stížnost do Štrasburku - Urbanová

Komentáře

Transkript

stížnost do Štrasburku - Urbanová
Numéro de dossier
File-number
Číslo spisu
Voir Note explicative Numéro de dossier
See Explanatory Note
viz Vysvětlující poznámka
CZE
COUR EUROPÉENNE DES DROITS DE L’HOMME
EUROPEAN COURT OF HUMAN RIGHTS
EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA
Conseil de l’Europe - Council of Europe
Strasbourg, France
Rada Evropy
Štrasburk, Francie
REQUÊTE
APPLICATION
STÍŽNOST
présentée en application de l’article 34 de la Convention européenne des Droits de l’Homme,
ainsi que des articles 45 et 47 du Règlement de la Cour
under Article 34 of the European Convention on Human Rights
and Rules 45 and 47 of the Rules of Court
podaná podle článku 34 Evropské úmluvy o lidských právech
a podle článků 45 a 47 Jednacího řádu Soudu
IMPORTANT: La présente requête est un document juridique et peut affecter vos droits et obligations.
This application is a formal legal document and may affect your rights and obligations.
UPOZORNENÍ: Tato stížnost je právní dokument a může ovlivnit Vaše práva a povinnosti.
V Praze, dne 10. 12. 2007 / in Prague on December 10th 2007
1
I - LES PARTIES / THE PARTIES / STRANY
A. LE/LA REQUÉRANT/E / THE APPLICANT / STEŽOVATEL
(Renseignements à fournir concernant le/la requérant(e) et son/sa représentant(e) éventuel(le))
(Fill in the following details of the applicant and the representative, if any)
(Vyplňte následující údaje o stěžovateli a případném zástupci)
1. Nom de famille
Surname
Příjmení
Urbanová
2. Prénom (s) Marcela
First name (s)
Jméno
Sexe: masculin/féminin Sex Pohlaví: žena
3. Nationalité
Nationality
Státní příslušnost
česká
4. Profession xxxxxxxxxxxxxxxxx
Occupation
Povolání
5. Date et lieu de naissance
Date and place of birth
Datum a místo narození xxxxxxxxxxxxxxx
6. Domicile
Permanent address
Trvalé bydlište
xxxxxxxxxxxxxxx
7. Tel. N°/Tel. č.
8. Adresse actuelle (si différente de 6
Present address (if different from 6.)
Současná adresa (pokud jiná než v bode 6.)
9. Nom et prénom du/de la représentant(e)*
Name of representative*
Příjmení a jméno zástupce*
10. Profession du/de la représentant(e)
Occupation of representative
Povolání zástupce
11. Adresse du/de la représentant(e)
Address of representative
Adresa zástupce
JUDr. Klára Veselá Samková
advokátka/ attorney at law
Španělská 6, Praha 2, 120 00, Česká republika
12. Tel. N°/Tel. č.
00420 224 239 390
00420 224 221 816
Fax N°/Fax č.
00420 224 210 309
B. LA HAUTE PARTIE CONTRACTANTE
THE HIGH CONTRACTING PARTY
VYSOKÁ SMLUVNÍ STRANA
Česká republika/ Czech Republic
2
__________
* Si le/la requérant(e) est représenté(e), joindre une procuration signée par le/la requérant(e) en faveur du/de la représentant(e).
A form of authority signed by the applicant should be submitted if a representative is appointed.
Pokud je stežovatel zastoupen, připojte plnou moc podepsanou stežovatelem.
II - EXPOSÉ DES FAITS
STATEMENT OF THE FACTS
POPIS SKUTEČNOSTÍ
(Voir chapitre II de la note explicative)
(See Part II of the Explanatory Note)
(Viz Část II Vysvetlující poznámky)
14.
II. 1. Krátké vylíčení dějové osy
II.1.1. Stěžovatelka byla od roku 1992 do června 2005 zaměstnankyní města Vsetín, posledních
osm let pracovala jako vedoucí sekretariátu vsetínských starostů.
II.1.2 Od roku 2003 se stupňovaly její konflikty s tehdejším starostou města Vsetína Jiřím
Čunkem, které spočívaly zejména v tom, že odmítala jeho návrhy a jednání, které lze
charakterizovat jako sexuální obtěžování. Dalším zdrojem konfliktů byla situace, kdy se stala
předsedkyní zaměstnaneckých odborů na pracovišti, což starosta Jiří Čunek interpretoval jako
střet zájmů. Vzhledem ke svým osobním zájmům však stěžovatelku odmítnul přeložit na jiné
pracoviště, jak o to žádala. Případy sexuálního obtěžování v podobě nevyžádaných a odmítaných
doteků se sexuálním podtextem, vyznání – a to i za přítomnost třetích osob, se stěžovatelka
snažila řešit prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. Vídeňského. Pro psychické obtíže
způsobené situací na pracovišti začala docházet i na psychoterapii. Stěžovatelka rozvázala
pracovní poměr výpovědí poté, co se stala nechtěnou svědkyní soukromých sexuálních praktik
starosty Jiřího Čunka v kanceláři, kam omylem vstoupila.
II.1.3. I po skončení pracovně-právního poměru probíhala jednání mezi stěžovatelkou a starostou
města Vsetín Jiřím Čunkem o narovnání vztahů. Na podzim roku 2006 Jiří Čunek v rámci své
senátorské předvolební kampaně zveřejnil v regionálním týdeníku Jalovec nepravdivé informace
o stěžovatelce v souvislosti se sexuálním obtěžováním a následně na ni podal trestní oznámení
pro pomluvu. (Toto trestní oznámení bylo posléze odloženo jako nedůvodné). Po tomto kroku
Jiřího Čunka se obrátila stěžovatelka na pražského advokáta JUDr. Jiřího Nováka, který má
pobočku i v Přerově. JUDr. Novák byl stěžovatelce doporučen jako odborník na pracovně-právní
vztahy (vyučující na Právnické fakultě v Brně). Tento advokát pak usiloval o mimosoudní
dohodu s Jiřím Čunkem, ke které však nedošlo. Během postupu jednání se stěžovatelka zmínila
svému právnímu zástupci, že byla svědkem předání úplatku starostovi Jiřímu Čunkovi, kterou on
sám označil za provizi v souvislosti s prodejem městského majetku. Advokát upozornil klientku
na skutečnost, že by bylo vhodné, aby se o tomto protiprávním jednání jmenovaného dozvěděla
policie, a poukázal (nepřesně) i na ust. § 168 zák. č. 140/1961 Sb., trestní zákon, tedy možnost
jejího trestního stíhání pro trestný čin neoznámení trestného činu. Nato stěžovatelka svému
tehdejšímu advokátovi sdělila, že si nepřeje být uvedena jako oznamovatelka tohoto trestného
činu přijímání úplatku; poté podal advokát oznámení sám a klientky se pouze zeptal, zda je
ochotna sdělenou informaci potvrdit při policejním výslechu. Toto stěžovatelka v důvěře, že
obhajuje své vlastní zájmy, svoje svědectví svému advokátovi slíbila, svůj slib posléze dodržela.
II.1.4. Na základě trestního oznámení učiněného JUDr. Jiřím Novákem došlo k obvinění a
následnému vyšetřování Jiřího Čunka z trestného činu dle ust. § 160 trestního zákona – přijímání
3
úplatku - a ing. Petr Hurta, komplementář společnosti H & B REAL, kom. spol. byl obviněn
z trestného činu dle ust. § 161 trestního zákona – podplácení. V této věci byla stěžovatelka
opakovaně vyslýchána státními zástupci a policejními orgány v postavení svědkyně.
II. 2. Další průběh vyšetřování
II.2.1. Ve výše popsaném případě je stěžovatelka vedena jako svědkyně. Vypovídala zde o tom,
že byla přítomna předání částky 500.000,- Kč paní Martinou Hurtovou starostovi Vsetína Jiřímu
Čunkovi. Ve věci byla celkem třikrát vyslechnuta. Těsně před uzavřením případu odejmula
nejvyšší státní zástupkyně případ procesně příslušnému vyšetřovateli a předala jej k vyšetření
jinému státnímu zástupci (procesně nepříslušnému) s odůvodněním, že dosavadní šetření
probíhalo nekvalitně. Tento svůj krok nijak právně neodůvodnila. Při prošetřování podezření
z trestného činu úplatku byl ještě původním vyšetřovatelem zadán a následně vypracován
znalecký posudek na osobnost, intelekt a důvěryhodnost Marcely Urbanové. Tento posudek
vypracovala psycholožka PhDr. Dobrila Hrůzová; svědkyně v něm byla označena jako
konzistentní osobnost, u níž je vysoce nepravděpodobné, že by si uvedenou událost – totiž
předání úplatku - vymyslela. Na jiné osoby figurující v případu, zejména na oba obviněné a další
svědkyni, paní Martinu Hurtovou, která měla úplatek předat, vypracování znaleckých posudků
z oboru psychologie zadáno nebylo. Stěžovatelce byl znalecký posudek předán dne 3. 5. 2007. Po
předání případu, novému státnímu zástupci, JUDr. Arifu Salichovovi byl nařízen další nový
výslech svědkyně, který se uskutečnil dne 26. 7. 2007 a trval celkem sedm hodin.
II.2.2. Právní zástupkyně stěžovatelky požádala již před výslechem svojí klientky dne 26. 7.
2007, aby její klientka (potažmo stěžovatelka) obdržela kopie všech protokolů, kde ve věci
vypovídala, včetně protokolu z toho dne. Tato žádost byla předána osobně vyšetřovateli pplk.
Odvodymu a ten ústně sdělil, že protokoly nevydá, neboť toto není v trestním řádu ani v jiném
právním předpisu upraveno. Z toho vyšetřovatel dovodil, že na vydání protokolů s vlastní
výpovědí nemá svědkyně nárok. Následně právní zástupkyně stěžovatelky požádala znovu o
zaslání všech kopií výpovědí svědkyně Marcely Urbanové a svoji žádost zaslala na Okresní státní
zastupitelství v Jihlavě, k rukám JUDr. Arifa Salichova. Dne 13. 8. 2007 právní zástupkyně
stěžovatelky bez problémů a jakýchkoliv komentářů a právních odůvodnění požadované
protokoly s výpověďmi svědkyně Marcely Urbanové z Okresního státního zastupitelství poštou
obdržela.
II.2.3.Uvedená věc byla vedena nejprve u Policie ČR – Útvar pro odhalování korupce a finanční
kriminality, expozitura Ostrava pod sp.zn. ČTS:OKFK-15/6-2006, posléze u Policie ČR – Útvar
pro odhalování korupce a finanční kriminality, expozitura České Budějovice pod sp. zn. ČTS
OKFK-21/4-2007. Věc byla poprvé ukončena – odložena – usnesením okresního státního
zástupce JUDr. Arifa Salichova, dle médií se zdůvodněním, že uvedený skutek se nestal.
V médiích se uvedený státní zástupce opakovaně zmínil, že k zastavení došlo kvůli řadě
procesních a skutkových vad v policejním vyšetřování a v nesrovnalostech výpovědi svědkyně
Urbanové (stěžovatelky). Usnesení o zastavení trestního stíhání však kromě obviněného Jiřího
Čunka a ing. Petra Hurty, respektive jejich právních zástupců, nikdy nikdo neviděl. Následně
bylo dle informací z médií vyšetřování na popud nejvyšší státní zástupkyně znovu otevřeno.
Nejvyšší státní zástupkyně JUDr. Renata Vesecká dle médií dospěla k závěru, že „zastavení
trestního stíhání bylo předčasné“. Nikdo však opět neviděl usnesení, kterým rozhodla o
pokračování v trestním řízení, nejsou známy ani důvody, které k opětovnému otevření případu
4
skutečně vedly. Obnovené řízení trvalo přesně šestnáct dnů a poté byla okresním státním
zástupcem JUDr. Arifem Salichovem podruhé ukončena – trestní stíhání bylo zastaveno.
II.3.
II.3.1. Po prvním ukončení věci státním zastupitelstvím se stěžovatelka rozhodla obrátit na
Ústavní soud. K tomuto kroku ji vedla následující úvaha.
V trestním řízení byla vedena pouze jako svědkyně. Neměla postavení strany řízení, dle
současného znění zák. č. 141/1961, trestní řád, tedy neměla téměř žádná procesní práva. Dále
odmítnutí vydání protokolů nebylo učiněno formou usnesení, a proto nebylo možno podat
jakýkoliv odvolací prostředek. Proti usnesení by dle trestního řádu přicházela v úvahu stížnost,
kterou by stěžovatelka mohla podat i jako svědkyně. Ovšem tím, že odmítnutí nemělo v podstatě
žádnou formu rozhodnutí (bylo poznamenáno pouze do protokolu ze dne 26. 7. 2007), bylo
stěžovatelce znemožněno se proti odmítnutí vydání protokolů jakkoliv bránit opravnými
prostředky. Dále také v projednávané věci nešlo o správní řízení. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č.
500/2004 Sb., správní řád, je správní orgán definován jako orgán moci výkonné, pokud vykonává
působnost v oblasti veřejné správy. Ani Policie ČR ani Státní zastupitelství nemělo v posuzované
věci postavení správního orgánu (nevykonávalo působnost v oblasti veřejné správy). Pravomoc a
působnost Policie ČR a Státního zastupitelství je navíc upravena ve speciálních zákonech, na něž
se zákon o správním řízení nevztahuje. Z tohoto důvodu nemohla stěžovatelka bránit svá práva
ani ve správním řízení. Jak také potvrdil Ústavní soud, obecné soudy by mohly věc projednat
v rámci občanskoprávního řízení na základě žaloby na ochranu osobnosti, ale pouze a jen
v případě, pokud by se jednalo o postupy mimo rámec trestního řízení. Stěžovatelka by tedy jako
svědek v trestním řízení nemohla svá práva uplatnit ani v rámci občanskoprávního řízení.
II.3.2. Z výše uvedeného vyplývá, že stěžovatelka nedisponovala dle platného českého právní
řádu žádnými prostředky nápravy, nezbylo jí tedy než se obrátit na Ústavní soud. Navíc na jejím
na jejím postavení jako svědkyně záviselo i další vyšetřování závažného trestního případu, který
se týkal obviněného v postavení místopředsedy vlády.
II.3.3. Na Ústavní soud se stěžovatelka obrátila svým návrhem ze dne 14. 8. 2007 s tím, že se
domáhala vydání předběžného opatření, kterým Ústavní soud měl uložit státnímu zastupitelství a
Policii ČR „zdržet se dalších zásahů do ústavně zaručených lidských práv stěžovatelky a uložit
jim povinnost vydat jí v těch případech, kde vystupuje jako svědkyně, fotokopie zápisů protokolů
či záznamů o jejích výsleších, podání vysvětlení a výsleších samotných“, dále aby Ústavní soud
uložil státnímu zastupitelství povinnost „zdržet se prohlášení, že stěžovatelce byl vydán
neoprávněně znalecký posudek z oboru psychologie, který na ni vypracovala dne 25. dubna 2007
na základě zadání Policie České republiky soudní znalkyně PhDr. Dobrila Hrůzová“, a aby
Ústavní soud vyslovil, že „přikázání vyšetřování ve věci podezření převzetí úplatku Jiřím
Čunkem od státního zástupce v Přerově ke státnímu zástupci v Jihlavě bylo porušením práva na
spravedlivý proces ve smyslu čl. 6. odst. 1 Úmluvy a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a
svobod“ a aby bylo z tohoto důvodu zrušeno toto rozhodnutí, stejně jako rozhodnutí učiněná
státním zástupcem, kterému byla věc přikázána.
II.3.4. V doplňujícím podání k výše uvedenému návrhu ze dne 20. 8. 2007 stěžovatelka uvedla,
že dne 13. 8. 2007 obdržela od státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Jihlavě kopie
protokolů o svých výsleších ve věci podezření pana Jiřího Čunka a pana ing. Petra Hurty z
5
úplatku. Ovšem s ohledem na skutečnost, že ve věci obviněných pana Šmiřáka a pana Vaškůje,
kde stěžovatelka vystupuje také jako svědkyně, k vydání protokolů nedošlo, na svém návrhu
stěžovatelka nadále trvala. Jen na okraj stěžovatelka uvádí, že k vydání protokolů v této věci
nedošlo do dnešního dne. Dále stěžovatelka v doplňujícím podání zdůraznila rozpor v jednání
Policie ČR a státního zastupitelství. Buď jí totiž Policie ČR původně protokoly odmítla vydat
protiprávně, nebo byl protiprávní postup státního zastupitelství, když jí protokoly následně
vydalo. K podobné situaci došlo i ohledně psychologického posudku stěžovatelky. Toto
stěžovatelka rozvádí níže.
II.3.5. Ústavní soud následně rozhodl svým usnesením sp. zn. II ÚS 2126/07 ze dne 5. 9. 2007.
Tímto usnesením Ústavní soud návrh stěžovatelky odmítl. Důvodem pro odmítnutí ústavní
stížnosti byla jen formální skutečnost, a to že se stěžovatelka v petitu ústavní stížnosti domáhala
pouze vydání předběžného opatření a nepodala zároveň ústavní stížnost. Ze znění zákona o
Ústavním soudu však nevyplývá, že by petit návrhu na vydání předběžného opatření musel
zároveň obsahovat návrh na vydání konkrétního nálezu tak, jak v odůvodnění uvedeného
usnesení uvedl Ústavní soud. Ustanovení § 80 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
zní: „Směřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu veřejné moci, než je rozhodnutí, může
Ústavní soud k odvrácení hrozící vážné škody nebo újmy, k zabránění hrozícímu násilnému
zásahu nebo z jiného závažného veřejného zájmu uložit orgánu veřejné moci, aby v zásahu
nepokračoval (předběžné opatření).“ V tomto ustanovení je obsažena legální definice
předběžného opatření. Předběžné opatření je rozhodnutím Ústavního soudu, kterým je orgánu
veřejné moci uloženo, aby nepokračoval v určitém konání. Návrh na vydání předběžného
opatření je pak ústavní stížností, která směřuje proti jinému zásahu veřejné moci, než je
rozhodnutí. Předběžné opatření má zabránit porušování ústavně zaručeným právům a má zabránit
bezprostředně hrozící vážné újmě. Věc, která je způsobilá k podání návrhu na vydání
předběžného opatření, který je zároveň ústavní stížností sui generis, nemusí být způsobilá
k podání klasické ústavní stížnost, jejíž podmínkou je např. obecně vyčerpání vnitrostátních
prostředků nápravy.
I kdyby se Ústavní soud neztotožnil s výše naznačeným výkladem zákona o Ústavním
soudu, měl dle názoru stěžovatelky rozhodnut jinak. K tomuto závěru jí vedla následující úvaha.
Ústavní soud má dle ustanovení § 41 zákona o Ústavním soudu vyrozumět navrhovatele o
tom, že návrh na zahájení řízení nemá náležitosti podle tohoto zákona, a určit mu lhůtu
k odstranění vad návrhu. Ústavní soud v rozhodnutí návrh stěžovatelky odmítl takto: „Jedná se
tedy o návrh, který zákon v této podobě nepřipouští, a soudce zpravodaj jej proto podle § 43 odst.
1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.“ Návrh tedy nebyl nepřípustný sám o sobě, byl podle
odůvodnění Ústavního soudu nepřípustný v podobě, v jaké byl podán – nesplňoval tedy
náležitosti návrhu podle zákona o Ústavním soudu a měl právě vady zmíněné v ust. § 41 tohoto
zákona. O tomto měl pak Ústavní soud stěžovatelku poučit, což ale neučinil. Z tohoto hlediska
hodnotí stěžovatelka odmítnutí jejího návrhu Ústavním soudem jako denegatio iustitiae –
odmítnutí spravedlnosti, což zejména s ohledem na veškeré okolnosti případu, kdy stěžovatelka
nemůže najít nikde naprosto žádné zastání, je velmi zarážející, politováníhodné a nepřípustné. Je
to o to více politováníhodné hlavně za situace, když Ústavní soud až v odmítavém usnesení
upozornil na svá předchozí usnesení I. ÚS 155/96 a IV. ÚS 142/96, kde je stanovena podmínka
akcesority návrhu na předběžné opatření ve vztahu k ústavní stížnosti. Stěžovatelka si je
samozřejmě vědoma toho, že Ústavní soud ČR může sdílet jiný názor ohledně vyčerpání
opravných prostředků v případě podávání návrhu na předběžné opatření. Avšak i kdybychom
6
připustili to, že v případě podání návrhu na předběžné opatření, musí být zároveň naplněny
všechny podmínky pro podání ústavní stížnosti, došlo v případě stěžovatelky k odmítnutí
spravedlnosti. Ona totiž splnila podmínku vyčerpání všech prostředků nápravy (jako podmínku
nejvíce zpochybnitelnou v posuzované věci), protože žádné k dispozici neměla. Takže dostupné
prostředky vyčerpala už tím, že nic nekonala. Je tedy zřejmé, že stížnost, pojmenovaná jako
"předběžné opatření" ještě NAVÍC splňovala veškeré náležitosti skutečné ústavní stížnosti a
pokud dle názoru Ústavního soudu nesplňovala podmínky pro to, aby byla jako předběžné
opatření - tedy ústavní stížnost speciálního druhu - posuzována, měla být posuzována jako
normální řádná ústavní stížnost. I z tohoto úhlu pohledu je zřejmé, že Ústavní soud odmítnul
stěžovatelce spravedlnost.
Z výše uvedeného plyne, že návrh stěžovatelky byl skutečně odmítnut pouze kvůli
nesplnění formálních náležitostí – nesprávně formulovanému petitu – na toto měla být
stěžovatelka ovšem upozorněna!!! Na tomto místě stěžovatelka znovu poukazuje na skutečnost,
že na celé věci a jejím urychleném projednání byl mimořádný právní zájem, dalece překračující
její osobní a soukromé zájmy a jejich ochranu.
II.4. Další související okolnosti
II.4.1. Jedním z důvodů, které byly mediálně uváděny jako důvod pro zastavení trestního stíhání
místopředsedy vlády Jiřího Čunka a dalšího obviněného ing. Hurty bylo, že svědkyně Marcela
Urbanová obdržela od policejního vyšetřovatele stejnopis znaleckého posudku z oboru
psychologie, který byl na ni vypracován pro šetření v tomto trestním řízení a ve kterém byla
svědkyně hodnocena z hlediska svojí důvěryhodnosti. V médiích se jednak státní zástupce JUDr.
Arif Salichov, jednak brněnský Krajský státní zástupce JUDr. Petr Coufal opakovaně vyjádřili, že
svědkyně Marcela Urbanová nebyla oprávněna fotokopii znaleckého posudku na její osobu
obdržet. Skutečnost, že tento posudek obdržela, mělo údajně způsobem, který nikdo ze státního
zastupitelství podrobněji nepopsal, tím méně zdůvodnil, zapříčinit její nevěrohodnost.
II.4.2. Po celou dobu vyšetřování místopředsedy vlády Jiřího Čunka, podezřelého z přijetí
úplatku, byla uvedená kauza nejsledovanějším českým případem, který pravidelně plnil přední
stránky českých novin. Jedním z důsledků medializace tohoto sporu byl i fakt, že se řada postupů
jak policejních vyšetřovatelů, tak i státního zástupce JUDr. Arifa Salichova dostala pod
drobnohled médií a následně byly tyto postupy přešetřovány. JUDr. Arif Salichov při výslechu
dne 26. 7. 2007 slíbil svědkyni Marcele Urbanové beztrestnost, ať bude vypovídat jakkoliv.
Tento jeho slib byl následně předmětem šetření dozorujícího státního zastupitelství, Krajského
státního zastupitelství v Brně. Náměstek krajského státního zástupce v Brně, JUDr. Milan Vagai,
se dopisem ze dne 24. 8. 2007 obrátil na právní zástupkyni stěžovatelky a požádal ji, aby se
jménem svojí klientky (stěžovatelky) vyjádřila k události šetřené uvedeným řízením. Právní
zástupkyně tak učinila svým dopisem ze dne 27. 8. 2007, kde podrobně vylíčila všechny události
toho dne. Zároveň požádala dozorujícího náměstka Krajského státního zastupitelství JUDr.
Milana Vagaie, aby jí sdělil, zda obdržela protokoly se svými výpověďmi a znalecký posudek na
svoji osobu po právu nebo nikoliv. Na tento přípis nikdy neobdržela ani stěžovatelka ani její
právní zástupkyně žádnou odpověď. Dne 27. 11. 2007 právní zástupkyně stěžovatelky urgovala u
náměstka krajského státního zástupce v Brně, JUDr. Vagaie, odpověď na položené otázky, ovšem
zatím rovněž bezvýsledně. Na dopis ze dne 27. 11. 2007 odpověděl krajský státní zástupce
7
dopisem ze dne 7. 12. 2007. Tento dopis ale na celé situaci nic nemění, je jím pouze, jak vyplývá
z jeho textu, oddalováno konečné řešení. Do dnešního dne nebyla tedy situace uspokojivě
objasněna.
III - UVEDENÍ NAMÍTANÝCH PORUŠENÍ ÚMLUVY A/NEBO PROTOKOLU/-Ů A
PŘÍSLUŠNÝCH ARGUMENTŮ
(Voir chapitre III de la note explicative)
(See Part III of the Explanatory Note)
(Viz Část III Vysvetlující poznámky)
15.
III. 1. Stěžovatelka namítá porušení čl. 6 odstavec 1 Úmluvy – práva na spravedlivý proces před
příslušným soudem a to jednak samostatně, jednak ve spojení s čl. 13 Úmluvy.
III. 2. Stěžovatelka namítá porušení čl. 8 Úmluvy – právo na respektování soukromého a
osobního života – a čl. 3 Úmluvy – zákaz nelidského a ponižujícího zacházení
Odůvodnění:
AD III. 1.
V uvedeném trestním řízení proti místopředsedovi vlády Jiřím Čunkovi a ing. Hurtovi
vystupovala stěžovatelka jako svědkyně. Z tohoto titulu nebyla stranou trestního řízení, a tudíž
nedisponovala téměř žádnými procesními právy.
Přes tuto skutečnost z vedeného vyšetřování pro ni vyplynuly zásadní skutečnosti, které
zpochybnily její postavení, její důvěryhodnost a její morální status. Proti těmto negativním jevům
není v rámci českého vnitrostátního práva prostředku nápravy. Na základě prohlášení státních
zástupců o osobě stěžovatelky došlo k situaci, kdy je charakterizovaná jako nevěrohodná, lhavá,
odporující si. Proti těmto nařčením se nemůže stěžovatelka v postavení svědka nijak bránit.
V úvahu nepřichází ani občanskoprávní řízení, neboť uvedené výroky o stěžovatelce prohlásili
státní zástupci jako představitelé státní moci, a tudíž nejsou kvůli této mocenské pozici
žalovatelní v občanskoprávním řízení.
Je samozřejmé, že i v trestním řízení platí zásada volného hodnocení důkazů a jak
vyšetřující policejní orgán, tak státní zástupce má důkazy hodnotit jednak každý samostatně,
jednak v jejich vzájemné souvislosti a může dospět v podstatě k jakémukoliv závěru, ovšem
pouze takovému, který vyplývá z důkazů. Zde však dospěl státní zástupce k závěrům, které jsou
v přímém rozporu s tím, co dle vědomostí stěžovatelky je ve spisu prokázáno. V psychologickém
znaleckém posudku je o osobě stěžovatelky uvedeno toto: „Svědkyně netrpí duševní chorobou
ani poruchou, intelekt v pásmu lepšího průměru, paměť nadprůměrná, funkce smyslů.zachována,
je schopna události kolem sebe adekvátně vnímat a relevantně o nich vypovídat. Její obecná
věrohodnost je na velmi dobré úrovni.“ Oproti tomu státní zástupce prohlásil, že svědkyně –
stěžovatelka Marcela Urbanová - je nedůvěryhodná. Přesné citace jsou uvedeny v příloze této
stížnosti pod označením „Kompletní rešerše“. Stěžovatelka je nyní v situaci, kdy má v ruce
závěry svého znaleckého posudku, který hovoří v její prospěch, a zároveň je označena za tak
nedůvěryhodnou, že to vedlo k zastavení celého trestního stíhání třetí osoby.
Nyní je státní zastupitelství v situaci, kdy je pro něj velmi obtížné vyargumentovat rozpor
mezi tvrzeními uvedenými ve znaleckém posudkum, který označuje stěžovatelku v postavení
korunní svědkyně za naprosto důvěryhodnou, a mezi závěry, které nakonec vedly k zastavení
trestního stíhání, když jedním z těchto závěrů měla být nedůvěryhodnost stěžovatelky v postavení
8
svědkyně. Protože stěžovatelka nemá možnost nahlédnout do spisu, ba ani do odůvodnění
usnesení, kterým bylo příslušné trestní řízení zastaveno, neví ani, jaké další argumenty pro
podporu a na důkaz její nevěrohodnosti státní zástupce použil. Za této důkazní situace státní
zástupce navíc uvedl, že stěžovatelka vůbec neměla svůj znalecký posudek získat. Tvrzením
státního zástupce, že se stěžovatelce dostal do rukou její vlastní znalecký posudek údajně
neoprávněně, jako kdyby chtěl státní zástupce eliminovat jeho skutečný obsah a jeho skutečné
závěry. Neboť samozřejmě: jakmile by obsah posudku nebyl znám, nebylo by možno o
rozhodnutí státního zástupce pochybovat. Takto leží na celém případu stín pochybností.
Obdobná je situace s údajně protiprávním získáním fotokopií protokolu vlastní výpovědi.
Zde není vůbec zřejmé, jakým způsobem by mělo obdržení protokolů poškodit řízení, avšak je
zřejmé, že tím, že stěžovatelka byla prezentována jako někdo, kdo obdržel něco protiprávně, má
vliv na její důvěryhodnost. Snižuje to její navíc sociální status, čest a důstojnost ve společnosti.
Opět není cesty jak se dobrat rozhodnutí, zda obdržela protokoly své výpovědi oprávněně či
neoprávněně.
Státní zástupce, který může, jak je výše uvedeno, být v podstatě libovolně určen
Nejvyšším státním zastupitelstvím, je tak v České republice dominus litis v přípravném řízení
v rámci trestního řízení, který může bez jakékoliv odpovědnosti vůči občanům rozhodovat o
trestních stíháních osob a může tak být vystaven neomezeným politickým vlivům. Občané nemají
možnost, jak tuto činnost státního zástupce kontrolovat. A ani stěžovatelce není k dispozici
soudní cesta, kterou by se stěžovatelka mohla vydat za účelem ochrany své osobnosti.
AD III.2.
Stěžovatelka spatřuje porušení jejího práva na respektování soukromého života a jejího
práva na lidské a důstojné zacházení (dle Úmluvy zákaz nelidského a ponižujícího zacházení)
v tom, že orgány činné v trestním řízení v ČR jí protiprávně zadržovaly protokoly o její výpovědi
na její osobnost. Po vydání těchto protokolů pak byla orgány činnými v trestním řízení
(konkrétné státním zástupcem) označena za osobu nedůvěryhodnou a lživou. Pokud jí uvedené
protokoly byly vydány po právu, neměla být stěžovatelka později označována za
nedůvěryhodnou a lživou a tyto protokoly byly skutečně původně protiprávně zadržovány. I za
situace, kdy by jí tyto protokoly byly vydány protiprávně, o čemž stěžovatelka velmi pochybuje,
disponuje stěžovatelka určitými nezadatelnými právy, která jsou dána každé lidské bytosti a na
základě kterých nemůže být označována za lživou a nedůvěryhodnou, když proti těmto výrokům
navíc nemá možnost se bránit. Navíc je stěžovatelka přesvědčena o tom, že zadržování projevů
její osobnosti je jednoznačně protiprávní a nelze o něm pochybovat.
Stěžovatelka je totiž skutečně přesvědčena o tom, že každá osoba má určitá
nezadatelná, neumenšitelná a neredukovatelná lidská práva, ze kterých nemůže být sleveno
za žádných okolností, ať je postavení takové osoby jakékoliv a v jakémkoliv řízení – tedy
v řízení trestněprávním, občanskoprávním nebo správním.
Jednou z takových základních neredukovatelných práv je právo na vlastní
důstojnost a osobní integritu. Každý člověk již z podstaty svého lidství má právo na to, aby
nebyl ponižován a aby byla ctěna a respektována jeho osobnost jako celek. Respekt
k jakékoliv lidské bytosti neznamená, že dotyčný si zaslouží úctu či snad, že jeho sociální okolí
musí vyslovovat s jeho konáním nějaký souhlas. Respekt k jakékoliv lidské bytosti je to, co může
každý lidský jedinec od svého okolí nárokovat jako způsob zacházení bez ohledu na kvalitu
vlastní osobnosti (psychickou, fyzickou, intelektovou, morální).
Tento elementární respekt ke každé lidské bytosti se vyjadřuje i tím, že každá osoba má
určité svoje projevy, které jsou nezadatelně a nezcizitelně její. Každý má svou tvář, svoje písmo,
9
svoje názory a svoje vyjádření, která jsou nezcizitelně jeho, neboť spoluvytvářejí jeho osobnost.
K takovýmto nezcizitelným součástem osobnosti patří i ústní projevy každé osoby, bez ohledu na
to, kde a jak byly tyto projevy učiněny. Protokol o výpovědi v rámci trestního řízení je pouze
technickým záznamem projevu osobnostní povahy a jako takový je nezcizitelné povahy.
Odepíráním tohoto technického záznamu projevu, který je přímou součástí osobnosti, dochází
k oklešťování osobnosti jako takové, k zasahování do jejích osobnostních práv soukromého
charakteru a k zasahování do osobnostní integrity jedince. V tomto případě je jedno, po jak
dlouhou dobu byly tyto projevy osobnosti zadržovány, a také není důležitý fakt, že protokoly o
výpovědích stěžovatelky jí byly nakonec vydány. K porušení základních práv postačí, že
k takovému zadržování vůbec došlo.
Orgány činné v trestním řízení stěžovatelce na její žádost vydaly psychologický posudek
na její osobu. Následně ovšem stěžovatelku hrubě napadaly s tím, že jí tento posudek byl vydán
protiprávně.
Orgány činné v trestním řízení stěžovatelce tento posudek nejdříve poskytly a pak ty samé
orgány stěžovatelku napadaly, že jí tento posudek neměl být vydán, což je naprosto nepřípustné.
Jednalo se samozřejmě o jiné konkrétní osoby, to ovšem na situaci nic nemění, neboť tyto osoby
vystupovaly jménem (jednoho) státu.
IV - EXPOSÉ RELATIF AUX PRESCRIPTIONS DE L’ARTICLE 35 § 1 DE LA
CONVENTION
STATEMENT RELATIVE TO ARTICLE 35 § 1 OF THE CONVENTION
PROHLÁŠENÍ VE SMYSLU ČLÁNKU 35 ODST. 1 ÚMLUVY
(Voir chapitre IV de la note explicative. Donner pour chaque grief, et au besoin sur une feuille séparée, les renseignements demandés sous les
points 16 à 18 ci-après)
(See Part IV of the Explanatory Note. If necessary, give the details mentioned below under points 16 to 18 on a separate sheet for each separate
complaint)
(Viz Část IV Vysvetlující poznámky. V případe nutnosti uveďte pro každou jednotlivou stížnost informace požadované v bodech 16 až 18 na
samostatném liste.)
16. Décision interne définitive (date et nature de la décision, organe - judiciaire ou autre – l’ayant rendue)
Final decision (date, court or authority and nature of decision)
Konečné rozhodnutí (datum a druh rozhodnutí, soud nebo jiný vydávající orgán)
V projednávané věci bylo vydáno usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II ÚS 2126/07
ze dne 5. 9. 2007.
17. Autres décisions (énumérées dans l’ordre chronologique en indiquant, pour chaque décision, sa date, sa nature et
l’organe - judiciaire ou autre - l’ayant rendue)
Other decisions (list in chronological order, giving date, court or authority and nature of decision for each of them)
Další rozhodnutí (chronologický seznam s uvedením data, soudu nebo jiného orgánu a druhu rozhodnutí)
18. Dispos(i)ez-vous d’un recours que vous n'avez pas exercé? Si oui, lequel et pour quel motif n’a-t-il pas été
exercé?
Is there or was there any other appeal or other remedy available to you which you have not used? If so, explain why
you have not used it.
Máte, případne meli jste k dispozici jiný prostředek nápravy, který jste nevyčerpali? Pokud ano, vysvetlete, proč jste
jej nevyužili.
10
Stěžovatelka uvádí, že nemá jiné prostředky nápravy než se obrátit na Evropský soud pro lidská
práva ve Štrasburku.
V - EXPOSÉ DE L'OBJET DE LA REQUÊTE
STATEMENT OF THE OBJECT OF THE APPLICATION
POPIS PŘEDMETU STÍŽNOSTI
Stěžovatelka požaduje odškodnění nemajetkové újmy ve výši 10.000 EURO a náhradu
nákladů řízení před českými orgány.
Dále pak stěžovatelka žádá náhradu nákladů řízení spojených se zastupování před ESLP
ve výši, která bude upřesněna v závislosti na průběhu řízení
VI - AUTRES INSTANCES INTERNATIONALES TRAITANT OU AYANT TRAITÉ
L’AFFAIRE
STATEMENT CONCERNING OTHER INTERNATIONAL PROCEEDINGS
PROHLÁŠENÍ O ŘÍZENÍ PŘED JINÝMI MEZINÁRODNÍMI INSTITUCEMI
20. Avez-vous soumis à une autre instance internationale d’enquête ou de règlement les griefs énoncés dans la
présente
requête? Si oui, fournir des indications détaillées à ce sujet.
Have you submitted the above complaints to any other procedure of international investigation or settlement? If so,
give full details.
Předložili jste výše uvedenou stížnost jiné mezinárodní vyšetřovací nebo smírčí instituci? Pokud ano, uveďte
podrobnosti.
Stěžovatelka se neobrátila na žádné jiné mezinárodní vyšetřovací či smírčí instituce.
VII - SEZNAM PŘÍLOH
(Viz Část VII Vysvetlující poznámky. Připojte kopie všech rozhodnutí zmínených v Části IV a VI tohoto formuláře. Pokud kopie nemáte a
nemůžete si je obstarat, vysvetlete proč. Tyto dokumenty Vám nebudou vráceny.)
1)
2)
3)
4)
5)
Znalecký posudek ze dne 25. 4. 2007
Žádost o vydání protokolů ze dne 26. 7. 2007
Protokol o výslechu svědka ze dne 26. 7. 2007
Dopis ze dne 2. 8. 2007 č.j. ČTS: OKFK-21/4-2007
Přípis o vydání protokolů ze dne 8. 8. 2007, č.j. ZT 327/2007-100 (doručený dne 13. 8.
2007)
6) Vyrozumění ze dne 9. 8. 2007, č.j. ČTS: OKFK-17/6-2007
7) Návrh na vydání předběžného opatření ze dne 14. 8. 2007
8) Přípis Ústavnímu soudu ze dne 20. 8. 2007
9) Dopis Krajského státního zastupitelství ze dne 24. 8. 2007 sp. zn. 1 SPR 497/2007
10) Dopis Krajskému státnímu zastupitelství ze dne 27. 8. 2007
11
11) Usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2126/07 ze dne 5. 9. 2007
12) Kompletní rešerše novinových článků týkající se posuzovaného případu z období od
dubna do listopadu 2007
13) Dopis Krajskému státnímu zastupitelství ze dne 27. 11. 2007
14) Dopis Krajského státního zastupitelství ze dne 7. 12. 2007
15) Plná moc ze dne 6. 12. 2007
VIII - DÉCLARATION ET SIGNATURE
DECLARATION AND SIGNATURE
PROHLÁŠENÍ A PODPIS
(Voir chapitre VIII de la note explicative)
(See Part VIII of the Explanatory Note)
(Viz Část VIII Vysvetlující poznámky)
22. Je déclare en toute conscience et loyauté que les renseignements qui figurent sur la présente formule de requête
sont exacts.
I hereby declare that, to the best of my knowledge and belief, the information I have given in the present application
form is correct.
Prohlašuji podle mého nejlepšího vedomí a svedomí, že všechny informace uvedené v tomto formuláři jsou pravdivé.
Lieu /Place / Místo
V Praze
Date /Date / Datum
14. 12. 2007
JUDr. Klára Veselá Samková, advokátka
Jménem Marcely Urbanové
(Signature du/de la requérant(e) ou du/de la représentant(e))
(Signature of the applicant or of the representative)
(Podpis stěžovatele nebo zástupce)
12

Podobné dokumenty

Celé číslo Complete issue - Česká společnost antropologická

Celé číslo Complete issue - Česká společnost antropologická ven BMI index jako hmotnost (kg) dělena výškou v  metrech na druhou. Kategorie BMI byly stanoveny jako BMI < 25 kg/ m2 – normální hmotnost, BMI  ≥  25  <  30  kg/m2 – nadváha, BMI ≥ 30 kg/m2 – obez...

Více

Výzva zastupitelům MČ Praha 6

Výzva zastupitelům MČ Praha 6 přiměřenosti na předložení osvědčení o vzdělání. Tato skutečnost pouze dokládá celkové nekvalitní zpracování odůvodnění. Jako nejvýraznější pochybení vnímáme chybějící odůvodnění přiměřenosti požad...

Více

Y33DIF - řešené otázky – STM Wiki - OI-Wiki

Y33DIF - řešené otázky – STM Wiki - OI-Wiki pi je pravdepodobnost i-tého symbolu ve zpráve, v tomto případě se jedná o odstín šedé Stručně řečeno, entropie je střední hodnota informace jednoho kódovaného znaku. Shannonova entropie také tvoří...

Více

Cena TPCA

Cena TPCA záplavách na Novojičínsku. Cílem její pomoci byla vyplavená školka, která nutně potřebovala obnovu. Putoval na ni výtěžek z benefičního koncertu Message of Bob Marley.

Více

Celé číslo Complete issue - Česká společnost antropologická

Celé číslo Complete issue - Česká společnost antropologická bylo nejlepší celibát zrušit. Oproti tomu 5 respondentů celibát chápe jako dobrou věc a jsou pro jeho zachování. Přesto by se přiklonili spíše k tomu, aby byl celibát dobrovolný a nikoli povinný. V...

Více

Macroecology - David Storch Annotation This course is concerned

Macroecology - David Storch Annotation This course is concerned 4. Biodiverzita z pohledu makroekologie: regionální diverzita jako výsledek speciace a extinkce, faktory ovlivnující tyto procesy, klícová role velikosti populací, vztah k produktivite prostredí (s...

Více

Ročenka 2014 Svaz Chovatelů Lipického Koně ČR

Ročenka 2014 Svaz Chovatelů Lipického Koně ČR Generálním zasedání LIF 9. – 12. října 2014 Ve dnech 9. – 12. října v České republice proběhla vrcholná akce Lipizzan international federation a tím je jeho každoroční Generální zasedání. Odpovědn...

Více

zde - LEE

zde - LEE čena. Dle ustanovení § 18 odst. 1 a 2 ostatní nájemci, jimž skončila nájemní smlouva a kteří nevyklidili byt, platí vlastníkovi náhradu ve výši nájemného stanoveného podle tržní hodnoty, které by v...

Více