Školní vzdělávací program - ZŠ Škvorec

Transkript

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
pro základní vzdělávání
Základní školy Škvorec
okres Praha -východ
„ŠKVOR“
č.j. ZSSkvo 87/2013
Základní škola Škvorec, Tyršova 130, 250 83
1
OBSAH
1. Identifikační údaje……………………………………………….………………..… 3
2.Charakteristika školy
2.2. Vybavení školy…………………………………………...…………………………...4
2.3. Charakteristika pedagogického sboru…………………………………………………5
2.4. Projekty, programy školy, kroužky……………...............…………………………….5
2.5. Spolupráce s rodiči a s jinými subjekty, mezinárodní spolupráce …............................6
2.6. Školní družina……………………………………………..…………………………..7
2.7. Školní jídelna………………………………………………………………………….7
3. Charakteristika ŠVP
3.1. Zaměření školy…………………………………………….………………………….7
3.2. Klíčové kompetence……………………………………….………………………….8
3.3. Výchovné a vzdělávací strategie…………………………..…………………………11
3.4. Hlavní cíle vzdělávacího programu……………………….………………………....13
3.5. Vzdělávání žáků se speciálními potřebami včetně žáků mimořádně nadaných……..13
3.6. Řízení a organizace výuky………………………………………………………… ..15
4. Učební plán
4.1. Systém výuky …...............................................................…………………………..15
4.2. Vzdělávací oblasti, obory a předměty.............................. …………………………..15
4.3. Učební plán pro I.stupeň...................................................... ……………………...…16
4.4. Učební plán pro II. stupeň…………………………………..…………………..…….17
5. Učební osnovy
5.1. Jazyk a jazyková komunikace……………………………………………………… 19
5.2. Matematika a její aplikace…………………………………..……………………….24
5.3. Informační a komunikační technologie……………………..……………………….27
5.4. Člověk a jeho svět……………………………………………………………………28
5.5. Člověk a společnost ….............................................................………………….......32
5.6. Člověk a příroda ………………………………………………………………….....34
5.7. Umění a kultura …………………………………………...………………………...41
5.8. Člověk a zdraví…………………………………………...………………………….44
5.9. Člověk a svět práce…………………………………………………………………..47
5.10.Doplňující vzdělávací obory …………………………………………...…………..48
6. Průřezová témata
6.1. Charakteristika průřezových témat……………………………………………….. ..49
6.2. Integrace průřezových témat do výuky ………………………………………… …50
2
1.Identifikační údaje
Název vzdělávacího programu:
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání
ZŠ Škvorec ŠKVOR
Adresa školy:
Tyršova 130, 250 83 Škvorec
IČO:
70996768
IZO:
102438331
REDIZO:
600052231
Odloučené pracoviště:
Třebohostice 41
Ředitel školy:
Mgr. et Bc. Alena Sochůrková
Koordinátor ŠVP:
Mgr. Iveta Pape
Kontakty:
telefon: 224284037
mobil: 725521692
internetové stránky:
email:
Zřizovatel školy:
www.skolaskvorec.cz
[email protected]
Městys Škvorec
Masarykovo náměstí 122
250 83 Škvorec
IČ: 00240869
telefon: 224283840
3
Platnost dodatku dokumentu ŠVP Škvorec Škvor:
od 1. 9. 2013
Projednán na pedagogické radě dne 30.8.2013
Schválen ředitelkou školy dne: 30.8.2013
Mgr. et Bc. Alena Sochůrková
ředitelka školy
razítko školy
2. Charakteristika školy
2.1. Velikost školy
Základní škola Škvorec patří mezi malé venkovské školy s prvním i druhým stupněm
základní školy. Slouží k základnímu vzdělávání dětí městyse Škvorec a přilehlých obcí.
Vyučování probíhá ve dvou budovách. Hlavní budova je ve Škvorci s devíti třídami, kde se
vzdělávají přibližně dvě třetiny žáků. Druhá budova se nachází v nedalekých Třebohosticích,
kde jsou umístěny čtyři třídy nejnižších ročníků.
Školní družina se čtyřmi odděleními poskytuje žákům smysluplné využití volného
času. Dvě oddělení pracují v budově ve Škvorci a dvě v budově školy Třebohostice.
Stravování žáků a zaměstnanců je zajištěno dodávkou jídel od místní firmy Almed –
zařízení školního stravování. Jedna výdejna jídla funguje ve Škvorci na adrese Masarykovo
náměstí 122, druhá v budově školy v Třebohosticích.
Ve školním roce 2012/13 měla škola na 1. stupni 7 tříd, z toho 3 v Třebohosticích, na
2. stupni 3 třídy. Kapacita školy je 200 žáků, v uvedeném roce se počet žáků pohybuje okolo
180.
Škola je v dosahu PID a umožňuje vcelku dostatečné spojení s okolními obcemi, Úvaly a
Prahou.
Informace o svých aktivitách škola sděluje rodičům a veřejnosti prostřednictvím
webových stránek www.skolaskvorec.cz .
2.2. Vybavení školy
V současné době je vybavení školy omezeno stísněnými prostory budov. Šatny jsou
řešeny šatními skříňkami na chodbách školy v přízemí, hygienická zařízení v budově Škvorec
4
projdou v blízké budoucnosti rekonstrukcí a doplněním. Škola nemá vlastní tělocvičnu,
k výuce tělesné výchovy využívá nedalekou sokolovnu.
Počet tříd s dostatečnou kapacitou (cca 20-24 žáků) má celkem 10 učeben. K dispozici
je ještě jedna malá učebna (12 žáků) a počítačová učebna s 15 PC, kterou plánujeme rozšířit.
Vybaveny jsou čtyři třídy na odloučeném pracovišti školy v Třebohosticích. Lavice a nábytek
ve třídách jsou takřka nové.
Škola je vybavena pěti interaktivními tabulemi v budově Škvorec a jednou v budově
Třebohostice. Pomůcky k vyučování jsou v dostatečném množství. Na solidní úrovni je
vybavení PC (15 v učebně PC, 1 v ředitelně, 2 ve sborovně a dále ve třídách s interaktivními
tabulemi) Připojení k internetu je ve všech učebnách, sborovně i v kabinetech.
Školní družina o 4 odděleních je vybavena dostatečně, ke své činnosti využívá
prostory pro výuku, jen jedna učebna v budově školy Škvorec je vyčleněna pouze na provoz
školní družiny.
2.3. Charakteristika pedagogického sboru
Pedagogický sbor školy se v současnosti jeví vcelku stabilizovaný. Učitelé a
vychovatelé, kteří nesplňují kvalifikaci, si vzdělání doplňují, nebo je zárukou jejich výkonu
dlouholetá praxe.
Pedagogický sbor je soudržný, učí se pracovat v týmu a podává dobré výkony, je
obětavý. Interpersonální vztahy jsou na dobré úrovni.
Z hlediska krátkodobé perspektivy je sbor stabilizovaný. Jsou obsazeny všechny
aprobace. Výhledově bude zapotřebí splnění kvalifikace všemi pedagogy.
Nováčkům v pedagogickém sboru jsou ve škole přiřazeni uvádějící učitelé, kteří
umožní lepší orientaci v problematice provozu a pomohou se lépe začlenit do kolektivu
Je potřeba vytvořit vhodné pracovní podmínky zaměstnancům a požadovat celoživotní
studium pedagogů, sledování trendů a novinek v oboru. Ke splnění tohoto cíle se jeví
výhodnější vzdělávání celého sboru.
Jádrem činnosti pedagogů školy je plánovité a systematické rozvíjení klíčových
kompetencí žáků. K tomu využívají širokou škálu vzdělávacích strategií, metod a
organizačních forem.
K rozvoji komunikačních dovedností, týmové spolupráce a rozšiřování škály
používaných vzdělávacích metod směřuje i další vzdělávání pedagogických pracovníků. Je
plánováno na základě vyhodnocování potřeb školy, profesního zájmu pedagogů a objemu
finančních prostředků k tomu určených.
2.4. Ročníkové a celoroční projekty, programy školy, kroužky
Vzdělávací projekty spoluvytvářejí obsah vzdělávacího procesu ročníků
i celé školy. Formy projektů jsou zejména ročníkové (krátkodobé, celoroční) a celoškolní.
Příprava, realizace, výstupy a evaluace zvyšují efektivitu vzdělávacího procesu, motivují
žáky a podporují spolupráci žáků a pedagogů.
Právě ročníkové projekty mohou být stěžejným bodem projektové činnosti ve škole a to
na období jednoho školního roku. Na I. stupni probíhají dílčí projektové dny dle zaměření
roku, na II. stupni více tematicky k probíranému učivu.
Usilujeme o smysluplné využívání volného času žáků, proto nabízíme kroužky, jejichž
nabídku plánujeme v blízké budoucnosti rozšířit.
5
Na I. stupni pracuje hudební kroužek „Hry na flétnu“, který vystupuje při různých
školních akcích a akcích organizovaných obcí.
Angličtina je nabízena žákům prvních a druhých tříd, podchytí zájem a umožní lepší
start povinného předmětu od 3. ročníku..
Dílničky pro předškoláky mají na škole dlouholetou tradici a svou náplní přilákají
zájemce o vzdělávání v naší škole.
Projekt „Ovoce do škol“ je určen žákům 1-5. tříd, kde hlavním smyslem je získání
správných stravovacích návyků dětí.
Žáci školy mají nově možnost pracovat s hlínou, škola je vybavena keramickou pecí.
Další projekty jsou zařazovány příležitostně a slouží ke zpestření výuky, doplnění a
rozšíření učiva i k zlepšení vztahu k prostředí, např. „72 hodin ruku na to“, ekologický
projekt, v rámci kterého směřujeme k vytvoření ekokodexu. Svou tradici má Školní
akademie, vánoční a jiné trhy, Josefský průvod, Zpívání na schodech, Rozloučení s deváťáky
na obecním úřadě atd.
Jeden z projektů je zpravidla celoroční se zapojením všech tříd. Cílem takového
projektu je dovést žáky k lepšímu poznání regionu a navázání vztahů s místními a nedalekými
subjekty.
Spolupracujeme s obcí na jejích akcích např. při vítání občánků, vyřazení deváťáků,
jarmarcích, rozsvícení stromečku a dalších, městysem pořádaných aktivitách.
Součástí výuky jsou i pravidelné plavecké kurzy a ozdravné pobyty v přírodě pro žáky
prvního stupně, lyžařský kurz pro žáky školy, kde upřednostňujeme druhostupňové zájemce.
Tyto akce se uskutečňují v případě dostatečného počtu zájemců z řad žáků.
2.5. Spolupráce s rodiči a s jinými subjekty, mezinárodní spolupráce
Rodiče jsou o průběhu vzdělávání svých dětí informováni průběžně prostřednictvím
emailu, telefonicky a na třídních schůzkách. Velký význam přikládáme osobním setkáním
zákonných zástupců a pedagogů. Dobrá komunikace s rodiči je jedním z hlavních cílů školy.
Velmi podstatné pro správnou realizaci školního vzdělávacího programu je právě vtažení
rodičů do procesu vzdělávání svých dětí. Toho není možné bez kvalitní vzájemné komunikace
dosáhnout.
Dalším nástrojem komunikace mezi školou, zákonnými zástupci žáky a žáky
samotnými je školní webová stránka.
Zde se mohou zájemci seznámit s termíny školních akcí, s plány výuky jednotlivých
ročníků a s plným zněním některých důležitých dokumentů, např. školního vzdělávacího
programu.
Při škole pracuje Školská rada, která byla ustanovená ze tří zástupců rodičů, tří
reprezentantů obce a tří sborem zvolených zástupců školy, učitelů.
Ve školním roce 2013/14 plánujeme ustanovit „Žákovský parlament, který bude
tvořen zástupci všech tříd druhého stupně a tříd prvního stupně, vyjma 1. ročníku. Žáci
prostřednictvím svého parlamentu dávají podněty a připomínky k životu a organizaci školy,
navrhují a sami organizují vlastní projekty a soutěže. Parlament může být důležitým
pomocníkem a prostředníkem při řešení dětských problémů a pomáhá rozvíjet důležité
schopnosti a klíčové kompetence svých členů.
6
Škola v současné době není zapojena do žádného projektu se zahraniční spoluúčastí, ale
učitelé angličtiny a němčiny dostávají úkol k navázání kontaktů v této oblasti – zapojení školy
do některého z projektů a organizace výměnných zájezdů. Nabízí se i možnost nekonkurenční
partnerské školy.
2.6. Školní družina
ŠD má současnou kapacitu 100 žáků a je naplněna. Podáváme žádost o rozšíření kapacity
na 150 dětí. Ranní část se odehrává v budově Škvorec, poté se žáci rozdělují a část žáků
vzdělávajících se v Třebohosticích je vychovatelkou doprovázena na autobus, kde jsou žáci
předáni paní učitelce. Po otevření oddělení školní družiny v Třebohosticích budeme pružně
reagovat na potřeby žáků a jejich rodičů. Organizace této součásti v minulosti nepřinášela
žádné problémy a spokojenost dětí a rodičů je naším hlavním cílem.
2.7. Školní jídelna
poskytuje výběr ze dvou jídel, které si strávníci navolí prostřednictvím čipu ve výdejně
jídla. Strava je pestrá s obsahem zeleniny, ovoce, rozličných druhů masa, časté jsou těstoviny,
luštěniny a rýže. Je zajištěn dostatek nápojů. V průběhu školního roku se nevyskytly žádné
stížnosti na kvalitu stravy. Komunikace s rodiči pro odhlášení či přihlášení obědů je zajištěna
prostřednictvím zvláštního telefonu.
3.Charakteristika ŠVP
3.1.Zaměření školy
"Cílem vzdělání a moudrosti je, aby člověk viděl před sebou jasnou cestu života, po ní
opatrně vykračoval, pamatoval na minulost, znal přítomnost a předvídal budoucnost".
J.A.Komenský
Základní vzdělávání vnímáme jako službu občanům a snažíme se reflektovat na jejich
očekávání a individuální potřeby a potřeby společnosti.
V našem pojetí je škola místem, které žáky motivuje a podporuje k aktivnímu učení se
a nastartuje potřebu učit se po celý život. Vědomosti ve škole získané nejsou jenom
encyklopedické, ale podporují rozvoj kompetencí učit se pracovat, řešit problémy, být
sociálně přizpůsobivým a ohleduplným i umět správně odhadnout své možnosti. Charakter
práce pak má v dětech podporovat pocit bezpečí, možnost pozitivního prožívání, získání
zdravého sebevědomí, rozvíjení kritického myšlení a schopnost sebehodnocení.
Naším cílem je zorientovat žáky v prostředí, které je obklopuje, naučit je vztahu
k přírodě a aktivní potřebě pečovat o své okolí. Ekologická orientace školy se projevuje
ve směřování k vzájemné úctě, spolupráci a podpoře hodnotných mezilidských vztahů.
Přímým a závazným východiskem pro tvorbu Školního vzdělávacího programu, (který
představuje tzv.“školní úroveň“ kurikulárních dokumentů pro základní vzdělávaní ZŠ) je
Rámcový vzdělávací program (dále jen RVP) pro základní vzdělávání. Tento program
vymezuje cílové zaměření vzdělávání, očekávaný výstup vzdělávání, klíčové kompetence,
základní učivo (závazný standart vzdělávací nabídky), učební plány, aj.
7
Kurikulární dokument RVP je nedílnou součástí Školního vzdělávacího programu,
(dále jen ŠVP). Proto náš ŠVP v následující části uvádí pouze informativně obecné cíle
základního vzdělávání a klíčové kompetence s odkazem na RVP.
Školní vzdělávací program vychází z koncepce Rámcového vzdělávacího programu
pro základní vzdělávání. Cílem základního vzdělávání je pomoci žákům získávat a postupně
zdokonalovat klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání
orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání.
Na utváření klíčových kompetencí se podílí devět vzdělávacích oblastí s jednotlivými
vzdělávacími obory (oblasti i obory jsou součásti ŠVP). Samotná výuka probíhá
v konkrétních vyučovacích předmětech a směřuje k očekávaným výstupům vzdělávacích
oblastí a tedy i k dosažení klíčových kompetencí stanovených v RVP.
3.2. Klíčové kompetence
V průběhu vzdělávání je nutné vybavit žáky vedle předmětových vědomostí a
dovedností také znalostmi, dovednostmi, postoji a hodnotami, které budou moci využít nejen
ve škole, ale především v běžném osobním životě, při studiu a později i ve své profesní
kariéře. Právě tyto znalosti, dovednosti, postoje a hodnoty se v RVP ZV označují souhrnně
jako klíčové kompetence a každý žák je může ve svém životě zužitkovat a uplatnit bez ohledu
na to, co mu ve škole jde, o co se zajímá a co chce v budoucnu dělat.
Klíčové kompetence žáka I. stupně:
Kompetence k učení
 čte plynule a s porozuměním přiměřeně náročné texty, pracuje s nimi a přemýšlí o
nich, reprodukuje obsah přečteného nebo viděného
 vědomě eliminuje rušivé podněty a vytváří si optimální podmínky pro učení
 používá slovník, encyklopedii, mapu, internet, získané informace třídí na základě
pochopení
 porovnává nové informace se známými daty z různých předmětů a z běžného života,
věří svému úsudku
 řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje získané vědomosti,
posoudí vlastní pokrok, zamýšlí se nad radou
 je zodpovědný za své učení, reálně odhaduje své možnosti, věří svému úsudku,
nachází souvislosti mezi vzhledem přírody a činností člověka
Kompetence k řešení problému
 pojmenuje problém, zaměří na něj pozornost, zjistí a vysvětlí příčiny
problému, určí možné následky
 vhodnými dotazy se ujistí, zda problémovou situaci pochopil, uvede
alespoň jeden způsob řešení, cílevědomě se soustředí na nalezení řešení
problému, řešení konfrontuje s daným problémem
 nalezené řešení si ověřuje
 nespokojí se s jediným řešením, hledá různé varianty
 prezentuje své řešení, pochválí cizí řešení
 přebírá zodpovědnost za řešení problému
8
 vytváří si pohled na přírodu a společnost
Kompetence komunikativní
 vlastními slovy správně formuluje obsah sdělení v rámci probíraných témat
 vytváří krátký mluvený nebo písemný projev, dodrží časovou posloupnost, udržuje
oční kontakt,
 zopakuje vlastními slovy, co mluvčí řekl
 nezasahuje do repliky mluvčího před jejím ukončením
projevuje souhlas či nesouhlas, dává známky zaujetí
 respektuje pravidla etiky při komunikaci
 zopakuje vlastními slovy, co mluvčí řekl
 adekvátně reaguje na nonverbální komunikaci (je pro něj čitelná), patřičně reaguje na
zvuk i gesta rozvíjí si vlastní slovní zásobu
 upřesňuje svá tvrzení, když vidí, že nebyl pochopen
 neodsuzuje druhé za jejich názor
 dovede požádat o pomoc
 ovládá základní úkony na PC
Kompetence sociální a personální
 rozlišuje dobré od zlého, přidržuje se toho, co poznal jako dobro
 utváří si představu o sobě samém, cení si vlastního těla, zná a oceňuje vlastní hodnoty
 je veden pozitivním prožitkem pochvaly, za správné konání si fixuje správné způsoby
a jednání
 respektuje stanovená pravidla, počítá s důsledky svého chování, dokáže se vyrovnat s
neúspěchem, ovládá návaly vzteku a hněvu
 zná a dodržuje školní řád
 přiměřeně reaguje na poznámky spolužáků, porovnává výkony,
 ohleduplně hodnotí práci, postoje
 uplatňuje znalosti a dovednosti ve skupině a ve spolupráci s učitelem se snaží jimi řídit
 aktivně pomáhá slabším, poskytne radu, pomoc
 rozlišuje fyzické a psychické násilí, dává najevo nesouhlas
 rozpoznává slabé a využívá své silné stránky
Kompetence občanské
 popíše srozumitelně svá přání a pocity
 rozpozná pocity ostatních a vhodně na ně reaguje
 hodnotí své chování a přijímá kritiku,
 neprosazuje za každou cenu svůj názor a postoj
 dodržuje svoje povinnosti a je si vědom svých práv
 vědomě ovládá své jednání a chování
 uplatňuje zásady zdravého životního stylu
 orientuje se v krizové situaci a chová se zodpovědně
 podle svých možností po rychlém zvážení rizik poskytuje účinnou pomoc
 chrání historické dědictví
 aktivně a plánovitě se věnuje pohybu a ochraně svého zdraví
9
 respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí
 vědomě šetří energií, třídí odpad
 má povědomí o ekologii
Kompetence pracovní
 pro svoji činnost volí vhodný materiál a hospodárně s ním zachází
 vybírá si vhodné pracovní nástroje a pomůcky, zachází s nimi s rozumem, udržuje
je v pořádku
 pracuje podle slovního návodu či předlohy, ve skupině se dělí o pomůcky i
materiál
 volí vhodné pracovní postupy
 podle svých možností poskytuje první pomoc při úrazu
 dodržuje základní principy chování ve skupině
Klíčové kompetence žáka pro II. Stupně:
 žák vyhledává a třídí informace, systematizuje je a kriticky posuzuje. Umí poznat
souvislosti, propojit je a vyvodit závěry.
 vědomosti aplikuje v praktickém životě a nalézá způsoby efektivního učení.
 směřuje k samostudiu a uvědomuje si potřebu celoživotního učení, pěstuje si pozitivní
vztah k učení.




žák čte text s porozuměním a získané znalosti aplikuje k řešení problémů.
zapojuje se do projektů, kde týmově řeší různé problémy.
v rámci svých možností vyvozuje nové poznatky, využívá různé informační zdroje.
je schopen naplánovat a zrealizovat různé akce, diskutuje a prezentuje výsledky svých
akcí.
 žák pracuje s chybou.
 žák formuluje své myšlenky do logických sledů, používá svých znalostí ve vhodných
komunikačních situacích,
 umí argumentovat a vhodnou formou obhajovat vlastní názor a naslouchat druhým.
 je schopen utvářet přátelské vztahy, pracovat ve skupině a podílet se na tvorbě
projektů.
 přiměřeně a vhodně hodnotí práci druhých, sebehodnotí se.
 projevuje se slušným chováním v různých životních situacích.
10
 umí pracovat samostatně i v týmu, kde se podílí na vytváření společných závěrů
 účastní se společných akcí (ozdravných pobytů, lyžařských výcvikových kurzů, výletů
a exkurzí) a na nich své sociální a personální kompetence aplikuje.
 je zodpovědný za své jednání a umí respektovat druhé.
 osvojením si kultivovaného projevu podporuje rozvoj sebedůvěry při vystupování na
veřejnosti
 navštěvují různé kulturní akce a účastní se akcí sportovních.
 prochází kurzy protidrogové prevence.
 všichni žáci si uvědomují, že mají stejnou šanci bez ohledu na individuální odlišnosti.
Žáci se podílejí na chodu školy (žákovský parlament).
 žáci se účastní na tvorbě pravidel soužití a respektují je.
 žáci příležitostně spolupracují se složkami veřejného života (knihovna, policie, úřad
městyse, soud, hasiči, krizová centra…), navštěvují muzea, knihovny, divadla, kina,
čímž si osvojují pravidla společenského života a úcty k hodnotám a majetku.
 žáci nacvičují chování v krizových situacích, umí poskytnout první pomoc.
 žák chápe problémy životního prostředí, aktivně ho chrání a pečuje o své zdraví,
respektuje pravidla hygieny a bezpečnosti práce.
 žáci aktivně vyhledávají z různých zdrojů informace, které doplňují a zpestřují výklad
učitele.
 osvojují si pravidla psychohygieny při práci.
 operativně reagují na změněné pracovní podmínky.
 uvědomují si osobní zodpovědnost za výsledky své práce.
 zkouší a poznají různé pracovní činnosti v rámci výuky, příležitostně nebo zapojením
do projektů.
 mají možnost usměrnění profesní orientace (vyplnit testy profesní orientace,
spolupracovat s úřadem práce).
3.3. Výchovné a vzdělávací strategie
K utváření klíčových kompetencí volí škola jako celek ale také jednotliví učitelé různé
výchovné a vzdělávací strategie. Výchovné a vzdělávací strategie jsou souborem postupů,
metod a aktivit, které procházejí napříč celým vzděláváním a jsou nabízeny všem žákům.
Tyto strategie jsou voleny tak, aby vedly žáky k samostatnosti, tvořivosti, přemýšlení,
vzájemné toleranci a úctě, k rozvoji komunikačních dovedností a spolupráci.
Skupinové učení
Žáky často rozdělujeme do pracovních skupin. V rámci těchto skupin si děti kromě učiva
osvojují také dovednost spolupracovat, rozdělovat práci, plánovat ji a další pracovní,
komunikativní, sociální a personální kompetence.
Problémové vyučování
11
Tam, kde je to možné, nepředkládáme žákům hotové informace, ale na základě toho, co vědí,
formulujeme problém, který pak mají žáci řešit. Žáci při této metodě pracují buď
individuálně, ve dvojici nebo skupině. Problémovou metodou žáci rozvíjejí své kompetence
k řešení problémů.
Konstruktivistický postup
S problémovým vyučováním souvisí využívání postupů konstruktivistické pedagogiky. Ta spočívá
v tom, že aktivně využívá poznatků a zkušeností, které žáci o probíraném jevu získali ve svém
dosavadním životě, tedy dříve než je systematicky probírají ve škole. Samotné kompetence si zde
buduje sám žák, učitel mu svou činností vytváří bezpečné „lešení“. Úlohou učitele při tomto postupu
je mimo jiné navozovat takové situace, ve kterých si žák uvědomuje nejen to, co již ví, ale také to, co
ještě neví, a je motivován k tomu, aby si vědomosti, dovednosti doplnil, případně upravil.
Vrstevnické vyučování – učení vyučováním
Výsledky pedagogického výzkumu i praxe ukazují, že nejvíce se člověk naučí to, co sám učí.
Schopnosti, dovednosti a znalosti totiž musí být při učení propojeny souvislostmi s velkými
přesahy do jiných oblastí. Při použití této metody se učitel se žákem (žáky) dohodne na
tématu, které bude (budou) prezentovat jiným žákům. Učitel přitom plní funkci poradenskou.
Touto metodou žáci rozvíjejí zejména své kompetence k učení, kompetence komunikativní
a kompetence pracovní.
Práce s textem
Dovednost orientovat se v textu, vyhledávat důležité údaje, chápat smysl textu a schopnost
vyjádřit jej vlastními slovy není důležitá jen pro jazykové vzdělávání a na základní škole, ale
ve všech oborech po celou dobu studia a poté i v praktickém životě. Proto věnujeme rozvoji
čtenářských kompetencí pozornost po celou dobu školní docházky. Pracujeme při tom
s tištěným i elektronickým textem.
Pedagogické projekty
Jde o vyučovací metodu, kterou jsou žáci vedeni k samostatnému zpracování zadaných úkolů
a získávají zkušenosti praktickou činností a experimentováním. Ve škole realizujeme různé
druhy projektů – celoškolní, ročníkové, celoroční, střednědobé, krátkodobé. Výhodou této
metody je, že propojuje život školy s praxí. Pedagogické projekty napomáhají rozvoji
kompetencí k učení, k řešení problémů, kompetencí pracovních a v případě propojení
s metodou skupinového učení i kompetence komunikativní.
Projektové vyučování
Výsledkem týdenního, respektive čtrnáctidenního plánování práce, kdy je často stanoveno
jedno téma, ke kterému se vztahuje výuka všech předmětů, je projektový charakter vyučování.
Ústřední téma je zpracováváno z různých pohledů, které pak propojením dávají vzniknout
porozumění vyšší úrovně než jednooborové vnímání jevů a problémů. Tento přístup rozvíjí
všechny klíčové kompetence definované v RVP ZV.
Vzdělávání v souvislostech
Dalším způsobem, který umožňuje žákům pohlížet na svět a lidskou společnost globálně, je
vzdělávání v souvislostech. Ty nejsou vždy předkládány jako hotové a neměnné, žáci je
12
objevují aktivně vlastní činností. Tento přístup je realizován v rámci integrovaných předmětů a
aktivního vytváření mezipředmětových vztahů. Také tento postup rozvíjí všechny klíčové kompetence
stanovené RVP ZV.
Komunitní kruhy
Komunitní kruhy jsou setkáními v rámci výuky, během nichž žáci sedí v kruhu a společně řeší
problémy třídy, ročníku, hledají odpovědi na otázky spojené s výchovou nebo vzděláváním.
Zde je vytvářen bezpečný prostor pro prezentování, formování i případnou korekci postojů
žáků k nejrůznějším otázkám, skutečnostem, které se jich týkají. Komunitní kruhy rozvíjejí
hlavně kompetence komunikativní, občanské, sociální a personální i kompetence k řešení
problémů.
Výše uvedené vzdělávací strategie nejsou jedinými, které jsou ve škole používány. Jsou však
těmi, které se používají často a ve všech ročnících.
3.4. Cíle vzdělávacího programu
Hlavní vzdělávací cíle naší školy jsme vytýčili v souladu s Rámcovým vzdělávacím
programem pro základní vzdělávání:
Žáci se v průběhu školní docházky učí:
1. používat potřebné strategie učení
2. tvořivě myslet, logicky uvažovat a řešit problémy
3. všestranně, účinně a otevřeně komunikovat (včetně komunikace v cizích jazycích a
komunikace prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií)
4. spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých
5. projevovat se jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňují svá práva a
plní své povinnosti
6. projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, vnímavosti
a pěstování citlivých vztahů k lidem, svému prostředí i k přírodě
7. aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný
8. žít společně s ostatními lidmi, být tolerantní a ohleduplný k jiným lidem, jejich
kulturám a duchovním hodnotám
9. poznat a rozvíjet své vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je
spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní
orientaci
3.5. Vzdělávání žáků se speciálními potřebami včetně žáků mimořádně nadaných
Poskytování poradenských služeb ve škole
Poradenské služby zajišťuje výchovný poradce ve spolupráci s metodikem prevence,
vedením školy, třídními učiteli a dalšími pedagogickými pracovníky.
Zaměření poradenských služeb na:
13
 poradenství žákům v oblasti učebních postupů, stylů a strategií, poradenství rodičům
žáka ve výchově a vzdělávání
 poradenství při školní neúspěšnosti, postupy řešení neprospěchu a podpora žáků ve
zlepšení, prevence neúspěchu,
 poradenství při řešení a prevenci sociálně patologických jevů – rodině a žákovi,
postupy řešení ve spolupráci výchovného poradce a pedagogických pracovníků,
 poradenství v obtížných životních situacích žákům, rodičům v souvislosti s výchovou
dětí,
 kariérové poradenství, volba školy, povolání
 poradenství při integraci žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků z
odlišného kulturního prostředí a žáků se sociálním znevýhodněním,
 poradenství ke vzdělávání mimořádně nadaných žáků,
 metodickou podporu učitelů v psychologických a speciálně pedagogických
dovednostech při pedagogické práci s žáky,
 poskytování informací o dalších službách poradenských zařízení a spolupráce s
dalšími odbornými institucemi.
Výchovný poradce je k dispozici v rámci svých konzultačních hodin podle individuální
potřeby žáků, rodičů a pedagogů.
Prevence sociálně patologických jevů
Metodik prevence vytváří ve spolupráci s pedagogickým týmem „Minimální preventivní
program“ pro daný školní rok a koordinuje jeho realizaci. Prevence probíhá i v rámci výuky
jednotlivých vzdělávacích oblastí i při realizaci průřezových témat.
Výchovný poradce je v kontaktu s oddělením péče o dítě příslušných obecných úřadů.
Škola monitoruje rizika sociálně patologických jevů a při varovných signálech svolává
setkání s rodiči, konzultace s žáky a nabízí
podporu a poradenství. Škola spolupracuje s dalšími organizacemi v oblasti prevence sociálně
patologických jevů a využívá vybrané programy.
Péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním
postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem, vadami řeči, souběžným
postižením více vadami a vývojovými poruchami učení nebo chování), žáci se zdravotním
znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními
poruchami vedoucími k poruchám učení a chování) a žáci se sociálním znevýhodněním (z
rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně
patologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci
v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu).
Výchovný poradce ve spolupráci s třídním učitelem zjišťuje vzdělávací potřeby žáků a ve
spolupráci s poradenským zařízením zajišťuje odbornou diagnostiku. Na základě diagnostiky
14
jsou konzultovány, plánovány a využívány vhodné metody a organizační postupy výuky. Žáci
se zdravotním postižením i žáci mimořádně nadaní jsou integrováni v rámci běžných tříd. Na
základě odborného posudku poradenského pracoviště speciální pedagog, třídní učitel a další
pedagogičtí pracovníci, ve spolupráci se zákonnými zástupci žáka, vytváří a realizují
individuální vzdělávací plán (IVP). Struktura IVP vychází z platné právní úpravy.
Speciálně pedagogickou péči zajišťuje výchovný poradce školy ve spolupráci s třídními
učiteli a dalšími pedagogickými pracovníky. Koordinuje sestavení individuálního
vzdělávacího plánu ve spolupráci s učiteli a rodiči. Zprostředkovává další odbornou péči a
diagnostiku ve spolupráci s poradenským pracovištěm. Speciálně pedagogická individuální a
skupinová práce probíhá zpravidla v rámci třídy i mimo ni.
Péče o talentované a mimořádně nadané žáky
Škola vyhledává a rozvíjí talent a mimořádné nadání žáků. Při zjišťování mimořádného
nadání žáků spolupracuje s poradenským pracovištěm a na základě závěrů odborného
vyšetření sestavuje a realizuje IVP se strukturou dle právní úpravy. Mimořádně nadaní žáci
mohou být přeřazeni do vyššího ročníku na základě komisionální zkoušky.
V rámci výuky je zařazována práce v diferencovaných skupinách podle nadání žáka. Pro
nadaného žáka učitel připravuje a zadává školní práci, která odpovídá a rozvíjí úroveň jeho
dovedností v oblasti jeho nadání. Nadaní žáci individuálně nebo skupinově navštěvují
vybrané bloky výuky ve vyšším ročníku, případně jsou vytvářeny skupiny žáků s talentem pro
určitou výukovou oblast.
3.6. Řízení a organizace výuky
Řízení a koordinace práce učitelů
V rámci celé školy učitelé spolupracují na přípravě celoročního celoškolního projektu a
promýšlejí vertikální propojení celé školy. Týmová setkání všech učitelů probíhají formou
pravidelných měsíčních pracovních porad, jejichž výstupem je plán práce na následující měsíc
zveřejňovaný na webu.
1. Učitelé v ročníku společně plánují vyučovací proces a koordinují výuku jednotlivých
vzdělávacích oblastí tak, aby výuka tvořila smysluplný celek. Připravují a realizují ročníkové
projekty.
2. Učitelé využívají vhodné metody a formy práce, do výuky příležitostně zařazují práce dětí
ve skupinách. V rámci vybraných témat nebo projektů může být práce žáků plánována
společně pro více ročníků.
3. Základním plánovacím obdobím činnosti žáků je týden. V rámci každého týdne musí být
do aktivit žáků zařazeny takové cíle a činnosti, které vedou k rozvíjení klíčových kompetencí
žáků přiměřeně věku.
4. Učební plán
4.1.Systém výuky
Výuka pode ŠVP je realizována v 1. – 9. postupovém ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři
vzdělávací období:
15
1. období
2. období
3. období
1.-3. ročník
4.-5. ročník
6.-9. ročník
Základní vyučovací jednotkou je vyučovací hodina (45 min). Rozvrh hodin v týdnu není v
ŠVP chápán jako dogma. Učitelé (zejména na I. stupni ZŠ) si mohou po dohodě s vedením
školy rozvrhnout denní (týdenní) program výuky při zachování časových proporcí
jednotlivých předmětů v týdnu. Výuku lze realizovat i jiným typem vyučovací jednotky (delší
časový úsek než 45 minut) při dodržení zásad hygieny školní práce (přestávky, relaxace atd.)
ŠVP nestanovuje závazně formy a metody výuky, nechává na vyučujících, aby si zvolili
takové, které budou vést k očekávaným výstupům.
4.2. Vzdělávací oblasti, obory a vyučovací předměty
Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP ZŠ orientačně rozdělen do devíti
vzdělávacích oblastí a dále se člení na obsahově blízké obory vzdělávacích oblastí.
Vzdělávací oblasti :
Jazyk a jazyková komunikace – vzdělávací obory: Český jazyk a literatura
Cizí jazyk
Další cizí jazyk
Vyučovací předměty: Český jazyk a literatura, Anglický jazyk, Německý jazyk
Matematika a její aplikace – vzdělávací obor: Matematika a její aplikace, vyučovací
předmět: Matematika
Informační a komunikační technologie
vyučovací předmět: Informatika
Člověk a jeho svět – vzdělávací obor: Člověk a jeho svět
vyučovací předměty: Prvouka, Vlastivěda, Přírodověda
Člověk a společnost – vzdělávací obory: Dějepis, Výchova k občanství, vyučovací
předměty: Dějepis, Výchova k občanství
Člověk a příroda – vzdělávací obory: Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis,
vyučovací předměty: Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis
Umění a kultura – vzdělávací obory: Hudební výchova, Výtvarná výchova
vyučovací předměty: Hudební výchova, Výtvarná výchova
Člověk a zdraví – vzdělávací obory: Výchova ke zdraví, Tělesná výchova
vyučovací předměty: Výchova ke zdraví, Tělesná výchova
Člověk a svět práce – vzdělávací obor: Člověk a svět práce
vyučovací předmět: Člověk a svět práce
Doplňující vzdělávací obory: Dramatická výchova
Volitelné předměty: etika, ochrana přírody životního prostředí, informatika
16
4.3. Učební plán pro I. stupeń
Učební plán
Obsahuje počet hodin jednotlivých předmětů a oblasti v každém ročníku
Vzdělávací
oblast
Zahrnuté obory
1.r.
2.r.
3.r.
4.r.
Jazyk a
jazyková
komunikace
Český jazyk a literatura
9
8
8
6
6
Anglický jazyk
0
0
3
4
4
Matematika a
její aplikace
Informační a
komunikační
technologie
Člověk a
jeho svět
Matematika a její
aplikace
4
4
4
4
4
Informatika
0
0
0
1
1
Člověk a jeho svět
2
3
3
3
3
Výtvarná výchova
1
2
2
2
2
Umění a
kultura
Člověk a
zdraví
Člověk a svět
práce
Doplňující
obor
Rozšiřující
oblast
Celkem
5.r.
3
7
48
1
1
2
20
0
2
2
1
14
4
9
14
Hudební výchova
1
1
1
1
1
5
Tělesná výchova
2
2
2
2
2
Člověk a svět práce
1
1
1
1
1
5
5
Dramatická výchova
0
1
1
0
0
2
2
Volitelný předmět
0
0
0
1
2
3
3
Celkem
20
22
25
25
26
1
10
0
1
118
18
Poznámky k učebnímu plánu pro 1. stupeň:
Disponibilní hodiny 1. stupeň
předmět
ročník
Počet hodin
3+5
2
Anglický jazyk
4+5
2
Informační technologie
4
1
Člověk a jeho svět
2+4
2
Umění a kultura
2+3
2
2+3
2
4+5
3
Celkem
14
Volitelný předmět vychází ze zájmu žáků – je obsahově zaměřen na oblast vztahu k přírodě,
etiku, kulturu apod.
17
4.4. Učební plán pro II. stupeň
Vzdělávací
oblast
Zahrnuté obory
6.r.
7.r.
8.r.
9.r.
Celkem
1
4
4
4
4
Anglický jazyk
4
3
3
3
Německý jazyk
1
3
3
3
Matematika a
její aplikace
Informační a
komunikační
technologie
Matematika a její
aplikace
4
4
4
4
Informatika
2*
2*
1*
1*
6
Člověk a
společnost
Dějepis
2
2
2
2
8
Výchova k občanství
1
1
1
1
4
Fyzika
2
2
2
2
8
Chemie
0
0
2
2
4
Přírodopis
2
1
2
1
6
Zeměpis
2
2
1
2
7
Hudební výchova
1
1
1
1
4
Výtvarná výchova
2
2
1
1
6
Výchova ke zdraví
0
0
1
1
2
Tělesná výchova
2
2
2
2
8
Člověk a svět práce
1
1
1
1
4
2*
2*
1*
1*
6
Celkem
30
30
31
31
Jazyk a
jazyková
komunikace
Člověk a
příroda
Umění a
kultura
Člověk a
zdraví
Člověk a svět
práce
6
1
3
39
1
0
1
6
1
22
16
6
12
25
10
10
4
122
*Žáci si v rámci volitelného předmětu opakovaně vybírají obor informatika, jehož výuka
je dětem blízká.
Zahrnuté obory jsou zároveň vzdělávacími předměty.
18
5. Učební osnovy
5.1. Jazyk a jazyková komunikace
charakteristika vzdělávací oblasti
Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně
vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné
vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazykové vyučování vybavuje žáka takovými
znalostmi a dovednostmi, které mu umožňuji správně vnímat různá jazyková sdělení rozumět
jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznáváni.
Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje ve vzdělávacích
oborech Český jazyk a literatura, Cizí jazyk – Anglický jazyk a další cizí jazyk – Německý
jazyk.
vzdělávací obor: Český jazyk a literatura
vyučovací předmět: Český jazyk a literatura
Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je vyučován ve všech ročnících I. i II. stupně.
Český jazyk a literatura má mezi vyučovacími předměty stěžejní postavení, protože
rozvíjí způsobilosti, které jsou důležité pro vzdělávání ve všech dalších vzdělávacích oborech.
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter, ale
pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy
a Literární výchovy. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně
prolíná.
Je tedy syntézou složky stylistické (zaměřené komunikačně), gramatické
(jazykovědné) a literární (teoretické i historické). Uvedené složky jsou v jednotlivých
ročnících zastoupeny rovnoměrně.
Dovednosti, které si v rámci předmětu žáci osvojují, jsou důležité nejen pro vzdělávání
v mateřském jazyce, ale i pro výuku cizích jazyků. Vzdělávání ve vyučovacím předmětu
Český jazyk a literatura je zaměřeno na rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu,
na porozumění různým druhům mluvených i psaných jazykových projevů, na orientaci
v různých komunikačních situacích. Dále je zaměřeno na vnímání literatury jako specifického
zdroje poznání a prožitků. V neposlední řadě se zabývá prací s různými zdroji informací
(slovníky, encyklopedie, jazykové příručky, bibliografie, internet) pro rozšiřování znalostí a
dovedností potřebných k dalšímu vzdělávání a sebevzdělávání.
Verbální i neverbální komunikace se může vhodně rozvíjet i prostřednictvím dramatické
výchovy.
Cizí jazyk a další cizí jazyk přispívají k chápání a objevování skutečností, které
přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem.
Poskytují živy jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žaků v rámci integrované
Evropy a světa.
Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšeni
mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu
a v budoucím pracovním uplatnění.
Výuka předmětu probíhá většinou ve kmenových třídách nebo dle potřeby v počítačové
učebně, pracují s interaktivní tabulí. Bývá doplněna i o návštěvy knihoven, divadel nebo
muzeí.
19
I. stupeň
Vyučovací předmět Český jazyk je v 1. ročníku dotován devíti hodinami, ve 2. a 3. ročníku
čtyřmi hodinami v 4. a 5. ročníku šesti hodinami.
Na prvním stupni je prvořadým cílem vytvořit žákům vzdělávací nástroje - čtení a psaní,
které jsou nezbytné k ovládnutí základních jazykových jevů, pro dorozumívání v ústní i
písemné podobě. Dále směřujeme k utváření základů rukopisu, k osvojování a rozvíjení
čtenářských schopností a dovedností, k užívání různých zdrojů informací (slovníky,
encyklopedie, katalogy, PC,…) a k rozšiřování znalostí a dovedností potřebných pro další
rozvoj a vývoj
V školním roce 2013/14 začínáme s novou technikou výuky čtení . Metoda
„SFUMATO“- splývavé čtení spadá do oblasti inkluzivního myšlení, tzn. , že v sobě obsahuje
individuální přístup s respektováním věkových zvláštností. Dítě je pozorné, soustředěné a
aktivní zároveň! Při učení technikou splývavého čtení se zabrání dvojitému čtení, dítě čte
plynule a s porozuměním, po stránce fyziologické se tvoří „půda“ pro správné dýchání a
umístění tónu v dutině ústní (všechny metodiky dosud používaly při expozici hlásky
deklamační techniky a vytvářely špatný návyk dechového frázování - lidská řeč je zpívavá!).
Dítě musí projít intonačním vývojem tak, že se naučí tvarovat a barvit hlas při dodržování
hygienických požadavků. Dokonale rozlišuje dlouhé a krátké samohlásky, naučí se pečlivě
vyslovovat. Technický základ a intonační vývoj musí být doplněn o prožitek při učení hlásek
(písmen). Důležitý je právě dramatický prožitek v reálném prostoru! Technika splývavého
čtení rozlišuje dokonale zvukovou a grafickou podobu slova, zdokonaluje vyjadřovací
schopnosti, přináší čtení s porozuměním.
II. stupeň
Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je vyučován s časovou dotací čtyři hodiny týdně
v 6.-9. ročníku. Vzdělávání v předmětu Český jazyk a literatura slouží především
k podchycení a rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku. Žáci se seznámí
s podobami českého jazyka – spisovnou i nespisovnou, různými jazykovými sděleními a typy
textů, zásadami kultivované komunikace ústní i písemné. Prostřednictvím četby poznají
základní literární druhy a žánry. Cílem výuky je dosažení dobré jazykové úrovně, správné
vnímání různých sdělení, užívání vhodných jazykových prostředků dle typu komunikace. Žáci
budou důsledně vedeni k postupnému osvojování jazyka jako prostředku k získávání a
předávání informací a názorů.
Ve výuce na obou stupních budou rozvíjeny zejména tyto klíčové kompetence:
Klíčové kompetence k učení
- žák plynule čte s porozuměním textu, vyhledává a třídí informace, které využívá v
procesu učení, tvůrčích činnostech a v praxi
- umí aplikovat naučená pravidla pravopisu a jejich vzájemnou propojenost v procesu
učení, tvůrčích činnostech a v praktickém životě
Klíčové kompetence k řešení problému
-žák si zkontroluje svoji práci, objevuje chyby a odstraní je. Dokáže obhájit své rozhodnutí
20
-vyhledává informace vhodné k řešení problémů
-aplikuje poznatky z jiných oborů, v reálné situaci volí způsoby řešení podle vlastního
úsudku
Klíčové kompetence komunikativní
-žák se kultivovaně vyjadřuje a rozšiřuje slovní zásobu, nacvičuje prezentování svých
myšlenek a názorů
-využívá aktivní slovní zásoby k výstižnému vyjadřování, k souvislému a kultivovanému
projevu
-správně třídí slovní druhy a vědomě je používá ve vhodných komunikačních situacích
-rozumí i prostředkům nejazykové komunikace
-dorozumívá se kultivovaně, výstižně spisovnou češtinou
Klíčové kompetence sociální a personální
-žák pracuje ve skupině, diskutuje a ochotně spolupracuje. Dodržuje dohodnutá pravidla a
respektuje ostatní
-osvojením kultivovaného projevu podporuje rozvoj své osobnosti a sebedůvěry při
vystupování na veřejnosti
-přispívá k diskusi ve skupině i v celé třídě, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými
při řešení daného úkolu
Klíčové kompetence občanské
-poznává národní a kulturní tradice a chápe jejich význam, zapojuje se aktivně do kulturních
akcí školy a života obce
Klíčové kompetence pracovní
žák dodržuje hygienická pravidla při čtení a psaní, plánuje učení a organizuje své pracovní
místo
Výchovné a vzdělávací strategie :
-u žáků rozvíjíme dovednosti potřebné k osvojení učiva a výuku směřujeme k zvládnutí
jazykových jevů v ústní i písemné podobě
- učitel vede žáky k postupnému vyhledávání, třídění, porovnávání a vzájemnému
propojování informací a jejich prezentaci, klademe důraz na přiměřené používání správné
21
terminologie, vedeme žáky k vyhledávání, zpracování a praktickému využívání informací
získaných z literatury a internetu
- zadáváme úkoly zřetelným a srozumitelným způsobem, s důrazem na možnost více postupů
vedoucích ke správnému řešení
- dáváme důraz na formy práce, při nichž žáci sami hledají možná řešení a sami navrhují
metody k dosažení výsledků, povzbuzujeme žáky ke kritickému myšlení a k obhajobě svých
rozhodnutí
- účelně využíváme skupinové práce vyžadující vzájemnou komunikaci, diskusi a vzájemnou
spolupráci
- vedeme žáky k úctě k tradicím a historickému a kulturnímu dědictví
Cizí jazyk - Anglický jazyk
Vyučovací předmět Anglický jazyk je vyučován ve třetím až devátém ročníku. Jeho
obsahem je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Cizí jazyk a souvisejících
tematických okruhů průřezových témat. Cílem je poskytnout žákům nástroj komunikace při
kontaktu s lidmi z různých částí světa, ale i pro práci s počítačem, internetem atd. Proto
klademe důraz na rozvoj komunikačních dovedností, kterým podřizujeme i výuku gramatické
části vzdělávacího předmětu.
Ve 4., 5. a 6. ročníku je týdenní dotace posílena vždy jednou disponabilní hodinou. Tato
hodina je věnována zejména rozvoji konverzačních dovedností žáků.
I. stupeň
Cílem předmětu anglický jazyk na 1. stupni je poskytnout žákům základ slovní
zásoby a běžných konverzačních frází, na jednoduchých textech budovat čtenářské dovednosti
a na nich pak schopnost psát. Gramatiku učíme teprve tehdy, když jsou příslušné pojmy
zvládnuty v předmětu český jazyk a literatura (např. časování sloves).
II. stupeň
Na druhém stupni pracují žáci ve větší míře s autentickými texty, konverzují spolu
anglicky ve větších celcích. V souvislosti s probíraným zeměpisným a dějepisným učivem se
žáci seznamují s reáliemi anglicky mluvících zemí.
Další cizí jazyk - Německý jazyk
Předmět Německý jazyk naplňuje očekávané výstupu vzdělávacího oboru Další cizí
jazyk RVP ZV. Německý jazyk je vyučován tak, aby logicky navazoval na výuku českého a
anglického jazyka. Vyučovací předmět Německý jazyk je realizován v 6.ročníku jednou a 7.
8. a 9. postupném ročníku vždy s tříhodinovou týdenní dotací.
22
Učitel motivuje žáky (formou krátkých rozhovorů) vyjádřit své myšlenky a přání. Ve
vyučovacím předmětu Anglický jazyk a Německý jazyk využíváme strategie, které
napomáhají k utváření klíčových kompetencí:
 žák chápe důležitost schopnosti komunikovat v cizím jazyce pro další studium i
praktický život,
 umí propojitt probraná témata a jazykové jevy,
 umí samostatně vyhledávat nástroje k odstraňování problémů při komunikaci
v angličtině a v němčině
Kompetence k řešení problémů
 řeší jednoduché problémové situace v cizojazyčném prostředí,
 nebojí se mluvit anglicky, německy s cizím člověkem,
 naučí se opsat obsah myšlenky, chybí-li slovní zásoba.
 rozumí jednoduchému sdělení v cizím jazyku,
 umí v těchto jazycích zformulovat jednoduché myšlenky
 využívá dovednosti osvojené v anglickém a německém jazyku k navázání kontaktu či
vztahu.
 v jednoduchých situacích vyžádá a poskytne pomoc, radu
 dodržuje v anglicky a německy mluvícím prostředí zásady slušného chování,
 spolupracuje v anglicky a německy hovořící skupině na jednoduchém úkolu.
 získá představu o zvycích v anglicky a německy mluvících zemích a porovnávat je se
zvyky našimi,
 umí srovnávat ekologické a environmentální otázky týkající se anglicky a německy
mluvících zemí a České republiky.
 samostatně pracuje s dvojjazyčným a výkladovým slovníkem,
 využívá obou jazyků k získávání informací z různých oblastí.
23
Výchovné a vzdělávací strategie:
Při výuce cizího jazyka učitel motivuje žáky ke každodennímu opakování učiva. Je
kladen důraz na zvládnutí základní slovní zásoby. K ověření látky jsou vhodné různé formy
soutěží jednotlivců nebo skupin. Opakování gramatiky lze provést formou krátkých testů nebo
doplňujících cvičení.
Nová látka je vykládána po malých krocích vždy po ověření zvládnutí předešlého učiva.
Učitel zjišťuje míru znalostí učiva v rozmezí týdenních nebo měsíčních opakovacích testů.
Ve výuce je kladen velký důraz na čtenářskou gramotnost. K tomu se velmi osvědčila
poslechová metoda s následným čtením textu. Ve vyšších ročnících by měli žáci umět
pracovat s neznámým textem - čtení a překlad článků z časopisů nebo novin a k tomu
využívat slovníků nebo překladačů.
Pro zvládnutí slovní zásoby a gramatiky za určité období (1-2 měsíce) žáci mohou
prokázat své znalosti ve školních projektech na zadané téma.
Učitel motivuje žáky (formou krátkých rozhovorů) vyjádřit své myšlenky a přání.
5.2. Matematika a její aplikace
Matematika a její aplikace je v základním vzdělávání založena především na aktivních
činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v
reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě a
umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Pro tuto svoji nezastupitelnou roli se
prolíná celým základním vzděláváním a vytváří předpoklady pro další úspěšné studium.
Žáci si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby
jejich užití.
vzdělávací obor: Matematika a její aplikace
vyučovací předmět: Matematika
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři
tematické okruhy.
V tematickém okruhu „Čísla a početní operace“ na prvním stupni, na který navazuje a
dále ho prohlubuje na druhém stupni tematický okruh Číslo a proměnná, si žáci osvojují
aritmetické operace v jejich třech složkách:
 dovednost provádět operaci
 algoritmické porozuměni (proč je operace prováděná předloženým postupem)
 významové porozuměni (umět operaci propojit s reálnou situací).
Učí se získávat číselné údaje měřením, odhadováním, výpočtem a zaokrouhlováním.
Seznamují se s pojmem proměnná a s její rolí.
V dalším tematickém okruhu „Závislosti, vztahy a práce s daty“ žáci rozpoznávají určité
typy změn a závislostí, které jsou projevem běžných jevů reálného světa. Uvědomují si změny
a závislosti známých jevů, docházejí k pochopení, že změnou může byt růst i pokles a že
změna může mít také nulovou hodnotu. Tyto změny a závislosti žáci analyzují z tabulek,
diagramů a grafů, v jednoduchých případech je konstruují. Zkoumání těchto závislostí
směřuje k pochopení pojmu funkce.
24
V tematickém okruhu „Geometrie v rovině a v prostoru“, žáci určují a znázorňují
geometrické útvary a geometricky modelují reálné situace, hledají
podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytuji všude kolem nás, uvědomují si vzájemné
polohy objektů v rovině (resp. v prostoru), učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, velikost
uhlů, obvod a obsah (resp. povrch a objem), zdokonalovat svůj graficky projev. Zkoumání
tvarů a prostoru vede žáky k
řešení úloh a problémů, které vycházejí z běžných životních situací.
Důležitou součástí matematického vzdělávání jsou „Nestandardní aplikační úlohy a
problémy“, jejichž řešeni může být do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech
školské matematiky, ale při němž je nutné uplatnit logické myšlení. Tyto úlohy by se měly
prolínat všemi tematickými okruhy v průběhu celého základního vzdělávání. Žáci se učí řešit
problémové situace a úlohy z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje,
provádět situační náčrty. Řešeni logických úloh, jejichž obtížnost je závislá na míře rozumové
vyspělosti žaků, posiluje vědomí žáka ve vlastní schopnosti logického uvažování a může
podchytit i ty žáky, kteří jsou v matematice méně úspěšní.
I.stupeň
Vyučovacímu předmětu Matematika je na 1. stupni věnována časová dotace 4 hodiny týdně.
Výuka probíhá v kmenových třídách, k procvičování nejrůznějších úkolů lze využívat
počítačovou učebnu s výukovými programy nebo interaktivní tabule. Využíváme také různé
didaktické hry, počtářské soutěže apod. Ve vyučovacím procesu učitelé používají různé
metody a formy
práce, které vedou ke schopnosti pracovat samostatně, ve dvojici i kooperovat ve skupinách,
podporují jejich schopnost sebekontroly a sebehodnoceni.
II.stupeň
Vyučovací předmět Matematika na 2. stupni navazuje na předmět Matematika na 1. stupni.
Matematice je věnována hodinová dotace 4 hodin v každém ročníku. Předmět rozvíjí
vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě, analyticko-syntetické myšlení, logiku,
tvořivost a schopnost řešit problém. Klademe důraz na samostatnou práci žaků, na řešení
problémů, na práci ve skupinách, ve dvojicích a sebekontrolu.
Žáci na obou stupních si osvojují zejména tyto klíčové kompetence:
 žák se umí přesně a stručně vyjadřovat pomocí matematického jazyka včetně
symboliky
 provádí rozbory a zápisy při řešení úloh a zdokonaluje grafický projev
 rozvíjí si abstraktní a logické myšlení
 věcně a srozumitelně argumentuje
 ověřuje si výsledky své práce
 žák poznává postupy, propojuje je a aplikuje v praxi
25
 učí se rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti a možnosti
 provádí rozbory problémů, odhaduje výsledky
 volí správný postup
 klade otevřené otázky
 plánuje své úkolů a postupů
 pracuje s odbornou literaturou
 dbá na používání správné terminologie a symboliky
 výstižně, souvisle a kultivovaně se vyjadřuje
 pracuje samostatně i v týmu, kdy toleruje názory jiných a vhodně argumentuje.
 srozumitelně a věcně argumentuje
 pomáhá a spolupracuje
 pracuje v týmu
 hodnotí se, vnímá vlastní pokrok
 kriticky myslí nad obsahy sdělen
 učí se hodnotit svoji práci i práci ostatních
 je ohleduplný a taktní
 vnímá složitosti světa
 řekne si o pomoc
 využívá matematické poznatky a dovednosti v praktických činnostech
 vyhledává a kombinuje informace z různých informačních zdrojů, užívá poznatky z
různých předmětů
 správným způsobem užívá vybavení, techniku a pomůcky
 usilujeme o sepětí teorie s praxí
 využíváme názorných pomůcek
 žáka vhodně motivujeme
 docvičujeme učivo na množství nejrůznějších příkladů
26




k hlubšímu procvičení zařazujeme soutěže, kvízy apod.
zpětnou vazbou si průběžně ověřujeme kvalitu vědomostí
vedeme žáky k systematické domácí přípravě
podněcujeme žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů
5.3. Informační a komunikační technologie
Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie (dále jen ICT) umožňuje všem
žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat elementární dovednosti
v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě
informací, tvořivě pracovat s informacemi a využívat je při dalším vzdělávání i v praktickém
životě. Vzdělávací oblast ICT byla zařazena jako povinná součást základního vzdělávání na
I. a II. stupni, už od 4. ročníku.
Zvládnutí výpočetní techniky, zejména rychlého vyhledávání a zpracování potřebných
informací pomocí internetu a jiných digitálních médií, umožňuje
realizovat metodu „učení kdekoliv a kdykoliv“, vede k žádoucímu odlehčení paměti při
současné možnosti využít mnohonásobně většího počtu dat a
informací než dosud, urychluje aktualizaci poznatků a vhodně doplňuje standardní učební
texty a pomůcky.
vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie
vyučovacpředmět: Informatika
Dovednosti získané v tomto vyučovacím předmětu umožňují žákům aplikovat
výpočetní techniku ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání.
Žáci si v rámci vyučovacího předmětu osvojují zejména tyto klíčové kompetence:
 žák vyhledává a třídí informace, systematizuje je a kriticky posuzuje. Umí poznat
souvislosti, propojit je a vyvodit závěry. Získané vědomosti aplikuje v praktickém
životě a nalézá způsoby efektivního učení.
 řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje získané vědomosti, posoudí vlastní pokrok,
zamýšlí se nad radou
 pojmenuje problém, zaměří na něj pozornost, zjistí a vysvětlí příčiny problému, určí
možné následky
 přiměřeně a vhodně hodnotí práci druhých, sebehodnotí se ovládá základní úkony na
PC
27
 žák pracuje samostatně i v týmu, kde se podílí na vytváření společných závěrů
 Kompetence občanské

žáci se podílejí na chodu školy (žákovský parlament)
 aktivně vyhledává z různých zdrojů informace, kterými doplňuje a zpestřuje výklad
učitele
ve výuce se prioritně zaměřujeme na „aktivní“ dovednosti a učivo používáme jako prostředek
k jejich získání. Zadáváme dětem zajímavé domácí úkoly (projekty). Vytvářením praktických
problémových úloh a situací učíme žáky prakticky problémy řešit a své řešení obhajovat.
Vedeme žáky k tomu, aby uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat informace
ze všech možných zdrojů, vedeme je k otevřené, všestranné a účinné komunikaci.
Podporujeme přátelskou komunikaci mezi žáky z různých tříd, ročníků, věkových kategorií,
podporujeme vzájemnou pomoc žáků. Zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního
běžného života, kvalitně odvedenou práci vždy pochválíme - tím vedeme žáky k pozitivnímu
vztahu k práci
5.4. Člověk a jeho svět
Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je
koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato oblast se zabývá tématy týkající
se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví, bezpečí a dalších
témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický
život.
Na základě poznání sebe, svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci učí
vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho
přednostem i problémům (včetně situací ohrožení), učí se vnímat současnost jako výsledek
minulosti a východisko do budoucnosti. Při osvojování poznatků a dovedností ve vzdělávací
oblasti Člověk a jeho svět se žáci učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat
na myšlenky, názory a podněty jiných.
Propojení této vzdělávací oblasti s reálným životem a s praktickou zkušeností žáků se
stává velkou pomocí i ve zvládání nových životních situací i nové role školáka, pomáhá jim
při nalézání jejich postavení mezi vrstevníky a při upevňování pracovních i režimových
návyků.
vzdělávací obor: Člověk a jeho svět
vyučovací předměty: Prvouka, Vlastivěda, Přírodověda
28
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je členěn do pěti tematických
okruhů: Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas, Rozmanitost přírody, Člověk a jeho
zdraví, Dopravní výchova
Prvouka (1., 2. a 3. ročník)
Žáci si v tomto vyučovacím předmětu rozvíjejí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti
získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Učí se vnímat lidi a vztahy mezi
nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů,
soustředěně je pozorovat a přemýšlet o nich. Na základě poznáni sebe a svých potřeb a
porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět
soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům.
Podmínkou úspěšného vzdělávání v dané oblasti je vlastní prožitek žáků vycházející z
konkrétních nebo modelových situací při osvojování potřebných
dovedností, způsobů jednáni a rozhodování. K tomu významně přispívá i osobní příklad
učitelů. Propojení této vzdělávací oblasti s reálným životem a s
praktickou zkušenosti žaků se stává velkou pomoci i ve zvládání nových životních situací i
nové role školáka, pomáhá jim při nalézáni jejich postavení mezi vrstevníky a při upevňování
pracovních i režimových návyků.
Ve výuce se vzdělávací obsah jednotlivých okruhů vzájemně prolíná.
Vlastivěda ( 4. a 5.ročník)
je rozdělena na zeměpisnou a dějepisnou část. V zeměpisné části pracují žáci s mapou ČR, učí
se o naší zemi a jejím začlenění do Evropy, získávají základní poznatky o Evropě a
jednotlivých státech. V dějepisné části se seznamují s nejdůležitějšími okamžiky v historii
naší země.
Přírodověda ( 4. a 5. ročník)
je rozdělena do dvou tematických okruhů: Živá příroda
Neživá příroda
V těchto okruzích poznávají žáci Zemi jako planetu Sluneční soustavy, kde vznikl a rozvíjí se
život, velkou rozmanitost a proměnlivost živé a neživé přírody naší vlasti. Jsou vedeni k
tomu, aby si uvědomili, že Země a život na ni tvoři jeden nedílný celek, ve kterém jsou
všechny hlavní děje ve vzájemném souladu a rovnováze, kterou může člověk snadno narušit a
velmi obtížně obnovovat.
Ve výuce klademe důraz na rozvoj těchto klíčových kompetencí:
 používá slovník, encyklopedii, mapu, internet, získané informace třídí na základě
pochopení
 porovnává nové informace se známými daty z různých předmětů a z běžného života,
věří svému úsudku
 řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje získané vědomosti, posoudí vlastní pokrok,
zamýšlí se nad radou
29
 je zodpovědný za své učení, reálně odhaduje své možnosti, věří svému úsudku
 nachází souvislosti mezi vzhledem přírody a činností člověka
 pojmenuje problém, zaměří na něj pozornost, zjistí a vysvětlí příčiny problému,
určí možné následky

vhodnými dotazy se ujistí, zda problémovou situaci pochopil,uvede alespoň
jeden způsob řešení

prezentuje své řešení, pochválí cizí řešení

přebírá zodpovědnost za řešení problému

vytváří si pohled na přírodu a společnost
 vlastními slovy správně formuluje obsah sdělení v rámci probíraných témat
 respektuje pravidla etiky při komunikaci
 upřesňuje svá tvrzení, když vidí, že nebyl pochopen
 ovládá základní úkony na PC
 utváří si představu o sobě samém, cení si vlastního těla, zná a oceňuje vlastní
hodnoty
 respektuje stanovená pravidla, počítá s důsledky svého chování, dokáže se
vyrovnat s neúspěchem, ovládá návaly vzteku a hněvu
 přiměřeně reaguje na poznámky spolužáků, porovnává výkony, ohleduplně
hodnotí práci, postoje
 uplatňuje znalosti a dovednosti ve skupině a ve spolupráci s učitelem se snaží jimi
řídit mezi žáky a mezi žáky a učiteli
 pro svoji činnost volí vhodný materiál a hospodárně s ním zachází
 pracuje podle slovního návodu či předlohy, ve skupině se dělí o pomůcky i
materiál
30
 volí vhodné pracovní postupy
Výchovné a vzdělávací strategie
 umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty;
 ve výuce zřetelně rozlišujeme základní (nezbytné, klíčové, kmenové) učivo a
učivo rozšiřující (doplňující)
 umožňujeme žákovi pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a
vyvozovat závěry
 umožňujeme žákům vytvářet hypotézy, pozorovat různé jevy, hledat pro ně
vysvětlení, provádět pokusy, ověřit výsledek řešení a zvážit jeho uplatnění v praxi;
 nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více
vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské
činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení;
 podněcujeme žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů
 vytvářením praktických problémových úloh a situací učíme žáky prakticky
problémy řešit a své řešení obhajovat

podporujeme týmovou spolupráci při řešení problémů

klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování;
 učíme žáky publikovat a prezentovat své názory a myšlenky (školní časopis,
místní tisk, web, prezentace apod.).

žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná
práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh);
 vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i
tvorbu výstupů (časopis, webová stránka, prezentace, ...);

uplatňujeme ve výuce brainstorming, brainpooling, simulace, hraní rolí;

od prvního ročníku zařazujeme do výuky práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla
kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci;

vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení
rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za
splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola);
31

výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní
rolí) - využíváno je prožitkové vyučování;
 učíme žáky k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky a
mezi žáky a učiteli

zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života;
 vychováváme žáky jako osobnosti, plnící si své povinnosti, uplatňující svá práva a
respektující práva druhých , zodpovědné za svůj život, své zdraví a za své životní
prostředí, schopné a ochotné účinně pomoci v různých situacích
 kvalitně odvedenou práci vždy pochválíme - tím vedeme žáky k pozitivnímu
vztahu k práci.
5.5. Člověk a společnost
Vzdělávací oblast Člověk a společnost má nezastupitelnou roli v přípravě žáků na
občanský život. Svým obsahem navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. Seznamuje
žáky s historií našeho národa v kontextu s významnými událostmi světových dějin a učí je
poznávat a vážit si hodnot kulturního dědictví. Objasňuje principy existence a fungování
demokratické společnosti. Utváří a rozvíjí osobnost žáků po stránce mravní a estetické,
formuje jejich vnitřní postoje k důležitým oblastem lidského života a pomáhá jim orientovat
se v mezilidských vztazích.
Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost se u žáků formují sociální dovednosti a postoje
důležité v občanském životě. Součástí vzdělávání je prevence rasistických, xenofobních a
extremistických postojů, výchova k toleranci, respektování lidských práv a k prosazování
rovnoprávnosti mužů a žen, výchova k úctě a ochraně přírodního prostředí a kulturních
hodnot.
vzdělávací obor: Dějepis
vyučovací předmět: Dějepis
Vyučovací předmět Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti.
Důležité je poznávání dějů, skutků a jevů, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj
společnosti. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20. století. Žáci jsou vedeni k poznání,
že historie není jen uzavřenou minulostí, ale prostřednictvím minulosti se lépe pochopí
přítomnost. Obecné historické problémy jsou konkretizovány prostřednictvím zařazování
kapitol dějin regionu i dějin místních. Ve výuce směřujeme k tomu, aby žáci poznali dějinné,
sociální a kulturně historické aspekty života lidí.
Žáci si osvojují zejména tyto klíčové kompetence:
Kompetence k učení:
 třídí a hodnotí geografické informace a vyhledává data v příslušných zdrojích
32
 získané poznatky propojuje se znalostmi z dalších vzdělávacích oblastí
 hledá řešení otázek a adekvátních odpovědí
 ověřuje správnost v řešení problému
 vytváří vlastní názor
 využívá dostupné informační a komunikační prostředky
 vyjadřuje myšlenky a názory v logicky postupných krocích
 spolupracuje při skupinové práci, vytváří pozitivní vztah k práci
 má odpovědný přistup i k práci druhých, zodpovídá za výsledky, diskutuje
 respektuje kulturní a historické dědictví
 má pozitivní vztah k uměleckým dílům a kulturním památkám
 respektuje rovnoprávnost všech lidí
 vyjadřuje demokratické přístupy v řešení společenských problémů
 dodržuje vymezená pravidla
 plní povinnosti a závazky
 využívá své znalosti v běžné praxi
vzdělávací obor: Výchova k občanství
vyučovací předmět: Výchova k občanství
Vyučovací předmět Výchova k občanství integruje i vzdělávací obsah vzdělávacího
oboru Rodinná výchova. Výuka probíhá v kmenových třídách a je pro ni kromě učebnic a
ostatních didaktických materiálů (ICT) využívána také interaktivní tabule a denní tisk.
Předmět rozvíjí občanské a právní vědomí a motivuje žáky k aktivnímu životu
v demokratické společnosti. Seznamuje je dále se škodlivými jevy, jako je rasismus,
xenofobie, terorismus, potlačování lidských práv. Vede je k úctě k přírodnímu a kulturnímu
bohatství našeho národa. Součástí výuky jsou aktuality na politické nebo ekonomické téma a
referáty či projekty k důležitým událostem v historii naší země a ke státním svátkům a
tradicím.
V předmětu budou rozvíjeny zejména tyto klíčové kompetence:
 vyhledává informace a třídí je
 rozlišuje podstatné od méně podstatného
 užívá patřičnou terminologii
 vyhledává paralely mezi minulými a současnými událostmi a kriticky porovnává
podobné i odlišné jevy v současnosti a minulosti
 přemýšlí o současných jevech a jejich příčinách
33
 učí se formulovat a vyjadřovat vlastní myšlenky a názory
 rozumí různým typům textů a záznamů včetně obrazových a filmových záznamů a
kriticky je hodnotí
 umí spolupracovat ve skupině
 respektuje názory druhého včetně názorů odlišných
 zapojí se do diskuse
 respektuje kulturní a historické dědictví
 má pozitivní vztah k uměleckým dílům a kulturním památkám
 chápe a respektuje společenské a etické normy
 pociťuje občanskou zodpovědnost za zachování přírodního prostředí a udržitelného
života
 využívat získaných znalostí v praxi
Výchovné a vzdělávací strategie pro vyučovací předměty Dějepis a Výchova k občanství:
Žáci mohou pracovat ve skupinách, společně diskutují o určitém problému. V jednotlivých
skupinách si mohou připravit pro ostatní spolužáky referáty, při nichž čerpají z literatury či
jiných zdrojů.
Učitel může při výkladu nastínit danou látku jako problém. Lze uplatnit v rámci celé třídy či
ve skupinách. Žáci mohou dostat za úkol hájit proti sobě opačné teze.
Učitel vychází z určitých znalostí žáků. Lze dobře uplatnit např. při výkladu dějin umění –
hlavně u architektury, při výkladu týkajícího se každodennosti, dopravy, vynálezů atd.
Dějepis i Výchova k občanství jsou předměty, ve kterých je velmi vhodné zadávat žákům
referáty. Učitel by měl žákovi poradit s prameny a se zpracováním. Je dobré používat rovněž
počítačové prezentace.
Lze také zvolit krátkodobější či celoroční projekty. Velmi vhodné je věnovat se v rámci
projektů lokální historii, kterou učebnice nepostihují a která může být pro žáky zajímavá. Při
projektech je uplatňován mezipředmětový přístup.
5.6. Člověk a příroda
Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním
přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a
jejich zákonitostem.
V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož
součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je
34
založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav i
člověka, včetně možných ohrožení plynoucích z přírodních procesů, z lidské činnosti a zásahů
člověka do přírody.
Vzdělávacími obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda jsou Fyzika, Chemie,
Přírodopis a Zeměpis .
Ve výše zmíněných vzdělávacích oborech žáci postupně poznávají složitost a
mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností,
především pak závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav
životního prostředí a na lidské zdraví.
Komplexní pohled na vztah mezi člověkem a přírodou, jehož významnou součástí je i
uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka, utváří – spolu s fyzikálním,
chemickým a přírodopisným vzděláváním – také vzdělávání zeměpisné, které navíc umožňuje
žákům postupně odhalovat souvislosti přírodních podmínek a života lidí i jejich společenství
v blízkém okolí, v regionech, na celém území ČR, v Evropě i ve světě.
vzdělávací obor: Fyzika
vyučovací předmět: Fyzika
Předmět se zaměřuje na zdůraznění souvislosti mezi fyzikálními zákony, jevy, či vztahy a
skutečnosti, kterou žáci běžně pozoruji v přírodě a technice.
Spolu s chemii a přírodopisem formuje žákovu představu o správne ochraně životního
prostředí, efektivního nakládáni s přírodními zdroji za využiti
fyzikálních vědomostí. Vytváří soubor vědomostí o významných technologických postupech,
které lidstvo využívá. Ve vyučovacím procesu využíváme skupinové a projektové formy i
práci frontální. Klademe důraz na samostatnou práci žaků, na řešení problémů, na práci ve
skupinách , ve dvojicích a sebekontrolu.
vzdělávací obor: Chemie
vyučovací předmět: Chemie
Chemie zdůrazňuje zvláště vytvoření uceleného systému vědomostí o přírodě, resp. o vztahu
člověka k přírodě, její ochraně. Vytváří souhrn vědomostí o využití chemických látek v
běžném životě tak, aby nedocházelo
k možnosti ohrožení zdraví nebo poškození životního prostředí. Spolu s fyzikou a
přírodopisem umožňuje vytvoření základny dovedností pro přírodovědné
experimenty a pozorováni a to hlavně při řešeni praktických problémů.
Výuka chemie se zaměřuje na:
- vytvoření souboru základních chemických pojmů, které žák aktivně a ve správných
souvislostech používá
- vytvoření souboru podstatných informací o chemických prvcích, látkách a směsích a jejich
reakcích s využitím jednoduchých pokusů
- vytvoření souboru vědomostí a dovedností manipulace s chemickými látkami s ohledem na
zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zásady
první pomoci s vybranými chemickými látkami
- vytvořeni potřeby objevovat a vysvětlovat chemické jevy
35
V předmětech Fyzika a Chemie budou rozvíjeny zejména tyto klíčové kompetence:
 osvojení si obecně užívané terminologie, symboliky, značek a vzorců
 žák vyhledává a třídí informace a systematizuje je, informace propojuje a vyvozuje
závěr rozlišením podstatného od dílčího, nalézá způsoby efektivního učení
 v zadání slovních a logických úloh vyhledává relevantní údaje,
 poznává smysl osvojovaných postupů pro běžný život,
 vytváří si komplexní pohled na matematické a přírodní vědy,
 v týmu i samostatně experimentuje a porovnává dosažené výsledky.
 chápe význam kontroly dosažených výsledků experimentem (zkouškou),
 hledá vlastní postup při řešení problémů,
 získává informace, které jsou potřebné k dosažení cíle,
 vyjadřuje závěry na základě ověřených výsledků a umí je obhajovat.
 je schopen matematizovat daný problém,
 je schopen formulace svých myšlenek a závěrů v logickém sledu, obhajoba vlastního
názoru a schopnost naslouchat názoru druhých
 při společné práci komunikuje způsobem, který umožní kvalitní spolupráci a tak i
dosažení společného cíle.
 samostatným řešením přiměřeně náročných úkolů dosahovat pocitu sebeuspokojení a
sebeúcty,
 spoluvytvářet a dodržovat pravidla pro práci skupiny i samostatnou práci a dodržovat
je.
 chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy a pohlížet na ně
komplexně,
 aplikuje získané poznatky chemie s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví a majetku
36
 poskytuje podle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových
situacích,
 naučí se správně a bezpečně používat laboratorní vybavení a další potřeby a udržovat
je v pořádku, tak aby byla zajištěna jejich funkčnost
 výsledky experimentu umí zpracovat početně i graficky
 dodržuje pravidla hygieny a bezpečnosti práce.
V předmětech Fyzika a Chemie jsou pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívány
zejména tyto strategie:
 žáci jsou vedeni ke správnému používání odborných termínů, symbolů a značek k
systematickému pozorování jako základu zjišťování vlastností látek, fyzikálních
zákonů a fyzikální dějů
 z vlastní povahy předmětu (již vybudovaný systém) vést žáky k postupnému budování
systému a zapracování nových poznatků do již budovaného systému
 při výkladu postupovat od jednoduchého ke složitému
 používat modelu (skládání sil, stavba atomu, jednoduché stroje... ) a zobecnění
poznaného v praktickém životě
 vést žáky k využití informací získaných z internetu, počítačových programů a
filmových dokumentů
 postupně vybavovat sbírky fyzikálního kabinetu s ohledem na demonstrační pokusy
 předkládat žákům problémové situace v souvislosti s učivem
 vést žáky k nalézání příkladů fyzikálních jevů z praxe a k jejich objasnění
 klást důraz na aplikaci poznatků v praxi
 vyžadovat kontrolu a sebekontrolu žáka, vést jej k sebehodnocení
 vést žáky k pochopení základních ekologických souvislostí a problémů, respektování
požadavků na kvalitní životní prostředí
 vyžadovat dodržování pravidel a povinností z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví
druhých a ochrany životního prostředí
 zadávat úkoly tak, aby žáci byli schopni využít získaných poznatků v běžné praxi
 vést žáky k bezpečnému a účinnému používání materiálů, nástrojů a vybavení
37
 vést žáky k zodpovědnosti za výsledky své práce
vzdělávací obor: Přírodopis
vyučovací předmět: Přírodopis
Vyučovací předmět Přírodopis navazuje na předmět Přírodověda na I. stupni. Při výuce
přírodopisu využíváme interaktivních tabulí, výukových programů, DVD ukázek i příspěvků
z internetu. Při laboratorních cvičeních žáci používají mikroskopy, pracuji s lupou. Během
výuky žáci i učitel používají všechny dostupné vyučovací pomůcky (vycpaniny, plakáty,
sbírky minerálů…) i
referáty žáků. Vyučování bývá doplněno příležitostními exkurzemi, výstavami či vycházkou.
Vzdělávání ve vyučovacím předmětu přírodopis:
- směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o přírodu a přírodniny
- poskytuje žakům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům
- umožňuje poznat přírodu jako systém, jehož součástí jsou vzájemně propojeny, působí na
sebe a ovlivňují se
- podporuje vytváření otevřeného myšlení, kritického myšlení a logického uvažování
- učí aplikovat přírodovědné poznatky v praktickém životě
- vede k chápání podstatných souvislostí mezi stavem přírody a lidskou činností, závislosti
člověka na přírodních zdrojích
- seznamuje žáka se stavbou živých organismů
Při výuce je kladen důraz na frontální výuku s demonstračními pomůckami, skupinovou práci.
K preferovaným organizačním formám výuky patří i přírodovědné vycházky do okolí školy,
exkurze do zoologických a botanických zahrad nebo zemědělských objektů. V rámci
průřezových témat v enviromentální výchově jsou v tomto předmětu organizovány přednášky
s odborníky z různých oborů spojených s výukou přírodopisu. Obsah výuky na 2. stupni je
členěn na nauku o Zemi a vesmíru, zoologii, botaniku, biologii člověka a nauku o neživé
přírodě. Přírodopis by měl žáky vést k přirozenému zájmu o svět kolem nás a k zájmu o řešení
ekologických problémů.
Výuka směřuje k vytváření těchto základních klíčových kompetencí:
 vyhledává, třídí a propojuje informace, používá odbornou terminologii
 samostatně pozoruje a porovnává získané informace
 nalézá souvislosti, vnímá vztahy a zákonitosti
 získává informace z různých zdrojů
 navrhuje řešení, dochází k závěrům a vyhodnocuje získaná fakta
 učí se rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti, sebekontrolu, systematičnost, vytrvalost a
přesnost
 pracuje ve skupině, která je založena na komunikaci mezi žáky, respektuje názory
druhých, formuluje své myšlenky v písemné i mluvené formě
38
 obhajuje a vyjádřuje svůj vlastní názor,
 učí se pracovat ve skupině, dvojici, týmu
 je schopen pomoci a poradit
 je veden k tomu, aby respektoval názory a myšlenky druhých
 žák dodržuje práva a povinnosti v souvislosti s ochranou životního prostředí, ochranou
vlastního zdraví i zdraví druhých
 učí se hodnotit svoji práci a práci ostatních
 učí se být flexibilní, nalézat nová řešeni
 žák dodržuje bezpečnostní a hygienická pravidla při práci s mikroskopickými
preparáty a s živými přírodninami
 žák má možnost si práci sám organizovat, navrhnout postup a časový rozvrh
Výuka by měla být chápána jako motivace žáka k otevřenému myšlení a logickému
uvažování v otázkách udržení přírodní rovnováhy jako základního problému pro udržení
existence života na Zemi. V tomto předmětu je žák veden k získávání základních
biologických informací k orientaci v přirozených systémech organismů a k aplikaci
teoretických poznatků při řešení životních situací. Učitel vede žáky, aby získávali nové
poznatky z odborných časopisů, knih, statistik, z televizních pořadů, ze zdrojů na internetu
apod. Žák by se měl naučit s pomocí přírodovědných atlasů poznávat základní biologické
objekty. Učitel musí žákovi objasnit spojitost přírodopisu s ostatními vyučovacími předměty zeměpis, fyzika, výchova ke zdraví. Ve vyučovacích hodinách by měl učitel dát prostor k
diskuzím mezi žáky k probíraným tématům. Žáci by měli být vedeni k samostatné prezentaci
svých projektů anebo referátů před třídou.
vzdělávací obor: Zeměpis
vyučovací předmět: Zeměpis
Stejně jako geografie v systému vědních oborů má také školní zeměpis nezastupitelné
předpoklady zajišťovat propojení přírodních, společenskovědních, technických a dalších
poznatků souvisejících s prostředím, s prostorem a časem. Integrační a zároveň integrující
úloha zeměpisu (geografie) ve školním vzdělávání má svůj význam především v rozvoji a
formování environmentální výchovy.
Školní zeměpis supluje často i poznatky a základy těch vědních oborů, na které již ve
škole není speciální místo (geologie, etnografie, meteorologie, klimatologie, sociologie,
ekonomika atd.). S dalšími vyučovacími předměty (přírodopis, dějepis, občanská výchova,
fyzika, chemie) v řadě témat úzce integruje.
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Zeměpis je rozdělen na jednotlivé složky. Těchto
částí je 6 a jsou to: Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie, Přírodní obraz
Země, Regiony světa, Společenské a hospodářské prostředí, Životní prostředí, Česká
republika.
39
Ve výuce budou rozvíjeny zejména tyto klíčové kompetence:
 žák vyhledává a třídí informace, systematizuje je a kriticky posuzuje.

umí poznat souvislosti, propojit je a vyvodit závěry

získané vědomosti aplikuje v praktickém životě a nalézá způsoby efektivního učení
 zapojuje se do projektů, kde týmově řeší různé problémy.
 v rámci svých možností vyvozuje nové poznatky, využívá různé informační zdroje.
komunikačních situacích, učí se argumentovat a vhodnou formou obhajovat vlastní
názor a naslouchat druhým.
komunikačních situacích, učí se argumentovat a vhodnou formou obhajovat vlastní
názor a naslouchat druhým.
 ve výuce se zaměřujeme prioritně na „aktivní“ dovednosti, učivo používáme jako
prostředek k jejich získání.
 ve výuce zřetelně rozlišujeme základní (nezbytné, klíčové, kmenové) učivo a učivo
rozšiřující (doplňující).
 nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích
předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i
více přístupů k vyřešení;
 žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná
práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh

vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i
40

žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná
práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh);

vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i
 vedeme žáky k otevřené, všestranné a účinné komunikaci
 žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná
práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh).
5.7.Umění a kultura
Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznáváni
světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence – umění a kulturu. Kulturu, jako
procesy i výsledky duchovní činnosti, i jako neoddělitelnou součást každodenního života
(kultura chováni, oblékání, cestování, práce). Umění, jako proces specifického poznání a
dorozumívání.
Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým
účinkem. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního charakteru,
vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp.
V etapě základního vzdělávání je oblast Umění a kultura zastoupena vzdělávacími obory
Hudební výchova a Výtvarná výchova.
Na I. stupni se žáci seznamují s výrazovými prostředky a s jazykem hudebního a
výtvarného umění, ale také umění dramatického a literárního. Poznávají zákonitosti tvorby,
seznamují se s vybranými uměleckými díly, učí se je vzhledem ke svým zkušenostem chápat
a výpovědi sdělované uměleckým dílem rozpoznávat a interpretovat.
S přechodem na II. stupeň se otevírá cesta širšímu nazírání na kulturu a umění.
Připomínají se historické souvislosti a společenské kontexty ovlivňující umění a kulturu.
Inspiraci k činnostem se stávají také díla literární a dramatická (divadlo, film) i tvorba
multimediální.
vzdělávací obor: Hudební výchova
vyučovací předmět: Hudební výchova
Vzdělávací obsah je rozdělen do čtyř oblastí:
- vokální – práce s hlasem, kultivace pěveckého a mluveného projevu
- instrumentální – hra na hudební nástroje
- hudebně pohybová – ztvárnění hudby pohybem, tancem, gesty
- poslechová č – aktivní vnímání hudby, poznávání žánrů, stylů apod.
41
Žáci pracují ve třídě s audiovizuální technikou, za pomoci různých forem a s využití
dostupných vyučovacích pomůcek.
Žáci si osvojují tyto klíčové kompetence:
Klíčové kompetence k učení
- žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky
Klíčové kompetence k řešení problému
- rozlišuje tóny a rozpoznává tempové a dynamické změny znějící hudby
Klíčové kompetence komunikativní
- zvládá rytmizaci a melodizaci a improvizaci jednoduchých textů
Klíčové kompetence sociální a personální
- žák se učí vzájemnému naslouchání a bere ohled na druhé
Klíčové kompetence občanské
- žák se kriticky zamýšlí nad obsahy hudebních děl
Klíčové kompetence pracovní
- využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře a tanečním pohybem vyjadřuje
náladu.
Do výuky zařazujeme skupinovou práci a práci ve dvojicích při přípravě a realizaci hudebního
objektu. Vedeme diskuse o poslouchaných skladbách a o oblíbených interpretech.
Realizujeme projekty vycházející z místních tradic a zvyků. Vytváříme prostor pro žákovské
referáty a prezentace a tím dáváme žákům možnost vyjadřovat vlastní soudy a preference.
vzdělávací obor: Výtvarná výchova
vyučovací předmět: Výtvarná výchova
Výtvarná výchova umožňuje žákům poznávat okolní svět i svůj vnitřní svět prostřednictvím
výtvarných činností a postupně se utvářejícího výtvarného myšlení. Žáci se učí rozumět
výtvarnému umění a jeho významům. Učí se poznávat výtvarnou kulturu v širším slova
smyslu jako nedílnou součást našeho života a bohatství společnosti. Toto poznávání je
zaměřeno na schopnosti žáků umět citlivě vnímat svět kolem sebe, prožívat jej, objevovat v
něm estetické hodnoty a také je chránit. Žákům umožňuje tento předmět aby si prakticky
osvojovali potřebné výtvarné dovednosti a techniky a přirozeně rozvíjeli vlastní výtvarné
vyjádření.
Výtvarná výchova je do výuky zařazena na obou stupních ZŠ jako samostatný předmět.
Předmět si klade za cíl vést žáky k ochraně a hledání krásy v sobě i kolem sebe. Směřuje
k chápání tradic, kritickému přístupu ke skutečnosti, nabízí osobní postoje a osobní
objevování. Sleduje smysl a podstatu tvůrčí činnosti. Ukazuje na podstatu tvorby: dozvědět se
něco o sobě, překonat sama sebe, přiblížit se tomu, co nás přesahuje.
Postupy umělecké tvorby jsou blízké projektovým pracovním postupům, tedy tvořivé
činnosti (příprava, zrání, inspirace, vypracování, sebereflexe, korekce). Jde o cestu
k objevování projevů autonomie, tělesné i duševní pohody, vnímání prožitku.
42
Výuka směřuje k utváření těchto klíčových kompetencí:
 prostřednictvím vlastní tvorby žák získává vědomosti, dovednosti a návyky, vedoucí
později ke vnímání umění popřípadě k jeho dalším výtvarným aktivitám
 vnímá umění a kulturu jako jeden ze způsobů poznávání světa
 aktivním osvojováním různých výtvarných technik rozvíjí svoji tvořivost
 vnímá umělecké slohy a díla v jejich historickém kontextu.
 vedení žáků k tomu, aby vyhledávali vazby mezi druhy umění a uměleckými žánry na
základě podobnosti jejich znaků a témat, která jsou jimi zpracovávána,
 otevírání před žáky možnosti volby vhodných výtvarných vyjadřovacích prostředků,
 kritické myšlení při posuzování uměleckého díla i vlastní tvorby.
 přistupuje k umění a kultuře jako ke způsobu dorozumívání,
 vede dialog z dojmů z uměleckého díla.
 má potřebu pobytu v estetickém prostředí,
 žák zná, přiměřeně svému věku, významná výtvarná díla jejich autory
 uvědomuje si potřebu návštěv výstav výtvarných prací
 osvojí si výtvarné techniky, pracovní postupy a nástroje .
 zařazování různých technik, materiálů a postupů (kresba, malba, grafika,
keramika)
 zdůraznění společných a rozdílných prvků různých druhů výtvarného umění
(vyváženost, kompozice …)
 především v kresbě vést žáky k postupu od celku k detailu
 tematická práce i práce podle předlohy
 prací s uměleckým dílem vést žáky k vnímání estetična a k zájmu o výtvarné umění
43
 rozborem uměleckých slohů vést žáky k chápání umění v společenském, historickém i
regionálním kontextu
5.8. Člověk a zdraví
Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro pozitivní ovlivňování
zdraví, s nimiž se žáci seznamují, učí se je využívat a aplikovat ve svém životě. Vzdělávání v
této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali sami sebe jako živé
bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, způsob jeho ochrany i hloubku problémů spojených
s nemocí či jiným poškozením zdraví. Žáci se seznamují s různými riziky, která ohrožují
zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování
(rozhodování), které vedou k zachování či posílení zdraví, a získávají potřebnou míru
odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Jde tedy z velké části o poznávání zásadních
životních hodnot.
Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem žáků ve
vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova, do níž je zahrnuta i Zdravotní
tělesná výchova.
vzdělávací obor: Výchova ke zdraví (pouze na II. stupni)
vyučovací předmět: Výchova ke zdraví (pouze na II.stupni)
Předmět Výchova ke zdraví je vyučován v 8. a 9 třídě s časovou dotací 1 hodiny týdně.
Výuka probíhá v kmenových třídách. Výchova ke zdraví vybavuje žáka znalostmi a
dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života a zdravý životní styl. Zaměřuje
se na utváření pozitivních postojů ke svému zdraví, rozvíjí vědomí o kvalitách lidského života
a podporuje přijetí zásad zdravé výživy. Dále se zaměřuje na prevenci patologických jevů,
užívání psychotropních a návykových látek a gamblerství. Žáci se seznamují se zásadami
tělesného a duševního zdraví a upevňují si návyky poskytovat základy první pomoci.
Získávají orientaci v základních otázkách sexuality a uplatňování odpovědného sexuálního
chování. Učí žáky respektovat morální principy a pravidla společenského soužití i přebírat
odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i s důsledky.
Žáci si osvojují tyto klíčové kompetence:
 žák umí kriticky zhodnotit výsledky svého učení a diskutuje o nich
 získané výsledky samostatným pozorováním porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje
z nich závěry pro využití v budoucnosti
 žák vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni
 rozpoznává a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách
 volí vhodné způsoby řešení
 samostatně řeší problémy
 využívá vlastního úsudku a zkušeností, promyslí a naplánuje způsoby řešení problémů
44
 žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu
 naslouchá názorům a promluvám druhých lidí
 využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou
komunikaci s okolním světem
 žák přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy
 účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel
práce v týmu
 přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy
 vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a
samostatný rozvoj
 žák respektuje přesvědčení a názory druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot
 rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou
pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a
zdraví člověka
 žák využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v
zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost
Učitel vede žáky k plánování a řízení vlastního učení, hledání efektivních způsobů učení
a motivuje je k další práci. Vedeme žáky k samostatnosti, tvořivosti a k vyhledávání a třídění
informací. Zařazujeme projektovou práci, besedy, soutěže. Učitel seznamuje žáky s kulturou,
zvyky a tradicemi v jiných zemích, navozuje situace, ve kterých se žáci mohou prosadit jako
aktivní občané. Posilujeme u žáků uvědomění si vlastní hodnoty a vážení si lidského života a
zdraví
vzdělávací obor:Tělesná výchova
vyučovací předmět: Tělesná výchova
Předmět je zařazen jako povinný na I.stupni s časovou dotací 2 hodiny týdně a v šestém až
dévátém ročníku také s časovou dotací 2 hodiny týdně. Výuka na II.stupni probíhá odděleně
pro dívky a kluky v místní sokolovně v přírodním prostředí. Pro žáky II.stupně je organizován
lyžařský kurz.
Vzdělávací obor Tělesná výchova jako součást komplexnějšího vzdělávání žáků
v problematice zdraví směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a
zájmů, na druhé straně k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou
zdatnost, duševní a sociální pohodu. Předpokladem pro osvojování pohybových dovedností je
v základním vzdělávání žákův prožitek z pohybu a z komunikace při pohybu, dobře zvládnutá
dovednost pak zpětně kvalitu jeho prožitku umocňuje. V tělesné výchově je velmi důležité
motivační hodnocení žáků, které vychází ze somatotypu žáka a je postaveno na posuzování
45
osobních výkonů každého jednotlivce a jejich zlepšování – bez paušálního porovnávání žáků
podle výkonových norem (tabulky, grafy aj.), které neberou v úvahu růstové a genetické
předpoklady a aktuální zdravotní stav žáků.
Charakteristické pro pohybové vzdělávání je rozpoznávání a rozvíjení pohybového
nadání, které předpokládá diferenciaci činností i hodnocení výkonů žáků. Neméně důležité je
odhalování zdravotních oslabení žáků a jejich korekce v běžných i specifických formách
pohybového učení – v povinné tělesné výchově, případně ve zdravotní tělesné výchově.
I. stupeň
Vzdělávací obsah předmětu na I. stupni je rozdělen na 3 tematické okruhy.
Prvním okruhem jsou činnosti ovlivňující zdraví -význam pohybu pro
zdraví, příprava organismu, zdravotně zaměřené činnosti, rozvoj různých forem rychlosti,
vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace pohybu, hygiena při TV,
bezpečnost při pohybových činnostech.
Druhým okruhem jsou činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností pohybové hry,
základy gymnastiky, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti, základy atletiky, základy
sportovních her, turistika a pobyt v přírodě, plavání, lyžovaní, bruslení a další pohybové
činnosti.
Do třetího okruhu patři činnosti podporující pohybové učení, komunikace v TV, organizace
při TV, zásady jednáni a chováni, pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových
činností, měření a posuzování pohybových dovedností, zdroje informací o pohybových
činnostech.
II. stupeň
Na II. stupni je vzdělávání zaměřeno na regeneraci a kompenzaci jednostranné zátěže
způsobené pobytem ve škole, rozvoj pohybových dovedností a
kultivaci pohybu, poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty, rozpoznáváni
základních situací ohrožujících tělesné a duševní zdraví a na osvojování dovednosti jim
předcházet nebo je řešit.
Žáci si osvojí tyto základní klíčové kompetence:
Klíčové kompetence
 poznávání vlastních pohybových schopností a jejich individuální rozvoj
 prožívání souvislostí mezi tělesnou kondicí a psychickou pohodou
 systematické sledování vývoje vlastní fyzické zdatnosti
 hledání vhodné taktiky v individuálních i kolektivních sportech.
 vyslechnutí a přijetí pokynů vedoucího družstva
 otevírání prostoru diskusi o taktice družstva
 pořizování záznamů a obrazových materiálů ze sportovních činností a jejich
prezentace.
46
 dodržování pravidel fair play,
 prezentace a podpora myšlenek olympijského hnutí,

rozvoj spolupráce uvnitř kolektivu sportovního družstva,

rozdělování a přijímání úkolů v rámci sportovního družstva.
 podpora aktivního sportování,
 objasnění a podání příkladů potřeby dodržování hygieny při tělesných aktivitách,
 první pomoc při úrazech lehčího charakteru,
 emoční i věcné seznámení se škodlivostí požívání drog a jiných škodlivin.
 vyhledávání možných rizik při pohybových činnostech a hledání cest jejich
minimalizace,
 klademe důraz na týmovou práci
 vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve
skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu
(dvojice, skupiny, třída, škola);
 škola v rámci možností pořádá sportovní soutěže (školní olympijský den)
 vedeme žáky k umění rozhodování a převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu
 učíme žáky chránit své zdraví
 důsledně žáky vedeme k dodržování vymezených pravidel, ochraně zdraví a k plnění
svých povinností a závazků.
5.9. Člověk a svět práce
Tato oblast poskytuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání
základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření
životní a profesní orientace žáků. Vzdělávací oblast se cíleně zaměřuje na praktické pracovní
dovednosti a návyky a doplňuje celé vzdělání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění
člověka v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje od ostatních vzdělávacích oblastí a
je jejich určitou protiváhou. Činnost je založena na tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáků.
Vzdělávací obsah je realizován v průběhu celého základního vzdělání a je určen všem žákům
vzdělávací obor: Člověk a svět práce
vyučovací předmět: Člověk a svět práce
47
I. stupeň
Obsah vzdělávacího okruhu Člověk a svět práce je na prvním stupni rozdělen na čtyři
tematické okruhy: práce s drobným materiálem, konstrukční činnosti, pěstitelské práce,
příprava pokrmů
II. stupeň
Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na II.stupni na několik tematických okruhů: práce
s technickými materiály, provoz a údržba domácnosti, pěstitelské práce, příprava pokrmů,
svět práce.
V okruhu „práce s technickými materiály“ se žáci učí osvojení základních pracovních
dovedností a návyků, plánování práce a používání vhodných nástrojů, nástrojů a pomůcek při
práci s nejběžnějšími materiály.
V okruhu „provoz a údržba domácnosti“ budou žáci seznámeni se základními
elektrickými obvody, naučí orientovat se v návodech nejběžnějších elektrických spotřebičů a
v případě potřeby poskytnout první pomoc při úrazu elektrickým proudem.
V okruhu „pěstitelské práce“ jsou žáci praktickou péčí o nejbližší okolí vedeni k vytvoření
kladného vztahu k práci i k pozitivnímu přístupu k životnímu prostředí. Důraz je kladen na
rozvoj jejich motorických a tvořivých schopností.
V okruhu „příprava pokrmů“ získávají žáci praktické zkušenosti v přípravě nejrůznějších
pokrmů, v praktické obsluze běžných kuchyňských spotřebičů i zásad správné výživy a
slušného stolování.
V okruhu „svět práce“ projdou žáci teoretickou přípravou, která jim pomůže při
rozhodování o výběru vhodného vzdělání, či povolání.
5.10. Doplňující vzdělávací obory
Předmět je vyučován na I.stupni v 2. a 3.ročníku v časové dotaci 1 hodinu týdně.
Dramatická výchova na I. stupni se zabývá tvořivou hrou děti, vlastní tvořivou prací učitelů
a jejich hledání cest k dětem. Vede k vytváření atmosféry vzájemné důvěry, prožívání radosti
ze společné hry, k správné motivaci úkolů, k jasnému stanovování pravidel, k provokování
dětské fantazie, k možnosti účastnit se pro každé dítě. Považujeme za důležité dávat dětem
možnost získávat další představy smyslovým vnímáním a cvičit je v jejich dalším
zpracovávání, upevnit základy estetického vnímání. Výchovný smysl dále spatřujeme v
posilování vlastností shodných s rolemi a zejména v úlohách opačného zaměření
Výuka většinou probíhá ve třídách školy. Obohacením předmětu jsou návštěvy divadelních
představení a příprava školních kulturních akcí. Učení je realizováno přímým prožitkem a
vlastní zkušeností v jednání, řešení nastoleného problému se hledá nejen intelektem, ale i
zapojením těla a emocí. Dramatická výchova rozvíjí dovednosti z oblasti smyslového
vnímání, představivost, fantazii, schopnost pracovat s hlasem a tělesným těžištěm. Předmět
Dramatická výchova a organizace její výuky umožňuje individuální přístup k dětem se SPU i
práci s dětmi nadanými.
Učivo dramatické výchovy zahrnuje rozvoj psychosomatických dovedností, herní a sociálně
48
komunikační dovednosti, dramatickou tvorbu, její prezentování a hodnocení. Významným
výstupem předmětu je rozvoj žákovy osobnosti - jeho slovní zásoby - socializace.
V rámci tohoto předmětu si žáci utváří tyto klíčové kompetence:
 formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně,
souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
 naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se
zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje
 rozumí různým typům textů a záznamů, obrazovým materiálům, běžně užívaným gestům,
zvukům a jiným informačním a komunikačním prostředkům, přemýšlí o nich, reaguje
na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského
dění
 využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou
komunikaci s okolním světem
 využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému
soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi
 vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém,
přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení
problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
 vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné
znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení,
nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
 samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické,
matematické a empirické postupy
 ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení
obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání
problémů
 kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost
za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí
 účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce
v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně
ovlivňuje kvalitu společné práce
 podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při
jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě
potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá
 přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně
spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí,
respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají
49
 vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a
samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu
sebeuspokojení a sebeúcty
 respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se
do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost
postavit se proti fyzickému i psychickému násilí
 chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom
svých práv a povinností ve škole i mimo školu
 rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou
pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a
zdraví člověka
 respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj
k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění
 používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla,
plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky
 umožníme žákům osvojit si strategie učení a motivujeme je pro celoživotní učení
 podněcujeme žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů
 vedeme žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci
 rozvíjíme u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých
 připravujeme žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné
osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti
 vytváříme u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání
životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě
 učíme žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně
odpovědný
 vedeme žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním
hodnotám,
 učíme je žít společně s ostatními lidmi
 učíme je poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti
a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní
životní a profesní orientaci
6. Průřezová témata
6.1. Charakteristika průřezových témat
Průřezová témata reprezentují ve vzdělávacím programu okruhy aktuálních problémů
současného světa a jsou nedílnou součástí základního vzdělávání.
Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a
umožňují propojení vzdělávacích oborů. Průřezová témata integrujeme do vyučovacích
předmětů a realizujeme jejich obsah formou projektů, ve kterých musí žáci používat znalosti a
dovednosti z různých vzdělávacích oborů.
50
Odkaz na STANDARDY
http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/standardy-vzdelavani
51
6.2. Integrace průřezových témat do výuky
Tematické okruhy
1.r.
Výchova a myšlení v evopských globálních souvislostech - VEG
1.stupeň
2.r
3.r
4.r
5.r
6.r
7.r
Evropa a svět nás
zajímá
ČAJS, Tv
ČAJS, Tv
Objevujeme Evropu a
svět
ČAJS
ČAJS
Jsme Evropané
Vko,Vv
Tematické okruhy
1.r.
Občanská společnost a
škola
Aj
2.r
Výchova demokratického občana -VDO
1.stupeň
3.r
4.r
5.r
6.r
ČAJS
ČAJS
Z, Čj,Aj,Nj
Vko,Hv
7.r
Vko
Principy demokracie jako
formy vlády a způsobu
rozhodování
Tematické okruhy
9.r.
Aj
Čj,Aj
D,Z
Z
Vko,Vv
Vko,Hv
2.stupeň
8.r
9.r.
Vkz
Občan, občanská
společnost a stát
Formy participace
občanů v politickém
životě
2.stupeň
8.r
Vko
ČAJS
ČAJS
Multikulturní výchova -MKV
1.stupeň
Vko
Vko
Vko
2.stupeň
52
1.r.
2.r
3.r
4.r
5.r
6.r
7.r
8.r
9.r.
Kulturní diference
TV
ČAJS, TV
D
D,TV
Př
VkZ
Lidské vztahy
ČAJS, Tv
ČAJS,TV
Vko
Vko
Př
Z
Vko
Vkz
2.stupeň
8.r
9.r.
Etnický původ
Tv
Multikulturalita
Tv
Aj
Aj
Čj
Čj, Vko
Princip sociálního smíru
a solidarity
Tematické okruhy
1.r.
2.r
Mediální výchova - MDV
1.stupeň
3.r
4.r
5.r
Kritické čtení a vnímání
mediálních sdělení
Interpretace vztahu
mediálních sdělení a
reality
Čj
6.r
7.r
Tv
Čj,D
Čj,Vko
Vko
Tv
Vko
Vko
Čj
Čj, VKZ
Čj
Čj
Čj,Vv
Čj,Hv
Čj
Čj
Ch
Ch
Stavba mediálních
sdělení
Vnímání autora
mediálních sdělení
Fungování a vliv médií
ve společnosti
Tvorba mediálního
sdělení
Práce v realizačním
týmu
Čj
Čj
Vko
Vko
Vko
Vko
53
Tematické okruhy
1.r.
2.r
Environmentální výchova-EV
1.stupeň
3.r
4.r
5.r
Ekosystémy
ČAJS
Vztah člověka k
prostředí
ČAJS
ČJAS
Př
Vko
ČAJS
Př
Vko
Př
ČAJS
Z
Z
Př
Z,ČASP
Z
Př
Ch,Fy
ČAJS
1.r.
2.r
Osobnostní a sociální výchova -OSV
1.stupeň
3.r
4.r
5.r
6.r
Čj, ČAJS
Čj, ČAJS
Čj, ČAJS
Čj, ČAJS
Čj, ČAJS
Čj, ČAJS
Tematické okruhy
Osobnostní rozvoj
Rozvoj schopnosti
poznání
Sebepoznání a
sebepojetí
Seberegulace a
sebeorganizace
Psychohygiena
Kreativita
Poznávání lidí
Mezilidské vztahy
Komunikace
7.r
ČAJS
Základní podmínky
života
Lidské aktivity a
problémy životního
prostředí
TV, Hv
2.stupeň
8.r
6.r
TV, Vv
Vv
ČAJS,Tv
Tv, ČASP
ČAJS
ČAJS,Tv
ČASP, Vko
7.r
Vko
Př
2.stupeň
8.r
TV, ČASP
Vko
ČASP,
Fy,Ch
9.r.
ČASP,
Fy,Ch
Vkz
Vkz
Př
Tv
Vv
9.r.
Vkz
Vv
ČASJ
ČAJS
Čj, ČAJS
Vko
Vko
DV
Aj
Čj
54
Kooperace a kompetice
Řešení problémů a
rozhodovací dovednosti
Hodnoty, postoje ,
praktická etika
M
Vv
M
M
ČAJS
Vv
Vv
Vv
Ch
Vko
Vko
55

Školní vzdělávací program - ZŠ Škvorec

Transkript

Podobné dokumenty

ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC, KAPLICKÉHO 384, po

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze

středověká literatura

1. Žáci doplní pravidlo týkající se synonym. Po klepnutí na objekty v

Plán práce ŠD 2015

Charakteristika školy - Metodický portál RVP

Goethe-zkoušky 2015 úrovně B1, B2 a C1

KALEIDOSCHOOL