Dva nové druhy Arachnidťi
Transkript
Dva nové druhy Arachnidťi
Vo n Prof . Dr . C . Fr . Roewe r 9reme n Výsledky výzkumných cest po Balkáně (č . I . ) Dva nové druhy Arachnidťi z jeskyň bosensko-hercegovských a jin é zprávy o arachnofauně balkánské . Sděluje k . Absolon . (Zvláštní otisk z Časopisu Mor . Musea . R . XIII., č. 1 .) V Brně 1912 . Tiskem akciové moravské knihtiskárny v Brně . —Nákladem vlastním . vo : Prof . Dr . C . F . Roewe r 3reme n Dva nové druhy Arachnidů z jeskyň bosensko hercegovských a jiné zprávy o arachnofaun ě balkánské. Sděluje K . Absolon. (Práce ze zoologického odděleni moravského zemského musea .) Od října r . 1888, kdy Viktor Apfelbeck, tehdy lesník, později kustos zemského bosenského musea, popsal ve stati „Ncve bube (zareznici , koleopteri) u pečinama južne Bosne” (1) první spelaeofilní živočich y balkánské : Leptoderus eylindricollis, Leptoderus pygmaeus, Leptoderus Hoermanni, Hexaurus nudus a Hexaurus Reitteri — v nich ž E . Reitter » hned následujícího roku (2) poznává zástupce novýc h rodů Antroherpon, Apholeuonus a Protobracharthron — až do jubilejního, 25 . roku 1913 byla objevena překvapující řada zástupc ů řádu Coleoptera, většinou úzce isolovaných endemitů . rázu reliktního , vtiskujících liburnské fauně v Bosně i jihoillyrské v jižní Dalmácii a v jižní Hercegovině význačný charakter . Naproti tomu byly i jsou pranepatrné vědomosti naše o ostatních třídách, řádech atd . arthropodů. TQ platf hlavně z antennálních členovců, specielně ještě z Opisthogoneatů o ostatních Hexapodech a Chilopodech, z Progoneatů o Diplopodech, o korýšovitých vůbec . z cheliceratních arthropodů o pavoukovitých . Cesty do zemí bývalého okupovaného území i krajů sousedních (hlavně Černé Hory a Dalmácie), podnikané za účelem studi í geografických, byly mně výbornou příležitostí obírati se i faunistickým i poměry a zejména zahájiti systematický výzkum veškeré podzemn í fauny balkánské. Provádění tohoto úkolu ulehčují mně valno u měrou 151eté zkušenosti, získané při analogickém studiu v Kras u moravském . 0 dosavadních výsledcích mohu jen postupně referovati ; potřebujet bohatý materiál spolnpracovnictví mnoha koll . specialistů. V zásobách těchto jest zahrnut též materiál, svěřený mně ku zpracování zemským museem v Sarajevu a lovy různých sběratelů . 1 Laskavostí prof . Lad. Kulczyríského v Krakově, jenž určil a revidoval první část Arachnidů, sbíraných již r. 1908, je mi možno podati již dnes popis dvou nových pavouků dle diagnos z manu skriptu, dodaného zmíněným předním znalcem Arachnidů, a při pojiti k tornu jiné zprávy in arachnologicis . Aranearurn speluncariarum peninsulae balcanicae specie s duo novae . Conscriptae a prof. Vl. K u l c z y ň s k i. (Cum 5 fig .) Femina . Taranucnus patellatus n. sp . Cephalothorax 1 . 5 mm longus, 1 . 25 latus, lateribus supr a basim palporum leviter sinuatis, dorso partis cephalicae leviter in longitudinein convexo et in universum sublibrato, subtilissime reticulatus, nitidus, in parte cephalica seriebus tribus pilorum modice longorum, tenuium ornatus . O c u l o r u m area 0 . 45, lata, series postica modice recurvata : marginibus posticis oculorum mediorum cum punctis mediis lateralium lineam subrectam designantibus ; series antica leviter sursum curvata : marginibus inferioribus oculorum in- lineam levissime recurvatam dispositis . Diametri oculoru m postícorum 0 .08, anticorum lateralium 0 . 105 et 0. 08, mediorum '0 .065 longae ; oculi postici medii inter se 0 . 055, a lateralibus 0.065 , a mediis anticis 0 . 08, hi a lateralibus 0 . 08, inter se ca. 0. 015, a margine clypei 011 remoti ; area oculorum mediorum pone 0. 215, ante 0 . 135 lata, 0 . 21 longa. Sternum in linea media 0 .8 longum, 0 . 8 latum, inter coxas IV, quae inter se ca. 0 .2 5 'distant, productum, in lateribus subtilissime reticulatum, ceterum paene laeve, mediocriter modo nitens . M a n d i b u l a e 0 . 75 longae , paullo pone bassim 0 . 32 latae, apicem versus paullo a se discedentes, obsolete reticulatae ; sulcus unguicularis ante dentibus 3 , pone 4 aut 5 instructus . P e d e s valde graciles, aculeis modic e longis, valde tenuibus armati : femora I in latere antico 1, reliqua nullo (?), patellae 1, tibiae omnes supra 1 .1 et ad apicem in latere utroque aculeo 1 paullo incurvato, praeterea I ante 1 .1 , pone 1, subter ad latus posticum 1 .1, II ante et pone 1, subter 1 .1 , III et IV ante et pone 1, metatarsi omnes supra in dimidio basali 1 armati . (Pedum armatura paullo mutabilis videtur) . Femur, pa tella, tibia, metatarsus, tarsus pedum — 10 — geomorfologicky i biologicky nejdůležitější jsou tyto veliký, hluboký , propasfovitý závrt „Provalija” (vých . Ljubova), „Vučija pečina ” a „pečina u Vrečkovina dolinama”, blíž staré turecké, rozbořené strážnice „kuly” (vedla kolem stará turecká silnice, označená v Šumě výmluvným názvem „Razbiglava”, do Dubrovníku), stojící na pahrbku s kčtou 334 . Dle zpráv Verhoeffových (6) a ústního sdělení přítele prof. Luciana z Matuličů v Trebinji sbíral kusto s Apfelbeck (Sarajevo) s Verhoeffem (Bonn a ./Rh.) r. 1897 kol Gluhy Smokvy a zdá se, že Tegenaria annulata n . sp . pochází z lehc e přístupné „Vlčí jeskyně” = Vučija pecina, ježto jsem ji zde r . 191 2 v nových, pěkných exemplarech (d , dosud neznámý d bud e později popsán) znovu nalezl. Jeskynní revír „Gluha Smokvy” ' (tj . „uschlý fík”) leží v Šumě mezi 35° 53' — 35° 56' v . d. F. a 42° 40' — 42° 41' sev. ' š . (list Ragusa P. 35 . sl . XVIII .). Zde žije ještě Anophthalmus suturalis var. Trebinjensis Apf., Speluncarius setipennis Apf. . Laemostenus v. aeacus, Speoneosites dorotkanus Reitt. i narentinus Miller, Antroherpon Apfelbecki Miiller, Dolichopoda sp ., Heteromurus , Typhlopo Jura longicornis Absln ., Typhloglomeris coeca Verh. (loc. typ.) , Apfelbeckia, Lendenfeldi Verh ., Julus dolinensis Verh ., Brachydesmus stygivagus Verh. (loc. typ.), Lithobius leostygis (loc. typ.), Lithobius Acherontiš Verh . (loc. typ .), Oligobothrus anodus Latz ., 0 . trebinjanus Verh ., O . stygius Latzel, Titanethes herzegowinensis Verh., T . biseriatus Verh . (loc. typ .), Cyphoniscellus herzegowinensis Verh . (loc . typ.), Armadillidium stygium Verh. (loc . typ .), Meta Merianae, Stalita herzegowinensis Nosek, Nelima troglodytes Roewer (loc . typ . srovn. níže) a různé jiné nové anebo málo známé formy, tedy společnos t ku podivu pestrá a pro biologa nad míru zajímavá . Prof. Killczyrískim navržená jména obou nových Arachnidů byla publikována po prvé ve „Zprávě” cit . v literatuře sub 7 r . 1910. Nelima aurantiaca Simon . V jeskyni ,, Megara" sbíral jsem blíže vchodu již r . 1908 v e velkém množství (přes 100 ex.) Opilionida, nápadného zbarvením dorsalní části abdomenu, ozdobeného bilaterálně skvrnou v podob ě velkého S . (Viz obr. 5.) Týž druh dostal prof. Kulczyríski ještě z jiných lokalit : Hercegovina (bez bližšího naleziště, leg. Dr. J. Karlinski) a Oberer Adlitzgraben, ' Semmering Pass (leg. B. Kotula) ; • popsal jej pak jako Liobunum signatum nov .sp . s obsáhlou diagnosou (lit . 8, p . 459—462) . Roku příštího identifikoval koll. Dr. C . — 11 — Fr . Roewer (Bremen) ve své pilné a pracné monografii (9), ježEučinila konec chaosu v systematice Phalangiidů, Liob . signaturo jak o synonym k popsanému r. 1881 Simonem L . aurantiacum, jež však dle pojmu rodů, na vržených Roewerem, patří do rodu Nelima. Sekáči z „Megary” zovou se tedy definitivn ě Nelima aurantiaca Simon ; je to Opilionid , rozšířený po celé střední Evropě, dosud známý z Francie, Bavorska, Bosny a Hercegoviny , jenž žije na skrytých místech a s oblibou vyFig . 5. Nelima aurantiaca . hledává ochrany klenby jeskynní tam, kd e Truncus feminae . jeskyně jsou vytvořeny . V Megaře žijí mim o výše zmíněné formy Aphaenops Apfelbecki Ganglb, Apholeuonu s ongicollis Reitter, Antroherpon pygmaeum Apfelb . (locus typicu s pro všecky), Verhoeffiella cavatica Absl +.(loc . typ .) atd . Nemastoma armatum Kulcz , Rovněž z materiálu Sarajevského musea, sbíraného V . Apfelbeckem, vybral jsem několik ex . robustní Nemastomy s naleziště m „Brateljeviča” . Patrně jest to „Brateljeviča pečiva” jz . Kladanje, jižn ě osady Brateljevič, ve Smolina planina nad potokem Bukovica, na 36° 19' r. d . F . a 44° 13' sev. š. (list Kladanj- -Čevljanovic.. P . f 3. sl . XIX). Tato černá, zvláštními hrbolky na hřbetě vyzdobená Nemastoma jest zástupce našeho druhu Kulczyríským na témž místě popsaného jako N . armatum (č . 8, str. 468—471) ; druhé naleziště j e Domanovič v Hercegovině, leg. Dr . J . Karliríski (teste hulczyríski) . Nelima troglodytes Roewer, Ve stati „Die Arachniden der hercegowinischen Hóhlen ” (lit, č . 10) zmiňuje se r . 1905 prof . A . Nosek o spec . Liobunum, sbíraném známým sběratelem J. Paganetti-Hummlerem (Vóslau) „in einer Hóhle bei Jasen” . Ježto šlo jen o dvě špatně konservovaná individua , nepokládal prof. Kulczyríski, jenž provedl revisi, ani po srovnání se všemi jemu známými Liobuny (ku př . L . Blackwalii, rotunčlum, limbatum, Doriae a rupestre) za radno , popsati sekáče ty jako nový druh . Prof. Nosek přidává přes to popis, který sice nevyčerpává všech znaků. na štěstí ale vytyčuj e nejnápadnější charakter, t. j . nepatrnou výšku pahrbku očního . — 12 — Jasen je vesnička se silnou stanici četnickou severovýchodně o d Trebinje na silnici do Bileču, 36° 4' v . d. F . a 42° 44'—42° 45` sev . š. (list Trebinje a Risano, P. 35, sl. XIX) ; zejména severně odsud a ž k Mošku jsou četné a veliké jeskyně. Ač tedy dle údajů Paganettiho je nemožno lokalitu identifikovati, zdá se s velikou pravděpodobností, že dle výše zmíněného znaku jsou exempláře Nosek-Paganettiho totožné s velikým, kolossálními nohami (II . pár nohou u 2 přes 100 mm dlouhé) opatřeným sekáčem, jejž jsem nasbíral v e všech jeskyních kolem Popova Polje, počínaje od Trebinje, přes Bihovo, Gluhu Smokvu až k Zavale nad Slanem (bezpochyby m á rozšíření po celé jihoillyrské oblasti, což po zpracování mé sbírk y jeskynních Opilionidů se musí ukázati) . Velikost těla ovšem nesouhlasí ; Nosek udává délku „uber 4 mm”, kdežto u mých exemplářů kolísá délka právě větších 2 2 mezi 6—10 mm . Nosek podotýká však, že je to délka „des zusammengeschrumpften Kěrpers” , takže tento rozdíl nepadá na váhu . Zatím popsal Liobunum z okol í Popova Polje nedávno Dr''C. Roewer jako nový druh Nelima troglo- ý dytes (č. 9) dle exemplářů, sbíraných Dr. Verhoeffem (patrně r. 1897 ) v jeskyních na Gluha Smokva . Verhoeffovy sběry putovaly do musea berlínského, odkudž je Dr . Roewer obdržel ku zpracování (teste Roewer) . Moje exempláře a tedy i Noskovy jsou totožny s Nelima tro glodytes Roewer ; diagnosu Roewerovu jest třeba kriticky dopiniti . Seznam dosud známých pavoukovitých členovců z jesky ň bosenské části liburnského pásma a z jihoillyrské oblasti . Dle poznámek hořejších, provedené synonymiky etc . a z přehledu dosavadní literatury jest systém jeskynních pavoukovitýc h členovců z oblastí zmíněných tento : Ctassis Arachnoidea . Ordo Araneae verae : Cribellatae . Familia Dysderidae. 1 . Stalita Schioedtei Thorell. Jeskyně na ostrově Hvaru. Více ex . (Keyserling 1862) . Ex. sbírané bezpochyby J . Erberem (objevitel celé řady subterannfch organismů a onoho podivuhodného Scaritiida Spelaeodytes mirabilis Miller), určil hrabě Keyserling (11) původně za Stalita taenaria 13 — Schiódte, teprve později odlišil je Thorell (12) a označil jako nov ý druh Schioedtei . 2. Stalita hercegovinensis Nosek. „Jeskyně u Zavaly, více ex ., z nichž pouze 3 dospělé. G . Paganetti Hummler leg. (Nosek 1905) . 1 ex . polodospělý z jeskyn ě Světenice .” (Nosek 1905 .) Zavala je víska s půvabně položeným pravoslavným klášterem a zároveň železniční stanice dráhy Gabela Gravosa, na západní straně Popova Polje, tam, kde odbočuje geomorfologicky památný suchý žleb z Popova Polje ku zátoce Slan o na Jaderském moři . Jeskyně jsou zde tři. Kterou Paganetti míní , není jisto .' Největší jest „Vjeternica”, jedna z největších jesky ň v Evropě, ve formě nekonečného podzemního řečiště, prozkoumaného teprve na délku asi čtyř kilometrů (sám vnikl jsem r . 191 2 pouze 1600 m daleko) . Druhá menší jeskyně je již ve stráni Slanského žlebu blíže staré budovy finanční stráže . Třetí je ve form ě „abri” s pramenem, již daleko ve žlebu a vysoko nad úrovní dna. Kterou z jeskyň Paganetti míní, zase nelze rozhodnouti . Já jsem sbíral Stalita hercegovinensis ve „Vjeternici” a zdálo by se, ž e proto odsud pochodí i Paganettiho typy . Již r . 1904 oznamuj e Dr. S t u r a n y (13) popis nového hlemýždě „Ccoryna biarmat a Běttger”, sbíraného Paganetthm r . 1903 v „Hóhle bei Zavala” s výslovným doložením „jedoch nicht das bekannte Windloch” . Jeskyn ě se jménem „Světenica” nikomu v údolí Popova Polje vůbec znám a není . Pravděpodobně, že to omyl a je zkomoleno jméno „Vjeternica” . Ve Vjeternici žije ještě Hadesia Miiller, Antroherpon Apfelbecki Miill., Anophthalmus dalmatinus Miller, Nelima troglodyte s Roewer etc . etc. 3. Stalita Mrázeki Nosek. Jeskyně „Lipska pečina”, veliká krápníková jeskyně bliž Cetinje v Černé Hoře . 1 leg . A . Mrázek (Mrázek 1903 [14] , Nosek 1904 [15]) . Tamtéž žije Antroherpon montenegrinum n . sp . , (in. litt.), Typhlogammarus Mrázeki Scháferna, Titanethes herzegowinensis Verh . a j . ry Familia Argiopidae . Subfamilia Linyphiinae . 4. Taranucnus patellatus nov . sp . „Govednica” 4 ď , pulli, 12 ./IX. 1908,Absolun leg. ; jeskyně pod Han Bulog. 10es ď 9 , pulli 11 ./X. 1908, Absolon leg. (Bosna merid.) 5. T a r a n u c n u s sp. affinis patellatus (an nov. sp. ?) . „Megara pecina” (Bosna centr) . 3 d 9 ,13 ./X. 1908. Absolon leg. 6. Lepthyphantes leprosus . „Megara pečina” 1 ď 13./X. 1908 . Absolon leg . 7. Lepthyphantes sp. „Hbhle bei Gluha Smokva” pulli (non determ.) G . Paganetti— Hummler leg. (Nosek 1905 .) Četné 9 ď sbírané r . 1912 rozhodnou , o jakou formu tu vlastně jde . Subfamilia Tetragnathinae. 8. Meta Menardi Latr. Horní jeskyně (bezejmenná), ve stráni hory Kotol (1021 m) , vysoko nad vaueluským pramenem Šumeče, Trávnik, střední Bosna , velmi četný d 9 , pulli, 9 ./X . 1908 Absolon leg. — Megara pečina, více d' , pulli, 13 ./X . 1908, Absol. leg. 9. Meta Merianae Scopoli . Jeskyně u Zavaly, G. Paganetti—Hummler leg. (Nosek 1905 . ) Srovnej výše kritiku údaje lokality při Stalita hercegovinensis . — Golubina pečina, vysoko nad žlebem Prače, blíž Banja Stijeny , severně hory Rudinica, naproti (západně) vesnici Golubovici, Ivýška 850 m, jihovýchodní Bosna (tamtéž Antroherpon cylindricolle Apf. locus typicus !), více d' 9 12 . IX . 1908 Absolon leg . --- Gluha Smokva, Koll. Musem Sarajevské . Pravděpodobně „Vučija pečina ” Apf. leg. 1 ď (srovnej naleziště od Tegenaria annulata) . Oba zmíněné druhy rodu Meta jsou středoevropští ubiquisti, kteří žijí v e tmavých skrýších a zejména s oblibou vyhledávají jeskyně, do nich ž však hluboko nevnikají. 10. Nesticu .s cellulanus Clerck . Spodní (bezejmenná) jeskyně u Trávníku, níže ku pramenů m Šumeče položená, 1 9 9 ./X. 1908 . K. Absolon leg . Familia Agelenidae . 11. Hadites tegenaroides Keyserling. Jeskyně na ostrově Hvar, J . Erber ď 1 juv ď, 6 9' leg. (Keyserling 1862 . ) 12. Tegenaria laeta Kulcz . var . Paganettii Nosek. 15 - „Jeskyně u Jasenu, 2 ad. leg . G. Paganetti (Nosek 1905 . ) Srovnej o nalezišti, co řečeno výše str . 12. 13. Tegenaria annulata nov. sp . „Gluha Smokva” . Koll . Mus. Saraj . bezpochyby „Vučija pečina” Apfelb . leg. 1897 (srovnej str . 10 .). 14. Cicurina cinerea Panzer cicur Menge. Jeskyně „Gluha Smokva”, mnoho ex . G. Paganetti-Hummle r leg. (Nosek 1905). Ordo Preudoscorpiones . Familia Obisiidae . 15. Obisium anophthalmum Ellingsen . „Jižní Hercegovina, v jeskyních .” Verh. leg . 1 ex . (Lokalita na prosto nejasná, patrně okrsek „Gluha Smokva”) Ellingsen 1910 (16) . 16. Obisium montenegrense Ellingsen . Černá Hora „Hóhle bei Njergus” (sic ! teste Ellingsen) Verh . legit 1 ex. (Správně bezpochyby Njeguš .) Ellingsen 1910 . 17. Chthonius Rayi L . Koch . Jižní Hercegovina . „Wolfshóhle” (sic ! Verhoeff) 1 ex . = Vučij a pečina na Gluha Smokva. Ellingsen 1910 . Ordo Opiliones . Subordo Opiliones Plagiostethi (= Palpatores) . Sect. Eupagosterni . Fam . Nemastomidae. 18. Nemastoma armatum Kulczyríski . „Brateljeviča pečina” u Kladanje, Bosnia centr . Saraj . d . (Srovn . výše str . ) Mus . Sectio Apagosterni. Fam . Phalangiidae . 19. Nelima aurantiaca Simon. „Megara pečina” velmi mnoho ď juv . 13 ./ X . 1908 K. Absol .leg . 20. Nelima troglodytes Roewer . Všechny jeskyně kolem Popova Polje v Hercegovině (pokud dosud známo) . — 16 — Tento seznam dvaceti druhů illustruje ovšem jen naš e pranepatrné dosavadní vědomosti a proto jsem hleděl při posledn í cestě materiál arachnidů co nejvíce rozmnožiti (srovn . též lit . č . 17). Především málo badately navštívené aneb vůbec nenavštíven é končiny vysokých zasněžených hor na hranicích .bosensko-hercegovsko-černohorských : Maglič, Volujak, Vlasulja, Orlovo brdo. Lebršník (iež skřížoval jsem několikráte, přicházeje od Foči údolí m Sutjesky), pak okolí Gatačko Polje a hřebeny, v nichž prokleslé jes t Popovo polje, jak směrem na Vrbanje a k Orjenu, tak směre m ku pobřeží jaderskému až po Dubrovník poskytly zajímavý materiál, a to jak po stránce systematické, tak zoogeografické. Zprávy o tom budou předmětem dalších statí . Seznam citované literatury. 1. V . A p f e l b e c k. Nove bube (zareznici koleopteri) u pečinama južne Bosne „Glasnik zem . muzeja u Bosni i Hercegovini ” . God . 1888, str . 61-65. 2. E. R e i t t e r . Bemerkungen und Berichtigungen zu den Clavicornen in der Fauna Baltica 2 . Auíl. und Fauna transsylvanica von D . G . Seidlitz. „Deutsche Entomologische Zeitschrift” 1889 . Heft II . S . 289 --318 . 3. K. A b s o 1 o n . Der máhrische Karst, insbesondere sein e Tropfsteingrotten. VII. + 273 S. Karten, Pláne, 80 Fig. im Texte . Brúnn, 1912 . (S . 168) . 4. E. R e í t t e r. Zwei neue Grottensilphiden aus Bosnien „Entom. Blátter ”, Jhg . VII ., 1911 . Heft 9 . S . 173----174. 5. E. R e i t t e r . Vbersicht der Arten der blinden Silphi dengattun g Charonites Apfelb. ibidem . p . 6. C . W . Ve r h o e f f. Beitráge zur Kenntnis paláarktischer Myriopoden. XI . Aufsatz. Neue und wenig bekannte Lithobiiden . „Verh . d . k . k . zool . bot . Ges .” Bd . 1899 (Sep . 8 p) -- i d e m . XV . Aufsatz . Lithobiiden aus Bosnien, Hercegowina und Dalmatien . „Berl. Entom . Zeitschr. Bd. XLV . 1900. S. 153—179. — 17 — 7. Zpráva o činnosti Moravské musejní společnosti za rok 1910 . (Brno 1911 .) Str. 22 . -- Tátigkeitsbericht der Máhrischen Museumsgesellschaft fiir das Jahr 1910 (Briinn 1911), pag . 29. 8. Vl . K u l c z y ň s k i. Fragmenta arachnologiea . VII. Mémoire . „Bull . del'Acad . des Science de Cracovie.” Juillet 1909 . S . 427 .—472 . Pl . XXII . 9. C . Fr. R o e w e r . Revision der Opiliones Plagiostethi (= Opiliones Palpatores) . I. Teil : Familie der Phalangiidae . „Abh. Naturw . Ver. in Hamburg ” . Bd. XIX. Heft 4 . 1910. S . 1—294 . Tei . . I.- --VI . (Nelima aurantiaca 'S . 249-250, Nelima troglodytes S . 248-249 . ) 10. A . Nosek. Die Arachniden der herzegowinischen Hóhlen. „Verh. d . k . k. zool. bot . Ges .” Jhg . 1905 . S . 212-221 . 11.E . Keyserling. Besehreibung einer neuen Spinne aus de n Hó len von Lesina. „Verh . d . k . k . bot. zool. Ges.” Bd . XII . 1862 . S. 539—544. Tab. XVI . 12.T . Thorell. On European Spiders . T . I. Review of the European Genera of Spiders . Upsala 1869. 242 + XXIV. p . (T . II. vůbec nevyšel .) S t a] i t a . p . 155—157 . 13.R . Stu r a n y . ťJber einige von Herrn G. Paganetti - Hummle r entdeckte Hóhlenschnecken. „Nachrichtsbl. d. Deutschen Melakozool . Ges.” 1904 . N . 3 . p . 103—107 . 14. A . Mráz e k. Einleitung und Reisebericht zu Ergebniss e einer von Dr. Al . Mrázek im J. 1902 nach Montenegro unternommenen Sammelreise . „Sitzungsb . d. kón . bóhm. Ges . d. Wiss. Math . naturw Cl. 1903 . Auts . XV . 15. A. N o s e k . Pavoukovití členovci Černé Hory . ibidem XLVI. 1904 . 16. E d v. E 11 i n g s e n . Die Pseudoskorpione des Berlines Museums . „Mitt . aus dem Zool . Museum in Berlin ” . Bd . IV. Heft . 3 . S . 357-423 . 17. N. D a m i n : Pauci Dalmacije, Hrvatske, Slavonije i Istre . (Preštampano iz 143 knjige „Rada” Jugoslovenske akademie znanost i i umjetnosti) .Lagreb 1900 . 53 str.