2002 Tichoň Pavel

Komentáře

Transkript

2002 Tichoň Pavel
Obhajoba semestrální práce 2001/2002
Student: Pavel Tichoň
Ateliér: intermediální
Ročník: druhý
Motto: ,,… a třeba se mi boudu smát, že nesvedu sfumatto.”
Při návštěvě NG mne zaujal výraz Jana Lucemburské na obraze od V. Barvitiuse. Ten jemný
patos najednou něco znamenal. Nevím proč, připadal jsem si podobně zasněný jako extatik Honza
vprostřed zuřící bitvy u Kresčaku.
Chci být ,,hero.” Ale jak na to dnes, kdy neexistují jasně vymezená bitevní pole ani jasná
pravidla? Každý,,zero”má svůj TV shot a rytíř se stává směšným. Půvabný blázen Quichot vymýšlí
bitvy tam, kde vlastně žádné nejsou, vytváří si nebezpečí tam, kde žádná nehrozí. Půvabný blázen
Quichot sídlí v každém z nás, včera mi to řekla jedna SMSka. Instantní bitvy mě naplňují štestím.
Stanu se ,,hero” ve svém obývacím pokoji a nikomu o tom neřeknu ani půl slova. Zůstanu v
tajemném zasnění.
Počátkem tohoto školního roku a vlastně už mnohem dříve, jsem přemýšlel o stavu mé
malířské dovednosti a zjistil jsem, že je stále prachbídná. Mé pokusy o abstraktní gestickou malbu
ztratily na naléhavosti, podobně skoro i malba samotná. Jistě mohu (nebo spíše měl jsem) vinit sám
sebe z přílišné zbrklosti a nedostatečné práce a absenci zcela jiných než dosavadních pokusů, ale
místo toho jsem začal vinit obraz. Ručně malovaný, iluzionistický obraz za to mohl. Začal jsem ho
nenávidět, ale zároveň mě stále přitahoval.
Galerie celého světa narvané až po střechu uměním na plátnech. Tucty staromistrovských
maleb, ke kterým jsem si konečně našel cestu, mě přiváděly k šílenství, stejně jako fascinovaly. Uvnitř
jsem cítil, že bych chtěl ovládnout techniku olejomalby, že bych se měl alespoň pokusit vést bitvu s
klasickým obrazem. Odpovědět si na otázky typu : ,,Jaká je budoucnost ručně malovaného obrazu?
Spolkne umění nás nebo mi ho? Dá se umění recyklovat?
S kolegou Klvaňou jsem se shodli na tom, že Leonardo by v dnešní době tvořil výlučně na
,,personal computeru”. Monu Lisu by vyfotil digitálním fotoaparátem, ve Photoshopu by přidělal
tajemnou krajinu a rozeslal 1000 kopií-originálů do všech galerií a asi by to nikoho nezajímalo. A tak
by se pouštěl do pokusů s hologramy, klonval by realitu 3d videem a někoho by to i zajímalo… Vážně
pěkná blbost!
Co by tedy dělal Leonardo v naší době, nebo Leonardo naší doby? Lze být dnes Leonardem?
Tichoňovo panoráma bity u XYZ
Tento rok jsem se měl zabývat klasickým, malovaným obrazem podpřeným současnými
prostředky jakými jsou audio, video, digitální fotografie apod. Téma: bitevní obraz, obraz bitvy, dále (za
což děkuji) specifikovaný jako ,,Tichoňovo panoráma bitvy u XYZ”, mě vždy lákalo.
Předně si myslím, že výjevy bitev jsou staré jako lidstvo samo a netvoří uzavřeno kapitolu
umění. V době, kdy je v umění možné cokoli, se vracím ke klasickému obrazu, ale nechci zůstat
pouze u něj. Spíše mě zajímá látka - bitva jako apokalyptickým poselstvím. Téma mi připadá stejně
aktuální jako věčné. Chápu jej jako východisko pro znovuobjevení sv. Grálu v nás
Opět se zde neubráním jakému si popisu, postupu, který bude následovat a bude mi jistě
vytýkán, ale považuji ho za důležitý pro sledování linie až k bodu, kam práce dospěla.
Bylo důležité seznámit se s nejrůznějšími obrazy bitev, snímat jejich rozdíly, najít polohu, která
by se mi jevila vyhovující. Mnohé z nich mi stále visí v hlavě (patetické bitvy od Tintoreta, Charlese le
Bruna, trochu směšné ale krásné od Ucelia, více směšná od George de Chca, vážně od Matějka,
odvážné od Mathieho a bláznivé panorama od W. Tubkeho).
Pozitivní hodnotím shlédnutí Alšova dioramatu ,,Pobití sadíků pod Hrubou skalou” v Turnově. Tam
jsem si uvědomil, že Beneš Heřman je ,,hero”, a že jeden šikovne umístěný kůň na obraze je více než
dostačující. Zašel jsem rovněž za Marodem a s hrůzou zjistil, že Lipany namalovali za 127 dní.
V té době jsem dočetl nedokončené dílo K. Čapka - Život a dílo skladatele Foltýna. Foltýn a
Marold mě utvrdili v představě malíře panoramat jako uhlazeného studeného managera s telefonem
až v hlavě, vypisujícího faktury jako malované položky: 1x vzpínající kůň - popředí, 1x houf Tatarů vprostřed, 2x malá houštinakleč, 4x smrk ztepilý, 2x podmalbu obzoru, 3x podmalbu celkové plochy,
1x hořící ves - pozadí, 1x malé družstvo rugbystů, 1x mrtvá dívka, 2x veselý mimozemšťan apod.
Na závěr přichází mistr oranžového telefonku a 64 den signuje panoramatický obraz…
představa ani převratná ani směšná, jen krkolomná analogie k tomu co tu existuje již od renesanční
dílny, graduje Warholem, a končí třeba Naum Paikem.
Jakub Španhel minulý rok napsal, že by chtěl být učedníkem v malířském cechu. Proč ne.
Jakub by se hodil zejména na podmalby větších ploch, kterým panoramata bezesporu jsou. Pavel
Klvaňa je ,,devatenáctka” a byl by dobrý na apokalyptické pozadí, močály a pařezy v popředí. Honza
Vlček, no?, snad by pomohl nějakým tím vojínem. Taky znám Daňka od Berana krom daňků zvládá i
ostatní vysokou… založíme renesanční dílnu - Panoramatické obrazy - fy PAOB s. r. o.
Již na počátku práce se vyskytly problémy s autenticitou bitvy. Neměla být historizující, ale
měla v sobě nést historické momenty, reálie. Chtěl-li jsem být hodně důsledný pak nezbývalo než začít
lehčím kresebným studiem zbraní, oděvů, koní, známých válečných scenérií apod. Můj zájem se zúžil
čistě na fenomén panoramtu.
Zejména již zmíněný Tubke byl zajímavým impulsem a nasměroval mě k hledání ostatních
panoramat ve světě (viz příloha č. 1). Tubke jestli jsem správně pochopil se malbou vrací k Boshovi,
ale záběrem své malby navazuje na panoramata přehodnocení jeho práce - byl jsem jím nadšen.
Zejména strašidelný výjev ,,oběšeného medvěda”, jako symbol obžerství se mi líbil.
Odtud - z Boshovi studnice pramení mé poslední pokusy v řešení panoramatického obrazu,
kdy jsem zcela podlehl svět ,,fantasy”, který jsem do poslední chvíle nesnášel.
Obávám se, že 4 m panoráma dostává ráz 40cm ilustrace a ještě k tomu špatné. Byl mi
vytčena jakási skicovitost, se kterou přistupují k práci. To nepopírám. Na skci mě vždy fascinuje její
svěžest - absence přehnaného detailu, vyzdvižení důležitého, a pak vědomí, že vše může být i jinak.
Chápu, že je to začarovaný kruh a pokračováním v něm se finální malbě par-excellence nepřiblížím.
Nedaří se mi zvládat více médii najednou. Jak spojit kouzlo olejomalby s prací v programu Flash?
Chci z každého urvat kus, alespoň se problému dotknout.
Tento semestr vznikly nepřesvědčivé, děravé (ementálové) obrazy s absencí popředí - skici
malých rozměrů, dále podobně děravé - ementálové montáže panoramatu, rytířů a fantaskních zbraní
na PC a ani ,,chlap” ani ,,expensive” ani ,,art” pokusy. Zatímco však u ementálu jsou jeho díry
známkou zralosti u mě jako by tomu bylo naopak a zřejmě ani přiznání těchto děr do mé práce
nepovede k lepšímu pohledu na ni. Spíše budu ještě větším diletantem.
Další semestr bych se chtěl pokusit o finální řešení malby panoramatu, a doprovodnou
publikaci ,,Tichoňovo panorama” (zhodnotit práce z PC), která by měla přinést nový pohled na mou
práci:
př. Zprávy z tisku
Praha bude mít největší panorama na světě
(MF Dnes 15.5.2002)
Zahájení výstavby Tichoňova panoramatu
na Letné začne už příští týden (LN 3.6.2002)
Inspirovat se rukopisy a dobou, která pomocí falsa, mystifikace chtěla zkrášlovat dějiny národa
českého. Práci bych chtěl podpořit videem.
Chápu, že je třeba začít skutečně pracovat, a by celé úsilí nevyvanulo a konečná věc působila
finálním a kompaktním dojmem. Tedy přesně opačně než tato obhajoba.
Závěr
Mott pro nadcházející semestr:
Méně zasněného patosu při zteči, více staré dobré ruční práce.
Pavel Tichoň
Pozn. autora:
Omlouvám se za přílišné používání slov ,,chtěl jsem, nějak, měl jsem, zejména apod.a zkratky ,,apod.”
bez nich si text nějak nedokážu představit.
Přílohy:
1) Panoramata (pramen - jedna z webových stránek s hlavičkou Dealth media)
2) Citát z knihy Maximy o válce - René Quinton (Praha - 1933)
3) portrét Beneše Heřmana
4) Uccello - báseň od Gregoryho Corsa
1) Panorámata
AUSTRALIA
“Panarama Guth”
Painted 1975 by Guth and Pieters 65 Hartley Street, Alice Springs
AUSTRIA:
“Wiew of Salzburg from the Fortress Hohensalzburg”
painted circa 1824 by Saffer, Loos and Schindler dafe Winkler, Monchesberg, Salzburg
“The Battle Near Mount Isel in 1809”
painted in 1895 by Diemer, Burger, Flaucher, Neidermaier and Pezzey Rennweg 39, Innsbruck
BELGIUM
“The Battle of Waterloo”
painted in 1812 by Dumoulin, Desvareaux, Malespina, Robiquet, Meyer and Vinck 340 Route du Lion,
Eigenbrakel, Waterloo
“The Battle of the Yzer”
painted 1920 by Bastien Royal Museum of the Army and of War History Cinquanteneire
Park, Brussels
BULGARIA
“The Third Scaling of the Pleven in 1877”
painted 1977 by Owetchkin et al Pleven
CANADA
“Jerusalem on the Day of the Crucifixion”
painted 1882 by Philippoteaux, Mege, Gros, Corwin, Grover and Austen Ste-Anne de Beaupre,
Quebec
CZECH REPUBLIC
“The Battle of Liban”
painted in 1897 by Ludek Marold - Prague
GERMANY
“The Crucifixion of Christ”
painted circa 1903 by Fugel, Kriger, Ellenberger and Nadler Kapellplatz 2a, Altotting (near Munchen)
NETHERLANDS
“The Panorama of Scheveningen in 1880”
Painted in 1881 by Mesdag, Mesdag-van Houten, de Bock, Breitner, Blommers and Nijberck Zeestraat
65b, The Hague
POLAND
“The Battle of Raclawice”
Painted 1883/1884 by Styka, Kossak et al Wroclaw, Breslau
RUSSIA
“The Battle of Borodino in 1812”
Painted in 1912 by Roubeau Kutuzov Prospekt D 38, Moscow
“The Siege of Sebastopol in 1855”
painted in 1905 by Roubeau Historical Boulevard, Sebastopol
“The Battle of Stalingrad in 1943”Painted by Grekov (dat unknown) Volgograd
SWITZERLAND
“Bourbaki Panorama”
Painted in 1881 by Le Castre, Hodler, Dufaux, Sylvestre,Hebert, de Beaumont and van Muiden
Lowenplatz, Lucerne
“Jerusalem and the Crucifixion of Christ”
Painted in 1892 by Frosch, Kriger, and Leigh destroyed by fire in 1960 and completely repainted by
Hugler, Wulz and Fastl Benzigerstrasse, Einsiedeln
“View of the Town of Thun”
Painted circa 1814 by Wocher and Beidermann Schadau Park, Thun
UNITED STATES OF AMERICA
“The Battle of Gettysburg in 1863”
Painted circa 1883 by Philippoteaux Gettysburg National Military Park Gettysburg, Pennsylvania
“The Battle of Atlanta in 1864”
Painted circa 1886 by Lohr, Lorenz and Heine Grant Park, Atlanta, Georgia
2) ,,Čechoslovák nikdy militaristou nebyl. Každý divinisační talent může se vší jistotou
prorokovati, že i budoucnu pozvedne meč jen k odražení náporu. “(str. 10 Maximy o válce - René
Quiton (Praha - 1933)
3) portrét Beneše Heřmana
UCCELLO
Na tomhle bitevním poli nezemřou nikdy
a stíny vlků nerozmnoží své zásoby v síťovém krajkoví
pšenic na všech obzorech
vlků lačnících po zbytcích bitvy
Zde nebudou mrtví jimiž by nacpali splasklá břicha
ani hromada moučnatých koní která rudě roztříští třpyt jejich očí
a rozběsní jejich chuť na mrtvoly
Ti budou spíš držet hladovku a mít šílené jazyky
než by uvěřili že na tomhle poli se neumírá
Nikdy nezamřou ti kdo bojují takhle objati
dech proti dechu
oko upřené do oka
není možné zemřít
ani se pohnout sem nepronikne světlo ani ruka s palcátem
jenom kůň zběsile supící kůň štít jiskří o štít
všechny září jako hvězdy protože je vidí šterbinou v hledí přilby
ach
jak je těžké spadnout mezi ta zkřížená kopí
A prapory! zlostné jako by chtěly vbodnout insignie
do trhlin v mracích
Mysleli byste že své armády namaluje u nejstudenějších řek
ústa všech bojovníků jsou hradem zpěvu
každá železná pěst snovým gongem
cep řinčí o cep
jako křičící zlato
jak rád bych se bil v takové bitvě!
stříbrný jezdec na černém koni s rudou korouhví a pruhovaným
kopím
který nikdy nezemře ale zůstane navždy
zlatým princem zobrazené války
NA ZDI TUCTOVÉ ZAŘÍZENÉHO POKOJE
připichuji staré fotografie dívek mého mládí sedím s trnoucím srdcem, lokty na stole,
bradu na dlaních, a dlouho se dívám
na Heleniny pyšné oči,
Janina měkká ústa,
Zuzaniny zlaté vlasy

Podobné dokumenty

160 let sev. drády císaře Ferdinanda

160 let sev. drády císaře Ferdinanda plny chvály toho to vynálezu, který měl nesmírný význam pro hospodářský, kulturní i politický život všech zemí. První předchůdkyní naší železnice na evropském kontinentě byla koňská dráha vedoucí z...

Více

Zpravodaj 2/2007

Zpravodaj 2/2007 dnech Louňovice připomínají, se přirozeně nabízí k zamyšlení nad dosavadním vývojem obce. Podrobně se s ním můžete seznámit ve vydávané publikaci Louňovice. Spíše si jen shrneme vývoj obce v průběh...

Více