Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy,
politická a ekonomická
charakteristika
Politická situace
Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu
K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních
poměrů dochází v období válečných konfliktů nebo
katastrofických událostí
Formování politické mapy současného světa
200 samostatných států, 40 závislých území
(Grónsko – od r.1380 administrativně závislé
na Dánsku, Gibraltar – Velká Británie – značná
autonomie, zámořská teritoria – Fran.Guyana,
Martinique, Kanárské ostrovy...)


Ta území, která jsou závislá na bývalých
koloniích (dnes států EU) mohou čerpat dotace
i z fondů EU, nejen ze své mateřské země
Proudy vystěhovalců v metropolích mění
etnickou strukturu evropských států
Formování politické mapy současného světa
200 samostatných států, 40 závislých území
(Grónsko – od r.1380 administrativně závislé
na Dánsku, Gibraltar – Velká Británie – značná
autonomie, zámořská teritoria – Fran.Guyana,
Martinique, Kanárské ostrovy...)


Ta území, která jsou závislá na bývalých
koloniích (dnes států EU) mohou čerpat dotace
i z fondů EU, nejen ze své mateřské země
Proudy vystěhovalců v metropolích mění
etnickou strukturu evropských států
Koloniální panství
evropských zemí, USA, Japonska vznikalo po
zámořských objevech 15. - 18. století,
stabilizace 19. století


Důvody: náboženské, ideologické a hlavně
ekonomické ( bohatsví pro mocnosti, dnešní
problémy pro bývalé kolonie, které se ve
20.století osamostanily)
Nejrozsáhlejší byla britská koloniální říše (Indie,
Pakistán, Bangladéš, dominia Kanada,
Austrálie)
Druhá byla Francie (severní a rovníková
Afrika), třetí Nizozemsko (ovládalo dnešní
Indonésii,karibské oblasti, Tichomoří, státy
sev.Afriky, Japonsko (Mandžusko – Čína,
Korejský poloostrov, V a JV Asie)
Dekolonizace
Začíná v 50. - 60. letech 20. století (1960 –
ROK AFRIKY), probíhá někde klidně (Britové),
krvavě – francouzské a portugalské državy
po získání politické samostanosti – ohromné
problémy: uměle vytvořené hranice
koloniálními zeměmi (chaos ve správě,
problémy národnostní, kmenové, náboženské,
korupce, chybí infrastruktura, nízká míra
demokracie a svobody
Míra demokracie:
Stupeň svobody občanů, respektování lidských
práv a zákonů země, fungování soudů, míra
korupce, chování policie, dělba pravomocí mezi
centrální vládou, státní správou a samosprávou
(okresy, kraje, země)
tato míra je pravidelně vyčíslována pro
jednotlivé státy světa v 10 stupňové škále
americkou nadací Freedom House
vyhledej: (poslední údaje rok 2010)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Index_demokracie
Neokolonialismus
Vedlo k němu tradiční propojení kolonie a
mateřské země
nepřímá nadvláda založena na ovládání
ekonomiky nově osamostaněných států
většina kolonií je závislá na exportu (suroviny,
zem.produkty- za nízké ceny)
rozbití tradičních kmenových struktur (neplatí
koloniální zákony a kmenové jsou rozbité)nejchudší země současného světa,
neřešitelné
Rozpad bipolárního uspořádání světa
80.-90. léta 20.století
toto rozdělení vzniklo po 2.sv. válce (USA x
SSSR), studená válka, neschopnost
konkurence Sov.svazu a socialistických států
(stř. a vých. Evropy)
změna politické mapy světa( 90. léta 20. století) –
rozpad tzv. „socialistického tábora“, rozpuštěna
RVHP, Varšavská smlouva, rozpad
Československa, Jugoslávie, Sovětského
svazu, spojení Německa
Současnost
Současné mezinárodní prostředí se zformovalo po konci
studené války.
Bipolární systém 2 soupeřících bloků /SSSR a USA/ se
počátkem 90. let 20.století zhroutil a byl nahrazen
novým uspořádáním.
Tento řád je charakterizován jednoznačnou
vojenskou převahou USA a existencí několika
dalších center moci.
Srozumitelné rozdělení světa na Západ a Východ z
doby studené války bylo vystřídáno rozdělením
nesrozumitelným / USA,Velká Británie, Francie,
Německo, Japonsko - Čína, Indie, Brazílie,
Rusko=BRIC/
Tyto nové velmoci si nárokují větší podíl na globálním
vládnutí /typicky prostřednictvím vlivu v organizacích
jako jsou Mezinárodní měnový fond, OSN/
Významným rysem současného uspořádání je také velká
vzájemná závislost / př.obchodní vztahy mezi USA a
Čínou, Německem a Ruskem/
Tento fakt pravděpodobnost velmocenského konfliktu,
vzhledem k obrovským nákladům takovéhoto střetu,
snižuje.
Ekonomický vzestup Číny je jedním z nejdůležitějších
světových trendů / to dokládá její posun na pozici
největšího exportéra – před Německo a druhé největší
ekonomiky světa– před Japonsko v roce 2010/.
Otázkou zůstává, zda budou USA tolerovat související
asertivní zahraniční politiku Číny / aktivity v Africe,
podhodnocená měna/ a zda se nedočkáme nového
soupeření o světovou dominanci.
Mezinárodní postavení států
S ekonomickou pozicí souvisí i mocenská
pozice státu, kvalita a velikost armády, stupeň
zapojení do mezinárodních struktur
Ekonomická a mocenská pozice jsou vzájemně
propojené pojmy
Ekonomické postavení
4 základní ukazatele:
a) počet a kvalita obyvatelstva
b) přírodní zdroje
c) dostatek kapitálu
d) schopnost zvládnout nejmodernější technologie
a) Počet obyvatel
Je důležitější ukazatel než rozloha země
Čína, Indie, USA, Indonésie, Brazílie, Pakistán,
Rusko a Japonsko
Důležitá je i kvalita populace (míra vzdělanosti,
úroveň jazykové vybavenosti, připravenost na
změnu povolání, úsilí o celoživotní vzdělávání,
zvyšování kvalifikace..)
b) Přírodní zdroje
Zde kromě samotných nerostných surovin je
nutné zvažovat i rozlohu území ( v budoucnosti
velmi výhodný „zdroj“ stejně jako dnes
např.ropa) – Rusko, Čína, USA, Kanada,
Austrálie- prostorové rezervy (mají i významnou
surovinovou základnu, která zvyšuje jejich
ekonomické postavení ve světě)
Rysem vyspělých zemí je, že dovážejí suroviny
levněji a svoje „šetří“
c) Dostatek kapitálu
umožňuje využívat pro investice potřebné k
dalšímu rozvoji, zvláště takové, které mají
pomalou návratnost (dopravní sítě, těžký
průmysl,základní výzkum...)
d) Schopnost zvládnout nejmodernější
technologie
ve všech oblastech
široké ovládnutí moderních informačních
technologií
Jen málo států naplňuje všechny 4 znaky pro
optimální rozvoj (patří zde USA, Kanada,
Austrálie)
Specifické problémy má Čína