Recenze česky - pdf

TEST:Davis Acoustics MVOne
08.11.13 | Jürgen Saile
Chcete, aby Vám poslech hudby znovu přinášel skutečný požitek? Bez složitého kouzlení s kabeláží, úpravy
pokoje a dalších složitých úprav? V takovém případě pro Vás něco mám!
Elegantní vzhled MV One. Perfektní provedení přináší něco navíc.
I když riskuji, že budu nazván frankofilem, ještě jednou bych rád představil velmi zajímavý
výrobek od našich sousedů z Francie. Jedná se o širokopásmové reproduktory vytvořené
společností Davis Acoustics. Se zvědavostí sobě vlastní jsem si postavil to „něco“ a vložil
jsem do přehrávače CD. Ve vzdálenosti 50 cm od stěny, bez nějakých větších nastavování,
prostě jen abych viděl, co se bude dít. Tadž Mahal začal kouskem „Señor Blues“ Horace
Silvera ze stejnojmenné desky. Uptown Blues umocněný latinskoamerickým rytmem. Místo
Junior Cook a Blue Mitchell máme teď zvuk Tadž Mahal. V každém případě se jedná o něco
úplně nového! A nezklamalo mě to. MVOne okamžitě spustil s neuvěřitelným entuziasmem.
Veškeré tónové nedostatky jdou okamžitě poznat. Také typický zvuk Taj Mahal Dobro
--rezonanční kytara s typickou "čepicí" zvuku - byl velmi autentický. Pokud toto není dobrý
začátek, brzy se dostanu k něčemu víc.
V DIY ("Do it yourself“) je Davis Acoustics popsán jako výrobce reproduktorů od roku 1986
- s ohledem na širokou nabídku jeho modelů nejvyšší jakosti a různé konstrukce. Jako
výrobce reproduktorů se v minulosti v Německu objevoval jen zřídka, což je vzhledem ke
kvalitě jeho výrobků překvapující. S reprosoustavami MV One by se to teď mělo změnit.
Prototyp MV One se poprvé objevil na High End 2012 a již tehdy nabídl přesvědčivou
prezentaci. Firma ale nechtěla zapůjčit k testování prototyp a proto jsme museli trpělivě čekat
další rok na finální model. Název MV se odkazuje na iniciály zakladatele firmy Michela
Visana, který patří – společně s Jacquesem Mahulem – mezi „Grands Seigneurs“ francouzské
reproduktorové scény. Visan zemřel v červnu 2013 a další historii této společnosti již bude
tvořit jeho syn Olivier, kterého již dříve Michel předurčil svým následníkem.
Při bližším prozkoumání můžeme vidět radiální štěrbiny. Ty by měly rozbít strukturu
membrány. Pravděpodobně budou opět slepeny na zadní straně. Účinek je samozřejmě stále
zachován.
Při pohledu na MV One, s ohledem na transport do mého bytu, protestoval můj kříž,
koneckonců už mi není 20. Reproduktor ale váží 28 kg, takže není příliš těžký. Naštěstí mi
také nabídl svou pomoc náš fotograf. Reproduktory jsou dostupné ve dvou úpravách: v černé
klavírní barvě a v barvě lakovaného dřeva. Povrch „černé klavírní“ verze je dokonalý – lepší
být už ani nemůže. Můžete v něm snad i vidět výsledek svého ranního oholení. Pro správné
ustavení reproduktorů se společně dodávají i hroty, které jsem zpočátku nepoužíval –
reprodukce basů měla odpovídající hlasitost i dynamiku. Použitím hrotů můžeme basy
poněkud natáhnout, ztratí ale zase trochu objemu. Rozhodnutí je tedy na každém zvlášť.
MVOne je koncipován jako širokopásmový systém, tzn. že obsahuje pouze jeden reproduktor,
který musí obsáhnout celé přenášené zvukové spektrum. Výhodou tohoto řešení je, že
nepotřebuje žádné frekvenční výhybky, reproduktor je připojen přímo na výstupní konektory
zesilovače. Ok, ok, jeden kabel potřebovat budeme!
Širokopásmové reproduktory o průměru 20 cm již uspokojovaly generace posluchačů.
Myslím, že u tohoto rozměru je možná vyvážená interpretace. Problémem širokopásmových
reproduktorů o vysoké citlivosti je, že v horních středech se rozšiřuje frekvenční koridor, což
musí být následně kompenzováno odpovídající korekcí. Díky jejich důmyslné konstrukci ale
toto není případ reproduktorů 20DE8. To samé dovedou i reproduktory Salabert – další
Francouz. Vím, pověst frankofila už teď mám přišitou!
Do vývoje širokopásmového reproduktoru 20DE8 promítl Michel Visan celou svou 45-ti letou
zkušenost. Díky tomu byl zkonstruován optimální reproduktor.
V každém případě se 20DE8 vyznačuje vlastnostmi, které jsem nikde jinde neviděl. Např.
papírová membrána zesílená uhlíkovým vláknem, které vytváří radiální štěrbiny. Zářezy jsou
ale velmi tenké a neprůhledné!
Funkce struktury membráně bude přerušována a díky tomu očekáváme potlačení rezonance
membrány. Na reprodukci basů by to nemělo mít žádný velký vliv. Na přední straně je
membrána potažena grafitem, na zadní straně viskózní hmotou. Rezonance nemá žádnou
šanci!
Ohromný zdroj pro 20 cm membránu! Otvory pod pavoukem slouží k ventilaci nebo
kompenzaci tlaku. V této konstrukci se promítá celá zkušenost Michela Visana. 5.7 kg přenáší
výkon a zajišťuje indukci 1,25 Tesla.
Zavěšení membrány se skládá z pěnové hmoty. Ta má mnohem méně pohyblivých částí a tím
i menší mechanické ztráty. Z pohledu zvuku se jedná o ideální variantu, musíme ale počítat
s tím, že membránu bude nutno po několika letech vyměnit. Díky tomu můžeme očekávat
velmi jemné zvukové detaily. Naštěstí zde není pískající kalota (Schwirrkonus), kterou
můžeme občas vidět u širokopásmových reproduktorů pro upravení reprodukce vysokých
tónů. U20DE8 je na hliníkové vinuté cívce použita protiprachová vrstva, což by mělo vést k
širší reprodukci vysokých tónů. Uvidíme.
Jak vidno, pro konstrukci reproduktru byl použit MDF. Zadní oblast reproduktoru je ještě
dodatečně tlumena polyesterovou vatou.
Jako magnetický materiál byl použit AlNiCo6, tak jak to bylo zvykem před 50 lety až do
doby, kdy v rámci úspory nákladů bylo přecházeno na levnější materiály, jako je např. ferrit.
Magnet váží 5,7 kg! K tomu vinutá cívka o průměru 54 mm, což je pro šířku pásma 20cm
nozvykle mnoho. Aby se ušetřilo na váze, byl použit jednovrstvý plochý hliníkový drát.
Kromě toho je cívka odvětraná. Hmota membrány činí 9,5 g, což berouc v úvahu 54 mm
cívku na 20 cm reproduktoru s tlumenou membránou se mi zdá již trochu málo. No, změřit už
to znovu nemůžu. Všechny reproduktory jsou vyráběny ručně v Troyes ve Francii.
Akustickou účinnost výrobce udává 94 decibelů na watt a metr, s ohledem na vysokou
citlivost MVOne by už mohly být vhodné 5 wattové lampové zesilovače a 25 wattové
tranzistorové zesilovače. Jestli si s tím poradí 300 wattové zesilovače je zapotřebí vyzkoušet,
takový zesilovač jsem, bohužel, neměl k dispozici. Nicméně Shindo Cortese se svým
výstupním výkonem 10 W s MVOne skvěle harmonizoval.
Reproduktor spojuje několik požadavků na „ideální“ reproduktor, přinejmenším z pohledu
lampových zesilovačů: reproduktor pracuje bez frekvenčních výhybek, které často působí
chybově. Má vysoký součinitel účinnosti a snadný chod a nevyžaduje žádné velké tlumící
faktory. Konstrukce je provedena jako bass-reflexová, kdy otvor bass-reflexu je tenká štěrbina
viditelná v dolní části konstrukce. Umístění tohoto otvoru není nevýznamné, v tomto případě
bylo rozhodnuto o umístění co nejdále od reproduktoru.
Takže, po úspěšném zahájení s Taj Mahal se podíváme, jestli si reproduktor poradí se
složitější hudbou. První na řadu přijde Dmitrij Šostakovič a jeho „Pohádka o popovi a jeho
dělníku Baldovi“. Šostakovič je jedním z nejvýznamnějších ruských skladatelů dvacátého
století. Přestože skládal písně pro Josefa Stalina, zachovával si odstup ke stalinskému
systému. Skladba je založena na pohádce Alexandra Puškina. Kvůli kritice jeho hudby
v Pravdě nebyla za jeho života nikdy uvedena a teprve po jeho smrti byla dokončena jedním
z jeho žáků. Současná nahrávka provedená MDR Symphony Orchestra v čele s Dmitrijem
Kitajenkem a je interpretačně ale především technicky dokonale nahrána. Hudba se skládá z
přechodu od malého orchestru k forte-pasáži hrané celým orchestrem. Celek trochu připomíná
„Petra a vlka“ Sergeje Prokofjeva.
Malé skupiny byly provedeny úžasně plasticky a velmi jasně, také malá flétna se svým
horním rozsahem do 10 kHz nepůsobila tomuto reproduktoru žádné větší problémy. Už to mě
zaskočilo. Přirozeně, dobrý výškový reproduktor odráží rozsah vysokých frekvencí ještě lépe,
ale ani u MVOne nic nechybělo. Části hrané velkým orchestrem jsou zobrazeny kompaktněji,
orchestr se nerozkládá na jednotlivé nástroje. Nelze tedy určit počet jednotlivých hudebníků,
pokud by to chtěl někdo udělat. Mimo to, některé velmi dynamické části této nahrávky jsou
tímto reproduktorem provedeny náležitě realisticky.
Jako další otestujeme hlas Jane Monheit na albu “ Taking a Chance on Love“. Konkrétně hned
na první skladbě „Honeysuckle Rose“. Kontrabas se zdá znít velmi věrohodně. Basy jsou
velmi pestré a nahrané velmi bezprostředně, což MVOne vykreslí se všemi nuancemi. Mějme
na paměti, že nejnižší zvuk na 4-strunné base má 41 Hz, v tomto pásmu je už velmi vysoký
pohyb vzduchu a malý reproduktor se už tady může dostat do potíží. Pod pojmem „malý“
mám na mysli 20 cm reproduktory. Pro MVOne to ale není žádný problém. Jen málo nástrojů
vydává zvuky nižší, než je tato frekvence., např. kontrafagot nebo velké varhany a
samozřejmě pouze v náležité kompozici. Ehm, co jsem to vlastně chtěl …. á ano, hlas Jane
Monheit. Pokud je vše v dokonalém souladu, máte u této nahrávky dojem, že Jane stojí přímo
u Vás v pokoji. S MVOne tato iluze funguje velmi dobře; k tomu se navíc přidává velmi silná
stránka tohoto reproduktoru: přirozená a homogenní reprodukce středních tónů. Třebaže zde
není nic přikrášlováno, částečně trochu ostré sykavky zůstanou také s MVOne zachovány.
Dobře, teď se podíváme, jestli se nám podaří MVOne trochu potrápit. „St. Germain Tourist“
je CD, která před několika lety hrálo u každého dobrého kadeřníka v Mnichově. To neměla
být žádná recenze, hudba na této desce je prostě udělána velmi dobře. Toto album
francouzského umělce Ludovica Navarre se dá chápat jako směs house a NU jazzu.
Elektronické aranže Navarra doprovázejí hudebníci na akustické nástroje. "Rose Rouge" je
první píseň na řadě. MVOne zde nepropásne příležitost a nedá se přivést do rozpaků basy
z keyboardu. Snadno se dá také poznat, že doprovodný rytmus pochází od začátku z počítače
a je bohužel trochu „přepálený“. Trubka Pascala Ohse připomíná velmi silný a teplý zvuk
Milese Davise. Ohse používá stejný tlumič Harmon jako Miles Davis, což mu umožňuje
dosáhnout stejného Mickey Mouse zvuku. Hudba žije velmi silně díky dynamickým
schopnostem hudebního systému a MVOne ji výrazně důrazňuje.
Na konci dlouhého objevného putování po světě HiFi všichni skončí u alba v širokém pásmu
nebo u hornových systémů. Říká se tomu „Common Wisdom“ – „Obecné moudro“.
Rozlišení MVOne ve vysokých frekvencích se nevyrovná mému reproduktoru od Wolfa von
Langa. O to se také MVOne nesnaží. Silnou stránkou MVOne spočívá – jaké překvapení –
v homogenitě reprodukce, jaké je možné dosáhnout na vícekanálovém systému s koaxiálním
reproduktorem.
Pokud bych chtěl, vedle homogenity, zdůraznit jeden aspekt reprodukce, pak by to byla
„živost“. MVOne je díky svému dynamickému projevu vždy nabuzen a nedovolí hudbě
žádnou unylost. Reproduktor si vždy vyžaduje aktivní účast na poslechu a nikdo si vedle něj
nedokáže číst noviny. Je tak skvěle vyvážen, že osloví stejně fanoušky Jimiho Hendrixe jako
posluchače vážné hudby.
Jak jen se ta prachovka do toho reproduktoru dostala? Takové izolační materiály jsem do této
doby neviděl. Aby se nemusela zbytečně omezovat efektivita, je tento reproduktor poměrně
málo odtlumen.
Typickým omezením širokopásmových systémů jsou vždy koncové frekvence. V mém pokoji
o objemu 130m3 je provedení basů plné tlaku a vyprofilované, přičemž nezachází příliš
hluboko do nízkých frekvencí. Což u 20 cm reproduktoru s vysokou citlivostí rozšiřuje
hranice fyziky. Pro rozšíření rozsahu vysokých frekvencí reproduktoru musí být, samozřejmě,
natočen směrem k posluchači a kryt musí být odstraněn.
Z důvodu velkých emisních povrchů mají širokopásmové reproduktory obecně tendenci
kombinovat velký rozsah frekvencí. Také akustický tlak se v nejvyšších frekvencích mírně
zredukuje. Pokud tedy chce někdo slyšet, jestli Zildjian Ridebecken udeřil do bubnu rukou
nebo ne, musí pohledat někde jinde.
Hudba přichází ze středů, aneb jak Paul Klipsch jednou řekl „the midrange is where we live”„střední rozsah je to, v čem žijeme”. Toto staré rčení se opět jasně potvrzuje v případě
MVOne. A to je oblast, ve které je MVOne nadprůměrným. Reprodukce záleží do velké
míry na kvalitě připojené elektroniky. Tento reproduktor jsem vyzkoušel s různými kousky
elektroniky, jejíž proměnlivý charakter byl jasně zobrazen tímto reproduktorem.
S přiloženými hroty můžeme dodatečně zlepšit basy, v mém případě to ale nebylo nezbytné.
Stejně jako v případě většiny reproduktorů je třeba se vyhnout umístění do rohů místnosti.
Prostorové zobrazení samozřejmě značně závisí na umístění reproduktorů. Je-li reproduktor –
tak jako u mě – umístěn necelý metr od zadní stěny, reprodukce je spíše široká než hluboká.
Je to ale úžasné, když se hudebník téměř hmatatelně objeví mimo reproduktor. "Na dosah
ruky" by řekli právníci. Pro mě je to vždy zajímavé, když se v dlouhodobém poslechu objeví
nějaký element. Některé efekty mohou být zpočátku zajímavé, po chvíli se Vám ale „přejedí“.
I tady jsem měl zpočátku obavy s ohledem na hliníkovou kalotu v reproduktoru, ukázaly se
ale jako neopodstatněné. S příslušnou elektronikou můžete strávit hodně hodin při poslechu
hudby z tohoto reproduktoru. Kromě toho, provedení tohoto reproduktoru je dokonalé
provedení v černém klavírním laku by mohlo potěšit také některé naše „lepší polovičky“.
Co mi celou dobu vzhled tohoto reproduktoru připomíná? Přesně tak! „ 2001: Vesmírnou
odyseu“ Stanleyho Kubricka. Monolit z tohoto filmu! Proto ještě velmi rychle vyzkouším
symfonickou báseň Richarda Strausse „Tak pravil Zarathustra“. Tentokrát to není filmová
hudba s Karlem Bohmem a Berliner, ale pouze Fritz Reiner a Chicago Symphony Orchestra.
Hudební báseň začíná sestoupením Zarathustry na zem k lidem před východem slunce.
Neznám žádný jiný východ slunce v dějinách hudby, který se Vám tak vryje do paměti.
Tremolo smyčců nabízí ideální podklad pro divadlo přírody slibující příchod slunce. Hnaný
bubny dosáhne nejvyššího bodu v C-dur, podporován na konci varhanami, které dodávají
celku ještě náboženský podtón. Co může MVOne pro tuto hudbu udělat, abychom ji – bez
ohledu na Nietscheho – viděli takovou, jaká je ve skutečnosti? Nyní se v tomto obřím
představení jasně odhaluje záměr skladatele. Nicméně, zůstaňme nohama na zemi, to, co nám
zde 20 cm reproduktor může nabídnout, to je skutečně překvapující. Mimochodem, do
menších místností se jedná o ideální velikost.
ZÁVĚR
Neobvykle živý a přirozeně hrající Allrounder (všežánrový), který na mém systému předvedl
imponující výkon. Pokud jste alespoň jednou měli takovou homogenitu projevu „v uchu“,
těžko se jí už někdy zbavíte. Tento reproduktor prostě musíte poslouchat a třeba se už Vaše
hledání dobere konce.
Testováno s:
CDAyon CD-T
Laufwerk
DAC
Borbely Audio
Laufwerk
Apolyt
Tonarm
Triplanar
Tonabnehmer Clearaudio Goldmund, van den Hul Grasshopper
Vorstufe
Shindo Monbrison
Endstufe
Shindo Cortese, Thomas Mayer 6HS5 PSE, 45 SE
Lautsprecher WVL A100i, Ancient Audio Studio Oslo
Kabel
Audio Consulting Reference RCA, Auditorium 23 LS
HERSTELLERANGABEN
Davis Acoustics MVOne
Frequenzbereich
40 - 20000 Hz +/-3dB
Belastbarkeit
100 Watt
Wirkungsgrad
94 dB/Watt/m
Abmessungen (B/H/T)27/100/50cm
Gewicht
28 kg
Preis
7000 Euro
HERSTELLER
Davis Acoustics
70 Rue de paix
Anschrif
10000 Troyes
t
France
E-Mail [email protected]
Internet www.davis-acoustics.com
VERTRIEB
bt Hifi Vertrieb
Anschrif Hauptstraße 27
t
40699 Erkrath
E-Mail [email protected]
Internet www.bt-vertrieb.de
Logo plasticky vystupuje z klavírního laku. Jestlipak to bude dobře vypadat i u verze
lakovaného dřeva?