Z úřednice „bačovou“ na Broumovsku - Info

Komentáře

Transkript

Z úřednice „bačovou“ na Broumovsku - Info
vh press Hradec Králové
ročník 16 l cena 21 Kč / 1 E
l biopotraviny l ekozemědělství l ekologie l biodiverzita
Z úřednice
„bačovou“
na Broumovsku
7-8/2012
Česká biopotravina nově
Špalda se špaldou na stole
Přelstěné dýně a nezaměstnané včely
Špaldové bioslavnosti a rozhovory
s muzikanty také o „bio“
Monika Menčíková s ovečkami na pastvině v Šonově
Obsah
ZPRAVODAJSTVÍ
Začal třetí ročník soutěže
Regionální potravina . . . . . . . .2
Školáci v Praze 4
budou kompostovat . . . . . . . . .2
BIOPOTRAVINY
Česká biopotravina roku bude
známa už v září . . . . . . . . . . . .3
Titul vinařství roku 2011 získalo
ekovinařství „Malý vinař! . . . . .3
Delikatesy z konce vsi
i republiky . . . . . . . . . . . . .4-5
Špalda se špaldou na stole . .6-7
BIODIVERZITA
Přelstěné dýně a nezaměstnané
včely . . . . . . . . . . . . . . . .8-10
Dobré rady . . . . . . . . . . . . .10
Biospotřebitelský KOKTEJL
Kokteily plné energie . . . . . . .11
Podivné potraviny (3) . . . . . . .11
Šalát pre nečekanú návštevu . .11
Bylinka pohody . . . . . . . . . . . . .12
Poradna W. Gregorové: Je netřesk
jedovatý? Recept s měsíčkem
lékařským . . . . . . . . . . . . . . .12
Jak na letní grilování? – Zdravě! .14
EKOZAHRÁDKA
Ekozahrádka červencová
a srpnová . . . . . . . . . . . . . .15
Spolupráce s přírodou . . . . . . . .15
TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT
Nástup traktorů na česká
a moravská pole . . . . . . . . . .16
Pozvánky . . . . . . . . . . . . . . .16
Mykotoxiny v biopotravinách –
jaká je pravda . . . . . . . . . . . .17
Část nadprodukce českého biomléka
bude zpracována v Německu . . .17
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
Neváhejte a přihlaste se
do soutěží . . . . . . . . . . . . . . . .18
O čem bude 12. Bioakademie . .18
Metoda sledování účinku agrotechnických zásahů na vsakování
vody do půdy . . . . . . . . .19-20
LETNÍ PŘÍLOHA
Špaldové bioslavnosti . . . . . . .I
Představujeme hosty Bioslavností,
rozhovory s P. Mauerem, V. Brabencem a P. Schenkerem . . . .II-IV
MAPA BIOPRODEJEN, KNIHOVNIČKA
INZERCE . . . . . . . . . . . . .22-24
Stránky Bio na
bio-mesicnik.cz
Bio pro elektronické
čtení
umístěno na
PUBLERO.COM
2
BIOzprávy
Začal třetí ročník soutěže
Regionální potravina
Komise v jednotlivých krajích České republiky
začaly vybírat potraviny, kterým udělí certifikát
kvality Regionální potravina. Zájem výrobců o toto
ocenění stoupá, stejně jako zájem zákazníků
o zboží s logem Regionální potravina. Administrací projektu je od roku 2012 nově pověřen Státní
zemědělský a intervenční fond (SZIF).
Soutěž o značku „Regionální potravina“ se vyhlašuje ve 13 krajích České republiky. Zemědělský nebo
potravinářský výrobek, který usiluje o udělení značky,
musí být vyroben v příslušném regionu ze surovin
z tohoto regionu, nebo pokud je to z objektivních
důvodů nutné, z tuzemských surovin. „Na předešlé
dva ročníky máme velmi dobré ohlasy. Výrobci
zaznamenali zvýšenou poptávku po zboží, které si
svou kvalitou získalo právo nosit značku
Regionální potravina. Je to tedy už osvědčený způsob, jak Ministerstvo zemědělství nepřímo napo-
máhá malým a středním podnikatelům, kteří
nabízejí kvalitní potraviny jasného původu,“ řekl
Petr Bendl.
Marketingové aktivity podporující značku
Regionální potravina odstartují v červnu. Informační
a inzertní kampaň proběhne v tisku, televizi a rozhlase, doplní ji speciální mediální projekty. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se SZIF budou značku
prezentovat na farmářských trzích a v místních sítích
maloobchodních prodejen. „Plánují se speciální
koutky s Regionálními potravinami na čerpacích
stanicích i v obchodních řetězcích. V tomto a v příštím roce vyčlenilo ministerstvo na marketingové
aktivity spojené s Regionální potravinou částkou
58 milionů korun,“ vysvětlil ministr.
Na projektu se podílejí i Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR. V roce 2010 bylo oceněno 71
produktů, v roce 2011 to bylo 99 výrobků. V rámci
projektu získávají výrobci právo čtyři roky využívat
marketingovou značku Regionální potravina daného
kraje pro prezentaci oceněného výrobku. Certifikáty
dostávají také biopotraviny.
Kateřina Böhmová
Školáci v Praze 4 budou kompostovat
EKODOMOV – Městská část Prahy 4 věnovala
vybraným ZŠ a MŠ celkem 23 zahradních kompostérů. Kompostéry zakoupila akciová společnost Pražské služby. Na podzim roku 2011
vznikla na úřadě MČ Prahy 4 zajímavá myšlenka
uskutečnit soutěž v kompostování bioodpadu
v mateřských a základních školách, jejichž zřizovatelem je MČ Praha 4. Mgr. Eva Šimková vše
vzala do svých rukou a oslovila o. s. Ekodomov,
aby jí zpracoval dotazník pro MŠ a ZŠ. Na základě odevzdaného dotazníku, který EKODOMOV odeslal na školská zařízení Prahy 4, byl
vyhodnocen stávající stav a nastavily se konkrétní potřeby k zajištění minimalizaci vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů ve
školách.
Vážení čtenáři Bio,
startujeme do léta, do období, kdy většina
lidí má dovolené, děti a mládež prázdniny.
Už po třetí rok máme i my v redakci krátkou
dovolenou, když v srpnu Bio nevydáváme.
Přidáváme však stránky k červencovému číslu
a pak k zářijovému. Doufáme, že budete červencovou přílohou, i když je velmi netradiční,
spokojeni. Je dobré slyšet hlasy, dá se říci
z druhého břehu, hlasy lidí zaujatých třeba
úplně jiným posláním. Část populace bude
cestovat, odpočívat či poznávat nové kouty
země naší i v zahraničí. Zemědělci, sadaři
a zahradníci však v tuto dobu plejí, okopávají
a postupně sklízejí, na volno nemohou ani
pomyslet – leda tak počítat, co jim to „vynese“.
Ekologických zemědělců přibývá, přibývá
i půdy, ale jen občas se jejich hospodaření
vymyká trendům konvenčního zemědělství.
Trendy jsou jasné: za posledních dvacet let
poklesly dramaticky stavy hospodářských
zvířat a úrodná půda v okolí měst mizí pod
kilometry silnic a logistických budov a ploch,
potravinová soběstačnost se snižuje. Nejsme
soběstační v ovoci, zelenině, bramborách ani
ve vejcích. Soběstačnost je v hovězím mase,
Populární jsou tábory rodičů s dětmi v Centru
Veronica v Hostětíně
v obilí, v mléce a v cukrovce.
Dá se říci, že i to odpovídá
množství komodit pěstovaných a produkovaných
ekozemědělstvím.
Ekologičtí zemědělci by měli jít však proti
proudu devastace krajiny a uchovávat ji tak,
aby byla schopna uživit příští generace. Pro
tento úkol nemohou jít cestou intenzivního
pěstování a chovů zvířat, proto také
nedosahují takových výkonů jako zbytek
zemědělství a nutně je „dosycují“ dotace. Není
tajemstvím, že dotační politika je v původních
státech EU daleko sytější než v zemích přistoupivších. Podzimní Bioakademie by měla
udělat ekozemědělcům jasno, jaké budou dány
podmínky jejich hospodaření v příštích letech.
Pusme ale starosti na chvíli z hlavy jak
nezemědělci, tak sedláci, a pozorujme více
oblaka nad hlavou, rozdělejme opatrně
ohníček a poslouchejme raděj hlas přírody
než televizní zprávy...
Užijte si léto každý po svém a věřím, že
bude takové, jak má být... Teplé, laskavé
a úrodné.
Redakce
bio
l
7-8/2012
BIOPOTRAVINY
Česká biopotravina roku 2012 bude známa už v září
Organizace se opět ujímá PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců
Již 11. ročník klání o prestižní titul
Česká biopotravina roku začne od července. Letošní ročník přináší dvě novinky. Soutěž proběhne v odlišném termínu tak, aby šanci na ocenění získaly
i biopotraviny z letošní sezóny. Došlo
také ke změně organizátora a odborného garanta, kterým se stal PRO-BIO
Svaz ekologických zemědělců.
„Letos chceme do soutěže přilákat další
výrobce biopotravin, a zvláš ty, jež se zaměřují na sezónní potraviny. V minulých
letech se ocenění vyhlašovalo zpětně,
a to na jaře. Změnou termínu chceme zamezit této diskriminaci. Věříme, že příznivější načasování ocení například pěstitelé a zpracovatelé biozeleniny a bioovoce
nebo ovčího a kozího biomléka,“ sdělila
Kateřina Nesrstová, manažerka PROBIO Svazu ekologických zemědělců, organizátora soutěže. Výrobci biopotravin
budou mít dva měsíce na to, aby své produkty do soutěžních do osmi kategorií přihlásili. Příjem přihlášek skončí 1. září
2012. Odborná porota poté zvolí jak celkového vítěze, tak ocení ty nejlepší
biopotraviny z následujících kategorií:
Mlýnské a pekárenské výrobky,
Mléko a mléčné výrobky,
Maso a výrobky z masa,
Nápoje,
Výrobky z ovoce a zeleniny,
Pochutiny a ostatní potravinářské výrobky,
Biovýrobky pro gastronomii,
Víno z ekologických hroznů.
Organizaci a odbornou záštitu soutěže
Česká biopotravina roku 2012 po Mgr.
Tomáši Václavíkovi (Green marketing)
přebírá opět PRO-BIO Svaz ekologických
zemědělců, jenž je jedinou organizací
sdružující ekologické zemědělce v ČR.
„Fakt, že soutěž organizuje PRO-BIO
bio
l
7-8/2012
Svaz ekologických zemědělců, však neznamená, že zemědělci, kteří nejsou jeho
členy, by se nemohli přihlásit,“ ujišuje Kateřina Nesrstová a dodává, že porota bude složena z nestranných odborníků. Vyhlášení výsledků soutěže se uskuteční
v rámci slavnostního večera mezinárodní
konference ekologického zemědělství
Bioakademie 2012, dne 21. září 2012, na
zámku v Lednici na Moravě.
Soutěž má za cíl podpořit vynikající kvalitu v celém dodavatelském řetězci oboru
biopotravin, napomoci zvýšit povědomí
o kvalitách a výhodách biopotravin
a představit ty nejlepší biopotraviny českého původu.
Nominace na českou biopotravinu roku
posílejte na adresu:
PRO-BIO, Svaz ekologických zemědělců, o. s.
Dostane se čerstvá biozelenina do kandidátů
na českou biopotravinu roku?
TITUL „VINAŘSTVÍ ROKU 2011“ ZÍSKALO EKOVINAŘSTVÍ
„MALÝ VINAŘ“ FRANTIŠKA A HANY MÁDLOVÝCH
Třetí ročník soutěže o titul Vinařství roku 2011, kterou vyhlašuje Svaz vinařů
ČR již má svého vítěze. Nejlepším vinařstvím České republiky se stalo vinařství „Malý vinař“ František a Hana
Mádlovi. Během slavnostního galavečera 12. dubna v pražské Lucerně převzal
František Mádl ocenění z rukou ministra
zemědělství Petra Bendla.
Vítěz se utkal ve finále s dalšími pěti vinařstvími, která byla nominována z 878
tuzemských vinařských společností.
V kategorii Cena veřejnosti Vindemia
publica 2011 zvítězilo vinařství Vinné
sklepy Valtice, a. s. František Mádl převzal od ministra zemědělství Petra
Bendla bronzovou plaketu a finanční prémii ve výši 100 000 Kč od generálního
partnera České spořitelny. Navíc te vítěze čeká také uvedení do Síně slávy vinařství ČR zřízené v Národním vinařském centru ve Valticích. „Současně
bude mít oceněný možnost užívat titul pro
své marketingové účely, a to bez časového omezení vždy s uvedením roku 2011,
za který jej získal,“ říká tajemník Svazu vinařů ČR Martin Půček.
S novým logem do dalšího desetiletí „soubojů“ o chu a kvalitu domácích biopotravin
PROFIL VÍTĚZE
Vinařská rodinná firma Františka a Hany
Mádlových (členský podnik svazu PROBIO) působí od roku 1992 v obci Velké Bílovice, která se nachází na jihovýchodním
okraji velkopavlovické vinařské podoblasti. Patří mezi tradiční vinařské obce
s rozsáhlými vinicemi. V České republice
je dnes tato obec vůbec největší co do
rozlohy vinic (750 ha) i do počtu vinařů
(přes 900 pěstitelů). Půdy pro pěstování
révy jsou převážně tvořeny navátými
sprašemi, místy obnaženými na vápenatý
jíl. V nižších polohách jsou zastoupeny
také černozemě a slíny. Tato půdní různorodost dává dobré předpoklady pro pěstování většiny odrůd zapsaných v Odrůdové knize. Vína jak bílá, tak především
červená, se vyznačují tělnatostí a příjemným, typickým buketem. Mádlovi se snaží podchytit vlastnosti těchto lokalit v charakteru vín. Révu vinnou pěstují na ploše
10 ha, a to co nejvíce ekologicky šetrným
způsobem (Člen PRO-BIO Svazu EZ
– pozn. red.). Roční produkce se pohybuje okolo 200 000 lahví. Vína jsou kvašena
Nemocniční 53, 787 01 Šumperk
tel./fax.: 583 216 609
[email protected]
www.pro-bio.cz
a školena v nerezových tancích, část červených vín zraje v dubových sudech. Vína jsou nabízena především v gastronomických zařízeních.
Filosofií této společnosti je tvořit víno
v co největším souladu s přírodou, tak
aby pozvedalo náladu a mysl. Tomu odpovídá i název „Malý vinař“, který vyjadřuje doslova hravý přístup k révě vinné, vínu, jeho milovníkům a vinotékám.
Svaz vinařů ČR
3
Ze stavební úřednice českou „bačovou“ na Broumovsku
DELIKATESY Z KONCE VSI I REPUBLIKY
Monika Menčíková začíná své vzpomínání rázně a expresivně: „Vzala jsem kozy na pastvu na rekreační chalupu rodičů – a už jsem v Šonově zůstala... Byla
jsem totiž na mateřské dovolené, tak to bylo možné...“ Dvě kozy chovala v jiné
obci a neměly dost pastvy, proto se s nimi vydala tam, kde se mohly napást.
Bydlí a pracuje na konci Šonova, téměř na státní hranici s Polskem, už přes patnáct let – s manželem a třemi dětmi (dvě dívky už jsou dospělé a nejmladší Marii Annu dovážejí do školy v Broumově). Ze stáda kozí zůstaly opět jen dvě
a místo o původních 25 oveček se starají Menčíkovi již o stovky ovcí. „Podruhé
už bych to asi neudělala...“ dodává. Ale světýlka v očích prozrazují, že ji život
na statku baví, i když je plný starostí, nejen o zvířata.
Paní Menčíková měla nejprve pracovala jako stavební úřednice. Ale v roce 1995
nastal zlom. Firma při její mateřské nakonec skončila, takže změna nepřišla jen
tak z čistého nebe. Jako ekochovatelka
ovcí si musela pochopitelně doplnit zemědělské vzdělání na střední škole v Poděbradech, a také jela na několik exkurzí
do zahraničí, aby se o chovu dozvěděla
víc. Ke kozám brzy pořídili Menčíkovi
ovečky. Vše zprvu zvládala sama, protože manžel vydělával peníze ježděním
s kamionem v západní Evropě. „Tam je to
o jiné práci. Každý je za svůj úsek zodpovědný a práce si hledí, žádná ulejvárna,
jako někdy tady...,“ říká Vladimír Menčík.
Výdělky potřebovali na rekonstrukci stavení, a také ke koupi pozemků i plemenných zvířat.
Pásli ovce...
by místo pro mléko. Jede se občas jen po
pár hodinách spánku.
S výplatou z kamionu a s postupnými
výdělky za prodej sýrů se dařilo nakupovat pozemky kolem stavení. Ovcí totiž nemůžete mít v ekochovu libovolný počet,
salašnické psy – jinak by
k dojení samy nepřišly, jako
chodí kozy. Letos se narodilo hodně jehňátek – dokonce dvacet čtyřčat. Je s nimi
ale pak více práce, protože
je matka nestačí živit. Jehňata jsou totiž po dobu minimálně 45 dní odchovávána
na přirozeném mléce. Letos
tak „odkojila! Monika i jednoho sirotka...
Polní dojírna přímo na pastvině velmi usnadňuje práci
Monika Menčíková vysvětluje: „Ovčí
mléko je sezónní záležitost. Kvalitou se liší podle měsíce, a také podle kvality pastvy. Dojíme od května do listopadu, každý
den ráno i večer. Získáme od 100 do 200
litrů mléka, které se denně musí zpracovat.“ Pro spotřebitele má Monika dobrou
radu, z nepasterovaného mléka kupujte
raděj jen déle zrající sýry. Když své ovčí
produkty vezou někam na trh, například
do Prahy na Kubánské náměstí, je to pro
ně opravdu výkon – zpracování mléka
nelze totiž vynechat více dnů – chybělo
Výrobky z ovčího mléka doplní kysaný nápoj
4
jen kolik je povoleno na hektar. Když se
tam započítávala i jehňata, jeden rok museli nějaká zabít... Pak se ustanovení vyhlášky zrušilo. Další půdu pro ekologii přikupovat nemohou když by chtěli stádo
zvětšit, je zatím stopstav do roku 2013.
Monika je „šéfkou“ sýrárny, další práce
zajistí manžel, další pomocníci a dva mladí manželé se starají o dojení a stádo
v Rožmitále. V malé obci pronájmem „zachránili“ Menčíkovi starý teletník, opravili
střechu a může sloužit dál jako „salaš“
s dojírnou. V dojírně si vystačí si s dřevěným vybavením pro stání koz při dojení.
S ovcemi je to ale těžké i v tom, že se musejí k dojení nahánět – k tomu mají dva
Život na konci „světa“
Monika zavzpomínala na
zimní cesty do kopce s nákupy v rukách
a dětmi kolem sebe, když škodovka dál
už projet nemohla: „Jednou jsem řekla,
a dost! Bu pořádné terénní auto, nebo
tady končím!“ Silnější auto si pořídili
a Monika vydržela i ten nesnadný život
– s vydatnou pomocí maminky.
Než jsme přijeli k velkému stavení
Menčíkových v Šonově, míjeli jsme domy
na vysokých kamenných základech – to
kvůli zimním sněhům a závějím. Údolíčko
je úzké, sevřené dvěma stráněmi, stavení, cesta a vedle potok. Domy v sousedství Menčíkových byly pěkně upravené,
zkrátka jako trvale obydlené. Jezdí do
nich Holanané, prý mají intenzivní pracovní dobu, a pak mohou vyjet na více
dnů na rekreaci. „Jsem s nimi nadmíru
spokojená, do ničeho se nám nepletou
a chodí kupovat sýry,“ říká statkářka.
Přijeli jsme právě v den, kdy montéři instalovali nové chladící a zrací boxy.
Ekostatkářka se nám mohla trochu věnovat, protože nemohla ten den dělat sýry.
Se získáním peněz na rekonstrukci a rozšíření zpracovny sýrů se jim nedařilo. Dotaci neobdrželi kvůli souboji razítek. Jedna
složka ochranářů si přála mít v projektu
kořenovou čistírnu pod domem,
è
což je v úzkém údolí s potokem
bio
l
7-8/2012
nesmysl – není pro ni místo a při jarním
tání by ji stejně přelila voda. Druhá složka
si přála zase jiný typ čistírny. Než se úředníci dohodli, termín byl ztracený a milion
korun pro ně bude chybět, investice je to za
2,5 milionu. Další náklady byly 108metrovou
za studnu, kterou si museli nechat vyvrtat.
I potřebné chladící a zrací boxy pro sýry musí zaplatit sami.
Ovčí farma vyžaduje zkrátka neustálé investice. Musel se postavit nejprve ovčín
pro zimní ustájení, pak přibyla dojírna
v pastevním areálu a samotná výrobna sýrů vybudovat ve starém stavení. Před několika lety se pustili do obnovy pastevního
areálu za pomoci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova: Evropa
investuje do venkovských oblastí. Akátové kůly, kterémi jsou pastviny osazeny,
mají vydržet až padesát let... Za novými
ohradníky se bělají bezrohé právě ostříhané ovečky, které Menčíkovi postupně kříží,
aby ovce dosáhly nejen dobré porodnosti,
ale i větší užitkovosti. Z kozí, které také cho-
vali, už zbyly jen dvě
mohérové. Kozy totiž
rády utíkaly a ovce
za nimi. Raději si tedy pro zpestření pořídili ještě skotský náhorní
skot
– Highland. Rohaté
stádo působí na
pastvě opravdu impozantně, i když je
vlastně
malého
vzrůstu (do 140 cm
Skotský náhorní skot
Anna Marie to s koňmi umí
v kohoutku). Výčet zvířat doplňují dvě kobylky a hřebec, slouží k vyjížkám hlavně pro
dcerku.
Když těžbu povolí, tak tu končíme...
Dojení v Rožmitále
bio
l
7-8/2012
Tento zelený broumovský ráj je ale
ohrožený, jednak možnými průzkumnými
vrty pro těžbu břidlicového plynu i samotnou těžbou, pokud ji povolí v nedalekých
lokalitách na Trutnovsku a Náchodsku.
Obyvatelé se svými starosty se brání peticemi a protesty u Ministerstva životního
prostředí. Hejtman Královéhradeckého
kraje je také proti průzkumu a těžbě, ale
jeho podřízený ji prozatím povolil. Proti
výzkumu a těžbě chystají zákon také senátoři. V sousedním Polsku však těžbu
povolují a dokonce by chtěli v příhraničí
těžit uranovou rudu.
„Když těžbu povolí, tak tu končíme...,“
říkají s lítostí Menčíkovi, členové PROBIO Svazu ekozemědělců. Možná nejen
s ekochovem, ale třeba nebudou mít
dobrou vodu ani pro sebe. Bez ovcí tu
ale obživu mít nebudou.
Konec Šonova je místo je opravdu kouzelné. Když vystoupáte na horizont kopce
nad budovou, je vidět až na Krkonoše se
Sněžkou, jak ji odjinud neuvidíte. Ještě
jsme stihli uvidět bíle kvetoucí trnky a hlohy, které svým krajkovím lemovaly zvlněné zelené kopce. A výhled do kraje na
Broumovské stěny, Hejšovinu i polské
stolové hory je také zajímavý. Cestu do
kopce (600-700 m n. m.) nelitujte,
u Menčíků si vždy mléko, sýry či jogurty
můžete koupit ze dvora – a kysaný nápoj
z ovčího mléka bude mít také visačku
Ragionální potravina Broumovska.
Mirka Vohralíková
FOTO – autorka
5
Špalda a „Špaldička“ nabízejí zdravé potraviny v Pardubicích na hlavní třídě
ŠPALDA se špaldou na stole
Od roku 2007 „šéfuje“ i vlastní pardubickou prodejnu zdravé výživy Jiří Malík.
Pod jeho vedením se Špalda dočkala dalšího oživení, růstu i desetiletých narozenin. Prodejna, která byla spíše doplňkem vegetariánské a makrobiotické restaurace, se nyní stala samostatnou a prostory restaurace se přesunuly do bývalého sklepení domu. Minulý rok také přibyla malá prodejna, proto „Špaldička“, na třídě Palackého (dříve třída Míru). Ve špaldě se třídí odpad a dokonce
mohou využívat energii ze solárních panelů, které má majitel domu na střeše.
Se zdravou výživou začínali
před deseti lety
Původní makrobiotická a vegetariánská
jídelna byla otevřena na hlavní pardubické třídě v roce 2002, poblíž křižovatky
s ulicí Na Hrádku, o čemž také náš časopis tehdy informoval. V útulné vegetariánské a makrobiotické jídelně asi pro 30
strávníků byl také umístěn pult s produkty
zdravé výživy a zákazníci si mohli po
zdravém obědě nakoupit. Kuchyně byla
umístěna v suterénu. Restauraci a prodej
tehdy vedly Ilona Truncová a Blanka Baffiová. Špalda nejen vařila zdravá jídla a nabízela „Pardubákům“ také mnoho přednášek
a besed na téma zdraví, ochrany životního
prostředí i biopotravin.
Špalda se udržovala ve stabilizovaném
stavu. Sice bylo a je trochu hendikepem,
že obchod nemá výlohu do rušné pěší zóny, je schovaný za krátkým průchodem,
ale je zase bezbariérový. Jenže prvním
majitelkám nastaly starosti takřka mimoobchodní. Paní Truncová odešla kvůli
péči o dítě a Blanka Baffiová byla na vše
sama, a také chtěla miminko, proto hledala společníka. Ten se po čase našel právě
v Jiřím Malíkovi.
Jiří Malík
Jiří Malík se vyučil kuchařem a toto povolání posléze využil, když začal pracovat
pro Sunfood v Dobrušce a nabízel sójové
výrobky ve školách a školkách po východních Čechách. Ukázkově pro kuchařky
uvařil z tofu a seitanu, aby přesvědčil kuchařky i vedení škol o tom, že i tyto potraviny jsou chutné. Dobře také zapadaly do
povinného limitu luštěnin, z nichž mají
školní jídelny vařit. (I když zřejmě ani do
současné doby nepronikly "sójovky" do jídelen tak, jak by bylo zdrávo.) Od toho
měl Jiří Malík již jen kousek k poznání
prodejen zdravé výživy v kraji.
Velká proměna
Restaurace slouží také pro přednášky
6
Jiří Malík je mimo jiné vegetariánem
– jen občas podlehne dobré rybě... Jeho
zapojení do činnosti Špaldy, s. r. o., nebylo tak nijak nepřirozené. Mohl tak pěkně
zapadnout, a přitom přinést do firmy trochu toho mužského živlu a pohledu. Nakonec koupil celou firmu od původních
majitelek, podařilo se splatit i nějaké dlužné částky a společnost se mohla rozjet
dopředu.
V roce 2008 nastalo pro Špaldu – obchod i restauraci – takové malé zemětřesení. Naštěstí to bylo jen pomyslné a žádné ruiny po něm nezbyly – spíše naopak.
„Některé zaměstnankyně jsem musel propustit a přijal nové. Mám tu tým deseti žen
a jsem s nimi nyní spokojený,“ říká majitel
Špaldy. Zřejmě i ženy ve Špaldě jsou spo-
kojené, pracují tu všechny generace. Ženy s malými dětmi oceňují zejména vhodnou pracovní dobu. „Prodejna s potravinami uvnitř restaurace již také nemohly
spolu dál dobře sloužit. Zákazníci chtěli
mít větší sortiment zboží, a také se vše do
jednoho prostoru nemohlo pohodlně vejít,“ vysvětluje majitel. Naštěstí se v suterénu – původním sklepě – uvolnily prostory po restauraci, takže se tam mohla přemístit špaldovská restaurace a bezbariérová prodejna zůstala v přízemí.
Kuchyně, která je také dole, vaří teplá
jídla, včetně kašiček pro děti – chodí sem
totiž dost maminek s dětmi, dalšími zákaznicemi jsou pak úřednice. Častějšími
zákazníky jsou tu ženy než muži. „Zřejmě
dbají více o své zdraví,“ myslí si Jiří Malík
v této souvislosti. Studená kuchyně zase
připravuje desítku salátů a bagety a s čerstvých surovin. Nyní nabízí Špalda také
internetový obchod, který stihne obsloužit
servírka, než přijdou první strávníci do restaurace. Rozvážejí také objednané
biopotraviny jednou v týdnu do domácností ve městě.
Pultový prodej se změnil v samoobsluhu, která má v sortimentu 2500 položek,
z toho asi 1000 biopotravin. Mají chlazený sortiment vegetariánských polotovarů
a mléčných výrobků, jen do masa se nepustili – pardubičtí ho prý nevyžadují. Ale
biouheráky a biolovečáky jim chutnají...
Mají zde samostatný regálek pro
bezlepkové potraviny. Samozřejmě v policích nechybějí vedle mnoha druhů „suchých“ potravin špaldové biomouky, kroupy a jiné špaldové produkty. Ve Špaldě si
pečou dokonce vlastní pečivo, pečou i ze
špaldové biomouky – například špaldová
celozrnná dvojčátka (malé vdolečky sypané sezamem a mákem). Pečou i jiné
zdravější sladkosti. V pečivu rozvíjí Špalda „výměnný“ obchod s královéhradeckou Bazalkou, a tak jsou zákazníci
spokojeni na obou místech.
V restauraci, v níž malinko změnili sortiment jídel oproti počátkům před deseti lety, se také snaží na špaldu myslet v jídelníčku. Kromě levnějšího denního
è
menu (polévka a tři druhy jídel),
bio
l
7-8/2012
è
v němž je alespoň jedna surovina
v biokvalitě, případně je jídlo veganské či bezlepkové, mají v jídelníču na
35 položek. Vždy i Jiří si někdy rád připomene své staré dobré kuchařské řemeslo. „Hitem“ je vždy svíčková ze seitanu
a špaldový knedlík, nebo bryndzové pirožky se zeleninou a dýňovou omáčkou,
či spolehlivě chutné kapustové karbenátky. I když čerstvou zeleninu v prodejně
nenabízejí, najdete ji v bagetách či malých pizzách nebo na talíři. Pro zájemce ji
rádi objednají.
Konkurence a desátiny
Kvalita i cena potravin je nyní přetřásána daleko více než způsob jejich prodeje.
Malé prodejny jsou pod stálým cenovým
tlakem obchodních řetězců. „Konkurence
je to pro malé obchody ve středu měst
opravdu velká. Malé zdravé výživy tak vychovají zákazníky, kteří pak často kvůli
pár korunám slevy nakupují biopotraviny
v řetězcích. Ve Špaldě se snažíme být
v průměru mezi konkurenčními zdravými
výživami v Pardubickém kraji nejlevnější,“
říká Jiří Malík a dodává: „S konkurencí to
není jednoduché, když konkurenční obchod se zdravou výživou se objevil jen
o pár set metrů dál, ale ustáli jsme to...“
Kvalita prodávaných produktů může být
Špalda prodácá i přírodní a biokosmetiku
Prodavačky vítají záazníky s úsměvem
na vyšší úrovni než v supermarketech, při
šikovnosti objednávek je obrat zboží
rychlý i v menším obchodě. Dobrý přehled prodavaček o době spotřeby zajišuje, že prošlé zboží tu prakticky nemáte
šanci najít. Prodavačky vám také rády
poradí. Pardubická Špalda patří k těm
dobrým prodejnám sekce prodejců Svazu
PRO-BIO a může už spíše radit, než rady
vyžadovat.
Na menší podnikatele dopadá zdrcující nejistota, co
rozhodne vláda pro
příští rok či po volbách. Není žádná
jistota, která by
umožnila dělat nějaká rozumná rozhodnutí. „Ale nelze
nic dělat jen napůl,“
uzavírá
majitel
Špaldy. Snad proto
jedno rozhodnutí
udělal a otevřel na
druhém konci Pa-
lackého třídy, blíže k vlakovému a autobusovému nádraží, druhou prodejnu
Špalda. Ta prodává na 30 m2, proto jí říkají Špaldička. Upoutá červenou výlohou
a žlutým vývěsním štítem.
Napůl tady neodbudou ani své zářijové
desátiny. Chystají kromě série přednášek
a ochutnávek – v tradičním měsíci biopotravin a ekologického zemědělství
– i přípitky se zákazníky. Po celý měsíc
též slibují u deseti vybraných druhů potravin 10% slevu, a také připravili věrnostní
karty „Špaldovky“.
Jiří Malík je zapálený také do ochrany
životního prostředí v Pardubicích. V prodejně proto umístil petici proti kácení stromů v parku u zámku a netají se ambicemi stát se třeba krajským zastupitelem.
Volební preference jsou však vrtkavé
a koaliční dohody občas překvapivé, tak
mu přejme, aby se mu splnil alespoň jeho
záměr dlouhodobější – „vyvézt“ jméno firmy „Špalda“ i do jiných míst Pardubického kraje, nebo ještě dál za jeho hranice...
Mirka Vohralíková
FOTO autorka
Prodejna Špaldy blíže k nádraží
bio
l
7-8/2012
7
DOVERZIT
BIODIVERZITA
Přelstěné dýně a nezaměstnané včely
Ten, kdo někdy pěstoval dýně a pokusil se z nich po sezóně vzít semínka
na setí v dalším roce, se asi setkal se skutečností, že přesetá dýně se už té
původní třeba podobá jen částečně nebo se jí nepodobá vůbec. Není divu.
U dýní jako cizosprašných rostlin totiž dochází snadno k vzájemnému křížení různých odrůd. Opylení zajišují především včely, které jednotlivé odrůdy nerozlišují a přenášejí pyl z jedné na druhou, aniž by se staraly o to,
že potomstvo již třeba nebude pro člověka k předpokládanému užitku.
v některých zahraničních organizacích,
které uchovávají staré a krajové odrůdy,
nebo u nás v genové bance zeleniny
v Olomouci. Drobný zahrádkář však zpravidla nemá možnost takového technicky
i peněžně náročného opatření. Přesto
však existuje možnost, jak dýně i včely
obelstít a udržet si odrůdu čistou a nezkří-
Na samotě u lesa
Tam, kde se pěstuje více dýňových odrůd poblíž sebe, jako je tomu na zahrádkách ve městech a na vesnicích, je obtížné až prakticky nemožné udržet jednotlivé dýňové odrůdy čisté a nezkřížené.
Možné to je snad někde na samotě, kde
je zahrádka izolovaná, velmi vzdálená od
jiných míst, kde dýně rostou. I zde ale musíme v daném roce pěstovat jen jednu odrůdu od daného druhu.
Je pravda, že u řady odrůd si lze nová,
odrůdově čistá semínka koupit v obchodě. U některých odrůd dýní – například
dovezených z cest (pokud jsou pro naše
poměry vhodné) či získaných od přátel
a známých, ale i u odrůd krajových, starých či rodinných – však možnost koupit
čerstvé osivo mít nemusíme, a přesto bychom chtěli uchovat odrůdu původní.
Otázkou je, jak to udělat?
Uzavření dýní do izolačního
domečku
Východiskem pro to, abychom udrželi
odrůdu nezkříženou, je její oddělení, tedy
tzv. izolace od jiné odrůdy téhož druhu.
Vedle zmíněné teoretické prostorové izolace na oné pověstné samotě u lesa se
někdy používá takzvaná izolace technická, kdy kvetoucí dýni umístíme v kon-
2,3 Samičí květ se základem plůdku před
izolací a po ní
8
1 Samčí květy – vlevo ještě nezralý, uprostřed květ vhodný k opylování – následující den se
otevírající, vpravo květ již odkvetlý.
strukci (např. kovový rám pokrytý hustou
sítí, např. typu muší pletivo) pro hmyz neprostupné a uvnitř doplníme opylovači včelami nebo čmeláky (u včel se v tomto
případě používají například tzv. včelí oddělky, u čmeláků jde o uměle odchované
čmeláky nasazované na opylování skleníkových kultur). Tak to dělají například
ženou, tedy zachovávající původní vlastnosti jako je např. žádaná chu dužiny, velikost, tvar a pod. Při tomto postupu necháme včely - opylovačky – tentokráte výjimečně hledat jinou pastvu a o opylování
květů se postaráme my sami! Jedná se
o metodu ručního opylování.
è
4 Srovnání izolovaného samičího (vlevo) a samčího květu (vpravo) na podložce mimo rostlinu
bio
l
7-8/2012
5 Detail upravených samčích květů, připravených na opylování.
centimetry) tak, že
špičku jemně stáhneme páskou, aby
se květ následujícího rána nemohl otevřít. Totéž uděláme
u samičích květů (viz
obrázek 2–3, srovnání
izolovaného
samčího a samičího
květu pro názornost
na podložce ukazuje
pak obrázek 4). Zabráníme tak tomu,
aby se do něho nemohla dostat včela.
Označíme na jeden
opravdu tvrdý oříšek je to však někdy
u plazivých dní, jejichž šlahouny se plazí
sem a tam přes sebe jako jakési klubko
rostlinných hadů. Abychom vskutku opylovali květ pylem z jiného jedince (jedinců) téže odrůdy, můžeme si např. zkusit
na pásku psát čísla rostlin.
Pro jednou nahradíme včelí
sosáčky a nožičky vlastní rukou
Následující den po ránu, když vysvitne
sluníčko, obejde rosa a rostliny oschnou,
vyrazíme na „včelí výpravu“. Otrháme si
několik izolovaných samčích květů, které
jsme si předchozí den připravili a přineseme si je k samičímu izolovanému květu.
Samčí květy upravíme tak, že květní líst-
Jak na ruční opylování?
K celé operaci potřebujeme vlastně jen
krepovou lepicí pásku, kterou koupíme
v papírnictví nebo v drogerii, trochu času
a znalostí a citlivou ruku, která nahradí
pro jednou pilné včeličky.
V době, kdy dýně nastupují do kvetení
a tvoří již dostatečné množství květů, se
vydáme v pozdním odpoledni připravit
květy, které budeme příští den opylovat.
Je třeba rozlišit dva druhy květů - květy
samčí a květy samičí. U samičích květů je
pod květem již zřetelný základ budoucího
plodu. U dýní je to zhruba malý kulatý plůdek, u cuket pak protáhlý váleček – jakási miniaturní cuketka. Samčí květy jsou
pak bez tohoto plůdku a je jich zpravidla,
alespoň u plazivých dýní (druh dýně
velkoplodá – Cucurbita maxima), většina.
Květy, které mají příští den kvést, jsou
už plně vyvinuté a odpoledne mají již žlutou barvu a na svém vrcholu špičku trochu se už pootevírající. Samčí květy
k opylování ještě „nezralé“ jsou celé zelené, zcela uzavřené. Naopak již odkvetlé
květy jsou velké, povadlé, otevřené, bez
napětí (viz obrázek 1). Takovýto k opylování „zralý“ květ přelepíme krepovou lepicí páskou (výhodná je asi o šířce asi tři
6 Rozhodující fáze ručního opylování – vlastní přenášení pylu na bliznu.
7 Demonstrační ukázka opylování na upravených květech mimo rostlinu
bio
l
7-8/2012
květ samičí z jedné
rostliny vždy několik
(tři až čtyři) květů
samčích z jiných
rostlin! Z jiných rostlin proto, aby nedošlo k samoopylení
a následné inzuchtní
depresi.
Máme-li
větší porost, můžeme izolované květy
(především samičí)
označit např. hůlkami, aby se nám příští
den lépe hledaly.
Rozlišit jednotlivé
rostliny je snadné
u keříčkových cuket,
ky odstraníme a zůstane nám vlastně jen
prašník na stopce (viz obrázek 5). Jakmile máme samčí květy takto připraveny
opatrně a zlehka odlepíme pásku z izolovaného květu samičího tak, aby se nepoškodil. Po odstranění pásky nám uzavřený květ během několika okamžiků rozkvete pod rukama, otevře se vlastní silou.
Ihned poté uchopíme prašník ze samčího
květu a opatrně zlehka ho otíráme o bliznu tak, aby na ní ulpělo co nejvíce pylu (viz
obrázek 6, pro větší názornost ještě i demonstrační ukázka na upravených květech
mimo rostlinu – obrázek 7). Pyl má podobu
jemného žlutého prášku a jeho uchycení na
blizně lze dobře pozorovat. Opakujeme alespoň se 2–3 prašníky. Poté květ rukou
zlehka uzavřeme, jakoby odkvétal, a0 zase přelepíme zpět páskou.
è
9
Dobré rady, které kolují
Neprůmyslový odpuzovač
klíšata
Návod na domácí repelent pochází ze
Švédska. Na přípravu potřebujete sáček
rozmarýny, který koupíte v obchodě jako
přísadu do jídla, nebo použijete větvičky
rozmarýny z vaší zahrádky či květináče.
Dále litr vody a lžíci bílého vinného octa.
Do hrnce nalijete vodu a přivedete k varu,
potom odstavte a vysypte do vody rozmarýn a nechte vyluhovat. Rozmarýn necháte v odvaru do jeho vychladnutí. Potom
scedíme a přidáme lžíci vinného octa.
Přírodní repelent přelijte do lahvičky
s uzávěrem s rozprašovačem a uložte
do chladničky. Před každým výletem do
přírody a nasprejujte tělo, zejména nohy
od kolen dolů a nezapomeňte na boty.
Zralý plod dýně, označený barevným plátnem.
è
Při přenášení pylu na bliznu si
musíme dát pozor, aby se nám do
této činnosti nezamíchala nějaká včelka,
která létá kolem. Naše snažení by v tomto případě mohlo přijít vniveč. Na malou
chvilku tak odsoudíme pracovité včely do
role nezaměstnaných, ale ty si jistě v okolí najdou dostatek jiných květů. Poté, co
jsme květ opět zaizolovali, označíme si
opylený plod např. ovázáním výrazným
barevným provázkem nebo barevným
pláténkem kolem jeho stopky, abychom
ho později mezi jinými nalezli (viz obrázek
9). Provázek nebo plátno neuvazujeme
těsně kolem stopky, ale ponecháme dostatečně velkou vůli, protože stopka při
růstu plodu tloustne spolu s ním (aby ho
později nezaškrtil). K tomu je možné přidat označení plodu hůlkou vyčnívající
nad porost – pro jeho snazší pozdější nalezení.
Předpoklady úspěšného
opylování
Zhruba za týden po opylování plod
zkontrolujeme, zda se naše práce zdařila
či ne. Pokud se plod zvětšuje a roste, byli jsme ve „včelí práci“ úspěšní, Matka Příroda je spokojena a my se můžeme těšit
na úrodu semínek. Jestliže však plod po
týdnu neroste a začíná odehnívat (viz obrázek 8), dílo se nezdařilo, je potřeba
opylování opakovat.
Celý postup vypadá na první pohled dosti komplikovaně a zdá se pracný. Je
pravda, že vyhledání, označení a opylení
květů trochu času zabere. Je to však zároveň činnost napínavá a poučná, protože se při ní na vlastní kůži můžeme seznámit s taji rozmnožování rostlin.
Ruční opylování se nejlépe daří u prvních plůdků. Chceme-li ho dělat později,
je třeba již dříve nasazené a rostoucí plo-
10
dy z rostliny odštípnout. Je to potřeba
udělat dostatečně brzy, aby plod stihl do
konce vegetace co možná nejvíce vyzrát
a semena z něj byla kvalitní a klíčivá.
K práci přistupujeme, když dýně tvoří dostatek samčích i samičích květů. U některých dýní totiž nejprve rostou jen samčí
květy a samičí se objevují až později. Ideální období je pro opylování tehdy, kdy je
počasí teplé a suché. Jednak se na dýních tvoří velké množství květů a také pyl
je dobře klíčivý. Méně úspěšní budeme
za dnů chladných a deštivých – květů je
méně, pyl klíčí hůře. Abychom udrželi
dlouhodobě genetickou variabilitu uvnitř
odrůdy, je potřeba opylit několik dýní
z různých rostlin. Následně tak získáme
velké množství semen. Protože si ale dýňová semena podržují klíčivost za dobrých podmínek asi 4–5 let, máme tak zásobu na několik sezón dopředu. Takže
šastnou ruku při opylování!
Petr Dostálek
Proti komárům
Koupíme skleničku 200 ml francovky
Alpa. Do lahvičky přidáme 30 kousků
hřebíčků tedy koření, ne železných :-).
Necháme je vyluhovat. Výluh můžeme
použít už po 24 hodinách. Natřeme si
nechráněná místa na těle a můžeme vyrazit na zahradu, na ryby či na deku
k rybníku bez obav z návštěv komárů.
Prý to funguje skvěle. Tento výluh také
tlumí bolesti kloubů.
Proti vyčerpanosti na dlouhém
výletě a dobrá dezinfekce
Poutníci na dlouhých cestách, stejně
jako cestovatelé a badatelé se dívají na
citrón jako na dar z nebe. Když začnou
pociovat únavu, vysají trochu šávy
z citrónu skrze díru, kterou udělají nahoře ve slupce. Je to velmi rychle účinný
lék, který dodává téměř neuvěřitelné občerstvení. Trocha citrónové šávy uhasí
žízeň daleko lépe než mnohonásobně
větší množství vody. Badatelé používají
citrón jako ochranu před mnohými tropickými infekcemi. Zkušení cestovatelé
tvrdí, že když přidali citrónovou šávu do
běžné pitné vody v různých oblastech,
bylo to jako desinfekční prostředek a zabránili nemocem, které by vznikly z neupravené vody.
Proti „kocovině“
Máte být po prohýřené noci ráno opět
na nohou? Rozčtvrte citrón, posypte ho
solí a snězte ho celý kromě kůry ještě
před samotnou snídaní. Veřejní mluvčí
tvrdí, že tento trik je také důležitým stimulantem, než mají vyjít na pódium.
Proti bolesti hlavy
8 Odehnilý plůdek – zde opylování nebylo
úspěšné.
Citrónová šáva s několika lžičkami horkého čaje (nejlépe z červeného jetele nebo vojtěšky alfa-alfa) je skvělou léčbou
pro ty, kteří mívají nepřetržité bolení hlavy
– nebo také bolesti hlavy z jiných příčin.
bio
l
7-8/2012
Biospotřebitelský KOKTEIL
Kokteily
plné energie
PODIVNÉ POTRAVINY (3)
To, co jíme, se za poslední desetiletí dramaticky změnilo. Potravinářský průmysl dnes
patří k nejmocnějším segmentům trhu a jsme na něm velmi závislí. V mnoha případech
nám ale místo kvalitních potravin nabízí produkty velmi zvláštní. Naši potomci se tomu, čím jsme dnes ochotní se krmit, budou jednou divit.
Celozrnné, ale bez celých zrn
Celozrnné, vícezrnné a tmavé. Víte, co
které druhy pečiva znamenají? Nejčastěji
se zákazníci ošidí sami, protože naletí na
označení „tmavé pečivo“, nebo dají jen na
barvu rohlíku. Tmavé pečivo celozrnné
není, pouze je dobarvované a to bu sladem, praženým žitem či ječmenem nebo
karamelem. Také přisypáním otrub je z bílého rohlíku rázem tmavý, nutričně je
ovšem téměř stejný jako ten bílý. Obvykle
nám jej však prodají podstatně dráž.
Jako celozrnný chléb a celozrnné pečivo
lze podle vyhlášky označit takové výrobky,
jejichž těsto obsahuje nejméně 80 % celozrnné mouky nebo odpovídající množství upravených obalových částí z˚obilky.
Ani celozrnné tedy nemusí být 100% celozrnné. Také stačí dodat jen otruby.
Horší to je s označením vícezrnné. Aby
byl výrobek označen jako vícezrnné pečivo nebo vícezrnný chléb, stačí, aby obsahoval pouhých 5 % jiných obilovin, luštěnin nebo olejnin. Přidá se tedy troška jiné
mouky nebo pár zrníček a máme vícezrnný chléb.
Pokud tedy chcete skutečně celozrnné
pečivo, máte dvě možnosti. Můžete si je
koupit v obchodě se zdravou výživou a dávat pozor, aby šlo o výrobek z pekárny,
která dělá pečivo jen z celozrnné mouky
za pomoci přirozeného kynutí. Nebo si
můžete péci chléb doma v domácích pe-
SLOVENSKÁ INŠPIRÁCIA
kárnách. Je to velmi snadné. Musíte si však
dát pozor, abyste si koupili opravdu celozrnnou mouku a ne jen tu, do níž jsou
přisypány otruby. Případně si můžete celozrnnou mouku doma i připravit, když
obilí semelete na domácím mlýnku.
l
7-8/2012
* 1 strapec tmavého hrozna
* 1/4 čerstvého ananásu nakrájaného
na menšie kúsky nebo melounu
* 100 g malín
Syrovátka – z odpadu drahý doplněk
Syrovátka byla původně problematickým
odpadem při výrobě sýrů. Je to nazelenalá
tekutina, která mírně zapáchá. Krmila se
s˚ní prasata nebo ji dokonce dodavatelé
mléka museli odebírat zpět. Bylo drahé ji
likvidovat. Moderní potravinářství ale dovede zužitkovat vše. Šikovným způsobem
tak lze vedlejší produkt prodat za mnohonásobné ceny. Lze ji totiž usušit. Obsahuje
i pak dost bílkovin, ale i laktózy, což může
vyvolávat problémy u lidí trpících alergií na
laktózu nebo na mléčné bílkoviny.
Velmi komická je podle mého názoru
tvrzení, že napomáhá hubnutí a štíhlé linii.
Pokud se budete dostatečně hýbat a syrovátkou nahradíte některé jídlo, možná
zhubnete. Ovšem právě syrovátka a její
bílkoviny jsou nejoblíbenějším prostředkem kulturistů, kteří chtějí nabrat váhu.
Jan Šastný
__________________________________
Publikaci Hřbitov na talíři – lze objednat emailem na adrese [email protected], koupit
v obchodech se zdravou výživou, v knihkupectvích a v některých internetových obchodech.
Šalát pre nečakanú návštevu
Leto so sebou prináša aj viac času na rodinu, kamarátov či známych. Aj v období
mobilov príde z času na čas nečakaná návšteva. Poteší, ale čím ju na rýchlo ponúknu?
1 hrnček špaldového kernota (alebo dvojzrnky či špaldových zŕn)
1 polievková lyžica medu, 4 broskyne, 6 sliviek
1 broskyňa či iné ovocie na ozdobu
Kernoto uvaríme. Kým krájame ovocie, mierne vychladne, potom pridáme med.
Zmiešame s ovocím, vložíme do misiek a ozdobíme pár plátkami broskýň. (Ak naozaj
nemáme čas, môžeme podáva teplé, aby sme sa nezdržiavali, ak toho času je predsa
len viac, kernoto necháme vychladnú.) Samozrejme si môžeme nakombinova
akékovek ovocie, prida orechy, slnečnicu, tekvicové jadierka, škoricu, vanilku...
Poznámka:
V zime môžeme použi napr. zavárané marhule a višne, vtedy med nedávam, kompóty bývajú zvyčajne dos sladké. Želám Vám dobrú chu a z nečakaných návštev len
rados...
Vhodné ako vegetariánska strava
Zuzana Gallayová
biospotrebitel.sk
bio
Hroznovo
-malinový
Všetko ovocie spolu pomixujeme
a kokteil podávame s kockami adu.
Účel: očisujúci kokteil, stimulujúci
činnos obličiek.
kankan.sk
PŘEDSTAVTE V BIO SVŮJ OBLÍBENÝ
NÁPOJ, pošlete foto i recept.
HROZNOVÉ VÍNO
Všechny sorty hroznů patří k nejzdravějším druhům ovoce vůbec. Hrozny obsahují kyselinu listovou, barviva, minerální látky a stopové prvky. Z minerálních látek mají nejvíce draslíku, který pomáhá organizmu nejen při odstraňování
odpadních látek, řízení srdečního rytmu,
ale pomáhá i jasnému myšlení. Vlákniny,
které jsou ve slupkách hroznů, podporují činnost střev. Zároveň obsahuje vitamín C, E a vitamíny skupiny B. Regeneruje vrchní část pokožky, zmírňuje stavy
při žlučových a ledvinových kamenech.
Dodává množství antioxidantů. Šáva se
používá při léčbě chorob, které vznikají
hromaděním toxinů v těle. Působí močopudně a žlučopudně, mírně prohání.
Protože mají hrozny močopudný účinek,
pomáhají z těla vyplavovat škodlivé látky. Snižují kyselost žaludečních štáv. Výhodou hlavně pro podzimní dny, kdy
mnozí z nás pociují nostalgii za létem
a těžko se vyrovnávají se změnami počasí, je, že hrozny zmírňují únavu a deprese. Pro svou výživovou hodnotu jsou doslova energetickou bombou.
Hrozny můžeme v syrovém stavu použít při výrobě salátů, na zpestření studených mís či jednohubek, hlavně sýrových. Kombinace rokfóru a bobule hroznů je opravdu vynikající. Základním pravidlem je mít kvalitní hrozny, čerstvé, ve
střední velikosti, s pevnou slupkou a se
šavnatou a masitou dužinou. Z kvalitního základu je potom i kvalitní produkt.
Dr. Vojtěch Vojtíšek
Při koupi preferujte biohrozny.
11
PORADNA WALTRAUD GREGOROVÉ
Máme v zahrádce netřesky, ale bojím se jejich jedovatosti. Máme domek a zahrádku, ale i malé děti...
Odkud asi máte informaci, že jsou
netřesky jedovaté? Není to náhodou vypravěč pohádek?
Netřesk střešní (Sempervivum tectorum)
je podle staré legendy darem Jupitera
– měl přece ochraňovat před bleskem. Už
ve 4. století před n. l. řecký učenec Theophrastos zaznamenal jeho přítomnost na
střechách obydlí. Římané jej pěstovali
v obrovských vázách na nádvořích a Karel
Veliký nařídil, aby byla na každé střeše
alespoň jedna bylina.
V květomluvě znamená energii a pracovitost. Jde o otužilou, vytrvalou, stále zelenou sukulentní bylinu, vysokou 5-8 cm, lodyha s květem 5-15 cm. Dužnatý list je
v růžici, listy zašpičatělé s hnědočervenými konci. Rozmnožuje se odnožováním.
Využití: V Holandsku z něj připravují saláty. V kosmetice se šáva z čerstvých listů
používá do lázní či k napařování pokožky
obličeje. Šáva z listů či odvar z nich je
prostředek proti bradavicím a jiným výrůstkům na pokožce.
Léčení: List uzdravuje malá poranění
– list rozříznout a přímo dát na pokožku
nebo jej rozmačkat a udělat placku k přiložení. Lze používat i na popáleniny, řezné
rány, žihadla vos a sršní. Léčí úspěšně i kuří oka a tzv. vodu v kolenech, také různé
otoky a podlitiny po pádech. Nálev se pije
jako čaj při infekcích v krku, na průduškách a při zánětech v ústech.
*
Prý se měsíček i jí?
Jistě, hlavně středomořské národy v tom
mají praxi. Vyzkoušejte například tento
recept:
Tagliatelle v měsíčkové omáčce
350 ml mléka, 1 rozčtvrcená cibule,
60 ml korunních lístků měsíčku (jak čerstvé, tak sušené), 2 velké nakrájené mrkve,
FOTO – archiv redakce
Matička všech komunitních zahrad v Berlíně –
Prinzessinnengärten. Tato městská zahrada
je volně otevřená, takže tam můžete kdykoliv
zajít a všechno si kliánko projít. Úplný ráj
pěstění v pytlích, přepravkách a bedýnkách!
Hned jak jsem z Berlína přijel domů, musel
jsem upalovat do zahradnictví pro novou
hlínu a další semínka… :)
Cuketka.cz
12
1 bobkový list, 110 g másla, 110 g hladké
mouky, nejlépe špaldové, 175 g strouhaného sýra, sůl, pepř nebo galgant, 225 zelených tagliatelle – širokých nudlí.
Do hrnce dáme mléko, cibuli, měsíčkové
lístky, mrkev a bobkový list, přikryjeme pokličkou a vaříme na mírném ohnu asi 10
minut, aby byla mrkev měkká. Přecedíme
a dáme na stranu kousky mrkve a cibule.
V rendlíku rozpustíme máslo, přidáme
mouku a smažíme 2 až 3 minuty, až je
jíška hladká, postupně přidáme ochucené
mléko a na mírném ohni vaříme další 2 minuty. Uvařenou mrkev a cibuli propasírujeme a přidáme do omáčky, nakonec ještě
přidáme sýr, sůl a pepř či galgant. Tagliatelle dáme do osolené vařící vody a uvaříme. Z nudlí vytvoříme hnízdečka a polijeme měsíčkovou omáčkou.
WG
Bylinka pohody
Vzácná a chráněná rostlinka vachta trojlistá rostla dříve hojně na Třeboňsku. Je to rostlina mokřadů, bažin a močálů. S příchodem velkovýrobních forem zemědělství a s tlakem
na soběstačnost republiky v produkci potravin bylo mnoho původních stanoviš této léčivé bylinky zničeno, ale dnes se rýsuje možnost revitalizace Mokrých luk u seníků a založení malých jezírek pro chov žab a pěstování vzácných ohrožených druhů rostlin.
Vachta trojlistá kvete v květnu, množí se
jednoduše pomocí přeneseného oddenku
a v léčitelství se používá její trojlístek, bu
usušený, nebo také čerstvý. Mírný odběr lístků rostlině neublíží, spíše jí prospívá. Čaj
z těchto lístků je tak příšerně hořký, že vše
ostatní se potom bude zdát milé a pohodové.
Výtažek z lístků se také používá k přípravě
Becherovky či Fernetu. Čaj je dobrý na játra,
na trávení či na žlučník. Velmi pomáhá od
žaludečních problémů i od nervových stresů, v lidovém léčitelství je označována jako
zaječí jetel či bylinka pohody.
Tuto vzácnou léčivou rostlinku je možno
spatřit ve sbírce vodních a mokřadních Umělé pěstování bylinky Vachty trojlisté ve
rostlin Botanického ústavu v Třeboni. Je ji staré vaně na zahrádce
možno také uměle pěstovat i v menší nádobě na zahrádce. Foto je z bylinkové ekozahrady Hamr u Majdaleny, kde je úspěšně testován její růst ve staré vaně a je možno uvažovat o produkci dobrého třeboňského žaludečního likéru :-)
Ing. Jan Papáček
bio
l
7-8/2012
ŠPALDA
* PRASTARÝ NEŠLECHTĚNÝ DRUH
PŠENICE
* VÝBORNÁ JEMNÁ OŘECHOVÁ
CHUŤ
* VYSOKÝ OBSAH VLÁKNINY
A BÍLKOVIN
* BOHATÁ NA VITAMÍNY B, A, E
* ZDROJ MINERÁLNÍCH LÁTEK
– FOSFOR, Ž
Ť ELEZO, HOŘČÍK
* LEPEK PŠENICE ŠPALDY LÉPE
SNÁŠEJÍ LIDÉ S ALERGIEMI
* SKVĚLE SE HODÍ NA PEČENÍ
* NEOBSAHUJE CHOLESTEROL
* JE LEHCE STRAVITELNÁ
* V BIOKVALITĚ OD PRO-BIO
Pšenice špalda obsahuje téměř všechny
základní složky důležité pro zdravý lidský
organizmus. Obsahuje více bílkovin, minerálních látek (fosfor, železo, hořčík, zinek),
vitamínů skupiny B a je lépe stravitelná než
běžná pšenice. Důležitý je její obsah betakarotenu a thiokyanátu, které působí regeneračně na tělní buňky, chrání před infekcemi
a posilují obranyschopnost. Vláknina ve špaldovém zrnu má jemnou strukturu vláken, je
velmi dobře snášena, podporuje trávení a
střevní peristaltiku. Váže na sebe škodlivé látky
z organizmu, a tím působí jako prevence
vážných onemocnění. Špaldě připisují pozitivní účinky na stimulaci imunitního systému,
cení se její lehká stravitelnost a vhodnost při
léčení některých alergií. Konzumace špaldy
vykazuje mnohem nižší toxicitu pro jedince
alergické na lepek a v některých případech
alergii nevyvolává vůbec. Vliv špaldy je ale
individuální a celiaci by se proto měli před
její konzumací poradit se svým lékařem.
* ŠPALDA LOUPANÁ, ŠPALDOVÉ
KROUPY (KERNOTTO)
* HOUBOVÉ A ZELENINOVÉ ŠPALDOTO
* CELOZRNNÁ MOUKA ŠPALDOVÁ
(JEMNĚ I HRUBĚ MLETÁ)
* ŠPALDOVÉ SUCHARY, ŠPALDOVÝ
KŘEHKÝ CHLEBÍČEK
* ŠPALDOVÉ TYČINKY (SE LNEM,
MÁKEM A SEZAMEM)
* ŠPALDOVÉ VLOČKY A ŠPALDOVÉ
PUKANCE
* ŠPALDOVÉ BEZVAJEČNÉ TĚSTOVINY
(ŠIROKÉ NUDLE, SELSKÉ NUDLE,
MUŠLIČKY, VŘETENA...)
BUBLANINA S OVOCEM
Těsto na plech
v 6 vajec
v 680 g mouky – polovina hladké
a polovina hrubé celozrnné špaldové
v 250 g másla
v 180 g muscovada
v 3 kávové lžičky vinného kámene
v 4 dl syrovátkového nápoje Amálka
vanilková
v citrónová kůra bio
v Bourbon vanilka
v 150 g mandlí
v 80 g strouhaného kokosu
v 400 g borůvek nebo višně či jiné
ovoce, kompot
Máslo, cukr, žloutky umícháme do
pěny, přidáme mouky s vinným kamenem, citrónovou kůru, bourbon vanilku a
část kokosu, Amálku, sekané mandle
a nakonec tuhý sníh z bílků.
Těsto rozetřeme na máslem vymazaný
a kokosem vysypaný plech.
Povrch těsta posypeme kokosem, poklademe ovocem a mandlemi.
Pečeme ve vyhřáté troubě na 175 ˚C.
Sypeme vanilkovou syrovátkou.
Zdenka Kolláriková,
výživová poradkyně
PRO-B
BIO a sˇpalda
Podle vzpomínek jednoho z průkopníků ekologického zemědělství u nás
a současného ředitele společnosti
PRO-BIO Ing. Martina Hutaře byly počátky podnikání v tomto oboru velkým dobrodružstvím.
„První špalda v Československu, kterou jsem propašoval s kamarády z Rakouska, vyrostla ve Starém Městě pod
Kralickým Sněžníkem na poli ,Za koupalištěm', dala výnos 3,5 t/ha. Bylo to v roce 1991. V roce 1994 jsme postavili loupárnu a od té doby se špalda stala synonymem ekologického zemědělství," vypráví své prvopočáteční zkušenosti.
PRO-BIO se tak stalo jednou z prvních
firem, která mohla nabídnout kvalitní
pšenici špaldu, která byla doposud české veřejnosti neznámá. Zpracování
špaldy jsme uzpůsobili i vybavení našeho mlýna. K jejímu loupání používáme
tradiční loupací stroj rakouské produkce, který umožňuje velmi šetrné a čisté
loupání obiloviny. Na bohaté občerstvení z pšenice špaldy vás zveme na
letošní BIOSLAVNOSTI, které jsou
špaldě tento rok věnovány.
Naším cílem je produkce kvalitní
špaldy a využívání odrůd špaldy s původní strukturou bílkovin a aminokyselin. To znamená špaldy, která není křížená s pšenicí setou.
* ŠPALDOVÉ KAFE (INSTANTNÍ, MLETÉ)
bio
l
7-8/2012
13
JAK NA LETNÍ GRILOVÁNÍ?
Skokem se přiblížily prázdniny, s nimi
doufáme, že se dostaví slunné dny
a teplé večery. Opékání venku se stalo
poslední dobou přímo posedlostí. Starší
generace vzpomínají na opékání špekáčků u ohýnku. O tom si už jen necháváme zdát – dnes se špekáček vysuší a rozpadne. Raději tedy opékáme něco hutnějšího, vracíme se tak k našim
praprapra... předkům, kteří seděli v jeskyni a oheň je ohříval i „krmil“. Dnes
opékáme na otevřeném ohni zřídka,
raději na grilu. Při grilování vznikají
aromatické látky, jejichž libá vůně probouzí naše chuové buňky.
Jenže pokud ke grilování nebudete přistupovat s rozumem a rozvahou, můžete si
voňavými kousky masa spíše ublížit. Proto
pozor na spálení pokrmu a odkapávání tuku. (Vuřtíky a špekáčky opékáme, pokud
už si je nemůžeme odpustit, zásadně nad
žhavými uhlíky a ne v plameni!) Nesprávný grilovací postup totiž může být příčinou
vzniku nežádoucích látek a s tím spojených zdravotních obtíží. Grilované pokrmy nepatří vždy mezi jídla nejzdravější,
záleží však na úpravě. I grilované jídlo může být zdravé a skvěle chutnat. Jen je třeba
dodržet několik nenáročných zásad.
Výběr a příprava surovin
Výběr surovin hraje důležitou roli. Z masa
je možné použít jakýkoli druh – od vepřového, hovězího, přes zvěřinu, drůbež. Maso
by mělo být libové, zbavené přebytečného
tuku, samozřejmě čerstvé. Při takovém svátečním grilování nelitujme financí a dojeme si pro biomaso přímo k sedlákům.
Aby bylo grilované maso křehké a rychleji
upravené, můžeme ho předem (na několik
hodin či dní) naložit do marinády.
Nejčastěji se používá kvalitní olej a bylinky, v případě aromatičtějšího masa se
používá výraznější koření. Koření hraje při
grilování nezastupitelnou roli, dodává masu charakteristickou chu a vůni. Nebojme
se netradičních kombinací: použít můžeme běžný pepř, sladkou nebo pálivou
papriku, česnek i čerstvé zelené byliny jako je rozmarýn, tymián, bazalka nebo oregano. Pokrm můžeme ozvláštnit také kari
kořením, tabascem, chilli, piniovými jadérky, kapary – aroma pokrmu se díky tomu při přípravě úžasně rozvine.
Dobrým tipem pro zvýšenou pestrost
chutí mohou být také ochucené oleje. Sůl
je vhodnější použít teprve před samotnou
úpravou, protože na sebe váže vodu, a pak
bychom mohli mít maso vysušené.
Výtečné jsou grilované ryby a mořské
plody, které nepotřebují být naložené tak
dlouho jako například zvěřina. Zajímavé
pokrmy připravíme například z krevet nebo mušlí. Nejčastěji jako špízy nebo grilo-
14
– ZDRAVĚ!
vané na tácku či v alobalu (na ochucení
stačí jen bylinky, olivový olej a česnek).
Navíc jsou zdrojem prospěšných vícenenasycených mastných kyselin, tedy dobrých tuků, které mají příznivý vliv na naše
zdraví (najdeme je také v rostlinných olejích, kvalitních margarínech, v ořeších
a semínkách). Dobré tuky by přitom měly
v našem jídelníčku převažovat. Při zdravém grilování raději zapomeňte na uzeniny a maso tučné.
Skvělá je i hlíva, která je ovšem tak tvrdá,
že ji musíme před grilováním chvíli povařit. Grilujeme, asi 10 minut, pouze hlavičky, nohy odstraníme úplně, nebo necháme
tak centimetr pod kloboukem. Jak maso,
tak i houby před samotným grilováním potíráme ochucenými oleji, jak rostlinnými,
tak i kvalitními olivovými. V kombinaci
s posekanými bylinkami a kořením dodají
houbám ten správný šmak.
Zelenina a ovoce na grilu
Samotný způsob grilování může velmi
výrazně ovlivnit biologickou hodnotu pokrmu. Grilovat můžeme na otevřeném ohni na uhlí či na lávovém grilu, případně na
grilu elektrickém, který je asi nejlepší –
umístíme pod něj nádobu s vodu pro
odkapávání tuku. Použijeme-li otevřený
oheň, je vhodné maso upravovat na grilovacím tácku nebo v alobalu, čímž zabráníme skapávání tekutiny do žhavého uhlí, při
kterém vzniká kouř a zdraví škodlivé látky.
Úpravou v alobalu si navíc maso (či jiné
grilované potraviny) uchová šavnatost.
Pozor bychom si také měli dávat na to,
aby nedošlo ke spálení pokrmů. Spálené
jídlo totiž obsahuje nežádoucí látky, které
škodí našemu zdraví – v takovém případě
bychom měli raději oželet ztrátu a tuto
potravinu už nejíst. Maso můžeme grilovat
na plátky nebo na kostky, smíchané se zeleninou (v alobalu), nebo napíchnuté na
jehle (špízy). Aby si ryby udržely tvar a nerozpadaly se, je dobré je také upravovat
v alobalu nebo je možné použít speciální
oboustranné kleště či mřížky na úpravu
ryb přímo určených. Je třeba dbát na to,
aby bylo maso dostatečně tepelně zpracované, to znamená, aby nebylo napůl syrové. Propečenost zkoušíme jen přiložením
vidličky a tlakem, aby nevytékala šáva.
(hk, mv)
Dávno už neplatí, že grilovat je možné
pouze maso. Velice oblíbená je grilovaná
zelenina, která ve zdravé výživě hraje
nezastupitelnou roli. Na grilování jsou
vhodnější pevnější druhy, z ovoce např. jablka, hrušky, ananas a banán. „Častěji se
ale používá zelenina, která může naprosto
nahradit maso. Lépe je opět vybírat tvrdší,
pevnější druhy. Pokud zvolíme zdravější
úpravu v alobalu, není omezení žádné.
Snad jen to, že zkombinujeme-li např. rajčata s lilkem, musíme zvážit dobu úpravy
jednotlivých druhů,“ dodává Věra Boháčová, lektorka zdravé výživy. Mezi nejčastěji
používané druhy zeleniny na grilování patří lilek, cuketa, paprika, cibule, česnek či
okurka. Před položením na gril potřeme rošt
olejem. Grilovanou zeleninu a ovoce používáme jako hlavní jídlo nebo jako přílohu
ke grilovaným masům. Jestliže zvolíme
zdravou přípravu v alobalu, nemusíme se
bát zařadit grilovaná jídla i do dětského jídelníčku, pouze nepoužíváme pikantní koření.
Můžete grilovat i houby
Na grilování vybíráme pouze tužší druhy
hub, které jsou méně vodnaté, jako například žampiony, hřiby nebo holubinky.
Jak grilovat
Jablkový špíz s kuřecím
masem
Marináda na grilovaná jablka: 2 lžíce medu, 3 stroužky
prolisovaného česneku, citronová šáva a sůl.
Jablka nakrájíme na kousky
a naložíme do marinády na
přibližně 2 hodiny. Poté jednotlivé kousky napichujeme
na špíz střídavě s kousky naloženého kuřecího masa, které jsme předtím marinovali
v omáčce z oleje, pepře, lžíce kečupu, soli a sojové
omáčky a pozvolna pečeme.
Výsledek je vynikající!
bio
l
7-8/2012
EKOZAHRADA
EKOzahrada v červenci a srpnu
Prázdninové měsíce, které jsou před námi,
jsou pro zahradníky obdobím sklizně zeleniny
a ovoce. Míra práce je odvislá na počasí
v červnu a na intenzitě obdělávání a vysazování a setí nové zeleniny. V červnu u nás (oblast
Litoměřic) téměř nepršelo, jen místní bouřky.
V jiných oblastech je zase deště příliš. I když
Bible předpovídá tyto klimatické změny, přesto si toho lidé moc nevšímají a stále věří, že
to věda nějak zvládne. Vypadá to, že se letošní rok vyskytuje více mšic. Vlhčí a teplé počasí jim jen prospívá. Na mšice je přípravek
Biool. Nestříkat za slunečního svitu. Více se
můžete dočíst na www.agro-bio.cz.
w Dokud se zelenina plně nezapojí a listy nezakryje povrch půdy, do tehdy budeme pečlivě odplevelovat a také prokypřovat půdu, případně mulčovat.
w Plevel pak můžeme využít různě. Můžeme jej
kompostovat, vhodné rostliny jako léčivku, jiné
k podpůrným výluhům nebo použít jako mulč.
w Za sucha proléváme kompost vodou, případně močůvkou. U močůvky opatrně jen tolik,
kolik je schopen vsáknout.
w Zavlažujeme, plejeme, okopáváme, kypříme...
w Dle potřeby a možností používáme hnojivé,
podpůrné a léčivé postřiky a zálivky z výluhů,
či zákvasů kopřivy, kostivalu, heřmánku, přesličky cibule...
w V červenci začíná na záhonech dozrávat plodová zelenina, proto sklízíme...
wVysazujeme pórek, především vhodné odrůdy pro
přezimování. Vyséváme a pěstujeme přísadu pro
raně podzimní a podzimní sklizeň a to zejména salát, kedlubny, brokolici, špenát, pekingské zelí, endivii, fenykl, hrách, vodnice, kopr a hlávková čekanka.
wZe začátku měsíce je možno ještě vysazovat květák. Ke konci měsíce začíná vhodné období pro
výsev všech typů ředkví, a také ředkviček a špenátu. Ke konci měsíce sklízíme cibuli ze sazečky, jakmile na u dvou třetin rostlin sama polehne, podzimní česnek, když se stvoly s palicemi narovnají.
Nepaličák sklízíme zpravidla o něco dříve.
w Na uvolněném pozemku zaséváme vhodnou
plodinu na zelené hnojení. V zahradnictví nepoužíváme brukvovitých rostlin. Použijeme zejména vikvovitých (peluška, bob) a jiných jako
zejména svazenku.
w Ve sklenících a fóliovnících sklízíme plody
teplomilných pěstovaných rostlin. Pokračujeme
ve vyvazování rajčat a okurků. Vylamujeme pazochy u rajčat a ke konci měsíce zaštipujeme
terminál, aby se mohly lépe vyvinout stávající
plody rajčete. Nezapomínejme na řádné větrání.
w Záhony s podzimními košálovinami (včetně
ředkviček a ředkví) chráníme netkanou textilií
před dřepčíky a plodomorkou zelnou, jejíž larvy poškozují vegetační vrcholy, takže se netvoří užitkové části pro sklizeň. Také pórek můžeme takto chránit před vrtalkou pórkovou.
w Sklízíme bobuloviny a ovoce.
w Balkónové květiny a květiny v mobilních nádobách pravidelně zaléváme. Podle potřeby zaléváme i ostatní okrasné rostliny. Můžeme odstraňovat odkvetlá květenství rostlin včetně růží. Podle potřeby vyvazujeme pnoucí rostliny.
w Začínáme sušit květy vhodných rostlin do suché vazby.
Jiří Pospíšilík
Dotazy: [email protected]
bio
l
7-8/2012
Spolupráce s přírodou
HELENA VLAŠÍNOVÁ
DOKONČENÍ Z MINULÉHO ČÍSLA
Dalšími úhlavními nepřáteli člověka
pěstitele jsou plevele. Ale i tady vyplývá
nepřátelství především z nepochopení jejich funkce. Začneme zase pozorováním.
Kde se ty plevele vlastně berou? V přírodě
nastupují tyto pionýrské rostliny například
po sesuvech půdy, erozi nebo záplavách.
Jsou schopné svým rychlým růstem „zacelit jizvy“ v porostu a chránit tak půdu. Ale
vždy my také půdu zraňujeme a odhalujeme, tak bychom se neměli divit, když se
pak objeví plevele. Chce to trochu víc přemýšlení, dosáhnout toho, aby půda nezůstala nikdy dlouho odkrytá. Výsledek předčí naše očekávání, jedna úroda navazuje
na druhou a stále je co jíst.
Ale pojme se podívat, co že nám to
vyrostlo za plevel? Není to také k něčemu dobré? Nemusíme dlouho hledat,
vždy tu máme spoustu planých zelenin jako je pampeliška, kopřiva, bršlice, lopuch,
řebříček, kokoška, bedrník, hluchavky,
mochny, jitrocele, merlíky, lebedy a další.
Z léčivých rostlin navíc velmi cenný pýr,
přesličku, pelyněk, kuklík městský, popenec břečanovitý... Mnohem jednodušší by
bylo jmenovat ty, které využít nemůžeme,
třeba jedovatý pryskyřník, drchničku nebo
svlačec. Ale zatracovat je taky nemusíme.
Drchničku díky vysokému obsahu saponinů můžeme použít k očistění rukou jako
„mejdlíčko“. Svlačec se kromě krásných
a vonných květů vyznačuje podivuhodnou
délkou kořene, který často sahá až do
hloubky tří metrů, je tedy rostlinou „dobyvatelem“, která připravuje cestičky pro
vzduch, pro vodu a pro mikroorganizmy
a naleptává matečnou horninu. No, já vím,
taky je to trochu dotěrný „prevít“, ale pokud
máme po ruce karton, můžeme si i s ním
celkem snadno poradit. Stačí na urovnanou a vlhkou půdu rozprostřít navlhčené
kartony tak, aby se alespoň 20 cm překrývaly, na ně nasypat hrubší organický materiál, třeba zkompostovaný hnůj, a zakrýt
vrstvičkou slámy nebo listí. Pak už jen prorazíme díru přímo pro sazenici zeleniny,
doplníme trochou zeminy, pořádně zalijeme a můžeme klidně odjet třeba na dovolenou. Karton za rok zetlí, přímo pod ním
pak můžeme najít klubíčka svlačce, hledajícího světlo, nebo také krásné oddenky
pýru. Po této první sklizni můžeme takové
„kobercové mulčování“ zopakovat. Postupně se nám pozemek vyčistí a my ho
budeme moci použít i k přímým výsevům.
Horší kousky pýru můžeme nechat na hromadě někde mimo kompost a nechat
uschnout a zetlít, získáme výborný kompost. Mnoho plevelných rostlin je nejen přínosem pro kuchyň, ale zároveň kvalitním
krmivem (nepřekonatelné jsou pro drůbež
posekané nebo usušené kopřivy) a hnojivem – jícha z kopřiv je univerzálním prostředkem pro všechny oslabené i mši-
cemi zdecimované rostliny, jícha z bršlice je skvělým hnojivem pro košáloviny, jícha nebo odvar z přesličky pro
všechny rostliny náchylné k houbovým
chorobám jako prevence.
Právě plevele nám svou vitalitou a schopností kumulovat minerály významně pomáhají zvyšovat úrodnost půdy. Stačí,
když pro ně vyčleníme prostor a přizpůsobíme jim agrotechniku. Mezi nejvýznamnější kumulátory draslíku, vápníku a železa patří pampeliška, která navíc obohacuje půdu o křemík, mangan a mě. Kopřiva
o dusík a křemík, lebeda o dusík a fosfor.
Fosfor dovede kumulovat také mochna
husí a pohanka. Plevele v nekvetoucím
stavu se také výborně hodí jako zelené
hnojení.
Pokud si chceme koupit pozemek a rádi
bychom se dozvěděli něco o jeho půdě,
mohou nám plevele také ledacos napovědět. Na půdě bohaté na dusík se setkáme
s kopřivou, ptačincem žabincem, bolševníkem, bezem černým, kokoškou a svízelem
přítulou, často i s merlíkem a lebedou. Pokud naproti tomu najdeme jestřábník chlupáček, tomku vonnou, rmen rolní, mateřídoušku a kostřavu ovčí, můžeme si být jistí, že půda je na dusík chudá. Pampeliška
lékařská nám často signalizuje zhutnělou
půdu, kterou svými kořeny pomáhá provzdušnit, typickým plevelem sešlapávaných
míst je také jitrocel větší a mochna husí.
Mít na zahradě plevel se sice ortodoxním
zahrádkářům může zdát jako „hanba“, ale
v permakulturním designu mohou plevele
docela dobře spolupracovat. Kopřiva dovede okolní rostliny chránit proti hmyzu
a slimákům, posiluje růst rajčat a máty. Do
čerstvých listů můžeme uložit ovoce nebo
zeleninu, chrání je před plísní, v sušených
můžeme nechat dozrát ovoce. Navíc je životně důležitá pro housenky baboček. Na
místě, kde rostly původně kopřivy, se bude
velmi dobře dařit rybízu. Laskavec zase
dovede dobře zkypřit půdu a upravit ji pro
náročnější rostliny, jako je mrkev, řepa nebo ředkvičky. Výborným sousedem je pro
cibuli, kukuřici nebo pepino, prospívá
i bramborám, u kterých podporuje tvorbu
hlíz. Zvyšuje údajně i odolnost rajčat proti
škůdcům. Chválu dalších plevelných rostlin si můžete přečíst v rubrice „Plevele nebo plané zeleniny“ ve starších číslech Klíčové dírky, nerada bych se opakovala.
Tak jako mezi lidmi, pokud někoho, na
první pohled nám nesympatického, poznáme blíže, může dojít i k tomu, že se s ním
spřátelíme. Takže nezatracujme žádnou
součást přírody, vždy každá má svůj smysl, i když je někdy těžší ho najít.
POUŽITÁ LITERATURA:
Borkovcová M. (2010) Houby proti háátkům,
Klíčová dírka roč.7, 2: 10
Mojmír Vlašín, Založte si hadník, časopis Klíčová dírka 4/2004, str. 5 (číslo je volně ke stažení v PDF na wwww.permakultura.cz).
15
Nástup traktorů na česká a moravská pole
Na rok 2001 připadla dvě kulatá výročí, která jistě neunikla zájemcům o techniku, jmenovitě zemědělskou. Před sto padesáti léty byl v českých zemích sestrojen první parní traktor a před sto léty, v roce 1901, byl v USA vyroben první provozuschopný traktor se spalovacím motorem, předchůdce současných traktorů.
Tyto vynálezy nezanedbatelně ovlivnily nejen
zemědělství a venkov, ale
i život všeho lidstva. Zvýšila se produktivita zemědělské práce, a tak se
nadbyteční lidé přesunuli
z vesnic do měst, čímž byl
posílen průmysl a další
obory, stoupla produkce
zemědělských výrobků,
čímž klesla jejich cena,
což vedlo k zvýšení spotřeby, tedy k zvýšení životní úrovně.
První projekt parního
stroje, který by měl nahra- Starý traktor značky Lanz Buldog udržují v chodu v Podorlickém
dit namáhavou potažní skanzenu v Krňovicích (Královéhradecko) a předvádějí staré
práci v zemědělství, do- zemědělské stroje každoročně v srpnu.
stala k posouzení Vlastenecko-hospodářské společnosti v roce 1851 ovšem dostávaly pomalu, protože zde byly obod nadporučíka 57. pěšího pluku Josefa Baue- líbeny, především v Německu, motorové pluhy.
ra. Jeho stroj byl zkoušen v Židlochovicích, ale Ty u nás začal jako první vyrábět Václav Snětipro vysoké výrobní a pracovní náklady se více na z Přistoupimi, dalšími výrobci byli Vilém
neuplatnil. Výkon stroje byl 6,5 k, za 12 hodin Michl ze Slaného, Rudolf Bächer z Roudnice,
provozu spotřeboval 420 kg černého uhlí, ob- Laurin & Klement z Mladé Boleslavi a Českomoravská továrna na stroje v Praze. Později je
sluhovali jej strojník a topič.
Stejně neúspěšně jako Bauerův stroj skonči- vyráběli F. a J. Kovaříkové z Prostějova, Koloc,
ly i parní traktory Angličanů Roberta a Paula. Špička a spol. a další výrobci.
Traktory jako univerzální tahače se v českých
Dalšímu Angličanovi Johnu Fowlerovi se podařilo vyřešit parní orbu pomocí dlouhých lan. zemích začaly ve větší míře šířit až po první
Pluh byl tažen bu dvěma parními stroji zakot- světové válce. Bylo to také zásluhou legionářů,
venými na obou koncích pole, nebo jedním kteří už mohli obdivovat americké traktory na
parním strojem a na opačné straně pole stro- Sibiři. Na česká pole se začátkem dvacátých let
jem kotevním. Parní orba se rozšířila i do čes- dostávaly především americké stroje Fordson,
kých zemí, koncem devatenáctého století zde John Deere, Case, a Mc Cormick. První český
traktor vyrobily Škodovy závody Plzeň v roce
už bylo evidováno 365 souprav.
Počátkem dvacátého století v českých ze- 1926. Protože se poptávka po traktorech zvymích byly podle francouzského vzoru používá- šovala, objevili se další výrobci. Koncem dvacány lanové orby také s benzinovými motory. Ty- tých let zahájilo jejich výrobu ČKD Praha (Praga
to stroje jako první začal v roce 1905 vyrábět AT 25) a Wichterle & Kovařík v Prostějově (WiJosef Pejšek z Kralup nad Vltavou. Později se kov). Po roce 1930 zahájila výrobu traktorů firma Svoboda v Kosmonosích u Mladé Boleslavi.
objevily lanové orby elektrické.
V té době už byly v USA vyráběny traktory se V té době bylo používáno asi 3000 traktorů
spalovacími motory, první traktor byl sestrojen a 350 motorových pluhů.
Robert Fischer,
v roce 1901 (Hart-Parr). Traktory se rychle šíČást
článku
z
www.staretraktory.cz
řily do celého světa. Do střední Evropy se
V Podorlickém skanzenu
můžete vyzkoušet, jak fungoval žentour (vlevo vzadu dlouhá ráhna poháněla lidská sila nebo zvířata) a
převodovka na mlátičku.
16
POZVÁNKY
VI. sraz elektromobilů
7. 7. Sedlec-Prčice
Sraz elektromobilů, účast přislíbil Fisker
Karma, pan Kubiš s Nissan Leaf, Ampera,
možná přiletí i letadlo. Upořádáme několik
soutěží, nechte se překvapit. Uvidíte, jak to jde,
když se chce. Proudu zdar, v dopravě zvláště.
Pořádá Občanské sdružení Elektromobily
GreenCamp 8.–15. července Mikulov
Letní workshop pro studenty ochrany přírody, ekologie a biologie. Tentokrát v CHKO Pálava. Pořádá Katedra ekologie a životního prostředí UP Olomouc, [email protected]
gmail.com, http://www.greencamp.cz
Setkání s permakulturou v Třeboni
Mezinárodní organizace www.permakultura.cz
pochází z daleké Austrálie a snaží se o život
člověka v souladu s přírodou. Na Třeboňsku již
naši dávní předkové v době císaře otce vlasti
Karla IV. dokázali hospodařit ve stylu trvalé
udržitelnosti. Proto setkání Permakultury
v Třeboni. Sobota 18. srpna v 10.15 hodin
u železniční zastávky Třeboň-lázně.
Na programu je komentovaná prohlídka
Sbírky vodních a mokřadních rostlin Botanického ústavu, Domu přírody Třeboňska, Nadace pro vydru, seníků na Mokrých lukách
u rybníka Rožmberka a další dle počasí (je to
období 10 let po povodních 2002). E-mail pro
případné dotazy: [email protected]
(Někdo tvrdí, že hospodaření v souladu s přírodou je nemožné, ale na Třeboňsku se tak děje již více než 500 let.)
Cyklotábor 21. července – 4. srpna
Cyklo Klub Kučera Znojmo pořádá již 9. ročník cyklistického tábora. Letos bude v rekreačním středisku Jemčina u Jindřichova Hradce.
http://www.cykloklubkucera.cz
Letní ŠOK v Hostětíně 3. – 9. září
Letní škola ochrany krajiny letos zaměřená
na ekologické hospodaření. Cílem Letní školy
je zprostředkovat zájemcům teoretické informace a praktické dovednosti spojené s ekologickým hospodařením a zpracováváním produktů. Pořádá Centrum Veronica Hostětín,
http://www.hostetin.veronica.cz, Marie Křiváková, e-mail: [email protected],
tel.: 572 630 670.
2. ročník Vegetariánského festivalu
22. – 23. září
Letos bude dvoudenní a bude se konat na
břehu řeky v Podolí pod Vyšehradem.
Na gastronomické nabídce se bude podílet
několik restaurací a nezávislých kuchařů.
Doprovodný program bude opět pestrý a díky
přilehlému yacht klubu obohacený o projížky
na plachetnicích, paddleboardech a ostrovní
chill-out zónu. Více bude průběžně přibývat na
webu www.vegetarianskyfestival.cz
bio
l
7-8/2012
PRO-BIO INFORMUJE
MYKOTOXINY V BIOPOTRAVINÁCH
– jaká je pravda?
ŠUMPERK – Stalo se již evergreenem v souvislosti s bioprodukty a biopotravinami neustále poukazovat na to, že zcela jistě obsahují zvýšené
množství mykotoxinů, když se při pěstování plodin nepoužívají pesticidy.
Nejnovější dostupná data z Norska prokázala opak. Kontaminace plísněmi
a hladina mykotoxinů byla u obilovin z ekologického zemědělství významně nižší než u obilovin pocházejících ze zemědělství konvenčního.
Fungicidy (podskupina pesticidů) jsou
chemické látky určené k potlačování
houbových chorob, které mohou být mimo jiné zdrojem mykotoxinů. Zkratkovitý
způsob myšlení říká, že pokud nejsou
v ekologickém zemědělství fungicidy používány, musí být veškerá bioprodukce
(obilí, zelenina apod.) napadena plísněmi. Některými publicisty je stále prezentována tato „zjevná pravda“, aniž by pátrali
po tom, jak to ve skutečnosti je. PRO-BIO
Svaz ekologických zemědělců se k problematice kvalitních, nezávadných
a zdravých biopotravin dlouhodobě vyjadřuje. „Naším zájmem zcela jistě není zastírat, pokud by se vyskytl problém se
zdravotní nezávadností bioproduktů, právě naopak. Ze stejného důvodu však musíme a donekonečna budeme opakovat,
že správně pěstované plodiny v režimu
ekologického zemědělství nejsou kontaminovány plísněmi a jejich metabolity
– mykotoxiny,“ upřesnil Milan Kouřil ze
Svazu PRO-BIO. Na ekologicky hospodařící farmě nejsou mj. používána minerální dusíkatá hnojiva, což vede k pomalejšímu růstu rostlin, které mají pevnější
pletiva a jsou tedy méně náchylné k napadení houbovými chorobami.
Nejnovější dostupná data z roku 2010
z Norska prokázala, že kontaminace
plísněmi a hladina mykotoxinů byla u obilovin z ekologického zemědělství naopak
Představujeme nové členy
PRO-BIO Svazu EZ
Řada malých i významnějších ekologických zemědělců se během posledních
dvou měsíců připojila ke členům PRO-BIO
Svazu ekologických zemědělců.
Mléko z Rozkošné
Jedním z nových členů jsou Zemanovi
z Rozkošné. Petr Zeman se začal ekologickému zemědělství věnovat již v roce
1998. Nyní hospodaří na 250 ha. „Vyrábíme mléko, které dodáváme do Poděbradské mlékárny,“ představuje činnost hospodářství Romana Zemanová.
Zemanovi chovají 70 dojnic plemene červená straka a 35 kusů masného plemene Charolai.
Celková čísla: PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců sdružoval v květnu 615
ekologických zemědělců, 68 bioprodejen
a 223 členů PRO-BIO Ligy, sekce pro
spotřebitele.
bio
l
7-8/2012
významně nižší. Studie zkoumala 602
vzorků ječmene, ovsa a pšenice pěstovaných v konvenčním a ekologickém zemědělství. K podobným závěrům došla také
zpráva Ústavu zemědělské ekonomiky
a informací. Jiná vědecká zjištění udávají, že riziko kontaminace u konvenčního
a organického zrna je stejné. V České republice se dlouhodobě výzkumem v oblasti možné kontaminace mykotoxiny
u bioprodukce zabývá Vysoká škola chemickotechnologická (VŠCHT) Praha, ve
spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou (ČZU) Praha, Zemědělským výzkumným ústavem Kroměříž, Výzkumným ústavem pícninářským (VÚP)
Troubsko či Výzkumným ústavem rostlinné výroby (VÚRV) Praha.
Při dlouhodobých polních experimentech
zajišují striktní dodržování podmínek ekologického zemědělství a opakovaně prokazují, že mýty o vyšší úrovni kontaminace
biopotravin mykotoxiny nejsou průkazné.
Nekonzistentní údaje o rozdílech v obsahu
mykotoxinů svědčí
hlavně o tom, že
mnohem větší vliv
na tento ukazatel
mají podmínky během růstu, zpracování bioprodukce po
sklizni (čištění, rychlé usušení) a skladování obilovin, než
produkční systém (ekologické vs. konvenční zemědělství).
„Ukazuje se, že správně pěstované,
uskladňované a ošetřované bioplodiny
nejsou ve zvýšené míře napadány plísněmi, a tudíž neobsahují mykotoxiny. Našim
členům ekologickým zemědělcům radíme, jak správně bioprodukci skladovat,
aby k její kontaminaci plísněmi nemohlo
dojít,“ řekla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Na kontrolu kvality skladů se zaměřují také státní kontroly (např. Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským) a kontroly v rámci ekologického zemědělství. „Tyto kontroly spolu
s nadstandardními požadavky na ekologickou produkci a se znalostmi ekologických sedláků vedou k jistotě, že biopotraviny jsou nejen vysoce kvalitní, ale hlavně
zdravotně nezávadné,“ uzavřela Kateřina
Nesrstová. Spotřebitelé si tak mohou být
jisti, že kupují-li tuzemskou bioprodukci,
dostává se jim zcela bezpečných potravin.
Sylva Horáková
Část nadprodukce českého biomléka
bude zpracovávána v Německu
Vzkaz z centrály: Domluveno výhradně pro členy PRO-BIO Svazu EZ
Čeští ekologičtí zemědělci zaměřující
se na produkci biomléka jsou konkurenceschopní. Potvrzuje to vývoj v
sektoru. Od 1. srpna 2012 začnou členové PRO-BIO Svazu ekologických
zemědělců vyvážet ekologicky vyprodukované kravské mléko do sousedního Německa.
Biomléko za hranice
„Kvalita tuzemského biomléka, způsob
jeho produkce a distribuce jsou na vysoké
úrovni a splňují nadstandardní certifikace
potřebné pro dodávky na německý trh. V
České republice není po kvalitním
kravském mléce z ekologické produkce
dostatečná poptávka a ekologičtí sedláci
se tak dostávají do situace, kdy biomléko
prodávají za nižší ceny – jako z konvenčního zemědělství. V případě, že existuje možnost vyvážet kravské biomléko za
konkurenceschopné ceny do Německa,
byla by škoda toho nevyužít. Pevně
doufáme, že také situace je pouze dočasná a vývoj v České republice se zlepší,“
uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka
PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
Do německých mlékáren budou smět
vyvážet kravské biomléko od 1. srpna
2012 pouze členové PRO-BIO Svazu
ekologických zemědělců, kteří splní nadstandardní certifikační podmínky. Nad
dodržováním těchto nadstandardů
(obsah tuku a bílkovin, množství somatických buněk apod.) bdí společně příslušné české kontrolní organizace (KEZ,
ABCERT či BIOKONT CZ) a německá
GAEA.
„Předpokládáme, že do Německa vyvezou čeští sedláci 20–25 tis. litrů mléka
obden,“ sdělila Kateřina Nesrstová. Podle
ní je však velmi důležité, aby si zpracovatelé a spotřebitelé uvědomili, že se
může stát, že část vyvezené produkce se
do ČR zase vrátí v podobě biomléčných
výrobků. A to samozřejmě není ideální
stav. Mnohem výhodnější by bylo zpracovat kravské biomléko v tuzemsku. Na to
však zatím nejsou nastaveny mlékárny,
nebo biovýroba je v drtivé většině z nich
jen doplňkovou činností.
(syh)
17
Začíná další ročník České biopotraviny roku, nejlepšího sedláka a bioprodejny svazu
NEVÁHEJTE A PŘIHLASTE SE DO SOUTĚŽÍ
Prezentovat svou činnost a upozornit na své výrobky můžete prostřednictvím soutěží a přehlídek. Získání ocenění pro bioprodukt neznamená jen
další logo na obale, ale především šanci získat pozornost a prorazit mezi
ostatními a vystoupit z řady.
Česká biopotravina
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců v letošním roce letos přebírá organizaci soutěže Česká biopotravina roku 2012.
Po několika ročnících se tak tato prestižní soutěž přesunuje opět pod křídla PRO-BIO
Svazu ekologických zemědělců. Spolu se
změnou organizátora lze počítat s několika novinkami. Tou nejdůležitější je zřejmě
posunutí termínu tak, aby nebyly „diskriminovány“ sezonní produkty.
Kromě výběru té nej biopotraviny roku
se PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců bude opět snažit nalézt ve svých
řadách toho nejšikovnějšího sedláka a tu
nejlepší bioprodejnu. Výsledky všech
těchto tří soutěží budou známy v měsíci
září. Výsledky Česká biopotravina roku
a nejlepší sedlák roku budou vyhlášeny
při slavnostním večeru Bioakademie, 21.
září 2012 na zámku v Lednici. Výsledky
soutěže nejlepší bioprodejna Svazu
PRO-BIO pak na tiskové konferenci
v rámci akce Září – měsíc biopotravin.
Další soutěž, na kterou nelze zapomínat, ovšem již neorganizuje svaz. Právě
byl vyhlášen další ročník projektu, jež
umožní získat certifikát kvality Regionální
potravina. Soutěž Regionální potravina
se zaměřuje především na malé a střední výrobce potravin a od letošního roku ji
administrativně zajišuje Státní zemědělský a intervenční fond. Dále můžete své
biovýrobky přihlásit do nejrůznějších oborových přehlídek. Účast členů PRO-BIO
Svazu ekologických zemědělců v nejrůznějších soutěžích jeho vedení velmi vítá.
Získání ocenění, a to včetně dílčích kategorií jednotlivých soutěžích, pomáhá rozvoji celého biosektoru. Garance kvality
spojená se získáním ocenění podporuje
důvěru spotřebitelů.
„Jde o obrovskou propagaci tuzemských biopotravin. To je to, co se snažíme
neustále komunikovat vůči zákazníkovi.
Kupujte si české, tuzemské biopotraviny
od našich sedláků. To je to, co je pro ně
nejvíce ekonomicky udržitelné a může je
podpořit v jejich konkurenceschopnosti,“
uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka
PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Prezentovat svou činnost, upozornit
O ČEM BUDE 12. BIOAKADEMIE 2012
Společná zemědělská politika ve vztahu k EZ
Každoročního setkání v Lednici se již
tradičně zúčastní ekologičtí zemědělci, zpracovatelé a prodejci biopotravin,
zástupci státní správy a samosprávy,
neziskových organizací a další z celé
Evropy.
Letošní, již 12. ročník konference přinese diskuzi k návrhům nové Společné
zemědělské politiky (SZP) pro období od
roku 2014. Podmínky SZP radikálně
ovlivňují zemědělské hospodaření v celé
Evropě a na příkladech konkrétních farem bude prezentováno, jak se současná
SZP a návrh nové SZP projevují a projeví
na jejich fungování. Navštívíme farmy
v České republice, na Slovensku a v Rakousku a uvidíme, jak jsou v těchto
zemích připraveny zemědělské podpory
a jaké změny by zde mohly po roce 2013
nastat. Podpory v rámci Společné zemědělské politiky pomáhají zemědělcům
rekonstruovat stáje, kupovat novou techniku, udržovat krajinu, chránit životní
prostředí apod. Přijete se podívat na to,
jak budou od roku 2014 podporováni
zemědělci v některých zemích EU.
18
Stručný program:
20. září: slavnostní zahájení v aule Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity,
Lednice
20.–21. září: exkurze na farmy
Česká republika – živočišná výroba,
Slovensko – zpracování bioprodukce na
farmách, Rakousko – rostlinná výroba
21. září: plenární zasedání, shrnutí
informací z exkurzí, situace v různých
zemích EU
21. září: zakončení konference,
slavnostní večer v lednickém zámku
s vyhlášením výsledků soutěží „Nejlepší
sedlák Svazu PRO-BIO“ a „Nejlepší
biopotravina roku.
Od července 2012 budou spuštěny nové
webové stránky Bioakademie, na kterých bude možné nalézt detailní informace o jednotlivých akcích, včetně registrace.
(mk)
na své výrobky. To
vše můžete prostřednictvím soutěží
a přehlídek. Získání
ocenění pro bioprodukt neznamená
jen další logo na
obale, ale především šanci získat
pozornost a prorazit mezi ostatními a vystoupit z řady.
(syh)
PODĚKOVÁNÍ
Dlouholetá členka týmu centrály
PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců paní Ing. Jiřina Pavelková dokončila v květnu své rozpracované
projekty a odchází do důchodu. Její
práce pro PRO-BIO Svaz ekologických
zemědělců zaslouží jak poděkování,
tak obdiv. Členům poskytovala od počátku činnosti svazu v 90. letech poradenství, věnovala se projektům
a důležité zahraniční spolupráci. Bez
její práce a nasazení by se nebyla
uskutečnila nejedna exkurze... Do důchodu přejeme inženýrce Jiřině Pavelkové v plném zdraví řadu dalších
let.
Vedení PRO-BIO Svazu
ekologických zemědělců
Kdo bude následovat Josefa Košaře?
Nominujte NEJLEPŠÍHO SEDLÁKA
PRO-BIO Svazu!
Josef Košař z Ekofarmy Lukov získal
v roce 2011 cenu pro nejlepšího ekologického farmáře PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Spolu s oceněním
přibyl v hospodářství pana Košaře i nový
zahradní domek. Tento praktický objekt
využívá oceněný sedlák už v této sezóně.
NOMINACE
Již nyní si můžete rozmýšlet, kdo z kolegů ekologických zemědělců sdružených ve svazu si zaslouží ocenění pro
nejlepšího sedláka letos. Ocenění svého
majitele najde při slavnostním večeru
u příležitosti konání Bioakademie 2012
v Lednici na Moravě letos v září.
Nominace se uzavírají 1. srpna 2012.
bio
l
7-8/2012
Metoda sledování účinku agrotechnických zásahů na vsakování vody do půdy
Vážení čtenáři Zpravodaje, dnešní příspěvek je určen těm z vás, kteří chtějí
přijít na kloub vědeckým postupům zaměřeným na šetrné hospodaření a péči
o půdu; v našem případě týkajícím se zjišování vlivu agrotechnických opatření na zasakování vody do půdy. Navazujeme tím na předchozí Zpravodaj – na
téma význam organické hmoty (kompostu) pro půdní strukturu. Pracovníci Výzkumného ústavu zemědělské techniky, v.v.i., v Praze vás seznámí s výsledky
výzkumného projektu „Optimalizace dávkování a zapravení organické hmoty
do půdy s cílem omezit povrchový odtok vody při intenzivních dešových srážkách“ a výzkumného záměru „Výzkum efektivního využití technologických systémů pro setrvalé hospodaření a využívání přírodních zdrojů ve specifických
podmínkách českého zemědělství“.
Pro měření rychlosti infiltrace vody do
půdy při dešových srážkách je VÚZT,
v.v.i., vybaven zařízením s automatickým
záznamem dat o časovém průběhu povrchového odtoku vody. Základní částí celého zařízení je simulátor deště s měřicí
plochou 0,5 až 1,0 m2. Rychlost infiltrace
vody je při využívání tohoto zařízení určována z definované intenzity deště a po-
charakteristickými a vzájemně porovnatelnými parametry. Voda z povrchového
odtoku se filtruje přes filtrační papír.
Hmotnost splavené zeminy je parametrem pro porovnání úrovně vodní eroze
půdy na měřicích plochách.
Metodou měření lze porovnávat vsakování vody do půdy na zvolených stanovištích. Půdní prostředí je velmi variabilní
Obr. 1 Původní ruční odečet objemu povrchového odtoku vody pomocí odměrných nádob (vlevo
– 1a) a zařízení pro jeho měření a vyhodnocení – digitální váhy Radwag WLC6 a PC
(vpravo – 1b)
FOTO: Kovaříček
vrchového odtoku vody z měřicí plochy.
Hmotnost zachycené vody z povrchového
odtoku je v pravidelných časových intervalech 5 s po celou dobu měření zaznamenávána pomocí polního počítače. Výběrem velikosti trysky a postřikového tlaku
lze zvolit intenzitu simulovaného deště
v rozsahu od 50 do 150 mm. Postřikový
tlak, nastavený regulačním ventilem, je po
celou dobu měření konstantní.
Popis zařízení a metody
Množství infiltrované vody do půdy je
vypočítáváno z intenzity simulovaného
deště a z hmotnosti kumulativního povrchového odtoku vody z měřicí plochy.
Hmotnost se zaznamenává digitálními
vahami. Počátek odtoku vody z měřicí
plochy udává čas počátku výtopy. Měření
se ukončí po ustálení rychlosti infiltrace
vody do půdy. Počátek výtopy a ustálená
rychlost infiltrace jsou pro definované
půdní vlastnosti na měřicím stanovišti
bio
l
7-8/2012
reliéfu a z digitálních fotografií povrchu
půdy je metodou analýzy obrazu hodnocena pokryvnost povrchu rostlinami
a rostlinnými zbytky. Kromě těchto parametrů povrchu půdy je pro hodnocení používán také doplňující vizuální popis (přítomnost krusty, prachové vrstvy, velikosti
agregátů, přítomnost hrud, prasklin apod.).
Zachycený povrchový odtok vody byl
původně odečítán v intervalu 30 s v odměrných válcích (obr. 1a). Ruční odečet
prováděli dva lidé, přesnost zápisu však
nebyla dostatečná. Tyto nepřesnosti byly
důvodem k využití měření povrchového
odtoku vody metodou vážení na digitální
váze RADWAG WLC6 s váživostí 30 kg
(obr. 1b). Váhy jsou napájeny monočlánky, mají úroveň krytí I65, vyhovují
podmínkám při polním měření. Data se
automaticky pomocí komunikační linky
RS 232 předávají do PC.
Pro vyhodnocení dat, přenášených z digitální váhy, byl sestaven program, který
umožňuje zvolit interval odečtu hmotnosti
zachyceného povrchového odtoku vody
od 1 do 9999 s. Čas zápisu a naměřená
kumulativní hmotnost vody je hned
zaznamenávaná na paměové médium.
Hmotnost vody z povrchového odtoku
může obsluha sledovat na monitoru počítače. Po každém zápisu je graficky znázorněna změna.
Na obrázku 2 je znázorněn grafický záznam monitorovaných hodnot povrchového odtoku vody při simulovaném zadešování. Odečet přírůstku hmotnosti
zachycované odtokové vody do nádoby
umístěné na digitální váze se zápisem
do PC je přesné a umožní operátorovi
kontrolovat průběh měření. Po ustálení
rychlosti povrchového odtoku je možné
měření ukončit. K tomu dochází za 30 až
50 minut od počátku měření.
è
i na jednom pozemku. Proto pro každou
měřicí plochu musí být stanoveny základní standardní vlastnosti půdy a parametry
povrchu půdy. Proto v těsné blízkosti místa měření jsou před zadešováním z ornice odebrány vzorky
půdy na určení vlhkosti a zrnitosti půdy,
neporušené vzorky
půdy pomocí Kopeckého válečků k vyhodnocení objemové
hmotnosti půdy a pórovitosti.
Přímo v místě měření je určena digitálním sklonoměrem
svažitost,
pomocí
zkrácení řetězu položeného na povrch
půdy
ve
směru
Grafický záznam monitorovaných hodnot povrchového
spádnice je vyhodno- Obr. 2
odtoku vody
Zdroj: Kovaříček
cena drsnost mikro-
19
è
Na obrázku 3 je zobrazeno zařízení
používané ve VÚZT, v.v.i., pro zjišování časového průběhu povrchového odtoku vody. Zařízení umožňuje paralelní
měření až na čtyřech stanovištích.
Výsledky měření
Při sledování povrchového odtoku vody
při simulovaných srážkách se prokázal
kladný účinek prohlubovacího kypření na
lehkých půdách, na kterých často dochází pod vrstvou ornice zpracovávané každoročně do stejné hloubky, k vytvoření
špatně propustné vrstvy pro vsakování
dešové vody do půdy. Rychlost infiltrace
byla po prohlubovacím kypření do hloubky 0,24 m o 17 % vyšší než ve variantách
Obr. 3
Hloubka
kypření
[m]
[mm.h-1]
[˚]
[mm]
[min]
Ustálení
rychlosti
infiltrace
[l.m -2.min-1 ]
0,12
0,24
87,8
87,8
3,2
2,6
36,21
24,57
18,33
74,00
0,92
1,27
Schweizerische Eidgenossenschaft
Confédération suisse
Confederazione Svizzera
Confederazium svizra
Svažitost
Drsnost
Počátek
výtopy tp
[min]
Rychlost
splachu
zeminy
[g.m-2.h-1]
70
94
4,94
0,14
Čas ustálení
infiltrace
Tab. 1
Zvýšení infiltrace na lehké písčité půdě se špatně propustnou vrstvou půdy pro vodu
po prohlubovacím kypření radličkovým kypřičem do dvojnásobné hloubky 0,24 m
ve srovnání s hloubkou 0,12 m
Zdroj: Kovaříček
Obr. 4
Rychlost vsakování vody do půdy v intervalu 15 minut od počátku simulované
dešové srážky 87,8 mm.h-1 – lehká půda, po sklizni pšenice ozimé, 1 rok po prohlubovacím kypření
Zdroj: Kovaříček
Obr. 5
Vliv vysoké dávky kompostu na počátek povrchového odtoku
Zařízení pro zjišování časového
průběhu povrchového odtoku vody
FOTO: Kovaříček
s kypřením do hloubky 0,12 m (tab. 1).
Objemová vlhkost půdy se u prohlubovacího kypření v hloubce 0,30 m zvýšila
o 3 %. Počátek povrchového odtoku vody
se při intenzitě zadešování 87,8 mm.h-1
oddálil z 18,3 minut na 74,0 minut. Intenzita eroze půdy splavované odtokovou
vodou se snížila na minimum
– z 4,94 g.m-2.h-1 na 0,14 g.m-2.h-1. Intenzita infiltrace (vyjádřenou její rychlostí)
v patnácté, třicáté, čtyřicáté páté a šedesáté minutě simulované dešové srážce je
graficky znázorněna grafem na obrázku 4.
Na experimentálním pracovišti v Náměšti nad Oslavou byl sledován vliv vysokých dávek kompostu na vsakování vody
do půdy. Třetí rok po zapravení kompostu se při konstantní simulované dešové
srážce 87,8 mm při dávce 93 t.ha-1 oddálil počátek povrchového odtoku vody
z měřicí plochy o 75 % času (obr. 5). Ve
srovnání s kontrolou bez kompostu se
u dávky 158 t.ha-1 počátek odtoku opozdil
o 5,86 minuty, to je téměř trojnásobný
čas. V průběhu dešové srážky se úhrn
povrchového odtoku vody zvyšuje téměř
lineárně, se zvyšující se dávkou zapraveného kompostu je však nárůst povrchového odtoku vody mírnější (obr. 6).
Výsledky publikované v tomto článku vznikly díky finanční podpoře MZe ČR v rámci řešení výzkumného projektu NAZV č.
QH82191 „Optimalizace dávkování a zapravení organické hmoty do půdy s cílem ome-
Intenzita
srážky
Zdroj: Kovaříček
zit povrchový odtok
vody při intenzivních
dešových srážkách“
a při řešení výzkumného záměru MZE
0002703102 „Výzkum
efektivního
využití
technologických systémů pro setrvalé hospodaření a využívání přírodních zdrojů ve specifických podmínkách
českého zemědělství“.
Pavel Kovaříček,
Petr Plíva,
Marcela Vlášková
Obr. 6
Vliv vysoké dávky kompostu do půdy (3 roky po zapravení)
na kumulativní povrchový odtok vody v intervalu 15 minut
(konstantní simulovaná dešová srážka 87,8 mm.h-1)
Zpravodaj podpořen z Programu švýcarsko-české spolupráce
a nadací Pancivis.
Novinka
Pohankové Palačinky
Polotovar Pohankové palačinky bude představen
jako NOVINKA na špaldových Bioslavnostech
14. 7. 2012 ve Starém Městě pod Sněžníkem.
PRO-BIO, obchodní spol. s.r.o., Staré Město pod Sněžníkem
www.probio.cz
MAPA BIOPRODEJEN
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
b U RUBÍNU
Biopotraviny, bezlepkové, dia, aromaterapie, přír. kosmetika, chlazené
potraviny, balené pečivo, dětská
a kojenecká výživa, tel.: 549 250 217
Makovského nám. 2, BRNO 16
b Brána ke zdraví
Prodejna zdravé výživy, BIO a FairTrade produktů. Nabízíme biozeleninu
a ovoce, kváskové pečivo a biopečivo, biomaso. Samozřejmostí je
ekodrogerie. Tel.: 724 037 065.
Orlí 20, Bánskobystrická 176, BRNO
GRANO
Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa...
Prodejna
opět
otevřena.
Zborovská 5, Boskovice
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
b Zdravá výživa
Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa, pí–produkty, knihy a přírodní kosmetika,
tel.: 602 759 838.
Žižkovo nám. 2, BRUNTÁL
V Zdravé potraviny
Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa...
Tel.: 602 827 250
Na Hradbách 15, OSTRAVA
OLOMOUCKÝ KRAJ
b PEKAŘSTVÍ LEŠTINA
Chléb a pečivo v kvalitě bio
7. května, LEŠTINA u Zábřehu
PÍ–CENTRUM Olomouc
Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa, tel.: 585 234 657.
Pavelčákova 21, OLOMOUC
ZLÍNSKÝ KRAJ
b KRAJINKA
Makrobiotický, vegetariánský a bezlepkový sortiment, biopotraviny, prodej a distribuce Pí-vody, biokosmetika, ekologická drogerie, gemoterapie.
PŘEDNÁŠKY,
OCHUTNÁVKY a PORADENSTVÍ.
Tel.: 773 544 462, Pí-voda
tel.: 608 044 462, www.krajinka.cz
Sloupského (MINAS) 1197, Uh. Hradiště
b BIOMARKET
U zeleného stromu naleznete biopotraviny, celozrnné a kváskové čerstvé pečivo, racio, dia a bezlepkové
produkty, čaje, přír. cert. kosmetika,
ekodrogerie, Fair Trade, bylinné produkty aromaterapie. Tel.: 577 211 256,
kl. 167, www.zdravizprirody.cz
Nám. TGM 6, OD PRIOR, ZLÍN
JIHOČESKÝ KRAJ
b SLUNEČNICE
Prodejna zdravých potravin, biopotravin, bioovoce a zeleniny, biovína, máme čerstvé biopečivo, čerstvé šávy,
žitný kváskový chléb, dia a bezlepková dieta, gemmoterapie, včelí produkty, přírodní kosmetika, ekol. prostředky, literatura ad., www.slunecnicecb.cz, tel.: 603 266 753, 387 315 856.
Chelčického 21, ČESKÉ BUDĚJOVICE
b BELLIS
Bioprodukty, zdravá výživa, vitaminy,
dětská výživa, tel.: 384 420˚022
Palackého n. 59/I, DAČICE
22
VYSOČINA
Dvorský statek Olešenka
PRODEJ ZE DVORA: kozí biomléko
a bioprodukty z něj (zrající a přírodní
sýry, ochucené sýry, žervé, tvaroh,
jogurty, jogurtové mléko); zelenina
a brambory. Objednejte se na tel.: 775
661 407, [email protected], více
na www.kozidvorek.cz
Olešenka 10 – u Přibyslavi
HARMONIE
Biopotraviny, čaje, bezlepkova dieta,
koření, kozí produkty, přír. kosmetika,
minerály a doplňky, ekoprodukty.
Přednášky různ. druhu. Tel.: 775 145 813
Žižkova 260, PACOV
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
b BAZALKA
Prodejna biopotravin – zdravé výživy,
dietní výrobky, čerstvé pečivo, saláty,
tel.: 775 360 721 (Rokitanského 169),
Bazalka biosamoobsluha – bohatá
nabídka bioproduktů, čerstvá zelenina, tel.: 739 714 830 (Gočárova 516),
Bazalka ve dvorku – alternativní jídelna, tel.: 739 714 831 (K. H. Máchy 747)
HRADEC KRÁLOVÉ
LIBERECKÝ KRAJ
ÁNANDA veget. restaurace
Jídelna nabízí snídaně, obědy, večeře
– pestrý výběr. Prodej zdravé výživy,
biopotravin, čajů, českého i orientálního koření, www.anandaline.cz,
tel.: 485 103 741.
Frýdlantská 210/12, LIBEREC
V Zdravě a bio
Zdravá výživa, biopotraviny, bezlepkové potraviny, biokosmetika, ekodrogerie a biobedýnky.
Blanka Kadlecová tel.: 608 204 833,
e-mail: [email protected]
Palackého 180, NOVÝ BOR
PARDUBICKÝ KRAJ
b ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny, byliny, čaje, dia
a bezlepková dieta, chlazené potraviny, přírodní kosmetika, literatura,
tel.: 461 615 293.
Smetanovo nám. 87, LITOMYŠL
b ŠPALDA, restaurace
a prodejna
Obědy, večeře, svačiny, celozrnné pečivo, zákusky a dezerty bez cukru,
biopotraviny,
biokosmetika,
tel.: 463 351 435, www.bio.spalda.cz
Palackého třída 64, PARDUBICE
b ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny, bezlepková dieta, dia výrobky, vitaminy, čaje, tel.: 465 524 642.
Barcalova 143, ÚSTÍ N. O.
PLZEŇSKÝ KRAJ
BIO-DIA; ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny, bezlepková dieta, dia výrobky, vitaminy, čaje...
Hruškova 87, DOMAŽLICE
SLUNEČNICE – ZDRAVÝ
RESTAURANT
Příjemný interiér, nekuřácké prostředí,
ryby, drůbež, biohovězí maso, ale i vegetariánské, veganské pokrmy, biokáva,
bio čaje, čerstvé zeleninové a ovocné šávy
Jungmannova 4, PLZEŇ
STŘEDOČESKÝ KRAJ A PRAHA
ZDRAVÁ VÝŽIVA
Největší prodejna biopotravin v regionu, široký sortiment racionální výživy,
bezlepkových a dia výrobků, chlazené
zboží, káva a čaje, byliny a koření, pečivo a cereálie. Dále biokosmetika,
ekodrogerie, fairtradové zboží a keramika. Tel.: 728 170 271.
Inspektorská 392 (300 m od hl. n.),
NYMBURK
V MLÝNSKÝ OBCHOD
Biopotraviny – mlýnské výrobky, čaje,
koření, biokosmetika a další doplňkový
sortiment (smaltované nádobí, smetáky). Nákup můžete spojit s prohlídkou funkčního vodního mlýna na
Radotínském potoce. www.mlynuveselych.cz; Tel.: 737 905 239
Otevřeno: Čt–Ne / 13.00 – 17.00 hodin
Mlýn u Veselých, CHOTEČ 23
(Praha-západ)
b Kosmetika Dr.Hauschka
Výhradní zastoupení kosmetiky
Dr.Hauschka a Savon du Midi pro ČR
a SR, Smetana s.r.o., tel.: 233 320 249,
[email protected],www.drhauschka.cz,
e-shop www.yinyang.cz, Po-Pá: 10–19
Revoluční 10, PRAHA 1
b Country Life
vo a biomaso, přír. kosmetika, ekodrogerie, tel.: 720 133 369.
Po-Pá 8.00 – 18.00
Pelzova 1512, PRAHA 5-Zbraslav
ÚSTECKÝ KRAJ
HERBA
Bylinné směsi dle receptu, zásilková
služba, biopotraviny, bezlepková dieta, bylinná kosmetika. Zajistíme analýzu stopových prvků z vlasů (biochemická metoda za pomoci atomového
spektrometru), poradna pro výživu
a suplementaci. Tel.: 728 353 067.
České armády 11/2156, Litoměřice
b U SLAVÍKA
Opravdový výběr kvalitních a zdravých potravin, odborné nutriční poradenství, kurzy vaření. Přírodní certifikovaná kosmetika, ekodrogerie, e-obchod,
www.u-slavika.cz, tel.: 773 173 673.
Masarykova 428/28, TEPLICE
SLOVENSKO
Bioobchod Malý princ
Prodej biopotravin a kontaktní místo
pro odběr Bio a literatury z Česka,
tel.: 00421-32-6400400, [email protected], www.bio-obchod.sk
Mierové námestie 29,
911 01 Trenčín
Největší výběr biopotravin v ČR, bioovoce a zelenina, racionální výživa,
čerstvé pečivo, bezlepkové zboží, čaje, balené i nebalené sušené bioovoce, luštěniny, semena a ořechy.
Melantrichova 15 a Jungmannova 1, PRAHA
Na této stránce se prodejna zveřejní
při odběru 15 kusů měsíčně.
b členské prodejny PRO-BIO Svazu,
V nově zařazené.
Francouzská biokosmetika
SOUKROMÁ INZERCE
Vzorková prodejna biokosmetiky
FLORAME, ACORELLE a CATTIER, tel.:
775 608 027, e-mail: [email protected],
[email protected], [email protected],
www.florame.cz, www.cattier-bio.cz,
www.acorelle.cz
Olšanské nám. 7, Praha 3
b WELEDA
Vzorková prodejna bylinné biokosmetiky Weleda, tel.: 257 315 888.
Lidická 28, PRAHA 5
BIOHOME Biopotraviny
Biopotraviny všecho druhu. Mražené
biopotraviny z Německa, především
polotovary, pizzy, maso, ovoce, zelenina. Velký výběr tuzemských i dovozových chlazených potravin. fair trade
potraviny a další. Tel.: 602 510 344,
www.biohome.cz,[email protected]
Belgická 30, PRAHA 2
Biosvět Zbraslav
Biopotraviny, produkty zdravé výživy,
bioovoce a zelenina, čerstvé biopeči-
¤ Hledám ženu, která by ráda žila
v okolí Šumavy (Novohradsko, celé
j. Čechy a okolí) – 44letý optimista,
mám rád děti, zvířata, přírodu. Tel.:
606 048 439.
t Nabízíme plemenného býka
Hereford HRF 365 z ekochovu, nar.
12/2006, klidný, kontaktní, zvyklý na
venkovní chov, jsou po něm pěkná
telata. Volný v srpnu za 50.000 Kč.
Nabízíme stejné plemeno výměnu
kus za kus nebo prodej. Kraj MS,
Bruntál-Světlá Hora. [email protected]
tKoupím velkou zahradu (může
být se sadem, loukou či lesem)
a s přilehlým stavebním pozemkem. Minimální plocha 3000 m2.
vaclav.fousgmail.com
tProdám menší dřevěnku (oprava
nutná) na kopci s výhledy do kraje,
klid, zahrada 100x30 m, ovoc.
stromy – u Kopřivnice. Blízko je
pole vhodné k ekozemědělství.
[email protected]
bio
l
7-8/2012
KNIHOVNIČKA
Měsíčník BIO vychází
ve spolupráci s:
PRO-BIO, Svaz ekologických
zemědělců, o. s.
Nemocniční 53, 787 01 Šumperk
tel./fax.: 583 216 609
[email protected]
www.pro-bio.cz
Čaje a koření z kontrolovaného
ekologického zemědělství
NAKLADATELSTVÍ
MEDICA PUBLISHING
Stručná CELOZRNNÁ BIO kuchařka
Brož. V2, 68 stran, obálka lamino lesk
Cena vč. 14 % DPH 89 Kč
435
RETRO kuchařka –Domácí recepty
z 19. a 20. století
Str. 146, brož., cena 159 Kč
432
Celozrnné domácí kynuté domácí pečivo
Stran 148, cena 169 Kč
428
Špalda a ječmen
Stran116, brož., cena 159 Kč
420
Oves a žito
Brož., str.80, cena 89 Kč
418
Zvěřina a lahodná masa
Brožovaná, cena 196 Kč
425
Česká kuchyně pro Váš krevní typ:
skupina 0 za 119 Kč
402
skupina A za 149 Kč
403
skupina B a AB za 159 Kč
404
O. Dufek: Zeleninové saláty
Stran 88, brož., cena 127 Kč
422
Vegetarián labužník – reedice
Brož. stran 64, cena 79 Kč
434
AMARANTH
Stran 64, brož., 89 Kč
401
Kukuřice – rýže – jáhly – pohanka
Stran 72, cena 79/70 Kč
411
Automatická domácí pekárna
Stran 120, cena 234 Kč
423
Český kapr v teplé a studené kuchyni
Cena 59 Kč
429
Luštěniny + hrášek a fazolky
Stran 80, brož., cena 96 Kč
421
TOFU – zdravě bez cholesterolu
Brož., 80 stran, cena 99 Kč
415
Nudle, špagety a spol.
Brož., 96 str., cena 89 Kč
416
Tvaroh a čerstvé sýry...
Brož., 125 str., cena 129 Kč
417
České ovoce v kuchyni
Brož., str. 64, cena 49 Kč
419
Jarní a zimní zeleninové menu
Stran 148, cena 159 Kč
427
VAŘÍME DĚTEM chutně a zdravě
Stran 328, vázaná,cena 349 Kč 412
MUDr. J. Hofhanzlová:
Atopický ekzém – alergie – astma
Str. 180, brož., cena 209 Kč
429
Polévky a kašičky pro nejmenší
Str. 104, brož., cena 196 Kč
413
Nastávající a kojící maminky si vaří
chutně a zdravě
Stran 106, brož., cena 229 Kč
426
Publikace ke zdraví a nemocem
Dr. Stanwayová: Léčebná výživa
při běžných onemocněních
Brož., cena 149 Kč
601
Dr. McKenna: Alternativy k antibiotikům
Brož., cena169 Kč
602
Osteoporóza. Dieta při odvápění kostí
Brož, cena 59 Kč
604
Choroby ledvin a močových cest,
Brož., cena 180 Kč
605
Nemoci slinivky břišní. Dieta a rady
Cena 149 Kč
607
Nemoci žlučníku a žl. cest
Dieta a rady lékaře, 129 Kč
608
Choroby jater. Dieta a rady lékaře
Brož., cena 109 Kč
609
Zácpa. Dieta a rady lékaře
Brož., cena 99 Kč
611
P. Frič, O. Mengerová: CELIAKIE,
Bezlepková dieta a rady lékaře
Brož, stran 150, cena 229 Kč
610
VÝHERCI KŔIŽOVKY
Děkujeme všem luštitelům za
SONNENTOR s.r.o., Čejkovice
zaslání řešení křžovky: S kořením
Tel.: 518 362 687
kolem světa, kterou sponzoruje
www.sonnentor.cz
čejkovický SONNENTOR. Tři
luštitelé tajenky se mohou těšit
na dárek v podobě poznávací
sady S kořením kolem světa:
Kana Hvězdová ze Zlatníků;
Lipová 40
Drahomíra Tauerová z Tlučné a
tel. 583 301 951
788 32 Staré
Eva Tománková z Budyně.
fax: 583 301 960
Město pod
Blahopřejeme a ceny zašleme.
www.probio.cz
Sněžníkem
Redakce
VYDAVATEL A REDAKCE:
vh press, Jungmannova 1403
500 02 Hradec Králové 2
tel.: jen mobilní 608 476 828
[email protected],
[email protected]
Šéfredaktorka: PhDr. Miroslava Vohralíková
Sazba a DTP: vh press Hradec Králové
Tisk: Zetka tisk, Hradec Králové
Toto číslo vyšlo v červenci 2012 na ekologickém
papíru s využitím ekobarev, ročník 16, č. 7-8.
Registrováno: MK ČR E 11409, ISSN 1805-3548
Jak objednat tituly?
Publikace, které jste si z nabídky knihovničky vybrali, vepište pomocí uvedených kódů (jsou uvedeny vpravo) na
žlutou složenku do rubriky Zpráva pro
příjemce. Sečtěte ceny a přičtěte
40 Kč) na poštovné za dvě publikace,
od tří 60 Kč. Částku odešlete touto složenkou na adresu: PhDr. M. Vohralíková, vh press, Jungmannova 1403,
500 02 Hradec Králové 2. Soukromý
inzerát uhrate obdobně, text pošlete na
jeden z dole uvedených kontaktů.
Redakční rada: Ing. Jiří Urban, Ing. Jarmila Chladová,
Ing. Richard Barták, CSc., Ing. R. Hradil, zástupce PRO-BIO.
Autorský kolektiv: Ing. P. Dostálek, Ing. J. Pospíšilík,
W. Gregorová, K. Merhaut, Ing. J. Papáček, S. Horáková a další.
Nevyžádané příspěvky nehonorujeme.
Rozšiřováno prostřednictvím prodejen zdravé výživy
a předplatného.
DISTRIBUCE NA SLOVENSKU:
MEDIAPRINT-KAPA Pressegrosso, a.s., Vajnorská 137,
Bratislava 3, PSČ: 831 04; bezpl. linka 0800 188 826.
P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3; [email protected]
CENA PŘEDPLATNÉHO 2012
PRO-BIO SVAZ E. Z.
Zahrádkářova čítanka
Cena 260 Kč
Zemědělský kurz
Cena 175 Kč
245
246
Bulletiny, cena 25 Kč
č. 18: Brambory
202
č. 15: Plevele
203
č. 21: Chov masného skotu,
produkce a odbyt biomasa
204
č. 23: Ekologické pěstování jabloní
a tržní produkce biojablek 205
Chov skotu bez tržní produkce mléka
Brožura pro EZ
206
BIOINSTITUT OLOMOUC
Metodika pro praxi po 50 Kč
Ochrana révy vinné v ekol.
vinohradnictví
236
Pěstování léčivých a kořeninových
rostlin v EZ
235
Biobrambory. Jak ekologicky vypěstovat
231
kvalitní brambory
Faremní zpracování mléka
v ekologickém zemědělství
233
Porážka a zpracování masa
v ekologickém zemědělství
234
Zpracování bioproduktů v podmínkách
prvovýrobce
232
Petr Dostálek a kol.: Pěstujeme
si vlastní semínka
Formát A5, 128 stran, 50 černobílých
obrázků (fotografií a perokreseb), 30
barevných fotografií, recyklovaný papír, lepená vazba.
Cena 145 Kč
247
Tereza Vrbová, Petra
Řezníčková: Copak si dnes
uvaříme?
Rozměr knížky je 20 x 20 cm, počet
stran 44, cena 120 Kč.
540
Bioobchod Malý princ, Mierové n. 29, 911 01 Trenčín,
Tel.: 00421 326 400 400
INZERCE SOUKROMÁ ŘÁDKOVÁ
Stojí 100 Kč za 180 úhozů, text v dopisu či SMS,
mailem s adresou. Platba složenkou či na účet.
Bude vytištěna v časopise a umístěna na webu
časopisu: www.vhpress.cz
Objednávky předplatného, knih, inzerce a příspěvky
pro příští číslo zasílejte na adresu redakce.
Inzerci, knihy a předplatné si můžete objednat též
na webových stránkách:
www.bio-mesicnik.cz
OBJEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO BIO
1 výtisk měsíčně ............ 21 Kč za výtisk + 4 Kč na poštovné
Jméno a příjmení: ............ .......................................................................
Od č. 9 do 12/2012 ...... po 25 Kč ......................................100 Kč
Ulice: ................................ .......................................................................
2–4 výtisky ........................ po 19 Kč za výtisk
PSČ a místo: .................... .......................................................................
5 výtisků (+1 zdarma) .. po 18 Kč za výtisk................(rok) 990 Kč
Výtisků/měsíčně ..............od měsíce. .....................................................
10 výtisků měs. .......... po 16 Kč za výtisk
DIČ* .................................. IČ*: ....................................... *) jen pro firmy
15–30 výtisků měs. ...... po 17 Kč (s DPH) a VIZITKA PRODEJNY V BIO
Žádám o starší čísla (po 12 Kč/výt.) BIO – měsíce/rok :. ................................................
bio
l
7-8/2012
23
è
BIOSLAVNOSTI
´
e
v
o
d
l
a
p
S
2
ˇ
14. 7. 2 0 1 2
PRO-BIO obchod a stánky * Prohlídka PRO-BIO mlýna * Oslavy 20 let od založení společnosti PRO-BIO
* Biojarmark a bioobčerstvení * Hrací koutek s divadlo KRAB * HUDEBNÍ PROGRAM: Plastic People
of the Universe, Allstar Refjúdží Band, Swing Band, Peshata, Švihadlo, Spálený sušenky *
Rok uplynul jako voda a BIOSLAVNOSTÍ obchodní společnosti PRO-BIO, s r. o.,
ve Starém Městě pod Sněžníkem co nevidět znovu „vypuknou“. Datum letošního již 7. ročníku připadá na 14. červenec a ročník to bude více než velkolepý. Celá
akce se ponese v duchu oslav 20. výročí od založení firmy, včetně slavnostního
přípitku. Rovněž název letošního ročníku Bioslavností – ŠPALDOVÉ – napovídá,
které plodině bude věnován velký prostor a s níž bude provázán hlavní program.
Stejně jako v letech předešlých bude na
návštěvníky čekat od 10. hodiny ranní
rozsáhlý trh, kde v dřevěných stáncích
bude možno zakoupit jak sortiment z produkce PRO-BIO, s. r. o., tak i biovýrobky
od dalších ekologických farmářů a výrobců. A přímo v PRO-BIO obchůdku v zadní části areálu zakoupíte většinu výrobků
přímo z našeho sortimentu
Po celý den budou k dispozici stánky
s pestrým občerstvením a nápoji, tak aby
si na své přišli nadšení masaři, vegetariáni i nekompromisní vegani. Chybět nebudou
tradiční pohankové palačinky, tematické pokrmy
ze špaldy, grilovaní pstruzi ani beran na rožni.
Malí návštěvníci naleznou radost a zábavu
v celodenním dětském
bio
l
7-8/2012
koutku s různými soutěžemi, hrami, úkoly a velkou trampolínou. Silným zážitkem
pro ně jistě bude i divadelní představení
divadla KRAB – „O udatném Špaldíkovi
aneb jak zachránil království Bioharmonie“. Pohádka, ve které vystupuje
udatný Špaldík, princezna Hrašinka, chytrý Čočík a plno dalších obilnin a luštěnin,
seznamuje děti s ekologickým zeměděl-
Letní příloha
stvím. Špaldík a jeho kamarádi musí procestovat celý svět, aby zachránili království Bioharmonie před zlým králem Aluminiusem a jeho tříhlavým drakem.
Dospěláci se mohou zase těšit na exkurzi na naši ekofarmu Agrisen či do
prostor ekomlýna, na tombolu nebo rozhovory se zajímavými hosty například
s Pavlem Maurerem, vydavatelem populární ročenky Maurerův výběr – Grand
Restaurant a popularizátorem kvalitní
gastronomie nebo výživovou poradkyní
Zdenkou Kollárikovou.
Nedílnou součástí celé akce jsou i hudební vystoupení, která budou BIOSLAVNOSTI provázet celým večerem až
do pozdních nočních hodin. Odstartují ho
Allstar Refjúdží Band – sdružení několika hudebníků nejrůznějších národností,
náboženských vyznání i politických postojů. Následovat bude dnes už legenda alternativní bigbeatová skupina Plastic
Poeple of the Universe, kterou snad není ani třeba představovat. Swingovými
rytmy se pak představí kapela Swing
Band z Tábora a punková kapela Peshata. V rytmu regee se vystoupí skupina
Švihadlo, která nás doprovodí až do samotného konce BIOSLAVNOSTÍ. Kromě
toho bude letošním hostem stejně jako
v loňském roce úspěšná sestava krásných děvčat – skupina Spálený Sušenky
– se svými bubny.
Oslavte s námi 20 let
PRO-BIO, s. r.o.,
a přijete si do Starého
Města pod Sněžníkem
užít jedinečný den
plný zábavy, zajímavých lidí, dobrého jídla
a pití a přátelské
atmosféry.
Těšíme se na vás
na Špaldových
BIOSLAVNOSTECH!
I
PŘEDSTAVUJEME HOSTY BIOSLAVNOSTÍ 2012 VE STARÉM MĚSTĚ
Vratislav Brabenec ostří hudbu Plastic People saxofonovými
nářezy, ale i provokuje k záchraně kanadských pralesů
BIO MĚ ZAJÍMÁ SPÍŠ JAKO OCHRANA PŘÍRODY
Plastic People of the Universe (PPU), přátelsky přezdívaní Plastici – pro jedny
předlistopadová legenda undergroundu s dodnes znepokojivou a originálně
magickou hudbou, pro jiné z dřívějška známí exoti s neskousnutelně syrovou
a podivně vybočující produkcí za hranou „středněproudové“ posluchačské tolerance. Ti první si je na Bioslavnostech určitě vyrazí vychutnat. A s gustem!
Puzení říci, že o PPU bylo po roce 1989 napsáno už vše, ale klidně zaplašme. Na právě zamýšlené téma se jich asi sotva kdo ptal. A jelikož nejblíž
k němu má prý jeden z pilířů kapely – Vratislav
Brabenec, saxofista s až freejazzovými sóly, přinášející i nejvíc textů –, usedám právě s ním ve vršovickém Café Sladkovský, kde rád úřaduje. Mj.
se moc neví, že se léta živí i jako zahradní architekt. By ho na koncertech kdysi duchovní guru
kapely Magor Jirous představoval jako vedoucího
její humoristické sekce, naše téma je dnes venkoncem solidní – eko, bio atd. Zastavení s bělo
a dlouhovlasým kuřákem, který je při hraní i dnes
celý v černém, ale snad ani nemohu začít něčím jiným, než v ty dny aktuální glorifikací kapely.
Po uvedení Plasticů do Beatové síně slávy se
vnucuje otázka, zda je pro vás po všech polistopadových uznáních – i satisfakcích – takové
ocenění ještě nějakým potěšením.
No, proběhlo to pěkně, hrálo se fajn. Trochu
mě štvalo jen odpolední tříhodinový čekání na
zvukovou zkoušku. Některý kapely jako by si
tam přišly zazkoušet a jsou tam hodinu. Na zvukovce čekám rychlou domluvu se zvukařem todle nám přidej, uber, tamhle víc, tuhle míň,
zkusíme a nazdar. Ale jinak dobrý, náladička,
no správná Lucerna... No a „síň slávy“..., no,
tak jo..., ale za rok je mi sedmdesát, tak už to
moc neřešíme. Já jsem vždycky pro to, aby se
šlo dál. Je to ale samozřejmě příjemný jako
upozornění, že ještě existujem. A i jaksi obchodně se to cení, tyhle nálepky přinesou občas pár koncertů navíc.
Rodí dnešní svět a muzika nějaké nové provokující inspirace pro další tvorbu PPU?
Nějaký jeden výraznější směr či zdroj inspirace
tu necítím. Ty podněty jsou u každého, kdo v kapele skládá, jiné a momentální. Ale mě spíš mile překvapuje jedno. Někdy u našich komplikovanějších textů slyšíme od starších „děte s tim
do prdele“, a přijdou mladý a říkaj „nám se líbil
právě tam ten text“ a je jim třeba devatenáct,
jsou zřejmě nasycený těch říkanek kolem sebe,
polosprostejch textíků, kterými se někdy kapely
chtěj zavděčit. To je příjemný zjištění.
Underground a rock vůbec máme spojen spíše
s městským prostředím a nezřízeným způsobem
života. Ovlivňují vás dnes, ve zralém věku, nějak
fenomény jako krajina, ekologie, zdravá strava?
Mně ta témata nijak nevaděj. Sám jsem byl
aktivní jako ekolog v Kanadě – vystupoval jsem
proti kácení pralesů v Britské Kolumbii. Za patnáct let života tam jsem se účastnil řady akcí.
A dcera tam v tom pokračuje. Posílá mi fotky,
jak se spojila s indiánama i aktivistama a udělali jeden protest. V Albertě se totiž objevily
tekutý písky nasycený naftou a jde o to, jak je
rafinovat. Vymyslela se roura z Alberty do Texasu, kde by rafinace byla nejlacinější. Jenže
roura by měřila asi 6 000 km, šla by přes Skalisté hory a oblast zemětřesení. Takže by při
jejím prasknutí hrozila v chráněných oblastech katastrofa. Další variantou je, že to roura odvede na pobřeží, zas přes chráněný území, a odtud by to do Texasu vozily čínský
tankery, samozřejmě levně, protože jsou vysloužilý. A případné milióny hektolitrů nafty
v oceánu? Kapka, co se ztratí! Těmdle lidem je
to jedno. Podle mě je jediný řešení najít za tu
naftu alternativu a rázem by všechny země
s naftou byly nezajímavý. Prodaly by pár barelů na kosmetiku a hotovo.
Ekologické kauzy vás tedy berou?
No jasně, o pralesích v Britské Kolumbii mi tu
vyšlo i pár článků, s Respektem, s Lidovkama
i s Járou Johnovou z Pražských matek jsme se
něco snažili dělat – přišel i protest od kanadské vlády, že je tu pomlouvám. Ale je to tam
průser. Kanada nerada slyší, že jejich pralesy
jsou deštné pralesy mírného pásma a že je kácej rychlejš, než se kácí brazilskej prales. Jenže tam je chudoba a dříví je holt jedna z věcí,
které se daj prodat. V Kanadě ale žádná chudoba není. Mohli by se naučit dělat z uřízlýho
stromu židle, a ne prodávat celé kmeny do Japonska jako banánová republika. A to se děje
dodneška. A jde o tisíce hektarů, přitom ty porosty jsou rarita na Zemi, často nenarušená od
doby ledový, ty pralesy vznikaly před deseti tisíci lety. Je to hlavně ve státě Vancouver a Alberta, kde jsem bydlel. Biologická hmota těch
pralesů je dvojnásobná oproti pralesu v Brazílii, což se málo ví. Základní strom je tady zerav
obrovský – Thuja plicata. Jsou až šedesát metrů vysoké. S průměrem – ne obvodem! – i sedm
a půl metru! To si Evropan vůbec nedovede
představit. K největším jsem vodil děti, dceru.
Vybombardovanou katedrálu v Evropě třeba
kameníci podle obrázků postavěj znovu, ale na
tudle nádheru se musí čekat 900 let, než naroste! A takovej cypřišek nutkajský, jehož největší prales na světě je právě tam, bývá i star-
ší – byl jsem u pařezu exempláře, u něhož pak
zjistili stáří 1760 let, prostě nejstarší strom
v Kanadě! A uřízlej dřevařema. Mají samozřejmě korporace s miliardami a jsou silnější než
vláda, parlament a zákony.
Promítají se tyto a podobné podněty nějakými
ozvuky do nových skladeb PPU?
Ale jo. Te jsme s Evou Turnovou (pozn. red.:
nastoupila k baskytaře po úmrtí Mejly Hlavsy
a Vráa Brabenec ji údajně už ekologií nakazil
při společných jízdách autem na koncerty...)
vybrali ke zkoušení a dotahování asi šest věcí,
který maj i jemnej ekologickej nádech. Chcem
s ním ale postupovat citlivě, ne kolem sebe sekat za každou cenu. Máme tam ale vlastně
i tvrdej text inspirovanej vymíráním borovic ve
Skalistejch horách. Ekologové mi tam říkali, že
za borovice nebude náhrada, trochu douglasek, co tam je, je už napadeno taky, listnáče
tam nejsou už skoro žádný. A jde o milióny hektarů od Mexika po Aljašku. A vše vinou oteplování, prej tam už deset let nebyl pořádnej mráz,
aby zredukoval škůdce a choroby. Takže vlastně dost ekologickej text máme.
Vaše pozvání na Bioslavnosti vyvolává otázku,
zda někdo registrujete přímo svět biopotravin či
ekozemědělství. Nebo jde toto téma mimo vás?
O biopotraviny se víc nezajímám, spíš o tu
ochranu přírody, takže na pozitiva tohodle citlivějšího hospodaření koukám spíš z téhle strany. Ale už jsem i u profesionálních ochranářů
narazil na naprostou nevzdělanost. Cenil jsem
si ale třeba Ivana Dejmala, který to měl, myslím, fakt naštudovaný. Jednou, když už nebyl
ministrem životního prostředí, a živil se jako
krajinář, mi mapoval cosi dva dny do nějakého
Pavel Maurer je milovník i dobrého biojídla, dává si často špaldovou kávu z PRO-BIO
HNUTÍ ZRODILO TAKÉ MOC PRÍMA LIDI
Good Food Lover – stojí na vizitkách Pavla Maurera, původně novináře, pak reklamního matadora, dnes kulinářského hybatele našeho světa gastronomických zařízení (viz
pravidelně vydávaný Maurerův výběr jako přehled nejlépe hodnocených restaurací či
barů, ale i prestižní Prague Food Festival). Brzy po vzniku hnutí ekologických zemědělců u nás se ale zasloužil i o vznik známé „biozebry“, půlkruhové značky se zelenými
pruhy označující bioprodukty, deset let je v čele poroty oceňující Biopotravinu roku.
Když jsem ho jako hosta Bioslavností navštívil, abychom přehlédli letem světem pár témat nabízejících se v čase 20. narozenin spol. PRO-BIO Staré Město, právě dořešil dilema, kterému ze dvou seriálů dvou různých televizí dá přednost. (Prozrame, že to vyhrála gastro-reality show, kterou chystá TV Barrandov spolu se slovenskou JOJ TV).
Jak nahlížíš na snahu změnit chápání „biozebry“ ve značku označující výhradně české bio?
Všechny souvislosti takové úvahy neznám, ale
jedno vím z praxe v reklamních agenturách – jakékoli změny zažitých log je nutné činit opatrně
a poznenáhlu. A grafické či obsahové. Je to
citlivá věc a nelze zákazníkovi, který něčemu už
pracně navykl, dělat v hlavě znovu chaos. Myslím ale, že obecně je dobře, když chceme přesněji identifikovat potraviny, které si vkládáme
do úst. Vím, že řada restaurací už nám v tom vychází vstříc. Tuhle mě třeba na jídelníčku zaujalo Carpaccio z mělnických býčků s dresinkem
z ořešáku ze zámecké zahrady... V tu chvíli mám
pocit, že mi umějí ty opravdu místní vstupy přiblížit a že je mají pod kontrolou, a to je dobře.
Ale! Když si řekneme „chci jen lokální potravinu, ne německou či polskou, prostě ne zahraniční“, tak to já říkám: opatrně! Vždy jsou to
někdy tak krátké vzdálenosti! Samozřejmě nechci, aby mi někdo vozil minerálku z Dolomit, té
máme dost, to je vození dříví do lesa. Ale: někdy
může být lpění na lokalitě trochu relativní
a u naší maličké zemičky až malicherné. Vezmuli americké hnutí Locavores, které právě akcentuje místní produkci a odmítá potraviny z větší
vzdálenosti než asi 100 mil, tak to už je u nás
rádius pomalu celých Čech! Čili, hranice lokálního a globálního je někdy k diskuzi: krkonošská
farma může být vedle příšerně znečišující fabriky nebo naopak lokálními mohou pro někoho
z Krkonoš být byliny či brambory od polského
farmáře za kopcem, než ty z Nenačovic od Berouna. Tady bychom asi měli být trochu velkorysejší a spíš chtít vědět, jak ta lokalita vypadá
a jak se tam o ten produkt starají. A méně už řešit zda to je 100 nebo 250 km.
Jakou cestu BIO tvýma očima urazilo za uplynulé dvacetiletí?
Řekl bych, že dozrálo do stavu, kdy si už získalo respekt veřejnosti. Vnímaví vědí, že už rozhodně nejde o bláznivý projekt několika pomatených zemědělců nebo naopak fikaných prodejců, kteří se snaží marketingově zapůsobit na
veřejnost, aby mohli zvyšovat ceny produktů.
Krom toho bych vyzdvihl i tu spoustu, pro mě
zvláštně hezkých, lidí, kteří o věcech i o sobě
přemýšlejí. Lidí, které kolem biopotravin už
mnohde najdeš a které vlastně toto hnutí vygenerovalo jako hlavní svébytnou, pevnou a sílící zákaznickou, ale i v oboru akční, skupinu. Takový
pěkný pocit třeba cítím, když mám pracovní
schůzky v Biozahradě v pražské Belgické ulici.
Příjemné prostředí i obsluha, pár stolků, čtyři
chytrá jídla na meníčku a pocit oázy, jaký nezažijete v žádné hospodě. Dávám si tu i schůzky s lidmi, kteří by sem sami nikdy nezašli v domnění, že
zde je nějaká sekta, ale jimž se tu pak líbí.
projektu a udělal o té inventarizaci zprávu.
Když si pak řekl o honorář dva tisíce korun musel jsem mu vysvětlovat, že v té práci pro Američany to tak nejde, že musí přitlačit, aby nemysleli, že to dělal nějakej studentík, a ne expert... No a pak vlastně občas, i v cizině, čtu
nějaký ty kauzy, že v biopotravinách je cosi nepatřičného, nebo se za ně jen někdo neoprávněně schovává, ale víc to nezkoumám. Často
je to asi blbost, ale podvodník se najde všude.
A blbost je i generalizovat. Hlavně je ale asi
dobrý vědět, že BIO – jakkoli je prostředí kolem
nás třeba znečištěný a spady atd. se do
potravního řetězce přece jen dostanou – znamená, že tam ty jedy nepřidává hospodář! Jinak, abych řek, kde se přibližuju k bio – lidem
při návrzích výsadby třeba jabloní rád doporučuju staré odrůdy nebo rezistentní odrůdy,
odolné proti škůdcům a chorobám, aby se nemuselo stříkat.
P. S. Krátce před koncertem ve Starém Městě
mají PPU hrát po čase opět v USA, takže na pódiu Bioslavností bude možná při letmé tečce za
tímto rozhovorem o aktuální téma víc...
Ptal se KAREL MERHAUT
FOTO: archív PPU
Vnímáš „kauzy“, kde se rádo ihned při prvních
podezřeních útočí na bioprodukty a po vyšetření, že příčina je jinde, už nikdo nevysvětlí, že
došlo ke zkreslení a skvrna na „BIO“ zůstává?
Moc je nesleduji. Prostě vím, že lidi, zvláště
u nás a zvláště jistá část, mají rádi špatné
zprávy. A i když vím, že ztracená důvěra se zpět
získává při pošramocení pověsti špatně, jsem
optimista, protože právě ta hlavní cílová skupina se už jen tak ohlupovat nedá. Brzy si vše
zjistí, ověří, vyzkouší a vytrvá. Prostě je třeba
dál a dál přesvědčovat kvalitou, a tu časem
ocení i část těch kolísavějších.
Máš nějakou zkušenost s tzv. suchou produkcí, která je doménou staroměstské firmy PROBIO, případně s jejich „vlajkovými“ produkty,
v nichž hlavní roli hraje špalda?
U nás doma vaří z takovýchto organických surovin především moje jednadvacetiletá dcera
Anna. Já špaldu konzumuji především ve vynikající kávě, kterou servírují na baru hotelu
Alcron, Radisson Blu. Jinak přiznám, že potraviny a směsi z pytlíků si sám nevařím, ale ne
proto, že bych je neuznával, mají své místo na
trhu, a máme je i stále doma, od bulguru až po
špaldovou mouku, ale proto, že já mám radši,
když mi je v podniku udělá ten, kdo to umí líp.
V jaké míře dnes BIO nabízejí přední restauranty z Maurerova výběru?
Jde to pomalu, ale trend se rozvíjí a věřím
v ještě lepší budoucnost. Hosté jistě většinou
nerozeznají biomrkev od kvalitní farmářské
mrkve a biojehně od jehněte, ale když si přečtou v citlivě sestaveném jídelním lístku přesný popis ingrediencí a surovin a najdou tam
biojehně, biozeleninu apod., důvěřují a jsou
ochotni zaplatit za kvalitní jídlo více. Kreativní
podniky mnoha městech naší republiky
è
HNUTÍ ZRODILO
MOC PRÍMA LIDI
è
už začaly s ikonku „BIO“ pracovat.
A nezakrývám, že některé proto, že
v tom vidí dobrý marketingový tah, stejně jako, že někteří zákazníci si to dají s pocitem,
že dělají víc pro své zdraví. Proč ne. A těch
podniků přibývá a nejen v Praze. Znám takové v Brně, v Olomouci.Ta cílová skupina tu
prostě už je, potřebuje jen dostat dobrou nabídku. A s tím je samozřejmě víc práce. Kdo
jí nechce dělat, objedná si od známých dodavatelů ty větší balíky zmrazených ryb,
předpřipravených polotovarů, hodí do mikrovlnky, rozmrazí, nahází lidem na talíř a poleje zase předpřipravenou omáčkou a je to.
Stihne i pár cigár a pokecat s kamarády. Ale
to není kuchař. To je ohřívač. Bohužel, těchto podniku je tu pořád většina. V Itálii či
Francii tomu tak není. Vztah k jídlu je tam
opravdu všeobecně lepší.
Prosazuje se bioprodukce i v hotelích či na
vašem Prague Food Festivalu?
Pomalu, protože všichni šetří a biopotraviny jsou stále paradoxně dražší. Na letošním
festivalu jsme měli velkou prezentaci farmářů i jejich produktů z ekozemědělství. Naše
společnost spolu s Intersparem umožnila například vítězné Biopotravině roku – sýru
Arnika z Horského statku Abertamy – jednak
třídenní prezentaci a prodej a řetězec nabídl
zalistování do prodejního programu. To vše
zdarma. Jde, myslím, o velké uznání a projev
podpory dobré věci. Mnozí z 18 000 návštěvníků zde ochutnali biosýr ze západních Čech
či biokreker z pekárny Zemanka určitě poprvé v životě...
Jaké je tvoje NEJ jídlo v biokvalitě?
Doma chutně připravené skvělé jehně
z vlastního chovu mé sestry z Veselíčka na
Moravě. „Biokvalitu“ tam znám, takže certifikát na ní nepotřebuju. A vím, že podobně to
dělá na venkově spousta lidí a ti si pak BIO
samozřejmě v restauraci či bistru nepotřebují dávat, vlastně ho mají doma. Proto je na
venkově tak těžké takto zaměřený podnik založit a udržet.
A jako pro všechny hosty Bioslavností –
i pro tebe dvě otázky na závěr: co bys firmě
PRO-BIO přál k dvacetinám a nač chceš slyšet odpově od jejího šéfa?
Byli tu s českými biopotravinami první,
takže jim patří velká pocta. Jejich produkty
jsou skvělé a přeju a jsou i nadále. Myslím
ale, že nastal čas, aby firma začala být
akčnější v komunikaci, aby jejich výtvarné
a designové výstupy, weby, obaly atd. byly
odvážnější a modernější ve svém veškerém
pojetí. Jaksi alternativnější – vždy poutají
produkci, která je jistého druhu alternativou
v kulinářském oboru, takže to vidím i trochu
jako povinnost. A k tomu tedy i má otázka:
co s tím Staroměstští uděláte?
Ptal se: KAREL MERHAUT
IV
Phillip Schenker z ASRB peče z biomouky a cítí, že skepse k BIO
je u nás více než ve Švýcarsku
ŽHAVÁ MUZIKA JAKO SKRUMÁŽ STYLŮ
Vsadil bych se, že budou nejroztodivnější kapelou, jaká kdy na Bioslavnostech hrála. Jeden recenzent o jejich stylu napsal: „Jako by dixieland narazil do balkánské dechovky a společně doputovaly do Česka. Ovšem s oklikou přes Čínu. A tahle transkulturní skrumáž je sakra zábavná.“ A tedy „sakra“ důvod i pro nás poodhalit už nyní letošním návštěvníkům
svátku biopotravin ve „Staráku“ aspoň něco ze zákulisí skupiny, hudebního i myšlenkového – s jedním z jejích frontmenů a klarinetistou Švýcarem PHILIPPEM SCHENKEREM.
Jak to přijde, že se dá dohromady tak různorodá parta muzikantů odlišných národností,
náboženského i politického směřování?
To začalo představením Tanec přes plot režisérky divadla Archa Jany Svobodové. Ta pozvala kapelníka Mika Romanyshyna. Měli
jsme jako herci a hudebníci pět písniček mezi scénami. Postupně došlo k dohodě, že by
to tím nemuselo skončit. Zkoušeli jsme, udělali jsme více písní a z nich CD s názvem
SPAS. Účastnili jsme se festivalů, i velmi renomovaných, též jsme hráli na Slovensku
v Německu, v Holandsku.
Pestrost záběru kapely dále nechme jako
překvapení pro návštěvníky Bioslavností. Dostali jste se však s kolegy muzikanty už společně někdy na téma BIO?
V bandu se o BIO nebavíme, ale právě o těch
různých způsobech stravy ano. Velmi a s vtipem tu vyniká naše zpěvačka Lu, která jako
každý správný Číňan dobře zná, jak je které
jídlo a pití zdravé a co pomůže na které neduhy, v tom nám vždy radí. O BIO to jistě není,
ale o zdravých potravinách ano.
Vy jako Švýcar ale jistě ze své země, která je
v tomto oboru velmocí, nějakou přímou zkušenost s biopotravinami asi máte...
Samozřejmě. Když jsem studoval, bývalo ve
Švýcarsku, v Německu i Nizozemsku, kde jsem
žil, BIO velmi drahé. V posledních letech u nás
každého těší, že bioprodukty už nejsou v supermarketech tak výrazně dražší oproti konvenčním produktům. Čemuž asi pomohly dotace ekofarmářům i fakt, že řetězce, kupující
větší množství, mohou už jít níže s cenami.
Jak stav sleduji zde, tady ještě převládá nabídka malých farem a větší odchody specializované na BIO tu nejsou. To je asi hlavní rozdíl
v mé a vaší zemi, u nás si proto biopotraviny
širší veřejnost dopřává daleko víc.
Letní příloha
Myslíte, že jsou u vás biopotraviny i kvalitnější?
Tady vnímejme, co vše je kvalita. Koupíteli přímo od farmářů, což je i zážitek, protože
víte od koho potravinu berete, zvláš když
s ním navážete osobní vztah a podíváte se
i na jeho hospodářství, získáte jako bonus
i jakousi další nezměřitelnou kvalitu jídla.
Taky jsem některé farmy navštívil. Toto je,
řekl bych, u nás rozšířenější, a tedy této kvality biopotravin je možná u nás více. A ona
pak dokonce vyvolává tlak i na farmáře, kteří nehospodaří BIO. Snaží se pak prezentovat
také přímo lidem, chodí za nimi, zvou je, pečou, dávají jim ochutnat... A to je dobře.
Potkal jste se někde i s kritickými kauzami,
kolem BIO? Případně s onou, v českých médiích téměř lačnou, chutí nachytat při něčem
nekalém biopodnik a podrýt důvěru lidí v tyto –
přece tak podezřele příkladné! – bioprodukty?
Chápu, tato skepse je u nás asi opravdu
menší, než tady v Česku. Zde je cítit, že jsou
předsudky mnohých lidí větší. Ale už i u nás
jsem v článcích – zejména s oblibou to dělají pravicová média – zaznamenal velmi umanutou snahu poukazovat u bioproduktů třeba
na jakousi bakterii, která tam být nemá
apod. Ale celková akceptace BIO u veřejnosti je ve Švýcarsku větší.
Využil jste už sám některý z bioproduktů hostitelské firmy Bioslavností společnosti PROBIO, známé především sortimentem mouky
a vůbec tzv. suchou produkcí?
Asi ano, biomouku na pečení občas doma
používáme, ale hlavně kvůli tomu, že nám to
pak chutná víc. By, přiznám, že já nezkoumám, kdo jí vyrobil. Ale máme rádi celozrnné
koláče či chleba, když už si pečeme. Bioproduktů doma užíváme víc, sice jako trochu luxus, ale když nám to chutná, tak si biokvalitu dopřejeme.
A nač z oboru BIO byste rád slyšel odpově
od jejího ředitele?
No zejména – co chce dělat či co je třeba
dělat víc pro to, aby se prolomila ona skepse
části veřejnosti. Jak lidem více a lépe vysvětlit, v čem je ta další výhoda biopotravin:
nejde přece jen o ten produkt a o lidské zdraví, tady jde taky o formu zemědělství, které
je dlouhodobě nosnější, odpovědnější a celou jeho udržitelnou filosofii. To tak často
neslyším. Na to jako by ani lidé neslyšeli, ale
musí to slyšet stále znovu. A mělo by to být
asi i lépe a z více úst vysvětlováno...
KAREL MERHAUT
FOTO: archiv ASRB
bio l 7-8/2012

Podobné dokumenty

Nejlepší sedlák je žena Proč pít biomléko Český trh s

Nejlepší sedlák je žena Proč pít biomléko Český trh s z regálů mizí předváděné výrobky. Ještě musím připomenout například vaření pro maminky s dětmi v klubu Sedmikráska nebo povídání o zdravé výživě na půdě královéhradecké redakce Českého rozhlasu. Ne...

Více