10/4/4/2016 Studie - rozvoj cyklistické dopravy v Regionu Poodří

Rozvoj cyklistické dopravy v Regionu Poodří
studie / návrh koncepce
Obsah:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Úvod
Stávající situace
Návrh opatření
Vyhodnocení jednotlivých záměrů
Závěr
Přílohy
ČSOP Studénka
únor 2016
1. Úvod
1.1 Cíl
Studie jako kvalifikovaný podklad pro vytvoření projektové dokumentace pro realizaci
cyklostezek v Regionu Poodří.
1.2 Účel
Vybudování funkční cyklistické infrastruktury v regionu Poodří navazující na páteřní
infrastrukturu v okolních regionech.
1.3 Předpokládané přínosy
Bezpečná doprava do školy, do zaměstnání, za zábavou a poznáním, integrace
dopravních systémů, podpora zdravého životního stylu, zlepšení kvality ovzduší,
rozvoj cykloturistiky.
1.4 Lokalizace
Území Regionu Poodří v návaznosti na území sousedních obcí a regionů.
1.5 Metoda
Vyhodnocení stávající
vypracování návrhu.
dokumentace
a
záměrů,
terénní
průzkum,
analýza,
1.6 Podklady
Stávající realizované cyklostezky a cyklotrasy, studie cyklostezky Odra - Morava,
studie cyklotrasy Krakov – Morava – Vídeň, strategické rozvojové dokumenty obcí,
především pak záměry obcí a případně dalších subjektů na vybudování a smysluplné
provázání cyklostezek v regionu.
1.7 Výstupy
Textová a grafická část vyhodnocující současný stav a jednotlivé navrhované záměry
z hlediska jejich smysluplného začlenění do dopravního systému regionu Poodří.
Grafickýmé přílohy: dopravní schémata a mapové podklady, fotodokumentace.
1.8 Synergie
Záměry cyklistických stezek a páteřních tras v sousedních regionech. Napojení na
nádraží a dopravní terminály v regionu.
2. Stávající situace
2.1 Opora ve strategických dokumentech
2.1.1 Strategie rozvoje cyklistické dopravy v ČR
Nadregionální záměry
Odra-Morava-Dunaj a Krakov-Morava-Vídeň jsou orientovány na pravobřeží a
levobřeží Odry ve směru severovýchod – jihozápad. Záměry jsou v souladu s
konceptem budování páteřní cyklistické infrastruktury v ČR. Kromě toho je zde
významná funkce regionální – záměry jsou situovány v jedné z rozvojových os
Moravskoslezského regionu a významnou funkcí stezek se stává dojížďka do práce,
do školy, za zábavou a poznáním, roli hraje i přínos zlepšení ovzduší v regionu atd.)
Regionálně významné cyklostezky
Záměry regionálně významných cyklostezek v Regionu Poodří trasovaných většinou
jako příčná spojení mezi levobřežním a pravobřežním Odry odpovídají cílům
Strategie cyklistické dopravy v ČR z hlediska obvyklých funkcí ekologické dopravy
(dojížďka do práce, do školy, za zábavou a poznáním, zlepšení ovzduší v regionu,
zlepšení zdraví obyvatel).
2.1.2 Euro Velo
Část pravobřežní páteřní stezky Jantarová stezka (5) je zároveň trasou evropské sítě
dálkových cyklotras Euro Velo Roscoff-Kyjev, v regionu známá a vyznačená jako
Krakov-Morava-Vídeň Značení není v dobrém stavu a trasování v některých úsecích
neodpovídá požadavkům na bezpečnost.
V regionu patří k nebezpečným úsek mezi Novou Horkou a Bartošovicemi.
2.1.3 Územní plány obcí:
Záměry stavby cyklostezek mají oporu v územních plánech obcí Jeseníku nad
Odrou, Suchdol a Studénka.
Záměry jsou navrženy či aktualizovány v připravovaných územních plánech či jejich
změnách v Bartošovicích, Kuníně a Pustějově.
2.1.4 Plán péče o CHKO Poodří
Cyklistickou dopravou se zabývá i Plán péče o CHKO Poodří. Záměry regionu jsou
známy a byly vyhodnoceny v rámci samostatné studie, kde nejsou uvedeny jako
kolizní vůči ochraně přírody. V Průzkumech a rozborech Plánu péče je vliv cyklistické
dopravy na přírodní prostředí v Poodří hodnocen jako zanedbatelný, vliv na předměty
ochrany CHKO je uveden jako nevýznamný.
2.1.5 Integrovaná strategie území MAS Regionu Poodří, z.s. v letech 2014 - 2020
Strategická část
Vize MAS Regionu Poodří
Vize zahrnuje základní představu o budoucnosti celého regionu. Definuje směry, kterými se
chce region ubírat a cíle, kterých chce v budoucnu dosáhnout.
Ve vizi je cyklodoprava zahrnuta do technické infrastruktury regionu, zdůrazněna je
bezpečnost dopravy:
Dopravní a technická infrastruktura je kvalitní, obslužnost odpovídající a doprava
bezpečná.
Stejně tak je cyklodoprava zmíněna jako významná součást relaxace a péče o zdraví.
Jsou zde široké možnosti odpočinku, relaxace i péče o zdraví, cykloturistiky a
tematické turistiky.
Téma cyklodopravy zahrnuje v opatřeních a podopatřeních
Specifický cíl č.3 Zabezpečovat Evropský standard infrastruktury
Předmětem tohoto specifického cíle je zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury a
zajištění bezpečnosti dopravy.
Opatření a podopatření:
3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury
3.1.1 Obnova a výstavba místních a účelových komunikací
3.3 Zajištění bezpečné a udržitelné dopravy
3.3.2 Rozvoj cyklistické dopravy
Obrázek 1
2.2 Stav cyklistické dopravy v regionu
V regionu panují téměř ideální geografické podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy –
rovinatý až mírně zvlněný terén, přiměřená hustota sídel, příjemná krajinná scenérie.
Rovněž zde existuje dlouhá tradice dojíždění na kolech do zaměstnání, do školy, na
nákupy, na úřad i do zdravotnických středisek.
Jako i jinde, jsou na komunikacích v Regionu Poodří vyznačeny cyklotrasy a v míře
mnohem menší vybudovány komunikace určené výhradně pro cyklisty – cyklostezky.
2.2.1 Cyklotrasy
Přelom tisíciletí byl ve znamení boomu ve značení cyklotras. Cyklotrasy vyznačovala
celá řada subjektů, mnohdy bez dodržování základních bezpečnostních předpokladů
a bez perspektivy dalšího provozu a údržby značení. V regionu tak kromě páteřních
cyklotras vznikla řada cyklotras místních, kterými se od jejich vyznačení většinou
nikdo dále nezabýval.
Aktuální stav značení je uspokojivý pouze u tras vyšší třídy ve správě Klubu českých
turistů, ani zde však v řadě případů nejsou naplňovány elementární bezpečnostní
předpoklady vedení trasy.
Mezinárodní cyklotrasy
Mezinárodní cyklotrasy jsou v Regionu Poodří reprezentovány trasou Euro Velo
Roscoff-Kyjev, procházející městy Roscoff (Francouzské pobřeží Atlantiku) – Le
Havre – Calais – Middelburg – Aachen – Bonn – Frankfurt - Praha – Brno – Krakov –
Lvov – Kyjev v délce 4000 Km. Její větev nazvaná Zámky a příroda Poodří prochází
regionem pod zjednodušeným názvem Krakov-Morava-Vídeň a modrým logem
Greenways.
mapa Euro - Velo
Cyklotrasa 5 Jantarová stezka (Moravská brána)
(Hevlín (CZ/A) – Novosedly – Židlochovice – Brno - Blansko - Prostějov - Olomouc - Přerov Lipník n. B. – St. Jičín - Ostrava – Hlučín – Hať).
Funční a uživateli hojně využívaná moravská cyklistická magistrála. V regionu plní
funkci podélné osy ve směru JZ – SV.
Nárůstem motorové dopravy se některé její úseky stávají pro cyklisty nebezpečnými.
Nebezpečné úseky:
mezi Košatkou a Jistebníkem a Košatkou (po hrázi rybníku Bezruč),
mezi Novou Horkou a Bartošovicemi,
mezi Kunínem a odbočením doleva na Bernartice u mostu přes Odru.
Mapa Jantarová stezka
Významné regionální cyklotrasy:
503 Starý Jičín – Hůrka – Jeseník - Vražné, Odry - Kružberk – Hořejší Kunčice –
Horní Benešov – Krnov
Nebezpečné úseky: Hůrka - Jeseník - Vražné
6078 Kunín – Suchdol n.O. – Fulnek – Lukavec – Skřípov – Raduň– Opava
Nebezpečné úseky: Kunín: benzinové čerpadlo – Suchdol: Malá strana
6039 Kopřivnice – Příbor – Nová Horka
Trasa významná z hlediska dojíždění do zaměstnání (Mošnov, Příbor, Kopřivnice)
Nebezpečné úseky: Nová Horka – Mošnov: kruhový objezd
6175 Palackého stezka: Zrzávky - Hostašovice - Nový Jičín - Kunín
6136 (Příbor) Skotnice - Mošnov - Petřvald - Petřvaldík (Košatka, Ostrava)
Roste význam z hlediska dojíždění do zaměstnání (průmyslová zóna Mošnov)
V regionu byla rovněž vyznačena řada cyklotras místních a tematických, jejichž
značení nikdo neobnovuje a jejichž význam (byl li nějaký) v době GPS navigace a
nárůstu provozu motorových vozidel zaniká.
SCHÉMA
2.2.2 Cyklostezky
Aktuální stav
Kromě cyklotras vzniklo na počátku tisíciletí několik kvalitních cyklostezek, vesměs z
iniciativy místních samospráv.
V regionu:
cyklostezka Petřvald-Stará Ves nad Ondřejnicí
cyklostezka v průmyslové zóně Mošnov
V přímé návaznosti na region:
Nový Jičín – Libhošť
Nový Jičín – Hostašovice (na místě zaniklé žel. trati)
cyklostezka s chodníkem pro pěší ve Staré Vsi u Bílovce
Na severozápadním okraj regionu byla vyústěna jedna z páteřních ostravských
cyklostezek, trasovaná jako součást záměru Odra-Morava-Dunaj. Tamtéž byla napříč
nivou Odry realizována cyklostezka ze Staré Bělé do Polanky nad Odrou.
Tyto stezky umožnily lepší dojížďku do Ostravy, na druhé straně přivedly do
nebezpečného úseku navazující cyklotrasy 5 (Jantarová stezka) v úseku mezi
Košatkou a Jistebníkem) další cyklisty.
V roce 2015 byly realizovány dílčí etapy Odra – Morava Dunaj v Jeseníku,
Mankovicích, Hladkých Životicích a Pustějově.
Cyklostezka Odra-Morava-Dunaj
Mezinárodní cyklostezka Odra - Morava je jedním z šesti prioritních koridorů
cyklistické dopravy v ČR, navržených centrem dopravního výzkumu ministerstva
dopravy.
Je trasována podél řek Odry, Bečvy, Moravy (dále v návaznosti na stezky podél
Dunaje) jako součást evropské sítě Euro-Velo.
Nejedná se o pouhou komunikaci určenou výhradně cyklistům, ale o trasu
Greenways - zelených stezek – což je projekt spojující podporu infrastruktury a
služeb šetrné turistiky s podporou rozvoje kulturního a přírodního dědictví
v regionech, kudy stezky procházejí.
V Moravskoslezském kraji bude mít stezka velký význam nejen jako magistrála
pro návštěvníky kraje z Polska, středu Moravy a Slovenska, ale i jako bezpečný
cyklistický přivaděč z Ostravska do Poodří a Oderských vrchů. V Poodří bude
stezka hrát významnou roli spojnice mezi obcemi v oblasti, kde cyklistickou
dopravu zkomplikovala výstavba dálnice D 47. Bude zde navíc užívána k cestám
do školy, do práce, na nádraží, za kulturou i zábavou.
V Moravskoslezském kraji je stezka trasována od hranic s Polskem podél Odry
přes Ostravu k usedlosti Honcula a dále do Proskovic v souladu s plánovaným
rozvojem městské cyklistické dopravy v Ostravě.
Mimo městské obvody Ostravy stezka pokračuje v katastrech Košatky, Jistebníku,
Studénky a Butovic. V Regionu Poodří pokračuje katastry Pustějova, Hladkých
Životic, Suchdola nad Odrou, stále po levobřeží Odry.
Odru stezka kříží v katastru obce Mankovice. Po průchodu katastry Jeseníku nad
Odrou a Hrabětic opouští stezka kraj na hranicích Lučic, kde je připravena
návaznost dále až do Hranic na Moravě.
Křížení stezky s dálničními přivaděči je projekčně bezpečně řešeno společným
využitím podjezdů určených pro migraci zvěře i průjezd cyklistů.
2.2.3 Provázanost cyklistické dopravy
V Regionu Poodří tvoří podélnou osu cyklistické dopravy na pravém břehu Odry
cyklotrasa Jantarová stezka.
Funkci podélné osy cyklistické dopravy na levém břehu postupně přejímá aktuálně
budovaná cyklostezka Odra-Morava-Dunaj.
Podél Lubiny je trasována hojně využívaná trasa Ostrava – Radhošť.
Jako příčné spojnice, které jsou předpokladem k vytvoření funkční sítě cyklistické
dopravy v regionu, slouží regionální cyklotrasy 503, 6078, 6039.
schema
2.2.3 SWOT analýza cyklistické dopravy v Regiónu Poodří
SILNÉ STRÁNKY

Hustá síť cyklotras

Dobré geografické podmínky

Možnost provázání cyklodopravy a
SLABÉ STRÁNKY

nebezpečných úsecích silnic

veřejné dopravy

Některé cyklotrasy vedeny na
Špatný stav povrchu některých
cyklotras
Trvalý zájem Regionu Poodří o rozvoj

Chybí bezpečné cyklostezky
cyklistické dopravy

Nedostačující koncepční podklady pro

Velká tradice cyklodopravy v regionu

Značný zájem místních lidí o
rozvoj cyklistické dopravy

Stav značení některých cyklotras
cyklistiku
PŘÍLEŽITOSTI


Finanční zdroje v období 2014 –
HROZBY

2020
některých úsecích cyklotras nárůstem
Doplnění cyklistické infrastruktury
provozu motorových vozidel
koncepčně vybudovanými

Zájem samospráv o budování
Nevyužití zdrojů financování záměrů
v období 2014 – 2020
cyklostezkami

Rostoucí ohrožení cyklistů na

cyklostezek
Nedokončení cyklostezky OdraMorava- Dunaj

Ztráta zájmu veřejnosti o
cyklodopravu z důvodu
neprovázanosti a nebezpečnosti
mnohých úseků cyklotras a
cyklostezek
2.2.4 Shrnutí
Cyklistická doprava je v regionu stále více využívána. Na rozdíl od převážně
rekreačního využití podporovaného budováním cyklotras se začíná stále více
projevovat trend každodenního užívání kola k dojíždění do práce, do školy či
na vlakové nádraží. Tento trend je podporován místními samosprávami.
Další rozvoj cyklistické dopravy naráží především na nárůst motorové dopravy
na komunikacích využívaných i cyklisty a s tím související ohrožení
bezpečnosti cyklistů.
Prakticky všechny regionálně významné cyklotrasy obsahují nebezpečné, nebo
velmi nebezpečné úseky.
Cyklistickou dopravu je třeba převést v co nejkratším čase z nebezpečných
úseků na bezpečné komunikace.
Rozvoj cyklistické dopravy a zvyšování bezpečnosti cyklistů je prioritou MAS
Regionu Poodří.
Tento rozvoj je realizovatelný pouze koncepčním budováním bezpečných
komunikací, určených výhradně cyklistům – cyklostezek.
3 Návrh opatření
Pro zajištění funkční a bezpečné cyklistické dopravy v Regionu Poodří je
navrženo:
3.1 Dobudování cyklostezky Odra – Morava - Dunaj jako podélné osy
cyklistické dopravy na levobřeží Odry.
3.2 Zajištění základního bezpečnostního standardu Jantarové stezky jako
podélné osy cyklistické dopravy na pravobřeží Odry.
3.3 Pro zajištění funkční a bezpečné cyklistické dopravy v Regionu Poodří je
navrženo nahrazení nebezpečných úseků významných regionálních cyklotras
503, 6078 a 6039 vybudováním cyklostezek.
3.4 Pro zajištění bezpečného přístupu obyvatel Albrechtiček na nádraží ČD a
žáků do základní a střední školy ve Studénce je navrženo vybudovat
cyklostezku na bývalých drážních mostech přes nivu Odry (mezi hrází rybníku
Kačák a železničním přejezdem ve Studénce).
Viz. Příloha č. 1 (mapa regionu se zákresem opatření)
Schema
4 Vyhodnocení navržených záměrů
Navrhovaná opatření byla rozdělena do jednotlivých záměrů nazvaných dle
trasování dílčích etap navržených cyklostezek.
Aby bylo možno určit priority, střednědobý a dlouhodobý výhled, je návrh
dílčích etap cyklostezek vyhodnocen z hlediska přínosů:
Předpokládané přínosy rozvoje cyklistické dopravy:
bezpečná a ekologicky šetrná doprava do zaměstnání, do školy, k lékaři, na úřad,
zefektivnění a integrace dopravních systémů, zlepšení kvality ovzduší
doprava za zábavou, za poznáním, cykloturistika, zdravý životní styl,
začlenění do regionálních a nadregionálních projektů.
Zohledněny musí být i faktory podmiňující úspěšnou realizaci: začlenění
záměru do ÚP, vůle obce a případně dalších partnerů, vlastnické vztahy
k pozemkům, okolnosti usnadňující či komplikující realizaci (komplexní
pozemkové úpravy, kolize či synergie s ostatními investičními záměry).
4.1 Dobudování cyklostezky Odra – Morava - Dunaj jako podélné osy
cyklistické dopravy na levobřeží Odry
Záměr je rozdělen do několika úseků:
4.1.1 Suchdol-Mankovice
Etapa řeší propojení již vybudovaných úseků O-M-D z hranice katastru Mankovic (u
žel. přejezdu) do městyse Suchdol nad Odrou (Malá strana) v souběhu se stávající
polní cestou.
Majetkové poměry realizaci umožňují.
Délka projektovaného úseku: 1 650 m
4.1.2 Suchdol – Hladké Životice
Etapa řeší propojení již vybudovaného úseku O-M-D v Suchdole s již vybudovaným
úsekem v Hladkých Životicích.
Přes polnosti v katastru Suchdolu je vedena po pozemcích v majetku obce,
železniční trať do Fulneku kříží s využitím již existujícího přejezdu. Za přejezdem
sleduje po obecní parcele železniční násep až na hranici katastru.
V katastru Hladkých Životic stezka krátce pokračuje údolnicí Křivého potoka, který
překonává po betonovém mostku a dále pak mezi polnostmi na Bezejmenném kopci
až po málo užívanou komunikaci komunikaci 571, která bude cyklisty využívána až
po železniční přejezd, před kterým odbočí opět na připravovanou cyklostezku, která
je zde trasována v souběhu s tratí ČD až po nádraží v Hladkých Životicích, kde se
napojí na již hotový úsek. Bude třeba koordinovat v rámci provedené, ale dosud
neukončené pozemkové úpravy s vlastníky v katastru Hladkých Životic.
Délka projektovaného úseku: 4 500 m
4.1.3 Pustějov
Etapa řeší návaznost již vybudovaných úseků O-M-D a místních komunikací
v katastru Pustějova.
Viz. Příloha č. 2 Návrh územního plánu obce Pustějov.
Délka projektovaného úseku: 760 m
4.1.4 Butovice-Pustějov
Etapa řeší úsek O-M-D mezi Pustějovem a Butovicemi. Zástavbu v Pustějově
opouští prolukou mezi zemědělskými usedlostmi, pokračuje po parcelách polních
cest a polností až k Pustějovskému potoku, který překonává po betonovém mostku a
dále pokračuje kolem myslivecké chaty do mírného svahu na obecní parcelu na
hranici katastru. Viz. Příloha č. 2 Návrh územního plánu obce Pustějov.
Na katastru Butovic pokračuje po parcelách polních cest, vymezených pozemkovou
úpravou až k průchodu pod dálničním přivaděčem.
Za průchodem pokračuje podél melioračního příkopku a po parcelách bývalé meze
až na ulici Školní. Úsek bude řešen v koordinaci se Státním pozemkovým úřadem,
který připravuje vytvoření polních zpevněných komunikací v rámci schválené KPÚ.
Délka projektovaného úseku: 3 800 m
4.1.5 Butovice: Malá strana- Butovická
Etapa řeší krátký, ale z hlediska bezpečnosti cyklistů důležitý úsek mezi ulicemi
Butovická a Malá strana, včetně úprav mostku přes Butovický potok.
Délka projektovaného úseku: 220 m
4.1.6 Studénka: Panská-Trávníky
Etapa řeší úsek O-M-D ve Studénce mezi ulicí Panská a Na Trávníkách.
Délka projektovaného úseku: 705 m
4.1.7 Studénka-Jistebník
Etapa řeší aktuálně neprůjezdný úsek O-M-D mezi Studénkou a Jistebníkem (žel.
přejezd).
Stezka je trasována z ulice Družstevní v souběhu s železniční tratí až do nivy
Bílovky, kterou překonává po téměř navyužívaném mostu.
Dále pokračuje po polních cestách do Jistebníku. V obci samotné navazuje ještě
úsek k železničnímu přejezdu navržený v souběhu se silnicí.
Délka projektovaného úseku: 4 600 m
Pro nesouhlas jediného vlastníka je třeba řešit v rámci KPÚ.
4.1.8 Jistebník-Košatka
Stezka řeší nebezpečný úsek O-M-D, (zároveň trasy č. 5 a rovněž významnou
příčnou osu cyklistické dopravy v regionu).
Je trasována od železničního přejezdu v Jistebníku po navrženém rozšíření hráze
mezi rybníky Bezruč a Křivý, dále přes Košatku s využitím obecní záhumenice až
k mostu přes Lubinu.
Délka projektovaného úseku: 2 600 m
mapy
4.2 Zajištění základního bezpečnostního standardu Jantarové stezky jako
podélné osy cyklistické dopravy na pravobřeží Odry.
Záměr obsahuje vybudování cyklostezky z Nové Horky do Bartošovic.
Cílem je nahradit nebezpečný úsek, trasovaný po stále více frekventované silnici.
Záměr je zapracován do návrhu územního plánu a bude zohledněn v pozemkové
úpravě, která započala v roce 2015. Vzhledem ke komplikovaným vlastnickým
vztahům je třeba vyčkat na realizaci KPÚ.
Viz Příloha č.3: Návrh územního plánu obce Bartošovice
Délka projektovaného úseku: 2 700 m
mapa
4.3
Nahrazení nebezpečných úseků významných regionálních cyklotras a
příčných os cyklodopravy (503, 6078, 6039, 6175) vybudováním
cyklostezek
4.3.1 Hůrka-Jeseník-Vražné
Záměr řeší pro cyklisty nebezpečný úsek příčné osy regionální cyklistické dopravy
v trasování Hůrka - Jeseník nad Odrou – Vražné, která je cyklisty stále více
využívána nejen rekreačně, ale i k cestám do práce, do školy, na úřad, k lékaři.
Stezka vede v souběhu ze silnicí, pouze v obci Jeseník je pro větší komfort a bezpečí
cyklistů vedena mimo centrum.
Délka projektovaného úseku: 5 500 m
4.3.2 Kunín-Suchdol
Záměr řeší pro cyklisty nebezpečný úsek příčné osy regionální cyklistické dopravy
v trasování Kunín – Suchdol. V úvahu přicházejí dvě možnosti překonání oderské
nivy - podél silnice a podél železniční trati. Vzhledem k tomu, že silniční most přes
Odru je pro cyklisty nebezpečný, bude třebapřes Odru vybudovat samostatnou lávku.
Obě varianty trasování bude třeba vyhodnotit hlavně z hlediska majetkových poměrů
a nákladů na stavbu.
Délka projektovaného úseku: 4 000 m
4.3.3 Kunín-Hladké Životice
Záměr řeší nebezpečný úsek příčné osy regionální cyklistické dopravy. Stezka vede
od čerpací stanice po koruně protipovodňové hráze Jičínky až k lokalitě U křížku, kde
pokračuje podél silnice 57, na kterou krátce vystoupí, aby po dostatečně širokém
mostě překonala Odru. Za mostem pokračuje stezka až k odbočení na cestu do
Životic, kde se rozvětví. Prvá větev stezky krátce pokračuje po hrázi bývalého
rybníka, kterou sleduje až za rozpadlý klenutý mostek. Zde tato větev stezky končí,
dále je možno bezpečně pokračovat po hrázi až do Životic.
Druhá větev pokračuje podél silnice 57 až k bývalému náhonu a spolu s ním silnici 57
bezpečně podchází. Za ní se napojí na málo frekventovanou silnici 571, která cyklisty
dovede až na cyklostezku Odra-Morava-Dunaj.
Délka projektovaného úseku: 3 700 m
4.3.1 Nová Horka-zóna Mošnov
Stezka řeší pro cyklisty velmi nebezpečný úsek příčné osy regionální cyklistické
dopravy, dosud trasovaný po silnici 464, která plní funkci dálničního přivaděče.
Cílem je umožnit dojížďku na kole do průmyslové zóny Mošnov a bezpečné
cyklistické spojení v ose Příbor, Studénka, Bílovec.
Stezka navazuje na již k realizaci připravený úsek ze Studénky-Butovic do Nové
Horky. Trasování je vedeno v těsném souběhu se silnicí 464 po její severní straně až
po kruhový objezd v Mošnově, kde se napojí na již vybudovanou cyklostezku do
průmyslové zóny.
Délka projektovaného úseku: 2 500 m
4.4
Cyklostezka Albrechtičky Studénka na bývalých drážních mostech přes
nivu Odry
Cílem je vybudovat cyklostezku na bývalých inundačních drážních mostech přes nivu
Odry (mezi hrází rybníku Kačák a železničním přejezdem ve Studénce).
Stezka řeší zajištění bezpečného přístupu obyvatel Albrechtiček na nádraží ČD ve
Studénce a žáků z Albrechtiček do základní a střední školy ve Studénce.
Stezka trvale umožní bezpečné spojení i v době povodní či silného zamokření
Oderské nivy.
Délka projektovaného úseku: 850 m
Foto mostů
Mapa
4.5
Souhrnné vyhodnocení záměrů z hlediska přínosů a připravenosti
4.5.1 Aktuální pro přípravu projektové dokumentace
do
do školy
zaměstnání
podpora
zdraví,
místní
vzdělání,
ekonomiky poznání
úsek
bezpečnost
HůrkaJeseníkVražné
1
1
1
1
SuchdolMankovice
1
1
1
Suchdol –
Hladké
Životice
1
1
KunínHladké
Životice
1
Pustějov
realizace
km
1
ihned
5.5
1
1
ihned
1,5
0
1
1
ihned
4,5
1
1
1
1
ihned
3,7
1
1
1
1
1
ihned
0,8
ButovicePustějov
1
1
1
1
1
ihned
3,8
Butovice
Malá stranaButovická
1
0
1
0
1
ihned
0,2
Nová Horkazóna
Mošnov
1
1
1
1
1
ihned
2,5
StudénkaAlbrechtičky
1
1
1
1
1
ihned
0,8
Studénka
PanskáTrávníky
1
1
1
0
1
ihned
0,7
24
4.5.2 Střednědobý výhled
Nová HorkaBartošovice
1
1
1
1
1
po KPÚ
2,8
StudénkaJistebník
1
1
0
1
1
po KPÚ
4,6
JistebníkKošatka
1
0
1
1
po získání
souhlasu
vlastníků
2,6
1
10
4.5.3 Dlouhodobý výhled
Kunín
Suchdol
1
1
1
1
1
po vyřešení
přemostění
Odry
4
Schema
5 Závěr
5.1 Doporučení k realizaci
Na základě předchozího vyhodnocení, kde byly zvažovány jak přínosy
cyklistické dopravy pro místní komunitu, tak aktuální možnost realizace se
doporučuje prioritně realizovat etapy cyklostezek:
(Výčet je uveden bez pořadí, ve směru J-S.)
Realizovat ihned:
Hůrka - Jeseník nad Odrou – Vražné
Mankovice - Suchdol nad Odrou - Hladké Životice
Hladké Životice - Kunín
Pustějov
Butovice - Pustějov
Butovice: Malá strana - Butovická (ulička a mostek)
Nová Horka - zóna Mošnov
Albrechtičky - Studénka
Studénka: Panská – Trávníky
Celková délka 24 km.
Připravovat ve střednědobém výhledu:
Studénka - Jistebník
Košatka - Jistebník
Nová Horka - Bartošovice
Po pozemkové úpravě v obou katastrech.
Po zajištění souhlasu vlastníků
Po pozemkové úpravě v k.ú. Bartošovice.
Celková délka 10 km
Připravovat v dlouhodobém výhledu:
Kunín-Suchdol Vyhodnotit, zdali v nivě Odry trasovat podél silnice nebo
železniční trati, vyřešit přemostění Odry.
Celková délka 4 km