Baroko – (1600 – 1750) Skladebné druhy a hudební formy obd

Transkript

Baroko – (1600 – 1750) Skladebné druhy a hudební formy obd
Baroko – (1600 – 1750)
Situace ve světě: 30letá válka rozpory mezi katolíky a protestanty, snaha o nové uspořádání
Evropy nová kulturní epocha = BAROKO.
Rysy baroka: kontrast v chápání světa
Nedokonalý pozemský život X posmrtný život(věčnost)
Časově omezený pohyb člověka na zemi
Charakter hudby:
- nové dokonalé rysy
- shoda i v architektuře a malířství složitá výstavba díla , velké rozměry , zdobnost,
velkolepost, uplatnění kontrastu
- zřetelné odlišení hudby vokální a instrumentální
- použití větších intervalů, rychlejší tempo, kratší rytmické hodnoty not
- nové pojetí HOMOFONIE - výrazná převaha akordů a akordických postupů
- prosazení generálního basu =basso continuo (continuo) – pevná melodie v hluboké
poloze,doplněno číslicemi(stavbou akordů), posuvkami návod pro další hlasy
k improvizaci dalších akordů ve střední poloze
- basová linka je zdvojována hlubokým smyčcovým nebo dechovým nástrojem
vznik MONODIE - výrazný sólový zpěv s doprovodem generálbasu
HARMONIE – důležitá složka kompoziční práce skladatele
prosazení dur a moll tónin
POLYFONNÍ TECHNIKA - vrchol období baroka
Skladebné druhy a hudební formy obd. baroka
Vznik:
OPERA – dramatické jevištní dílo, jehož text se zpívá za doprovodu orchestru.
Vzniká na připravený text – libreto
Předehra- ouvertura
Dějství (jednání) obrazy ( výstupy)
Árie - zpívá sólo nebo menší skupinka pěvců
KANTÁTA- rozsáhlé vokálně – instrumentální dílo
Skladba pro sólisty, sbor , orchestr + recitátor
PŘ.: J.S.Bach – Kávová kantáta, Kantáta o dýmce
Později např. B. Smetana – Česká píseň
ORATORIUM – cyklická skladba pro sbor,sólo a orchestr (+ vypravěč-zřídka)
zpracovává náboženské téma ( z Bible)
PŘ.: G.F. Haëndel - Mesiáš
J. Haydn – Čtvero ročních období
SONÁTA – triová sonáta – cyklická skladba pro 2 melodické nástroje a continuo (často
zdvojováno), takže hrály 4 nástroje ( 2 housle, cembalo, violoncello)
PŘ.:A. Vivaldi- Triová sonáta g moll
SVITA (SUITA nebo PARTITA) vznikla sdružením několika tanců v jeden celek.
Komponována pro sólové nástroje ( loutna, cembalo, cello) i orchestr.
Barokní svita – ustálené pořadí 4 tanců ( kontrastních) –
Allemande –4dobý tanec z Německa, mírné tempo
Courante – z Francie, rychlý 3dobý
Sarabanda – ze Španělska pomalá, 3dobá
Gigue – irský nebo skotský, velmi rychlý 3dobý
Další používané tance: gavota, bourée,menuet, air, rondeau
FUGA - vrchol polyfonní techniky
- polyfonní vokální nebo instrumentální skladba komponovaná podle určitých pravidel
o vedení jednotlivých hlasů
- těžiště F. =1 téma, které je imitováno dalšími hlasy
Části fugy: Expozice – uvedení tématu ve všech hlasech
Provedení – téma se uvádí v dalších tóninách
Závěr - téma se vrací do původní tóniny
PŘ.: J.S. Bach – Toccata a fuga d moll
Nástroje období baroka
Smyčcové: viola da gamba - přetrvává z renesance
Nové nástroje: viola
housle
violoncello
kontrabas
Dechové nástroje:
Hoboj
fagot
hobojový strojek
fagotový strojek
zobcová flétna
lesní roh
trubka
clarina
kornet
cink
Klávesové :
Cembalo
Klavichord
varhany
od počátku 18.st.
klavír
Notace v období baroka
- přehlednější zápis not
- zavedení okrouhlé noty ( dosud noty hranatých tvarů)
- zápis hlasů(nástrojů) do partitury
- zavedení taktové čáry
Hlavní představitelé baroka
Itálie:
Claudio Monteverdi ( 1.tvůrce opery)
Antonio Vivaldi
Alessandro Scarlatti
Archangello Corelli
Giovanni Batista Pergolesi
Francie: Jean Phillipe Rameau
Jean Baptiste de Lully
Anglie: Henry Purcell
Německo: Georg Philipp Telemann
Georg Friedrich Händel
Johann Sebastian Bach
Claudio Monteverdi
Antonio Vivaldi
Archangello Corelli
G.B. Pergolesi
J. P. Rameau
Hanry Purcell
J.B de Lully
G.P. Telemann
G.F. Händel
J.S. Bach