Květen 2013 - Základní škola a mateřská škola Krouna

Školní krounský občasník
2
květen/2013
Zprávy z ředitelny

 S příchodem jara a léta začalo období
zvýšených aktivit dětí. Dávejte na sebe
pozor, ať už při pohybu na kole,
při sportování, s teplejším počasím i
při koupání. A nejen na sebe – buďte
opatrní i na své kamarády a na všechny
okolo sebe. Zdraví vaše i ostatních je to
nejcennější, co máte.
 V poslední době nás ve škole a
v jejím okolí opět ve zvýšené míře trápí
nepořádek, chování hraničící s nechutnostmi a přímý vandalismus. Každé
ovoce ve školní jídelně znamená okamžitě slupky, ohryzky a jiné zbytky
okolo školy. Jeden den celý areál školy pečlivě uklidíme a druhý den je
v něm spousta papírků, obalů od sušenek nebo PET lahví (a to přesto, že
v okolí školy je dostatek odpadkových košů). Denně odstraňujeme několik
rozšlapaných žvýkaček z chodníků a cest před školou; na chlapeckých
záchodech někteří hoši (nebo hoch) místo do pisoárů opakovaně čůrají
do kouta na zeď. Nějací vandalové v noci z 30. 4. na 1. 5. poničili dvě
dřevěné figurky před školou a v příkladech bych mohl pokračovat.
Opravdu chceme být ve škole v nepořádku nebo v pustém prázdném
neudržovaném prostředí? Možná by pomohlo kouzelným proutkem
přenést naši školu na měsíc do hlučného, smradlavého a špinavého centra
některého z velkoměst, přenést ji k silnici, po které by jezdily denně tisíce
aut, kde by se nedalo otevřít okno a kde by jediným prostorem okolo školy
byl špinavý poplivaný chodník před budovou. To ale není možné. Nezbývá
tak nic jiného než doufat, že si i těch pár pitomců a nepořádníků začne
prostředí, ve kterém žijeme a o které svědomitě a s láskou pečují desítky
dospělých i dětí, vážit.
 Rozhodnutím Ministerstva školství se pro všechny žáky s výjimkou
budoucích deváťáků (tj. letošních osmáků) zavádí od 1. 9. 2013 druhý
povinný cizí jazyk. Na naší škole jím bude němčina a budeme ji vyučovat
od osmého ročníku v rozsahu 3 hodiny týdně.
Květen 2013
Mgr. Josef Kyncl, ředitel školy
Školní krounský občasník
3
květen/2013
Bleskáč (naše interview)
Poslední dva letošní rozhovory se uskutečnily na domácí půdě, to znamená
u nás ve škole. 15. března zde proběhlo vystoupení herců Michaely Dolinové a
Ladislava Ondřeje s názvem Trapas nepřežiju aneb Ten řízek nezvedej. Oba herci
vyšli našemu redakčnímu týmu vstříc a poskytli nám při této příležitosti rozhovor.
Odpovědi Michaely Dolinové si můžete přečíst již v tomto čísle, interview
s Ladislavem Ondřejem přineseme příště.
Herečka Michaela Dolinová
Měla jste již jako mladá dívka sny,
ve kterých jste se chtěla stát herečkou?
Ano, určitě. Byly to sny jako má
každá malá holka. Chtěla jsem prostě
hrát ve filmu, nejraději nějakou
princeznu. Když mi bylo čtrnáct let,
uspěla jsem u zkoušek na konzervatoř
do Prahy. Pocházím totiž ze severní
Moravy.
V kolika letech jste poprvé stála
před kamerou?
Bylo mi asi patnáct let, když jsem
hrála havajskou tanečnici v jedné
televizní inscenaci. Točily jsme ji
s Veronikou Jeníkovou, to je moje
spolužačka.
Měly
jsme
takové
kokosové ořechy na prsou, havajské
sukně a hrozně černé kudrnaté paruky.
Připadala jsem si strašně trapně a
doufala jsem, že nestuduji konzervatoř
proto, abych hrála takové ptákoviny.
Potom jsem už ale hrála ve dvoudílné
televizní inscenaci Zahrada dětí.
S Honzou Čenským jsme tam hráli
hlavní mileneckou dvojici. Tato role už
byla bezvadná.
Jak jste se dostala k herectví?
Na dramatickém kroužku ve Frýdku
Místku jsem měla výbornou paní
učitelku. K ní tam zároveň se mnou
chodili Jan Dulava a Ivana Chýlková. A
ona nás všechny tři postupně připravila
na brněnskou, ostravskou a pražskou
konzervatoř. V Praze jsme se potom
všichni tři sešli. Paní učitelka byla
hrozně šikovná, hodně nás podporovala
a myslím si, že kdyby nebylo jí, tak
bych dnes asi byla doktorkou.
Jaká byla Vaše první role?
První profesionální roli jsem dostala
v Divadle E. F. Buriana v Praze. Tam
jsem hrála mladou Židovku, která je
poslána do koncentračního tábora. A
potom v příbramském divadle jsem
hrála Manku v pohádce O Rumcajsovi.
Dostala jsem takovou žlutou paruku
s dvěma copy a měla jsem pocit, že mi
to velice nesluší.
Můžete nám prozradit, která role se
stala Vaší nejoblíbenější?
Nejraději jsem měla asi role
v kladenském divadle, kde jsem hrála
takový ten světový repertoár, světovou
Školní krounský občasník
dramatiku. A potom ráda vzpomínám
na dvanáctileté působení v Hudebním
divadle v Karlíně, kde jsem účinkovala
v muzikálu Viktor a Viktorie a v Řeku
Zorbovi. To byly hlavní role, které mají
samozřejmě všechny herečky rády.
V kolika filmech a seriálech jste již
hrála?
To nedokážu spočítat. Vím, že teď
v poslední době jsem dělala Ordinaci
v růžové zahradě. V ní jsem hrála asi tři
roky postavu Marie Johnson, která
později odjela do Argentiny. Nevím,
jestli se tato postava ještě někdy vrátí.
Teď naposledy jsem hrála v seriálu
Cesty domů na Primě a asi před šesti
lety jsem hrála na Nově v Ulici.
Která role Vás v poslední době nejvíce
potěšila?
Role ve hře Manželské štěstí, která
pojednává o mileneckém páru, jenž
právě prožívá krizi. Mého partnera
hraje David Suchařípa. Přijde tam
hospodyně,
kterou
hraje
Iva
Hüttnerová, a převrátí všechno vzhůru
nohama. Začne uklízet, udělá nám
v domácnosti obrovský binec, ale spraví
nám manželství. Toto představení mám
velmi ráda, hrajeme ho asi rok
v Semaforu a jezdíme s ním i mimo
Prahu.
V televizi jste se proslavila jako
herečka, zpěvačka a moderátorka
počasí. Která z těchto profesí Vás
nejvíce baví?
Určitě herečka. Moderátorství beru
jako něco navíc. Jeden večer
moderujete třeba nějaký ples, ale druhý
den už o tom nic nevíte, nic to ve vás
nezanechá. Ani v lidech to nic
nezanechá, je to takové povrchní,
zatímco herectví je mnohem hlubší,
v divadle dokážu lidi pobavit. Takže
ráda moderuju, ale raději mám herectví.
4
květen/2013
Redaktorky s M. Dolinovou
Před několika lety jste poskytla
našemu časopisu rozhovor jako
moderátorka počasí v televizi Nova.
Proč jste s touto prací skončila?
Protože po deseti letech, kdy
ukazujete na mráčky a říkáte lidem,
jaké bude počasí, a přitom nejste
meteorolog, vás to přestane bavit. Mě
už to vlastně nebavilo po pěti letech, ale
bylo to dobré, protože jsem tam
vydělala nějaké peníze a také jsem byla
vidět v televizi a lidé mě poznávali,
když jsem hrála divadlo. Pomáhalo mi
to, protože jsem byla populární, ale nic
nového mi to už nepřinášelo, zkrátka už
mě to nebavilo. Poté mi v televizi Nova
nabídli moderovat Snídani s Novou.
Tento pořad jsem dělala s Michalem
Jagelkou asi dva roky. Ze „Snídaně“
jsem odešla asi před třemi lety a
nastoupila jsem v Ordinaci v růžové
zahradě zase jako herečka.
Jaké máte koníčky?
Mám dvě dcery, kterým je dvanáct a
šestnáct. Ty mě hodně zabaví. Ráda si
povídám s kamarádkami. To není
typický koníček, ale já mám tak málo
času, že je to pro mě vzácnost. A pak
mám také moc ráda tenis. Poněvadž se
mi na něj ale nedostává času, tak ho
poslední dobou už se mnou nikdo
nechce hrát, protože manžel i dcery jsou
lepší a já z nich už hraji nejhůře.
Školní krounský občasník
Redaktoři s M. Dolinovou
Myslíte si, že jste optimista?
Určitě. Já sice mám takové propady
nálady jako každý, ale myslím si, že mi
nechybí pozitivní pohled na svět. Když
je člověk obklopený rodinou a všichni
jsou zdraví, je to docela lehké být
optimistou. Nevím, jak bych reagovala,
kdyby se něco stalo. Sama bych byla
zvědavá, jak bych to řešila. Ale zatím
mi život přináší radosti. Možná že to je
ten optimistický pohled, horší by asi
5
květen/2013
bylo, kdyby člověk neustále skuhral, že
by to mohlo být ještě lepší. Když to
srovnáme s životem některých lidí
na jiném kontinentě, pak vlastně žijeme
úžasný život.
Prozradíte nám své plány do
budoucna?
Těším se, že budeme jezdit s tímto
pořadem pro děti Trapasy. Už máme
také domluvená nějaká představení,
na která se moc těším. Měla bych
v televizi Barrandov natáčet pořad
Bláznivé karaoke. Tak jsem zvědavá,
jestli to vyjde. V září mám zkoušet
novou divadelní hru, která se jmenuje
Z louže pod okap, kde budu hrát
s panem Kratinou, Filipem Tomsou a
ještě s jednou herečkou.
Připravili redaktoři Škrobu
Foto: Mgr. Petr Schmied
ZE ŽIVOTA ŠKOLY
18. února se většina naší třídy vydala na lyžařský výcvik do Daňkovic.
Lyže, batohy a kufry nám pracovníci obce naložili do auta a my se
vydali s panem učitelem Schmiedem a paní učitelkou Broulíkovou
na autobus. Po krátké chvíli strávené na zastávce jsme se brzy pohodlně
usadili v autobusu do Svratky. Zde následoval přestup a cesta pokračovala
do Sněžného. Ze Sněžného do Daňkovic, cíle našeho putování, jsme již
museli jít pěšky.
V Daňkovicích nás rozdělili do pěti pokojů s vlastním sprchovým
koutem a WC. Všichni se najedli. Čekal nás polední klid a příprava lyží.
Chvíli jsme odpočívali a pak jsme si navoskovali lyže a mohlo se
vyrazit na nedaleké hřiště, kde nám paní učitelka předváděla, jak na to.
Po skončení nácviku jsme si získané dovednosti měli vyzkoušet na malém
Školní krounský občasník
6
květen/2013
kopečku. Trénink proběhl úspěšně, až na jedno malé zranění, a tak jsme
sjeli z kopce dolů k ubytovně a šli na svačinu. Po svačině si šli někteří z nás
zahrát ping pong, druzí „mastili“ karty nebo zůstali na pokojích a
poslouchali písničky, sledovali filmy a tak dále.
Druhý den po snídani jsme hned vyrazili na lyže. Paní učitelka
vyšlapávala stopu a my jsme jeli pěkně srovnaní za ní. Celý konvoj uzavíral
pan učitel. Někteří z nás si také vyzkoušeli různé pády. Po obědě se v tento
den i ve čtvrtek uskutečnily delší túry po lese, abychom měli příležitost si
lépe procvičit všechny získané dovednosti. Výjimkou byla středa
odpoledne, kdy jsme vyrazili na výlet do Nového Města na Moravě.
Předposlední den
jsme
dopoledne
absolvovali
závody
ve štafetě. Po závodech
jednotlivců to byla již
druhá soutěž, ve které
jsme si ověřili své
lyžařské umění. Byli
jsme rozděleni do tří
družstev,
která
závodila proti sobě.
Po večeři
jsme
si
rozdali
diplomy
a
Lyžařský výcvik 2013
věcné ceny, které jsme
si zasloužili a čestně vyhráli. Nakonec jsme si udělali společné foto, na které
dosud vzpomínáme.
Večer jsme měli diskotéku dlouho do noci. Všichni jsme z ní i
z odpolední túry byli utahaní, takže jsme zalehli a hned jsme spali, jako
když nás do vody hodí. Ráno nás čekaly už jen úklid, balení a odjezd
domů.
Lucie Drahošová a Pavlína Zástěrová
Foto: Jitka Broulíková
V pátek 15. března 2013 k nám do školy zavítala známá herečka a
moderátorka Michaela Dolinová společně s mladým hercem Ladislavem
Ondřejem. Přijeli s představením Trapas nepřežiju aneb Ten řízek nezvedej s
podtitulem Lekce společenského chování zábavnou formou pro žáky II. stupně ZŠ.
Školní krounský občasník
7
květen/2013
Cílem představení bylo osvojení základů společenského chování v restauraci, při
jízdě autem, v kině, ve škole, na rautu a při kontaktu s děvčaty.
Karel Louda je žákem
8. B. Právě se přistěhoval
do nového města a má jít
do nové školy. Ale bojí se
nového kolektivu, učitelů
a taky sousedů a holek.
V bývalém bydlišti měl
jednu kamarádku, se
kterou chtěl začít chodit.
Jsou domluveni, že si
budou dopisovat, ale jemu
se to moc nezdá. Neví, jak
se
má
nové
třídě
Vystoupení M. Dolinové a L. Ondřeje
představit. Tak si zavolá
na linku pomoci. Linka se mu ozve a s pomocí přijede paní RY-PO-SLUCH (rychlá
pomoc společenského chování). Ukáže mu chyby, které dělá, když s někým mluví.
Naučí ho, kdo podává ruku jako první, kdo nabízí tykání a mnoho dalších
společenských zásad. Karel nakonec vše s její pomocí zvládá.
Ke konci představení nás čekal krátký test společenského chování, který jsme
hravě zvládli. Po vystoupení nastala autogramiáda s Ladislavem Ondřejem.
Vystoupení se nám všem moc líbilo a navíc jsme se dozvěděli, že u nás ve škole
mělo svou premiéru.
Aneta Filipiová
Foto: Mgr. Petr Schmied
V pátek 22. března se žáci z 8. a 9.
třídy zúčastnili fotbalového turnaje
ve Svratce.
Ráno jsme se všichni sešli
kolem půl sedmé na zastávce
„U Kampeličky“, kde jsme počkali
na autobus, se kterým jsme vyrazili
na cestu. Když jsme dojeli do Svratky,
zašli jsme si nakoupit do místního
obchodu. To nám nezabralo moc času,
a tak jsme se po 20 minutách
Fotbalový tým ZŠ Krouna
Školní krounský občasník
8
květen/2013
rozchodu odebrali do prostor místní základní školy, neboť jinak bychom
venku asi zmrzli.
Každému týmu pořadatelé přidělili vlastní šatnu, kde jsme měli
možnost si všechno odložit a převléknout se. Poté se šli kluci rozcvičit
před zápasem. Následovalo zahájení turnaje, při němž byli mimo jiné
fotbalisté seznámeni s pravidly hry.
První zápas proti Jimramovu jsme sice o jeden gól prohráli 3:4, ale
v druhém zápase proti družstvu z Herálce jsme si reputaci vylepšili a
porazili jsme jejich mužstvo 5:1. Ve třetím a zároveň posledním zápase jsme
bojovali o 3. místo. Utkání se nám moc nevyvedlo a Polnička nad námi
vyhrála 7:1. Za veškerou snahu a námahu, kterou jsme do zápasů vložili,
jsme byli odměněni krásným 4. místem.
Sestava našeho týmu:
VI. třída: Tomáš Bouška, Dominik Drahoš
VII. třída: Ladislav Nekvinda
VIII. třída: Jindřich Bouška, Dominik Mach, Rostislav Novák, Petr Vávra
IX. třída: Daniel Vašulín, Jan Mach, Michal Holomek
Turnaj v sálové kopané ve Svratce
1. místo
Jimramov
2. místo
Nové Město na Moravě
3. místo
Polnička
4. místo
Krouna
5. místo
Svratka
6. místo
Herálec
Jana Pokorná
Foto: Mgr. Petr Schmied
OTÁZKY NA TĚLO
Simona Pešková, žákyně VIII. třídy
Kolik je Ti let a kde ses narodila?
Čím bys chtěla být, až budeš dospělá?
Chodíš ráda do školy?
Jsi pilný žáček?
Jak hodně ve škole zlobíš?
Měla jsi někdy sníženou známku
z chování?
Jaký je Tvůj nejoblíbenější předmět
na ZŠ?
Je mi 14 let a narodila jsem se v Poličce.
Ještě nevím.
Občas ano.
Myslím, že ano.
Vůbec nezlobím. 
Ne.
Výtvarná výchova, tělesná výchova,
chemie a zeměpis.
9
Školní krounský občasník
Jaký předmět nesnášíš?
Kdo je Tvým životním vzorem?
Které lidi ze svého okolí máš ráda?
Jaký je Tvůj největší zážitek během
školní docházky?
Které země jsi ve svém životě
navštívila?
Tvůj oblíbený zpěvák, zpěvačka a
skupina?
Tvá oblíbená osobnost z televizní
obrazovky, film?
Tvůj oblíbený politik?
Co sleduješ nejčastěji v televizi?
Myslíš si, že máš v životě štěstí?
Čeho se nejvíc bojíš?
Na co se nejvíc těšíš?
Máš nějaké tajné přání?
Co Tě dokáže nejvíc rozčílit?
Jaké roční období máš nejraději?
Jaké máš koníčky?
Jak odpočíváš?
květen/2013
Nemám takový předmět.
Rodiče.
Rodinu a kamarády.
Školní výlety.
Chorvatsko.
Rihanna, Katy Perry, Divokej Bill, Kabát
a Harlej.
Karel Roden, Ashton Kutcher a Cameron
Diaz. Seriál Ulice, film Lidice a Zatím
spolu, zatím živi.
Žádného nemám.
Filmy a seriály.
Celkem ano.
Nemocí a ztráty svých blízkých.
Na prázdniny.
Ano.
Lež.
Jaro a léto.
Vaření, in line brusle, kolo.
Při čtení knížky a při procházkách
do přírody.
Připravila redakce Škrobu
ZAJÍMAVOSTI Z DOMOVA I ZE
SVĚTA ANEB VÍTE, ŽE…
Směs látek obsažených v lidském
dechu je stejně jedinečná pro každého
člověka jako otisk prstu. Ukazuje to výzkum
zveřejněný v magazínu Plos One. Lidské
tělo pomocí dýchání vylučuje odpadní látky,
které jsou výsledkem chemických procesů.
Tím, jak unikátní je složení těchto látek, se
Školní krounský občasník
10
květen/2013
ale dosud nikdo podobně podrobně nezabýval.
Podle www.novinky.cz připravila Adéla Zástěrová
Ilustrační foto: www.sacredbodyinstitute.com
uvnitř bakterií.
Počítače se dočkaly nové
revoluce. Už nejsou závislé jen
na křemíku a tištěných spojích
napájených elektřinou. Vědci ze
Stanfordovy univerzity oznámili,
že jejich nový typ tranzistoru
vyrobený výhradně s použitím
genetického materiálu pracuje
Podle serveru www.novinky.cz připravila Adéla Zástěrová
Foto: www.novinky.cz
Kaštanka je přírodní památka
ve městě Nasavrky v okrese Chrudim.
Oblast spravuje Agentura ochrany
přírody a krajiny ČR, správa CHKO
Železné hory. Vzhledem k tomu, že se
přírodní památka nachází několik metrů
od nasavrckého náměstí, má ráz
městského parku s výjimečnou výsadbou
kaštanu jedlého. Prvních šest stromů zde
bylo vysazeno roku 1776 a dnes sad čítá
97 stromů, u kterých je cílem ochrany
jejich zachování a obnova. Sad je velký
1,08 ha.
Nejstarší a největší strom je nazýván
„Knižák“, či „Kněžák“. Se svým obvodem
kmene 534 cm je řazen k největším
Školní krounský občasník
11
květen/2013
jedlým kaštanovníkům v ČR. Roku 1987 byly stromy spočítány, očíslovány a
změřeny a celkový počet 141 kusů byl navržen k ochraně. Vyhlášení
Kaštanky jako přírodního chráněného výtvoru se uskutečnilo 1. prosince
1990 na Okresním národním výboru v Chrudimi.
Podle www.wikipedia.org připravila Lucie Drahošová
Foto: Radek Adámek
(1564, Stratford nad Avonou – 23. dubna 1616, Stratford nad Avonou)
William Shakespeare se narodil v roce 1564
ve střední Anglii - v městečku Stratford
nad Avonou. Tehdy bylo toto město střediskem
zemědělského kraje, dnes je turistickou atrakcí
prvního řádu. Datum smrti, 23. duben, je
na Shakespearově kostelním náhrobku, přesné
datum narození Williama Shakespeara však není
známo.
Otec Williama byl rukavičkář. Působil
v městské samosprávě. Matka pocházela ze staré
zemanské rodiny. William byl třetí z osmi dětí,
měl čtyři sestry a tři bratry. Jeho dvě starší sestry
však zemřely, stal se tedy nejstarším.
Shakespeare vystudoval gymnázium, naučil se latinsky a řecky.
V osmnácti letech se oženil s o osm let starší Annou Hathawayovou. Půl roku
po svatbě se jim narodila dcera Zuzana a později dvojčata Judita a Hamnet. Syn
Hamnet však zemřel v jedenácti letech - v roce 1596.
Shakespeare působil jako herec a spisovatel v Londýně. Měl přístup
do londýnských právnických kolejí i ke dvoru královny Alžběty I., kde se hrály
jeho hry. V roce 1594 poprvé vyšla tiskem dvě jeho dramata.
Stal se spolumajitelem a dramatikem vynikající londýnské divadelní
společnosti 'Služebníků lorda komořího'. Tato společnost od roku 1599 hrála
v nové aréně 'The Globe'.
V roce 1613 aréna 'The Globe' vyhořela, a tím byla Shakespearova
dramatická kariéra prakticky ukončena. Shakespeare zemřel 23. 4. 1616
v rodném Stratfordu nad Avonou po oslavě svých narozenin, provázené
veselou pitkou se svými kamarády Benem Jonsonem a Michaelem Draytonem.
Ve stejný den také zemřel slavný španělský spisovatel Miguel de Cervantes y
Saavedra (1547-1616).
Shakespearova díla lze rozdělit do tří žánrů dramatické tvorby:
kronikářské historické hry, zápletkové komedie a humanistické tragédie.
Školní krounský občasník
12
květen/2013
Shakespearovy knihy, o jejichž vydání Shakespeare nestál, se staly
pokladnicemi literárního a dramatického díla a dodnes se čtou jako básně a
studují jako filozofické úvahy.
Ale především se dále hrají a
v moderních inscenacích se
znovu stávají proměnlivými v
čase. Shakespeare napsal celkem
33 děl, která jsou světově
známá.
Podle www.databazeknih.cz připravila Simona Pešková
Foto: http://abrisqueta.blogspot.cz/2013/02/william-shakespeare-soneto-cxxxiv.html a
infactcollaborative.com
LETEM SVĚTEM ANEB
CESTOVNÍ HOREČKA
Hádej, o jakou kulturní zajímavost se jedná
Zámek leží na mírné vyvýšenině 800 metrů severozápadně od vesnice
Hrádek, 2,8 kilometru jihovýchodně od města Nechanice a 11,5 kilometru
od
města
Hradec
Králové.
Zámek byl postaven
v letech 1839 - 1854 jako
sídlo hrabat z Harrachu.
Je postaven ve stylu
tudorovské gotiky podle
anglického zámku Crewe
Hall. Chvíli tady pobýval
Albrecht z Valdštejna.
Patří
k
nejmladším
zámeckým stavbám v České republice.
Okolí zámku je pokryté anglickým parkem. Nachází se v něm místo,
kde jsou lavičky s výhledem na fontánku s rybičkami. Často se zde pořádají
svatby. V roce 1964 zde byl natočen film Atentát, v roce 1966 Hotel
pro cizince a v roce 1978 pohádka Princ a Večernice.
Pokud jste poznali, o jaké kulturní zajímavosti je řeč, napište svoji odpověď
spolu se jménem a třídou na kousek papíru a do 1. června zaneste panu učiteli
Školní krounský občasník
13
květen/2013
Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží
drobné ceny.
Podle serveru www.wikipedia.org připravila Tereza Lorencová
Foto: cs. wikipedia.org
KULTURNÍ OKÉNKO
KDO JE TO?
Tento herec, profesor, divadelní pedagog a
recitátor se narodil 1. listopadu 1919 v Praze
v celkem chudé rodině. Jeho otec byl truhlář a
matka služka a ochotnická herečka.
Studoval Arcibiskupské gymnázium v Praze
- Bubenči, které po pěti letech opustil a
dostudoval gymnázium v Českém Brodě. V roce
1941 začal studovat pražskou konzervatoř.
Od roku 1947 vyučoval na Akademii múzických
umění. Od roku 1957 se stal členem Národního
divadla.
Napsal dvě knihy o herectví a mnoho
odborných článků. V roce 1965 mu byl udělen
titul zasloužilého umělce. Roku 1995 získal Cenu Thálie. Rád jezdil
na chalupu, která se nachází v blízkosti Krouny. Zemřel 10. března 2008.
Pokud jste poznali, o jaké osobnosti je řeč, napište svoji odpověď spolu
se jménem a třídou na kousek papíru a do 1. června zaneste panu učiteli
Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží
drobné ceny.
Podle cs.wikipedia.org připravila Tereza Lorencová
Foto: http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2006120566
ŠKROB DOPORUČUJE SVÝM ČTENÁŘŮM
Čtyřicetiletý Cal Weaver (Steve Carell) prožívá svůj sen – má dobrou
práci, hezký dům, skvělé děti a za manželku lásku ze střední školy. Když ale
zjistí, že ho jeho žena Emily (Julianne Moore) podvádí a chce se s ním
rozvést, jeho „dokonalý“ život vezme rázem za své. A co je horší – Cal se
ocitne ve světě svobodných, jenže sám už několik desítek let nerandil, a tak
Školní krounský občasník
14
květen/2013
zažívá jeden neúspěch za druhým. Volné
večery tráví sám v místním baru, kde
utápí špatnou náladu. Cala vezme
pod ochranu Jacob Palmer (Ryan Gosling)
– pohledný sportovec lehce po třicítce.
Aby Jacob Calovi pomohl zapomenout
na jeho ženu a začít nový život, otevře mu
zcela nové obzory: flirtující ženy, pánské
jízdy a také nový styl.
Cal a Emily nejsou jediní, kdo hledá
lásku. Calův třináctiletý syn Robbie se
zamiloval do sedmnáctileté chůvy Jessicy,
která si zase myslí na Cala. Navzdory
Calovu „znovustvoření“, jeho srdce nelze
předělat a zdá se, že právě to ho stále
vede tam, kde začal.
REŽIE: Glenn Ficarra, John Requa
HRAJÍ: Steve Carell, Ryan Gosling, Julianne Moore, Emma Stone,
Analeigh Tipton, Jonah Bobo, Joey King, Marisa Tomei, Beth Littleford,
John Carroll Lynch, Kevin Bacon, Liza Lapira, Josh Groban, Crystal Reed,
Reggie Lee, Amanda Westlake, Olga Fonda, Mekia Cox, Karolina Wydra,
Julianna Guill
Komedie / Drama / Romantický
USA, 2011, 113 min.
Podle serveru http://www.csfd.cz připravila Jana Pokorná
Foto: http://www.datart.cz
Damian Dibben: Strážci
minulosti:
Bouře začíná
Jakeovi rodiče zmizeli a mohou být na jakémkoli
místě na světě – a zároveň v kterékoli době
v minulosti. Rodina Djonesových má totiž
ohromující tajemství: patří ke STRÁŽCŮM
MINULOSTI, tajné společnosti, která cestuje
staletími a brání zločincům, aby zasahovali do dějin a
přetvářeli si je po svém.
Školní krounský občasník
15
květen/2013
Na začátku pátrání po rodičích je Jake vytržen z Londýna 21. století,
přemístěn do Francie 19. století a dopraven do Bodu nula, kde se nachází
ústředí společnosti strážců. Zde se seznámí s podivuhodnou skupinou agentů a
vůbec poprvé uslyší o obávané rodině Zeldtových, která má v plánu zničit náš
svět, jak ho známe…
Minulost je v nebezpečí; jen Jake Djones ji může zachránit!
Nakladatel: Egmont
Formát: 380 stran, česky, vázaná
Rok vydání: 2012
Připravila Helena Pražanová
Zdroj a foto: www.egmont.cz
MARTIN HARICH– NECH
Člen skupiny Musitany Hope:
Martin Harich – zpěv, kytara
Marek Masarik – kytara, piano
Viktor Mydlo - baskytara
Michal Bartánus – bicí
Po
debutovém
albu
„Príbeh snov” přichází Martin
Harich s druhým řadovým
albem s názvem „Nech“.
Album
se
nahrávalo
v pražském studiu Elements
pod producentskou taktovkou
uznávaného hudebníka Aleše
Zenkla, který produkoval
například i „Modrý album“
Mekyho Žbirky. CD obsahuje
jedenáct písniček a při jeho
nahrávání Martin Harich
spolupracoval i s dalšími
šikovnými hudebníky. Michal Hrůza dodal jedné z písniček tvrdší
kytarový riff, trošku bluesové noty přidal kytarista Jerguš Oravec,
za klavír usedl nejlepší Martinův kamarád Marek Masarik a nechyběl ani
něžný ženský hlas v podání Laury Belicové.
Školní krounský občasník
16
květen/2013
Novinka Martina Haricha obsahuje úspěšné singly „Čakám, čo sa
stane“ a „Posledná pieseň“. Vydavatelem se stala firma Universal Music.
Vydaná CD:
2011 – Príbeh snov
2013 – Nech
CD Nech obsahuje tyto skladby:
1. Asi mi horí tvár
2. Čo ti mám povedať
3. Jin a Jang
7. Dokonalá
8. Nech
9. Časovrat
4. Spiaca princezná
5. Čakám, čo sa stane
6. V nebi som nikdy nebol
10. Posledná pieseň
11. Ďakujem náhodám
Připravila Pavlína Zástěrová
Zdroj: hudebni.blog.cz a musicserver.cz, Foto: musicserver.cz
Škrob doporučuje: ČASOPIS NATIONAL GEOGRAPHIC
Česká edice je 21. zahraniční mutací tohoto časopisu.
Jeho historie sahá až do roku 1888, kdy byla ve Washingtonu D. C.
založena National Geographic Society, jejímž hlavním posláním bylo
šířit zeměpisné poznání a podporovat vědecké projekty.
Zatímco historicky první číslo časopisu si přečetla pouhá stovka
nadšenců, dnes jej čte přes 30 miliónů lidí na celém světě.
Kromě toho, že časopis je dobře známý svými články o krajině,
historii a vzdálených místech na světě, vlastní časopis uznávaná
ocenění za svou fotografickou kvalitu. Tato
norma umožňuje poskytnout zázemí
pro kvalitní světové fotožurnalisty. Časopis
začal zveřejňovat první barevné fotografie
na počátku 20. století, když byla tato
technologie na svém počátku.
Periodicita:
Počet stran:
Rok vzniku:
Česká mutace:
Vydavatelství:
Běžná cena:
Měsíčník
160
1888
2002
Sanoma Magazines Praha
99 Kč/vydání
Připravil: Petr Schmied
Zdroj a foto: www.send.cz a www.wikipedia.org
Školní krounský občasník
17
květen/2013
TIP NA VÝLET – KAVÁRNA
HOFR BLATINY
Rodinná pražírna kávy Hofr byla založena v roce 1990. Po pěti letech
její existence byla otevřena kavárna s možností ubytování. Kavárna se
nachází ve vesničce Blatiny na Českomoravské vysočině nedaleko
Milovského rybníka. Ubytování je možné přes léto i zimu. Kouzelná příroda
vybízí k turistice a v zimě k lyžování. Název vznikl podle tehdejších vlastníků
Honzy a Franty.
Ze
začátku
kavárna
pražila ve velkém, pracovalo se
na dvě směny a měsíční produkce
kávy byla až 8 tun, dnes je to 500
– 600 kg. Káva je pražena
z nejkvalitnějších zelených zrn
Arabika, lahodné a plné chuti.
Firma dodává kávu do kantýn,
maloobchodních sítí a do
pracovních kolektivů. Do kávy se kromě šlehačky přidává i čokoláda, zázvor
s medem a kokosové mléko. Specialitou podniku jsou typické domácí
buchty. Káva Hofr vzniká smíšením pěti druhů kávy. V bubnu se směs praží
asi 20 minut při teplotě 200°C. Pražení nesmí být prudké, jinak by se zrna
usušila. Na menší balení má firma stroj, kilogramová a půl kilogramová
balení pro podniky se dělají ručně.
Možnost posezení je i venku. V nabídce občerstvení jsou i čaje,
zákusky, poháry a studená jídla.
Připravila Aneta Filipiová
Zdroj a foto: www.turistika.cz
JAZYKOVÝ KOUTEK
Znáte svůj mateřský jazyk?
Co znamená slovo:
KOUDEL
Školní krounský občasník
18
květen/2013
Vyberte z následujících možností:
a) druh starého listí na kompostování
b) odpadová vlákna při zpracování lnu
c) třísky na pile určené ke spálení
Co to znamená, když se řekne:
„HOŘÍ MU KOUDEL POD NOHAMA“
Vyberte z následujících možností:
a) je mu teplo na nohy
b) je v tíživé situaci
c) je na útěku
Řešení naleznete na straně 31.
POZNÁTE FILMOVÉ HLÁŠKY?
V únorovém čísle Škrobu jsme zveřejnili další hádanku z oblasti českého
filmu. Připravili jsme pro vás úkol, při jehož řešení jste měli poznat, ze kterého
díla jsme vybrali známé filmové „hlášky“. Pokud jste při hledání řešení nebyli
úspěšní, můžeme vám prozradit, že oním filmem byla velmi oblíbená česká
filmová komedie Slunce, seno a pár facek režiséra Zdeňka Trošky. Abyste se
s filmem lépe seznámili, přinášíme jeho stručnou charakteristiku.
Slunce, seno a pár facek je
pokračování velmi úspěšné české filmové
komedie Zdeňka Trošky z roku 1989.
Komedie byla opět situována do malé
vesnice Hoštice, kde byla i natáčena.
Blažena a Miluna se nemají příliš
v lásce. Babička v posteli na kolečkách
neustále tropí hlouposti, aby si nemusela
vzít medicínu od doktora Kroupy. Venca
Konopník si chce vzít těhotnou Blaženu,
ale Miluna to chce překazit. Po vsi rozšíří
fámy, které rozpoutají mezi rodinami
Konopníkových a Škopkových pořádnou
bitvu. Fámy říkají, že Venca má dítě
s ing. Tejfarovou.
Tato zápletka se pak rozvíjí v celém
filmu a vyvolává mnoho humorných
situací. Děj vrcholí svatbou Blaženy s panem doktorem, kterou vymyslela
Škopková. Téměř nikdo však netuší, že Blažena je již tajně vdaná. Na svatbu navíc
Školní krounský občasník
19
květen/2013
přijíždí inženýrka Tejfarová a pravda o jejím dítěti vyjde najevo. To rozpoutá
velkou „bitku“ mezi jednotlivými účastníky sporu.
Připravil Petr Schmied
Zdroj a foto: www.wikipedia.org a tracker.cztorrent.net
Do únorového čísla Škrobu jsme vybrali ukázky ze scénáře populární
filmové komedie, tentokrát od režiséra Jaroslava Papouška. Uhodnete její název?
Řešení se dozvíte v příštím čísle.
Homolka: Jak ten chudák Ludva si má s tou svojí ženskou vědět rady. Já
starej kořen, pánové, a...
Homolková: Jen se neboj, však on už si Ludánek přijde na to, jak na Heduš.
Homolka: Jako já jsem přišel na to, jak na tebe. Za pětatřicet let jsem na to
nepřišel.
Homolková: To bys musel být trošku inteligentnější.
Homolka: To bych musel být, prosím tě, Edison anebo Lenin, a ani ty by
na tebe nestačili. Jsem si za těch pětatřicet let vydobyl fotbal a to je keců, že
je to hrozný. To je pomalu víc, než kdybych, člověče, vynalezl tu žárovku.
Homolková: Ty sis vůbec nic nevymoh, ty si mi akorát protivnej, že jsem
ráda, když vypadneš z baráku, ty Edisone.
Homolka: Já ti řeknu, že vona tancuje docela dobře.
Homolková: Hmm. To víš, tančila. Holt se pozná.
Homolka: Ta shodit takovejch padesát kilo.
Homolková: Ti řeknu.
Homolka: No.
Homolková: Baletka. Úplná labuť.
Připravil: Petr Schmied
Zdroj: www.kfilmu.net
Perličky ze žákovských knížek
Strká si lentilky do nosu a hraje všemi barvami.
Střílí vzduchovkou po důchodcích před školní
jídelnou.
Svačí cibuli a obtěžuje zápachem.
Svůj pozdní příchod na hodinu omluvil tím, že
hvězdy chodí vždycky pozdě. Žádám Vás,
vysvětlete synovi, že je žákem základní školy,
nikoliv hvězdné soustavy.
Svým zadkem obtěžuje spolužáky.
20
Školní krounský občasník
květen/2013
Svým zpěvem úmyslně ruší hodinu zpěvu.
Sylvie o hodině dělá to, co nemá, a nedělá to, co má. S pozdravem P.
Sehořová
Šel o přestávce třikrát na WC.
Šel po schodech dolů, tam kde se chodí nahoru.
Šoupe cvičku přes uličku.
Tváří se inteligentně, ale je úplně blbej.
Tváří se při hodině jako ďábel!
Tvrdí, že nic nedělá, a když se jí zeptám, co dělá, tak mi na to odpoví, že
nic nedělá.
Uklízečka napsala na tabuli: Zvedejte po sobě židle, nebo vás zmlátím!
Úmyslně dávala útržky papírů do prosklené díry modelu oka, a když jsem
se zeptala, co to provádí, řekla mi, ať držím hubu, že hrají kolo štěstí.
Úmyslně vlákal do třídy opilého popeláře.
Úmyslně vysazoval dveře u šatny a tvrdil mi, že je chtěl prodat do sběru a
získat za ně peníze. Prosím, domluvte svému synovi, že peníze se dají
vydělat i jiným způsobem.
Perličky ze školních lavic
Dějepis: Po Bílé hoře dal panovník popravit 27 českých pánů, kteří ho
nejvíc štvali.
Kozina proklel Lomikara a ten pak do roka a
do dne umřel strachy.
Hitler rozpoutal druhou světovou válku
hlavně proto, že se v Německu vyrábělo
hrozně moc zbraní a nikdo nevěděl, co s
nimi.
Přírodopis: Jednobuněčné organismy nemají
nervy, takže když na ně třeba šlápneme, tak
si toho ani nevšimnou.
Byliny jsou kytky, které můžeme utrhnout.
Na dřeviny si už musíme vzít pilku.
Kulturní plodiny jsou dvojnásob užitečné, protože to, co z nich nesníme
my, dáváme sníst zvířatům, která pak sníme taky.
Krtek špatně vidí, takže někdy udělá hromádku tam, kde to nechceme.
Obrázek: www.jmtv.cz a www. mszshodonin.cz; zdroj: perlicky.kvalitne.cz a radver.blog.cz
Připravil Petr Schmied
Školní krounský občasník
21
květen/2013
FANTAZII SE MEZE
NEKLADOU ANEB NAŠE
LITERÁRNÍ POKUSY
NAŠE POHÁDKA
O JANKOVI
Bylo, nebylo, za devatero řekami a devatero horami žil mladý Janek
se svou starou babičkou. Bydleli spolu v malé chaloupce na kraji lesa.
Babička žila již spoustu let, byla vrásčitá a churavá, ale Janek se o ni
stále rád staral. Pomáhal jí s domácími pracemi, vodil ji na procházky a
dával pozor na její zdraví. Byl to chytrý a hodný chlapec a měl svou
babičku velmi rád.
Často chodíval sám do lesa. Jednou vstal jako vždy časně zrána, vzal
svoje věci, na záda krosnu a vyrazil na dříví. V ranním šeru se prodíral
hustým lesem, až došel na malou mýtinu. Tam si sedl do mechu a opřel se
o strom, aby si odpočinul. Když jen na chvíli zavřel oči, rychle ho přemohl
spánek.
Probudil se v úplně jiný čas a
na jiném místě. Slunce svítilo
uprostřed oblohy a ozařovalo velký
hrad, který tu teď stál před ním.
Janek nemeškal a rychle se k němu
vypravil. Brána byla otevřená a
nikdo ji nehlídal, a tak mohl vejít
dovnitř. Došel na nádvoří, kde
spatřil zlatý meč. Všude bylo
prázdno. Došel až k němu, ale jen
co se ho dotkl, ozval se ze všech
stran hrozivý řev. Po nádvoří se
nesl zvuk máchajících křídel a
Janek spatřil obrovského draka,
který se snášel k zemi. Neváhal a
Školní krounský občasník
22
květen/2013
vytáhl z kamene zlatý meč. Šlo to až překvapivě lehce a meč jako by byl
ukován přímo pro něho.
Drak se mezitím snesl na nádvoří. Janek však k němu přiběhl a svým
mečem se po něm začal ohánět. Drak se bránil a uhýbal, ale Janek měl
sílu a rychlost. Doširoka se rozkročil a uťal drakovi hlavu. Najednou jako
by celý hrad obživl. Spustily se fanfáry a na věžích začaly vlát vlajky.
Na nádvoří vjel kočár. Z něj vystoupila krásná princezna. Přistoupila
k Jankovi ve svých krásných šatech a s korunkou ve vlasech. Zlehka se na
něho usmála: „Děkuji Ti, Janku. Zachránil jsi mě i celé království. Teď Ti
patří moje ruka i královská koruna.“ Oba se do sebe na první pohled
zamilovali a Janek přivedl na hrad i svou starou babičku. A pokud
neumřeli, tak tam žijí dodnes.
Vojtěch Šmok
Obrázek: http://www.adik-drak.blog.cz
Jaro
Nátálie Netolická
Slunce už nám svítí,
v trávě voní kvítí.
Slyším už psů vytí,
začíná aut mytí.
Už se budeme opalovat,
už se budeme toulat.
Začne se nám oteplovat,
budeme se koupat.
Už zas chodím po venku,
beru s sebou Adélku.
Utrhneme rostlinku,
a usušíme na slunku.
Mám ty jarní chvíle ráda,
prodává se čokoláda.
Budeme mít zmrzlinu,
prošmejdíme dědinu.
Jednoho dne, bylo to myslím ve čtvrtek, jsme se měli fotit. Všichni
přišli svátečně oblečeni a učesáni. Jen jedna věc tu scházela, pan fotograf.
Chvíli jsme čekali, chvíli ho hledali, ale marná snaha, pan fotograf byl
zkrátka pryč.
Pan učitel šel do ředitelny a tam se dozvěděl, že před chvílí se
fotografovala třída, která byla v pořadí před námi. „Fotograf tady někde
musí být,“ sdělil mu pan ředitel. Vzali jsme si telefonní číslo a fotografovi
jsme zavolali. „Ale já už jsem doma, protože jsem předpokládal, že třída,
Školní krounský občasník
23
květen/2013
kterou jsem fotil, byla poslední. Snad
si nemyslíte, že se budu kvůli jedné
skupině žáků vracet! Měli jste být
na místě včas!“ rozčiloval se a vzápětí
položil sluchátko.
Pan učitel opět odešel, ale
tentokrát se vrátil se školním
fotoaparátem v ruce a řekl: ,,Musíme
se vyfotit sami.“ Jenže nastal další
problém. Kdo nás vyfotí? Přemýšleli jsme a rozhodli jsme se, že nastavíme
automatickou spoušť. Ochotně jsem se ujal toho úkolu. Postavil jsem
fotoaparát na vyvýšené místo nad cestou, která vede do naší školy.
Všichni zaujali své pozice, já jsem spustil focení a rychle jsem běžel
stoupnout si k ostatním spolužákům. Cvakla spoušť a v mém nitru
zavládla spokojenost z dobře vykonané práce.
A jak to všechno dopadlo? Žáci všech tříd se na fotografiích nacházeli
pěkně srovnaní na úhledném trávníku. Až na tu naši. Nejen že já jsem byl
rozmazaný, protože jsem dobíhal v čase, když už fotoaparát pořizoval
snímek, ale několika spolužákům chyběly na fotce nohy. Od svých
kamarádů jsem potom ještě dlouho poslouchal posměšné poznámky
na mé fotografické umění. Zjistil jsem, že profesionální fotograf ze mě asi
nikdy nebude, ale řekl jsem si, že každá nová zkušenost je dobrá.
Prokop Hostomský
Ilustrační foto: www.amlegendhomes.com
Vše začalo při prohlídce
zámku. Najednou jsem už
nestála ve stejném pokoji jako
ostatní návštěvníci, ale ocitla
jsem se v malé místnosti, která
na rozdíl od ostatních sálů a
pokojů, nebyla nijak extra
zdobená. Viděla jsem starou
neútulnou komůrku v gotickém
stylu. Nacházel se zde pouze
noční stolek a malá postel
s nastlanými peřinami. U dvířek stál kovový stojan na oblečení.
Školní krounský občasník
24
květen/2013
Vyšla jsem na chodbu, která se mi zdála už o něco hezčí a
barevnější. Sály za chodbou měly vysoké stropy a na kamennou
podlahu skrz vitráže dopadalo barevné světlo. Ze začátku se mi vše
líbilo, ale potom mi došlo: „Jak se vrátím do své doby?“ Přemýšlela
jsem. V zápalu dumání nad záhadnou otázkou mi uniklo, že do sálu
vešla služebná. Prachovkou omývala majestátní sochy. Vtom do mě
narazila. Obě jsme se hrozně polekaly a služebná nahlas hrozně
zapištěla.
Všichni obyvatelé hradu se v okamžiku začali sbíhat, aby zjistili, co
se stalo. Nemeškala jsem a rychlými skoky jsem upalovala na chodbu.
Z obou stran se však blížili zvědaví obyvatelé hradu. Prudce jsem
otevřela protější dveře a před sebou jsem spatřila točité schodiště.
Rychle jsem po něm vystoupala až do nejvýše položené místnosti.
Oddychla jsem si, neboť jsem byla přesvědčena, že jsem v bezpečí…
„Ááááááááááááááá!“ vykřikla jsem. Nade mnou stála kněžna v noční
košili s otevřenou pusou. Seskákala jsem schody, ale vběhla jsem přímo
před své pronásledovatele. Dav lidí mě zahnal do pokoje jednoho
ze sluhů. Zabouchla jsem za sebou dveře a křečovitě sevřela oči.
Z pokoje nebylo úniku.
Ozývaly se obrovské rány na dveře. S hrůzou jsem očekávala, až
vyletí z pantů. Zavřela jsem oči a … Když se dlouho nic nedělo, pomalu
jsem otevřela oči a zjistila, že jsem ve svém vlastním pokoji a že
všechno byl jenom sen.
Veronika Brožková
Ilustrační foto: www.ideje.cz
NÁZORY, UDÁLOSTI,
KOMENTÁŘE
VZTAH ČLOVĚKA A ZVÍŘECÍHO MAZLÍČKA
„Mám rád zvířata.“ Tuto prostou větu můžeme slyšet velmi
často.
Co však lidé touto větou myslí? Člověk může mít rád čokoládu,
své auto nebo peníze. Je to stejné jako mít rád zvířata? To jsou
Školní krounský občasník
25
květen/2013
otázky k zamyšlení nad vztahem lidí a zvířat, nad tím, jak jeden
ovlivňuje druhého a jak jsou na sobě závislí.
Skoro každý z nás má nějaké domácí zvířátko, na které nedá
dopustit. Často
se říká, že jaký je
člověk, takové je
jeho zvíře. Je to
pravda? Myslím,
že zvířata jsou
někdy mnohem
lepší než člověk.
Třeba
takový
pes nebo kočka; ano, mohou vám ublížit, tím že vám rozkoušou
papuče, roztrhají polštáře. Ale mají vás samozřejmě rádi, jste
„rukou, která je krmí“. Nedokážou vám ublížit slovy, hádkami.
Můžete se jim svěřit s jakýmkoliv tajemstvím a oni vás budou mít
rádi, ať jste jim řekli cokoliv.
Ale když se zamyslíte, tak skupinou, která se historickým
vývojem posunula dopředu zásluhou své inteligence a zručnosti byli
lidé, ne zvířata. Je normální mít určitým způsobem rád zvířata, ale
nikdy byste neměli zapomínat na lidi. Znám případy, kdy člověk žije
jen svým domácím mazlíčkem. Ten má svůj pokoj, svou postel,
u jídelního stolu vlastní místo. Jestli tohle považujete za správné,
záleží na vás, klidně mu udělejte vlastní koupelnu. Ale já mám
na mysli případy, kdy rodiče dávají víc například psovi, než svým
vlastním dětem. To už si zaslouží zamyšlení. Pejskovi koupí
všechno, ale když děti něco potřebují, nic nejde, není na to dost
peněz. Vždyť by byly moc rozmazlené. Těch výmluv je spousta.
Co říci závěrem? Myslím, že nejlepší by bylo se nad tím
zamyslet a těm daným osobám se to pokusit nějak vysvětlit. Třeba
vás i vyslechnou a pochopí. Za risk to stojí, nemyslíte?
Jana Pokorná
Obrázek: Veronika Brožková
Školní krounský občasník
26
květen/2013
CITÁT:
„Správná cesta je téměř vždy ta nejtěžší.“
François Charles Mauriac
Jak se dnešní mládež
chová ve škole? Učitelé
tvrdí, že se chování žáků
za poslední dobu stále
zhoršuje. Žáci odmlouvají,
nechtějí
plnit
zadané
úkoly,
neposlouchají
výklad, jsou drzí, někdy až
agresivní.
Jelikož jsou ve školách
zakázané fyzické tresty,
musí učitelé vymýšlet, jak
žáky potrestat. Například
jim dávají opisovat různá
cvičení, školní řád a podobně. Dále také přistupují k zápisu do
žákovských knížek.
Toto chování je nejspíš způsobeno tím, že děti tráví mnoho času
u televize a počítačů, a proto nedokážou reálně myslet. Děti hrají
bojové hry a dívají se na kriminální filmy. Když toto vidí, myslí si, že
ve skutečnosti se nemůže nic stát. Ale opak je pravdou. Ubližují svým
vrstevníkům i starším lidem a celému svému okolí. Ubližují fyzicky i
slovně.
Nad tímto chováním dětí je třeba se zamyslet. Především by se
však měly zamyslet ony samy. Psychologové radí, že nejúčinnější
způsob, jak špatnému chování zabránit, je komunikace s dětmi.
Aneta Filipiová
Obrázek: www.zssazava.cz
Školní krounský občasník
27
květen/2013
MLÁDEŽ VČERA A DNES
Když uvažuji o tomto
tématu, napadá mě mnoho
myšlenek, jak se k němu vyjádřit.
Asi začnu nejdůležitější otázkou.
Proč se dnešní mládež chová
jinak než mladí lidé dříve?
Odpověď je trochu složitější než
otázka.
Jak žije dnešní mládež? Má
vůbec nějaký cíl? Víme, že ráda
chodí na diskotéky, snaží se
stylově vypadat a před svými
přáteli musí být něco víc.
Charakterizuje ji věta, chci být „cool“.
Dřív všichni žili s pocitem, že jsou si úplně rovni. Neměli potřebu
se předhánět v tom, co dělají, jak se
oblékají. Prostě byli „sví“.
Ale proč starší odsuzují dnešní
generaci mladých za to, že její životní
styl je jiný? Můžeme my za to, že dřív
neexistovaly
počítače,
internet,
mobilní
telefony
a
jiné
vědeckotechnické novinky? Proč nás
hned odsuzují za naše názory a náš
pohled na svět? Měli by nás a naše
stanoviska trošku respektovat a ne je
hned zavrhnout.
Jasně, pochopím, když odsuzují ty z nás, kteří mluví vulgárně a
chovají se neslušně, opíjejí se, kouří a vyhledávají drogy. Ale ať nás
neberou jako celek! Vždyť se mezi námi najdou tací, kteří jsou rozumní
a rádi pomohou ostatním. Ale to se těm starším těžko vysvětluje. Přece
nemůžeme za to, jaká je doba a že my jdeme s ní.
Jana Pokorná
Obrázek: cz.clipartlogo.com a www.bankovnipoplatky.com
28
Školní krounský občasník
květen/2013
Průzkum na naší škole:
Neoblíbenější ovoce:
Tři body získalo pomelo, kiwi a broskev, dva body meruňka, mandarinka a grep, jeden
bod borůvky, ostružiny, granátové jablko, citron, kokos, maliny, litchi, ořech a švestka.
Pro dva žáky, vtipálky, je nejoblíbenějším ovocem svíčková a klobása. Bohužel našli se
mezi vámi i dva hulváti, kteří se vyjádřili vulgárně, neboť si mysleli, že tím se stanou
zajímavějšími.
Lucie Drahošová, Prokop Hostomský, Iveta Kynclová a Pavlína Zástěrová
Anketa:
Která knížka tě v poslední době nejvíce zaujala?
Veronika Brožková, 6. třída – Říkali mi Leni.
Tereza Nekvindová, 7. třída – Probudím se včera.
Simona Pešková, 8. třída – Vůně deště, Všechno bude
fajn od Lenky Lanczové.
Michal Hromádko, 9. třída
– Všechny díly Eragona
(Paolini) a Hraničářova učně (Flanagan).
Hana Pešková, 9. třída – Alice a dóóóst dobří kmoši
Jitka Urbanová, 9. třída – Delirium (Lauren Oliver)
Připravily Simona Pešková a Helena Pražanová, Obrázek: Veronika Brožková
Školní krounský občasník
29
VYMALUJ OBRÁZKY
Obrázky: omalovankyprodeti.cz
květen/2013
Školní krounský občasník
30
květen/2013
NÁŠ KOMIKS
Autorka: Jana Pokorná
HLAVOLAM
ŘEŠENÍ H LAVOLAMU ZÁH ADNÉ SYMBOLY:
O co vlastně jde? Myslím, že vysvětlování je zbytečné:
VÁŽENÍ MINCÍ
Zadání:
Máte pět stejných pytlů s mincemi. V jednom z nich jsou mince
padělané, jenom nevíte ve kterém. Na první pohled totiž mince
Školní krounský občasník
31
květen/2013
vypadají úplně stejně. Jsou to dobré padělky a liší se jenom váhou. K
vyřešení problému, ve kterém z pytlů jsou mince padělané, máte váhu
(takovou tu kuchyňskou, která vám ukáže přímo hmotnost předmětu).
Ale můžete ji použít jen pro jedno vážení! Mince můžete z pytlů
odebírat, jak se vám zlíbí. Víc vám nepovolím. Jo, ještě víte, že pravá
mince váží 7 g a falešná mince váží 6 g.
Řešení přineseme v dalším čísle.
Petr Schmied
Zdroj: http://hlavolamy.stylove.com
VTIPY
Přihlásily se tři ženské do soutěže - plavání stylem prsa přes kanál La
Manche. Vyhrála brunetka, pár minut po ní dorazila zrzka a asi za hodinu
totálně vyčerpaná blondýnka.
Když ji zabalili do dek a nalili do ní pár loků kávy, vzpamatovala se a
povídá:
"Nechci si stěžovat, ale mám pocit, že ty zbylé dvě soutěžící používaly
ruce!"
Co dělá sedmnáct blondýnek před kinem?
Čekají, až přijde ještě jedna, protože film je přístupný až od osmnácti.
Podle serveru www.vysmatej.cz připravil Petr Schmied
Řešení úkolu: Co znamená slovo: „KOUDEL“. Správná odpověď je b; Co to
znamená, když se řekne: „HOŘÍ MU KOUDEL POD NOHAMA“. Správná
odpověď je b.
Vydává Základní a Mateřská škola v Krouně, PSČ 539 43,  469341115
e-mail: [email protected], http://www.zskrouna.cz, ročník XX.
Redakční rada: V. Brožková, A. Filipiová, N. Netolická, A. Zástěrová, L. Drahošová, P.
Hostomský, T. Lorencová, P. Zástěrová, S. Pešková, J. Pokorná, H. Pražanová, I.
Sodomková, Mgr. Petr Schmied
Illustrations: Tereza Brožková
Kopírování či jiné používání jakékoliv části bez souhlasu vydavatele je zakázáno.
Květen 2013
Školní krounský občasník
32
květen/2013
&&&&& Žofka křížovka &&&&&
Dne 27. května 1703, tedy před 310 lety, bylo ruským carem ….. (1. + 2. část tajenky)
na řece … (3. část tajenky) založeno dnes druhé největší město Ruska - Petrohrad. Žije
v něm téměř ….(4. část tajenky) miliónů obyvatel a je to nejseverněji položené velkoměsto
na světě.
VODOROVNĚ: A. Velká a nebezpečná plevelná rostlina; označení potravin pro osoby
nemocné cukrovkou. – B. Značka poloměru; ponížení; kuchyňský stroj. – C. Předložka;
3. část TAJENKY; zkratka známého lázeňského a současně i krajského města; projev
smutku a někdy i radosti. – D. Koně (básnicky); 1. část TAJENKY; zkratka pro
jednotku elektrického proudu. – E. Zbožňovaná osoba; chemická značka kyslíku; část
závodu nebo postupu. – F. Chemická značka vodíku; látka z umělých vláken;
sourozenec. – G. Japonská desková hra; kaz ve dřevě; listnatý strom; pohádková bytost.
– H. Mající nezdravou barvu; latinsky „cesta“; místo po bodnutí. – I. Doposud;
předložka; tělesné nebo psychické poranění nebo šok.
SVISLE: 1. V krátké době; chemická značka rtuti; komáří citoslovce. – 2. Polít vroucí
vodou; domácí dívčí jméno. – 3. V loňském roce; číslovka. – 4. Zahradnický roub;
zařízení pro losování. – 5. Zkratka evropského společenství států; 2. část TAJENKY. –
6. Římskými číslicemi 5; 4. část TAJENKY; těžký kovový prvek. – 7. Namalovat. – 8.
Obyvatel evropského ostrovního státu (slovensky); nepotřebné věci; plošná míra. – 9.
Český kronikář; ženské jméno (Adamova družka). – 10. Značka jednotky hladiny
intenzity zvuku; notebook; předložka. – 11. Jeden z měsíců planety Jupiter; zkáza;
citoslovce zvuku zvonu. – 12. Označení věcí, které nejsou obvyklé; biblické plavidlo.
Pomůcka: Via; dB; Io.
Pokud jste správně vyluštili tajenku dnešní křížovky, napište její znění spolu se svým
jménem a třídou na kousek papíru a do 1. června zaneste p. uč. Schmiedovi. Ze správných
odpovědí vylosujeme výherce, kteří obdrží drobné ceny.