SMYSLOVÉ ORGÁNY

SMYSLOVÉ ORGÁNY
Smyslové
Smyslové orgá
orgány - čidla
„
„
„
složení :
• základem jsou vlastní smyslové buňky (receptory)
• pomocné útvary (čočky)
• ochranná zařízení (víčka, řasy)
receptory pole původu podnětu:
• exteroreceptory
• interpreceptory
• proprioreceptory
převod energie podnětů ve formě AP (intenzita, místo,
doba trvání podnětu
Analýza – smyslový vjem
„
„
„
„
„
seskupení receptoru, dostředivých nervů a mozku (popř.
míchy) se nazývá analyzátor
smyslový vjem – vědomá
domá smyslová
smyslová zkuš
zkušenost o okolní
okolním
svě
světě
adekvátní podnět = na který jsou smysl. b. specializované
a na který reagují s vysokou citlivostí
prahový podnět = podnět s nejmenší intenzitou podnětu
podprahový podnět = podnět, který nevyvolá žádný
receptorový potenciál
•
•
•
•
•
MECHANORECEPTORY
FOTORECEPTORY
CHEMORECEPTORY
TERMORECEPTORY
NOCICEPTORY
1
Mechanoreceptory
„
hmatové receptory
„
„
„
„
„
receptory zaznamenávající natažení
„
„
„
„
tlak, tah, tvrdost a chvění
volná nervová zakončení
Vater-Paciniho, Meisnerovo tělíska
nejvíce citlivé jsou konečky prstů z dlaňové strany a špička
jazyka, nejméně kůže zad
proprioreceptory
šlachová tělíska, svalová vřeténka
sluchové receptory
receptory rovnováhy
Sluchový orgá
orgán
střední u.
vnější u.
vnitřní u.
skalní kost
třmínek
kovadlinka
kladívko
vnitřní
zvukovod
kostěný
hlemýžď
vně
vnější zvukovod
bubínek
bubínková
dutina
oválné okénko
elastická
chrupavka
kulaté okénko
Eustachova trubice
Stavba ucha
a) vnější - boltec
„
„
vnější zvukovod - chlupy, mazové žlázy
bubínek
b) střední - v dutině spánkové kosti - vyplněna vzduchem
„
„
kladívko, třmínek, kovadlinka (nasedá na oválné okénko)
Eustachovou trubicí spojeno s nosohltanem
c) vnitřní - oválné okénko
„
„
„
„
„
blanitý labyrint - uložen v kostěném labyrintu skalní kosti,
stočený - 2,5 závitu
obklopen předsíňovým a bubínkovým patrem (spojeny ve
vrcholu hlemýždě)
vyplněn endolymfou, obklopen perilymfou
části - hlemýžď s Cortiho ústrojem - akustické sluchové čidlo
3 polokruh. chodby (na sebe kolmé), 2 váčky (utriculus a
sacculus) - statokinetické čidlo
2
Anatomie vnitř
vnitřního ucha
Šíř
Šíření
ení zvuku
„
„
„
„
zvuk se zachytí ušním boltcem => vnější zvukovod =>
bubínek (membrána bubínku se prohýbá do dutiny stř.
ucha) => dutina středního ucha => tři kůstky =>
membrána okénka ve vnitřním uchu => rozechvění
perilymfy => rozechvění endolymfy => bazální membrána
Cortiho ústrojí
bazální membrány
krycí membrána
vláskové buňky Æ VIII. hlavový nerv Æ AP Æ mozkový
kmen Æ spánkový lalok mozkové kůry
3
Vestibulá
Vestibulární
rní orgá
orgán
„
„
„
„
„
součástí vnitřního ucha
složení - 2 váčky - vejčitý
(utriculus), kulovitý
(sacculus)
3 polokruhovité na sebe
kolmé kanálky
recept. buňky s vlásky - v
rosolovité hmotě (zde
krystalky CaCO3 = otolity)
uložené v endolymfě
gravit. síla nebo síly působící
při zrychl. pohybu vychylují
rosol. hmotu proti vláskovým
buňkám; ohýbání vlásků
stimuluje činnost
receptorových buněk
Vestibulá
Vestibulární
rní systé
systém
Fotoreceptory
řasnaté
asnaté těleso
čočka
duhovka
rohovka
zornice
slepá
slepá skvrna
spojivka
sklivec
sítnice
cévnatka
bělima
přední oční komora
zadní oční komora
4
Stavba oka
1. bělima - vazivová blána, vnější vrstva stěny oční koule udržuje její tvar
• bílé barvy, ve stáří žloutne
• v přední části přechází v průhlednou rohovku
2. cévnatka - střední vrstva stěny oční koule
• protkána cévami, které zásobují sítnici
• její buňky obsahují pigment zabraňující rozptylu světla
uvnitř oka
• v předu přechází v
a) řasnaté těleso
b) duhovku – zornice (reflex), pigmentové buňky
3. sítnice - vnitřní vrstva stěny oční koule, slepá skvrna
• nervového původu, složena z deseti vrstev buněk :
• 2 vrstvy neuronů - informace z nich je dále uvedena do
týlního laloku
Stavba oka
3. sítnice
• vlastní receptorové světločivné buňky :
a) tyčinky - schopny zaznamenat malé množství
světla
• obsahují rhodopsin (zrakový purpur, pigment citlivý
na světlo) - při absorpci světla se rozpadá na opsin
(bezbarvý protein) a retinal (derivát vitamínu A) tak
dojde ke vzniku AP ve zrak. nervu
• nedostatek vitamínu A => nedostatek rhodopsinu =>
šeroslepost, koncentrace rhodopsinu se zvyšuje ve
tmě - po 15-30 minutách reaguje oko
b) čípky - aktivní pouze při větší míře osvětlení,
umožňují barevné vidění
Sítnice (tyč
(tyčinky a čípky)
5
Stavba oka
4. čočka
• zavěšena na vazivových vláknech vycházejících z
řasnatého tělesa
• tvořena rosolovitou dokonale průhlednou hmotou - na
povrchu jemné vazivové pouzdro
• uvolněním vazivových vláken dojde k jejímu vyklenutí
5. sklivec
• rosolovitá průhledná hmota vyplňující většinu vnitřního
prostoru oční koule
• spolu s rohovkou, očním mokem a čočkou tvoří
světlolomný systém oka
• světelné paprsky pomocí rohovky a čočky směrovány na
sítnici => obraz, který se na sítnici promítne, je zmenšený
a obrácený
Přídavné
davné orgá
orgány oka
„
okohybné svaly
• 6 příčně pruhovaných svalů
• zprostředkuje postavení a pohyb očních bulv
„
oční víčka
• uzavírají očnice a tím oko chrání
• jejich mrkání způsobuje zvlhčování oka slzami, zabraňuje
vysoušení
„
slzné žlázy
• při okraji sliznice, tvoří slzy (z vnitř. koutku oka odtékají do slz.
váčku a nos. dut.)
„
spojivka
• tenká blanka
• vystýlá vnitřní plochu víček, přechází v přední část bělimy, končí
na okrajích rohovky
„
řasy a obočí
Akomodace oka
akomodace na vzdálenost
„ změna tvaru čočky při dívání se do vzdálenosti menší
než 5m
„ při pozorování blízkých předmětů - svalstvo v řasnatém
tělese se stáhne => větší zakřivení čočky => změna
lomu světla
„ s věkem se čočka stává méně pohyblivou (dítě zaostří
na 10cm, 60-letý člověk na 100 cm)
„ onemocnění : krátkozrakost, dalekozrakost
akomodace na světlo
„ spočívá v zornicovém reflexu
6
Onemocně
Onemocnění zrakové
zrakového ústrojí
strojí
„
poruchy lomných prostředí
• krátkozrakost - světelné paprsky se protínají před
sítnicí - odstraní rozptylka
• dalekozrakost - světelné paprsky se protínají za
sítnicí - odstraní spojka
• astigmatismus - nerovnoměrné zakřivení rohovky upraví cylindrické čočky
• zelený zákal (glaukom) - důsledek dlouhodobého
zvýšení nitroočního tlaku, může vést k oslepnutí
• šedý zákal (katarakta) - zakalení čočky, lze spravit
náhradou za kontaktní čočky
Onemocně
Onemocnění zrakové
zrakového ústrojí
strojí
Onemocně
Onemocnění zrakové
zrakového ústrojí
strojí
poruchy vnímání světla
„ šeroslepost
„ barvoslepost - neschopnost rozlišit některé barvy
• daltonismus - neschopnost rozlišit červenou a zelenou
„
slepota - poškození sítnice, rohovky, zrak. nervu, mozku
poruchy pomocných orgánů
„ šilhání
„ zánět spojivek - z prudkého osvětlení
„ ječné zrno - zánět mazových žláz (stafylokoky) ve víčku
7
Optické
Optické klamy
Chemoreceptory
čich
„
„
„
„
„
„
vnímá pouze látky v plynném
skupenství
člověk je mikrosmatický
živočich
receptory umístěny ve sliznici
v horní části nosní dutiny
(čichový epitel)
citlivost se zvyšuje při hladu,
snižuje např. při nachlazení
při delším působení určitého
podnětu dochází k rychlé
adaptaci
informace vedeny čich.
nervem (I. hlavový) do
centra ve spodině temenního
laloku
Chemoreceptory
chuť - kontaktní chemický smysl
„ receptory uloženy v chuťových pohárcích
„ 4 skupiny chuťových vjemů - sladko,
slano, kyselo, hořko
„ na chuť. vnímání
se podílí i čich
„ má význam pro
reflexní vylučování
slin, žaludeční a
pankreatické šťávy
„ vzruchy vedeny do
temenního laloku
8
Termoreceptory
„
„
velmi jednoduchá volná zakončení nervových buněk
nejvíce v kůži obličeje a na hřbetu ruky, nejméně v kůži
zad
• vnímající chlad - 8krát více než tepelných, uloženy
povrchově - Krauseho tělíska
• vnímající teplo - uloženy hlouběji v kůži - Ruffiniho
tělíska
Nociceptory
„
„
„
„
„
„
reagují na látky uvolňované poškozenými tkáněmi
vnímají bolest (informace o ohrožení nebo poškození
organismu)
v oblasti kůže, ale i vnitřních orgánů
citlivost receptorů se nesnižuje při delším působení
podnětu (např. trvalá bolest zubů)
mechanoreceptory + termoreceptory + nociceptory
= kožní čidla
kombinovanou činností těchto receptorů vnímáme
hladkost, drsnost, vlhkost, suchost
9