Technologie IV.

'e^elp
'Iurllseldolleul
nqcrnodJu?usJpze elalp ur;ceulo1ep
I JzEqcop
7e {urlyserdo:1ru1te1g,ry{n
'lggdeu
e nqc:nodeu tlsolql^ nLlesqo
?^elp e^ es nlpelsnpToqetn
?^elp e^ eltuzn elolp qlrurrn
oqeulrpzorureatln etnlgJtls as rcd:osepqd ledoeu e,{pon rcdlos Ud ulafqo fr;rnse[n919nz
o^alo ^zglnlac nczelel Jug^oztlqude Jug^olepponlpelsnp ^ e^elp ulgu?rrJzul{rrojgruzor
I 'z9pop (ry11s1uqc{,ro1!po^- qeze^ qclulgltz^Jlcoulod p^qp ?u?ls gu??unq^ eueze^
[po,r) (pon euezg^ nqEsqonoueulz eS ela]p t]solql^ nqesqo nueulz elnqosndzof e^e]p
u91sqc{u99unqop ?e ps qc;utggrdelulentlnenelp oqgu?upqcaunonlslnnoloqcJnodelruo.rd
elqctu(lsolql^ gugnpzn)ergd !upo^ oqau (qlusJ3![e]'esol 'epon9no,19ap)
epo,reuledey
epon z'l
'e^elp qcg^lsJ^qc^^oqar^od^
{secold lu9epa6ap glcrueqc elnlq.fun 9le] e]oldal 9ue?6^Z e3y^lsfud nuorfa 1 rzgqcop
eorloJoqE nuJlpot! 'nryursn urlrp1qcfilen e qc{eu lruzrr alnlqcfun)el es enelp t}sonrpo^
guledolgleurn)pelsnpn C. 0g eu ?e ^qp qc^^eurln e C. Ot eu Ze e^elp or.4?ll?^s
n 'nqci^od
'rueJez
oqel e}o1de1
oqlu?aunlslusqosld oua^e]s^^o^alp e[ pnlod
9Ie] as efn-s^Az
'e^elpoq?lnuJglseu
n olel guqopodno^]sr^nopeg
r9t9unpod ruurIrlol?u ef enelp Asln^ qotuJltu^tua?ols Juelgznn ue^tl^ rcepe.r6ep
lglepy
t 9ulopoel e^lsr^ olef ,{zgln1aclt'rclelya ) qc,gf?ulopo
gpglls
gpeg
gllruzn
nlJpodz
es e^lsr^
'?peg
'e^lsJ^ eulsndzoJaug^glsnz elelp nqaJlod Bu e
9uerueqz
J[n^eldI^erralp ez nurublq
,{11npodrugepetOep
jueqosld ri_lguse?nos
t1d
luglnlaloulolzJujuJglodes lpon 9no19ep
'rslaunrzuelur
enelssaco.rdJu?epeJOepo]o1
es
rj-r1 luE^l r.lc4ulel?^sr.lo!9leppdlosqe r[ns^^z?rell '(qazenqc{utonpqc{ueno6nluo>|
e lprxoled
'nlrftoqre1'lllluoqre)) urdnls qc!uloJouloJrlc
uelluz^ es euefodstzg] Jurudrr ef enelp eugu.rz
eu^eJeg e^alp nqcJ^oduljuglseJdod?e ulju?usjpz e (ulJlnupgur.l
?e Lullnulnol?)tutBueuz
rLu^u^areqrfnnafo.rd
eclear opg es leueleN iglnpord JuJ_Elod
luJelnleloulolztue ?upalls
eu Ze ue^eJnoqpoel 4qcrur;d '1c1ea qctu?Eptxoolol
tutse?Dutu6tles nlllsI) rlsouulolld4
'!uel9z
'uru6r1rulgnapqd gqglpod rcepe:6apolo3
nn elnqrosqe elqop rtule^ !e1>1
'enelpnqcrnod
po r,ur.u
efnrourfleU 'ulnluel1
€ ecc Alqnolqop ?E EqJqoldaoepelbepolol enelptcepeJbopolo;
gulel?^s ltnqrosqE ene;p {n>1e1oy1acleer glcrureqcolol gnglonf,n ?^alp e^ grell 'Jualez
orlJulsoutlgnod
npelqodz tueJgzoLl,u?eunls
nol?olsJshuueuz^A[eN
711at enelpJlnuJgls
luel9zluQaunlsl'l
'(1soyq;n
e A44qs)epo^ e ruelgz!u?eunls
gur ruguelxe^ ru?lgu ollef e e^e/p rlnulgls eu AtlAJgf?uuJeuzrhlau
,(Lun1z{n
a7 'A1ez-eyo.rd
'lsonrluerul
'pe;qzn
oqel e o1un1nolctuqoel
oqel !lncoupoqeuze J[nlltllo ?Joll 'n^tl^
Acrlelse
'qc4lcrureqo
'ru9ue}xe^ ou?}sJuln
qc^Icroolorq
e qc1u19Tz,{1
e[ greDl'o^aJC
?pel 9q?lpod
'rueurdnlsrudnol(xoqlaue ruAnolrtxorplq
A ! e]pg[ Eu eue^onl]sqns?uzp nosf gJell 'nuedoldl^ue]Ieloupalz
?unelq r3z?lel [.{Jru?oq
es gpglls &n11ru1sgLu?r.lzorfoJl
rrlAllErl s
rar.u{od lupotue e[ uruOrl rcz?le] ruJluueJlsod
IpueqcesllodJurgeurlnosf IzglnlecrueH AzoueJAdolnl6-C-d
qclcJfnledo
z gpglls
leloupef es
':eur^;odouroq
'fzolnlac
qc{u99unq
es 4Jell
e[ ezglnle3 nuru6r;e zolnlecrureq
:ug1s
JuJgaurl
runllruls !tnuJro, ?Jell 'Ialgl LlcJu:glnlaloLr-loJleul
z o/o96-06 z oueloll e[ oAa]C
e^alp llnur9ls !ulsourl? od 'l
9^Oie?nyeueil
lsousEgnose arJolsrq- ualo fu91911
Take led pii sv6m vzniku zpisobuje trhlinyve dfev6, kter6 jsou drisledkemzvdt5eni
pivodniho objemu vody. Tyto trhlinyse vytvAiejive dievd s vysokym obsahemvoln6 vody.
K mrazov6mu ooskozeni dieva doch6zi tak6 v drisledku nerovnomdm6horozloZ.enivodv ve
diev6.V5zan5vodaz0stevave diev6 v kapaln6form6i pii teplotachpod bodemmrazu.
Trhlinkamido dieva pronikajispory hub a dievokaznf hmyz, coi vede za vhodnlich
podminekk biodegradaci
dieva.
Voda se podili na hydrolyzehemicelul6z(v 6ist6 vod6 a pii nizk6 teplot6je hydroliza
pomal5) a rozpouitdni degradadnichprodukt0 dieva. Intenzita hydrolfzy a rozpustnost
produkt0ve vodd rostes rostouciteplotou.
degradadnich
1.3 Dal5i faktory atmosf6rick6 degradace dieva
Povrchdieva obvykletmavne vlivem adsorpcc riznich ne6istotobsaienfch v ovzduii a
zdrsiuje se nejen n6sledkemextrakcedegradovan6ho
ligninu,ale i mechanickympfrsobenim
v6tru, ledu, pisku, prachuapod. Nesledkemerozejsou zpiistupiov6nydalSivrstvy dieva pro
atmosf6rickoudegradaci,cef proces se opakuje a hmota dieva postupnd ub!v6. Byla
publikovAna
iada fdajfi o eroznfch[bytcich dieva b6hem 100 let, kterese pohybujiv rozmezi
1-13mm v z5vislosti na klimatickychpodmink5ch.Erozni odbour6v6nipovrchu dieva je
intenzivn6jiiu jehlidnatj'ch
dievinv porovn6nis tvrdimi listnat'imidievinami.Erozni0bytkyjsou
jamim diev6 nei v hustslmletnimdiev6.To se navenekprojevujetvorbou
vysii v por6zn6j6im
plasticketexturyna povrchudieva. ZnediSt6niovzduSiSOz,NO, urychlujeprocesydegradace
dieva.
1.4 Mikroskopick6zm6ny ve stavb6 dieva
Lignifikovan6
burikydieva jsou tuofenybun6dnoust6noua bunddnoudutinou.Bun66n6
st6na dieva je souvrstvimsubmikroskopicky
a chemicky odlisnich vrstev: stfedni lamely,
prim6mia sekund6rnistdny.Stavbubun6dn6stdnyzn6zoniujeobrdzekt, Stfednilamelaje ze
70 hm. % tvoiena ligninem.Sm6rem k bun66n6dutind obsah ligninuv jednotliv\ichvrstvach
bunddn6st6ny klese. Celul6zaje obsaiena nejvicev sekund5rnibun66n6st6n6 (cca 43 hm.
%)
Obrazek1: Strukturabun6dn6stdny;
SL - stfednilamela,
P - prim6mist6na,
S - sekundamist6na,
L - tumen,
FP - podeln6uloien6fibrilycelul6zy,
FS - spir6lov6uloien6fibrilycelul6zy
Chemick6zm6ny ve slozenidieva, kter6 nast6vajipfi atmosf6rick6degradacidieva,
zpfrsobujipoikozeni mikroskopick6stavby dfeva. Doch6zi postupn6mupo5kozov6nistiedni
lamelyai k jeji konednedestrukci.Poskozenyjsou i dalsi vrstvy bun66n6st6ny.Vysledemje
ztratasoudruZnosti
dievni tkan6,jak je patrn6na obr'zku 2.
Obrezek2: Zlt'ta soudruZnosli
dievni tk6nd topolov6hodieva po 30 dnechexpozicedieva
je
pov6tmosti
na
dokumentovana
na piiin6m iezu topolov6hodieva. Na prav6mobr6zkuje
patmedestrukcestfednilamely.Zvdtseno500x.
2. Nat6ry dieva
Ndldr je ucelenf povlakna povrchudieva, kten/vzniklnanesenima zaschnutimjedn6
nebo vice vrstevnet6rovychl6tek.Na nat6rydfeva umist6n6hov exteri6rujsou kladenyvysok6
n5roky.N6tdrmusi dievo chr5nitpied prisobenimpovdtrnosti.Musi bit dostatedn6pruzn!, aby
kopirovalrozm6rov6zmdnydfevav drisledkujeho navlhavosti.
Musi bit dostatedn6houzevnatf,
aby odol6val mechanick6munam6hSnia i pov6trnostnimvlivtim, napf. kroupam. Kvalitni
n6t6rov6latkyna oknaa vchodov6dveie musi sphiovatnormuEN 927.
N1tdrovi systemje ur6enijednotlirn/ch
natdrovichl6tek a jejich sledu pfi zhotovovani
urditeho nat6ru. Netdrovi postup ud'vA viechny podrobnostizhotoveni netdru ureit'im
jako brouieni
syst6mem,tj. zpfrsobynan6ieni, podminkyzasych6nia ve5ker6mezioperace,
atd.
Kaid6 n6t6rov6 latka (hmota)je sloiitou sm6si sloiek, kter6 osobit'i'mzp0sobem
ovliviuji vlastnostia pouZitin5tdrov6l5tky.N6t6rovel6tkyjsou tuofenynet6kav\imislozkamia
t6kavou sloZkou(rozpouit6dly6i iedidly).Mezi netdkav6sloiky natdrovel6tky patii pojivo,
pigmenty,plnivaa pomocn6letky (napi. zmdkdovadla,
sikativa,fungicidy,insekticidy).Pojivo,
nebo-lifilmolvomalatka,po vyschnutin5tdrov6hmotyspojujesoud6stin5t6rov6l5tkyv celekfilm (niterovou vrstvu) poZadovanych
vlastnosti.Pojivoje hlavni sloZkoun6t6rowch l6tek.
Chemick6 sloZeni pojiva ovlivriujeaplika6nivlastnostikonkretnichtypi natdrowch latek i
zpisob jejich vysych6ni (fyzik6lnidi chemicki ddj). Pigmentya plniva upravuji vlastnosti
ndtdrovfchlateka z nich vzniklfchnatdr0.Pigmentytak6 ovlivriujibarevnostn6t6ru.Pomocn6
l6tkyupravujiaplika6nivlastnosti
n6t6rov6latky6i vlastnostizaschl6hon6t6ru.
V sou6asn6dob6 ndt6rov6l6tky piedstavujivelmi iirok! sortimentrnirobkfr,ktenj'se
neust6lem6ni a vyviji.Protonelzeprov6stjednoznadnedoporudenitoho kter6hovfrobku nebo
skupiny{robkri pro urditouaplikaci.Vidy je potiebase rozhodovatpro danouaplikacin6t6rove
l6tkyindividu6lnd
vzhledemk objektua technologickimmoznostem.Pfi u/b6ru n5t6rov6l6tkyje
tieba vzit v rjvahu nejen jeji chemickoupodstatu,ale i formu (kryci 6i lazumi, roztokove6i
disoerzn
i).
Nitdrov6 l6tky,kter6se pouZivajipro ndt6ryoken a vchodovfchdveii je moZn6rozd6lit
na kryci (pigmentovan6)nat6ry nebo lazurni (transparentni)n6t6ry. Krycl n6tdry tvoii na
povrchu dieva neprtirhlednli'
film. N6t6rouj'syst6m pii nan5Senikrycich n5t6rr1je zhruba
nisledujici:napou5t6dlo,
1-2 vrstvyzdkladnihon516rua 1-2 vrstvyvrchnihon5t6ru.Existujidva
druhylazurnichn6t6r&:
. tlustovrstwlazurnin5t6r.
.
tenkovrstwlazumin6tdr.
Tlustovrstuilazumi n6tdr vytvAii na povrchudieva pnisvitn! nepor6znifilm, ktenj'chr6ni
dievo proti degradaci a zpomaluje pronikAnivlhkosti.Tenkovrstnj'lazumi n6t6r pronik5
povrchem dieva a na jeho povrchu film nevytv6ii. Proto tenkovrstv'! lazurni n5t6r poskytuje
dfevuv exteri6ruhor5iochranuvridipov6trnostnim
vlivrjma neni pro konednou(pravu piesnfch
jsou
stavebnichdili, lako
vndjii okna a vchodov6dveie,vhodnf. Tenkovrstu6lazurnindt6rov6
l6tka se viak mfrZe pouZit jako napouit6dlo oken a dveil. N6t6rornj'system pii aplikaci
je nSsledujici:napou5t6dloa 2 vrstvy tlustovrstv6holazumiho
tlustovrstvli'ch
lazumichn6tr5rfr
nit6ru.
Z hlediskaochranydieva pfed UV z6ienimje lepii kryci net6r nei tlustovrstv!lazumi
n5tdr.Lazumln6tdrtotiz propusti6ist UV z6ieni k povrchudieva a dievo pod nat6remvlivem
UV z5ieni degraduje,jak bylo pops6nouj'5e. Aby se nepiizniv! vliv UV z6ieni pfi aplikaci
tlustovrstv6ho
lazumihonat6ruomezil,pfid6vajise do lazurnichnSt6rowchl6tektzv. UV filtry.
UV filtryabsorbujiUV zSieni,ale maji pouzeomezenouiivotnost.
Net6rov6l6tkyse mohoutake d6litna:
. roztokov6,kdejsou tdkavousloikou organickarozpouStddla
6i iedidla,
. disperzni,kdeje tdkavousloikou voda.
Dispezni n5t6rov6 l5tky jsou v dneSni dob6 velmi oblibene piedevsim z ekologick6hoa
hygienick6hohlediska.Jak ale praktick6zkusenostiukazuji, dispezni n5t6rov6 l6tky viak
v exten6rovichpodmink6chst6le nedosahujikvalityroztokovlichn6t6rornichl5tek, i kdyZ se
jejichkvalitast5lezlepsuje.
Pojivemdispeznichn6t6rovychl6tekjsou vodn6disperzepolymer0.Disperzepolymeit
jsou dvousloZkove
syst6my,kde polymertvofi rozpt'ilenou(dispergovanou)
slozku ve vod6,
kter6vytv6iispojit6prostiedi.Polymerje ve vod6 (v kapaln6mprostiedi)nerozpustni.Aby byla
dispeze polymerustabilni, to znamen5, aby 66stice polymeru byly ve vodn6m prostiedi
jsou v dispezich piitomnytenzidya ochrann6
rozpt)tlen6,
neslepovalyse a nesedimentovaly,
koloidya dalsi pomocnel6tky.Vznikfilmu,z disperznIn6t6rov6hmotyje tyzikehi d6j, ktenije
zaloilenna odpaienivody a jejim oddifundovani
do por6znihopokladu.Casticepolymeru,kter6
si lze piedstavitjako velmi mal6 lepkav6kuli6ky,se ukladajivedle sebe, poslepujise 6i se sliji
dohromadya nakonecvytvorifilm.Tvorbafilmuje vsak \4iznamn6ovlivndnateplotouprostiediminimalnifilmotvorne1e.p|olaMinimAlnifilmotuomdteplotaje teplota, pod niZ se z disperzeji2
nevytvorisouvisl!film.
Film (natdr),klenj'vzniknez dispezni n6t6rov6l6tkyje por6zni.Pokudtentofilm vloiime
do vody,voda na z5kladdosmotick6hotlaku pronik6do filmu a botn5dispezni film. Naboheni
disperznihon6tdrusamozfejm6vede 6asemk po3kozeninet6ru.Rychlostbotn6nidispezniho
filmuje rtiznepro r0zn6typy disperzi.Ale obecn6plati,ie dispezni n6t6rynejsouvhodn6do
trvale vlhk6ho prostfedi.Proto nejsou dispezni nAtdryvhodne na ochranu dfeva, kter6 je
pravidelndnam5hdnosr6ikovouvodou a na ndmZm0Zest6t po uriitou dobu voda. Disperzni
net6rynejsoutedy na objekty,u ktenj'chse nach6zikonstrukdniprvek,ze kterehovoda odt6k6
h0ie. Pfiklademtakov6hokonstruk6nihoprvku mohou blt okapni6kyna historickichoknech
neboozdobn6prvkyna dvefich.
Dnes se piev62n6pouiivaji n5t6rov6l5tky,jejichi pojivemjsou syntetick6polymery.
Pojivy krycich ndtdrit jsou alkydov6 pryskyfice a polyuretany(roztokov6 n6ldrov6 latky) nebo
pieviind akryl6tov6 dispeenl n6t6rove lStky (vodou iediteln6 n5t6rov6 lAtky). Pojivy
silnovrctuich lazurnich neErit jsou nejdastdjialkydov6 pryskyiice a vysychav6 oleje (n6t6ry
iediteln6organicklimirozpouit6dly)nebo polymemidispeze (vodoufediteln6nAt6rov6l6tky)
zalo2en6nejdastdjina akryl5techa alkydovfchpryskyficich,piipadn6 i na kombinaciakryl5tri
pryskyiicemi,
s alkydo\4?mi
men6pak na polyuretanech
a jejichkombinacis akryl5ty.
2.1 Historick6n6t6rov€hmoty - rostlinn6 oleje
olejov6 natdry byly zn6m6 v ein6 pied vice nei 2o0o lety. V Evropd bylo pou2iv5ni
vysychav\ich
olejrirozsiienojii v 8. stol. n.l. Ve 14.-17.stoletibyla jil znemepiipravaa pou:iti
fermezeze In6n6hoa konopn6hoolejea pouiiv5nisikativ(sugidel).
Z6klademolejou./chn5t6rovlchl5tekjsou rosllinn6vysychav6oleje.Rostlinneolejejsou
tvoienysm6sitriglyceridivyS5ichmastnlch (nenasycenych)
kyselin.Tvorbafilmuz rostlinn6ho
oleje, tady net6ru,je chemicki ddj. Olej v pr0b6hutzv. ,yysych6ni"podl6h6 autooxidadni
polymerizaciza prisobenivzdu5n6hokysliku,vytv6ii se trojrozm6rnAsit. Vzduin! kysliku
reagujes molekulamioleje za vzniku hydroperoxidi,kter6 se rozkladajina radikeV iniciujici
polymerizacioleje. Jelikoi kyslik difundujedo olejov6hotilmu velmi pomalu,zrist6v6spodni
oblastfilmudlouhom6kk5.Protomusi bit tloustkananesen6hoolejov6hofilmuvelmi mala,cca
povriich. Pokudse nanesetlustavrstua,
25-30pm na vertik6lnicha 40-50pm na horizontalnich
nebo dv6 vrstvyolejov6hofilmupiili5 rychleza sebou,mriie dojit k zvr6sndniolejov6honetdru.
Pfitomnostsikativ (midla kovri, napi. kobaltu,olova) urychlujeprib6h polymerizaceoleje.
Obdobni rjdinekm6 i iada pigmentri.
Netdryna b6zi olej0jsou ta2n6,ale nejsoupiili5tvrd6 a vykazujiomezenoutrvanlivost
v exleri6ru.Velmirychleztr6cisvrijleska Zloutnournj'razn6ji
nez ostatnipojiva.Dnesse olejov6
n6tdrov6l6tky pouiivaji pomdm6 m6lo, 6ast6ji pak jako chemickymodifikovan6alkydy 6i
poryurerany.
FermeZe- vznikly zpracov6nimrostlinnlicholeji za piidavku sikativ. Pou:ivaji se jako
napouStddla
dieva (omezujInasakavostdfeva).
Fermeiovebarvy jsou suspenzipigmentria plnivve fermeii. Obsah pigmenti a plniv upravuje
n6kter6vlastnostin6t6rov\ichfermeiovlch barev, piedeviim tvrdost, pevnost a chemickou
odolnost.S rostoucitvrdostia pevnostise vsak snizujepruZnosta vl66nostfermeiov6hon6t6ru.
Ferme:ov6n6t6ryvynikajivfbomou piilnavoslik dokon6ovan6
ploie.
Olejovdbarvyjsou suspenzipigmenti a plnivv olejimodifikovan6m
pryskyiidnou
sloZkou,napi.
kalafunou.Olejov6 baNy se u2ivajijako podkladov6i vrchni n6t6ry stavebn6truhleiskich
vrj'robkri.
NevirhodouneErovtch Etek na bAziolejitje dlouhi 6aspoffebn!, pro vyschnutiolejovehofilmu.
2.2 Alkydov6 pryskyfice
Alkydov6 pryskyficese na trhu objevily roku 1931. Alkydov6 nat6rov6 lStky jsou
nejdast6ji oleji nebo mastnlmi kyselinami modifikovan6 polykondenza6ni polymery
polykarboxylowch
kyselina polyalkoholi.Alkydy se tak6 modifikujii pryskyficemi(kalafunou),
izokyan6ty(uretanov6alkydy),akryl6tyaj Typ a obsah modifikujicichsloiek uriuje kone6n6
vlastnostinAt6ru.Alkydov6n6tdrov6l6tky vysychajichemickoureakciza piitomnostisikativ.
Alkydoven5t6rov6l6tky nahradilyolejove n6tdrovel6tky diky tomu, ie zasychajirychlejia
vznikl! n6tdrje tvrdii a vice odolnypov6tmosti.
2.3 Akryl5tov6polymery
jsou zn6m6 od 30. let 20.
Nat6rov6l6iky obsahujiciakryl6tov6polymery(polyakryl6ty)
stoleti. Pfipravujise polymeraciestenj kyselinyakrylov6 a methakrylov6.V z6vislostina
kombinacitypri ester0 kyselinyakrylove a methakrylov6,piipadn6 dal5ich monomer0,lze
piipravitpolyakryl6ty
s rtiznfmi chemickfmia fyzikalnimivlastnostmi.
Akrylatov6n6t6rov6l6tky
lze piipravitjako roztokov6(rozpuit6n6v organickfchrozpouilddlech)nebo vodou iediteln6disperznl.Akryl5tov6n6tdrov6l6tkyur6en6na dievo zasychajifyzik5ln6.
Net6ry vytvofen6 z roztokrj akryl6towch pojiv se vyznaduji Wbornou chemickou
odolnosti,jsou inertnivici pigmentrim,maji rnj'bornou
odolnostprotizm6n6barevn6hoodstinui
na povdtrnosti.
Jsou pruin6, ale m5lotvrd6.Z ekologickfchdrivod0se dnesakrylatov6n5tdrov6
lStky na dievo vyr5b6ji piedev5imve formd disperzi,tedy jako vodou iediteln6.Dispezni
akryldtov6n6t6rymaji viak niiSiodolnostpov6trnosti
neZroztokov6,z drjvod0uvedenlchr{'Se.
2.4 Polyuretany
Polyuretanyse vyr6bdji reakci vicefunkdnichizokyan6ti s polyalkoholy.Kombinaci
rriznyich polyizokyan6t0a polyalkoholfrlze piipravit produkty nejrfrzndjiich vlastnosti.
Polyuretanov6
n6t6ry maji v!'bom6 mechanick6vlastnosti(napf. odolnostproti ot6ru, trvalou
elasticitu),
vynikajiciodolnostvidi pisobeni chemik6liim,
sv6tlua pov6trnosti.
Pro n5t6rydieva se pouiivaji polyuretanov6
l6tky:
n616rov6
. dvouslo2kov6,
kler6vytvzuji na zakladdchemick6reakcepo piidavkutu2idla,
. jednosloZkov6,
kter6vytvrzujichemickoureakcise vzdu5nouvlhkosti,
. nereaktivnirozpouitddlov6
typy,kde vysychanije fyzik6lnid6j - odpaienirozpouil6dla.
. dispezni typy, kde je polyuretanov6
pojivoemulgovanodo vody, vysych6nIjefyzik6lnid6j.
Aplikace polyuretanov6hopojiva ve formd dispeze vede k zhorieni ln/5e uvedenlch
polyuretanoveho
nal6ru.
.vlastnost;
3. Udriba niit6rt
N6t6ry,stejn6jako dievo, podlehajiprisobenipovdtmostnich
vliv0;piedeviim ptlsobeni
slune6nihozdieni, vody a agresivnichl6tek v ovzduii, ale i mechanick6munam6h6ni.
Degradacen6t6ruza6indod jeho povrchua projevujese zpravidlaztr6touleskua spraSovdnim,
kter6lsou projevemporusenikompaktnostinat6ru.V dalSif6zi degradacen6t6ru doch6zike
vznikutrhlineka k odpnjsk6v6ninat6ruod podkladu.
Zivotnostn6t6ru z5visi nejenom na chemick6 podstat6a form6 n6tdrov6 l6tky, na
zvolen6mn5t6rov6msyst6mua postupu,ale i na celkov6tlouitce natdru.Lze 2ici,2e Zivotnost
n6t6ruje piimo rim6mdjeho tlouStbe.Tlouifka krycichn5t6r&oken a dveii bfv6 zhruba 80100 pm, tlouitka silnovrstqTch
lazumichn5t6rirzhruba50 pm. Platiz6sada,le ze dvou n5t6ri o
stejn6tlou5tbezhotovenichze stejn6 n6t6rov6l6tky,m5 lepii vlastnostiten, kter),se skladj
z vice ten6ichvrstev.Zivotnostn6t6ruje tak6 Wznamn6ovlivn6naexpozidnimipodminkami,
napf.orientacivridisvdtovlmslranem,n6tdrje pravideln6sm6denvodou.
Je nezbytn6 provitddt pravideln6prohlidky stavu n6t6ru a zji5t6n6z5vady n5t6ri by se
m6ly co nejrychlejiopravit. Kdyi je degradacen6t6ru patrn6,je tieba cev netdr obnovit.
Pravrdeln6ridriba n6tdrri pfispiv5 k prodlouieni celkov6 :ivotnosti nat6ru a samoziejmd
k ochran6dieva pied pov6trnostnim
st6rnutim.
Pii obnovdnat6ruje nezbytn6vdnovatvelkoupozornostpiiprav6podkladu,tedy povrchu
dieva. Kvalitan6tdrutotiZz6visina kvalit6povrchudfeva.Je potiebazvolitvhodnounet6rovou
lStku a nit6rov! syst6m i nAt6row postup (vlhkost dieva, okolnI teplota aj.). Pouze
zanedbateln6
mno2stvidefekt0n6t6r0lze piidistn6t6rov6l5tce.Hlavnipii6inoudefektrin6tdni
jsou chyby v piiprav6 podkladu:velkim probl6membfv6 vysok6 vlhkost natiran6hodfeva,
zarodky plisni a hub, degradovanfpovrch dieva. Tyto defekty,viznamn6 sniZuji piilnavost
n6tdruke dievu.
Jsou-lina diev6 patm6 projevypovdtmostniho
st6muti,je nezbytn6pied aplikacin6t6ru
dievo dikladn6 zbrousitaZ na zdrav6dievo.V zdvislostina d6lceexooziceneoSetien6ho
dfeva
pov6trnostnim
podmink5mm&Zebft odstrariovanS
vrstvatlust6aZ 2-3 mm, co2je velk!'(bytek
hmoty na piedm6techjako jsou okna di dveie. Pokud by degradovan6dievo pirednatdrem
nebyloodstran6no,
vedeto k sniZenlZivotnosti
n6tdru.
3. ZAvEr
Pov6trnostnistSmuti dieva je nepiretriihj'proces. Hlavni faktory, kter6 vyvol5vaji
pov6trnostnist5rnutidieva, jsou slune6niz5ieni (UV, viditeln6a lR), vzdusnf kyslik,teplota,
voda (d65t,rosa, snih, vzdu5ndvlhkost)a emise v ovzduSi.Tyto faktoryvyvol6vajidegradaci
dieva behemjeho d6letrvajiciexpozice v exted6ru.Ji? po 4 tydnech expozice neoietbn6ho a
nechrlneneho dFeva v extei6ru se mEni kvalita jeho povrchu tak, Ze se Wznamnd snizuje
adheze (piilnavost)n66rrt k jeho povrchu.
.
.
Hlavniprojevypov6trnostnlho
starnutidfevajsou:
zm6nazbarvenidieva vlivemvznikubarevnychproduktifotooxida6ni
degradaceligninu,
Sednutidieva vlivemextrakcenizkomolekul6rnich
produkt0degradaceligninu,
o
.
.
tmavnulidfevavlivemnedistotobsaienlch v ovzdu5i(saze,prachatd.),
erozi,
zdrsndnipovrchudieva exlrakcidegradainichproduktria mechanickou
opakovan6zm6nyrozm6r0dieva,kter6vedouai k deformacia praskSni.
N6t6ry dieva v exteri6ruslouzi pfedevSlmjako ochrana dieva pied povdtmostnim
starnutim.N6t6r vytviii dievu ochrannoubari6ru pied exteri6rovymivlivy. Natdr je tedy v
podstat6obdtovanavrstva,nebot n5t6r stejn6jako dievo v exteri6rupodl6h6povdtrnostnimu
sternuti.
Obecnd se dd iici, 2e kryci ndt5ry s vysoftim obsahem pigmentu poskytuji dFevu lepii
ochranuv extei6ru neZ tlustovrstv€lazurovaci(tnnsparentni)neEry.
Pouiit6 literatura
. FeistW.C.: OutdoorWood Weatheringand Protection.In: Archeological
Wood, Properties,
Chemistryand PreseNation,
ed. RowellR.M.and BarbourR.J.,Washington1990.
. GruberJ.a kol.:Piiru6kan6t6rov6techniky.STNL,Praha1963.
. Hon D., FeistW.C.: Weatheringcharacteristics
of hardwoodsurfaces.Wood Scienceand
Technology
20, pp. 169-183,
1986.
. Hon D.: Weatheringreactionsand protectionof wood surfaces.Joumalof AppliedPolymer
Science:AppliedPolymerSymposium37, pp.845-864,1983.
. HovorkaJ.: N6t6rydievaXll. Spektranatdro\ich hmot6.1,2003,s.36.
. HovorkaJ.: N5t6rydfeva Xlll. N6t6rovehmotyna dievo (2). Spektran6t6rornj'ch
hmot 2003,
c. 2. s. 52-53
. Lukavsk!,L. a kol.:Katalogn6t6rov'j'ch
hmot.Merkur,Praha1983.
. Mili6R., Kup66kovdZ.: Vliv pojivana vlastnostindt6rov6hmoty.1. d5st.Spektran6tdrovich
hmot2001,d. 5, s. 46-47.
. ReinprechtL.: Procesydegrad5ciedreva.Technick6univezitavo Zvolene,Zvolen1997.
. Sell J., Amold M.: Actual researchprojecton weatheringof wood and protection.EMPA
> WoodTechnology.
Activities2002.www.empa.ch/abt115
. Sim0nkov6E., Kuderov5l.: Dievo.STOP,Praha2000.
. StoyeD.,Wemer F. (ed.):Paints,Coatingsand Solvents.WILEY-VCHWeinheim,'1998.