KEEP CALM SURVIVE CAMP

skauting
dvouměsíčník pro skautskou výchovu
KEEP
CALM
AND
SURVIVE
THE
CAMP
Tábor za rohem
Obsah čísla
2015
červen
září
Ústředně Okénko do světa ústředí
Krize na táboře
Potíže v táborovém jídelníčku
Perso Úkoly na středisku
Metoda Tábor vlastníma rukama
Odpovědné plánování tábora
Instant Zdolej svého draka
Sloupek náčelníků Jsme jedné krve
3
4
6
8
11
13
14
15
Pedagogika Polední klid
Vůdcové Pilíře vodního skautingu
Rozlety Relaxace a regenerace sil
Plánování Až budu velká, stanu se…
Středisko Vyúčtování tábora
Manifest českého roveringu
Ze života Chronofág
Zkušenosti Evropská dobrovolná služba
Junák na Facebooku
Fotografie, zprávy, reportáže. Sleduj nás!
16
18
20
23
26
28
30
33
www.facebook.com/skaut
skauting | editorial
Editorial
Je léto krátké, nebo dlouhé?
Po odjezdu z první části kurzu
jsme o tomto tématu debatovali
a nemohli jsme se shodnout na
žádném závěru. Jedni tvrdili, že
letní měsíce utečou jako voda
právě díky množství aktivit, které
nás čekají – tábory, puťáky, kurzy,
výlety na vodu. Druzí měli za to, že
právě naplněnost léta způsobuje,
že je červen od září vzdálen téměř
světelnými roky a vzpomenout
si, co bylo před ním, dává člověku
zabrat. Jaká je vaše zkušenost?
Prodlužují vám zážitky život, nebo
ho naopak zkracují? Abychom
ale neodbíhali zbytečně daleko,
většinu z nás zaměstnávají přípravy
tábora, a proto jsme několik článků
zaměřili na to, co se dá zlepšit na
poslední chvíli – dopilovat jídelníček,
připravit krizové plány nebo načerpat
programovou inspiraci. A protože
táborovým programem jsme už v
časopise popsali spoustu stran (a
vy si je můžete znovu vyhledat v
táborovém taháku), zaměřili jsme
články na opačnou stranu táborového
života – odpočinek, regeneraci a
volný čas – jak u dětí, tak vedoucích.
Zkuste tedy ve chvílích největší
paniky: „nemámžádnýprogramatábor-​
budehrozný“ nalistovat příslušné
stránky a věnovat pár minut
přípravě na táborovou relaxaci a
práci s volným časem. Určitě se
vám to vyplatí. Za celou redakci
přeju krásné (dlouhé nebo
krátké) prázdniny, tábory, vandry,
expedice i pohodu v houpací síti!
Kateřina Šmajzrová – Káťa
šéfredaktorka
| 2
Anketa
Co si bereš na tábor pro svoji osobní pohodu?
Na táboře nejraději relaxuji v pohybu, a to i když už fakt
nemůžu, takže třeba míčky na žonglování nebo vrhací
nože jsou to, po čem sáhnu, a pak jakýkoliv pohyb (frisbee,
lezení na stromy, přemety). A když už padám únavou, tak
nejraději do hamaky.
Petr Čížek – Pešl
vedoucí oddílu a tábora, Praha
Jako rangers jsem s sebou tahala velkou plyšovou lochnesku a tunu sladkostí. Pak se v kufru začly roztahovat
kostýmy, podklady k CETEHu, hry do deště… A lochnesku nahradily skladnější věci. Takže s sebou beru knížky
a fotky, ať vím, kam jdu.
Bára Ficková – Májka
vedoucí oddílu Argiope Praha
Osobní pohoda? Jedině se špunty do uší. Zajistí klid a ticho v noci, v odpoledním klidu a potažmo i klid a mír
v duši větší části vedení. A to se na takových podnicích,
jako je tábor, počítá.
Eva Štěpánková – Nínien
zástupce vůdce ČLK SURSUM
vůdkyně oddílu 46. dbo
Pro osobní pohodu na táboře potřebuji, mimo klasických
věcí, oranžové tričko, kraťasy, dobrou kávu, oblíbené kroksy,
svou lékárnu, pořádnou baterku, hamaku, deku, kšiltovku,
oblíbený hrnek, auto a odolný mobil :-)
Jaroslav Procházka – Ballů
vůdce střediska Polaris, Pardubice
Na tábor si jako roveři vozíme houpací sítě, které nám
slouží k relaxování v chládku během poledního klidu. Problém nastává, když se houpaček zmocní vlčata a světlušky.
To se pak rover nesmí divit, když po obědě místo šlofíčka
musí vyspravovat díry.
Simona Kuboušková – Švihulka
bývalá vůdkyně světlušek v Roudnici nad Labem
Jsem sice už velká holka, ale bez plyšáčka bych na tábor
nejela. Kapsář je mým dobrým pomocníkem v třídění serepetiček. Kdybych si náhodou vyhodila rameno, tak musím
mít s sebou ortézku, a opalovací krém s upířím ochranným
faktorem nosím místo make-upu.
Markéta Rýcová – Kašpárek
3. roj svetlušek Světýlka, Olomouc
ústředně | skauting
Okénko do světa ústředí 4. část
připravila Anežka Tkáčová – Méďa
1. V kolika letech ses rozhodl/a kandidovat na funkci?
2. Jak dlouho to bylo před volbami, kterými jsi byl/a
zvolen?
3. Co bylo Tvou hlavní motivací?
Kryštof Horn – Krasty (26 let)
zástupce Plzeňského kraje v NJ
zástupce vedoucího střediska 5. květen Plzeň
„Kandidovat jsem se rozhodl v pětadvaceti na základě nabídky od nového vedení kraje a důvěra mne motivoPoslední odpovědi v Okénku jsou tentokrát spjaté s vala k tomu si tuto úlohu vyzkoušet. Nemyslím si, že by
věkem nástupu do funkce. Kdy už jsme dostatečně staří mladý věk byl překážkou, naopak složení Náčelnictva by
a zkušení na to, abychom mohli dát naší organizaci to mělo být věkově i názorově co nejpestřejší.
Všude platí, že mladí zpravidla mají více elánu některé
nejlepší z nás? Může to vlastně posoudit někdo jiný, než
my sami?.
věci změnit a nejsou zatíženi „provozní slepotou“, která
vzniká, když někdo dlouhodobě dělá věci stejně. Starší
Dovětek autorky
však mívají více zkušeností, jsou rozvážnější a nechybí jim
Jako malá světluška jsem měla dosti zkreslené před- „historická paměť“ o tom, co se kdy už zkoušelo a jak to
stavy ohledně skautských valných sněmů. Když už jsem tehdy dopadlo. Jde tedy o symbiózu, díky které se daří
tedy později pochopila, že slovo „valný“ v tomto případě všechny nastolené otázky řádně promyslet ze všech stran
neznamená, že se účastníci po sobě válí, ale že společně a dojít většinou – jak doufám – ke správnému rozhodnutí.
rozhodují o tom, jak to vlastně bude, a starosta není král Jsem rád, že můžu být u tohoto rozhodovacího proceani bůh, jela jsem na sněm s přeci jenom jasnější před- su, který je – i přes občasné názorové rozepře – ukázkou
stavou. Nicméně jsem byla i tak překvapená a nesmírně demokratického rozhodování v té nejčistší podobě, která
hrdá na to, že mohu být součástí skautské komunity. Tolik nemusí být mimo Junáka vždy úplně samozřejmá.“
porozumění, respektu a neobviňující racionální argumenJakub Hájek – Rys (27 let)
tace podané nejlepším možným způsobem (samozřejmě až
zástupce kraje Vysočina v NJ
na výjimky) jsem takto zkoncentrované na jednom místě
asi nikdy nezažila. Po sněmu jsem měla pocit, že je vše ve
„Do Náčelnictva jsem se dostal
ve 26 letech. Původně jsem měl zásprávných rukou, má to budoucnost a hlavně smysl! Chtěla
jsem proto dát vědět světu (a zejména ostatním lidem s
jem kandidovat na loňském Valném
podobnými představami o valných sněmech jako byly ty sněmu v Litomyšli, ale nakonec jsem byl do Náčelnictva
mé :), jak se věci mají a představit naše vůdčí osobnosti delegován krajem Vysočina jako tzv. krajánek.
lidsky tím, že je požádám o odpovědi na více či méně
O kandidatuře jsem začal uvažovat krátce před sněmem,
osobní otázky týkající se jejich funkce. To, do jaké míry byl nebyl jsem si jistý, jak náročná to bude činnost a kolik
tento můj cíl splněn, je těžké posoudit. Nicméně práce na času bude potřeba Náčelnictvu věnovat, ale o věku jsem
těchto článcích mě samotnou obohatila natolik, že toho rozhodně nepřemýšlel. Dlouhou dobu se snažím sledorozhodně nelituji.
vat, co se v hnutí děje, a zároveň jsem chtěl k mnohému
Co jsem si z toho tedy odnesla a jak mě to ovlivnilo: přispět. Chtěl bych, aby Junák byl otevřenější. Aby každý,
Ústředí Junáka není elitářskou skupinou, jak si mnozí z nás, kdo něco hledá, našel. A kdo chce přispět svým názorem,
včetně mě, mohou myslet. Nikdo z dotazovaných činovní- mohl být slyšen.
ků nezmínil, že by přijetí své funkce zpětně litoval i když se
Na prvním setkání Náčelnictva jsme v rámci seznatřeba rozhodl/a chvíli před sněmem, nebo na něj/ni funkce mování hráli několik her. Jedna z nich spočívala v našem
tak nějak zbyla anebo vyplynula ze situace. Z obdržených seřazení se dle věku, samozřejmě beze slov. Vtipně jsem
odpovědí jsem se také snažila vyčíst odpověď na otázku: zjistil, že nejsem nejmladší a že věkový rozptyl členů je té„Kdo je tedy dostanečně kompetentní pro zastávání některé měř padesát let. Což mi přijde pro diskuse velmi podnětné,
z funkcí na Ústředí?“. Podle výsledků dotazníku nezáleží jelikož každý vidíme věci trochu jinou optikou. Jestli jsme
na věku, počtu titulů ani na velikosti vlastní rodiny. Je to dostatečně staří, mladí či zkušení, musíme předně posoudit
spíše o pocitu, odhodlání a připravenosti obětovat trochu sami, když se hodláme o funkci ucházet. Konečné slovo
svého volného času a vůle dát to nejlepší ze sebe pro to, je ale na delegátech sněmů, krajských radách a potažmo
čemu věřím a co má smysl.
na každém z nás. Jak ukazují čísla z registrace, posuzova telů každý rok přibývá.“
3|
skauting | táborové okénko
Krize na táboře
předcházet a reagovat
DOKTOR
David Rožek – 30 let
Vedoucí 21. roverského kmene
Šíp neštěmice, vystudoval Policejní Akademii ČR a věnuje se
bezpečnostnímu poradenství v
ČR i zahraničí.
[email protected]
foto Antonín Frič
Táborové krize zahrnují nepřeberné množství situací od protrženého hangáru, přes
ponorku ve vedení, až po návštěvu zlodějů nebo vytopený tábor. Popsané situace
vycházejí z táborové reality a můžou tak posloužit jako vodítko pro jejich předcházení.
1. Během bouřky spadl strom
na auto, auto patří tatínkovi dítěte,
které je také na táboře. Jak vyřešit
náhradu škody, když bylo auto
na tábor pronajaté?
Prevence
Před odjezdem na tábor doporučujeme přes ústředí Junáka sjednat pojištění movitého majetku, které se vztahuje na vlastní majetek, ale i na majetek
pronajatý, tzn. „cizí“.
Neméně důležité je bezpečné zajištění všeho používaného majetku (ať již majetku střediska, nebo majetku
oficiálně zapůjčeného nebo pronajatého) proti poškození,
ztrátě, zneužití případně krádeži. Způsob zajištění je pak
následně individuálně posouzen i pojišťovnou a nedodržením základních opatření může dojít ke krácení pojistného
plnění.
ReakceZa náhradu škody v případě, že je
majetek oficiálně pronajatý, v tomto případě na základě
smlouvy nebo cestovního příkazu, odpovídá zřizovatel
(provozovatel) tábora, tedy ZOJ neboli středisko, jako
právnická osoba. Pro tento případ je vhodné mít sjednané pojištění majetku a případné škody pak bude hradit
| 4
pojišťovna. V případě sjednaného pojištění ale i v opačném
případě je třeba zaujmout aktivní přístup a kontaktovat
odpovědného pracovníka kanceláře ústředí Junáka. V případě vzniku větších škod na majetku, zdraví či životech je
zapotřební též informovat krizovou linku Junáka.
2. Dvě 16leté skautky se ztratily při
výsadku (od 5h ráno měly ujít cca
20 km zpět do tábora, všechny
dvojice došly kolem poledne, ony
nikoliv). Teď je sedm večer.
Prevence
V případě výsadků je třeba dobře
zvážit fyzické a psychické možnosti každého jednotlivce
na zvládnutí této výzvy. Před počátkem výsadku je třeba
všechny účastníky pečlivě proškolit o postupech v krizových situacích a o pravidlech bezpečného přesunu. Dále je
zapotřebí zajistit komunikaci, ať už mobilním telefonem,
zapůjčením telefonní karty, nebo hotovostí a stanovením
povinnosti se hlásit v určité časy a informovat o přibližné
poloze a vzdálenosti, kterou od místa výsadku již účastníci ušli. Mít situaci pod kontrolou není v tomto případě
jednoduché, ale je zapotřebí mít vždy přibližný přehled
táborové okénko | skauting
o pohybu výsadků. Metod se dá vymyslet mnoho, důležitá je jejich funkčnost. Je vhodné mít připraven náhradní
odvoz v případě nepředvídaných situací. Při plánování
akce je třeba předem promyslet možná rizika (vyloučené
lokality, diskokluby, průmyslové závody, terén se sníženou
možností orientace, předpověď počasí a další podobné faktory) a s ohledem na zjištění volit správně místo výsadku
a předpokládané trasy pochodu. Dále je třeba zachovat
vysazené alespoň ve dvojicích, aby si vzájemně dokázali
pomoci v řešení nepředvídatelných situací.
Reakce
Pokusit se o komunikaci s dvojicí. Ihned vyrazit vozidlem a rozdělit několik vedoucích,
popřípadě roverů na prověření celé předpokládané trasy
nebo trasy od posledního kontrolního bodu, kterým prokazatelně skautky prošly. Získat informace od ostatních
příchozích hlídky, zda se s dvojicí nesetkaly, případně, zda
během cesty zaznamenaly jakékoliv nebezpečí. V případě
složité trasy a nízké kapacity při prověřování ihned kontaktovat Policii ČR, která s hledáním pomůže. Důležité
je poskytnout PČR co nejvíce přesných a ověřených informací a neztrácet příliš času. Poskytnutí roverů, jako
síly pro případné pátrání též zvyšuje šance k včasnému
nalezení. V případě kontaktu s PČR je zapotřebí ihned
kontaktovat též rodiče dívek a informovat je o nastalé situaci a zvoleném následujícím postupu. Dále kontaktovat
krizovou linku Junáka.
3. Táborem se šíří střevní chřipka,
zatím máme 10 nemocných. Jak
postupovat? Jednu nemocnou
jsme vzali k doktorovi, ostatní léčí
zdravotník.
Prevence
Prevence podobných infekčních nemocí spočívá v několika bodech, z nichž nejdůležitější je
dodržování správné hygieny všemi účastníky tábora, dodržování předpisů o skladování a úpravě potravin, hygiena
v kuchyni (včetně používaných nástrojů) a v neposlední
řadě hygiena na toaletách. Dále je třeba děti důrazně upozornit na nutnost hlásit tyto a podobné obtíže IHNED
zdravotníkovi pro včasné podchycení šíření nákazy. Dále
je úkolem zdravotníka, pokud to lze, průběžně kontrolovat
obsah latríny. Všichni činovníci by měli mít rozděleno,
o kterou část hygieny budou pečovat a v jakých intervalech,
a dohlížet by měl na vše zdravotník.
Reakce Adekvátní reakcí budeme cílit na okamžité zastavení šíření nemoci. V první řadě, souběžně se
zajištěním zdravotní péče o postižené, je třeba přijmout
mimořádná opatření v režimu tábora a zvýšit (zpřísnit)
pravidla pro hygienu. Je třeba okamžitě vhodnými prostředky (Savo atd.) dezinfikovat všechny toalety. Je třeba
důsledně za pomoci silného roztoku hypermanganu omýt
a následně vodou opláchnout všechno nádobí na přípravu
potravy, současně je třeba nastavit pravidelné mytí rukou
v roztoku hypermanganu pro celý tábor. Další hygienická
opatření čeká kuchyňské služby, které by měly být zajištěny
dočasně pouze zdravými dospělými nebo rovery, u nichž
je větší jistota s důsledným dodržováním nastavených
hygienických pravidel.
Dále je třeba probrat situaci s lékařem, který má tábor
ve své péči, aby se na tábořiště dostavil osobně na kontrolu
ostatních postižených a provedl individuální posouzenívámi nastavených preventivních opatření. Taktéž je třeba
požádat o rychlý rozbor pitné vody používané na táboře.
4. Dostali jsme informace od rodičů
o velkých deštích, tábor leží na řece,
která se už v minulosti několikrát
rozvodnila.
Prevence
Pro tyto případy bychom se neměli
spoléhat na hlášení rodičů nebo někoho jiného, ale počasí
aktivně sledovat vlastními prostředky. Pro případy, jako je
tento, musí mít každý tábor domluvenu spolupráci s obcí
a dalšími složkami integrovaného záchranného systému
(hasiči, policie, záchranná služba). Především by měl být
pro tábor zpracován krizový plán, pro každý povodňový
stupeň zvlášť. Plán obsahuje popis činností při sledování
blízkého toku, kritické body vzestupu hladiny a reakce
na konkrétní stav. Součástí plánu bude určitě způsob evakuace účastníků a materiálu, který bude obsahovat kontakty na náhradní ubytování, zajištění dopravy, případně
pomocného personálu, zajištění náhradního přísunu pitné
vody a dalšího nezbytného vybavení. S obcí je třeba mít
nastavenu komunikaci tak, aby byl vedoucí tábora ihned
informován o vyhlášení povodňových stupňů. Největší
prevencí je ale vybírat pro táboření místa, která ideálně
nepodléhají pravidelným povodním.
Reakce
V případě hustých srážek je třeba
zřídit povodňové hlídky monitorující stav vody v korytě a stanovit hranici pro vyhlášení poplachu. Je třeba se
všemi činovníky připravit plán postupné i rychlé (nouzové) evakuace osob a materiálu do náhradního prostoru.
S plány je nutné seznámit statutární orgány obce, pod
kterou tábor katastrálně spadá. Ideální je též předjednat
možnost evakuace s hasičským záchranným sborem, informovat je o přijatých opatřeních, příjezdových cestách
a počtech účastníků. To vše velmi usnadní a zrychlí reakce
na příslušnou krizovou událost. V případě povodňového
rizika je třeba zakázat účastníkům přístup k vodě a samozřejmě i přechod provizorních můstků. Je dobré též děti
předem na možnou evakuaci připravit a udržovat jejich
věci pohromadě a zabalené. Dále nezapomenout věnovat
pozornost i dalším aspektům bezpečnosti, jako je sjízdnost
příjezdové cesty, stav stromů s dosahem do prostoru tábořiště, podemletí koryta řeky, zajištění materiálu a vybavení,
atd.

5|
skauting | táborové okénko
Potíže v táborovém
jídelníčku
lepek, laktóza, maso, ...
JITŘENKA
Jiřina Sehrigová
Pochází z Olomouce, skautuje
od roku 1990, zajímá se o
výchovu a vzdělávaní mládeže.
Sama má bezlepkovou dietu
a s vařením s omezeními na
skautských akcí má zkušenosti.
Žabka má bezlepkovou dietu, Mauglí je vegetarián a vedoucí Klára dokonce
veganka. V běžném životě znamenají podobné diety jen malé omezení, táborům ale
mohou komplikovat situaci i rozpočet. Nebo ne?
Bezlepková dieta
Bezlepková dieta představuje úplné vyloučení lepku
(glutenu) z potravy. Lepek je obsažen v pšenici, žitu, ječmeni a ovsu. Je tedy nutné vyřadit veškeré potraviny, které
jsou z těchto obilovin vyrobeny.
Lepek neobsahují brambory, rýže, kukuřice, luštěniny, sója, pohanka, jáhly, které je možné používat jako
náhradu za potraviny obsahující lepek.
BEZLEPKOVÝ JÍDELNÍČEK NA JEDEN DEN
Snídaně bezlepková veka, máslo, vysočina*, džem, čaj
Svačina ovoce
Oběd
kuřecí polévka, rýže s mrkví, pečené kuře, rýže
Svačina bezlepkový oplatek
Večeře bezlepkové pečivo, máslo, plátkový sýr, zelenina
*bezlepková vysočina je běžně v prodeji
rýžovou mouku nebo bezlepkovou mouku místo mouky
pšeničné. Jeden sáček takové mouky nám rozpočet tábora
Je dobré ověřit u rodičů stupeň závažnosti onemocnění určitě nerozhodí. Taky se hodí koupit bezlepkové těstoviny.
a zjistit, zda se jedná o alergii či celiakii, každé z one- V dnešní době je již mnoho uzenin bez lepku, takže není
mocnění má totiž jiné projevy. Velké množství potravin problém nakoupit bezlepkově, cenově je to stejné.
Obtížnější může být shánění bezlepkového pečiva – to
má v informacích pro alergiky formulku „může obsahovat
stopy lepku“ i přes to, že se jedná o přirozeně bezlepkovou je ale v prodeji i vakuově balené, takže vydrží po dobu
potravinu. Důvodem je byrokracie, která nařizuje speciální tábora. Není ho navíc potřeba velké množství, je sytější.
úpravy výrobního procesu a následné kontroly produktů – K tomu přikoupíme pár oplatků, které se cenově moc neliší
je to tedy ve většině případů opravdu jen formulka. Pokud od ostatních.
ale dítě trpí silnou alergií/celiakií, není vhodné toto riskovat, a je lepší koupit raději dražší, ale ověřenou potravinu. Intolerance laktózy
Vaření se v bezlepkové kuchyni v podstatě neliší od běžVelmi častým přidruženým problémem k celiakii je
né kuchyně, můžete i nadále používat stejné recepty a po- intolerance laktózy, která se ale může vyskytnout i sastupy – je pouze nutné vyloučit veškeré zdroje lepku, tzn. mostatně. Ta není nijak závažná ani život ohrožující, ale
kontrolovat všechny používané suroviny. Jak na to? Než mívá nepříjemné projevy – nadýmání a průjem. Na rozdíl
dovaříme pokrm pro zdravé děti, např. zahuštěním jíd- od celiakie ale není autoimunitní reakcí, takže nedochází
la moukou v případě omáček, polévek apod., oddělíme k poškození střeva. Laktóza se vyskytuje v mléce a všech
porci jídla stranou. Tu buď necháme v přírodním pro- mléčných výrobcích včetně syrovátky a jiných produktů
duktu, nebo zahustíme Solamylem z bramborové moučky, z mléka odvozených. Snad jedinou výjimku tvoří mozzarella, která laktózu ztratí úplně v procesu zrání. Dejte si pozor na „bezlaktózová“ mléka, másla a jogurty – vždy
obsahují nějaké zbytky, které citlivým
jedincům mohou způsobit nepříjemnosti. Zase je dobré zjistit sílu intolerance u rodičů.
Máme děti s touto dietou běžně
na táboře a na akcích a perfektně
to funguje. Vaříme v pohodě pro
celý tábor a zahušťování necháváme
foto Antonín Frič
na závěr, kdy oddělíme část pokrmu
U silných alergiků nebo celiaků je potřeba dávat pozor i na používání dvou vařeček
nebo naběraček při míchání jídla. určený pro dietu.
| 6
táborové okénko | skauting
Vegetariánská strava
Základním znakem vegetariánské stravy je omezení
a vyloučení živočišných produktů ze stravy. Ale stupňů
tohoto alternativního stravování je více. Zde vypisuji ty,
se kterými se asi můžete setkat nejčastěji:
Semivegetariánství – jedná se o jakési polovegetariánství, maso není z jídelníčku vyloučeno zcela. Ale je
konzumováno velmi málo či příležitostně. Nejčastěji
se upřednostňují ryby (peskovegetariáni) a drůbež
(pulovegetariáni).
Laktovegetariánství – z jídelníčku je vyloučeno všechno
maso, ale ze živočišných výrobků jsou konzumovány
mléčné výrobky a mléko.
Laktoovovegetariánství – z jídelníčku je vyloučeno všechno maso, ale ze živočišných výrobků jsou konzumovány
mléčné výrobky, mléko a také vejce.
Radikální formy
veganství – striktní konzumace jen rostlinných
produktů (strava bez masa, bez mléčných
výrobků, vajec, ale i medu)
vitariánství – je konzumována pouze syrová rostlinná
strava
fruktariánství – konzumace pouze syrového ovoce
a ořechů
Pokud jde o vegetariánskou stravu, neměl by být problém pro takové dítě uvařit, dítě si většinou samo řekne,
co nejí, a není problém to vynechat z jídelníčku a nahradit
jinou náhradní složkou.
Horší by bylo dítě z rodiny veganů, jde o specifickou
stravu a nedá se skloubit s hromadnou kuchyní. Musím se
přiznat, že za 30 let táboření jsem se setkala s různými dietami, ale s veganem ještě ne, proto s touto stravou nemám
žádnou zkušenost a k této problematice se nevyjadřuji.
Stejně důležité jako správný jídelníček je i vysvětlení omezení ostatním dětem. S výkřiky typu „Když to
Žabka nemusí jíst, tak já taky ne!“ bojujte vysvětlením
mezi chutí a hladem, zmínkou o dalších potravinách,
které Žabka nemůže, ale ostatní ano, nebo krátkým
zkušebním obdobím. Zároveň nenechte dítě s omezením, aby si „vymýšlelo“ a zneužívalo privilegií.
Makrobiotická strava
Makrobiotika si „hraje“ s principy jin a jang, podle nichž
rozděluje potraviny do energetických skupin. Z pohledu
makrobiotiky některé potraviny zahřívají, zpevňují a stahují buňky našeho těla – ty patří do skupiny jang. Pak jsou
potraviny neutrální a nakonec ty, jež zchlazují, roztahují
a uvolňují buňky a náleží do potravin s příslušností k principu jin. Přitom je třeba podotknout, že každá potravina
má obě energie, ale vždycky jedna z nich převažuje. V ideálním případě by měl organismus dostávat potraviny, jež
ho udrží v rovnováze, tedy neutrální, nicméně my ho spíše
přetěžujeme. V makrobiotické stravě jsou některé potraviny preferovanější a jiné naprosto zakázány. Nijak upravená celá zrna, jako je rýže (natural), ječmen, proso, oves,
pšenice a bobule jsou preferované potraviny. Zpracované
celozrnné nebo jakékoliv jiné potraviny nejsou žádoucí
a měly by být používány velmi zřídka nebo vůbec.
Je upřednostňována listová zelenina stejně jako zelí
nebo kořenová zelenina. Makrobiotická strava nedoporučuje konzumovat zeleninu, jako je chřest, lilek, paprika,
špenát, brambory a rajčata. Kromě toho jsou potraviny
jako tropické ovoce (např. banány, ananas, mango apod.)
a tropické ořechy zakázány konzumovat lidmi, kteří žijí
v mírném podnebním pásu, protože se nejedná o místní
potraviny.
Tato dieta umožňuje konzumaci menšího množství
bílé ryby (platýz, treska, halibut apod.) dvakrát až třikrát
týdně. Je povolená konzumace fazolí a všeobecně sójových
výrobků. Důrazně se nedoporučuje konzumace červeného
masa, drůbeže, většiny mléčných výrobků, vajec, umělých
sladidel, bílé rýže, popcornu, kávy, čokolády a většiny pečiva. Výsledná makrobiotická strava se vyznačuje vysokým
množstvím kvalitních sacharidů, nízkým množstvím bílkovin a vysokým obsahem vlákniny. Makrobiotická strava
by měla být tvořena z asi 50 – 55 % celých zrn, 20 – 30
% čerstvé zeleniny, 10 % mořské zeleniny (mořské řasy)
a 10 % fazolí, čočky, sóji a ryb. Jídelníček by měl být naplánovaný tak, aby byly jednotlivé potraviny v rovnováze
jin a jang.
Takové dítě v táboře nemůže jíst z vařených jídel v kuchyni, ale musí se mu připravovat speciální samostatná
strava, což vyžaduje čas na přípravu. Doporučovala bych
takovému dítěti vzít si sebou krabičkovou stravu z domu
a neúčtovala bych mu stravnou položku v táboře nebo
na akci. Pokud byste se rozhodli přesto připravovat tuto
stravu, chce to sestavit zvláštní jídelníček, zkonzultovat
jej s rodiči a pak se dát do přípravy. Měla jsem takové
dítě v táboře, zvládli jsme to v pohodě. Museli jsme dát
naklíčit různé klíčky dopředu a pak se jen řídili podle
sestavy denního plánu.
Potravinové alergie
Další problém je v potravinových alergiích - je jich poměrně mnoho a každý jedinec může „mít něco jiného“, je
důležité, aby vás rodiče dítěte řádně informovali a předali
seznam nevhodných potravin. I tady není problém vařit
normální jídelníček a vynechat alergickou složku, která
může dítěti ublížit. Jakmile dovaříme a oddělíme porci
na dietu, můžeme dodat složku, kterou jsme museli vynechat (např. hořčice, koření apod.).
Nebojte se dětí s dietami a běžně je berte na výpravy,
tábory. Doporučila bych začít s víkendovkami, kde si na jídelní omezení dítěte všichni zvyknete.

7|
skauting | perso
Úkoly na středisku
nemusí být nutným zlem
MÁŇA
Marie Tesařová (29 let)
Vystudovala Ekonomiku a management, vede středisko Paprsek, působí jako instruktorka
v týmu vůdcovského kurzu
Ventus. Pracuje jako asistentka
generálního ředitele.
[email protected]
Fungování kteréhokoli většího týmu se neobejde bez přidělování úkolů a hlídání
jejich splnění. Že vedoucí střediska ale nemusí být nutně drábem bdícím nad jejich
dodržováním, ukazuje příklad střediska z Kunratic.
Naše středisko funguje na bázi většího oddílu, takže A jakmile něco takového přijde, vyřešíme to operativně
když chceme něco dokázat, musíme si úkoly mezi sebe v naší skupině na Facebooku.
dobře rozdělit. Dříve vedl naše středisko a všechny jeho
oddíly vždy jen střediskový vedoucí a jeho zástupce. Já se Delegování
Dalším důležitým krokem je to, že musíte být schopni
ale snažím vybudovat hierarchickou strukturu, která lépe
rozdělí jednotlivé kompetence – vedoucí holčičího oddílu a ochotni úkoly delegovat. Když přesně víte, jak má úkol
se tak věnuje holkám, vedoucí klučičího oddílu klukům. vypadat, jak ho má člověk splnit, je ze začátku hodně těžAkce máme dál všechny společné, ale díky novému roz- ké se smířit s tím, že řešení bude jiné (a možná i horší),
dělení pravomocí se dá zvládat více věcí najednou a já ne- než kdybyste to dělali sami. Ale nemělo by to trvat pořád.
musím fungovat na všech střediskových úrovních. Starost V současné době mi dělá největší radost to, když je úkol
o jednotlivé družinky, rádce a oddíly mají nově vedoucí splněn stejně dobře, jako bych ho dělala sama.
Komu ale delegovat? Je potřeba se zamyslet, co je pro
oddílů. Kromě organizace schůzek, výprav a nejrůznějších
akcí pořád musí ještě „zbýt“ lidé na chod střediska a úkoly, mě prioritou. Konkrétně u nás je to každotýdenní prokteré se musí dělat, které je dobré dělat, i když to nic gram na schůzky, který si chystají rádci. Bez toho bychom
a nikdo nenařizuje, a pak také ty, které vyloženě chceme vlastně nemohli existovat, takže rádce nechci ničím dalším,
dělat. Já mám k sobě v současné době už 15 dalších rádců zvlášť administrativním, zatěžovat, a spíše se snažím, aby
a vedoucích. Na někoho málo, na jiné dost. Může to vypa- měli rozmanitější program pro družinky, takže pro ně jsou
dat jako velké číslo, ale když dochází k rozdělování úkolů, ideální jakékoliv úkoly, které se týkají družin, např. družinení nás úplně přebytek. A teď co s tím?
nové výpravy. Nejvíce úkolů zvládají dva vedoucí oddílů
a další nespornou výhodou je hospodářka střediska, která
Plánovat dopředu
má na starosti celou agendu v oblasti hospodaření (vyúčPrvní klíč v úspěchu vidím v řešení a plánování dopředu. tování, granty, dotace), a mně už zbývá jen ohlídat, jestli
Pokud je něco potřeba udělat hned nebo už jsme prošvihli se vše stíhá v termínu. Dále mám i funkčního tajemníka
termín a máme málo času, shání se vhodný adept mno- střediska. Krom přípravy, zápisů z porad a jejich archivace
hem hůř. Samozřejmě se tomu snažíme předcházet. Každý se budoucí právník stará o všechny nové vyhlášky a hlídá
konec srpna máme víkendovou poradu, kde již s pevnými termíny ze všech pokynů, které přicházejí shora. A stejně
daty naplánujeme všechny akce na celý rok dopředu, a to se vyskytuje spousta dalších úkolů, které je potřeba rozvčetně akcí typu „Táborová schůzka s rodiči“, či „Rada dělit mezi další lidi. Ideálně tedy ty, kteří nemají družinu
o táboře“. Nemůže se tedy stát, že v dubnu zjistíme:“He- a oddíl.
le, blíží se tábor, asi bychom měli začít něco dělat, ale
už nemáme do tábora žádný společný volný víkend...?!“ Koho máme ve středisku?
Máme pevně dané termíny, se kterými všichni počítají.
Je důležité, abyste znali lidi ve středisku a věděli, co je baví.
Radě o táboře obvykle předcházejí drobnější schůzky Pokud si myslíte, že tomu tak není, nezoufejte. Stačí se na to
po menších týmech, kdy si vedoucí mezi sebou řeknou, víc soustředit, víc s nimi mluvit a opravdu se o ně zajímat.
čeho by na letošním táboře chtěli docílit, a na víkendové
Po přečtení knihy Sourozenecké konstelace od Kevina Lemana či vyradě tak nezačínáme „od nuly“. A navíc díky sdílenému
plnění Belbinova testu na Týmové role se vám spousta věcí ve vašem
kalendáři mají všichni všechny termíny i ve svých kalentýmu
též objasní. Často se vám pak stane, že vás při vyřčení úkolu ihned
dářích a telefonech (více níže).
napadne
konkrétní člověk, který se k danému úkolu hodí, a vám už
Samozřejmě že se občas objeví požadavky, kterým jsme
zbývá mu jen úkol představit, zadat a nezapomenout ho na závěr ohodnemohli předcházet, ani se na ně připravit, ale určitá flenotit (jak úkol, tak člověka). (Samozřejmě dotyčný musí úkol přijmout).
xibilita se po nás chce i dle hesla „Buď připraven“, že?
| 8
perso | skauting
Pokud své lidi znáte a víte, v jaké situaci se současně
nacházejí, nečeká vás překvapení v podobě nečekaného
odmítnutí. Opět konkrétní příklad: víte, že potřebujete
nové vizitky do střediska, ale Franta, který hrozně rád
něco graficky tvoří, má zrovna novou holku. V tu chvíli mu radši tento úkol ani nepřidělujte, i kdyby se mu
nebránil. To samé, pokud máte někoho, o kom víte, že
má tendenci brát si spoustu úkolů najednou. Víte, že je
zvládne, ale zkuste se radši poohlédnout jinde, aby to nešlo na úkor školy či jeho psychického zdraví. Je těžké to
vybalancovat, ale v budoucnosti se vám to vyplatí, protože
lidé ve středisku nebudou mít pocit, že jsou úkoly nonstop
zavaleni. A rozhodně nezoufejte, pokud má polovina rady
před maturitou a další členy máte třeba v cizině. I z ciziny
se dají některé věci pro středisko udělat. A pokud ne, stále
se můžete zeptat třeba i někoho z mladších dětí, rodičů,
spolužáků, kolegů – když se zdá, že v dnešní době není už
moc času na nic, lidé hrozně rádi udělají něco, čím budou
moci být prospěšní.
S lidmi ze střediska jste samozřejmě na „stejné vlně“, spoustu věcí nemusíte ani říkat a všichni je vědí či „to tak prostě je“ a je menší pravděpodobnost, že úkol nebude pochopen. A když už se tak stane, občas
je na vině sám zadávající (viz odkaz na krátké video pod článkem).
Úkoly rozdělit na menší
Když už víme, co budeme chystat, organizovat a jaké
úkoly je potřeba splnit, je dobré se zamyslet, jestli se nedají nějak smysluplně rozdělit na menší. My například
každých pět let pořádáme oslavu u příležitosti fungování
střediska. Letos to již vychází na celých 25 let a to chce
oslavit velkolepě. Jedním z dílčích úkolů bylo například
vybrat do smyčky fotky za posledních šest let. Nenašel se
ani jeden člověk, který by byl ochotný. Ale v momentě,
kdy jsme úkol rozdělili po jednotlivých letech a bylo potřeba dokonce
šest lidí, během chvíle jsem měla šest
dobrovolníků, kteří měli radost, že
nemusí dělat vše. Funguje to ale i obráceně – pokud máte více drobných
úkolů, je dobré je sloučit do jednoho celku a ten kompletně zadat, aby
ten, kdo úkol přijme, věděl, že to je
smysluplné.
Styl vedení
Jelikož jsme se rozhodli oslavit
25 let střediska velkolepě, nechtěli
jsme skončit jen u výstavy fotek jako
v posledních letech. Naplánovali jsme
tedy rozličný program na více místech v Kunraticích a právě perfektní spolupráce a úzký kontakt rádců
s družinkami a oddílových vedoucích s rádci zapříčinilo
skvělý úspěch akce, kterou si užili úplně všichni. Do organizace se zapojilo totiž celé středisko včetně nejmenších
světlušek a i ty věděly, že mají letos jedinečnou možnost
oslavit 25 let střediska a ještě ovlivnit průběh oslav. Zde je
ale podle mě velice důležitý bod ve zvolení stylu vedení.
Při přípravě oslav jsme cíleně zvolili různé styly
vedení:
Participativní – společně se s rádci a jejich družinkami dohodneme, jaké aktivity si pro návštěvníky družinky připraví.
Liberální – poté co jsme společně vybrali program, bylo už
čistě na dětech a jejich rádcích, jak danou aktivitu pojmou.
Díky této možnosti a vědomí, že mohou oslavu ovlivnit
a já jim tuto možnost v průběhu neseberu, byli do věci
velice zapálení. Je vaším rozhodnutím, kdy komu co svěříte – ať už zvolíte jakýkoliv styl vedení, vždy za to máte
zodpovědnost vy.
Autoritativní styl není nutné zlo
Naopak autoritativní styl se nemusí používat jenom při
vyhrocených situacích. U nás je dané, že jednou za rok
bude mít každá družina jednu celovíkendovou výpravu putovní a že se každý kalendářní měsíc uskuteční víkendová
akce. Pro mě jako vedoucího střediska jsou tyto dvě věci
zásadní. Putovní výprava je skvělá možnost, kterou lze
naplňovat cíle skautské výchovné metody. A mít akce, třeba kvůli pohodlí vedoucích, pro všechny členy méně často
než jednou za měsíc? V tomto systému pak hrozí, že děti
si najdou nějakou jinou aktivitu, která jim nabídne víc.
Kontrolování úkolů
Zadáním úkolu to nekončí, je dobré průběžně kontrolovat, jestli je úkol plněn, abyste pak za měsíc na střediskové
Každý, kdo nesplní úkol, nedodrží určité pravidlo střediska či se neomluví z rady,
musí na další střediskovku připravit na vlastní náklady občerstvení.
9|
skauting | perso
radě nebyli nepříjemně překvapeni, že něco není hotovo
a kvůli nesplnění se zastaví spousta dalších věcí. Nad ideálním řešením tohoto problému jsme přemýšleli několik
let. Začali jsme s e-mailovou konferencí, ale vzhledem
k tomu, že spousta členů rady je výrazně mladší než já,
nepovažují e-mail za něco hodného pozornosti. Nakonec
to vyhrála uzavřená skupina na Facebooku. Zápisy ze střediskových rad a další dokumenty ukládáme na Dropbox.
Ze začátku jsme zkoušeli i různé aplikace pro hlídání úkolů, ale neosvědčily se nám, protože cokoliv si lidé v týmu
musí kvůli týmu stahovat navíc a běžně nepoužívají, je
nepraktické.
WUNDERLIST
Pokud si ale stáhnete aplikaci sami pro sebe, můžu doporučit Wunderlist. Máte všechny své úkoly pod kontrolou. Bohužel to nešetří čas,
jelikož takto nemůžete na úkol zapomenout, ale ten pocit, když ho
splníte a můžete si ho odškrtnout, aby splněný zmizel, je skvělý. A mimochodem, Wunderlist se dá také sdílet.
Ve středisku jsme ale nakonec skončili u dvou střediskových, všem nasdílených google kalendářů, které členové týmu běžně používali. Do jednoho zaznamenáváme
všechny střediskové akce, včetně jmen, kdo je má na starost.
Druhý máme nazvaný střediskový úkolníček a tajemník
do něj přepisuje všechny úkoly ze střediskových porad,
opět včetně jmen. Ze začátku jsme sice řešili, že takhle
pak 16 lidem v kalendáři svítí např. „Mlok, Pračka – uklidit sekery“, ale zjistili jsme, že to má spíše pozitiva. Dá
se lépe hlídat, co má být kdy splněno, a hlavně když víte,
že 15 dalších lidí ví o vašem úkolu, tak ho raději splníte.
Samozřejmě že ne vždy se to povede. Co ale pak? I když
to celé děláme dobrovolně, neznamená to, že to budeme
flákat či dělat blbě.
inzerce
| 10
Řešením není hned někoho postihovat za nesplněný
úkol. Lidé si na to musí přijít sami. Což netrvalo dlouho
a shodli jsme se, že zadané úkoly se musí splnit a sama
mezi námi vyvstala otázka, „co ale dělat, když se úkol nesplní?“ Po několika měsících nápad nakonec přišel.
Každý, kdo nesplní úkol, nedodrží určité pravidlo
střediska či se neomluví z rady, musí na další střediskovku připravit na vlastní náklady občerstvení.
Záleží čistě na provinilci, jak občerstvení pojme. Zatím vždycky objektivně chápal závažnost nesplnění úkolu
a občerstvení tomu vždy odpovídalo. Většinou šlo o doma
připravené delikatesy, žádný pytlík chipsů koupený cestou
na radu. Opravdu to funguje, ale je to podle mě tím, že
konkrétní nápad na vyřešení nepřišel ode mě shora, ale
týmovým (několikaměsíčním) brainstormingem.
A když splní úkol všichni? Připravím občerstvení já jako
kdysi, ale s mnohem větším nadšením a lepším pocitem,
protože to v současné době znamená, že všichni splnili své
úkoly. A to je vždy úžasná zpráva :).
Důležité totiž je, aby vedoucí střediska nebyl permanentně zavalen úkoly, i když má k většině z nich největší
předpoklady pro jejich splnění. Nebude tak totiž mít prostor pro věc, ke které zpravidla nejkompetentnější je, a tím
jsou další vize, cíle a posouvání střediska kupředu. A škoda
se připravit o takový potenciál.

ODKAZY
PAUL B. MALONE III.: Mějte je rádi a veďte je
KEVIN LEMAN: Sourozenecké konstelace
Belbinův test
THRAN – JIŘÍ ŘIHÁK: Úvodní video na začátek přednášek z katedry Vedení
na Gemini 2012 a z katedry Collegia na vůdcovském kurzu Ventus 2012/2013
a 2014/2015: http://goo.gl/yH46Ea
metoda | skauting
Tábor vlastníma rukama
RUMPÁL
Martin Adámek – 57 let
Člen Centra vzdělávání Parvula.
Vůdce zimního vůdcovského
lesního kurzu Jasan, pro který
se marně snaží lobovat za zvýšení přídělu sněhu. Má rád
spaní na sněhu a vůni dřeva.
[email protected]
Co je táborová stavba? Zdánlivě zbytečná otázka? Přeci stavba, co stojí na táboře.
Ne! Táborová stavba je také hlavně činnost.
Táborová stavba není stavba, co kdysi někdo na táboře
postavil. Je to činnost, která v ideálním případě dá vzniknout táborové stavbě jako výtvoru. Jsou jistě tábory, kde
je pro táborníky vše pro připraveno. Ale táborník by měl
dokázat svoji zručnost, schopnost, dovednost zajistit podmínky pro chod tábora vlastními silami. To je skautská
výchovná metoda v ryzí formě. Týmová aktivní činnost
v přírodě v malých skupinkách rozvíjející spolupráci za aktivní podpory starších.
Pro táborníka by měla být důležitá stavba, kterou jsem
stavěl “já“ či „my“. Tím nemyslím zháčkovanou podsadu vlastního stanu, ale stavbu, která stojí jeho přičiněním. Třeba malým, ale byl u toho, pomáhal podle svých
schopností. Poznal, že na táboře není tak jednoduché třeba
uvařit oběd. Doma se otočí knoflíkem a vařič hoří, ale tady
musíme postavit nejen ohniště, ale rovnou celou kuchyň.
na táboře. Snad jen drobné dodělávky se mohou nechat
na další den.
Tábor je součástí našeho běžného života. I v životě se
od nás očekává, že něco vytvoříme, vylepšíme, navrhneme,
že nebudeme jen konzumenti, ale budeme tvořit. Tábor
nám dává možnost vyzkoušet si naši soběstačnost ve věcech, které běžně v životě jen konzumujeme. Jenže když
se chceme na táboř vyspat, musíme si postel vyrobit, když
se chceme najíst, musíme si vyrobit stůl. Vůdce tábora
jistě s nejzkušenějšími rovery plánuje, co na táboře postavit, vylepšit. Ale i skautky a skauti vám často řeknou, co
by na táboře chtěli postavit. Dejte jim prostor pro jejich
nápady. Co nezvládnou sami, s tím jim pomohou silnější.
Zašlá sláva krajinkových podsad
Táborová stavba má nejen vizuální stránku. Táborová
stavba voní. Typická vůně, kterou s táborovou stavbou spojuji, je vůně kouře. Když se připravují věci na tábor, je vůně
při otevření bedny s plachtou na kuchyň nebo týpkem
zcela charakteristická. Ale jsou i vůně, které už na některých táborech nenajdu. Byly tam již dříve, ale vymizely.
Na louku přijede náklaďák a složí podsady. Ty se postaví,
spojí a základ tábora stojí. Ale co tábor, kde přijede náklaďák a složí hromadu krajinek. Možná jsem „staromilec“,
ale vůni čerstvě nařezaných krajinek mám raději než vůni
luxolu z pečlivě ošetřených podsad. Prosím, neberte to tak,
Já a my
Proč to píši? Aby se nezapomínalo, že táborová stavba nejsou jen brány, věže, kuchyně, které někdo postavil
před námi. Táborová stavba je činnost, kterou konám, „já“
a „my“. Viděl jsem i stavby typu dřevěných pevností, obitých kubíky krajinek, kdy „my“ jsme byli jen levná pracovní síla. O to víc dokáži ocenit tábory, kde se spousta
drobných staveb pyšní titulem „já“. Drobnosti v podobě
držáku na ručník a mýdlo u táborového mydla. Družinové
lavice u táborového kruhu. Výzdoba
táborové vývěsky. Smutné a omšelé mi připadají tábory, kde většinu
staveb stavěli již před lety a jsou jen
postupnými opravami udržovány při
životě. Je to možná pohodlné, někdo
by řekl vyzkoušené. Ale každá stavba
se dá nahradit.
Jsem však proti tomu, aby se tábor
změnil ve stavební galeje a gigantická brána se dostavěla až těsně před
odjezdem. Vůdce by si měl uvědomit,
že k velkým stavbám musí oddíl dofoto autor
spět. Že teprve postupným zvyšováPři
každé
táborové
stavbě
je
nutné
si
pokládat
otázku
přiměřenosti.
Gigantická
věž
ním zručnosti a dovednosti mohou
možná naplní ambice ctižádostivého stavitele, ale když na ni zakáže vůdce vstup,
sami táborníci přijít na nápad vytvořit
aby se někomu něco nestalo, stává se stavba samoúčelnou. Je opravdu nutné stavět
„velkou stavbu“. Jednotlivá konkrétní
palisády kolem tábora, aby tábor vypadal jako hradiště z táborové hry? Nebyla by
stavba by neměla zabrat více jak den
vlčata raději za táborovou houpačku, na které by mohla řádit?
11 |
skauting | metoda
že odsuzuji tábory, kde dávají přednost prefabrikovaným
podsadám. Taky jsem v nich na táboře spal, ale vůně čerstvého dřeva mi v nich chyběla. Říká se, že vůně si člověk
zapamatuje na celý život. Zkuste si do své paměti uložit
vůni podsad postavených z čerstvých krajinek. Kdykoliv
jdu někde kolem vesnické pily, je asociace s letním táborem
velmi silná. Nemáte na to postavit krajinkové podsady?
Tak alespoň poličky, stolečky apod. Mezi vjemy z táborové
stavby patří i ruce upatlané od smůly.
Již slyším námitky o udržitelnosti, ekologii. Zkuste si
na internetu vyhledat krajinky. Pily je nabízejí jako palivové dříví. Tím, že jim na chvíli dáme využití v táborové stavbě, ekologie neutrpí. Další rok skončí jako rošty
v bahnité louce nebo jako palivové dříví nabídnuté místním či jako materiál pro lesáky. Naopak to možná rozvine
debatu, kolik energie a chemie bylo vynaloženo na zhotovení a údržbu trvalé podsady. I toto je součástí skautské
výchovné metody – porozumět přírodě a její ochraně. Je
naší snahou stavět tábor z místních zdrojů?
můžete nahradit jiným druhem stavby. Stavba klasické
podsady mi ale připadá nejvhodnější i vzhledem k tomu,
že vyžaduje zručnou práci s klasickým táborovým nářadím,
sekerou, pilou, palicí, pořízem, rašplí. Jakkoli máte táborovou stavbu dopodrobna vymyšlenou (všechno propočítáno,
kolik kterých kůlů, jak dlouhých), zůstaňte u menších staveb jen poradcem. Nechte družinu vymyslet, jak postavit
stůl, kamna. Až když se dílo blíží katastrofálnímu nezdaru,
zasáhněte. Drobný nezdar samostatně zhotoveného hotového díla je lepší než tupě postupovat podle návodu
vymyšleného někým jiným. A když zvládnou drobnou
stavbu, dejte jim na starost třeba stavbu táborové brány.
Opustit stereotyp
Tábor není jen kulisa pro naše letní dobrodružství. Tábor a jeho stavby jsou součástí tohoto dobrodružství. Jsou
tábory, kde je stereotyp všudypřítomný. Každoroční tvar
tábora je dán štěrkovou cestičkou před stany. Umývárna?
To se zase natáhne celta přes letitou konstrukci z lešenářských trubek.
Týmová práce
Zkuste stereotyp opustit. Tvar tábora nemusí plánovat
Na vůdcovských kurzech jsem slyšel stesk, že upadají jen táborový architekt. Nechte táborníky postavit stan
klasické skautské dovednosti. Postavit si vlastní podsadu na místě, které si sami vyberou, vedle kterého stanu chtějí
mezi tyto dovednosti patří. Zkuste stavbu klasické podsady být, kam mají mít natočený vchod. Kam chtějí ze stanu
postavit před družinu jako společný úkol. Dokáží si roz- vidět. Ať se přizpůsobí terénu podle své úvahy. Možná
dělit práci? Ať pochopí, že i tato drobná táborová stavba to pro příchozího bude vypadat chaoticky, ale vzniknou
je jako stavba domu. Někdo musí stavbu vyprojektovat, takto přirozená náměstíčka. A není nic snadnějšího než
někdo zaměřit a vykolíkovat. Další připravuje materiál, doplnit městský, pardon, táborový mobiliář. Družinový
zajišťuje jeho přísun. Někdo musí zajistit nářadí. Při vlastní totem, veranda před stanem, malá zahrádka. To, co ocestavbě je nutné spolupracovat, kůly nezatluču sám, musím ňujeme ve městech - oživit zašlý dvorek, vytvořit komumít pomocníka atd. Podsada je klasická táborová stavba, nitní zahradu, bydlet s příjemnými sousedy - si můžeme
kde vůdce může vyzkoušet týmovou práci družiny a schop- vyzkoušet na táboře. Proč neopustit model táborového
nosti rádce. Když družina stavbu zvládne, bude pro ni náměstí, kde stojí uprostřed stožár? Má snad Pražský hrad
složitější stavba daleko snazší. Samozřejmě stavbu podsady stožár uprostřed hradního náměstí? I na starých fotkách
a příručkách můžete vidět vlajky
na táborových branách.
Tábor patří do krajiny jako každé
jiné lidské sídlo. Statek postavený
před staletími do krajiny patří, vyjímá se tam. Stejně jako vesnický kostel
uprostřed vesnice na úbočí kopce. Narušení pohledu brutálním panelákem,
ocelovým silem vnímáme negativně.
Ale nechováme se takto i k táboru?
Navštívil jsem spoustu táborů, kde při
příchodu bylo vidět nejdříve parkoviště aut, dřevárna. Tábor a jeho stavby
by měly do krajiny zapadnout, možná s ní splynout. Není jen věcí vůdce,
foto autor
vyhrát si s návrhem tábora, s jeho
Příprava tábora a jeho staveb může být i dlouhodobým předtáborovým úkolem pro
zasazením do krajiny. S pohledy
družiny. Rozdělte role, kdo bude plánovat zázemí tábora. Kdo si vezme na starost
z příjezdové cesty, z protějšího kopce.
„symboliku“, kam stožár, táborový kruh. Někdo naplánuje sportovní zázemí tábora,
Už jsem psal o vůli opustit stereotyp.
atd. Projděte staré fotky táborů, co kde bylo postaveno. Pozvěte rovery nebo
oldskauty, kteří stavěli tábory generace před vámi.
| 12
metoda | skauting
Opravdu ta kuchyň musí stát takto na ráně? Stála tam roky
a basta! Ale když ji stejně potřebujeme postavit novou,
nešla by třeba trochu posunout?
Kolonizujeme tábořiště
Stavba tábora je hra. Stačí si nakreslit v měřítku plánek táborové louky. Z barevných papírů vystříhat táborové
stavby. A stavět, posouvat, obhajovat umístění, porovnávat
návrhy mezi družinami. Vyhlaste oddílovou soutěž na návrh nového tábora. Představte si, že tvoříte tábor na zelené
louce. Přemýšlejte o funkcích táborových staveb. Táborová
kuchyň možná již léta stojí na špatném místě a dříví nyní
nosíte z lesa na druhé straně tábora, protože z lesa u kuchyně vám majitel zakázal dříví brát. Třeba se vám podaří vítězný návrh realizovat. Možná to jen pomůže začít
přemýšlet, že účelné věci mohou být i hezky umístěné.
Když jsem se kdysi podivoval nezvyklému tvaru tábora
(ani kruh, ani podkova, ani oblouk), bylo mi vysvětleno, že
tábor má námět samurajů, a tvar tábora z pohledu letícího
orla je tvarem samurajského meče. Postavit tábor na zelené louce je jako kolonizovat nové prostředí. Nádherný
pocit, to dáme, tady už vidím stát nový tábor. Je těžké
nacházet stále nová místa na táboření. Proto část oddílů
táboří na stálých místech. Některé stavby jsou v nich trvalé
a tábor je pak rychle postaven. Nová místa se ale dají nalézt.
Stojí to nepoměrně více úsilí, ale tábor v novém místě má
v sobě ducha objevitelů nových krajů, cestovatelů, dobrodruhů. Nebojte se takových táborů. Táborové stavby jistě
budou nepoměrně skromnější. Donutí vás přemýšlet o jednoduchosti táborových staveb. Musím ty kůly při stavbě
jídelny opravdu zapouštět do země, nestačila by trojnožka?
Musím tu konstrukci opravdu sbíjet, když ji budu na konci
tábora rozebírat? Nebylo by lepší ji svázat?
Na táborové stavbě je klíčová samotná stavba. Vyzkoušet
si, co dokážeme naplánovat. Poznání, že každá chyba se dá
napravit. Získat zkušenosti, zručnost. Být připraven. Tábor
by měl být zkouškou naší soběstačnosti. Táborová stavba
může být jedním z prostředků, jak to ověřit.

Osm tipů
k odpovědnému
plánování tábora
4. Jídlo Promyslete, odkud pochází
zpracovali Skauti naZemi
5. Spotřeba 1. Plánování Ujasněte si, proč vlastně jedete tábořit. Děti mají příležitost postarat se samy o sebe,
zasloužit se o něco vlastníma rukama. Odvést práci, která
není hrou, ale má reálný význam. Dejte vedle her prostor
zkušenostem, které jsou základem samostatnosti v obtížných podmínkách.
2. Symbolický rámec Legenda, kolem které stavíme tábor, může být vtahující a originální kulisou anebo mít
přesah k učení. Zamyslete se, jaký symbolický rámec vám
umožní mluvit o aktuálních problémech dnešního světa.
Neupevňujeme v dětech historické stereotypy? Například
o historické epoše nebo o roli kultur v dějinách?
3. Doprava
Zvažte, nakolik je třeba využívat osobní automobily, a zdůrazněte ekologický a společenský aspekt cestování veřejnou dopravou. Setkání jsou
obohacující.
jídlo, které nakupujete, a zda existují alternativy či místní varianty potravin z dalekých zemí. Podpora místního
farmáře udržuje peníze v regionu a podporuje výrobce,
zatímco z levného nákupu v supermarketu těží řetězce,
nemluvě o nutnosti zásobování kamiony.
Zvažujte pořizování materiálů, které byste na program chtěli pořizovat. Hledejte
způsoby, jak recyklovat staré, už jednou použité. Opravdu
je třeba další táborové tričko?
6. Předměty
Zmapujte, co je k dispozici
ve vašem nejbližším okolí. Mnohdy není třeba kupovat
nové vybavení, nástroje, ale lze si půjčovat od rodiny či
kamarádů. Věnujte společný čas péči a opravě předmětů.
7. Místní obyvatelé Letní tábor ve střední Evropě se nekoná mimo hranice civilizace. Zkuste zjistit více
o tradicích a historii kraje, o dění v okolních vesnicích.
Rozvíjejte nové vztahy.
8. Odpovědnost To, jak se o věcech mluví,
vytváří postoje. Odpovědnost může být nuda, nebo výzva,
dobrodružství. Záleží na tom, jak o tom s dětmi mluvíme
a zda v našem každodenním životě vnímáme propojení
se zbytkem světa. 
13 |
skauting | táborové inspiro
Zdolej svého draka
MÁŘÍ
Marie Skalická
Stará se , aby skauti nevymřeli,
zatím skrze jedno potenciální
vlče a světlušku. Teologická
fakulta ji naučila, že chybami
se člověk učí, ale je třeba o nich
vědět a naučit se je nedělat.
[email protected]
Ve výchově je jistě potřeba podporovat v dětech to dobré. Na druhou stranu člověk
musí umět rozpoznat své limity, slabosti a naučit se proti nim bojovat. Následující
aktivita může být návrhem, jak s dětmi po vzoru našeho patrona sv. Jiří tímto
náročným tématem projít vítězně.
•
autoři
typ hry
počet hráčů + věk
náročnost na děti
náročnost na přípravu
prostředí
počet instruktorů
délka hry
vybavení/materiál
cíle hry/body stezky
Marie Skalická – Máří
na zamyšlení, střelecká zručnost (možno orientace
v mapě apod.)
libovolný, všechny věkové kategorie
psychická – velká
fyzická – střední
30 minut
kdekoli; možnost klidu pro každého, vhodná místa
pro 3 střelecká stanoviště
3+
1,5 – 5 hodin,dle věku a počtu účastníků, našich
možností a chuti, v ideálním případě rozděleno
do dvou dnů
papír A3, A4, A5 a výtvarné potřeby pro každého,
vhodné terče na každé stanoviště, luk, vzduchovka,
šipky
sebereflexe, pobídnutí k sebezdokonalování; souvisí
s body stezky v oblastech Moje svědomí a Moje
vztahy
Legenda
Aktivita byla vytvořena jako dvě etapy CTH na téma
knihy od Zuzany Holasové – Popoupo. Do její atmosféry
a celého vyznění hra skvěle zapadá. Pro použití příslušných
kapitol (Drakobijce, Velký zápas) jako motivace k aktivitě je nutná alespoň rámcová znalost kontextu celé knihy.
Chcete-li hru využít samostatně bez návaznosti na Popoupo, velmi vhodné je také pracovat s legendou o svatém
Jiří, jež by se nám, skautům, nikdy neměla omrzet.
„Drak ztělesňuje zlo, proti kterému svatý Jiří přísahal Bohu bojovat. Stejně i my, pokračovatelé našeho
patrona a rytíři dnešní doby, chceme bojovat proti zlu.
A je důležité začít u sebe, proto se teď soustředíme každý na své draky (špatné nývyky, sklony, vlastnosti).“
Realizace
1. zamyšlení
Po předložení legendy (četba z knihy, vyprávění / sehrání legendy o sv. Jiří, …) každý dostane tento text a zamyslí
se nad ním:
| 14
„Svého draka musí každý zabít sám! Draci jsou
chytří. Nejde je přelstít. Každý se svému drakovi musí
postavit přímo. Takoví draci nejsou vidět. Potichu
obcházejí a čekají na každé zaváhání, aby člověka
roztrhali. Právě naše zaváhání a ustupování násobí
jejich sílu.“
„Týjo. Takže i já mám svýho draka. Nebo jich
mám i víc? S čím já osobně bojuju? Snažím se s tím
drakem vůbec bojovat, nebo se mu vrhám přímo
do spárů?“
Na zamyšlení je dobré dát dostatek času. Záleží na věku
a vyspělosti dětí i na okolnostech, například na táboře je
možné mu věnovat i celou hodinu. Každý by si měl najít
místo, kde by byl mlčky o samotě. Jediná možná komunikace je s vedoucím – vysvětlení, rada, podpora. Upozorníme také, že bude později potřeba pojmenovat své tři draky.
Po tomto „zpytování“ následuje lehčí debata na téma konkrétních draků v našich životech, jejímž cílem je inspirovat
k odkrytí draků a ukázat, že všichni jsme na tom podobně,
každý nějaké draky má. Debatu řídí vedoucí a dbá na to,
aby zazněla slova podpory a motivace k boji proti vlastním špatným stránkám. Zapůsobit může i vhodně zvolený
osobní příklad potýkání se s nešvarem.
2. ztvárnění draků
Následně si účastníci zkusí své draky zkonkretizovat
a ztvárnit. Každý si vybere své tři špatné vlastnosti, slabosti = draky a na každý z papírů různé velikostí (A3, A4,
A5) ztvární jednoho z nich. Možno volit velikost papíru
dle velikosti (síly, závažnosti) draků. Tvoříme libovolnou
technikou, klidně abstraktně, ale musí být vždy jasné, co
dané dílo zobrazuje. Vedoucí by měl být při výběru draků nápomocen. Mnohé děti mají problém si své draky
uvědomit, případně některé zveličují, jiné, mnohem větší,
opomíjejí. Citlivý vedoucí může děti pobídnout. V některých případech je možné nabídnout dětem boj s draky,
které jim vybere vedoucí, nakreslí si je ovšem sami. Hotové
dračí výtvory u sebe uschová vedoucí. Tímto končí první
sloupek
táborové
náčelníků
inspiro | skauting
část, následný boj s draky je nejlepší zařadit až další den,
čímž u dětí podpoříme napětí, zvědavost, touhu po dobrodružství. Přes noc se ledacos „uleží“, drak na papíře může
získat na závažnosti a boj proti němu bude zajímavější.
3. boj proti drakům
Vedoucí připraví stanoviště: 1. střelba z luku (terč vel.
A3), 2. střelba ze vzduchovky (A5), 3. šipky (A4). Při větším
počtu účastníků je potřeba mít na stanovištích více terčů,
aby se střelci vzájemně co nejméně rušili.
Tato tři stanoviště by neměla být od sebe na dohled. Je
možné je umístit na známá místa kolem tábora / klubovny
nebo děti mohou putovat podle mapy. Každý jednotlivec
se pak vydává samostatně na výpravu za draky. Ti na jednotlivých stanovištích již čekají (děti najdou toho svého
v okolí stanoviště, předá jim ho vedoucí, dostanou popsanou obálku se jménem, …), je třeba se jim postavit. Svého
draka pak každý umístí na terč a od určeného místa se jej
snaží střelami zneškodnit. Množství střel dle libosti, pro
každého však stejně. Dohled a dodržování bezpečnosti při
střelbě na stanovištích je samozřejmostí. Vedoucí zaznamenává úspěšnost účastníků.
Dbejte na zachování motivu „hrdina putuje za drakem
sám a sám se mu také musí postavit“. Aktivita je zaměřená
na jednotlivce a jeho osobní rozvoj. Vedoucí by se měli
snažit vytvořit prostor pro každého tak, aby si aktivitu
mohl osobně prožít. Od klidného místa na zamyšlení přes
rozmístění stanovišť tak, aby se účastníci potkávali co
nejméně, až po setrvání v symbolickém rámci (kostým,
vhodný komentář vedoucích na stanovištích, …).
Reflexe
Po návratu všech hrdinů z výpravy se všichni sejdou
při hodnocení. Vedoucí nešetří pochvalou za statečnost
a odhodlání. Zdůrazní, že nezáleží na hodnotě dosažených bodů, ale na samotném boji, který nikdy nekončí. Je
potřeba znovu a znovu hledat své draky, odhodlat se k boji
a zápasit s nimi. Zde platí „cesta je cíl – boj je vítězství“. Je
dobré si společně odpovědět na otázky typu: Bylo těžké
poznat své draky? Jak se mi proti nim bojovalo? Jsem schopen s nimi bojovat i v reálném životě? Jakými zbraněmi?
Máte-li pocit, že by to bylo užitečné, můžete po sečtení
zásahů ještě vyhlásit nejlepší bojovníky.
Aktivita by měla mít přesah do reálného života účastníků i po skončení akce, tábora. K uvědomění si a připomenutí dlouhodobého boje proti vlastním neřestem může
skvěle přispět drobný dárek v podobě zalaminované kartičky s motivačním citátem či přívěsek zobrazující draka,
bojovníka, sv. Jiří apod.

Jsme jedné krve
Marek Baláš – Čiča
náčelník
[email protected]
Uzavření registrace pro rok 2015 ukázalo, že v Junáku je 53028 členek a členů, z toho 17457 dospělých
a z nich je 6007 činovníků, tzn. takových, co svou aktivitu v naší organizaci jasně pojmenovávají konkrétní funkcí. Všichni jsme členy skautského společenství,
všechny nás pojí skautská myšlenka a v jejím duchu se
hlásíme k Junáku tím, že jsme členy právě této organizace a že se zavazujeme k dodržování dalších pravidel
organizací nastavených. Nejen díky Strategii zvednuté těžké otázky přivály dilematické otázky o hnutí
a organizaci, o těch nahoře a těch dole, o omezování
a podpoře.
Slýchával jsem ji i dříve. Cítím ji schovanou v otázkách po práci ústředí, ve zvedlých obočích a nechápavých pohledech, které naznačují tázání: „Co jste to
tam nahoře zase vymysleli?” Na té otázce mě trápí
ona optika – my tady a oni nahoře – ústředí, ať už
to znamená cokoliv, není nikdo jiný, než zase skauti.
I náčelnictvo a výkonná rada patří do oněch 50 tisíc
členů Junáka. Majkl (místonáčelník) je jeden z 493
vedoucích středisek, jeden ze 63 předsedů okresů, patří
do velké skupiny vzdělavatelů, jeden z organizátorů
celostátních akcí. Je tedy zdola, nebo shora?
Ústředí nevymýšlí nic z plezíru, má vlastní zkušenosti, naslouchá okolí, organizačním jednotkám
i jednotlivcům a svým konáním se snaží na podněty
a potřeby odpovídat. Vždycky když mám příležitost
navštívit nějaké akce v krajích nebo vzdělávací akce,
těší mě, že se potkávám se sebevědomými mladými
lidmi, kteří vědí, proč jsou skauty a proč konají tak,
jak konají. Baví mě vést diskuze, vyptávat se na potřeby, názory. Potvrzuje se mi, že oddílové vedoucí vždy
nejvíc trápí praktické věci programu, výchovy, a je to
správně. Statutáry OJ zase témata hospodářská. Náčelnictvo pak i v této linii logicky nejvíc tlačí strategie,
směřování organizace. Rozdílná témata, a přece jedno
hnutí s jednou myšlenkou.
Přál bych si, abychom uměli Junák přijmout v celé
jeho velikosti, cítili zodpovědnost jak za oddíly, tak
za celou organizaci. Podle mě je to cesta, jak udržet
myšlenku skautingu silnou a živou.

15 |
skauting | pedagogika
Polední klid
Co dělají děti, když mají volno
MÁJA
Marie Brichová – 23 let
Instruktorka, koordinátorka
programů pro děti, vedoucí
táborů, sociální pedagog v NZ
a do toho všeho tahá základy
skautingu. Tvrdí, že skautem se
člověk stává na celý život.
[email protected]
Osobní volno nebo polední klid na táboře nejsou bezúčelným časem, ve kterém
vedoucí připravují, co nestihli a děti bloumají táborem od ničeho k ničemu. Jak
s jejich volným časem na táboře naložit?
Pedagog, badatel V. Spousta (1996) definuje volný čas
jako „zbytkový, který zbývá po splnění všech povinností“, J.Dumazedier chápe volný čas jako „souhrn činností,
které může člověk provozovat s plnou libovůlí, buď pro
odpočinek nebo pobavení, či pro rozvoj svých znalostí
nebo svobodnou tvůrčí činnost poté, když se uvolnil ze
závazků.“ Obě definice do jisté míry odpovídají poledním
klidům a osobním volnům na táboře.
Volný čas na táboře tak můžeme chápat jako čas, kdy
záleží na každém dítěti, čím jej naplní. Svobodně si může
vybrat aktivitu, kterou se chce zabývat. Většinou si dítě
vybírá takovou činnost, která nenaplňuje jeho převážnou
část strukturovaného dne. Je-li táborový program zaměřen
na fyzickou aktivitu, děti si rády odpočinou od pohybu.
Jestliže je program více náročný na psychickou stránku
osobnosti, děti upřednostní sportovní vyžití. Potřebu načerpat novou energii a regenerovat jak fyzické, tak i psychické síly je třeba uspokojit, jinak děti strádají. Proto
pozorování náplně volného času může být dobrou zpětnou vazbou pro vedení tábora.
Všimli jste si někdy, jak tráví polední klid děti u vás
na táboře? Neodráží se v tomto čase nedostatky v táborovém programu?
Kolik volného času mají vaše děti na táboře? Ze zpětné
vazby dětí se často můžete doslechnout, že volného času
neměly dostatek. Skautský tábor je obvykle nabitý programem až po okraj. Většinou máme tendenci naplňovat
čas rozmanitými aktivitami a pak se „žene“ program tak,
aby se všechno stihlo. O poledním klidu se na táborech
mnohdy dodělávají „nedodělky“ z dopoledního programu,
píše se kronika, myje se nádobí, atp.
Zároveň je to často jediný volný čas, ve kterém si člověk může uklidit stan, umýt se nebo napsat dopisy domů.
V této části dne si táborník také rád zahraje karty, zazpívá
si s ostatními nebo si zahraje přehazovanou či vyrobí dřevěnou lžičku, a to nemluvím o knížce, kterou si při balení
kufru s sebou zabalil.
Přesto je důležité zmínit, že volný čas neznamená pouze dpočinek, nýbrž i rozvoj každého jedince. Volný čas
| 16
také naplňuje naše výchovné cíle – můžeme skrze něj děti
učit, jak s volným časem zacházet, rozvíjet vlastní talenty
a objevovat ty skryté, ve skupině se právě v tomto čase
vytváří neformální vztahy.
Využíváte volný čas i k něčemu jinému než
k odpočinku?
Přemýšleli jste někdy nad strukturou využití tohoto
času hlouběji? Máte tábor více orientovaný „Setonovsky“,
program více uvolněný s důrazem na dobrodružství a divočinu, nebo „Powellovsky“, kde je volný čas více organizován a protkán řádem? Ideální je od všeho kousek – nabídnout aktivity, které si mohou děti zahrát, a zároveň zde
nechat prvky dobrovolnosti. V průběhu tábora je dobré
monitorovat, jestli nejsou děti moc pasivní a zda si samy
umí najít vhodné naplnění volného času, což je také součástí výchovně vzdělávacího procesu. Má-li volný čas plnit
své poslání, je potřeba vytvářet podmínky a podporovat
žádoucí aktivní činnosti dětí. Možná ze začátku potřebují
více usměrnit, mít přehled o tom, co všechno mohou dělat, a je zapotřebí více iniciovat jejich aktivity. Postupem
času se děti stávají v tomto směru samostatnějšími a zásah
vedoucích není tolik potřeba – naopak může být kontraproduktivní. V dnešní moderní době si děti s sebou berou
na tábor různé elektronické přístroje, které pohlcují čas,
i ty můžeme využít k pozitivnímu používání – případně
korigovat jejich využívání. Učení se aktivní činností je
jednou ze skautských výchovných metod, a proto bychom
se měli snažit o smysluplné naplňování tohoto času.
Podívejme se také na využití volného času u roverů
a rangers. Nekopírují děti způsob trávení od nás starších? Když přijede nováček na tábor, samotný chod tábora
„pochopí“ v jeho průběhu skrze sociální učení. A tak je to
částečně i s volným časem. Zapadne-li nováček do kolektivu, napodobuje své vrstevníky. Vrstevníci se však stylizují
do „odkoukaných“ projevů chování. Jestliže si rangers rády
„zalezou“ a „drbou“, potom skautky a světlušky mohou své
chování po starších zrcadlit. Není to na škodu, když to
není jediná náplň volného času. Jestliže se starší věnují
pedagogika | skauting
mladším, může to být dobrá cesta, jak výchovně působit
a dávat dobrý příklad.
Trávíte volný čas s dětmi, nebo naopak odděleně?
Obsahuje váš program tábora i jiný volný čas než je
polední klid? Jednou z forem rozšíření této časové dotace je jednou za tábor uspořádat večerní volný program.
Další možností je si polední klid výjimečně prodloužit
třeba o hodinu. Ještě je třeba zmínit opačný extrém – tábor
s příliš volným programem. Je zapotřebí hledat optimální
rovnováhu mezi volným a strukturalizovaným programem.
Nikde není napsáno, kolik volného času je třeba dětem
na letním táboře poskytnout. Vyhláška (č. 106/2001 Sb.)
pouze upravuje režim dne: „V režimu dne musí byt pevně
vymezena doba pro spánek, osobní hygienu a stravování.
Doba vymezená pro spánek musí činit nejméně 9 hodin
pro děti do 10 let včetně a 8 hodin pro děti starší. Režim dne musí odpovídat věku a zdravotnímu stavu dětí.“
Ke každé dětské skupině by se proto mělo přistupovat
individuálně.
Mají děti na vašem táboře moc, nebo málo volného
času?
A co vše je možné dělat? Dumazedier rozlišuje tři sféry
volného času: složku relaxační (odpočinek), složku zábavy
a složku vzdělávací a sebevzdělávací (ve které jednotlivec
sám nebo ve skupině nezištně z vlastního zájmu rozvíjí své
schopnosti, vědomosti a dovednosti). Rozvoj dovedností
můžeme podporovat i na táboře. Jakékoliv tvoření podporuje kreativitu jedince (plusem jsou přírodní materiály, se kterými se děti běžně doma nesetkají) – viz článek
Kdo netvoří, ten boří z minulého čísla Skautingu. Mezi
sportovní aktivity můžeme zařadit volejbal, různé formy
fotbalu, frisbee, (mini)golf, brännball, kubb, ringo. Do relaxační oblasti můžeme zařadit spánek, povídání, koupání
(pozor na koupání po jídle), zpívání, ale i masáže, saunu,
jógu, rybaření atp. Do vzdělávání řadím deskové hry, poznávání rostlin, zvířat, četbu knih, stavbu vázaných staveb
(článek o táborových stavbách najdete dříve v tomto čísle). Nástroj, jak děti motivovat k činnostem, je například
forma bonusových aktivit. Děti mohou splněním získat
například body do bodování (přinést chrastí, nasbírat co
nejvíce borůvek apod.). Trávení volného času na táboře je
opravdu ojedinělý čas, neboť se s některými formami děti
nemají možnost jinde setkat.
Jaké aktivity nabízíte dětem na vašem táboře během jejich volna?
Přeji vám i sobě, abychom byli vnímaví k potřebám dětí
a abychom si s nimi nezapomněli hrát, protože na tábor
jezdíme mimo jiné i kvůli nim a pro ně přece škola života
začíná právě o prázdninách.

ODKAZY
SPOUSTA, V. (1996). Metody a formy výchovy ve volném čase. Brno: Pedagogická
fakulta.
Vyhláška č. 106/2001 Sb. o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti
foto Anna Belková
17 |
skauting | vůdcové
Pilíře vodního
skautingu
VEZÍR
Vladimír Cvrček
Emeritní hlavní kapitán
vodních skautů, vůdce ČLK
Námořní akademie, spoluautor
metodických materiálů vodních skautů., někde na začátku
vodní vlče.
[email protected]
Vodní skauting vznikl v českých zemích téměř paralelně s tím suchozemským.
Jaký byl impulz k zakládání vodáckých oddílů? Kdo byli velcí vůdcové – vodáci a co
přinesli do skautingu?
„Námořní skauting není pouhý systém přípravy
chlapce na povolání námořníka a k mořeplavbě.
Především jej učí přitažlivými prostředky, aby
z něj vyrostl zručný, rychlý a disciplinovaný člověk
schopný pečovat o sebe a pomáhat druhým
v nebezpečí.
Ovládání lodě, plování a záchraně života
ve vodě se mohou učit vnitrozemci stejně dobře jako
ti, kteří žijí na pobřeží“.
Robert Stephenson Smyth Baden-Powell
zakladatel skautingu
Když Robert Baden-Powell ke svému překvapení zjistil,
že se jeho myšlenky publikované v příručce Scouting for
Boys a ověřené táborem na Brownsea šíří mezi britskými
chlapci jako přitažlivá výchovná forma, rozhodl se doplnit pěší skautování o námořní. V té době čekala značnou
část mladých Britů profesionální kariéra tak či onak spjatá
s mořem (válečné loďstvo i námořní doprava, doky a přístavy, rozvíjející se meteorologie, telegraf, atd.).
Obrátil se proto na svého staršího bratra Waringtona,
v té době uznávaného právníka admirality a současně známého jachtaře, aby napsal vhodnou příručku. Měl s Waringtonem dobré zkušenosti, protože sám s ním a dalším
bratrem již jako patnáctiletý absolvoval několikatýdenní
plavbu po britských řekách a později mnoho prázdnin
na moři pod plachtami jachty Diamond (ve svém životopisu uvedl, že „dříve než skautem byl vodním skautem“).
V knize Scouting for Boys uvedl výzvu Sám řiď svůj člun
s vlastnoruční kresbou jako vyjádření jednoho z principů
skautské výchovy.
Warington se své úlohy zhostil velmi dobře, napsal knihu Sea Scouting and Seamanship for Boys, která s Robertovou předmluvou vyšla roku 1910. Téhož roku ustavený
samostatný odbor pro vodní skauty je považován za vznik
této specifické součásti skautingu.
Pražský velkoobchodník drogistickým zbožím Rössler
měl se svým synem Josefem časté trápení. Ten se neustále věnoval zakázaným činnostem jako byla atletika
a jiné druhy v té době nepovoleného sportu, takže jej otec
| 18
nejednou musel přímo ze startovních bloků odvést za ucho.
Na startovních seznamech si Pepík takticky změnil jméno
na Ořovský. Sportoval na suchu i na vodě, již jako patnáctiletý si v roce 1884 postavil plavidlo dnes známé jako
„maňásek“, s bratrem Karlem splul Berounku, Tichou Orlici, část Labe a Vltavu od Týna. Maňáska vylepšil, postavil
si kajak a od roku 1886 na něm sjížděl řeky pravidelně,
od roku 1888 se věnoval veslařině.
Ubohý otec ho uklidil na svou filiálku v Terstu, ale synáček tam poznal jachting!
Rössler – Ořovský byl opravdu všestranný. Vedle atletiky se věnoval rychlobruslení, fotbalu, šermu, hokeji,
zavedl u nás stolní tenis a lyžování. Nejvíce svého času
však věnoval vodáctví.
V roce 1910 dovezl z Kanady prvních šest žebrových
kanoí a jeho vlastní „Commasagera“ je dnes exponátem
Tyršova muzea tělovýchovy a sportu v Praze.
Jako význačný sportovec byl předsedou Českého olympijského výboru a jako přítel profesora Svojsíka spoluzakladatelem Junáka, českého skautingu, který vnímal jako
pěstování čestného sportovního ducha mládeže.
Na olympiádě 1912 se ve Stockholmu seznámil se švédskými vodními skauty a podle jejich vzoru založil ještě
téhož roku při Českém Yacht Clubu první českou družinu
Bobrů (další Svojsíkův spolupracovník profesor Drtina
zase při Českém vysokoškolském sportu).
Rössler-Ořovský vedle svých dalších skautských aktivit (on to byl, kdo nakreslil první skautskou známku, on
byl první starostou Svazu Junáků-Skautů RČS) zavedl
v Čechách rivercamping (putovní tábory), postavil první
hausbót (později věnovaný skautům), nakreslil první znak
českých vodních skautů, je autorem dodnes zpívané písně
„Indián“, zavedl na českých řekách tzv. staniční knihy, v r.
1930 přivedl do Čech dvě výpravy anglických námořních
skautů. Zemřel v r. 1933, v roce prvního skautského závodu Napříč Prahou. Za starého pána (jeho uctivý vodácký
titul) byli vodní skauti vnímáni jako dorost československých kanoistů a mnozí ze světa přiváželi cenné medaile.
Od roku 1913 byl spolupracovníkem A. B. Svojsíka Jaroslav Novák zvaný Braťka. Dlouholetý tajemník Svazu
vůdcové | skauting
Warington
Josef Ořovský
Junáků – Skautů RČS, spoluorganizátor první české lesní
školy, zavedl Tři orlí pera a rozvíjel jeden z vynálezů skautingu – družinový systém a dlouhodobé hry. Byl redaktorem časopisu Skaut-Junák a autorem skautské beletrie,
předchůdcem a později souputníkem Jaroslava Foglara.
Hlavně a především však byl zakladatelem a vůdcem
pražské Pětky. Po dvaceti letech od svého vzniku r. 1913
potřeboval pěší oddíl nový směr dosavadní práce. Braťka
již dříve vyslal jednoho člena (Mirko Vosátku) na zkušenou do pražské vodní Trojky, kde byli registrováni nejen
slavní olympionici Duha a Vladěk (František Novotný
a Vladimír Kazda), ale také tehdejší hlavní kapitán a spoluzakladatel českých vodních skautů prof. Ludvík Šimek.
Mladý Mirko se zde po vodácku otrkal (tehdy platilo, že
po přestupu z pěšího do vodáckého oddílu se nováčkovi uznávala skautská zdatnost o jeden stupeň nižší než
dosažená), potom odjel na studie do slovinské Lublaně,
samozřejmě zde navštěvoval skautský oddíl a absolvoval
lesní školu. Výrazně rozlišoval mezi námořními skauty
(pomorci) a říčními skauty (porečany), které tam pomáhal
zakládat.
Po maturitě se vrátil do Prahy a v Pětce se vedle vůdce
Braťky stal kapitánem – vodáckým odborníkem.
Braťka s Mirkem (zvaným Grizzly) připravili Pětku
na vodáctví. Již v r. 1933 pochodovala Prahou v nových
krojích a následujícího léta se vydala na Jadran pod plachty
pronajaté jachty.
Pětka se stala jakýmsi vzorovým oddílem. Její zvyky
a obyčeje i kroj se díky Braťkovi a Grizzlymu postupně staly součástí tradice českých vodních skautů. Braťka psal beletrii (Skautská srdce, Zelené jezero, Pod bílými plachtami,
Mořská hvězda, Hoši na řece aj., je autorem scénáře filmu
Na dobré stopě) a aktivně vedl oddíl i v době, kdy po válce
musel opustit Prahu (v Ústí n. L. založil filiálku).
Mirko Vosátka
Grizzly se věnoval ochraně přírody a roveringu a psal
praktické příručky (Táboření, Rok malých dobrodružství,
později Toulky přírodou a hlavně Encyklopedie táborníka).
Pro vodní skauty napsal nepřekonatelnou sbírku zvyklostí
a praktických znalostí Vodáci, ahoj (1940 a 1947) a zatím
poslední „učebnici“ vodních skautů Z deníku kapitána.
V roce 1939 měl Junák asi 40 oddílů vodních skautů,
dnes jich je pětkrát tolik. Do roku 1945 byli vodními skauty
pouze chlapci, po válce se přidala i děvčata a vlčata. Ale
i pro ně platí, že hra na námořníky a vzájemné spoléhání
členů posádky i lodí (včetně těch sportovních mezi sebou)
je především formou skautské výchovné metody naplňující
poslání Junáka a cílů skautské výchovy.

„Vzpomeň si, že slovo rover značí poutníka
a slovo rower veslaře. Vylož si jejich smysl tak, že
poutník kráčí po správné cestě a veslař obezřetně
řídí člun v peřejnaté řece, plné úskalí. Ta cesta a ta
řeka je tvůj život.“
Mirko Vosátka
ODKAZY
http://vodni.skauting.cz/upload/vzdelavani/prirucka_kapitanskazkouska/
KAPITANSKÁ_ZKOUŠKA.pdf
MILAN SVOBODA: Hledání zaváté stezky, Praha – Leprez 1994
MIRKO VOSÁTKA: Z deníku kapitána, Praha – Leprez 1997
OTTO JANKA: Vodní skaut, který k nám spadl z Marsu, Čin 1999
http://www.petka.org/Historie%20Petky+.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Sea_Scout
http://en.wikipedia.org/wiki/Warington_Baden-Powell
http://www.wikitree.com/wiki/Baden-Powell-4
http://netleyseascouts.com/wp-content/uploads/2012/05/Sea-Scouting-andSeamanship-for-Boys.pdf
19 |
skauting | rozlety
Relaxace a
regenerace sil
Celestýna Krausová
učitelka na 1.st. ZŠ, vede
světlušky a skautky 6. oddílu
„MODRÝ KVÍTEK“ střediska
JILM Jilemnice, má dvě děti:
3,5 a 1 rok.
vůdců a vůdkyň na táboře
14 dní na kafi, zeleném čaji, oříškové čokoládě a sirkách v
očích. A pak dvoudenní spánek, sotva odjede poslední auto
s táborovým vybavením… Tak často dopadá vůdce tábora
i jeho pomocníci. A to nemusí být lajdák – i s připraveným
programem se můžete pěkně nevyspat. Jak tedy na táboře
cíleně relaxovat? Jak si na to najít čas a jak vést k takovému
chování i ostatní, aby si nemysleli, že vyčerpaný vůdce je
dobrý vzor, který mají následovat
Otázka relaxace a regenerace sil není jen otázkou čtrnácti intenzivních dní v létě, měla by být promyšleným
celoročním plánem, a to nejen pro děti, ale především
pro vůdce a činovníky. A když ne dříve, proč s ní nezačít
hned teď? Každá cesta začíná tam, kde se právě nacházíme,
a končí tam, kam se chceme dostat.
„Co je za den?“ zeptal se Pú. „Je dneska,“ řeklo
prasátko. „Můj oblíbený den,“ řekl Pú.
Relaxace je základní součástí duševní hygieny. V dnešní
době, která je mnohem více orientovaná na výkon, hraje
její cílené zařazování do denního „programu“ o to důležitější roli. Duševní hygiena spočívá v uvolňování napětí
těla i duše. Měla by vést k harmonii, k prožitku pradávné
řecké kalokagathie.
Proč je odpočinek tak důležitý?
Přepracování není nic jiného než přetížení organismu.
Když naložíte na váhu víc, než zvládne, strhnete ji. Stejný
princip platí u lidského těla a mysli. Výkonnost po určité době klesá, a pokud nezařadíme odpočinek, začneme
čerpat z rezerv a jdeme do minusu. Přetížení se jako první
projeví na psychice formou podráždění. Začneme se uzavírat do sebe, přestaneme se radovat, naše reakce začnou
být přemrštěné a lítostivé. Vyčerpání má i fyzické projevy
– špatný spánek či bolesti hlavy.
Vezmi si nyní do ruky kus papíru. Na jednu stranu napiš
vše, co by tě mohlo během tábora vyčerpávat, případně co tě
právě teď vyčerpává. Pak otoč list a piš, co vše ti v tvém životě
pomáhá…, co vše je tvým nikdy nevysychajícím pramenem, ze
kterého můžeš kdykoliv čerpat, kdykoliv pít. Pokud se vyčerpávání sil bude týkat nějakých vztahových problémů, zkus si
je vypsat a doplnit za ně hned několik nápadů, jak by šla celá
situace ideálně vyřešit. Zvládnout, aby ses v ní ty i druhá
| 20
CELTA
PEDRA
Kateřina Krausová
učitelka ve waldorfské
MŠ, spolupůsobila v týmu
vůdcovského kurzu Ursus
(2007–11), byla vlčáckou
vedoucí v 15. oddíle VAVÉHA
v Českých Budějovicích.
strana mohla cítit dobře. I pouhá myšlenka, jak by to celé mohlo
fungovat, má v sobě velkou sílu.
Zregenerovat své síly můžete v mnoha různých studnicích, na mnoha rozdílných cestách. Neexistuje jedno
univerzální platné pravidlo. Čerpat lze z klidných momentů ticha, z krátkých zastavení, kde vaše prožitky
mohou doznít, dozrát. Něco nám může doklapnout. Či
naopak, ve změně tempa, celé situace, náhlým uvedením
věcí do pohybu. Je dobré a nanejvýš užitečné o sobě vědět,
co mě unavuje, co mi bere síly a co mě naopak potom
motivuje, co ve mně probouzí nadšení, život a chuť se
znovu pustit do věcí.
Jak na to
Klasické relaxační techniky jsou vlastně ty úplně nejjednodušší. Příroda: les, sledování pohybu řeky; rychlá
chůze, „indiánský běh“, volné psaní, meditace, čtení i psaní
básní, modlitby, celá řada uvolňovacích cviků, jóga. Kde si
však najít čas k takové relaxaci během tábora?
Důležité je stát se vnímavým sám k sobě i ke svému
okolí. Pokud je to v mých možnostech, naučit se skládat
jednotlivé programy tábora tak, aby v nich mohlo ke střídání rytmu napětí a následného uvolnění dojít (př. akční
fyzicky náročná hra a čajovna s ochutnávkou různých
pochutin, literárních děl či střípků poezie).
Stejně tak je důležité vnímat správné rozložení sil všech
zúčastněných. Nemůžete postavit vše na aktivitě jednoho
pro blaho všech. I zde by mělo střídání sil fungovat. Umění
rozdělit práci mezi více lidí a hledat podporu při náhlých
změnách programu, které občas přicházejí.
Vždy je dobré mít v rukávu pár programů, u kterých
není přítomnost konkrétní osoby zcela nutná a které se
dají zařadit do programu, když se cítím vytížen, unaven (př.
večer deskových her, kreslení mandal, modelování z hlíny,
Land art v okolí tábora).
rozlety | skauting
Inspirace pro tábor
Táborový řád, řád pravidel sociální skupiny
Zkušený hlavní vedoucí může společně s dětmi vytvořit
vlastní táborový řád hned první den. Plní roli komunikátora a zapisovatele návrhů dětí, které zobecňuje a koriguje
do všeobecně použitelné formy. Vedoucí by měl být připraven a mít dostatečné zkušenosti, aby děti nasměroval
na všechny podstatné části, které má táborový řád obsahovat. Děti pak tato pravidla lépe přijmou, protože mají pocit,
že si je samy vytvořily. Je vhodné také pojmenovat táborový
řád jinak, např. Co uděláme proto, aby se nám tu líbilo…,
protože je z názvu cítit určitá volnost a možnost osobně
se podílet na jejich obsahu. Při vytváření pravidel nezapomeňte právě na momenty relaxace, vyčerpání – pobavte
se, jak byste se na ně chtěli připravit - zařadit pravidelný
večerní relax, rituál vyjádření díků, zpětné vazby, čas psaní
dopisů druhému i sobě.
Přání a očekávání dětí nám pomohou zjistit, s jakými
pocity děti na tábor přijíždějí, jak chtějí svůj tábor prožít.
Přání a očekávání jsou spolu s pravidly vyvěšena v prostoru,
kde děti často pobývají, kde budou na očích a kde si je každý bude často i podvědomě číst. Při tvorbě pravidel dbejte
na to, aby se zaznamenalo přesně to, co bylo zamýšleno.
Měla by být formulována konkrétně a pozitivně, aby bylo
patrné, na jaké chování má mít pravidlo vliv.
Jeden den volna
V týmu činovníků si lze již předem nakreslit křivku
táborového programu a jeho gradaci. Vidíte tedy jasně,
kde se objevují body zlomu, krize, kdy přichází vyčerpání.
Podobnou křivku lze nakreslit i z pohledu zaměstnanosti
každého z nás. Pokud je to možné a dokážete se v dané
skupině dohodnout, můžete si předem dopřát jeden den vybraného
volna. Den, kdy nebudete nic organizovat, pokud sami nebudete chtít.
Den, kdy nebudete mít nic na starosti.
Jeden den k dobru je důležitý nejen
pro možnost regenerace sil, ať už
spánkem, procházkou či zapojením
do programu coby účastník, ale také
kvůli budování důvěry v práci ostatních. V podpoře druhého, že daný den
zvládne i bez vás. V podpoře myšlenky nástupnictví.
Nekonečné labůžo
Udělejte si na táboře barevné kolo,
kam si zaznamenáte vše, co vám dělá
dobře (snídaně do postele, tabulka čokolády, posunutý budíček, masáž, kvalitní káva, rozhovor s vybraným člověkem, teplá sprcha, poslech vybrané
hudby, táborová diskotéka). Každý večer si můžete v kruhu
tábora zahlasovat, kdo je největším adeptem na zatočení
kouzelným kruhem. Kdo by si to dnes nejvíce zasloužil.
Nikdo by se neměl opakovat. Točení může být i vzácnějším, třeba jen jednou či dvakrát během tábora. Ostatní
účastníci pak napnou síly a zkusí svému aktivní u bráškovi/
sestřičce dopřát chvíle zaslouženého „labůža“.
Kde a jak si na táboře najít čas na sebe?
„Každý člověk má svůj vlastní čas. A tento čas
je živoucí a znamená život jen tak dlouho, pokud
svému vlastníku opravdu patří.“
z knihy Momo a ztracený čas, str. 125
Je důležité prožívat vše, co k nám přichází. Přiměřený
stupeň zátěže nás dokonce aktivizuje, podněcuje a rozvíjí.
Pozitivně ale působí jen do okamžiku, pokud jsme schopni
se s danou zátěží vyrovnat. Když ji nezvládáme, působí
negativně, až destruktivně, stává se stresem. Přestáváme
mít čas, být jeho pánem, a stáváme se jeho otrokem. Staří
Řekové byli velmi moudrým národem, znali a uměli rozlišovat čas dvojího typu, dvojí kvality. Čas chronos, kterým
často, byť podvědomě, měříme, srovnáváme a dáváme věci
do pořadí. A druhý, kairos, jehož kvalita spočívala ve správném momentě, v načasování, v dozrávání.
Mít čas, znamená často umět si najít „mít čas,“ pro
sebe i pro ostatní. Kairos je o hledání kvality významných
okamžiků našeho života. Bez zpětného ohlédnutí často
tyto „diamanty času“ upadají do zapomnění. Proto je tak
důležité umět se čas od času zastavit a ohlédnout se zpět,
provést zpětnou vazbu a najít momenty, které stojí v mém
životě za to zvýraznit, zaznamenat, znovu prožít.
foto Antonín Frič
21 |
skauting | rozlety
Najdi si alespoň jednu krátkou chvíli v programu dne, kdy
se zastavíš na 5 minut a projdeš si znovu celý svůj den. Z toho,
co jsi prožil, co se odehrálo kolem tebe i v tobě samém, zkus najít
moment, který by sis chtěl navždy zapamatovat, navždy uložit
do své „galerie vnitřních obrazů.“
Takovou aktivitu lze uskutečnit i s dětmi, naučit je na chvilku se zastavit, ztišit a ohlédnout se. Zamyslet se, co je to, co mě
potkalo, co jsem zažil, co si s sebou odnáším dál. Např. večer
po nástupu, nebo při společných ohních, setkáních v kruhu.
Ukládání důležitých okamžiků mého života spočívá v
hledání a učení vnímat a prožívat krásu v tom nejhlubším slova smyslu. O vnitřní galerii a možnostech, jak si
zpracovávat nejrůznější zážitky, jak se stát „koučem“ svého
vlastního života, vypráví krásná kniha mého oblíbeného
autora, Radvana Bahbouha: Pohádka o ztracených krajinách. Pokud by tě toto téma zajímalo, určitě ji mohu jen
doporučit.
ze kterých se po malých krůčcích učím kudy příště ne.
Každému se občas stane, že na nějaký limit narazí. Co
mohu v takové chvíli dělat?
Jsem unaven/á:
»» dej o tom vědět někomu blízkému, vůdci tábora
»» neber si žádný program a jdi se projít do okolí
»» počítej s pauzami v programu
Jsem na to sám (nemohu, nelze delegovat práci)
»» zkus se zamyslet, zda je skutečně třeba daný úkol,
krok podniknout (v mnoha knihách se objevuje
pojem: „nebýt sám sobě fašistou“). Někdy si marně budujeme představy z písku v období velkého
sucha a divíme se, že se bortí…
»» co konkrétního by ti pomohlo? Co pro to můžeš
udělat tady a teď? Někdy stačí nová vize, návštěva,
rozhovor. Pohled do budoucna – … „a příští rok
pojedu na skautský kurz, kde si znovuoživím svou
vizi, motivaci, anebo si dám pauzu.“
Jak nacházet čas společně?
To, že si na někoho udělám čas, musí korespondovat
s tím, že si i druhý udělá čas na mě. Jak s tím pracovat
Obecně pomáhá budovat nejen v sobě, ale i v ostatv týmu vedoucích? Jak s tím pracovat na táboře, kde zpra- ních otevřenost. To znamená naučit se přijmout své limity
vidla nezbývá času navíc?
a umět i požádat o pomoc, je-li to třeba. Umět se vyjádřit
Z vlastní zkušenosti pro mě byly nejpřínosnější chvíle tak, aby mi druhý mohl porozumět. Pokud někoho takonoční hlídky. Čas, kdy tábor utichl, a kdy jsem mohla s ně- vého hned nenalezneš, zkus vypsat vše co tě tíží alespoň
kým procházet večerem a říci si pár důležitých slov. I když na papír, do deníku. Pak ho na nějaký čas zaklapnout
jsem byla unavená, možnost podělit se s někým o svou a ve chvíli klidu se k němu znovu vrátit.
„tíži“ byl v danou chvíli důležitější. Jednou ze zajímavých
Rozvíjet umění naslouchat. Ve smyslu nejen poslouinspirací je i čajovna – proměna prostoru tábora v příjemné chat to, co říká druhý, ale schopnost přijmout na chvíli
posezení u více „stolků“, kde se dá s kýmkoliv potřebným perspektivu druhého. Podívat se na svět jeho očima na svět.
na chvíli sesednout a probrat, co je třeba. Nebo si jen na- „Spatřit“ jeho potřeby, city.
značit, že byste se s ním chtěli o něčem v klidu pobavit.
„Nepoučovat, ale podporovat“. Každý dokáže spatřit
Trávit čas společně nemusí nutně znamenat rozhovor to, co druhému zrovna ideálně nejde, v čem nevyniká, ale
a rozebírání. Občas je dobré i jen podpořit společný zá- je důležité ho v dané chvíli podpořit, aby měl sílu jít dál,
žitek. Nebýt vždy jen v roli organizátora. Mít možnost zvládnout situaci a poučit se z ní případně sám. Nikdo
více poznat, kdo je ten druhý vedle mě. Jednou z tako- z nás není ideální, každý je na své cestě někde jinde. Ale
vých aktivit, jak si zarelaxovat, ale zároveň se u toho i více každému také můžeme být oporou, když jí bude potřebopoznat, umožňuje program vzájemné inspirace formou vat, a to i když jí třeba nebude zrovna očekávat. Takového
„Open space.“ Tato myšlenka vychází z faktu, že každý doprovázení si alespoň já cením nejvíce.
z nás má něco v oblibě, něco umí, nebo může jen ukázat
Vyjádření díků. K péči o sebe i o ostatní patří umění
svůj pohled na svět druhým.
vyjádření podpory. Ne vždy musí být nutně o slovech, jde
Na několika místech zároveň (vytvoříte tabulku míst a časů) spíš o autentičnost a opravdovost. Nelepší vyjádření je
bude probíhat několik možných aktivit. Př. pod břízou bude takové, které vás v daný moment napadne a je jen vaše.
cvičení jógy s Píšťalkou, u stožáru bude táborová posilovna Pěknou aktivitou je hra: Kdybys byl (květinou, řekou, vůní),
s Oliverem, na hřišti ringo turnaj s Célou, aj. Během hodiny byl bys … Je tolik možností, jak vyjádřit, že druhý člověk
a půl tak můžete „ochutnat“ několik různých programů vašich je pro mě důležitý.
přátel. Jiný den se můžou organizátoři a účastníci otočit.

Zásady a tipy péče o sebe i o druhé
Cesta poznávání sebe sama, svých limitů, přetížení
i možných motivací, které mě znovu postaví na nohy, vede
přes zkušenosti, které nenasbírám jinak, než svojí vlastní
aktivitou, v praxi. Ať už těmi zdařilejšími kroky, tak i omyly,
| 22
DOPORUČENÁ LITERATURA, FILM, HUDBA
RADVAN BAHBOUH: Pohádka o ztracené krajině
MICHAEL ENDE: Momo a ztracený čas
ANDY GOLDSWORTHY: Rivers and Tides
SIGÚR ROS: Heima
STOMP
plánování | skauting
Až budu velká,
stanu se …
Katka Šmajzrová
Hana Žampachová
KŘO
KÁŤA
Káťa píše a Křo myslí, Káťa
maká a Křo má nohy nahoře a
dohromady to dobře funguje,
ať už píšou článek, vymýšlí
programy nebo sází rajčata.
Každý z nás měl sen čím a kým se stane, až vyroste. Někdo si přál stát se
kosmonautem, pilotem, zpěvačkou nebo baletkou, případně něčím neobvyklejším
pro dětské sny. Taky jsem chtěla být princeznou, ale nevěděla jsem jako na to…
Možná, že kdyby mi někdo ukázal a řekl, jak směřovat ke svému cíli, třeba bych si teď
brala Harryho Windsora za muže.
O čem je řeč?
Skrze plánování můžeme pomoct naši skautům a
skautkám, aby směřovali k tomu, co opravdu chtějí, aby
se uměli rozhodnout pro to, co je pro ně dobré a co jim
pomůže dosahovat jejich cílů, snad nějakých rozumnějších
než se stát princeznou.
V mladším skautském věku přichází z hlediska myšlení pro děti velký vývojový skok. Pomalu a jistě se přesouvají ze stádia konkrétních logických operací do stádia
formálních logických operací, jednoduše řečeno rozvíjí se
u nich abstraktní myšlení. Tento vývoj má vliv i na další
schopnosti, jako je právě plánování. S tím, jak skaut či
skautka dokáže operovat s pojmy, umí si pak představit
různé varianty, pro které se může rozhodnout a zvládne
si představit důsledky svých rozhodnutí (samozřejmě, že
ne všechny, to závisí i na zkušenostech). Nicméně se náš
skaut/ka dostává do věku, kdy rád přemýšlí a zkouší, co
všechno jeho mozek a myšlení dovedou. A vzhledem k
tomu, že chceme vychovat všestranně rozvinuté a společnosti prospěšné jedince, měli bychom této chvíle využít a
pracovat s touto novou schopností.
STÁDIA VÝVOJE DĚTSKÉHO MYŠLENÍ PODLE JEANA PIAGETA
1. senzomotorické stadium (narození – 2 roky)
Dítě odlišuje sebe od objektů, rozeznává sebe jako aktivního činitele
a začíná jednat záměrně. Dosahuje vědomí stálosti objektu (objekty
existují i když nejsou přítomné).
2. předoperační stadium (2 – 7 let)
Dítě se učí užívat jazyk, objekty jsou reprezentovány pomocí představ
a slov, předměty třídí dle jen jednoho rysu (červené, hranaté, hebké),
myšlení je egocentrické (nevnímá názory druhého).
3. stadium konkrétních operací (7 – 12 let)
Dítě dokáže logicky přemýšlet v operacích, objektech, událostech;
chápe stálost počtu (v 6 letech), množství (v 7 letech) a hmotnosti (v
9 letech); předměty třídí podle různých vlastností a dokáže je logicky
seřadit (nejtmavší - nejsvětlejší, největší - nejmenší).
4. stadium formálních operací (12 let a výše)
Dítě dokáže myslet logicky o abstraktních pojmech a systematicky testuje
hypotézy; zabývá se abstrakcí, budoucnostní, ideologickými problémy.
se profilovat některým směrem, za důležité považuji, aby
se uměly zamyslet nad tím, jak zapadá to a ono do jejich
Plánování seberozvoje
„plánu“ a uměly to vzít v potaz jako jedno z kritérií pro
Jednou z metod skautské výchovy je sebevýchova a se- svá rozhodnutí.
berozvoj. Naučit děti plánovat si svůj rozvoj je z mého
pohledu jedna z nejcennějších dovedností, které jim mů- Sebepoznání
Čím chci být? Eeeeehmmm...nevím, třebaaaaa…
žeme předat.
Pokud se zhruba podíváme na cyklus plánování projekDětem musíme nejprve na jejich plánovací cestě dopřát
tu, můžeme v něm nalézt paralely s osobním plánováním. čas na přemýšlení o svých plánech, prostor pro zamyšlení,
Začínáme analýzou současného stavu, formováním vize co vlastně je jejich snem, co chtějí dělat. To může mít
či jiné představy cílového stavu, rozplánujeme jednotlivé podobu review po zážitkovém programu (ve kterém se
kroky, tyto realizujeme a pak si vyhodnotíme, jak se to nebudeme soustředit na práci skupiny, ale na chování a
povedlo, a navážeme další analýzou. Všechny tyto kroky rozhodování jednotlivce), relaxace, volného rozhovoru
můžeme uplatnit i s dětmi a ukázat jim jak na to.
nebo imaginačního programu (klidně se zapojením výRozhodně ale ne formou přednášky, tabulek a velkých tvarných technik). Hlavní podstatou takového programu
slov - je úplně zbytečné se před dětmi zmiňovat o pláno- by měl být čas a vhodná atmosféra na přemýšlení, případně
vání nebo je děsit otázkami, kde se vidí za 15 let. Ukažme na reflexi toho, co jsem právě zažil. Neměli bychom ale
jim postup, ukažme jim, jak přemýšlet nad tím, čeho chtějí očekávat hmatatelný výstup typu: Chci vystudovat práva v
dosáhnout a kým chtějí být, ale pomalu. Mohou a nemusí Praze a potom si otevřít advokátní kancelář a v té vydělávat
23 |
skauting | plánování
Rozhodování
Pokud rozložíme proces plánování na jednotlivé kroky,
zjistíme, že se skládá ze série voleb - ať už těch polárních
(ano/ne) nebo výběru z několika možností. Našim cílem
by proto mělo být ukázat dětem, jak při rozhodování zohledňovat své dlouhodobé plány, záliby nebo touhy, což jim
v mnoha případech může rozhodování výrazně usnadnit.
Tento postup můžete s dětmi natrénovat na oddílové akci
nebo na táboře, kde jsou dopady jejich rozhodnutí viditelné. Například s nimi můžeme chystat harmonogram
tábora nebo jídelníček. Na začátku se jich zeptáme na
jejich potřeby/priority (kolik volna chtějí/potřebují, kolik
času zabere mytí nádobí, jaká jídla mají rádi), dodáme
jim podklady pro jejich rozhodování (nutná míra spánku,
cena jednotlivých potravin), a necháme je rozhodnout o
výsledku (doba večerky a vstávání, táborový jídelníček).
Po realizaci s nimi jejich kroky probereme a zhodnotíme,
co je k rozhodnutí vedlo a jak by to udělaly teď. Podobně
můžeme simulovat rozhodovací proces na příkladu životopisu známé osobnosti (co by se stalo, kdyby se v patnácti
Jaromír Jágr rozhodl skončit s hokejem a být krasobruslařem) apod.
Hodnocení
Podle nás můžeme naše rozhodování a plánování hodnotit ze dvou pohledů:
jak mě to ovlivnilo co jsem se naučila, dozvěděla, jak
jsem se posunula – šla jsem na vandr s neznámými skauty,
naučila jsem se být sama se sebou a zároveň jsem zjistila
zajímavé věci o jiných oddílech
jaké bylo mé rozhodnutí zpětně co bych nyní zvážila
jinak, čemu bych dala větší váhu – příště bych šla raději
alespoň s jedním člověkem, kterého znám, abych mohla
dojmy lépe sdílet a neupřednostnila bych lokalitu před
skupinou.

PLÁNOVÁNÍ NA TÁBOŘE
Od tábora do začátku nového skautského roku je měsíc, často i víc, kdy se
vazby mezi oddílem a dětmi rozvolní. Pokuste se toto období překlenout
společným plánováním - připravte s dětmi plán toho, co budou dělat (v
čem se budou rozvíjet) během doby, kdy se neuvidíte. Pro první oddílovou schůzku pak máte krásný most mezi táborem a novým rokem a na
plánování můžete navázat.
| 24
SEBEPOZNÁNÍ
Vlastní iniciativa - nechte děti připravit si část programu (krátkou hru,
přednášku, ukázku) na téma, které je baví, kterým žijí mimo oddíl
Deník - pracujte během tábora s deníkem, do kterého můžete vložit
“povinné kolonky”
Hodnocení dne - věnujte večer chvíli hodnocení toho, co děti během
dne prožily a ptejte se po tom, co nového se naučily, co je bavilo nejvíc - a
to na úrovni konkrétních dovedností, nikoli programů
Táborové portfolio - skládejte během tábora společně dovednostní
portfolio (možné spojit s předchozí aktivitou) - zápisy v něm mohou vypadat následovně: Zvládl jsem uvařit guláš, který chutnal celému táboru,
vedoucí mi jen na začátku ukázal postup.
Popisování sama sebe - dejte dětem k dispozici cca 40 přídavných jmen
a nechte je si vybrat 5-10 z nich, které je popisují. V sehrané skupince
můžete vybírat i přídavná jména pro druhé.
ROZHODOVÁNÍ
Každodenní táborové rozhodování - nechte děti vybrat si postavu ve
hře na základě vlastních silných a slabých stránek, umožněte jim ovlivnit
skladbu programu nebo délku hry apod.
Gamebook - herní princip, kdy o pokračování příběhu rozhoduje
samotný hráč, a který se dá napasovat na libovolné téma (znalostní,
postojové). Využít můžete vnitřní variantu s předčítáním a zapisováním nebo venkovní, kdy jednotlivé epizody rozmístíte v prostoru
a hráči mezi nimi budou běhat. Zpracované příběhy najdete třeba na
http://gamebooky.syslik.net/?sekce=hry
inzerce
100 000 měsíčně. Výstupem budou spíše směry a oblasti,
které děti baví, zajímají a jsou v nich úspěšné (dobré).
Kromě věcí, které už děti znají, můžeme plánovat i v oblasti jejich snů a přání - nechte je tedy vytvořit ToTryList
- seznam aktivit, které by si chtěly vyzkoušet (letět balónem,
být ošetřovatelem v zoo, vyrazit stopem do Španělska). Ty
potom propojte s jejich současnými dovednostmi (chci jet
stopem do Španělska, z angličtiny mám jedničku, ale potřebuju vytáhnout španělštinu z trojky aspoň na dvojku).
INZERCE
Zapojte se do partnerského projektu Junáka a Triphood!
Na začátku května byla spuštěna nová aplikace Triphood Vytvářejte výlety v rámci oddílů
Co se týče vytváření zábavných výletů, skauti samozřejmě
(www.triphood.cz), která nabízí desítky předpřipravených výletů po celé ČR. Nejenže vás provede zajímavými místy, ale patří celosvětově k těm nejzkušenějším. Společně s tvůrci Trizároveň vás během cesty zabaví díky příběhům, hádankám phoodu jsme se proto dohodli, že výlety vytvořené v rámci
nebo kvízům, které se postupně odkrývají v každé zastávce.
oddílů bude možné zdarma sdílet se všemi ostatními skauty.
Jak aplikace vznikla, vysvětluje jeden ze zakladatelů, Jan Detaily ještě dolaďujeme, ale už teď víme, že budeme pořádat
Kaštura: „Při studiu iCollege jsem potkal kolegu Tomáše My- soutěž v tvorbě výletů mezi jednotlivými oddíly. Neváhejte
slivečka, se kterým jsem v minulosti pracoval. Přišel se zajíma- proto co nejdříve váš oddíl registrovat. Jakmile to bude aktuvým nápadem, jak si zpříjemnit trávení volného času s dětmi ální, pošleme vám email s bližšími informacemi.
venku aktivně a hlavně tak, aby to bavilo všechny. Spočívalo to
ve vytvoření aplikace, která by umožňovala předem naplánovat Pomozte Triphoodu testovat nové verze aplikací
výlet a spojit jej s libovolným příběhem, motivačními obrázky
Baví vás zkoušet nové funkce ještě před tím, než se doa zábavnými otázkami. V době těchto studií jsem již několik stanou na veřejnost? Připojte se k tajné testerské skupině!
let podnikal v IT – spoluvlastním firmu, která vyvíjí software
Pro zapojení do testování stačí napsat e-mail na skauna zakázku. Docela rychle vzniknul prototyp aplikace, na které [email protected] a uvést, jméno, oddíl, jaký telefon používájsme si vyzkoušeli, jestli bude koncept životaschopný.
te (android/iOS), váš e-mail používaný pro přístup do obVýlety do aplikace Triphood může zdarma vytvářet kdokoliv chodu s aplikacemi. Obratem vám pošleme instrukce pro
přímo v mobilní aplikaci nebo na webu www.triphood.cz. Část zprovoznění.
výletů je tvořena nadšenci, kteří sdílí výlety s ostatními, ale
část pochází z dílny profesionálních partnerů jako např. Praha Stáhněte si Triphood zdarma do vašeho mobilu
Stačí jít na www.triphood.cz a kliknout na tlačítka Google
Neznámá, Strašidelná Praha, Filmová místa atd.
Play nebo App Store, případně vyhledat aplikaci Triphood
Proč vytvářet výlety v Triphoodu?
přímo přes telefon.
»» Každý výlet je zároveň propagací oddílu na webu
a v aplikaci Triphood.
»» 50 % příjmů ze zpoplatněných výletů jde středisku
»» Propagace skautů obecně (každý výlet bude označen
odznakem „Vytvořeno skauty“.)
»» V neposlední řadě je to především zábava jak při vytváření výletů, tak při jejich procházení.
Jak registrovat oddíl v Triphoodu?
1.
Otevřete web www.triphood.cz a klikněte na tlačítko
Registrovat.
2. Dokončete registraci pomocí emailu s doménou
skaut.cz / skautka.cz.
3. To je zatím vše! Jakmile finalizujeme podrobnosti,
ozveme se.
25 |
skauting | středisko
Vyúčtování tábora
pod kontrolou
Šéf: „Obligátní otázka – kdo bude letos hospodář?“
Kápo: „Já ani omylem, fuj, já radši ty děti. Ale mohli bychom tam napsat Trpaslíka, už to dělal vloni.“
Šéf: „Jo, bylo to celé špatně. A předloni taky… Účtenky vyhodil, cesťáky zmrskl, jako organizaci psal 1.
oddíl skautů.“
Kápo: „Ále, už se snad poučil a na střediskovce to projde,
tábor nám přece nezatrhnou.“
Šéf: „No, když myslíš, já ho zlomím.“
(o několik měsíců později)
Šéf: „Se z toho picnu, zas to vyúčtování předělávat,
celej tábor blbě. Doklady tři se stejným číslem,
součty nesedí, pokladní kniha v mínusu. To byl
zase jednou geniální nápad…“
K táboru, vrcholu celoroční skautské činnosti, nedílně
patří hospodaření vrcholící odevzdáním vyúčtování, kdy
sklízíme plody své práce z doby před táborem a během
něj.
Základem je dobrý hospodář. Ten má obvykle na starosti především vybírání účastnických poplatků, proplácení prvotních dokladů, cestovních příkazů, vystavování
pokladních dokladů, správu pokladny a pokladní knihy;
nakonec spolu s vedoucím tábora nachystá požadované
dokumenty (viz níže) a vše odevzdá hospodáři střediska.
Hospodář by měl všechny zúčastněné osoby instruovat
ohledně podstatných hospodářských věcí, typicky náležitostí prvotních dokladů či cestovních náhrad, nutná je též
domluva na předběžném schvalování velkých výdajů či jak
se budou vybírat účastnické poplatky. Takové „školení“ je
možné uspořádat ve středisku pro všechny tábory naráz.
Vyúčtování tábora jakožto akce (zpravidla) s dílčí pokladnou se v zásadě neliší od jiných velkých akcí a patří
do něj obvykle následující podklady:
»» prvotní doklady, příjmové a výdajové pokladní doklady (PPD a VPD) včetně cestovních příkazů,
»» pokladní kniha,
»» smlouvy (nájemní na tábořiště, k proplácení cestovních náhrad s kopií technického průkazu aj.),
»» přihlášky mladších členů,
»» seznam účastníků a přehled účasti na táboře (děťodny hrají roli při výpočtu nadstavby dotace),
»» formulář Přehled hospodaření akce,
»» další dokumenty požadované střediskem (např. kopie hlášenky).
| 26
KECKA
Martin Krátký – 30 let
Skautuje v Lanškrouně. VŠ
pedagog a vědecký pracovník,
dvojnásobný otec i předseda
revizní komise, lektor, kofeinista.
[email protected]
Před táborem – otevření pokladny, účastnické
poplatky
Hospodaření tábora začíná schválením hlášenky a následným otevřením pokladny a pokladní knihy. Od této
chvíle je možné přijímat peníze a proplácet výdaje. Vzor
pokladní knihy je ke stažení na skautské Křižovatce), lze
si ovšem vytvořit vlastní.
Při vybírání účastnických poplatků je možné usnadnit
práci hospodáři střediska. Jak? Hospodář tábora vystaví „příjmák“ každému účastníkovi, následně ale vyhotoví
jeden tzv. souhrnný příjmový pokladní doklad, jehož přílohami budou všechny předchozí PPD. Ještě jednodušší
bude, pokud hospodář všechny účastnické poplatky zanese
do pokladny jedním příjmovým dokladem, který má jako
přílohu seznam účastníků (jméno, příjmení, adresa) s uvedením částky, kterou každý zaplatil. Platící pak dostane při
platbě stvrzenku. Případné vratky účastnických poplatků
řešíme pomocí výdajového dokladu; v pokladní knize se
obvykle zapisují do sloupce výdej.
Faktury na účastnické poplatky se vystavují jménem
střediska, obvykle to pro všechny tábory dělá a eviduje
hospodář střediska. Peníze pak přijdou na běžný účet
střediska, odkud je hospodář střediska vybere a následně
přes pokladní doklad převede do pokladny tábora. Někteří
zaměstnavatelé poskytují rodičům příspěvek na tábor (obvykle z FKSP), a to na základě pořadatelem vyplněného
potvrzení (na skautské Křižovatce nalezneš vzor). Občas
vzniká chaos v tom, kdo jak platil (účet, hotově, zaměstnavatel) – tuto informaci lze předběžně zjistit už na přihlášce. Operativnější je využití on-line sdílených dokumentů,
což vyžaduje průběžnou kooperaci všech zúčastněných, tj.
všech, kdož vybírají hotově, i hospodáře střediska nebo jiné
osoby s přístupem k běžnému učtu, kde sleduje připsané
platby. Práci si ulehčíte také jednoznačným variabilním
symbolem, který bude sloužit právě pro tuto akci a pro
konkrétní dítě.
Před akcí a během ní – prvotní a výdajové doklady
U prvotních dokladů (typicky účtenek) dbáme, aby obsahovaly všechny nezbytné náležitosti. Souhrnných dokladů
můžeme s výhodou využívat i u výdajů, kdy lze např. nákup
potravin, v lékárně a drogerii (tři prvotní doklady) proplatit
jedním „výdajákem“. Do účelu výplaty uvedeme „Potraviny,
léčiva, mýdlo“. V rozšířené pokladní knize se tento případ
rozepíše na dva řádky – na prvním bude částka za potraviny
a na druhém materiál (lékárna + drogerie).
středisko | skauting
Každý doklad má své unikátní číslo, výdajové a příjmové doklady číslujeme buď jednou řadou, nebo odděleně.
Osvědčené je společné nalepení prvotních a druhotných
dokladů na volný list papíru tak, aby bylo zřejmé, jaké
doklady k sobě patří.
Před akcí, během ní i po ní – pokladna a pokladní
kniha, cestovní náhrady
Do pokladní knihy zapisujeme nejlépe průběžně, abychom měli přehled o aktuálním zůstatku, je však možné ji
zkompletovat až po táboře. Do kolonky datum se zapisuje
datum uvedené na pokladním dokladu, nikoli na prvotním.
Pozor, pokladna ani pokladní kniha nesmí jít nikdy do záporu! Bezhotovostní faktury se v pokladně tábora neobjeví,
budou placeny z běžného účtu střediska.
Tábora se týkají i cestovní náhrady. Smlouva o jejich
proplácení je nezbytná, pro potřeby tábora ji může uzavřít
jeho vedoucí; ten také určí výši opotřebení (0 – 3 Kč/km
pro osobní vozidlo). Ke smlouvě přikládáme kopii velkého technického průkazu (výpočet průměrné spotřeby)
a účtenku od pohonných hmot. Proplácíme na základě
vyplněného cestovního příkazu, který může sloužit sám
o sobě i jako výdajový doklad (vzor opět na skautské Křižovatce). Pokud cestují mladší členové s dospělým doprovodem hromadnou dopravou, jízdenky se proplácí přímo
výdajovým dokladem.
Po táboře – uzavření pokladny
a pokladní knihy, předání agendy,
zadání do skautISu
Při uzavírání pokladna musí vždy
končit nulovým zůstatkem, a to bez
ohledu na to, zda tábor skončil celkově přebytkem, schodkem či vyrovnaně. Pokud peníze zbývají a už je
neutratíme ani nevrátíme účastníkům,
převedeme je do pokladny střediska
(hospodář tábora vystaví výdajový
doklad, hospodář střediska příjmový
a jako účel bude uvedeno např. „převod z pokladny tábora do pokladny
střediska“). Poslední zápis v pokladní
knize je zvykem dvakrát podtrhnout,
dopsat pod něj „Pokladní kniha uzavřena dne…“ a připojit podpisy vedoucího tábora a hospodáře.
Pokladní knihu je možné vést ručně a před odevzdáním ji „elektronizovat“ pro účely odevzdání (estetičtější,
nalezení ev. numerických chyb). Vzor
z Křižovatky automaticky spočítá výsledek hospodaření a vyplní formulář Přehled hospodaření akce, který
podepíšou hospodář i vedoucí tábora.
Ten dále připojí podpis na všechny pokladní doklady (kolonka „Schválil“).
Nyní předáme veškerou uvedenou agendu hospodáři
střediska. Termín odevzdání vyúčtování si stanoví středisko samo, není vhodné jej příliš odkládat (pro červencové
tábory optimálně do konce prázdnin). Junák striktně stanoví pouze jeden termín: do 15. 11. vedení tábora ve skautISu vyplní skutečné náklady plus počty dětí a osob („nahlášení skutečnosti“), středisko pak tyto údaje potvrdí.
Časté chyby
Řada chyb ve vyúčtování tábora vyplývá z výše uvedeného. Tabulka shrnuje další časté chyby i způsoby, jak jim
předcházet.
Přeji vám, aby se letošní tábory včetně jejich vyúčtování
obešly bez (nejen) hospodářských katastrof.

ODKAZY
Pokyn k táborům (http://bit.ly/pokyny_k_taborum) a Směrnice k proplácení
cestovních náhrad
http://bit.ly/smernice_cest_naklady
Metodické listy Junáka k hospodaření
Vzor pokladní knihy – http://bit.ly/pokladni_kniha
Vzor cestovního příkazu – http://bit.ly/cestovni_prikaz
Příspěvek FKSP – http://bit.ly/prispevek_fksp
ČASTÉ CHYBY V ÚČETNICTVÍ
A JAK NA NĚ?
1. DOKLADY
– Doklady neobsahují všechny náležitosti
(nerozepsané položky, chybná/nedostatečná identifikace výstavce, na pokladních dokladech chybí podpisy aj.).
– Na dokladech včetně faktur je chybná
identifikace střediska, doklady se vystavují na oddíl nebo dokonce tábor jako takový.
– Prvotní doklady tištěné na termopapíře
blednou, záznam není trvanlivý.
– Více pokladních dokladů má stejné číslo.
– Poučení + důsledná a opakovaná kontrola.
– Hospodář vadné prvotní doklady neproplatí.
– Průpisy pokladních dokladů nutno originálně
podepsat.
– Všechny doklady vystavovat za středisko, jehož název
se uvádí v podobě Junák – český skaut, středisko
Chrobáci Kuličkov, z. s.
– Chránit před sluncem a teplem. Ihned po návratu z tábora tyto doklady zkopírovat a s originály odevzdat i kopie.
– Číslujeme podle pokynů hospodáře střediska, nesnažíme se o lidovou tvořivost.
2. POKLADNA A POKLADNÍ KNIHA
– Pokladna má záporný zůstatek.
– Zápisy jsou chybně opraveny (začernění,
přelepení aj.).
– Prvním účetním případem je příjem (účastnický poplatek, převod z poklady střediska), posledním je výdej
(proplacení či převod do pokladny střediska). Neproplácet
výdaje, pokud nemám v pokladně odpovídající hotovost.
– Chybné zápisy přeškrtnout jednou čarou, uvést správný
údaj a připojit datum opravy a podpis opravujícího. Platí
i pro opravy v dokladech.
3. CESTOVNÍ NÁHRADY
– Pohonné hmoty byly nakoupeny více než
tři dny po akci.
– V „cesťáku“ je uveden pouze souhrnný
počet najetých kilometrů za celý tábor.
– Je třeba na to myslet – účtenka musí být z doby před
akcí, během ní či do 3 dnů po jejím skončení. Výjimečně
lze použít „úřední“ cenu stanovenou pro letošek vyhláškou č. 328/2014 Sb.
– Je nutné doložit (tudíž i průběžně evidovat) všechny
dílčí cesty včetně jejich délky.
27 |
skauting | představuje se
Jakub Tesař
Instruktor roverských kurzů
Svatoplukovy pruty (2007 –
2013) a Rovel (2015), bývalý
šéf Roverského odboru, šéf
týmu tvorby roverské metodiky.
MANIFEST
českého roveringu
TESÁK
Úvahy nad tím, kdo jsou současní roveři, co dělají a co by měli dělat obsahuje
manifest českého roveringu, který byl loni diskutován instruktory roverských kurzů
sdružených v Kruhu Instruktorů Fons (KIF). Má sloužit jako výchozí bod pro diskuzi
tohoto tématu mezi skautskými činovníky a vzdělavateli.
Skautské kompetence v roverském věku
Rovering jako výchovná kategorie
• 80 % cíleně rozvíjíme alespoň v jednom z roverRovering je čtvrtou výchovnou kategorií Junáka, naských věků
vazuje na skautskou výchovu ve věku benjamínků, vlčat
• 50 % cíleně rozvíjíme v obou roverských kategoa světlušek, skautů a skautek. Zároveň je poslední výchovriích
nou kategorií, v pozdějším věku již hnutí nemá přímé
• pouze 10 % v roverském věku nerozvíjíme (již dříve
výchovné ambice. Kompetence, které tvoří základ sounabyté)
časného vzdělávacího systému, se tedy uzavírají se starším
• 12 % cíleně rozvíjíme pouze v roverském věku
• 27 % rozvíjíme v roverském věku více než ve skautroverským věkem, který završuje celé skautské výchovné
ském věku
snažení.
Z pohledu rozvojových kompetencí je roverská kategorie klíčová. Zahrnuje nejdelší období našeho působení
(přibližně 10 let) a pokrývá velkou část výchovné agendy jednotky tak často fungují bez roverských oddílů. Neforhnutí . Podle papírových předpokladů 80 % kompetencí cí- mální společenství, která je na některých místech nahrazují,
leně rozvíjíme v roverském věku (celou polovinu dokonce fungují ad hoc, přičemž jejich program často nenaplňuje
v obou kategoriích mladších a starších roverů), pouze 10 % ambici rovnocenné výchovné kategorie Junáka. To platí
kompetencí považujeme za již dříve zvládnuté. Přibližně i pro mnohé roverské kmeny.
Není to ovšem pouze problém programové bezradnosti
každá čtvrtá kompetence má v tomto věku větší prostor
(pramenící například z chybějící metodiky), dle naší zkunež v kategoriích předchozích.
Některá témata jsou výsadou právě až roverského věku, šenosti chybí na místní úrovni často elementární shoda
cele například téma aktivního občanství. Vedle těchto na roli roveringu jakožto rovnocenné výchovné kategorie
„výlučných“ oblastí je ale rovering především věkem, kdy Junáka. Roveři jsou často vnímání jako svébytná skupidochází k rozvinutí, pevnějšímu uchopení a zvnitřnění na, která se o sebe již „postará sama“. V takovém případě
dříve nabytého, ať už jde o duchovní život, mezinárod- se ovšem skautské středisko vzdává dalšího výchovného
ní rozměr skautingu či hlubší prožitek vztahu s bližními působení a zužuje skautskou metodu o významný prvek
a přírodou. Teprve v roverském věku završujeme řadu vý- – podporu dospělých. Převzetí odpovědnosti za vlastní rozchovných témat a přejímáme plnou zodpovědnost za svůj voj je ovšem až výsledkem roverské výchovy, bez podpory
staršího průvodce je pro řadu roverských skupin obtížné
další rozvoj.
k tomuto cíli dojít.
Roverská praxe, roveři vs. činovníci
Reálnou alternativu vlastního roverského programu pro
Realita mezi českými rovery a rangers však významu velkou část roverů a rangers představuje pomoc u oddílu.
této kategorie příliš neodpovídá. V současnosti je u nás Asi 80 % roverů uvádí, že pomáhá s vedením mladších
registrováno cca 11 tisíc členů v roverském věku, přičemž členů, obdobně pouze 22 % oddílů funguje bez zapojení
při zachování současných trendů by mohla tato kategorie roverů. Pomoc u oddílu je jistě z pohledu střediska vítaná
během následujících let významně posilovat (silné roční- a představuje významnou přísadu roverské kuchyně, pokud
ky, které vstoupily do organizace po roce 2007, dorostou se však stává jedinou činností (jako je tomu často u 18ledo mladšího roverského věku). Relativně silná základna se tých vůdců či jejich zástupců), nutně na to musí doplatit
ovšem příliš neprojevuje v roverském programu. Na řadě jejich všestranný rozvoj.
Chybějící shoda na smyslu a významu roverské kategomíst nefungují roverské kmeny (v roce 2014 bylo registrováno 189 roverských kmenů, řada z nich pravděpodobně rie, bezradnost v oblasti roverského programu a vyplnění
pouze formálně, oproti tomu cca 500 středisek), základní roverského věku prací pro oddíl má tři závažné důsledky:
| 28
představuje se | skauting
a) u řady členů se hnutí vzdává ambice na pokračování
a završení skautské výchovy, chybí klíčový prvek převzetí
odpovědnosti za všestranný seberozvoj; b) kvůli chybějícím
impulsům k dalšími rozvoji dochází k rychlému vyhoření činovníků v roverském věku; c) „život u oddílů“ není
pro každého, pro řadu roverů a rangers může být takové
zaměření činnosti důvodem pro brzký odchod z hnutí.
Vzkaz o roveringu
Jako instruktoři KIF se tématu dlouhodobě věnujeme
na roverských kurzech. Účastníci zde mohou načerpat
metodiku a inspiraci pro činnost svého společenství či
rozvíjet konkrétní témata roverského programu. Co ale
předat nedokážeme, je “vzkaz o roveringu“ – vnímání této
kategorie jako rovnocenné všem předchozím, klíčové pro
završení skautské výchovy a převzetí zodpovědnosti za svůj
další rozvoj. Důvod je prostý, účastníci roverských kurzů
jsou často k roveringu již motivovaní, o jeho významu
přesvědčení, neboť právě proto jedou na roverský kurz,
žádoucí adresáti vzkazu o roveringu se nacházejí někde
jinde. Zde vnímáme klíčovou roli skautských vzdělavatelů
a činovníků. Proč právě u nich?
Ten, kdo především potřebuje rozumět roli roveringu
a roverům samotným, je současný vůdce. A to hned ze
tří důvodů:
a) Často je sám ještě rover a pokud nenajde způsob, jak
činovnickou a roverskou roli skloubit, nezavrší vlastní skautskou cestu (není to vhodný předpoklad pro
dobrého vůdce?); hrozí mu také brzké vyhoření.
b) Ve svém týmu (jako své zástupce, rádce či širší tým)
bude mít často rovery a rangers, kterým by měl nějakou formou roverský program nabídnout, jinak jim
hrozí totéž.
c) Na úrovni střediska to bude pravděpodobně také
činovník s vůdcovskou zkouškou, který bude
např. z pozice střediskového vůdce či výchovného
zpravodaje zodpovědný za rovery jakožto výchovnou kategorii. (Žádná jiná kvalifikace nás pro to
neopravňuje.)
Pokud sdílíš naše postřehy a chuť český rovering někam posunout, staň se také listonošem – převezmi vzkaz
o roveringu a usiluj o zlepšení postavení roverů a rangers,
nejlépe rovnou ve svém oddíle/středisku či na kurzu/akci,
kterou pořádáš. Zeptejte se v rámci svého týmu na rovering ve svém okolí:
»» Je v našem středisku/regionu někdo, kdo se cíleně
zajímá o rovery? Má tato role kontinuitu (podobně
jako např. vedení skautského oddílu)?
»» Mají činovníci do 20 let prostor pro vlastní aktivity,
pro roverský program?
»» Je činnost roverů (pokud existuje) pestrá? Pokrývá
skautský program v celé jeho šíři?
»» Používáme nějaký dlouhodobý nástroj pro všestrannou roverskou výchovu (např. roverskou stezku)?
»» Mají roveři v našem středisku/regionu rovnocenné
postavení vůči dalším věkovými kategoriím?
Od otázek k funkčnímu roverskému programu je ještě dlouhá cesta, přijetí roverské výchovné kategorie jako
rovnocenné věku vlčat a světlušek, skautů a skautek je však
nezbytným prvním krokem.

POZNÁMKY
* Informace uvedené v textu čerpají z přehledu kompetencí Junáka, Výzkumu
mezi rovery z Obroku 2007, Sond do skautského světa 2012–14 a analýz registrace
2011–15. Nezanedbatelným zdrojem poznatků jsou také zkušenosti instruktorů
KIF z uplynulých ročníků roverských kurzů, stejně jako každodenní realita v našich
domovských střediscích.
** Jednotlivé kompetence samozřejmě nemají srovnatelnou váhu, jistý obrázek
o podílu roverské výchovné kategorii však tato čísla poskytují (při detailnějším
pohledu bychom “roverské” kompetence neoznačili jako marginální)
inzerce
Doporučujeme od 8 let.
Stovky interaktivních exponátů
ve čtyřech podlažích!
TOP 5
· Vodní svět
· Bublinárium
· Zrcadlový labyrint
· Titanik
· Vesmírný tunel
NOVINKA!
Expozice SVĚT KOLEM NÁS
od června 2015 ve 2. patře
· Hudební pódium
· Staveniště
· Hasičská stanice
· TV studio
· Obchod s potravinami
Doporučujeme od 2 do 10 let.
TIPY NA
ODDÍLOVÝ
VÝLET!
TOP 7
· Planetárium – 2D a 3D projekce
· Humaniodní robot – jediný v ČR
· Kosmonautický simulátor
· Ohnivé tornádo
· Megabublinárium
· Darth Vader z lego kostek
· iQCafe
Programy
· Science show
– ohňové a mrazivé experimenty
· Laboratorní tematické workshopy
· Badatelské aktivity
· LEGO Mindstorms – roboti v akci
29 |
skauting | ze života
Chronofág
KOĎÁLA
Klára Cermonová
Vede oddíl střediska Sojčáci v
Děčíně, ale většinu času teď
pobývá za studijními účely v
Praze. Tam také jezdí na svém
skládacím kole a vaří kávu v
Prostoru.
[email protected]
Chronofág jsme uspořádali proto, že jsme chtěli něco uspořádat. A protože se
zrušil okresní rádcák, uspořádali jsme pro středisko zážitkově-vzdělávací kurz na
trochu víc prodloužený víkend (středa až neděle). Takže něco jako rádcák. Tak.
Účastníci byli pečlivě vybíráni, hlavně podle věku (chtěli
jsme to zacílit na skauty a skautky), ale protože to bylo
koncipované tak trochu jako akce za odměnu, bylo těch
kritérií nakonec víc. Nakonec se toho účastnilo 12 dětí – 6
skautů a 6 skautek, což tvořilo třeba šedesát procent dětí
tohoto věku ve středisku.
Základním cílem Chronofágu bylo položit a prohloubit
vědomostní základy k budoucímu rádcování. Ale to byla
vlastně trochu záštita těch urozenějších věcí, jakože jsme
z nich chtěli vytvořit partu lidí, kteří se na sebe budou se
moct spolehnout a bude jim spolu prostě dobře, protože
vlastně i na akcích fungují tak trochu odděleně. A protože už jsou velcí (chtějí vést děti), rozhodli jsme se, že se
k nim tak budeme i chovat a oni k nám i k sobě navzájem
a tak. Takže jsme působili hodně na odpovědnost vůči
sobě i druhým. Tak.
Chronofág je požírač času, různě ho zašmodrchává
a uzluje, takže se některé události nestanou a jiné zase
několikrát nebo se nedodějí až do konce. Chronofág začal
pracovat proto, že se něco nevyvíjelo tak, jak mělo. Tak
začal čas zpomalovat. Ale to se samozřejmě neodehraje bez následků, jako jsou časové díry, překlady a špatně
zaštupované švy. To, co se nevyvíjelo, jak mělo, byly dovednosti a znalosti našich budoucích účastníků vzhledem
k jejich věku a ambicím. A v rámci nápravy světa jsme to
museli během několika dnů dohnat, protože čas je něco
důležitého. A to byl rámec této akce, se kterým se účastníci
seznamovali tak trochu nahodile, z náznaků v dopisech,
smskách, z informací, které jsme jim (úmyslně) velmi
nesystematicky a nepravidelně předávali.
STŘEDISKO SOJČÁCI DĚČÍN
funguje jako samostatná jednotka čtyři roky a čítá asi šedesát členů od předškoláků po oldskauty. V poslední době se snaží především o rozjezd mezinárodní
spolupráce s organizacemi či skauty ze zahraničí, o cílenou podporu a stmelování
vedoucích, protože jejich značná část studuje v Praze a o vyváženost věkovou
i genderovou.
jménem společnosti aTARDIs. A stejně do toho (k našemu překvapení) všichni šli – jak rodiče, tak děti.
RÁDCOVÁNÍ. Už na cestě si zkusili být rádci, ale
zatím jenom trošku, každý zastával jen něco. A tak byly
dvojice, které měly na starost peníze a nákup lístku, nebo ty,
které hlídaly náladu skupiny. V průběhu celého kurzu pak
vytvářeli imaginární družiny, vymýšleli schůzky, plánovali
jim celoroční program.
ZPĚTNÁ VAZBA.
Naučili se zpětnou vazbu. Že je něco
skvělého (a těžkého) ji umět dávat i přijímat. A tak jsme ji
trénovali, každý den jsme se večer sešli a podávali zpětnou
vazbu nejen k programu, ale i sami k sobě. Podařilo se tak
vyřešit několik neshod a konfliktů ještě předtím, než stačili
otrávit všechno, co jim stálo v cestě.
SAMOSTATNOST.
Účastníci si sami vařili. První den
dostali část peněz určených na jídlo, druhý den pak už
všechny. Sami si určili jídelníček, rozpočítali peníze, nakoupili, vařili i uklízeli a myli nádobí. Taky chodili spát,
kdy uznali za vhodné. Ale chodili spát včas. A když byl
nějaký problém, vyřešili jsme ho na večerním posezení
v rámci zpětné vazby. A bylo to vyřešeno. Někdy.
TVOŘENÍ.
Účastníci vymysleli, sepsali, nacvičili a zpropagovali divadelní představení, které proběhlo
A jak to celé probíhalo…
v místním minidivadýlku. Činili tak ve svém volném (i neUTAJENÍ.
Děti nevěděly, s kým na výpravu jedou volném) čase. Jako společný projekt, jako služba druhým,
– ani o vedoucích, ani o dalších účastnících. Nedověděly jako kreativní, umělecká složka celého kurzu. A kdyby se
se, kam vyrazí, ani kde budou bydlet. Průvodce, kteří je někdo přišel podívat, bylo by to už úplně skvělé.
vyzvedávali na přestupních stanicích a absolvovali s nimi DOBROVOLNICTVÍ. Bydleli jsme zadarmo. A tak jsme jako
vždy další etapu, nikdy neviděly. Komunikovali jsme s nimi správní dobrovolníci bydleli za práci. Občas jsme shrabali
prostřednictvím SMS zpráv z čísla, jež neznaly, tak, aby listí v sadu nebo jinak pomohli. Ubytování bylo totiž luměly dojem, že jsou monitorováni a zprávy odesílá počí- xusní (v skautském slova smyslu). A proto doporučujeme
tač podle přednastavení. Psali jsme jim anonymní dopisy statek U kočky za komínem v Netvořicích.
| 30
ze života | skauting
NEVŠEDNÍ HRY.
Hrály se hry. Ale protože už jsme z něj několik namotivovaných podrádců, kteří teď vypomávšichni nějakou tu dobu ve skautu, žádná mrkaná nebo hají zkušeným rádcům. U některých se obnovilo nadšení
elektrika nás už dávno nemůže vytrhnout. A tak se hrá- pro skaut.
Chtěli bychom možnost jet na Chroly hry, které nikdo z nich neznal. Hrály se i zážitkové VIZE.
hry. Měli být přece stmeleni a na to jsou zážitkové hry nofág využít jako motivaci a brát jen ty, kteří se o to zaskvělé.
slouží. Chtěli bychom jim dát tolik volnosti a tolik odpoAUDIOKRONIKA.
Účastníci si sami vytvářeli jakousi kro- vědnosti, kolik unesou. Chtěli bychom je více učit toleranci
niku. Oni si tedy mysleli, že vytváří nahrávky pro rozhlas, a ohleduplnosti. Chtěli bychom ukázat některé problémy
které budou skutečně vysílány. Což se ale mohlo třeba v celé jejich komplikovanosti a mnohostrannosti a naučit
i stát, kdyby to někdo domluvil, tak co. V náhodně sesta- je najít si na ně svůj názor.
vených skupinách každý večer shrnuli, co se stalo nového,
a po sestříhání z toho vznikla stopa doplněná o fotky, jako
My bychom moc rádi, kdyby to někomu všechno pozáznam vzpomínek a událostí, jako zpětná vazba pro or- mohlo s přípravou podobných věcí. Proto tenhle článek
ganizátory a aby nám všichni věřili, že to stálo za to.
vlastně vzniknul. Aby se to k vám dostalo, protože když
KOEDUKOVANÍ.
Kluků i holek jelo stejně. Po celé my jsme to připravovali, byli jsme za podobné věci hodně
trvání akce platilo pravidlo vyváženosti. A tak vytvářeli rádi. A tak jsme vytvořili webové stránky, jejichž posláním
všechny skupiny (tzn. i dvojice) vždycky koedukované. je prostě sdílet zkušenosti. Je tam veškerý program, mateJeden by neřekl, kolik pozitivního se z toho dá vykřesat. riály, které jsme používali, znění smsek, dopisů, kompletní
Třeba se bavili všichni spolu dohromady mnohem více, než zpětné vazby, chyby, zdroje (i internetové) a videa, fotky.
jsme zvyklí, nad rámec povinnosti v programu. Mezi dětmi Takže: chronofag.sojcaci.cz
vznikly nové vazby, působily mezi sebou bezprostředněji,

tolerantněji, přátelštěji.
Články, které budete nadále potkávat v téhle rubrice, jsou
OHLÉDNUTÍ.
Tyhle věci se nám osvědčily a v nějaké ukázkou toho, jak se to či ono dělá jinde. Máte se čím
formě je znovu použijeme na dalším ročníku. Od Chro- pochlubit? Nebo chcete ostatním ukázat, kudy ne?
Pište na [email protected]!
nofágu naši skauti více kooperují napříč družinami, vzešlo
inzerce
V K I N E C H O D 1 1 . Č E R V N A
V E 2 D A 3 D , S Č E S K Ý M I T I T U L K Y I D A B I N G E M
skauting | kalendář
Kalendář červen – září 2015
POZVÁNKY
TIPY NA PRÁZDNINOVÉ AKCE
11. – 13. září | Společně proti leukémii
Sbírka Junáka a Nadace pro transplantaci kostní dřeně,
tentokrát v zářijovém termínu. Registrace na stránkách
http://www.skaut.cz/protileukemii.
Prázdniny nabízejí dostatek prostoru pro akce, na které
jinak není čas:
11. – 13. září | HELP 2015
Najít supertajný materiál BETA 2, který převáželo
letadlo, jež se zřítilo ve valašských kopcích. 20hodinová
nonstop polní hra zejména pro rovery a rangers v okolí
Kateřinic. Přihlášky na www.help.skauti.cz do 27. června.
22. září | Interaktivní komentovaná procházka
Projekt V prostoru zve všechny na další komentovanou
interaktivní procházku Prahou – v úterý 22. září 2015
od 17:00 do 19:30.Tématem bude veřejný prostor, jeho
vnímání a možnosti využití, tentokrát s architektem
Osamu Okamurou.
28. září | Napříč Prahou – přes tři jezy
Tradiční skautský závod lodí. Registrace bude
k dispozici od září na webu 3jezy.skauting.cz
»» Vyražte na puťák – z tábora nebo na sólo akci.
»» Splujte řeku – nezapomeňte na instruktora, pokud
jím sami nejste.
»» Navštivte historická místa střediska nebo oddílu.
»» Jeďte s oddílem na festival.
»» Navštivte cizí tábor.
»» Uspořádejte grilovačku s rodiči.
Evropská dobrovolná služba na ústředí Slovenského
skautingu v Bratislavě
Hledáme zájemce o roční EVS, nástup možný ihned
nebo po vzájemné dohodě. Podmínkou je věk (18 – 30
let), zájem o skauting a základní znalost angličtiny.
Dobrovolník má zajištěno ubytování a dostává kapesné.
Více informací získáš na adrese [email protected]
nebo [email protected].
STŘEDISKO
Pořádáte akci a chcete o ní dát vědět?
Víte, že se chystá něco velkého, co by měli vědět ostatní?
Máte tradiční akci, která by mohla být inspirací pro ostatní?
☐ navštívit tábory
Napište nám na [email protected], rádi došlé inzeráty
zveřejníme v časopise i na našem Facebooku.
☐ zjistit potřeby oddílu z hlediska dotací
☐ stanovit termíny pro odevzdání táborového účetnictví
☐ připravit plán táborů
inzerce
potreby.cz
Již 7. sezónu jezdíte do pøírody
s vybavením od nás za nejlepší ceny
OUTDOOR EQUIPMENT
| 32
www.TabornickePotreby.cz, tel.: 603 331 332, Pro skauty doprava zdarma nad 2.000,- Kè, slevový kupón: SKAUT
zkušenosti | skauting
Evropská
dobrovolná služba
Eida: Co jsi od českého skautingu očekávala, měla jsi
předem nějaké informace?
Stefania: Je pro mě zajímavé srovnávat skautskou historii své země s tou místní. V obou zemích se hnutí objevilo
přibližně ve stejnou dobu. Obě země, jak Rumunsko, tak
Česká republika, měly komunistické období, které ovlivnilo skautské hnutí. A v obou pak proběhla obnova po roce
1989. Protože naše země prošly podobnými okolnostmi,
mám pocit, že naprosto reálně mohu nahlížet na to, jak
se zdejší hnutí rozvinulo, a učit se věci, které bych mohla
využít doma.
Eida: Čím jsi nejvíc překvapena?
Stefania: Byla jsem překvapena tím, že členové jsou
zde rozděleni na dívčí a chlapecké oddíly. Věděla jsem již
dříve, že existují země, které to takto oddělují, ale nikdy
jsem neměla šanci je vidět na vlastní oči.
Eida: Co ses v našem skautském oddílu naučila?
Stefania: DÍVČÍ SÍLA! Připadá mi velmi zajímavé, jak
důležité je právě toto pro dívky, které jsou rozděleny do
oddílů podle pohlaví. I nadále preferuji naše genderově
smíšené družiny, ale nyní již vidím také několik výhod
separace.
Eida: Jaký byl tvůj největší zážitek v trutnovském středisku Hraničář?
Stefania: Zatím můj největší zážitek z akcí byla výprava
se světluškami. Byla to docela legrace, komunikovat s nimi
jakýmkoli způsobem. A velmi mne potěšilo, že některé z
dívek si zapamatovaly několik nových slov v angličtině,
takže jsme spolu přece jen mohly trochu mluvit. Ale jinak
pokaždé, když jsem se připojila k oddílové či střediskové
činnosti, to pro mě byl úžasný zážitek. Obvykle během
STEFANIA
Stefania Sahanshi – 25 let
Skautka z Rumunska, která
tento školní rok učí angličtinu
na ZŠ Pilníkov v Podkrkonoší a
hostuje ve skautském středisku
Hraničář v Trutnově. Baví ji
kreslení portrétů.
mezinárodní výměny máte možnost vidět jen něco málo
z jiného skautského oddílu. Fakt, že jsem tu na dlouhou
dobu, mi umožňuje zapojit se opravdu tak, jako kdyby to
byl můj domovský oddíl.
Eida: Co tě nejvíce inspirovalo pro tvé budoucí působení v rumunském skautingu?
Stefania: Líbí se mi, co jsem slyšela o mezinárodních
aktivitách českých skautů a skautek, konkrétně o podpoře nabízené africkým zemím („Postavme školu v Africe“
a „Upleť čtverec“, pozn. red.). Naše skautská komunita v
Rumunsku je stále poměrně malá. (V Rumunsku je registrováno pouhých 4.000 skautů na 20 mil. obyvatel, zatímco
v ČR více než 53.000 skautů na 10 mil. obyvatel., pozn. red.)
Já upřímně doufám, že časem můžeme mít i takovéto velkolepé mezinárodní aktivity.
Eida: Co pro tebe roverská služba u českého oddílu
znamená?
Stefania: Moje roverská služba zde je velmi důležitá
z mnoha důvodů. V prvé řadě jsem velmi ráda, že mohu
pokračovat ve své skautské činnosti, přestože jsem daleko
od domova. Za druhé je pro mě velmi důležité, že jsem
dostala příležitost vidět, jak různé oddíly pracují, v naději,
že mohu převzít nějaké dobré nápady k nám domů. Poslední a asi nejdůležitější pro mě je fakt, že se mohu přímo
podílet na činnosti světlušek. To je důležité proto, že chci
trénovat, abych se po návratu domů stala vedoucí oddílu
mladších dětí. Celkově je ta zkušenost úžasná a nemohla
bych být šťastnější, než když mě tyto trutnovské skautky
přijaly do své rodiny.
Rozhovor vedla Blanka Radiměřská – Eida
trutnovské středisko Hraničář.
skauting
dvouměsíčník pro skautskou výchovu – vydává Tiskové a distribuční centrum Junáka.
REDAKCE Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1, tel.: 234 621 399, e-mail: [email protected]
ŠÉFREDAKTORKA Kateřina Šmajzrová ([email protected]), REDAKČNÍ RADA Hana Žampachová ([email protected]),
Jaroslav Rajl ([email protected]), Adéla Skoupá ([email protected]), Vojtěch Jílek ([email protected]) Anežka Jakubcová
([email protected]), GRAFICKÝ NÁVRH A SAZBA Filip Lux ([email protected]),
INZERCE tel.: 234 621 223, fax: 234 621 399, e-mail: [email protected], www.skaut.cz/tdc, www.skaut.cz/obchod
TISK © Tiskárna Polygraf s.r.o.
Vydavatel si vyhrazuje právo zveřejnit publikované materiály též na internetu.
Vyšlo 27.5. 2015, uzávěrka byla 15. 4. 2015, uzávěrka zářijového vydání bude 10. 8. 2015.
www.facebook.cz/casopisskauting, www.casopisy.skaut.cz/skauting
33 |
Zazij akcní prestrelku z divokého západu
ve 3D modelu skutecného vlaku!
Jedinecná spolecenská hra, která nejlépe
funguje ve vetší skupine hrácu.
Zahrajte si ji u vás na tábore!
m
Máte záje
áš tábor?
v
a
n
y
r
h
o
na
Ozvěte se
indok.cz.
tabory@m
www.
.cz
Oblékněte celý oddíl
Trika, šátky, čepice a další textil
s potiskem nebo výšivkou
Velký výběr velikostí a barev, výhodné ceny
a rychlé dodání
Pro oddíly, na celotáborové a celoroční hry,
na výpravy a podobné akce
Již 11 let dodáváme textil pro více než
100 skautských středisek po celé ČR
Vybírejte na www.inetprint.cz/skauting
INVISIBLE EXHIBITION IN PRAGUE
NEVIDITELNÁ
VÝSTAVA
PRAHA
Teepee stan Lavvo
tradiční táboření v klasickém stylu
kapacita až 12 lidí na 19,2 m2
odolný nepřiznivému počasí
ideální jako společenská místnost
hmotnost pouze 6,6 kg
je možný i s podlážkou
snadno přenositelný
norská kvalita
Dobrodružná hodinová prohlídka
v naprosté tmě za doprovodu
nevidomého průvodce.
Skautská sleva!
Vstupné ve všední den i o víkendu
za 120 Kč.
Akce platí pro každého
od světlušek po protřelé vedoucí.
Stačí se na recepci výstavy dostavit
s příkladně uvázaným
skautským šátkem.
Rezervace místa nutná na:
777 787 064
[email protected]
www.neviditelna.cz
Norský stan typu teepee je perfektní
pro výlety ve větších skupinách i pro
dlouhodobé táboření. Je stabilní a odolný
velmi špatnému počas
Vařič Jetboil MiniMo
nejrychlejší a nejkompaktnější vařič
LEHKÝ
SKLADNÝ
ÚSPORNÝ
RYCHLÝ
BEZPEČNÝ
Revoluční vaření na cesty
· turisté · vodáci · cyklisté · skauti · rybáři
· do auta · do kempu
...pro každého!
Staňte se lovcem starých
příběhů a získejte
archeologické dovednosti
v krajině pod Řípem.
Archeolog průzkumník
Terénní archeolog
Experimentální archeolog
Archeolog badatel
více na www.historypk.cz
nebo
facebook.com/historypark
Bergans Glittertind
už nikdy vás nebudou bolet záda
S tímto norským batohem, ověnčeným
mnoha outdoorovými cenami, zdoláte delší
vzdálenosti s těžším nákladem pohodlněji
než dosud.
55 a 70 litrová
verze
pevný a odolný
materiál
spousta kapes
a vychytávek
Praha · Litoměřice · Pec pod sněžkou, www.scandinavia.c