Zpravodaj 2002 03

Transkript

Zpravodaj 2002 03
Strana 1 ze 5
Číslo 3 Říjen 2002 Vážení občané, naposledy v tomto volebním období k Vám zastupitelstvo obce Drásov přichází s obecním zpravodajem. Za několik málo dnů budete rozhodovat o těch z nás, občanů Drásova, kterým svěříte správu obce na budoucí 4 roky. Je tedy příležitost k malému ohlédnutí a k bilanci toho, co se podařilo a co méně. Projděme pomyslně Drásovem a podívejme se společně kolem sebe. Na náměstí se podařilo dát nový kabát historické dominantě – kostelu Povýšení sv.Kříže, která vyniká i ve večerních hodinách díky nasvětlení, spolu s celkovou úpravou okolí jde o první etapu úpravy středu obce. Navázat na ni má rekonstrukce bývalého nákupního střediska, již několikrát prezentovaný projekt „Obecního domu“ s nástavbou 11 nových bytů. Vydejme se směrem k potoku, kde byly také provedeny terénní a zkrášlovací úpravy v prostoru u mostu, dále nová výsadba veřejné zeleně směrem k parku. Nevynecháme ani „Klínek“, kde obec s tamními občany vybudovala dlouho požadované parkoviště, dále byl dobudován vodovod a krátkou zastávku zaslouží i drásovská turistická atrakce – zahradní železnice JUDr. Jobánka, která zejména do budoucna zaslouží jistě větší pozornost a podporu obce. Vracíme se zpět k náměstí a pokračujeme směrem ke škole. Základní škola T. G. Masaryka je dnes díky usilovné práci nového vedení školy i podpory obce důstojným reprezentantem obecního školství. V budoucnu je však potřebné urychleně dořešit zejména otázku moderního sportovního zázemí. Od školy směřují naše kroky k závodu SIEMENS, jehož osud byl ještě před několika měsíci velkým otazníkem pro zaměstnance i pro vedení obce Drásov. Po řadě jednání podpořilo vedení koncernu SIEMENS svůj drásovský závod investicí ve výši cca 90 mil.Kč a je jistě dobrou zprávou, že to přinese i zvýšení počtu pracovních míst v řádu desítek. Podél bývalé trati se vracíme kolem starého nádraží zpět ke škole a jdeme dál na „Rafandu“, tentokrát k novému dětskému hřišti. Pomalu končím pomyslnou procházku podzimním Drásovem, abych se zmínil i o dalších věcech, okem výletníka nepostřehnutelných. Moje osobní poděkování patří všem, kteří pro svoji obec udělali něco navíc, nad rámec svého zaměstnání, ve volném čase a v drtivé většině bez nároku na odměnu. Mluvím o všech drásovských spolcích, o našich sportovcích, kteří šíří dobré jméno Drásova na sportovních kolbištích na úrovni kraje, republiky a dokonce i mezinárodních. S řadou s Vás jsem měl možnost v tomto volebním období spolupracovat jako starosta obce, i Vám děkuji za to, že Vám nejsou lhostejné věci veřejné, že se zajímáte o dění v obci a o její problémy, že se chcete zapojit do jejich řešení. Milí Drásováci, bylo mi ctí být Vaším starostou a snažil jsem se za 13 měsíců ukázat, že při dobré vůli a dobrém kolektivu je možné dosáhnout konkrétních výsledků. Je zřejmé, že v takto omezeném čase nešlo vyřešit vše a dotáhnout i několik let se vlekoucí problémy. Výsledek práce mé i mých kolegů v zastupitelstvu obce posuďte sami. A jedno malé přání závěrem. Buďme hrdí na svoji obec a čiňme vše pro to, aby i naše obec mohla být hrdá na nás. Mgr. Michal Hašek starosta obce DRÁSOVSKÉ HODY 2002 Hody. Úplně obyčejné slovo a přece pro každého z nás znamená něco jiného. Zmiňované slovíčko může mít významů hned několik, ale když se ještě řekne 14. září a doplní se ono datum vesnicí Drásov, tak již jistě každý z nás ví, o čem se hovoří. Drásovské hody a nutno dodat tradiční krojované, které jsou v naší obci zasvěceny právě památce Povýšení sv. Kříže, která na onoho 14. září připadá. A tak se spolu pojďme vrátit o několik dnů zpět a na ty letošní tradiční hody si trošku zavzpomínat. Se svátečními dny je neodmyslitelně spojen úklid, který probíhá před samotným vyvrcholením oslav. Uklízí se nejenom doma, kdy hospodyňky jen kmitají, umývají okna, převlékají peřiny a taky pečou, tak je to též úklid, který je vidět na první pohled a sice před našimi vlastními domy, aby bylo čisto. Vždyť je to vizitka nejenom naší vesnice, ale i nás samotných. V pátek 13. září Technické služby města Tišnova provedly po naší obci úklid vozovek. Všude bylo rázem čisto, žádný prach. Další typická věc, bez které by se zajisté hody neobešly, je vysoká nazdobená mája, která se u nás již druhým rokem stavěla na místním náměstí před bývalou Jednotou. Stavět máju není vůbec jednoduché. Musí se k tomu přizvat několik silných pánů a taky někdo, kdo jim bude hlásat „HEJ RUP, NAHORU“. I letos se zadařilo a mája byla úspěšně postavena. Oba dva hodové víkendové dny s sebou nesly spoustu příležitostí jak se pobavit, ať již společensky, tak sportovně. V sobotu dopoledne se na hřišti za Sokolovnou sehrál Žákovský hodový turnaj ve volejbale, který se vydařil po všech stránkách. Sluníčko svými paprsky hřálo nejenom samotné hráče, ale i fanoušky, kteří povzbuzovali své favority. Zápasy se protáhly do odpoledních hodin a z celkem šesti zúčastněných týmů vzešel vítězně Drásov. Jen tak dál hoši! Sportovní duch se přenesl ještě o kousek dál a to pro změnu na hřiště fotbalové, kde byl sehrán zápas mezi Drásovem a Hradčany, ze kterého vítězně vzešlo opět družstvo Drásova výsledkem 2 : 0. Co více bychom si mohli přát! Sportovní nadšenci si užili dostatečně, ale co ti ostatní ? Ti měli možnost v sobotu večer zhlédnout vystoupení imitátora Václava Faltuse, jehož scénky a skvělé umění napodobit kdejaký hlas rozesměje snad každého. Poté následovala hodová zábava s hudbou souboru Jehlička Uherské Hradiště. Na této zábavě vystoupil místní taneční klub pod vedením paní Marie Bělušové. Tak jak je s Vánoci spojen stromeček, tak k hodům patří moravská beseda, kterou předvedli tanečníci v naškrobených a nažehlených 8.5.2012
Strana 2 ze 5
krojích. Za svoje vystoupení sklidili zasloužený a vřelý potlesk. Besedu si zatančily tři kolony. Na jedné z nich bylo zvláštní to, že ji tančila samá děvčata a jak jim to šlo skvěle. O půlnoci se losovala bohatá tombola, do které přispěli nejen podnikatelé místní, ale i z blízkého okolí. Zábava se vydařila, snad jen byla poznamenána menší účastí z řad občanů. Neděle se nesla ve znamení oslav církevních. V deset hodin dopoledne proběhla slavnostní mše svatá, kterou sloužil kanovník stoliční kapituly svatého Petra a Pavla Václav Slouk. Po mši proběhlo požehnání obnovenému kříži – památce na svaté misie. Poté následoval průvod v čele s hudbou a krojovanou mládeží směrem k opravené Boží muce. Tato naše památka již byla několikrát zbourána, ale podařilo se ji obnovit a otec Slouk jí požehnal. Tato oslava se velice zdařila, až na to počasí, které dávalo najevo svoji odvrácenou tvář – foukal velice studený vítr. Tohoto průvodu se zúčastnilo asi na 80 lidí, kteří domů odcházeli plni dojmů a jako památku na tuto příležitost každý občan obdržel obrázek Boží muky i s datem onoho dnu. A to ještě není vše. V 8 hodin večer pak bylo slavnostně s proslovem Mgr. Haška a pana místostarosty Šupa a za doprovodu hudby dobrovolníků z okolí zprovozněno osvětlení kostela. Všichni, kteří se přišli podívat, obdivovali. A vskutku je na co se dívat. Vždyť je to naše památka a měli bychom na ni být pyšni. Tímto se ještě více zviditelnila. Možnost vyřádit se a pobavit měli i nejmenší. V průběhu obou víkendových dnů děti řádily na kolotočích –
houpačkách, řetězáku a já nevím, na čem všem ještě. A fandové do aut se mohli svézt na motokárách a v areálu závodiště TJ LUCKY Drásov byla připravena jízda na ponících. Ještě, že jsou ty babičky tak hodné a přispějí svým vnoučatům na tyto atrakce. Kromě zmiňovaných atrakcí a všech těchto akcí tu byla ještě možnost zhlédnout jistě velice zajímavou a nápaditou výstavu samorostů a výšivek. Bylo na co se koukat, to mi určitě dáte za pravdu ! A ještě jsme se mohli svézt v místní zahradní železnici! Letošní hody jsou za námi. Co dodat? Vřelý dík patří určitě všem, kteří se na pořádání a organizaci všech těchto akcí jakýmkoliv způsobem podíleli. Věřte nebo ne, ale není to jednoduchá záležitost zajistit všechny potřebné náležitosti a aby vše klaplo, tak jak má. Tak opět za rok nashledanou při tradičních hodech v Drásově. Každý z vás se bude jistě těšit, co bude nachystáno nového! Blanka Vojancová TANEČNÍ KLUB SOKOL DRÁSOV
Činnost TK SOKOL Drásov byla v letošním roce opět velmi bohatá, ať se již jednalo o činnost soutěžní nebo o vystoupení na různých akcích. Pro plesovou sezónu jsme připravili předtančení různých žánrů – společenský valčík na slavnostní zahájení, českou polku i mexické tance a dupáky, country mix i country line dance, veselou vzpomínku na 60. léta a v neposlední řadě i kankán. Jako tradičně jsme vystupovali na společenských akcích v Tišnově, Lomnici a v České, velmi úspěšné bylo předtančení na Agrárním plese v Brně u Kozáků. Vrcholem činnosti byla velmi úspěšná účast na soutěžích. V neděli 7. 4. 2002 proběhlo v Brně Jihomoravské kolo country soutěže STODOLA 2002, které se zúčastnilo sedm country souborů z Jihomoravského kraje. TK Drásov si vytancoval s předtančením „Merry – go – round“ krásné druhé místo a postup na celostátní finále Stodoly 2002 do Prahy. Měli jsme velkou radost ze skutečnosti, že se nám podařilo porazit známé brněnské soubory, které se zabývají jenom country tancováním. Celostátního finále v Praze jsme se z finančních důvodů nezúčastnili. V sobotu 4. května se v krásném sálu Chrudimského muzea uskutečnilo Mistrovství České republiky a pohárová soutěž World Dance 2002 ve formacích. Taneční klub Drásov se opět zúčastnil a se svým vystoupením skončil na krásném devátém místě. A malé zamyšlení na závěr. Je všeobecně známo, že nejtěžší není vystoupit na vrchol, ale udržet se tam ! A ještě jedno srovnání: je těžší porazit někoho, kdo je stejně dobrý, popřípadě horší než já nebo přiblížit se na dosah těm, kteří jsou mnohem lepší ? Mně osobně se více zamlouvá ta druhá varianta, i když je méně atraktivní. Je škoda, že mnohdy více imponují jednoduchá halasná vítězství než pozvolné dosahování úrovně v takřka zálesáckých podmínkách. Deváté místo na Mistrovství republiky, obsazeném 25 soubory z celé naší vlasti a nejlepšími soubory ze Slovenska, je více než dobré umístění, přihlédneme – li k počtu obyvatel Drásova v porovnání s Prahou, Ostravou, Plzní, Brnem i Bratislavou. Každý uzná, že možnost výběru tanečních párů je nesrovnatelná. I v tancování jde o peníze už na prvním místě. Při dnešních cenách látek, švadlen, tanečních botů atd. si TK Drásov vydělává na reprezentaci téměř jenom tancováním na různých akcích v nejbližším okolí. Proto bych se vrátila k úvodní větě a věřte, že udržet dobré jméno TK SOKOL Drásov, které se v posledních letech dostalo do tanečního podvědomí, není vůbec jednoduchá záležitost, i když dobré umístění na soutěžích od nás nezainteresovaná veřejnost jaksi mimoděk očekává. Atmosféra mistrovských soutěží i pocit, že nejsme jen odstrčenou „popelkou“, jsou pro nás tou největší odměnou za neskutečnou spoustu hodin, které jsou za nablýskanou chvilkou na tanečním parketu ukryty. Touto cestou bych chtěla poděkovat všem, kteří se na letošním úspěchu podíleli a zároveň do našeho tanečního klubu pozvat ty, které jsme na tancování tímto úspěchem naladili. Přijďte si vychutnat ten pocit, kdy vám tleská zaplněný sál! Marie Bělušová vedoucí TK
Drásov
DRÁSOV BUDE HRÁT II. LIGU!
Volejbalový oddíl Sokol Drásov má před sebou mimořádnou sezónu. A – družstvo mužů postoupilo do II. ligy a postaralo se tak o jedno z největších překvapení v Jihomoravském kraji. Jako nováček dokázalo zvítězit v I. třídě krajského přeboru a po prvenství v následné kvalifikaci (za Drásovem zůstal Havířov, Holešov i domácí Šumperk) se jeho příznivci mohou těšit, že v hale na Lomnici uvidí vysoce kvalitní volejbalová klání. Drásov zde přivítá takové celky jako je Hošťálková, Olomouc, Kopřivnice, Letovice či Sokol Brno IV a určitě se bude snažit v této konkurenci obstát. Případný úspěch ve II. lize by byl tím nejlepším dárkem k 65. výročí volejbalu v Drásově, které bude v roce 2003 slavit. Úspěch ve II. lize však nebude snadný, neboť celek je málo vyzrálý. Vždyť teprve před čtyřmi roky se dnes druholigové družstvo pod vedením trenéra Mrkose tvořilo a začínalo v okresním přeboru. Dnes je z pohledu volejbalu Drásov od Tišnova po Kuřim spádovou obcí a hrají zde nejlepší hráči tohoto regionu. Na družstvu je zajímavé zejména to, že zde nepůsobí bývalí ligoví hráči, ale naopak je tento kolektiv složen převážně 8.5.2012
Strana 3 ze 5
z mladých volejbalistů ve věku od 20 do 25 let a podle názoru odborníků ho to nejlepší teprve čeká. Jaké má Drásov ve II. lize šance, naznačí už první dvoukolo, kdy na Lomnici přijede soupeř nejtěžší – Hošťálková. Je to družstvo velice kvalitní a zkušené, dirigované nedávným extraligovým nahrávačem Šabršulou. Druhé místo, které v uplynulém ročníku II. ligy Hošťálková obsadila, nebylo jistě náhodné. Druhá liga začíná v sobotu 5. října a hraje se systémem dvojzápasů v 10 a ve 14 respektive ve 13 hodin. Drásov nemá halu ani odpovídající tělocvičnu a tak na nedalekou Lomnici bude pokaždé pro diváky přistaven autobus. Diváckou podporu budou drásovští volejbalisté v této sezóně vskutku potřebovat. Josef Mrkos PŘÍRODNÍ ŽIVLY – POHLED DO MINULOSTI
Naše země prožívala v nedávných měsících přírodní katastrofy ve formě povodní. Ty zasáhly celé jižní Čechy, celé povodí Vltavy a Labe, včetně hlavního města Prahy. Všechny důsledky těchto katastrof jsou nám všem známy. Naše oblast, konkrétně Tišnovsko a obec Drásov, nebyla vůbec postižena mimořádnými dešti, naopak by se dalo hovořit o místním suchu. Podíváme-li se však do minulosti naší obce, nevyhnula se tato přírodní, nejhorší katastrofa – povodeň, několikrát obci Drásov. Podle záznamů v kronikách byla velká povodeň v roce 1842. Byla tak velká, že i v Mezihoří vzala mlýn, který tam stával. Obyvatelé dolních domů se drželi trámů a čekali, až voda opadne. Tato povodeň pro naši obec dopadla vcelku dobře, z vděčnosti dali občané postavit kříž v Mezihoří. Dále velká voda přišla v roce 1869, kdy voda stála téměř až po dům č. 49, tj. pan Malásek, pak následoval rok 1887. Povodeň roku 1922, o které se již psalo v dřívějších „Zpravodajích“, se opakovala ve stejné velikosti jako v r. 1869, voda sahala ve stejné výši, až po cestu ke mlýnu. Velké povodně se opakují přibližně v období 50. až 70. let. Naproti tomu další z přírodních živlů a sice ohně sužovaly v minulosti dosti často obec Drásov. Velké požáry byly za vpádu Tatarů, husitů a Švédů, či – li od 14. století, kdy byly vypalovány domy, celá vesnice, pouze kostel byl ušetřen. Dále následovaly požáry v r. 1822, 1844, 1890, 1929. V dřívějších dobách bývaly požáry velké, protože stavení a hospodářské budovy byly postaveny ze dřeva. Poslední velké požáry v naší obci byly zaznamenány před a po poslední světové válce a to u Majerů – stolař, Kreslíků u mlýna a Rašovských – Edů pod Obecním úřadem. V dřívějších dobách neexistovalo žádné pojištění, a tak koho postihla některá přírodní katastrofa, byl odkázán na pomoc obce, občanů, kteří dávali své výrobky, plodiny a odložené věci pro tzv. „vyhořelé, vytopené“. Žádná humanitární pomoc nebyla, vždyť lidé se dovídali o těchto pohromách z ústního podání. Je dobře a můžeme říci - Pánbůh zaplať, že se naší obci tyto přírodní katastrofy vyhýbají. Platí zde staré přísloví – dobrý služebník, ale zlý pán. Také rozmary počasí bývaly v minulosti velmi podivné. Divíme se, ale tamější pamětníci si nepamatují, že by na Šumavě napadl sníh již koncem září jako letos. Podíváme – li se do historických záznamů, tak v naší obci v roce 1788 napadl sníh v měsíci červenci. Zato v roce 1866 vše koncem jara pomrzlo a k tomu bylo velké sucho a tím neúroda, takže vznikl hlad, jaký nebyl nikdy zaznamenán. O podobných „výstřelcích“ počasí – přírody by se toho z našeho regionu mohlo z historie až po současnost napsat ještě spoustu. Josef Stibůrek kronikář
obce
CO JE PALIATIVNÍ PÉČE A PALIATIVNÍ MEDICÍNA Jistě je velikým problémem dívat se na někoho, kdo je nevyléčitelně nemocný. Když ještě navíc trpí bolestmi, je to ještě horší. A pokud toto potká blízkého člověka, je to pro jeho rodinu mnohdy nejen fyzicky, ale i psychicky nezvládnutelné. Paliativní péče je přístup, který pomáhá pacientům s rozvinutým onemocněním a také přihlíží k potřebám rodiny nemocného před a po jeho úmrtí. Formy jsou následující: lůžková – to je paliativní péče v nemocnicích a v hospicích; denní stacionáře; ambulance paliativní medicíny a domácí hospicová péče, kterou poskytují agentury. Převážnou část takto ošetřovaných tvoří lidé s onkologickým onemocněním. Péče není jen pomoc od fyzické bolesti, ale i od ostatních problémů zvláště v oblasti psychosociální. Toto vyžaduje zvláštní odborné zázemí. Ve specializovaných zařízeních nesmí chybět anesteziolog jako specialista na léčbu bolesti, internista a klinický psycholog. Technické vybavení lůžka musí být rovněž na velice vysoké úrovni, ať se jedná o hygienické záležitosti, např. tedy možnosti důkladného mytí pacientů, dále rozvodů kyslíku, odsávání, i dokonce telefonní linky. Za indikaci k přijetí k lůžkové péči je považováno, jde-li o nemocné s aktivním, progradujícím, rozvinutým onemocněním a život limitujícím onemocněním, nebo pokud nároky na lékařskou a ošetřovatelskou péči u těchto nemocných přesahují fyzické nebo psychické možnosti blízkých, agentur domácí péče a možnosti praktického lékaře, nebo když nemocný umírá. Parlamentní shromáždění Rady Evropy přijalo Doporučení č. 1418, které se týká ochrany lidských práv a důstojnosti smrtelně nemocných a umírajících. Tento dokument byl přijat 25. 6. 1999. Duchem tohoto dokumentu je, že člověk, jehož nemoc spěje neodvolatelně v krátké době ke smrti, má nárok na to, aby zemřel v klidu, bez bolestí, důstojně a obklopen citlivou péčí. Jiří Šup,místostarosta a předseda Dozorčí rady VZP Brno-venkov
ROZVOD KABELOVÉ TELEVIZE V DRÁSOVĚ V několika posledních měsících byla řešena řada složitých závad a problémů v našem kabelovém rozvodu. K identifikaci závad bylo zapotřebí speciálních přístrojů a několik dnů práce. O problémech s příjmem některých programů jste 8.5.2012
Strana 4 ze 5
byli informováni prostřednictvím drásovského informačního kanálu (Studio Drásov). Nedávno bylo nainstalováno i cenově velmi nákladné zařízení, které slouží jako ochrana zařízení před napěťovými rázy (např. při úderu blesku). Těmito zásahy došlo ke zlepšení kvality signálu a vyšší spolehlivosti zařízení. V současné době je v kabelovém rozvodu v Drásově šířeno 17 televizních stanic. Je zde nejen satelitní vysílání Primy, ale i signál Primy z vysílače Hády. Pro ucelenou informaci uvádíme kmitočty a TV programy: 48,25 MHz – RTL; 55,25 MHz –
3alfa; 62,25 MHz –VOX; FM; 143,25 MHz – STV2; 151,25 MHz – Prima (pozemní vysílač); 159,25 MHz – STV1; 175,25 MHz – ES; 183,25 MHz – ČT2; 199,25 MHz – Nova; 215,25 MHz – ČT1; 224,25 MHz – PRO7 a STUDIO Drásov; 231,25 MHz –
DSF; 245,25 MHz – SAT1; 259,25 – Super RTL; 266,25 MHz – Prima (satelit); 280,25 MHz – HR; 287,25 MHz – MTV; 294,25 MHz – Kabel 1. Kabelovým rozvodem je šířeno i rozhlasové vysílání FM a to obě pásma tedy OIRT a CCIR. Kanál PRO7 je využíván i pro vysílání informací „Studia Drásov“. Materiály pro „drásovskou televizi“ jsou zpracovávány úzkým kolektivem lidí, výhradně ve svém volném čase a bez jakékoli finanční náhrady. Připravit takové vysílání je časově velmi náročné. Filmové materiály je nutné nejdříve natočit, to samo o sobě může zaměstnat i na celý den. Následuje zpracování, to zahrnuje převod do počítače. Převod dvou natočených hodin trvá samozřejmě dvě hodiny, ale tím práce teprve začíná. Musí se vybrat vhodné záběry, video sestříhat, upravit zvuk, vložit vhodný hudební doprovod, připravit komentář a video komentářem ozvučit. Čtení komentáře je rovněž náročné, zkuste si vzít mikrofon a namluvit několik vět k nějakému tématu, bez přeřeknutí, třeba mezi rodinou. Jednoduché to není a určitě patří velký dík našim komentátorkám. Poslední fází je převod do formy vhodné pro vysílání. Délka celé přípravy se pohybuje v rozmezí 2 – 6 hodin, záleží na délce připravovaného videa. Po odvysílání však práce nekončí, vše se musí archivovat a to stojí spoustu dalšího času. Pro obohacení a zlepšení informovanosti v rámci celého regionu jsou zařazovány materiály z Tišnova a Kuřimi. A protože je u nás využíván jiný systém vysílání, je nutné napřed provést převod do formy vhodné pro naše vysílání, rovněž i zde se počítá čas na hodiny. Připomínky a kritika, že se určité akce neobjevily ve vysílání či byly zařazeny později, nejsou určitě na místě. I vysílání této „televize“ má svá pravidla, která musí být dodržována. Uvítáme každou pomoc, rádi do vysílání zařadíme Vámi natočené příspěvky a videa. Do vysílání je možné zařadit i Vaši reklamu, inzerci, přání a další informace. Do tohoto čísla „Drásovského zpravodaje“ jsou vloženy anketní lístky, kde se můžete vyjádřit a ovlivnit tak programovou skladbu kabelového rozvodu. Je zde možné vypsat programy, které by mohly být zařazeny do rozvodu, včetně finanční náročnosti. Žádáme Vás, abyste této anketě věnovali pozornost a údaje předali na Obecní úřad (je možné zasílat i e-mail). V každém vydání zpravodaje jsou vloženy 4 anketní lístky, to aby mohlo odpovědět více členů vaší domácnosti. Pokud odpoví málo osob, stane se, že bude realizováno přání menšiny. Vaše náměty budou pečlivě vyhodnoceny a vysílání bude dle přání upraveno. Některé změny si mohou vyžádat investice, které bude muset nové zastupitelstvo zařadit do návrhu rozpočtu na rok 2003. Z těchto důvodů dodatečné připomínky a návrhy mohou být akceptovány až v pozdějším období. V.Rašovský,L.Kos,J.Šup TRADICE A SOUČASNOST CHOVU PRASAT V DRÁSOVĚ
Velká část občanů naší obce ví, že v katastru obce existuje středisko, kde jsou chována prasata. Méně občanů už zná, že chov prasat má v naší obci dlouholetou tradici a že současný chov je špičkovým šlechtitelským chovem plemene Bílé ušlechtilé v rámci České republiky a současně slouží jako genetická rezerva tohoto plemene pro budoucí generace v jednotlivých chovech republiky. Chovatelská a plemenářská práce má v Drásově dlouholetou tradici. Na rozdíl od jiných obcí na Tišnovsku byl v Drásově na velmi dobré úrovni chov skotu, koní a prasat. Kontrola užitkovosti zvířat začala již v první čtvrtině minulého století – konkrétně u skotu v roce 1923. Rozvoj plemenářské a šlechtitelské práce v chovu prasat nastal v 60tých letech minulého století. Po svedení nových prasnic do nově vzniklého zemědělského družstva začala cílevědomá šlechtitelská práce a výsledkem bylo zavedení kontroly užitkovosti zvířat I. stupně již v roce 1958. V roce 1970 byl uznán drásovský chov kmenovým chovem prasat a v roce 1983 se stal špičkovou formou chovu a byl mu dán statut „šlechtitelský chov prasat“. V roce 1992 byl Drásov vybrán pro intenzivní šlechtění plemene Bílé ušlechtilé. V té době byl do chovu dovezen materiál ze Švédska s cílem urychlit genetický pokrok v chovu směrem k větší zmasilosti prasat, snížení množství tuku a zvýšení plodnosti. Toto vše byl cíl vzhledem k nutnosti, aby se vyhovělo požadavkům zpracovatelů a především spotřebitelů, nás všech, kteří máme rádi vepřové maso. V průběhu, vlastně půl století šlechtění, chov vlastnilo několik majitelů. Jak jsem již uvedl, od původních zemědělců převzalo chov Jednotné zemědělské družstvo Drásov, dále pak ZOD Drásov , Agrospol Drásov a současným majitel je Agrochemická společnost Prostějov spol. s r.o.. Za celé toto období a při změnách majitelů nebyla šlechtitelská práce nikdy přerušena a pokračovala směrem k vytyčenému cíli stát se jedním z nejlepších chovů v naší republice. Za významný úspěch lze považovat vývoz našeho plemenného materiálu do Slovenské republiky, kde z našich zvířat byly založeny nové chovy, které jsou v současné době uznanými šlechtitelskými chovy v SR. Již za nového majitele bylo dosaženo v chovu vrcholu nejvyšší úrovně, a to že drásovský chov byl v říjnu 2001 uznán nukleovým šlechtitelským chovem prasat plemene Bílé ušlechtilé. Nukleový chov je nejvyšší stupeň šlechtění, který produkuje chovné prasničky a kanečky pro rozmnožovací chovy prasat ve velké části Moravy. Tyto chovy dávají základ pro užitkové chovy a produkci kvalitního vepřového masa. Chov byl uznán na základě dlouhodobě dosahovaných špičkových výsledků komisí stanovenou Ministerstvem zemědělství ČR a za účasti předních vědeckých pracovníků, pracovníků plemenářské služby a dalších odborníků v chovu prasat. U našeho chovu je kromě výsledků v užitkovosti velmi ceněn dobrý zdravotní stav všech produkovaných prasat. Těchto výsledků bylo dosaženo i cílevědomou a po celou dobu trvající spoluprací s plemenářskou službou, v současné době je to Plebo Brno a. s. a službou veterinární. Dne 27. září proběhla bonitace chovu prasat v Drásově na Stráži. Cílem bonitace je každoročně zhodnotit výsledky dosažené v chovu za uplynulý rok, provést hodnocení zvířat a zhodnotit kvalitu chovu po všech stránkách, včetně zdravotní. Na základě tohoto hodnocení je chov dále uznán nukleovým. Bonitace v letošním roce byla velmi úspěšná a výsledky dosahují vyšší úrovně než v loňském roce a v převážné většině ukazatelů přesahují průměr dosažených výsledků v sumě všech nukleových chovů v rámci ČR. Za zmínku stojí i to, že drásovský chov produkuje za rok cca 400 kusů plemenných prasniček a 10 kanců. Počet kanců 8.5.2012
Strana 5 ze 5
k prodeji bude v příštím roce a dalších letech dále růst vzhledem ke kvalitě materiálu. Průměrný stav prasnic v chovu je 110 kusů a za rok je od každé prasnice odchováno 21 kusů selat. Zajímavý je rovněž dosahovaný přírůstek. V průběhu roku je na přírůstek testováno cca 500 kusů prasniček, a to ve váze od 30 do 100 kg hmotnosti. Dosažený přírůstek činí 0,904 kg za den a u více než poloviny testovaných zvířat přesahuje denní přírůstek dokonce 1 kg. Závěrem lze říci, že náš chov je významnou prezentací nejen vlastníka tj. ACHES spol. s r.o. Prostějov, ale i obce Drásov po celé ČR. Nemálo významným je i fakt, že na středisku nachází zaměstnání minimálně 8 našich spoluobčanů. Ing. Jaromír Sasínek jednatel ACHES spol. s r.o.
Prostějov
Ing. Josef
Brychta
vedoucí střediska Drásov Víte, že …
– prodej a nákup poživatin v naší obci byl v dřívějším čase, hlavně před světovými válkami, úplně odlišný ? Více se prodávalo než kupovalo. Základní potraviny se vypěstovaly doma a přebytky se prodávaly a to na trzích v Tišnově, Kuřimi a též až v Brně. To hospodyňka dala do nůše máslo, vajíčka, vykrmenou kačenu nebo husu a po půlnoci se vyšlo na trh do Brna, hodně do Králova Pole nebo také až na „Zelňák“. Bylo to pět hodin poctivé chůze. – cesta do Kuřimi začínala u křížku v ohybu cesty do Malhostovic (domy pana Veleby a pana Dvořáka). Byly to cesty polní, vedly kolem Čebínky. – – nejdelší cesta za prodejem poživatiny byla z naší obce až do Vídně, kdy v zápřahu byly dva páry koní. Vozívaly se tak kroupy. – se ceny potravin v roce 1921 vlivem velkého sucha vyhouply: brambory 155 – 165/q obilí až 450 Kč/q žito 350 Kč/q ječmen 280 – 300 Kč/q bílá mouka 8 Kč/kg žitná mouka 5 Kč/kg sádlo 36 – 40 Kč/kg máslo 48 – 56 Kč/kg vejce 1 kus 1,60 - 2 Kč hovězí maso 24 Kč/kg vepřové maso 33 Kč/kg V letošní sezóně bylo uspořádáno celkem osm „podniků“ závodů do vrchu. Tým závodící pod hlavičkou tišnovského autoklubu nasadil do boje o umístění dva formulové vozy. Formuli MTX 1 – 03 kategorie historických vozů, kde do cock – pitu střídavě usedli jezdci Zdeněk Hnilička a Aleš Trtílek a formuli MTX 1 – 06, jedoucí v kategorii národní formule, kterou řídil Marek Zdražil. V celkovém pohledu na sezónu dopadli jezdci následovně: drásovský jezdec Zdeněk Hnilička se zúčastnil 5 – ti „podniků“. Umístění v jednotlivých závodech: Brněnský drak 2. a 4. místo, Náměšť nad Oslavou 2. a 2. místo, Brno –
Kohoutovice 2. místo, Vsetín 3. a 1. místo, Záskalí u Liberce 2. a 2. místo. Celkové republikové umístění 4. místo. Marek Zdražil 3 podniky, umístění: Náměšť nad Oslavou 4. a 4. místo, Ecce homo Šternberk pro nehodu nedokončil, Záskalí u Liberce 5. a 5. místo. Celkové hodnocení v republikové tabulce 5. místo. Aleš Trtílek 2 podniky: Brno – Kohoutovice 4. místo, Vsetín (hostování u brněnského týmu) 5. místo. Posledním letošním závodem byl závěrečný říjnový Epilog 2002, kterého se již tradičně zúčastňuje i Zdeněk Hnilička. Letos dosáhl na velmi pěknou třetí příčku v kategorii historických vozů K3+1150 a celkově z 20 – ti startujících na páté místo. Je nutné se při hodnocení zmínit ještě o zázemí týmu, neboť ten netvoří pouze jezdci, ale je tu zapotřebí práce mechaniků, kteří se celý rok o svěřenou techniku pečlivě starají. Těmito lidmi jsou Petr Havránek, Pavel Dostál a Josef Pecka. Samozřejmě nemůžeme zapomenout na naše sponzory a také jim vyslovit poděkování. Aleš Trtílek 8.5.2012

Podobné dokumenty

Zpravodaj 2008 03

Zpravodaj 2008 03 Tereziánský katastr z roku 1754, který obsahuje soupis všech usedlých z doby Marie Terezie nebo Josefínský katastr z roku 1789 – za účelem vyměření daně, vždy v tomto regionu dominovala obec Drásov...

Více

Zpravodaj 2005 01

Zpravodaj 2005 01 a tak se zdálo, že si můžeme oddechnout, tvářit se spokojeně a chystat se na svátky jara – Velikonoce. Vždyť jsme vybudovali v naší obci něco, co daleko široko není. Je to stavba školní tělocvičny,...

Více

DRASOV_zpravodaj_3_2014

DRASOV_zpravodaj_3_2014 kop cogro Mařko, dé puzor, hať tam nespadneš. Drásovské nářečí má další bohaté změny v hláskách, skloňování a také výrazech. Toto byla jen malá ukázka, že Drásov měl svoje typické nářečí, pro starš...

Více