Filmové listy 02

Dvoje hodinky Carlose Saury … s. 4
Jak černoši dobyli kina … s. 6
Rodina je základ Kevina … s. 7
filmové
listy 02
38.
Letní filmová škola
Uherské Hradiště
Neděle 22. 7. 2012
Shaft skóruje
Klub kultury, 23.59
Kotlety, knír a křivák. Z napětí mezi Jamesem
Bondem a Philem Marlowem se vylouplo soukromé vočko, které pobláznilo publikum – a naplno
rozjelo lavinu černošských exploatací. První díl
Detektiv Shaft zrodil legendu, dvojka Shaft skóruje
(z volné trilogie) se s větším rozpočtem rozmáchla a naplnila beze zbytku, co si od pokračování
žádáme. Všeho v něm zkrátka musí být víc. Shaft
řeší tahanice o moc a peníze mezi newyorským
podsvětím, zápletka ale není důležitá; podstatný
je styl. Zatímco Shaftovi padají k nohám, tedy
vlastně do postele, ženy nepřátel, kudrnatý švihák
se s nikým nemaže. Kamera je opulentnější,
výprava nákladnější a kafe černější. Zásadním
klíčem k úspěchu je však velkolepé finále, v němž
hlavní úlohu hrají dvě věci: Shaftova opakovací
brokovnice a dotěrný vrtulník gangsterů. Richard
Roundtree ztělesnil Shafta jako svou první větší
roli. A zhostil se jí coby zosobnění šarmu a sebevědomí. I v monstrózní přestřelce zůstává esencí
sedmdesátkového „cool“. A pro všechny pochybovače: v samotném závěru se samozřejmě potvrdí,
že Shaft skóruje!
-tom-
Technická
2
Možná tu bude menší problém. Třeba si
všimnete. Třeba ne. Zkrátka u některých
filmů nemusí na 100 % pasovat české elektronické titulky s tím, co se právě
děje na plátně. Každopádně jsme v tom
poměrně nevinně. Proč? Protože je rozdíl
mezi náhledovým DVD, které máme dva
měsíce před festivalem (a podle kterého
překladatelé pracují), a mezi kopií, která
přijede na festival dva dny před projekcí.
Někdy den předem. Někdy za pět minut
dvanáct. A pak vám nezbyde než nevěřícně zírat: to je snad úplně jiný film! Léčka
č. 1: distributor zjistil, že má 35mm kopii ve
špatné kondici... tak poslal jinou verzi. Moc
díky. Léčka č. 2: režisér si svou novinku
na poslední chvíli rozmyslel, jsou to přece
tvůrci... a tak to sestříhal jinak. Taky super.
Léčka č. 3: režisér natočil film před mnoha
lety... ale teď se ho rozhodl trochu předělat.
Tady něco vystřihneme, tuhle přidáme.
A naše titulky, které pro Filmovku dělá tým
překladatelů, jsou pak v sále k smíchu.
To je prostě k vzteku. Léčka č. 4: restaurování filmu. To je samozřejmě bohulibé
a moc tomu fandíme... nicméně novou digitální kopii si dopředu neověříte, že. Včerejší
Lawrence z Arábie měl jednu minutu také
trochu jinak, než se píše v kronice filmu.
Nicméně vás nechceme strašit. Drtivá
většina překladů bude sedět. Ale pokud
ne, vzpomeňte si na tento editorial. Naši
překladatelé nejsou žádní ňoumové. Někdy
prostě bojujeme s větrnými mlýny. Není to
jednoduché. Tož tak.
-oubi-
Připrav se...
hrajem!
Soutěž o 3 x 10 DVD – s filmy
koprodukovanými od RWE
Máte akreditaci? Chcete kolekci 10 DVD se
snímky z projektu „RWE – energie českého
filmu“? Tak správně odpovězte na první
signální otázku:
Režisér filmu Signál Tomáš Řehořek je
považován za jednoho z nejtalentovanějších mladých tvůrců u nás. Jeho debut
Proměny spoluprodukoval jeden velmi
známý český herec:
A) Karel Roden
B) Ondřej Vetchý
C) Ivan Trojan
Stane se dnes
Stalo se včera
· 11.30
· Ráno
Všude samé plakáty. Před polednem
vám Pavel Rajčan v Redutě 2 ukáže
ponožky, tedy sbírku plakátů Terryho
ponožky – v přednášce Československý filmový plakát. A v 17.00 bude
o plakátech i vernisáž ve Slováckém
muzeu: více na s. 7.
· 13.30
Tohle bude vostrý. Černé kočičky, afro
až ke stropu, litry endorfinů. Přednáška
Jiřího Flígla Blaxploitation jako spása
i kletba bude černá jako ranní káva –
a bude také v Redutě 2. Jak černošské
filmy zachránily bílý Hollywood?
· Během dne
Přijedou další hosté. I návštěvníci.
Pořád někdo přijíždí. Žádná klidná
neděle: v Hradišti to tepe, jako by tu byl
nějaký velký festival! A RWE bude celý
den dělat palačinky zdarma na Masarykově náměstí. Co bude asi za polevu?
· 21.00
Divadlo! A bude to Vosto5. Jejich interaktivní představení Teatromat neplést
s pračkami Tatramat. I když... vyždímá
vás to podobně. V divadelním stanu
s tajemným názvem Letní poloha. Snad
to není nějaký dvojsmysl, panebože.
· 21.30
Co tě nezabije, to tě posílí, aspoň na
chvíli, boj se nic. Kdyby rádia hrála víc
Načevu, dýchalo by se nám v republice
lépe. Lidi tu prostě málo... poslouchají
dobrou muziku. Vy si Načevu dejte
v Míru – a naživo.
Všem členům štábu LFŠ na dvě hodiny
nefungoval mobil. Takový božský klid!
Nikdo nevolal... Po deváté ráno to ale
najelo. Crrrrr, crrrrrr, volám protože,
haló, potřebujeme, prosím vás, kam
máme, dobrý den, mohli byste?!
· Dopoledne
Kdepak fronty u akreditací, teď už se
všechno platí předem. Zlatá technika.
Přijeli jste, řekli jméno, dostali kartičku, šli se ubytovat. A před obědem už
první z vás vysedávali na trávníku před
Hvězdou. Tak to má být.
· Během dne
Přijela spousta hostů. Třeba srílanský
tvůrce Vimukthi Jayasundara. V Hradišti
už je i íránský filmový historik Mehdi Abdollahzadeh. Pro maďarského
režiséra Bence Fliegaufa jela naše
delegátka o půlnoci do Břeclavi.
· Odpoledne
Festival jsme zahájili, jak se patří – na
slavnostním zahájení ve Hvězdě. Carlos
Saura, který je v Hradišti už od pátku,
převzal Výroční cenu. Bylo to dojemné
a moc dlouho se tleskalo. Však o tom
taky píšeme o trochu níže.
· Večer
V době uzávěrky tohoto vydání Filmových listů nebylo známo, co se večer
dělo, co se pilo, jak se pilo, kdo se opil
a co se pak dělo. Statistiky prvních
akreditovaných dáme dohromady ráno.
Musíme se taky někdy na tři hodiny
vyspat.
Je to definitivní.
Máme zahájeno.
Slavnostní zahájení jsou z podstaty trapná věc. Atmosféra oficiální tak, že by se dala
krájet, napnuté tváře na pódiu, škrobené vtipy... však to znáte.
Včera v 18 hodin ve Hvězdě to škrobené moc nebylo – i díky moderátorovi. Jožka
Kubáník měl možná své vtipy předchystané, ale fungovalo to. Dokonce rozezpíval
celou Hvězdu; i když to Když jsem šel z Hradišťa znělo trochu jako requiem.
Výroční cenu AČFK – za kreativní ztvárnění času v lidské psychice – předal Carlosu
Saurovi ministr obrany Alexandr Vondra. Saura se divil, že ministr není v plné polní
(pistole a kulomety za pasem), ale to se u nás prostě nenosí. My tady hlavně tleskáme
– legendám světového filmu.
Odpovědi (a své jméno i adresu) posílejte
do pátečního rána 27. 7. na [email protected],
nebo přineste osobně do Press centra
v kině Hvězda. Další dvě otázky vám dáme
v úterý a ve čtvrtek. Tři výherce vylosujeme
v sobotu 28. 7. ve 21.30 před projekcí filmu
Signál. Pokud tam budete (a vyhrajete),
svých 10 DVD si odnesete hned. Pokud ne,
výhru vám pošleme. Připravte se, soutěž
začíná... teď!
Filmové listy. Číslo druhé. S láskou a péčí vytvořili: Barbara Slezáková (grafika a DTP), Otto Bohuš (šéfredaktor), Tomáš Stejskal, Soňa Morgenthalová, Ondřej Čížek (redaktoři)
a Anna Vondřichová (korektury). Na recyklovaný papír tiskne: Agentura NP. Náklad: 2.500 ks. Použitá barva: PANTONE Rhodamine Red. Pište, chvalte či spílejte na: [email protected].
NESEĎTE NA TRÁVĚ, BĚŽTE DO KINA!
09.00
PŘÍBĚH FILMU: ODYSEA
Espace Dorleans
První díl patnáctihodinové jízdy dvanácti
dekádami kinematografie. Co spojuje Polibek v tunelu, film z devatenáctého století,
s 2001: Vesmírnou odyseou? Co viděl Godard v šálku s kávou?
A co Scorsese ve sklenici sody? Připoutejte se, vážení, bude to
drncat!
23.00
11.30
VÍTR NÁS ODVANE
Reduta 1
EXISTUJE PŘEDSMRTNÝ ŽIVOT?
Espace Dorleans
Nejexistenciálnější film Abbáse Kiarostamího. Totálně nedramatický snímek plný
nedořečených impresí vám za 118 minut
proplyne mezi prsty... a stejně na něj nezapomenete. Vše důležité
o pomíjivé a bezvýznamné lidské existenci je zde. A především
v závěrečném obraze. Geniální.
Bence Fliegauf, nejhypnotičtější maďarský režisér, dovedl do extrému formální
zvyklosti dokumentů. Jediná mluvící hlava, kontroverzní psycholog András Feldmár, pro změnu zhypnotizuje vás – svým charismatem i názory. Šamani, schizofrenie
a film jako koncentrovaný ponor do jiných světů.
KLUB MÍR
BAR MOZAIKA
mir.uh.cz
Kousek od Hvězdy
cafebar-mozaika.cz
200 metrů od Hvězdy
Nestárnoucí klasika. Sběrné místo všech, kdo to s alkoholem myslí vážně. Venku Kozel za 28 Kč do kelímku, uvnitř
Gambáč do skla (se zálohou). A pozor: nenechte se na baru
opít rohlíkem. Slušně odmítněte průmyslové lihoviny a chtějte
domácí slivovici. Malý panák za 15 krejcarů! Rychlá vstupenka
do paralelních světů.
„Jakože pizzerie“. Klasická znouzectnost, pokud už vám díra
v břiše brání v ostrém vidění. Je to blízko, je to (poměrně) rychlé,
je tam zahrádka. Kuřecí tortilla za 68 Kč zažene hlad. A když při
placení vytáhnete dvoutisícovku, slečna vypustí nefalšované „Ty
brďo...“ (a odejde pro kalkulačku). Vítejte v gastronomickém ráji.
20.30
14.30
DOUPĚ
Reduta 1
KRÁTKÉ FILMY HAROLDA LLOYDA
Hvězda
Jedna dvě, Geraldina Chaplinová si
hraje, Per Oscarsson přikyvuje. Velmi
netradiční role-playing, při kterém nepřijdete o krev, simulovaný porod ani oidipovský komplex. Ona,
on a znepokojivé interiéry. Mrazivá studie rozpadu manželství
ze šuplíku Carlose Saury.
Hudební pozvánka od fyzických pankáčů,
Těch Syčáků, na tři výlety do povznášejícího světa Harolda Lloyda. Poprvé tanec
s duchy, podruhé automobilový sen, potřetí hrátky na ramenou
mrakodrapů. Němá klasika za nevyzpytatelného doprovodu
živých a živelných kytar.
18.00
OPUŠTĚNÁ ZEMĚ
Espace Dorleans
Nečtěte katalog, nic nezjišťujte. Dejte si to bez
příprav a varování: ozařující setkání s high art
poetikou Vimukthiho Jayasundary. Film spadlý
rovnou z nebe: uhrančivá reflexe války bez válečných obrazů. Zlatá
kamera v Cannes 2005 byla pro srílanskou kinematografii zjevením.
3
CARLOS SAURA
Jak vzpomínáte na Antonia Gadese,
s nímž jste spolupracoval na některých svých filmech z tanečního
prostředí?
Já jsem se od něj mnohé naučil. Samozřejmě jsme si jasně rozdělili pole působnosti: vše, co se týkalo tance a choreografie, byla Antoniova práce a já jsem měl
na starost scénář a režii. Nakonec jsme
se také dohodli na tom, že díla budeme
podepisovat společně, i když například já
neměl s choreografií co dočinění.
S Antoniem jsme ale byli velcí přátelé
a moc jsme si jeden druhého vážili. Nikdy
mezi námi nebyl žádný problém, a to,
že jsme spolu nenatočili více filmů, bylo
dáno hlavně tím, že poté onemocněl.
Byl to výjimečný tanečník a choreograf,
který výrazně ovlivnil současnou podobu
flamenca ve Španělsku.
Někdy býváte označován za mistra
psychologického filmu. Jak Vám tato
nálepka sedí?
4
S Carlosem Saurou, slavným španělským režisérem, milovníkem žen
a fotoaparátů, jsem si povídala během
pátečního odpoledne na terase kina
Hvězda. Přišel pozdě, přestože měl
hned dvoje náramkové hodinky.
Na pravé ruce velmi levné, asijské,
které mu prý vždy ukazují přesný čas.
Na levé pak rolexky, jejichž hodnota
dosahuje astronomických výšin. Ačkoli se prý stále opožďují, nosí je Saura
od chvíle, kdy mu je během natáčení
Krvavé svatby věnoval vynikající
tanečník Antonio Gades.
Říká se, že člověk není ostrov. Myslíte si, že to platí i v tvůrčím životě?
Nechal jste se ve své tvorbě často
ovlivňovat jinými?
Všichni jsme ovlivňováni jeden druhým,
a to nemyslím jenom v tvůrčím světě.
Je třeba se ptát, jaký druh vlivu na nás ta
či ona osoba má, a určitě nás neovlivňují
jenom kolegové v oblasti filmu, ale třeba
i literatura, fotografie a další druhy umění.
Nikdo nejsme izolovaní, i když myslím,
že čas od času je docela užitečné se na
chvíli izolovat.
Vyskytla se ve Vaší kariéře setkání,
která považujete za zásadní?
Je velice těžké říci, kdo vás v kariéře
ovlivnil a jak moc. Všichni říkají, že jsem
žákem Buñuela. Já bych samozřejmě
strašně rád byl jeho žákem, ale myslím
si, že to není pravda. Domnívám se, že
těch lidí a věcí, co nás v životě ovlivňují,
je strašně moc.
Vždycky jsem se snažil vybrat si námět,
který by mě nějakým způsobem zajímal a budil ve mně jistý entuziasmus.
O psychologii ale žádný speciální zájem
nemám. Něco jsem samozřejmě zaslechl,
ale to, čemu jsem se chtěl ve filmech
věnovat, bylo spíše téma španělské
rodiny a jejího fungování. Koncept rodiny
je nejznámější zřejmě z Itálie – odtud ale
také víme, že uvnitř rodiny funguje korupce. Rodinu zbožňuji, sám mám sedm dětí,
s nimiž si výborně rozumím, zároveň to je
ale velice nebezpečná instituce.
Ve Vašich filmech se často objevují
snové sekvence. Jak moc jsou sny
a jejich přítomnost v příběhu důležité?
Na filmové tvorbě mě vždy nejvíce
fascinovala imaginace a podle toho
jsem se vždycky snažil pracovat. Realita
je totiž vždy složitější a složitá je vždy
i lidská bytost. Nejde jen o sny, ale také
o vzpomínky, které rozšiřují osobnost
člověka. To, jaké jsou jeho přání a tužby,
jak vnímá svou minulost, čím by chtěl být
v budoucnosti.
A jak to máte Vy s životními sny?
Existuje nějaké téma či příběh, který
byste rád zpracoval?
Samozřejmě! Ale s tím se vám nesvěřím.
Vzpomínáte si na nějaký projekt, který
například vůbec nevyšel a už se k
němu z nějakého důvodu nechcete či
nebudete vracet?
Většinou se projekty samozřejmě
nerealizují z ekonomických důvodů. Já
jsem například napsal povídku s názvem
To světlo, která pojednává o španělské
občanské válce. Původně to byl scénář,
ale ve Španělsku se bohužel nedaly sehnat prostředky na tak nákladnou
realizaci a povídka proto zůstala povídkou.
Také jsem napsal scénář k filmu Miláčku,
podáš mi nůž?, toho se ale zatím nevzdávám a doufám, že jej natočím. Totéž platí
v případě filmu o Filipu II., nemůžu totiž
najít producenta, který by do toho šel. Je
ale zvláštní, že věci, které jsem v minulosti
odložil, se mi neustále vracejí a postupně
je tak všechny dodělávám.
Vzpomínáte si na nějaké natáčení, ze
kterého se Vám naopak chtělo utéct?
To bylo snad jen jednou, při natáčení
El Dorada. Měl jsem ve štábu člověka,
který byl naprostý idiot. Byl to rasista,
který měl problém s indiány, a vážně to
nešlo dál. Musel jsem ho tenkrát vyhodit,
což jsem udělal opravdu jen jednou
v životě.
Při natáčení El Dorada jste tedy
v džungli neprožil podobné peklo jako
Herzog s Aguirrem, případně Coppola
s Apokalypsou...
V Kostarice jsem tenkrát strávil rok
a považuji to za jednu z nejkrásnějších
zkušeností svého života. Měli jsme samozřejmě moc práce, ale zároveň to byla
práce nádherná. Byli jsme mezi indiány v pralese a účastnili jsme se všech
činností, které můžete vidět ve filmu,
například i stavby lodí.Celý ten příběh
El Dorada je navíc pravdivý. Jedna velká
katastrofa. Španělé totiž hledali něco, co
nikdy neexistovalo, ale stále věřili, že se
to záhadné zlaté město v Amazonii před
nimi každou chvíli objeví. Kvůli intrikám
se navíc zabíjeli a celé je to smutná
a bohužel pravdivá část historie.
Lope de Aguirre byl navíc velmi zajímavou
postavou. Byl to sice nebezpečný člověk,
zároveň však jeden z prvních bojovníků
za nezávislost Latinské Ameriky. Filipovi
II. tenkrát dokonce napsal dopis, v němž
stálo, že se osamostatňuje od španělské koruny. V tu dobu to bylo naprosto
nepředstavitelné a samozřejmě jej to také
stálo život. Na natáčení El Dorada tenkrát
pracovali jak Španělé, tak Angličané.
Zajímavé je, že anglickou část štábu to
natáčení úplně rozložilo. Část onemocněla, část se vrátila domů, z části se stali
alkoholici. Španělé s tím neměli žádný
problém. Možná právě proto zvládli dobýt
Latinskou Ameriku!
V několika Vašich snímcích je poměrně silně zastoupen motiv dětství.
Zajak zásadní toto období v lidském
životě považujete? Čím vás inspiruje?
ROZHOVOR
Domnívám se, že děti jsou inteligentnější,
než si dospělí myslí. Ti se je totiž snaží
vést cestou, kterou považují za společensky správnou. Právě tím jim ale mnohokrát odstřihávají cestu k vlastnímu vývoji
představivosti – věnuji se této problematice například ve snímku Starý dům uprostřed Madridu. Dospělí si zkrátka vůbec
neuvědomují, že děti vidí kolem sebe věci
úplně jinak než oni. V souvislosti s tím
mám také jednu vzpomínku z vlastního
dětství. Bylo mi tenkrát asi pět a šel jsem
s rodiči po velké, rušné ulici v Madridu.
Rodiče stále hovořili o tom, co všechno
vidí, ale já byl malý a viděl jsem pouze
jedno – zadky lidí před sebou.
Během vlády generála Franca jste měl
velké problémy s cenzurou. Existuje i v dnešní době něco, co by Vás
podobně omezovalo?
Na LFŠ se budou promítat především Vaše rané filmy. Který z nich
byste divákům doporučil, který máte
nejradši?
Už si na ty filmy moc nevzpomínám!
Doupě? O čem to vlastně bylo? Ať se na
to jdou podívat a uvidí. Já jsem ke svým
filmům nikdy necítil velký sentiment.
Vždycky jsem na ně spíš zapomínal, a už
už se vrhnout na další. Samozřejmě,
že na ně mám krásné vzpomínky, spíše
ale na tvorbu jako takovou a lidi, kterými
jsem byl obklopen, než přímo na ten film.
Každý film je totiž dobrodružství. A když
dobrodružstvím už jednou projdeme,
není potřeba se vracet a prožívat to třeba
čtyřicetkrát. Je třeba jít do dalšího dobrodružství. Tady na LFŠ se možná půjdu
podívat na El Dorado, už je to dávno, co
jsem ho viděl naposled, a už si na něj
moc nevzpomínám.
Otázka na konec – slyšela jsem,
že rád fotografujete. Vzal jste si
s sebou foťák i do Hradiště?
Samozřejmě! Mám jej s sebou pořád!
Fotografuji už od svých sedmi let, kdy
jsem se zamiloval do jedné slečny. Půjčil
jsem si tenkrát od tatínka fotoaparát
a poslal jí fotku s propíchnutým srdíčkem. Ona mi nikdy neodpověděla. Od té
doby vím, že fotka je velice nebezpečný
nástroj... Ta prokletá žena! Neměla žádný
smysl pro poetiku!
Carlose Saury se ptala Soňa Morgenthalová.
Ze španělštiny překládala Jana Trubková.
Dnes už naštěstí ne. Můžeme sice hovořit
o nějaké ekonomické cenzuře, protože
jsou to producenti, kteří rozhodují o tom,
co se točit bude a co ne, ale není to nijak
zásadně svazující. Navíc je dnes Španělsko naprosto svobodná země, otevřená
všemu a všem.
5
Anglický štáb to úplně rozložilo.
Část onemocněla, část se vrátila domů,
z části se stali alkoholici.
Co říkáte na současnou filmovou kulturu v Evropě? Změnila se nějak?
Změnil se obecně způsob filmové tvorby.
A přináší to s sebou mnohé otázky;
například zda bude v budoucnu tak
důležité chodit na slavnostní premiéry
nebo na projekce do velkých kin. Já mám
třeba doma projektor, takové malé kino,
a protože jsem samotář, rád se na filmy
dívám sám. Třeba jenom se ženou nebo
s několika málo přáteli.
Je v tom vlastně velký protiklad. Výroba filmu je dnes pro všechny dostupná.
Můžete natočit digitální film s minimem
prostředků, s několika kamarády jako
herci. Na druhé straně je ale poměrně
nepravděpodobné, že tyto snímky budou
někdy promítány.
Já jsem takový film natočil už v 60. letech,
jmenoval se Hon. Pouze čtyři herci
a dvacet až třicet zajíců, které jsme nakonec zabili. Natočili jsme dílo během čtyř
týdnů. Vše je otázkou talentu a určitě lze
z mála prostředků udělat naprosto vynikající film. Otázkou zůstává, kdo řekne,
že zrovna tento film je vynikající.
Carlos Saura (*1932)
Vášeň, flamenco, generál Franco – mnoho tváří Španělska, mnoho tváří Carlose Saury. Kdyby existovalo něco jako sklad nejvýraznějších evropských tvůrců, věřte, že tohle jméno by se mezi
ostatními rozhodně nekrčilo v koutě. Jeho filmy jsou plné energie, obrazotvornosti a propracovaných detailů, v nichž se trochu
odráží Saurova dlouholetá záliba ve fotografování.
Osmdesátník Saura nikdy nepatřil k bezproblémovým tvůrcům.
Vždycky byl tak trochu rebel, příčinu ale měl – nenávist k frankistickému režimu, který byl terčem kritiky například v jednom
z vrcholných snímků Anna a vlci. Titulní roli ztvárnila Geraldina
Chaplinová, Saurova velká múza a někdejší partnerka. Objevila
se dohromady v deseti jeho filmech, například ve Starém domě
uprostřed Madridu, kterým se line kultovní píseň Por que te vas?
Od počátku 80. let má ale Saurova tvorba víceméně jediný
společný jmenovatel – tanec. Vysněnou, byť neúspěšnou taneční kariéru si režisér kompenzoval veleúspěšnou filmovou trilogií
Krvavá svatba, Carmen a Čarodějná láska. V rytmu flamenca se
jeho díla nesou víceméně dodnes.
Blaxploitation
6
Jak černoši dobyli kina
Černý recept na krimi: macho
hrdina, velký kvér, akce, funk
a kypré ženy.
pásek v mlácení barovou židlí a ve snímcích jako Foxy Brown
či Coffy ztělesnila ikonickou akční hrdinku. Poctu jí za všechny fanoušky složil Quentin Tarantino obsazením do hlavní role
v Jackie Brown.
Během krátkého období své slávy však blaxploatace infikovala
i další dominantní hollywoodské žánry. Blacula coby první černý
vampýr filmového plátna otevřel cestu černošským hororům;
stejně jako jeho další hororoví bratři manifestoval osudovost
vlastního prokletí. Ještě více než v dřívějších hororech tím
narůstaly sympatie diváků k ústředním monstrům. Ne náhodou je
hrdina kousnut samotným Draculou po bouřlivé disputaci na téma
otroctví. Transylvánský hrabě je nazván zvířetem a na oplátku
svého černého soka v jednu krvežíznivou bestii promění. Zpátky
do džungle, odkud jsi přišel!
Podobně i v dalších blaxploatačních snímcích černošští detektivové či samozvaní mstitelé často provádějí věci za hranou zákona, které však díky povaze jejich boje za rovnost a spravedlnost
mají svou legitimitu. Jenže co je moc, to je moc. Pozapomenutý
klenot Černý strašák u dveří nesází příliš na akci či sex, místo
toho radikálně útočí na politické uvědomění obecenstva. Nesmířlivý film o guerrilovém boji bez servítků, o vzepření se bělošským
pravidlům a bělošskému světu se v kinech ohřál sotva týden, než
byl stažen na příkaz FBI.
Exploze exploatačních filmů v 70. letech útočila na nejnižší pudy
mladého publika. A noví diváci si ty podpásovky rádi nechali líbit.
Exploatace coby filmová obdoba bulvární novinařiny přinášela
zdánlivě závažná témata v ryze brakovém podání. Se zločiny,
znásilněními či sociálními rozdíly bylo totiž možno dělat divy,
etická témata se hbitě přetavovala v prchavé, leč intenzivní
atrakce. Násilí, sex a akce však leckdy kromě zneužívání obecenstva, hrdinů a ústředních témat představovaly živnou půdu
pro vyobrazení věcí jinak, než bylo do té doby běžné ve velkých
hollywoodských spektáklech. Právě blaxploitation svým zacílením na konkrétní menšinu to naplňovala nejvíce. Filmy převážně
od černých režisérů pro převážně černé publikum nehýbaly jen
střevy a adrenalinem diváků, ale celou svou podstatou se stavěly
proti utlačování černého lidu.
Z jižanského prostředí dřívějšího Hollywoodu se černošští hrdinové přesunuli do městských prostor Harlemu či Oaklandu – odkud
též pocházelo hlavní publikum nové blaxploatační zábavy. Žádní
sluhové, žádné plantáže, ale funková hudba, švihácké košile s velkými límci a hlavně zbraně hrdinů, visící proklatě nízko
u pasu. A řeč skutečně není o koltech. Černoši vystupují v aktivních rolích, začlenění do společnosti, případně proti většinovému
útlaku přímo revoltují. Pilíř žánru Sweet Sweetback‘s Baadassss
Song provází spousta legend, násilí i nahoty. Vedle zásadního
faktu, že si tu poprvé vrznul režisérův dvanáctiletý syn přímo před
kamerou, však jde o uvědomělý undergroundový film o útlaku
černochů. Naléhavost snímku i hrdost utlačované menšiny je ztělesněna ve zběsilých sólech freejazzové trubky či anarchistickém
bloudění kamery. Lze ji ale pocítit i z jedné věty, kterou Sweetbackovi zpívá gospelový sbor na podporu jeho boje za spravedlnost. „Run Sweetback, Run Motherfucker!“
O pár měsíců pozdější Detektiv Shaft vytasil všechny trumfy. Macho hrdinové, velké kvéry, akce, funk a kypré ženy byly
nutností ve většině černošských krimi. A nejen hrdinové. Herečka
Pam Grierová vedle svých tělesných předností vytáhla i černý
Černý strašák u dveří byl v kinech
týden, než byl stažen na příkaz FBI.
Jiná z populárních odnoží exploatace, vidlácké filmy o zaostalých
Jižanech zvané hicksploitation, ukazovala své protagonisty jako
polozvířecké křupany chlemtající pančovanou whisky ze zavařovaček a válející se na slámě s prasaty. Černošský brak však šel zcela
opačnou cestou. Místo přehlídky nesouměrných zjevů je spíše
přehlídkou extravagantní módy. Pouze běloši tu hrají role proplešatělých, nehezkých padouchů či přisluhovačů. Ne nadarmo je Foxy
Brownová zavlečena mezi burany; kontrast čokoládové elegance s
„bílou špínou“ žijící v chatrči nemohl být větší.
V polovině 70. let se žánr poněkud vyčerpal a stal se obětí vlastních klišé. Jako labutí píseň blaxploatace si můžete dát sebereflexivně satirickou komedii Lidské tornádo, která si z černošských
stereotypů svérázně utahuje. A navrch si v ní užijete pořádnou
porci pravého jižanského křupanství. Rozhodně nevynechejte
přednášku Jiřího Flígla (dnes v Redutě 2 ve 13.30), experta na brak
všeho druhu. A taky bedlivě naslouchejte filmovým úvodům Olafa
Möllera. Ale zároveň buďte obezřetní. Až se příští sobotu podíváte
do zrcadla, nejspíš zjistíte, že vám z toho všeho narostlo afro.
–tom–
VAŠE DENNÍ DÁVKA EMOCÍ - vždy ve 23.59 v Klubu kultury
Neděle 22. 7. – Shaft skóruje
Pondělí 23. 7. – Foxy Brownová
Úterý 24. 7. – Blacula
Středa 25. 7. – Klec pro panenky
Čtvrtek 26. 7. – Černý Caesar
Pátek 27. 7. – Lidské tornádo
Sobota 28. 7. – Černý strašák u dveří
Československo– Rodina je základ
Kevina
polské souznění
Mágové filmového plakátu
ve Slováckém muzeu
Návrat do šedesátek, s povoleným záletem do sedmdesátek
a krátkou zastávkou v osmdesátkách. Přesně to umožňuje dnešní
výstava československého a polského filmového plakátu s názvem
Konfrontace. Vrací do zlatých plakátových časů, kdy se spolu neúnavně rvaly dva faktory, totiž suverénní reklama versus náročnější
obrazová metafora. Souboj je vyhrocený a napínavý, ale končí
remízou. Ziegler, Teissig, Lenica, Cieslewicz a parta dalších dokazují, že plakátem lze strhnout a nalákat, a přitom si po všech stránkách udržet svůj styl a osobitost. Doslovné vizuální interpretace
odsouvají do pozadí, dominantní je pro ně výtvarné ztvárnění emoce, atmosféry, která vyplývá z děje a elegantní zkratkou definuje
titul samotný. A je jedno, jestli jde zrovna o surrealistické koláže,
ostře řezaný expresionismus, vynalézavé fotomontáže nebo
ikonický komiks. Na téhle exhibici tak dramatickou kolizi nečekejte.
Spíše kolegiální souznění s drobnými či většími odchylkami.
–oči–
Přednáška Pavla Rajčana, 11.30, Reduta 2
Vernisáž v 17.00, Slovácké muzeum
Jak řekl v rozhovoru pro dnešní číslo Carlos Saura, rodina je velmi nebezpečná instituce. V žádném z jeho filmů ale rodinu nepostihl rozklad natolik jako ve snímku Lynne Ramsayové Musíme si
promluvit o Kevinovi. Ten můžete na Filmovce vidět v sekci AČFK
uvádí. Všechno začíná docela nevinně. Těhotná Tilda Swintonová se těší na dítě. Už v prvním trimestru ale začíná být jasné, že
s tímhle potomkem to nebude mít zrovna jednoduché. Telegrafické scény z Kevinova dospívání pak jen potvrdí, že příroda to tentokrát opravdu nezvládla. Těšte se na masakr, katarzi nečekejte.
Přinejmenším si uvědomíte, že vaše vlastní rodina rozhodně není
z těch nejhorších. Pokud jste Kevina nestihli v kině, nenechte si
jej na festivalu ujít. Kdy jindy se vykašlat na komedie a dopřát si
pořádnou dávku deprese? Dnes od 18.00 ve Sportovní hale, zítra
hned dvakrát. Od 20.30 v Redutě místo Nepolapitelného Jana,
který z programu zmizel úplně, a o tři hodiny později ještě na
Masarykově náměstí.
–ona–
7
NEDĚLE 22. 7.
ef MÍSTO
8.30
ef Hvězda
Reduta 1
9.00
ef Espace Dorleans
ef Klub kultury
9.30
Sportovní hala
11.00
Hvězda
ef Reduta 1
11.30
ef Espace Dorleans
Klub kultury
Reduta 2
12.00
ef Sportovní hala
13.30
Reduta 2
TYP | DÉLKA | FORMÁT
ROK
JAZ. | TIT. | PŘEKL. HOST
49 Moře, náš osud | In Which We Serve [R: 26. 7. - 23.30]
152 Hřích boha
152 Večer u Abdona | Wieczór u Abdona
cv | 115 min. | DCP
kf | 21 min. | DVD
sf | 38 min. | DVD
1942
1969
1975
A | - | ČE
Č|-|P | - | ČE
212 Příběh filmu: Odysea - 1. epizoda | The Story of Film: An Odyssey Episode 1
34 Schůzka s Venuší | Meeting Venus [R: 26. 7. - 15.00]
cv | 60 min. | DVD
2011
A|Č|-
cv | 119 min. | DVD
1990
A | - | ČE
130 Pod olivovníky | Au travers des oliviers
cv | 103 min. | DVD
1994
PE | F | ČE
176 Vrásky z lásky
85 Klec pro panenky | The Big Doll House [R: 25. 7. - 23.59]
cv | 101 min. | DCP
cv | 95 min. | 35 mm
2012
1971
Č|-|A | - | ČE
Jiří Strach, Marek Epstein
41 Existuje předsmrtný život? | Van élet a halál előtt? [R: 28. 7. - 09.30]
198 Peppermint frappé
Československý filmový plakát
cv | 110 min. | DVD
cv | 92 min. | DVD
pře | 90 min. | PC
2002
1967
M | A | ČE
Š | - | ČE
Č|-|-
Bence Fliegauf
Carlos Saura
Pavel Rajčan
186 Výmyk | Wymyk [R: 24. 7. - 09.30]
cv | 83 min. | 35 mm
2011
P | A | ČE
14.30
Hvězda
ef Reduta 1
15.00
ef Espace Dorleans
Klub kultury
15.30
Reduta 2
ef Sportovní hala
17.00
Hvězda
Reduta 1
Slovácké muzeum
17.30
ef Klub kultury
ef Reduta 2
JAKÉ BUDE DNES POČASÍ: Víc sluníčka než včera. 19 °C. Pohodička. JAK BUDE ZÍTRA: No... uvidíme.
STR. ČESKÝ NÁZEV FILMU | PŮVODNÍ NÁZEV
79
79
79
101
Blaxploitation jako spása i kletba
pře | 90 min. | PC
Krátké filmy Harolda Lloyda (hudební doprovod: Ty Syčáci)
On ve strašidelném domě | Haunted Spooks
On si koupil auto | Get Out and Get Under
Cesta do ráje | Never Weaken
Ztratil se člověk | Ningen džóhacu [R: 27. 7. - 08.30]
blok | 69 min. | 35 mm
kf | 25 min. | 35 mm
kf | 25 min. | 35 mm
kf | 19 min. | 35 mm
cv | 126 min. | Blu-ray
1920
1920
1921
1967
- | - | ČE
- | AM | ČE
- | AM | ČE
- | AM | ČE
J | A | ČE
cv | 134 min. | DVD
cv | 99 min. | 35 mm
1943
1976
A | - | ČE
P | - | ČE
Olaf Möller
beseda | 100 min. | DVD
cv | 84 min. | 35 mm
Č|-|M | A | ČE
Eva Skálová, Michal Louč
1973
154 I katové umírají! | Hangmen Also Die! [R: 27. 7. - 21.00]
144 Konkurs na život | Zdjecia próbne
27
Stopy minulosti
Fotbal starých časů | Régi idök focija
117 A nebylo lepšího bratra | I ne bylo lučše brata [R: 25. 7. - 23.30]
62–63 Oberhausen blok II.
KONFRONTACE - Československý a polský filmový plakát
2011 R | - | ČE
1959-67 N | - | ČE
Jiří Flígl
Olaf Möller
cv | 91 min. | 35 mm
cv | 60 min. | DVD
2002
2011
PE | A | ČE
A|Č|-
cv | 60 min. | DVD
2011
A|Č|-
137 Opuštěná země | Sulanga Enu Pinisa [R: 27. 7. - 23.30]
193 Musíme si promluvit o Kevinovi | We Need to Talk About Kevin
[R: 23. 7. - 23.30]
cv | 108 min. | 35 mm
cv | 112 min. | 35 mm
2005
2011
SI | A | ČE
A|Č|-
50 Rozmarný duch | Blithe Spirit [R: 23. 7. - 08.30]
199 Doupě | La madriguera
cv | 96 min. | DCP
cv | 102 min. | DigiBeta
1945
1969
A | - | ČE
Š | - | ČE
Carlos Saura
VOSTO5: Teatromat
174 Soukromý vesmír
42 Houština | Rengeteg [R: 26. 7. - 23.59]
DIVADLO
cv | 83 min. | DVD
cv | 90 min. | 35 mm
2012
2003
Č|-|M | A | ČE
Bence Fliegauf
Načeva - Nebe je rudý
164 Alois Nebel [R: 26. 7. - 18.00]
134 Věrná kopie | Copie conforme [R: 27. 7. - 15.00]
Téma: Heydrich - 1942 (I.)
155 Romeo, Julie a tma [R: 27. 7. - 23.30]
Divadlo: Theatre de la Liberte
KONCERT
cv | 84 min. | 35 mm
cv | 106 min. | 35 mm
kf | 10 min. | 35 mm
cv | 94 min. | 35 mm
DIVADLO
2011
2010
1959
Č|-|A, F | Č | OV
Č|N|Č|-|-
23.00
ef Reduta 1
Divadelní stan
132 Vítr nás odvane | Bad ma ra khahad bord [R: 28. 7. - 11.30]
Jerguš Oravec Trio (SK)
cv | 118 min. | DigiBeta
KONCERT
1999
PE | A | ČE
23.30
Espace Dorleans
ef Hvězda
LFŠ Music Stage
ef Masarykovo nám.
Smetanovy sady
30 Konec | Konyec [R: 27. 7. - 23.59]
192 Trainspotting
Deus Ex Machina (CZ) & Richard Schneider (USA) - Back2BackDJ Set
203 Všetko čo mám rád [R: 24. 7. - 11.00]
19 Otec | Apa [R: 24. 7. - 15.00]
cv | 104 min. | 35 mm
cv | 94 min. | DCP
KONCERT
cv | 96 min. | 35 mm
cv | 98 min. | 35 mm
2007
1996
M|Č|A|Č|-
1992
1996
S, A | A | M | Č | OV
84
54
cv | 104 min. | DVD
cv | 99 min. | 35 mm
PARTY
1972
1955
A | - | ČE
A | - | ČE
50 Rozmarný duch | Blithe Spirit
119 Jelena | Elena [R: 27. 7. - 21.00]
cv | 96 min. | DCP
cv | 109 min. | DVD
1945
2011
A | - | ČE
R | - | ČE
212 Příběh filmu: Odysea - 2. epizoda | The Story of Film: An Odyssey Episode 2
212 Příběh filmu: Odysea - 3. epizoda | The Story of Film: An Odyssey Episode 3
24 Sindibád | Szindbád [R: 24. 7. - 21.30, 27. 7. - 15. 00]
cv| 60 min. | DVD
2011
A | - | ČE
ef
18.00
ef Espace Dorleans
ef Sportovní hala
20.30
ef Hvězda
Reduta 1
21.00
Divadelní stan
Espace Dorleans
ef Klub kultury
21.30
LFŠ Music Stage
Masarykovo nám.
ef Smetanovy sady
Sportovní hala
Stan café V lese
23.59
ef Klub kultury
ef Sportovní hala
Stan café V lese
133 Deset | Ten [R: 27. 7. - 11.30]
212 Příběh filmu: Odysea - 2. epizoda | The Story of Film: An Odyssey Episode 2 [R: 23. 7. - 09.00]
212 Příběh filmu: Odysea - 3. epizoda | The Story of Film: An Odyssey Episode 3 [R: 23. 7. - 09.00]
cv | 90 min. | DCP
blok | 59 min. | 35 mm
VERNISÁŽ
Č|-|-
Shaft skóruje | Shaft's Big Score! [R: 23. 7. - 09.00]
Letní opojení | Summertime [R: 26. 7. - 12.00]
Tančírna Ondřeje Kobzy
Mehdi Abdollahzadeh
Vimukthi Jayasundara
Mehdi Abdollahzadeh
Olaf Möller
PONDĚLÍ 23. 7.
08.30
ef Hvězda
Reduta 1
ef
09.00
Espace Dorleans
ef
Klub kultury
cv | 60 min. | DVD
2011
A | - | ČE
cv | 90 min. | 35 mm
1971
M|Č|-
LEGENDA: STR. | strana v katalogu | ef – English friendly | cv – celovečerní film | kf – krátký film | pře – přednáška | w – workshop | A – anglicky | B – bengálsky | Č – česky | F – francouzsky |
I – islandsky | J – japonsky | M – maďarsky | N – německy | P – polsky | PE – persky | R – rusky | S – slovensky | Š – španělsky | SI – sinhálsky | AM – anglické mezititulky | ČE – české elektronické
titulky | OV – overvoice. Za reprízovanými tituly uvádíme v závorce datum a čas plánované reprízy ve tvaru [R: datum – čas]