Může pravidelná pohybová aktivita prodloužit život

Může pravidelná pohybová aktivita prodloužit život

Med SportBob Slov
1999;8(3):65-71.
Souhrnná práce
Mùže pravidelná pohybová aktivita prodloužit život?
M. Máèek,J. Máèková*
Klinika tìlovýchovného lékaøství2. Lékaøskáfakulta UK, Praha
*Institut postgraduálníhovzdìlávání ve zdravotnictví, Praha
Pøednesenozkrácenì na I. Mezinárodní konferenci"Sport a zdraví", 11.-14.9.1999 v Olomouci
Klíèováslova: Pohybováaktivita, zdatnost,délka života,relativní riziko, rizikové faktory, mortalitapro všechnypøíèiny,
mortalita na srdeèníchoroby
Key words: Physical activity,fitness,longevity,relative risk, risk factors,alf causemortality, mortalityfor CHD
tj Souhrn
lhal the meDwho participate in sports may have another
kind of health promotion behavior (they are nonsmoJe všeobecnì pøijato,že osoby s aktivním zpùsobem kers, are on healthier diet, etc.) But it is possible to use
života, denní pohybovou aktivitou støednía vyššíintenzi- for determination of the influence of these confounding
ty, získajíurèité zdravotní výhody ve smyslunižšímorta- predictors sophisticatedstatistical methods and additiolity i morbidity na srdeèníchoroby,diabetesa nìkteré ty- Dalanalysesfor assessment
of PA as independentfactor.
By this way we caDinfer causeand effect and estimaterepy rakoviny.
Výsledky dlouhodobých epidemiologických studií lative and attributive risk from observationalstudies.
ukazují,že pøíèinouje aktivní zpùsobživota. Nicménì se
There does not exist any agreementabout the form
objevují názory,že nejde o pøímýefekt, ale o selekci,pro- and intensity of optimal PA. Suggestionsoscillate betwetože aktivní osobyménì kouøí,jedí zdravìji a jsou aprio- en low leisure time PA as family walking, golf or garderi zdravìjší. Ale pomocí statistickýchmetod se podaøilo ning to exactcalculatedprescriptions.
prokázat, že inaktivita je samostatnýmrizikovým faktoFor example:Aerobic exerciseat the levelof 60-90 %
rem.
of maximal heart rate or 4,5 METs for 20-60 min 3-5 tiNení však jednoty v názorech,jaký druh, množství mes per week, which represents 1500 kcal per week or
a intenzita i frekvencepohybové aktivity je pro daný úèel 24 km fast walking.
No agreementfor the relation of the intensity of PA
nejvhodnìjší.
Nìkteøí autoøi rozsáhlýchepidemiologickýchstudií to health benefits is accepted.Cross sectional comparidoporuèují aktivitu intenzitou vyjádøenouv METs, za sonsof risk factors in groups with different exercisepatnejvhodnìjší pokládají 6 až 9 METs. Jiní podle neménì terns show larger differencesbetween sedentaryand acrozsáhlýchretrospektivních studií prokazují, že pøíznivý tive individuals than are reported in exercise training
zdravotní efekt, projevující se sníženímmorbidity a mor- studies.Some studies demonstrates lhal PA has higher
tality, se zaèínáprojevovat u aktivity pøedstavujícívýdej effect in meDwho improved their fitness from sedentary
energieminimálnì 1500kcal týdnì. Tento efekt sezvyšo- life style to at least moderately activity with 44 percent
váním objemu až asido 3000kcal týdnì stoupá.
reduction in risk of death, but the moderately fit meD
Závìr z vìtšiny studií je, žeje nutná jak urèitá inten- who entered in high fit categoryonly with 15 percent.
zita, tak i objem. Za minimální intenzitu se pokládá
The long term prospective observation studies cal4,5 METs a objem 1500 kcal, cožznamená24 km rychlé culatethe life benefits abouttwo yearsin initially healthy
chùzetýdnì.
meDwho expendedmore than 2000 kcal per week and
Prodlouženíživota se pohybuje u tìchto dlouhodo- 1,6 year in those with 1500kcal. It could be anecdotally
bì trénujících okolo 2 rokù. Vìtšina autorù se však sho- said that each hOUfspent in PA 5times per week during
duje,že nejde o pøímýefekt, ale že pohybováaktivita za- twenty years,gives off three hours (in addition they gaibraòuje pøedèasnýmúmrtím, která mohou život zkrátit.
ned two years).
o Summary
Úvod
Máèek M., MáèkováJ.:Does regular physicalactivity reduce mortality rate?
There is growing consensuslhal a fit and active way
of life with everyday physical activity (PA) in moderate
or higher intensity caDlead to lower mortality rate in coronary hearth disease(CHD), diabetesand sometype of
cancers.The results of large number of epidemiological
studies have helped to establish lhal it is the active life
style which protects againspecific chronicaldiseases.
Nevertheless,ODemust considerthe objections with
criticism of possible source of bias.We must consider
65
Již øadulet se objevují epidemiologické studie prokazující,že osobyvìnující semnoho let pravidelné pohybové aktivitì získávajíurèité zdravotní výhody. Ty se týkají pøedevšímvšech složek metabolického syndromu,
zejménaateroskler6zya ischemickéchoroby srdeèní,dále hypertenzei diabetu,dokonce i nìkterých typù rakoviny.Tyto choroby pøedstavujíhlavní pøíèinymortality ve
zdravotnicky stabilizovanýchstátech.
I když tyto názoryjsou všeobecnì známya èásteènì
pøijatya to jak lékaøskoutak i laickou veøejností,je však
poèettìch, kteøípravidelnou pohybovou aktivitu zaøadi-
li do svého denního programu žalostnì nízký a nemá
proto žádný vliv na celkovou mortalitu ani morbiditu.
Podle rùzných údajù je jen asi 22 % populace, vèetnì
dìtí, tak aktivních, aby to mìlo význam pro zdravotní
prevenci, zatímco 24 % je zcela sedavýcha 54 % nedostateènì aktivních. Ve vìkové skupinì 35 až 65 rokù je
60 % sedavýcha jen 12 % aktivních (1). Skuteènostítedy je, že velká vìtšina populace je z tohoto pøíznivého
preventivního efektu zcela vylouèena. Pøíèinytohoto
stavu jsou rùzné. Na jedné stranì panují o vlivu pohybové aktivity urèité iluze, na stranì druhé, a to hlavnì
v øadáchlékaøù,se objevují urèité skeptické názory. Ty
jsou dvojího druhu. Nìkteøí tvrdí, že jde o selekci, že
vìtší pohybovou aktivitu vykazují hlavnì ti, kteøí jsou
apriori zdravìjší, kteøí souèasnì nekouøí,zdravìji jedí
a nemají žádné neøesti,a mají proto blíže k tìlesnému
pohybu. Tedy,že prvotní je lepší stav zdraví a.vyššípohybová aktivita je dùsledek.Tito skeptici tvrdí, že sezamìòuje pøíèinaa následek. Dalším argumentemje skuteènost, a tato námitka má urèitou váhu, že nelze
spolehlivì urèit vliv faktorù dìdiènosti na tìlesnou
zdatnost, které ji urèují zhruba ze 30-40 % a pøitomje
tato vlastnost základním mechanizmempreventivního
pùsobení.
Je jasné,že z finanèníchani technickýchdùvodùnelze provést klinické víceleté srovnávacístudie zahrnující
tisícovésoubory,ale podaøilose pomocí statistickýchmetod prokázat, že inaktivita je samostatným rizikovým
faktorem.
Více rokù probíhající studie lze totiž pøerušita zmìnit režim nìkterých náhodnì vybranýchskupin.To sepodaøiloBlairovi aj. (2), kteøízjistili, že když u kontrolní neaktivní skupiny byla po nìkolika letech sledování
podstatnì zvýšena aktivita, snížila se koneènámortalita
témìø o 50 % (Tabulka 1).
Tab.I.
Relativní riziko a mortalita pro všechnypøíèiny.
Vliv zmìny zdatnosti na mortalitu 9777 mužù,vìk 20-80 rokù.
1970-1989cvièili a opakovanì byli vyšetøeni
a bìhátku v aerobních centrech,odstupobou vyšetøení
5 rokù (Blair 1995).
Dalším dùkazemje studie Kujala aj. (3) na dvojèatech, kdy u aktivních, jejichž pohybová aktivita byla
okolo 6 METs, našli asi o 30 % nižší mortalitu, než
u tìch se sedavýmzpùsobemživota. To znamená,že pøi
stejném genetickém základu a stejných rodinných vlivech se výraznì uplatní pohybová aktivita jako samostatný faktor.
1Yto dùkazy staèík tomu, abychommohli selekci,jakožto hlavní mechanizmusvylouèit. Mezi další èinitele,
kteøíbrání širokému uplatnìní pohybové aktivity v jejím
66
léèebnì preventivním pùsobení,patøíi nejednotnostnázorù na to, co vlastnì pùsobí, zda je to intenzita nebo
množství pohybu, jaký druh aktivity pùsobí, jak èasto
a v jakých dávkáchse má aplikovat. Nìkteøí zahrnují do
souboru doporuèenýchèinnostívše od zahrádkáøstvíaž
po rodinné procházky,jiní naopak pøísnì klasifikují jednotlivé aktivity podle energetickéhovýdeje. Ne všichni
souhlasís tím, že existuje urèitý energetickýstrop,od kterého seteprve preventivní efekt objevuje.
Údaje mnoha studií se vzájemnì èasto velmi liší,
dlouhodobé retrospektivní studie pøinášejístøízlivìjšívýsledky neži když poèetná,tak jen jednorázováprùøezová
sledování. Informace získané ze sice podrobných, ale
subjektivnì zabarvenýchdotazníkùjistì váží ménì, než
objektivní vyšetøenítìlesné zdatnosti.
Rozdíly,pokud se u jednotlivých autorù objevují lze
vysvìtlit:
1. Populacísamotnou,jinými podmínkami sociálními,
výživovými návky,vnìjším prostøedímaj.
2. Rozdíly ve zpùsobuhodnoceníenergetickéhovýdeje, (METs, kcal, kJ, za minutu, den, týden, rychlost
rùzných druhù pohybu a pod.).
3. Genetickýmirozdíly,protože tìlesná zdatnostje dìdièností ovlivnìna ze 30-40 % a tato vlastnost je
pravdìpodobnì klíèem k úspìšné prevenci, pak
i nižší aktivita s vìtší zdìdìnou složkou zdatnosti
mùže mít úspìch a naopak.
Hlavním problémem však zùstává pøenos údajù,
získaných v podrobných ale pøesto spíše teoretických
epidemiologických studií, do každodenní praxe, která
pøedpokládá kontakt se vzájemnì se lišícími jednotlivci.
Intenzita nebo kvantita pohybové aktivity?
Samapohybová aktivita je jen urèitá forma chování, která pøi svém provádìní v urèité intenzitì a množství vyvolává adaptaci,tj. urèitý stupeòtìlesné zdatnosti. Podle posledních názorù není adaptace na tìlesnou
zátìž jednoduchou vlastností, ale pøedstavuje urèitý
soubor adaptaèních mechanizmù, které se projevují
v rùzných oblastech.Tak napøíklad k poklesu produkce
inzulínu staèíjednorázové nìkolikahodinové zatížení,
které je nutné pro zachování stavu po 12 až 18 hodinách opakovat. Pro ovlivnìní obrazu lipoproteinù je
nutné cvièit pravidelnì v urèité, zatím ne pøesnì známé
intenzitì nìkolik mìsícù a pro zvýšeníkapilarizace myokardu po infarktu podle nìkterých údajù až nìkolik
rokù.
Pro docílenípreventivního efektu, který by seprojevil sníženímcelkové morbidity a mortality lze pøedpokládat dlouhodobìjší pùsobenípohybové aktivity.
Intenzita pohybové aktivity
V posledních letech se diferencovaly dvì skupiny
autorù, z nichž nìkteøí preferují intenzitu zátìže nutné
k získání žádoucích efektù, další, pøedevšímti, kteøí
zpracovávají rozsáhlé retrospektivní dotazníkové studie,se uspokojují odhadem množstvívykonávanéhopohybu. Hlavní reprezentanty obou skupin ukazujeTabulka2.
-RAD?
Tab.2.
Podobnì je tomu u studie publikující výsledky sledování absolventù Harvardu (11), kde je uvedena základní intenzita rovnìž vìtší než 6 METs, zatím co nižší
NUTNA INTENZITA intenzita 4 METs nemìla žádnýúèinek.
9 METs
Blair
1998
Nejrozsáhlejší studií této skupiny je Blairova prá>6 METs
Lee (Harvard) 1986
>6 METs
Morris
1973,78,84
ce (12), která pøedstavuje výsledky sledování 12 tisíc
Salonen
1982
>6 METs
mužù a 3 tisíc žen po dobu nejménì 10 rokù (Tabulka
4O0W
Sandvik
1993
5). Autor pokládá,jako ostatní z této skupiny,za základ
>6 METs
Lakka
1994
dosaženíurèitého prahu, od kterého se projevuje kladNUTNÁ KV ANTIT A
ný vliv pohybové aktivity. Se stoupající intenzitou se
> 2000 kcal/týden
Slattcry
1989
efekt prohlubuje. Všichni sledovaní byli opakovanì vyLeon
1987
4,5-5,5METs , 224kcal! den
ACSM
1998
3 -6 METs, 17-29 km!týden
šetøovánina bìhátku, taže jejich tìlesná zdatnost byla
> 4,5 METs, 1500-2500 kcal! týden
Paffcnbarger
1994
objektivnì mìøena. Sledovaní byli rozdìleni podle vý1580kcal, 24 km ! týden
Paffcnbarger
1996
> 4,5 METs, 2000kcal/týden:
Lee
1995
sledkù do pìti skupin, z nichž nejzdatnìjší trénovali
v intenzitì muži 10 METs a ženy 9 METs. Relativní riDo první skupiny patøíi prùkopnické a staršípráce ziko úmrtí bylo oproti nejménì zdatné skupnì u mužù
Morrise aj. (5), kde se popisují rozd11yv mortalitì øidièù 3,5 X a u žen 4,5 X nižší. Ovšem kladný efekt se zaèal
a prùvodèíchlondýnskýchautobusù.Této práci se vytýká, projevovat již døívea sice od druhé nebo tøetí skupiny
ženejde o náhodnývýbìr ale o selekci.Morris sespoluau- (Tabulka 5).
tory se v dalšíchstudiích(6,7,8) tìmto námitkámvyhýbají
a pøiretrospektivnímsrovnánímortality u 18tisíc britských Tab.5.
civilních zamìstnancùdocházejík závìru, že rozhodující Relativní riziko a mortalita na všechnypøíèinypodle stupnì
hranicíintenzity,od které seobjevujepreventivníefektje 6 TZ neboobjemu PA.
Za 11 rokù u 10000 mužù a 3000 žencvièícíchv aerobníchcentMETs, kdy sesnižujemortalita asio 50 % (Tabulka3).
Efektpohybovéaktivity.
rech (BlairI989).
Tab.3.
Relativní riziko (RR) a mortalita na všechnypøíèiny
17944 mužù, britských civilních zamìstnancù.
1968-1977cvièili ve volném èase,støednía vysokouintenzitou
(> 7,5 kcal/min), (Chavea Morris 1978).
PA
Mortalita
RR
1.000 mužù I rok
Støedníintcnzita
8,4
1,00reC
Vysoká intenzita
4,2
0,5 (0,001)
K podobným závìrùm došel i Lakka aj. (9) v menší
finské studii, kdy u 6 tisíc sledovanýchuvádí pokles mortality teprve u intenzity vyšší než 6 METs. Sandvik aj.
(10) uvádìjí u 2 tisíc norských mužù, sledovanýchpo 16
rokù, pokles mortality skoro o 50 % u mužù s nejvyššítìlesnouzdatností.Všichni byli opakovanì vyšetøovánina
ergometru, cožje pokládáno ze pøesnìjšíneždotazníkové údaje. Pøi vyšetøenídocílili u nejvýkonnìjších výkon
400W po dobu 18 minut (Tabulka 4).
Objem (kvantita) pohybové aktivity
Hlavním reprezentantemdruhé skupiny autorù je
Paffenbargerse spolupracovníky(13, 14).Tito se pøedevším opírají o perfektnì vypracovanéretrospektivní dotazníky,podle kterých sledovali osudy 17 000 absolventù
Harvardu ve vìku 45 až 84 rokù po dobu až 17rokù. Studie byla opakovanì zpracována z rùzných hledisek
a publikována i dalšími èlenypracovního kolektivu.
Sníženímortality hodnocenéjako zmìna relativního
rizika (RR) se vztahuje ke kvantu pohybové aktivity vyTab.4.
jádøenév kcal vydanýchv prùbìhu jednoho týdne.U nìRelativní riziko (RR) a mortalita na všechnypøíèiny
kterých sportovních aktivit však používá i oznaèeníinpøi rozdílné tìlesné zdatnosti271 norskýchmužù.
1972 až 1989 (Sandvik 1993). Zdatnosttestovánana ergometru, tenzity v METs. V rùzných verzíchtéto rozsáhléstudie se
objevují nìkdy odlišné základní hodnoty,od kterých se
kontinuálnì stupòovanýmzatížením.Všichni trénovali2 X týdnì
bìh do únavy,úèastnilisezávodù.
projevuje statistickyvýznamnýefekt. První nejistéznámky se objevují pøi výdeji 1000 kcal týdnì, což znamená
16 km rychlé chùze nebo bìhu za týden. Spolehlivìjší
efekt je již pøivýdeji 1500kcal,tj. 24 km a zcelajistý efekt
se dostaví pøi výdeji 2000 kcal, tj. absolvování32 km za
týden. Pøi hodnocenísportovních èinností docházítento
autor k závìru, že pøíznivýefekt zaèínájiž pøi intenzitì
4,5METs a vyšší,tedy døíve,než uvádìjí autoøiprvní skupiny.
67
Se stoupajícímmnožstvímpohybu se efekt vyjádøený poklesemrelativního rizika zvyšuje,což znamená,že
sezvyšuje i nadìje na pøežití(Tabulka 6 a Tabulka 7).
Tab.6.
Rozsahmortality a relativní riziko (RR) na všechnypøíèiny
u absolventùHarvardu 1966-1978 podle množství vydávané
energietýdne (Paffenbarger1993).
Závìrem lze proto øíci, že pro získání pøíznivého
zdravotního efektu je nutné pøi pohybové aktivitì vytrvalostního charakteru zachovávaturèitý objem i urèitou
intenzitu a to dlouhodobì vydávat minimálnì 1500 kcal
týdnì v intenzitì 4,5 METs, cožje 24 km pøitepové frekvenci odpovídající70% maxima podle vìku.
Vliv pohybové aktivity na rizikové faktory
Tab.7.
Relativní riziko (RR) a mortalita pro lCHS a 1M
pøi rùznéPA u 14 625 absolventùHarvardu ve vìku 45-84 roky.
Doba sledování17rokù (Paffenbarger1994).
Nejvìtší sníženíRR zpùsobuje tìlesná zdatnost,následujezanecháníkouøeni;ostatnífaktoryzvyšují RR.Výpoèetadjustovánína
vìk, dìdiènost a zdravotnístav.
Ponìkud vyšší hranici stanovil Slattery aj. (15), kteøí
u 2500zdravých zamìstnancù drah zjistili, že nutné výchozímnožstvípohybuje 2000kcal týdnì. Ke stejnýmzávìrùm pøišeli Lee aj. (11) ve své starší publikaci z roku
1995,èerpajícírovnìž z materiálù absolventùHarvardu,
kdy vyjadøovalpotøebnýefekt jak v kvantitì tak intenzitì. Obì hodnoty v podstatì souhlasilys pøedchozímiúdaji, kvantita 2000kcal a intenzita 4,5 METs.
Celkem neurèité doporuèení a definici pohybovì
aktivní populace vydala Americká spoleènostpro sportovní medicínu (ACSM) v roce 1998(16),v dosudnejnižším rozsahu i intenzitì a sice už od 3 METs, což však
nebylo podloženo žádnoureprezentativnístudií. Pravdìpodobnì má tato nízká hodnota spíše podnítit k úèasti
a pozdìji se oèekávájejí zvýšení.
Zajímavé je zjištìní, které potvrzuje vìtšina autorù,
že i kladné pùsobenímá urèitou horní hranici a sice po
výdeji více než 3000až3500kcal se další stupòovánípøíznivého efektu neobjevuje.Je to pravdìpodobnì proto, že
pøi tomto energetickém výdeji, který pøedstavujechùzi
více než 48 km týdnì, se neudrží nutná intenzita minimálnì 4,5 METs, cožve vìku 45-55 rokù odpovídátepové frekvenci 105-115úderù zamin, nebo 50 % ~O2max.
68
Každý z jednotlivých rizikových faktorù má osobitý mechanizmuspùsobení,jinak pùsobí kouøenía jinak
zvýšená hmotnost, nicménì lze oèekávat jejich urèité
ovlivnìní nutnou intenzitou a objemem pohybové aktivity.
1Yto údaje jsou zøejméz obrázku È.1 opírajícího se
o Blairovu studii (2); k nejnižšímu relativnímu riziku
pøispívázdatnost, po ní zanecháníkouøení,dále následuje sníženíTK. Témìø žádnývliv nemìlo sníženíhmotnosti.
Podobnézávìry poskytují i dalšíobrázky2 a 3,které
vycházejíze stejnýchstudií. Obrázek 2 srovnávávliv pohybové aktivity na zdravotní riziko kouøení.Je pozoruhodné,že stejnì intenzivní kouøenímá podstatnì horší
vliv na osobuse sedavýmzpùsobemživota než na jedince s vysokou zdatností.Podobnì je tomu i se zvýšenou
hladinou cholesterolu pøesahující6,2 mmol/l (Obr. 3).
Negativní vliv tìchto faktorù je omezovánvyššítìlesnou
aktivitou.
BM
TKS«140
«27,2kgim2) ~)
Se,um
~i
Zdatnost
0.,10010'01
«6,2 nrroIn)
Obl: 1. Vliv rùznýchfaktoni na relativní riziko mortality na všechnypøíèiny.
60
50
40
30
20
10
o
nízká
støední
vysoká
Ohl: 2. Mortalita na všechnypøíèinyu kuøákù a nekuøákù ve vztahu k tìlesné zdatnosti.
sníženímortality ze všechpøíèinse uplatní hlavnì intenzivní formy pohybové aktivity. Dùvodem je pravdìpodobnì širšískupina pøíèinsmrti, kde se jen zèástiuplatní
srdeèníchoroby.Proto je ménì pøístupnépùsobenípohybové aktivity. 1\1to skuteènostuvádí Leon (4), který pomocí dotazníkùzjiš•oval kvantum aktivity u 12000 mužù
støedníhoažvyššíhovìku po sedmrokù.
~
~
ngká
støední
Cholesterol
vysoká
><6,2 mmol//
ZDATNOST
Obl: 3. Mortalita na všechnypøíèinyve vztahuk hladinì cholesterolu a tìlesné zdatnosti.
1:Ytonálezy potvrzuje i Farrelova studie (17), který
srovnal hodnoty od témìø 10 000 mužù sledovanýchpo
20 rokù, kteøí cvièili v rùzných aerobníchcentrech.Nejvìtší relativní riziko provázelo nízkou zdatnost,podobný
význammìla i vyššíhladina cholesterolu,pak následovalo kouøení.Autor vypoèítal i hodnotu atributivního rizika
(AR), které znaèío kolik by se snížila mortalita, kdyby
pøíslušnériziko vymizelo. Opìt je na prvním místì tìlesná inaktivita (Tabulka 8).
1
2
3
5
4
6
roky
~
Ohl: 4. Kumulativní mortalita na všechnypøíèiny.
ZDAl "NOST-n~~l
Tab.8.
strednll
Relativní (RR) a atributivní riziko (AR) mortality na srdeèní
choroby.
Srovnáníjednotlivých rizikovýchfaktorù 9777mužù vyšetøených
v aerobních centrech,1970-1989(FarreI1997).
vysoká
J
2
Atributivní riziko znamená stupeò snížení mortality, kdyby se riziko odstranilo.
3
4
5
6
7
8
roky
Ohl: 5. Kumulativní mortalita na 1000 mužùlr na lCHs.
Otázka prodlouženíživota vlivem pravidelné pohybové aktivity je diskutována v mnoha studiích. Vìtšina
autorù se však domnívá,že pøíméprodlouženíživota není možné,alespoòje neprokazatelné,ale že preventivní
efekt cvièení se projevuje vylouèením nebo omezením
náhlých ph'hod,které mohou zpùsobit pøedèasnéúmrtí
(18).
A• je již mechanizmusjakýkoliv, vìtšina dlouhodobých sledováníukazuje prodloužení života u aktivních
osob proti neaktivním v øádovémrozsahuokolo 2 rokù
(Tabulka 9).
Závìr tìchto pozorování je, že vyšší tìlesná zdatnost
snižuje negativní pùsobení rizikových faktorù. Zdraví nebo
nemocní, kuøáci èi nekuøáci,obézní èi hubení, osoby s vysokým èi nízkým cholesterolem jsou na tom vždy relativnì lépe,pokud je jejich tìlesná zdatnost podstatnì vyšší než u neaktivních osob. Ovšem toto hodnocení je dosti teoretické,
protože pomocí statistických metod byly výsledky upraveny
tak, aby se projevil jen jeden faktor a zrušil se vliv vìku a pohlaví. V praktickém životì však pùsobí všechny faktory spoleènì. Není však jisté, zda je možné jejich efekty sèítat,protože kdyby nositel øady faktorù získal vysokou zdatnost,
a souèasnì pøestalkouøit, klesl mu tlak a snížil cholesterol,
pak by si teoreticky prodloužil život snad o 10 rokù.
Tab.9.
Prùmìrné prodloužení života.
Prodloužení života
Pohybová aktivita v pøíslušnéintenzitì a zdatnost
pùsobíjinak na mortalitu pro všechnypøíèinya jinak na
mortalitu pro srdeèníchoroby.Je to zøejméz obrázkùÈ.4
a 5. Efekt støednìa vysoceintenzivního tréninku má stejný vliv na mortalitu u srdeèníchonemocnìní,zatímcona
69
Podobné výsledky udávají další dlouhodobìprobíhající studie jako napø.Pekkanen (20), Lee aj. (21). Na
rozdíl od nich nìkteré studie vykazují podstatnì vìtší
prodloužení života, napø.Hakim aj. (22), kteøí sledovali
pomocí dotazníkù bìžce nebo chodce,kteøí dennì absolvovali alespoò1,6 km. Všichni byli dùchodci a nekuøáci.Ti, kteøí ubìhli nebo ušli dennì 1,6 km mìli dvakrát
vìtší mortalitu než ti, co ubìhli dvojnásobek.Dále srovnali mortalitu skupiny s nejnižší a nejvyšší výkonností
s neaktivními muži. Našli rozdíl 7 rokù života. Proti tomuto postupu se objevily námitky tvrdící, že v této studii nelze odlišit vliv pohybové aktivity a pøirozenývýbìr, to jest, že ti zdravìjší a výkonnìjší, kteøí ubìhli více,
žili déle.
Podrobnìjší rozbor Paffenbargerových(19) výsledkù podle vìku ponìkud odhaluje další stránku a sicevìtší možnost prodloužení života u mladšíchmužùve vìku
34 až 40 rokù a celkem nepatrné prodloužení života
u staršíchblížícíchse vìku 70 let (Tabulka 10).
Tab.II.
Oèekávanérelativní riziko a dožití u finských atletù.
Podledruhu sportunasrdeèníchoroby,rakovinu,zevnía všechny
pøíèiny(Sama1994).
* p < 0,01, ** P < 0,001
Praktické závìry a doporuèení z tìchto impozantních rozsáhlýcha po desetiletí probíhajících studií mohou být rùzné,ovšemjedno mají všechnyspoleèné.A to,
že doporuèenápohybová aktivita se musí pìstovat dlouhodobì, pravidelnì a musí mít vyššíintenzitu a objem.
Autoøi vìtšiny tìchto studií jsou všakepidemiologové, kteøísvé výsledky vyjadøujív prùmìrných hodnotách
velkých souborù, v absolutníchèíslech.Ovšempro práci
Tab.10.
s jednotlivými pacientyby bylo užiteènìjší intenzitu i obPoèetrokù, pøidaných k životu od 35 do 80 let.
Muži, absolventiHarvardu,vydávající> 2000 kcal/týden
jem vyjadøovatv relativních hodnotáchvzhledemk vìku,
ve srovnánís muži vydávajícími< 500 kcal/týden
hmotnosti, aktuální úrovni zdatnosti a pod. O to se po(Paffenbarger1994).
koušínìkteré poèítaèovéprogramy,které mají tento problém rozøešit,jako napø.Stejskalaa Hejnové (24).Též se
objevilo doporuèeníACSM (16), které navrhuje jako
úèinnou intenzitu 50 % individuálního ~O2max. Ovšem
tento návrh vyhovuje pouze skupinì 35-45 let, kdy setato intenzita rovná 6 METs, ale u 45-55letýchje to jen
5 METs a u 55-65letýchjen 4 METs, což znamená,že podle všech dostupných informací by mìla být neúèinná.
U obou posledníchvìkových skupin se doporuèuje zaèínat s intenzitou 4,5 METs a bìhem nìkolika týdnù ji zvýšit k 6 METs, což je intenzita úèinná nejen v prevenci
mortality na ICHS, ale i mortality pro všechnypøíèiny.
Proto problém, který pøedstavujesnadno proveditelný
pøedpissprávnéintenzity, objemu a frekvenceještì
Podobnì je tomu i u jednorázových vyšetøení,kde
zùstává
otevøenýa budou nutné další studie,které by jej
autoøidostávajípøíznivìjšívýsledky pøisrovnáváníaktivních a neaktivních skupin. Aby se pøi dlouhodobémsle- mìly vyøešit.
Pro toho, kdo nechce ztrácet èas a peníze podrobdování odlišil vliv aktivity od ostatníchfaktorù je nutné,
aby sledovanýsoubor byl náhodnì vybraný a byly vylou- ným vyšetøovánímpøed zahájením pohybové aktivity,
èeny všechny osoby, které ukazují na jakékoli možné i kdyžje to pøisebemenšíchpochybnostecho zdravotním
onemocnìní. Jestliže se objeví nemoc v prvních letech stavu doporuèeníhodné,by mohl platit zkrácený a zjedsledování,je také nutné postiženéhoze souboruvylouèit. nodušenýnávrh a sicejedna hodina rychlé chùze každý
U prùøezovýchsrovnáváníjsou ve srovnávanémsouboru den.
Optimální podle souèasnýchznalostíje zaèít u nezahrnuty i potencionálnì nemocné osoby a tím dochází
trénovaného
s intenzitou 4,5 METs, nìkolikrát týdnì
ke zkreslovánívýsledkù.
Je zajímavé zjistit, jak vypadá vliv aktivity u maxi- v celkovémobjemu asi 1500až 2000kcal za týden. A pomálnì selektovanéhosouboru,jako jsou vrcholoví spor- stupnì bìhem nìkolika týdnù zvýšit adaptacitak, abypatovci. Sarna a Kaprio (23) shromáždili životní osudy cient zvládl intenzitu 6 METs ve stejnémobjemu. Prak2700 finských sportovcù, úèastníkùOH nebo tìch, kteøí ticky to znamenáabsolvovattýdnì 32 km v této intenzitì.
dosahovali mezinárodní úroveò od roku 1920do roku Pro snazšíkontrolu se doporuèuje používat nìkterý ze
1965. Jejich dožití bylo srovnáváno se zdravými muži, souèasnýchregistraèních pøístrojù tepu, jako je Polar
odvedenými k vojenské službì, kteøí ale nebyli podro- sport tester nebo pøímo registrovat výdej energiesenzobeni tak intenzivnímu sportovnímu výcviku. Rozdíl rem pohybu (napø.Caltrac).
Zbývá jen pøesvìdèit vìtšinu populace, aby se vìv celkovém dožití byl nejvyššíu vytrvalcù, kde èinil 5,7
rokù, nižší byl u hráèù kolektivních her, zatím co mezi novala pohybové aktivitì v dostateènéintenzitì a objesilovì trénujícími a kontrolní skupinou nebyl významný mu, což je asi vìtší problém pøesahujícírámec tohoto
sdìlení.
rozdíl (Tabulka 11).
70
Literatura
13. PaffenbargerRS Jr, Kampert JB,Lee 1M,Hyde RT,Leung
RW,Wing AL. Changesin physical activity and other lifeway patrem influencing longevity. Med Sci Sports Exerc
1994;26:857-65.
28: 596-6()(}.
Blair SN, Kohl HW, Barlow CE, et al. Changesin physical 14. PaffenbargerRS Jr, Lee 1M. Physicalactivity and fitnessfor
healthand longevity.RQES 1996;67 Suppl3: 11-28.
fimess and all-causemortality. JAMA 1995;273:1093-8.
Kujala M, Kaprio J,Sama S. Relation of leisure time physi- 15. SlatteryU, JacobsDR, NichamanMZ. Leisuretime physical
activity and coronary heart diseasedeath: the US railroad
cal activity and mortality, the Finnish twin cohort. JAMA
study.Circulation 1989;79:304-11.
1998;279: 44(}-4.
Leon AS, Connett J,JacobsDR Jr, RauramaaR. Leisure-ti- 16. ACSM. Exerciseand physicalactivity for older adulis.Position standoMed SciSportsExerc 1998;30:92-1(){)8.
me physicalactivity levelsand risk o• coronary heart disea17. Farrel SW,Kampert JB, Kohl IIW, et al. Influence of cardiose and death:The Multiple Risk Factor Intervention Trial.
respiratoryfitness levels and other predictors on cardiovaJAMA 1987;258:2388-95.
schlardiseasemortality in ments.Med SciSportExerc 1998;
Morris JN, Heady JA, Raffle PAB, Roberts CG, ParksJW.
30:899--05.
Coronary heart diseaseand physicalactivity of work. Lan18. PekkannenJ, Marti B, NissinenA, Thomilehto J, PunsarS,
cet 1953;2:1053-7.
Karvonen M. Reduction of premature mortality by high
Morris JN, Chave SPW,Adam C, Sirey C, Epstein L, Sheephysicalactivity: A 20-yearfolow-up of middle-agedFinish
hanDJ. Vigorous exercisein leisure time and the incidence
men. Lancet 1987;1: 1473-7.
of coronary heart-disease.Lancet 1973;1:333-9.
19. Goldbourt U. Physicalactivity, long-term CHD mortality:
Morris JN. Exercise in the prevention of coronary heart diA review of studies over the last30 years.World Rev Nutr
sease:today,bestbuy in public health.Med SciSportsExerc
Diet
1997;82:229-39.
1994;26:807-14.
Chave SPW,Morris JN, Moss S,SemmenceAM. Vigorous 20. PaffenbargerRS Jr, Hyde RT,Wing AL, Lee 1M,Jung DL,
KampertJB.The associationof changesin physicalactivity
exercisein leisure time and deathrate: a study of male civil
leveland other life style characteristicswith mortality amog
servants.J Epidemiol Community Health 1978;32:239-43.
men. N Engl J Med 1993;328:538-45.
Lakka TA, VenalainenJM, RauramaaR, SalonenR, Thomilehto J,SalonenJT. Relation of leisure time physicalactivi- 21. Lee 1M,PaffenbargerRS Jr. Do physicalactivity and physical fitness avert premature mortality? In: Holloszy JO,ed.
ty and cardiorespiratoryfitnessto risk od acute myocardial
Exerciseand SportsSciencesReviews1996;4: 135-71.
infaction in men. N Engl J Med 1994;330:1549-54.
Sandvik L, Erikssen J, Thualow F, Erikssen G, Mundal R, 22. Hakim AA, Pertrovitch H, Burchfiel CM, et aJ.Effects of
walking on mortality among nonsmoking retired men.
Rodahl K. Physical fitness as a predictor of mortality
NEnglJ Med 1998;338:94-9.23.
among healthy,midlle aged Norvegianmen. N Engl J Med
Sama S,Kaprio J. Life expectancyof former elite athletes.
1993;328:533-7.
SportsMed 1994;17:149-51.24.
Lee 1M, Hsieh C, Pa••enbargerRS Jr. Chronic diseasein
StejskalP,HejnováJ. Vyšetøenívýkonnosti kardiovaskulárformer college student; exerciseintensity and longevity in
ního systémupomocí CHR-testu. Med Sport Bohem Slov
men. The Harvard alumni health study. JAMA 1995;273:
1994;3:41-50.
1179-83.
Blair SN,Kampert JB, Harold W, et al. Influence o• cardiorespiratory fitness and other precursorson cardiovascular
Prof. MUDr. Miloš Máèek,DrSc.
diseaseand all-causemortality in men and women.JAMA
Weberova204
1996;276:205-10.
15000 Praha 5
1. DiPietro L. The epidemiologyof physicalactivity and physical function in older people.Med Sci Sports Exerc 1996;
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
11