Globalizace (Materiál v )

Globalizace
pojem „globalizace“ poprvé použil americký ekonom Theodore Levitt v roce 1985
k popisu vývoje světového hospodářství v období sedmdesátých let 20. století
neřízený proces politického, ekonomického, mediálního a společenského propojení zemí
světa
díky globalizaci se některé části světa relativně přibližují, zatímco jiné relativně oddalují, to
vše bez ohledu na geografickou vzdálenost. Tyto nové vzdálenosti jsou určeny rychlostí
přenosu informací a jsou přímým důsledkem úrovně zapojení míst od systému globální
ekonomiky
Hlavní znaky globalizace
Značný růst objemu mezinárodně obchodovaného zboží a služeb, spojený s
procesem liberalizace obchodu. Vůdčími aktéry globalizace jsou nadnárodní
společnosti
Významné změny nastaly v geografickém rozmístění zemí a ve struktuře
produktů podílejících se na mezinárodním obchodu. Bývalé rozvojové země zvýšily
svůj podíl na mezinárodním obchodu, podíl výrobků na jejich exportech se v
posledních letech zvýšil ze 47 na 83 %
Rychlejší růst objemu a rychlosti finančních investičních toků, které opět
zahrnuly rozvojové země a vedly k jejich větší integraci do globální ekonomiky
Další znaky globalizace
•Proměny
státnosti a států jako důsledek globalizačních procesů - globalizace vedla ke
změně orientace státní politiky, která se nyní orientuje na liberálně tržní ekonomiku. Státy se
vzdávají některých svých funkcí a přesunují své aktivity do zemí, které nabízí výhodné
podmínky (daňové prázdniny, levnou pracovní sílu, benevolentní přístup k ochraně ŽP.
•Státy a jejich stabilita jsou závislé na pohybech na světových finančních trzích.
•Omezení suverenity - prakticky žádný stát se není schopen sám ubránit v případě napadení
(atomová bomba). Významné jsou ekologické problémy - všechny státy musí spolupracovat.
•Zvětšují se rozdíly mezi bohatými a chudými státy (OECD vs. rozvojové státy).
•Vznikají nacionalistické tendence.
•Bývalé rozvojové země zvyšují svůj podíl na obchodu, roste jejich integrace do globální
ekonomiky.
•Průvodním jevem jsou změny ve struktuře výroby a služeb.
Pozitivní stránky globalizace
•redukování
nákladů – produkce a další činnosti mezi více zeměmi, výhoda nízkých nákladů,
vyšší kupní síla, snížení nákladů na logistiku
•uspokojení preferencí zákazníků – rozsahem služeb, schopnost uspokojit potřeby kdekoliv ve
světě
•zvyšování kvality produktů
a programů – standardizace
•konkurenceschopnost
•globalizace vede
k urychlení vývoje, zejména vývoje technologií
výrobních zařízení
•globalizace není záležitostí pouze nadnárodních firem, ale do procesu globalizace jsou
vtahovány další subjekty
•kompatibilita
Negativní stránky globalizace
•globalizace není
spojena se žádnou stupnicí hodnot. Nadnárodní společnosti nemají nikoho,
kdo by byl schopen korigovat jejich chování. Pokud jsou v jedné zemi přijata přísná zákonná
opatření na ochranu domácího trhu či životního prostředí, přesunou společnosti své podniky a
provozy tam, kde přísná pravidla neplatí.
•spekulativní investice realizované s vidinou rychlého zbohatnutí vyvolávají velká rizika,
jejichž dopady pak mohou být tvrdé pro celé země a regiony
•proces globalizace v politické rovině vede spíše k autoritativnímu než k demokratickému
řízení
•globalizace s sebou přináší i nebezpečí ztráty politické kontroly nad hospodářstvím země,
regionu
•přílišná centralizace, která brání místní motivaci a je v rozporu s morálkou, vede ke snížení
efektivity v jednotlivých zemích
•standardizace produktu může vyústit v to, že produkt neuspokojí žádného zákazníka
•uniformní marketing může redukovat adaptaci na místní zákaznické chování
•vysoké náklady na management: koordinace, shromažďování informací, kvalitní zaměstnanci
•vztah nadnárodních společností k racionalizaci výroby má za důsledek stlačování mezd, růst
nezaměstnanosti a snižování daňových výnosů, čímž dochází k rozvrácení celé konstrukce
sociálního státu (snižování výdajů na sociální zabezpečení, na záchrannou sociální síť a na
další sociální výdaje), stagnaci, případně pokles nižších a středních příjmů na jedné straně a
prudký růst vysokých příjmů
•globalizace má za důsledek vysoké pracovní nasazení, které vede ke vzniku stresu, ale také
paradoxně ke zkracování volného času, které má dopady na strukturu poptávky v oblasti
cestovního ruchu
•globalizace znamená také degeneraci národních kultur, splývání zemí, zhoršování životního
prostředí
•globalizace přináší prospěch jedné části lidstva, zatímco jeho druhá část žije v absolutní bídě
•protiváhou globalizace je vznik regionalizace (seskupování státních celků), ale také vznik
agresivního regionalismu provázený náboženským fundamentalismem
•globalizace zvyšuje riziko podnikatelských a dalších aktivit
Globalizace v obchodu
Základním impulsem pro zahájení globalizace byla revoluce v dopravě, která proběhla
v 50. letech minulého století. Jednalo se o rychlejší silniční, leteckou, železniční i lodní
přepravu. Průkopníkem globalizace byly Spojené státy americké, kde místní společnosti
expandovaly v 60. letech na evropské trhy. Došlo k tomu, že se Američané museli částečně
přizpůsobit vkusu evropského zákazníka a naopak. Tuto výměnu někteří lidé označili jako
přínos, někteří, převážně nacionalisté se s tím ale nikdy nesmířili. Do globalizace se ale
zapojily i další země; později v 70. letech, když nastal prudký rozvoj japonské ekonomiky a
zboží zde vyráběné se rozšířilo do všech zemí. V USA a Evropě tak byla následkem
konkurenčního boje odepsána, nebo výrazně zredukována celá odvětví průmyslu, jejich místo
zaujaly právě japonské firmy s japonským způsobem výroby. Takové procesy pokračovaly
dále i v 80. a 90. letech a probíhají i nadále.
Globalizace v kultuře
Hlavními centry globalizace jsou vždy velká města, kde se za posledních 40 let
kulturní rozdíly začaly postupně stírat. Těmto městům (např. Berlín, Londýn, New York) se
říká tavicí kotel (z angl. melting pot). Součástí globalizace je i přistěhovalectví, jak v Evropě
(Turci, Alžířané, Číňané), tak v Severní Americe (Mexičani a Portorikánci v USA), ale i v
zemích Arabského poloostrova (Indové, Pákistánci). Globalizace se projevuje nejvíce ve
vyspělých oblastí světa, tedy tam, kde je vysoká kupní síla a rozvinutá a intenzivní doprava.
Globalizace ve světové ekonomice
Rozvoj vyspělých zemí ve svém důsledku způsobuje i zvýšení životní úrovně a
zmírnění chudoby v rozvojových zemích. Oponenti a odpůrci globalizace v tomto významu
upozorňují na to, že sociální rozdíly se naopak prohlubují a že proti chudobě ve třetím světě
musí vyspělé země bránit aktivní podporou místního drobného podnikání a zmenšením
ekologických dopadů průmyslu v rozvinutých zemích, které jejich situaci zhoršují
Zdroj:
www.cestovni-ruch.cz
www.wikipedia.org
www.enviwiki.cz