Diagnostika přenosových systémů a sítí využívajících

Diagnostika přenosových systémů a sítí využívajících

Diagnostika přenosových
systémů a sítí
využívajících technologii
Ethernet
Petr Jareš.
Autor: Petr Jareš.
Název díla: Diagnostika přenosových systémů a sítí
využívajících technologii Ethernet
Zpracoval(a): České vysoké učení technické v Praze
Fakulta elektrotechnická
Kontaktní adresa: Technická 2, Praha 6
Inovace předmětů a studijních materiálů pro
e-learningovou výuku v prezenční a kombinované
formě studia
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
VYSVĚTLIVKY
Definice
Zajímavost
Poznámka
Příklad
Shrnutí
Výhody
Nevýhody
ANOTACE
Ověření přenosových parametrů telekomunikačních sítí je v dnešní době důležitou otázkou
pro všechny poskytovatele připojení a pro jejich klienty. Metodika uvedená v novém
doporučení ITU-T Y.1564, které navazuje na starší doporučení organizace IETF RFC 2544,
přináší inovované metody a postupy pro diagnostiku síťových prvků i celé sítě. Dominantní
technologií, která je využívána v těchto sítích pro přenos dat účastníků, je technologie
Ethernet. Obě doporučení jsou proto na tuto technologii zaměřeny.
CÍLE
Cílem modulu je seznámit se s možnostmi měření a klasifikace přenosových parametrů
datových prvků a sítí, které jsou založeny na technologii Ethernet. Postupně jsou v modulu
rozebrány principy a jednotlivé testy z doporučení RFC 2544 a Y. 1564.
LITERATURA
[1]
IETF. Benchmarking Methodology for Network Interconnect Devices: RFC 2544.
Network Working Group, 1999. Dostupné z: http://www.ietf.org/rfc/rfc2544.txt
[2]
ITU-T. Y.1564 : Ethernet service activation test methodology. Geneva, 2011. Dostupné
z: http://www.itu.int/rec/T-REC-Y.1564/en.
[3]
Boháč,L., Bezpalec, P: Datové sítě. Přednášky. Vydavatelství ČVUT, 1. Vydání, Praha
2011.
[4]
ŤUPA, M. KOCIAN. R.: PROFIBER NETWORKING CZ S.R.O. Zkušební jízdy
EtherSAM [PDF]. 2012, 15 s. Dostupné z:
http://www.profiber.eu/files/Workshop_EtherSAM_a_mereni_strukturovane_kabelaze.
pdf.
Obsah
1 Doporučení RFC 2544.......................................................................................................... 6
1.1
Co přináší doporučení RFC 2544 ............................................................................... 6
1.2
Výhody testů dle RFC 2544 ....................................................................................... 7
1.3
Nevýhody tesů dle RFC 2544 .................................................................................... 8
1.4
Základní metodika testů ............................................................................................. 9
1.5
Další nastavení testů ................................................................................................. 10
1.6
Typy a velikosti rámců ............................................................................................. 11
1.7
Průběh měření........................................................................................................... 13
1.8
Test modelového přenosového řetězce..................................................................... 14
1.9
Parametry fyzické a spojové vrstvy pro ukázkový test ............................................ 16
1.10
Test propustnosti ...................................................................................................... 18
1.11
Test zpoždění ............................................................................................................ 20
1.12
Test ztrátovosti rámců .............................................................................................. 22
1.13
Test zatížitelnosti ...................................................................................................... 24
1.14
Test zotavení po přetížení......................................................................................... 25
1.15
Test zotavení po restartu........................................................................................... 26
1.16
Závěr k RFC2544 ..................................................................................................... 27
2 Doporučení ITU-T Y.1564 ................................................................................................. 28
2.1
ITU-T Y.1564 Ethernet service activation test methodology .................................. 28
2.2
Kvalita služby a smlouva SLA ................................................................................. 29
2.3
Nová metodika dle Y.1564 ....................................................................................... 30
2.4
Kontrola nastavení síťové konfigurace služeb ......................................................... 31
2.5
Výsledky kontroly nastavení síťové konfigurace služeb.......................................... 33
2.6
Kontrola nastavení parametrů kvality služby QoS ................................................... 35
2.7
Závěr k Y.1564 ......................................................................................................... 37
2.8
Testování datových sítí s technologií Ethernet......................................................... 38
2.9
Měření bitové chybovosti na Ethernetu.................................................................... 39
2.10
Test ........................................................................................................................... 40
1 Doporučení RFC 2544
1.1 Co přináší doporučení RFC 2544
Doporučení RFC 2544 (Request For Comment) vytvořila v roce 1999 organizace
IETF (Internet Engineering Task Force). Obsahem doporučení je zaprvé soubor
testů, které umožňují ověřit přenosové parametry síťového prvku, a zadruhé
doporučené formáty pro prezentování výsledků jednotlivých testů. V dnešní době
se prostřednictvím toho doporučení ověřují i některé přenosové parametry
datových okruhů, které vzniknou vzájemným propojením několika síťových
prvků. Celý název doporučení RFC 2544 zní „Benchmarking Methodology for
Network Interconnect Devices“.
RFC 2544 bylo původně vyvinuto pro potřeby testů v laboratorních podmínkách.
S ohledem na dobu svého vzniku pak doporučení RFC 2544 neobsahuje testy
parametrů, které je potřeba sledovat u moderních datových okruhů a prvků.
Postupem času totiž přicházely nové služby pro uspokojení nových potřeb
účastníků, a s nimi zákonitě přicházely i jiné nároky na přenosové parametry
okruhů.
I přes své nedostatky, jsou testy RFC 2544 základními testy pro ověření
přenosových parametrů síťových prvků a sítí. Na RFC 2544 v dnešní době
navazují novější doporučení, například Y.1564.
Dokumenty RFC vydávané IETF se zabývají technickými principy pro fungování
datové sítě a potažmo tak i celosvětové sítě Internet. Dokumenty IETF nemají
status závazných norem. Jsou tedy opravdu pouze doporučeními. Nicméně jsou
v praxi tak široce respektovány, že se normou ve své podstatě staly.
Datový kanál je soubor technických prostředků umožňující dálkový přenos
číslicového signálu v jednom směru.
Datový okruh je tvořen dvěma protisměrnými datovými kanály.
1.2 Výhody testů dle RFC 2544
K vytvoření dokumentu RFC 2544, a předchozích dokumentů jako RFC 1944,
přispěla nejednotnost v metodice měření a udávání výsledků. Pokud neexistuje
jednotný způsob ověřování parametrů (metodika měření), má pochopitelně každý
výrobce síťových prvků tendenci zavádět si vlastní definice a vlastní způsoby
měření tak, aby právě jeho výrobek vynikl a kvalitativně převýšil výrobky
konkurenční.
Metodika měření definuje jednotlivé parametry, které je třeba sledovat, definuje
i postup, jak tyto parametry měřit.
Ve stanovených postupech jsou uvedeny počáteční podmínky, podmínky pro
průběh měření a jednotlivé na sebe navazující kroky měření.
Důležitou součástí RFC 2544 je i způsob, jakým mají být formátovány výsledky
jednotlivých měření. Obdobně, jako u metodiky měření, si každý výrobce
z naměřených hodnot vybíral pouze ty hodnoty, které vrhaly na jeho výrobek
dobré světlo. Pro relevantní vzájemné srovnání jednotlivých síťových prvků
různých výrobců, je tedy v RFC 2544 předepsáno, jakou podobu mají mít
výsledky (formát grafu, tabulky, atd.) a jaké naměřené parametry mají být
obsahem takovéhoto výstupu.
7
1.3 Nevýhody tesů dle RFC 2544
Jak již bylo zmíněno, jsou testy popsané v RFC 2544 koncipovány především pro
laboratorní prostředí. Z tohoto faktu plyne řada nevýhod.
Nevýhodou je, že je testy možné jen obtížně spouštět na síťovém prvku nebo síti,
která přenáší data platících účastníků. Je nepřípustné, abychom například testem
propustnosti zatížili daný síťový prvek na 100% a tedy na přenos účastnických dat
by nezbyla volná přenosová kapacita.
Další nevýhodou je, časová náročnost v provádění některých testů v délce desítek
minut nebo hodin.
Absence měření některých, z dnešního pohledu důležitých, parametrů. Příkladem
může být kolísání ve zpoždění jednotlivých datových jednotek.
Doporučení RFC 2544 nepočítá s testováním paralelních datových přenosů.
V dnešní době je zcela obvyklá situace s přenosy tzv. Triple-play služeb (přenos
videa, hlasových služeb, datových služeb). Telekomunikační operátor tak musí ve
své síti zajistit správné zacházení s tím kterým datovým tokem. Musí zajistit
správnou prioritizaci nebo omezování toku v síťových prvcích v závislosti na
aktuálních podmínkách přenosu.
8
1.4 Základní metodika testů
Konkrétní způsob zapojení testované jednotky DUT (Device Under Test) vyplývá,
jednak z vlastností DUT, tedy například z typů rozhraní pro jednotlivá přenosová
media, a také z vlastností analyzátoru. Základní schémata pro zapojení při
realizaci testů jsou uvedena na obrázku.
Způsoby zapojení při testech DUT.
Pokud je použit pouze jeden analyzátor s vysílacími i přijímacími porty, je situace
značně zjednodušená (varianta a). Je zřejmé, že informace o parametrech
vysílaného datového toku jsou k dispozici i přijímací straně, a proto lze snadno
analyzovat výsledky. Uvedená konfigurace měření je vhodná při proměřování
parametrů jednoho nebo i více prvků ve stejné lokalitě.
Pokud máme pouze jeden analyzátor, ale měření probíhá v geograficky rozlehlé
oblasti (varianta b), je možné zakončit datový okruh pomocí hardwarového
zařízení ve funkci smyčky, která příchozí datový tok odešle zpět do směru
k původnímu zdroji dat. V tomto měření můžeme využívat výhody zdroje
a analyzátoru dat v jednom místě. Nevýhodou je fakt, že k ovlivnění datového
toku dochází v obou směrech okruhu a můžeme tedy obdržet zkreslené výsledky
(například chybovost).
V případě (varianta c), že potřebujeme proměřit pouze jeden směr (datový kanál)
nezbude, než realizovat zdroj dat a analyzátor dvěma odlišnými zařízeními a také
přenášet doplňkové informace o datovém toku ze zdroje dat do analyzátoru.
Vzhledem k uspořádání přístrojů získáváme v tomto zapojení nepřesnější
výsledky. Tímto způsobem měříme především datové okruhy s asymetrickými
přenosovými parametry v obou směrech.
9
1.5 Další nastavení testů
Před započetím jakéhokoliv měření se předpokládá, že testované zařízení DUT,
případně celý datový kanál či okruh, bude správně nakonfigurován pro podporu
všech požadovaných protokolů. Také se předpokládá, že v průběhu všech měření
nebude měněna konfigurace DUT, pakliže to nevyžaduje samo měření (například
nebude měněna velikost vyrovnávací paměti).
Tester (analyzátor) by měl během měření ignorovat jakékoliv rámce, které nejsou
testovacími rámci (např. rámce obsahující směrovací informace). Je doporučeno
sekvenční číslování jednotlivých testovacích rámců tak, aby se na přijímací straně
snadno získávala informace o přenesený či ztracených rámcích. Na přijímací
straně se také musí kontrolovat správná velikost a integrita přijatých rámců.
RFC 2544 uvádí i řadu dalších doporučených nastavení a postupů. Příkladem
může být i vkládání rámců pro všesměrové vysílání (broadcast) tak, aby se řádně
ověřila činnost síťového prvku. Přenos rámců typu broadcast, totiž vyžaduje
v síťovém prvku odlišný postup ve zpracování. Je uvedeno, že testovací datový
tok by měl být rozšířen o 1 % datových rámců broadcast. Například každý 100.
rámec by měl být typu broadcast. Obdobně by se mělo pracovat s rámci nesoucími
informace o managementu SNMP (Simple Network Management Protocol) apod.
Protokol SNMP patří do protokolů aplikační vrstvy RM-OSI. Vzhledem
k postupnému vývoji existují dnes tři verze tohoto protokolu, které se označují
SNMPv1, SNMPv2, SNMPv3. Komunikace v SNMP funguje na principu správce
– agent. Správce náleží do programového vybavení dohledového centra sítě
a zasílá jednotlivým agentům požadavky na poskytnutí informací (SNMP
Request). Agent náleží do programového vybavení monitorovaných
a spravovaných síťových prvků. Jeho úkolem je shromažďovat informace
v síťovém prvku a poskytovat je centru sítě. Agent poskytuje požadované
informace (SNMP Respond) nejen na vyžádání z centra sítě, ale dle nastavených
podmínek je schopen i sám zaslat nevyžádanou informaci (SNMP Trap) do centra,
například při mimořádných či poruchových stavech síťového prvku.
10
1.6 Typy a velikosti rámců
Formát datových jednotek na spojové vrstvě (druhá vrstva RM-OSI) se nazývá
rámec. V doporučení RFC 2544 jsou specifikovány v příloze C rámce pro přenos
protokolu TCP/IP přes Ethernet. V případě, že je pro měření zvolen jiný formát
rámce nesoucí jiný protokol vyšší vrstvy, musí být přesný popis součástí výsledků
měření.
Velikost datového rámce, s tím související objem přenášených dat účastníka,
může mít výrazný vliv na výsledné parametry přenosu. Proto je pro všechna
měření nutné velikost rámců přesně specifikovat. Během měření se mají použít
velikosti rámců odpovídající maximu a minimu, které daná technologie či
rozhraní dovoluje. A mezi těmito mezními případy by se měl stanovit adekvátní
počet hodnot tak, aby měření mělo správnou vypovídací hodnotu.
Doporučení specifikuje velikosti datových rámců například pro technologii Token
ring nebo FDDI (Fiber Distributed Data Interface). S ohledem na rozšířenost
technologie Ethernet si zde uvedeme doporučené velikosti rámců a přenosové
rychlosti FPS (Frame Per Second, počet rámců za sekundu), právě pro tuto
technologii.
Doporučené velikosti rámců pro technologii Ethernet.
Velikost [B]
Rychlost FPS [FPS]
64
14880
128
8445
256
4528
512
2349
768
1586
1024
1197
1280
961
1518
812
U technologie Ethernet je nutné při výpočtu FPS uvažovat další faktory, které
souvisejí s reálnou implementací. Přenos jednoho rámce v sobě zahrnuje:
•
8 Bytes – preambule rámce,
•
N Bytes – rámec (N je mezi 64 až 1518),
•
12 Bytes – mezi rámcová mezera.
Preambule datového rámce je v moderních technologiích Ethernet spíše
z historických důvodů. Používala se pro potřeby synchronizace přijímače na
přijímaný datový rámec. Mezi rámcová mezera se využívala jako časový úsek
11
potřebný pro regeneraci elektronických obvodů před příjmem dalšího datového
rámce.
12
1.7 Průběh měření
V rámci metodiky jsou stanoveny jednotlivé kroky:
•
Pokud je DUT síťový prvek ve funkci směrovače, vyšlou se před započetím
vlastní sekvence měření na jeho vstupní rozhraní příslušné informace pro
nastavení směrovací tabulky.
•
Následuje vyčkání po dobu 2 sekund. Tuto dobu má DUT na správné
nastavení na základě přijatých informací.
•
Následuje vyslání „učícího“ rámce (Learning frame) na výstupní port DUT
pro zajištění správného nastavení CAM (Content Addressable Memory)
tabulky.
•
Poté následuje spuštění a sledování průběhu sekvence měření po dobu 60 s.
•
Následuje vyčkání po dobu 2 sekund na poslední testovací rámec.
•
Na závěr se vyčká po dobu 5 sekund pro ustálení stavu DUT.
CAM tabulka obsahuje přiřazení konkrétního portu síťového prvku a seznamu
MAC adres jiných síťových prvků, které jsou dostupné prostřednictvím tohoto
portu.
Délka sekvence měření (například pro jednu velikost rámce) je doporučením
stanovena na hodnotu alespoň 60 s. S ohledem a to, že některá měření vyžadují
několikanásobné opakování jednotlivých sekvencí (pro jednu velikost rámce se
měření několikrát opakuje), je možné délku sekvence adekvátním způsobem
zkrátit.
Bylo zmíněno, že RFC 2544 je určeno pro testy v laboratorních podmínkách.
Přesto jsou pro potřeby měření na živé síti vyčleněny organizací IANA (Internet
Assigned Numbers Authority) adresy protokolu IPv4 v rozsahu od 198.18.0.0 do
198.19.255.255. Cílem tohoto opatření je umožnit reálná měření s minimalizací
rizika, že test ovlivní ostatní toky v reálné síti operátora.
Jednotlivé testy specifikované v RFC 2544 jsou:
•
Throughput (propustnost).
•
Latency (zpoždění).
•
Frame Loss Rate (ztrátovost rámců).
•
Back-to-Back frames (zatížitelnost).
•
System Recovery (zotavení po přetížení).
•
Reset (zotavení po restartu).
13
1.8 Test modelového přenosového řetězce
Pro názornost a oživení výkladu budou do následujících kapitol přidávány
výsledky reálného testu přenosu dat dle RFC 2544, který proběhl v Laboratoři
přenosových systémů Katedry telekomunikační techniky FEL, ČVUT v Praze.
Testu byla podrobena dvojice přepínačů Dell PowerConnect 5524. Test byl
proveden dvojicí analyzátorů JDSU SmatClass Ethernet. Jeden ve funkci
generátoru a analyzátoru, druhý ve funkci L2 smyčky na vzdálené straně.
Proměřován byl tedy celý datový okruh. Pracoviště bylo zapojeno dle schématu.
Výsledný protokol z měření obsahuje nejprve identifikační údaje o zákazníkovi
a zhotoviteli měření. Pro potřeby tohoto textu jsou některé údaje uvedeny
zjednodušeně. Test probíhal přibližně pouze hodinu a deset minut. Některé
sekvence měření byly záměrně zkráceny. Na názornosti pro potřeby tohoto textu
se však nic nemění.
14
Výsledný protokol z měření obsahuje nejprve identifikační údaje o zákazníkovi a zhotoviteli
měření. Pro potřeby tohoto textu jsou některé údaje uvedeny zjednodušeně. Test probíhal přibližně
pouze hodinu a deset minut. Některé sekvence měření byly záměrně zkráceny. Na názornosti pro
potřeby tohoto textu se však nic nemění.
15
1.9 Parametry fyzické a spojové vrstvy pro
ukázkový test
Na obrázku je uvedena část výsledného protokolu z měření s nastavením fyzické
a spojové vrstvy dle modelu RM-OSI v laboratorním testu RFC 2544.
Na obrázku je uvedena část výsledného protokolu z měření s nastavením fyzické a spojové vrstvy
dle modelu RM-OSI v laboratorním testu RFC 2544.
Z tabulky „Negotiation Status“ je zřejmé, že pro test bylo použito metalické
ethernetové rozhraní analyzátoru 1000Base-T s plně obousměrným provozem
(FDX, Full Duplex). Tabulka také zobrazuje i výsledky ze vzájemné komunikace
mezi analyzátorem a přepínačem, o všech možných režimech daného rozhraní.
Tabulka „Test Configuration“ zobrazuje základní parametry spojové vrstvy, tedy
MAC adresy zdroje a cíle, typ rámců a to, že nebylo použito značkování rámců
dle IEEE 802.1Q (tzv. virtuální sítě VLAN).
Kompletní informace o nastavení testů udává tabulka „RFC 2544 Setup“. Je z ní
možné například vyčíst, které typy testů se prováděly, jaké velikosti rámců se
použily, do jaké maximální rychlosti byly datové toky generovány (souvisí
s informace z tabulky „Negotiation Status“), jaká byla požadovaná přesnost testů,
délka testů atd.
16
Kompletní informace o nastavení testů udává tabulka „RFC 2544 Setup“. Je z ní možné například
vyčíst, které typy testů se prováděly, jaké velikosti rámců se použily, do jaké maximální rychlosti
byly datové toky generovány (souvisí s informace z tabulky „Negotiation Status“), jaká byla
požadovaná přesnost testů, délka testů atd.
17
1.10 Test propustnosti
Cílem měření je zjistit maximální možnou rychlost přenášení datových rámců
prostřednictvím DUT, aniž by docházelo k jejich ztrátě.
Propustnost je definována jako maximální rychlost vysílaných rámců FPS, při
které nedochází ke ztrátě rámců při přenosu.
Pro zjištění maximální propustnosti se zahájí přenos určitého počtu datových
rámců prostřednictvím DUT k přijímací straně s největší rychlostí FPS, kterou
dané rozhraní (přenosové medium) podporuje. Na přijímací straně se kontroluje
počet a integrita přijatých rámců. V případě, že při přenosu došlo ke ztrátě nebo
chybě, sníží se rychlost vysílaní. V praxi se rychlost sníží obvykle o 1/2.
V případě, že se na přijímací straně zjistí, že datový přenos proběhl bez chyby,
zvýší se vysílací rychlost. Opět obvykle o 1/2. Celý proces iteračně pokračuje,
dokud není nalezena nejvyšší přenosová rychlost FPS bez výskytu chyby (ztráty
rámce) za dobu minimálně 60 s.
Měření musí proběhnout pro všechny velikosti rámců. Výsledek měření má být
prezentován ve formě grafu se závislostí výsledné FPS na velikosti rámce. Graf by
měl obsahovat alespoň dva průběhy. První znázorňuje naměřenou FPS a druhý
teoretickou FPS pro dané rozhraní. Dále výsledek musí přesně specifikovat
použitý protokol a formát datového toku.
18
Měření musí proběhnout pro všechny velikosti rámců. Výsledek měření má být prezentován ve
formě grafu se závislostí výsledné FPS na velikosti rámce. Graf by měl obsahovat alespoň dva
průběhy. První znázorňuje naměřenou FPS a druhý teoretickou FPS pro dané rozhraní. Dále
výsledek musí přesně specifikovat použitý protokol a formát datového toku.
V tabulce a grafu „Throughput Test Results“ jsou shrnuty výsledky měření
propustnosti. Vidíme, že náš přenosový řetězec se chová očekávaným způsobem.
Pouze u sekvence s rámci o délce 64 B jsme oproti teorii trochu pomalejší,
nicméně stále v normě pro technologii Ethernet.
Alternativně je možné uvádět propustnost klasicky v bitech za sekundu. Nicméně tento údaj může být, bez
uvedení dodatečných informací, zavádějící.
19
1.11 Test zpoždění
Cílem měření je určení doby, po kterou trvá přenos datového rámce
prostřednictvím DUT.
Při měření zpoždění se v prvním kroku určí propustnost. Samotné následující
měření zpoždění by mělo trvat alespoň 120 sekund. Po 60 sekundách vysílání
datového toku s maximální propustností, má být do datového toku vložen zvláštní
datový rámec obsahující časovou značku svého vyslání. Na přijímací straně musí
být tento rámec rozpoznán a musí být zaznamenán čas jeho přijetí. Rozdílem mezi
časem přijetí a vyslání je doba zpoždění při přenosu. Způsob vytvoření časové
značky i celého zvláštního rámce není podrobně specifikován a záleží tak na
každém výrobci.
Měření při maximální propustnosti datového okruhu (případně kanálu) má zajistit
zaplnění vyrovnávacích pamětí síťového prvku (prvků) a simulovat tak nejhorší
možný případ přenosu. Měření, tak jak je výše uvedeno, se musí opakovat 20x.
Výsledná hodnota zpoždění se určí jako průměr z dvaceti měření. Test zpoždění
se musí provádět pro všechny velikosti rámců.
Při měření je nutné znát i režim zpracování rámců v síťovém prvku (prvcích).
Zdali se jedná o metodu Store-and-forward (směrovač, přepínač) nebo Bitforwarding (rozbočovač). Výsledky musí obsahovat plnou konfiguraci měření.
Výsledek by měl mít formu tabulky, která bude mít na pozicích řádků velikost
rámce. Sloupce pak budou tvořit naměřené hodnoty propustnosti, výsledná
hodnota zpoždění, formát datového toku a typ rozhraní.
S ohledem na dříve uvedená schémata zapojení testů je zřejmé, že při měření
zpoždění můžeme získat různé hodnoty v závislosti na konkrétním zapojení
měřícího pracoviště. Pokud budeme proměřovat pouze datový kanál, získáme
hodnoty zpoždění při přenosu dat v jednom směru. Pokud budeme proměřovat
celý datový okruh, na vzdáleném konci vzájemně propojené datové kanály,
získáme dvojnásobné zpoždění při přenosu. Toto zpoždění se většinou označuje
jako Round Trip Delay (RTD) nebo Round Trip Time (RTT). V tomto zpoždění
je navíc zahrnut i čas na zpracování a zpětného vyslání datového toku v zařízení,
které realizuje smyčku na vzdáleném konci okruhu.
20
Výsledky uvedené v tabulce „Latency (RTD) Results“ udávají hodnoty zpoždění
při přenosu datovým okruhem. Tedy hodnoty RTD. Z grafu je názorně vidět, že se
vzrůstající délkou rámce roste zpoždění při přenosu, neboť je nutné delší dobu
čekat na naplnění rámce daty účastníka. S rostoucí dobou zpoždění roste ale
i efektivnost přenosu. Neboť pro přenos určitého objemu účastnických dat vystačí
nižší množství služebních dat (menší počet záhlaví datových rámců).
21
1.12 Test ztrátovosti rámců
Cílem měření je zjistit počet ztracených datových rámců při přenosu
prostřednictvím DUT v konkrétních podmínkách. Ztrátovost může být důležitým
parametrem při zajištění přenosu dat pro služby v reálném čase. U tohoto typu
služeb, totiž není možné opakovat vyslání dat, pokud při přenosu dochází k jejich
ztrátám.
Ztrátovost rámců FLR (Frame Loss Ratio) je definována klasickým vzorcem
počtu vyslaných (Ntx) a přijatých (Nrx) rámců:
FLR =
( N tx − N rx ) ⋅ 100%
N tx
Měření ztrátovosti rámců by mělo začít vysíláním posloupnosti datových rámců
prostřednictvím DUT k přijímací straně o rychlosti FPS rovnající se 100 %
rychlosti rozhraní (media). Po skončení měření dojde k vyhodnocení. Zkoumá se,
zdali počet přijatých rámců odpovídá počtu vyslaných rámců. V dalším kroku se
sníží FPS na 90 % rychlosti maximální a měření se opakuje. Následující měření
pak probíhá s 80 % rychlosti vzhledem k maximální FPS. Celý proces se tak
iteračně opakuje až do doby, kdy se zjistí dvě po sobě jdoucí hodnoty FPS,
u kterých nedošlo ke ztrátě rámce.
Velikost kroku, kterým se postupně snižuje rychlost vysílání rámců, musí být
nejvýše 10 % z hodnoty maximální FPS rozhraní. Pro praxi se ale doporučuje
krok jemnější.
Výsledky by měly být prezentovány formou grafu se závislostí ztrátovosti rámců
(v procentech) na rychlosti FPS (v procentech). Osy grafů musejí být od 0 % do
100 %. Specifikována musí být délka rámce, pro kterou uvedený graf platí.
22
Výsledky by měly být prezentovány formou grafu se závislostí ztrátovosti rámců (v procentech) na
rychlosti FPS (v procentech). Osy grafů musejí být od 0 % do 100 %. Specifikována musí být
délka rámce, pro kterou uvedený graf platí.
Pro názornost je uveden výsledek měření ztrátovosti pouze pro velikost rámce
1518 B. Z tabulky je vidět, že krok při testu byl zvolen 5 %, což reálně odpovídá
50 Mbit/s. Ve dvou po sobě jdoucích krocích nebyla zjištěna chyba (pro 100 %
a 95 %) a proto byl test ukončen.
23
1.13 Test zatížitelnosti
Cílem měření je zjištění schopnosti vyrovnávací paměti DUT zpracovat příchozí
datové rámce, které jsou vysílány kontinuálně za sebou s minimálními
mezirámcovými mezerami.
Měření začíná vysíláním sekvence datových rámců, s minimálními mezerami
mezi rámci, prostřednictvím DUT k přijímací straně. V případě, že se počet
vyslaných a přijatých rámců rovná, zvýší se počet datových rámců ve vysílací
sekvenci a měření se opakuje. V případě, že se počet vyslaných a přijatých rámců
nerovná, sníží se počet datových rámců v sekvenci a měření se opakuje. Za
výsledek se považuje nejvyšší hodnota počtu datových rámců v sekvenci, při
jejichž přenosu nedošlo ke ztrátě rámce. Měření by mělo být opakováno nejméně
50x pro každou velikost rámce a výsledek je udáván jako průměrná hodnota
z měření. Doba trvání nejkratší povolené sekvence rámců jsou 2 s.
Výsledky tohoto testu by měly být formátovány do tabulky, ve které řádky budou
tvořit velikosti datových rámců. Sloupce pak naměřené hodnoty zatížitelnosti.
Výsledky tohoto testu by měly být formátovány do tabulky, ve které řádky budou tvořit velikosti
datových rámců. Sloupce pak naměřené hodnoty zatížitelnosti.
Výsledek testu zobrazuje maximální počet odeslaných rámců, aniž by docházelo
ke ztrátám nebo chybám. Stejně jako v předešlých testech, i tento skončil kladným
vyhodnocením.
24
1.14 Test zotavení po přetížení
Cílem měření je zjistit jak dlouho DUT nepřeposílá datové rámce v případě, že
dojde k jeho přetížení s následnou obnovou stavu pro normální provoz. Pro toto
měření je nutné zjistit propustnost DUT. Následně se z vysílací strany bude
generovat datový tok s rychlostí o 10 % větší, než je rychlost odpovídající
maximální propustnost. V konkrétní známý časový okamžik je snížena rychlost
datového toku na 50 % a je zahájeno měření času, po který dochází na DUT ke
ztrátám rámců. Doba zotavení je určena jako rozdíl mezi časovým okamžikem, ve
kterém již nedocházelo ke ztrátám rámců, a časovým okamžikem snížení rychlosti
datového toku na 50 %.
Měření by se mělo vícekrát opakovat a výsledek by měl být průměr z jednotlivých
měření. Měření by se mělo provádět pro všechny velikosti datových rámců.
Výsledky tohoto testu by měly být formátovány do tabulky, ve které řádky budou
tvořit velikosti datových rámců. Sloupce pak hodnota propustnosti, při které
probíhalo měření, a naměřená hodnota zotavení.
25
1.15 Test zotavení po restartu
Cílem měření je určení doby potřebné k zahájení přenosu rámců o minimální
velikosti zařízením DUT, po provedení hardwarového nebo softwarového restartu,
popřípadě po výpadku napájení. Výsledkem měření je čas mezi posledním
přeneseným rámcem a prvním přeneseným rámcem při restartu DUT. Měření je
doporučeno provádět pro všechny druhy restartů. Na rozdíl od ostatních testů
definovaných v RFC 2544 je tento test proveden jen s rámci o velikosti 64 B.
Měření restartu po přerušení napájení probíhá výše popsaným způsobem.
Napájení pro DUT by mělo být přerušeno v délce 10 s.
26
1.16 Závěr k RFC2544
Původním záměrem RFC 2544 bylo vytvořit metodiku pro ověření parametrů
síťových prvků a umožnit tak vzájemné porovnávání a ověřování parametrů
síťových prvků.
Testy dle RFC 2544 jsou v dnešní době nahrazovány modernějšími testy, které
jsou zakotveny v nových standardizačních dokumentech. Metodika uvedená
v RFC 2544 však tvoří jejich nedílnou součástí.
27
2 Doporučení ITU-T Y.1564
2.1 ITU-T Y.1564 Ethernet service activation
test methodology
Již byly zmíněny nedostatky testů dle doporučení RFC 2544. Tyto nedostatky se
objevily s příchodem nových služeb, pro které je nutné v přenosových sítích
operátorů zajistit u datových přenosů příslušné parametry. U nové testovací
metodiky bylo nutno doplnit a zlepšit především o měření některých časových
závislostí a umožnit testování paralelních datových toků či okruhů.
V březnu roku 2011 byl přijat nový standard ITU-T Y.1564 Ethernet service
activation test methodology.
Doporučeni ITU-T Y.1564 definuje metodiku pro posuzování správné
konfigurace telekomunikační sítě využívající technologii Ethernet a definuje
metodiku pro posuzování parametrů přenosu služeb, jenž takovýto typ sítě
využívají.
Definovaná metodika byla vytvořena tak, aby i poskytovatelé služeb (nejen
poskytovatelé připojení) měli standardizován způsob ověření přenosových
parametrů svých služeb.
V mezidobí, před přijetím výsledné podoby metodiky formou nového standardu
ITU-T Y.1564, se řada výrobců snažila ve svých analyzátorech vylepšit stávající
RFC 2544, například pro generování a analýzu více paralelních datových toků.
Pro odlišení od standardního RFC 2544 se využívají marketingově upravené
názvy jako „Enhanced RFC 2544“.
Reálné implementace metodiky dle Y.1564 jsou u jednotlivých výrobců měřících
přístrojů odlišně pojmenovány. Příkladem jsou implementace SAMcomplete, VSAM, EtherSAM.
Metodika dle Y.1564 je určena pro měření sítí bez provozu (Out-of-Service), kdy v měřené síti nebude
přenášen datový provoz platících účastníků. Opakem jsou tzv. In-Service měření, tedy za provozu. Přenosové
parametry, například chybovost, se v tomto případě musejí zjišťovat nepřímo, například pomocí sledování
detekčních kódů.
28
2.2 Kvalita služby a smlouva SLA
S novými službami přišel také odlišný způsob realizace vztahu mezi
poskytovatelem připojení, který vlastní síťovou infrastrukturu, a poskytovatelem
služeb – zákazníkem, který požaduje po poskytovateli připojení datové přenosy.
Vztah mezi těmito dvěma subjekty je upraven prostřednictvím smlouvy SLA
(Service Level Agreement) neboli Smlouvy o garantované úrovni služeb. Tento
dokument pak obsahuje všechny podmínky, za jakých se uskutečňují datové
přenosy. Tedy konkrétní kvalitativní parametry přenosů, sankce při nedodržení,
reakční doby pro případné opravy atd. Metodika popsaná v Y.1564 je de facto
technickým arbitrem smluv SLA.
Souhrnně se schopnost poskytovat služby na určité úrovni pomocí komunikační
sítě posuzuje pomocí parametrů kvality služby QoS (Quality of Service).
Kvalita služby je soubor opatření, které zajistí určitý stupeň uspokojení uživatele
s danou službou.
Parametry QoS může monitorovat provozovatel i uživatel sítě v rámci průběžného
sledování síťového provozu. Smlouva SLA obvykle obsahuje tyto části
(zakotveno v doporučení ITU-T M.3342):
•
část obchodní – popis vztahů dodavatel – odběratel,
•
část služeb – specifikace služeb,
•
část technická – výčet parametrů a jejich limitů,
•
část procesní (reporty) – způsob vykazování parametrů a související procesy.
Měření a průběžné monitorování kvalitativních parametrů je nutné při klasifikaci
použitelnosti sítě pro požadovaný rozsah kvalitativních parametrů i pro
reportování dodržování parametrů definovaných v SLA.
29
2.3 Nová metodika dle Y.1564
Z předchozího textu je zřejmé, že nová metodika se už primárně nezaměřuje na
ověřování parametrů síťových prvků, ale obecně je koncipována na ověření
parametrů datových toků služeb. Nová metodika se také zabývá ověřením
parametrů od spojové až po transportní vrstvu RM-OSI. Sledují se nejen
parametry typu ztrátovost a zpoždění dle konkrétní služby a vrstvy, ale také
například kolísání velikosti zpoždění a nám již známá propustnost, ta je ovšem
definována odlišným způsobem než v RFC 2544.
Metodika také nově zavádí podmínky pro testování paralelních datových toků,
testování prioritizace mezi těmito toky a především zrychluje vlastní měření tím,
že jednotlivá měření se už neprovádí pouze sekvenčně za sebou. Doba měření je
typicky 2 hodiny, může být však zkrácena až na 2 minuty nebo naopak rozšířena
na 24 hod. Obdobně jako u RFC 2544 probíhá měření pro oba směry zároveň (tzv.
Round Trip s uzavřenou smyčkou na vzdáleném konci), nebo pro každý směr
samostatně.
Ověřování přenosových parametrů probíhá ve dvou základních fázích:
•
Kontrola nastavení síťové konfigurace služeb (Service Configuration Test).
•
Kontrola nastavení parametrů kvality služby QoS (Service Performance Test).
30
2.4 Kontrola nastavení síťové konfigurace
služeb
Při kontrole nastavení síťové konfigurace služeb se postupně měří parametry
každé služby a ověřuje se správnost všech parametrů SLA. Přenosová rychlost
(propustnost) se nastavuje pomocí tzv. Ramp testu. Během tohoto testu stupňovitě
narůstá přenosová rychlost (provoz). Každý krok Ramp testu trvá 1 až 10 s.
V každém kroku jsou ověřovány všechny parametry SLA.
Při kontrole nastavení síťové konfigurace služeb se postupně měří parametry každé služby
a ověřuje se správnost všech parametrů SLA. Přenosová rychlost (propustnost) se nastavuje
pomocí tzv. Ramp testu. Během tohoto testu stupňovitě narůstá přenosová rychlost (provoz).
Každý krok Ramp testu trvá 1 až 10 s. V každém kroku jsou ověřovány všechny parametry SLA.
Definují se dvě důležité hraniční hodnoty přenosové rychlosti – CIR, EIR.
Volitelně je proměřován dávkový režim (burst).
CIR (Committed Information Rate) je maximální přenosová rychlost datového
toku služby. Do hodnoty CIR jsou přenosové parametry datového toku (zpoždění,
kolísání zpoždění, atd.) garantovány v definovaných mezích.
EIR (Excess Information Rate) je maximální přenosová rychlost datového toku,
kde již nejsou garantovány všechny parametry přenosu.
Pomocí těchto dvou hraničních rychlostí je možné definovat celkem tři oblasti.
31
•
Garantované pásmo – v tomto pásmu jsou data přenášena vždy za dodržení
SLA parametrů.
•
Best Effort pásmo – v tomto pásmu jsou přenášena data v případě, že existuje
v síti volná přenosová kapacita. Parametry SLA nemusejí být dodržovány.
•
Dropped pásmo – v tomto pásmu nejsou data nikdy přenášena. Testuje se do
hranice CIR+EIR+25 %.
Dropped pásmo – v tomto pásmu nejsou data nikdy přenášena. Testuje se do hranice
CIR+EIR+25 %.
32
2.5 Výsledky kontroly nastavení síťové
konfigurace služeb
V předchozí kapitole jsme si krátce přiblížili možnosti v nastavení pro test
konfigurace služeb. Dodejme, že délka testu každé služby by měla být od 1 s do
přibližně 1 minuty. Ve výchozím nastavení by měl tento test proběhnout pro
velikost rámce 512 B. Ostatní velikosti rámců jsou volitelné. Příklad nastavení
měřených parametrů datového toku služby.
V předchozí kapitole jsme si krátce přiblížili možnosti v nastavení pro test konfigurace služeb.
Dodejme, že délka testu každé služby by měla být od 1 s do přibližně 1 minuty. Ve výchozím
nastavení by měl tento test proběhnout pro velikost rámce 512 B. Ostatní velikosti rámců jsou
volitelné. Příklad nastavení měřených parametrů datového toku služby.
Při nastavení parametrů služby se tedy určuje cíl datového toku (MAC adresa
cíle), hodnoty CIR a případně i EIR a parametry pro měření časových závislostí.
Výsledky měření pak mohou mít následující podobu. Tabulka v okně
„Test1/EtherSAM Result“ přehledně zobrazuje jednotlivé kroky při měření
propustnosti do hranic CIR a CIR+EIR. Je vidět, že test odhalil chybu
v konfiguraci v přenosovém řetězci, protože rychlost koncového účastníka by
měla být omezena na hodnotu CIR = 25 Mbit/s (viz. předchozí obrázek). Měření
však prokazuje, že data účastníka mohou být přenášena rychlostí až 30 Mbit/s.
Hodnoty časových závislostí při přenosu datového toku (zpoždění, kolísání
zpoždění) a ztrátovost, se nacházejí v požadovaných mezích.
33
Výsledky měření pak mohou mít následující podobu. Tabulka v okně „Test1/EtherSAM Result“
přehledně zobrazuje jednotlivé kroky při měření propustnosti do hranic CIR a CIR+EIR. Je vidět,
že test odhalil chybu v konfiguraci v přenosovém řetězci, protože rychlost koncového účastníka by
měla být omezena na hodnotu CIR = 25 Mbit/s (viz. předchozí obrázek). Měření však prokazuje,
že data účastníka mohou být přenášena rychlostí až 30 Mbit/s. Hodnoty časových závislostí při
přenosu datového toku (zpoždění, kolísání zpoždění) a ztrátovost, se nacházejí v požadovaných
mezích.
Použití Ramp testu do hodnoty CIR nebo EIR má výhodu v tom, že během testu nemůže dojít k nechtěnému
vytížení přenosové sítě v případě špatné konfigurace některého ze síťových prvků (např. při ověření
omezování datového přenosu). Samozřejmě za předpokladu, že CIR nebo EIR je nastaveno s ohledem na
reálnou situaci v síti. Během Ramp testu se totiž negeneruje datový tok s rychlostí rovnající se teoretickému
maximu na rozhraní, ale s rychlostí nižší, která odpovídá CIR nebo EIR.
34
2.6 Kontrola nastavení parametrů kvality služby
QoS
V druhé fázi se na sítí přenášené datové toky služeb díváme jako na jeden celek.
Při této fázi se opět ověřují parametry jednotlivých služeb. Služby však už nejsou
generovány sekvenčně, ale generují se paralelně. Tímto způsobem je možné ověřit
parametry v prostředí, které se bude blížit běžnému provozu. Všechny služby jsou
generovány současně do jejich hodnoty přenosové rychlosti CIR a současně jsou
ověřovány parametry všech služeb.
V druhé fázi se na sítí přenášené datové toky služeb díváme jako na jeden celek. Při této fázi se
opět ověřují parametry jednotlivých služeb. Služby však už nejsou generovány sekvenčně, ale
generují se paralelně. Tímto způsobem je možné ověřit parametry v prostředí, které se bude blížit
běžnému provozu. Všechny služby jsou generovány současně do jejich hodnoty přenosové
rychlosti CIR a současně jsou ověřovány parametry všech služeb.
Cílem této fáze měření je například ověření mechanismů pro prioritizaci nebo
omezování konkrétních datových toků v síťových prvcích při jejich paralelním
přenosu. Tato fáze v dříve probraných testech dle RFC 2544 úplně chyběla.
Délku tohoto testu je možné nastavit od 30 s do 24 hodin. S ohledem na typ
služby a na počet proměřovaných vzájemně propojených sítí, které data dané
služby transportují, by měření mělo proběhnout v časových intervalech 15 minut,
2 hodiny, 24 hodin.
Výsledek měření parametrů kvality služby může mít následující podobu.
35
Výsledek měření parametrů kvality služby může mít následující podobu.
36
2.7 Závěr k Y.1564
Ověření přenosových parametrů datových toků služeb je v dnešní době důležitou
otázkou pro všechny poskytovatele připojení i pro jejich klienty. Metodika
uvedená v doporučení Y.1564 navazuje na starší doporučení RFC 2544, ale
přináší nové metody a postupy pro diagnostiku konfigurace síťových prvků i celé
sítě.
37
2.8 Testování datových sítí s technologií
Ethernet
Technologie Ethernet byla původně určena pouze pro lokální sítě LAN (Local
Area Network). S postupem doby se díky své flexibilitě, jednoduchosti a relativní
levnosti, stala technologií, která se využívá i pro páteřní spoje a sítě WAN (Wide
Area Network). Z tohoto důvodu vyvstal problém s ověřováním jejich
přenosových parametrů.
Problematice způsobu ověřování přenosových parametrů se věnovaly dříve
uvedené kapitoly. Potřeba testovat datovou síť může být dvojí:
•
Testy během výstavby, zprovozňování a předávání sítě.
•
Testy provozní pro správu a řešení problémů.
Testy předávací
Cílem těchto testů je ověření přenosových parametrů sítě během anebo po
dokončení výstavby pro ověření dosažitelné maximální přenosové kapacity
a ověření konfigurace celé sítě. Testovací zařízení generují datové toky na plné
rychlosti jednotlivých rozhraní. Ověřuje se správná konfigurace přepínačů,
směrovačů a celková transparentnost sítě. Pokud se ověří funkčnost a konfigurace
sítě jako celku, je možné podrobněji měřit další parametry datových okruhů, které
budou použity pro SLA smlouvy. Tyto testy jsou aktivní, u kterých se cíleně
generuje datový provoz pro zatížení sítě.
Testy provozní
Pokud je již datová síť předána do provozu, je samozřejmě možné používat pro
ověření aktuálních provozních parametrů stejné typy testů, jako u předávacích
testů. Nicméně to není příliš vhodné řešení, protože se generováním dalších
testovacích datových toků síť dodatečně zatěžuje. Což může problémy pouze
prohloubit v případě, že se síť nachází v poruchovém nebo abnormálním stavu.
Podstatně vhodnější je pouze pasivní sledování parametrů stavu sítě, síťových
prvků a datových toků. Jedná se tak o kolektování jednotlivých statistik.
38
2.9 Měření bitové chybovosti na Ethernetu
Technologie Ethernet formátuje přenášená data to tzv. datových rámců.
Standardní ethernetový rámec obsahuje preambuli, adresu cíle a zdroje, vlastní
přenášená data a zabezpečení pro rozpoznání chyb při přenosu. Přenášená data se
zabezpečují sekvencí kontrolního součtu (FCS, Frame Check Sequence). Reálně
se využívá cyklický kód o délce 32 b (CRC, Cyclic Redundancy Check).
Důležitou skutečností je, že v technologii Ethernet má tento způsob zabezpečení
pouze detekční funkci. V případě, že je v přijatém rámci detekována chyba, je
rámec síťovým prvkem automaticky zahozen. Chybu se síťový prvek nesnaží
opravit a o zahození rámce ani neinformuje protistranu. Je až na koncových
bodech komunikace, aby detekovaly chybu při přenosu a zajistily její nápravu.
Z uvedeného vyplývá, že měřit bitovou chybovost BER (Bit Error Rate) tak, jak
jsme zvyklí například z plesiochronní digitální hierarchie, není možné. V případě,
že při přenosu dojde k bitové chybě a tato chyba je detekována CRC, zahazuje se
celý rámec. Chyba jednoho bitu může tedy způsobit ztrátu od 46 x 8 = 368 až po
1500 x 8 = 12000 bitů, v závislosti na použité velikosti rámce. Proto měřit
chybovost BER je v ethernetových sítích nevhodné. Pro stanovení chybovosti –
počtu ztracených rámců – v ethernetové síti se využívají měření dle RFC 2544
a Y.1564.
Obvyklá chybovost ethernetového datového okruhu by měla být v rozmezí 10E15 až 10E-12. Co tato čísla znamenají, si blíže můžeme přiblížit následujícím
přirovnáním. V případě chybovosti 10E-12 detekujeme několik chyb za jediný
den. V případě chybovosti 10E-15 detekujeme jednu chybu za týden.
I když jsme si vysvětlili, že měření chybovosti BER není na Ethernetu
vypovídající, výrobci toto měření do svých analyzátorů implementují. Protože
tento typ měření je nutný například pro ověření bitové chybovosti na fyzické
vrstvě, která má být využita k přenosu ethernetových rámců. Typicky
u transparentních okruhů DWDM bez mezilehlých ethernetových prvků.
39
2.10 Test
1. Obsahem doporučení RFC 2544 je:
a) soubor postupů pro instalaci síťových prvků
b) soubor testů pro ověření přenosových parametrů síťového prvku
c) metodika pro instalaci síťových prvků
d) souhrn právních doporučení pro ověření provozních parametrů síťových prvků
správné řešení: b
2. Jsou dokumenty IETF opravdu závaznými normami?
a) ano
b) ne
správné řešení: b
3. Datový kanál je:
a) je soubor technických prostředků umožňující dálkový přenos číslicového
signálu v obou směrech
b) je soubor technických prostředků pro kódování lidského hlasu do digitální
formy
c) je soubor technických prostředků pro dekódování lidského hlasu z digitální
formy
d) je soubor technických prostředků umožňující dálkový přenos číslicového
signálu v jednom směru
správné řešení: d
4. Může být síťový prvek při testu dle RFC 2544 zatěžován i datovým tokem
jiného typu (např. všesměrovým vysíláním)?
a) ano
b) ne
správné řešení: a
40
5. Kolik fází má metodika měření přenosových parametrů podle doporučení
Y.1564?
a) 1
b) 2
c) 3
d) 4
správné řešení: b
6. V jakém pásmu jsou garantovány přenosové parametry smlouvou SLA?
a) Garantovaném pásmu
b) Best Effort pásmu
c) Dropped pásmu
d) Free pásmo
správné řešení: a
7. Má měření chybovosti BER u technologie Ethernet stěžejní význam?
a) ano
b) ne
c) záleží na výrobci měřícího přístroje
d) záleží výrobci síťového prvku
správné řešení: b
8. Za velmi dobrou chybovost se na Ethernetu považuje hodnota:
a) 1E-6
b) 1E-9
c) 1E-12
d) 1E-15
správné řešení: d
41
9. Za relativně dobrou chybovost se na Ethernetu považuje hodnota:
a) 1E-6
b) 1E-9
c) 1E-12
d) 1E-15
správné řešení: c
10. Součástí doporučení RFC 2544 je:
a) metodika pro provádění testů
b) obecný postup pro nastavení síťového prvku typu přepínač
c) způsob jakým mají být prezentovány výsledky
d) obecný postup pro nastavení síťového prvku typu směrovač
správné řešení: a, c
11. Testy dle RFC 2544 dovolují určit:
a) propustnost
b) zpoždění
c) kolísání zpoždění
d) ztrátovost datových rámců
správné řešení: a, b, d
12. Jaké velikosti rámců v bytech jsou pro technologii Ethernet typické?
a) 20
b) 64
c) 512
d) 1500
správné řešení: b, c, d
42
13. Jaká pásma zavádí přenosových rychlostí zavádí metodika dle Y.1564 ?
a) Garantované pásmo
b) Best Effort pásmo
c) Dropped pásmo
d) Free pásmo
správné řešení: a, b, c
43