Jiřího Lajtocha

11
číslo
středa, 10. srpna 2011
DENNÍ ZPRAVODAJSTVÍ ZE SVĚTA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
TÉMA
ČÍSLA:
Kauza senátora
Jiřího Lajtocha
Strana 4
Obsah čísla
TOP sledované kauzy
Nejsledovanějších 10 kauz
za minulý měsíc.
Strana 2
TÉMA
Kauza senátora Jiřího Lajtocha
Úvodní slovo
šéfredaktorky
Strana 4
Sloupek odborníka
(rozhovory, výklad
zákona, stanoviska…)
JUDr. Michal Krenk, Ph.D.,
Předpokládaná hodnota veřejné
zakázky a způsoby jejího určení
Strana 5
Sloupek odborníka
(rozhovory, výklad
zákona, stanoviska…)
Kateřina Koláčková
Problematika časových lhůt
Strana 9
KASA CINK
Statistiky veřejných zakázek
v uplynulém měsíci
Strana 11
Školení, semináře,
konference
Strana 12
Aktuální knižní
tituly na trhu
Strana 13
Milé čtenářky, milí čtenáři,
ani poslední prázdninový měsíc se kola světa veřejných zakázek nepřestávají
otáčet a my jsme zde pro Vás, abychom Vás o všem podstatném a novém včas
informovali.
Hlavním tématem tohoto čísla Zpravodaje je Kauza senátora Jiřího Lajtocha,
kdy Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem někdo po dvacáté zbaven imunity.
Tentokrát se to stalo senátorovi za ČSSD Jiřímu Lajtochovi, který je podezřelý
z manipulování veřejných zakázek ohledně dopravních staveb, rekonstrukce
domova důchodců a zimního stadionu v Přerově. Toho se měl dopustit v letech
2008 a 2009, kdy jako přerovský primátor (spolu s městskou radou) měl podivně
fakturovat tzv. vícepráce.
Nepřijdete ani o naše obvyklé rubriky. I v tomto čísle naleznete souhrn TOP 10
kauz, které hýbaly veřejností za poslední měsíc a nezapomeneme ani na sloupek
odborníka a na některé ze zajímavých témat z oblasti veřejných zakázek jako je
problematika časových lhůt. Samozřejmě nebudou chybět ani aktuality ze světa
legislativy, od soudce Vrchního soudu v Praze, JUDr. Michala Krenka.
Přeji Vám příjemné čtení,
Miroslava Bendová,
šéfredaktorka Zpravodaje vz24.cz
Vydava iVZ CZ, a. s., Tynska 633/12, Praha 1, 110 00
e-mail: [email protected], www.vz24.cz
Šefredaktorka: Miroslava Bendova; Redakce: Lenka Paulovičova, David Lancz; Layout a sazba: Libor Novak
Společnost využiva zpravodajstvi ČTK, jehož obsah je chraněn autorskym zakonem. Přepis, šiřeni či dalši zpřistupňovani
tohoto obsahu či jeho časti veřejnosti, a to jakymkoliv způsobem, je bez předchoziho souhlasu ČTK vyslovně zakazano.
Jakekoliv užiti, reprodukce, kopirovani, dalši zpracovani nebo uprava jakehokoliv obsahu uveřejněneho na internetovych
strankach vz24.cz včetně převzeti članků je bez souhlasu iVZ CZ, a.s. zakazano.
Najdete nas take na Facebooku a Twitteru.
1
vz24.cz zpravodaj
TOP kauzy
TOP sledované kauzy
Rekonstrukce
depozitáře
Národní knihovny
V květnu vypsala Národní knihovna
veřejnou zakázku na dostavbu
depozitáře v Hostivaři. Původně
ji zadalo dř ívější vedení NK,
a l e s o u č a s n ý ř e d i t e l To m á š
Böhm starou zakázku zrušil jako
předraženou, cenu snížil o více než
120 milionů a její nynější hodnota
č i n í 2 8 4 m i l i o n ů , k t e r é bu d o u
uhrazeny formou dotací ze státního
rozpočtu. Vítěz tendru měl být znám
v červenci, ale došlo ke zdržení.
Z 15 přihlášených uchazečů jich
bylo hned 10 vyloučeno dříve, než
stihli nabídku podat.
více
Promopro
– předražené
služby během
předsednictví EU
Ministerstvo financí (MF) podalo
trestní oznámení kvůli údajně
podezřelé zakázce, kterou v době
českého předsednictví bez
soutěže získala od státu fir ma
Promopro. Společnosti zakázku
“přiklepla” vládní sekce pro
české předsednictví vedená
t e h d y A l e x a n d r e m Vo n d r o u
(ODS), nynějším ministrem
o b r a n y. P ů v o d n í č á s t k a p r o
uvedenou fir mu za pronájem
a obsluhu audio-vizuální techniky
na akcích spojených s českým
předsednictvím neměla překročit
85 milionů korun. Společnost prý
ale nakonec vyfakturovala Úřadu
vlády částku 766 milionů.
více
Vydaný senátor
Lajtoch
Senátor ČSSD a přerovský primátor
Jiří Lajtoch bude moci být trestně
stíhán kvůli zakázkám na přestavbu
přerovského domova důchodců
a zimního stadionu. Policie podezírá
Lajtocha ze sjednání výhody při
zadání veřejné zakázky a ze zneužití
p r avo m o c i ve ř e j n é h o č i n i t e l e,
spáchané ve spolupachatelství.
K r o m ě p ř e r ov s ké h o p r i m á t o r a
chce stíhat dalších 12 osob. Policie
požádala o primátorovo vydání kvůli
takzvaným vícepracím na obou
stavbách. Lajtoch vinu odmítá, podle
něho byly tyto vícepráce standardně
odsouhlaseny v komisích i na radě.
více
VZ24.cz
zpravodaj
vz24.cz zpravodaj
22
TOP kauzy
Novela zákona
o veřejných
zakázkách
Účelem předmětné novely je
minimalizovat nedostatky zjištěné
p ř i d o s ava d n í a p l i k a c i z á ko n a
o ve ř e j ný c h z a k á z k á c h a d á l e
zjednodušit, zpřesnit a zefektivnit
zadávání veřejných zakázek a posílit
jeho transparentnost. Účelem novely
je také začlenit do českého práva
změny práva EU na poli zadávání
veřejných zakázek.
více
Nahraný Drobil
Ministr životního prostředí Pavel
Drobil (ODS) pr ý žádal šéfa
Státního fondu životního prostředí
Libora Michálka, aby zničil své
nahrávky, které údajně prokazují,
že ministrův poradce Martin Knetig
a také náměstek předsedy fondu
D u š a n F i b i n gr c h t ě l i M i c h á l k a
přimět k manipulacím s veřejnými
zakázkami. Vyplývá to z nahrávek,
které Michálek předal tisku. Ministr
to popírá.
více
Státní maturity
Státní maturita je již více než třináct
let připravovaný projekt státu, který
zažil již dva odklady. Původně měly
maturity začít v roce 2008, poté
v roce2010. Loni však kvůli jejich
údajné nepřipravenosti vyšlo do ulic
na 7000studentů, nové zkoušky pak
byly odloženy na jaro roku 2011.
Jejich příprava stála od roku 2000
celkem 342 milionů korun. Do roku
2011 pak spolkne ještě dalších 285
milionů, provoz bude ročně stát čtvrt
miliardy. Vítěz výběrového řízení
by měl zajistit digitalizaci a logistiky
státních maturit v příštích pěti letech.
více
Nový systém
mýtného
Podle původních plánů se mělo
dnešních 1100 km placených silnic
rozrůst až na skoro 6000 km. Platit se
mělo nově na všech mimoměstských
silnicích I. třídy, na stovkách silnic II.
třídy a vybraných silnicích III. třídy.
Kraje se však obávají, že zavedení
mýta na silicích I. třídy přiměje řidiče
kamionů a nákladních vozů objíždět
placené úseky po okreskách.
Ministerstvo navrhuje, aby kraje na
souběžných silnicích s placenými
úseky rozmístily zákazové značky
pro nákladní vozidla.
více
Lesy ČR - tendry
Lesy České republiky, státní podnik
(LČR) byly založeny dne 1.1.1992
Ministerstvem zemědělství České
republiky. Hlavní náplní činnosti podniku
je obhospodařování více než 1,3 mil.
ha lesního majetku ve vlastnictví státu
(téměř 86 % rozlohy všech státních
lesů) a péče o téměř 20 tisíc km
určených vodních toků a bystřin. Roční
těžby se pohybují průměrně kolem
7 mil.m3 dřeva, což představuje zhruba
72% běžného přírůstu.
více
Tunel Blanka
Tunelový komplex Blanka, který je
v současné době největším evropským
projektem městských tunelů a klade
si za cíl uvolnit obytnou zónu od
zbytné dopravy, snížit nehodovost
a ulevit životnímu prostředí, stvořila
firma Metrostav. Ale už od roku 2008
dochází k propadům, naposledy letos
v červenci (2010), a při vyšetřování
nehodovosti vycházejí na povrch
nejrůznější pochybení, které má na
svědomí právě Metrostav.
více
Letadla CASA
Po d l e E v r o p s k é k o m i s e m ě l o
Česko vybrat letadla na základě
celoevropského tendru, ale místo
toho o zakázce za 132 milionů eur
(téměř 3,5 miliardy korun) rozhodlo
bez výběrového řízení.
více
3
vz24.cz zpravodaj
TÉMA
Kauza senátora
Jiřího Lajtocha
Po dvacáté byl někdo Poslaneckou sněmovnou nebo
Senátem zbaven imunity. Tentokrát se to stalo senátorovi za
ČSSD Jiřímu Lajtochovi, který
je podezřelý z manipulování
veřejných zakázek ohledně dopravních staveb, rekonstrukce
domova důchodců a zimního
stadionu v Přerově. Toho se
měl dopustit v letech 2008
a 2009, kdy jako přerovský
primátor (spolu s městskou
radou) měl podivně fakturovat
tzv. vícepráce.
V Přerově v roce 2008 otevřeli
domov pro senior y (přestavbou
bývalé základní školy) za více než
167 milionů korun. Původní cena
přitom měla být o 30 milionů nižší.
Prověrky Nejvyššího kontrolního
úřadu a antimonopolního úřadu nic
neodhalily, sám Jiří Lajtoch k tomu
dodal, že vícepráce byly standardně
odsouhlaseny v komisi i v radě,
teprve poté byla uzavřena smlouva
a následně provedena fakturace.
Vzápětí v Přerově rekonstruovali
zimního stadion. Za podivný výběr
dodavatele pro tuto zakázku dostalo město od antimonopolního úřadu
pokutu 90 000 korun a za chyby
v tendru na dopravní stavby za 90
milionů pokutu 300 000 korun.
Město se proti rozhodnutí odvolalo. Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže rozhodnutím z 1. srpna
Přerovu vyhověl a pokutu notně
snížil – z původních 300 000 Přerov
zaplatí jen 30 000, a z 90 000
pouze 10 000. Média o tom informoval sám Jiří Lajtoch, který dodal:
„Z rozhodnutí úřadu je zřejmé, že
provinění se sice událo, ale nebylo
tak výrazné.“
Že senátor Lajtoch musí být
s tímto rozhodnutím spokojen,
je více než jasné. Ačkoli nikdy
nezapochyboval o své nevinně,
Senát o vydání nepožádal,
protože byl přesvědčený, že by
to k ničemu nevedlo. „Nepamatuji
případ, že by skončení trestního
s t í h á n í j i n a k n e ž o d s o u ze n í m
vedlo k jednoznačnému závěru
veřejného mínění, že stíhaný byl
nevinný. Donekonečna začnou
spekulace, kdo dal komu jaký
pokyn a jak jsem to politicky ov-
livnil. Takže na očištění nevěřím,“
uvedl senátor.
ÚOHS mu svým rozhodnutím dává
za pravdu. Podle předsedy Úřadu
Petra Rafaje byla únorová pokuta v
případě tendru na dopravní stavby
nepřiměřeně vysoká. Podle něj
však nebylo možné od uložené
pokuty zcela upustit, neboť postup
radnice se dotknul principu transp a r e n t n o s t i z a d áva c í h o ř í ze n í
a zákazu diskriminace jednotlivých
dodavatelů. Ve druhém případě
udělalo město chybu, když veřejnou
zakázku na dodatečné stavební
práce při opravách zimního stadionu zadalo v jednacím řízení bez
uveřejnění a smlouvu uzavřelo
s vybraným uchazečem, přesto
však může podle Rafaje preventivní
funkci plnit i pokuta nižší.
Spolu s Lajtochem má být obviněno
dalších 12 lidí. Předpokládá se, že
jde o členy tehdejší rady. „Stavební
úpravy zimního stadionu se týkají
poloviny stíhání. Máme právní
stanovisko, že došlo k určitému
pochybení, ale není to na trestní
stíhání,” řekl senátor. Dodal také,
že zatím žádné obvinění neobdržel,
podobně se vyjádřili i ostatní radní.
Navíc jsou obvinění vůči Lajtochovi z faktické stránky nesmyslná a po právní stránce chybná,
dodal k případu advokát Tomáš
Sokol. Senátor je totiž stíhán podle
zákoníku platného od loňského
r o k u , j e n že z a č i ny s p á c h a n é
v letech 2008 a 2009.
T r e s t n í
s t í h á n í
sociálnědemokratického senátora
tedy ještě nezačalo, ale nařčený
Jiří Lajtoch se nyní může opřít
i o příznivé rozhodnutí ÚOHS.
Autor: redakce vz24.cz
vz24.cz zpravodaj
4
Sloupek odborníka
Rozhovory, výklad zákona, stanoviska atd.
PŘEDPOKLÁDANÁ HODNOTA
VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
A ZPŮSOBY JEJÍHO URČENÍ
(1. ČÁST)
I. OBECNÁ PRAVIDLA URČENÍ
PŘEDPOKLÁDANÉ HODNOTY
VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
Správné stanovení výše
předpokládané hodnoty veřejné
zakázky a navazující volb a o d p ov í d a j í c í h o z a d áva c í h o
řízení již historicky pro zadavatele
představuje neobtížnější oblasti
právní úpravy co do interpretace
i aplikace. Je třeba uvést, že pravidla
pro určení předpokládané hodnoty
veřejné zakázky obsažená v ust. § 13
- § 16 stávajícího zák. č. 137/2006
Sb., o veřejných zakázkách, ve
znění pozdějších předpisů (dále
také jen „zákon“), představují téměř
doslovnou transpozici čl. 9 Směrnice
Evropského parlamentu a Rady
2004/18/ES ze dne 31. března 2004
o koordinaci postupů při zadávání
veřejných zakázek na stavební
práce, dodávka a služby (dále také
jen „směrnice“), a ve svém obsahu
znamenají výrazné zpřesnění oproti
pravidlům obsaženým v předchozím
zák. č. 40/2004 Sb. o veřejných
zakázkách.
S ohledem na rozsáhlost zákonné
úpravy je ke zvolené systematice
třeba uvést, že pravidla určení
předpokládané hodnoty veřejné
zakázky obsažená v § 13 zákona jsou
generální povahy s možností jejich
aplikace na určení předpokládané
hodnoty veřejných zakázek všech
druhů a kategorií a tvoří jakousi
obecnou část k ustanovením § 14 –
16 zákona, obsahující zvláštní prav-
5
vz24.cz zpravodaj
idla ve vztahu k jednotlivým druhům
veřejných zakázek.
Pod pojmem určení předpokládané
hodnoty veřejné zakázky je obsažena
p ov i n n o s t z a d ava t e l e k u r č e n í
předpokládané výše budoucího
p e n ě ž i t é h o z áva z k u , k t e r ý mu
vznikne pro provedeném zadávacím řízení jako důsledek veřejné
zakázky realizované na základě
uzavřené smlouvy. K plnění uvedené povinnosti zadavatel přistupuje
v rámci technické (odborné) přípravy
předcházející vlastnímu zadávacímu
řízení a následně poté, kdy má jasnou
představu o předmětu plnění veřejné
zakázky a zároveň má ověřeno, že
se na případ zadávání zamýšlené
veřejné zakázky neuplatní výjimka
z věcné působnosti zákona. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné
zakázky zákonným způsobem je
základním předpokladem pro následnou úspěšnou volbu odpovídajícího
zadávacího řízení. Předpokládanou
hodnotu veřejné zakázky zadavatel
stanovuje vždy jako cenu bez daně
z přidané hodnoty a ve výši časově
vztažené ke dni zahájení zadávacího
řízení.
Pokud jde o formální způsob určení
předpokládané hodnoty veřejné
zakázky, výši svého budoucího
peněžitého závazku je zadavatel povinen stanovit konkrétně,
jednoznačně v podobě pevného
čísla, a to i v případě veřejných
zakázek realizovaných na základě
smluv k opakovaným nebo trva-
Sloupek odborníka
jícím plněním. Pouze takové určení
totiž umožňuje bezpečné stanovení
finančního limitu veřejné zakázky
a volbu jejího zadávání. Jedině
takový konkrétní a jednoznačný
způsob určení předpokládané
hodnoty veřejné zakázky rovněž
uchazečům později umožňuje uvést
výši celkové nabídkové ceny za
splnění celé veřejné zakázky. S takovými formálními požadavky není
v souladu častá praxe zadavatelů,
určujících předpokládanou hodnotu
veřejné zakázky pouze jako jednotkovou cenu (cena za likvidaci 1 kg
odpadu, cena za hodinu poskytovaných bezpečnostních, úklidových
či právních služeb apod.). Uvedený
způsob určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, který bez
dalšího údaje neumožňuje určit
cenu celkovou, je v rozporu se
zákonem.1)
Určení předpokládané hodnoty
veřejné zakázky nemůže být z povahy věci absolutně přesné, mělo
by však být reálné s vyloučením
jakéhokoliv vědomého nadceňování
či podceňování. Při určení
p ř e d p o k l á d a n é h o d n o t y z á ko n
v prvé řadě ukládá zadavateli vycházet z vlastních údajů a informací
o zakázkách stejného či podobného
předmětu plnění zadávaných v minulosti, které umožňují velmi přesné
stanovení předpokládané hodnoty.
V případě, že zadavatel nemá vlastní
údaje k dispozici a jedná se tedy
v jeho případě o první zadávanou
veřejnou zakázku daného druhu (či
jsou např. pro značnou zastaralost
nepoužitelné), stanovuje sekundárně
zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na základě
informací získaných marketingovým
průzkumem trhu s požadovaným
plněním, z katalogových či intern e t ov ý c h n a b í d e k , n a z á k l a d ě
vyžádaných informací od dodavatelů
apod. Pro účely získání potřebných
údajů může zadavatel v obtížnějších
p ř í p a d e c h v y u ž í t i z n a l e ck ý c h
posudků či zorganizovat neformální
„předkolo“ zadávacího řízení, tj.
oslovení několika dodavatelů poskytujících zadavatelem poptávané
plnění.2)
Povinnost zadavatele k určení
předpokládané hodnoty veřejné
zakázky platí bezezbytku i v případě
zadávání tzv. funkčních veřejných
zakázek, tedy takových, kdy je
kontrahováno plnění úplatné, povinnost zaplacení úplaty za plnění
poskytované vybraným uchazečem
zadavateli však tíží osobu třetí a zadavateli samotnému přímý peněžitý
závazek z uzavřené smlouvy
nevzniká. Nezbytnost subsumpce
takto konstruovaných smluvních
vztahů (vznikajících typicky v oblasti
zajištění pojistné ochrany zadavatele,
realitních služeb či při distribuci stravovacích poukázek) pod definiční
znaky veřejné zakázky (§ 7 odst.
1 zákona) vyplývá v současné době
– po určitém předchozím váhání – jak
z rozhodovací praxe orgánu dohledu,
tak i obecných soudů.3)
Ačkoli i orgán dohledu připouští,
že v těchto případech, též s ohledem na institut obchodního tajemství, může být pro zadavatele získání
údajů pro určení předpokládané
hodnoty veřejné zakázky obtížné,
a to i průzkumem trhu či oslovením
jednotlivých dodavatelů, nemohou
tyto „obtíže“ sloužit jako argument
k nepostupování podle zákona.4)
Zákon stanovuje obecné pravidlo, že do předpokládané hodnoty veřejné zakázky má být zahrnuto vše, co zadavatel ze svého
rozpočtu na zadávanou veřejnou
zakázku vynaložil nebo v případě
volby zvláštních způsobů zadávacího
řízení v budoucnu vynaložit může.
Vychází se přitom z toho, že platby
zadavatele dodavateli zahrnuté do
předpokládané hodnoty veřejné
zakázky, jsou po úspěšně provedeném zadávacím řízení platbami
realizovanými v souladu se zákonem.
V případě výplaty odměn, soutěžních
cen či jiných plateb poskytovaných
zadavatelem účastníkům soutěže
o návrh či soutěžního dialogu, je
tak třeba do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrnout i výši
těchto plateb. Dále v případě, kdy si
zadavatel v zadávacích podmínkách
zadávané veřejné zakázky vyhradil
opční právo na poskytnutí dalších
dodávek, služeb či stavebních
1) Jedním z důležitých faktorů při zadávání
veřejných zakázek je nabídková cena, tedy
celková cena veřejné zakázky. Zadavatel
je proto povinen v zadání veřejné zakázky
specifikovat předmět plnění takovým
způsobem, aby uchazeči mohli provést
kalkulaci a ve svých nabídkách uvést výši
celkové nabídkové ceny za splnění celé
veřejné zakázky. Nabídkovou cenou však není
nabídková cena jednotková, jejíž zpracování
požadoval, nýbrž ve smyslu zákona se jí
rozumí celková nabídková cena za splnění
veřejné zakázky (rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 30.11.2004, sp. zn.
2A 6/02).
2) Raus, D., Neruda, R. Zákon o veřejných
zakázkách. Komentář. Linde Praha, a.s. : 1.
vydání. 2007, str. 96
3) 1) Rozhodnutí ÚOHS ze dne 30.10. 2008,
č.j. S175/2008/VZ-14077/2008/520/AB
potvrzené rozhodnutím předsedy ÚOHS ze
dne 24.3. 2009, č.j. UOHS-R195,196/2008/022881/2009/310/ZČt řešící případ zajištění
prodeje zboží na poukázky, 2) Rozsudek
Krajského soudu v Brně ze dne 11.8. 2009, sp.
zn. 62 Ca 30/2008 – 190 řešící případ zajištění
komplexní pojistné ochrany zadavatele
prostřednictvím makléřské společnosti.
4) Rozhodnutí ÚOHS ze dne 19.2. 2008, č.j.
S257/2008/VZ-23325/2008/530/RP
vz24.cz zpravodaj
6
Sloupek odborníka
5) 1) Podle interpretace orgánu dohledu
obsaženého v rozhodnutí ÚOHS ze dne 5.1.
2004, č.j. S 605-R/03-VP/140/OŠ za plnění
stejného druhu lze považovat jiné plnění
mající tytéž vlastnosti – tj. shodné vlastnosti
s předchozím předmětem plnění. Za plnění
srovnatelné s jiným plněním lze považovat
takové plnění, u kterého po vzájemném
srovnání shod a rozdílů obou srovnávaných
plnění, převažují jejich vzájemné shodné
znaky. V případě posuzovaných veřejných
zakázek zadávaných zadavatelem v rozmezí
od 6.2. 2002 do 5.11. 2002 nebyly shledány
vzájemné shodné znaky v případě veřejné
zakázky na vybudování náhradního datového
spojení mezi objekty zadavatele, veřejné
zakázky na dodávku počítačů, veřejnou
zakázku na dodávku notebooků s důrazem na
kvalitu grafického systému, veřejné zakázky
na dodávku monitorů s velkým rozlišením
a vysokým kmitočtem, veřejné zakázky na
dodávku 8ks serverů IBM a veřejné zakázky
na dodávku nových aktivních pr vků pro
modernizaci datové sítě. ÚOHS konstatoval,
že vždy se jednalo o jiné druhy zařízení,
s jinými parametry, pro jiné účely a potřeby
zadavatele, které byly zadávány na základě
potřeb zadavatele v různou dobu (rozh.
ÚOHS ze dne 5.1. 2004, č.j.: S 605-R/03V4/140/OŠ). 2) V případě jiné posuzované
veřejné zakázky, kdy na úpravu 5. patra
budovy uzavřel zadavatel celkem 9 smluv
o dílo v úhrnné částce 9.442.051,- Kč tak,
že žádná z nich nepřesáhla finanční limit
2 mil Kč shledal ÚOHS v postupu zadavatele
záměrné porušení zákona, když konstatoval,
že stavební práce realizované na základě
dílčích smluv byly stejného druhu a nebyly
specializované natolik, aby je nebyla schopná
r e a l i zova t b ě ž n á s t ave b n í f i r m a ( r o z h .
ÚOHS ze dne 8.10. 2003, č.j.: VZ/S147/03151/4500/03 – če).
6) Odlišně však Jurčík, dle kterého zadavatel
může posuzovat samostatně různé stavební
práce a zadávat je jako samostatné předměty
veřejných zakázek, pokud jsou u nich odlišné
kódy CPV (Jurčík, R. Zákon o veřejných
zakázkách. Komentář. 2. vydání. Praha : C.H.
Beck, 2011, 125 s.).
7) Rozhodnutí ÚOHS ze dne 6.5. 2009, č.j.
R16/2009/VZ-5666/2009/310-LJa.
7
vz24.cz zpravodaj
prací, musí předpokládaná hodnota
veřejné zakázky zahrnovat rovněž
předpokládanou hodnotu všech
veřejných zakázek na dodávky, služby
či stavební práce požadovaných
zadavatelem při využití opčního
p ráva ; z a d ava t e l j e v t a kové m
případě povinen současně zvlášť
stanovit předpokládanou hodnotu
veřejné zakázky na dodávky, služby
či stavební práce a předpokládanou
hodnotu dodávek, služeb nebo
stavebních prací při využití opčního
práva. Konečně v případě veřejných
zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy či v dynamickém nákupním systému musí předpokládaná
hodnota veřejné zakázky odpovídat
maximální předpokládané hodnotě
všech veřejných zakázek, které mají
být zadávány za dobu trvání rámcové
smlouvy či dynamického nákupního
systému.
Mezi zákonná ustanovení pro výklad i
pro aplikační praxi nejobtížnější patří
pravidla o určení předpokládané
hodnoty veřejné zakázky v případě
dělení jejího předmětu. Základní
o t á z ko u p r o s p ráv n é v y ř e š e n í
problému v praxi je zodpovězení
otázky, jaká plnění je třeba pro účely
volby odpovídajícího zadávacího
řízení pokládat za jedinou veřejnou
zakázku a jaká je možné posuzovat
samostatně.
Základním obecným pravidlem
pro stanovení předpokládané hodnoty je povinnost zadavatele sečíst
předpokládané hodnoty obdobných,
spolu souvisejících dodávek či
služeb které hodlá pořídit v průběhu
účetního období.5) Vzájemné věcné
a funkční porovnání shodných
a rozdílných znaků srovnávaných
plnění tvoří jediné bezpečné kritérium pro učinění správného závěru
o jednotě či mnohosti veřejných
zakázek v posuzovaném případě.
Tento věcný aspekt nelze dle mého
názoru nahradit pouze formálním
přístupem zadavatele, kter ý by
při srovnávání jednotlivých plnění
bez dalšího vycházel např. pouze
z odlišných kódů CPV použitých pro
klasifikaci zboží, služeb a stavebních
prací dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002, ve
znění nařízení Komise č. 2151/2003.
Podrobný číselník kódů CPV v mnoha případech shodné či zaměnitelné
znaky jednotlivých plnění pomíjí.6)
Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky představuje věcná
souvislost dílčích plnění zadávaných
v průběhu účetního období důležitou
okolnost, nikoliv však jedinou.
Důležitou okolností je rovněž časová
souvislost jednotlivých dílčích plnění,
složitost organizační struktury zadavatele, jeho vědomost o tom, že
v průběhu účetního období bude
pořizovat více obdobných, spolu souvisejících dodávek a služeb vycházejících např. ze schváleného rozpočtu,
podnikatelského nebo investičního
plánu apod. 7) Uvedené pravidlo
o povinnosti sčítat by se patrně
nemohlo uplatnit např. v případě
obdobných dodávek, z nichž jedna
byla pořízena dle schváleného plánu
zadavatele na počátku účetního
období, k pořízení druhé došlo
neplánovaně v samém závěru tohoto období z důvodu mimořádného
přebytku rozpočtových prostředků
a potřeby jejich vyčerpání do konce
období, přičemž každá z pořízených
dodávek slouží k potřebě odlišných
organizačních útvarů zadavatele.
Při aplikaci pravidla o sčítání obdobných, spolu souvisejících dodávek
a služeb je třeba dle aplikační praxe
rovněž nepřehlížet základní zásady
zákona, zejména zásadu efektivity
a úsporného nakládání s finančními
prostředky a dílčí plnění posuzovat
z hlediska jejich ekonomické a technické funkce.8)
Zákonné pravidlo obsažené v ust.
§ 13 odst. 8 věta první zákona o povinnosti sčítání obdobných, spolu
souvisejících plnění, neobsahuje
výslovné ustanovení pro případy
veřejných zakázek na stavební práce.
Tato skutečnost není opominutím
zákonodárce, ale je důsledkem
specifické povahy předmětu těchto
veřejných zakázek, kde převažující
část z nich je vymezena individuálními charakteristikami. U velké
většiny stavebních zakázek totiž
platí, že co zakázka, to jiné podmínky, za nichž se realizuje. Předmět
Sloupek odborníka
veřejných zakázek na stavební práce
nelze v drtivé většině nadefinovat
způsobem umožňující jeho použití
též na následující veřejnou zakázku.
V případě veřejných zakázek na
stavební práce je obecným pravidlem, že to, co je vymezeno v jednom stavebním ohlášení či povolení
se považuje za samostatný předmět
veřejné zakázky. U stavebních
prací nevyžadujících povolení nebo
ohlášení je možné použít pravidlo,
že za jeden samostatný předmět
veřejné zakázky se považuje jedna
věcně ucelená investiční akce,
provedená v určité lokalitě (např. rekonstrukce schodišť budovy, oprava
fasády apod.). Rozdělení stavebních
prací na dílčí plnění pak tedy není
možné v případě, pokud by takové
dílčí stavební práce měly být součástí
jedné takto ucelené investiční akce.
Posuzováním zákonnosti rozdělení
p ř e d m ě t u ve ř e j n é z a k á z k y n a
stavební práce se již orgán dohledu
ve více případech zabýval.9)
(nepředvídatelnost) pořízení takových
dodávek či služeb. Důvodová zpráva
k zákonu uvádí, že při splnění ostatních zákonných podmínek je možné
pod uvedené ustanovení podřadit
např. nákup potravin, léků, letenek,
pohonných hmot apod.
Pravidlo o sčítání předpokládaných
hodnot na dodávky a služby je
založeno na prvku předvídatelnosti
zadavatele na jejich budoucím
pořízení. Tento pr vek však není
n a p l n ě n v p ř í p a d ě p o ř i zová n í
některých specifických komodit,
u kterých je neúčelné a neekonomické takto činit ani ve větším množství
bez ohledu na aktuální potřebu zadavatele. Z pravidla o sčítání tedy zákon
v ust. § 13 odst. 8 věty druhé vyjímá
dodávky a služby, jejichž jednotková
cena je v průběhu účetního období
proměnlivá a zadavatel tyto dodávky
či služby pořizuje podle svých aktuálních potřeb. Ve vztahu k finančním
limitům je pak každá taková dodávka
nebo služba posuzována samostatně,
s povinností zadavatele dodržet
i v případě takových dodávek a služeb
základní zásady uvedené v § 6 zákona. S ohledem na zásadní nezbytnost
restriktivního výkladu této zákonné
výjimky z jinak obecného pravidla
o sčítání předpokládaných hodnot, je
vždy třeba v konkrétních případech
zkoumat kumulativní splnění obou
podmínek nezbytných pro uvedený
způsob zadávání, a sice proměnlivost
ceny zboží a služby v průběhu
účetního období a nahodilost
N a d r u h o u s t ra nu z á ko n n i j a k
neomezuje možnost zadavatele
rozdělit veřejnou zakázky na dílčí
plnění, připouští –li to povaha jejího předmětu. Rozdělit veřejnou
z a k á z k u u ve d e ný m z p ů s o b e m
lze zásadně tam, kde je důvod
předpokládat, že za plnění po
částech bude zhotovitelem třeba
zaplatit v součtu nižší cenu, že může
být plnění realizováno kvalitněji
apod.10) K rozdělení veřejné zakázky
na části dochází nejčastěji z důvodů
zájmu zadavatele na postupné realizaci veřejné zakázky v rámci jednotlivých etap v přímé návaznosti na
jeho provozní a finanční možnosti.
Nikoliv nevýznamný se v některých
případech může jevit oprávněný
z á j e m z a d ava t e l e n a u z av ř e n í
smluv na jednotlivá dílčí plnění
rozdělené veřejné zakázky s více
dodavateli. Jednotlivé dílčí části
rozdělené veřejné zakázky jsou pak
předmětem samostatného postupu
zadavatele a samostatných zadávacích řízení, jejichž výsledkem
jsou autonomní smlouvy. Z hlediska určení předpokládané hodnoty
veřejné zakázky a výše finančních
limitů se však tyto dílčí části
rozdělené veřejné zakázky posuzují
Stanovením předpokládané hodnoty veřejné zakázky jako celku
podle všech uvedených zákonných pravidel dochází zároveň
k určení finančního limitu rozhodného pro zařazení veřejné zakázky
do příslušné kategorie (veřejná
zakázka nadlimitní, podlimitní nebo
malého rozsahu) a navazující identifikaci odpovídajícího způsobu jejího
zadávání. Zákon přitom v § 13 odst.
3 kategoricky zakazuje zadavatelům
předmět veřejné zakázky účelově
rozdělit tak, aby ke snížení její
předpokládané hodnoty pod určený
finanční limit a při jejím zadávání bylo
možno postupovat administrativně
méně náročným způsobem.
8) 1) Podle stanoviska ÚOHS zákon na
straně jedné nevylučuje možnost rozčlenění
investičních akcí na více veřejných zakázek za
podmínky, že předmět jednotlivých veřejných
zakázek bude představovat různorodá plnění,
na druhé straně by však bylo v rozporu
s účelem zákona, pokud by docházelo ke
členění veřejných zakázek pouze z důvodu
obcházení finančních limitů stanovených
pro jednotlivé formy zadávání veřejných
zakázek. Zákon umožňuje zadavatelům
zadávat veřejné zakázky v co největší
míře samostatně s přihlédnutím k místním
podmínkám za předpokladu dodržení všech
příslušných právních předpisů. Z této zásady
pak musí zadavatel vycházet i v případě
posuzovaného rozčlenění investiční akce na
dodání stavebních prací a vybavení tělocvičny.
Pokud tedy výsledkem navrhovaného postupu
vybavení tělocvičny bude prokazatelná
úspora finančních prostředků (pr vky
vybavení tělocvičny budou zajištěny od jiného
dodavatele než zhotovitele díla – stavby),
pak „rozčlenění“ veřejné zakázky nebude
porušením zákona (stanovisko ÚOHS ze dne
17.6. 1999, č.j.: 1288/99-150-RJ), 2) V případě
posuzované veřejné zakázky na stavební
práce ESD konstatoval, že pro určení, zda byly
části jedné stavby uměle rozděleny, je třeba
vycházet ze skutečnosti, že existence stavby
musí být posouzena z hlediska ekonomické
a technické funkce výsledku stavebních
prací. Z posuzovaného případu údržbářských
a rozšiřovacích prací na existující rozvodné
soustavě pro elektřinu a existující síti veřejného
o s vě t l e n í p ř i t o m v y p l ý vá , že r o z vo d n á
soustava pro elektřinu je určena z technického
hlediska pro dopravu elektřiny vyrobené
d o d ava t e l e m k j e d n o t l i v ý m ko n e č n ý m
zákazníkům, kteří z pohledu ekonomického
musí za elektřinu platit, zatímco síť veřejného
osvětlení je z technického hlediska určena
k osvětlení veřejných prostranství pomocí
elektřiny dodávané rozvodnou soustavu pro
elektřinu, přičemž z ekonomického hlediska
nese veřejná správa náklady sama, ale
následně je získává od obyvatel, aniž by
získané částky byly přizpůsobovány užitku,
který získali jednotlivci. Z uvedeného tak plyne
závěr, že rozvodná soustava pro elektřinu
a siť veřejného osvětlení mají odlišnou
ekonomickou a technickou funkci a práce na
obou sítích tedy nemohou být považovány za
části jedné neoprávněně rozdělené veřejné
zakázky na stavební práce (rozh. ESD
č. C-16/98 ve věci Komise vs. Francouzská
republika).
vz24.cz zpravodaj
8
Sloupek odborníka
9) 1) V případě posuzované veřejné zakázky
na stavební práce orgán dohledu konstatoval,
že předmět veřejné zakázky „teplofikace
obce“ by bylo možné rozdělit na dvě veřejné
zakázky pouze za následujících předpokladů
: a ) r e a l i z a c e o b o u s t ave b j e n a s o b ě
nezávislá a může probíhat v různých časových
horizontech odvislých od finančních možností
zadavatele, b) každá stavba je zahrnuta do
jiného státního programu z hlediska úspor
energií a snížení emisí, c) schvalování obou
staveb proběhlo v rámci samostatných
stavebních řízení a stavebním úřadem byly
vydány dvě samostatná stavební povolení,
d) jedná se o dvě samostatné stavby, na
které byla vydána dvě samostatná stavební
povolení (rozh. ÚOHS ze dne 29.9. 2000, č.j.:
S121/2000-151/3219/2000-če), 2) U veřejné
zakázky, jejímž předmětem byl komplex
stavebních prací, jehož účelem a výsledkem
bylo stavebně technické zajištění prostor
pro další rozšiřování počtu zaměstnanců
zadavatele v závislosti na jeho nově nabytých
pravomocích orgán dohledu konstatoval, že
realizace posuzovaných dílčích veřejných
zakázek probíhala jako jedna stavba ve
veškerých časových a organizačně technických
souvislostech. Argumentace zadavatele použitá
v uvedeném případě dovedená ad absurdum
by znamenala, že by za veřejné zakázky
stejného nebo srovnatelného druhu nebylo
možné považovat téměř žádné stavební práce,
neboť tyto se skládají z jednotlivých dílčích
profesí (zednických, klempířských apod.),
z nichž každá ve větší či menší míře „vyžaduje
kvalitativně jiné knot-how“(rozh. ÚOHS ze dne
26.7. 2005, č.j.: 2R19/05-Hr).
jako celek (jediná veřejná zakázka),
s povinností zadavatele zvolit pro
zadávání každé její dílčí části zadávací řízení, odpovídající finančnímu
limitu součtu předpokládaných hodnot všech dílčích částí rozdělené
veřejné zakázky.
10) Raus, D., Neruda, R. cit. dílo str. 686 nebo
Raus., D. Dělení veřejných zakázek a jejich
zadávání po částech. in. Právní rádce 2/2008
str. 28 – 33.
Časové lhůty v oblasti veřejných
zakázek stanovené jako časový
prostor pro podání nabídek, podání
žádosti o účast a žádosti o dodatečné
i n fo r m a c e m a j í ve l k ý v ý z n a m ,
a to jak z pohledu zadavatele, tak
i uchazeče. Jejich změny však bývají
prováděny v tichosti bez jakéhokoliv
většího ohlasu z řad odborné či širší
veřejnosti. Možná právě proto byla
jejich poslední změna ukončena
bouřlivou diskuzí, zda je právě taková legislativní úprava tím správným
řešením.
Uvedené pravidlo o způsobu
z a d á vá n í j e d n o t l i v ý c h d í l č í c h
částí rozdělené veřejné zakázky
je poněkud modifikováno v ust.
§ 98 odst. 5 zákona, dle kterého
v případě možného rozdělení
předmětu nadlimitní veřejné
zakázky na dodávky, služby nebo
stavební práce na jednotlivé části,
je zadavatel oprávněn zadat takové
části dodávek, služeb či stavebních prací postupem stanoveným
pro podlimitní veřejné zakázky za
předpokladu, že předpokládaná
hodnota příslušné části v případě
vz24.cz zpravodaj
Pro úplnost je třeba dodat, že zákon
v žádném se svých ustanovení
nezakazuje slučování předmětů
veřejných zakázek a jejich zadání
jako celek; obecným korektivem uvedené možnosti je pouze zachování
zásady účelného a hospodárného
vynakládání finančních prostředků
zadavatele. Jedinou zákonnou výjimku z tohoto pravidla představuje ust.
§ 16 odst. 2 zákona (viz níže).
Autor: JUDr. Michal Krenk, Ph.D.,
soudce Vrchního soudu v Praze
Problematika
časových lhůt
Zkusme se vrátit v čase zpět a podívat se, co se vlastně stalo. Původní
lhůty měly vždy stanovenu určitou
hraniční mez, například v rámci
poskytování zadávací dokumentace musela být žádost o zadá-
9
dodávek a služeb je nižší než
částka 2.071.000,- Kč a v případě
stavebních prací nižší než částka
25.893.000,- Kč, a současně celková
předpokládaná hodnota všech takto
zadávaných částí nepřesáhne 20%
předpokládané hodnoty předmětu
celé veřejné zakázky.
vací dokumentaci doručena min.
6 kalendářních dnů před skončením
lhůty pro podání nabídek, stejně tak
jako žádost o dodatečné informace
apod. Je pravda, že tyto hraniční
lhůty byly poměrně dlouhé a často
při správném načasování veřejné
zakázky vedly k omezení uchazeče
v tom smyslu, že již např. neměl
šanci vyzvednout si zadávací dokumentaci, přestože by ještě třeba byl
schopen ve zbývající lhůtě zpracovat a podat nabídku, nebo nemohl
podat zadavateli žádost o důležité
dodatečné informace.
Na základě těchto skutečností došlo
v rámci tzv. velké novely od 15. 9. 2010
k úpravě časových lhůt, kdy byly
hraniční lhůty zcela odstraněny.
Odstranění těchto hraničních lhůt
Sloupek odborníka
bylo zdůvodněno právě avizovanou
diskriminací uchazečů s tím, že je nyní
ponecháno na samotném uchazeči,
kdy nejpozději si vyzvedne zadávací
dokumentaci či položí zadavateli
dotaz. Bohužel v praxi odstranění
těchto lhůt vyvolalo, a to především
v oblasti dodatečných informací,
zbytečné komplikace. Objevili se totiž
uchazeči, kteří do poslední možné
chvíle, nejlépe do posledního dne,
čekali s položením zásadního dotazu,
který měl vliv na zadávací podmínky.
V důsledku těchto dotazů docházelo
následně k nucenému prodlužování
lhůt pro podání nabídek, přičemž
se tyto informace o prodloužení jiní
uchazeči dozvídali často až ve chvíli,
kdy již podávali nabídky. Hovořímeli o hraničních lhůtách, které byly
odstraněny v rámci poskytování zadávací dokumentace a dodatečných
informací, pak se zcela nelogické jeví
stanovení hraničních lhůt u poskytování kvalifikačních dokumentace
v rámci užšího řízení. Zde totiž lhůty
zůstaly a dokonce byly upraveny na
pracovní dny. Důsledek? Zadavatelé
si spočítali určitá výběrová řízení
tak, že při jejich vyhlášení zůstal
zájemcům pouze jeden jediný pracovní den na vyzvednutí kvalifikační
dokumentace. V současné chvíli však
již existují dvě rozhodnutí Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže v této
oblasti, která konstatují nesprávný
postup ze strany zadavatele.
V důsledku výše uvedeného stavu
byla ze strany zadavatelů a překvapivě
i z řad uchazečů vyvolána diskuze,
zda je tento stav správný. Je opravdu
v pořádku nemít hraniční lhůty pro
podání dotazů? Vždyť ve lhůtě
například 52 kalendářních dnů mají
uchazeči poměrně dostatek času na
položení dotazů zadavateli a osobně
tedy nevidím důvod, proč by nemohla být stanovena určitá hraniční
lhůta. Hraniční lhůta definovaná
v rozumné míře určitě nevede k diskriminaci uchazeče v tom smyslu, že
mu není umožněn dostatečně velký
časový prostor pro dotazy apod.
Naopak všichni uchazeči vědí, kdy
naposledy jim mohou od zadavatele
přijít odpovědi na dotazy, pokud se
někdo z nich zeptal, a mohou tak
v klidu připravit nabídky a ne čekat
do poslední chvíle, zda se nebude
prodlužovat lhůta pro podání nabídek
apod.
Změna v rámci připravené novely
zákona však nastala a hraniční lhůty
se vrátily. Žádost o dodatečné informace musí být doručena nejpozději
6 pracovních dnů před uplynutím
lhůty pro podání nabídek. Zadavatel
je povinen odeslat odpovědi na tyto
dotazy nejpozději do 3 pracovních
dnů po doručení žádosti. Jak je
patrné, budou mít konečně opět
zadavatelé dostatečný prostor pro
reakci. Z hlediska poskytování zadá-
vací dokumentace nám došlo rovněž
k návratu hraničních lhůt. Žádost
o poskytování zadávací dokumentace musí být doručena nejpozději
6 pracovních dnů před uplynutím
lhůty pro podání nabídek, přičemž
zadavatel musí poskytnout zadávací
dokumentaci v otevřeném řízení
nejpozději do 3 pracovních dnů. Jsme
velmi rádi, že došlo k této změně,
a uchazeči tak budou jasně vědět, do
kdy nejpozději mohou podat dotazy
a do kdy jim přijdou od zadavatele
odpovědi, tedy vždy ještě před koncem lhůty pro podání nabídek, takže
zadavatelé stihnou reagovat rovněž
před skončením této lhůty. Tento krok
v rámci novely zákona o veřejných
zakázkách je velmi pozitivní. Pevně
věřím, že zůstane a nebude přetvořen
v rámci schvalovacího procesu Poslanecké sněmovny.
Více o časových lhůtách a dalších
a k t u á l n í c h t é m a t e c h ve ř e j ný c h
zakázek se můžete dozvědět na námi
pořádané konferenci dne 22. září
2011 „Nejvýznamnější konference
k veřejným zakázkám roku 2011.
Chyby, omyly, podvody a co s mini…
Nejen o velké novele očima autorů
a praktiků“.
Autor: Kateřina Koláčková
Místopředsedkyně představenstva
a vedoucí oddělení veřejných
zakázek společnosti OTIDEA a.s.
více
vz24.cz zpravodaj
10
KASA CINK
KASA CINK
Veřejné zakázky
v číslech
Více na www.vz24.cz
11 vz24.cz zpravodaj
Školení, semináře, konference
16. srpna 2011 (9-15hod)
Změny v rámci chystané „Transparentní novely“ zákona o veřejných zakázkách (pro zadavatele)
Otidea a.s. – školící prostory, Palác Broadway - vchod A; Na Příkopě 31; 110 00 Praha 1
více
23. srpna 2011 (9-12hod)
Píšeme námitky a návrhy k ÚOHS WORKSHOP
Otidea a.s. – školící prostory, Palác Broadway - vchod A; Na Příkopě 31; 110 00 Praha 1
více
24. srpna 2011 (9-12:15hod)
Elektronicky zadávat? S rukama v kapsách to nepůjde (WORKSHOP)
Otidea a.s. – školící prostory, Palác Broadway - vchod A; Na Příkopě 31; 110 00 Praha 1
více
25. srpna 2011 (9-15hod)
Změny v rámci chystané „Transparentní novely“ zákona o veřejných zakázkách (pro uchazeče)
Otidea a.s. – školící prostory, Palác Broadway - vchod A; Na Příkopě 31; 110 00 Praha 1
více
30. srpna 2011 (8:30-10:30hod)
Veřejné soutěže a soutěže o návrh
Otidea a.s. – školící prostory, Palác Broadway - vchod A; Na Příkopě 31; 110 00 Praha 1
více
6. září 2011 (8:30-12hod)
Spojení dodavatelů a věčné téma kvalifikace
Otidea a.s. – školící prostory, Palác Broadway - vchod A; Na Příkopě 31; 110 00 Praha 1
více
8.září 2011 (9-15hod)
Novela zákona o veřejných zakázkách 2011 pro zadavatele
Otidea a.s. – školící prostory, Palác Broadway - vchod A; Na Příkopě 31; 110 00 Praha 1
více
vz24.cz zpravodaj
12
Aktuality
Knižní tituly na trhu
veřejných zakázek
Veřejné výdajové programy, veřejné projekty a zakázky
– jejich tvorba, hodnocení a kontrola
Kniha Veřejné výdajové programy, veřejné projekty a zakázky se zabývá procesem
tvorby, metodami hodnocení, výběrem a kontrolou veřejných výdajových programů,
veřejných projektů a veřejných zakázek. Autor František Ochrana se při řešení uvedeného problému opírá o relevantní teoretická východiska, jakož i vychází ze zobecnění
svých vlastních zkušeností a poznatků z působení ve státní správě. Publikace analyzuje dokumenty související s tvorbou, hodnocením a kontrolou veřejných výdajových
programů, veřejných projektů a veřejných zakázek, přičemž bere na zřetel všechny
relevantní právní předpisy, které se vztahují k dané problematice (zákon o finanční
kontrole, zákon o majetku ČR, zákon o rozpočtových pravidlech). Zvláštní pozornost
je věnována zejména aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve
znění zákona č. 423/2010 Sb., účinném k 3. lednu 2011 (včetně připravované novely
k 30. 6. 2011). Publikace svými náměty nabízí řadu podnětů pro reformu státní správy
a samosprávy v ČR. Kniha proto může být využita jak ve výuce na vysokých školách,
tak i v praxi veřejné správy.
Autor: František Ochrana
Formát a strany: brožovaná bez přebalu lesklá, 219 stran
Cena: 266 Kč
Vydavatelství: Wolters Kluwer
Zadávání veřejných zakázek
Pod pojmem zadávání veřejných zakázek si lze velmi zjednodušeně představit právním
řádem upravený postup, při kterém dochází k přerozdělování veřejných prostředků.
Veřejné zakázky sice nejsou jediným způsobem, kterým dochází k alokaci veřejných
zdrojů, představují však oblast velmi významnou - ve vyspělých ekonomikách se podílejí
na celkových výdajích veřejných rozpočtů asi jednou čtvrtinou. Důkladnou teoretickou
a praktickou znalost právní úpravy uvedené problematiky je tedy třeba pokládat za
nanejvýš potřebnou a žádoucí, neboť pouze v důsledku správné aplikace zákona budou peníze daňových poplatníků vynaloženy efektivně a transparentně, což je hlavním
účelem právní úpravy uvedené oblasti.
Autor: JUDr. Michal Krenk
Formát a strany: brožovaná, 171 stran
Cena: 200 Kč
Vydavatelství: Galén
Více na www.vz24.cz
Najdete nás také na Facebooku a Twitteru.