
časovém úseku. Budí to dojem, že zásilky byly vyrobeny pro filatelistické účely. Mohli to být wileňští
filatelisté, kteří před tím provozovali filatelistické obchody. Mohly to být ale i obsluhy výše jmenované
vlakové pošty, které zásilky vyráběly na zakázku filatelistických obchodníků. Dnes to již těžko
posoudíme. Ale filatelistům je dobře známo jméno Władysław Czarnocki z Wilna (obr. 2.).
W.Czarnocki se zabýval filatelistickým obchodem na území Wilna. Je to doporučená zásilka z vlakové
pošty WILNO-ZAHACIE/b č. 256 z -9.X.39. Podle zadní strany zásilky je vidět, že odesilatelem
zásilky je M.Bražewicz, který je adresátem zásilky na obr. 3., která byla dopravena adresátovi stejnou
vlakovou poštou WILNO-ZAHACIE/c ale číslo 290 s datem na můstku razítka –4.X.39. Navíc je zde i
názor, že v dané době a na dané trase vlakové pošty nemohla tato vlaková pošta tehdy vůbec jezdit !!?
Zásilka na obr. 2 na následující straně je vyplacena polskou známkou 50gr. (Fischer č. 317). Jedná se o
doporučenou zásilku s R-razítkem vlakové pošty č. 296. Zásilka je dofrankována sovětskou známkou
nominální hodnoty 5 kop.(Mi 581). Při srovnání złotého s rublem je to tedy celkem 50 + 5=55gr./kop.
Na zadní straně je odesilatel zásilky na obr. 3. M. Bražewicz. Na zadní straně klopy obálky je jeho
adresa vč.ulice a čísla popisného.Tento údaj schází na adrese na obr. 3. Proč ?? Navíc oba adresáti
zásilek obr. 2 i 3 jsou adresováni pod poštou WILNO 2. Proč to tedy šlo vlakovou poštou ??
Syrena 165
- 11 Pro věrohodnost je na zadní straně zásilky č. 2 oraženo i příchozí razítko pošty WILNO 2/*o* s datem
na můstku 10 X 39-0.
Obr. 2. doporučená zásilka vlakové pošty č. 296 poslaná 9.X.1939.Přední a zadní strana zásilky.
Zásilka na obr. 3 na následující straně, poslaná na M. Bražewicza vlakovou poštou 290 s datem na
razítku –4.X.39 je opět bez udání přesnější adresy (ulice a číslo domu). Porovnáme-li písmo, svádí to
k domněnce, že odesilatelem je adresát zásilky na obr.2. W.Czarnocki. Zásilka na obr.3 je vyplacená
polskými známkami 50 a 55 gr., Fischer č. 317 a 318. (příplatek za EXPRÉS + R-zásilku, tarif 1,05 zł.).
Syrena 165
- 12 -
Obr. 3. doporučená, exprés zásilka poslaná vlakovou poštou WILNO-ZAHACIE č. 290 dne 4.X.1939.
Obr. 4 a 5 : Dvojice zásilek poslaných Exprés-doporučeně vlakovou poštou WILNO-ZAHACIE/b č.296.
Obě zásilky jsou poslány ve stejný den 9.X.1939 na stejného adresáta, opět bez uvedení ulice a čísla
domu. Expediční razítka včetně R-razítek jsou polská, frankatury zásilek jsou smíšené, polsko-sovětské.
Zásilka vlevo je vyplacena polskými známkami 30 a 45gr. (Fischer 315 a 316), dofrankováno sovětskou
známkou letec (Mi 682), 30 kop. Frankatura odpovídá tarifu za doporučenou-EXPRÉS zásilku
(30+45gr. a 30 kopějek = celkem 1,05 zł./rubl. Zásilka vpravo je vyplacena polskou známkou 1 zł.
(Fischer č.320) a doplacena sovětskou známkou 5 kopějek, celkem 1,05 zł./rubl. Jedna zásilka má
podací číslo 9, druhá 12.
Na následující straně na obr. 6 je sovětská dopisnice s natištěnou známkou 10 kop. dofrankována
sovětskou známkou letec (Mi 682) 30 kop. poslaná doporučeně z hlavní pošty WILNO 1 opět na
W.Czarnockiego a odesilatelem je zase M.Bražewicz. U adresáta i odesilatele je již uvedena kompletní
adresa vč. ulice a čísla domu. Zásilka je dokonce s podacím lístkem. Zásilka byla poslána 9. 10. 1939.
Tarif 40 kop./gr. odpovídá doporučené zásilce - korespondenčnímu lístku v místní poštovní přepravě,
a to jak tarifu polskému, tak i sovětskému. Razítko na známkách je expediční s rozlišením „j“, razítko
nahoře uprostřed je příchozí s rozlišením *1s*. Obě razítka jsou z pošty WILNO 1. Stejné poště patří
i R-razítko s rozlišením „c“. Na příchozím razítku nahoře uprostřed je špatně nastavený rok v datu
(místo –9 X 1939 to je –9.X.3919 !!).
Syrena 165
- 13 -
Obr. 6. Korespondenční lístek poslaný doporučeně v místní přepravě včetně podacího lístku za zásilku.
Syrena 165
- 14 Na předcházející straně dole je ještě jeden „filatelistický“ dopis (obr.7.) psaný stejným rukopisem,
adresovaný na Mieczysława Dosiołko-Bražewicza, Wilno, ul.Konduktorska 10. Je to doporučený dopis
v místní poštovní přepravě. R-razítko WILNO 1/f, expediční razítka WILNO 1/c s datem na můstku
razítka dokonce –3.X.39. Zásilka je frankována jen polskými známkami 20a 25 gr. (Fischer 313 a 314).
Tarif je v souladu s polským tarifem za zásilku tohoto charakteru. Zajímavostí je otisk mechanického
počítadla na R-razítku zásilky.
Nahoře obr. 8 a 9 : Vlevo je místní, obyčejná zásilka poslaná z pošty WILNO 1, 12. 10. 1939. Je
vyplacena jen sovětskými známkami 5, 10, 15 a 20 kopějek. Celkem 50 kop. Proti polskému i
sovětskému tarifu je zásilka přeplacena (15gr./kop.) Zásilka byla zřejmě těžší, proto ten přeplatek.
Vpravo je doporučená, místní zásilka hlavní pošty WILNO 1/c s datem 13. X. 39. Frankatura smíšená,
polsko-sovětská (Fischer 310+311+312) 5+10+15gr. a 10+20 kop. Celkem 60gr./kop. Je to opět
15gr./kop. nad polský i sovětský tarif. R-razítko je z pošty WILNO 1/a.
Obr. 10 a 11. Vlevo je expresní, mimomístní zásilka poslaná z pošty WILNO 10/b 13. X. 39 do
Powurska (správně Powórsk) u Kowla. Frankatura je smíšená, polsko-sovětská (Fischer č. 311) 10gr. +
30 kop. = 40gr./kop. Vpravo je místní, doporučeníá zásilka poslaná z pošty WILNO 9/*e* 16. X. 39
na Státní rolnickou banku. Frankatura polsko-sovětská, (Fischer č. 316) 45gr. + 2x 5 kop (Mi. 581) =
celkem 55gr./kop. Je to více jak byl platný tarif.
Na následující straně nahoře je obr. 12 a 13. Vlevo nahoře je zásilka mimomístní, obyčejná poslaná
z pošty WILNO 2/*o* s datem 14.X.39. Zásilka je poslána do Białystoku. Je vyplacena polskou
známkou 25 gr. ze série „pohledy“ (Fischer č. 284). Pošta Wilno 2 byla u vlakového nádraží. Tarif
25gr. je v souladu s tarifem za tuto zásilku. Na následující straně vpravo nahoře je polská dopisnice
Cp 81 s natištěnou známkou 15gr. Dopisnice je poslána doporučeně z hlavní pošty WILNO 1/*ł*
28. 10. 39. je to místní, doporučená zásilka. Zásilka je dofrankována sovětskými známkami Mi 678
2x15 kop. Celkem porto 45gr./kop., což je přeplaceno o 5 gr./kop. proti tarifu. Přeplatek mohl být
Syrena 165
- 15 v důsledku nedostatku známek o nižším nominále. Vlevo je příchozí razítko pošty WILNO 1/*1s*
s datem 28. X. 39. Toho dne vstupovala do Wilna litevská vojska a Wilno opouštěla Rudá armáda.
Skončila se první, sovětská, 40-denní okupace a začala okupace litevská.
Dole vlevo je obr. 14. Je to mimomístní obyčejná zásilka poslaná na ředitelství gymnázia v Grodnie.
Posláno z hlavní pošty WILNO 1/c 14. X. 39. Frankatura je smíšená, polsko-sovětská (Fischer č. 311)
10gr. + sovětská známka 15 kop., celkem
25gr./kop., což souhlasí na polský tarif. Na obr. 15
nahoře vpravo je doporučená zásilka-tiskovina poslaná na Vědecko-vydavatelský židovský institut ve
Wilně. Expediční pošta WILNO 9/*d* s datem na můstku razítka 21.X.39. Frankatura polsko-sovětská
(Fischer č. 311 a 313), 10+20gr., dofrankováno sovětskou známkou 5 kop. (Mi 581), celkem 35gr./kop.
Na zásilce je otisk R-razítka pošty WILNO 9.
Vlevo je obr. 16. Je to opět zásilka poslaná z pošty
WILNO 3 28. X. 39, kdy Wilno opouštěla sovětská vojska a do města přišla vojska litevská. Frankatura zásilky je opět smíšená, polsko-sovětská
(Fischer č. 311) 10gr. + sovětská známka 5 kop.
(Mi 581), celkem 15gr./kop. Je to v souladu
s platným poštovním tarifem.
Je třeba doplnit informaci o to, že v období od 18.
do 26. IX.1939 překročilo polsko-litevskou hranici
(polští vojáci, kteří ustoupili do Litvy před sověty)
celkem 12.767 polských vojáků, kteří byli následně internováni v internačních táborech. V počtu
vojáků bylo 2487 důstojníků armády a 500 důstojníků Státní polské policie. Byli umístěni do těchto internačních táborů: tábor č.1 v Kalwarii Suwalskiej
(litevsky Kalvarija), tábor č. 2 v Rakiszkach (lit.Rokiškis), tábor č. 3 v Połądze (lit.Palanga), tábor č. 4
Syrena 165
- 16 v Kołotowie (lit. Kulautuva), tábor č. 5 v Birsztanach (lit. Birštonas), tábor č. 6 v Wiłkomierzu (lit.
Ukmergé), a tábor č. 7 v Kownie (lit. Kaunas). Mimo těchto sedmi největších internačních táborů to
byly ještě tábory menší: Kurszany (lit. Kuršenai), Olitę (lit. Alytus), Sapoczyszki (lit. Sapočiskis),
Wyłkowyszki (lit. Vilkaviškas) a Wojkuszki (lit. Vaitkiškis). Poláci byli v internačních táborech do
přelomu července/srpna 1940. Samotná skutečnost internace polských vojáků v Litvě byla důsledkem
sovětské agrese na Polsko 17. 9. 1939. Přinášíme několik ukázek zásilek i z internačních táborů.
Nahoře obr. 17 a 18 : Vlevo nahoře je litevská dopisnice s částečnou ilustrací-pohled na Kowno.
Natištěná známka má nominál 35 ct. (tarif pro zahraniční dopisnici). Zásilka je poslána z tábora
internovaných č. 2 v Rakiszkach (lit. Rakiškis). Lístek je poslán do Bielska na Těšínském Slezsku, v té
době pod německou okupací. Podací razítko pošty KAUNAS centr. * Nr 5 * 16 XII 39. Na zásilce je
německé razítko vojenské cenzury v Královci s textem „Auslandsbriefprűfstelle / Königsberg (Pr)“.
Vpravo nahoře je jiná, litevská dopisnice s částečnou ilustrací s jiným pohledem na Kowno. Natištěná
známka nominální hodnoty 15 ct. (tarif dopisnice v mimomístní přepravě). Zásilka je poslána z Kowna
do tábora internovaných v Kalwarii Suwalskiej (lit.Kalvaria). Expediční razítko pošty KAUNAS centr.
* Nr 5 * 23 XII 39. Na zásilce je razítko litevské cenzury s písmenem „Ž“ ve čtvercovém rámečku (od
litevského „žiureta“-prohlédnuto).
Obr. 19 a 20 : Vlevo nahoře je litevská dopisnice částečně ilustrovaná s pohledem na Szawkianów (lit.
Šaukénai) s natištěnou známkou 35 ct. (zahraniční tarif). Zásilka je poslána z internačního tábora č. 6 ve
Wiłkomierzu (lit. Ukmergé). Zásilka je poslána do Sokółki v białystockém internačním táboře pod
sovětskou okupací. Expediční razítko UKMERGÉ ♦ F ♦ -3.II.40. Na zásilce je otisk příchozího
razítka „CCCP SOKOLKA BCCR/b s datem 20 2 40.
Vpravo nahoře je litevská, částečně ilustrovaná dopisnice s pohledem na Wilno (Gedimina kalnas - hora
Gedymina) s natištěnou známkou nominální hodnoty 15 ct. (mimomístní tarif). Zásilka je poslána
z internačního tábora č.6 ve Wiłkomierzu (lit.Ukmergé). Zásilka je poslána prostřednictvím Litevského
červeného kříže v Kownie (Lietuvos Raudonasis Kryžius). Razítko je špatně viditelné, velice slabě na
Syrena 165
- 17 zásilku oražené. Zásilka je poslána do Pruszkowa u Varšavy. Expediční razítko pošty UKMERGÉ ♦ F
♦ -8.II.40. Na zásilce je ještě německé cenzurní razítko s říšskou orlicí.
Vlevo Obr. 21 : Litevská dopisnice
s natištěnou známkou s částečnou
ilustrací - pohled na Wilno, Katedrála
katolická sv.Stanislava a Vladislava
s natištěnou známkou 35 ct. (zahraniční
tarif). Posláno z internačního tábora č.
1 v Kalwarii Suwalskiej (lit. Kalvarija)
do Czerwinie, pošta Ostrów Mazowiecki. Expediční razítko pošty
KALVARIJA ♦ b ♦ 9 IV 40. Nahoře
ruční litevská cenzura „ž 4“. + razítko
německé cenzury s říšskou orlicí.
Oficielně se Sovětský svaz „rozdělil“ o
okupovaná polská území na východě
s Litvou. Wileńská území se tak dostala
pod litevskou okupaci v období od
28. X. 1939 do 15. VI. 1940. Sověti si vynutili na litevské vládě podepsání 10. 10. 1939 v Moskvě
smlouvy o postoupení Litevské republice města Wilno a wileňský obvod. Byla to zároveň smlouva
mezi Litvou a SSSR o „vzájemné pomoci“ Litvy a SSSR. Cenou za to byl souhlas Litvy i s dalšími
smlouvami. Smlouva vstoupila v platnost 16. 10. 1939, kdy v litevském Kownie byly vyměněny
ratifikační listiny. Následně v Moskvě byla podepsána 27.10.1939 další, podrobnější smlouva na téma
sovětsko-litevské hranice a smlouva o zřízení sovětských vojenských posádek Rudé armády v Litvě.
Odsun sovětských vojsk z Wilna a wileňské oblasti se zpožďoval. Zatím, co litevská policie přijela do
Wilna již 22. 10. 1939, litevská vojska vkročila do Wilna teprve 28. 10. 1939. Provázel to chaos, ničení
a rabování majetku polského státu a polských obyvatel. Začala krátká epocha (necelých 8 měsíců)
okupace Wilna a okolí Litvou. To, co se přihodilo v té době (1939/1940) ve Wilně, to jsou nejsmutnější
stránky ve vztazích Polska a Litvy a ještě dlouho toto bude „doznívat“ i ve vztazích Polska a Litvy.
Litva tak získala polské území o rozloze 6880 km čtverečních a kolem 549.000 bývalých polských
obyvatel. Byla to větší část okresů šwienciaňského a wileňsko-trockého s městem Wilno. Zbytek
zmíněného území byl připojen k Běloruské SSR. K Litvě to bylo připojeno až po vzniku Litevské SSR
a jejím připojení k SSSR (2.600 km čtverečních). Litvíni okamžitě po převzetí vlády nad bývalým
polským územím zlikvidovali v úřadech včetně pošty jakékoliv stopy po Polsku včetně polských
poštovních známek. Okamžitě zavedli na poštách své, litevské známky včetně poštovních razítek, která
byla již výlučně s litevskými názvy a v litevštině. Byly také na poštách zavedeny litevské, poštovní
tarify, které se o něco lišily od tarifů polských a sovětských. Změny tarifů jsou v následující tabulce:
Druh zásilky:
polský tarif:
Dopisnice:
-místní přeprava
10gr.
-mimomístní přeprava 15gr.
-zahraniční přeprava
30gr.
Dopisy:
-místní přeprava
15gr.
-mimomístní přeprava 25gr.
-zahraniční přeprava
55gr.
Doporučená zásilka
-vnitrostátní
30gr.
-zahraniční
45gr.
litevský tarif:
10ct.
15ct.
35ct
15ct.
30ct.
60ct.
60ct.
1,20 Lt.
Na následující straně je mapa demarkační linie německo-polské v důsledku 4. dělení Polska na základě
paktu Ribbentrop – Molotov z 23. 8. 1939 podepsáno v Moskvě. Na předposlední straně této Syreny je
mapka wileňského území, situace z období od 17.9.1939 do 22.6.1941 (do napadení SSSR Německem).
Syrena 165
- 18 -
Překlad vysvětlivek k mapě je na následující straně ve stejném pořadí textu, jak je to v originále nahoře.
Doufáme, že to našim čtenářům nebude dělat problémy, polština je češtině hodně příbuzná.
Syrena 165
- 19 Státní hranice k 1. IX. 1939.
Jiné hranice závislých území.
Dohodnutá linie rozdělení Polska mezi III. Říši a SSSR z 23. 8. 1939 v uzavřeném v Moskvě paktu
Ribbentrop - Molotov.
Demarkační linie na které se měl zastavit Wehrmacht podle Hitlerovy direktivy ze 17. IX. 1939.
Demarkační linie rozdělující Wehrmacht a RKKA nařízená Hitlerem z 20. IX. 1939.
Hranice stanovená v německo-sovětské dohodě o „hranicích a přátelství“ uzavřené v Moskvě 28. IX.
1939. Dohoda přežila pouze 21 měsíců do 22. VI. 1941.
Polské země pod německou okupací.
Polské země pod okupací sovětskou.
„Střet zájmů“ - předáno SSSR v dohodě
Wileňsko předané Litvě od SSSR 10. X. 1939.
z 28. X. 1939 Němcům výměnou za Litvu
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Tolik zatím k problematice. Podle publikace „Sovětské známky na okupovaných územích Polska
v letech 1939 - 1941, Díl I, druhé, opravené a doplněné vydání, LÓDŹ 2007, autor Józef Witold
Żurawski vel Grajewski. Pro Syrenu se souhlasem autora připravil ing. Jiří Jan KRÁL. Když dožijeme,
k další části této zajímavé problematiky se vrátíme někdy příště. Omlouváme se za kvalitu některých
reprodukcí. Měli jsme k dispozici jen fotografie staré několik let a to ještě ve značném zmenšení.
Za pochopení děkujeme! Zájemci můžeme zapůjčit na omezenou dobu proti 100% jistotě vrácení
dle dohody.
***********************************************************************************
Známky s přetiskem PORTO r. 1919 a 1920 z pošty LEŻAJSK.
Katalog Fischer I. Díl vede u této pošty celkem 3 různé přetisky PORTO, a to jako Typ 72, 73 a 74.
Typ 72 byl v použití na poště v r. 1919 od března do září. Známé
otisky přetiskového razítka jsou v barvě černé nebo fialové.
Rozměry přetiskového razítka jsou 17x4 mm. Razítko bylo
gumové a známe je na známkách katal. č. 57, 60, 65, 76A, 74-83B
a 89B. Viz přehledná tabulka níže.
Kat. č. přetisku
Pd 1
Pd 2
Pd 3
Pd 4
Pd 5
Pd 6
Pd 7
Pd 8
Pd 9
Pd 10
Pd 11
Pd 12
Pd 13
Pd 14
Pd 15
Pd 16
Pd 17
Pd 18
Pd 19
Pd 20
Pd 21
Nominál, barva známky a katal.č.Fischer
5 hal.
sv.zelená
57
15 hal.
hnědá
60
1 Kr.
šedool./červ.
65
15 hal.
červená
76A
5 hal.
zelená
74B
10 hal.
pomeranč.
75B
15 hal.
červená
76B
20 hal.
hnědá
77B
25 hal.
modrá
78B
50 hal.
hnědočervená
79B
1 Kr.
zelená
80B
1,50 Kr. hnědá
81B
2 Kr.
modrá
82B
2,50 Kr. hnědofial.
83B
20 fen.
modrá
89B
10 hal.
3 hal.
5 hal.
10 hal.
25 hal.
5 fen.
cena za • známku cena za zn. na zásilce
25,160,40,250,25,180,15,90,15,80,12,80,12,80,12,80,12,80,12,80,15,85,20,90,20,100,25,150,25,120,-
Typ 73 byl v použití od dubna 1919 do dubna 1920. Známé
přetisky v barvě černé. Přetiskové razítko kovové, rozměr 19x4
mm. Známé přetisky na známkách katal. č. 75A, 73-75B, 78B,
86-89B.
pomeranč.
75A
35,200,červenohnědá
73B
30,180,zelená
74B
25,160,pomeranč.
75B
25,160,modrá
78B
25,160,zelená
86B
35,180,-
Syrena 165
- 20 Pd 22
Pd 23
Pd 24
10 fen.
15 fen.
20 fen.
fialová
červená
modrá
87B
88B
89B
35,35,35,-
200,200,180,-
Typ 74 byl v použití v prosinci 1920. Známé přetisky v barvě
černé. Přetiskové razítko bylo dřevěné a mělo rozměr 25x6 mm.
Přetisk je znám na známce katalogové č.98 (Fischer I).
Pd 25
3 Mk
červenohnědá
98
220,-
950,-
Poznámka : nerazítkované známky katalog neoceňuje. Uvádí jen, že nerazítkované známky sejmuté
z celistvostí se oceňují 50% ceny razítkovaných známek.
Peněžní průvodka na 500 korun poslaných do Leżajska z pošty KRAKÓW 1. Expediční razítka (znárodněná s vylámaným německým textem) s rozlišením 2g a datem na můstku razítek 20.XII.19 IXOkresní razítko IX/38 pošty KRAKÓW 1. Razítko je I.Typu (existuje razítko i Typu IA). Papír
poukázky je hnědý, potisk černý, jen polský. Vyplaceno známkami 1 Kr.zelená (kat.č.80B) a 50 hal.
hnědočervená (79B). Ocenění frankatury přední strana: známka 1 Kr. na celistvosti 5 zł. z toho 50%
´=2,50 zł.+ známka 50 hal.• 50 gr.Přední strana zásilky celkem 2,50 + 0,50= 3 zł.
Na zadní straně zásilky je nahoře otisk příchozího razítka pošty LEŻAJSK s rozlišením *3a* a datem
na můstku razítka *26.VIII.19.XII-. Razítko je podle polské typologie známek Typu VIII (s můstkem
přesahujícím přes mezikruží razítka). Dole jsou ještě dva otisky razítka tohoto typu, jedno s rozlišením
*3a* o potvrzení vyplacené částky a druhé s rozlišením *2a* přes dvojici známek s přetiskem PORTO.
Data obou razítek jsou stejná jen s jiným časovým rozlišením. Razítko o vyplacení částky s datem
26.VIII.19.1-6, razítko na známkách s přetiskem PORTO s datem 26.VIII.19.?? (časové rozlišení zde
není dotištěno). Katalog polských razítek u této pošty uvedené razítko s rozlišením *2a* a *2b* vede,
ale razítko s rozlišením *3a* nevede!
Známky s přetiskem PORTO mají nominální hodnotu 25 hal. Přetisk PORTO je Typu 73, 2x na 25 hal.
modré katal.č. 78B, katal. č. přetisku PORTO Pd 20. Ocenění zadní strany zásilky: Přetisk Pd 20 na
Syrena 165
- 21 zásilce cena 160 zł. ve dvojici cena 150% přetisku na jedné známce, to je 240 zł. Vynásobte si to zhruba
8 x a máte cenu v Kč. Za ukázku děkujeme Teodorovi WILCZKOWI z Karviné. Pro Syrenu připravil
ing. Jiří Jan KRÁL. Níže je reprodukce zadní strany zásilky s přetisky PORTO Pd 20 pošty LEŻAJSK.
***********************************************************************************
Zásilka poslaná z pošty JABLONKA do TRSTENÉ 8. 12. 1898.
Syrena 165
- 22 Pošta JABLONKA byla v provozu od 1. 2. 1845. V r. 1918 připadla k ČSR a byla zahrnuta do plebiscitního území (SO 1920). Podle původní Haličsko-Uherské hranice patřily obce Zubrica, Podvlk,
Dolní Lipnice, Jablonka a Chyžne Uhersku. Po stanovení definitivní hranice mezi Polskem a ČSR a
jejím vytyčení z 2.-5. 6. 1924 tyto obce připadly Polsku.
Expediční razítko na zásilce je jednokruhové, JABLONKA s datem 98 DEC 8 (8. 12. 1898). Razítko
má průměr 25 mm. Razítko je Typu E 441 (bez lomítek v datu), v použití bylo od r. 1874. Pošta
JABLONKA používala do r. 1918 tato razítka: A 404 (od 1845), G 401 (od 1847), E 441 (od 1874),
G 442/a (od 1899) a G 442/b (od r. 1912). Viz Monografie Díl 15, str. 190, katal. č. 423. Zásilka je
poslána do TRSTENÉ. Příchozí razítko této pošty je v levém horním rohu zásilky. Pošta TRSTENÁ
byla v provozu od 13. 9. 1868. Po r. 1918 připadla ČSR, byla rovněž plebiscitním územím v r. 1920.
Razítko TRSTENÁ má katal. č. 1061 (viz Monografie Díl 15., str. 354). Otisk razítka je dosti špatně
čitelný, razítko je typu G 445. Můstek není přes mezikruží razítka. Razítko bylo v použití od r. 1892.
Do r. 1918 používala pošta razítka: Typ E 441 (od 1868), G 445 (od 1892), G 472 (od 1907) a G 492
(od 1914).
Ing. Jiří Jan KRÁL
***********************************************************************************
Zásilka z Karviné z období plebiscitu 1920.
Jedná se o podnikovou korespondenci z Larischova dolu Hlubina v Karviné na Revírní báňský úřad
v Ostravě. Na zásilce je známka Hradčany 30 hal. s přetiskem SO/1920. Expediční razítko je od pošty
KARWIN/KARWINA/e s datem na můstku razítka 28.V.20-9. Tarif za dopis ve vnitrostátní poštovní
přepravě byl od 15. 3. 1920 do 31. 7. 1920 30 hal. Razítko německo-polské je typu M 10. Je to rakouské razítko používané československou poštou v létech 1918 - 1920. Razítko bylo ještě s rozlišením
„b“, „c“, „d“. Jeho katalogové číslo je 953 (Monografie, Díl 16/1 str. 242).
Je to původní razítko Karviné (dnes městská část Karviná-Doly). Pošta v Karviné byla v roce 1920
(2. ledna) rozdělena na pošty se změněným názvem KARVÍN 1 a KARVÍN 2 (snaha počeštit název).
Původní pošta KARWIN/KARWINA se stala poštou KARVÍN 1. Název byl později změněn na
KARVINNA 1 a KARVINNA 2. Zásilek s plebiscitními známkami s přetiskem SO 1920 se nezachovalo až tak mnoho, proto jsou zajímavé a poměrně vzácné.
Dr. Adrian JUNGA
Syrena 165
- 23 Poštovní použití provizorního razítka (expedičního) i provizorního R-razítka
na poště MIECHOWICE z 15. I. 1946.
Provizorní razítka pošty MIECHOWICE z ledna 1946. Razítka jsou popsána již i v publikaci
„Pocztowe Stemple Prowizoryczne 1945-1945 Katowickie“ (Poštovní, provizorní Katowická razítka
1945-1947). Autorem publikace je Marian Kościelniak, vydání KAW/PZF Warszawa 1976. Miechovice jsou dnes městskou částí BYTOMIA (BYTOM 8-MIECHOWICE). Katalogové číslo razítka je
169 inv. číslo PZP M 29-a. Razítko je jednořádkové a má rozměr 53x7,5 mm. Jeho barva na zásilce je
fialová. Katalog uvádí, že razítko je známo na poštovní průvodce pošty a na doporučené zásilce pošty
s datem 19. II. 1946 (napsáno ručně na obálku). Naše ukázka je o 35 dnů starší (15.1.1946 - také ručně).
Zajímavé je zde i provizorní R-razítko o rozměrech 63x18 mm. Tarif
za dopis do 20g činil v době expedice zásilky 3,00 zł., příplatek
DOPORUČENĚ také 3,00 zł., celkem 6,00 zł. (2 x známka 3 zł.
modrá, katal. č. 381). Vlevo je otisk příchozího razítka pošty v místě
adresáta na zadní straně (Rybnik). Razítko je dvoukruhové, němé
s datem na můstku razítka 17. 1. 46. . Asi znárodněné německé
razítko ? Pošta v té době používala ještě další dvě provizorní razítka:
Katal. č. 170 PZP-M 29b. Razítko bylo dvoukruhové s můstkem bez
data (vpisovalo se ručně). Jeho průměry byly 33 a 17 mm. Můstek
měl šířku 8 mm. Barva fialová. Razítko je známo bez data
vepsaného do razítka. Jedná se o R-zásilku z 28. III. 1946, posláno
do Varšavy.
Třetím provizorním razítkem používaným poštou je razítko Katal. č. 171 PZP M 29-c. Razítko je dvouřádkové s textem: Urząd Pocztowo Telek. / MIECHOWICE. Razítko má rozměry 48x7 mm. Jeho
otisk je fialový. Je podle literatury známé na výstřižku z obálky s ručně vepsaným datem 5. IX. bez
udání roku (asi 1946). Bylo to první razítko zhotovené v rytecko-razítkářské dílně.
V roce 1952 došlo ke změně názvu pošty MIECHOWICE na BYTOM 8 (MIECHOWICE). Zásilka
byla původně na prodej, ale již se tak stalo na schůzce v Těšíně. Získal ji Kazek WENGLORZ.
Podle materiálu dodaného Otíkem ŠRUBAŘEM pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL.
Syrena 165
- 24 Obrácený směr hřebenové perforace téhož přepážkového listu známky katal.
č. Fischer 3354 z roku 1994.
Známka byla vydána 28. VII. 1994 pod názvem „Bazylika św.Brygidy w Gdańsku“ (nařízení
ředitele Polské pošty č. 82 ze dne 9. 8. 1994). Nominální hodnota známky 4000 zł. Inflace byla
tehdy skoro na vrcholu, bylo to rok před denominací zlotého. Známka byla tištěna 6 - sektorovou tiskovou formou v přepážkových arších o 16 kusech známek (4 x 4). Tisk byl proveden
a
hřeben II
c
b
d
hřeben I
Syrena 165
- 25 vícebarevným ofsetem. Perforace hřebenová – široký perforační otvor je 4 zdola ve svislé
perforaci známek. Náklad je 8 mil. kusů známek (to je 500 tis. kusů PA). Existují tři různé
varianty perforace přepážkových archů :
• horní okraj PA je zcela properforovaný a dolní okraj PA je neproperforovaný (PA „b“),
• horní okraj PA je neproperforovaný, dolní okraj PA je zcela properforovaný (PA „c“),
• horní i dolní okraj PA je zcela properforovaný (PA „a“ a „d“).
Aby široký perforační otvor byl vždy jako čtvrtý zdola ve svislé perforaci známek, jsou k tomu
zapotřebí dvě různé sestavy hřebenové perforace:
♦ hřeben I – široký perforační otvor je 4 od základní perforační řady jehel a částečná
hřebenová perforace postupuje vzhledem k poloze známky zdola nahoru (PA „b“ a „a“),
♦ hřeben II – široký perforační otvor je 18 od základní perforační řady jehel a částečná
hřebenová perforace postupuje vzhledem k poloze známky shora dolů (PA „c“ a „d“).
Určit, kterým hřebenem byly perforovány PA „a“ a „d“ je velice těžké, protože perforace byla
provedena velice přesně, bez posunů. Stejně byly s určitostí perforovány i známky „Akvarijní
rybky“, katalogové číslo Fischer 3357 ÷ 3360. Ale proč ?
Ing. Emil KARZEŁEK
***********************************************************************************
Znehodnocování neorazítkovaných známek poštou na zásilkách.
Velice často se stává, že známky na zásilkách, které nebyly poštou orazítkovány a tím i znehodnoceny
proti eventuálnímu znovupoužití na zásilkách ke škodě pošty, se prostě přeškrtnou průpiskou a tím i
znehodnotí. V minulosti jsme publikovali případy, kdy neorazítkované známky byly na poště oraženy
tak zvaně „němým“ razítkem. Toto je převážně tvořeno mezikružím, které se při zjištění na neorazítkované známky otiskne. Viz případ dole od pošty KRAKÓW 2
V poslední době jsem dostal z pošty ŁÓDŹ 2 s datem na expedičním razítku 21. 03. 08 jiný způsob
znehodnocení neorazítkovaných známek. Pošta to provedla také otiskem razítka, ale ne ve tvaru mezikruží. Na ukázce na následující straně jsou neorazítkované známky znehodnoceny razítkem ve tvaru
velkého „X“. Na zásilce byly neorazítkovány strojovým razítkem hned 3 známky (2x 10gr. a 1x
30gr.). Přes tento dodatečný způsob znehodnocení známek zasáhlo razítko „X“ pouze známky dolní a tu
nad nimi (30gr.), již razítko nezasáhlo. Je to tedy „šlendrián“ na druhou !!
Syrena 165
- 26 -
Znehodnocení neorazítkovaných známek razítkem ve tvaru velkého „X“. I přes tento dodatečný způsob
znehodnocení se toto opět „vyhlo“ jedné známce.
Ing. Jiří Jan KRÁL
***********************************************************************************
Agencja pocztowo - telegraficzna CHEŁM koło MYSŁOWIC, R-zásilka z 11. 5. 1945.
Agencja poctowa, Agence de poste (francouzsky), Post agency (anglicky) a Postagentur (německy).
1) Jsou to poštovní instituce nižšího řádu. Vznikaly od 2. poloviny 19. století. Prováděly vnitrostátní
poštovní činnosti v ohraničené formě. V meziválečném období 1918 ÷ 1939 se v Polsku dělily na 3
skupiny. V závislosti na vykonávaných činnostech se dělily na:
- Agencje telegraficzne,
- Agencje telefoniczne
- Agencje pocztowo-telefoniczne
Ke 30. 3. 1939 na 1274 poštovních úřadů připadalo v Polsku 2911 poštovních agencí.
2) Státní poštovní instituce provádějící svoji činnost na území jiného státu (například pošty anglické,
německé a polské v Turecku nebo pošta Lewant.
3) Státní nebo soukromé instituce zabývající se výrobou nebo prodejem poštovních známek ve jménu
vydavatele.
4) V období II. světové války polská vláda v emigraci v Londýně od 15. XII. 1941 zavedla palubní
pošty na lodích polského námořnictva a od 1. 4. 1944 také na obchodních lodích polského námořnictva.
Zde jsou známy 4 typy ozdobných razítek s čísly námořních jednotek.
Agencja filatelistyczna:
1) instituce obchodníků ve filatelistické branži,
2) firmy nebo společnosti zabývající se výměnou, výrobou nebo prodejem poštovních známek různých
zemí. Navrhují zemím vydavatelů poštovních známek vydavatelské programy, výši nákladů známek,
přebírají výlučně i prodej známek. Jejich činnost často vede ke spekulačním cenám za známky.
Tento úvod jsme považovali za nutný k tomu, aby byla pochopena i zásilka na následující straně.
Syrena 165
- 27 -
Na zásilce nahoře jsou dva otisky dvouřádkového razítka „Agencja poczt-telegraf. / Chełm koło
Mysłowic“. Razítko je uvedeno i v publikaci „Pocztowe Stemple Prowizoryczne, Katowickie 19451947“. Vydáno ve Varšavě v r. 1976. Je tam vedeno pod katalogovým číslem Kt 41. První řádek razítka
má výšku písmen 3,5 a 2,5 mm, druhý řádek má výšku písmen 3 a 2 mm. Rozměr razítka je 56x11 mm.
Známé barvy použití razítka jsou červená a fialová. Setkáme se s nimi sporadicky, spíš náhodně na
dopisech nebo výstřižcích z obálek nebo na známkách odlepených ze zásilek z období 1945-1946.
Známe i zásilky doporučených dopisů s R-razítky s nápisem „Chełm k.Mysłowic“. Literatura uvádí
takovou zásilku s razítkem vojenské cenzury č. 1802. Na zásilkách jsou známy otisky provizorního
razítka pošty, původně německého, na kterém byl odstraněn německý název měsíce. Toto bylo
nahrazováno ručním zápisem měsíce a roku (podle literatury známé s datem VII/45).
Naše zásilka je podle ručně vepsaného data pod první známkou z 11. 5. 45. Tarif ke dni expedice: Porto
za zásilku do 20g v mimomístní přepravě 1 zł., příplatek za doporučenou zásilku 2 zł., celkem 3 zł.
Tento tarif platil v Polsku od 1. 1. 1945 do 15. 5. 1945. Frankatura: 3x známka 1 zł, katal. č. Fischer
363. Razítko „Agencja poczt-telegraf. / Chełm koło Mysłowic“ je na zásilku otištěno přes nalepené
znám-ky 2x. Barva otisků je fialová. Zásilka má i otisk R-razítka s textem „Chełm k. Mysłowic“.
Zásilka je poslána na Generální ředitelství dolu Ema v okrese Rybnik. Zásilka má na zadní straně otisk
razítka vojenské cenzury č. 922. Odesilatelem je Pavel Schubert,
Chełm Wielki, powiat Pszczyński. Chełm k. Mysłowic jinak také
Chełm Wielki nebo Chełm Śląski je součástí města Mysłowice,
které leží kousek na jihovýchod od SOSNOWCE. Vlevo je
reprodukce otisku razítka vojenské cenzury ze zadní strany obálky.
Jedná se o vojenskou cenzuru č. 922. Zásilka byla původně určena
na prodej zájemci přes Syrenu, ale i ona byla koupena již zájemcem
na schůzce filatelistů v Těšíně. Podle materiálu Oty ŠRUBAŘE
pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
***********************************************************************************
Doplatní provizorium pošty ŁAZISKA GÓRNE 1 z května 1993
Zásilka dole byla poslána ze Světové filatelistické výstavy v Poznani 16. 5. 1993 do ŁAZISK GÓRNYCH. Jelikož byla nedostatečně vyplacena (jen 1500 zł.), byla zatížena doplatným T ve výši 1000 zł.
Syrena 165
- 28 Jelikož stejně jak na jiných poštách v té době byl nedostatek doplatních známek, vyrobila si pošta ze
známky 1000 zł. série léčivé rostliny „doplatní známku“. Na nalepenou známku bylo poštou otištěno
jednořádkové razítko s názvem pošty „Laziska Górne 1“ (barva fialově modrá). Z té doby se
setkáváme s různými doplatními provizorii, a to u různých pošt. Z uvedené pošty jsem viděl zásilku
s tímto provizoriem po první.
Ing. Jiří Jan KRÁL
***********************************************************************************
Polska Składnica Pocztowa DĘBOWIEC (Skoczów).
Poštovna Dębowiec se nachází severovýchodně od Skoczowa. O této poštovně jsme již psali v Syreně
č. 120 na str. 4-5. Patří mezi poštovny Těšínského Slezska. Umístěna je na polském území. Podle pana
Tovačovského měla poštovna celkem „3 razítka“ ?! První jsme publikovali v Syreně č. 120 na str. 5.
Je na zásilce poslané na adresu Feldpost č. 29 (číslo je 2x přepisováno, jak zásilka bloudila a hledala
adresáta). Zásilka je s razítkem Vpú SKOCZÓW s datem 23. 3. 1915.
Poštovna Dębowiec zahájila svůj provoz 16. 9. 1909. Ukončení činnosti uvádí pan Tovačovský s datem
2. 8. 1930. Zatím jsme znali jen dvě razítka a obě jsou popsána v Syreně č. 120 na str. 4-5.
Dnes přinášíme zásilku s „třetím“ razítkem poštovny. Zásilka je na následující straně. Zásilku posílá
Zemská správní komise pro Slezsko v Opavě na Jana Pszczółku, na počeštěný název obce DUBOVEC.
Zásilka vyvolala v Polsku při doručení asi nemalé problémy. Pod strojem napsaný Dubovec (Polsko)
někdo dopsal ručně „Baumgarten“ a pod to ještě „Bez.Skotschau“. Zásilka pak putovala do Dębowce,
kde na ni 2x otiskli obdélníkové, dvouřádkové razítko poštovny „Polska Składnica Pocztowa /
DĘBOWIEC (Skoczów)“. Zřejmě tam pak napsali na zásilku při nemožnosti doručení: „Adresat nie
znany, z powrotem Opawa“ (adresát neznámý, zpět Opava).
Razítko poštovny je obdélníkové, dvouřádkové, otisk je v barvě fialové. Rozměr razítka je 55x17 mm
(pan Tovačovský 55x16 mm). Pan Tovačovský se zmiňuje o existenci tohoto razítka na recepise
(fialový otisk) ze dne 2. 8. 1930. Naše zásilka je podle expedičních razítek z Opavy : OPAVA 1 * TROPAU 1 / Č.S.P./3c. s datem 25.III.21-7. Je to tedy použití razítka o 9 let (!!) dřive než to uvádí
pan Tovačovský. Také první razítko poštovny *DĘBOWIEC (SKOCZÓW) / BAUMGARTEN
(SKOTSCHAU)* uvádí pan Tovačovský s datem 23. 2. 1916, naše ukázka v Syreně č. 120 je s datem
Syrena 165
- 29 23. 3. 1915. Je to také o 11 měsíců dříve ! Toto razítko bylo tedy určitě v použití od r.1909 (?) a od
23. 3. 1915 do 23. 2. 1916.
Naše razítko z dnešní ukázky bylo tedy určitě v použití od 25. 3. 1921 (spíše těsně po tomto datu,
počítáme-li s cestou zásilky do Dębowce z Opavy) do 2. 8. 1930. Pan Tovačovský uvažoval o tom, že
mezi razítky č. 1 (Syrena 120) a dnešním razítkem „č. 3.“ muselo „být ještě jedno razítko“ vzhledem
k dlouhé době, která mezi pro něj známými daty použití uplynula. Neznal je, ale připouštěl jeho
existenci (podle něj razítko č. 2). Náš dnešní nález razítka s datem 25. 3. 1921 existenci razítka č. 2 tedy
asi vylučuje. Poštovna měla tedy asi jen dvě razítka, která jsou takto známá. Razítko č. 1 bylo asi
v použití ještě i po r. 1918. Do dnešního nálezu z 25. 3. 1921 již pak není daleko !! Proto asi uvažované
razítko č. 2 neexistovalo ?? !!
Jedno razítko poštovny na zásilce dole je asi příchozí a to druhé expediční, když se zásilka vracela.
Není to ale ošetřeno daty, ale přesto lze takto uvažovat!!? Oba otisky razítek poštovny na zásilce dole
jsou fialové.
Na zásilce je ještě jeden otisk razítka, a to razítka jednokruhového, s písmeny KC v kruhu o průměru
28 mm. Je to razítko krakovské cenzury používané od XII 1920 do III 1921 .Viz publikace Brzozowski-Tokar, “Polská cenzura 1918-1922“, str. 123. Cenzura hodnocena 50 body (!), což je hodně.
Ukázka nahoře je vyfrankovaná československými známkami 100 hal. Hospodářství a věda, 15 hal.
Hradčany a 10 hal. Holubice. Celkem 1,25 Kč.
Naše dnešní ukázka razítka poštovny a ukázka v Syreně č. 120 asi důkladně zamíchala s údaji v publikaci pana Tovačovského o této poštovně. Hlavně to asi vyloučilo panem Tovačovským předpokládanou
existencí razítka mezi těmito razítky, tedy razítka č. 2.
Podle materiálu mgr. ing. KAROLA MICZE pro Syrenu zpracoval ing. Jiří Jan Král.
***********************************************************************************
Polský zábor Těšínského Slezska 1938 - 1939 na poštovních dokladech pošty Rychvald.
Pošta Rychvald byla pod polskou správou od 11. X. 1938 do 1. 9. 1939. Byla to nevelká pošta, proto
měla jen dvě razítka RYCHWAŁD ŚLĄSKI s rozlišením „a“ a „b“. Dokladů z této malé pošty se do
dnešní doby zachovalo jen velice málo! V Syreně č. 135 na str 20 jsme publikovali razítko s rozlišením
„a“ na dokladu o předplatném za časopis. Razítko je na tomto dokumentu otištěno celkem 2x s datem
Syrena 165
- 30 24 VII 39-8. Dnes je toto razítko otištěno zase 2x, dokládáme je na stejném potvrzení, ale o měsíc
starším s datem 24 VI 39-14. Doklady jsou vpravo nahoře číslovány. Naše dnešní ukázka má číslo 18,
ta z čísla Syreny 135 má číslo 20. Z toho si lze udělat obrázek, jak malá to byla pošta a kolik lidí si
platilo předplatné na časopisy, když za jeden měsíc toto platili 3 předplatitelé (!!) (č. 18 až č. 20).
Doklad č. 18 se dvěma otisky razítka pošty s rozlišením „a“ s daty 24 VI 39-14.
Druhé razítko s rozlišením „b“ jsme rovněž publikovali v Syreně č.135 na str.120. Byl to ústřižek o
zaplacení nějakého poplatku ve výši 95gr. Razítko pošty s rozlišením „b“ tam mělo datum 25 VII 39
12. Dnes můžeme doložit podobné potvrzení s razítkem s rozlišením „b“ opět na 95gr. ale s datem 24
VI 39-18.
Ústřižek o zaplacení poplatku na 95gr. s razítkem s rozlišením „b“ s datem 24 VI 39-18.
Uvádí se i to, že na poště bylo na doporučené zásilky i R-razítko. Zatím jsem ale doporučenou zásilku
z této pošty neviděl!! Na dopisech nebo pohlednicích lze najít obě razítka „a“ i „b“ jen velice zřídka. Na
jednotlivých známkách smytých z dopisů nacházíme převážně razítka s rozlišením „a“. Rozlišení „b“
na smyté známce z dopisu jsem dosud rovněž neviděl.
Za obě ukázky děkujeme mgr. ing. Karolowi Miczowi.
Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
***********************************************************************************
Používáme do vypotřebování zásob tiskopisů. ŠETŘÍME PAPÍR REPUBLICE.
Obdélníkové razítko s tímto textem najdeme na zásilce z Fryštátu s datem 2. IX. 1945. Zásilka je
poslána v místní přepravě z Fryštátské spořitelny Místnímu národnímu výboru, tehdy v Karvinné (dnes
městská část Karviná-Doly). Karviná se tehdy psala stejně jak za první republiky před válkou se dvěma
„N“. Razítko má rozměr 39x14 mm a je otištěno na zásilku vlevo dole v černě fialové barvě. Zásilka
má ještě další, skrytou stopu šetření, i když to mohlo být z „nouze“. Všimneme-li si nápisů psaných na
psacím stroji, tak na stroji chyběly čárky a háčky. Psalo se tedy asi na psacím stroji německém, který ve
Syrena 165
- 31 spořitelně zůstal z období okupace. Ten, kdo to psal, se snažil doplnit uvedená znaménka v textu ručně.
Nestalo se tak ale v nápise nad hlavičkou obálky, kde zůstalo „Setrime papirem!“ (bez háčků a čárek).
Zásilka má nalepenou červenou známku Lípová ratolest 1.20 Kč. Přes známku je otištěno v černé barvě
provizorní razítko pošty „Poštovní úřad / Fryštát“ doplněné otiskem data z datumovky „2. IX. 1945“.
Ačkoliv sbírám poštovní dokumenty z pošt Karviné, s razítkem o šetření papíru republice se setkávám
teprve u zásilky na reprodukci dole. Obálka s natištěnou hlavičkou spořitelny pochází asi z předválečného Československa. V době polského záboru (1938 - 1939) a německé okupace (1939 - 1945) se
čeština v dané oblasti silně potírala a dokumenty s češtinou a po 1. 9. 1939 i s polštinou se systematicky
odstraňovaly, zvláště pak z úřadů.
Ing. Jiří Jan KRÁL
***********************************************************************************
Další, děkovné razítko Hitlerovi za „osvobození“, tentokráte z Rumburku !
Rumburk se nachází severozápadně od Vandsdorfu ve Šluknovském výběžku na současných hranicích
s Polskem. Razítko s textem *Rumburg* Tag der Befreiung / 22.9.38 / Heil Hitler / + hákový kříž.
Razítko je kulaté, dvoukruhové, s nápisem na můstku, s datem nad můstkem a hákovým křížem pod
můstkem. Průměry razítka 31 a 21 mm. Toto razítko je na zásilce v jeho levé polovině otištěno 2x.
Zásilkou je odpovědní dopisnice (díl B na odpověď). Vydání Svobodného města Gdańsk (podle
katalogu Fischer II díl z r. 2006 je to gdańská dopisnice s katalogovým číslem Cp 57). Na odpovědní
části je natištěna známka 10 fen.DANZIG (Mi 251). Frankatura je doplněna leteckou, 10 fen.známkou
z vydání z roku 1935 (25.X.). Dolepená letecká známka je doplatkem na leteckou odpověď.
Natištěná i dolepená známka na dopisnici je orazítkovaná expedičním razítkem pošty RUMBURG 1/j
s datem na můstku razítka 2.X.38.-18. Razítko je razítkem bývalé československé pošty typu M 47.
Razítko s rozlišením „j“ bylo používáno československou poštou v letech 1926 - 1938. Razítko je
„znárodněno“, ale z německého pohledu, protože původní český text RUMBURK 1 je na něm
vylámán. Zásilka je adresována zpět do Gdańska. Podle katalogu Fischer II. Díl z r. 2006 je tato
poštovně použitá dopisnice oceněna následovně :
Díl A se zaplacenou odpovědí * 600 zł. • 800 zł.
Díl B odpovědní část
* 800 zł. • 1000 zł.
Naše ukázka je díl „B“ - odpovědní část, čili cena 1000 zł. (kolem 8.500 Kč).
Syrena 165
- 32 -
Výše popsaná zásilka z Rumburku do Gdańska poslaná 2. X. 1938.
V Syreně č. 159 na str. 40 jsme přinesli reprodukce obdobných děkovných razítek z pošt Moravská
Ostrava, Opava a Lanškroun.
Německá odpovědní zásilka poslaná z Krnova do Bohumína 5. 1. 1939.
Syrena 165
- 33 Zásilka je poslaná z bývalého československého území zabraného Německem v r. 1938 v rámci Sudet
(z Krnova) do bývalého československého území zabraného v r. 1938 Polskem ( do Nového Bohumína). Jedná se o odpovědní dopisnici s natištěnou známkou 15 fen. Hindenburg. Natištěná známka je
orazítkovaná již definitivním, německým razítkem Krnova JÄGERNDORF (OSTSUDETENLAND)
2/a. Datum na můstku expedičního razítka je 05.1.39.-15. Reprodukce zásilky je na předcházející
straně. Jistě zajímavé !! Z původního jednoho státního celku se najednou staly dva nové a ten původní
byl v troskách !!
Za obě ukázky děkujeme příteli Jarkovi TEREŠKOVI.
***********************************************************************************
Poštovna HAŻLACH na balíkové průvodce a na pohlednici s těšínskou cenzurou.
Přední strana balíkové průvodky s udanou cenou, posláno z Ferlachu do Hażlachu 6.IX.1918.
Hażlach leží severně od Těšína mezi Pogwizdowem a Kostkowicemi na polské straně hranice. Vpú pro
poštovnu byla pošta Teschen 1/Cieszyn 1. Poštovna byla v provozu od 1. 1. 1907. Kdy ukončila svoji
činnost není ale doloženo. Pošta za dobu své působnosti používala dvojjazyčné, polsko-německé razítko
s textem:
- *HAŻLACH (ŚLĄSK) / HASLACH (SCHLES.)*. Razítko mělo rozměr 46x15 mm (podle nás) a
46x14 mm (podle pana Tovačovského). U razítka jsou známy otisky jen ve fialové barvě. Doba
použití zatím doložena na období 1907 - 1915. Doloženo zásilkami: Zpáteční recepis z 11. 4. 1907,
dopis z 15. 8. 1907 a dopis z 29. 7. 1915.
- *HAŻLACH (ŚLĄSK)*. Je to původní razítko někdy po pádu Rakousko-Uherska „znárodněné“
(odstraněný německý text). Razítko je doloženo na zpátečním recepise z 31.12.1922.
Naší ukázkou je balíková dobírková průvodka na 434 K 50 hal. s udanou cenou 1000 K poslaná z pošty
FERLACH (Korutany, jižně od Klagenfurtu u Slovinských hranic). Průvodka jako cenovka je nahoře
označena „W“. Ferlach je na nálepce průvodky označen 435/667/4645. Na přední straně průvodky je 2x
otištěno razítko pošty Ferlach (dvoukruhové s můstkem přesahujícím mezikruží) s datem 6.IX.1918.
Posláno do Hażlachu u Těšína. Na průvodce je otisk razítka poštovny (polsko-německý text) jako přípříchozí. Tím se výskyt razítka poštovny posouvá z 29. 7. 1915 na září 1918.
Syrena 165
- 34 -
Zadní strana průvodky, kde jsou otisky tří razítek pošty TESCHEN 1/CIESZYN 1/g. Razítko je podle
naší Monografie Typu G 115. Razítko vlevo nahoře je s datem 8/9/2-6/18 (příchozí), vpravo nahoře
s datem 9/9/2-6/18 a dole na doplatní známce je razítko s datem 11/9/VIII-XII/18. Jedná se o razítko
z předání zásilky adresátovi.
Druhá zásilka s polsko-německým razítkem poštovny, které je na zásilce do Vídně otištěno jako expediční je na reprodukci dole. Expediční razítko Vpú TESCHEN 1/CIESZYN 1/3a je podle naší
Monografie Typu G 134. Datum na můstku razítka 11. 12. 1915. Každopádně jsou údaje pana
Tovačovského i zde posunuty z jeho 29. 7. 1915 na 11. 12. 1915. První ukázka to ale ještě posouvá
dáleko, až do září roku 1918 !
Syrena 165
- 35 Na zásilce do Vídně z předcházející strany stojí za povšimnutí ještě razítko těšínské cenzury. Psali jsme
o ní obšírně v Syreně č. 124 na str. 18. Srovnáním údajů zjistíme, že toto razítko je cenzurním razítkem
č. 663, které bylo používáno v období od ledena 1915 do října 1916. Razítko má rozměr 52x13 mm.
Rozměry cenzurního razítka a doba použití souhlasí na katalogové údaje.
Poštovna Dolní Kozákovice, razítko poštovny použito jako expediční 23. 7. 1911.
Dolní Kozákovice leží na sever od GOLESZOWA a USTRONĚ na polské straně Těšínského Slezska.
Vpú pro poštovnu byla pošta GOLLESCHAU/GOLESZÓW. Poštovna byla v provozu od 16. 11. 1910.
Datum ukončení činnosti poštovny není známo.
Pan Tovačovský ve své práci tuto poštovnu s jedním razítkem uvádí, ale texty na razítku uvádí opačně.
Nahoře polský text a dole německý. Ve skutečnosti je to opačně ! Pan Tovačovský v poznámce uvádí,
že výskyt razítka poštovny nebyl dosud doložen, proto o něm neuvádí žádné údaje. Text skutečného
razítka je : * NIEDER KOZAKOWITZ / KOZAKOWICE DOLNE * Razítko je obdélníkové, dvouřádkové a jeho rozměr je 45x15 mm. Otisk razítka na naší ukázce je v barvě fialové.
Zásilka má vylepenou známku 5 hal., císař F.J. (zelená). Expediční razítko je jednokruhové GOLLESCHUAU / GOLESZÓW s datem 23/7/11. Zásilka je adresována do Goleszowa.
Výskyt razítka poštovny můžeme na základě našich informací a materiálu stanovit nejméně na období
od 16. 11. 1910 do 23. 7. 1911. Snad další nálezy tento údaj rozšíří.
Za ukázky poštoven Hażlach a Dolní Kozákovice děkujeme mgr. ing. Karolowi MICZOWI a touto
cestou jej i srdečně zdravíme !
***********************************************************************************
Další doporučená zásilka z Fryštátu z období polského záboru Těšínského Slezska
1938 - 1939.
V té době ještě nebyly R-nálepky, ale používala se na doporučené zásilky R-razítka. U pošty Fryštát
z období polského záboru 1938-1939 známe R-razítka dvě. Jedno je samostatné R a druhé je s R/a.
Není ale vyloučeno, že snad mohlo být i razítko R/b ?? U některých pošt bylo těchto razítek více,
používaly je přepážky na větších poštách, aby se od sebe vzájemně odlišily. Trefit dnes na doporučenou
zásilku z kterékoliv pošty z bývalého záboru je moc velká náhoda. Vždyť od té doby uplynulo již skoro
70 let. Když se taková doporučená zásilka objeví na některé burze, dosáhne v dražbě několik stokorun
a bývá to i hodně přes 1000 Kč. Tyto částky jsou za ně ochotni zaplatit hlavně polští filatelisté.
I obyčejné zásilky z té doby dosahují na burzách několika stokorun a „díky“ tomu, že je polští filatelisté - zájemci mnohdy i přeplácejí, je obtížné je získat.
Syrena 165
- 36 Doporučenou zásilku z pošty Fryštát se samotným R jsme publikovali v Syreně 105 na str. 6, v Syreně 114 na straně 18 a v Syreně 152 na str. 12. R-zásilka ze Syreny 152 měla expediční razítko s rozlišením „d“. Doporučenou zásilku s R/a jsme publikovali v Syreně 114 na str. 18. Byla to tehdy Rzásilka poslaná do Moravské Ostravy, expediční razítko Fryštátu bylo s rozlišením „e“ a s datem 13 III
39. Zásilka měla na zadní straně dvojjazyčnou polsko-francouzskou nálepku devizové kontroly a přes ni
otisk stejného, expedičního razítka s rozlišením „e“.
Dnešní ukázka R-zásilky nahoře je opět s R/a. Zásilka je
také poslána do Moravské Ostravy. Expediční razítko je
opět s rozlišením „e“, ale s datem 15 II 39 14. Stejné razítko je i na zadní straně zásilky přes polsko-francouzskou
nálepku devizové kontroly. Viz ukázka části zádní strany
zásilky vlevo.
Pošta ve Fryštátě měla v té době tedy nejméně dvě Rrazítka. Expedičních razítek měla pošta daleko více. Byla
s rozlišením „a“, „b“, „c“, „d“, „e“, „f“, „i“.
Za dnešní ukázku děkujeme mgr. ing. Karolowi MICZOWI. Zásilka je vyplacena dvojicí známek nominální hodnoty 45gr. Tarif za dopis do zahraničí byl v době expedice
zásilky při váze do 20g 45gr., příplatek DOPORUČENĚ
také 45gr. Zásilka je tedy vyplacena správně.
Ne ze všech pošt záboru české části Těšínského Slezska
jsou doporučené zásilky známy. Zvláště u menších pošt
jsou opravdu velice vzácné.
***********************************************************************************
Zajímavý propagační frankotyp z Bielska z období okupace (z 15. 8. 1942).
Zásilka byla poslána jako „TISKOVINA“ (Drucksache) v místní přepravě v Bielsku. Známka na
propagačním frankotypu měla nominální hodnotu 3 fen. a nápis Deutsche Reichpost. Bielsko totiž za
II. světové války nepatřilo do GG, ale do Německé Říše. Odesilatelem je podle razítka odesilatele
starosta města. Propagační frankotyp propaguje Bielsko jako město obchodu se stroji a tkaninami a jako
město s horami a lesy pro návštěvu (rekreaci). (Stadt Bielitz fűr den Handel, Maschinen u. Tuche,
Berge u. Wälder fűr Besuche). Razítko je od pošty BIELITZ (OBERSCHLES) 1 s datem na můstku
Syrena 165
- 37 razítka 15 8 42. Otisk razítka na zásilce je hezky čitelný. Je to jistě i hezký námět pro sběratele. Za
ukázku děkujeme mgr. ing. Karolowi MICZOWI.
***********************************************************************************
Razítko vlakové pošty č. 0242 Heydebreck (Oberschles) - Oderberg z 25. 12. 1942.
Je to Feldpostka a razítko vlakové pošty je zde na zásilce otištěno jako expediční. Zásilka je poslána do
Hanoveru. Razítko má elipsovitý tvar a mimo uvedené trasy vlakové pošty má ještě nápis BAHNPOST
Syrena 165
- 38 (vlaková pošta), číslo spoje a datum „Zug 0242. 25.12.42“. Heydebreck je dnešní Kędzierzyn-Koźle.
Oderberg pak dnešní Bohumín. Razítko, ale s jiným číslem (342), z 30. 12. 1938 jsme publikovali na
doporučené zásilce R/a z pošty Karviná 1 poslané do Německa. Tehdy bylo razítko otištěno na zadní
straně zásilky jako „průchozí“. Razítko je stejné jako to ze Syreny 160 na str. 12. Jen čísla vlakových
pošt jsou jiná. Tehdy to bylo 342 a dnes 0242. Mezi podáním zásilek uplynuly 4 roky a za tak dlouhou
dobu došlo jistě k různým změnám, zvláště když byla válka a právě v její polovině !
Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolowi MICZOWI.
***********************************************************************************
Okresní razítko II. Typu pošty HŁUBOCZEK WIELKI (Malopolsko), Katal. č. IX/259.
V seznamu okresních razítek „Stemple okręgowe
poczty austriackiej na ziemiach polskich“, Jerzy
Bartke a kol. má tato pošta číslo okresního razítka
IX/259. V seznamu u tohoto razítka ale schází známý
typ, asi byl autorům neznámý. Seznamy pošt a jejich
čísla byly autory převzaty z oficielních úředních
záznamů, typy určeny až podle nálezů. U námi
uvedené pošty nebyl typ uveden. Okresní razítka
podle typů rozlišujeme: Jednoduchý rámek Typ I,
dvojitý rámek Typ II a trojitý Typ III. Pošty byly
vybaveny razítky Typu I, při jejich ztrátě dostaly
náhradou Typ II a při další ztrátě Typ III, což
v seznamu 1049 pošt najdeme jen 2x (pošta IX/19
BRODY 1 a IX/762 TUCHLA). Naše ukázka vlevo je
II Typu (dvojitý rámeček). Otisk razítka je na
ústřižku podacího lístku. Papír pískový, potisk jen
polsky. Expediční razítko *HŁUBOCZEK WIELKI*
je dvoukruhové s můstkem, jen polský text. Datum na
můstku razítka je 29. I. 21. Barva otisku expedičního
i okresního razítka je zelenošedá ! Na ústřižku jsou
vylepeny známky 2 Mk. zelená katal. č. 115 I a známka katal. č. 120/I. Je to známka s přetiskem „3-MK“,
(vzdálenost mezi „3“ a „MK“ je 3 mm).
Pošta Hłuboczek Wielki byla v provozu od r. 1872,
je to tedy jedna ze starších pošt. Ústřižek pochází již
z období Polské republiky.
Podle známek na ústřižku lze stanovit i jeho cenu: Známka 2 Mk na celistvosti je v katalogu Fischer za
8 zł., známka 3 Mk s přetiskem za 15 zł. Je to smíšená frankatura, cenu si můžete odvodit sami. K ceně
je třeba přičíst cenu okresního razítka a ještě cenu jeho II. Typu.
Ing. Jiří Jan KRÁL
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Na následující straně 39 je obrázek mapy navazující na článek o sovětské okupaci Polska v přední části
dnešní Syreny. Pod mapkou jsou některé vysvětlivky, jejichž překlad pro ty, kteří neumí polsky,
přinášíme.Překlad vět je v pořadí jak tomu je v rámečku s vysvětlivkami u mapy. Mapka představuje
oblast Wilna mezi 17. 9. 1939 a 22. 6. 1941.
- Státní hranice 1. 9. 1939.
- Sovětsko - Litevská hranice v období od 27. 10. 1939 do 15. 4. 1940.
- Polské území okupované SSSR po 17. 9. 1939 a území připojené k Běloruské SSR.
- Polské území okupované Německem a připojené k Německé Říši.
- Oblast Wilenska postoupená SSSR Litevské republice na základě smlouvy z 10. 10. 1939.
- Území předané 6. 11. 1940 z Běloruské SSR do Litevské SSR.
- Města na Wileńsku ve kterých před 17. 9. 1939 fungovaly poštovní úřady.
- Jiná, důležitější města.
- Železniční trati.
Na mapě vpravo nahoře „ŁOTWA“ je Lotyšsko
Syrena 165
- 39 Oblast Wileńska, situace od 19. 9. 1939 do 22. 6. 1941 před napadení SSSR Německem.
Syrena 165
- 40 Ústřiřek peněžní poukázky poslané z Poruby u Orlové do Ustroně 22. února 1919 v době obsazení
Ustroně československým vojskem generála Šnejdárka.
Na přední straně podacího
lístku vlevo jsou nalepeny 3
československé,
stříhané
známky 10 hal. červená.
Frankatura
je
smíšená,
dolepena
známka
40gr.
rakouská série znak. Na
ústřižku vlevo je 2x otištěno
razítko pošty POREMBA
OESTERR. SCHLES /
PORĘBA ŚLĄSK AUSTR.
(Poruba u Orlové). Razítko
je typu D9 s datem 22 / 2 / 19
(Kat. č. 1838/1, Monogr. Díl
16 / 1). Razítko bylo později
znárodněno,jak jsme již o
něm v Syreně nedávno psali.
Peněžní
poukázka
byla
poslána do USTRONĚ o
čemž svědčí její zadní část
vpravo.
Nahoře je nalepena stříhaná
známka Hradčany 5 hal.
zelená. Není zřejmé, zda
známka byla nalepena v
Porubě nebo v Ustroni, neni
na ní totiž žáden otisk razítka. Může to být i poplatek za formulář, jak se s tím z té doby u složenek setkáváme.
Současně byla poukázka v Ustroni poštou vyplacena o čemž svědčí razítko dole s datumovkou. Text razítka :
“Poštovní a telegrafní úřad / Ustroň / Urząd Pocztowy i telegraficzny / Ustroń“. Razítko je kulaté, otisk fialový,
rám dvojitý. Na otisku datumovky je datum 24. Feb. 1919. Polské území bylo okupováno čs.vojskem v období od
26. 1. do 25. 2. 1919. Byla obsazena i Ustroň odkud doklad pochází. 25. 2. 1919 musela čs.vojska ustoupit na
demarkační čáru stanovenou podle návrhu Pařížské smlouvy a na základě vojenské dohody z 25. 2. 1919. Navíc
je na předním dílu poukázky otisk okresního razítka XI/143 Typ I.
Obdobná razítka jako je razítko Ustoně, které používala československá pošta, známe i z jiných měst na tehdejším polském území, která čs. vojska v lednu 1919 obsadila. Pošta tehdy musela zajistit i poštovní provoz na
dočasně obsazeném území. Více se dočtete v Monografi 5 Díl, která se věnuje hlavně známkám s přetiskem SO
1920 používaným československou i polskou poštou, protože obě pošty tehdy známky s tímto přetiskem vydaly a
poštovně i používaly. Za ukázku děkujeme panu Liboru KUNCOVI a srdečně jej touto cestou zdravíme !
*******************************************************************************************
Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské
známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení: ing. Jiří Jan KRÁL, Josef MOROŃ, ing. Petr Musiál,CSc., Ota
ŠRUBAŘ, ing. Ladislav ONDRUŠKA, ing. Emil KARZEŁEK, mgr. Janusz MANTERYS, Robert PALKOVIČ,
Kazimierz WENGLORZ, Teodor WILCZEK, Jaromír JANČA, Josef JENŘIŠÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan
KYPAST, Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŠKO a Dr. Adrian JUNGA. Novou obálku
navrhl Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů ing. Emil KARZEŁEK, Jaroslav TEREŠKO a ing. Jiří Jan KRÁL.
Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské
známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno v den sv. Medarda 8. 6. 2008. Zpravodaj je hrazen z prostředků
členu klubu. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 165 ve druhé
polovině r. 2008. Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa.
Tisk tohoto čísla zajistil a provedl ing. Emil Karzełek.
Syrena je i na internetu na adrese www.phila.pl pod heslem SYRENA. Kdo máte možnost, nahlédněte tam!
Postupně tam jsou dodávána i starší čísla. Doplňte si včas zálohu na posílání Syren, zajistíte si tak včasné a rychlé
dodání zpravodaje ihned po jeho vydání.
***********************************************************************************
Máte-li přítele, filatelistu, který sbírá polské známky,
Syrena 165
upozorněte jej na náš zpravodaj SYRENA !