docZ úřednice „bačovou“ na Broumovsku - Info
download 
Stížnost Transkript
Z úřednice „bačovou“ na Broumovsku - Info
vh press Hradec Králové ročník 16 l cena 21 Kč / 1 E l biopotraviny l ekozemědělství l ekologie l biodiverzita Z úřednice „bačovou“ na Broumovsku 7-8/2012 Česká biopotravina nově Špalda se špaldou na stole Přelstěné dýně a nezaměstnané včely Špaldové bioslavnosti a rozhovory s muzikanty také o „bio“ Monika Menčíková s ovečkami na pastvině v Šonově Obsah ZPRAVODAJSTVÍ Začal třetí ročník soutěže Regionální potravina . . . . . . . .2 Školáci v Praze 4 budou kompostovat . . . . . . . . .2 BIOPOTRAVINY Česká biopotravina roku bude známa už v září . . . . . . . . . . . .3 Titul vinařství roku 2011 získalo ekovinařství „Malý vinař! . . . . .3 Delikatesy z konce vsi i republiky . . . . . . . . . . . . .4-5 Špalda se špaldou na stole . .6-7 BIODIVERZITA Přelstěné dýně a nezaměstnané včely . . . . . . . . . . . . . . . .8-10 Dobré rady . . . . . . . . . . . . .10 Biospotřebitelský KOKTEJL Kokteily plné energie . . . . . . .11 Podivné potraviny (3) . . . . . . .11 Šalát pre nečekanú návštevu . .11 Bylinka pohody . . . . . . . . . . . . .12 Poradna W. Gregorové: Je netřesk jedovatý? Recept s měsíčkem lékařským . . . . . . . . . . . . . . .12 Jak na letní grilování? – Zdravě! .14 EKOZAHRÁDKA Ekozahrádka červencová a srpnová . . . . . . . . . . . . . .15 Spolupráce s přírodou . . . . . . . .15 TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT Nástup traktorů na česká a moravská pole . . . . . . . . . .16 Pozvánky . . . . . . . . . . . . . . .16 Mykotoxiny v biopotravinách – jaká je pravda . . . . . . . . . . . .17 Část nadprodukce českého biomléka bude zpracována v Německu . . .17 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Neváhejte a přihlaste se do soutěží . . . . . . . . . . . . . . . .18 O čem bude 12. Bioakademie . .18 Metoda sledování účinku agrotechnických zásahů na vsakování vody do půdy . . . . . . . . .19-20 LETNÍ PŘÍLOHA Špaldové bioslavnosti . . . . . . .I Představujeme hosty Bioslavností, rozhovory s P. Mauerem, V. Brabencem a P. Schenkerem . . . .II-IV MAPA BIOPRODEJEN, KNIHOVNIČKA INZERCE . . . . . . . . . . . . .22-24 Stránky Bio na bio-mesicnik.cz Bio pro elektronické čtení umístěno na PUBLERO.COM 2 BIOzprávy Začal třetí ročník soutěže Regionální potravina Komise v jednotlivých krajích České republiky začaly vybírat potraviny, kterým udělí certifikát kvality Regionální potravina. Zájem výrobců o toto ocenění stoupá, stejně jako zájem zákazníků o zboží s logem Regionální potravina. Administrací projektu je od roku 2012 nově pověřen Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF). Soutěž o značku „Regionální potravina“ se vyhlašuje ve 13 krajích České republiky. Zemědělský nebo potravinářský výrobek, který usiluje o udělení značky, musí být vyroben v příslušném regionu ze surovin z tohoto regionu, nebo pokud je to z objektivních důvodů nutné, z tuzemských surovin. „Na předešlé dva ročníky máme velmi dobré ohlasy. Výrobci zaznamenali zvýšenou poptávku po zboží, které si svou kvalitou získalo právo nosit značku Regionální potravina. Je to tedy už osvědčený způsob, jak Ministerstvo zemědělství nepřímo napo- máhá malým a středním podnikatelům, kteří nabízejí kvalitní potraviny jasného původu,“ řekl Petr Bendl. Marketingové aktivity podporující značku Regionální potravina odstartují v červnu. Informační a inzertní kampaň proběhne v tisku, televizi a rozhlase, doplní ji speciální mediální projekty. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se SZIF budou značku prezentovat na farmářských trzích a v místních sítích maloobchodních prodejen. „Plánují se speciální koutky s Regionálními potravinami na čerpacích stanicích i v obchodních řetězcích. V tomto a v příštím roce vyčlenilo ministerstvo na marketingové aktivity spojené s Regionální potravinou částkou 58 milionů korun,“ vysvětlil ministr. Na projektu se podílejí i Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR. V roce 2010 bylo oceněno 71 produktů, v roce 2011 to bylo 99 výrobků. V rámci projektu získávají výrobci právo čtyři roky využívat marketingovou značku Regionální potravina daného kraje pro prezentaci oceněného výrobku. Certifikáty dostávají také biopotraviny. Kateřina Böhmová Školáci v Praze 4 budou kompostovat EKODOMOV – Městská část Prahy 4 věnovala vybraným ZŠ a MŠ celkem 23 zahradních kompostérů. Kompostéry zakoupila akciová společnost Pražské služby. Na podzim roku 2011 vznikla na úřadě MČ Prahy 4 zajímavá myšlenka uskutečnit soutěž v kompostování bioodpadu v mateřských a základních školách, jejichž zřizovatelem je MČ Praha 4. Mgr. Eva Šimková vše vzala do svých rukou a oslovila o. s. Ekodomov, aby jí zpracoval dotazník pro MŠ a ZŠ. Na základě odevzdaného dotazníku, který EKODOMOV odeslal na školská zařízení Prahy 4, byl vyhodnocen stávající stav a nastavily se konkrétní potřeby k zajištění minimalizaci vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů ve školách. Vážení čtenáři Bio, startujeme do léta, do období, kdy většina lidí má dovolené, děti a mládež prázdniny. Už po třetí rok máme i my v redakci krátkou dovolenou, když v srpnu Bio nevydáváme. Přidáváme však stránky k červencovému číslu a pak k zářijovému. Doufáme, že budete červencovou přílohou, i když je velmi netradiční, spokojeni. Je dobré slyšet hlasy, dá se říci z druhého břehu, hlasy lidí zaujatých třeba úplně jiným posláním. Část populace bude cestovat, odpočívat či poznávat nové kouty země naší i v zahraničí. Zemědělci, sadaři a zahradníci však v tuto dobu plejí, okopávají a postupně sklízejí, na volno nemohou ani pomyslet – leda tak počítat, co jim to „vynese“. Ekologických zemědělců přibývá, přibývá i půdy, ale jen občas se jejich hospodaření vymyká trendům konvenčního zemědělství. Trendy jsou jasné: za posledních dvacet let poklesly dramaticky stavy hospodářských zvířat a úrodná půda v okolí měst mizí pod kilometry silnic a logistických budov a ploch, potravinová soběstačnost se snižuje. Nejsme soběstační v ovoci, zelenině, bramborách ani ve vejcích. Soběstačnost je v hovězím mase, Populární jsou tábory rodičů s dětmi v Centru Veronica v Hostětíně v obilí, v mléce a v cukrovce. Dá se říci, že i to odpovídá množství komodit pěstovaných a produkovaných ekozemědělstvím. Ekologičtí zemědělci by měli jít však proti proudu devastace krajiny a uchovávat ji tak, aby byla schopna uživit příští generace. Pro tento úkol nemohou jít cestou intenzivního pěstování a chovů zvířat, proto také nedosahují takových výkonů jako zbytek zemědělství a nutně je „dosycují“ dotace. Není tajemstvím, že dotační politika je v původních státech EU daleko sytější než v zemích přistoupivších. Podzimní Bioakademie by měla udělat ekozemědělcům jasno, jaké budou dány podmínky jejich hospodaření v příštích letech. Pusme ale starosti na chvíli z hlavy jak nezemědělci, tak sedláci, a pozorujme více oblaka nad hlavou, rozdělejme opatrně ohníček a poslouchejme raděj hlas přírody než televizní zprávy... Užijte si léto každý po svém a věřím, že bude takové, jak má být... Teplé, laskavé a úrodné. Redakce bio l 7-8/2012 BIOPOTRAVINY Česká biopotravina roku 2012 bude známa už v září Organizace se opět ujímá PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Již 11. ročník klání o prestižní titul Česká biopotravina roku začne od července. Letošní ročník přináší dvě novinky. Soutěž proběhne v odlišném termínu tak, aby šanci na ocenění získaly i biopotraviny z letošní sezóny. Došlo také ke změně organizátora a odborného garanta, kterým se stal PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. „Letos chceme do soutěže přilákat další výrobce biopotravin, a zvláš ty, jež se zaměřují na sezónní potraviny. V minulých letech se ocenění vyhlašovalo zpětně, a to na jaře. Změnou termínu chceme zamezit této diskriminaci. Věříme, že příznivější načasování ocení například pěstitelé a zpracovatelé biozeleniny a bioovoce nebo ovčího a kozího biomléka,“ sdělila Kateřina Nesrstová, manažerka PROBIO Svazu ekologických zemědělců, organizátora soutěže. Výrobci biopotravin budou mít dva měsíce na to, aby své produkty do soutěžních do osmi kategorií přihlásili. Příjem přihlášek skončí 1. září 2012. Odborná porota poté zvolí jak celkového vítěze, tak ocení ty nejlepší biopotraviny z následujících kategorií: Mlýnské a pekárenské výrobky, Mléko a mléčné výrobky, Maso a výrobky z masa, Nápoje, Výrobky z ovoce a zeleniny, Pochutiny a ostatní potravinářské výrobky, Biovýrobky pro gastronomii, Víno z ekologických hroznů. Organizaci a odbornou záštitu soutěže Česká biopotravina roku 2012 po Mgr. Tomáši Václavíkovi (Green marketing) přebírá opět PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, jenž je jedinou organizací sdružující ekologické zemědělce v ČR. „Fakt, že soutěž organizuje PRO-BIO bio l 7-8/2012 Svaz ekologických zemědělců, však neznamená, že zemědělci, kteří nejsou jeho členy, by se nemohli přihlásit,“ ujišuje Kateřina Nesrstová a dodává, že porota bude složena z nestranných odborníků. Vyhlášení výsledků soutěže se uskuteční v rámci slavnostního večera mezinárodní konference ekologického zemědělství Bioakademie 2012, dne 21. září 2012, na zámku v Lednici na Moravě. Soutěž má za cíl podpořit vynikající kvalitu v celém dodavatelském řetězci oboru biopotravin, napomoci zvýšit povědomí o kvalitách a výhodách biopotravin a představit ty nejlepší biopotraviny českého původu. Nominace na českou biopotravinu roku posílejte na adresu: PRO-BIO, Svaz ekologických zemědělců, o. s. Dostane se čerstvá biozelenina do kandidátů na českou biopotravinu roku? TITUL „VINAŘSTVÍ ROKU 2011“ ZÍSKALO EKOVINAŘSTVÍ „MALÝ VINAŘ“ FRANTIŠKA A HANY MÁDLOVÝCH Třetí ročník soutěže o titul Vinařství roku 2011, kterou vyhlašuje Svaz vinařů ČR již má svého vítěze. Nejlepším vinařstvím České republiky se stalo vinařství „Malý vinař“ František a Hana Mádlovi. Během slavnostního galavečera 12. dubna v pražské Lucerně převzal František Mádl ocenění z rukou ministra zemědělství Petra Bendla. Vítěz se utkal ve finále s dalšími pěti vinařstvími, která byla nominována z 878 tuzemských vinařských společností. V kategorii Cena veřejnosti Vindemia publica 2011 zvítězilo vinařství Vinné sklepy Valtice, a. s. František Mádl převzal od ministra zemědělství Petra Bendla bronzovou plaketu a finanční prémii ve výši 100 000 Kč od generálního partnera České spořitelny. Navíc te vítěze čeká také uvedení do Síně slávy vinařství ČR zřízené v Národním vinařském centru ve Valticích. „Současně bude mít oceněný možnost užívat titul pro své marketingové účely, a to bez časového omezení vždy s uvedením roku 2011, za který jej získal,“ říká tajemník Svazu vinařů ČR Martin Půček. S novým logem do dalšího desetiletí „soubojů“ o chu a kvalitu domácích biopotravin PROFIL VÍTĚZE Vinařská rodinná firma Františka a Hany Mádlových (členský podnik svazu PROBIO) působí od roku 1992 v obci Velké Bílovice, která se nachází na jihovýchodním okraji velkopavlovické vinařské podoblasti. Patří mezi tradiční vinařské obce s rozsáhlými vinicemi. V České republice je dnes tato obec vůbec největší co do rozlohy vinic (750 ha) i do počtu vinařů (přes 900 pěstitelů). Půdy pro pěstování révy jsou převážně tvořeny navátými sprašemi, místy obnaženými na vápenatý jíl. V nižších polohách jsou zastoupeny také černozemě a slíny. Tato půdní různorodost dává dobré předpoklady pro pěstování většiny odrůd zapsaných v Odrůdové knize. Vína jak bílá, tak především červená, se vyznačují tělnatostí a příjemným, typickým buketem. Mádlovi se snaží podchytit vlastnosti těchto lokalit v charakteru vín. Révu vinnou pěstují na ploše 10 ha, a to co nejvíce ekologicky šetrným způsobem (Člen PRO-BIO Svazu EZ – pozn. red.). Roční produkce se pohybuje okolo 200 000 lahví. Vína jsou kvašena Nemocniční 53, 787 01 Šumperk tel./fax.: 583 216 609 [email protected] www.pro-bio.cz a školena v nerezových tancích, část červených vín zraje v dubových sudech. Vína jsou nabízena především v gastronomických zařízeních. Filosofií této společnosti je tvořit víno v co největším souladu s přírodou, tak aby pozvedalo náladu a mysl. Tomu odpovídá i název „Malý vinař“, který vyjadřuje doslova hravý přístup k révě vinné, vínu, jeho milovníkům a vinotékám. Svaz vinařů ČR 3 Ze stavební úřednice českou „bačovou“ na Broumovsku DELIKATESY Z KONCE VSI I REPUBLIKY Monika Menčíková začíná své vzpomínání rázně a expresivně: „Vzala jsem kozy na pastvu na rekreační chalupu rodičů – a už jsem v Šonově zůstala... Byla jsem totiž na mateřské dovolené, tak to bylo možné...“ Dvě kozy chovala v jiné obci a neměly dost pastvy, proto se s nimi vydala tam, kde se mohly napást. Bydlí a pracuje na konci Šonova, téměř na státní hranici s Polskem, už přes patnáct let – s manželem a třemi dětmi (dvě dívky už jsou dospělé a nejmladší Marii Annu dovážejí do školy v Broumově). Ze stáda kozí zůstaly opět jen dvě a místo o původních 25 oveček se starají Menčíkovi již o stovky ovcí. „Podruhé už bych to asi neudělala...“ dodává. Ale světýlka v očích prozrazují, že ji život na statku baví, i když je plný starostí, nejen o zvířata. Paní Menčíková měla nejprve pracovala jako stavební úřednice. Ale v roce 1995 nastal zlom. Firma při její mateřské nakonec skončila, takže změna nepřišla jen tak z čistého nebe. Jako ekochovatelka ovcí si musela pochopitelně doplnit zemědělské vzdělání na střední škole v Poděbradech, a také jela na několik exkurzí do zahraničí, aby se o chovu dozvěděla víc. Ke kozám brzy pořídili Menčíkovi ovečky. Vše zprvu zvládala sama, protože manžel vydělával peníze ježděním s kamionem v západní Evropě. „Tam je to o jiné práci. Každý je za svůj úsek zodpovědný a práce si hledí, žádná ulejvárna, jako někdy tady...,“ říká Vladimír Menčík. Výdělky potřebovali na rekonstrukci stavení, a také ke koupi pozemků i plemenných zvířat. Pásli ovce... by místo pro mléko. Jede se občas jen po pár hodinách spánku. S výplatou z kamionu a s postupnými výdělky za prodej sýrů se dařilo nakupovat pozemky kolem stavení. Ovcí totiž nemůžete mít v ekochovu libovolný počet, salašnické psy – jinak by k dojení samy nepřišly, jako chodí kozy. Letos se narodilo hodně jehňátek – dokonce dvacet čtyřčat. Je s nimi ale pak více práce, protože je matka nestačí živit. Jehňata jsou totiž po dobu minimálně 45 dní odchovávána na přirozeném mléce. Letos tak „odkojila! Monika i jednoho sirotka... Polní dojírna přímo na pastvině velmi usnadňuje práci Monika Menčíková vysvětluje: „Ovčí mléko je sezónní záležitost. Kvalitou se liší podle měsíce, a také podle kvality pastvy. Dojíme od května do listopadu, každý den ráno i večer. Získáme od 100 do 200 litrů mléka, které se denně musí zpracovat.“ Pro spotřebitele má Monika dobrou radu, z nepasterovaného mléka kupujte raděj jen déle zrající sýry. Když své ovčí produkty vezou někam na trh, například do Prahy na Kubánské náměstí, je to pro ně opravdu výkon – zpracování mléka nelze totiž vynechat více dnů – chybělo Výrobky z ovčího mléka doplní kysaný nápoj 4 jen kolik je povoleno na hektar. Když se tam započítávala i jehňata, jeden rok museli nějaká zabít... Pak se ustanovení vyhlášky zrušilo. Další půdu pro ekologii přikupovat nemohou když by chtěli stádo zvětšit, je zatím stopstav do roku 2013. Monika je „šéfkou“ sýrárny, další práce zajistí manžel, další pomocníci a dva mladí manželé se starají o dojení a stádo v Rožmitále. V malé obci pronájmem „zachránili“ Menčíkovi starý teletník, opravili střechu a může sloužit dál jako „salaš“ s dojírnou. V dojírně si vystačí si s dřevěným vybavením pro stání koz při dojení. S ovcemi je to ale těžké i v tom, že se musejí k dojení nahánět – k tomu mají dva Život na konci „světa“ Monika zavzpomínala na zimní cesty do kopce s nákupy v rukách a dětmi kolem sebe, když škodovka dál už projet nemohla: „Jednou jsem řekla, a dost! Bu pořádné terénní auto, nebo tady končím!“ Silnější auto si pořídili a Monika vydržela i ten nesnadný život – s vydatnou pomocí maminky. Než jsme přijeli k velkému stavení Menčíkových v Šonově, míjeli jsme domy na vysokých kamenných základech – to kvůli zimním sněhům a závějím. Údolíčko je úzké, sevřené dvěma stráněmi, stavení, cesta a vedle potok. Domy v sousedství Menčíkových byly pěkně upravené, zkrátka jako trvale obydlené. Jezdí do nich Holanané, prý mají intenzivní pracovní dobu, a pak mohou vyjet na více dnů na rekreaci. „Jsem s nimi nadmíru spokojená, do ničeho se nám nepletou a chodí kupovat sýry,“ říká statkářka. Přijeli jsme právě v den, kdy montéři instalovali nové chladící a zrací boxy. Ekostatkářka se nám mohla trochu věnovat, protože nemohla ten den dělat sýry. Se získáním peněz na rekonstrukci a rozšíření zpracovny sýrů se jim nedařilo. Dotaci neobdrželi kvůli souboji razítek. Jedna složka ochranářů si přála mít v projektu kořenovou čistírnu pod domem, è což je v úzkém údolí s potokem bio l 7-8/2012 nesmysl – není pro ni místo a při jarním tání by ji stejně přelila voda. Druhá složka si přála zase jiný typ čistírny. Než se úředníci dohodli, termín byl ztracený a milion korun pro ně bude chybět, investice je to za 2,5 milionu. Další náklady byly 108metrovou za studnu, kterou si museli nechat vyvrtat. I potřebné chladící a zrací boxy pro sýry musí zaplatit sami. Ovčí farma vyžaduje zkrátka neustálé investice. Musel se postavit nejprve ovčín pro zimní ustájení, pak přibyla dojírna v pastevním areálu a samotná výrobna sýrů vybudovat ve starém stavení. Před několika lety se pustili do obnovy pastevního areálu za pomoci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí. Akátové kůly, kterémi jsou pastviny osazeny, mají vydržet až padesát let... Za novými ohradníky se bělají bezrohé právě ostříhané ovečky, které Menčíkovi postupně kříží, aby ovce dosáhly nejen dobré porodnosti, ale i větší užitkovosti. Z kozí, které také cho- vali, už zbyly jen dvě mohérové. Kozy totiž rády utíkaly a ovce za nimi. Raději si tedy pro zpestření pořídili ještě skotský náhorní skot – Highland. Rohaté stádo působí na pastvě opravdu impozantně, i když je vlastně malého vzrůstu (do 140 cm Skotský náhorní skot Anna Marie to s koňmi umí v kohoutku). Výčet zvířat doplňují dvě kobylky a hřebec, slouží k vyjížkám hlavně pro dcerku. Když těžbu povolí, tak tu končíme... Dojení v Rožmitále bio l 7-8/2012 Tento zelený broumovský ráj je ale ohrožený, jednak možnými průzkumnými vrty pro těžbu břidlicového plynu i samotnou těžbou, pokud ji povolí v nedalekých lokalitách na Trutnovsku a Náchodsku. Obyvatelé se svými starosty se brání peticemi a protesty u Ministerstva životního prostředí. Hejtman Královéhradeckého kraje je také proti průzkumu a těžbě, ale jeho podřízený ji prozatím povolil. Proti výzkumu a těžbě chystají zákon také senátoři. V sousedním Polsku však těžbu povolují a dokonce by chtěli v příhraničí těžit uranovou rudu. „Když těžbu povolí, tak tu končíme...,“ říkají s lítostí Menčíkovi, členové PROBIO Svazu ekozemědělců. Možná nejen s ekochovem, ale třeba nebudou mít dobrou vodu ani pro sebe. Bez ovcí tu ale obživu mít nebudou. Konec Šonova je místo je opravdu kouzelné. Když vystoupáte na horizont kopce nad budovou, je vidět až na Krkonoše se Sněžkou, jak ji odjinud neuvidíte. Ještě jsme stihli uvidět bíle kvetoucí trnky a hlohy, které svým krajkovím lemovaly zvlněné zelené kopce. A výhled do kraje na Broumovské stěny, Hejšovinu i polské stolové hory je také zajímavý. Cestu do kopce (600-700 m n. m.) nelitujte, u Menčíků si vždy mléko, sýry či jogurty můžete koupit ze dvora – a kysaný nápoj z ovčího mléka bude mít také visačku Ragionální potravina Broumovska. Mirka Vohralíková FOTO – autorka 5 Špalda a „Špaldička“ nabízejí zdravé potraviny v Pardubicích na hlavní třídě ŠPALDA se špaldou na stole Od roku 2007 „šéfuje“ i vlastní pardubickou prodejnu zdravé výživy Jiří Malík. Pod jeho vedením se Špalda dočkala dalšího oživení, růstu i desetiletých narozenin. Prodejna, která byla spíše doplňkem vegetariánské a makrobiotické restaurace, se nyní stala samostatnou a prostory restaurace se přesunuly do bývalého sklepení domu. Minulý rok také přibyla malá prodejna, proto „Špaldička“, na třídě Palackého (dříve třída Míru). Ve špaldě se třídí odpad a dokonce mohou využívat energii ze solárních panelů, které má majitel domu na střeše. Se zdravou výživou začínali před deseti lety Původní makrobiotická a vegetariánská jídelna byla otevřena na hlavní pardubické třídě v roce 2002, poblíž křižovatky s ulicí Na Hrádku, o čemž také náš časopis tehdy informoval. V útulné vegetariánské a makrobiotické jídelně asi pro 30 strávníků byl také umístěn pult s produkty zdravé výživy a zákazníci si mohli po zdravém obědě nakoupit. Kuchyně byla umístěna v suterénu. Restauraci a prodej tehdy vedly Ilona Truncová a Blanka Baffiová. Špalda nejen vařila zdravá jídla a nabízela „Pardubákům“ také mnoho přednášek a besed na téma zdraví, ochrany životního prostředí i biopotravin. Špalda se udržovala ve stabilizovaném stavu. Sice bylo a je trochu hendikepem, že obchod nemá výlohu do rušné pěší zóny, je schovaný za krátkým průchodem, ale je zase bezbariérový. Jenže prvním majitelkám nastaly starosti takřka mimoobchodní. Paní Truncová odešla kvůli péči o dítě a Blanka Baffiová byla na vše sama, a také chtěla miminko, proto hledala společníka. Ten se po čase našel právě v Jiřím Malíkovi. Jiří Malík Jiří Malík se vyučil kuchařem a toto povolání posléze využil, když začal pracovat pro Sunfood v Dobrušce a nabízel sójové výrobky ve školách a školkách po východních Čechách. Ukázkově pro kuchařky uvařil z tofu a seitanu, aby přesvědčil kuchařky i vedení škol o tom, že i tyto potraviny jsou chutné. Dobře také zapadaly do povinného limitu luštěnin, z nichž mají školní jídelny vařit. (I když zřejmě ani do současné doby nepronikly "sójovky" do jídelen tak, jak by bylo zdrávo.) Od toho měl Jiří Malík již jen kousek k poznání prodejen zdravé výživy v kraji. Velká proměna Restaurace slouží také pro přednášky 6 Jiří Malík je mimo jiné vegetariánem – jen občas podlehne dobré rybě... Jeho zapojení do činnosti Špaldy, s. r. o., nebylo tak nijak nepřirozené. Mohl tak pěkně zapadnout, a přitom přinést do firmy trochu toho mužského živlu a pohledu. Nakonec koupil celou firmu od původních majitelek, podařilo se splatit i nějaké dlužné částky a společnost se mohla rozjet dopředu. V roce 2008 nastalo pro Špaldu – obchod i restauraci – takové malé zemětřesení. Naštěstí to bylo jen pomyslné a žádné ruiny po něm nezbyly – spíše naopak. „Některé zaměstnankyně jsem musel propustit a přijal nové. Mám tu tým deseti žen a jsem s nimi nyní spokojený,“ říká majitel Špaldy. Zřejmě i ženy ve Špaldě jsou spo- kojené, pracují tu všechny generace. Ženy s malými dětmi oceňují zejména vhodnou pracovní dobu. „Prodejna s potravinami uvnitř restaurace již také nemohly spolu dál dobře sloužit. Zákazníci chtěli mít větší sortiment zboží, a také se vše do jednoho prostoru nemohlo pohodlně vejít,“ vysvětluje majitel. Naštěstí se v suterénu – původním sklepě – uvolnily prostory po restauraci, takže se tam mohla přemístit špaldovská restaurace a bezbariérová prodejna zůstala v přízemí. Kuchyně, která je také dole, vaří teplá jídla, včetně kašiček pro děti – chodí sem totiž dost maminek s dětmi, dalšími zákaznicemi jsou pak úřednice. Častějšími zákazníky jsou tu ženy než muži. „Zřejmě dbají více o své zdraví,“ myslí si Jiří Malík v této souvislosti. Studená kuchyně zase připravuje desítku salátů a bagety a s čerstvých surovin. Nyní nabízí Špalda také internetový obchod, který stihne obsloužit servírka, než přijdou první strávníci do restaurace. Rozvážejí také objednané biopotraviny jednou v týdnu do domácností ve městě. Pultový prodej se změnil v samoobsluhu, která má v sortimentu 2500 položek, z toho asi 1000 biopotravin. Mají chlazený sortiment vegetariánských polotovarů a mléčných výrobků, jen do masa se nepustili – pardubičtí ho prý nevyžadují. Ale biouheráky a biolovečáky jim chutnají... Mají zde samostatný regálek pro bezlepkové potraviny. Samozřejmě v policích nechybějí vedle mnoha druhů „suchých“ potravin špaldové biomouky, kroupy a jiné špaldové produkty. Ve Špaldě si pečou dokonce vlastní pečivo, pečou i ze špaldové biomouky – například špaldová celozrnná dvojčátka (malé vdolečky sypané sezamem a mákem). Pečou i jiné zdravější sladkosti. V pečivu rozvíjí Špalda „výměnný“ obchod s královéhradeckou Bazalkou, a tak jsou zákazníci spokojeni na obou místech. V restauraci, v níž malinko změnili sortiment jídel oproti počátkům před deseti lety, se také snaží na špaldu myslet v jídelníčku. Kromě levnějšího denního è menu (polévka a tři druhy jídel), bio l 7-8/2012 è v němž je alespoň jedna surovina v biokvalitě, případně je jídlo veganské či bezlepkové, mají v jídelníču na 35 položek. Vždy i Jiří si někdy rád připomene své staré dobré kuchařské řemeslo. „Hitem“ je vždy svíčková ze seitanu a špaldový knedlík, nebo bryndzové pirožky se zeleninou a dýňovou omáčkou, či spolehlivě chutné kapustové karbenátky. I když čerstvou zeleninu v prodejně nenabízejí, najdete ji v bagetách či malých pizzách nebo na talíři. Pro zájemce ji rádi objednají. Konkurence a desátiny Kvalita i cena potravin je nyní přetřásána daleko více než způsob jejich prodeje. Malé prodejny jsou pod stálým cenovým tlakem obchodních řetězců. „Konkurence je to pro malé obchody ve středu měst opravdu velká. Malé zdravé výživy tak vychovají zákazníky, kteří pak často kvůli pár korunám slevy nakupují biopotraviny v řetězcích. Ve Špaldě se snažíme být v průměru mezi konkurenčními zdravými výživami v Pardubickém kraji nejlevnější,“ říká Jiří Malík a dodává: „S konkurencí to není jednoduché, když konkurenční obchod se zdravou výživou se objevil jen o pár set metrů dál, ale ustáli jsme to...“ Kvalita prodávaných produktů může být Špalda prodácá i přírodní a biokosmetiku Prodavačky vítají záazníky s úsměvem na vyšší úrovni než v supermarketech, při šikovnosti objednávek je obrat zboží rychlý i v menším obchodě. Dobrý přehled prodavaček o době spotřeby zajišuje, že prošlé zboží tu prakticky nemáte šanci najít. Prodavačky vám také rády poradí. Pardubická Špalda patří k těm dobrým prodejnám sekce prodejců Svazu PRO-BIO a může už spíše radit, než rady vyžadovat. Na menší podnikatele dopadá zdrcující nejistota, co rozhodne vláda pro příští rok či po volbách. Není žádná jistota, která by umožnila dělat nějaká rozumná rozhodnutí. „Ale nelze nic dělat jen napůl,“ uzavírá majitel Špaldy. Snad proto jedno rozhodnutí udělal a otevřel na druhém konci Pa- lackého třídy, blíže k vlakovému a autobusovému nádraží, druhou prodejnu Špalda. Ta prodává na 30 m2, proto jí říkají Špaldička. Upoutá červenou výlohou a žlutým vývěsním štítem. Napůl tady neodbudou ani své zářijové desátiny. Chystají kromě série přednášek a ochutnávek – v tradičním měsíci biopotravin a ekologického zemědělství – i přípitky se zákazníky. Po celý měsíc též slibují u deseti vybraných druhů potravin 10% slevu, a také připravili věrnostní karty „Špaldovky“. Jiří Malík je zapálený také do ochrany životního prostředí v Pardubicích. V prodejně proto umístil petici proti kácení stromů v parku u zámku a netají se ambicemi stát se třeba krajským zastupitelem. Volební preference jsou však vrtkavé a koaliční dohody občas překvapivé, tak mu přejme, aby se mu splnil alespoň jeho záměr dlouhodobější – „vyvézt“ jméno firmy „Špalda“ i do jiných míst Pardubického kraje, nebo ještě dál za jeho hranice... Mirka Vohralíková FOTO autorka Prodejna Špaldy blíže k nádraží bio l 7-8/2012 7 DOVERZIT BIODIVERZITA Přelstěné dýně a nezaměstnané včely Ten, kdo někdy pěstoval dýně a pokusil se z nich po sezóně vzít semínka na setí v dalším roce, se asi setkal se skutečností, že přesetá dýně se už té původní třeba podobá jen částečně nebo se jí nepodobá vůbec. Není divu. U dýní jako cizosprašných rostlin totiž dochází snadno k vzájemnému křížení různých odrůd. Opylení zajišují především včely, které jednotlivé odrůdy nerozlišují a přenášejí pyl z jedné na druhou, aniž by se staraly o to, že potomstvo již třeba nebude pro člověka k předpokládanému užitku. v některých zahraničních organizacích, které uchovávají staré a krajové odrůdy, nebo u nás v genové bance zeleniny v Olomouci. Drobný zahrádkář však zpravidla nemá možnost takového technicky i peněžně náročného opatření. Přesto však existuje možnost, jak dýně i včely obelstít a udržet si odrůdu čistou a nezkří- Na samotě u lesa Tam, kde se pěstuje více dýňových odrůd poblíž sebe, jako je tomu na zahrádkách ve městech a na vesnicích, je obtížné až prakticky nemožné udržet jednotlivé dýňové odrůdy čisté a nezkřížené. Možné to je snad někde na samotě, kde je zahrádka izolovaná, velmi vzdálená od jiných míst, kde dýně rostou. I zde ale musíme v daném roce pěstovat jen jednu odrůdu od daného druhu. Je pravda, že u řady odrůd si lze nová, odrůdově čistá semínka koupit v obchodě. U některých odrůd dýní – například dovezených z cest (pokud jsou pro naše poměry vhodné) či získaných od přátel a známých, ale i u odrůd krajových, starých či rodinných – však možnost koupit čerstvé osivo mít nemusíme, a přesto bychom chtěli uchovat odrůdu původní. Otázkou je, jak to udělat? Uzavření dýní do izolačního domečku Východiskem pro to, abychom udrželi odrůdu nezkříženou, je její oddělení, tedy tzv. izolace od jiné odrůdy téhož druhu. Vedle zmíněné teoretické prostorové izolace na oné pověstné samotě u lesa se někdy používá takzvaná izolace technická, kdy kvetoucí dýni umístíme v kon- 2,3 Samičí květ se základem plůdku před izolací a po ní 8 1 Samčí květy – vlevo ještě nezralý, uprostřed květ vhodný k opylování – následující den se otevírající, vpravo květ již odkvetlý. strukci (např. kovový rám pokrytý hustou sítí, např. typu muší pletivo) pro hmyz neprostupné a uvnitř doplníme opylovači včelami nebo čmeláky (u včel se v tomto případě používají například tzv. včelí oddělky, u čmeláků jde o uměle odchované čmeláky nasazované na opylování skleníkových kultur). Tak to dělají například ženou, tedy zachovávající původní vlastnosti jako je např. žádaná chu dužiny, velikost, tvar a pod. Při tomto postupu necháme včely - opylovačky – tentokráte výjimečně hledat jinou pastvu a o opylování květů se postaráme my sami! Jedná se o metodu ručního opylování. è 4 Srovnání izolovaného samičího (vlevo) a samčího květu (vpravo) na podložce mimo rostlinu bio l 7-8/2012 5 Detail upravených samčích květů, připravených na opylování. centimetry) tak, že špičku jemně stáhneme páskou, aby se květ následujícího rána nemohl otevřít. Totéž uděláme u samičích květů (viz obrázek 2–3, srovnání izolovaného samčího a samičího květu pro názornost na podložce ukazuje pak obrázek 4). Zabráníme tak tomu, aby se do něho nemohla dostat včela. Označíme na jeden opravdu tvrdý oříšek je to však někdy u plazivých dní, jejichž šlahouny se plazí sem a tam přes sebe jako jakési klubko rostlinných hadů. Abychom vskutku opylovali květ pylem z jiného jedince (jedinců) téže odrůdy, můžeme si např. zkusit na pásku psát čísla rostlin. Pro jednou nahradíme včelí sosáčky a nožičky vlastní rukou Následující den po ránu, když vysvitne sluníčko, obejde rosa a rostliny oschnou, vyrazíme na „včelí výpravu“. Otrháme si několik izolovaných samčích květů, které jsme si předchozí den připravili a přineseme si je k samičímu izolovanému květu. Samčí květy upravíme tak, že květní líst- Jak na ruční opylování? K celé operaci potřebujeme vlastně jen krepovou lepicí pásku, kterou koupíme v papírnictví nebo v drogerii, trochu času a znalostí a citlivou ruku, která nahradí pro jednou pilné včeličky. V době, kdy dýně nastupují do kvetení a tvoří již dostatečné množství květů, se vydáme v pozdním odpoledni připravit květy, které budeme příští den opylovat. Je třeba rozlišit dva druhy květů - květy samčí a květy samičí. U samičích květů je pod květem již zřetelný základ budoucího plodu. U dýní je to zhruba malý kulatý plůdek, u cuket pak protáhlý váleček – jakási miniaturní cuketka. Samčí květy jsou pak bez tohoto plůdku a je jich zpravidla, alespoň u plazivých dýní (druh dýně velkoplodá – Cucurbita maxima), většina. Květy, které mají příští den kvést, jsou už plně vyvinuté a odpoledne mají již žlutou barvu a na svém vrcholu špičku trochu se už pootevírající. Samčí květy k opylování ještě „nezralé“ jsou celé zelené, zcela uzavřené. Naopak již odkvetlé květy jsou velké, povadlé, otevřené, bez napětí (viz obrázek 1). Takovýto k opylování „zralý“ květ přelepíme krepovou lepicí páskou (výhodná je asi o šířce asi tři 6 Rozhodující fáze ručního opylování – vlastní přenášení pylu na bliznu. 7 Demonstrační ukázka opylování na upravených květech mimo rostlinu bio l 7-8/2012 květ samičí z jedné rostliny vždy několik (tři až čtyři) květů samčích z jiných rostlin! Z jiných rostlin proto, aby nedošlo k samoopylení a následné inzuchtní depresi. Máme-li větší porost, můžeme izolované květy (především samičí) označit např. hůlkami, aby se nám příští den lépe hledaly. Rozlišit jednotlivé rostliny je snadné u keříčkových cuket, ky odstraníme a zůstane nám vlastně jen prašník na stopce (viz obrázek 5). Jakmile máme samčí květy takto připraveny opatrně a zlehka odlepíme pásku z izolovaného květu samičího tak, aby se nepoškodil. Po odstranění pásky nám uzavřený květ během několika okamžiků rozkvete pod rukama, otevře se vlastní silou. Ihned poté uchopíme prašník ze samčího květu a opatrně zlehka ho otíráme o bliznu tak, aby na ní ulpělo co nejvíce pylu (viz obrázek 6, pro větší názornost ještě i demonstrační ukázka na upravených květech mimo rostlinu – obrázek 7). Pyl má podobu jemného žlutého prášku a jeho uchycení na blizně lze dobře pozorovat. Opakujeme alespoň se 2–3 prašníky. Poté květ rukou zlehka uzavřeme, jakoby odkvétal, a0 zase přelepíme zpět páskou. è 9 Dobré rady, které kolují Neprůmyslový odpuzovač klíšata Návod na domácí repelent pochází ze Švédska. Na přípravu potřebujete sáček rozmarýny, který koupíte v obchodě jako přísadu do jídla, nebo použijete větvičky rozmarýny z vaší zahrádky či květináče. Dále litr vody a lžíci bílého vinného octa. Do hrnce nalijete vodu a přivedete k varu, potom odstavte a vysypte do vody rozmarýn a nechte vyluhovat. Rozmarýn necháte v odvaru do jeho vychladnutí. Potom scedíme a přidáme lžíci vinného octa. Přírodní repelent přelijte do lahvičky s uzávěrem s rozprašovačem a uložte do chladničky. Před každým výletem do přírody a nasprejujte tělo, zejména nohy od kolen dolů a nezapomeňte na boty. Zralý plod dýně, označený barevným plátnem. è Při přenášení pylu na bliznu si musíme dát pozor, aby se nám do této činnosti nezamíchala nějaká včelka, která létá kolem. Naše snažení by v tomto případě mohlo přijít vniveč. Na malou chvilku tak odsoudíme pracovité včely do role nezaměstnaných, ale ty si jistě v okolí najdou dostatek jiných květů. Poté, co jsme květ opět zaizolovali, označíme si opylený plod např. ovázáním výrazným barevným provázkem nebo barevným pláténkem kolem jeho stopky, abychom ho později mezi jinými nalezli (viz obrázek 9). Provázek nebo plátno neuvazujeme těsně kolem stopky, ale ponecháme dostatečně velkou vůli, protože stopka při růstu plodu tloustne spolu s ním (aby ho později nezaškrtil). K tomu je možné přidat označení plodu hůlkou vyčnívající nad porost – pro jeho snazší pozdější nalezení. Předpoklady úspěšného opylování Zhruba za týden po opylování plod zkontrolujeme, zda se naše práce zdařila či ne. Pokud se plod zvětšuje a roste, byli jsme ve „včelí práci“ úspěšní, Matka Příroda je spokojena a my se můžeme těšit na úrodu semínek. Jestliže však plod po týdnu neroste a začíná odehnívat (viz obrázek 8), dílo se nezdařilo, je potřeba opylování opakovat. Celý postup vypadá na první pohled dosti komplikovaně a zdá se pracný. Je pravda, že vyhledání, označení a opylení květů trochu času zabere. Je to však zároveň činnost napínavá a poučná, protože se při ní na vlastní kůži můžeme seznámit s taji rozmnožování rostlin. Ruční opylování se nejlépe daří u prvních plůdků. Chceme-li ho dělat později, je třeba již dříve nasazené a rostoucí plo- 10 dy z rostliny odštípnout. Je to potřeba udělat dostatečně brzy, aby plod stihl do konce vegetace co možná nejvíce vyzrát a semena z něj byla kvalitní a klíčivá. K práci přistupujeme, když dýně tvoří dostatek samčích i samičích květů. U některých dýní totiž nejprve rostou jen samčí květy a samičí se objevují až později. Ideální období je pro opylování tehdy, kdy je počasí teplé a suché. Jednak se na dýních tvoří velké množství květů a také pyl je dobře klíčivý. Méně úspěšní budeme za dnů chladných a deštivých – květů je méně, pyl klíčí hůře. Abychom udrželi dlouhodobě genetickou variabilitu uvnitř odrůdy, je potřeba opylit několik dýní z různých rostlin. Následně tak získáme velké množství semen. Protože si ale dýňová semena podržují klíčivost za dobrých podmínek asi 4–5 let, máme tak zásobu na několik sezón dopředu. Takže šastnou ruku při opylování! Petr Dostálek Proti komárům Koupíme skleničku 200 ml francovky Alpa. Do lahvičky přidáme 30 kousků hřebíčků tedy koření, ne železných :-). Necháme je vyluhovat. Výluh můžeme použít už po 24 hodinách. Natřeme si nechráněná místa na těle a můžeme vyrazit na zahradu, na ryby či na deku k rybníku bez obav z návštěv komárů. Prý to funguje skvěle. Tento výluh také tlumí bolesti kloubů. Proti vyčerpanosti na dlouhém výletě a dobrá dezinfekce Poutníci na dlouhých cestách, stejně jako cestovatelé a badatelé se dívají na citrón jako na dar z nebe. Když začnou pociovat únavu, vysají trochu šávy z citrónu skrze díru, kterou udělají nahoře ve slupce. Je to velmi rychle účinný lék, který dodává téměř neuvěřitelné občerstvení. Trocha citrónové šávy uhasí žízeň daleko lépe než mnohonásobně větší množství vody. Badatelé používají citrón jako ochranu před mnohými tropickými infekcemi. Zkušení cestovatelé tvrdí, že když přidali citrónovou šávu do běžné pitné vody v různých oblastech, bylo to jako desinfekční prostředek a zabránili nemocem, které by vznikly z neupravené vody. Proti „kocovině“ Máte být po prohýřené noci ráno opět na nohou? Rozčtvrte citrón, posypte ho solí a snězte ho celý kromě kůry ještě před samotnou snídaní. Veřejní mluvčí tvrdí, že tento trik je také důležitým stimulantem, než mají vyjít na pódium. Proti bolesti hlavy 8 Odehnilý plůdek – zde opylování nebylo úspěšné. Citrónová šáva s několika lžičkami horkého čaje (nejlépe z červeného jetele nebo vojtěšky alfa-alfa) je skvělou léčbou pro ty, kteří mívají nepřetržité bolení hlavy – nebo také bolesti hlavy z jiných příčin. bio l 7-8/2012 Biospotřebitelský KOKTEIL Kokteily plné energie PODIVNÉ POTRAVINY (3) To, co jíme, se za poslední desetiletí dramaticky změnilo. Potravinářský průmysl dnes patří k nejmocnějším segmentům trhu a jsme na něm velmi závislí. V mnoha případech nám ale místo kvalitních potravin nabízí produkty velmi zvláštní. Naši potomci se tomu, čím jsme dnes ochotní se krmit, budou jednou divit. Celozrnné, ale bez celých zrn Celozrnné, vícezrnné a tmavé. Víte, co které druhy pečiva znamenají? Nejčastěji se zákazníci ošidí sami, protože naletí na označení „tmavé pečivo“, nebo dají jen na barvu rohlíku. Tmavé pečivo celozrnné není, pouze je dobarvované a to bu sladem, praženým žitem či ječmenem nebo karamelem. Také přisypáním otrub je z bílého rohlíku rázem tmavý, nutričně je ovšem téměř stejný jako ten bílý. Obvykle nám jej však prodají podstatně dráž. Jako celozrnný chléb a celozrnné pečivo lze podle vyhlášky označit takové výrobky, jejichž těsto obsahuje nejméně 80 % celozrnné mouky nebo odpovídající množství upravených obalových částí z˚obilky. Ani celozrnné tedy nemusí být 100% celozrnné. Také stačí dodat jen otruby. Horší to je s označením vícezrnné. Aby byl výrobek označen jako vícezrnné pečivo nebo vícezrnný chléb, stačí, aby obsahoval pouhých 5 % jiných obilovin, luštěnin nebo olejnin. Přidá se tedy troška jiné mouky nebo pár zrníček a máme vícezrnný chléb. Pokud tedy chcete skutečně celozrnné pečivo, máte dvě možnosti. Můžete si je koupit v obchodě se zdravou výživou a dávat pozor, aby šlo o výrobek z pekárny, která dělá pečivo jen z celozrnné mouky za pomoci přirozeného kynutí. Nebo si můžete péci chléb doma v domácích pe- SLOVENSKÁ INŠPIRÁCIA kárnách. Je to velmi snadné. Musíte si však dát pozor, abyste si koupili opravdu celozrnnou mouku a ne jen tu, do níž jsou přisypány otruby. Případně si můžete celozrnnou mouku doma i připravit, když obilí semelete na domácím mlýnku. l 7-8/2012 * 1 strapec tmavého hrozna * 1/4 čerstvého ananásu nakrájaného na menšie kúsky nebo melounu * 100 g malín Syrovátka – z odpadu drahý doplněk Syrovátka byla původně problematickým odpadem při výrobě sýrů. Je to nazelenalá tekutina, která mírně zapáchá. Krmila se s˚ní prasata nebo ji dokonce dodavatelé mléka museli odebírat zpět. Bylo drahé ji likvidovat. Moderní potravinářství ale dovede zužitkovat vše. Šikovným způsobem tak lze vedlejší produkt prodat za mnohonásobné ceny. Lze ji totiž usušit. Obsahuje i pak dost bílkovin, ale i laktózy, což může vyvolávat problémy u lidí trpících alergií na laktózu nebo na mléčné bílkoviny. Velmi komická je podle mého názoru tvrzení, že napomáhá hubnutí a štíhlé linii. Pokud se budete dostatečně hýbat a syrovátkou nahradíte některé jídlo, možná zhubnete. Ovšem právě syrovátka a její bílkoviny jsou nejoblíbenějším prostředkem kulturistů, kteří chtějí nabrat váhu. Jan Šastný __________________________________ Publikaci Hřbitov na talíři – lze objednat emailem na adrese [email protected], koupit v obchodech se zdravou výživou, v knihkupectvích a v některých internetových obchodech. Šalát pre nečakanú návštevu Leto so sebou prináša aj viac času na rodinu, kamarátov či známych. Aj v období mobilov príde z času na čas nečakaná návšteva. Poteší, ale čím ju na rýchlo ponúknu? 1 hrnček špaldového kernota (alebo dvojzrnky či špaldových zŕn) 1 polievková lyžica medu, 4 broskyne, 6 sliviek 1 broskyňa či iné ovocie na ozdobu Kernoto uvaríme. Kým krájame ovocie, mierne vychladne, potom pridáme med. Zmiešame s ovocím, vložíme do misiek a ozdobíme pár plátkami broskýň. (Ak naozaj nemáme čas, môžeme podáva teplé, aby sme sa nezdržiavali, ak toho času je predsa len viac, kernoto necháme vychladnú.) Samozrejme si môžeme nakombinova akékovek ovocie, prida orechy, slnečnicu, tekvicové jadierka, škoricu, vanilku... Poznámka: V zime môžeme použi napr. zavárané marhule a višne, vtedy med nedávam, kompóty bývajú zvyčajne dos sladké. Želám Vám dobrú chu a z nečakaných návštev len rados... Vhodné ako vegetariánska strava Zuzana Gallayová biospotrebitel.sk bio Hroznovo -malinový Všetko ovocie spolu pomixujeme a kokteil podávame s kockami adu. Účel: očisujúci kokteil, stimulujúci činnos obličiek. kankan.sk PŘEDSTAVTE V BIO SVŮJ OBLÍBENÝ NÁPOJ, pošlete foto i recept. HROZNOVÉ VÍNO Všechny sorty hroznů patří k nejzdravějším druhům ovoce vůbec. Hrozny obsahují kyselinu listovou, barviva, minerální látky a stopové prvky. Z minerálních látek mají nejvíce draslíku, který pomáhá organizmu nejen při odstraňování odpadních látek, řízení srdečního rytmu, ale pomáhá i jasnému myšlení. Vlákniny, které jsou ve slupkách hroznů, podporují činnost střev. Zároveň obsahuje vitamín C, E a vitamíny skupiny B. Regeneruje vrchní část pokožky, zmírňuje stavy při žlučových a ledvinových kamenech. Dodává množství antioxidantů. Šáva se používá při léčbě chorob, které vznikají hromaděním toxinů v těle. Působí močopudně a žlučopudně, mírně prohání. Protože mají hrozny močopudný účinek, pomáhají z těla vyplavovat škodlivé látky. Snižují kyselost žaludečních štáv. Výhodou hlavně pro podzimní dny, kdy mnozí z nás pociují nostalgii za létem a těžko se vyrovnávají se změnami počasí, je, že hrozny zmírňují únavu a deprese. Pro svou výživovou hodnotu jsou doslova energetickou bombou. Hrozny můžeme v syrovém stavu použít při výrobě salátů, na zpestření studených mís či jednohubek, hlavně sýrových. Kombinace rokfóru a bobule hroznů je opravdu vynikající. Základním pravidlem je mít kvalitní hrozny, čerstvé, ve střední velikosti, s pevnou slupkou a se šavnatou a masitou dužinou. Z kvalitního základu je potom i kvalitní produkt. Dr. Vojtěch Vojtíšek Při koupi preferujte biohrozny. 11 PORADNA WALTRAUD GREGOROVÉ Máme v zahrádce netřesky, ale bojím se jejich jedovatosti. Máme domek a zahrádku, ale i malé děti... Odkud asi máte informaci, že jsou netřesky jedovaté? Není to náhodou vypravěč pohádek? Netřesk střešní (Sempervivum tectorum) je podle staré legendy darem Jupitera – měl přece ochraňovat před bleskem. Už ve 4. století před n. l. řecký učenec Theophrastos zaznamenal jeho přítomnost na střechách obydlí. Římané jej pěstovali v obrovských vázách na nádvořích a Karel Veliký nařídil, aby byla na každé střeše alespoň jedna bylina. V květomluvě znamená energii a pracovitost. Jde o otužilou, vytrvalou, stále zelenou sukulentní bylinu, vysokou 5-8 cm, lodyha s květem 5-15 cm. Dužnatý list je v růžici, listy zašpičatělé s hnědočervenými konci. Rozmnožuje se odnožováním. Využití: V Holandsku z něj připravují saláty. V kosmetice se šáva z čerstvých listů používá do lázní či k napařování pokožky obličeje. Šáva z listů či odvar z nich je prostředek proti bradavicím a jiným výrůstkům na pokožce. Léčení: List uzdravuje malá poranění – list rozříznout a přímo dát na pokožku nebo jej rozmačkat a udělat placku k přiložení. Lze používat i na popáleniny, řezné rány, žihadla vos a sršní. Léčí úspěšně i kuří oka a tzv. vodu v kolenech, také různé otoky a podlitiny po pádech. Nálev se pije jako čaj při infekcích v krku, na průduškách a při zánětech v ústech. * Prý se měsíček i jí? Jistě, hlavně středomořské národy v tom mají praxi. Vyzkoušejte například tento recept: Tagliatelle v měsíčkové omáčce 350 ml mléka, 1 rozčtvrcená cibule, 60 ml korunních lístků měsíčku (jak čerstvé, tak sušené), 2 velké nakrájené mrkve, FOTO – archiv redakce Matička všech komunitních zahrad v Berlíně – Prinzessinnengärten. Tato městská zahrada je volně otevřená, takže tam můžete kdykoliv zajít a všechno si kliánko projít. Úplný ráj pěstění v pytlích, přepravkách a bedýnkách! Hned jak jsem z Berlína přijel domů, musel jsem upalovat do zahradnictví pro novou hlínu a další semínka… :) Cuketka.cz 12 1 bobkový list, 110 g másla, 110 g hladké mouky, nejlépe špaldové, 175 g strouhaného sýra, sůl, pepř nebo galgant, 225 zelených tagliatelle – širokých nudlí. Do hrnce dáme mléko, cibuli, měsíčkové lístky, mrkev a bobkový list, přikryjeme pokličkou a vaříme na mírném ohnu asi 10 minut, aby byla mrkev měkká. Přecedíme a dáme na stranu kousky mrkve a cibule. V rendlíku rozpustíme máslo, přidáme mouku a smažíme 2 až 3 minuty, až je jíška hladká, postupně přidáme ochucené mléko a na mírném ohni vaříme další 2 minuty. Uvařenou mrkev a cibuli propasírujeme a přidáme do omáčky, nakonec ještě přidáme sýr, sůl a pepř či galgant. Tagliatelle dáme do osolené vařící vody a uvaříme. Z nudlí vytvoříme hnízdečka a polijeme měsíčkovou omáčkou. WG Bylinka pohody Vzácná a chráněná rostlinka vachta trojlistá rostla dříve hojně na Třeboňsku. Je to rostlina mokřadů, bažin a močálů. S příchodem velkovýrobních forem zemědělství a s tlakem na soběstačnost republiky v produkci potravin bylo mnoho původních stanoviš této léčivé bylinky zničeno, ale dnes se rýsuje možnost revitalizace Mokrých luk u seníků a založení malých jezírek pro chov žab a pěstování vzácných ohrožených druhů rostlin. Vachta trojlistá kvete v květnu, množí se jednoduše pomocí přeneseného oddenku a v léčitelství se používá její trojlístek, bu usušený, nebo také čerstvý. Mírný odběr lístků rostlině neublíží, spíše jí prospívá. Čaj z těchto lístků je tak příšerně hořký, že vše ostatní se potom bude zdát milé a pohodové. Výtažek z lístků se také používá k přípravě Becherovky či Fernetu. Čaj je dobrý na játra, na trávení či na žlučník. Velmi pomáhá od žaludečních problémů i od nervových stresů, v lidovém léčitelství je označována jako zaječí jetel či bylinka pohody. Tuto vzácnou léčivou rostlinku je možno spatřit ve sbírce vodních a mokřadních Umělé pěstování bylinky Vachty trojlisté ve rostlin Botanického ústavu v Třeboni. Je ji staré vaně na zahrádce možno také uměle pěstovat i v menší nádobě na zahrádce. Foto je z bylinkové ekozahrady Hamr u Majdaleny, kde je úspěšně testován její růst ve staré vaně a je možno uvažovat o produkci dobrého třeboňského žaludečního likéru :-) Ing. Jan Papáček bio l 7-8/2012 ŠPALDA * PRASTARÝ NEŠLECHTĚNÝ DRUH PŠENICE * VÝBORNÁ JEMNÁ OŘECHOVÁ CHUŤ * VYSOKÝ OBSAH VLÁKNINY A BÍLKOVIN * BOHATÁ NA VITAMÍNY B, A, E * ZDROJ MINERÁLNÍCH LÁTEK – FOSFOR, Ž Ť ELEZO, HOŘČÍK * LEPEK PŠENICE ŠPALDY LÉPE SNÁŠEJÍ LIDÉ S ALERGIEMI * SKVĚLE SE HODÍ NA PEČENÍ * NEOBSAHUJE CHOLESTEROL * JE LEHCE STRAVITELNÁ * V BIOKVALITĚ OD PRO-BIO Pšenice špalda obsahuje téměř všechny základní složky důležité pro zdravý lidský organizmus. Obsahuje více bílkovin, minerálních látek (fosfor, železo, hořčík, zinek), vitamínů skupiny B a je lépe stravitelná než běžná pšenice. Důležitý je její obsah betakarotenu a thiokyanátu, které působí regeneračně na tělní buňky, chrání před infekcemi a posilují obranyschopnost. Vláknina ve špaldovém zrnu má jemnou strukturu vláken, je velmi dobře snášena, podporuje trávení a střevní peristaltiku. Váže na sebe škodlivé látky z organizmu, a tím působí jako prevence vážných onemocnění. Špaldě připisují pozitivní účinky na stimulaci imunitního systému, cení se její lehká stravitelnost a vhodnost při léčení některých alergií. Konzumace špaldy vykazuje mnohem nižší toxicitu pro jedince alergické na lepek a v některých případech alergii nevyvolává vůbec. Vliv špaldy je ale individuální a celiaci by se proto měli před její konzumací poradit se svým lékařem. * ŠPALDA LOUPANÁ, ŠPALDOVÉ KROUPY (KERNOTTO) * HOUBOVÉ A ZELENINOVÉ ŠPALDOTO * CELOZRNNÁ MOUKA ŠPALDOVÁ (JEMNĚ I HRUBĚ MLETÁ) * ŠPALDOVÉ SUCHARY, ŠPALDOVÝ KŘEHKÝ CHLEBÍČEK * ŠPALDOVÉ TYČINKY (SE LNEM, MÁKEM A SEZAMEM) * ŠPALDOVÉ VLOČKY A ŠPALDOVÉ PUKANCE * ŠPALDOVÉ BEZVAJEČNÉ TĚSTOVINY (ŠIROKÉ NUDLE, SELSKÉ NUDLE, MUŠLIČKY, VŘETENA...) BUBLANINA S OVOCEM Těsto na plech v 6 vajec v 680 g mouky – polovina hladké a polovina hrubé celozrnné špaldové v 250 g másla v 180 g muscovada v 3 kávové lžičky vinného kámene v 4 dl syrovátkového nápoje Amálka vanilková v citrónová kůra bio v Bourbon vanilka v 150 g mandlí v 80 g strouhaného kokosu v 400 g borůvek nebo višně či jiné ovoce, kompot Máslo, cukr, žloutky umícháme do pěny, přidáme mouky s vinným kamenem, citrónovou kůru, bourbon vanilku a část kokosu, Amálku, sekané mandle a nakonec tuhý sníh z bílků. Těsto rozetřeme na máslem vymazaný a kokosem vysypaný plech. Povrch těsta posypeme kokosem, poklademe ovocem a mandlemi. Pečeme ve vyhřáté troubě na 175 ˚C. Sypeme vanilkovou syrovátkou. Zdenka Kolláriková, výživová poradkyně PRO-B BIO a sˇpalda Podle vzpomínek jednoho z průkopníků ekologického zemědělství u nás a současného ředitele společnosti PRO-BIO Ing. Martina Hutaře byly počátky podnikání v tomto oboru velkým dobrodružstvím. „První špalda v Československu, kterou jsem propašoval s kamarády z Rakouska, vyrostla ve Starém Městě pod Kralickým Sněžníkem na poli ,Za koupalištěm', dala výnos 3,5 t/ha. Bylo to v roce 1991. V roce 1994 jsme postavili loupárnu a od té doby se špalda stala synonymem ekologického zemědělství," vypráví své prvopočáteční zkušenosti. PRO-BIO se tak stalo jednou z prvních firem, která mohla nabídnout kvalitní pšenici špaldu, která byla doposud české veřejnosti neznámá. Zpracování špaldy jsme uzpůsobili i vybavení našeho mlýna. K jejímu loupání používáme tradiční loupací stroj rakouské produkce, který umožňuje velmi šetrné a čisté loupání obiloviny. Na bohaté občerstvení z pšenice špaldy vás zveme na letošní BIOSLAVNOSTI, které jsou špaldě tento rok věnovány. Naším cílem je produkce kvalitní špaldy a využívání odrůd špaldy s původní strukturou bílkovin a aminokyselin. To znamená špaldy, která není křížená s pšenicí setou. * ŠPALDOVÉ KAFE (INSTANTNÍ, MLETÉ) bio l 7-8/2012 13 JAK NA LETNÍ GRILOVÁNÍ? Skokem se přiblížily prázdniny, s nimi doufáme, že se dostaví slunné dny a teplé večery. Opékání venku se stalo poslední dobou přímo posedlostí. Starší generace vzpomínají na opékání špekáčků u ohýnku. O tom si už jen necháváme zdát – dnes se špekáček vysuší a rozpadne. Raději tedy opékáme něco hutnějšího, vracíme se tak k našim praprapra... předkům, kteří seděli v jeskyni a oheň je ohříval i „krmil“. Dnes opékáme na otevřeném ohni zřídka, raději na grilu. Při grilování vznikají aromatické látky, jejichž libá vůně probouzí naše chuové buňky. Jenže pokud ke grilování nebudete přistupovat s rozumem a rozvahou, můžete si voňavými kousky masa spíše ublížit. Proto pozor na spálení pokrmu a odkapávání tuku. (Vuřtíky a špekáčky opékáme, pokud už si je nemůžeme odpustit, zásadně nad žhavými uhlíky a ne v plameni!) Nesprávný grilovací postup totiž může být příčinou vzniku nežádoucích látek a s tím spojených zdravotních obtíží. Grilované pokrmy nepatří vždy mezi jídla nejzdravější, záleží však na úpravě. I grilované jídlo může být zdravé a skvěle chutnat. Jen je třeba dodržet několik nenáročných zásad. Výběr a příprava surovin Výběr surovin hraje důležitou roli. Z masa je možné použít jakýkoli druh – od vepřového, hovězího, přes zvěřinu, drůbež. Maso by mělo být libové, zbavené přebytečného tuku, samozřejmě čerstvé. Při takovém svátečním grilování nelitujme financí a dojeme si pro biomaso přímo k sedlákům. Aby bylo grilované maso křehké a rychleji upravené, můžeme ho předem (na několik hodin či dní) naložit do marinády. Nejčastěji se používá kvalitní olej a bylinky, v případě aromatičtějšího masa se používá výraznější koření. Koření hraje při grilování nezastupitelnou roli, dodává masu charakteristickou chu a vůni. Nebojme se netradičních kombinací: použít můžeme běžný pepř, sladkou nebo pálivou papriku, česnek i čerstvé zelené byliny jako je rozmarýn, tymián, bazalka nebo oregano. Pokrm můžeme ozvláštnit také kari kořením, tabascem, chilli, piniovými jadérky, kapary – aroma pokrmu se díky tomu při přípravě úžasně rozvine. Dobrým tipem pro zvýšenou pestrost chutí mohou být také ochucené oleje. Sůl je vhodnější použít teprve před samotnou úpravou, protože na sebe váže vodu, a pak bychom mohli mít maso vysušené. Výtečné jsou grilované ryby a mořské plody, které nepotřebují být naložené tak dlouho jako například zvěřina. Zajímavé pokrmy připravíme například z krevet nebo mušlí. Nejčastěji jako špízy nebo grilo- 14 – ZDRAVĚ! vané na tácku či v alobalu (na ochucení stačí jen bylinky, olivový olej a česnek). Navíc jsou zdrojem prospěšných vícenenasycených mastných kyselin, tedy dobrých tuků, které mají příznivý vliv na naše zdraví (najdeme je také v rostlinných olejích, kvalitních margarínech, v ořeších a semínkách). Dobré tuky by přitom měly v našem jídelníčku převažovat. Při zdravém grilování raději zapomeňte na uzeniny a maso tučné. Skvělá je i hlíva, která je ovšem tak tvrdá, že ji musíme před grilováním chvíli povařit. Grilujeme, asi 10 minut, pouze hlavičky, nohy odstraníme úplně, nebo necháme tak centimetr pod kloboukem. Jak maso, tak i houby před samotným grilováním potíráme ochucenými oleji, jak rostlinnými, tak i kvalitními olivovými. V kombinaci s posekanými bylinkami a kořením dodají houbám ten správný šmak. Zelenina a ovoce na grilu Samotný způsob grilování může velmi výrazně ovlivnit biologickou hodnotu pokrmu. Grilovat můžeme na otevřeném ohni na uhlí či na lávovém grilu, případně na grilu elektrickém, který je asi nejlepší – umístíme pod něj nádobu s vodu pro odkapávání tuku. Použijeme-li otevřený oheň, je vhodné maso upravovat na grilovacím tácku nebo v alobalu, čímž zabráníme skapávání tekutiny do žhavého uhlí, při kterém vzniká kouř a zdraví škodlivé látky. Úpravou v alobalu si navíc maso (či jiné grilované potraviny) uchová šavnatost. Pozor bychom si také měli dávat na to, aby nedošlo ke spálení pokrmů. Spálené jídlo totiž obsahuje nežádoucí látky, které škodí našemu zdraví – v takovém případě bychom měli raději oželet ztrátu a tuto potravinu už nejíst. Maso můžeme grilovat na plátky nebo na kostky, smíchané se zeleninou (v alobalu), nebo napíchnuté na jehle (špízy). Aby si ryby udržely tvar a nerozpadaly se, je dobré je také upravovat v alobalu nebo je možné použít speciální oboustranné kleště či mřížky na úpravu ryb přímo určených. Je třeba dbát na to, aby bylo maso dostatečně tepelně zpracované, to znamená, aby nebylo napůl syrové. Propečenost zkoušíme jen přiložením vidličky a tlakem, aby nevytékala šáva. (hk, mv) Dávno už neplatí, že grilovat je možné pouze maso. Velice oblíbená je grilovaná zelenina, která ve zdravé výživě hraje nezastupitelnou roli. Na grilování jsou vhodnější pevnější druhy, z ovoce např. jablka, hrušky, ananas a banán. „Častěji se ale používá zelenina, která může naprosto nahradit maso. Lépe je opět vybírat tvrdší, pevnější druhy. Pokud zvolíme zdravější úpravu v alobalu, není omezení žádné. Snad jen to, že zkombinujeme-li např. rajčata s lilkem, musíme zvážit dobu úpravy jednotlivých druhů,“ dodává Věra Boháčová, lektorka zdravé výživy. Mezi nejčastěji používané druhy zeleniny na grilování patří lilek, cuketa, paprika, cibule, česnek či okurka. Před položením na gril potřeme rošt olejem. Grilovanou zeleninu a ovoce používáme jako hlavní jídlo nebo jako přílohu ke grilovaným masům. Jestliže zvolíme zdravou přípravu v alobalu, nemusíme se bát zařadit grilovaná jídla i do dětského jídelníčku, pouze nepoužíváme pikantní koření. Můžete grilovat i houby Na grilování vybíráme pouze tužší druhy hub, které jsou méně vodnaté, jako například žampiony, hřiby nebo holubinky. Jak grilovat Jablkový špíz s kuřecím masem Marináda na grilovaná jablka: 2 lžíce medu, 3 stroužky prolisovaného česneku, citronová šáva a sůl. Jablka nakrájíme na kousky a naložíme do marinády na přibližně 2 hodiny. Poté jednotlivé kousky napichujeme na špíz střídavě s kousky naloženého kuřecího masa, které jsme předtím marinovali v omáčce z oleje, pepře, lžíce kečupu, soli a sojové omáčky a pozvolna pečeme. Výsledek je vynikající! bio l 7-8/2012 EKOZAHRADA EKOzahrada v červenci a srpnu Prázdninové měsíce, které jsou před námi, jsou pro zahradníky obdobím sklizně zeleniny a ovoce. Míra práce je odvislá na počasí v červnu a na intenzitě obdělávání a vysazování a setí nové zeleniny. V červnu u nás (oblast Litoměřic) téměř nepršelo, jen místní bouřky. V jiných oblastech je zase deště příliš. I když Bible předpovídá tyto klimatické změny, přesto si toho lidé moc nevšímají a stále věří, že to věda nějak zvládne. Vypadá to, že se letošní rok vyskytuje více mšic. Vlhčí a teplé počasí jim jen prospívá. Na mšice je přípravek Biool. Nestříkat za slunečního svitu. Více se můžete dočíst na www.agro-bio.cz. w Dokud se zelenina plně nezapojí a listy nezakryje povrch půdy, do tehdy budeme pečlivě odplevelovat a také prokypřovat půdu, případně mulčovat. w Plevel pak můžeme využít různě. Můžeme jej kompostovat, vhodné rostliny jako léčivku, jiné k podpůrným výluhům nebo použít jako mulč. w Za sucha proléváme kompost vodou, případně močůvkou. U močůvky opatrně jen tolik, kolik je schopen vsáknout. w Zavlažujeme, plejeme, okopáváme, kypříme... w Dle potřeby a možností používáme hnojivé, podpůrné a léčivé postřiky a zálivky z výluhů, či zákvasů kopřivy, kostivalu, heřmánku, přesličky cibule... w V červenci začíná na záhonech dozrávat plodová zelenina, proto sklízíme... wVysazujeme pórek, především vhodné odrůdy pro přezimování. Vyséváme a pěstujeme přísadu pro raně podzimní a podzimní sklizeň a to zejména salát, kedlubny, brokolici, špenát, pekingské zelí, endivii, fenykl, hrách, vodnice, kopr a hlávková čekanka. wZe začátku měsíce je možno ještě vysazovat květák. Ke konci měsíce začíná vhodné období pro výsev všech typů ředkví, a také ředkviček a špenátu. Ke konci měsíce sklízíme cibuli ze sazečky, jakmile na u dvou třetin rostlin sama polehne, podzimní česnek, když se stvoly s palicemi narovnají. Nepaličák sklízíme zpravidla o něco dříve. w Na uvolněném pozemku zaséváme vhodnou plodinu na zelené hnojení. V zahradnictví nepoužíváme brukvovitých rostlin. Použijeme zejména vikvovitých (peluška, bob) a jiných jako zejména svazenku. w Ve sklenících a fóliovnících sklízíme plody teplomilných pěstovaných rostlin. Pokračujeme ve vyvazování rajčat a okurků. Vylamujeme pazochy u rajčat a ke konci měsíce zaštipujeme terminál, aby se mohly lépe vyvinout stávající plody rajčete. Nezapomínejme na řádné větrání. w Záhony s podzimními košálovinami (včetně ředkviček a ředkví) chráníme netkanou textilií před dřepčíky a plodomorkou zelnou, jejíž larvy poškozují vegetační vrcholy, takže se netvoří užitkové části pro sklizeň. Také pórek můžeme takto chránit před vrtalkou pórkovou. w Sklízíme bobuloviny a ovoce. w Balkónové květiny a květiny v mobilních nádobách pravidelně zaléváme. Podle potřeby zaléváme i ostatní okrasné rostliny. Můžeme odstraňovat odkvetlá květenství rostlin včetně růží. Podle potřeby vyvazujeme pnoucí rostliny. w Začínáme sušit květy vhodných rostlin do suché vazby. Jiří Pospíšilík Dotazy: [email protected] bio l 7-8/2012 Spolupráce s přírodou HELENA VLAŠÍNOVÁ DOKONČENÍ Z MINULÉHO ČÍSLA Dalšími úhlavními nepřáteli člověka pěstitele jsou plevele. Ale i tady vyplývá nepřátelství především z nepochopení jejich funkce. Začneme zase pozorováním. Kde se ty plevele vlastně berou? V přírodě nastupují tyto pionýrské rostliny například po sesuvech půdy, erozi nebo záplavách. Jsou schopné svým rychlým růstem „zacelit jizvy“ v porostu a chránit tak půdu. Ale vždy my také půdu zraňujeme a odhalujeme, tak bychom se neměli divit, když se pak objeví plevele. Chce to trochu víc přemýšlení, dosáhnout toho, aby půda nezůstala nikdy dlouho odkrytá. Výsledek předčí naše očekávání, jedna úroda navazuje na druhou a stále je co jíst. Ale pojme se podívat, co že nám to vyrostlo za plevel? Není to také k něčemu dobré? Nemusíme dlouho hledat, vždy tu máme spoustu planých zelenin jako je pampeliška, kopřiva, bršlice, lopuch, řebříček, kokoška, bedrník, hluchavky, mochny, jitrocele, merlíky, lebedy a další. Z léčivých rostlin navíc velmi cenný pýr, přesličku, pelyněk, kuklík městský, popenec břečanovitý... Mnohem jednodušší by bylo jmenovat ty, které využít nemůžeme, třeba jedovatý pryskyřník, drchničku nebo svlačec. Ale zatracovat je taky nemusíme. Drchničku díky vysokému obsahu saponinů můžeme použít k očistění rukou jako „mejdlíčko“. Svlačec se kromě krásných a vonných květů vyznačuje podivuhodnou délkou kořene, který často sahá až do hloubky tří metrů, je tedy rostlinou „dobyvatelem“, která připravuje cestičky pro vzduch, pro vodu a pro mikroorganizmy a naleptává matečnou horninu. No, já vím, taky je to trochu dotěrný „prevít“, ale pokud máme po ruce karton, můžeme si i s ním celkem snadno poradit. Stačí na urovnanou a vlhkou půdu rozprostřít navlhčené kartony tak, aby se alespoň 20 cm překrývaly, na ně nasypat hrubší organický materiál, třeba zkompostovaný hnůj, a zakrýt vrstvičkou slámy nebo listí. Pak už jen prorazíme díru přímo pro sazenici zeleniny, doplníme trochou zeminy, pořádně zalijeme a můžeme klidně odjet třeba na dovolenou. Karton za rok zetlí, přímo pod ním pak můžeme najít klubíčka svlačce, hledajícího světlo, nebo také krásné oddenky pýru. Po této první sklizni můžeme takové „kobercové mulčování“ zopakovat. Postupně se nám pozemek vyčistí a my ho budeme moci použít i k přímým výsevům. Horší kousky pýru můžeme nechat na hromadě někde mimo kompost a nechat uschnout a zetlít, získáme výborný kompost. Mnoho plevelných rostlin je nejen přínosem pro kuchyň, ale zároveň kvalitním krmivem (nepřekonatelné jsou pro drůbež posekané nebo usušené kopřivy) a hnojivem – jícha z kopřiv je univerzálním prostředkem pro všechny oslabené i mši- cemi zdecimované rostliny, jícha z bršlice je skvělým hnojivem pro košáloviny, jícha nebo odvar z přesličky pro všechny rostliny náchylné k houbovým chorobám jako prevence. Právě plevele nám svou vitalitou a schopností kumulovat minerály významně pomáhají zvyšovat úrodnost půdy. Stačí, když pro ně vyčleníme prostor a přizpůsobíme jim agrotechniku. Mezi nejvýznamnější kumulátory draslíku, vápníku a železa patří pampeliška, která navíc obohacuje půdu o křemík, mangan a mě. Kopřiva o dusík a křemík, lebeda o dusík a fosfor. Fosfor dovede kumulovat také mochna husí a pohanka. Plevele v nekvetoucím stavu se také výborně hodí jako zelené hnojení. Pokud si chceme koupit pozemek a rádi bychom se dozvěděli něco o jeho půdě, mohou nám plevele také ledacos napovědět. Na půdě bohaté na dusík se setkáme s kopřivou, ptačincem žabincem, bolševníkem, bezem černým, kokoškou a svízelem přítulou, často i s merlíkem a lebedou. Pokud naproti tomu najdeme jestřábník chlupáček, tomku vonnou, rmen rolní, mateřídoušku a kostřavu ovčí, můžeme si být jistí, že půda je na dusík chudá. Pampeliška lékařská nám často signalizuje zhutnělou půdu, kterou svými kořeny pomáhá provzdušnit, typickým plevelem sešlapávaných míst je také jitrocel větší a mochna husí. Mít na zahradě plevel se sice ortodoxním zahrádkářům může zdát jako „hanba“, ale v permakulturním designu mohou plevele docela dobře spolupracovat. Kopřiva dovede okolní rostliny chránit proti hmyzu a slimákům, posiluje růst rajčat a máty. Do čerstvých listů můžeme uložit ovoce nebo zeleninu, chrání je před plísní, v sušených můžeme nechat dozrát ovoce. Navíc je životně důležitá pro housenky baboček. Na místě, kde rostly původně kopřivy, se bude velmi dobře dařit rybízu. Laskavec zase dovede dobře zkypřit půdu a upravit ji pro náročnější rostliny, jako je mrkev, řepa nebo ředkvičky. Výborným sousedem je pro cibuli, kukuřici nebo pepino, prospívá i bramborám, u kterých podporuje tvorbu hlíz. Zvyšuje údajně i odolnost rajčat proti škůdcům. Chválu dalších plevelných rostlin si můžete přečíst v rubrice „Plevele nebo plané zeleniny“ ve starších číslech Klíčové dírky, nerada bych se opakovala. Tak jako mezi lidmi, pokud někoho, na první pohled nám nesympatického, poznáme blíže, může dojít i k tomu, že se s ním spřátelíme. Takže nezatracujme žádnou součást přírody, vždy každá má svůj smysl, i když je někdy těžší ho najít. POUŽITÁ LITERATURA: Borkovcová M. (2010) Houby proti háátkům, Klíčová dírka roč.7, 2: 10 Mojmír Vlašín, Založte si hadník, časopis Klíčová dírka 4/2004, str. 5 (číslo je volně ke stažení v PDF na wwww.permakultura.cz). 15 Nástup traktorů na česká a moravská pole Na rok 2001 připadla dvě kulatá výročí, která jistě neunikla zájemcům o techniku, jmenovitě zemědělskou. Před sto padesáti léty byl v českých zemích sestrojen první parní traktor a před sto léty, v roce 1901, byl v USA vyroben první provozuschopný traktor se spalovacím motorem, předchůdce současných traktorů. Tyto vynálezy nezanedbatelně ovlivnily nejen zemědělství a venkov, ale i život všeho lidstva. Zvýšila se produktivita zemědělské práce, a tak se nadbyteční lidé přesunuli z vesnic do měst, čímž byl posílen průmysl a další obory, stoupla produkce zemědělských výrobků, čímž klesla jejich cena, což vedlo k zvýšení spotřeby, tedy k zvýšení životní úrovně. První projekt parního stroje, který by měl nahra- Starý traktor značky Lanz Buldog udržují v chodu v Podorlickém dit namáhavou potažní skanzenu v Krňovicích (Královéhradecko) a předvádějí staré práci v zemědělství, do- zemědělské stroje každoročně v srpnu. stala k posouzení Vlastenecko-hospodářské společnosti v roce 1851 ovšem dostávaly pomalu, protože zde byly obod nadporučíka 57. pěšího pluku Josefa Baue- líbeny, především v Německu, motorové pluhy. ra. Jeho stroj byl zkoušen v Židlochovicích, ale Ty u nás začal jako první vyrábět Václav Snětipro vysoké výrobní a pracovní náklady se více na z Přistoupimi, dalšími výrobci byli Vilém neuplatnil. Výkon stroje byl 6,5 k, za 12 hodin Michl ze Slaného, Rudolf Bächer z Roudnice, provozu spotřeboval 420 kg černého uhlí, ob- Laurin & Klement z Mladé Boleslavi a Českomoravská továrna na stroje v Praze. Později je sluhovali jej strojník a topič. Stejně neúspěšně jako Bauerův stroj skonči- vyráběli F. a J. Kovaříkové z Prostějova, Koloc, ly i parní traktory Angličanů Roberta a Paula. Špička a spol. a další výrobci. Traktory jako univerzální tahače se v českých Dalšímu Angličanovi Johnu Fowlerovi se podařilo vyřešit parní orbu pomocí dlouhých lan. zemích začaly ve větší míře šířit až po první Pluh byl tažen bu dvěma parními stroji zakot- světové válce. Bylo to také zásluhou legionářů, venými na obou koncích pole, nebo jedním kteří už mohli obdivovat americké traktory na parním strojem a na opačné straně pole stro- Sibiři. Na česká pole se začátkem dvacátých let jem kotevním. Parní orba se rozšířila i do čes- dostávaly především americké stroje Fordson, kých zemí, koncem devatenáctého století zde John Deere, Case, a Mc Cormick. První český traktor vyrobily Škodovy závody Plzeň v roce už bylo evidováno 365 souprav. Počátkem dvacátého století v českých ze- 1926. Protože se poptávka po traktorech zvymích byly podle francouzského vzoru používá- šovala, objevili se další výrobci. Koncem dvacány lanové orby také s benzinovými motory. Ty- tých let zahájilo jejich výrobu ČKD Praha (Praga to stroje jako první začal v roce 1905 vyrábět AT 25) a Wichterle & Kovařík v Prostějově (WiJosef Pejšek z Kralup nad Vltavou. Později se kov). Po roce 1930 zahájila výrobu traktorů firma Svoboda v Kosmonosích u Mladé Boleslavi. objevily lanové orby elektrické. V té době už byly v USA vyráběny traktory se V té době bylo používáno asi 3000 traktorů spalovacími motory, první traktor byl sestrojen a 350 motorových pluhů. Robert Fischer, v roce 1901 (Hart-Parr). Traktory se rychle šíČást článku z www.staretraktory.cz řily do celého světa. Do střední Evropy se V Podorlickém skanzenu můžete vyzkoušet, jak fungoval žentour (vlevo vzadu dlouhá ráhna poháněla lidská sila nebo zvířata) a převodovka na mlátičku. 16 POZVÁNKY VI. sraz elektromobilů 7. 7. Sedlec-Prčice Sraz elektromobilů, účast přislíbil Fisker Karma, pan Kubiš s Nissan Leaf, Ampera, možná přiletí i letadlo. Upořádáme několik soutěží, nechte se překvapit. Uvidíte, jak to jde, když se chce. Proudu zdar, v dopravě zvláště. Pořádá Občanské sdružení Elektromobily GreenCamp 8.–15. července Mikulov Letní workshop pro studenty ochrany přírody, ekologie a biologie. Tentokrát v CHKO Pálava. Pořádá Katedra ekologie a životního prostředí UP Olomouc, zdenek.macat@ gmail.com, http://www.greencamp.cz Setkání s permakulturou v Třeboni Mezinárodní organizace www.permakultura.cz pochází z daleké Austrálie a snaží se o život člověka v souladu s přírodou. Na Třeboňsku již naši dávní předkové v době císaře otce vlasti Karla IV. dokázali hospodařit ve stylu trvalé udržitelnosti. Proto setkání Permakultury v Třeboni. Sobota 18. srpna v 10.15 hodin u železniční zastávky Třeboň-lázně. Na programu je komentovaná prohlídka Sbírky vodních a mokřadních rostlin Botanického ústavu, Domu přírody Třeboňska, Nadace pro vydru, seníků na Mokrých lukách u rybníka Rožmberka a další dle počasí (je to období 10 let po povodních 2002). E-mail pro případné dotazy: [email protected]. (Někdo tvrdí, že hospodaření v souladu s přírodou je nemožné, ale na Třeboňsku se tak děje již více než 500 let.) Cyklotábor 21. července – 4. srpna Cyklo Klub Kučera Znojmo pořádá již 9. ročník cyklistického tábora. Letos bude v rekreačním středisku Jemčina u Jindřichova Hradce. http://www.cykloklubkucera.cz Letní ŠOK v Hostětíně 3. – 9. září Letní škola ochrany krajiny letos zaměřená na ekologické hospodaření. Cílem Letní školy je zprostředkovat zájemcům teoretické informace a praktické dovednosti spojené s ekologickým hospodařením a zpracováváním produktů. Pořádá Centrum Veronica Hostětín, http://www.hostetin.veronica.cz, Marie Křiváková, e-mail: [email protected], tel.: 572 630 670. 2. ročník Vegetariánského festivalu 22. – 23. září Letos bude dvoudenní a bude se konat na břehu řeky v Podolí pod Vyšehradem. Na gastronomické nabídce se bude podílet několik restaurací a nezávislých kuchařů. Doprovodný program bude opět pestrý a díky přilehlému yacht klubu obohacený o projížky na plachetnicích, paddleboardech a ostrovní chill-out zónu. Více bude průběžně přibývat na webu www.vegetarianskyfestival.cz bio l 7-8/2012 PRO-BIO INFORMUJE MYKOTOXINY V BIOPOTRAVINÁCH – jaká je pravda? ŠUMPERK – Stalo se již evergreenem v souvislosti s bioprodukty a biopotravinami neustále poukazovat na to, že zcela jistě obsahují zvýšené množství mykotoxinů, když se při pěstování plodin nepoužívají pesticidy. Nejnovější dostupná data z Norska prokázala opak. Kontaminace plísněmi a hladina mykotoxinů byla u obilovin z ekologického zemědělství významně nižší než u obilovin pocházejících ze zemědělství konvenčního. Fungicidy (podskupina pesticidů) jsou chemické látky určené k potlačování houbových chorob, které mohou být mimo jiné zdrojem mykotoxinů. Zkratkovitý způsob myšlení říká, že pokud nejsou v ekologickém zemědělství fungicidy používány, musí být veškerá bioprodukce (obilí, zelenina apod.) napadena plísněmi. Některými publicisty je stále prezentována tato „zjevná pravda“, aniž by pátrali po tom, jak to ve skutečnosti je. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců se k problematice kvalitních, nezávadných a zdravých biopotravin dlouhodobě vyjadřuje. „Naším zájmem zcela jistě není zastírat, pokud by se vyskytl problém se zdravotní nezávadností bioproduktů, právě naopak. Ze stejného důvodu však musíme a donekonečna budeme opakovat, že správně pěstované plodiny v režimu ekologického zemědělství nejsou kontaminovány plísněmi a jejich metabolity – mykotoxiny,“ upřesnil Milan Kouřil ze Svazu PRO-BIO. Na ekologicky hospodařící farmě nejsou mj. používána minerální dusíkatá hnojiva, což vede k pomalejšímu růstu rostlin, které mají pevnější pletiva a jsou tedy méně náchylné k napadení houbovými chorobami. Nejnovější dostupná data z roku 2010 z Norska prokázala, že kontaminace plísněmi a hladina mykotoxinů byla u obilovin z ekologického zemědělství naopak Představujeme nové členy PRO-BIO Svazu EZ Řada malých i významnějších ekologických zemědělců se během posledních dvou měsíců připojila ke členům PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Mléko z Rozkošné Jedním z nových členů jsou Zemanovi z Rozkošné. Petr Zeman se začal ekologickému zemědělství věnovat již v roce 1998. Nyní hospodaří na 250 ha. „Vyrábíme mléko, které dodáváme do Poděbradské mlékárny,“ představuje činnost hospodářství Romana Zemanová. Zemanovi chovají 70 dojnic plemene červená straka a 35 kusů masného plemene Charolai. Celková čísla: PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců sdružoval v květnu 615 ekologických zemědělců, 68 bioprodejen a 223 členů PRO-BIO Ligy, sekce pro spotřebitele. bio l 7-8/2012 významně nižší. Studie zkoumala 602 vzorků ječmene, ovsa a pšenice pěstovaných v konvenčním a ekologickém zemědělství. K podobným závěrům došla také zpráva Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Jiná vědecká zjištění udávají, že riziko kontaminace u konvenčního a organického zrna je stejné. V České republice se dlouhodobě výzkumem v oblasti možné kontaminace mykotoxiny u bioprodukce zabývá Vysoká škola chemickotechnologická (VŠCHT) Praha, ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou (ČZU) Praha, Zemědělským výzkumným ústavem Kroměříž, Výzkumným ústavem pícninářským (VÚP) Troubsko či Výzkumným ústavem rostlinné výroby (VÚRV) Praha. Při dlouhodobých polních experimentech zajišují striktní dodržování podmínek ekologického zemědělství a opakovaně prokazují, že mýty o vyšší úrovni kontaminace biopotravin mykotoxiny nejsou průkazné. Nekonzistentní údaje o rozdílech v obsahu mykotoxinů svědčí hlavně o tom, že mnohem větší vliv na tento ukazatel mají podmínky během růstu, zpracování bioprodukce po sklizni (čištění, rychlé usušení) a skladování obilovin, než produkční systém (ekologické vs. konvenční zemědělství). „Ukazuje se, že správně pěstované, uskladňované a ošetřované bioplodiny nejsou ve zvýšené míře napadány plísněmi, a tudíž neobsahují mykotoxiny. Našim členům ekologickým zemědělcům radíme, jak správně bioprodukci skladovat, aby k její kontaminaci plísněmi nemohlo dojít,“ řekla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Na kontrolu kvality skladů se zaměřují také státní kontroly (např. Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským) a kontroly v rámci ekologického zemědělství. „Tyto kontroly spolu s nadstandardními požadavky na ekologickou produkci a se znalostmi ekologických sedláků vedou k jistotě, že biopotraviny jsou nejen vysoce kvalitní, ale hlavně zdravotně nezávadné,“ uzavřela Kateřina Nesrstová. Spotřebitelé si tak mohou být jisti, že kupují-li tuzemskou bioprodukci, dostává se jim zcela bezpečných potravin. Sylva Horáková Část nadprodukce českého biomléka bude zpracovávána v Německu Vzkaz z centrály: Domluveno výhradně pro členy PRO-BIO Svazu EZ Čeští ekologičtí zemědělci zaměřující se na produkci biomléka jsou konkurenceschopní. Potvrzuje to vývoj v sektoru. Od 1. srpna 2012 začnou členové PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců vyvážet ekologicky vyprodukované kravské mléko do sousedního Německa. Biomléko za hranice „Kvalita tuzemského biomléka, způsob jeho produkce a distribuce jsou na vysoké úrovni a splňují nadstandardní certifikace potřebné pro dodávky na německý trh. V České republice není po kvalitním kravském mléce z ekologické produkce dostatečná poptávka a ekologičtí sedláci se tak dostávají do situace, kdy biomléko prodávají za nižší ceny – jako z konvenčního zemědělství. V případě, že existuje možnost vyvážet kravské biomléko za konkurenceschopné ceny do Německa, byla by škoda toho nevyužít. Pevně doufáme, že také situace je pouze dočasná a vývoj v České republice se zlepší,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Do německých mlékáren budou smět vyvážet kravské biomléko od 1. srpna 2012 pouze členové PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, kteří splní nadstandardní certifikační podmínky. Nad dodržováním těchto nadstandardů (obsah tuku a bílkovin, množství somatických buněk apod.) bdí společně příslušné české kontrolní organizace (KEZ, ABCERT či BIOKONT CZ) a německá GAEA. „Předpokládáme, že do Německa vyvezou čeští sedláci 20–25 tis. litrů mléka obden,“ sdělila Kateřina Nesrstová. Podle ní je však velmi důležité, aby si zpracovatelé a spotřebitelé uvědomili, že se může stát, že část vyvezené produkce se do ČR zase vrátí v podobě biomléčných výrobků. A to samozřejmě není ideální stav. Mnohem výhodnější by bylo zpracovat kravské biomléko v tuzemsku. Na to však zatím nejsou nastaveny mlékárny, nebo biovýroba je v drtivé většině z nich jen doplňkovou činností. (syh) 17 Začíná další ročník České biopotraviny roku, nejlepšího sedláka a bioprodejny svazu NEVÁHEJTE A PŘIHLASTE SE DO SOUTĚŽÍ Prezentovat svou činnost a upozornit na své výrobky můžete prostřednictvím soutěží a přehlídek. Získání ocenění pro bioprodukt neznamená jen další logo na obale, ale především šanci získat pozornost a prorazit mezi ostatními a vystoupit z řady. Česká biopotravina PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců v letošním roce letos přebírá organizaci soutěže Česká biopotravina roku 2012. Po několika ročnících se tak tato prestižní soutěž přesunuje opět pod křídla PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Spolu se změnou organizátora lze počítat s několika novinkami. Tou nejdůležitější je zřejmě posunutí termínu tak, aby nebyly „diskriminovány“ sezonní produkty. Kromě výběru té nej biopotraviny roku se PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců bude opět snažit nalézt ve svých řadách toho nejšikovnějšího sedláka a tu nejlepší bioprodejnu. Výsledky všech těchto tří soutěží budou známy v měsíci září. Výsledky Česká biopotravina roku a nejlepší sedlák roku budou vyhlášeny při slavnostním večeru Bioakademie, 21. září 2012 na zámku v Lednici. Výsledky soutěže nejlepší bioprodejna Svazu PRO-BIO pak na tiskové konferenci v rámci akce Září – měsíc biopotravin. Další soutěž, na kterou nelze zapomínat, ovšem již neorganizuje svaz. Právě byl vyhlášen další ročník projektu, jež umožní získat certifikát kvality Regionální potravina. Soutěž Regionální potravina se zaměřuje především na malé a střední výrobce potravin a od letošního roku ji administrativně zajišuje Státní zemědělský a intervenční fond. Dále můžete své biovýrobky přihlásit do nejrůznějších oborových přehlídek. Účast členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců v nejrůznějších soutěžích jeho vedení velmi vítá. Získání ocenění, a to včetně dílčích kategorií jednotlivých soutěžích, pomáhá rozvoji celého biosektoru. Garance kvality spojená se získáním ocenění podporuje důvěru spotřebitelů. „Jde o obrovskou propagaci tuzemských biopotravin. To je to, co se snažíme neustále komunikovat vůči zákazníkovi. Kupujte si české, tuzemské biopotraviny od našich sedláků. To je to, co je pro ně nejvíce ekonomicky udržitelné a může je podpořit v jejich konkurenceschopnosti,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Prezentovat svou činnost, upozornit O ČEM BUDE 12. BIOAKADEMIE 2012 Společná zemědělská politika ve vztahu k EZ Každoročního setkání v Lednici se již tradičně zúčastní ekologičtí zemědělci, zpracovatelé a prodejci biopotravin, zástupci státní správy a samosprávy, neziskových organizací a další z celé Evropy. Letošní, již 12. ročník konference přinese diskuzi k návrhům nové Společné zemědělské politiky (SZP) pro období od roku 2014. Podmínky SZP radikálně ovlivňují zemědělské hospodaření v celé Evropě a na příkladech konkrétních farem bude prezentováno, jak se současná SZP a návrh nové SZP projevují a projeví na jejich fungování. Navštívíme farmy v České republice, na Slovensku a v Rakousku a uvidíme, jak jsou v těchto zemích připraveny zemědělské podpory a jaké změny by zde mohly po roce 2013 nastat. Podpory v rámci Společné zemědělské politiky pomáhají zemědělcům rekonstruovat stáje, kupovat novou techniku, udržovat krajinu, chránit životní prostředí apod. Přijete se podívat na to, jak budou od roku 2014 podporováni zemědělci v některých zemích EU. 18 Stručný program: 20. září: slavnostní zahájení v aule Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity, Lednice 20.–21. září: exkurze na farmy Česká republika – živočišná výroba, Slovensko – zpracování bioprodukce na farmách, Rakousko – rostlinná výroba 21. září: plenární zasedání, shrnutí informací z exkurzí, situace v různých zemích EU 21. září: zakončení konference, slavnostní večer v lednickém zámku s vyhlášením výsledků soutěží „Nejlepší sedlák Svazu PRO-BIO“ a „Nejlepší biopotravina roku. Od července 2012 budou spuštěny nové webové stránky Bioakademie, na kterých bude možné nalézt detailní informace o jednotlivých akcích, včetně registrace. (mk) na své výrobky. To vše můžete prostřednictvím soutěží a přehlídek. Získání ocenění pro bioprodukt neznamená jen další logo na obale, ale především šanci získat pozornost a prorazit mezi ostatními a vystoupit z řady. (syh) PODĚKOVÁNÍ Dlouholetá členka týmu centrály PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců paní Ing. Jiřina Pavelková dokončila v květnu své rozpracované projekty a odchází do důchodu. Její práce pro PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců zaslouží jak poděkování, tak obdiv. Členům poskytovala od počátku činnosti svazu v 90. letech poradenství, věnovala se projektům a důležité zahraniční spolupráci. Bez její práce a nasazení by se nebyla uskutečnila nejedna exkurze... Do důchodu přejeme inženýrce Jiřině Pavelkové v plném zdraví řadu dalších let. Vedení PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kdo bude následovat Josefa Košaře? Nominujte NEJLEPŠÍHO SEDLÁKA PRO-BIO Svazu! Josef Košař z Ekofarmy Lukov získal v roce 2011 cenu pro nejlepšího ekologického farmáře PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Spolu s oceněním přibyl v hospodářství pana Košaře i nový zahradní domek. Tento praktický objekt využívá oceněný sedlák už v této sezóně. NOMINACE Již nyní si můžete rozmýšlet, kdo z kolegů ekologických zemědělců sdružených ve svazu si zaslouží ocenění pro nejlepšího sedláka letos. Ocenění svého majitele najde při slavnostním večeru u příležitosti konání Bioakademie 2012 v Lednici na Moravě letos v září. Nominace se uzavírají 1. srpna 2012. bio l 7-8/2012 Metoda sledování účinku agrotechnických zásahů na vsakování vody do půdy Vážení čtenáři Zpravodaje, dnešní příspěvek je určen těm z vás, kteří chtějí přijít na kloub vědeckým postupům zaměřeným na šetrné hospodaření a péči o půdu; v našem případě týkajícím se zjišování vlivu agrotechnických opatření na zasakování vody do půdy. Navazujeme tím na předchozí Zpravodaj – na téma význam organické hmoty (kompostu) pro půdní strukturu. Pracovníci Výzkumného ústavu zemědělské techniky, v.v.i., v Praze vás seznámí s výsledky výzkumného projektu „Optimalizace dávkování a zapravení organické hmoty do půdy s cílem omezit povrchový odtok vody při intenzivních dešových srážkách“ a výzkumného záměru „Výzkum efektivního využití technologických systémů pro setrvalé hospodaření a využívání přírodních zdrojů ve specifických podmínkách českého zemědělství“. Pro měření rychlosti infiltrace vody do půdy při dešových srážkách je VÚZT, v.v.i., vybaven zařízením s automatickým záznamem dat o časovém průběhu povrchového odtoku vody. Základní částí celého zařízení je simulátor deště s měřicí plochou 0,5 až 1,0 m2. Rychlost infiltrace vody je při využívání tohoto zařízení určována z definované intenzity deště a po- charakteristickými a vzájemně porovnatelnými parametry. Voda z povrchového odtoku se filtruje přes filtrační papír. Hmotnost splavené zeminy je parametrem pro porovnání úrovně vodní eroze půdy na měřicích plochách. Metodou měření lze porovnávat vsakování vody do půdy na zvolených stanovištích. Půdní prostředí je velmi variabilní Obr. 1 Původní ruční odečet objemu povrchového odtoku vody pomocí odměrných nádob (vlevo – 1a) a zařízení pro jeho měření a vyhodnocení – digitální váhy Radwag WLC6 a PC (vpravo – 1b) FOTO: Kovaříček vrchového odtoku vody z měřicí plochy. Hmotnost zachycené vody z povrchového odtoku je v pravidelných časových intervalech 5 s po celou dobu měření zaznamenávána pomocí polního počítače. Výběrem velikosti trysky a postřikového tlaku lze zvolit intenzitu simulovaného deště v rozsahu od 50 do 150 mm. Postřikový tlak, nastavený regulačním ventilem, je po celou dobu měření konstantní. Popis zařízení a metody Množství infiltrované vody do půdy je vypočítáváno z intenzity simulovaného deště a z hmotnosti kumulativního povrchového odtoku vody z měřicí plochy. Hmotnost se zaznamenává digitálními vahami. Počátek odtoku vody z měřicí plochy udává čas počátku výtopy. Měření se ukončí po ustálení rychlosti infiltrace vody do půdy. Počátek výtopy a ustálená rychlost infiltrace jsou pro definované půdní vlastnosti na měřicím stanovišti bio l 7-8/2012 reliéfu a z digitálních fotografií povrchu půdy je metodou analýzy obrazu hodnocena pokryvnost povrchu rostlinami a rostlinnými zbytky. Kromě těchto parametrů povrchu půdy je pro hodnocení používán také doplňující vizuální popis (přítomnost krusty, prachové vrstvy, velikosti agregátů, přítomnost hrud, prasklin apod.). Zachycený povrchový odtok vody byl původně odečítán v intervalu 30 s v odměrných válcích (obr. 1a). Ruční odečet prováděli dva lidé, přesnost zápisu však nebyla dostatečná. Tyto nepřesnosti byly důvodem k využití měření povrchového odtoku vody metodou vážení na digitální váze RADWAG WLC6 s váživostí 30 kg (obr. 1b). Váhy jsou napájeny monočlánky, mají úroveň krytí I65, vyhovují podmínkám při polním měření. Data se automaticky pomocí komunikační linky RS 232 předávají do PC. Pro vyhodnocení dat, přenášených z digitální váhy, byl sestaven program, který umožňuje zvolit interval odečtu hmotnosti zachyceného povrchového odtoku vody od 1 do 9999 s. Čas zápisu a naměřená kumulativní hmotnost vody je hned zaznamenávaná na paměové médium. Hmotnost vody z povrchového odtoku může obsluha sledovat na monitoru počítače. Po každém zápisu je graficky znázorněna změna. Na obrázku 2 je znázorněn grafický záznam monitorovaných hodnot povrchového odtoku vody při simulovaném zadešování. Odečet přírůstku hmotnosti zachycované odtokové vody do nádoby umístěné na digitální váze se zápisem do PC je přesné a umožní operátorovi kontrolovat průběh měření. Po ustálení rychlosti povrchového odtoku je možné měření ukončit. K tomu dochází za 30 až 50 minut od počátku měření. è i na jednom pozemku. Proto pro každou měřicí plochu musí být stanoveny základní standardní vlastnosti půdy a parametry povrchu půdy. Proto v těsné blízkosti místa měření jsou před zadešováním z ornice odebrány vzorky půdy na určení vlhkosti a zrnitosti půdy, neporušené vzorky půdy pomocí Kopeckého válečků k vyhodnocení objemové hmotnosti půdy a pórovitosti. Přímo v místě měření je určena digitálním sklonoměrem svažitost, pomocí zkrácení řetězu položeného na povrch půdy ve směru Grafický záznam monitorovaných hodnot povrchového spádnice je vyhodno- Obr. 2 odtoku vody Zdroj: Kovaříček cena drsnost mikro- 19 è Na obrázku 3 je zobrazeno zařízení používané ve VÚZT, v.v.i., pro zjišování časového průběhu povrchového odtoku vody. Zařízení umožňuje paralelní měření až na čtyřech stanovištích. Výsledky měření Při sledování povrchového odtoku vody při simulovaných srážkách se prokázal kladný účinek prohlubovacího kypření na lehkých půdách, na kterých často dochází pod vrstvou ornice zpracovávané každoročně do stejné hloubky, k vytvoření špatně propustné vrstvy pro vsakování dešové vody do půdy. Rychlost infiltrace byla po prohlubovacím kypření do hloubky 0,24 m o 17 % vyšší než ve variantách Obr. 3 Hloubka kypření [m] [mm.h-1] [˚] [mm] [min] Ustálení rychlosti infiltrace [l.m -2.min-1 ] 0,12 0,24 87,8 87,8 3,2 2,6 36,21 24,57 18,33 74,00 0,92 1,27 Schweizerische Eidgenossenschaft Confédération suisse Confederazione Svizzera Confederazium svizra Svažitost Drsnost Počátek výtopy tp [min] Rychlost splachu zeminy [g.m-2.h-1] 70 94 4,94 0,14 Čas ustálení infiltrace Tab. 1 Zvýšení infiltrace na lehké písčité půdě se špatně propustnou vrstvou půdy pro vodu po prohlubovacím kypření radličkovým kypřičem do dvojnásobné hloubky 0,24 m ve srovnání s hloubkou 0,12 m Zdroj: Kovaříček Obr. 4 Rychlost vsakování vody do půdy v intervalu 15 minut od počátku simulované dešové srážky 87,8 mm.h-1 – lehká půda, po sklizni pšenice ozimé, 1 rok po prohlubovacím kypření Zdroj: Kovaříček Obr. 5 Vliv vysoké dávky kompostu na počátek povrchového odtoku Zařízení pro zjišování časového průběhu povrchového odtoku vody FOTO: Kovaříček s kypřením do hloubky 0,12 m (tab. 1). Objemová vlhkost půdy se u prohlubovacího kypření v hloubce 0,30 m zvýšila o 3 %. Počátek povrchového odtoku vody se při intenzitě zadešování 87,8 mm.h-1 oddálil z 18,3 minut na 74,0 minut. Intenzita eroze půdy splavované odtokovou vodou se snížila na minimum – z 4,94 g.m-2.h-1 na 0,14 g.m-2.h-1. Intenzita infiltrace (vyjádřenou její rychlostí) v patnácté, třicáté, čtyřicáté páté a šedesáté minutě simulované dešové srážce je graficky znázorněna grafem na obrázku 4. Na experimentálním pracovišti v Náměšti nad Oslavou byl sledován vliv vysokých dávek kompostu na vsakování vody do půdy. Třetí rok po zapravení kompostu se při konstantní simulované dešové srážce 87,8 mm při dávce 93 t.ha-1 oddálil počátek povrchového odtoku vody z měřicí plochy o 75 % času (obr. 5). Ve srovnání s kontrolou bez kompostu se u dávky 158 t.ha-1 počátek odtoku opozdil o 5,86 minuty, to je téměř trojnásobný čas. V průběhu dešové srážky se úhrn povrchového odtoku vody zvyšuje téměř lineárně, se zvyšující se dávkou zapraveného kompostu je však nárůst povrchového odtoku vody mírnější (obr. 6). Výsledky publikované v tomto článku vznikly díky finanční podpoře MZe ČR v rámci řešení výzkumného projektu NAZV č. QH82191 „Optimalizace dávkování a zapravení organické hmoty do půdy s cílem ome- Intenzita srážky Zdroj: Kovaříček zit povrchový odtok vody při intenzivních dešových srážkách“ a při řešení výzkumného záměru MZE 0002703102 „Výzkum efektivního využití technologických systémů pro setrvalé hospodaření a využívání přírodních zdrojů ve specifických podmínkách českého zemědělství“. Pavel Kovaříček, Petr Plíva, Marcela Vlášková Obr. 6 Vliv vysoké dávky kompostu do půdy (3 roky po zapravení) na kumulativní povrchový odtok vody v intervalu 15 minut (konstantní simulovaná dešová srážka 87,8 mm.h-1) Zpravodaj podpořen z Programu švýcarsko-české spolupráce a nadací Pancivis. Novinka Pohankové Palačinky Polotovar Pohankové palačinky bude představen jako NOVINKA na špaldových Bioslavnostech 14. 7. 2012 ve Starém Městě pod Sněžníkem. PRO-BIO, obchodní spol. s.r.o., Staré Město pod Sněžníkem www.probio.cz MAPA BIOPRODEJEN JIHOMORAVSKÝ KRAJ b U RUBÍNU Biopotraviny, bezlepkové, dia, aromaterapie, přír. kosmetika, chlazené potraviny, balené pečivo, dětská a kojenecká výživa, tel.: 549 250 217 Makovského nám. 2, BRNO 16 b Brána ke zdraví Prodejna zdravé výživy, BIO a FairTrade produktů. Nabízíme biozeleninu a ovoce, kváskové pečivo a biopečivo, biomaso. Samozřejmostí je ekodrogerie. Tel.: 724 037 065. Orlí 20, Bánskobystrická 176, BRNO GRANO Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa... Prodejna opět otevřena. Zborovská 5, Boskovice MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ b Zdravá výživa Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa, pí–produkty, knihy a přírodní kosmetika, tel.: 602 759 838. Žižkovo nám. 2, BRUNTÁL V Zdravé potraviny Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa... Tel.: 602 827 250 Na Hradbách 15, OSTRAVA OLOMOUCKÝ KRAJ b PEKAŘSTVÍ LEŠTINA Chléb a pečivo v kvalitě bio 7. května, LEŠTINA u Zábřehu PÍ–CENTRUM Olomouc Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa, tel.: 585 234 657. Pavelčákova 21, OLOMOUC ZLÍNSKÝ KRAJ b KRAJINKA Makrobiotický, vegetariánský a bezlepkový sortiment, biopotraviny, prodej a distribuce Pí-vody, biokosmetika, ekologická drogerie, gemoterapie. PŘEDNÁŠKY, OCHUTNÁVKY a PORADENSTVÍ. Tel.: 773 544 462, Pí-voda tel.: 608 044 462, www.krajinka.cz Sloupského (MINAS) 1197, Uh. Hradiště b BIOMARKET U zeleného stromu naleznete biopotraviny, celozrnné a kváskové čerstvé pečivo, racio, dia a bezlepkové produkty, čaje, přír. cert. kosmetika, ekodrogerie, Fair Trade, bylinné produkty aromaterapie. Tel.: 577 211 256, kl. 167, www.zdravizprirody.cz Nám. TGM 6, OD PRIOR, ZLÍN JIHOČESKÝ KRAJ b SLUNEČNICE Prodejna zdravých potravin, biopotravin, bioovoce a zeleniny, biovína, máme čerstvé biopečivo, čerstvé šávy, žitný kváskový chléb, dia a bezlepková dieta, gemmoterapie, včelí produkty, přírodní kosmetika, ekol. prostředky, literatura ad., www.slunecnicecb.cz, tel.: 603 266 753, 387 315 856. Chelčického 21, ČESKÉ BUDĚJOVICE b BELLIS Bioprodukty, zdravá výživa, vitaminy, dětská výživa, tel.: 384 420˚022 Palackého n. 59/I, DAČICE 22 VYSOČINA Dvorský statek Olešenka PRODEJ ZE DVORA: kozí biomléko a bioprodukty z něj (zrající a přírodní sýry, ochucené sýry, žervé, tvaroh, jogurty, jogurtové mléko); zelenina a brambory. Objednejte se na tel.: 775 661 407, [email protected], více na www.kozidvorek.cz Olešenka 10 – u Přibyslavi HARMONIE Biopotraviny, čaje, bezlepkova dieta, koření, kozí produkty, přír. kosmetika, minerály a doplňky, ekoprodukty. Přednášky různ. druhu. Tel.: 775 145 813 Žižkova 260, PACOV KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ b BAZALKA Prodejna biopotravin – zdravé výživy, dietní výrobky, čerstvé pečivo, saláty, tel.: 775 360 721 (Rokitanského 169), Bazalka biosamoobsluha – bohatá nabídka bioproduktů, čerstvá zelenina, tel.: 739 714 830 (Gočárova 516), Bazalka ve dvorku – alternativní jídelna, tel.: 739 714 831 (K. H. Máchy 747) HRADEC KRÁLOVÉ LIBERECKÝ KRAJ ÁNANDA veget. restaurace Jídelna nabízí snídaně, obědy, večeře – pestrý výběr. Prodej zdravé výživy, biopotravin, čajů, českého i orientálního koření, www.anandaline.cz, tel.: 485 103 741. Frýdlantská 210/12, LIBEREC V Zdravě a bio Zdravá výživa, biopotraviny, bezlepkové potraviny, biokosmetika, ekodrogerie a biobedýnky. Blanka Kadlecová tel.: 608 204 833, e-mail: [email protected] Palackého 180, NOVÝ BOR PARDUBICKÝ KRAJ b ZDRAVÁ VÝŽIVA Biopotraviny, byliny, čaje, dia a bezlepková dieta, chlazené potraviny, přírodní kosmetika, literatura, tel.: 461 615 293. Smetanovo nám. 87, LITOMYŠL b ŠPALDA, restaurace a prodejna Obědy, večeře, svačiny, celozrnné pečivo, zákusky a dezerty bez cukru, biopotraviny, biokosmetika, tel.: 463 351 435, www.bio.spalda.cz Palackého třída 64, PARDUBICE b ZDRAVÁ VÝŽIVA Biopotraviny, bezlepková dieta, dia výrobky, vitaminy, čaje, tel.: 465 524 642. Barcalova 143, ÚSTÍ N. O. PLZEŇSKÝ KRAJ BIO-DIA; ZDRAVÁ VÝŽIVA Biopotraviny, bezlepková dieta, dia výrobky, vitaminy, čaje... Hruškova 87, DOMAŽLICE SLUNEČNICE – ZDRAVÝ RESTAURANT Příjemný interiér, nekuřácké prostředí, ryby, drůbež, biohovězí maso, ale i vegetariánské, veganské pokrmy, biokáva, bio čaje, čerstvé zeleninové a ovocné šávy Jungmannova 4, PLZEŇ STŘEDOČESKÝ KRAJ A PRAHA ZDRAVÁ VÝŽIVA Největší prodejna biopotravin v regionu, široký sortiment racionální výživy, bezlepkových a dia výrobků, chlazené zboží, káva a čaje, byliny a koření, pečivo a cereálie. Dále biokosmetika, ekodrogerie, fairtradové zboží a keramika. Tel.: 728 170 271. Inspektorská 392 (300 m od hl. n.), NYMBURK V MLÝNSKÝ OBCHOD Biopotraviny – mlýnské výrobky, čaje, koření, biokosmetika a další doplňkový sortiment (smaltované nádobí, smetáky). Nákup můžete spojit s prohlídkou funkčního vodního mlýna na Radotínském potoce. www.mlynuveselych.cz; Tel.: 737 905 239 Otevřeno: Čt–Ne / 13.00 – 17.00 hodin Mlýn u Veselých, CHOTEČ 23 (Praha-západ) b Kosmetika Dr.Hauschka Výhradní zastoupení kosmetiky Dr.Hauschka a Savon du Midi pro ČR a SR, Smetana s.r.o., tel.: 233 320 249, [email protected],www.drhauschka.cz, e-shop www.yinyang.cz, Po-Pá: 10–19 Revoluční 10, PRAHA 1 b Country Life vo a biomaso, přír. kosmetika, ekodrogerie, tel.: 720 133 369. Po-Pá 8.00 – 18.00 Pelzova 1512, PRAHA 5-Zbraslav ÚSTECKÝ KRAJ HERBA Bylinné směsi dle receptu, zásilková služba, biopotraviny, bezlepková dieta, bylinná kosmetika. Zajistíme analýzu stopových prvků z vlasů (biochemická metoda za pomoci atomového spektrometru), poradna pro výživu a suplementaci. Tel.: 728 353 067. České armády 11/2156, Litoměřice b U SLAVÍKA Opravdový výběr kvalitních a zdravých potravin, odborné nutriční poradenství, kurzy vaření. Přírodní certifikovaná kosmetika, ekodrogerie, e-obchod, www.u-slavika.cz, tel.: 773 173 673. Masarykova 428/28, TEPLICE SLOVENSKO Bioobchod Malý princ Prodej biopotravin a kontaktní místo pro odběr Bio a literatury z Česka, tel.: 00421-32-6400400, [email protected], www.bio-obchod.sk Mierové námestie 29, 911 01 Trenčín Největší výběr biopotravin v ČR, bioovoce a zelenina, racionální výživa, čerstvé pečivo, bezlepkové zboží, čaje, balené i nebalené sušené bioovoce, luštěniny, semena a ořechy. Melantrichova 15 a Jungmannova 1, PRAHA Na této stránce se prodejna zveřejní při odběru 15 kusů měsíčně. b členské prodejny PRO-BIO Svazu, V nově zařazené. Francouzská biokosmetika SOUKROMÁ INZERCE Vzorková prodejna biokosmetiky FLORAME, ACORELLE a CATTIER, tel.: 775 608 027, e-mail: [email protected], [email protected], [email protected]., www.florame.cz, www.cattier-bio.cz, www.acorelle.cz Olšanské nám. 7, Praha 3 b WELEDA Vzorková prodejna bylinné biokosmetiky Weleda, tel.: 257 315 888. Lidická 28, PRAHA 5 BIOHOME Biopotraviny Biopotraviny všecho druhu. Mražené biopotraviny z Německa, především polotovary, pizzy, maso, ovoce, zelenina. Velký výběr tuzemských i dovozových chlazených potravin. fair trade potraviny a další. Tel.: 602 510 344, www.biohome.cz,[email protected] Belgická 30, PRAHA 2 Biosvět Zbraslav Biopotraviny, produkty zdravé výživy, bioovoce a zelenina, čerstvé biopeči- ¤ Hledám ženu, která by ráda žila v okolí Šumavy (Novohradsko, celé j. Čechy a okolí) – 44letý optimista, mám rád děti, zvířata, přírodu. Tel.: 606 048 439. t Nabízíme plemenného býka Hereford HRF 365 z ekochovu, nar. 12/2006, klidný, kontaktní, zvyklý na venkovní chov, jsou po něm pěkná telata. Volný v srpnu za 50.000 Kč. Nabízíme stejné plemeno výměnu kus za kus nebo prodej. Kraj MS, Bruntál-Světlá Hora. [email protected] tKoupím velkou zahradu (může být se sadem, loukou či lesem) a s přilehlým stavebním pozemkem. Minimální plocha 3000 m2. vaclav.fousgmail.com tProdám menší dřevěnku (oprava nutná) na kopci s výhledy do kraje, klid, zahrada 100x30 m, ovoc. stromy – u Kopřivnice. Blízko je pole vhodné k ekozemědělství. [email protected] bio l 7-8/2012 KNIHOVNIČKA Měsíčník BIO vychází ve spolupráci s: PRO-BIO, Svaz ekologických zemědělců, o. s. Nemocniční 53, 787 01 Šumperk tel./fax.: 583 216 609 [email protected] www.pro-bio.cz Čaje a koření z kontrolovaného ekologického zemědělství NAKLADATELSTVÍ MEDICA PUBLISHING Stručná CELOZRNNÁ BIO kuchařka Brož. V2, 68 stran, obálka lamino lesk Cena vč. 14 % DPH 89 Kč 435 RETRO kuchařka –Domácí recepty z 19. a 20. století Str. 146, brož., cena 159 Kč 432 Celozrnné domácí kynuté domácí pečivo Stran 148, cena 169 Kč 428 Špalda a ječmen Stran116, brož., cena 159 Kč 420 Oves a žito Brož., str.80, cena 89 Kč 418 Zvěřina a lahodná masa Brožovaná, cena 196 Kč 425 Česká kuchyně pro Váš krevní typ: skupina 0 za 119 Kč 402 skupina A za 149 Kč 403 skupina B a AB za 159 Kč 404 O. Dufek: Zeleninové saláty Stran 88, brož., cena 127 Kč 422 Vegetarián labužník – reedice Brož. stran 64, cena 79 Kč 434 AMARANTH Stran 64, brož., 89 Kč 401 Kukuřice – rýže – jáhly – pohanka Stran 72, cena 79/70 Kč 411 Automatická domácí pekárna Stran 120, cena 234 Kč 423 Český kapr v teplé a studené kuchyni Cena 59 Kč 429 Luštěniny + hrášek a fazolky Stran 80, brož., cena 96 Kč 421 TOFU – zdravě bez cholesterolu Brož., 80 stran, cena 99 Kč 415 Nudle, špagety a spol. Brož., 96 str., cena 89 Kč 416 Tvaroh a čerstvé sýry... Brož., 125 str., cena 129 Kč 417 České ovoce v kuchyni Brož., str. 64, cena 49 Kč 419 Jarní a zimní zeleninové menu Stran 148, cena 159 Kč 427 VAŘÍME DĚTEM chutně a zdravě Stran 328, vázaná,cena 349 Kč 412 MUDr. J. Hofhanzlová: Atopický ekzém – alergie – astma Str. 180, brož., cena 209 Kč 429 Polévky a kašičky pro nejmenší Str. 104, brož., cena 196 Kč 413 Nastávající a kojící maminky si vaří chutně a zdravě Stran 106, brož., cena 229 Kč 426 Publikace ke zdraví a nemocem Dr. Stanwayová: Léčebná výživa při běžných onemocněních Brož., cena 149 Kč 601 Dr. McKenna: Alternativy k antibiotikům Brož., cena169 Kč 602 Osteoporóza. Dieta při odvápění kostí Brož, cena 59 Kč 604 Choroby ledvin a močových cest, Brož., cena 180 Kč 605 Nemoci slinivky břišní. Dieta a rady Cena 149 Kč 607 Nemoci žlučníku a žl. cest Dieta a rady lékaře, 129 Kč 608 Choroby jater. Dieta a rady lékaře Brož., cena 109 Kč 609 Zácpa. Dieta a rady lékaře Brož., cena 99 Kč 611 P. Frič, O. Mengerová: CELIAKIE, Bezlepková dieta a rady lékaře Brož, stran 150, cena 229 Kč 610 VÝHERCI KŔIŽOVKY Děkujeme všem luštitelům za SONNENTOR s.r.o., Čejkovice zaslání řešení křžovky: S kořením Tel.: 518 362 687 kolem světa, kterou sponzoruje www.sonnentor.cz čejkovický SONNENTOR. Tři luštitelé tajenky se mohou těšit na dárek v podobě poznávací sady S kořením kolem světa: Kana Hvězdová ze Zlatníků; Lipová 40 Drahomíra Tauerová z Tlučné a tel. 583 301 951 788 32 Staré Eva Tománková z Budyně. fax: 583 301 960 Město pod Blahopřejeme a ceny zašleme. www.probio.cz Sněžníkem Redakce VYDAVATEL A REDAKCE: vh press, Jungmannova 1403 500 02 Hradec Králové 2 tel.: jen mobilní 608 476 828 [email protected], [email protected] Šéfredaktorka: PhDr. Miroslava Vohralíková Sazba a DTP: vh press Hradec Králové Tisk: Zetka tisk, Hradec Králové Toto číslo vyšlo v červenci 2012 na ekologickém papíru s využitím ekobarev, ročník 16, č. 7-8. Registrováno: MK ČR E 11409, ISSN 1805-3548 Jak objednat tituly? Publikace, které jste si z nabídky knihovničky vybrali, vepište pomocí uvedených kódů (jsou uvedeny vpravo) na žlutou složenku do rubriky Zpráva pro příjemce. Sečtěte ceny a přičtěte 40 Kč) na poštovné za dvě publikace, od tří 60 Kč. Částku odešlete touto složenkou na adresu: PhDr. M. Vohralíková, vh press, Jungmannova 1403, 500 02 Hradec Králové 2. Soukromý inzerát uhrate obdobně, text pošlete na jeden z dole uvedených kontaktů. Redakční rada: Ing. Jiří Urban, Ing. Jarmila Chladová, Ing. Richard Barták, CSc., Ing. R. Hradil, zástupce PRO-BIO. Autorský kolektiv: Ing. P. Dostálek, Ing. J. Pospíšilík, W. Gregorová, K. Merhaut, Ing. J. Papáček, S. Horáková a další. Nevyžádané příspěvky nehonorujeme. Rozšiřováno prostřednictvím prodejen zdravé výživy a předplatného. DISTRIBUCE NA SLOVENSKU: MEDIAPRINT-KAPA Pressegrosso, a.s., Vajnorská 137, Bratislava 3, PSČ: 831 04; bezpl. linka 0800 188 826. P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3; [email protected]. CENA PŘEDPLATNÉHO 2012 PRO-BIO SVAZ E. Z. Zahrádkářova čítanka Cena 260 Kč Zemědělský kurz Cena 175 Kč 245 246 Bulletiny, cena 25 Kč č. 18: Brambory 202 č. 15: Plevele 203 č. 21: Chov masného skotu, produkce a odbyt biomasa 204 č. 23: Ekologické pěstování jabloní a tržní produkce biojablek 205 Chov skotu bez tržní produkce mléka Brožura pro EZ 206 BIOINSTITUT OLOMOUC Metodika pro praxi po 50 Kč Ochrana révy vinné v ekol. vinohradnictví 236 Pěstování léčivých a kořeninových rostlin v EZ 235 Biobrambory. Jak ekologicky vypěstovat 231 kvalitní brambory Faremní zpracování mléka v ekologickém zemědělství 233 Porážka a zpracování masa v ekologickém zemědělství 234 Zpracování bioproduktů v podmínkách prvovýrobce 232 Petr Dostálek a kol.: Pěstujeme si vlastní semínka Formát A5, 128 stran, 50 černobílých obrázků (fotografií a perokreseb), 30 barevných fotografií, recyklovaný papír, lepená vazba. Cena 145 Kč 247 Tereza Vrbová, Petra Řezníčková: Copak si dnes uvaříme? Rozměr knížky je 20 x 20 cm, počet stran 44, cena 120 Kč. 540 Bioobchod Malý princ, Mierové n. 29, 911 01 Trenčín, Tel.: 00421 326 400 400 INZERCE SOUKROMÁ ŘÁDKOVÁ Stojí 100 Kč za 180 úhozů, text v dopisu či SMS, mailem s adresou. Platba složenkou či na účet. Bude vytištěna v časopise a umístěna na webu časopisu: www.vhpress.cz Objednávky předplatného, knih, inzerce a příspěvky pro příští číslo zasílejte na adresu redakce. Inzerci, knihy a předplatné si můžete objednat též na webových stránkách: www.bio-mesicnik.cz OBJEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO BIO 1 výtisk měsíčně ............ 21 Kč za výtisk + 4 Kč na poštovné Jméno a příjmení: ............ ....................................................................... Od č. 9 do 12/2012 ...... po 25 Kč ......................................100 Kč Ulice: ................................ ....................................................................... 2–4 výtisky ........................ po 19 Kč za výtisk PSČ a místo: .................... ....................................................................... 5 výtisků (+1 zdarma) .. po 18 Kč za výtisk................(rok) 990 Kč Výtisků/měsíčně ..............od měsíce. ..................................................... 10 výtisků měs. .......... po 16 Kč za výtisk DIČ* .................................. IČ*: ....................................... *) jen pro firmy 15–30 výtisků měs. ...... po 17 Kč (s DPH) a VIZITKA PRODEJNY V BIO Žádám o starší čísla (po 12 Kč/výt.) BIO – měsíce/rok :. ................................................ bio l 7-8/2012 23 è BIOSLAVNOSTI ´ e v o d l a p S 2 ˇ 14. 7. 2 0 1 2 PRO-BIO obchod a stánky * Prohlídka PRO-BIO mlýna * Oslavy 20 let od založení společnosti PRO-BIO * Biojarmark a bioobčerstvení * Hrací koutek s divadlo KRAB * HUDEBNÍ PROGRAM: Plastic People of the Universe, Allstar Refjúdží Band, Swing Band, Peshata, Švihadlo, Spálený sušenky * Rok uplynul jako voda a BIOSLAVNOSTÍ obchodní společnosti PRO-BIO, s r. o., ve Starém Městě pod Sněžníkem co nevidět znovu „vypuknou“. Datum letošního již 7. ročníku připadá na 14. červenec a ročník to bude více než velkolepý. Celá akce se ponese v duchu oslav 20. výročí od založení firmy, včetně slavnostního přípitku. Rovněž název letošního ročníku Bioslavností – ŠPALDOVÉ – napovídá, které plodině bude věnován velký prostor a s níž bude provázán hlavní program. Stejně jako v letech předešlých bude na návštěvníky čekat od 10. hodiny ranní rozsáhlý trh, kde v dřevěných stáncích bude možno zakoupit jak sortiment z produkce PRO-BIO, s. r. o., tak i biovýrobky od dalších ekologických farmářů a výrobců. A přímo v PRO-BIO obchůdku v zadní části areálu zakoupíte většinu výrobků přímo z našeho sortimentu Po celý den budou k dispozici stánky s pestrým občerstvením a nápoji, tak aby si na své přišli nadšení masaři, vegetariáni i nekompromisní vegani. Chybět nebudou tradiční pohankové palačinky, tematické pokrmy ze špaldy, grilovaní pstruzi ani beran na rožni. Malí návštěvníci naleznou radost a zábavu v celodenním dětském bio l 7-8/2012 koutku s různými soutěžemi, hrami, úkoly a velkou trampolínou. Silným zážitkem pro ně jistě bude i divadelní představení divadla KRAB – „O udatném Špaldíkovi aneb jak zachránil království Bioharmonie“. Pohádka, ve které vystupuje udatný Špaldík, princezna Hrašinka, chytrý Čočík a plno dalších obilnin a luštěnin, seznamuje děti s ekologickým zeměděl- Letní příloha stvím. Špaldík a jeho kamarádi musí procestovat celý svět, aby zachránili království Bioharmonie před zlým králem Aluminiusem a jeho tříhlavým drakem. Dospěláci se mohou zase těšit na exkurzi na naši ekofarmu Agrisen či do prostor ekomlýna, na tombolu nebo rozhovory se zajímavými hosty například s Pavlem Maurerem, vydavatelem populární ročenky Maurerův výběr – Grand Restaurant a popularizátorem kvalitní gastronomie nebo výživovou poradkyní Zdenkou Kollárikovou. Nedílnou součástí celé akce jsou i hudební vystoupení, která budou BIOSLAVNOSTI provázet celým večerem až do pozdních nočních hodin. Odstartují ho Allstar Refjúdží Band – sdružení několika hudebníků nejrůznějších národností, náboženských vyznání i politických postojů. Následovat bude dnes už legenda alternativní bigbeatová skupina Plastic Poeple of the Universe, kterou snad není ani třeba představovat. Swingovými rytmy se pak představí kapela Swing Band z Tábora a punková kapela Peshata. V rytmu regee se vystoupí skupina Švihadlo, která nás doprovodí až do samotného konce BIOSLAVNOSTÍ. Kromě toho bude letošním hostem stejně jako v loňském roce úspěšná sestava krásných děvčat – skupina Spálený Sušenky – se svými bubny. Oslavte s námi 20 let PRO-BIO, s. r.o., a přijete si do Starého Města pod Sněžníkem užít jedinečný den plný zábavy, zajímavých lidí, dobrého jídla a pití a přátelské atmosféry. Těšíme se na vás na Špaldových BIOSLAVNOSTECH! I PŘEDSTAVUJEME HOSTY BIOSLAVNOSTÍ 2012 VE STARÉM MĚSTĚ Vratislav Brabenec ostří hudbu Plastic People saxofonovými nářezy, ale i provokuje k záchraně kanadských pralesů BIO MĚ ZAJÍMÁ SPÍŠ JAKO OCHRANA PŘÍRODY Plastic People of the Universe (PPU), přátelsky přezdívaní Plastici – pro jedny předlistopadová legenda undergroundu s dodnes znepokojivou a originálně magickou hudbou, pro jiné z dřívějška známí exoti s neskousnutelně syrovou a podivně vybočující produkcí za hranou „středněproudové“ posluchačské tolerance. Ti první si je na Bioslavnostech určitě vyrazí vychutnat. A s gustem! Puzení říci, že o PPU bylo po roce 1989 napsáno už vše, ale klidně zaplašme. Na právě zamýšlené téma se jich asi sotva kdo ptal. A jelikož nejblíž k němu má prý jeden z pilířů kapely – Vratislav Brabenec, saxofista s až freejazzovými sóly, přinášející i nejvíc textů –, usedám právě s ním ve vršovickém Café Sladkovský, kde rád úřaduje. Mj. se moc neví, že se léta živí i jako zahradní architekt. By ho na koncertech kdysi duchovní guru kapely Magor Jirous představoval jako vedoucího její humoristické sekce, naše téma je dnes venkoncem solidní – eko, bio atd. Zastavení s bělo a dlouhovlasým kuřákem, který je při hraní i dnes celý v černém, ale snad ani nemohu začít něčím jiným, než v ty dny aktuální glorifikací kapely. Po uvedení Plasticů do Beatové síně slávy se vnucuje otázka, zda je pro vás po všech polistopadových uznáních – i satisfakcích – takové ocenění ještě nějakým potěšením. No, proběhlo to pěkně, hrálo se fajn. Trochu mě štvalo jen odpolední tříhodinový čekání na zvukovou zkoušku. Některý kapely jako by si tam přišly zazkoušet a jsou tam hodinu. Na zvukovce čekám rychlou domluvu se zvukařem todle nám přidej, uber, tamhle víc, tuhle míň, zkusíme a nazdar. Ale jinak dobrý, náladička, no správná Lucerna... No a „síň slávy“..., no, tak jo..., ale za rok je mi sedmdesát, tak už to moc neřešíme. Já jsem vždycky pro to, aby se šlo dál. Je to ale samozřejmě příjemný jako upozornění, že ještě existujem. A i jaksi obchodně se to cení, tyhle nálepky přinesou občas pár koncertů navíc. Rodí dnešní svět a muzika nějaké nové provokující inspirace pro další tvorbu PPU? Nějaký jeden výraznější směr či zdroj inspirace tu necítím. Ty podněty jsou u každého, kdo v kapele skládá, jiné a momentální. Ale mě spíš mile překvapuje jedno. Někdy u našich komplikovanějších textů slyšíme od starších „děte s tim do prdele“, a přijdou mladý a říkaj „nám se líbil právě tam ten text“ a je jim třeba devatenáct, jsou zřejmě nasycený těch říkanek kolem sebe, polosprostejch textíků, kterými se někdy kapely chtěj zavděčit. To je příjemný zjištění. Underground a rock vůbec máme spojen spíše s městským prostředím a nezřízeným způsobem života. Ovlivňují vás dnes, ve zralém věku, nějak fenomény jako krajina, ekologie, zdravá strava? Mně ta témata nijak nevaděj. Sám jsem byl aktivní jako ekolog v Kanadě – vystupoval jsem proti kácení pralesů v Britské Kolumbii. Za patnáct let života tam jsem se účastnil řady akcí. A dcera tam v tom pokračuje. Posílá mi fotky, jak se spojila s indiánama i aktivistama a udělali jeden protest. V Albertě se totiž objevily tekutý písky nasycený naftou a jde o to, jak je rafinovat. Vymyslela se roura z Alberty do Texasu, kde by rafinace byla nejlacinější. Jenže roura by měřila asi 6 000 km, šla by přes Skalisté hory a oblast zemětřesení. Takže by při jejím prasknutí hrozila v chráněných oblastech katastrofa. Další variantou je, že to roura odvede na pobřeží, zas přes chráněný území, a odtud by to do Texasu vozily čínský tankery, samozřejmě levně, protože jsou vysloužilý. A případné milióny hektolitrů nafty v oceánu? Kapka, co se ztratí! Těmdle lidem je to jedno. Podle mě je jediný řešení najít za tu naftu alternativu a rázem by všechny země s naftou byly nezajímavý. Prodaly by pár barelů na kosmetiku a hotovo. Ekologické kauzy vás tedy berou? No jasně, o pralesích v Britské Kolumbii mi tu vyšlo i pár článků, s Respektem, s Lidovkama i s Járou Johnovou z Pražských matek jsme se něco snažili dělat – přišel i protest od kanadské vlády, že je tu pomlouvám. Ale je to tam průser. Kanada nerada slyší, že jejich pralesy jsou deštné pralesy mírného pásma a že je kácej rychlejš, než se kácí brazilskej prales. Jenže tam je chudoba a dříví je holt jedna z věcí, které se daj prodat. V Kanadě ale žádná chudoba není. Mohli by se naučit dělat z uřízlýho stromu židle, a ne prodávat celé kmeny do Japonska jako banánová republika. A to se děje dodneška. A jde o tisíce hektarů, přitom ty porosty jsou rarita na Zemi, často nenarušená od doby ledový, ty pralesy vznikaly před deseti tisíci lety. Je to hlavně ve státě Vancouver a Alberta, kde jsem bydlel. Biologická hmota těch pralesů je dvojnásobná oproti pralesu v Brazílii, což se málo ví. Základní strom je tady zerav obrovský – Thuja plicata. Jsou až šedesát metrů vysoké. S průměrem – ne obvodem! – i sedm a půl metru! To si Evropan vůbec nedovede představit. K největším jsem vodil děti, dceru. Vybombardovanou katedrálu v Evropě třeba kameníci podle obrázků postavěj znovu, ale na tudle nádheru se musí čekat 900 let, než naroste! A takovej cypřišek nutkajský, jehož největší prales na světě je právě tam, bývá i star- ší – byl jsem u pařezu exempláře, u něhož pak zjistili stáří 1760 let, prostě nejstarší strom v Kanadě! A uřízlej dřevařema. Mají samozřejmě korporace s miliardami a jsou silnější než vláda, parlament a zákony. Promítají se tyto a podobné podněty nějakými ozvuky do nových skladeb PPU? Ale jo. Te jsme s Evou Turnovou (pozn. red.: nastoupila k baskytaře po úmrtí Mejly Hlavsy a Vráa Brabenec ji údajně už ekologií nakazil při společných jízdách autem na koncerty...) vybrali ke zkoušení a dotahování asi šest věcí, který maj i jemnej ekologickej nádech. Chcem s ním ale postupovat citlivě, ne kolem sebe sekat za každou cenu. Máme tam ale vlastně i tvrdej text inspirovanej vymíráním borovic ve Skalistejch horách. Ekologové mi tam říkali, že za borovice nebude náhrada, trochu douglasek, co tam je, je už napadeno taky, listnáče tam nejsou už skoro žádný. A jde o milióny hektarů od Mexika po Aljašku. A vše vinou oteplování, prej tam už deset let nebyl pořádnej mráz, aby zredukoval škůdce a choroby. Takže vlastně dost ekologickej text máme. Vaše pozvání na Bioslavnosti vyvolává otázku, zda někdo registrujete přímo svět biopotravin či ekozemědělství. Nebo jde toto téma mimo vás? O biopotraviny se víc nezajímám, spíš o tu ochranu přírody, takže na pozitiva tohodle citlivějšího hospodaření koukám spíš z téhle strany. Ale už jsem i u profesionálních ochranářů narazil na naprostou nevzdělanost. Cenil jsem si ale třeba Ivana Dejmala, který to měl, myslím, fakt naštudovaný. Jednou, když už nebyl ministrem životního prostředí, a živil se jako krajinář, mi mapoval cosi dva dny do nějakého Pavel Maurer je milovník i dobrého biojídla, dává si často špaldovou kávu z PRO-BIO HNUTÍ ZRODILO TAKÉ MOC PRÍMA LIDI Good Food Lover – stojí na vizitkách Pavla Maurera, původně novináře, pak reklamního matadora, dnes kulinářského hybatele našeho světa gastronomických zařízení (viz pravidelně vydávaný Maurerův výběr jako přehled nejlépe hodnocených restaurací či barů, ale i prestižní Prague Food Festival). Brzy po vzniku hnutí ekologických zemědělců u nás se ale zasloužil i o vznik známé „biozebry“, půlkruhové značky se zelenými pruhy označující bioprodukty, deset let je v čele poroty oceňující Biopotravinu roku. Když jsem ho jako hosta Bioslavností navštívil, abychom přehlédli letem světem pár témat nabízejících se v čase 20. narozenin spol. PRO-BIO Staré Město, právě dořešil dilema, kterému ze dvou seriálů dvou různých televizí dá přednost. (Prozrame, že to vyhrála gastro-reality show, kterou chystá TV Barrandov spolu se slovenskou JOJ TV). Jak nahlížíš na snahu změnit chápání „biozebry“ ve značku označující výhradně české bio? Všechny souvislosti takové úvahy neznám, ale jedno vím z praxe v reklamních agenturách – jakékoli změny zažitých log je nutné činit opatrně a poznenáhlu. A grafické či obsahové. Je to citlivá věc a nelze zákazníkovi, který něčemu už pracně navykl, dělat v hlavě znovu chaos. Myslím ale, že obecně je dobře, když chceme přesněji identifikovat potraviny, které si vkládáme do úst. Vím, že řada restaurací už nám v tom vychází vstříc. Tuhle mě třeba na jídelníčku zaujalo Carpaccio z mělnických býčků s dresinkem z ořešáku ze zámecké zahrady... V tu chvíli mám pocit, že mi umějí ty opravdu místní vstupy přiblížit a že je mají pod kontrolou, a to je dobře. Ale! Když si řekneme „chci jen lokální potravinu, ne německou či polskou, prostě ne zahraniční“, tak to já říkám: opatrně! Vždy jsou to někdy tak krátké vzdálenosti! Samozřejmě nechci, aby mi někdo vozil minerálku z Dolomit, té máme dost, to je vození dříví do lesa. Ale: někdy může být lpění na lokalitě trochu relativní a u naší maličké zemičky až malicherné. Vezmuli americké hnutí Locavores, které právě akcentuje místní produkci a odmítá potraviny z větší vzdálenosti než asi 100 mil, tak to už je u nás rádius pomalu celých Čech! Čili, hranice lokálního a globálního je někdy k diskuzi: krkonošská farma může být vedle příšerně znečišující fabriky nebo naopak lokálními mohou pro někoho z Krkonoš být byliny či brambory od polského farmáře za kopcem, než ty z Nenačovic od Berouna. Tady bychom asi měli být trochu velkorysejší a spíš chtít vědět, jak ta lokalita vypadá a jak se tam o ten produkt starají. A méně už řešit zda to je 100 nebo 250 km. Jakou cestu BIO tvýma očima urazilo za uplynulé dvacetiletí? Řekl bych, že dozrálo do stavu, kdy si už získalo respekt veřejnosti. Vnímaví vědí, že už rozhodně nejde o bláznivý projekt několika pomatených zemědělců nebo naopak fikaných prodejců, kteří se snaží marketingově zapůsobit na veřejnost, aby mohli zvyšovat ceny produktů. Krom toho bych vyzdvihl i tu spoustu, pro mě zvláštně hezkých, lidí, kteří o věcech i o sobě přemýšlejí. Lidí, které kolem biopotravin už mnohde najdeš a které vlastně toto hnutí vygenerovalo jako hlavní svébytnou, pevnou a sílící zákaznickou, ale i v oboru akční, skupinu. Takový pěkný pocit třeba cítím, když mám pracovní schůzky v Biozahradě v pražské Belgické ulici. Příjemné prostředí i obsluha, pár stolků, čtyři chytrá jídla na meníčku a pocit oázy, jaký nezažijete v žádné hospodě. Dávám si tu i schůzky s lidmi, kteří by sem sami nikdy nezašli v domnění, že zde je nějaká sekta, ale jimž se tu pak líbí. projektu a udělal o té inventarizaci zprávu. Když si pak řekl o honorář dva tisíce korun musel jsem mu vysvětlovat, že v té práci pro Američany to tak nejde, že musí přitlačit, aby nemysleli, že to dělal nějakej studentík, a ne expert... No a pak vlastně občas, i v cizině, čtu nějaký ty kauzy, že v biopotravinách je cosi nepatřičného, nebo se za ně jen někdo neoprávněně schovává, ale víc to nezkoumám. Často je to asi blbost, ale podvodník se najde všude. A blbost je i generalizovat. Hlavně je ale asi dobrý vědět, že BIO – jakkoli je prostředí kolem nás třeba znečištěný a spady atd. se do potravního řetězce přece jen dostanou – znamená, že tam ty jedy nepřidává hospodář! Jinak, abych řek, kde se přibližuju k bio – lidem při návrzích výsadby třeba jabloní rád doporučuju staré odrůdy nebo rezistentní odrůdy, odolné proti škůdcům a chorobám, aby se nemuselo stříkat. P. S. Krátce před koncertem ve Starém Městě mají PPU hrát po čase opět v USA, takže na pódiu Bioslavností bude možná při letmé tečce za tímto rozhovorem o aktuální téma víc... Ptal se KAREL MERHAUT FOTO: archív PPU Vnímáš „kauzy“, kde se rádo ihned při prvních podezřeních útočí na bioprodukty a po vyšetření, že příčina je jinde, už nikdo nevysvětlí, že došlo ke zkreslení a skvrna na „BIO“ zůstává? Moc je nesleduji. Prostě vím, že lidi, zvláště u nás a zvláště jistá část, mají rádi špatné zprávy. A i když vím, že ztracená důvěra se zpět získává při pošramocení pověsti špatně, jsem optimista, protože právě ta hlavní cílová skupina se už jen tak ohlupovat nedá. Brzy si vše zjistí, ověří, vyzkouší a vytrvá. Prostě je třeba dál a dál přesvědčovat kvalitou, a tu časem ocení i část těch kolísavějších. Máš nějakou zkušenost s tzv. suchou produkcí, která je doménou staroměstské firmy PROBIO, případně s jejich „vlajkovými“ produkty, v nichž hlavní roli hraje špalda? U nás doma vaří z takovýchto organických surovin především moje jednadvacetiletá dcera Anna. Já špaldu konzumuji především ve vynikající kávě, kterou servírují na baru hotelu Alcron, Radisson Blu. Jinak přiznám, že potraviny a směsi z pytlíků si sám nevařím, ale ne proto, že bych je neuznával, mají své místo na trhu, a máme je i stále doma, od bulguru až po špaldovou mouku, ale proto, že já mám radši, když mi je v podniku udělá ten, kdo to umí líp. V jaké míře dnes BIO nabízejí přední restauranty z Maurerova výběru? Jde to pomalu, ale trend se rozvíjí a věřím v ještě lepší budoucnost. Hosté jistě většinou nerozeznají biomrkev od kvalitní farmářské mrkve a biojehně od jehněte, ale když si přečtou v citlivě sestaveném jídelním lístku přesný popis ingrediencí a surovin a najdou tam biojehně, biozeleninu apod., důvěřují a jsou ochotni zaplatit za kvalitní jídlo více. Kreativní podniky mnoha městech naší republiky è HNUTÍ ZRODILO MOC PRÍMA LIDI è už začaly s ikonku „BIO“ pracovat. A nezakrývám, že některé proto, že v tom vidí dobrý marketingový tah, stejně jako, že někteří zákazníci si to dají s pocitem, že dělají víc pro své zdraví. Proč ne. A těch podniků přibývá a nejen v Praze. Znám takové v Brně, v Olomouci.Ta cílová skupina tu prostě už je, potřebuje jen dostat dobrou nabídku. A s tím je samozřejmě víc práce. Kdo jí nechce dělat, objedná si od známých dodavatelů ty větší balíky zmrazených ryb, předpřipravených polotovarů, hodí do mikrovlnky, rozmrazí, nahází lidem na talíř a poleje zase předpřipravenou omáčkou a je to. Stihne i pár cigár a pokecat s kamarády. Ale to není kuchař. To je ohřívač. Bohužel, těchto podniku je tu pořád většina. V Itálii či Francii tomu tak není. Vztah k jídlu je tam opravdu všeobecně lepší. Prosazuje se bioprodukce i v hotelích či na vašem Prague Food Festivalu? Pomalu, protože všichni šetří a biopotraviny jsou stále paradoxně dražší. Na letošním festivalu jsme měli velkou prezentaci farmářů i jejich produktů z ekozemědělství. Naše společnost spolu s Intersparem umožnila například vítězné Biopotravině roku – sýru Arnika z Horského statku Abertamy – jednak třídenní prezentaci a prodej a řetězec nabídl zalistování do prodejního programu. To vše zdarma. Jde, myslím, o velké uznání a projev podpory dobré věci. Mnozí z 18 000 návštěvníků zde ochutnali biosýr ze západních Čech či biokreker z pekárny Zemanka určitě poprvé v životě... Jaké je tvoje NEJ jídlo v biokvalitě? Doma chutně připravené skvělé jehně z vlastního chovu mé sestry z Veselíčka na Moravě. „Biokvalitu“ tam znám, takže certifikát na ní nepotřebuju. A vím, že podobně to dělá na venkově spousta lidí a ti si pak BIO samozřejmě v restauraci či bistru nepotřebují dávat, vlastně ho mají doma. Proto je na venkově tak těžké takto zaměřený podnik založit a udržet. A jako pro všechny hosty Bioslavností – i pro tebe dvě otázky na závěr: co bys firmě PRO-BIO přál k dvacetinám a nač chceš slyšet odpově od jejího šéfa? Byli tu s českými biopotravinami první, takže jim patří velká pocta. Jejich produkty jsou skvělé a přeju a jsou i nadále. Myslím ale, že nastal čas, aby firma začala být akčnější v komunikaci, aby jejich výtvarné a designové výstupy, weby, obaly atd. byly odvážnější a modernější ve svém veškerém pojetí. Jaksi alternativnější – vždy poutají produkci, která je jistého druhu alternativou v kulinářském oboru, takže to vidím i trochu jako povinnost. A k tomu tedy i má otázka: co s tím Staroměstští uděláte? Ptal se: KAREL MERHAUT IV Phillip Schenker z ASRB peče z biomouky a cítí, že skepse k BIO je u nás více než ve Švýcarsku ŽHAVÁ MUZIKA JAKO SKRUMÁŽ STYLŮ Vsadil bych se, že budou nejroztodivnější kapelou, jaká kdy na Bioslavnostech hrála. Jeden recenzent o jejich stylu napsal: „Jako by dixieland narazil do balkánské dechovky a společně doputovaly do Česka. Ovšem s oklikou přes Čínu. A tahle transkulturní skrumáž je sakra zábavná.“ A tedy „sakra“ důvod i pro nás poodhalit už nyní letošním návštěvníkům svátku biopotravin ve „Staráku“ aspoň něco ze zákulisí skupiny, hudebního i myšlenkového – s jedním z jejích frontmenů a klarinetistou Švýcarem PHILIPPEM SCHENKEREM. Jak to přijde, že se dá dohromady tak různorodá parta muzikantů odlišných národností, náboženského i politického směřování? To začalo představením Tanec přes plot režisérky divadla Archa Jany Svobodové. Ta pozvala kapelníka Mika Romanyshyna. Měli jsme jako herci a hudebníci pět písniček mezi scénami. Postupně došlo k dohodě, že by to tím nemuselo skončit. Zkoušeli jsme, udělali jsme více písní a z nich CD s názvem SPAS. Účastnili jsme se festivalů, i velmi renomovaných, též jsme hráli na Slovensku v Německu, v Holandsku. Pestrost záběru kapely dále nechme jako překvapení pro návštěvníky Bioslavností. Dostali jste se však s kolegy muzikanty už společně někdy na téma BIO? V bandu se o BIO nebavíme, ale právě o těch různých způsobech stravy ano. Velmi a s vtipem tu vyniká naše zpěvačka Lu, která jako každý správný Číňan dobře zná, jak je které jídlo a pití zdravé a co pomůže na které neduhy, v tom nám vždy radí. O BIO to jistě není, ale o zdravých potravinách ano. Vy jako Švýcar ale jistě ze své země, která je v tomto oboru velmocí, nějakou přímou zkušenost s biopotravinami asi máte... Samozřejmě. Když jsem studoval, bývalo ve Švýcarsku, v Německu i Nizozemsku, kde jsem žil, BIO velmi drahé. V posledních letech u nás každého těší, že bioprodukty už nejsou v supermarketech tak výrazně dražší oproti konvenčním produktům. Čemuž asi pomohly dotace ekofarmářům i fakt, že řetězce, kupující větší množství, mohou už jít níže s cenami. Jak stav sleduji zde, tady ještě převládá nabídka malých farem a větší odchody specializované na BIO tu nejsou. To je asi hlavní rozdíl v mé a vaší zemi, u nás si proto biopotraviny širší veřejnost dopřává daleko víc. Letní příloha Myslíte, že jsou u vás biopotraviny i kvalitnější? Tady vnímejme, co vše je kvalita. Koupíteli přímo od farmářů, což je i zážitek, protože víte od koho potravinu berete, zvláš když s ním navážete osobní vztah a podíváte se i na jeho hospodářství, získáte jako bonus i jakousi další nezměřitelnou kvalitu jídla. Taky jsem některé farmy navštívil. Toto je, řekl bych, u nás rozšířenější, a tedy této kvality biopotravin je možná u nás více. A ona pak dokonce vyvolává tlak i na farmáře, kteří nehospodaří BIO. Snaží se pak prezentovat také přímo lidem, chodí za nimi, zvou je, pečou, dávají jim ochutnat... A to je dobře. Potkal jste se někde i s kritickými kauzami, kolem BIO? Případně s onou, v českých médiích téměř lačnou, chutí nachytat při něčem nekalém biopodnik a podrýt důvěru lidí v tyto – přece tak podezřele příkladné! – bioprodukty? Chápu, tato skepse je u nás asi opravdu menší, než tady v Česku. Zde je cítit, že jsou předsudky mnohých lidí větší. Ale už i u nás jsem v článcích – zejména s oblibou to dělají pravicová média – zaznamenal velmi umanutou snahu poukazovat u bioproduktů třeba na jakousi bakterii, která tam být nemá apod. Ale celková akceptace BIO u veřejnosti je ve Švýcarsku větší. Využil jste už sám některý z bioproduktů hostitelské firmy Bioslavností společnosti PROBIO, známé především sortimentem mouky a vůbec tzv. suchou produkcí? Asi ano, biomouku na pečení občas doma používáme, ale hlavně kvůli tomu, že nám to pak chutná víc. By, přiznám, že já nezkoumám, kdo jí vyrobil. Ale máme rádi celozrnné koláče či chleba, když už si pečeme. Bioproduktů doma užíváme víc, sice jako trochu luxus, ale když nám to chutná, tak si biokvalitu dopřejeme. A nač z oboru BIO byste rád slyšel odpově od jejího ředitele? No zejména – co chce dělat či co je třeba dělat víc pro to, aby se prolomila ona skepse části veřejnosti. Jak lidem více a lépe vysvětlit, v čem je ta další výhoda biopotravin: nejde přece jen o ten produkt a o lidské zdraví, tady jde taky o formu zemědělství, které je dlouhodobě nosnější, odpovědnější a celou jeho udržitelnou filosofii. To tak často neslyším. Na to jako by ani lidé neslyšeli, ale musí to slyšet stále znovu. A mělo by to být asi i lépe a z více úst vysvětlováno... KAREL MERHAUT FOTO: archiv ASRB bio l 7-8/2012
Podobné dokumenty
Nejlepší sedlák je žena Proč pít biomléko Český trh s
z regálů mizí předváděné výrobky. Ještě
musím připomenout například vaření pro
maminky s dětmi v klubu Sedmikráska nebo
povídání o zdravé výživě na půdě královéhradecké redakce Českého rozhlasu. Ne...
