Strategie SODP 2014 - Svazek obcí Dolního Pootaví

Transkript

Strategie rozvoje mikroregionu Dolní Pootaví 2014 - 2020
S TRATEGIE ROZVOJE
M IKROREGIONU D OLNÍ P OOTAVÍ
(Aktualizace říjen 2014)
SoDP - Svazek obcí Dolního Pootaví
vznikl na základě smlouvy o spolupráci obcí podle zákona č. 128/2000 Sb.
Obsah
Úvod 4
1.1 Základní informace o obcích .. …………………………………………………………………………………5
1.1.1 Svazek obcí mikroregionu Dolní Pootaví …………………………………………………………………………….5
1.1.2Sídelní struktura a demografické údaje ........................................................................................................... 6
1.1.3 Realizované a plánované územní akce .......................................................................................................... 10
1.2 Historický vývoj na území mikroregionu ……………………………………………………………………..11
1.2.1 Cehnice………………. ................................................................................................................................... 11
1.2.2 Čejetice……………….. .................................................................................................................................. 13
1.2.3 Jinín………………….. ................................................................................................................................... 16
1.2.4 Kuřimany…………… .................................................................................................................................... 17
1.2.5 Kváskovice……….. ....................................................................................................................................... 18
1.2.6 Miloňovice……….......................................................................................................................................... 19
1.2.7 Nebřehovice ................................................................................................................................................. 20
1.2.8 Osek……….. ................................................................................................................................................ 21
1.2.9 Paračov………….. ........................................................................................................................................ 23
1.2.11 Radějovice ........………………………………………………………………………………………………………26
1.2.12 Rovná……………….. ................................................................................................................................... 27
1.2.13 Řepice………………… ................................................................................................................................ 28
1.2.14 Skály…………….. ........................................................................................................................................ 30
1.2.15 Slaník………………. .................................................................................................................................... 31
1.2.16 Štěkeň……................................................................................................................................................... 33
1.2.17 Třešovice…………….. ................................................................................................................................. 35
1.3 Poloha, geologické poměry a klimatické podmínky………………………………………………………… 36
1.3.1 Strakonický region ........................................................................................................................................ 36
1.3.2 Horniny a reliéf ............................................................................................................................................ 36
1.3.3 Podnebí……………………………………………………………………………………………………………… ..... 37
1.3.4 Půda, vegetace, fauna ................................................................................................................................... 38
1.3.5 Rybníky……………………………………………………………………………………………………………… ..... 40
1.3.6 Vodní toky…………………………………………………………………………………………………………... ..... 40
1.3.7 Ostatní vodní plochy ..................................................................................................................................... 40
1.4 Infrastruktura a doprava .................................................................................................................................. 41
1.4.1 Vodohospodářská infrastruktura .................................................................................................................. 41
1.4.2 Odpadové hospodářství ................................................................................................................................ 42
1.4.3 Energetická infrastruktura............................................................................................................................ 43
1.4.4 Telekomunikační infrastruktura .................................................................................................................... 43
1.4.5 Doprava a dopravní obslužnost .................................................................................................................... 44
1.4.6 Stav komunikací ............................................................................................................................................ 46
1.4.7 Cyklodoprava ............................................................................................................................................... 47
1.5Ekonomické prostředí....................................................................................................................................... 49
1.5.1 Současná ekonomická základna ................................................................................................................... 51
1.5.2 Významné podniky ........................................................................................................................................ 54
1.5.3 Příležitosti k podnikání ................................................................................................................................. 55
1.5.4 Struktura zaměstnanosti ............................................................................................................................... 55
1.5.5 Nezaměstnanost ............................................................................................................................................ 56
1.6 Sociální vybavenost ......................................................................................................................................... 58
1.6.1 Sociální a zdravotní vybavenost ................................................................................................................... 58
1.6.2Pošty a peněžní ústavy .................................................................................................................................. 59
1.7 Školství a vzdělávání ....................................................................................................................................... 59
1.7.1 Střední školy a odborná učiliště ................................................................................................................... 60
1.8 Kultura, cestovní ruch a sport .......................................................................................................................... 61
1.8.1 Nejvýznamnější historické památky .............................................................................................................. 62
1.8.3 Stravovací a ubytovací možnosti................................................................................................................... 63
1.8.4 Kultura a kulturní zařízení............................................................................................................................ 65
1.8.5 Sportovní a zájmové činnosti ........................................................................................................................ 66
1.9 Zemědělství, lesnictví a rybářství .................................................................................................................... 67
1.9.1 Nejvýznamnější zemědělské podniky............................................................................................................. 68
1.9.2 Lesnictví…………………………………………………………………………………………………………… ....... 68
2
1.9.3 Rybářství…………………………………………………………………………………………………………… ...... 68
1.10 Životní prostředí ............................................................................................................................................ 69
1.10.1 Voda……………………………………………………………………………………………………………… ....... 69
1.10.2 Ovzduší…………………………………………………………………………………………………………… ....... 69
1.10.3 Ochrana přírody a staré ekologické zátěže ................................................................................................ 70
1.10.4 Přírodní památky a chráněná území ........................................................................................................... 70
2. SWOT ....................................................................................................................... 71
2.1 Souhrnná SWOT analýza mikroregionu Dolní Pootaví – silné a slabé stránky regionu ................................. 71
2.2 Souhrnná SWOT analýza mikroregionu Dolní Pootaví – příležitosti a ohrožení ............................................ 73
3.Strategická část ........................................................................................................ 74
3.1 Vize mikroregionu Dolní Pootaví ................................................................................................................... 74
3.2Strategie rozvoje ............................................................................................................................................... 75
3.2.1Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prostředí..................................................................................... 75
3.2.2 Prioritní oblast 2: Podnikání, cestovní ruch................................................................................................. 76
3.2.2Prioritní oblast 3: Zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoj venkova ........................................................... 77
3.2.3Prioritní oblast 4: Kvalita života ................................................................................................................... 79
3.3Specifikace opatření ......................................................................................................................................... 81
3.3.1 CÍL 1.1……………………………………………………………………………………………………………. ....... 81
3.3.2 CÍL 1.2……………………………………………………………………………………………………………… ..... 83
3.3.3 CÍL 1.3……………………………………………………………………………………………………………… ..... 85
3.3.4 CÍL 2.1……………………………………………………………………………………………………………… ..... 87
3.3.5 CÍL 2.2……………………………………………………………………………………………………………… ..... 89
3.3.6 CÍL 3.1……………………………………………………………………………………………………………… ..... 91
3.3.7 CÍL 3.2……………………………………………………………………………………………………………… ..... 93
3.3.8 CÍL 3.3……………………………………………………………………………………………………………… ..... 95
3.3.9 CÍL 4.1……………………………………………………………………………………………………………… ..... 97
3.3.10 CÍL 4.2…………………………………………………………………………………………………………… ...... 99
4. Návrhová část ........................................................................................................ 101
4.1 Akční plán rozvoj mikroregionu ................................................................................................................... 101
4.1.1 Seznam doporučených projektů rozdělených dle jednotlivých prioritních oblastí ...................................... 101
4.1.2Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prostředí................................................................................... 109
PRIORITNÍ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................... 109
PRIORITNÍ OBLAST 2: PODNIKÁNÍ, CESTOVNÍ RUCH ................................................................................ 111
PRIORITNÍ OBLAST 3: ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA ........................... 112
PRIORITNÍ OBLAST 4: KVALITA ŽIVOTA ....................................................................................................... 113
4.2 Zdroje financování ........................................................................................................................................ 114
4.2.1 Vlastní zdroje financování .......................................................................................................................... 114
4.2.2 Cizí zdroje financování ............................................................................................................................... 114
4.3 Doporučení pro implementaci ....................................................................................................................... 116
4.4 Doporučení pro aktualizaci............................................................................................................................ 116
5. Příloha .................................................................................................................... 117
5.1 Realizované projekty z původní Strategie ..................................................................................................... 117
Úvod
Dokument „Program rozvoje mikroregionu Dolní Pootaví“ byl zpracován na objednávku Svazku obcí Dolní
Pootaví v roce 2004. Jeho snahou bylo navrhnout střední až dlouhodobý rozvoj území Dolního Pootaví, v
návaznosti na programové dokumenty srovnatelného nebo vyššího řádu, kterými byly:

Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje (dále PRK)

Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS 2 Jihozápad (dále ROP)

Národní rozvojový plán ČR (dále NRP)
Smyslem tohoto dokumentu je společné propojení a provázání zájmů a záměrů akcí a aktivit venkovských
obcí v územně uceleném venkovském zájmovém prostoru s cílem dosažení žádoucích změn ve všech obcích
takto vymezeného prostoru. Dalším důvodem je možnost čerpání finanční pomoci z Programu obnovy a rozvoje
a grantových programů Jihočeského kraje a národních dotačních programů. Čerpání finančních prostředků ze
strukturálních fondů EU pomáhá snižovat ekonomickou a sociální nerovnováhu zemí, které přistoupily v roce
2004 a později.
Program rozvoje mikroregionu Dolní Pootaví konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity stanovené
strategickými dokumenty Jihočeského kraje a České republiky vyššího řádu ve formě konkrétních opatření a
projektů, určuje jejich nositele a navrhuje způsoby financování a implementace. Jeho struktura zahrnuje tyto
části:

analýza hospodářského a sociálního stavu a vývoje mikroregionu, charakteristika silných a slabých
stránek, příležitostí a ohrožení – analytická část,

stanovení rozvojové vize mikroregionu, priorit, cílů a opatření ve čtyřech hlavních oblastech rozvoje
– infrastruktura a životní prostředí, zemědělství a obnova venkova, ekonomické prostředí, sociální
prostředí a lidské zdroje – strategická část,

stanovení konkrétních aktivit a návrhů projektů, včetně návrhu jejich financování a implementace –
návrhová část.
Při zpracování dokumentu měla rozhodující úlohu pracovní skupina složená ze zástupců jednotlivých měst,
obcí a dalších subjektů působících v jejich správních územích, která zformulovala tzv. SWOT analýzu, dále vizi
mikroregionu, priority, cíle a opatření a v neposlední řadě konkrétní aktivity a návrhy projektů.
Činnost skupiny byla koordinována a usměrňována zpracovatelem, kterým byla Regionální rozvojová
agentura jižních Čech - RERA a.s. České Budějovice.
Na objednávku Svazku obcí Dolního Pootaví proběhla v roce 2009 aktualizace tohoto dokumentu, kterou
zpracovala Místní akční skupina LAG Strakonicko, o.s., aktualizace byla zpracována s výhledem na léta 20102014. Poslední aktualizace v roce 2014 byla provedena na základě údajů od starostů obcí a na základě veřejně
dostupných údajů místopředsedou SoDP panem Ing. Martinem Vysokým s výhledem do roku 2020.
1. Profil mikroregionu
1.1
Základní informace o obcích
1.1.1 Svazek obcí mikroregionu Dolní Pootaví
Mikroregion Dolní Pootaví je vymezen územím 17 obcí a zaujímá plochu 130,51 km2 a ke dni 1.1.2014 zde
žilo celkem 5 189 obyvatel. Hustota zalidnění tak činila ke stejnému datu 39,76 obyvatel na km 2. Mezi členy
mikroregionu se také řadí místní části města Strakonice – Hajská a Modlešovice
Z tohoto celku největší část v řešeném území zaujímá Bavorovská vrchovina se svým jihovýchodně od
Strakonic se rozkládajícím podcelkem Miloňovickou pahorkatinou s izolovanými vrchy přesahujícími 500 m
(nejvyšší Kuřimanský 586 m a Ostrý 579 m).
Řešené území spadá pod obec s rozšířenou působností Strakonice. Následující tabulka obsahuje členská
města a obce mikroregionu Dolní Pootaví.
Tabulka číslo 1.
OBEC/MĚSTO
Členské města a obce mikroregionu Dolní Pootaví
STAROSTA
TELEFON
Obec Cehnice
Helena Sosnová
Obec Čejetice
Ivana Zelenková
Obec Jinín
Lenka Filipčíková
Obec Kuřimany
Václav Lhota
Obec Kváskovice
Jan Chyla
383 389 138
724 182 251
383 393 381
724 182 271
383 389 246
724 189 604
383 387 240
603 56 170
383 387 244
724 181 042
Obec Miloňovice
Petr Šanda
Obec Nebřehovice
Miroslava Hradecká
Obec Osek
Bohumil Pajdla
Obec Paračov
Petr Jana
Obec Přešťovice
Josef Hroch
Obec Radějovice
Michal Sekyra
Obec Rovná
Jan Kudrle
Obec Řepice
Vladimíra Tíkalová
Obec Skály
Jitka Tesařová
Obec Slaník
Martina Spišská
Obec Štěkeň
Bohumil Bláha
Obec Třešovice
Jana Vohryzková
Místní část města
Strakonice - Hajská
Místní část města
Strakonice Modlešovice
724 182 242
E-MAIL
WWW
[email protected]
www.cehnice.cz
[email protected]
www.obec-cejetice.cz
[email protected]
www.obec-jinin.cz
[email protected]
http://pootavi.cz/kurimany/
[email protected]
http://pootavi.cz/kvaskovice/
oumilonovice@mybox.
cz
www.milonovice.cz
383 336 020
[email protected]
www.nebrehovice.cz
724 181 028
383 392 262
[email protected]
www.obec-osek.cz
724 181 038
606 787 948
[email protected]
www.paracov.cz
383 393 428
www.prestovice.cz
[email protected]
723 827 334
383 387 266 [email protected]
http://pootavi.cz/radejovice/
721 584 919
[email protected]
383 327 958
[email protected]
www.obec-rovna.cz
602 408 663
[email protected]
383 326 545
[email protected]
www.repice.cz
724 181 026
383 387 216
[email protected]
http://pootavi.cz/skaly/
606 646 018
[email protected]
383 326 768
http://pootavi.cz/slanik/
608 141 666
[email protected]
www.mesta.obce.cz/steken/
724 189 598
[email protected]
www.tresovice.cz
724 189 595
[email protected]
Břetislav Hrdlička
www.strakonice.net
Břetislav Hrdlička
www.strakonice.net
Zdroj: Průzkum zpracovatele, informace od obcí
1.1.2 Sídelní struktura a demografické údaje
Území mikroregionu má, co se týče rozčlenění dle správních území, poměrně jednoduchou strukturu. Je
tvořeno samosprávným územím 17 obcí, které jsou dále děleny na 32 katastrálních území. Celkově se
mikroregion Dolní Pootaví rozkládá na ploše 13 051 ha. Největší území spravuje obec Čejetice, nejmenší pak
obec Radějovice. Výměry správních území jednotlivých členských obcí jsou patrné z tabulky.
Osídlení mikroregionu je poměrně nevyrovnané. Největším sídlem mikroregionu je obec Čejetice, které má
912 obyvatel (k 1.1. 2014). Následuje městys Štěkeň (839 obyvatel) a Osek (657 obyvatel), nejmenšími obcemi
mikroregionu jsou Kuřimany (26 obyvatel), Radějovice (38 obyvatel) a Skály (73 obyvatel). Počty obyvatel
ostatních obcí se pohybují v rozmezí mezi cca 80 až 450 stálými obyvateli. Z následující tabulky vyplývá, jak se
změnil během osmi let počet obyvatel v jednotlivých obcí. Nejvíce obyvatel přibylo v Řepici (153) , v Oseku
(53) a v Čejeticích (57). Naopak největší úbytek obyvatel zaznamenal městys Štěkeň (61).
Tabulka číslo 2.
Obec,
část obce
Cehnice
Čejetice
Jinín
Kuřimany
Kváskovice
Miloňovice
Nebřehovice
Osek
Paračov
Přešťovice
Radějovice
Rovná
Řepice
Skály
Slaník
Štěkeň
Třešovice
Sídelní struktura měst a obcí v mikroregionu Dolní Pootaví
Obyvatelstvo Obyvatelstvo Obyvatelstvo
celkem
celkem
celkem k
v roce 2014
k 1.1.2009
1.1.2013
473
468
461
923
912
903
195
199
165
26
26
23
116
114
118
291
287
285
138
141
134
672
657
659
105
103
92
421
411
415
38
38
35
242
240
258
442
445
397
68
73
74
156
159
144
830
839
840
83
77
82
Rozloha
1469
2105
485
311
328
628
519
1392
459
1045
225
434
428
507
297
1447
429
Zdroj: Český statistický úřad, vyhláška MF 186/2014
Z hlediska bytové situace na území mikroregionu je zajímavý údaj o počtu neobydlených bytů a domů (jde o
domy a byty, ve kterých není hlášena žádná osoba k trvalému pobytu, ale jsou využívány k přechodnému
bydlení), jichž je na Dolním Pootaví zhruba 56,98 %. Je to dáno především hojným využíváním těchto prostor
pro rekreační účely (víkendové chaty a byty – 50,48 %), dále pak využitím pouze jako přechodné obydlí
(12,89 %). Z důvodů nezpůsobilosti k bydlení není obydleno 14,78 % bytových prostor. Sledované údaje o
domech ukazují, že na území mikroregionu se nachází 1 337 obydlených domů, z toho je 95,44 % domů
rodinných. Jejich stáří se pohybuje mezi 34 – 64 roky. Neobydlených domů je na zvažovaném území 41,81 %,
absolutně vyjádřeno 559 domů. Z nich je 69,23 % využíváno k rekreačnímu bydlení.
Tabulka číslo 3.
Bytová situace v obcích mikroregionu Dolní Pootaví
Trvale obydlené byty
z toho v
rodinných
2011
domech
počet
v%
Mikroregion
celkem
Cehnice
Čejetice
Jinín
Kuřimany
Kváskovice
Miloňovice
Nebřehovice
Osek
Paračov
Přešťovice
Radějovice
Rovná
Řepice
Skály
Slaník
Štěkeň
Třešovice
1 686 1 434
187
336
74
14
32
94
38
161
35
145
15
91
96
27
36
300
25
142
276
56
14
19
79
38
135
35
145
15
84
92
27
33
221
25
Neobydlené byty z toho
celkem
sloužící
k rekreaci
počet
obydlené přechodně
v%
počet
nezpůsobilé k
bydlení
počet
v%
v%
85,05%
630
318
50,48%
41
12,89%
47
14,78%
83,4%
82,14%
75,68%
100,00%
59,38%
84,04%
100,00%
83,85%
100,00%
100,00%
100,00%
92,31%
95,83%
100,00%
91,67%
73,67%
100,00%
79
133
21
5
13
19
20
68
21
55
7
20
32
10
16
94
17
40
76
16
3
11
5
9
45
17
29
7
10
17
8
9
59
13
70,89%
57,14%
76,19%
60,00%
84,62%
26,32%
45,00%
66,18%
80,95%
52,73%
100,00%
50,00%
53,13%
80,00%
56,25%
62,77%
76,47%
4
7
1
1
1
5
4
3
1
10
5,06%
5,26%
4,76%
20,00%
7,69%
26,32%
20,00%
4,41%
4,76%
18,18%
0,00%
5,00%
6,25%
0,00%
6,25%
9,57%
0,00%
4
6
5,06%
4,51%
0,00%
40,00%
0,00%
10,53%
15,00%
10,29%
4,76%
12,73%
0,00%
10,00%
28,13%
10,00%
18,75%
5,32%
17,65%
1
2
1
9
2
2
3
7
1
7
2
9
1
3
5
3
Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického úřadu České Budějovice
Tabulka číslo 4.
Situace v oblasti domů v obcích mikroregionu Dolní Pootaví
2011
Mikroregion
celkem
v tom obce:
Cehnice
Čejetice
Jinín
Kuřimany
Kváskovice
Miloňovice
Nebřehovice
Osek
Paračov
Přešťovice
Radějovice
Rovná
Řepice
Skály
Slaník
Štěkeň
Třešovice
Trvale obydlené domy
průměrné
z toho
stáří
rodinné domy
domu
v letech
počet
v%
Neobydlené domy
z toho
sloužící
celkem
k rekreaci
počet
v%
Předchozí dekády
1970
1980
1991
1 537
1 376
94,88%
46,2
559
387
69,23%
1 514
1 479
1 395
142
335
65
12
35
91
46
185
35
146
13
87
138
21
48
318
27
121
248
42
10
24
71
42
147
32
141
13
74
121
19
45
223
24
83,4%
93,80%
93,88%
85,00%
81,82%
95,83%
91,00%
81,67%
92,00%
94,00%
100,00%
94,37%
95,67%
92,00%
97,06%
82,96%
95,00%
50,6
44,2
50,9
63,9
48,0
49,2
40,6
46,0
59,4
52,9
60,3
39,6
34,0
58,5
50,3
54,8
46,6
72
101
18
5
13
14
17
62
21
55
7
20
30
10
14
83
17
56
75
16
3
11
5
9
45
17
29
7
10
17
8
8
58
13
77,78%
74,26%
88,89%
60,00%
84,62%
35,71%
52,94%
72,58%
80,95%
52,73%
100,00%
50,00%
56,67%
80,00%
57,14%
69,88%
76,47%
166
254
52
19
28
65
39
157
51
153
19
70
89
28
35
241
48
153
245
53
19
26
57
42
157
50
164
19
79
85
30
34
238
28
139
240
53
15
24
65
41
143
38
153
16
82
82
25
35
217
27
Věková struktura Jihočeského kraje je téměř shodná s věkovou strukturou celé republiky. Věkový průměr
mikroregionu Dolního Pootaví činí k 1.1. 2013 40,2 roku. Oproti roku 2009 tedy došlo ke zvýšení průměrného
věku obyvatelstva o 0,6 roku. Největší zastoupení má věková skupina 15 -64 let.
Mikroregion jako takový nemá své přirozené centrum jako je tomu například u Šumavského Podlesí.
Obyvatelé dojíždějí do zaměstnání či za dalšími službami jak do větších obcí mikroregionu (Štěkeň, Čejetice),
tak do Strakonic. Nepřítomnost města ve svazku tak nezkresluje údaje o nezaměstnanosti, podnikání atd.
Následující tabulka uvádí věkovou strukturu obyvatel mikroregionu k 1.1. 2011.
Tabulka číslo 5.
Věková struktura obyvatel mikroregionu
v tom ve věku
Počet
obyvatel
k 1.1.2013
Název obce
0 - 14 let
celkem
Cehnice
Čejetice
Jinín
Kuřimany
Kváskovice
Miloňovice
Nebřehovice
Osek
Paračov
Přešťovice
Radějovice
Rovná
Řepice
Skály
Slaník
Štěkeň
(městys)
Třešovice
muži
65 a více let
15 - 64 let
ženy
celkem
muži
ženy
celkem
muži
ženy
473
923
195
26
116
291
138
672
105
421
38
242
442
68
156
830
63
155
25
1
24
45
16
79
17
58
2
29
82
10
30
33
93
16
13
25
8
40
10
27
2
11
45
6
19
30
62
9
1
11
20
8
39
7
31
18
37
4
11
322
666
113
12
81
212
90
525
61
277
23
187
326
49
105
176
353
61
8
41
110
49
337
32
149
11
90
184
25
46
146
313
52
4
40
102
41
188
29
128
12
97
142
24
59
79
105
23
9
10
38
25
82
12
85
9
36
45
12
18
30
38
10
4
5
19
8
28
5
38
3
15
20
4
7
49
67
13
5
5
19
17
54
7
47
6
21
25
8
11
40,9
37,9
41,0
50,5
35,7
38,4
41,3
41,8
39,9
43,5
47,3
42,2
36,0
41,4
35,9
7
-6
6
163
-11
34
83
109
7
50
3
59
4
597
60
305
28
292
32
127
19
47
10
80
9
42,0
42,7
-58
6
Zdroj: Český statistický úřad
Vzdělanostní struktura obyvatelstva mikroregionu je z roku 2011.
Tabulka číslo 6.
Obec
Cehnice
Čejetice
Jinín
Kuřimany
Průměrný
Přírůstek
věk
obyvatels
obyvatels
va v letech
tva
2001 k 31.
2008
12.2008
Vzdělanostní struktura mikroregionu
Obyvat. bez
vzd. a se zákl. a
neuk. vzdělán.
107
176
38
10
Obyvat. vyuč. a Obyvat. s úpl.
se střed. odb. střed. vzděláním
vzd. bez matur
s maturitou
167
330
72
8
74
158
37
5
Obyvatelstvo s
vyšším
odborným
vzděláním
10
19
6
Obyvatelstvo s
vysokoškolským
vzděláním
7
22
2
1
26
71
-31
-6
12
18
1
86
Kváskovice
Miloňovice
Nebřehovice
Osek
Paračov
Přešťovice
Radějovice
Rovná
Řepice
Skály
Slaník
Štěkeň
Třešovice
Celkem
25
69
41
268
23
111
12
56
48
23
32
251
21
1 311
40
95
48
159
33
164
14
89
104
30
42
301
26
1 722
7
36
16
66
17
66
5
52
55
12
19
171
12
808
1
3
2
19
1
8
2
6
2
9
4
11
1
8
15
1
3
40
2
135
5
9
4
8
95
Obrázek číslo 1.
vyjádření vzdělanostní struktury obyvatelstva mikroregionu
Grafické
Struktura vzdělanosti
Obyvat. bez vzd. a se
2,33%
zákl. a neuk. vzdělán.
19,85%
3,32%
Obyvat. vyuč. a se střed.
odb. vzd. bez matur
Obyvat. s úpl. střed.
vzděláním s maturitou
32,20%
Obyvatelstvo s vyšším
odborným vzděláním
42,30%
Obyvatelstvo s
vysokoškolským
vzděláním
1.1.3 Realizované a plánované územní akce
Ještě před založením svazku se téměř všechny členské obce zapojily do Programu obnovy venkova (dále
POV) zajišťovaného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR jako součást regionální politiky státu. Získané dotace z
tohoto programu alespoň částečně pokryly jejich investiční záměry a požadavky. Nakonec však nezbytnost
koordinace investičních akcí, propagace území a další společné zájmy vedly k založení Svazku obcí Dolního
Pootaví.
Jednotlivé obce mikroregionu jsou aktivní v oblasti podávání projektů do Programu rozvoje venkova,
Programu obnovy venkova, Operačního programu Životní prostředí, do Grantů vyhlášených Jihočeským krajem
a obce nad 500 obyvatel také do Regionálního operačního programu. Takto se obce snaží podporovat svůj růst a
rozvoj. Bez možnosti získat finanční prostředky z těchto programů by byl rozvoj obcí velmi obtížný. Limitujícím
faktorem je finanční náročnost jednotlivých projektů, neboť obce musí mít finanční zajištění vlastního podílu a
v mnoha případech i předfinancování celého projektu. Obce v řešeném mikroregionu jsou poměrně malé a jejich
velikosti odpovídá i velikost jejich rozpočtů. I přesto však představitelé jednotlivých obcí pokračují krok za
krokem v rozvoji svých obcí.
Projekty jsou podávány za jednotlivé obce i za celý Svazek obcí Dolního Pootaví. Tyto integrované projekty
jsou chápány jako hlavní nástroj pro rozvoj celého mikroregionu. Nejenže přispějí k rozvoji celého
mikroregionu, ale také přispějí ke globálnímu rozvoji jednotlivých obcí.
Dosud předložené projekty se týkaly hlavně technické infrastruktury (silnice, vodovody, ČOV, kanalizace,
plynofikace) a to jak její opravy, hlavně po škodách způsobených povodněmi, tak i jejího budování. Dále byly
realizované projekty zaměřeny na zkvalitnění života na venkově, protipovodňová opatření, rekonstrukci
sportovních zařízení .
Oblasti plánovaných projektů jsou následující:
-
Infrastruktura a životní prostředí
-
Podnikání a cestovní ruch
-
Zemědělství, lesnictví a rozvoj venkova
-
Kvalita života.
Tyto oblasti představují hlavní prioritní osy, podle nichž bude probíhat rozvoj mikroregionu Dolní Pootaví a
jeho členských obcí. V závěru této Strategie jsou uvedeny projekty, jejichž realizace se připravuje
v následujících letech.
1.2
Historický vývoj na území mikroregionu
Počátky osídlení se datují již do 14. století před n.l., kdy z horního Podunají přicházely přes Šumavu skupiny
osídlenců s vyspělou mohylovou kulturou. Mohylové pohřbívání (tzv. mohylová kultura) zde pak zůstalo
typickým znakem, i když se obyvatelstvo měnilo (bronzový jihočeský mohylový lid, lid kultury milavečské,
knovízské, halštatské a později laténské (Keltové).
Keltské kmeny (5. stol. před n.l.) se přesouvaly do střední Evropy a zasáhly též až do předhůří Šumavy.
Znakem jsou opět mohyly, jejichž stopy lze nalézt u Volyně a Malenic. Ve středním období se Keltové omezují
převážně na Pootaví (rýžování zlata).
Po odchodu Keltů do příchodu Slovanů (5. až 6. století n.l.) byla tato oblast považována za neobydlenou.
Slované sem pronikali postupně až do 10. století, jak tomu dovolovala neúrodná zalesněná krajina a to
především podél řek Otavy s Ostružnou, Volyňky, Podmoklého potoka a Blanice. Hustota osídlení v 10. století
se blížila hustotě současné (mohutná hradiště budovaná pro ochranu u Sousedovic, Kněží hora u Katovic,
Hradec u Řepice). V centralizačním procesu se Slované v Pošumaví dostávají ke kmeni Zličanů.
Rýžování zlata a život při obchodních stezkách ovlivňoval kladně život v oblasti, postupné budování a rozvoj
sídel dokládají listinné prameny převážně z 11. a 12. století.
1.2.1 Cehnice
První osídlení Cehnic objevil archeolog p. B. Dubský směrem na Třešovice, za Božími muky.
Jednalo se o tzv. strakonické osady, zbudované na místě zaniklé latenské chaty. Byli to Galští
Bójové, jež byli poslední fází mohylového lidu r. 150 před Kristem do r. 50 po Kristu. Jsou
historicky prvním zjištěným obyvatelstvem na území Čech. Osada u Cehnic vyniká svou
rozlohou; bylo objeveno 10 chat s patrnými vlivy římské kultury. V chatách byly nalezeny
bronzové náramky, pinzety, železné nože, oštěpy, strusky, keramické nádoby z hlíny, miskovité a
hrncovité formy. To, že celá oblast byla osídlena již v pravěku, dokládají také archeologické nálezy, mj.
megalitický objekt na okraji Cehnic z mladší doby bronzové. Podle devíti do kruhu umístěných kamenů byl
nazván „Devět králů“.
Cehnice jsou vzdálené 11 kilometrů od Strakonic jihovýchodním směrem, na státní silnici do Vodňan. K 1. lednu
2013 zde žilo 409 obyvatel ve 169 domech. Pod obecní správu Cehnic patří také Dunovice. Název Cehnice
označoval ves lidí Cehnových. Toto příjmení mohlo souviset s příjmením Těhník (těhniť sa – tlačit se), neboť ve
staročeštině se v některých slovech místo ť vyslovovalo c. Nebo dle názoru A. Profouse dokonce souvisí
s příjmením Stehno.
Obec byla založena v blízkosti zemské stezky pravděpodobně už někdy v období mezi 9.–11. stoletím, první
písemná zmínka o ní se datuje k roku 1342. Ve znaku Cehnic se objevuje postava strážce místní tvrze. Muži,
kteří tu vykonávali strážní službu, se nazývali „hradčané“.
Cehnice upoutávaly originálním trojúhelníkovitým tvarem návsi, kterou tvořilo 31 zemědělských usedlostí, jež
dnes již ztratily svůj charakter. Také i Cehnice ztratily charakter jihočeské vesnice s návsí, s rybníkem,
zavezeným v roce 1969. V první písemné zmínce z r. 1342 se uvádí Rudolf, kněz na Cehnicích. Z dalších
významnějších pánů na Cehnicích byl r. 1393 Bohuslav řečený Sestřenek, slovutný rytíř. Na žádost Heralta
Kavky Cehnice z Říčan byly r. 1540 Ferdinandem I. Cehnice povýšeny na městys s vlastním znakem, trhy,
povinnostmi a právy - např. pečetit zeleným voskem a vařit pivo. Z r. 1602 je v Cehnicích doložen zámožný
dvůr a pivovar. Kolem r. 1654 poklesly Cehnice zpět na ves spravovanou ze Štěkně pány Losi s Losintalu; v této
době byly více než z 3/4 pusté. Roku 1784 koupil panství Štěkeň - a tím i Cehnice - J. Ch. Windischgrätz. Ve
východní části Cehnic stojí zbytek renesanční tvrze, vystavěné Janem Cehnice r. 1580. Zde byla tvrz již cca od
14. století, Palácová budova upoutává kruhovými arkádovými okny a psaníčkovitým sgrafitem. Druhou
historicky nejstarší stavbou by měla být Boží muka na rozcestí cest na Třešovice a Paračov. Podle vyprávění
starých lidí by zde pod třemi lípami měli být pochováni naši předkové, žijící v městysu Cehnice v 17. století,
kteří byli vyvražděni při pustošení Cehnic nezřízeným švédským vojskem.
Velký význam přikládali cehničtí vzdělávání. První škola v obci byla postavena asi v roce 1780 v místě dnešního
obecního úřadu. Obec dlouhá léta usilovala o školu měšťanskou, podobně jako např. Paračov či Drahonice. Po
II. světové válce se díky obrovskému úsilí místních občanů podařilo zadaptovat budovu obecního domu čp. 105
na školu, v níž se začalo učit v roce 1947. Školní budova sloužila bez větších úprav až do roku 2010, kdy byla
přestavěna tak, aby vyhovovala současným podmínkám.
Centrem současných Cehnic je náves trojúhelníkového tvaru. Nepřehlédnutelná je tu kaple Nejsvětější Trojice se
zvoničkou. Dalšími významnými památkami jsou tvrz čp. 1, špýchar u čp. 104 a most přes Cehnický potok.
Pomník ve středu obce připomíná těžké časy I. světové války, z níž se nevrátilo domů 24 místních mužů. Je také
známo, že v obci v tzv. Žlabovně byli ubytováni uprchlíci z Polska – z Haliče a později z Itálie. U státní silnice
směrem na Vodňany stojí pomník obětem II. světové války, v níž zahynulo 9 místních občanů. Z toho 7 jich bylo
zastřeleno na samém sklonku války dne 5. května 1945, přímo ve vsi při potyčce s Němci.
Není příliš známo, že se v Cehnicích nachází i nerostné bohatství. V roce 1847 tu byl založen důl na těžbu uhlí –
lignitu v lokalitě Na Hůrkách. S přestávkami se tu těžilo až do roku 1917. Protože ložisko bylo malé a nepříliš
kvalitní, od těžby se nakonec upustilo. Z lignitu se později do roku 1877 louhoval kamenec – síran
hlinitodraselný.
V r.1869 byl zřízen poštovní úřad a v r.1984 byl dokončen kulturní dům. Obě zařízení fungují i v současné době.
Obec se může pochlubit i svou bohatou světáckou historií. Řada místních mužů odcházela za prací do světa.
Nejvíce cehnických působilo jako hudebníci u evropských cirkusů, a to i těch nejzvučnějších jmen. Celé party
vodilo do světa 10 kapelníků z Cehnic. Z obce pocházel i malíř Eduard Mráz (*1883-+?), který po studiích ve
Vídni působil v Užhorodě a v Košicích.
Cehnice jsou opředeny také řadou vyprávění a pověstí. Hovoří se tu o existenci podzemní chodby vedoucí z
cehnické tvrze směrem k bývalé vrchnostenské hájovně zvané Mamušina a dále až do Mladějovic do míst, kde
se říká Na hradě. Dodnes pamětníci znají pověst, která vypráví, že kdysi dávno chtěli v Cehnicích na kopci
postavit kostel. Ale dílo se jim od samého počátku nedařilo. Co během dne postavili, přes noc zmizelo a objevilo
se v Paračově. Nakonec museli lidé od stavby upustit a do kostela chodit v Paračově. Snad proto se dodnes nad
Cehnicemi vypíná vrch pojmenovaný Kostelík.
Od konce 19. století se v obci rozvíjela spolková činnost. Roku 1884 tu byl založen hasičský sbor, roku 1920 pak
Sokol. Ten si u místních získal brzy oblibu a řadu stoupenců. Sokolové se věnovali nejen sportu, ale v obci
pořádali v letech 1920–1941 také oblíbená
divadelní představení. Po II. světové
válce byla tradice cehnických divadel
obnovena, a to až do začátku 60. let 20.
století. Současné Cehnice se mohou pochlubit
bohatým
společenským
životem.
V obci působí 10 občanských sdružení, koná se
tu každoročně celá řada akcí. Těch
tradičních (masopustní průvod a dětský
maškarní rej, velikonoční řehtání a
obchůzka s pomlázkou, stavění májky, pouť, posvícení, mikulášská nadílka), i těch, co byly obnoveny či nově
zavedeny (vynášení Morany, Martinské slavnosti, vánoční koncert, silvestrovské a novoroční setkání).
S ohlasem se setkává také letní koncert či alej lip pod lesem, kde jednotlivé rodiny pečují o „svoji“ lípu.
Dunovice
Malá vesnička ležící v kopci asi 2,5 km jihovýchodně od Cehnic, mimo hlavní silniční tahy. K 1. lednu 2013
zde žilo 64 obyvatel ve 46 domech. Založení Dunovic spadá pravděpodobně do doby někdy kolem roku 1200.
První písemná zpráva o Dunovicích pochází z roku 1253. Obec se zřejmě jmenuje po některém z příslušníků
rodu Dunovských z Dunovic, který do Čech přišel z ukrajinské části Polska údajně za
panování Přemysla Otakara I. a usídlil se tu pravděpodobně někdy na počátku 13. století. Rod
zde vlastnil tvrz dnes pojmenovanou Knížecí kámen, z níž se do současnosti dochoval jen
nepatrný zbytek (nad obcí u lesa).
V průběhu 19. století byl osud Dunovic spojován s osudem sousedních Cehnic, kdy se obě
tyto vsi slučovaly pod Cehnice, či opět rozdělovaly. K definitivnímu sloučení došlo v roce
1974.
Centrální část Dunovic tvoří podobně jako v Cehnicích atypická trojúhelníková náves, navíc rozložená ve svahu.
Na návsi stojí zrekonstruovaná kaple sv. Jana Křtitele z první poloviny 19. století. Od roku 2012 je u ní umístěná
také dřevěná socha sv. Jana Křtitele. Za pozornost stojí také zachovalá dřevěná roubenka. V Dunovicích působí
knihovna, sbor dobrovolných hasičů a občanské sdružení Dunovice.
Tabulka číslo 7.
Číslo rejstříku
26349 / 3-5943
31738 / 3-4053
16873 / 3-4054
Dochované historické památky
Sídelní útvar
Cehnice
Cehnice
Cehnice
čp.
čp. 1
čp. 104
Památka
silniční most
tvrz
venkovská usedlost, z toho jen: špýchar
Zdroj: ČSÚ, NPÚ, průzkum zpracovatele, internetové stránky obcí
1.2.2 Čejetice
První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1289. Roku 1543 se uvádí ves a pustá
tvrz v Čejeticích jako součást panství ve Štěkni. Po roce 1623 zanikla fara a kostel se stal
pouze kaplí. Raně feudální sídlo bylo v Čejeticích pravděpodobně situováno asi 400 m
severovýchodně od dnešní obce v sousedství raně gotického kostelíka sv. Havla ze 13.
století. Nástupcem staré kurie s vlastnickým kostelíkem se stala zemanská tvrz vrcholného
a pozdního středověku, o níž pouze víme, že byla kolem poloviny 15. století pobořena při
sporech s Václavem Koktanem z Kestřan. Svou funkci pak ztratila po připojení statku
k panství Štěkeň a postupně zanikla bez výraznějších stop v terénu. Její místo dnes zabírá
hřbitov u kostela a plocha severně od kostela.
Obec Čejetice se nachází 10 km východně od Strakonic. Rozprostírá se v těsném
sousedství řeky Otavy, protéká jí Zorkovický potok, přes nějž kromě mostu vede
také dodnes dochovaný brod. V okolí obce se navíc nachází hned několik rybníků:
Obecní rybník, Jordánky, Monika, Nový a Starý rybník, Číšť. K 1. lednu 2013 měly
samotné Čejetice 208 čísel popisných a 635 obyvatel, včetně dalších místních částí –
Mladějovic, Přeborovic, Sudoměře, Sedlíkovic, Sedliště. Nejstarší dochovaná zpráva
o Čejeticích pochází z roku 1289. Raně feudální sídlo v Čejeticích bylo situováno asi 400 m severovýchodně
od dnešní obce v severním sousedství dochovaného raně gotického kostelíka sv. Havla, stavěného kolem
poloviny 13. století. Nástupcem staré kurie s vlastnickým kostelíkem se stala zemanská tvrz vrcholného
a pozdního středověku, o níž víme pouze, že byla kolem poloviny 15. století pobořena. Po předpokládaných
následných pozdně gotických úpravách sloužila tvrz jako malé opevněné sídlo asi jen dalších 50 let, po připojení
statku ke Štěkni ztratila svou funkci a postupně zanikla bez výraznějších stop nad terénem. Její místo zabírá dnes
z části rozšířený hřbitov a navazující plocha po severní straně, oddělená nevysokým svahem od mokřinaté louky.
Zajímavou památkou je již zmíněný raně gotický jednolodní kostel sv. Havla z druhé poloviny 13. století
s hranolovou věží. Koncem 17. století byl barokně upraven. Kazatelna a varhany jsou z druhé poloviny 17.
století, hlavní oltář z roku 1858. U kostela se nachází hřbitov, jehož zeď pochází z doby kolem roku 1800.
V minulosti byla v kostele uložena tzv. Čejetická archa. Vznikla někdy kolem roku 1500 pravděpodobně
v některé jihoněmecké dílně. Jedná se o malovaný skříňový oltář se dvěma křídly, která se rozevírají jako kniha.
Do velkého rámu jsou z obou stran zasazeny obrazy svatých. Na přední straně sv. Petra, Matouše, Kryštofa a
Mikuláše, na zadní straně Tomáše, Ondřeje, Jana Evangelisty a Jiljího. Jako podélný obraz slouží vyobrazení
pěti českých světic. Jak se archa ocitla v Čechách, navíc v nijak významném, jen hřbitovním kostele svatého
Havla, není známo. Pravděpodobně to byl dar nějakého movitého velmože či církevního hodnostáře. V roce
1938 byla archa odcizena, ale podařilo se jít najít a nyní je uložena v gotickém oddělení Alšovy jihočeské galerie
v Hluboké nad Vltavou.
K čejetickému kostelíku se vztahuje i následující pověst. Vypráví, že kostelík má být dávným pozůstatkem sídla
rytíře. Ten měl nechat zakopat své stříbrné sedlo při vjezdu do protějšího dvora předtím, než odjel s králem do
války. Sedlo prý dodnes skrývá zem.
Prehistorii obce a regionu zkoumal archeolog Bedřich Dubský (1880–1957), který se v Čejeticích v pozdějším
věku na několik let usadil. Žil velmi skromně v jedné místnosti v čp. 57 u Kovářů, většinu svých peněz vkládal
do výzkumů. Je považován za zakladatele novodobé jihočeské archeologie. V obci tuto osobnost připomíná
busta v areálu zahrady mateřské školy.
Přijedete-li do Čejetic, jistě nepřehlédnete kapličku sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. století. Památkově
chráněny jsou v obci následující objekty. Zemědělská usedlost čp. 8 se sýpkou z 3. čtvrtiny 18. století v severní
části obce, dále zemědělská usedlost čp. 9 datovaná rokem 1849, usedlost čp. 11 se sýpkou s datací 1780.
Podíváme-li se do současnosti Čejetic, najdeme v obci hned několik spolků. Myslivecké sdružení Lípa, Sbor
dobrovolných hasičů (1905), který zůstává věrný tradici a pravidelně pořádá ples, maškarní průvod či pouťovou i
posvícenskou zábavu. Své příznivce si našla Čejetická poupata (taneční vystoupení starších žen spojená s vtipem
a recesí). V obci mají dlouhou tradici také divadelníci. Původní divadelní soubor tu byl založen už v roce 1902
při hasičském sboru. Jeho nejslavnější éra nastala příchodem volyňského Čecha, herce a tanečníka Vladimíra
Libovického. Během let soubor několikrát přerušil svou činnost, v současnosti v něm působí hlavně mladá
generace. Jistou dobu tu pracoval i dětský divadelní soubor Žabáci.I sportovci mají v Čejeticích zelenou.
Aktivně se tu pěstuje stolní tenis, každoročně se zde koná nohejbalový turnaj. Místní i přespolní mohou také
využít nabídky aerobiku, zumby a relaxačního cvičení. Pracuje tu také Sbor pro občanské záležitosti (SPOZ).
Přeborovice
Osada Přeborovice dnes tvoří součást Čejetic a rozprostírá se na západní straně obce.
Nachází se asi 10 km východně od Strakonic. Přeborovice byly založeny dříve než Čejetice,
ale téměř celé vyhořely. Místní starousedlíci si svá zemědělská stavení znovu vybudovali i se
stodolami a chlévy. V období socialismu byly Přeborovice přičleněny pod jedním názvem
k obci Čejetice.V osadě najdeme dva památkově chráněné objekty. Jedná se o kapličku
Panny Marie na návsi z 19. století a výklenková boží muka s výjevem ukřižovaného Krista
stojící při silnici.
K Přeborovicům neodmyslitelně patří Otava. Najdeme tu dokonce nejhlubší místo na celém toku řeky, kde byla
naměřena úctyhodná hloubka 7,5 m. Na levém otavském břehu pracuje od roku 2007 malá vodní elektrárna o
výkonu 220 kWh. Při řece najdeme i bývalý Hrdinův mlýn. Majitelé schraňují krásně ilustrovaný dokument,
jímž se do cechu mlynářského pasoval Josef Dunovský, zakladatel zdejší mlynářské dynastie. Hrdinův mlýn
dostal přízvisko poté, co se Dunovského vnučka Marie provdala za Hrdinu. Mlýn už sice domlel, ale leccos tu
ještě připomíná časy, kdy Otava hnala vodu na šest metrů vysoké dřevěné kolo. V minulosti měli
v Přeborovicích i svou vlastní hospodu. Říkalo se tam U Turků.
Přeborovice mají své místo i v literatuře. Souvisí s Heydukovou epickou básnickou skladbou Běla – idylla z
Pootaví vydanou poprvé roku 1882 v Osvětě, knižně pak ve Spisech, svazek 43. Děj se odehrává na štěkeňském
zámku a také v chalupě v Přeborovicích, z níž pochází hlavní hrdinka Běla. Jednalo se o skutečnou postavu.
Když kněžna Windischgrätzová hledala kojnou pro svoji dcerušku Agnes, byla Běla počtvrté matkou. Všechny
starší děti však zemřely. Se svým mužem, venkovským krejčím, nežili v blahobytu, proto neodmítli nabídku, aby
se Běla stala kojnou Agnes. Když se Běla vrátila s knížecími manžely z Tachova do štěkeňského zámku, její
dceruška v Přeborovicích právě onemocněla. Kněžna zatajila Běle tuto smutnou zprávu. Nechtěla, nejspíš na
radu lékařovu, aby si kojná zhoršila zdravotní podmínky pro svěřený úkol. Dokonce jí zapřela i smrt
přeborovického děťátka, nechala zavřít všechna okna a stáhnout záclony, aby ani zvuk umíráčku nepronikl do
zámecké komnaty. Až po pohřbu oznámila zámecká paní Běle smutnou novinu a slíbila jí, že jejímu příštímu
děťátku bude kmotrou. Za rok se Běle narodila dcera, která po své šlechtické kmotře dostala jméno Gabriela.
Mladějovice
Ves Mladějovice se rozprostírá necelé 4 km jihovýchodně od Čejetic. K 1. lednu 2013 ji obývalo 167 obyvatel,
zatímco koncem dvacátých let 20. století století dosahoval jejich počet téměř trojnásobku. V současnosti zde
stojí 105 popisných čísel.
První zprávy o Mladějovicích jsou zaznamenány z roku 1298, kdy zde sídlili zemané, kteří měli ve znaku kozla.
Nejstarší tvrz, či spíše hrádek, byl v Mladějovicích situován na terénním jazyku, vybíhajícím od jihu nad údolí
s jádrem obce. Na návrší zvaném Na hradě (někdy Na hradech) asi 50 m jižně nad dnešní kaplí sv. Jana Nepomuckého, vzniklo opevněné feudální sídlo patrně již závěrem 13. stol. Pozdější středověký hrádek byl v roce
1467 pobořen a již neobnoven. Z pustého zámku uváděného roku 1582 se do dnešních dnů mnoho nezachovalo.
Ostroh byl zejména na východním boku přirozeně chráněn prudkým srázem, na jižní straně je dosud patrný
hluboký příkop a před ním sypaný val. Někdejší objekty na tvrzišti připomíná dnes kamenná část zdi jdoucí
severojižním směrem a četné prohlubně a zarostlé závaly (vzniklé rovněž dobýváním kamene). Mladší pozdně
gotické sídlo vyrostlo potom za pánů z Vrábí v rámci dvorce při východním okraji obce a je zřejmě obsaženo
v přední budově tzv. Panského domu čp. 1 a 80. Renesanční přestavbu pozdně gotického sídla připomínají
na průčelích kromě štítů již jen zbytky psaníčkových sgrafit. V baroku byl přistavěn jižní trakt. V obci najdeme
také kapli sv. Jana Nepomuckého.
V lese Míchov, stojícím jihovýchodně od obce, najdeme sejpy – dávné pozůstatky od rýžování zlata. Místní
přírodní rezervace chrání přirozený porost lipové doubravy, hájové květeny a druhově početného ptactva.
Na hrázi Mlýnského rybníka, rozprostírajícího se východně od obce, najdeme 27 m vysoký a 400 let starý
Mladějovický Žižkův dub, který byl roku 2000 prohlášen za památný strom. S obvodem kmene 690 cm se jedná
o nejmohutnější dřevinu celého strakonického regionu. O čtyři roky později byl prohlášen za památný Dub
Břeňka Švihovského, stojící při okraji bažantnice, starý 300 let, vysoký 35 m. Majestátná jsou také Dvojčata
princezny Hedviky. Tři století staré duby letní, stojící mezi rybníky Mlýnský a Prostřední.
Oblast mezi Mladějovicemi a sudoměřskými rybníky se nazývá Sudoměřská rybniční soustava a nachází se tu i
zajímavá technická památka Vodovod princezny Hedviky, podzemní štolou spojující Mlýnský a Škaredý rybník.
V 19. století nechali vodovod zbudovat majitelé štěkeňského panství Windischgrätzové a pojmenovali podle
princezny Hedviky Windischgrätzové, narozené roku 1878 ve Štěkni.
Z Mladějovic pochází Josef Janda (1892–
1980). Vystudoval píseckou reálku a
učitelský ústav v Příbrami, kde se mj.
věnoval studiu hry na klavír a varhany. Po
absolutoriu se vrátil do svého rodného
kraje, kde působil jako učitel. Kromě
svého učitelského povolání se začal od
roku 1929 věnovat i sběru lidových
písniček. Podařilo se mu jich zapsat více
než 2000, většinou variant už dříve
známých písní. Ještě jako žák malotřídky
se v Mladějovicích seznámil s Josefem
Skupou, s nímž později také hrával na
housle ve smyčcovém triu. Josef Skupa se
sice přímo v Mladějovicích nenarodil, ale
byl synovcem pana řídícího Antonína
Kubeše a jezdil sem na prázdniny.
V Mladějovicích dokonce vychodil celou
pátou obecnou. Už jako dítě si z papíru
vystříhal loutky, než mu strýček opatřil
skutečné dřevěné závěsné marionety.
Divadlo jej provázelo celý život, snad
každý jej zná coby „otce“ legendární
dvojice Spejbla a Hurvínka. Obec Čejetice
u příležitosti 110. výročí, co školu v Mladějovicích navštěvoval Josef Skupa, zajistila výrobu dřevěných soch
Spejbla a Hurvínka a jejich trvalé umístění před bývalou školou v Mladějovicích. V budově bývalé školy je
navíc stálá expozice fotografií, osobní korespondence, kreseb a dalších dokumentů vztahujících se ke Skupovi.
Divadelní soubor, který pod názvem Skupa vystupuje od roku 1990, pokračuje v tradici amatérského divadla v
Mladějovicích, které tu vzniklo už v roce 1913 a jehož činnost byla několikrát přerušena. Soubor Skupa má na
svém kontě nejen pěknou řádku divadelních her, ale už několikrát nacvičil i staročeskou konopickou. Podařilo se
mu tak věrně interpretovat a mírně aktualizovat starý zvyk, jehož původní podobu zachytil již výše zmíněný
mladějovický rodák Josef Janda. Na realizaci konopické se vždy podílela prakticky celá obec Mladějovice.
Širokou základnu mají v Mladějovicích hasiči. Sbor založený roku 1903, jehož třetinu členů tvoří ženy, je určen
k zásahům ve vesnici a účastní se i soutěží v požárním sportu. Ženy středního věku již několikrát zvítězily
v okresním přeboru.
Dalším činným spolkem je Myslivecké sdružení Lužice. V obci se rozvíjí také sport. Daří se tu nohejbalu a
v poslední době hojně pěstovanému triatlonu (běh, plavání, jízda na kole). V roce 2013 proběhl už 21. ročník
Mladějovického triatlonu s hojnou účastí.
Sudoměř
Dva kilometry východně od Čejetic najdeme vesničku Sudoměř, která má 46 čísel popisných a k 1. 1. 2013 v ní
žilo 81 obyvatel. První písemné zprávy o ní se objevují roku 1318.
Je známo, že zde stávala tvrz, která zpustla po roce 1534. Polohu středověké tvrze v Sudoměři dosud spolehlivě
vymezují zbytky obvodového příkopu na zahradě usedlosti čp. 15 při severozápadním okraji obce. Vjezd
do usedlosti nepochybně zachovává původní příjezdovou trasu ke tvrzi, samotné původně roubené obytné
stavení čp. 15 je však až barokní z 18. století, postavené z části na starších zdech tvrze, jak je dosud znatelné
při zahradním, severozápadním nároží objektu. Vrchol tvrziště byl při dřívějších úpravách zarovnán. Tvar
parcely i místní tradice svědčí o tom, že k území tvrze patřil původně i prostor dvora čp. 17, sousedící po jižní
straně, kde se dříve říkalo „Na baště“. Místní pověsti se zmiňují o podzemních chodbách, které sem prý vedly
až ze Štěkně a do kterých se lidé propadali.
Na sudoměřské návsi najdeme vystavené historické zemědělské stroje, kryté přístřešky. Stojí tu také kaple Panny
Marie Podsrpenské. Raritou jsou hříbky, které rostou přímo na návsi.
V obci od roku 1931 působí hasiči. Sbor dobrovolných hasičů je zde v současnosti velmi aktivní a také úspěšný
v soutěžích.
Sudoměř určitě nejvíce proslavilo slavné bojiště, nacházející se jihovýchodně od
obce a známé jako dějiště první vítězné bitvy Jana Žižky v roce 1420. Bitva u
Sudoměře se odehrála dne 25. března 1420 v lokalitě mezi rybníky Markovec a
Škaredý. Tady byli Žižka se svými stoupenci na cestě z Plzně do Tábora. Na malém
návrší se husitský oddíl ubránil početnějšímu a lépe vyzbrojenému vojsku
strakonických johanitů a katolických šlechticů, přezdívaných železní páni. Na paměť
vítězství byl na bojišti v roce 1925 postaven 16 m vysoký pomník Jana Žižky, jehož
autorem je sochař Emanuel J. Kodet, stavbu vedl František Kulíř.
Pověst, která vypráví, že husitské ženy pokryly vypuštěný rybník plenami, se dle současných badatelů nezakládá
na pravdě.
Sedlíkovice
Necelé 3 km na západ od Čejetic leží zapadlá vesnička Sedlíkovice, která má pouze
25 čísel popisných a 34 obyvatel (k 1. 1. 2013).
Podle A. Sedláčka tu stávala tvrz, jejíž jméno je zachováno v místním názvu polohy
„u hradských“ a dále v poloze „na hradě“. První zmínka o ní pochází z roku 1367,
kdy ji držel Harant ze Sedlíkovic. V obvodu usedlosti čp. 22, kam je podle tradice
tvrz kladena, ani v přilehlé rovinaté zahradě nebyly po objektu nalezeny výraznější
stopy. Název U Hradských je tu dnes dán jménem novodobého vlastníka. Na návsi
stojí kaple Korunování Panny Marie z první poloviny 19. století.
Podle ústního podání procházela vesnicí jedna z větví Solné stezky od Prachatic k Otavě. Na řece se bečky se
solí nakládaly na vory a vozily po vodě do Písku.
Mezi Sedlíkovicemi a Jinínem se nachází půvabná kaplička s barokním štítem datovaná rokem 1816 a zasvěcená
sv. Peregrinu, ochránci pastýřů a poutníků. Pod kapličkou najdeme studánku. Podle pověsti postavil kapličku
nad studánkou vděčný syn na památku setkání se svou matkou po 15 letech vojny v Orientě.
Sedliště
Sedliště je osada ležící necelých 6 km jihovýchodně od Čejetic. Má pouze 11 čísel popisných. Z nich je jen 6
trvale obydlených, a to 14 obyvateli (stav k 1 .1. 2013). Jedná se v této oblasti o obec s nejnižším počtem
obyvatel. Poprvé se objevuje v historických pramenech až v roce 1582.
Tabulka číslo 8.
Číslo rejstříku
35827 / 3-4056
53785 / 3-4057
20771 / 3-5230
39315 / 3-5231
37057 / 3-5232
26569 / 3-4059
29582 / 3-4060
Sídelní útvar
Čejetice
Čejetice
Čejetice
Čejetice
Čejetice
Přeborovice
Přeborovice
čp.
Památka
kostel sv. Havla
boží muka
čp. 8
venkovská usedlost
čp. 9 venkovská usedlost
kaplička
boží muka
1.2.3 Jinín
Obec Jinín, v minulosti též zvaná Jenín leží 7 km jihovýchodně od Strakonic v
nadmořské výšce 545 m. Vesnicí protéká Zorkovický potok, severně od obce se
rozprostírá soustava rybníků, jižně návrší Šibenice. Jinín má 197 obyvatel, nachází se tu
87 čísel popisných.
Archeologické nálezy dokládají osídlení místa již v době 2.–1. století před Kristem.
Koncem 13. století tu zřejmě existovalo menší feudální sídlo, první písemná zmínka se
datuje rokem 1279.
Jinín byl v minulosti samostatnou obcí, navíc sídlem farnosti. Avšak v období 1980 až 1990 byl připojen k
Miloňovicím. V roce 1990 získala obec opět svou samostatnost. Za zmínku stojí, že dříve sousedila s Jinínem
samostatná ves Zorkovice, která s ním ale splynula a přetrvává pouze v názvu katastrální části.
Název Jinín vznikl pravděpodobně podle jména majitele původní tvrze Jana přeměnou na Janín a Jenín.
Dominantu obce tvoří raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 13. století, který se v historických
záznamech objevuje již roku 1370. V 15. století tu došlo k přestavbě, dalšími úpravami prošel kostel v polovině
18. století. V jeho věži je zachováno vnitřní původní lešení, což je unikát. Dnes tu jsou umístěny 4 zvony, z
konce 15. století pochází zvon z dílny Jana Kantaristy. Dodnes se tu zvoní třikrát denně (v 6, ve 12 a v 19 hod.).
V minulosti byl kostel i vyhledávaným poutním místem. Za unikátní lze považovat, že se dochoval seznam
všech kněží působících zde od roku 1303. Jedním z nich byl i příslušník rodu Šternberků, proto je na fasádě
kostela jejich erbová hvězda. Jinín jako farní osada byla vždy pro blízký a okolní region obcí spádovou oblastí
společenskou a kulturní. Jinín byl v 1. polovině 16. století kvetoucím městečkem. Měl i svůj pivovar, neboť v
letech 1560-79 plat pivovarný odtud náležel k panství helfenburskému.
Nedaleko kostela se rozprostírá barokní fara, stavba z doby kolem roku 1780. V současnosti patří mezi ohrožené
kulturní památky, o její obnovu se snaží spolek Sklenobýl.
Další dominantu obce tvoří patrová školní budova. Přesný rok vystavění místní školy není znám, ale již v 16.
století v Jiníně nějaká škola existovala. V letech 1879–1880 byla přestavěna. Zdejší školu nenavštěvovali jen
místní, ale i děti z přiškolených obcí Třešovice, Sudkovice, Miloňovice, Nová Ves, Nebřehovice a Sedlíkovice.
Výuka tu byla ukončena roku 1987. Dnes budova slouží jako středisko obvodního lékaře, je zde tělocvična
Sokola a provozovna kadeřnictví.
V Jiníně můžeme obdivovat i malebná stavení. Dvě usedlosti, vystavěné ve stylu selského
baroka, čp. 35 a čp. 14, jsou dokonce památkově chráněny. Mezi památky se řadí i kaplička při
cestě do Cehnic. Je zasvěcena sv. Vojtěchu a datuje se rokem 1692 (nápis ANNO DOMINI 1693
MR). V obci stojí za povšimnutí i kamenný kříž s biblickými postavami v novodobějším
plechovém provedení a dvě výklenkové kapličky u domů v obci. Mnohé upoutá i Husův pomník
obětem I. a II. světové války s pamětní deskou místnímu rodáku a československému letci Josefu
Cimburkovi, který roku 1943 položil život za svobodu vlasti.
Mezi významné památky patří kamenná boží muka datovaná rokem 1482, ve zdejším kraji nejstarší. Stojí při
staré polní cestě z Jinína do Nebřehovic a váže se k nim pověst o jedné tragické události. Vypráví o mládenci ze
zorkovického mlýna, jehož proti vůli oženil otec s hodnou dívkou z Jinína, již však mladý muž nemiloval. Ze
sňatku z donucení vzešlo ale neštěstí. Mlynář, který necítil lásku k ženě ani k narozenému synovi, se nedržel
doma. Jednoho dne, kdy nešťastná manželka hledala svého muže, zahynula i s dítětem v náruči v silném větru,
mrazu a vánici, která náhle přišla. V místě tragédie byla postavena boží muka.
Současný Jinín asi nejvíce proslavil motokrosový areál u obce. Pořádají se tu i velká světová mistrovství v
motokrosu. Nedaleko vesnice bylo nově zbudováno rekreační středisko u rybníka, jeho majitel tu postavil boží
muka s letopočtem 2000.
Co se týká spolkové činnosti, dříve v obci působil Československý červený kříž a Automotoklub Jinín. Dodnes
tu pracuje TJ Sokol a sbor dobrovolných hasičů (od roku 1892), který se může mj. pochlubit zbrojnicí
s vročením 1892. Dále Myslivecké sdružení Křepelka Jinín, jež se významně podílí na společenském dění v
obci.
Kromě sportovních akcí se ve vesnici koná dětský den, dětský maškarní bál, myslivecký, hasičský a nově i
sokolský ples. Oslavují se kulatá výročí vzniku SDH. Uskutečnil se tu i sraz rodáků. Dodnes se ve vsi posledního
dubna staví máj. Avšak místní konopická patří už jen do vzpomínek pamětníků. V srpnu se v Jiníně pravidelně
slaví mariánská pouť. Místní Sokol zavedl novou tradici – silvestrovské setkání u lípy na pomyslném rozmezí
katastrů obcí Jinína a Cehnice.
Tabulka číslo 9.
Číslo rejstříku
16143 / 3-4140
21621 / 3-4142
28501 / 3-4143
20417 / 3-4138
39591 / 3-4139
26834 / 3-4141
Sídelní útvar
Jinín
Jinín
Jinín
Jinín
Jinín
Jinín
čp.
Památka
kostel Nanebevzetí Panny Marie
boží muka
boží muka
fara
1.2.4 Kuřimany
Malá vesnička Kuřimany leží 10 km jihovýchodně od Strakonic pod Kuřimanským
vrchem (586 m) a Jezincem (560 m). Vesnicí protéká Třešovický potok. Žije zde cca 27
obyvatel ve 22 popisných číslech, čímž se Kuřimany řadí mezi obce s nejnižším počtem
obyvatel.
Dříve se osada nazývala Kuřimeny. Název je vysvětlován jako ves Kuřimanů, tj. lidí
bydlících v Kouřimi nebo přišlých z Kouřimě. Z místního nářečí „v Kouřiměnech“ se
tvořil tvar Kuřimeny.
Krajina byla osídlena před příchodem slovanských kmenů. V době halštatské dosáhlo Strakonicko nejhustějšího
osídlení ze všech předhistorických epoch. Dokládá to i nález dvou mohyl u Kuřiman (za Teplým Hájem). O
založení obce se nic neví, první doložená písemná zmínka se datuje rokem 1327.
Na návsi stojí kaple sv. Jana Nepomuckého s barokním štítem a zvoničkou. U křižovatky směrem na Paračov a
Milejovice se nachází boží muka a kříž.
Někteří obyvatelé Kuřiman se aktivně zapojují do práce mysliveckého sdružení spolu s dalšími obcemi.
O Kuřimanech pojednává i následující pověst. Kdysi dávno se jeden zeman z Paračova vypravil na hon. Se
svými dvěma psy narazil na smečku vlků, která je napadla a psy zabila. Zeman se skryl v hustém lese, ale přitom
se ztratil. Byl už večer, začala prudká bouře, pršelo. Zeman bloudil z místa na místo a vzpomínal na svou rodinu.
Celý utrmácený se modlil k Bohu a také prosil Pannu Marii, aby mu pomohla najít správnou cestu. Celou noc
probděl ve strachu v lese. Když začalo svítat, náhle z křoví vyběhla kvočna s malými kuřátky. Zeman se
zaradoval, neboť kde jsou slepice, je nablízku určitě nějaké obydlí. Šel za nimi a zanedlouho došel na mýtinu,
kde stála uhlířova chatrč a potkal tu i uhlíře. Vyprávěl mu o svých strastech a řekl: „Jenom tvým kuřátkům
děkuji, že jsem se dostal z lesa.“ Ale uhlíř jej svou odpovědí překvapil, protože mu sdělil, že nemá žádné slepice
ani kuřátka a v okolí nestojí žádné jiné stavení, odkud by drůbež mohla být. Oba hledali kvočnu a kuřátka, ale
nenašli nic. Zeman byl přesvědčen, že jej zachránila sama Panna Maria, k níž se modlil. Uhlířovi z vděčnosti
vystavěl chalupu, daroval mu pozemky k zařízení malého hospodářství, aby mohl chovat slepice a kuřátka. Malá
osada dostala jméno Kuří – a z toho Kuřimeny. Lidé si vypravovali, že kvočna byla Panna Maria a kuřátka
andělíčkové.
Ke Kuřimanům snad ještě jednu malou perličku. Zatím nejstarší objevená zpráva o dudákovi na Strakonicku se
vztahuje k roku 1446 a informuje o rvačce v Drahonicích, při níž kuřimanskému dudákovi zničili dudy a
loutnistovi loutnu.
Jen pár kilometrů jižně od obce u vsi Milejovice najdeme vrch Vráž, který podle pověsti nese pojmenování podle
dávné tragédie. Dva sousedé se tu pohádali tak, až jeden toho druhého nakonec v afektu zabil. Vrah se šel
vyzpovídat do Jinína, ale kněz mu odmítl dát rozhřešení. Vraha trápily výčitky svědomí, takže spáchal
sebevraždu. Byl proto zakopán do neposvěcené půdy. Na úbočí Vráže najdeme uprostřed lesa malebné poutní
místo Dobrou vodu. Stojí zde kostelík z roku 1800 zasvěcený Panně Marii a kolem něj soubor 14 kapliček
křížové cesty. Pod kapličkou za kostelem se nachází studánka, o níž se věří, že voda v ní je léčivá. Lidé si
dodnes vypráví příběhy o zázračném uzdravení. Výzkumy ukázaly, že voda má vyšší obsah radonu.
1.2.5 Kváskovice
Obec Kváskovice se rozkládá asi třináct kilometrů jihovýchodně od Strakonic v průměrné
nadmořské výšce 483 metrů nad mořem. U okraje obce protéká Cehnický potok a je zde
soustava malých vodních nádrží. Trvalý pobyt tu má nahlášeno kolem 120 obyvatel ve 43
budovách s číslem popisným.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1334. Obec Kváskovice patřila ještě s dalšími
5 pod statek Mladějovice. Před likvidací patrimojní správy náležely Kváskovice s dalšími
24 vesnicemi a městem Štěkní k panství, jehož rozloha činila 1 435 ha. Roku 1890 se
rozloha panství zvětšila na 2 994 ha.
Mezi místa, která stojí za vidění, patří určitě zemědělská usedlost čp. 16, která je zapsána
jako nemovitá kulturní památka. Dominantu návsi tvoří kaple sv. Jana Nepomuckého pocházející z první
poloviny 19. století. Na okraji obce u silnice směřující do Paračova stojí kaplička Panny Marie postavená v
polovině 19. století. Při silnici do Radějovic se nacházejí kamenná boží muka postavená v roce 1842. Malebná je
i studánka u cesty na Klíčatkách. V obci se každoročně koná masopust, vítání letního a zimního času,
myslivecký den, o pouti sv. Petra a Pavla se tu uskutečňuje pouťový pivní běh, o posvícení zase posvícenská
zábava. V obci sídlí místní knihovna.
Jen málokterá vesnice se může pochlubit novodobým hradem, tak jako Kváskovice. Na vršku nad vsí postavil
pan Švec v roce 2007 kamenný hrad s věží a nazval jej Švecburg. Dokonce k němu přiřadil i pověst. Dle ní měl
hradní pán v oblibě černé jeřabiny, a tak si je narouboval, aby je pak mohl vysadit na nádvoří. Jenže si popletl
rouby, takže na nádvoří rostou nakonec jeřabiny červené.
Tabulka číslo 10.
Číslo rejstříku
45176 / 3-4196
20092 / 3-4191
16715 / 3-4192
41240 / 3-4194
18145 / 3-4193
16785 / 3-4195
46013 / 3-4190
40166 / 3-5237
Sídelní útvar
Kváskovice
Kváskovice
Kváskovice
Kváskovice
Kváskovice
Kváskovice
Kváskovice
Kváskovice
čp.
čp.
čp.
čp.
čp.
čp.
čp.
čp.
2
4
7
10
13
16
25
Památka
kaple P. Marie
venkovská usedlost
venkovská usedlost
venkovská usedlost
venkovská usedlost
venkovská usedlost, z toho jen: stodola
venkovská usedlost
venkovská usedlost
1.2.6 Miloňovice
Miloňovice
Obec Miloňovice leží pod svahem vrchu Lipovice (580 m n. m.) ve výšce 470 – 500 m,
6 km jihovýchodně od Strakonic. V současné době mají Miloňovice 254 obyvatel. Do
správy této obce patří i Nová Ves a Sudkovice.
Název obce pochází od vsi lidí Miloňových (Miloň byla zkratka slovanského jména
Miloslav). Nepřímo to svědčí o osídlení území Slovany. Podle nálezů mohyl z doby
halštatské v blízkých Sudkovicích a Nové Vsi lze však soudit, že i území Miloňovic mohlo být domovem lidí
ještě v době starší, tedy v 7. až 5. století před Kristem
První písemná zpráva o Miloňovicích pochází z roku 1243, kdy ves daroval Bavor I. řádu maltézských rytířů ze
Strakonic.
Dominantou obce je rozlehlý areál bývalého dvorce rozkládající se v severozápadní části Miloňovic. Zde
najdeme i tzv. Panský dům – nástupce goticko-renesanční tvrze, která se v pramenech naposledy zmiňuje roku
1661. Předpokládá se, že obdélné stavení vyrostlo do dnešní půdorysné podoby v 17. století a kolem roku
1910 bylo radikálně přestavěno a zvýšeno na jednopatrové. Nejvýraznějším pozůstatkem hospodářství při tvrzi
je dnes tedy vlastně jen obdélná pozdně renesanční sýpka, situovaná blíže výjezdu
z obce severně od panského domu. Před jižním průčelím sýpky se dochoval sklípek
s valenou klenbou, patrně zbytek hospodářského zázemí bývalého feudálního sídla. Část
objektu je dnes obývána, sídlí tu i obecní úřad.
Na návsi se nachází stavení čp. 4, které se řadí mezi nemovité kulturní památky. Jedná
se o bývalý hostinec, čemuž nasvědčuje i výzdoba štítu ve stylu selského baroka, práce
připisovaná zednickému mistru Jakubu Bursovi, s vročením 1843 a ve střední části
s nápisem DNES. SE SENKUGE ZAPENIZE W ZEGTRA DARMO. Zrenovované
stavení čp. 10 U Švandů z doby kolem poloviny 19. století má dnes ve štítě dudy.
Zajímavá jsou i stavení čp. 11 a čp. 7.
V obci najdeme také sakrální památky. Návesní kaplička Nanebevzetí Panny Marie z roku 1864,
v severovýchodní části Miloňovic při silnici na Jinín stojí výklenková kaplička svaté Anny (u Nováků) a u
rozcestí Miloňovice – Sudkovice kaplička Trošků. Čichlova kaplička Panny Marie z 1. poloviny 19. století se
vypíná v polích jižně od Miloňovic. Za obcí při silnici na Jinín nalezneme kapličku U kata. Váže se k ní tato
pověst.
Kdysi byl Jinín městečkem a měl právo vykonávat na Šibeničním vrchu popravy. Jednou měl kat na příkaz
vrchnosti popravit člověka, jehož vina nebyla zcela prokázána. Ale kat jej přesto na šibenici pověsil. Jenže
smyčka kolem krku byla špatně upravena, takže se odsouzený dlouho trápil, než zemřel. Rozezlení přihlížející se
sápali na popravčího mistra a ten před nimi utíkal k Miloňovicům. Dohonili ho pod kopcem, ukamenovali a
pohřbili na místě, kde stojí dnešní kaplička. Říká se zde U Kata.
Podívejme se na současné Miloňovice. Pracuje tu několik spolků. Místní Sokol (1939) musel za okupace svou
činnost nuceně přerušit. Na předválečnou tradici se podařilo navázat v roce 1957, kdy byla založena
Tělovýchovná jednota Sokol Miloňovice. Parta sportovních nadšenců dokonce tehdy vybudovala hokejové hřiště
(dnes zde stojí sportovní areál). Hokejem žila celá vesnice i okolí. Během let přibyly volejbal, stolní tenis a
fotbal. TJ Sokol pořádá každoročně sportovní den pro děti, vánoční šachový turnaj a turnaje v nohejbalu.
Dalším spolkem působícím v obci jsou dobrovolní hasiči (od roku 1943). Začínali tu s jednou četou přičleněnou
k Jinínu. Samostatný sbor v Miloňovicích vznikl až v roce 1955. Byl však od samého začátku velmi činný.
V Miloňovicích funguje obecní knihovna, obchod, hospoda. Každoročně se tu pořádají plesy a zábavy, dětský
den, sportovní turnaje, slavnostní zahájení adventu či setkání důchodců. Z Miloňovic pocházel mj. kněz Václav
Kotrch, který se tu narodil roku 1860. Kromě svého povolání se věnoval spisovatelské činnosti. V Miloňovicích
se narodil i významný československý sportovec Josef Hejtmánek, který závodil od roku 1947 na kole. Byl
i v širším výběru na Závod míru.
Nová Ves
Nová Ves je malá osada, která se nachází asi 1,5 km na západ od Miloňovic, pod
jejichž správu patří. Je zde evidováno pouze 5 adres, trvale zde žije 12 obyvatel.
Severně od vsi se rozprostírá vrch Lipovice (551 m n. m.). Přestože je Nová Ves tak
maličká, může se pochlubit i slavným rodákem. Pochází odsud Jiří Novák, který byl
hráčem I. ligy volejbalu.
Sudkovice
O něco větší než Nová Ves je obec Sudkovice, která stojí asi půl km jižně od Miloňovic,
kam správou patří. Je zde evidováno 14 adres, trvale tu sídlí 32 obyvatel.
Na návsi stojí kaple sv. Václava z roku 1836. Zajímavé je stavení čp. 2 se selsko-barokním
štítem nad obytným stavením a nástavcem nad vjezdem. Před rokem 1854 zde žil Matěj
Kubička.
Také Sudkovice mají svého sportovního šampiona. Je jím Terry Kubička, vnuk Jana
Kubičky ze Sudkovic, který se na mistrovství světa v krasobruslení ve Stockholmu v roce
1976 v mužích umístil na 6. místě. Jan Kubička odešel do Ameriky v roce 1910.
Tabulka číslo 11.
Číslo rejstříku
23272 / 3-4242
34335 / 3-4243
31625 / 3-4241
19616 / 3-4240
Sídelní útvar
Miloňovice
Miloňovice
Miloňovice
Miloňovice
čp.
čp. 4
Památka
kaplička
kaplička
hospoda
sýpka
1.2.7 Nebřehovice
Obec se rozkládá 5 km jihovýchodním směrem od Strakonic, v nadmořské
výšce kolem 450 m, v blízkosti státní silnice I/22. Na severozápadě se nad obcí
vypínají Nebřehovický vrch a Srpská. K 1. lednu 2013 měla obec 96 obyvatel a
36 čísel popisných.
První zmínka o Nebřehovicích je datována rokem 1253 a hovoří o Petru
z Nebřehovic, který byl služebníkem Bavora ze Strakonic.
V Nebřehovicích stávala středověká vodní tvrz, nástupce staršího feudálního
sídla ze 13. století. Zanikla funkčně počátkem 16. století – po odprodeji objektů
Rožmberkům a fyzicky postupně v 17. a 18. století. Podle místní tradice
představoval areál bývalé tvrze s hospodářskými budovami a pivovarem
rozlehlý hrazený celek dlouhý severojižním směrem kolem 70 m a široký kolem
35 m, zasahující až do dnešního návesního rybníka. Později byla na místě
bývalé tvrze zřízena obecní kovárna.
Za I. světové války narukoval z Nebřehovic 18 mužů, z nichž se domů 4 už nikdy nevrátili. Na paměť byly roku
1920 vysázeny lípy svobody na návsi a na hrázi návesního rybníka. V období 1943–44 došlo k elektrifikaci obce.
Obec dříve spadala pod obec Miloňovice, od roku 1992 je samostatným územním samosprávním celkem. K obci
Nebřehovice patří i obec Zadní Ptákovice.
Mezi nejzajímavější a zároveň památkově chráněná místa patří v Nebřehovicích návesní kaplička sv. Václava
z 1. poloviny 18. století, k níž byla později přistavěna ještě zvonice. Litinový kříž stojící před ní se datuje rokem
1852.
Další zajímavostí je šest kamenných křížů, 4 metry vysokých, rozesetých po katastru Nebřehovic a Zadních
Ptákovic, které stojí většinou na křižovatkách cest. Jsou datovány mezi léty 1846–1886 a patrně pochází z jedné
kamenické dílny. Každý kříž je na dohled od některého dalšího kříže.
Obec se může pochlubit i významným rodákem. Dne 30. dubna 1886 se tu narodil František Machník – český
pedagog, československý agrární politik a publicista. Machník byl v období první republiky nejen známým
agrárním politikem, ale působil i jako ředitel Švehlovy vyšší hospodářské školy v Klatovech (1925–35) a
zároveň se zasloužil o rozkvět družstevnictví v rámci agrární strany. V letech 1925–39 byl poslancem Národního
shromáždění. Působil i jako ministr národní obrany(1935–1938).
Roku 1936 byl v obci založen spolek Republikánský dorost, který byl dost činný. Mj. uspořádal slavnostní
vysazení dvou lip Švehlovi a Machníkovi. Dnes v obci pracuje Spolek dobrovolných hasičů založený v roce
1964.
V Nebřehovicích se každoročně staví máj, pravidelně se tu konají vánoční besídky pro občany obou obcí.
Zadní Ptákovice
Zadní Ptákovice jsou malinká vesnička schoulená pod vrchem Lipovice. K 1. lednu 2013 měly 42 stálých
obyvatel a 16 čísel popisných.
Původně byly ve vlastnictví Bavorů ze Strakonic, kteří je darovali johanitům. V roce 1315, kdy přebral panství
po zemřelém Bavoru III. jeho bratr Vilém, jsou v majetku tohoto řádu jmenovány. O jejich existenci v raném
středověku se ví málo. Určitý obrázek dává až berní rula strakonického panství z roku 1652, která ukazuje stav
venkova bezprostředně po třicetileté válce. V ní jsou v Zadních Ptákovicích uvedeny 3 grunty osedlé, l nově
osedlý, l pohořelý a jeden domkář.
Návštěvníka určitě zaujme zděná návesní kaplička sv. Vojtěcha z druhé poloviny 19. století se zvoničkou a
s lidovou plastikou sv. Anny Samotřetí. U cesty z obce pak stojí křížek.
V obci se pořádá každoročně oslava stavění máje. Své zkoušky tu mívají Pootavští trubači.
Tabulka číslo 12.
Číslo rejstříku
30783 / 3-5161
45840 / 3-4265
Sídelní útvar
Nebřehovice
Nebřehovice
čp.
čp. 3
Památka
zvonička
venkovská usedlost
1.2.8 Osek
Vzdušnou čarou asi 8 km severovýchodně od Strakonic se v nadmořské výšce 450 m
nedaleko kopců Chlum a Hrabov rozprostírá obec Osek. Jejím středem protéká
Petrovický potok. Charakteristický vzhled obce dotváří celá soustava rybníků: Velký,
Bašta, Koupavý, Cimburek, Hrabovský. Severně od obce se nachází obora. K 1. lednu
2013 žilo v Oseku 458 obyvatel a stálo zde 81 čísel popisných.
Původ názvu Osek se vykládá takto: slovo Osek znamenalo buď osekaný kmen, nebo
prosekaný les. Pravděpodobně právě od prosekaného lesa dostala obec své jméno. Kdo byl první či spíše ti první,
kdo zasekli sekeru, a kdy začali s mýcením, se neví.
První zmínka o Oseku se datuje rokem
1392. Osek byl součástí Radomyšle,
k osamostatnění došlo v roce 1921.
Dnes k Oseku patří obce Jemnice,
Malá Turná, Petrovice a Rohozná.
V 15. století tu už stála tvrz. V
místech bývalé tvrze stojí zámek
s hranolovou věží a zachovanými
renesančními klenbami, který patří
mezi nemovité kulturní památky.
Došlo u něj k novobarokní přestavbě a
roku 1911 byl podle projektu
vídeňského
architekta
Huga
Leuthendorfa také rozšířen. Zámek
získal
vnější
čtyřkřídlou
jednopatrovou podobu. V interiéru se
nacházejí alegorické obrazy malíře
Bohumila Doubka. V roce 1955 bylo
rozhodnuto, že zámek a bývalý
velkostatek
bude
sloužit
jako
chlapecký zaopatřovací ústav České
katolické charity. Objekt prošel
celkovou adaptací. I když se zřizovatel
později změnil, až do konce 80. let 20.
století zde o klienty pečovaly také
řádové sestry. Dnes je zde Domov pro osoby se zdravotním postižením Osek, spadající pod Jihočeský kraj.
K zámečku patří ještě kaple, jež je vyzdobena dvěma nástěnnými medailony od akademického malíře Jiřího
Rejžka, a velký anglický park, ze kterého lze projít do zámku přes zahradní salonek. Dnes je rozsáhlý park
protkán upravenými cestičkami, lavičkami a květinami. Pokud je pěkné počasí, park ožije, konají se v něm
kulturní, sportovní nebo vzdělávací akce.
Jižně od zámku se nachází barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. století, která je také nemovitou kulturní
památkou, stejně jako sloupová boží muka sv. Tekly s výklenky, stojící ve směru na Kbelnici. Mladší boží muka
sv. Prokopa najdeme u polní cesty směrem na Radomyšl. Nedaleko obecního úřadu stojí Kaple sv. Václava z
druhé poloviny 19. století.
Mezi významné místní památky patří židovský hřbitov, rozprostírající se v lese směrem na
Radomyšl. Byl založen v 17. století a mj. tu jsou pohřbeni prarodiče světově proslulého
spisovatele Franze Kafky. Otec Franze Kafky Hermann, stejně jako spisovatelův dědeček
Jakob Kafka, se narodili v Oseku čp. 30. Jakob Kafka pracoval v Oseku jako řezník, zemřel
tu v roce 1899. Ve spisovatelově deníku jsou zmíněny dědovy vzpomínky na těžké mládí,
tvrdá učednická léta, dřinu, omrzlé nohy, pro něž chyběly boty. Podle mínění regionálního
spisovatele Ladislava Stehlíka se děj Kafkova románu Zámek (1922) odehrává právě v
Oseku. V 18.–19. století žila v Oseku početná židovská komunita, ještě dnes se zde můžete projít „židovskou
uličkou“.
S židovským prostředím také souvisí následující pověst. Přes les Hájek, kde leží židovský hřbitov, šly dvě sestry.
Když byly nedaleko hřbitova, spatřily u stromu bílou postavu. Velmi se lekly a utíkaly podél hřbitovní zídky,
když náhle kolem nich začalo s duněním létat kamení. Příhodu pak vypravovaly lidem, aby se raději tomu místu
vyhnuli.
Přímo v Oseku se odehrává děj další pověsti. Naproti zámku stávala došková chaloupka, kde bydlela domkářka
Divišová. Živila se sama, podělkovala, chovala husy, přes zimu drala peří. Některé sousedky k ní chodily večer
na dračky. Přestože žila poctivě a spořádaně, lidé se jí báli, neboť měla srostlé obočí. Z toho důvodu si o ní
mysleli, že se v noci mění v můru a škodí dobytku i lidem. Aby zjistily pravdu, zůstaly u ní ženy jednou drát až
do půlnoci. Jak odbila dvanáctá, ozval se strašný hlas na peci: „Eh, to bych byla málem spadla.“ A domkářka se
svalila na zem. K bezvládnému tělu přiskočila kovářka s kropenkou, kterou sundala ze zdi. Když se pomodlila a
tělo třikrát postříkala, ozval se znovu hlas: „Tys mně dala! Již nikdy nepřijdu!“ Pak domkářka otevřela oči a
pomalu vstala. S pláčem kovářce děkovala, že ji vysvobodila.
V Oseku se roku 1903 narodil Vojtěch Trubka, který se slavným krotitelem dravé zvěře a s cirkusem procestoval
celou Evropu. Jeho vrcholným číslem bylo vystoupení smíšené skupiny tygrů, lvů, hyen, ledních medvědů,
černých medvědů a dvou skvrnitých dog. Taková skupina pohromadě byla Vojtěchem Trubkou vycvičena
poprvé. Dvacet pět šelem, které se jsou v divoké nepřáteli, pracovalo svorně pohromadě. Šest let s touto
skupinou jezdil po Evropě a získával mnohá ocenění. Stal se uznávaným krotitelem, o něhož usilovaly různé
cirkusy a varieté.
Z Oseku pocházel také Josef Švec (1915–1976) – operní pěvec a
divadelník. Působil jako člen sboru opery Národního divadla.
Zajímal se o historii obce.
Ale Osek to nejsou jen památky či příběhy tradované našimi
předky. Vesnice má co nabídnout i v současnosti. Rozvíjí se tu
spolková činnost. Mezi nejstarší spolky patří místní sbor
dobrovolných hasičů. V minulosti tu hasiči mj. organizovali
divadelní představení a zábavy. Jejich vyvrcholením byl konec
masopustu. V Oseku se také slavily dožínky, drželo se posvícení,
tančilo se o pouti. Hasiči vybudovali vlastní knihovnu, která se v
obci stala základem knihovny obecní. Kromě hasičů tu dnes působí Český svaz žen, myslivecké sdružení
Bárovka, Tělovýchovná jednota Osek. Obec pořádá setkání rodáků, oslavy výročí hasičů nebo slavnostní
rozsvícení vánočního stromku.
K Oseku přináleží ještě čtyři místní části: Jemnice, Malá Turná, Petrovice a Rohozná.
Tabulka číslo 13.
Číslo rejstříku
16534 / 3-4293
29647 / 3-4295
30093 / 3-4294
33682 / 3-4292
Sídelní útvar
Osek
Osek
Osek
Osek
čp.
čp. 1
Památka
kaple sv. Jana Nepomuckého
židovský hřbitov
boží muka
zámek
1.2.9 Paračov
Paračov se rozprostírá 10 km jihovýchodně od města Strakonice v nadmořské výšce
kolem 480 m. Paračov obklopuje hned několik kopců, v jižní části obce se rozlévá
Paračovský rybník. K 1. 1. 2013 v obci trvale žilo 108 obyvatel a bylo tu 62 čísel
popisných. Ve znaku obce je v modrém štítě stříbrný petrský kříž do krajů a doprava, v
něm modrý vztyčený meč. Levé horní pole červené se stříbrným leknínovým trojlistem.
Počátky osídlení na současném území obce lze vystopovat až do doby bronzové – tzv.
knovízské kultury (cca 1300–1000 let př. Kristem). Vyznačovala se osídlováním
strategických návrší, budováním lehčích opevnění s doklady vlastní metalurgické činnosti. Zdokumentovány
jsou i další vývojová stadia mladších dob, archeologické nálezy pochází z několika nedalekých návrší: Na
Oltářích, Na Oupeřové, Stroupek, na polích ve směru na Cehnice, kde se říká V Luhu. Toto pravěké osídlení
doložil archeolog Bedřich Dubský, který v obci jeden čas působil i jako učitel.
Zatím první písemná zmínka o Paračově je doložena v zápisu soudního sporu z roku 1303. V kronikách a
mapách se název obce uvádí též jako Pyracow , Piračov nebo Perač. V průběhu staletí obec mnohokrát změnila
majitele, dochované zprávy o historii obce jsou pouze kusé a většinou pocházejí ze soupisů majetku při
následných prodejích, zástavách a změnách majitelů. Za zmínku stojí svobodnický dvůr v Paračově, jejž založil
Rudolf z Říčan (první zaznamenán v r. 1357). V roce 1557 v odhadu majetku Království českého je veden Jan
Svojše na svobodnickém dvoru v Paračově s odhadnutou cenou statku na 100 zlatých, což je druhý největší
zemanský dvůr v Prácheňském kraji. Statek fungoval až do roku 1815, kdy byl rozparcelován a v dražbě
rozprodán. Na jeho místě dnes stojí domy čp. 1, 41–45.
V Paračově je k vidění několik zajímavých památek. Kostel sv. Petra a Pavla byl do současné podoby přestavěn
v roce 1840. Jedná se o jednolodní stavbu s pravoúhle zakončeným presbytářem se sakristií na severní straně
s hranolovou věží v západním
průčelí. Zařízení je převážně
pseudobarokní z 19. století, oltář
sv. Barbory pochází z poloviny
17. století, lidové obrazy křížové
cesty z doby kolem roku 1800,
kamenná
křtitelnice
z 2.
poloviny 15. století. Podle
stavebně historického průzkumu
se jedná o stavbu z přelomu 14. a
15. století, neboť v prostorách
presbytáře byla nalezena část
zachovalých gotických omítek.
V září 1903 tu byly postaveny
nové varhany, ze kterých bylo
ale za I. světové války v roce
1917 z nařízení vlády odebráno
32 cínových píšťal o váze 27
kilogramů. Dále byly během I.
světové války roku 1917
zkonfiskovány jeden velký a dva malé zvony. Kostel byl 23. srpna 1920 napolo poničen údajně kulovým
bleskem. Ten zničil varhany, povalil mariánský oltář, rozházel zpovědnici a všechna okna byla tlakem vzduchu
roztříštěna. Zatím k poslední rekonstrukci objektu došlo v roce 2012, kdy byla položena nová střešní krytina,
opraven krov a fasáda a vyměněny nefunkční věžní hodiny výrobce Karla Adamce z Čáslavi osazené do věže
v roce 1911, za nový digitální stroj s převodníkem na staré ciferníky. Starý hodinový stroj byl vyčištěn,
zakonzervován a vystaven v knihovně obecního úřadu v Paračově. Za kostelem se nachází ranně barokní kaple.
Fara je v obci doložená z druhé poloviny 14. století. Ta současná, stojící u kostela vystavená v roce 1900, je
v dnes v soukromém vlastnictví.
Kolem kostela stál původně hřbitov, ale roku 1840 byl založen hřbitov nový, k němuž vede lipová alej, uznaná
jako významný krajinný prvek. Na hřbitově najdeme hrobku místních farářů a památník II. světové války. Před
kostelem pak stojí památník obětem I. světové války, lípy v okolí byly vysazeny v roce 1919.
Kromě kostela najdeme v Paračově i další sakrální památku. Po levé straně v zatáčce u rybníka Paračovský ve
směru na Kváskovice stojí kaplička sv. Václava. Při rozšiřování komunikace kolem roku 1950 byly v jejím okolí
nalezeny ostatky francouzských vojáků z napoleonských válek (počátek 19. století), stavební práce byly
zastaveny a komunikace byla rozšířena na druhou stranu bez dalšího narušení ostatků.
Na konci obce ve směru na Strakonice najdeme křížek U Vachtů, asi 1 km za obcí ve směru na Cehnice křížek U
Kopků, na návsi se rozkládá kaplička U Papírníků, U kostela stojí zase tzv. U Kolářů a také kamenný kříž.
Důležitou roli v životě obce sehrála v minulosti škola. Přesné založení školy v Paračově není známo, úřední
zřízení školy dle zachovalých listin je doloženo k roku 1756 a to pro obec Paračov, Skály, Kváskovice a
Radějovice. Vyučování probíhalo pravděpodobně na faře nebo v nějaké pronajaté místnosti. Až v roce 1800 dal
vystavět patron kostela kníže Windischgrätz malý domek o jedné vyučovací světnici a dvou světničkách pro
učitele. Ani v tomto případě není známo, na jakém místě škola stála. V roce 1874 dosáhla škola počtu 151 dětí.
Druhá třída byla pronajata v domu čp. 47 pana Matěje Uhlíka. Dnes známá škola byla postavena na současném
místě v čp. 18 v roce 1881 jako dvoutřídka. V roce 1892 byla pronajata třetí třída v domě čp. 51 kováře pana
Tomáše Hlávka. V roce 1902 byla otevřena třetí třída ve stávající škole. Roku 1975 byla jednotřídní škola
v Paračově zavřena. Dnes se v budově nachází obecní úřad, společenská místnost, zdravotní středisko a
knihovna.
Z přírodních památek je v obci asi nejvýznamnější tzv. Paračovská lípa, která byla roku 2004 vyhlášena
památným stromem. Stojí u vjezdu mezi domy čp. 8 a 9 při výjezdu z návsi na Strakonice, její stáří se odhaduje
na 250 let. Lípa je vysoká 28 m, obvod kmene má 130 cm a nad zemí 380 cm, šířka koruny dosahuje 15 m.
Paračov může vzpomínat na bohatou spolkovou minulost. V obci působily spolky Národní jednota Pošumavská
(1884), Spořitelní a záložní spolek Paračov (1898), Osvětová beseda, Červený kříž, Jednota či Český svaz žen.
Také tu působilo tzv. Elektrické družstvo (od 8. prosince 1925 se v Paračově začalo svítit elektřinou).
V současné době v obci pracuje pouze Sbor dobrovolných hasičů založený v roce 1900.
Podobně jako v Cehnicích žilo i v obci Paračov mnoho muzikantů, kteří jezdili po celém světě s orchestry
působícími u cirkusů, jako byly například Sarasani nebo Knie. Zmiňme zde alespoň pana Vojtěcha Křiváčka,
Josefa Večeřu, Františka Kulíře, Arnošta Hlávka, Josefa Juzka. Významným hudebníkem byl i pan Bohuslav
Homolka, který mnoho let působil jako sólista Vojenské ústřední hudby Praha. Po roce 1945 založil pan Josef
Juzek kapelu, která hrála po okresech Strakonice, Písek i Prachatice. Každá kapela musela být někde
organizována, a proto hráli pod Osvětovou besedou Paračov až do 70. let 20. století, kdy se formálně změnili na
Hudbu JZD Paračov. V 90. letech 20. století vedení kapely převzal syn zakladatele, Josef Juzek ml. Pod názvem
Scéna hrají dodnes a jsou nejstarší kapelou v okrese Strakonice.
Z Paračova pocházel také motocyklový jezdec Vojtěch Kolář, byl mj. členem československého týmu, který
získal Stříbrnou vázu v mezinárodní motocyklové soutěži družstev Šestidenní (1952, 1953). Řadil se mezi
spoluzakladatele motokrosového areálu v Jiníně.
Co se týká lidových zvyků, dodnes se v obci koná masopustní průvod, či se pro děti organizuje mikulášská
nadílka. Přímo z Paračova také existuje písemný doklad, že se tu na letnice konávala obchůzka krále a jeho
družiny. Sběrateli místního folklóru Josefu Jandovi se podařilo zachytit co král a jeho družina pronášeli o
jednotlivých paračovských sousedech.
Jihozápadně od obce se rozprostírá vrch Bratružel (571 m n. m.), k jehož původu jména se váže následující
pověst. V Paračově žil bohatý zeman Svolšovský, který měl dva syny. Vít, starší o čtyři roky než jeho bratr
Vojtěch, byl na rozdíl od mladšího bratra prudké a svárlivé povahy. Když zemřela matka, vyvolával Vít doma
neustálé sváry, které se snažil starý otec urovnávat. Nakonec rozhodl, že starší Vít zdědí statek a mladšímu
vyplatí podíl, rovnající se polovině všeho majetku. Po smrti otce se Vít oženil za bohatou, ale nehodnou ženu.
S Vojtěchem jednal manželský pár jako s podruhem. Vojtěch se rozhodl odejít a požádal bratra o svůj podíl. Vít
přislíbil, ale jeho žena to odmítla. Jednou odešli bratři na zalesněný vrch nakácet dříví. Vojtěch tu znovu požádal
bratra o svůj podíl, ale ten se rozzuřil a bratra zabil. Doma pak rozhlásil, že bratra zabil padající strom. Ale Víta
hryzalo černé svědomí, manželce řekl celou pravdu, ale sám nenacházel pokoje a trápil se. Jednou odešel na
onen zalesněný vrch a na tomtéž místě, kde zabil bratra, zabil i sebe. Od té doby se kopec jmenuje Bratružel.
Tabulka číslo 14.
Číslo rejstříku
26568 / 3-4298
Sídelní útvar
Paračov
čp.
Památka
Kostel sv. Petra a Pavla
1.2.10
Přešťovice
Obec Přešťovice se rozprostírá 6 km severovýchodně od Strakonic v nadmořské výšce
kolem 400 m. Na východě se u obce vypíná vrch Brdo, jižně od obce návrší Na Vrchu
(lidmi nazývané Věnec), u něhož se stéká Rovenský potok s Rohoznou. V meandrech se
leskne řeka Otava, v níž potok končí svou pouť. Při západním okraji Přešťovic do okolí
ční ještě vrch Na Bejkovci.
Název Přešťovice vznikl splynutím slov Přešťovice – ves lidí Přeškových a Přeštice.
Podle A. Sedláčka je jméno Přešťovice odvozeno podle rodu Přesty.
O osídlení území již v době halštatské svědčí nálezy mohyl u Přešťovic (nález též bronzového tenkého náramku
a halštatské keramiky) i v okolí Brus. Jižně od obce v ohybu Otavy objevil v roce 1932 archeolog Bedřich
Dubský zbytky osady a pohřebiště z doby římské (1.–5. století n. l.). Z toho lze usuzovat, že zdejší krajina byla
již v té době poměrně intenzivně a dlouhodobě využívána k zemědělství. O existenci Přešťovic ve středověku
mnoho zpráv není. Osudy vesnice byly zřejmě ovlivňovány panstvím ve Štěkni, která je vzdálena od Přešťovic
necelé tři kilometry. První písemná zmínka o ní je z roku 1379. V současnosti patří pod obec Přešťovice osady
Kbelnice, Brusy a Slatina.
V Přešťovicích najdeme hned několik památkově
chráněných objektů. Zemědělské
usedlosti čp. 6 a čp. 50 se pyšní štíty ve stylu
selského baroka. U návesní
usedlosti čp. 51 se dochoval kamenný portál
obytného stavení. Na omítce jsou
zobrazeny znaky zednického řemesla a letopočet
1857. Na návsi stojí kaple Panny
Marie Sněžné se sloupovou předsíní postavená
v roce 1853. V obci se nachází
památník věnovaný obětem I. světové války.
Na strmém svahu nad silnicí z Přešťovic na Strakonice 1,5 km západně od obce se rozprostírá přírodní památka
Pastvina u Přešťovic. Nachází se tu teplomilná společenstva s četnými vápnomilnými druhy rostlin. V druhově
velmi pestrém komplexu rostou např. tařinka kališní, ožanka hroznatá, voskovka menší, vrabečnice roční, hořec
křížatý, záraza vyšší, pryšec drobný aj. V minulosti byl v malém lomu těžen vápenec pro místní potřebu.
Ale vraťme se zpět do samotných Přešťovic. V současnosti tu pracuje hned několik spolků. Sbor dobrovolných
hasičů, Kulturně vzdělávací svaz žen, Myslivecké sdružení Ruda Přešťovice a Český zahrádkářský svaz.
V obci se každoročně koná hasičský a myslivecký bál, zábavy pro mladé. Místní pouť v srpnu obohacuje
hudební vystoupení i výstavy prací dětí a místních zahrádkářů. V Přešťovicích se konají také adventní trhy a
slavnostní rozsvěcení vánočního stromku. Pro děti je během roku připraveno hned několik akcí. Např. maškarní
bál, dětský den, rozloučení s prázdninami, rybářské závody, pouštění draků, lampionový průvod, mikulášská
nadílka.
O Přešťovicích se dochovala následující pověst. Na statku u Pavlánů kopali studnu. Asi ve čtyřmetrové hloubce
našli kovové dveře. Hospodář se je snažil otevřít, ale když se mu to nijak nepovedlo, studnu zasypal a kopal na
jiném místě. Lidé věřili, že se snad jedná o ústí tajné chodby vedoucí z Řepice.
Brusy
Brusy jsou malá vesnička ležící mimo rušné silnice, obklopená poli i lesy. Východně od obce protéká Brložský
potok a vypíná se tu do krajiny několik vrchů. V obci dnes trvale žije 28 obyvatel a je tu 33 čísel popisných.
Brusy spravuje obec Přešťovice, od níž jsou vzdušnou čarou vzdálené 4 km severovýchodním směrem.
Pravěké osídlení této lokality dokládají archeologické nálezy z okolí Brus z doby halštatské. Jihozápadně od
vesnice na návrší Baba byl proveden archeologický výzkum mohyl.
Kdy byla ves založena, se neví. Je známo, že Pavel z Janovic a Vimperka, v letech 1397–
1404 majitel Štěkně, držel ke své tvrzi i ves Brusy.
Sakrální památkou je kaple Panny Marie Karmelské z první poloviny 19. století stojící na
návsi. Jihozápadně od obce na návrší Baba se dochovaly mohyly.
Kbelnice
Malá obec Kbelnice leží 7 km severovýchodně od Strakonic v blízkosti frekventované
silnice na Prahu. V současnosti žije ve Kbelnici 63 obyvatel a je tu 44 čísel popisných.
První zprávy o Kbelnici pochází z roku 1360. Nástupcem staršího středověkého vladyckého sídla ve Kbelnici je
hospodářský dvorec čp. 1, jehož obytný komplex budovaný nově v 16. století za Řepických ze Sudoměře byl v
pramenech označován jako tvrz. Jejím pozůstatkem je zejména jednopatrová budova při severozápadním nároží
dnešního dvora s etážovým renesančním štítem a volutovými křidélky. Uvnitř jsou dnes klasicistní plackové
klenby. Za budovou stojí mohutný patrový špýchar bez výraznějších slohových znaků se šikmými přizdívkami
dvorního průčelí a vzadu stodola s nezřetelným letopočtem 1686 na severním štítě. Dlouhé zalomené stavení při
západní uliční čáře dvora, zachycené na katastrálním plánu roku 1837, dnes již neexistuje. Na návsi se nalézá
kaple Panny Marie z počátku 19. století.
Ve Kbelnici se narodil Antonín P. Brousil (1869–1943), kněz a spisovatel. Napsal např. Přehled českých jmen
křestních a několik divadelních her.
Slatina
Severovýchodně od Přešťovic se nachází malá osada Slatina. Východně od obce pramení Hrochova studánka,
která je pěkně zastřešena. Severně od osady se vypíná vrch Borovnice (499 m n. m.), na západní straně najdeme
břehy Silničního rybníka, z jihu se do krajiny vypíná hned několik vršků. Slatina se rozkládá podél silnice ve
směru Přešťovice – Vítkov. Při cestě stojí kaple Panny Marie z roku 1910, na zahradě domu čp. 57 se nachází
výklenková kaplička Panny Marie z druhé poloviny 19. století. Boží muka z konce 19. století stojí u polní cesty
ve směru na Kbelnici.
Tabulka číslo 15.
Číslo rejstříku
26566 / 3-4319
17727 / 3-4320
19074 / 3-4316
33731 / 3-4317
19701 / 3-4318
Sídelní útvar
Přešťovice
Přešťovice
Přešťovice
Přešťovice
Přešťovice
čp.
Památka
kaple
rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy
1.2.11 Radějovice
Radějovice leží 13 km jihovýchodně od Strakonic a 8 km severozápadně od Bavorova
v nadmořské výšce kolem 520 m. V regionu se řadí mezi obce s nejnižším počtem obyvatel.
Choulí se stranou rušných cest mezi kopci, z nichž nejvyšší je na severu se tyčící Radovec
(634 m n. m.). Zdejší lesy jsou proslulé bohatstvím borůvek a hub.
Okolo roku 1334 se psaly Radygowicze. Jejich prvními známými majiteli byli Bavorové ze
Strakonic, k jejichž bavorovskému panství, zřejmě ještě za Bavora II., patřila i ves
Radějovice.
V obci se nachází památkově chráněný objekt vesnické architektury – zemědělská usedlost
čp. 12 z 1. poloviny 19. století. Jedná se o uzavřený statek s vysokými štíty lidového
baroka nad jednoduchou římsou. Na návsi tvoří dominantu kaple Panny Marie z 19.
století, výklenková kaplička z roku 1895 stojí přímo u silnice. V okolí vesnice najdeme i
boží muka a křížky, např. křížek hned za obcí při silnici na Netonice.
Významným místem v okolí je potom vrch Hrad, vypínající se 6
km jihovýchodně od Radějovic. Sice tu nenajdeme žádný hrad,
ani jeho zříceniny, ale bývalé hradiště Na Kole, někdy též zvané Markomanské Kolo.
Bylo osídleno už v době bronzové, později železné a využívali ho i staří Slované ve
střední době hradištní, tzn. do 9. století. Jednalo se o pravěké opevnění chráněné
hradbou a příkopem. Nachází se v 8 km dlouhém zalesněném pásmu návrší, z něhož
vynikají sedly oddělené vrchy Radovec (634 m), Knížecí kámen (609 m), Slačince (563
m), Kopanina (565 m) a nejvyšší dvojhrotý vrch Skočický (667 m). Ten je rozdělený širokým příčným sedlem na
vyšší a užší hřeben Hrad, na jehož vrcholu je triangulační bod a malá nově zhotovená kamenná mohyla, a jen o
málo nižší, avšak širší Kolo, na kterém bylo vybudováno hradiště s kamenným valem, na východní straně
prolomeným bránou. Zhruba 500 m od vrcholu Kola se nachází slovanské mohylové pohřebiště z 8.–9. století.
V roce 1940 zde byla při odebírání kamene ze sesuté skalky na Knížecím kameni nalezena bronzová žebra,
svědčící o osídlení tohoto místa již ve starší době bronzové. Přírodní rezervace Hrad jako součást poměrně
rozsáhlého Skočického polesí s převážně smrkovým porostem má ve vrcholové části chráněné území o rozloze
29 ha, kde se jako na jediném místě strakonického okresu zachoval zbytek květnaté vápnomilné bučiny. Ve
stromovém patře přírodní rezervace převládají buk lesní a lípa srdčitá. Kolem Šumavské vyhlídky rostou i statné
borovice. Bylinné patro ovládly stínomilné druhy. Z těch nejvýznamnějších se tu nacházejí kostřava různolistá,
vikev hrachovitá, orlíček planý a lilie zlatohlávek. Z ptáků se tu vyskytují např. vzácný lejsek malý, holub
doupňák, jeřábek lesní, z dvoukřídlého hmyzu zde byly zjištěny bedlobitky Mycetophila miki a Zygomia
pictipennis, které jsou novými druhy na území Čech. Geologický podklad tu tvoří migmatit ortorulového
vzhledu, hřbety jsou tvořeny tvrdou žilnou žulou. Na západním svahu Kola se nachází skalnatá vyhlídka, která
za dobrého počasí nabízí krásný pohled na šumavské hory.
Vzdušnou čarou přibližně stejně daleko leží jižně od obce zřícenina rozlehlého kamenného hradu Helfenburk
zbudovaného ve 14. století. Po dvě století plnil v kraji funkci správního a obranného střediska.
Tabulka číslo 16.
Číslo rejstříku
26567 / 3-4273
Sídelní útvar
Radějovice
čp.
Památka
1.2.12 Rovná
Obec Rovná se rozkládá 5 km severovýchodně od Strakonic v nadmořské výšce kolem 410 m.
Přestože velká část obce se nachází skutečně v rovině, jak vyplývá i z názvu osady, ves
obklopuje hned několik kopců. Severním směrem leží Chlum (543 m n. m.), severozápadním
směrem pak vápencový vrch Zbuš (449 m n. m.) a vrch Sedlina (479 m n. m.) a západním
směrem vrch Jaslov (521 m n. m.) a Ostrý (522 m n. m.). Na severozápadním okraji Rovné se
pak rozprostírá Rovenský rybník a z něj vytéká Rovenský potok. Jižní okraj obce sousedí
s rušnou státní silnicí na Prahu. K 1. 1. 2013 zde žilo 248 obyvatel, počet čísel popisných byl 90.
Osídlení lokality je pravěké, svědčí o tom mj. i mohyly halštatské kultury v blízkosti Rovné. Jedná se o mohylu
v Sedlině (v ní byly nalezeny halštatské rastrované i mřížkované turbany) a dále slehlá mohyla v severním cípu
Sedliny. Jedna z nich, tzv. knížecí, z 6.–5. stol. př. Kristem, byla podrobně prozkoumána v roce 2012. Mohyla
dosahovala v průměru cca 25 m a měla neobvyklý pravidelný čtyřúhelníkový půdorys. Byla v ní nalezena řada
unikátních předmětů. Archeologické výzkumy dokládají, že poblíž Rovné se nacházelo halštatské sídliště a
knovízská osada, včetně plochých žárových hrobů této kultury. Starší část osady nazývaná v Lemúzích je podle
názoru archeologa Bedřicha Dubského jednou z nejstarších slovanských osad na Strakonicku.
První zmínky o Rovné se datují k roku 1319. Tehdy se jednalo o sídlo Hroznaty z Rovné (Hroznata de
Rownych), které mělo patrně charakter dvorce (v historických pramenech se o možné tvrzi vůbec nehovoří), ale
zaniklo ještě ve 14. století.
Na rozlehlé návsi se kromě sportovního a dětského hřiště nachází požární nádrž a dva parky se vzrostlou zelení.
V jednom z nich, ve východní části návsi, lze spatřit pomník
k uctění památky obětí I. světové války. V prostoru sportovního
hřiště pak stojí nemovitá kulturní památka – kaple sv. Kříže z roku
1777, jejíž stěny jsou uvnitř členěny pilastry, a kříž u kaple z roku
1850. Po obvodu návsi se nachází kromě rodinných domů a
zemědělských usedlostí budovy základní občanské vybavenosti,
jako obecní úřad, obecní hospoda a víceúčelový objekt občanské
vybavenosti s obchodem se smíšeným zbožím denní potřeby.
Naproti hospodě na severní straně návsi stojí zemědělská usedlost
čp. 26 z roku 1852 se štítem ve stylu lidového baroka a klenutou
komorou, která sloužila jako kuchyně, a světnicí s trámovým
záklopným stropem. Památkově chráněna je také uzavřená zemědělská usedlost čp. 8 opět se selsko-barokním
štítem. Při výjezdu z obce na Řepici stojí stará boží muka.
V blízkosti obce se rozprostírá
Národní přírodní památka Rovná o výměře 3,8
ha vyhlášená roku 1972. Ta se na
severozápadním břehu Rovenského rybníka
rozkládá na území louky, kde lze
v jarním období spatřit kvetoucí, kriticky
ohrožený druh hořce jarního
(Gentiana verna). Ještě začátkem 80. let 20.
století bylo v lokalitě odhadováno
na 500 kvetoucích hořců, v současnosti již
přežívá pouze pár jedinců. Ve
vlhkých částech louky se vyskytují např. ostřice
Davallova, Hartmanova, latnatá,
obecná, bleší, prstnatec májový, kozlík
dvoudomý a v nedávné době zde bylo nalezeno několik druhů „bahenních“ pampelišek (bavorská, bahenní, husí,
chudolaločnatá, domácí).
Druhou zajímavostí z rostlinné říše je v Jižních Čechách jediné naleziště vstavače bledého (orchis pallens) na
vrchu Sedlina. Také tato lokalita je chráněna státem a byla vyhlášena jako Přírodní památka Sedlina. Cestou
z obce k tomuto území si lze povšimnout opuštěného vápencového lomu ve vrchu Zbuš. Stavební a technickou
zajímavostí jsou dvě vápenné pece.
Jedná se o kamenné věže zapuštěné do meze nedaleko lomu a obsypané zeminou. Jejich stěny jsou z kamene
pokrytého červenou pálenou struskou. V dolní části pece se pak nachází klenutý vybírací otvor z červených
cihel. Tyto pece pracovaly asi tak, že se do nich navrstvilo horem dřevo nebo uhlí. Na to se potom nasypal
vápenec, pak se znovu dalo dřevo a znovu vápenec a vše se opakovalo. Vápenec se v žárovém pásmu rozkládal
na hašené vápno (CaO) a oxid uhličitý (CO2). Spodní částí pece se pak vháněl vzduch a vybíralo vypálené
vápno. Zapomenutá studánka u Zbuše se schovává mezi stromy na jižním okraji lesa.
Z Rovné pochází hned několik osobností. Václav J. Čejka z Olbramovic (1667–1754) – velkopřevor rytířského
řádu johanitů v letech 1745–1754, který se zasloužil mj. o zvelebení Strakonic a místních řemesel. V obci se
narodil také malíř Václav Jansa (1859–1913). Vystudoval pražskou a vídeňskou akademii, věnoval se figurální
malbě, ale později hlavně krajinářství. Zachytil řadu míst v Praze i v dalších místech naší vlasti. Věnoval se také
ilustrování knih a časopisů. Z Rovné pochází hudební skladatel a hudebník Miloš Smatek. Působil ve vídeňských
orchestrech i v České filharmonii. Zabýval se i komponováním filmové a rozhlasové hudby. Zmiňme zde ještě
Vlastimila Čejku Rovenského (1903–1987, vlastním jménem Josef Matásek), regionálního básníka, spisovatele a
amatérského historika a národopisce. Napsal řadu statí do regionálních periodik, pracoval i v terénu.
V Rovné aktivně působí několik spolků. Nejstarší z nich je Sbor dobrovolných hasičů Rovná, který byl založen
obcí již v roce 1902. Za povšimnutí určitě stojí aktivity Českého svazu žen v Rovné. K tradičním akcím
konaným pod záštitou obou organizací patří masopustní průvod, pálení čarodějnic či pořádání zábavných akcí
pro děti. Další organizací je Myslivecké sdružení Radost Rovná, s jejíž činností se setkáváme nejen v přírodě, ale
i při pořádání tradiční Poslední leči. Myslivecké sdružení se netradičně zabývá také pěstováním košíkářské vrby,
která nachází uplatnění v zahraničí (jako dekorace), při pořádání specializovaných košíkářských akcí a také
při výuce na košíkářských kurzech. V obci působí také šipkařský klub Rovná letka a fotbalový klub SK CIVA
Trans. Ve vesnici se každoročně kromě masopustního průvodu uskutečňuje pečení velikonočního vejce, pletení
pomlázek, hasičská soutěž Memoriál Ing. Karla Sokola a také pouť, při níž vystupuje dechovka.
Tabulka číslo 17.
Číslo rejstříku
28233 / 3-4354
36961 / 3-5242
26089 / 3-4355
Sídelní útvar
Rovná
Rovná
Rovná
čp.
Památka
kaple
1.2.13 Řepice
Řepice leží v nadmořské výšce 429 m severovýchodním směrem od města Strakonice, vzdušnou čarou necelé 3
km. Rozprostírá se na jižním svahu pod zalesněným vrchem Jaslov (521 m n. m.). Na jeho východním úbočí se
měla v minulosti nacházet zaniklá vesnice, rod Hodějovských tu zamýšlel zbudovat kapli. Na Jaslov ze západu
navazuje Hradec (513 m n. m.), z něhož je pěkný výhled do Strakonické kotliny. Jak už název napovídá, stávalo
tu v minulosti slovanské hradiště, které zaniklo dle archeologických výzkumů násilně.
K samotnému kopci se váže několik pověstí, jedna vypráví toto: Na vrchu Hradci sídlil loupeživý rytíř
Rumprecht, který škodil v širokém okolí. Rytíři ze sousedství se jej společně snažili porazit, ale marně. Rozhodli
se vyhladovět. Na hradě nastala nouze o vodu. Rumprecht přikázal vykopat studnu, ale voda se neobjevila. Proto
si na pomoc povolal ďábla a upsal se mu vlastní krví. Čerti vykopali na nádvoří hlubokou studnu. Pak bylo
přikázáno naházet do jámy všechno hradní zlato, aby voda vyprýštila. Když se na dně objevila, nechal se
Rumprecht přivázat za lano a spustit dolů. Ale ďábel proměnil vodu opět ve zlato a
Rumprecht byl zavalen zemí i s ním. Ostatní se vzdali a rytíři ze sousedství hrad rozbořili.
Lidé pak dlouhou dobu věřili, že poklad lze najít o
půlnoci
po
Štědrém dnu. Ale nikomu se jej získat nepodařilo.
Jiná
varianta
pověsti umísťuje děj na vrch Jaslov. Zlatý poklad,
mezi
nímž
nechybí ani zlaté sedlo, prý hlídá velký černý pes
s ohnivýma
očima.
Ale vraťme se opět k realitě. Na úpatí kopce u
Řepických
rybníků pramení dvě studánky. Na Hradci a v jeho okolí směrem k
Domanicům
prováděl Bedřich Dubský své archeologické výzkumy, na něž si ještě starší občané Řepice pamatují. Dále k
západu se zvedají kopce, mezi nimiž a Řepickou vyvýšeninou se táhne údolí, v němž se rozprostírají rybníky:
Horní řepický, Pilský, Dolní řepický, Okrouhlík a na hranici obce ještě Bašta. Mezi rybníky nalezneme
památkově chráněný kamenný jednoobloukový mostek pravděpodobně z přelomu 15. a 16. století. Mezi
Jaslovem a Řepicí se rozprostírá Krajských vršek vysoký kolem 450 m n. m. Je viditelný z některých míst ve
Strakonicích společně s kopcem nad Slaníkem. Obě tato návrší mají na svém vrcholu lípy.
K 1. 1. 2013 žilo v Řepici 418 obyvatel a bylo tu 171 popisných čísel. Obec má svůj vlastní znak a vlajku.
Václav Hájek z Libočan klade založení vsi do 9. století. Řepice byla „paní neobyčejné výšky, krásy a síly“. Roku
817 si nechala vystavět dům podobný zámku, který nazvala Řepicí a uložila sem svůj zlatý poklad. Byla
provdána za krásného a bohatého muže jménem Krasel. Řepice měla být pramátí starého rytířského rodu
Řepických.
První písemná zmínka je datována rokem 1251 kdy
Ivan ze Řepice vystupuje jako svědek při podpisu listin
vydaných Přemyslem Otakarem II. Přestože se zde
nebudeme věnovat podrobnější historii obce, zmiňme
alespoň jednu významnou historickou osobnost.
Největšího kulturního a stavebního rozkvětu dosáhla
Řepice v době, kdy ji v letech 1552–1566 vlastnil
významný český humanista a místosudí království
Českého Jan starší Hodějovský z Hodějova (1496–
1566). Vytvořil zde centrum humanismu v Čechách,
zval k sobě významné české básníky a humanisty.
Nechal přestavět zámek v renesančním slohu a
vybudoval jednu z největších renesančních knihoven v
Čechách. Dal postavit obytné stavení č. 1 tzv. dvůr a
renesanční štít bývalé ratejny. Roku 1555 zřídil v západní části obce ohrazenou renesanční zahradu se vzácnými
rostlinami (2,7 ha), založenou na třech terasách. Po smrti byl pochován v řepickém kostele. Hodějovští drželi
Řepici do roku 1620, kdy jim jako účastníkům stavovského povstání byl zabrán veškerý majetek. Do obce vtrhlo
císařské vojsko a celou ji i se zámkem vypálilo a zbouralo.
Traduje se, že přímo v obci je ukryt poklad. Za dávných časů žil v Řepici se svou rodinou mocný rytíř. Král jej
však povolal do boje, odkud se už nevrátil. Vdova se bála o budoucnost svou i svých dětí a nechala z hradní
kaple vykopat tajnou chodbu zakončenou klenutou komorou, kam poklad ukryla a nechala zazdít. Aby se nikdo
o pokladu nedozvěděl, paní čtyři služebníky, kteří jí pomáhali, otrávila vínem. Avšak brzy nepřítel přitáhl a zabil
ji i její děti. Poklad je tedy někde pod zemí dodnes.
O pokladech se hovoří i v následujícím příběhu. Přestože v Řepici ženský klášter nebyl, v jedné pověsti se o něm
vypráví. Jeptišky tu prý nechaly vykopat několik tajných chodeb, kudy by mohly v případě nebezpečí utéct.
V chodbách prý byly také skrýše, kam ukryly poklady. Chodby ústily ve Slaníku, ve štěkeňském zámku a
v Přešťovicích.
Mezi nejvýznamnější stavby v Řepici patří kostel. Patrně byl vystavěn v roce 1291. V roce 1348 je uváděn jako
farní. Do roku 1650 byl zasvěcen sv. Jiljí, poté přeměněn na filiální chrám sv. Maří Magdaleny. V Řepici byla
zrušena fara a duchovní správa přikázána ke Štěkni. K barokní úpravě kostela došlo v letech 1668–1670.
Varhany pochází z roku 1743. U vchodu je možné vidět náhrobní kámen Jana Řepického (+1549), na západní
straně márnice náhrobní kámen Voršily – třetí manželky Jana Hodějovského.
Ve středu obce, dnes zvaném V zámku, se nacházela původně gotická tvrz, přestavěná Janem Hodějovským v
16. století na renesanční zámek. Na jeho nádvoří stávala studna se vchodem do podzemní chodby, vedle studně
věž s kaplí, v zámku mnoho komnat a ve sklepení vzácná knihovna. Pod hradem stával pivovar (dnes čp. 15), při
něm hvozd a sladovna. Z celého historického komplexu se zachoval pouze pozdně gotický špejchar. Místo
bývalého zámku bylo koncem 18. století rozparcelováno na stavbu domků.
Za zmínku stojí i místní botanická zahrada. V historických pramenech jsou uváděny dvě zahrady, které patrně
vznikly v 15. století. Zachovala se pouze jedna z nich. Kromě ovoce a zeleniny se zde pěstovaly byliny a některé
vzácné rostliny, popisované ještě počátkem 20. století. Celá zahrada je obehnána kamennou zdí. Součástí
západní hradební zdi jsou i dvě bašty. Původně bývaly čtyři a sloužily jako předhradní střílny.
Na západě vsi stojí kaplička sv. Tekly z 18. století, na východě při silnici do Rovné boží muka z 1. poloviny 18.
století a na jihu nad svahem u silnice do Slaníka kaplička Ježíše Krista z poloviny 19. století.
Nejstarší část obce tvoří zástavba při hlavní komunikaci od rybníků směrem na Rovnou. Původní výstavba
pochází většinou ze 17. století a střed obce, zvaný Na zámku z konce 18. století. Další domy vznikaly po
parcelaci velkostatku v roce 1922 v období I. republiky. Nejvíce domů bylo postaveno v letech 1946–1980.
Zájem o novou výstavbu v obci je stále velký a vznikají zde nové obytné zóny většinou při okrajích vesnice.
Z Řepice pochází i několik zajímavých osobností. Jmenujme např. spisovatelku Albínu Dvořákovou-Mráčkovou
(1850–1893) či hudebního skladatele a pedagoga Karla Zelenku (1907–?). V obci působil také učitel Josef Žipek
(1851–1927), který se tu sice nenarodil, ale založil místní kroniku, zajímal se o regionální historii, zapsal zdejší
lidové písničky.
V Řepici je bohatý kulturní a společenský život. Udržují se tu tradice např. masopustní průvod, velikonoční
řehtání a pomlázka. V předvečer prvního máje se staví májka, slaví se tu pouť a posvícení.
Z novějších akcí jmenujme např. dětské zimospaní, plesy, dětský karneval, slet čarodějnic, recesistický
prvomájový průvod, dětský den, dětský letní tábor, rozloučení s prázdninami – cesta pohádkovým lesem,
přednášky, zájezdy do divadel, setkání rodáků, mikulášská, adventní koncerty spojené s trhem. Na Štědrý den
odpoledne si občané společně zazpívají koledy u rozsvíceného stromečku na návsi, rozdává se Betlémské světlo.
Koncem roku jsou vítáni noví řepičtí občánci. Oblibu si získaly i turistické a sportovní akce – novoroční pochod,
velikonoční volejbalový a badmintonový turnaj, jihočesko-bavorský pohár – Velká cena Řepice MTB
(cyklokros), hasičské a volejbalové turnaje, vánoční volejbalový a badmintonový turnaj, sportovní výlety do Alp.
V obci pracuje hned několik spolků. Sbor dobrovolných hasičů (1902), Sdružení pro obnovu Řepice a okolí
(1997). Roku 2005 vznikl Sportovní klub Řepice (volejbalový, cyklistický, florbalový, badmintonový i turistický
oddíl). Téhož roku se podařilo obnovit ochotnický spolek, který navázal na tradici řepických ochotníků z 1.
poloviny 20. století. Některé ženy důchodového věku vytvořily Řepické babči & spol. (2009) Práce s dětmi je
hlavní náplní Sdružení Děti Řepice.
Za své úsilí získala Řepice roku 2006 titul Vesnice roku Jihočeského kraje a v roce 2012 obdržela titul Vesnice
roku ČR 2012.
Tabulka číslo 18.
Číslo rejstříku
23482 / 3-4350
41813 / 3-4351
28466 / 3-5163
29583 / 3-4352
34500 / 3-4353
37149 / 3-4349
25025 / 3-5162
Sídelní útvar
Řepice
Řepice
Řepice
Řepice
Řepice
Řepice
Řepice
čp.
Památka
kostel sv. Maří Magdalény
výklenková kaplička
zemědělský dvůr, zřícenina, z toho jen: renesanční štít
silniční most
výšinné opevněné sídliště - hradiště Hradec, archeologické stopy
tvrz
sýpka
1.2.14 Skály
Obec Skály se rozkládá vzdušnou čarou cca 11 km jihovýchodně od
Strakonic. Protože však silnice do města vede oklikou přes okolní obce,
trasa měří 15 km. Od roku 1923 usilovala obec o zkrácení vzdálenosti do
Strakonic vybudováním okresní silnice ze Skal přes Kuřimany. Avšak vždy
bez úspěchu.
Nedaleko vesnice pramení Cehnický potok. Vesnicí protéká jeho levý přítok. Ke stavbě mostu na okresní silnici
bylo přikročeno až v letech 1905–1907 po nehodě povozu paračovského rolníka v brodu. Severozápadně od obce
se rozprostírá vrch Bratružel (571 m n. m.), k jehož původu jména se váže pověst uvedená u obce Paračov.
První písemná zmínka o obci Skály pochází z roku 1334, kdy Markéta, vdova po Bavorovi ze Strakonic,
postoupila městečko Bavorov a 24 okolních vesnic včetně Skal svému bratru Petrovi z Rožmberka. Osada s
rozlehlou nepravidelnou návsí na vidlici starých cest. V roce 1334, kdy je o ní první zpráva, byla prodána
současně s osadou Krtely Oldřichu Štěněti z Dobevi. V roce 1397 se na manském soudu připomíná Jan ze Skály,
po němž zde žil rod Kočků. V roce 1418 vlastnil Jan Kočka ze Skal nějaké zboží v Sedlíkovicích a r. 1430 mu
král Zikmund Lucemburský zapsal manství ve Skalách, sousedních Budičovicích a Štěticích a tato darování
následující rok ještě rozšířil o tři rychty. Jeho syn, který se patrně jmenoval Přibík, sloužil na Zvíkově a r. 1435
byl nedaleko Písku zabit Tábory. Druhý syn Václav zemřel před r. 1454. Z posledních potomků známe ještě Jana
a Aleše Kočky, doložené v letech 1498 a 1499. Janově dceři Kateřině, k níž se přiženil Bohuslav Drda z
Radkovic, potvrdil r. 1509 král Vladislav listiny na zdejší manství. Někdy kolem r. 1536 prodala Kateřina Skály
Kašparu Litochlebovi ze Strachotínka, který zde patrně vystavěl tvrz, nebo zvelebil starší dílo do podoby tvrze.
Skály jsou malou obcí s 38 domy a 65 stálými obyvateli.
Díky Tereziánskému katastru zachycujícím demografickou situaci v 1. polovině 18. století víme, že v tu dobu
hospodařilo v obci 19 hospodářů, 2 podruzi nádeníci a obecní
pastýř. Zajímavé je, že je tu jmenován také panský mlýn o jednom
kole na nestálé vodě. Ten byl dle neověřené ústní tradice v místě
dnešního čp. 14.
Podíváme-li se na novodobou historii, zjistíme, že v I. světové
válce zahynuli čtyři občané Skal, II. světová válka se obešla bez
místních obětí. Pouze koncem roku 1944 shodily americké
bombardéry osm zbylých bomb na pole a do lesů východně od
obce, ale nikomu se nic nestalo. V posledních válečných dnech se
někteří občané připravovali k odzbrojení německého konvoje
v lese za obcí, naštěstí však k podobné tragédii jako v nedalekých Cehnicích nedošlo.
V 50. letech 20. století sice žádný místní sedlák sice násilně vysídlen nebyl, ale rolník František Maroušek byl
zatčen a pod vykonstruovanou záminkou odsouzen k nuceným pracem.
V roce 1937 došlo k elektrifikaci obce, v polovině 50. let 20. století byl vybudován společný vodovod. V roce
1957 tu bylo založeno zemědělské družstvo, které bylo později sloučeno s Kváskovicemi, Paračovem i
Cehnicemi.
Ve Skalách se nachází hned několik zajímavých míst. Návesní kaple Panny Marie z počátku 19. století, při polní
cestě na Paračov boží muka z 1. poloviny 18. století (severně od obce), při silnici na Čepřovice kamenná boží
muka. K zajímavostem okolí určitě patří zříceniny hradu Helfenburk, ležící vzdušnou čarou asi 5 km
jihovýchodně od Skal. Dodnes tvoří výraznou dominantu zdejší krajiny.
V roce 1902 tu byl založen místní hasičský spolek, který si společně se sousedními Kváskovicemi vzápětí po
vzniku opatřil se státní dotací novou stříkačku.
Pro rekreaci mělo význam vybudování koupaliště (1974) V krásném přírodním prostředí.
1.2.15 Slaník
Obec Slaník leží 3 km východně od Strakonic, nad levým otavským břehem. Severozápadně od obce se do okolí
vypíná kopec zvaný Na hájích (442 m n. m.).
Pokud se vydáte ze Slaníka polní cestou do Strakonic, půjdete právě okolo tohoto kopce. V lesíku, který jej
kryje, můžete nalézt malé lomečky na stavební kámen a s nimi spjaté suchomilné živočichy a rostlinstvo. Cestou
potkáte kapličku a křížek a možná, že narazíte na sysla obecného. Nad samotným Slaníkem se zdvihá kopec s
lípou, který v době, kdy ve Strakonicích nestály výškové budovy, byl ze Strakonic pěkně vidět. Nadmořskou
výšku bychom mohli dle mapy stanovit okolo 410 m. Počet obyvatel k 1. 1. 2013 byl 159,
popisných čísel bylo celkem 56. Slaník má svůj znak – v červeném štítě stříbrná lípa
vyrůstající ze zvýšeného, stříbrno – červeně vlnitě děleného návrší, v němž je osmihrotý
kříž v kruhu, obojí opačných barev.
Původní jméno obce znělo Dvořec. Poprvé se tak připomíná roku 1359, kdy je jmenován
zdejší mlýn, patřící k Řepici. Zřejmě již před rokem 1372 tu stála tvrz. V roce 1476
povolil král Vladislav II. Markétě ze Dvorce, provdané Mirošové, aby místo tvrze, která
stála ve vsi, postavila nové sídlo na návrší (pahrbku) a pojmenovala ho Slaník (možná dle
staršího názvu pahrbku). Roku 1569 jsou ve Slaníku uváděny tři dvory se mlýnem. Dnes už ve
Slaníku původní tvrz nenajdete. Místo středověké tvrze z doby před rokem 1372 je hypoteticky
kladeno jižně od rozparcelovaného dvorce na vyšší skalnatý břeh Otavy, do míst usedlosti čp. 8. Tvrz
zanikla v 15. století. Nová tvrz postavená po roce 1476 stála na výrazném skalnatém ostrohu severně
od bývalého dvorce, na němž dnes stojí usedlost čp. 6 a na východním zvýšeném konci kaplička.
Pozdně gotická tvrz Slaník sloužila jako feudální sídlo asi pouze 30 let a postupně zanikla po roce
1505, kdy byla králem Vladislavem darována strakonickému velkopřevorství. Po její existenci nejsou
znatelné stopy.
Místní pověsti připomínají podzemní chodby, které Slaník údajně spojovaly s Řepicí. V katastru obce při staré
cestě, která směřovala ze Slaníku západním směrem přímo do Strakonic, se nalézá se vyvýšenina Na hrádku.
V poli na jižním svahu byly při povrchovém průzkumu nalezeny šedočerné střepy s ovaleným okrajem, které lze
klást do 13.–14. století. Existenci středověkého hrádku prameny v těchto místech nepřipomínají, přesvědčivé
stopy v terénu nebyly zatím nalezeny.
Dominantu slanické návsi tvoří kaple sv. Josefa postavená místními v roce 1872. Boží muka stojí při odbočce na
polní cestu do Strakonic. Obrázky do nich namaloval ak. malíř Karel Kupka.
V parčíku v obci najdete lípy, zasazené v roce 1945 jako připomínku osvobození. Slaník, stejně jako okolní
místa osvobodila americká armáda. Její vojáci tábořili poblíž obce v místě zvané Častavín. Staří pamětníci na ně
dodnes rádi vzpomínají.
Na návrší ve Slaníku dosud roste tzv. Slanická lípa – památný strom vysazený spolu s dalšími lípami v roce 1848
na paměť „zrušení poddanství a roboty nadobro …“. Z původních čtyř stromů se zachoval do dnešních dnů
jediný.
Co se týká místních osobností, jmenujme alespoň některé. Regionální historik Stanislav Dráždil (1886–1968),
který publikoval řadu statí o našem kraji, Vladimír Pícha (1913–1980) – duchovní, člen maltézského řádu,
zakladatel Bratrstva svatého Jana při kostele Panny Marie Vítězné v Praze. Dále také architekt Vladimír
Martínek (*1931) – autor především urbanistických návrhů, mj. vedoucí skupiny, která připravovala nový
územní plán celé Prahy.
Ve Slaníku se narodil i Jaroslav Peleška (1933–2005). Celý život pracoval v ČZ Strakonice, ale ve svém volném
čase velice rád kreslil a maloval. Jeho obrazy vlastní Slaničtí, i lidé v různých koutech světa. Jaroslav Peleška se
také zajímal o historii Slaníku a byl místním patriotem.
Další umělec, Mgr. Karel Kupka, akademický malíř (1932–2013), se sice narodil v
Postupicích u Benešova, ale Slaník mu přirostl k srdci. Po studiu Pedagogické fakulty
UK pokračoval na Filozofické fakultě UK v Praze, obory výtvarné umění, dějiny umění
a dějepis. Jeho učiteli byli mj. profesoři Karel Lidický či Cyril Bouda, ale k uměleckému
zrání přispěl i jeho otec, akad. malíř Karel Kupka či Vincent Beneš a Alois Moravec.
Karel Kupka do mládí rád jezdíval na jih Čech, v roce 1971 si ve Slaníku koupil chalupu u bývalého přívozu a
později se zde usadil natrvalo. Stal se významným malířem celého regionu. Měl optimistický pohled na svět,
který se odrazil jak v krajinářské tvorbě, tak v kyticích a květinových zátiších. Ilustroval knihy pro dospělé i pro
děti, je známý u nás doma i v zahraniční.
Spíše jako perličku uveďme, že kolem poloviny 19. století žil ve Slaníku výborný dudák Jan Wokáč, který byl
oblíbený i v okolí. Jednou o masopustu dudal hned v několika strakonických hospodách, zavítal do Řepice a
masopust zakončil doma ve slanické hospodě. Ale tam se mu přihodila nemilá věc. Hraním a pitím byl tak
zmožen, že usnul. Avšak nový měch dud zavoněl šenkýřovu psu, který jej celý rozžvýkal. Když se dudák
probudil, nemohl věřit svým očím. Ještě hůře jej přivítala doma jeho žena, která, když viděla manžela po
několika dnech a ještě k tomu s poničenými dudami, mrštila nástrojem tak prudce, že se dudy roztříštily. Tak
slanický dudák přišel o své dudy.
V minulosti se hrálo ve Slaníku také divadlo. Před II. světovou válkou tu působil spolek ochotníků. Dokonce se
Slaník objevil i na stříbrném plátně a to ve filmu Zdeňka Podskalského Bílá paní (1965). V současnosti pracuje
v obci Sbor dobrovolných hasičů, který byl založen roku 1930 po požáru zdejšího mlýna a pracuje zde dodnes.
Během roku se ve Slaníku pořádá několik zajímavých akcí. Začátkem léta to jsou Vodnické slavnosti – určené
nejen pro děti a rodiny, ale i pro všechny, kdo si chtějí užít přátelskou atmosféru. Každý si tu najde tu svou
zábavu – trhy s domácími výrobky, akce pro děti, večer taneční zábava pod širým nebem.
Pěknou akcí je i pochod Slanická lípa, který má dlouholetou, i když přerušenou tradici. U jeho zrodu stál Sbor
dobrovolných hasičů. V roce 2011 byla tato tradice obnovena za přispění pamětníků a
nadšenců. Nyní má pochod trasy: 10 km pouze pro pěší a 30 či 50 km i pro cyklisty.
Jihozápadně od obce u jezu na Otavě se rozprostírá tábořiště – veřejné prostranství
k rekreaci. Tvoří zázemí pro vodáky a jednu ze zastávek Otavské plavby.
Úspěch slaví také obecní zabijačka. Přesto, že je to pro organizátory náročný den,
odměnou jim je spokojenost sousedů. Lidé mají příležitost sejít se, popovídat a ocenit
dobroty pro ně připravené.
Se Slaníkem se rozlučme zajímavou pověstí. Kdysi žil ve Slaníku domkář, který po svém dědovi zdědil knihu
čar a kouzel. V ní se dočetl, jak se hledají poklady. Mezi lidmi se říkalo, že poblíž kapličky při cestě do
Přešťovic je zakopán jakýsi poklad. Domkář se rozhodl získat jej. Na Květnou neděli si stoupl ke kapličce,
udělal kolem sebe svěcenou křídou uzavřený kruh, doprostřed postavil hořící hromnici a četl zaříkadlo. Ani je
celé nedočetl, protože se přihnal silný vítr, vyrval mu z rukou knihu a ozval se hrozný rachot. Chalupník jako by
i slyšel hlasy zemřelých. Kolem začala kroužit bílá postava a natahovala na chalupníka ruku. Pak se tam objevila
černá postava, ale do kruhu se nedostala. Vítr ještě zesílil a černý duch se začal zvětšovat a sápat se na domkáře.
Ten na nic nečekal. Vzal nohy na ramena a utíkal do vsi. Zastavil se až u souseda. Když vše vypověděl, soused
mu řekl, že žádná vichřice nebyla a že má jen vidiny.
1.2.16 Štěkeň
Štěkeň leží na levém otavském břehu v nadmořské výšce 388 m, v místě původního
rýžoviště zlata při bývalé odbočce staré obchodní cesty dobříšsko–pasovské. Nad
místem se ze severozápadní strany vypíná zalesněný vrch Brdo (508 m n. m.) s žulovým
lomem. Les okolo Brda je protkán lesními cestami a využívají jej místní i chataři k
oddechu. Jižně od obce meandruje v údolní nivě řeka Otava. Pod správu obce Štěkeň
patří také osady Nové Kestřany a Vítkov. Štěkeň má 674 obyvatel, 232 domů a 40 chat.
Jméno Štěkeň se odvozuje od mužského jména Sčeken, kratší tvar Sček je doložen
k roku 1052. Jméno se v listinách objevuje v různých podobách – Sczken, Sczeken,
Czeken, Czekna, Sczekna. Od roku 1353 se vyskytuje již „ze Štěkně“.
Václav Hájek z Libočan se o ní zmiňuje a její původ klade do roku 818. Založení Štěkně popisuje takto:
Paní Řepice měla služebníka jménem Všekeň, který se zamiloval do Brašny, služebnice své paní. Všekeň
požádal Řepici o Brašninu ruku, ale ta se rozzlobila a svého služebníka uvěznila. Avšak Brašna svého milého
jedné noci osvobodila a společně utekli. Postavili si sídlo na jednom návrší. Když se o tom Řepice dozvěděla,
bála se, že se jí bude Štěkeň mstít. Pozvala tedy oba k sobě na hrad a bohatě je podarovala. Všekeň s Brašnou
dům dostavěli, ohradili a dali mu jméno Všekeň, „kterémuž nynější Čechové říkají Štěkeň“.
Štěkeň byla správním centrem oblasti. První zmínka o ní pochází již z roku 1052. Do její historie se zapsal mezi
prvními rod Bavorů, který zde vybudoval tvrz. Štěkeň byla městečkem již před rokem 1543 a užívala znak, který
obdržela v té době od císaře Ferdinanda I. V letech 1781–1919 byla Štěkeň v majetku Windischgrätzů. V roce
1784 došlo k jejímu povýšení na městys. Byl jí přidělen znak související s erbem Windischgrätzů. Tvoří jej na
červeném štítě doprava obrácená stříbrná vlčí hlava s krkem. V rámci první pozemkové reformy (1919) byl
velkostatek rozparcelován, a to jako na prvním šlechtickém majetku v České republice vůbec.
Zajímavostí je, že ve Štěkni existovala již v roce 1384 škola. Jednalo se o školu bratrskou. Tehdejší Štěkeň byla
v okruhu bratrských vyznavačů velmi proslulá. V 15. století bydlel ve zdejším mlýně mlynář Jakub, tehdy
nazývaný Kubík, který se podílel na aktivitách vznikající jednoty českobratrské. Katolická protireformace po
Bílé hoře zlikvidovala nejen bratry, ale i místní školu na dalších sto let. Zmínky o škole se pak datují rokem
1741. Roku 1900 zde začal učit místní rodák František Jílek. Vedl místní kroniku, režíroval ochotnické divadlo,
sepsal Dějiny městyse Štěkně a vydal řadu vlastivědných článků. Od roku 1919 na pětitřídní škole ve Štěkni
zastával funkci ředitele otec malíře Bohumila Ullrycha. Školu tu mj. navštěvoval i strakonický rodák Josef
Skupa či hudebník František Spilka.
Štěkeň je také spojována s nejdelší dobou pobytu panovníka rakousko-uherské monarchie na našem území.
František Josef I. byl ubytován na zdejším zámku od 2. 9. do 9. 9. 1905 v době konání Velkých císařských
manévrů u Štěkně. Vojenských manévrů všech druhů vojsk se tehdy zúčastnilo kolem 70 000 vojáků (přivezlo je
117 vlaků).
Městys se může pochlubit řadou dalších zajímavostí. V místech, kde kopec Brdo přechází do Štěkně, stojí na
místě tvrze ze 14. století raně barokní patrový
zámek. V r. 1922 zámek koupil
od zemského soudu řád IBMV (Institut
Blahoslavené Panny Marie),
jiným názvem řád Anglických panen, který se
věnoval výchově a vzdělávání
dívek. Po roce 1948 sloužil objekt jako domov
důchodců, po revoluci 1989
přešel opět do rukou řádu IBMV. Sídlí tu i
provinční
představená.
V sousedství zámku se rozprostírá chráněná
přírodní památka – anglický
park o výměře 15,9 ha se starými vzácnými
dřevinami. Cenné jsou zde
např. štěkeňské (Madeirské) duby (obvod kmene 470 a 322 cm, výška 25 m, stáří 200 let). Najdeme tu také nově
postavená boží muka Panny Marie z roku 1999. Ve východní části obce se rozprostírají dubové aleje. Pod
parkem zase nalezneme studánku u Dobré vody.
Návštěvníky jistě zaujme barokní pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1725. Kopie je umístěna
u zámeckých schodů, originál v zámku. Blízký kostel svatého Mikuláše ze 17. století je postaven na místě
původně gotického kostela sv. Máří Magdalény, který zanikl v době husitské a za třicetileté války. U kostela se
nachází fara z doby před rokem 1792 a barokní kaple Božího hrobu z 18. století, původně kostnice. Památkově
chráněna je ve Štěkni také zemědělská usedlost čp. 18 a dům čp. 25.
Ve Štěkni nalezneme také dům čp. 75, v němž bydlíval v letech 1908–1921 spisovatel a básník Šumavy – Karel
Klostermann. Jako mladý student prožil ve Štěkni dvoje prázdniny, jeho otec zde pracoval jako zámecký lékař u
Windischgrätzů. Klostermann umístil přímo do Štěkně děj Revoluce v Písku a část svého románu Ecce homo. V
Pošumavských rapsodiích se odehrává rozmarná povídka Dvě gardy zasazená do roku 1848, kdy majitel
štěkeňského panství kníže Windischgrätz nechal ostřelovat vzbouřenou Prahu. Od roku 1922 pobýval
Klostermann často na štěkeňském zámku, kde také v roce 1923 zemřel. Spisovatele připomíná Klostermannova
ulice, Klostermannova stezka a Památný pokoj na zámku.
Ve Štěkni najdeme i rodný dům Aloise Paška, který se tu narodil 16. 6. 1869. Stal se prvním biskupem
Starokatolické církve v ČR. Dalším významným rodákem byl Jan Antonín Losy hrabě z Losinthalu (asi 1650–
1721), který spatřil světlo světa na zdejším zámku, jež jeho rodina tehdy vlastnila. Byl to vynikající loutnista,
houslista a skladatel. Významným hudebníkem i rodákem byl František Spilka (1877–1960), český dirigent,
skladatel, profesor sborového zpěvu na pražské konzervatoři a první sbormistr Pěveckého sdružení pražských
učitelů a později i učitelek, u jejichž založení stál a jež delší čas řídil. Byl žákem Antonína Dvořáka či Josefa
Kličky. Mezi významné rodáky se řadí i pedagog Jiří Zeithammer (1800–1881), fyzik Adler Gottlieb (1860–
1893) či herec Karel Koloušek (1924–1998).
Ve Štěkni se narodil také Alfons Šťastný (1831–1913) – statkář, zemědělský reformátor,
svérázný filozof, novinář, politik, poslanec zemského sněmu, zakladatel Zemské selské jednoty
(předchůdce agrární strany), propagátor ateismu. Kvůli úmrtí mladšího bratra musel zanechat
vysokoškolských studií a ujmout se statku v Padařově na Táborsku. Vydával knihy, Selské
noviny, založil selské politické hnutí. Vystoupil z církve, jako výraz protestu hlavně proti dogmatu o papežské
neomylnosti. Ve Štěkni najdeme i Šťastného pomník. Sochu na něm zhotovil Josef Fojtík.
V osadě při Otavě tvořil také regionální malíř Bohumil Ullrych, jehož některá díla vlastní obec.
O Štěkni se vypráví několik pověstí, v nichž mj. vystupuje divý muž či hejkal. Jedna říká, že v lese u Štěkně žil
hejkal. Lidé se tam báli chodit. Podle rady ostatních přinesl jeden sedlák hejkalovi do lesa placky s medem.
Hejkal jej za to nechal celý týden klidně svážet dříví z lesa. Avšak nakonec přinesl sedlák hejkalovi placky
posypané pepřem. To hejkala velmi rozzlobilo. Když dříví došlo, bál se jít sedlák do lesa, kde žil hejkal, a jel
raději tajně do panského. Ale tam jej chytili panští hajní a sedlák skončil na týden ve vězení. Dlouho pak litoval,
že s hejkalem tak špatně jednal.
Západně od Štěkně u řeky Otavy stávala tvrz Srdov, zmiňována ve 14. století. Později byl Srdov připojen ke
Dvorci (Slaníku). Poslední zprávy se dochovaly z roku 1427, další osud tvrze není znám.
V současnosti v obci působí hned několik občanských sdružení. TJ Otavan Štěkeň, SDH ve Štěkni.
Štěkeň je i výborným místem k rekreaci. Je rájem pro milovníky koupání, vodních sportů a rybářů.
Nové Kestřany
Nové Kestřany leží 3 km východním směrem od Štěkně, na hranici píseckého a strakonického okresu.
Z východní strany obec obtéká Vítkovský potok, leží tu také Novokestřanský rybník. Nové Kestřany se řadí
mezi nejmladší obce v regionu. Nechal je vystavit v polovině 19. století kníže Schwarzenberg jako osadu pro
voraře a dřevaře. Útočiště tu našli také dělníci budující kanál, který odváděl vodu z otavské nivy. Je to
kolonizačně vysazená poddanská obec, která má výjimečné urbanistické založení. Jedná
se o jednostrannou ulicovku, tvořenou lomenou řadou jednopodlažních domků s
průjezdy. Druhou stranu komunikace lemuje pás zahrad. Dnes má osada 113 obyvatel a
69 domů (stav k 1. 1. 2013). V obci najdeme kapli sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny
19. století. Nedaleko osady je na louce vystavěn kamenný pomník připomínající
tragédii, která se tu odehrála za I. republiky. 20. července 1928 zde při nočním cvičení
ztratili dva letci Masarykovy letecké legie orientaci a při havárii zahynuli.
K Novým Kestřanům ležícím nedaleko zlatonosné řeky Otavy se vztahuje i zajímavá
pověst. V obci žil chudý pískař se svou rodinou. Jednou jej navštívil podivný přikrčený
panáček malého vzrůstu a žádal o kus chleba. Přestože sám pískař třel bídu s nouzí, o
chléb se rozdělil. Když následující den těžil z otavského dna písek a dával jej do své
loďky, nabral na lopatu cosi těžkého. Když to vytáhl z vody, leskl se vytěžený písek jako
zlato. Pískař neváhal a odnesl jej do Písku ke zlatníkovi. Ten mu řekl, že se jedná o ryzí zlato a za zlatý písek mu
dobře zaplatil. Bída se tak odstěhovala z pískařovy chalupy nadobro. Pískaři se tak za jeho dobrotu odměnil
místní otavský vodník.
Vítkov
Vítkov leží asi 3 km jihovýchodně od Štěkně. Východně od obce protéká Vítkovský potok, který spojuje Malý
vítkovský rybník, Velký vítkovský rybník, Barachovec a u Nových Kestřan ještě rybník Novokestřanský. Vítkov
obklopuje hned několik vršků, z nichž nejvyšší je Borovnice (499 m n. m.) západně od obce. K 1. 1. 2013 měl
Vítkov 53 obyvatel, 31 domů.
Osada je poprvé zmiňována roku 1371. Na návsi stojí kaple Panny Marie Klatovské
z počátku 19. století. Roku 1860 došlo k její přestavbě a rozšíření.
Tabulka číslo 19.
Číslo rejstříku
34695 / 3-4410
Sídelní útvar
Štěkeň
čp.
Památka
tvrz Srdov, archeologické stopy
33509 / 3-4405
34981 / 3-4409
17162 / 3-4404
38469 / 3-4403
25271 / 3-6017
45618 / 3-4406
18379 / 3-4402
Štěkeň
Štěkeň
Štěkeň
Štěkeň
Štěkeň
Štěkeň
Štěkeň
čp.18
čp.25
čp.28
čp.87
čp.
kostel sv. Mikuláše
socha sv. Jana Nepomuckého
venkovská usedlost
venkovská usedlost
venkovská usedlost
fara
zámek
1.2.17 Třešovice
Třešovice se nachází zhruba 8 km jihovýchodně od Strakonic, mají kolem 85 obyvatel a 36 domů. V západní
části osady protéká Zorkovický potok a Třešovický potok , nedaleko jejich soutoku roste vrbové stromořadí.
Dnes jsou samostatnou vesnicí, ale po roce 1960 patřili pod Jinín. Teprve v roce 1990 nabyla vesnice své
samostatnosti.
Jihovýchodně od obce se rozprostírá vrch Hájek a vrch Na Oltářích. O původu
tohoto jména vypráví pověst, že v době husitských válek, kdy táhl Žižka
k Sudoměři, se lidé báli, že se svou družinou navštíví i hrad Helfenburk a že
potáhne přes Paračov. Jakmile se tato zpráva donesla k paračovskému knězi, dal
v kamenech vysekat otvory, kam uschoval zlaté a stříbrné kostelní náčiní, dopravil na výše zmíněný vršek a zde
je zakopal. Po skončení válek bylo vše ze země opět vyzvednuto a vráceno zpět do kostela. Od té doby prý lidé
nazývají ten vrch Na Oltářích.
První písemná zmínka o obci je datována rokem 1303. Ve 14. století se osada uvádí jako Střešovice. Podle
pověsti obec prý přišla ke svému jménu tak, že zde bylo vysázeno hodně třešní.
K zajímavým stavbám patří stavení čp. 13 ve stylu selského baroka a památkově chráněná kaple svatého Jana
Křtitele na návsi datovaná kolem roku 1800, přestavěná kolem roku 1884. Kamenný kříž stojící před kapličkou,
s plechovým vyobrazením Panny Marie a ukřižovaného Ježíše, byl obnoven v roce 2013. Zároveň došlo i
k obnově kříže datovaného rokem 1897 umístěného na kraji obce.
Přestože jsou Třešovice malou vesnicí, mají i své významné rodáky. Pochází odsud Vít Cíza (1791–1864).
Působil jako duchovní v Albrechticích nad Vltavou, kde navrhl a sám i začal uskutečňovat originální úpravy
hřbitova. Ve hřbitovní zdi je zbudováno 81 výklenků, v nichž je veršování o životě zemřelého a obraz jeho
světce. Roku 1856 se v Třešovicích narodil pozdější statkář Václav Suda, dlouholetý starosta obce. Koncem 19.
století pracoval jako člen okresního výboru ve Strakonicích. Angažoval se také ve výboru strakonického
hospodářského spolku. V roce 1899 byl členem komitétu pro přípravu krajinské hospodářsko-průmyslové a
školské výstavy ve Strakonicích. Zapojil se také do zemské politiky. Ve volbách v roce 1895 byl zvolen jako
poslanec do Českého zemského sněmu.
V obci Třešovice převažoval zemědělská výroba. Roku 1957 bylo založeno pod nátlakem JZD. Později se
družstvo sloučilo s jinínským a posléze i s miloňovickým. Roku 1927 byla v obci přestavěna obecní kovárna.
Roku 1892 začali v nedalekém Jiníně působit hasiči. Někteří třešovičtí občané se aktivně mezi ně zapojili. Po I.
světové válce se osamostatnili, ale v roce 1949 se opět spojili s Jinínem, a tak to zůstalo do dnešních dnů. Díky
vyprávění pamětníků se ví, že po II. světové válce se lidé scházeli v hostinci a zpívali tu Českou besedu.
Tabulka číslo 20.
Číslo rejstříku
30380 / 3-4145
Sídelní útvar
Třešovice
čp.
Památka
kaple sv. Jana Křtitele
1.3
Poloha, geologické poměry a klimatické podmínky
1.3.1 Strakonický region
Řešené území je střední částí Strakonického okresu a jeho pomyslná hranice probíhá na západě souhlasně s
rozmezím s okresem Klatovy a na jihu s okresem Prachatice. Za obcí Čepřovice se zvedá severovýchodním
směrem a běží po obvodu katastrálního vymezení obcí Skály, Kváskovice, Radějovice a u obce Cehnice kolmo
přetíná komunikaci I. třídy Strakonice-Vodňany, aby se za katastrem obce Čejetice napojila na hranici s okresem
Písek. Po ní se hranice řešeného území zvedá severozápadně až k obci Velká Turná, obíhá obec Radomyšl, aby
se vrátila zpět severním směrem, kde zahrnuje obec Chrášťovice a běží po komunikaci západním směrem na
Horažďovice, kde se napojí do výchozího místa na rozhraní s okresem Klatovy.
Z hlediska geomorfologického členění severní část území Strakonicka
spadá do Českomoravské
subprovincie reprezentované Středočeskou pahorkatinou. Ta je zbytkem třetihorního zarovnaného povrchu s
mírně zvlněným reliéfem o nadmořské výšce mezi 500 - 600 m. V daném území je reprezentovaná především
Blatenskou pahorkatinou resp. její částí - Horažďovickou pahorkatinou. Poměrně ploché území této pahorkatiny
má nejvyšší bod Hřeben (596,5 m n.m.) těsně za hranicí posuzovaného regionu.
Do jižní části území (Volyňsko) zasahuje rozsáhlé a poměrně členité území Šumavského podhůří, které je
erozí vodních toků značně rozčleněné a příkré údolní svahy zde ostře kontrastují s převládajícím kopcovitým
terénem. Z tohoto celku největší část v řešeném území zaujímá Bavorovská vrchovina se svým jihovýchodně od
Strakonic se rozkládajícím podcelkem Miloňovickou pahorkatinou s izolovanými vrchy přesahujícími 500 m
(nejvyšší Kuřimanský 586 m a Ostrý 579 m). Širší okolí Volyně patří Volyňské vrchovině s řadou vrcholů přes
600 m (Kbil 664 m u Libětic, Kalný vrch 634 m u Strunkovic nad Volyňkou, Ostrý vrch 591 m, Bretaň 651 m jižně od Volyně). Dalším podcelkem Šumavského podhůří, které zasahuje jihozápadní část území je Vimperská
vrchovina s Mladotickou na severu (Mladotický vrch 703 m, Damíčský vrch
739 m, Kústrý 839 m) a
Vacovickou vrchovinou na jihu, která dosahuje přes 900 m n.m.
Mezi oba hlavní geomorfologické celky Středočeskou pahorkatinou a Šumavským podhůřím ještě do oblasti
zasahuje podél města Strakonice Českobudějovická pánev jako součást Jihočeských pánví.
1.3.2 Horniny a reliéf
Celé řešené území náleží k Českému masívu, který je geologicky jednou z nejstarších částí evropské pevniny.
V nejstarší době byla tato oblast zalita mořem, na jehož dně se hromadily mohutné vrstvy usazenin z okolní
pevniny. Intenzita sedimentace byla velmi různá, proces usazování několikrát přerušil ústup moře.
Původní
měkké a sypké sedimenty se zpevňovaly a vlivem horotvorných procesů se dostávaly do větších hloubek, kde
vlivem vysokých teplot a tlaku zbřidličnatěly.
Krystalické moldanubikum tvoří převážně skalní podklad řešeného území. Jeho jednotvárná série, jejíž
původní horniny dosahují několikakilometrové mocnosti, se usazovala v hlubokých částech mořské prohlubně za
poměrného tektonického klidu a značného nanášení jílovitého a písčitého materiálu. Z toho pak vznikaly
opakovanou přeměnou především biotitické pararuly a migmatity rozličného typu. Příznačné je pro tuto
jednotvárnou sérii nepatrný podíl hornin odlišného složení, např. krystalických vápenců, dolomitů a ojediněle též
amfibolitů.
Pestrá série, jež se od jednotvárné odlišuje četnými vložkami krystalických vápenců spolu s přechodnými
polohami dolomitů, erlanů, eklogitů a amfibiolitů, grafitických hornin a křemenců, je zastoupena v území jen v
malé míře západně a jižně od Strakonic.
Jižní část vymezené oblasti zabírá šumavská větev moldanubického plutonu. Nejstaršími horninami jsou
zde diority, k mladším patří granodiority, k nejmladším žuly s bohatým žilným doprovodem. Severozápadní část
(mezi Horažďovicemi a Strakonicemi) sem proniká středočeský pluton se zastoupením především biotitickým
granodioritem a křemitým dioritem červenského typu.
Tyto horniny se těží v oblasti na mnoha místech s využitím jako stavební a dekorační kámen.
Nejvýše položenou obcí mikroregionu je obec Jinín, nejníže položenou je obec Čejetice.
1.3.3 Podnebí
Klimaticky se Strakonický region dělí na dvě oblasti. Klimatická oblast B3 v podélném pásu Horažďovice Strakonice (mírně teplá oblast) s charakteristikou okrsku mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou.
Ostatní území leží v okrsku B5 s charakteristikou mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinový.
Průměrná roční teplota 6,5 °C, v období vegetace 12,5 °C.
Oblast je dále charakterizována:

průměrný počet letních dní v roce
30 - 40

průměrný počet ledových dní v roce
40 - 50

průměrný počet mrazových dnů
120 - 130

počet dní s teplotou nad 0°C
270

počet dní nad 5°C
210

150

65

průměrný počet:

jasných dnů

zamračených dnů

s mlhou
40
145
57
Tabulka číslo 21.
Průměrná teplota vzduchu v jednotlivých měsících (dle dlouhodobých klimatických map)
I.
-2
II.
-1
III.
3
IV.
6
Tabulka číslo 22.
I.
30
II.
27
V.
12
VI.
15
VII.
17
VIII.
17
IX.
12
X.
7
XI.
3
XII.
-2
Dlouhodobý průměrný úhrn srážek v mm v jednotlivých měsících:
III.
30
IV.
45
V.
70
VI.
85
VII.
90
VIII.
65
IX.
50
Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 550 - 600 mm, v období vegetace 400 mm.
X.
45
XI.
35
XII.
35
Tabulka číslo 23.
I.
14,4
II.
8,1
Úhrn srážek za rok 1998 naměřený na nejbližší stanici Kocelovice:
III.
43,5
IV.
8,3
V.
34,2
VI.
243,7
VII.
66,4
VIII.
31,2
IX.
104,3
X.
97,4
XI.
41,5
XII.
20,9
Průměrná relativní vlhkost vzduchu:

v červenci ve 14,00 hodin: 60%

v prosinci ve 14,00 hodin: 87%
Uvedené údaje jsou průměrným ukazatelem, klimatické podmínky jsou úměrné nadmořské výšce, ve které
jsou jednotlivá sídla lokalizována. Jihozápadním směrem k okraji popisovaného regionu zasahuje drsnější klima
Šumavského podhůří.
Zdroj: Český hydrometeorologický ústav
1.3.4 Půda, vegetace, fauna
Z hlediska půdní druhovosti převažují v řešeném území hlinité až hlinitopísčité půdy. Podle zatřídění do
půdních typů převažují podzolové půdy a podzoly. Do Volyňské oblasti zasahují již typy hnědých horských
lesních půd.
Z hlediska původu, vývoje a především druhového zastoupení květeny lze řadit oblast do subhercynské
fytogeografické oblasti. Původním vegetačním krytem byly listnaté lesy a to v Šumavském podhůří převládaly
různé druhy bučin (lipové či dubové bučiny), v nižších polohách v severní části popisovaného území převládaly
spíše acidofilní doubravy (porosty dubu letního s místy vtroušeným dubem zimním, břízou a lípou). V době
halštatské mohylové kultury došlo dlouhotrvajícím, převážně pastevním využíváním, k hlubokým změnám ve
složení těchto původních lesů nebo k jejich úplné likvidaci. Jejich náhrada během prvního staletí našeho
letopočtu neznamenala obnovu původního krytu, ale přispěla ke vzniku relativně sušších a teplomilnějších lesů
tvořených náhradními dřevinami (duby, břízami, osikami, borovicemi). Převážná část původních listnatých nebo
smíšených lesů byla však nahrazena ekonomicky výnosnějšími smrkovými monokulturami.
Trvalé odlesnění na druhé straně umožnilo průnik teplo a světlomilnějších druhů rostlin a umožnilo rozvoj
zemědělské výroby.
V krajině přetrvala bohatá a dosti teplomilná nelesní květena. Z travin je to tráva válečka prapořitá, kvetoucí
druhy zastupuje smolnička obecná, úročník bolhoj, čičorka pestrá, jetel horský a zlatý, různé druhy divizen,
pupava obecná. Keřové patro zastupují porosty trnek, hlohů, lísek a mnoho druhů planých růží. V lesních
okrajích jsou zastoupeny břízy, osiky, lísky, jeřáby a jívy. Na sušších loukách a pastvinách v pahorkatinném
prostředí lze registrovat vzácné vstavače: kukačky, osmahlého a bezového. Poněkud častěji se zde vyskytují
další vstavačové rostliny: bradáček vejčitý, vemeníček zelený, vemeník dvoulistý a pětiprstka žežulník.
Ve smrkových monokulturách a druhotných borových lesích je květena chudší. Podrost tu tvoří hlavně
borůvka, brusinka, vřes, šťavel kyselý, starček hajní, přeslička lesní, ostřice třeslicovitá. Z kapradin pak mohutná
hasivka orličí.
V lesích bukových se dochovala bohatší a významnější květena, např. mařinka vonná, kokořík mnohokvětý,
hluchavka žlutá, vraní oko, věsenka nachová či konvalinka vonná. Na skalnatých stanovištích údolí Otavy se
mnohde uchovaly i původní reliktní bory se zimostrázkem alpinským nebo medvědicí lékařskou. V okolí obce
Rovná je chráněné naleziště hořce jarního (poblíž Rovenského rybníka, viz obrázek).
V popisovaném území je poměrně běžná lovná zvěř: srnčí, bažanti i zajíci. Poměrně početná je i černá zvěř.
V lesích i polích je početná a typická ornitofauna. Běžní lesní ptáci jsou drozd brávník, kvíčala euroasijská,
strakapoud velký, sojka obecná, kukačka obecná. Vyšší polohy hostí
hlavně kosa horského a ořešníka
kropenatého. V lesopolních okrajích se objevuje poštolka obecná. Z plazů a obojživelníků lze nalézt skokana
hnědého, ropuchu obecnou, rosničku, ještěrku živorodou, slepýše křehkého a užovku obojkovou.
Dostatek potravní nabídky zde mají běžné šelmy jako kuna lesní, hranostaj a lasice kolčava i tchoř tmavý.
Hojně se vyskytuje i liška obecná.
Tabulka číslo 24.
Obec
Cehnice
Čejetice
Jinín
Kuřimany
Kváskovice
Miloňovice
Nebřehovice
Osek
Paračov
Přešťovice
Radějovice
Rovná
Řepice
Skály
Slaník
Štěkeň
Třešovice
Celkem
Struktura půdy v mikroregionu Dolní Pootaví (k 1.1. 2011)
Orná půda
(ha)
711
1 063
284
135
192
293
306
796
223
687
134
306
195
182
223
630
299
6 659
Zemědělská Lesní půda
půda (ha)
(ha)
905
1 380
391
197
241
430
370
917
340
764
170
359
252
234
242
878
373
8 443
403
354
20
82
49
157
107
354
78
160
44
25
108
245
5
381
23
2 595
Vodní
plochy
(ha)
62
213
16
1
16
2
5
19
7
29
1
15
28
1
22
81
2
520
Zastavěné
Ostatní
plochy
plochy (ha)
(ha)
15
27
7
2
3
9
6
16
5
18
2
8
7
3
3
21
4
156
85
131
51
29
19
31
31
87
30
74
9
28
34
23
25
86
27
800
Ve struktuře půdy mikroregionu Dolní Pootaví nedošlo od roku 2001 k žádným výraznějším změnám
v jednotlivých kategoriích. Údaje jsou téměř totožné.
Obrázek číslo 2.
Grafické vyjádření struktury půdy
Struktura půdy
14%
3%
1%
43%
4%
35%
Orná půda (ha)
Zemědělská půda (ha)
Lesní půda (ha)
Vodní plochy (ha)
Zastavěné plochy (ha)
Ostatní plochy (ha)
Zdroj: vlastní zpracování
1.3.5 Rybníky
Toto území není tak rybníkářsky významné jako oblast Blatenska a Vodňanska, přesto se v popisovaném
mikroregionu nachází poměrně velké množství rybníků místního významu. Mezi nejvýznamnější rybníky patří
rybníky v oblasti Čejeticka (Markovec, Škaredý, Šilhavý, Nový rybník, Starý rybník ) a dále například Horní a
Dolní řepický rybník, Velký přešťovický rybník, Rovenský rybník, rybníky Křídlo, Osecký a Třtí v Cehnicích.
.
1.3.6 Vodní toky
Hlavním vodním tokem mikroregionu je řeka Otava, která vzniká soutokem horských řek Vydry a Křemelné
u Čeňkovy pily na Šumavě, teče severně a u Horažďovic mění velkým obloukem směr toku na východní. Do
regionu přitéká od Horažďovic. Protéká Strakonicemi a za Čejeticemi opouští region.
Patří k tokům s kolísavým vodním stavem, který se rychle mění po srážkách.
Koryto řeky Otavy v přirozeném stavu provede l a 2 letou velkou vodu, při větších průtocích dochází k
rozlivům do údolní nivy. V minulosti byla řeka upravována tak, aby se zátopy omezily. Při umisťování
jakýchkoliv aktivit do inundačního území řeky, je nutné předem vyřešit ochranu před účinky velké vody a zajistit
bezpečný průtok velkých vod a průchod ledů po celé trase řeky Otavy.
1.3.7 Ostatní vodní plochy
Vodní plochy většího významu se nacházejí mimo hranice regionu. Jde především o rybniční soustavy,
budované hlavně ve 13. - 16. století. Tyto soustavy jsou soustředěny zejména v
kotlinách a plochých
pahorkatinových reliéfech. Rybníky lze rozdělit dle soustředěného výskytu na Blatenskou, Vodňanskou a
Putimskou rybniční soustavu.
1.4
Infrastruktura a doprava
Rozvoj technické infrastruktury byl ve sledovaných obcích regionu v minulých desetiletích v souvislosti s
rozvojem jen tzv. střediskových obcí značně zanedbáván. Určitý pozitivní rozvoj byl zaznamenán jen u větších
sídel, čímž došlo k dalšímu prohloubení rozdílu ve vybaveností oproti vesnickým lokalitám. I když nespornou
roli na stagnaci rozvoje inženýrských sítí mělo státní vlastnictví a limitovaný způsob investičních prostředků.
V poslední době je vidět výrazný pokrok v dané oblasti, obce se snaží získávat finance z různých dotačních
titulů. Zejména po povodních a přívalových deštích, kdy byly vyhlášeny 100 procentní dotace na obnovu
poškozené infrastruktury, došlo ke zlepšení dosavadního stavu.
1.4.1 Vodohospodářská infrastruktura
Situace v oblasti vodohospodářské infrastruktury je v jednotlivých obcích rozdílná. Z hlediska zásobování
pitnou vodou nejsou na území mikroregionu žádné větší potíže. Veřejný vodovod se nenachází pouze v obcích
Paračov, Radějovice a Kváskovice, kde obyvatelé čerpají pitnou vodu z vlastních zdrojů (studní). Tento stav je
tedy shodný s rokem 2001, nedošlo tedy k vybudování žádného nového vodovodního řadu.
Obecně je možné říci, že ve většině případů pokrývá veřejný vodovod potřeby obyvatel obcí mikroregionu,
jednotlivé místní části pak v některých případech čerpají vodu z vlastních studní. V této souvislosti je potřeba
zdůraznit, že vybudování veřejných vodovodů i v těchto osadách by mělo být předmětem zájmu každé obce,
protože ne ve všech případech mají studně potřebnou vydatnost a kvalitu vody.
Tabulka číslo 25.
Vodovod
Vodovod
Obec
Přešťovice
Skály
Kuřimany
Osek
Slaník
Štěkeň
Řepice
Rovná
Kváskovice
Cehnice
Radějovice
Čejetice
Třešovice
Nebřehovice
Jinín
Paračov
Miloňovice
Řad
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ne
ano
%
připojení
obyvatel
80
100
90
80
100
95
90
95
100
100
99
50
80
85
95
Zdroj
Římov-Přešťovice,ost.studny(20%)
vlastní studna
vrt
vlastní studna
Římov
Římov
vlastní studny, Římov
Vlastní studny, Římov
vlastní studny
Římovský vodovod, vlast. studny
vlastní studny
Římov, vrty v Mladějovicích
vrt
vlastní studna
vlastní vrt, jímací zářezy
vlastní studny
vrty
Zdroj: průzkum zpracovatele
Z hlediska kanalizace je situace v obcích dostatečná. V oblasti čistíren odpadních vod existují značné
rezervy, neboť ČOV jsou pouze v Oseku, Čejeticích, Miloňovicích, Přešťovicích a Štěkni. V připravovaných
projektech většiny obcí je vybudování vlastní ČOV zařazeno, nicméně velkým problémem je značná finanční
náročnost spojená s vybudováním ČOV, což je pro malé obce s malými rozpočty často neřešitelný problém.
Jedním z řešení jsou dotační tituly zaměřené na budování ČOV. Ale i přesto je vybudování ČOV spojeno se
značným zadlužením obce.
Tabulka číslo 26.
Obec
Přešťovice
Skály
Kuřimany
Osek
Slaník
Štěkeň
Řepice
Rovná
Kváskovice
Cehnice
Radějovice
Čejetice
Třešovice
Nebřehovice
Jinín
Paračov
Miloňovice
Kanalizace
Řad
ČOV
Kanalizace
% připojení
obyvatel
ano
ano
ano
ano
pouze
povrchová
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ano, dešťová
ano
Ano,
povrchová
ne
ano
ano
ne
ne
ano
95
80
100
90
potok
Cehnický potok
Třešovický potok
Rojický potok
ne
100
septiky
ano
ne
ne
ne
ne
ne
ano
ne
ne
90
100
95
90
90
100
80
10
95
vodoteče
Řepický potok
potok
Cehnický potok
Cehnický potok, rybník
potok
Otava, Zorkovický potok
potok
Zástodolní rybník
ne
ne
ano
90
95
potok
rybník
vodoteč
Vyústění
1.4.2 Odpadové hospodářství
Situace v oblasti svozu tuhého domácího odpadu je rozmanitá. To je dáno hned několika faktory, kterými
jsou například vzdálenost či výše poplatků za poskytované služby. Komunální odpad je odvážen 1 – 2 krát za
týden, což závisí na velikosti obce a počtu obyvatel. Většina obcí se zapojila do systému EKOKOM, který
podporuje separaci tříděného odpadu. Svoz nebezpečného odpadu
probíhá jednou či dvakrát za rok. V
nepravidelných intervalech dochází ke svozu starého železa. Nově je řešen sběr elektroodpadu, odloženého
ošacení a tuků. Uložení bioodpadu je řešeno individuálně domácnostmi do tzv. domácích kompostérů, každá
obec má navíc k dispozici kompostéry pro společné kompostování.
Firmy zabezpečující odvoz komunálního a nebezpečného odpadu jsou: Rumpold Vodňany, s. r. o., Technické
služby Strakonice, ROS Příbram, ROS Strakonice, FRABI Milevsko, Rebela, Asekol. Svoz starého železa
zajišťují většinou sami obce (konkrétně hasiči).
1.4.3 Energetická infrastruktura
Obce mikroregionu jsou zásobeny elektrickou energií z napájecích zdrojů - rozvoden 110/22 kV Strakonice,
Mirovice, Prachatice, Písek, Vimperk a Mydlovary s jednotným napětím v distribuční síti 22 kV. Z hlediska
nadřazené energetické soustavy je to VVN 400 kV probíhající v okolí obce Řepice. Největší odběratelé (i v
rámci celého okresu) ČZ Strakonice a České dráhy jsou zásobovány z vlastních rozvoden 110 kV. Rezerva ve
stávající síti umožňuje i požadovaný rozvoj.
Dodávky zemního plynu jsou zajišťovány odbočkami z dálkového plynovodu DN 600 procházejícího
okresem Strakonice. V současné době jsou plynofikovány obce Osek, Jinín a Miloňovice.
Jako problematická se jeví otázka finanční, kdy plošná plynofikace obce je realizována ze sdružených
prostředků s největším podílem obce (včetně dotací a půjček). Plynárenský podnik zpravidla investuje do
vysokotlaké přípojky a regulační stanice. V obcích s malým počtem odběratelů je tuto investici nutno zvážit i s
ohledem na to, že přechod na jiný zdroj vytápění si vyžádá i nemalé finanční prostředky v připojovaných
objektech, které musí hradit odběratel.
1.4.4 Telekomunikační infrastruktura
Telekomunikační sítě jsou v dané oblasti zavedeny do všech obcí, téměř každá obec má také veřejný
telefonní automat, v poslední době však dochází k jeho rušení z důvodu malého využívání a s tím související
nerentabilností, v dnešní době má většina obyvatel mobilní telefon, tím pádem bude docházet k masivnějšímu
rušení těchto automatů. Na území mikroregionu je velké množství vysílačů a nové neustále přibývají (zastoupení
mají všechny tři u nás působící společnosti), tím došlo k rapidnímu snížení oblastí, kde byl ještě v minulém
období problém s kvalitním signálem. Díky tomuto rozšíření mobilních telefonů ubývá občanů, kteří využívají
pevnou telefonní linku.
Z hlediska internetového připojení došlo od minulého období k výraznému zlepšení, mnohé obce zavedly pro
své občany možnost výhodného připojení prostřednictvím bezdrátových sítí. Následují tabulka přehledně
vypovídá, jaká je situace v jednotlivých obcích v oblasti telekomunikace.
Tabulka číslo 27.
Telekomunikace
Telekomunikace
Obec
Přešťovice
Skály
Kuřimany
Osek
Slaník
Štěkeň
Řepice
Rovná
Kváskovice
Cehnice
Radějovice
Čejetice
Třešovice
Nebřehovice
Jinín
Paračov
Miloňovice
(veřejný
telefonní
automat)
ano
ne
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ano
ne
ne
ano
ano
ano
%
připojení
obyvatel
90
50
30
50
100
90
95
70
40
40
80
95
20
20
80
50
50
Internet
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
%
připojení
obyvatel
50
80
30
60
50
50
50
70
70
50
30
40
80
30
70
20
30
1.4.5 Doprava a dopravní obslužnost
Silniční doprava a síť silnic
Územím posuzovaného regionu vedou důležité komunikace I. třídy a to silnice č. 22. zařazená do sítě
mezinárodních silnic ve směru Klatovy – Horažďovice – Strakonice – Vodňany (s napojením na I/20) a silnice č.
4 přetínající region severo - jižním směrem. Obě tyto komunikace propojují region s dalšími důležitými centry
(například Praha, Plzeň, České Budějovice, Vimperk, Vodňany, Písek, Dolní Dvořiště, Strážný, Rozvadov,…).
Ostatní síť tvoří silnice:

I/4 – přetíná region severo – jižním směrem

II/139 - Horažďovice-Chrášťovice-Radomyšl-Osek přes I/4- Písek

silnice III. třídy převážně místního významu.
Nedostatkem komunikací I. třídy je, že cca dvě třetiny nejsou konstruované na normovou šíři S 11,5. Velmi
pomalu dochází k rekonstrukci komunikací a odstraňují se nehodová místa. Problémem je neustálý nedostatek
finančních prostředků na údržbu, opravy a doplňování dopravního značení, jak svislého tak vodorovného. I
v této oblasti dochází k dílčím zlepšením, například Jihočeský kraj vypsal grant na podporu obnovy dopravního
značení na místních komunikací (tento grant využila například obec Rovná). Nejvíce zanedbané jsou místní
komunikace ve správě obcí, obce nemají finanční prostředky na jejich rekonstrukci, a když už se podaří získat
nějakou dotaci či grant, je pro mnohé obce často problémem i finanční spoluúčast.
Železniční síť
Základní síť železnic je tvořena tratí č. 190 - České Budějovice-Strakonice-Plzeň, na ní je napojena trať
regionálního významu č. 208 - Březnice-Blatná-Strakonice-Volyně-Vimperk. Strakonice tak představují
železniční křižovatku regionálního významu. Železniční trať Č. Budějovice - Plzeň je jednokolejná a
elektrifikována (střídavý proud 25 kV). Trať č. 208 je rovněž jednokolejná provozována v motorové trakci.
Neustále se zvyšující finanční náročnost a s tím související i ztrátovost zejména lokálních spojů vede k jejich
omezování, v krajních případech až k rušení.
Obrázek číslo 3.
mikroregionu
Dopravní
síť
Autobusová dopravní obslužnost
Ke standardu života obyvatel obcí patří, že stát ve spolupráci se samosprávou garantují dopravní obslužnost
území veřejnými dopravními prostředky (v rámci zajištění veřejné služby) s jízdným, které by mělo být dostupné
všem skupinám obyvatelstva. Místní dopravní obslužnost je samozřejmě ztrátová, a proto musí být dotovaná zejména z krajských a obecních rozpočtů, případně příspěvků od zaměstnavatele (např. ČZ a.s.).
Nejvýznamnějším dopravcem v mikroregionu je firma ČSAD STTRANS, a.s.
Ztrátovost přepravních linek nabývá na významu a je stále častěji řešena omezováním či rušením nejméně
využívaných linek. Rušení linek a omezování spojů má protisměrné důsledky ve snížení zájmu veřejnosti o
veřejnou dopravu , z čehož vyplývají další ztráty.
Zejména pro obce bez školské a zdravotní vybavenosti a nedostatkem pracovních příležitostí je zabezpečení
dopravní obslužnosti existenční záležitostí. Při rozhovorech s jednotlivými starosty zúčastněných obcí byla
úroveň dopravní obsluhy hodnocena jako nedostatečná (převážně o víkendech) a pro rozpočty obcí finančně
náročná. Přepravní linky jsou přizpůsobeny provozu školních a předškolních zařízení a „šichtám“ v
rozhodujících průmyslových podnicích (jednou za čtrnáct dní večerní linky). Během uplynulého období došlo
v mikroregionu k mírnému snížení počtu spojů, avšak nejedná se o žádnou dramatickou změnu.
Následující tabulka ukazuje situaci v jednotlivých obcích.
Tabulka číslo 28.
Obec
Přešťovice
Skály
Kuřimany
Osek
Slaník
Štěkeň
Rovná
Kváskovice
Cehnice
Radějovice
Čejetice
Třešovice
Nebřehovice
Jinín
Paračov
Miloňovice
Řepice
Dopravní obslužnost
Autobusová
doprava
Železniční doprava
MHD
Počet
Počet
Počet
Počet
Počet
Počet
zastávek spojů zastávek spojů zastávek spojů
2
20
2
5
1
3
9
15
1
6
8
26
3
24
2
6
6
26
1
4
6
10
1
16
2
10
3
6
5
10
2
10
5
10
1
11
1
6
Letecká doprava
Letecká doprava není v regionu provozována, letiště ve Strakonicích provozuje sportovní a vrtulníkové
létání.
Doprava v klidu
Jako v celé republice, tak i v tomto regionu (zvláště v sídlech s větší dopravní koncentrací) je problémem
doprava v klidu, způsobená nedostatečnou reakcí na současný stupeň motorizace - nedostatek vhodných ploch
pro realizaci odstavných parkovišť a nedostatek finančních prostředků pro realizaci velkokapacitních
parkovacích objektů. Tato oblast nepředstavuje pro život v mikroregionu Dolní Pootaví výraznější problém, týká
se spíše města Strakonice.
1.4.6 Stav komunikací
Stav komunikací v jednotlivých částech mikroregionu vykazuje značné rozdíly, což je dáno i polohou
některých obcí na dopravních tazích celokrajského významu, na rozdíl od menších obcí s polohou okrajovou,
nemajících význam pro dopravu ve větším spádovém území.
V nejlepším stavu se nachází komunikace I. třídy, které procházejí územím mikroregionu a jsou ve správě
Ředitelství silnic a dálnic. Komunikace II. A III. třídy jsou ve správě kraje a jsou v poměrně dobrém stavu.
Nejhorší situace je u místních komunikací, které jsou v majetku obcí. Obce spravují místní komunikace v délce
od 1km až do 25 kilometrů, přičemž zhruba 50 až 70 procent těchto cest vyžaduje určitý stupeň rekonstrukce.
Jedná se zejména o rekonstrukci stávajících povrchů silnic a místních komunikací.
Následující tabulka přináší základní přehled technické infrastruktury v jednotlivých obcích.
Tabulka číslo 29.
Obec
Cehnice
Čejetice
Jinín
Kuřimany
Kváskovice
Miloňovice
Nebřehovice
Osek
Paračov
Přešťovice
Radějovice
Rovná
Řepice
Skály
Slaník
Štěkeň
Třešovice
Celkem
Technická infrastruktura obcí
Délka
Veřejná
Veřejný
Kanalizace Kanalizace
místních
kanalizace
Plynofikace
vodovod (1(bez nap.
(s nap. na
komunikac
přípojky –
obce
0)
na ČOV)
ČOV)
í v km
počet
14
1
60
1
0
0
22
3
129
0
1
0
10
1
1
0
1
15
1
20
1
0
0
15
0
1
0
0
5
2
70
0
1
1
6
1
40
1
0
0
14
1
65
0
1
1
4
0
8
1
0
0
21
2
105
0
1
0
5
1
1
0
0
4
1
105
1
0
0
8
1
125
1
0
0
1
1
12
0
0
0
3
1
0
0
25
1
160
0
1
0
1
1
6
1
0
0
123
20
839
10
5
3
Skládka
tuhých
dom.
odpadů
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
1.4.7 Cyklodoprava
Vhodnou a stále více vyhledávanou formou turistiky je cykloturistika využívající stávající již značené trasy či
nově vzniklé, (a v rozvojových plánech mnoha municipalit plánované). Jihočeské trasy jsou součástí
mezinárodních cyklistických tras.
V současné době prochází územím mikroregionu tyto cyklotrasy: 1067 (Radomyšl-Čejetice), 1045
(Strakonice-Písek), 1070 (Mutěnice-Paračov), 1072 (Čepřovice-Sudoměř), 1260 (Strakonice-Brloh), 1043
(Sudoměř-Písek)
1.4.7.1 Předpoklady pro rozvoj cyklistické dopravy
Dolní Pootaví má vzhledem k charakteru území, na kterém se rozkládá, poměrně vhodné podmínky pro
rozvoj cyklodopravy. Hustá síť pozemních komunikací, atraktivní příroda s množstvím zajímavostí a kulturních
památek a pahorkatinná oblast – to vše jsou reálné předpoklady pro rozvoj cykloturistiky. Kromě topografie
mikroregionu je pro cyklistickou dopravu optimální i vzdálenost mezi obcemi mikroregionu a centrem oblasti –
městem Strakonice, které samo o sobě představuje turisticky atraktivní destinaci. Všechny výše jmenované
předpoklady předurčují záměr rozvíjet síť cyklostezek a tras v mikroregionu Dolní Pootaví k úspěchu.
Mikroregion má potencionálním cykloturistům co nabídnout. Zdejší krajina se vyznačuje velkým množstvím
lesů, menších rybníků, zajímavou venkovskou architekturou, drobnými sakrálními památkami... Mikroregion je
velice vhodný pro cykloturistiku, nacházejí se zde málo frekventované silnice třetí třídy, které jsou často
lemované alejemi stromů. Předpokladem pro rozvoj cykloturistiky je i dobrý přístup do dané oblasti vlakovými
spoji, kterými je možné převážet kola.
Cyklistická doprava má na Dolním Pootaví dobré podmínky rozvoje z důvodu:
-
Zdravého životního prostředí regionu
-
Zvyšujícího se zájmu turistů i místních obyvatel o cyklistiku, zdravý životní styl
-
Kvalitní a široké nabídky turistických atraktivit a cílů – přírodních a historických památek
-
Síť vyznačených místních cyklotras, existence projektů na značení cyklotras v územích, kde
cyklotrasy dosud vyznačeny nejsou
-
Existence dálkových a regionálních cyklotras propojujících Jihočeský kraj se sousedními kraji a
okolními státy Bavorsko a Rakousko
-
Velké množství propagačních materiálů a map
-
Zlepšení informovanosti cyklistů v terénu
Faktory brzdící rozvoj cyklistické dopravy:
-
Ne vždy ideální povrch komunikací, po kterých jsou cyklotrasy vedeny, chybějící nebo zničené
značení tras
-
Nedostatek finančních prostředků na obnovu a údržbu značení a povrchů cyklotras
-
Nedostatek kvalitních produktů v cestovním ruchu a v cykloturistice zvlášť
Nedostatek doprovodných služeb – půjčovny a opravny kol, stravování a ubytování v malých
-
obcích, vybavení mobiliářem, apod.
Základní směry rozvoje cyklistické dopravy:
-
Zajistit postupné vybavení cyklotras mobiliářem
-
Zajistit finanční prostředky a zdroje (programy EU, státní rozpočet, Klub českých turistů, města,
obce, krajský úřad, Centrála cestovního ruchu, sdružené prostředky podnikatelů, sponzorů apod.) na
postupnou obnovu a údržbu značení a povrchů cyklotras v místech, kde jsou vážně narušeny
(následky povodní, mrazů, přívalových dešťů, vandalové apod.)
Podporovat doprovodné služby cyklistům – opravny, půjčovny apod.
-
1.7.7.2 Síť cyklotras v regionu
Současné cyklotrasy
Tabulka číslo 30.
Evidenční
číslo
1045
1067
1070
1072
1043
1260
Cyklotrasy IV. třídy
Průběh trasy
Strakonice - Čejetice - Sudoměř - Kestřany - Zátaví - Písek
Radomyšl - Osek - Štěkeň - Čejetice
Mutěnice - Radošovice - Hoštice - Paračov
Čepřovice – Cehnice – Mladějovice - Sudoměř
Sudoměř – Ražice – Písek
Strakonice – Řepice – Rovná – Osek - Brloh
Trasa Odbočky Celkem
km
km
km
ST,PI 27
0
27
ST
16
0
16
ST
16
0
16
ST
19
0
19
ST,PI 18
0
18
ST,PI 39
0
39
okres
Zdroj: www.cyklotrasy.cz
Cyklotrasa č. 1045 Strakonice - Čejetice - Sudoměř - Kestřany - Zátaví – spojuje dvě významné
cykloturistické oblasti s hustou sítí vyznačených cyklotras – Písecko a Strakonicko.
1.5
Ekonomické prostředí
Hospodářská základna regionu Strakonicko (vymezeného územím spadajícím pod pověřené úřady Strakonice
a Volyně), je i přes určitá specifika, nesporně součástí hospodářství na úrovni vyšších územně-ekonomických
struktur. Těsné prostorové vazby některých produkčních faktorů (např. vyjížďka a dojížďka za prací, poptávkové
směry, kooperace, surovinové toky a zejména územní rozsah trhu, široké škály zde produkovaných druhů zboží a
služeb) vyžadují posoudit ekonomickou základnu předmětného regionu alespoň v kontextu celého okresu.
Současně si je třeba uvědomit skutečnost, že řada zde vznikajících výrobků překračuje nejen hranice okresu, ale
také kraje a některé z nich se úspěšně uplatňují i na trzích v zahraničí.
Přirozeným centrem průmyslové výroby a služeb v regionu je město Strakonice. Tradičními podniky jsou
Fezko a ČZ Strakonice, které prošly restrukturalizací. Nejvíce podnikatelských subjektů působí především v
oblasti služeb (v pohostinství, cestovním ruchu), pak ve stavebnictví a průmyslu.
Vývoj ekonomické základny
Období od roku 1990 je nesporně jedním z období v posledních 50-ti letech, ve kterém došlo k
nejvýraznějším (individuálně až dramatickým) pohybům v ekonomické základně na území strakonických
municipalit. Přesto i předešlé období bylo poznamenáno znatelnými vývojovými změnami (často neméně
dramatickými). Jednou z hlavních změn bylo, že vedle dříve (do padesátých let) dominantní zemědělské výroby
(včetně lesnictví a rybníkářství) se začíná prosazovat strojírenský, textilní a potravinářský průmysl. V řadě
případů se tento rozvoj mohl opřít o dlouholetou tradici výroby, jejíž výsledky přesáhly daleko hranice regionu i
celé republiky (zejména Fezko, České závody motocyklové, Jihočeské pivovary a mnohé další).
Dochází však i k tomu, že administrativním (direktivně-politickým) rozhodnutím se umísťují do tohoto
prostoru výroby a další související činnosti, které nemají mnohdy příliš silnou tradici, ani dostatečné zázemí,
např. surovinové. Přesto se významná skupina takto vzniklých podniků stabilizuje a spoluvytváří (tehdy i v
současnosti) základ ekonomiky regionu Strakonicka. Citelný zásah do struktury ekonomické základny byl
proveden v sedmdesátých letech, kdy likvidace menších podniků a jejich soustředění především do okresního
města znamenala omezení lokálních pracovních příležitostí a narušení existujících vazeb mezi jednotlivými
produkčními faktory.
Některé obory, které se zde objevují ještě v prvé polovině tohoto století, se postupně výrazně omezují, nebo
zcela zanikají pro minimální odbyt, a zručnost z některých řemesel tak nebyla později v plném rozsahu využita.
Nejsou rovněž zcela využity lokální surovinové zdroje, např. dřevní hmota, která je sice ve značném množství
těžena v lesích nacházejících se na území regionu, její druhotné zpracování však přímo v místě těžby nebo
blízkém okolí by mohlo být větší.
Přes velmi silné industriální vlivy převládá na většině území zemědělství. Do vývoje zemědělství v minulosti
zasáhlo výrazně družstevnictví, které deformovalo základní vlastnické vztahy a často mělo i negativní dopad na
celou krajinu. Družstevní velkovýroba však za 40 let pevně zakotvila v hospodářském životě, a proto nebyla
likvidace/transformace velkých družstev po roce 1990 vždy snadnou záležitostí, neboť se mnoho lidí s
“družstevním životem” značně identifikovalo. Mimo to družstevní zemědělská výroba spolu se státními
dotacemi přispívala k určité stabilizaci vesnice a úbytek vesničanů proto nedosahoval takových rozměrů jako po
r. 1990.
Zásadní změny, probíhající od roku 1990, postihují jednotlivé složky hospodářské struktury diferencovaně.
Tyto diference se mohou projevovat rozdílným snížením rozsahu výroby, početností ”zasažených” pracovníků,
časovým průběhem nebo svojí celkovou intenzitou a sociálně-ekonomickými důsledky. Transformační proces,
který doposud proběhl, zasáhl jak vlastnické vztahy, tak i velikostní a organizační skladbu privatizované
produkční základny. Restrukturalizace však probíhá i v současnosti, v řadě případů je tak reagováno na některé
makroekonomické, ale i subjektivní faktory.
V některých nepříznivých tendencích se podle našeho názoru odrážejí již zmíněné aspekty historického
vývoje. Sem patří mj. nadměrná koncentrace pracovních příležitostí v několika podnicích resp. sídlech.
Restrukturalizační operace v těchto firmách (z pozice managementu nepochybně oprávněných) pak vede k dosti
silným vlivům na celou sociálně-ekonomickou sféru okresu. Mimo to se ukazuje, že další nepřiměřená
konzervace odvětvové skladby výrobní sféry by mohla vést k riskantní podobě struktury ekonomické základny
jako celku.
Rozdílné podmínky jsou v dopravní dostupnosti jednotlivých částí řešeného regionu, a to přes řadu
významných dopravních opatření v uplynulém období. Zdá se, že přetrvává jistá izolovanost části “vnitřního”
prostoru. Tento faktor může negativně ovlivnit podnikatelskou aktivitu i celkovou atraktivitu tohoto prostoru v
nejbližším období.
Na druhé straně, některé výraznější aktivity privátní sféry, které se odrazily ve vzniku dobře prosperujících
firem, by mohly být základem příznivé budoucnosti ekonomického vývoje regionu.
Vývoj a současný stav ekonomické základny regionu
Území řešeného regionu Strakonicka a Volyňska a zejména samotné město Strakonice dlouhodobě předurčují
hospodářskou úroveň celého okresu.
Vývoj ekonomické základny regionu po celou dobu základní transformace tedy určoval celkový trend
hospodářského vývoje regionu. Jeho silná intenzita se proto příliš neliší od průměru celého Strakonicka. Přesto
mají jednotlivé části – Strakonicko (samotné město i jeho okolí) a Volyňsko (samotné město Volyně a jeho
okolí) – částečně odlišné postavení v rámci regionu ve srovnání s ostatními jeho oblastmi. Souhrnně posuzováno
nepatřilo toto území v rámci regionu mezi oblasti s výrazně nepříznivým vývojem (měřeným mírou
nezaměstnanosti), i když trend k negativnímu vývoji je rovněž patrný. Nejvíce postiženým prostorem se však
jeví v posledním období okolí města Strakonice, na které působí nepříznivě některé významnější zásahy do
ekonomiky města (viz podrobnější popis v části Trh práce).
Základní odvětvová skladba Strakonicka po roce 1989
Region Strakonicko se sice sám charakterizuje jako převážně zemědělská oblast a zemědělství vytváří jednu
z hlavních forem obživy obyvatelstva, přesto dominantní pozici v zaměstnanosti si udržuje průmysl. Tradice
textilní výroby, i když v částečně obměněné výrobkové struktuře, vydržela až do současnosti. Ekonomická
základna se postupně kompletovala o další obory s významnou tradicí (strojírenství), a obory opírající se o
velkou základnu zemědělské prvovýroby. Průmysl a další velké produkční jednotky jsou soustředěny v převážné
míře do největších měst. Specifické postavení má lesnictví a rybníkářství, které v citelné míře formují i celou
krajinu. Území regionu je rovněž významnou rekreační oblastí.
Transformační proces, který proběhl zejména v letech 1992-1994, zasáhl všechna odvětví. V průmyslu prošla
řada podniků tzv. velkou privatizací a významná je i ta část hospodářství regionu, která v rámci restitucí byla
předána původním vlastníkům.
Ekonomické změny se v celém okrese Strakonice i v části spadající do sledovaného regionu odehrály bez
velkých krizových problémů. Oproti jiným okresům i krajům došlo v okrese jen k průměrnému poklesu
pracovních míst – zhruba o 10 %. To neznamená, že se nerealizovaly některé výraznější změny, jak individuálně
v jednotlivých firmách, tak i v oborových agregacích nebo odvětvích jako celku. Dosavadní vývoj však svědčí o
skutečnosti, že celkově ekonomická základna okresu (i regionu) zareagovala na změny vcelku úspěšně.
Důkazem je, že uvolňované pracovní síly zatím nacházely ve své rozhodující většině uplatnění, ať již jako
samostatně ekonomicky činné (živnostenská činnost), tak jako zaměstnanci nově vzniklých privátních firem.
Žádná z oblastí okresu není v hlubokém propadu a rozdíly nejsou dramatické.
Celkově lze pro celé území konstatovat, že dochází k odvětvové konverzi s výrazným poklesem podílu
zemědělství a některých oborů průmyslu, zejména těch, které jsou zajišťovány velkými podniky. To je zřetelné i
v regionu Strakonicka na poklesu průmyslové i zemědělské zaměstnanosti. Na druhé straně se výrazně rozvíjí
terciární sektor, zejména obchodní síť a škála služeb zajišťovaných jak pro obyvatele, tak zejména pro podniky.
V současné době lze zaznamenat akceleraci určitých problémů. To je evidentní zejména v rychlejším nárůstu
nezaměstnanosti. Ani zde však míra nezaměstnanosti nepřekračuje celostátní průměr. Firmy nestačí vždy
reagovat na situaci, kterou přináší současná hospodářská krize, dochází k bankrotům slabších firem na trhu, roste
nezaměstnanost, zvyšuje se míra zadlužení podniků, ale i obyvatelstva…
1.5.1 Současná ekonomická základna
Vzhledem k sídelní struktuře mikroregionu, která je tvořena 17 obcemi je současná ekonomická základna
analyzována podle tohoto složení. Strukturu ekonomické základny mikroregionu ukazuje níže uvedený graf.
Nejvíce podnikatelských subjektů působí v terciární sféře (sféra služeb), konkrétně se jedná o 58 procent
veškerých podnikatelských subjektů. Oproti minulému období, kdy tento podíl činil 56,85% došlo k nárůstu
přibližně o 1,15%
V průmyslu podniká 25 % subjektů ( z toho ve stavebnictví 12%). Oproti minulému období došlo k mírnému
snížení tohoto podílu asi o 0,5%.
Nejméně podnikatelských subjektů působí stejně jako v minulém období v sektoru zemědělství, nyní se jedná
o 17 % , ve srovnání s minulým obdobím tedy došlo k mírnému poklesu počtu těchto subjektů. Základní přehled
přináší následující graf::
Obrázek číslo 4.
struktura podnikání
Současná
Struktura ekonomické základny k 1.1. 2009
Zemědělství, lesnictví, rybolov poč. subj
Průmysl - počet pod.subjektů
1%
4%
7%
Stavebnictví - počet
pod.subjektů
17%
13%
13%
Doprava a spoje - počet
pod.subjektů
Obchod, prod. a opr. mot. voz.,
sp. zbož. poh.
29%
4%
12%
Ostatní obchodní služby poč.pod.subj.
Veřej. správa, obrana, pen. soc.
pojis. - poč. sub
Školství a zdravotnictví poč.pod.subj.
Ostat.veřej.,social.a osobní.sl.poč.sub
Z hlediska formy podnikatelský subjektů převažují v mikroregionu podnikatelé fyzické osoby a to podílem
67,8%, došlo tedy ke zvýšení o 5%.
Druhým nejrozšířenějším typem formy podnikatelských subjektů jsou samostatně hospodařící rolníci, jejichž
podíl činí 8,5%, oproti minulému období došlo k poměrně drastickému snížení o více než 6 %.
Na třetím místě se nacházejí obchodní společnosti 4,8%, jejichž podíl se zvýšil asi o 0,75%. Za zmínku ještě
stojí svobodná povolání s podílem 4,4% (minulé období 4,06%). Ostatní formy podnikatelských subjektů mají
již mizivé procento podílu.
Následující graf znázorňuje strukturu podnikatelských subjektů dle jejich příslušnosti podle právní formy.
Obrázek číslo 5.
struktura podnikání podle právní normy
Současná
Struktura podnikatelské základny dle právní formy
Státní organizace/podle
práv.formy/
Akciové společnosti /podle
práv.formy/
67,8%
0,0%
0,6%
0,5%
13,3%
Družstevní organizace /podle
práv.formy/
Peněžní organizace /podle práv.
formy/
4,8%
0,2%
Obchodní společnosti /podle
práv.formy/
Počet podnikatelů - fyz. os.
/pod. práv. f./
4,4%
8,5%
Samostat. hosp. rolníci /podle
práv. formy/
Svobodná povolání /podle práv.
formy/
Ostatní /podle práv. formy/
Následující tabulka znázorňuje strukturu podnikatelských subjektů dle jejich příslušnosti k jednotlivým
odvětvím podnikání a podle právní formy. Z této tabulky také vycházejí oba výše uvedené grafy.
Tabulka číslo 31.
Struktura podniků v mikroregionu dle oblasti zaměření a právní formy
Druž
stevn
í
organ
izace
/podl
e
práv.f
ormy
/
Peně
žní
orga
nizac
e
/podl
e
práv.
form
y/
Prům
ysl počet
pod.s
ubjek
tů
19
21
17
1
31
18
3
1
13
1
-
2
1
-
76
1
6
24
45
31
30
4
56
24
4
2
9
1
1
9
1
-
133
27
8
17
5
1
1
1
-
1
2
2
-
8
-
1
1
1
-
2
-
1
2
124
Čejetice
205
Kuřimany
Obch
odní
spole
čnost
i
/podl
e
práv.f
ormy
/
Stave
bnict
ví počet
pod.s
ubjek
tů
Cehnice
Jinín
Akci
ové
spole
čnost
i
/podl
e
práv.f
ormy
/
Dopr
ava a
spoje
počet
pod.s
ubjek
tů
Počet
podni
katels
kých
subje
ktů
celke
m
Země
dělst
ví,
lesnic
tví,
rybol
ov poč.
subj
Obec
Veřej
.
Ostat správ
ní
a,
obch obran
odní a,
služb pen.
ysoc.
poč.p pojis.
od.su - poč.
bj.
sub
Obch
od,
prod.
a
opr.
mot.
voz.,
sp.
zbož.
poh.
Škols
tví a
zdrav
otnic
tví poč.p
od.su
bj.
Ostat
.veře
j.,soc
ial.a
osob
ní.sl.
poč.s
ub
Státn
í
orga
nizac
e/po
dle
práv.
form
y/
Počet
podn
ikatel
ůfyz.
os.
/pod.
práv.
f./
Samo
stat.
hosp.
rolníc
i
/podl
e
práv.
form
y/
Svob
odná
povo
lání
/podl
e
práv.
form
y/
Osta
tní
/pod
le
práv
.
for
my/
2
1
2
-
-
-
1
1
-
-
-
-
-
-
-
2
2
-
1
Kváskovice
23
6
1
2
4
5
3
2
-
-
-
-
1
-
-
12
2
1
5
Miloňovice
45
8
5
2
4
16
5
2
1
2
1
-
-
1
-
32
4
1
5
Nebřehovice
26
2
5
2
-
5
8
2
-
2
-
-
2
-
-
18
-
2
2
Osek
94
25
9
11
3
25
8
6
3
4
1
-
-
1
-
57
17
3
11
Paračov
17
4
2
-
3
4
1
2
1
-
-
-
-
-
-
11
1
-
2
Přešťovice
89
24
6
8
9
20
12
3
-
7
-
-
5
1
-
53
9
4
7
Radějovice
12
6
-
-
-
4
-
1
-
1
-
-
-
-
-
5
3
-
1
Rovná
65
8
6
9
3
22
12
2
-
3
-
-
3
-
-
41
4
3
13
Řepice
94
2
13
16
5
35
17
2
-
4
-
1
8
-
-
63
2
7
13
Skály
17
10
1
-
-
3
2
1
-
-
-
-
1
-
-
5
5
-
1
Slaník
18
1
1
3
-
8
-
2
1
2
-
-
-
-
-
15
-
-
2
Štěkeň
200
21
27
28
4
71
20
4
6
19
1
-
17
-
-
143
9
8
20
17
4
4
1
-
4
2
1
-
1
-
-
-
-
-
10
1
1
4
1081
188
139
130
40
319
138
40
15
75
5
2
49
6
0
697
87
45
137
0
618
146
40
121
Třešovice
celkem
2011
Jen pro srovnání uvádíme stav jednotlivých kategorií, jak byl zaznamenán v původní verzi Strategie:
celkem
2001
985
174
144
107
36
291
105
39
13
76
10
2
40
8
1.5.2 Významné podniky
Následující tabulky uvádějí podnikatelské subjekty s 5 a více zaměstnanci. Největším z nich je firma
Autodoprava Civatrans se 100 zaměstnanci. Další tabulka uvádí drobné podnikatelské subjekty respektive firmy
s méně než 5 zaměstnanci.
Tabulka číslo 32.
Zaměření činnosti
Autospol Čadek
Autodoprava CIVATRANS
Nero Transport
Dehatech
Kalitero, s.r.o.
Target
Kovos ST
Autosalon VW
Podnikatelské subjekty s 5 a více zaměstnanci bez ZD
Počet
subjektů
Počet
zaměstnanců
1
1
1
1
1
1
1
1
20
100
20
8
10
8
14
10
Počet
provozoven
Sídlo provozoven
1
2
1
1
1
1
1
1
Přešťovice
Rovná
Rovná (Brusy)
Jinín
Štěkeň
Řepice
Řepice
Řepice
Bambásek - spojovací materiál
Pneuservis KALT
Truhlářství Čejka Mladějovice
HS Auto - autoservis
Renault HS Auto - prodej
automobilů a servis
1
1
1
1
10
10
8
7
1
1
1
1
Řepice
Řepice
Čejetice
Nebřehovice
1
10
1 Nebřehovice
Potraviny p. Šimonová
Mefosport - prodejna motocyklů
Zemní práce a autodoprava Václav
Hejdánek
AGRO Čejetice
1
1
10
6
1 Jinín
1 Jinín
1
1
20
36
1 Kváskovice
1 Čejetice
Následující tabulka přináší přehled počtu drobných podnikatelských subjektů, které působí na území
sledovaného mikroregionu.
Tabulka číslo 33.
Drobné podnikatelské subjekty
Zaměření činnosti
Služby
Pohostinství a restaurace a prodej potravin
Počet subjektů Počet zaměstnanců
35
44
26
32
1.5.3 Příležitosti k podnikání
Ne všechny obce mikroregionu mají zpracovanou územně plánovací dokumentaci, přesto od minulého
období počet obcí, které mají tuto dokumentaci zpracovanou poměrně výrazně vzrostl. Většina z nich počítá ve
svých správních územích s vyčleněním ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit, popř. doplněním stávajících. U
menších obcí jsou stávající rozvojové plochy spojeny většinou se zemědělskými areály nebo s ojedinělými
podniky, které v katastrech obcí sídlí.
1.5.4 Struktura zaměstnanosti
Následující tabulka obsahuje údaje z roku 2011, kdy proběhlo poslední Sčítání lidu, domů a bytů. V současné
době nejsou aktuální údaje na takto nízké úrovni (úroveň obcí) k dispozici, proto tato tabulka není aktualizována.
V mikroregionu Dolní Pootaví je sice do značné míry zakořeněna zemědělská tradice, o čemž svědčí i velký
počet zemědělských podniků nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel je však přesto zaměstnáno v terciární sféře
(40,66 %) – ve službách a v sekundární sféře (38,70 %) – průmysl a stavebnictví. Ze zjištěných údajů vyplývá,
že i přes značnou zemědělskou tradici pracuje v primární sféře pouze 13,89 % ekonomicky aktivních obyvatel.
Tabulka číslo 34.
Obec
Struktura zaměstnanosti
Ekonom. akt. v
prim. sekt.
(zeměd. lesn. ryb.)
Cehnice
Čejetice
Jinín
Kuřimany
Kváskovice
Miloňovice
Nebřehovice
Osek
Paračov
Přešťovice
Radějovice
Rovná
Řepice
Skály
Slaník
Štěkeň
Třešovice
Celkem
Ekonom.akt.v
sekund.sekt.
(prům.a staveb.)
26
65
14
3
6
17
5
24
8
37
8
24
7
9
13
49
4
319
Ekonom.akt.v
terciárním sektoru
(služ.)
88
187
36
8
14
48
23
76
13
85
1
49
74
9
25
136
17
889
Ekonomicky
aktivní v nezjišt.
odvětvích
92
183
34
2
19
51
25
82
14
76
6
58
49
11
14
206
12
934
4
24
14
11
7
1
31
6
9
1
19
6
22
155
1.5.5 Nezaměstnanost
Při analýze údajů o nezaměstnanosti obcí v regionu jsme dospěli k závěru, že nezaměstnanost se ve srovnání
s rokem 2003 mírně snížila. Rozpětí mezi nezaměstnaností v jednotlivých obcích je poměrně široké, nejnižší je
nezaměstnanost v obci Kváskovice (2,5%) a Cehnice (5,0%), naopak nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v září
roku 2013 zaznamenána v obci Slaník (10,5%), Paračov (10,0%) a Nebřehovice (10,3%).
Tabulka číslo 35.
Žadatelé o práci
Nezaměstnanost v %
Obec
Cehnice
Čejetice
Jinín
Kuřimany
Kváskovice
Miloňovice
Nebřehovice
Osek
Paračov
Přešťovice
Radějovice
Řepice
Rovná
Skály
Slaník
Štěkeň
Třešovice
2001
2003
2009
3,77
5,12
8,66
0,00
6,06
5,59
3,49
3,02
8,06
3,72
0,00
4,43
3,37
3,77
7,87
5,67
0,00
6,19
6,32
9,18
7,69
10,00
8,94
11,11
8,45
14,63
8,21
6,67
11,41
7,58
13,79
18,97
8,72
3,03
5,2
6,3
9,2
7,7
2,0
7,3
11,1
6,6
12,2
6,3
6,7
6,1
6,7
6,9
15,5
6,8
9,1
2014
5,0
6,2
9,4
7,2
2,5
7,7
10,3
6,0
10,0
6,9
6,7
6,5
6,4
5,2
10,5
6,8
9,0
celkem
4,66
8,55
8,31
7,81
Zdroj: www.mpsv.cz
Obrázek číslo 6.
nezaměstnanosti – grafické vyjádření
Míra
Míra nezaměstnanosti v %
16
14
12
10
8
6
4
2
šo
vi
ce
eň
tě
k
Tř
e
Š
la
ní
k
S
á
ká
ly
S
ov
n
R
ce
e
Ř
ep
i
ic
e
jo
v
R
ad
ě
ic
v
P
ře
šť
ov
ač
o
k
P
ar
O
se
im
a
vá ny
sk
ov
ic
M
ilo e
ňo
vi
N
c
eb
ře e
ho
vi
ce
K
K
uř
Ji
e
tic
ic
e
ej
e
Č
eh
n
C
ní
n
0
nezam ěs tnanos t v %
Zdroj: www.mpsv.cz
Ve srovnání s rokem 2003 došlo k mírnému nárůstu počtu žadatelů o práci z původních 215 na
současných 243. Nejvíce žadatelů o práci je evidováno v obcích Štěkeň (46) a Čejetice (44). V obcích
Radějovice a Skály nejsou evidování žádní žadatelé o práci. Počet volných míst v mikroregionu se zvýšil o jednu
třetinu na současných 21. Nejvíce volných míst se nabízí v obcích Přešťovice (5), Cehnice, Nebřehovice a
Řepice (všechny po 3). Viz podrobněji následující tabulka.
Tabulka číslo 36.
Obec
Cehnice
Čejetice
Jinín
Kuřimany
Kváskovice
Miloňovice
Nebřehovice
Osek
Paračov
Přešťovice
Radějovice
Rovná
Řepice
Skály
Slaník
Štěkeň
Třešovice
Celkem
Žadatelé o práci
Počet žadatelů
o práci k
31.12.2003
28
40
10
5
9
6
23
4
14
1
8
15
6
8
37
1
215
Volná
prac.místa
31.12.2003
2
3
2
3
4
14
Počet žadatelů
o práci
k 1.9.2014
24
44
13
2
1
13
9
26
4
23
11
14
11
46
2
243
Volná
prac.místa
k 1.9.2014
3
2
1
3
2
5
3
2
21
Zdroj: www.mpsv.cz
Údaje o vyjíždění a dojíždění občanů za prací byly získány při posledním Sčítání lidu, domů a bytů v roce
2011.
Tabulka číslo 37.
Obec
Občané dojíždějící a vyjíždějící za prací
Dojíždějící do
zaměstnání do
obce celkem
Cehnice
Čejetice
Jinín
Kuřimany
Kváskovice
Miloňovice
Nebřehovice
Osek
Paračov
Přešťovice
Radějovice
Rovná
Řepice
Skály
Slaník
Štěkeň
Třešovice
Celkem
0
Vyjíždějící do
Vyjíždějící do
Vyjíždějící do
zaměstnání mimo
zaměstnání mimo
zaměstnání mimo
obec trvalého
obec trvalého
obec trvalého
bydliště
bydliště denně
bydliště denně
celkem
nad 60min
144
127
4
317
267
12
66
58
1
10
9
35
22
2
89
76
1
42
38
135
102
5
31
27
2
142
111
6
10
5
104
98
4
105
89
1
24
16
1
49
45
1
237
206
12
26
21
3
1 566
1 317
55
Zajímavým údajem je také množství obyvatel mikroregionu, kteří dojíždějí za prací. Údaje o dojížděni za
prací jsou ještě rozděleny podle doby dojíždějí. Jak je patrné největší počet dojíždějících za prací je do cca 60
minut. Jedná se o pracovní místa v okolí obcí mikroregionu. Menší část obyvatel dojíždí do zaměstnaní po dobu
delší než 60 minut. Jedná se o pracovní příležitosti například mimo mikroregion nebo okres Strakonice. Na
druhou stranu je zajímavým faktem, že do obcí za pracovními příležitostmi nedojíždí nikdo. Je to dáno tím, že
v jednotlivých obcích je jen velice málo možností získat pracovní místo, v drtivé většině případů zde nejsou
žádná volná pracovní místa.
1.6
Sociální vybavenost
1.6.1 Sociální a zdravotní vybavenost
Zdravotnická zařízení jsou zastoupena v regionu sítí státních a nestátních subjektů. Akutní lůžková péče je
zajištěna v Nemocnici Strakonice, a.s., která má v současné době kapacitu 355 lůžek na deseti lůžkových
odděleních, poskytuje zdravotnické, ambulantní i lůžkové služby v 73 oborech. V roce 2007 se zde narodilo 879
dětí, bylo hospitalizováno 15 402 pacientů s průměrnou ošetřovací dobou u akutní péče 5,77 dne a ambulantně
ošetřeno bylo 174 tisíc pacientů. V současné době má nemocnice 514 zaměstnanců a z toho 90 lékařů.
Ambulantní péče a péče praktických lékařů je poskytována v mikroregionu ordinacemi v Cehnicích, Jiníně,
Oseku, Paračově a Štěkni. Akutní zdravotnická péče je zajišťována samostatnou ZZS se základnou ve
Strakonicích a pro okresní působnost ještě v Blatné a Vodňanech.
Tabulka číslo 38.
Obec
Osek
Cehnice
Jinín
Paračov
Štěkeň
Zdravotní péče v mikroregionu
Lékař
obvodní
obvodní - detašované
obvodní
obvodní
obvodní
Frekvence
3x týdně
1x měsíčně
1x 2 měsíce
2x za měsíc
5x týdně
Síť lékárenských služeb není v mikroregionu vůbec zastoupena, obyvatelé musí využívat lékárny ve
Strakonicích.
Zajištění sociálních služeb je dostatečné, pokrývají současné kapacity i potřeby a mají i nadregionální
působnost. Do budoucna se v souladu se stárnutím populace předpokládá větší poptávka po domovech
důchodců. Následuje přehled sociálních služeb za celý okres Strakonice:

Ústav sociální péče pro mentálně postižené muže v Oseku

Ústav sociální péče pro ženy v Mačkově na Blatensku

Domovy důchodců - ve Strakonicích, Sousedovicích, Vodňanech a Lažanech

Domovy - penziony pro důchodce ve Strakonicích

Domovy s pečovatelskou službou ve Strakonicích, Volyni, Blatné, Bavorově a Lnářích

V Němčicích je zřízeno v bývalém zámeckém objektu nadační zařízení „SANANYM“ pro drogově
závislé

ve Strakonicích působí poradna pro HIV pozitivní pacienty
Z hlediska vybavenosti mikroregionu Dolní Pootaví zdravotní a sociální infrastrukturou se ve
sledovaném území nachází pouze Ústav sociální péče pro mentálně postižené muže v Oseku.
1.6.2 Pošty a peněžní ústavy
V mikroregionu se nacházejí dvě pobočky České pošty – v Cehnicích a ve Štěkni. Poštovní služby
v ostatních obcích jsou zajišťovány poštou ve Strakonicích. Oblast peněžních služeb je soustředěna do
regionálního centra Strakonice.
1.7
Školství a vzdělávání
Vzdělávací infrastruktura mikroregionu uspokojuje jeho potřeby jen částečně. V oblasti mateřského a
základního školství je vybavenost mikroregionu shledána vyhovující. Trendem současné doby je narůstající
počet dětí ve školkách, jejichž kapacity jsou nyní naplněny a rodiče dětí nejen z tohoto mikroregionu mají
problém s umístěním svých dětí do školek (zejména ve Strakonicích). V oblasti základního školství se zatím
trend zvýšení počtů žáků neprojevuje, ale v souvislosti s růstem počtu dětí v mateřských školkách se očekává
v příštích letech. V současné době je pro obec stále velmi nákladné udržení základní školy v místě.
Nadregionální působnost má zvláštní školní zařízení pro sluchově postižené (MŠ i ZŠ, pomocná škola i
střední škola s internátem) ve Vodňanech. Ke školským zařízením s nadregionální působností lze rovněž zařadit
školu v přírodě v Oseku. Ve Strakonicích rovněž působí Pedagogicko-psychologická poradna a Speciální
pedagogické centrum.
Stav škol je různorodý, odvislý převážně od stáří budov a jejich konstrukčních systémů. Obce se snaží
pomocí různých dotačních titulů modernizovat a rekonstruovat budovy škol a jejich vybavení, aby nedocházelo
k odlivu žáků do strakonických škol a kvalita vyučování byla s nimi srovnatelná.
V následující tabulce je uveden přehled mateřských škol včetně jejich kapacity v mikroregionu. Oproti
minulému období došlo k jedné změně – uzavření mateřské školky v Miloňovicích.
Tabulka číslo 39.
Název
mateřská školka
mateřská školka
mateřská školka
Mateřská školka
Síť mateřských škol
Počet
Počet míst
zařízení
1
65
1
38
1
55
1
21
Obec
Štěkeň
Cehnice
Čejetice
Řepice
V síti základních škol v mikroregionu nedošlo od minulého období k žádným změnám, tabulka uvádí jejich
přehled včetně kapacity.
Tabulka číslo 40.
Název
základní škola
základní škola
Síť základních škol
Počet
Počet míst
Obec
zařízení
1
220 Štěkeň
1
145 Cehnice
1.7.1 Střední školy a odborná učiliště
Síť středních škol je v posuzovaném území zastoupena především ve Strakonicích a ve Volyni. Studenti z
regionu mohou najít uplatnění v dalších středních školách v Blatné (Střední odborná škola, Střední odborné
učiliště zemědělské), ve Vodňanech (Střední škola managementu, Gymnázium, zemědělské učiliště, odborné
učiliště, Střední rybářská škola, Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologie) a v Písku (Gymnázium,
rodinná škola, lesnická škola, Soukromá střední umělecko-průmyslová škola, Soukromá střední výtvarná škola,
Střední průmyslová škola, Střední zemědělská škola a Soukromá škola managementu a služeb).
Přímo na území mikroregionu se nenachází žádná střední škola. V tabulce je uveden základní přehled
vzdělávací infrastruktury v mikroregionu Dolní Pootaví.
Tabulka číslo 41.
Obec
Cehnice
Čejetice
Jinín
Kuřimany
Kváskovice
Miloňovice
Nebřehovice
Osek
Paračov
Přešťovice
Radějovice
Rovná
Řepice
Skály
Slaník
Štěkeň
Třešovice
celkem
Vzdělávací infrastruktura mikroregionu
Zákla
dní
Mate škola
řská - nižší
škola stupe
ň (1.5.roč.)
1
1
Střed
Střed Školy
Základ
ní
ní
speci
Vyšš
ní
odbor
odbor ální Zákl
í
Děts
škola né
Gym
ná
(dr.
adní Jazyk
odbo ký
vyšší učilišt náziu škola
pro uměl ová
rná dom
stupeň
ě
m
(vč.
ml.
ecká škola
škol
ov
(1.(vč.zd
zdrav vyž. škola
a
9.roč.) ravot
otnick zvl.
n.)
é)
péči)
1
1
1
3
1
0
2
0
0
0
0
0
0
0
0
1.8
Kultura, cestovní ruch a sport
Cestovní ruch a rekreace je jednou z nejvýznamnějších součástí volného času. Jejím obsahem není produkt,
ale prožitek. Pobytová hodnota volné krajiny je úměrná zastoupení esteticky a psychologicky pozitivně
působících krajinných prvků (především větších lesních ploch, lučních porostů, rybníků, řek a dalších
specifických přírodních prvků) umocňujících výjimečnost daného krajinného celku. Pobytová hodnota krajiny
koresponduje s mírou její ekologické stability a klesá v případě, že intenzita jejího využívání překročí její možný
potenciál.
Popisovaná oblast je součástí širšího regionu Jižní Čechy, které jsou právě svým přírodním prostředím,
dochovanými památkami, množstvím vodních toků, rybníků a údolních nádrží hojně navštěvovanou oblastí.
Turistický cestovní ruch je realizován pěší turistikou, cykloturistikou, hippoturistiku, mototuristikou i vodní
turistikou. Pro pěší turistiku jsou vyznačeny turistickými značkami trasy především údolími Otavy a Volyňky a
rozmanitou přírodou Šumavského podhůří. Pro vodní turistiku je využívána Otava splavná od Čeňkovy pily až
po soutok s řekou Vltavou.
Vhodnou a stále více vyhledávanou formou turistiky je cykloturistika využívající stávající již značené trasy či
nově vzniklé (a v rozvojových plánech mnoha municipalit plánované). Jihočeské trasy jsou součástí
mezinárodních cyklistických tras.
V současné době je také vyznačována síť hippostezek a hippostanic pro vyznavače jízdy na koňském hřbetě.
Od minulého období se udál velký pokrok v oblasti propagace, vzniklo množství propagačních materiálů
(mapové informační tabule umístěné dnes již v téměř každé obci, letáky, mapy, informační brožury,atd…) a
samozřejmostí je i internetová prezentace.
1.8.1 Nejvýznamnější historické památky
Hrady, zámky, tvrze

Cehnice - tvrz z poloviny 14. století, zachovány klenby s lunetami, sgrafita a arkádová chodba.

Štěkeň - barokní zámek z poloviny 17. století poblíž rozlehlého přírodního parku, od roku 1872 je
vlastníkem známý rod Windisschgrätzů.

Osek
Církevní stavby

Hřbitovní gotický kostel v Čejeticích

Kostel Nanebevzetí P. Marie v Jiníně

Gotický kostel s presbytáři v Řepici

Barokní kostel sv. Mikuláše ve Štěkni
Lidová architektura
Ze dvou základních typů jihočeské lidové architektury - roubeného a zděného domu je častěji zachována
zděná lidová stavba (tzv. jihočeské baroko).

Miloňovice - dům č.p. 4 - od Jakuba Bursy

Rovná - dům č.p. 21 - od Jakuba Bursy

Přešťovice – domy č.p. 6, 50 51
Přírodní památky

Pastvina u Přešťovic - přírodní památka chránící louku s bohatou květenou a hnízdiště poštolek

Rovná - chráněné naleziště hořce jarního

Sudoměř – Natura 2000

Mladějovice – přírodní rezervace Michov
Naučné stezky
Naučná stezka „Podskalí“ podél řeky Otavy.
Naučná stezka Karla Klostermanna ve Štěkni
Vedle těchto „hmotných“ kulturních památek má tento region nesporně významné nehmotné památky, které
představují neodmyslitelnou součást zdejšího folklóru a patří k trvale platným a vzácným kulturním hodnotám
ve svých zvycích, tradicích, slovesném a hudebním folklóru. Masopustní krojované průvody a především
dudácké slavnosti navazující na legendární postavu známého Švandy jsou bezesporu turisticky navštěvovanými
atrakcemi.
1.8.3 Stravovací a ubytovací možnosti
Důležitou podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu je, kromě dobře zajištěné turistické
infrastruktury a dostatečného množství kulturních a přírodních atraktivit lákajících návštěvníky, také
odpovídající síť ubytovacích a stravovacích zařízení, kde mohou trávit volný čas jak návštěvníci regionu, tak
místní obyvatelé.
Z níže uvedeného přehledu významnějších ubytovacích zařízení na území mikroregionu (viz tabulka) je
patrné vcelku rovnoměrné řešení ubytovacích kapacit v řešené oblasti.
V téměř každé obci mikroregionu se nachází typické venkovské pohostinství s omezenou šíří nabízených
služeb a s omezenou otevírací dobou‚ zejména v nejmenších obcích je otevřeno jen několik dní v týdnu.
K rozšiřování nabídky ubytovacích a stravovacích služeb je třeba přistupovat s ohledem na případné přílišné
zatěžování životního prostředí, které je v mikroregionu zachovalé a díky němu je zdejší oblast turisticky
poměrně atraktivní.
Poslední dobou vývoj směřuje spíše k podpoře agroturistiky a hippoturistiky a s tím souvisejících služeb
(budování ubytovacích zařízení soukromého typu na selských usedlostech nebo renovace již existujících objektů
v menších sídlech mikroregionu, ve kterých jsou proto ideální podmínky). Tento způsob podnikání přispívá k
většímu zájmu obyvatel o turistický ruch. Dalším předpokladem je návaznost turistických služeb na
cyklostezky, pěší naučné stezky apod.
V tabulce je zaznamenán přehled ubytovacích a stravovacích zařízení v mikroregionu. Za poslední období se
událo nejvíce změn v kategorii penzionů, jejichž počet se nejvíce zvýšil. K mírnému nárůstu došlo také v oblasti
restaurací a pohostinství. V ostatních kategoriích nebyly zaznamenány výraznější změny.
Tabulka číslo 42.
Obec
Přehled ubytovací a stravovací infrastruktury
Hotely,
motely,
botely
***** a
****
Restaurace,
jídelny a
hostince
Cehnice
Čejetice
Jinín
Kuřimany
Kváskovice
Miloňovice
Nebřehovice
Osek
Paračov
Přešťovice
Radějovice
Rovná
Řepice
Skály
Slaník
Štěkeň
Třešovice
Celkem
Pensiony
2
5
1
Chatové
osady
Ubytovna
Kemp
***,**
2
2
1
Kemp *
1
2
0
1
1
1
1
1
6
1
22
2
0
6
1
30
1
1
1
Tabulka číslo 43.
Zařízení
kemp
ubytování Kouba
ubytování Belavský
ubytování na zámku
chatová osada
chatová osada
Ubytovna
ubytování P20
ubytování Zdražil
Soukromé ubytování v
Sudoměři
Soukromé ubytování
Karel Háva
soukromé chalupy
soukromá chata
penzion p. Chmelce
kemp Štěkeň
Školicí středisko
Motokrosový areál
Ubytovací zařízení
počet
počet míst
1
1
1
1
1
1
2
1
6
8
100
40
50
30
12
8
1
1
2
1
1
1
1
1
Obec
Slaník
Štěkeň
Štěkeň
Štěkeň
Štěkeň
Řepice
Řepice
Cehnice
Dunovice
12 až 15 Čejetice
Čejetice
12 Jinín
5 Kváskovice
2 Jinín
Štěkeň
8-10 Paračov
10 Jinín
1
Tabulka číslo 44.
Stravovací zařízení
Zařízení
pohostinství
pohostinství
pohostinství
Bar Ratejna
obecní hospoda
pohostinství
pohostinství
rychlé občerstvení
školní jídelna
pohostinství Čejetice "Na
Králce"
pohostinství "Šrotárna"
pohostinství "U Krkovičky"
pohostinství v Mladěovicích a
Sudoměři
školní jídelna
závodní stravování pí. Kůsová
hospoda "U Vlků" uzavřena
pohostinství „Na Nové“
pohostinství
pohostinství
pohostinství
školní jídelna
hospůdka „Pod skalou“
hospůdka na hřišti
hospůdka na tenisových kurtech
restaurace Otava
vývařovna U Vachtů
stravování v zámku
Obec
Přešťovice
Osek
Řepice
Řepice
Rovná
Kváskovice
Cehnice
Cehnice
Cehnice
Čejetice
Čejetice
Čejetice
Čejetice
Čejetice
Čejetice
Třešovice
Jinín
Slaník
Radějovice
Nové Kestřany
Štěkeň
Štěkeň
Štěkeň
Štěkeň
Štěkeň
Štěkeň
Štěkeň
1.8.4 Kultura a kulturní zařízení
Cestovní ruch ovlivňuje rozpočty měst a obcí nejen primárním způsobem (ziskem z prodaných vstupenek
atd.), ale také druhotným ovlivněním řady odvětví a sektorů, jako jsou zejména doprava, obchod, stavebnictví,
bankovnictví, telekomunikace, kultura, sport. Multiplikační efekt cestovního ruchu umožňuje zachovávat, resp.
vytvářet nové pracovní příležitosti a finanční zdroje pro rozvoj území. Tento regionální rozměr cestovního ruchu
je současně i stabilizačním faktorem nejen ve vztahu k místnímu obyvatelstvu, ale i ve vztahu k sociálněkulturnímu zázemí, které cestovní ruch zprostředkovává pro další zájemce, a tak zároveň posiluje místní identitu
obyvatelstva z hlediska hrdosti na místní tradice a kulturní specifika.
1.8.4.1 Kulturní zařízení v mikroregionu
Většina kulturních zařízení na území mikroregionu se nachází převážně ve větších sídlech. Naproti tomu v
ostatních členských obcích není nabídka služeb poskytovaných stálými kulturními zařízeními tak rozsáhlá. Je to
dáno samozřejmě především rentabilitou provozu a omezeným počtem potenciálních uživatelů těchto služeb.
Nabídka kulturních zařízení v obcích mikroregionu je uvedena v následující tabulce.
Tabulka číslo 45.
Obec
Kulturní zařízení
Veřej
ná
knih Stál Mul
Div
ovna
á
tiki
adlo
vč.po kina no
boče
k
Cehnice
Čejetice
Jinín
Kuřimany
Kváskovice
Miloňovice
Nebřehovice
Osek
Paračov
Přešťovice
Radějovice
Rovná
Řepice
Skály
Slaník
Štěkeň
Třešovice
Celkem
Muze
um
(včet
ně
pobo
ček a
sam.
pam.
)
Kult
Zool
Městs
urní
Sakr
ogic
ké
zaříz
ální Hřbit
ká
pamá
ení
stavb
ov
zahr
tkove
ostat
a
ada
zóny
.
2
2
1
1
2
1
1
1
1
1
1
2
2
2
1
1
1
1
1
1
1
5
6
1
1
1
1
1
0
1
14
1
1
0
0
0
0
3
1
12
0
0
Kulturní akce
V obcích mikroregionu je patrná snaha o zachování místních tradic a zvyků v podobě pořádání malých akcí
jako jsou každoroční plesy, pouťové oslavy, setkávání rodáků nebo důchodců, dny dětí. Časté je pořádání
různých menších slavností a kulturních akcí místního významu, k nimž patří masopusty, pálení čarodějnic, atd.
(většinou pod záštitou příslušných zájmových spolků a sdružení). Tyto aktivity je potřeba ve vztahu k udržení,
obnově a rozvoji místních kulturních tradic, venkovského životního stylu, pospolitosti obyvatel obcí a jejich
vědomí odpovědnosti za rozvoj a obnovu obcí udržovat a pečovat o ně.
1.8.5 Sportovní a zájmové činnosti
Zájem o sport ze strany obyvatel obcí se stále zvyšuje, to dokazuje i počet nové vznikajících hřišť (nebo
rekonstrukce stávajících). V současné době se nějaké hřiště nachází již ve většině obcí. Pro obyvatele malých
obcí jsou sportovní akce pořádané jejich sportovními kluby nejen formou sportovního vyžití, ale také formou
podpory sociální integrace. Následující tabulka uvádí základní přehled sportovních možností v řešeném území.
Tabulka číslo 46.
Obec
Cehnice
Čejetice
Jinín
Kuřimany
Kváskovice
Miloňovice
Nebřehovice
Osek
Paračov
Přešťovice
Radějovice
Rovná
Řepice
Skály
Slaník
Štěkeň
Třešovice
Celkem
Sportovní možnosti v mikroregionu
Koupa
Hřiště Tělocv
Kryté
liště a
(s
ičny
bazény
Stadio
bazény
provoz
(vč.
z
ny
(s
ovatele školníc
koupal
otevře
prov.
m
hs
išť a
né
správc
nebo
příst.
bazénů
em)
spr.) veřej.)
1
1
1
Stadio
ny
kryté
Zimní
stadio
ny
kryté i
otevře
né
Města
s
histori
ckými
jádry
0
0
0
1
1
1
1
1
2
1
1
0
0
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
12
4
6
Ostatní zájmové činnosti
Pro zájmové činnosti v oblasti myslivosti, rybářství a ochrany přírody jsou v oblasti mikroregionu velmi
dobré podmínky, neboť mikroregion disponuje velmi pestrou škálou přírodních společenství a nabízí podmínky
jak pro rekreační, tak zájmové vyžití spojené s přírodou a životním prostředím. Toto se týká především činnosti
v oblasti myslivosti, pro kterou je v mikroregionu velmi vhodné prostředí s četnými lesními porosty, dále
například rybaření, které umožňuje řeka Otava a také poměrně velké množství rybníků.
Téměř každá obec má svůj vlastní sbor dobrovolných hasičů (často i v místních částech). Z ostatních
občanských sdružení a spolků mají tradičně největší zastoupení zájmové spolky zaměřené tématicky.
1.9
Zemědělství, lesnictví a rybářství
Zemědělství a lesnictví patří na území mikroregionu k tradičním a charakteristickým odvětvím s významným
vlivem na údržbu a tvorbu krajiny. S ohledem na rozvíjející se cestovní ruch v oblasti (četné kulturní a přírodní
zajímavosti, rozšiřování ubytovacích možností atd.) a ekologii je nutné věnovat zvýšenou péči ochraně krajiny
ve správních územích jednotlivých obcí. V současné době je trendem snižování kvantity a posilování kvality
zemědělské činnosti, stále větší důraz je kladen na ekologické zemědělství a s tím související produkci
biopotravin. Dále je potřeba dbát na kvalitu a obhospodařování ploch lesů, rybníků, pastvin a dalších prvků
tvořících venkovskou krajinu.
Všechny obce mikroregionu, vzhledem k tomu, že zemědělská půda zabírá většinu jejich rozlohy, mají zájem
na svých katastrálních územích realizovat komplexní pozemkové úpravy. Trendem v zemědělství je splnění
pravidel welfare hospodářských zvířat a zásad správné zemědělské praxe. Pro celý mikroregion je typická
přítomnost velkých zemědělských areálů. Ne vždy jsou tyto areály využívány zcela.
1.9.1 Nejvýznamnější zemědělské podniky
Z živočišné výroby je nejvíce zastoupen chov prasat, skotu, kterým se zabývá převážná většina největších
zemědělských producentů v mikroregionu i jeho blízkém okolí. V poslední době dochází k nárůstu chovu ovcí.
Rostlinou výrobu reprezentují obiloviny (ječmen, pšenice, oves), řepka, kukuřice, brambory. V následující
tabulce jsou uvedeny nejvýznamnější zemědělské podniky hospodařící na území mikroregionu. Oproti minulému
období nedošlo k zániku žádného významnějšího podniku, pouze se snížily počty zaměstnanců.
Tabulka číslo 47.
Významné zemědělské podniky
Název subjektu
Zaměření výroby
ZD Přešťovice
VOD Lidmovice
AGRO Čejetice
ZD Jinín
ZD Osek
SHR Tomanová
ZD Sudkovice
ZD Pivkovice
rostlinná a živočišná
Rostlinná a živočišná
zemědělství, chov ryb
Rostlinná a živočišná
Počet
Počet
Sídla provozoven
zaměstnanců provozoven
35
1 Přešťovice
45
2 Lidmovice
37
1 Čejetice
40
1 Jinín
15
3 Osek, Jemnice, V. Turná
7
1 Mladějovice a Sedliště
11
1 Miloňovice
60
1 Pivkovice
Zemědělskou výrobou se ve sledovaném území také zabývají různé drobné subjekty, jedná se především o
samostatně hospodařící rolníky a malá družstva zaměstnávající méně než 5 zaměstnanců.
1.9.2 Lesnictví
Lesní porosty zabírají ve zvažovaném mikroregionu téměř 19 % jeho území. Největší lesní plochu má na
svém katastrálním území obec Cehnice (jedná se o 403 ha). Další větší lesní plochy se nacházejí na území obcí
Štěkeň, Čejetice a Osek.
1.9.3 Rybářství
Vodní plochy ve zvažovaném mikroregionu zabírají cca 3 % z celkové plochy. Mikroregion jako takový
nemá dispozice být oblastí se silným zastoupením rybníků. Je to dáno tím, že vodní plochy nacházející se na
území mikroregionu jsou malé a nejsou vhodné pro intenzivní chov ryb. Chovné rybníky se nacházejí mimo
území mikroregionu – Vodňansko, Blatensko. Na území mikroregionu sice slouží některé vodní plochy pro
chov ryb, ale jedná se o nikterak významné chovné plochy.
1.10
Životní prostředí
V průběhu historického vývoje bylo životní prostředí řešeného území výrazně modelováno činností člověka.
Členitý reliéf a různorodé klimatické podmínky území se projevily vznikem rozmanitých biotopů a stanovišť. Na
zachování a prohlubování ekologické stability krajiny se podílí existence a rozšiřování chráněných území,
například Pastvina u Přešťovic, lokalita Buzov u Štěkně, přírodní rezervace Michov, Natura 2000 v Sudoměři.
Zatížení radonem je závislé na geologické skladbě podloží. Geodetickou stavbu území tvoří z velké části
metamorfované horniny s tektonickým pomíšením a vyšším obsahem uranu. Uran 238U se v přírodní rozpadové
řadě mění na radium a následně na plynný radon 222Rn. Menší zatížení radonem se objevuje na sedimentárním
podloží, v území ale výrazně převažují oblasti s radonovým rizikem vyšším a středním. Tento fakt přináší
nutnost realizace protiradonových opatření.
Stav lesních porostů, i přes celkově nízkou lesnatost (cca 19 %, Jihočeský kraj 36,3 %, ČR 33,4 %), je
stabilizujícím prvkem stavu životního prostředí. Jako negativní je možno vnímat rozdrobenost vlastnické držby
lesních pozemků a jejich průměrnou velikost, a dále zastoupení jednotlivých dřevin v porostní skladbě, kdy
dominuje smrk (49,66%, 57,12% zásoby dřevní hmoty) a borovice (32,98% a 30,57% zásoby dřevní hmoty).
Nevhodná druhová skladba činí lesní ekosystémy méně odolnými vůči poškození škodlivými činiteli, proto je
zvýšení zastoupení listnatých dřevin v rámci obnovního cíle vysoce žádané.
Struktura zemědělské výroby je přizpůsobena jejímu prioritnímu zaměření na živočišnou výrobu, s orientací
zejména na produkci mléka, hovězího, vepřového a drůbežího masa. Od posledního období došlo ke zlepšení
technického stavu budov, je kladen větší důraz na ekologii a na chovy, které jsou pro zvířata více příznivé.
Snižování znečištění životního prostředí zemědělským odpadem vyplývá nyní spíše z omezování chovů, ke
kterému jsou zemědělci nuceni vlivem
současných ekonomických podmínek (nedostatečný odbyt, nízké
výkupní ceny, atd..). Mnoho zemědělců se snaží získat finanční prostředky z různých dotačních titulů na
modernizaci svých hospodářství, a tím také dochází ke zlepšování životního prostředí.
1.10.1 Voda
V zásobování pitnou vodou je situace v regionu poměrně uspokojivá. 90 % obyvatel je napojeno na veřejné
vodovody. Daleko větší důraz by měl být kladen v této oblasti na výstavbu a napojení obyvatel na ČOV.
V mikroregionu jsou na ČOV napojeny pouze obce Přešťovice, Osek, Štěkeň, Čejetice a Miloňovice, některé
obce plánují řešit tuto problematiku v nejbližší budoucnosti, omezujícím faktorem je zde vysoká nákladnost
těchto projektů.
Kvalita povrchových vod není v mikroregionu závažným problémem. Voda ve vodních tocích je zařazena
převážně do III., IV. a V. třídy jakosti dle hodnocení BSK 5. Dlouhodobým sledováním jakosti vody v tocích je
možné konstatovat pozitivní trend, a to zejména v posledních letech. Tento jev souvisí s omezením znečišťování
největšími podniky a je podporován ponecháním břehových porostů a břehů v přírodním stavu.
1.10.2 Ovzduší
Z hlediska zatížení emisemi patří dle údajů ČHMÚ Strakonicko k nejméně zatíženým oblastem ČR. Přesto je
v souladu se Zákonem 309/1991 Sb. kladen důraz na systematické snižování produkce škodlivin u všech zdrojů
znečišťování ovzduší. Zavedením tzv. emisních limitů pro vypouštění škodlivin a jejich následným dodržováním
nastal postupný obrat v chování provozovatelů zdrojů emisí. Poškozování životního prostředí těžbou nerostných
surovin nehraje významnou roli. Kamenolomy působí zvýšenou prašností a hlučností pouze v bezprostředním
okolí.
1.10.3 Ochrana přírody a staré ekologické zátěže
Životní prostředí regionu přes poměrně uspokojivý stav vykazuje řadu rizik daných existencí historické
zátěže z ekologicky nešetrného chování obyvatel a podniků v minulosti. V současné době se obce snaží různými
opatřeními zamezovat poškozování a znečišťování životního prostředí – podpora třídění odpadu umístěním a
pravidelným vyvážením kontejnerů, rozšířením počtu těchto kontejnerů, organizováním pravidelného sběru
nebezpečného a velkoobjemového domovního odpadu, sběrem železného šrotu. Dochází také k odstraňování
nebezpečných skládek (např. obec Cehnice).
1.10.4 Přírodní památky a chráněná území
Území mikroregionu je atraktivní z hlediska přírodního prostředí. Je tedy více než jasné, že na jeho území se
nacházejí oblasti, které tvoří neopomenutelnou součást našeho dědictví. Nejvýznamnější lokality jsou uvedeny
v tabulce.
Tabulka číslo 48.
Přírodní památky
Místo
pastvina u Přešťovic
Natura 2000
NPP chráněné území Rovná
přírodní rezervace Michov
evropsky významná lokalita Buzov
Obec
Přešťovice
Sudoměř
Rovná
Mladějovice
Štěkeň
2.
2.1
SWOT
Souhrnná SWOT analýza mikroregionu Dolní Pootaví – silné a slabé stránky
regionu
SILNÉ STRÁNKY

kvalitně
SLABÉ STRÁNKY
vyznačená
síť
cyklistických tras

horší kvalita místních komunikací
a silnic III.třídy
příznivé přírodní podmínky pro
zemědělství, lesnictví a rybářství


zavedená

nedostatečná
spolupráce
mezi
podnikateli
mikroregionální
spolupráce

vysoký podíl neobydlených nebo
částečně využívaných budov v malých obcích

aktivní čerpání dotací


funkční odpadové hospodářství

výhodná
nedostatečné
zázemí
pro
cykloturistiku (půjčovny, kolostavy, odpočinková
místa,…)
geografická
poloha

z pohledu rozvoje cestovního ruchu
velké
množství obcí
s malým
počtem stálých obyvatel

kvalitní životní prostředí

čilý

spolkový
život
v oblasti
zvyšující
se
průměrný
věk
populace
kultury a sportu

dochované a obnovované tradice

silná
identifikace
obyvatelstva
velké
množství
kulturních

omezování počtu pracovních míst

nedostatek pracovních příležitostí
v mikroregionu
s územím

památek

sezónnost cestovního ruch

nedostatečná
občanská
vybavenost

klidné prostředí

zachovalá a obnovovaná výroba

nedostatek
prostor
k setkávání
procento
obyvatel
občanů
místních specialit


urbanisticky cenné prvky, selské
vysoké
dojíždějících za prací a do škol
baroko


vhodné
podmínky
pro
neexistence
domova
důchodců
v mikroregionu
agroturistiku a hippoturistiku


vznik informačních center
chátrající zemědělské areály typu
brownfields

porostů
nevhodná druhová skladba lesních

nedostatečný
rozvoj
malého
podnikání

nedostatečná
marketingová
podpora místních tradičních výrobků

nedostatečná
prezentace území
a
nejednotná
Souhrnná SWOT analýza mikroregionu Dolní Pootaví – příležitosti a ohrožení
2.2
PŘÍLEŽITOSTI
OHROŽENÍ

velké kulturní a přírodní bohatství

zlepšující se napojení obyvatel na
využití atraktivního přírodního
prostředí pro venkovskou turistiku v malých
využívání obnovitelných zdrojů

vzrůstající využití dotačních titulů

činnosti
diversifikace
využití objektů v majetku obcí
pro potřeby cestovního ruchu, podnikání nebo
komunitního života obce (např. staré objekty škol)

trvající
zapojení
obcí
mikroregionu do Programu obnovy venkova a jeho
soutěže Vesnice roku

zlepšující
zlepšující
se
ubytovací
se
stravovací
infrastruktura

zlepšující se stav zázemí pro
volnočasové aktivity všech věkových kategorií
obyvatel

dotace na rozvoj kvality života
z PRV

existence
zemědělského podnikání
(diskriminační)
přerozdělování daní pro obce
vyšší provozní náklady pro obecní
úřady (zvyšující se administrativní náročnost a

nedostatek finančních prostředků
z rozpočtů obcí k předfinancování projektů

odchod
obyvatelstva
za
prací
mimo region

zhoršující se věková struktura
obyvatelstva (stárnutí)
infrastruktura

nevýhodné
současně nezvyšující se daňová výtěžnost obcí)
zemědělských podniků

problémy s naplněním kapacity
základních škol v obcích – hrozba jejich uzavírání

EU
nevyzpytatelné přírodní podmínky
(povodně, přívalové deště, vichry)

energie

obcí ze strany legislativy a zvyšování počtu

obcích

prohlubování překážek rozvoje
administrativních překážek
veřejný vodovod a kanalizaci


dotací
pro
rozvoj

současná ekonomická situace státu

omezující kvóty v rámci Společné
zemědělské politiky EU
3. Strategická část
3.1
Vize mikroregionu Dolní Pootaví
Vize jsou výstižným vyjádřením celého komplexu úkolů, které mikroregion na jeho rozvojové cestě čekají.
Region navazující na bohaté přírodní, kulturní a historické dědictví, využívající
vlastní turistický potenciál, se širokou nabídkou služeb pro rekreaci návštěvníků a
odpočinek místních obyvatel.
Region s rozvinutou infrastrukturou, zajišťující základní životní potřeby obyvatel a
podnikatelů i v malých obcích, chránící své pestré přírodní bohatství, kulturní a
historické památky a klidné venkovské prostředí.
Region s dostatkem pracovních příležitostí, podporující malé a střední podnikání,
trvale udržitelné hospodaření v zemědělství, lesnictví a rybářství, zaměřený na
využívání obnovitelných zdrojů energie.
Region podporující zdravý a kvalitní život všech obyvatel, spokojené bydlení
zejména mladých rodin s dětmi, dostupné zdravotní a sociální služby i pro seniory,
rozvoj vzdělanosti, školství, kultury a sportu.
Region zapojený do organizačních struktur kraje, státu a sjednocené Evropy.
3.2
Strategie rozvoje
3.2.1 Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prostředí
Cíl 1.1:
Zlepšením stavu technické infrastruktury zajistit další rozvoj obcí
Opatření 1.1.1:
Zlepšení dopravní infrastruktury a udržení dopravní obslužnosti
Aktivita: Rekonstrukce místních komunikací a silnic III. třídy v obcích, propojení jednotlivých obcí a
-
jejich částí
Aktivita: Udržet stávající dopravní obslužnost, popř. rozšiřovat do budoucna počet spojů
-
Opatření 1.1.2:
Zlepšení zásobování pitnou vodou
-
Aktivita: Zajistit maximální pokrytí sídel mikroregionu kvalitní vodou
-
Aktivita: Zajistit napojení všech obcí a místních částí na veřejný vodovod
-
Aktivita: Rekonstrukce stávajících a budování nových vodovodních řadů
Opatření 1.1.3:
Zlepšení čištění odpadních vod
-
Aktivita: Zajistit čištění odpadních vod u malých obcí nebo částí obcí
-
Aktivita: Podporovat funkčnost stávajících čistíren odpadních vod a budovat další i v menších
sídlech
Aktivita: Budovat veřejné kanalizace v malých obcích, zajistit rekonstrukce a rozšíření stávajících
-
sítí
Aktivita: Budovat kanalizační sítě pro nové zástavby v obcích
-
Opatření 1.1.4:
Rozvoj informačních technologií
Aktivita: Rozvoj počítačového vybavení a veřejně přístupného internetu (knihovny, internetové
-
kavárny, obecní a městské úřady atd.)
-
Aktivita: Zapojení obcí do informačního systému kraje
-
Aktivita: Zajištění provozování společných www stránek mikroregionu
-
Aktivita: Dovybavení obcí informačními technologiemi (počítačové vybavení, internet)
Cíl 1.2:
Zlepšit stav ovzduší, zajistit ukládání odpadů a ochranu přírody
Opatření 1.2.1:
Zlepšení stavu ovzduší
•
Aktivita: Postupná náhrada lokálního vytápění domácností systémy centrálního zásobování teplem
•
Aktivita: Šíření osvěty v oblasti ekologických zdrojů energie a zdrojích jejich financování
•
Aktivita: Podpora plynofikace, ekologických způsobů vytápění a alternativních zdrojů vytápění
Opatření 1.2.2:
Zlepšení nakládání s odpady
-
Aktivita: Podpora využití separovaných odpadů
-
Aktivita: Zamezení vzniku černých skládek
Opatření 1.2.3:
Ochrana přírody
-
Aktivita: Ochrana významných krajinných prvků
-
Aktivita: Modernizací provozů tlumit dopad jejich činnosti na životní prostředí
-
Aktivita: Podpora třídění odpadů
Cíl 1.3:
Zajistit ochranu proti povodním
Opatření 1.3.1:
Protipovodňová ochrana veřejného a soukromého majetku
-
Aktivita: Výstavba protipovodňových hrází
-
Aktivita: Zpevnění hrází rybníků a břehů vodotečí
-
Aktivita: Výstavba protierozních valů, mezí a remízků na svazích polí, luk a lesů
-
Aktivita: Zvyšování retenční schopnosti krajiny ve vazbě na územní plánování
-
Aktivita: Rozvoj integrovaného záchranného systému
3.2.2 Prioritní oblast 2: Podnikání, cestovní ruch
Cíl 2.1:
Zlepšit podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání
Opatření 2.1.1:
Informační služby a poradenství místním podnikatelům
-
Aktivita: Budování a rozvíjení komunikační platformy, informační sítě pro podnikatele a obyvatele
-
Aktivita: Podpora spolupráce mezi podnikateli na úrovni hospodářských komor (systém seminářů,
poradenství pro místní podnikatele atd.)
-
Aktivita: Zapojení místních malých a středních podnikatelů do projednávání důležitých městských,
obecních nebo celoregionálně významných rozhodnutí
-
Aktivita: Zlepšení prezentací malého a středního podnikání (internet, výstavy, veletrhy apod.)
Opatření 2.1.2:
Podpora a rozvoj malého a středního podnikání
-
Aktivita: Vybudování databáze nevyužitých nemovitostí na území mikroregionu
-
Aktivita: Podpora místních produktů a tradičních výrob
-
Aktivita: Podpora rozvoje služeb spojených s cestovním ruchem
-
Aktivita: Podpora přípravy ploch vyčleněných pro podnikání
-
Aktivita: Využítí možnosti financování podnikatelských aktivit ze strany státu a EU
Cíl 2.2:
Zlepšit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu
Opatření 2.2.1:
-
Zajistit informační služby návštěvníkům mikroregionu
Aktivita: Podpora stávající informační sítě pro návštěvníky mikroregionu, podpora informačních
center
-
Aktivita: Zavedení jednotného navigačního značení k památkám, atraktivitám na území
mikroregionu
-
Aktivita: Zavedení systému jednotné propagace (společné materiály, hudební vizitky, propagace na
internetu atd.)
-
Aktivita: Odstraňování jazykových bariér za účelem rozvoje přeshraniční turistiky
-
Aktivita: Podpořit činnost spolků zabývajících se cest. ruchem, (klub turistů, místní pobočky
hospodářské komory atd.)
Opatření 2.2.2:
-
Rozvoj turistických tras, doplňkových služeb a infrastruktury
Aktivita: Budování, údržba a obnova sítě cyklotras, cyklostezek a pěších tras, jejich postupné
vybavení mobiliářem
-
Aktivita: Vytyčení a značení hippostezek
-
Aktivita: Podpořit rozvoj ubytovacích a stravovacích služeb v menších sídlech – podpora
agroturistiky
-
Aktivita: Budování naučných stezek a jejich vybavení (informační tabule atd.)
-
Aktivita: Rozšiřování nabídky cestovního ruchu pro zimní období
3.2.2 Prioritní oblast 3: Zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoj venkova
Cíl 3.1:
Zajistit trvale udržitelné hospodaření v zemědělství
Opatření 3.1.1:
-
Rozvoj alternativních způsobů zemědělského podnikání
Aktivita: Podpořit rozvoj agroturistiky (ubytování, stravování a prodej specialit na zemědělských
farmách pro turisty)
-
Aktivita: Alternativní využití nebo likvidace zanedbaných zemědělských areálů v obcích
-
Aktivita: Podpořit ekologické formy zemědělství
-
Aktivita: Zvýšit prezentaci zemědělství a souvisejících služeb prostřednictvím internetu a dalších
médií
Opatření 3.1.2:
Udržení zemědělské výroby na území mikroregionu
-
Aktivita: Zavádění welfare v chovech hospodářských zvířat a zásady správné zemědělské praxe
-
Aktivita: Podpořit činnost místních podniků působících v primární sféře
-
Aktivita: Modernizace technologií hospodaření
-
Aktivita: Realizace společných zařízení dle schválených návrhů komplexních pozemkových úprav
v jednotlivých katastrálních územích obcí mikroregionu
-
Aktivita: Podpořit diversifikaci činnosti zemědělských podniků
-
Aktivita: Využívat informační a počítačové technologie pro zvyšování kvalifikace a výměnu
informací
Cíl 3.2:
Rozvíjet lesnictví a myslivost
Opatření 3.2.1:
Trvale udržitelné hospodaření v lesích
-
Aktivita: Podpora přírodě blízkého hospodaření v lesích
-
Aktivita: Zlepšit využívání potenciálu místních lesů pro potřeby cestovního ruchu
-
Aktivita: Obnova a údržba lesních komunikací
-
Aktivita: Podpořit myslivecká sdružení v obcích
Cíl 3.3:
Zachovat venkovský ráz krajiny, obnovit a udržet vzhled obcí
Opatření 3.3.1:
Obnova a údržba venkovského charakteru krajiny
-
Aktivita: Obnova a údržba zeleně, která se významnou měrou podílí na kvalitě životního prostředí
-
Aktivita: Doplňování porostů zeleně, břehových porostů, udržování odpočinkových míst v krajině
-
Aktivita: Opravy a údržba polních a lesních cest
-
Aktivita: Podpořit protierozní, izolační, odvodňovací a estetickou funkci krajiny
Opatření 3.3.2:
Údržba vesnic, vzhledu obcí
-
Aktivita: Údržba budov v majetku obcí
-
Aktivita: Údržba historických venkovských stavení
-
Aktivita: Rekonstrukce a údržba historických památek na území mikroregionu
-
Aktivita: Údržba a úprava veřejných prostranství, návsí, dětských hřišť, parků, sportovišť atd.
-
Aktivita: Údržba a obnova veřejné zeleně
-
Aktivita: Údržba obnova a rozšíření veřejného rozhlasu a veřejného osvětlení
-
Aktivita: Připravovat integrované projekty rozvoje venkova a zajišťovat finance na jejich realizaci
-
Aktivita: Dokončit zpracování územně plánovací dokumentace obcí v souladu se všemi předpisy a
veřejnými zájmy
3.2.3 Prioritní oblast 4: Kvalita života
Cíl 4.1:
Zajistit podmínky pro kvalitní život místních obyvatel
Opatření 4.1.1:
Vytváření podmínek pro bydlení na venkově
-
Aktivita: Podpořit využití stávajícího bytového fondu, který je k dispozici na vesnicích
-
Aktivita: Vytvořit podmínky pro novou bytovou výstavbu v návaznosti na ÚP obcí
-
Aktivita: Zajistit bezpečnost a informovanost obyvatel z hlediska civilní ochrany
-
Aktivita: Vytvářet podmínky pro bydlení pro mladé manžele, rodiny s dětmi atd.
-
Aktivita: Podpořit rozvoj bydlení v nemovitostech užívaných pro rekreační účely (chataři, chalupáři)
Opatření 4.1.2:
Rozvíjení obecné kultury obyvatel
-
Aktivita: Podpořit spolkový život v obcích mikroregionu
-
Aktivita: Podpořit místní zvyky, lidové tradice, kulturu a řemesla
-
Aktivita: Podpořit činnost knihoven
-
Aktivita: Podpořit vydávání publikací a knih o mikroregionu, jeho historii atd.
Opatření 4.1.3:
Podpora kultury a sportu jako součásti kvality života
-
Aktivita: Podpořit činnost kulturních a sportovních zařízení na území mikroregionu
-
Aktivita: Rozvoj kulturních zařízení, divadel, galerií, kin apod.
-
Aktivita: Rozvíjení dalších kulturních aktivit (např. mezinárodní hudební festivaly, kulturní léta atd.)
-
Aktivita: Výstavba sportovní infrastruktury – sportovní areály, hřiště, haly ad.
-
Aktivita: Podpořit sportovní zařízení a spolky, aktivity volného času dětí a mládeže
-
Aktivita: Podpořit větší sportovní a kulturní akce propagující mikroregion
Cíl 4.2:
Podporovat rozvoj školství, zdravotnictví a sociálních služeb
Opatření 4.2.1:
Rozvoj školství a vzdělanosti obyvatel
-
Aktivita: Udržení co největšího počtu základních a mateřských škol v menších obcích
-
Aktivita: Udržet mladou inteligenci (např. mladé pedagogy) formou sociálních jistot v dané oblasti
-
Aktivita: Podpora celoživotního vzdělávání obyvatel
-
Aktivita: Podpořit rozšiřování mimoškolních aktivit (výchovných, kulturních, sportovních apod.)
jako součást systému prevence před sociálně patologickými jevy
Opatření 4.2.2:
Zvýšit dostupnost a kvalitu sociálních a zdravotnických služeb
-
Aktivita: Vytvořit efektivní a funkční síť služeb v oblasti zdravotnických a sociálních služeb
-
Aktivita: Podpořit fungování stávajících zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb
-
Aktivita: Rozšiřovat ordinační hodiny lékařů v menších sídlech mikroregionu
-
Aktivita: Zlepšit kvalitu péče o seniory
3.3
Specifikace opatření
PRIORITNÍ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
3.3.1 CÍL 1.1
POPIS CÍLE:
Technická infrastruktura je důležitým faktorem pro další rozvoj obcí. Problémy obcí v oblasti technické
infrastruktury se týkají především kvality povrchu komunikací, čištění odpadních vod, napojení obyvatelstva na
veřejný vodovod a zapojení regionu do využívání moderních informačních a komunikačních technologií. Cílem
je dosáhnout na území mikroregionu v oblasti infrastruktury rovnovážného stavu, kdy bude zabezpečena jak
kvalitní dopravní obslužnost a dobrý technický stav pozemních komunikací, tak odpovídající napojení
obyvatelstva a nemovitostí na všechny inženýrské sítě. Dalším cílem je rozvoj vybavení obcí, podnikatelských
subjektů, úřadů a obyvatelstva v oblasti komunikačních a informačních technologií a rozvoj jejich využívání.
OPATŘENÍ:
Opatření 1.1.1:
Zlepšení dopravní infrastruktury a udržení dopravní obslužnosti
STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE:
Stav dopravní infrastruktury v mikroregionu je nedostatečný z hlediska kvality, obnovy a údržby. Silnice II.
a III. třídy jsou postupně obnovovány dle možností Jihočeského kraje. Místní komunikace v majetku obcí trpí
nedostatkem financí a jsou většinou ve velmi špatném stavu. Je nutná jejich pasportizace a obnova dopravního
značení, postupná oprava povrchů, instalace bezpečnostních prvků (zpomalovací retardéry, měřiče rychlosti,
zpomalovací semafory, atd). Všechna tato opatření povedou ke zlepšení bezpečnosti provozu na komunikacích.
AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ:
-
Rekonstrukce místních komunikací a silnic III. třídy v obcích, propojení jednotlivých obcí a jejich částí
-
Udržet stávající dopravní obslužnost, popř. rozšiřovat do budoucna počet spojů
OPATŘENÍ:
Opatření 1.1.2:
Zlepšení zásobování pitnou vodou
V zásobování vodou jednotlivých obcí jsou značné rozdíly. Římovský vodovod byl nově zaveden do
některých obcí, další obce mají vlastní, tj. obecní vodovody, jejichž základem je zdroj z místních vrtů.
V některých obcích je pitná voda získávána z vlastních studen. Současný stav vodovodních sítí však není na
všech místech regionu dobrý a na mnoha místech je potřeba jej upravovat a doplňovat.
-
Zajistit maximální pokrytí sídel mikroregionu kvalitní vodou
-
Zajistit napojení všech obcí a místních částí na veřejný vodovod
-
Rekonstrukce stávajících a budování nových vodovodních řadů
OPATŘENÍ:
Opatření 1.1.3:
Zlepšení čištění odpadních vod
Vzhledem k zástavbě a podmínkám v mikroregionu, není situace v oblasti kanalizačních sítí a čištění
odpadních vod ideální. Menší obce nebo místní části obcí nejsou na kanalizační síť napojeny nebo jejich
kanalizační síť není dostačující a odpadní vody jsou sváděny do jímek na vyvážení. Některá (převážně větší)
sídla mikroregionu mají vlastní ČOV, v mnoha obcích a místních částech je však potřeba budovat další čistírny,
aby bylo zabezpečeno dostatečné čištění odpadních vod a dodržení předpisů legislativy o ochraně životního
prostředí. V některých obcích je veřejná kanalizace zavedena pouze částečně nebo zcela chybí, je proto potřeba
kanalizační síť dále rozšiřovat a zajistit tak co největší plošné pokrytí mikroregionu.
-
Zajistit čištění odpadních vod u malých obcí nebo částí obcí
-
Podporovat funkčnost stávajících čistíren odpadních vod a budovat další i v menších sídlech
-
Budovat veřejné kanalizace v malých obcích, zajistit rekonstrukce a rozšíření stávajících sítí
-
Budovat kanalizační sítě pro nové zástavby v obcích
OPATŘENÍ:
Opatření 1.1.4:
Rozvoj informačních technologií
Využití možností informačních a komunikačních technologií subjekty v mikroregionu se přibližuje standartu
zemí EU. Využití sítí k přenosům dat, mapových a grafických produktů, hlasu, videa a multimediálních aplikací
se rychle rozvíjí. Pro rozvoj internetových služeb je nutné zajištění dostatečného množství veřejně přístupných
koncových stanic na úřadech, organizacích a zařízeních veřejné správy.
Vlastní internetové stránky mají téměř všechny obce regionu. Problémem však je jejich včasná aktualizace,
informovanost o současném dění v obcích. Cílem opatření je vybudování a technické vybavení moderní
provázané sítě informačních technologií, které jsou předpokladem pro lepší vzájemnou komunikaci všech
sektorů (veřejného, podnikatelského i neziskového sektoru), občanů i veřejné správy a větší zapojení občanů do
řešení problémů mikroregionu a jednotlivých obcí.
Rozvoj počítačového vybavení a veřejně přístupného internetu (knihovny, internetové kavárny,
obecní a městské úřady atd.)
-
Zapojení obcí do informačního systému kraje
-
Vytvoření společných www stránek mikroregionu
-
Dovybavit obce informačními technologiemi (počítačové vybavení, internet)
CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.1:
-
Obce
-
Podnikatelské subjekty z oblasti zabývající se přímo či nepřímo technickou infrastrukturou
-
Vlastníci nemovitostí, obyvatelé mikroregionu, potažmo i turisté
GARANT A SPOLUPRÁCE:
Obce a sdružení obcí, ministerstva, Krajský úřad Jihočeského kraje, Ředitelství silnic a dálnic ČR, projekční
kanceláře, Správa a údržba silnic, Policie ČR, provozovatelé – dopravci, vodohospodáři, internetové firmy,
Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pověřeny i další organizace a podnikatelské
subjekty.
VAZBA NA OSTATNÍ CÍLE:
Cíl 1.2., Cíl 1.3, Cíl 2.2., Cíl 3.1., Cíl 4.1.
VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY:

Národní rozvojový plán ČR

Regionální operační program

Program obnovy venkova
3.3.2 CÍL 1.2
POPIS CÍLE:
Zdravé životní prostředí je jednou ze základních podmínek nezbytných pro život lidí na venkově. Cílem je
za podpory všech níže zmíněných garantů udržet a nadále zlepšovat životní prostředí v mikroregionu. Toho lze
dosáhnout podporou zavádění nových moderních a životnímu prostředí neškodících technologií (plynofikace,
katalyzátory atd.).
Dále je potřeba hospodařit v souladu s předpisy o ochraně přírody (např. zabránit vzniku černých skládek,
využít separaci odpadů, tlumit dopad činnosti průmyslových provozů na krajinu apod.) a podpořit zachování
přírodních krás mikroregionu.
OPATŘENÍ:
Opatření 1.2.1:
Zlepšení stavu ovzduší
Zlepšení stavu ovzduší je možné prostřednictvím dokončení plynofikace obcí (plynofikace není dokončena
především v menších sídlech mikroregionu), využitím obnovitelných zdrojů energie. Další možností jsou
příspěvky pro ty, kteří k ochraně životního prostředí používáním alternativních zdrojů energie přispívají.
-
Podpora plynofikace, ekologických způsobů vytápění a alternativních zdrojů vytápění
-
Postupná náhrada lokálního vytápění domácností systémy centrálního zásobování teplem
-
Šířit osvětu v oblasti ekologických zdrojů energie a zdrojích jejich financování
OPATŘENÍ:
Opatření 1.2.2:
Zlepšení nakládání s odpady
Situace v oblasti svozu tuhého domácího odpadu je rozmanitá. To je dáno hned několika faktory, kterými
jsou například vzdálenost či výše poplatků za poskytované služby. Komunální odpad je odvážen 1 – 2 krát za
týden, což závisí na velikosti obce a počtu obyvatel. Svoz nebezpečného odpadu (staré televize, ledničky atd.)
probíhá jednou či dvakrát za rok. V nepravidelných intervalech dochází ke svozu starého železa.
Firmy zabezpečující odvoz odpadu jsou: Rumpold Vodňany, s. r. o., Technické služby Strakonice, ROS
Příbram, ROS Strakonice, FRABI Milevsko, Rebela, Asekol.

Podpořit využití separovaných odpadů

Zamezit vzniku černých skládek
OPATŘENÍ:
Opatření 1.2.3:
Ochrana přírody
V průběhu historického vývoje bylo životní prostředí řešeného území výrazně modelováno činností člověka.
Členitý reliéf a různorodé klimatické podmínky území se projevily vznikem rozmanitých biotopů a stanovišť.
Na zachování a prohlubování ekologické stability krajiny se podílí existence a rozšiřování chráněných území.
Na většinu sídel mikroregionu navazuje intenzivně obdělávaná zemědělská půda, kterou v mnoha místech
protékají upravované vodní toky. Na území mikroregionu se nachází množství památných stromů a dalších
významných krajinných prvků. Zachovalou a atraktivní krajinu mikroregionu a jeho blízké okolí je potřeba
chránit a udržovat v souladu s platnými předpisy o ochraně přírody. Dále je důležité modernizovat všechny
zdroje znečištění tak, aby co nejméně škodily životnímu prostředí.
-
Ochrana významných krajinných prvků
-
Modernizací provozů tlumit dopad jejich činnosti na životní prostředí
-
Podpořit modernizaci zdrojů znečištění životního prostředí
-
Obce
-
Podnikatelské subjekty působící v oblastech ochrany přírody a souvisejících oborech
-
Obyvatelé mikroregionu
Obce a sdružení obcí, ministerstva, krajský úřad Jihočeského kraje, Ředitelství silnic a dálnic ČR, projekční
kanceláře, Správa a údržba silnic, Policie ČR, provozovatelé – dopravci, vodohospodáři, internetové firmy,
Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pověřeny i další organizace a podnikatelské
subjekty
Cíle 1.1., 1.3., 2.1., Cíl 2.2., Cíl 3.1., Cíl 3.2., Cíl 3.3., Cíl 4.1.


Integrovaný regionální operační program

Operační program Doprava

Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje


Státní politika ŽP, Směrnice SFŽP, Státní program ochrany krajiny a přírody ČR, Koncepce
Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie

Lesní hospodářský plán
3.3.3 CÍL 1.3
POPIS CÍLE:
Vzhledem k následkům katastrofálních povodní v srpnu 2002 je nutné budovat protipovodňová opatření a
vytvořit tak základní předpoklady k ochraně veřejného majetku státu, obcí a měst i soukromého majetku
podnikatelů, zemědělců, vlastníků půdy, lesů a rybníků a obyvatel mikroregionu. Dále je potřeba připravovat
povodňové plány měst a obcí ohrožených povodněmi a zlepšovat vzájemnou spolupráci v rámci integrovaného
záchranného systému (IZS) a varovných a vyrozumívacích systémů s cílem ochrany životů a majetku obyvatel.
Dalšími cíli jsou zlepšování vybavenosti jednotlivých složek IZS, zpevňování hrází rybníků, zvyšování retence
krajiny vhodnými opatřeními v krajině, budování stálých i mobilních protipovodňových zábran, podpora využití
geografických zátopových modelů při řešení a předpovídání povodní, zlepšování vzájemné komunikace mezi
všemi zúčastněnými složkami krizového řízení atd.
OPATŘENÍ:
Opatření 1.3.1:
Protipovodňová ochrana
Povodně v srpnu 2002 zasáhly celé území jižních Čech, nejvíce povodí řek Vltava, Otava, Blanice, Malše,
Lužnice a Nežárka. Povodeň prokázala, že v některých oblastech jsou velmi špatně nebo nejsou vůbec zajištěna
protipovodňová opatření, která by zabránila materiálním škodám a zatopení rozsáhlých území. Jedná se zejména
o opatření, která by zajistila zvýšení retenčních schopností krajiny, dále odvedení povodňové vlny mimo
obydlená území, informovanost obyvatel a subjektů IZS v průběhu povodní apod. V nejbližším období je nutné
realizovat projekty, které by alespoň částečně odstranily uvedené nedostatky realizací dále navržených aktivit a
projektů.
-
Výstavba protipovodňových hrází
-
Zpevnění hrází rybníků a břehů vodotečí
-
Výstavba protierozních valů, mezí a remízků na svazích polí, luk a lesů
-
Zvyšování retenční schopnosti krajiny ve vazbě na územní plánování
-
Rozvoj integrovaného záchranného systému
-
Obce
-
Povodí Vltavy
-
Majitelé lesů, luk a polí, rybníků a místních vodotečí
-
Zemědělci, lesníci a spolky zabývající se ochranou přírody
-
Vlastníci nemovitostí v okolí Otavy, obyvatelstvo
Obce a sousedící sdružení obcí, Ministerstvo životního prostředí, SFŽP, Agentura ochrany přírody a krajiny,
Státní fond dopravní infrastruktury, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo kultury, Ministerstvo vnitra,
Povodí Vltavy, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pověřeny i další organizace a
podnikatelské subjekty
Cíle 1.1., Cíl 1.2., Cíl 3.3.





Fond soudržnosti EU

Dotační tituly, vyhlášky a nařízení jednotlivých ministerstev

Zákon o vodách, Zákon o krizovém řízení

Plánovací dokumentace Povodí Vltavy

Územní plánovací dokumentace obcí

Povodňový plán ČR, povodňový plán uceleného povodí, povodňový plán obce s rozšířenou
působností, povodňové plány obcí a nemovitostí

Havarijní plán Jihočeského kraje

Předpisy pro činnost Integrovaného záchranného systému
PRIORITNÍ OBLAST 2: PODNIKÁNÍ, CESTOVNÍ RUCH
3.3.4 CÍL 2.1
POPIS CÍLE:
Dolní Pootaví není typicky průmyslově založeným regionem. Tradici zde má spíše zemědělství a služby,
lehký a střední průmysl a velké podniky jsou soustředěny v ekonomickém centru regionu – Strakonicích.
Díky poměrně vysokému počtu turistických atraktivit, je zřejmé, že rozvoj v oblasti podnikání bude spojen
především s cestovním ruchem.
Zájem jednotlivých obcí o rozvoj podnikání je třeba podpořit dostatkem informací, poradenstvím a
možnostmi rekvalifikace. Cílovým stavem je rozvoj podnikatelské základny a navazující prosperita obcí, která
bude tvořit základ pro příjemný život jak obyvatel mikroregionu, tak spokojenost jeho návštěvníků.
OPATŘENÍ:
Opatření 2.1.1:
Informační služby a poradenství místním podnikatelům
Informační služby v oblasti podnikání nefungují v mikroregionu na takové úrovni, jakou vyžaduje zde
zastoupený potenciál. Měly by být podpořeny aktivity směřující ke zlepšení vzájemné spolupráce mezi
podnikateli, mezi obcemi a podnikateli, na úrovni hospodářských komor a aktivity v oblasti prezentace místního
podnikání prostřednictvím veřejných médií (internet, veletrhy, výstavy, atd.)
Základem by mělo být vybudování informačního systému, tj. internetových stránek s napojením všech obcí
mikroregionu, který by publikoval veškeré dění v mikroregionu včetně podnikatelských příležitostí. Zvýšená
míra zapojení místních podnikatelských subjektů do projednávání důležitých bodů na městských a obecních
zastupitelstvech by jistě přinesla další nárůst aktivit v oblasti malého a středního podnikání na území
mikroregionu.
-
Budovat a rozvíjet komunikační platformy, informační sítě pro podnikatele a obyvatele
-
Podpořit spolupráci mezi podnikateli na úrovní hospodářských komor (systém seminářů, poradenství
pro místní podnikatele atd.)
-
Zapojit místní malé a střední podnikatele do projednávání důležitých městských, obecních nebo
celoregionálně významných rozhodnutí
-
Zlepšovat prezentaci malého a středního podnikání (internet, výstavy, veletrhy apod.)
OPATŘENÍ:
Opatření 2.1.2:
Podpora a rozvoj malého a středního podnikání
Rozvoj malého a středního podnikání (MSP) je významnou příležitostí pro mikroregion k udržení vlastní
identity. MSP navíc pomáhá decentralizovat podnikatelské aktivity a umožňuje rychlejší rozvoj regionu, vytváří
nové pracovní příležitosti, vytváří podmínky pro vývoj a zavádění nových technologií a umožňuje rychlejší
adaptaci na požadavky a výkyvy trhu. Existence místních podniků, tradičních výrob, služeb a řemesel v obcích
přispívá k jejich trvalému rozvoji a prosperitě. Stále však vázne komunikace obcí s podnikateli, jejich
spolupráce a vzájemná informovanost. V této oblasti je třeba využít všechny nástroje, především služby
internetu, osobní jednání starostů s podnikateli, investice do společně využívaných pozemků a cest apod. Cílem
je nastolení dobrých podmínek pro MSP a jejich spolupráci s obcemi na celém území mikroregionu.

Vybudování databáze nevyužitých nemovitostí na území mikroregionu

Podpora místních produktů a tradičních výrob

Podpořit rozvoj služeb spojených s cestovním ruchem

Podpořit přípravu a rozvoj ploch vyčleněných pro podnikání

Využít možnosti financování podnikatelských aktivit ze strany státu a EU

Podpořit rozvoj přeshraniční podnikatelské a institucionální spolupráce
-
Obce
-
Podnikatelské subjekty působící v oblastech ochrany přírody a souvisejících oborech
-
Obce a sdružení obcí, jednotlivá ministerstva – zejména Ministerstvo průmyslu a obchodu, kraj,
hospodářské a agrární komory, podnikatelské subjekty, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být
implementací pověřeny i další organizace a podnikatelské subjekty
VAZBA BA OSTATNÍ CÍLE:
Cíl 1.1., Cíl 1.2., Cíl 2.2., Cíl 3.1., Cíl 3.2., Cíl 3.3., Cíl 4.1., Cíl 4.2.

Programy podpory MSP

Státní program podpory poradenství MSP

Krajské dokumenty k podpoře MSP

OP Průmysl a inovace

3.3.5 CÍL 2.2
POPIS CÍLE:
Cestovní ruch představuje pravděpodobně největší příležitost pro rozvoj celého mikroregionu. Na jeho
území se nachází velké množství kulturních, turistických a přírodních zajímavostí. Dostatek turistických
zajímavostí však samo o sobě rozvoj cestovního ruchu nepřinese a je proto třeba tento rozvoj vhodnými
aktivitami podporovat. Jedná se zejména o zkvalitnění informačních služeb a zavedení jednotného systému
jejich propagace, budování a značení turistických tras, rekonstrukci místních památek a celkové propojení a
využití kulturních akcí. Hlavním cílem je lepší využití turistického potenciálu mikroregionu, jeho další
zkvalitňování a rozšiřování.
OPATŘENÍ:
Opatření 2.2.1:
Zajistit informační služby návštěvníkům mikroregionu
Na území mikroregionu již funguje určitá informační síť, pro potřeby cestovního ruchu však není dostatečná
a je potřeba ji i nadále rozšiřovat. Bude-li mít návštěvník k dispozici kvalitní informace o nabídce pro něj
zajímavých míst, zvyšuje se celková konkurenceschopnost všech zainteresovaných podniků a institucí v
mikoregionu. Je tedy potřeba zvýšit prezentaci všech aktivit a subjektů spojených s cestovním ruchem
(především prostřednictvím internetu) s cílem zajistit komplexnost nabídky cestovního ruchu a snadnou
rozpoznatelnost jejího původu a tradice. Dále je vhodné, aby se po dohodě jednotlivých obcí mikroregionu
zavedl jednotný navigační systém značení památek, který by návštěvníkovi umožňoval jednodušší pohyb po
území mikroregionu. Byla by rovněž vhodná komplexní propagace regionu pomocí jednotných propagačních
materiálů na výstavách, veletrzích cestovního ruchu atd. Jako součást internetových stránek by bylo vhodné
uvést databázi historických objektů na území jednotlivých obcí, a to jak zrekonstruovaných, tak i těch, které
potřebují obnovit.
-
Podpora stávající informační sítě pro návštěvníky mikroregionu, podpora informačních center
-
Zavedení jednotného navigačního značení k památkám, atraktivitám na území mikroregionu
-
Zavedení systému jednotné propagace (společné materiály, hudební vizitky, propagace na internetu
atd.)
-
Odstraňování jazykových bariér za účelem rozvoje přeshraniční turistiky
-
Podpořit činnost spolků zabývajících se cestovním ruchem (klub turistů, místní pobočky hospodářské
komory atd.)
OPATŘENÍ:
Opatření 2.2.2:
Rozvoj turistických tras, doplňkových služeb a infrastruktury
Turistická infrastruktura v mikroregionu je vzhledem k rozsahu zdejší nabídky cestovního ruchu
nedostatečná. Je potřeba rozšiřovat nabídku ubytovacích a stravovacích služeb (především v menších sídlech
regionu), budovat síť cyklotras a hippostezek.
Charakter krajiny v mikroregionu umožňuje další rozvoj cyklistické dopravy. Současná síť cyklotras však
neodpovídá požadavkům. V návaznosti na standardy cyklodopravy na území ČR je třeba zabezpečit zkvalitnění
technického stavu cyklotras, souvisejících místních komunikací a napojení např. na železniční dopravu. Je také
důležité napojit síť cyklotras na území mikroregionu na vzdálenější cíle. V kontextu zkvalitňování cyklotras je
třeba podporovat i rozvoj další nabídky s nimi související (turistické rozhledny, odpočívadla, vyhlídky).
Ubytovací služby jsou soustředěny především ve Strakonicích, proto je vzhledem k rozloze regionu a
nabídce dalších turistických atraktivit třeba podpořit i rozvoj ubytovacích služeb v menších obcích. S tím
souvisí i rozvoj agroturistiky.

Budování, údržba a obnova sítě cyklotras, cyklostezek a pěších tras, jejich postupné vybavení
mobiliářem

Vytyčení a značení hippostezek

Podpořit rozvoj ubytovacích a stravovacích služeb v menších sídlech – podpora agroturistiky

Budování naučných stezek a jejich vybavení (informační tabule atd.)

Rozšiřování nabídky cestovního ruchu pro zimní období
-
Obce
-
Podnikatelské subjekty spojené s cestovním ruchem
-
Obyvatelé a návštěvníci mikroregionu
-
Neziskové organizace
Obce a sdružení obcí, ministerstva, kraj, regionální rozvojové agentury, hospodářské a agrární komory,
podnikatelské subjekty, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pověřeny i další
organizace a podnikatelské subjekty
Cíl 2.1., Cíl 3.3., Cíl 4.1.



Program rozvoje venkova



Regionální programy rozvoje cestovního ruchu
PRIORITNÍ OBLAST 3: ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ A ROZVOJ
VENKOVA
3.3.6 CÍL 3.1
POPIS CÍLE:
Území mikroregionu Dolního Pootaví je charakterizováno spíše jako zemědělská oblast, čemuž odpovídá
podíl zemědělské půdy (orná a zemědělská půda zabírají téměř 79 % veškeré plochy). Je zde řada středních a
větších podniků i samostatně hospodařících rolníků, což se odráží i na celkovém vzhledu krajiny.
V zemích EU, a nejen v nich, je trendem zvyšování kvality zemědělství, proto je potřeba dbát na kvalitu
obhospodařování ploch lesů, rybníků, pastvin a dalších prvků tvořících venkovskou krajinu. Je tedy nezbytné
dodržovat pravidla welfare hospodářských zvířat a zásady správné zemědělské praxe. Udržení, obnova a účelné
využití přirozeného produkčního potenciálu zemědělsky využívané krajiny v návaznosti na vhodnou organizaci a
využití pozemků je velmi důležitou součástí trvale udržitelného dobrého stavu v zemědělství. Protože má
zemědělství podstatný vliv na stabilitu přírodních podmínek a kulturní vzhled krajiny, je důležité podřídit
hospodaření ochraně přírody a kulturních památek. Cílovým stavem je zajištění kvalitního hospodaření v
zemědělství za současného zachování venkovského rázu krajiny a udržení zdravého životního prostředí pro
obyvatele i návštěvníky mikroregionu.
OPATŘENÍ:
Opatření 3.1.1:
Rozvoj alternativních způsobů zemědělského podnikání
Na území mikroregionu je mnoho zemědělských podniků, ostatní zemědělská půda je spravována drobnými
soukromníky. Tradiční postupy zemědělské prvovýroby je třeba doplnit a rozšířit o nové aktivity, které budou
doplňkovým a mohou se stát i hlavním zdrojem příjmů pro zemědělce. Sem patří především agroturistika,
podpora ekologického zemědělství, alternativní využití zanedbaných zemědělských areálů pro potřeby
venkovského podnikání i nezemědělského charakteru atd.
-
Podpořit rozvoj agroturistiky (ubytování, stravování a prodej specialit na zemědělských farmách pro
turisty)
-
Alternativní využití nebo likvidace zanedbaných zemědělských areálů v obcích
-
Podpořit ekologické formy zemědělství
-
Zvýšení prezentace zemědělství a souvisejících služeb prostřednictvím internetu a dalších médií
-
Poskytovat informace o normách a předpisech EU zemědělcům a zpracovatelům a poradenství k využití
prostředků z EU
OPATŘENÍ:
Opatření 3.1.2:
Udržení zemědělské výroby na území mikroregionu
Již výše bylo uvedeno, že na území mikroregionu je velká koncentrace zemědělských podniků a drobných
zemědělců. Živočišnou výrobu zastupuje především chov prasat a skotu. Rostlinná výroba pak především
zahrnuje pěstování řepky, obilovin a brambor.
V rámci restrukturalizace zemědělství v České republice dochází i na Dolním Pootaví k poklesu zemědělské
výroby a současně i ke snižování pracovních příležitostí v této oblasti. Přestože existuje dotační politika státu a
EU vůči zemědělcům, má zahraniční konkurence oproti tradičním českým výrobcům často značnou výhodu. Je
proto třeba zvyšovat konkurenceschopnost místních zemědělců vhodnými formami podpory. Dále je potřeba do
budoucna modernizovat zemědělské technologie, dodržovat zásady správné zemědělské praxe a welfare
hospodářských zvířat, provádět komplexní pozemkové úpravy a následně realizovat společná zařízení dle
schválených návrhů KPÚ v jednotlivých katastrálních územích obcí mikroregionu, řešit přetrvávající
majetkoprávní a uživatelské vztahy k pozemkům, podporovat diversifikaci zemědělských producentů apod.

Zavádění welfare v chovech hospodářských zvířat a zásady správné zemědělské praxe

Podpořit činnost místních podniků působících v primární sféře

Modernizace technologií hospodaření

Realizace společných zařízení dle schválených návrhů komplexních pozemkových úprav v jednotlivých
katastrech obcí mikroregionu.

Podpořit diverzifikaci činnosti zemědělských podniků

Využívat informační a počítačové technologie pro zvyšování kvalifikace a výměnu informací
-
Obce
-
Podnikatelské subjekty
-
Zemědělská družstva a soukromí zemědělci
-
Agrární komora
-
Majitelé nemovitostí a pozemků
Obce a sdružení obcí, ministerstva, kraj, regionální rozvojové agentury, hospodářské a agrární komory,
podnikatelské subjekty, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pověřeny i další
organizace a podnikatelské subjekty
Cíl 1.2., Cíl 1.3., Cíl 2.1., Cíl 3.2., Cíl 3.3., Cíl 4.1.





VENKOVA
3.3.7 CÍL 3.2
POPIS CÍLE:
Základní strategií hospodaření Lesů ČR, s.p., je trvale udržitelné obhospodařování lesů s cílem vytvoření
stabilního, kvalitního, porostově a věkově skupinově smíšeného lesa. Je proto potřeba hospodařit v
biokoridorech a biocentrech podle jednotlivých hospodářských doporučení, která jsou rozpracováním příloh
vyhlášky č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Při
realizaci těchto opatření budou lesy na území mirkroegionu plnit veškeré mimoprodukční funkce lesů.
OPATŘENÍ:
Opatření 3.2.1:
Trvale udržitelné hospodaření v lesích
V oblasti lesního hospodářství je potřeba postupovat podle platného Lesního hospodářského plánu, který se
zpracovává na období deseti let a podle Oblastních plánů rozvoje lesů, které se zpracovávají na období dvaceti
let.
Poškození lesů v mikroregionu je vlivem dobrého hospodaření jejich stávajících správců na nízké úrovni.
Lesy nejsou zatím významně poškozeny působením hmyzu a zvěře ani abiotickými činiteli. V některých částech
zůstává nevyřešena kategorizace lesů u soukromých vlastníků. Důležitým bodem při rozvoji lesnictví bude
udržení zdravé rovnováhy mezi stávajícím dobrým stavem lesů a rozvojem turistiky, zemědělství a průmyslu –
zde bude nezbytná vzájemná komunikace všech dotčených organizací.
-
Podpora přírodě blízkého hospodaření v lesích
-
Zlepšit využívání potenciálu u místních lesů pro potřeby cestovního ruchu
-
Obnova a údržba lesních komunikacích
-
Podpořit myslivecká sdružení v obcích
-
Obce
-
-
Zemědělská družstva
-
Lesy ČR a další vlastníci lesů
-
Obyvatelé, turisté
Obce a sdružení obcí, ministerstva, kraj, společnosti zabývající se těžbou a zpracováním dřeva, hospodářské
a agrární komory, podnikatelské subjekty, myslivecká sdružení a spolky, podle povahy aktivit mohou být
implementací pověřeny i další organizace a podnikatelské subjekty.
Cíl 1.2., Cíl 1.3., Cíl 3.1., Cíl 3.3.,






Lesní hospodářský plán ČR

Oblastní plány rozvoje lesů
VENKOVA
3.3.8 CÍL 3.3
POPIS CÍLE:
Mezi jedny z hlavních cílů současného venkova patří obnova a zachování jeho typicky venkovské krajiny,
udržení vlastní identity a vzhledu obcí, jejich sepětí s krajinou, zachování jejich typické venkovské zástavby.
Cílem je zachovat přirozenou a jedinečnou místní působivost venkova a obnova venkovských kulturních
památek. Na venkově je proto potřeba provádět úpravy veřejných prostorů a zástaveb, nadále zlepšovat
občanskou vybavenost a technickou infrastrukturu.
Cílem tedy je zabezpečit úpravy, budování a rekonstrukce návsí, náměstí a veřejných prostranství, parků,
dětských hřišť, odpočinkových rekreačních zelených ploch. Dále je potřeba například zabezpečit výsadbu alejí,
nadále doplňovat vzhled obcí vhodnou zelení, obnovovat vodní toky a vodoteče, hasičské nádrže apod.
OPATŘENÍ:
Opatření 3.3.1:
Obnova a údržba venkovského charakteru krajiny
Mikroregion Dolní Pootaví nabízí místním obyvatelům i příchozím turistům v některých částech atraktivní
venkovskou krajinu. Tu je však potřeba udržovat a vhodně o ni pečovat. V zájmu zachování venkovské krajiny
mikroregionu je tedy potřeba budovat lokální územní systémy ekologické stability a pásy zeleně k ochraně před
vodní a větrnou erozí, chránit místní biotopy a přírodní útvary, budovat pěší a cyklistické trasy zajišťující
propustnost krajiny a její sepětí s obcemi. Dále je potřeba udržovat a obnovovat vodní plochy, vodoteče,
upravovat jejich břehy, související mostky a propustě, asanovat svahy, prameny. Všechna tato opatření by měla
úzce navazovat na cíle spojené s ochranou před povodněmi.
Zásadním problémem obcí mikroregionu, které mají nízkou hustotou obyvatel, je náročnost investic do
infrastruktury a souvisejících oblastí (doprovodná zeleň, chodníky apod.). Dostatečná úroveň vybavenosti
infrastrukturou je přitom zásadní podmínkou trvale udržitelného rozvoje venkova. Náročnost dopravního
napojení, zásobování vodou a energií a zabezpečení základních služeb ve vesnicích prakticky vylučuje realizaci
dalších „nadstavbových“ aktivit bez vnější pomoci.
-
Obnova a údržba zeleně, která se významnou měrou podílí na kvalitě životního prostředí
-
Doplňování porostů zeleně, břehových porostů, udržování odpočinkových míst v krajině
-
Opravy a údržba polních a lesních cest
-
Podpořit protierozní, izolační, odvodňovací a estetickou funkci krajiny
OPATŘENÍ:
Opatření 3.3.2:
Údržba vesnic, vzhledu obcí
Na Dolním Pootaví se v obcích a krajině nachází množství nejrůznějších typů památek – kostely, vesnické
kapličky, historicky cenná stavení, chalupy, boží muka a kříže, stromořadí a další přírodní památky. Ochrana
typicky venkovské krajiny jako základní kulturní hodnoty kraje vyžaduje i ochranu a obnovu jeho stavebního
fondu, zejména památek. Údržba obcí by měla zahrnovat i projekty týkající se zejména obnovy objektů
památkově hodnotných, zaměřené na rekonstrukce veřejných budov (radnice, školy, kostely, kulturní domy,
prodejny, hostince, apod.), projekty týkající se oprav obytných domů, rekreačních budov, hospodářských
stavení charakterizujících místní tradice, na opravy a údržby místní lidové architektury, využití neobydlených a
zanedbaných vesnických budov, apod. Cílem tohoto opatření je tedy dosáhnout souladu ve vzhledu obcí a
zachování typických architektonických hodnot.

Údržba historických venkovských stavení

Rekonstrukce a údržba historických památek na území mikroregionu

Údržba a úprava veřejných prostranství, návsí, dětských hřišť, parků, sportovišť apod.

Údržba a obnova veřejné zeleně

Připravovat integrované projekty rozvoje venkova a zajišťovat finance na jejich realizaci

Dokončit zpracování územně plánovací dokumentace obcí v souladu se všemi předpisy a veřejnými
zájmy
-
Obce
-
-
Návštěvníci mikroregionu, obyvatelstvo
Obce a sdružení obcí, ministerstva, kraj, hospodářské a agrární komory, podnikatelské subjekty, Evropská
Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pověřeny i další organizace a podnikatelské subjekty.
Cíl 1.1., Cíl 1.2., Cíl 1.3., Cíl 2.2., Cíl 3.1., Cíl 4.1., Cíl 4.2.






Rozvojové programy sousedících měst, obcí a venkovským mikroregionů
PRIORITNÍ OBLAST 4: KVALITA VENKOVA
3.3.9 CÍL 4.1
POPIS CÍLE:
Kvalita života na venkově spočívá v zajištění dostupné sítě vzdělávacích, zdravotních, sociálních a
kulturních zařízení, dopravní obslužnosti, podmínek pro bydlení a trávení volného času. Kladem je i poměrně
rozvinutý spolkový a kulturní život obyvatel mikroregionu.
V oblasti kvality života a rozvoje lidských zdrojů je potřeba věnovat pozornost projektům, které jsou
zaměřeny na podporu sociální stabilizace mladé generace na venkově, zapojování minoritních skupin do
spolkového života na venkově, tvorbu vícegeneračních pracovních možností, podporu aktivit zlepšujících
komunikační a osobnostní schopnosti obyvatel venkova, podporu aktivit zvyšujících účast místních obyvatel na
rozvoji municipalit a podporu činnosti spolků a zájmových skupin. Cílovým stavem je spokojený život místních
obyvatel využívající všech podmínek pro rozvoj školství, zdravotnictví, sociálního zabezpečení, bydlení a
využití volného času.
OPATŘENÍ:
Opatření 4.1.1:
Vytváření podmínek pro bydlení na venkově
V dnešní době si všichni stále více uvědomují, že udržení života na venkově je důležité nejen pro venkov
samotný, ale pro celou naši zemi. Na území mikroregionu existuje velké množství obytných domů, které slouží
k rekreaci a některé obce se tak již mnoho let stávají rezidenční oblastí pro obyvatele z jiných částí republiky. V
nejmenších osadách regionu je zástavba řidší, ale více se blíží klasickému venkovskému typu.
Jednotlivé obce počítají ve svých územních plánech i s novou zástavbou a mají na ni vyčleněny i pozemky.
Nestačí však pouze zajišťovat podmínky pro novou bytovou výstavbu, problémem je nedostatečná
infrastruktura obcí, která úzce souvisí s nedostatkem financí na její rozvoj. Smyslem opatření je připravovat na
obecní a mikroregionální úrovni takové podmínky, které přispějí k udržení obyvatelstva v malých obcích a
zabrání jejich vylidňování, budou čelit nepříznivému demografickému vývoji v okrajových částech jihočeského
kraje (mikroregionu) a současně přispějí k trvale udržitelnému rozvoji venkova.

Podpořit využití stávajícího bytového fondu, který je k dispozici na vesnicích

Vytvořit podmínky pro novou bytovou výstavbu v návaznosti na ÚP obcí

Zajistit bezpečnost a informovanost obyvatel z hlediska civilní ochrany

Vytvářet podmínky pro bydlení pro mladé manžele, rodiny s dětmi atd.

Podpořit rozvoj bydlení v nemovitostech užívaných pro rekreační účely (chataři, chalupáři)
OPATŘENÍ:
Opatření 4.1.2:
Rozvíjení obecné kultury obyvatel
Ačkoliv je spolkový život v mikoregionu poměrně rozvinutý (největší zastoupení mají spolky hasičské,
myslivecké a kulturní), je pro místní obyvatelstvo, zejména střední a starší generaci, charakteristická nižší
schopnost přizpůsobit se změněným společenským poměrům. Přetrvávající důvody konzervativního postoje
venkovského obyvatelstva ke stylu svého života, a nedostatečnou vůli k spoluúčasti na životě své municipality
je potřeba odstraňovat. To je možné například podporou lidových tradic, kultury, zvyků a řemesel, vydáváním
knih a publikací o historii mikroregionu, podporou místních knihoven V knihovnách by se mohl soustřeďovat
společenský život, neboť často jsou jediným kulturním zařízením - zejména v malých obcích. Proto je nutné
zabezpečit jejich kvalitní vybavení.
Cílená podpora odstraňování uvedených bariér u venkovského obyvatelstva je nezbytným předpokladem
oživení místních komunit a zlepšení jejich schopností formulovat a řešit své problémy na místní úrovni.
Významnou roli mohou sehrát občanská sdružení, neziskový sektor a spolupráce s místními školami a
knihovnami. Nezbytná je odborná pomoc těmto subjektům, zejména v souvislosti s přípravou projektů, které by
mohly získat podporu z programů EU.

Podpořit spolkový život ve městech a obcích mikroregionu

Podpořit místní zvyky, lidové tradice, kulturu a řemesla

Podpořit činnost knihoven

Podpořit vydávání publikací a knih o mikroregionu, jeho historii atd.
OPATŘENÍ:
Opatření 4.1.3:
Podpora kultury a sportu jako součásti kvality života
Kulturní a sportovní život regionu a síť kulturních a sportovních zařízení spolu s regionálními kulturními
tradicemi by měly být rozvíjeny v souladu s moderními metodami oživování společenského a kulturního života.
Jde o oblast, kde se nejlépe projeví jednak vztah ke krajině a jednak schopnost spolupráce veřejné správy,
hospodářských subjektů, státního i soukromého sektoru, škol a neziskových organizací.
-
Podpořit činnost kulturních a sportovních zařízení na území mikroregionu
-
Rozvoj kulturních zařízení, divadel, galerií, kin apod.
-
Rozvíjení dalších kulturních aktivit (např. mezinárodní hudební festivaly, kulturní léta atd.)
-
Výstavba sportovní infrastruktury – sportovní areály, hřiště, haly atd.
-
Podpořit sportovní zařízení a spolky, aktivity volného času dětí a mládeže
-
Podpořit větší sportovní a kulturní akce propagující mikroregion
-
Obce
-
Obyvatelé mikroregionu současní i budoucí
-
-
-
Kulturní a sportovní zájmové spolky
Obce a sdružení obcí, ministerstva, kraj, školská zařízení, Úřad práce, neziskové organizace, kulturní,
sportovní a další spolky, Evropská Unie.
Cíl 2.1., Cíl 2.2., Cíl 3.3., Cíl 4.2.



Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

PRIORITNÍ OBLAST 4: KVALITA VENKOVA
3.3.10 CÍL 4.2
POPIS CÍLE:
Pro spokojený život obyvatel mikroregionu je důležité, aby byl pro všechny k dispozici dostatek školských,
zdravotnických a sociálních služeb. Úroveň těchto služeb souvisí s možnostmi pracovních příležitostí v
mikroregionu, přispívá ke stabilitě obcí a využívání obytných prostorů i zachování rovnováhy mezi nejmladšími
a nejstaršími generacemi.
Cílem je dosažení vyvážené situace v oblasti sociální infrastruktury, která vytvoří základ pro kvalitní životní
podmínky všech obyvatel mikroregionu a garantuje přiměřené sociální jistoty, vzdělání a možnosti rozvoje
životního stylu a životních šancí.
OPATŘENÍ:
Opatření 4.2.1:
Rozvoj školství a vzdělanosti obyvatel
Vzdělanost obyvatelstva je jedním z hlavních předpokladů pro další rozvoj mikroregionu. Vzhledem k
velikosti sídel v mikoregionu je patrné, že školská zařízení zde nejsou hojně zastoupena. V některých menších
obcích regionu jsou sice mateřské nebo i základní školy (první stupeň), většina studujících však za studiem
dojíždí do větších obcí mikroregionu a Strakonic.
Základním problémem venkovských škol je nízký počet žáků a na to navazující rentabilita provozu. Většina
obcí již mateřské a základní školy nezřizuje, některé obce jsou nuceny nevyužité školy rušit. Problémy škol jsou
především v oblasti ekonomické a v oblasti lidských zdrojů (horší vybavenost než městské školy, nedostatek
pedagogů atd.)

Udržení co největšího počtu základních a mateřských škol v menších obcích

Udržet mladou inteligenci (např. mladé pedagogy) formou sociálních jistot v dané oblasti

Podpora celoživotního vzdělávání obyvatel

Podpořit rozšiřování mimoškolních aktivit (výchovných, kulturních, sportovních apod.) jako součást
systému prevence před sociálně patologickými jevy
OPATŘENÍ:
Opatření 4.2.2:
Zvýšit dostupnost a kvalitu sociálních a zdravotnických služeb
Služby a zařízení zdravotní a sociální péče, včetně veřejné zdravotní služby, by měly být dostupné ve všech
obcích mikroregionu, v potřebném rozsahu i odborné struktuře. Síť sociálních a zdravotních služeb v
mikroregionu je na dobré úrovni a je zabezpečena opět zejména prostřednictvím služeb, které jsou občanům k
dispozici zejména ve městě Strakonice a některých větších obcí mikroregionu.
Ostatní obce se do dotváření sítě zdravotních a sociálních služeb zapojují dle možností. Ve většině z nich
jsou zdravotnické služby zajišťovány prostřednictvím dojíždění do větších obcí mikroregionu nebo do
Strakonic.
Důležitým úkolem v této oblasti je vytvoření vzájemně provázané sítě zdravotní a sociální péče schopné
adresně reagovat na zdravotní a sociální potřeby občanů. V praxi to znamená vytvoření a funkční propojení
jednotlivých oborů a zařízení působících v těchto oblastech. Zařízení v mikroregionu je nutné zapojit do
podobného zdravotně-sociálního systému v rámci celého kraje.

Vytvořit efektivní a funkční síť služeb v oblasti zdravotnických a sociálních služeb

Podpořit fungování stávajících zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb

Rozšiřovat ordinační hodiny lékařů v menších sídlech mikroregionu

Zlepšit kvalitu péče o seniory
-
Obce
-
-
Školní, zdravotnická a sociální zařízení
-
-
Senioři
Obce a sdružení obcí, ministerstva, kraj, školská zařízení, Úřad práce, zdravotnická zařízení, zařízení
sociální péče, neziskové organizace, spolky, Evropská Unie
Cíl 2.1., Cíl 2.2., Cíl 4.1.



Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost


4.
Návrhová část
4.1
Akční plán rozvoj mikroregionu
Akční plán rozvoje mikroregionu Dolní Pootaví předkládá soubor základních projektů, které obce i další
subjekty působící na území mikroregionu považují v nejbližší době za nejdůležitější. Projekty jsou v souladu se
zpracovanou strategickou částí programu zařazeny pod jednotlivá opatření, která svým obsahem naplňují.
4.1.1
Seznam doporučených projektů rozdělených dle jednotlivých prioritních
oblastí
Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prostředí
Číslo
Projektu
Název projektu
Předkladatel
Cíl 1.1 Zlepšením stavu technické infrastruktury zajistit další rozvoj obcí
Opatření č. 1.1.1 Zlepšení dopravní infrastruktury a udržení dopravní obslužnosti
1.1.1.1.
1.1.1.2.
1.1.1.3
1.1.1.4
1.1.1.5
1.1.1.6
1.1.1.7
1.1.1.8
1.1.1.9
1.1.1.10
1.1.1.11
1.1.1.12
1.1.1.13
1.1.1.14
1.1.1.15
1.1.1.16
1.1.1.17
1.1.1.18
1.1.1.19
Rekonstrukce místních komunikací
Rekonstrukce komunikací
Rekonstrukce a výstavba komunikací
Vykoupení domu pro rozšíření vozovky
Výstavba autobusové zastávky
Vybudování chodníků
Zlepšení dopravně-bezpečnostní situace v obci
Úprava místních komunikací
Obnova místních komunikací
Rekonstrukce obecních komunikací
Vybudování a obnova komunikace Skály-Paračov
Vybudování lávky přes řeku Otavu a místní potok
Výstavba a rekonstrukce místních komunikací a chodníků
Výstavba a rekonstrukce místních komunikací a chodníků
Rekonstrukce chodníků
Osek
Slaník
Rovná
Rovná
Nebřehovice
Nebřehovice
Cehnice
Paračov
Miloňovice
Kváskovice
Radějovice
Štěkeň
Jinín
Skály
Slaník
Přešťovice
Řepice
Cehnice
Čejetice
Opatření č. 1.1.2 Zlepšení zásobování pitnou vodou
1.1.2.1
1.1.2.2
1.1.2.3
1.1.2.4
1.1.2.5
1.1.2.6
1.1.2.7
1.1.2.8
1.1.2.9
1.1.2.10
1.1.2.11
Čistička odpadních vod
Rozšíření vodovodu o Paračov
Vodovod
Odarzenovací zařízení-vodárna Dunovice
Vybudovat nový zdroj vody
Oprava zastaralého vodovodního řádu
Vrt Dunovice + připojení Dunovic na Římov
Zkapacitnění vodovodu
Vybudování vodovodu
Oprava vodovodního řadu
Rozšíření vodovodu
Skály
Skály
Radějovice
Cehnice
Jinín
Cehnice
Cehnice
Miloňovice
Kváskovice
Slaník
Štěkeň
Odhadovaná částka
v mil. Kč
1.1.2.12
1.1.2.13
1.1.2.14
1.1.2.15
1.1.2.16
1.1.2.17
1.1.2.18
Rozšíření kanalizace
Rozšíření kapacity vodovodu
Rekonstrukce a dostavba obecního vodovodu
Rekonstrukce vodovodu v obci
Výstavba vodovodu Kbelnice
rekonstrukce vodovodu Přešťovice
Rekonstrukce úpravny vody
Osek
Osek
Jinín
Řepice
Přešťovice
Přešťovice
Kuřimany
Opatření č. 1.1.3 Zlepšení čištění odpadních vod
1.1.3.1
1.1.3.2
1.1.3.3
1.2.3.4
1.1.3.5
1.1.3.6
1.1.3.7
1.1.3.8
1.1.3.9
1.1.3.10
1.1.3.11
1.1.3.12
1.1.3.13
1.1.3.14
1.1.3.15
1.1.3.16
1.1.3.17
1.1.3.18
1.1.3.19
1.1.3.20
1.1.3.21
Opravy obecních kanalizací
Dokončení napojení kanalizačních řadů na ČOV
ČOV Dunovice
Čistička odpadních vod a kanalizační svody,vč.zkapacitnění
Oprava kanalizace
Čistírna odpadních vod
Vybudování čistírny odpadních vod a kanalizace
Rekonstrukce stávající kanalizace a její rozšíření
Vybudování kanalizace a ČOV
Zkapacitnění kanalizace
Kanalizace a odvedení splaš. vod na ČOV Miloňovice
(Sudkovice)
Výstavba ČOV
Vybudování, rozšíření, obnova kanalizace
Kanalizační přivaděč na ČOV Strakonice
Oprava kanalizace Kbelnice
Oprava kanalizace Brusy
Výstavba ČOV a kanalizace
Technická dokumentace a vybudování ČOV a kanalizace
Čejetice
Čejetice
Rovná
Cehnice
Cehnice
Radějovice
Radějovice
Kváskovice
Třešovice
Slaník
Jinín
Paračov
Miloňovice
Miloňovice
Jinín
Skály
Řepice
Přešťovice
Přešťovice
Třešovice
Kuřimany
Opatření č. 1.1.4 Rozvoj informačních technologií
1.1.4.1
Místní internetová síť
Radějovice
Cíl 1.2 Zlepšit stav ovzduší, zajistit ukládání odpadů a ochranu přírody
Opatření č. 1.2.1 Zlepšení stavu ovzduší
1.2.1.1
1.2.1.2
1.1.1.3
Zateplení a zavedení vytápění plynem ZŠ Štěkeň
Sklad biomasy pro obecní výtopnu
Likvidace bioodpadu
Štěkeň
Řepice
Jinín
Opatření č. 1.2.2 Zlepšení nakládání s odpady
1.2.2.1
1.2.2.2
1.2.2.3
Sběrný dvůr
Kompostárna
Sběrný dvůr na bioodpad
Cehnice
Rovná
Řepice
Opatření č. 1.2.3 Ochrana přírody
1.2.3.1
Cíl 1.3 Zajistit ochranu proti povodním
Opatření č. 1.3.1 Protipovodňová ochrana veřejného a soukromého majetku
1.3.1.1
Vyčištění rybníku po povodni
Slaník
1.3.1.2
Retenční nádrž Třtí na Cehnickém potoce
Cehnice
1.3.1.3
Odbahnění obecních rybníků
Cehnice
1.3.1.5
Výstavba hráze rybníku
Radějovice
1.3.1.6
Výstavba rybníku a oprava pož. nádrže
Třešovice
1.3.1.7
Bezdrátový rozhlas
Štěkeň
1.3.1.8
Údržba a čištění stávajících vodotečí
Paračov
1.3.1.9
Obnova vodoteče Osek
Osek
1.3.1.10
Vybudování veřejného rozhlasu
Skály
1.3.1.11
Oprava rybníku
Skály
1.3.1.12
Vytvoření projektu a vybudování nového rybníku
Skály
CELKEM 77 projektů
Prioritní oblast 2: Podnikání, cestovní ruch
Číslo
projektu
Název projektu
Předkladatel
Cíl 2.1 Zlepšit podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání
Opatření č. 2.1.1 Informační služby a poradenství místním podnikatelům
Opatření č. 2.1.2 Podpora a rozvoj malého a středního podnikání
2.1.2.1
Průmyslová zóna
2.1.2.2
Průmyslová zóna
2.1.2.3
Průmyslová zóna
Osek
Nebřehovice
Kváskovice
Cíl 2.2 Zlepšit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu
Opatření č. 2.2.1 Zajistit informační služby návštěvníkům mikroregionu
Osek
2.2.1.1
Dokončení informačního systému mikroregionu
Rovná
2.2.1.2
Znak a vlajka obce
Třešovice
2.2.1.3
Znak a vlajka obce
Paračov
2.2.1.4
Informační poutače
Jinín
2.2.1.5
Znak a vlajka obce
Opatření č. 2.2.2 Rozvoj turistických tras, doplňkových služeb a infrastruktury
2.2.2.1
Naučná stezka
Osek
2.2.2.2
Vybudování turistické ubytovny
Osek
2.2.2.3
Cyklostezka Pod Hájky
Slaník
2.2.2.4
Naučná stezka „Cesty předků“ a B.Dubského
Řepice
2.2.2.5
Řepice
2.2.2.6
Rozhledna na Jaslově
Vybudování cyklostezek směrem na Jinín, Radějovice,
Mladějovice
2.2.2.7
Cyklostezka
Radějovice
2.2.2.8
Cyklostezka
Štěkeň
2.2.2.9
Cyklotrasa Jinín- Nebřehovice
Jinín
2.2.2.10
Zážitková turistika pro děti
Řepice
CELKEM 18 projektů
Cehnice
Odhadovaná
částka v mil. Kč
Prioritní oblast 3: Zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoj venkova
Číslo
projektu
Název projektu
Předkladatel
Cíl 3.1 Zajistit trvale udržitelné hospodaření v zemědělství
Opatření č. 3.1.1 Rozvoj alternativních způsobů zemědělského podnikání
Opatření č. 3.1.2 Udržení zemědělské výroby na území mikroregionu
3.1.2.1
Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Cehnice, Dunovice
3.1.2.2
Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Čejetice, Mladějovice,
Sedliště u Mladějovic,
Sedlíkovice,
Sudoměř u Čejetic
3.1.2.3
Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Jinín, Zorkovice
3.1.2.4
Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Kuřimany
3.1.2.5
Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Kváskovice
3.1.2.6
Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Miloňovice, Sudkovice
3.1.2.7
Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Nebřehovice,
Zadní Ptakovice
3.1.2.8
Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Osek, Jemnice, Malá Turná,
Petrovice, Rohozná
3.1.2.9
Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Paračov
3.1.2.10
Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Přešťovice, Brusy, Kbelnice
3.1.2.11
Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Radějovice
3.1.2.12
Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Rovná
3.1.2.13
Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Řepice
3.1.2.14
Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Skály
3.1.2.15
Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Slaník
3.1.2.16
Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Štěkeň, Vítkov u Štěkně
3.1.2.17
Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Třešovice
Cíl 3.2 Rozvíjet lesnictví, myslivost
Opatření č. 3.2.1 Trvale udržitelné hospodaření v lesích
Cíl 3.3 Zachovat venkovský ráz krajiny, obnovit a udržet vzhled obcí
Opatření č. 3.3.1. Obnova a údržba venkovského charakteru krajiny
Cehnice
3.3.1.1
Aktualizace územního plánu
Jinín
3.3.1.2
Čejetice
3.3.1.3
Změna územního plánu
Kváskovice
3.3.1.4
Zpracování územního plánu
Skály
3.3.1.5
Kuřimany
3.3.1.6
Opatření č. 3.3.2. Údržba vesnic, vzhledu obcí
3.3.2.1
Obnova zeleně
Zpracování studie na obnovu sakrálních
3.3.2.2
památek
3.3.2.3
Údržba veřejného prostranství
3.3.2.4
Oprava střech na obecních objektech
3.3.2.5
Celková oprava budovy OÚ - GO
3.3.2.6
Oprava všech budov v majetku obce
3.3.2.7
Oprava kostela sv. Havla
Řešení zvonění v kaplích (Čejetice, Mladějovice,
3.3.2.8
Sudoměř)
Skály
Osek
Slaník
Slaník
Miloňovice
Čejetice
Čejetice
Čejetice
v tis. Kč
3.3.2.9
3.3.2.10
3.3.2.11
3.3.2.12
3.3.2.13
3.3.2.14
3.3.2.15
3.3.2.16
3.3.2.17
Obnova zeleně
Výkup pozemků fary a zřízení parku
Revitalizace černé skládky
Vybudování klidové zóny kolem hřbitova
Zpracování projektu na zeleň
Oprava kapliček v obci
Úprava prostor „Městečka“
Výsadba aleje
Jinín
Jinín
Paračov
Paračov
Paračov
Kváskovice
Kváskovice
Štěkeň
Štěkeň
3.3.2.18
Revitalizace Osek II
Osek
3.3.2.19
Revitalizace Vápenec
Osek
3.3.2.20
Oprava střech na obecních objektech
Cehnice
3.3.2.21
Oprava drobných sakrálních staveb
Cehnice
3.3.2.22
Vybudování hřbitova s kaplí
Cehnice
3.3.2.23
Rekonstrukce KD v Cehnicích a Dunovicích
Cehnice
3.3.2.24
Rozšíření prostor na OÚ, zřízení nového archivu
Cehnice
3.3.2.25
Úprava parku
Cehnice
3.3.2.26
Výsadba stromořadí
Cehnice
3.3.2.27
Oprava obecních objektů, rekonstrukce, vybavení
Jinín
3.3.2.28
Vyasfaltování veřejného prostranství
Skály
3.3.2.29
Obnova autobusových čekáren
Skály
3.3.2.30
Rekonstrukce historického objektu dvora
Řepice
3.3.2.31
Revitalizace botanické zahrady
Řepice
3.3.2.32
Návesní park
Řepice
3.3.2.33
Hasičská zbrojnice
Nebřehovice
3.3.2.34
Oprava kapličky v Z. Ptákovicích
Nebřehovice
3.3.2.35
Rekonstrukce obecního úřadu
Přešťovice
3.3.2.36
Rekonstrukce přízemí budovy OÚ- klubovna pro děti
Přešťovice
3.3.2.37
Úprava veřejných prostranství v obci
Rovná
3.3.2.38
Přístavba MŠ
Řepice
3.3.2.39
Údržba veřejného prostranství
Kuřimany
3.3.2.40
Výsadba stromořadí
Skály
CELKEM 63 projektů
Prioritní oblast 4: Kvalita života
Číslo
projektu
Název projektu
Předkladatel
Cíl 4.1 Zajistit podmínky pro kvalitní život místních obyvatel
Opatření č. 4.1.1 Vytváření podmínek pro bydlení na venkově
4.1.1.1
Příprava parcel pro zástavbu rodinných domků
4.1.1.2
Rozšíření a modernizace veřejného osvětlení
4.1.1.3
Bytová výstavba
4.1.1.4
Zasíťování pozemků pro bytovou výstavbu
4.1.1.5
Modernizace veřejného osvětlení
4.1.1.6
Technická infrastruktura pro stavební pozemky
4.1.1.7
Inženýrské sítě pro stavební pozemky
4.1.1.8
4.1.1.9
Modernizace veř. osvětlení
4.1.1.10
Inženýrské sítě pro stavební parcely
4.1.1.11
Inženýrské sítě pro stavební parcely
4.1.1.12
Oprava objektů ve vlastnictví obce
4.1.1.13
Příprava parcel pro zástavbu rod. domů
4.1.1.14
Úprava pozemků na stavební parcely
4.1.1.15
4.1.1.16
Infrastruktura pro bytovou výstavbu
4.1.1.17
Obchod – potraviny, smíšené zboží
4.1.1.18
4.1.1.19
Rekonstrukce veřejného osvětlení
Kuřimany
Řepice
Řepice
Rovná
Cehnice
Cehnice
Radějovice
Čejetice
Skály
Slaník
Paračov
Kváskovice
Skály
Jinín
Skály
Řepice
Řepice
Kuřimany
Přešťovice
Opatření č. 4.1.2 Rozvíjet obecnou kulturu obyvatel
4.1.2.1
Napojení obyvatel na internet
4.1.2.2
Napojení obyvatel na internet (vysokorychlostní)
Osek
Štěkeň
Opatření č. 4.1.3 Podpora kultury a sportu jako součástí kvality života
4.1.3.1
Vybudování knihovny
4.1.3.2
Vybudování víceúčelové místnosti
4.1.3.3
Vybudování zázemí fotbalového hřiště
4.1.3.4
Obnova Sokolovny
4.1.3.5
Víceúčelový sál
4.1.3.6
Sportovní klubovna
4.1.3.7
Výstavba sportovního hřiště
4.1.3.8
Dobudování zázemí sportovního a kulturního areálu
4.1.3.9
Společenská místnost
4.1.3.10
Výstavba hřiště na fotbal a tenis se zázemím
4.1.3.11
Údržba sportovních a dětských hřišť v obci
4.1.3.12
Výstavba sportovního hřiště pro starší děti
4.1.3.13
Rekreační zóna s koupalištěm
4.1.3.14
Dirty bicross park, on line dráha
4.1.3.15
Výstavba sportovního hřiště pro starší děti
4.1.3.16
Vybudování nové hasičské zbrojnice
4.1.3.17
Zřízení šaten a WC na koupališti
4.1.3.18
Vybudování sportovního a dětského hřiště
4.1.3.19
Dětské a víceúčelové hřiště
4.1.3.20
Sportovní plochy
4.1.3.21
Výstavba hřiště pro MŠ
4.1.3.22
Oprava a modernizace multifunkčního domu
4.1.3.23
Rekonstrukce bývalé Školy
Skály
Skály
Štěkeň
Štěkeň
Řepice
Řepice
Nebřehovice
Slaník
Radějovice
Čejetice
Čejetice
Paračov
Cehnice
Cehnice
Jinín
Skály
Skály
Skály
Kuřimany
Řepice
Řepice
Jinín
Jinín
Odhadovaná
částka v mil. Kč
4.1.3.24
4.1.3.25
4.1.3.26
4.1.3.27
Dovybavení dětského hřiště
Dovybavení dětských hřišť v Cehnicích a Dunovicích
Oplocení víceúčelového a fotbalového hřiště
Získání pozemků pro sportovní hřiště
Slaník
Cehnice
Cehnice
Přešťovice
Cíl 4.2 Podporovat rozvoj školství, zdravotnictví a sociálních služeb
Opatření č. 4.2.1 Rozvoj školství a vzdělanosti obyvatel
4.2.1.1
Zateplení budovy MŠ
Vybudování hřiště v Mladějovicích a doplnění herních prvků
4.2.1.2
v ostatních obcí
4.2.1.3
Přístavba budovy pro děti a mládež - MŠ
4.2.1.4
Přestavba budovy školy bez přístaveb - 1.etapa
4.2.1.5
Přestavba budovy školy bez přístaveb – 2.etapa
4.2.1.6
Lehká přístavba tělocvičny+vybavení
4.2.1.7
Výstavba samostatné budovy pro MŠ +vybavení
4.2.1.8
Vybavení školy nábytkem a pomůckami
4.2.1.9
Obnova učebny informatiky
4.2.1.10
Vybudování a vybavení vývařovny pro ZŠ
4.2.1.11
Založení přírodní zahrady
Čejetice
Čejetice
Řepice
Cehnice
Cehnice
Cehnice
Cehnice
Cehnice
Cehnice
Cehnice
Cehnice
Opatření č. 4.2.2 Zvýšit dostupnost a kvalitu sociálních a zdravotnických služeb
Cehnice
4.2.2.1
Výstavba domu pro seniory vč. technického zázemí
Osek
4.2.2.2
DPS – Etapa II
CELKEM 61 projektů
4.1.2 Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prostředí
Název projektu:
Očekávané náklady:
Výstavba, rekonstrukce a úprava cest, komunikací a chodníků v obcích Osek,
Slaník, Rovná, Cehnice, Radějovice, Nebřehovice, Jinín, Paračov, Miloňovice,
Kváskovice, Štěkeň, Skály a Přešťovice.
Ve správním území výše uvedených obcí je řada místních silnic, cest a chodníků, které jsou ve špatném stavu. Tyto
komunikace jsou využívány nejen občany, ale také zemědělskou a lesní technikou, což je příčinou současného stavu.
Uvedené komunikace jsou spojnicemi mezi obcemi a některé se napojují na hlavní silniční tahy. Po rekonstrukci
mohou mimo jiné sloužit jako cyklostezky a přispět tak ke zvýšení turistického ruchu. Dále dojde ke zlepšení spojení
mezi sousedními obcemi. Špatný stav komunikací značně ovlivňuje kvalitu a délku jízdy stejně, jako její bezpečnost.
Různé výmoly a trhliny mají za následek rychlejší opotřebení dopravních prostředků.
S rekonstrukcí a rozšiřováním je spojeno vynaložení značného množství prostředků, které však v mnoha případech
obce nemají. Existují možnosti jak z prostředků EU, tak i z prostředků národních či krajských, infrastrukturu rozvíjet a
budovat.
Kvalitní síť komunikací je jedním z prvotních faktorů ovlivňujících i příchod případných investorů jak ze zahraničí,
tak i z jiných částích republiky.
Název projektu:
Rekonstrukce, vybudování a rozšíření vodovodních řadů v obcích Skály, Osek,
Řepice, Rovná, Radějovice, Jinín, Paračov, Miloňovice, Cehnice, Kváskovice,
Slaník, Štěkeň, Nebřehovice a Přešťovice.
Tyto projektové záměry si kladou za cíl vybudování, zrekonstruování či rozšiřování vodovodní sítě ve výše uvedených
obcích a zlepšení zásobování pitnou vodou obyvatelstva. Kvalita vody je jedním z ukazatelů a také faktorů, které
různě ovlivňují život obyvatel. Kromě bezprostředního dopadu v podobě kvalitní a dostatečně vodovodní sítě je
s touto aktivitou spojeno také to, že dochází ke zlepšování každodenního života občanů a zkvalitňování zázemí. To má
za následek udržení současného obyvatelstva v obci.
Některé obce mají také několik místních částí. Nezřídka nastává situace, kdy je vodovodní síť vybudována pouze
v některých místních částech nebo je tato síť nedostačující. I na tuto situaci je v projektových záměrech pamatováno.
Tyto aktivity bývají obvykle spojeny s vynaložením značných finančních prostředků, které jsou pro obce zatěžující.
Existují určité možnosti, ze kterých lze získat alespoň část finančních prostředků.
Název projektu:
Technická dokumentace a vybudování čistíren odpadních vod v obcích Rovná,
Cehnice, Radějovice, Třešovice, Nebřehovice, Jinín, Kváskovice, Čejetice,
Slaník, Kuřimany
Šetrné hospodaření s vodou má dopad na zlepšování kvality životního prostředí. Čištění odpadních vod je jednou
z možností jak dosáhnout zlepšení životního prostředí. Výstavba čistíren odpadních vod je také podmíněna nařízeními
a směrnicemi Evropské unie. Obce od určitého počtu obyvatelstva mají povinnost mít čistírnu odpadních vod.
Vybudování takovéhoto zařízení je však spojeno s vynaložením značných finančních prostředků. Obvykle větších než
mají obce k dispozici. Existuje několik možností, ze kterých je možné získat část finančních prostředků. Projektové
záměry výše uvedených obcí si kladnou za cíl vybudování či rekonstrukci čistíren odpadních vod..
Název projektu:
Vybudování, rekonstrukce, zkapacitnění kanalizačních řadů a napojení na
ČOV v obcích Přešťovice, Cehnice, Radějovice, Čejetice, Nebřehovice, Jinín,
Paračov, Miloňovice, Slaník, Skály, Řepice, Kuřimany
Smyslem jednotlivých projektových záměrů výše zmíněných obcí je vybudování či rekonstrukce kanalizační sítě
v takové kvalitě a kapacitě, která bude odpovídat směrnicím a normám jak EU, tak i ČR a zároveň bude odpovídat
potřebám jednotlivých obcí a místních částí. Efektem kvalitní kanalizační sítě je zlepšování životního prostředí a
kvality života občanů výše uvedených obcí.
Název projektu:
Vybudování přípojky plynu a plynofikace obcí Rovná, Čejetice, Štěkeň a
skladu na biomasu v Řepici
Plynofikace je jednou z možností jak zlepšovat ovzduší v rámci společného cíle obcí mikroregionu. Plynofikace je
však spojena s vynaložením značného množství finančních prostředků, které přesahují finanční možnosti obce.
Existují možnosti (Státní fond životního prostředí, národní i evropské zdroje), jak získat část finančních prostředků.
Vybudováním kotelny na biomasu dojde k odstranění zdrojů znečištění ovzduší místního významu a k využití
obnovitelného zdroje energie k vytápění objektu. Dopadem vybudování plynofikace a kotelny na biomasu je také
zlepšení kvality života obyvatel.
Název projektu:
Název projektu:
Likvidace černých skládek
Černé skládky jsou všeobecným problém obcí nejen v Jihočeském kraji, ale také ve zbývající částí České republiky.
Jejich stav bývá často velkou neznámou. Obsahují různé druhy odpadu od komunálního až po některé druhy
nebezpečného odpadu, jakými jsou například staré lednice, pneumatiky a další. V některých případech mohou být tyto
skládky zdrojem ekologických ohrožení v podobě kontaminací spodních vod či požárů. Obvykle se tyto skládky
nacházejí v různých přírodních lokalitách. Celkově znehodnocují životní prostředí a možnosti jeho využití.
Jejich odstranění je spojeno s vynaložením finančních prostředků, které bývají příliš náročné pro obce s malými
rozpočty. Mezi evropskými a národními zdroji financování je možné nalézt ty, které by se daly využít k financování
likvidace černé skládky.
Název projektu:
Vybudování, rekonstrukce a vyčištění rybníků a potoků, oprava a vybudování
poškozených nebo chybějících hrází rybníků v obcích Skály, Cehnice,
Radějovice, Čejetice, Třešovice, Nebřehovice, Jinín, Slaník, Paračov, Osek.
Cílem projektu je zlepšit situaci v oblasti ochrany člověka, zdraví a majetku při krizových situacích, jakými byly
například povodně v roce 2002. K naplnění tohoto cíle slouží výše uvedené záměry. Výše uvedené projektové záměry
jsou preventivního charakteru. Finanční prostředky na ně je možné získat z některých státních či krajských zdrojů.
Název projektu:
Vybudování a dokončení bezdrátového rozhlasu v obcích Čejetice, Štěkeň,
Skály
Projekt předpokládá instalaci bezdrátového veřejného rozhlasu ve výše uvedených obcích. Hlavním cílem projektu je
posílit vazbu obce na Integrovaný záchranný systém a zajištění spolehlivosti přenosu informací pro občany.
Název projektu:
Výstavba požární nádrže v obci Cehnice
Cílem projektu je zlepšit situaci v oblasti ochrany člověka, zdraví a majetku při krizových situacích, jakými byly
například povodně v roce 2002. Výstavba požární nádrže je jednou z možností jak tohoto cíle dosáhnout. Kvalitní a
dostatečné zázemí sborů dobrovolných hasičů je hlavním faktorem jak poskytovat občanům rychlou a dostatečně
kvalitní pomoc při krizových situacích.
Název projektu:
Název projektu:
Vybudování průmyslové zóny v obcích Osek, Nebřehovice, Kváskovice
Vytvoření podnikatelské zóny je velmi náročné jak na management, tak i na finanční prostředky. Je nezbytné, aby
zóna byla vybavena potřebnou infrastrukturou v dostatečné kvalitě. Součástí budování podnikatelské zóny je i kvalitní
marketing. Finanční prostředky je možné čerpat jak z evropských, tak i ze státních a krajských zdrojů. Budování zóny
je spojeno s rizikem, nicméně úspěch s sebou přináší nová pracovní místa a vyšší příjmy pro obec.
Název projektu:
Dokončení informačního systému mikroregionu v Oseku
Informační systém mikroregionu je velmi důležitý při poskytování informací a zviditelňování daného území.
Návštěvník jej může využít pro získání informací o aktivitách daného území, ubytovacích a stravovacích možnostech
nebo si zde může zakoupit propagační a upomínkové předměty. Cílem výše uvedeného projektu je dokončení
informačního systému, který bude poskytovat informace a případně i pomoc pro návštěvníky mikroregionu. Vznik
těchto informačních systémů je podporován jak z evropských, tak i státních zdrojů.
Název projektu:
Vytvoření znaku a vlajky obcí Rovná
Vlastní vlajka a znak obce je jednou z možností, kterou obec může zapůsobit na potencionální návštěvníky. Zároveň
dochází k upevnění integrity občanů obce a jejímu zatraktivnění.
Název projektu:
Vybudování a rekonstrukce cyklostezek a naučných stezek v obcích Osek,
Slaník, Řepice, Cehnice, Radějovice, Čejetice, Štěkeň, Jinín
Naučné stezky jsou specifickým typem stezek. Jejich cílem je ukázat historii území, kterým procházejí, jeho kulturu a
jak se zde žilo. Jejich snahou je vzdělávat potencionální návštěvníky a ukázat jim o něco více než jen panoráma
krajiny, byť velmi působivé. Zvažované území je značně historicky a kulturně bohaté a výše uvedený projektový
záměr se jeví jako velmi vhodný.
V rámci dalšího zatraktivňování mikroregionu Dolní Pootaví a jeho obcí je potřeba rozšiřovat a zlepšovat stávající síť
cyklotras. Cyklotrasy by měly spojovat atraktivní místa v mikroregionu a být samozřejmě i v návaznosti na další
cyklotrasy vedoucí mimo zvažovaný region.
Název projektu:
Vybudování turistické ubytovny v Oseku
Na území obce Osek existují prostory, které jsou v současné době nevyužívané, vhodné pro vybudování turistické
ubytovny. Jak již bylo zmíněno výše, je na území mikroregionu nedostatek ubytovacích kapacit. Uvedený projektový
záměr řeší hned dva problémy – revitalizuje současné nevyužívané prostory a zároveň zlepšuje situaci v oblasti
ubytovacích prostor.
Název projektu:
Rekonstrukce statku – agroturistika v obci Řepice
Vzhledem k omezování zemědělské produkce zanikají některé zemědělské usedlosti. Tyto usedlosti pak chátrají a
snižují atraktivitu daného území. Agroturistika nabízí možnost, jak opětovně tyto prostory využít a zamezit tak
případnému chátrání a vzniku lokality typu brownfield mající negativní vliv na kvalitu života obci. Rekonstrukce
existujícího statku a jeho využití v oblasti agroturistiky přitáhne více návštěvníků a zvýší se i příjmy obce.
109
VENKOVA
Název projektu:
Název projektu:
Realizace společných zařízení dle schválených návrhů komplexních
pozemkových úprav v jednotlivých katastrech všech obcí mikroregionu
Prostřednictvím tohoto opatření chtějí obce řešit problematiku vlastnických vztahů pozemkové držby, nedostatečnou
zemědělskou infrastrukturu či absenci prvků ekologické stability krajiny. Při provádění pozemkových úprav dojde k
racionálnímu prostorovému uspořádání pozemků všech vlastníků půdy v daném katastrálním území a podle potřeby
také k reálnému vytyčení těchto pozemků v terénu. Nedílnou součástí návrhu pozemkových úprav je i plán společných
zařízení. Ten tvoří cestní síť a systém ekologických protierozních, hydrologických a krajinných opatření. Pozemkové
úpravy také nepřímo napomáhají rozvoji podnikání a mají nesporný efekt v oblasti udržitelného rozvoje.
Název projektu:
Opatření č. 3.3.1 Obnova a údržba venkovského charakteru krajiny
Název projektu:
Zpracování a aktualizace územních plánu obcí Kuřimany, Cehnice, Třešovice,
Jinín, Kváskovice, Slaník, Čejetice, Osek, Skály a Přešťovice
Podstatný vliv na úroveň života v obci má správné rozmístění různých činností v území a jejich vzájemná provozní
provázanost a dopravní dostupnost, za současného hospodárného využití ploch a pozemků. Obce chtějí dokončit
zpracování své územně plánovací dokumentace v souladu se všemi těmito předpisy a veřejnými zájmy.
Opatření č. 3.3.2 Údržba vesnic, vzhledu obcí
Název projektu:
Obnova, výsadba, úprava a údržba zeleně, alejí, veřejných prostranství,
parků, center a okolí, vybudování botanické zahrady v obcích Skály, Slaník,
Cehnice, Řepice, Jinín, Paračov, Kváskovice, Štěkeň
Upravené parky a veřejná zeleň má velký vliv na kvalitu života a atraktivitu obce pro potenciální návštěvníky.
Takováto místa jsou vhodná pro relaxaci a procházky. Výše uvedené projektové záměry si kladou za cíl zlepšení stavu
parků, veřejných prostranství, náměstí a míst veřejné zeleně.
Název projektu:
Zpracování studie na obnovu sakrálních památek, rekonstrukce sakrálních
staveb v obcích Osek, Cehnice, Paračov, Čejetice, Kváskovice, Přešťovice
Během prováděných průzkumů bylo zjištěno, že na území mikroregionu se nachází značné množství různých
drobných kulturních památek jako jsou kapličky, boží muka, památníky, barokní štíty, hřbitovy a další. Tyto drobné
památky jsou součástí kulturně společenského vývoje v jednotlivých obcí. Jejich stav je různý. Je důležité tyto
památky zachovat, neboť jejich zánik by znamenal velkou škodu v našem kulturním dědictví. Výše uvedené
projektové záměry si kladou za cíl obnovení několika takových drobných památek.
Název projektu:
Oprava střech na obecních budovách v obci Cehnice, Slaník
Cílem tohoto projektového záměru je rekonstrukce střešních krytin budov ve vlastnictví obce. Tyto budovy jsou
využívány podle potřeb obce. Jejich střešní krytiny jsou v nevyhovujícími stavu a to omezuje jejich využívání.
Název projektu:
Oprava a renovace prostor OÚ a jiných budov v majetku obce v obcích Jinín,
Paračov, Miloňovice, Čejetice, Cehnice, Řepice, Přešťovice
Projektové záměry si kladou za cíl upravit a zrekonstruovat prostory pro výkon místní správy a zajistit opravu a
rekonstrukci i jiných budov v majetku obce, aby nedocházelo k jejich devastaci a byly smysluplně využity.
110
PRIORITNÍ OBLAST 4: KVALITA ŽIVOTA
Název projektu:
Vybudování potřebných inženýrských sítí pro stavební parcely, bytová
výstavba, výstavba rodinných domků v obcích Kuřimany, Osek, Řepice,
Rovná, Cehnice, Radějovice, Jinín, Paračov, Slaník, Skály,
Už po nějakou dobu dochází ke stárnutí populace ve venkovských oblastech. Zlepšování kvality života spolu
s nabídkou pozemků pro výstavbu rodinných domků nebo bytů je předpokladem pro příchod mladých rodin s dětmi do
obcí. Uvedené projektové záměry se zabývají jak přípravou pozemků pro výstavbu, tak i výstavbou či úpravou již
existujících prostor na bytové jednotky se základním vybavením a možností dovybavení budoucími nájemci.
Název projektu:
Vybudování nebo modernizace veřejného osvětlení v obcích Řepice, Cehnice,
Čejetice, Skály.
Současný stav veřejného osvětlení, jako jednoho z důležitých prvků vybavenosti obce, není vyhovující. Tento
projektový záměr konkrétně předpokládá výstavbu a rozšíření osvětlení obcí. Vzhledem k omezeným finančním
možnostem obce, je nutné žádat o část finančních prostředků z některého dotačního titulu.
Název projektu:
Zavedení vysokorychlostního internetu a umožnění jeho využití obyvateli obcí
Osek, Štěkeň, Radějovice
Jedním ze způsobů jak zajistit podmínky pro kvalitní život místních obyvatel je zavedení vysokorychlostního internetu
do výše uvedených obcí a umožnit tak jeho využití občany. To umožňuje občanům kvalitnější a rychlejší komunikaci,
přístup k informacím a zvyšuje tak obecnou kulturu obyvatelstva.
Název projektu:
Rekonstrukce, vybudování a přestavba stávajících prostor na společenské
místnosti, knihovnu a kinokavárnu v obcích Přešťovice, Skály, Řepice,
Radějovice, Čejetice, Slaník,
Udržování společenského života v obci je jednou z důležitých aktivit, které mají zabránit odchodu mladých rodin
s dětmi do větších sídlišť. Je nutné podporovat vznik společenských prostor pro využití obyvateli obce za účelem
upevňování sociálních vazeb mezi občany a k upevňování vazeb k obci.
Místní knihovny nejsou jen místem, kde je možné zapůjčení knih. Ve většině případů jsou místní knihovny
společenským centrem obce. Jsou zde pořádány různé akce pro děti mající za účel předávání informací formou zábavy
a hry. Ve spojení s možností využití internetu jsou tato místa důležitou součástí společenského života obce.
Název projektu:
Vybudování, rekonstrukce, rozšíření a obnova sportovního zázemí, sportovišť,
dětských hřišť, tělocvičen a sokoloven v obcích Přešťovice, Štěkeň, Cehnice,
Čejetice, Nebřehovice, Jinín, Řepice, Slaník, Paračov
Cílem projektového záměru je vybudování, rekonstrukce či rozšíření nabídky využití sportovních prostor jak občany
výše uvedených obcí, tak i potencionálními návštěvníky. Dalším dopadem těchto aktivit je i zlepšování kvalita života
v jednotlivých obcích.
Název projektu:
Rekonstrukce a výstavba budov MŠ, ZŠ, zateplení budov v obcích Čejetice,
Řepice, Cehnice,
Cílem projektových záměrů je rekonstrukce stávajících prostor mateřských školek a základních škol v obcích, tak
aby byly zajištěny podmínky pro výuku srovnatelné s městskými MŠ a ZŠ a nedocházelo k odlivu žáků.
Název projektu:
Vybudování domu pro seniory v obcích Osek a Cehnice
Tento projektový záměr si klade za cíl vybudování nového pečovatelského domu poskytujícího potřebné služby
starým spoluobčanům. Tím dojde k rozšíření nabídky sociálních služeb v obcích Osek a Cehnice.
111
4.2
Zdroje financování
4.2.1 Vlastní zdroje financování
Vlastními zdroji financování se rozumí finanční prostředky pocházející z rozpočtů jednotlivých obcí. Objem
těchto prostředků je různý. Ve většině případů jsou obce mikroregionu spíše malé a tomu odpovídá i jejich
rozpočet. Některé výše uvedené projektové záměry jako je například plynofikace nebo vybudování čistírny
odpadních vod, jsou finančně náročné. Jejich realizace nedovoluje realizaci dalších projektových záměrů po
dobu několika let. Nicméně i přes obtíže tohoto typu jsou obce připraveny k realizaci výše uvedených
jednotlivých projektových záměrů.
4.2.2 Cizí zdroje financování
Po vstupu ČR do EU v květnu 2004 se otevřela široká paleta možností financování investičních projektů z
cizích zdrojů. Pokud tyto zdroje utřídíme, je možné je zařadit takto:
1.
2.
Veřejné zdroje financování
a.
Programy Evropské unie
b.
Státní rozpočet ČR
c.
Regionální zdroje – kraj, města, obce
Soukromé zdroje financování
a.
Zdroje typu PPP (Privat Public Partnership)
b.
Bankovní úvěry, hypotéky
c.
Přímé investice
Ze strukturálních fondů (dále SF) jsou podporovány Operační programy (dále OP). ČR je příjemcem 26 OP,
ke kterým patří například: OP Doprava, OP Podnikání a inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Životní
prostředí, Integrovaný operační program, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Výzkum a vývoj pro
inovace, OP Technická pomoc, Regionální operační program (ROP NUTS II Jihozápad), atd. Jednotlivé OP
implementují příslušná ministerstva ČR. Bližší informace o OP jsou uvedeny na internetové adrese
www.strukturalni-fondy.cz. Dále mohou obce žádat o finanční podporu z Evropského zemědělského fondu pro
rozvoj venkova (EAFRD), prostřednictvím Programu rozvoje venkova ( PRV).
Státní zdroje jsou reprezentovány státními fondy (SFŽP, SFDI, SFRB a další) a státním rozpočtem na
příslušný kalendářní rok. V jeho rámci jednotlivá ministerstva vyhlašují odvětvově zaměřené dotační programy,
jako je POV (Program obnovy venkova) a další.
Jihočeský kraj každoročně vypisuje několik grantových programů zaměřených na cestovní ruch, kulturu,
sport, ale i drobnou infrastrukturu – vodovody, kanalizace, místní komunikace apod. Aktuální stav grantových
programů je zveřejňován na oficiálních stránkách Jihočeského kraje www.kraj-jihocesky.cz.
Soukromé zdroje – Privat Public Partnership
112
V poslední době se v Jihočeském kraji pohybuje několik finančních skupin podporovaných zdroji
zahraničního kapitálu, které nabízejí městům partnerství veřejného a soukromého sektoru za účelem realizace
projektů ve veřejném zájmu. Tento postup se nazývá Privat Public Partnership (PPP). Evropská komise ho
doporučuje jako osvědčený postup financování veřejných projektů.
PPP se rozvinuly zčásti kvůli nedostatku financí ve veřejném sektoru. Na mnoha velkých projektech v EU i
ve světě prokázaly schopnost využít dodatečných finančních prostředků a provozní efektivnosti, která je
soukromému sektoru vlastní.
Základem PPP je koncesní dohoda Design – Build – Finance – Operate (DBFO), tedy navrhnout – postavit –
financovat – provozovat. Tato dohoda umožňuje postavit a provozovat infrastrukturu vytvářející příjmy
výměnou za právo inkasovat část těchto příjmů za konkrétní časové období, většinou 25 – 30 let i déle.
Po skončení tohoto období je zařízení předáno zpět veřejnému sektoru. Vlastnictví zařízení po dobu trvání
smlouvy může být veřejné (typ BOT) nebo soukromé (typ DBFO). Tyto majetkové vztahy je nutné řádně
smluvně ošetřit. PPP se hodí především pro projekty, které mají výrazný provozní obsah – oblast silniční
dopravy, vodohospodářství a nakládání s odpady.
Smlouvy PPP jsou většinou udělovány na základě výběrových řízení v závislosti na těchto kritériích:

konečná cena nabízená uživatelům

výše finanční podpory vyžadovaná od státu, města a ostatních dárců

termín zahájení provozu

schopnost implementovat projekt
Evropská komise již dlouhou dobu uznává PPP jako nástroj vhodný k financování veřejných projektů. Za
podpory PPP byly postaveny: podzemní dráha v Londýně, železnice Amsterdam-Brusel, městská tramvajová
doprava v Dublinu, tunel pod kanálem La Manche a mnoho dalších projektů.
Pro různé typy projektů je nutné zvolit vhodný způsob PPP. Ten většinou navrhnou samy financující
společnosti, na příjemci zůstává posoudit přijatelnost a výhodnost nabídnutých podmínek. V ČR je tento způsob
financování zatím neobvyklý, proto je nutné nejdříve ověřit, zda existuje dostatečný zájem soukromého sektoru,
zda je PPP v místě politicky průchodný a zda je nejlepší metodou dodání daného investičního projektu.
Bankovní úvěry
Pro realizaci projektů je nutné nejdříve zajistit předfinancování projektu včetně vlastního podílu žadatele.
V současné době většina bankovních ústavů poskytuje finanční půjčky na zajištění předfinancování. Níže jsou
uvedeny některé nabízené způsoby, včetně vysvětlení některých pojmů.

příslib úvěru – předpokladem pro získání dotace je prokazatelné zajištění financování příslušného
projektu;

překlenovací financování projektu – krátkodobý a střednědobý úvěr na financování časového nesouladu
mezi okamžitou potřebou prostředků na krytí uznatelných výdajů projektu a čerpání dotace ze SF EU;
113

spolufinancování projektu – střednědobý až dlouhodobý úvěr na financování výdajů projektu nekrytých
zpětným financováním prostřednictví dotace ze SF EU;

úroková sazba – pohyblivá úroková sazba, v případě úvěru na spolufinancování projektu je možná i
pevná úroková sazba; úroky hradí klient měsíčně nebo čtvrtletně; pokud není sjednána pevná úroková
sazba, klient má možnost předčasně splatit úvěr, aniž by platil úhradu za předčasné splacení úvěru;

měna – překlenovací úvěr je poskytován v Kč, úvěr na spolufinancování je možné poskytnout i v EUR,
USD nebo CHF;

zajištění úvěru – může být provedeno standardními prostředky s přihlédnutím k typu projektu a
charakteru poskytovaného úvěru;

čerpání úvěru – lze jednorázově nebo postupně, a to k přímým platbám na účet dodavatele nebo
prodávajícího na základě předložených dokladů, ve výjimečných případech i na běžný účet klienta;

způsob splácení – jistina úvěru na překlenovací financování projektu je splácena z dotace čerpané ze SF
EU; jistina úvěru určeného na spolufinancování projektu je splácena dle splátkového kalendáře smluvně
stanoveného mezi klientem a bankou.
Doporučení pro implementaci
4.3
Realizace rozvojového programu vyžaduje splnění zejména následujících úkolů:
1.
Realizovat napojení mikroregionu na krajský informační systém včetně jeho zpřístupnění
orgánům samosprávy, organizacím jimi zřízených, podnikatelským subjektům, nevládním
neziskovým organizacím a ostatním uživatelům včetně občanů mikroregionu
2.
Sledovat státní a regionální alokace finančních prostředků na úrovni státu a kraje, vedle
investičních i na neinvestiční programy
3.
Ustanovit pracovní skupiny, které by se zabývaly aktualizací programu, případně zajistit
jeho posouzení z hlediska vlivu na životní prostředí
4.
Podporovat zapojení nestátních neziskových organizací a veřejnosti do realizace
rozvojového programu mikroregionu
4.4
Doporučení pro aktualizaci
Rada starostů mikroregionu Dolní Pootaví by měla minimálně jednou ročně vyhodnotit stav implementace
programu a přijímat nápravná opatření k zabezpečení těch cílů, jejichž realizace neodpovídá skutečným
potřebám rozvoje mikroregionu.
Jedním z těchto opatření by měla být i aktualizace Strategie v souladu s reálnou skutečností, dále její
přizpůsobení dotační politice EU, státu a kraje, případně dalším možnostem zdrojů financování programu.
114
Příloha
5.
5.1
Realizované projekty z původní Strategie
Z původní Strategie bylo do současné doby zrealizováno 32 projektů a jejich celkové náklady činily přibližně
80 milionů Kč. Jejich seznam včetně třídění do jednotlivých prioritních oblastí je uveden v tabulkách.
Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prostředí
Číslo
projektu
Název projektu
Předkladatel
v mil. Kč
1.1.1.1.
1.1.1.2.
1.1.1.3
1.1.1.4
Úprava místních komunikací
Oprava komunikací
Obnova obecních komunikací- část po povodních
Kuřimany
Radějovice
Jinín
Cehnice
1.1.3.1
1.1.3.2
1.1.3.3
Rekonstrukce kanalizace
Rekonstrukce kanalizace –část po povodních
Přešťovice
Přešťovice
Cehnice
Opatření č. 1.1.4 Rozvoj informačních technologií
1.2.1.1
Zavedení vytápění plynem do hospody a prodejny
Jinín
1.3.1.1
Skály
1.3.1.2
Slaník
1.3.1.3
Oprava požární zbrojnice
Radějovice
1.3.1.4
Oprava Zorkovického potoka II. a III. etapa
Čejetice
1.3.1.5
Rekonstrukce obecního rybníku
Nebřehovice
1.3.1.6
Odbahnění rybníka Starý
Jinín
1.3.1.7
Obnova Třešovického potoka
Třešovice
1.3.1.8
Obnova koryta a můstků Malá Turná
Osek
1.3.1.9
Jinín
1.3.1.10
Čejetice
1.3.1.11
Oprava mostu přes Cehnický potok v Mladějovicích
Protipovodňová opatření na rybníku v Mladějovicích –
vybudování přepadu
1.3.1.12
Dobudování obecního rozhlasu
Čejetice
1.3.1.13
Odbahnění obecních rybníků
Čejetice
Čejetice
CELKEM 21 projektů
115
Prioritní oblast 2: Podnikání, cestovní ruch
Číslo
projektu
Název projektu
Předkladatel
Odhadovaná
částka v mil. Kč
2.2.2.1
Rekonstrukce pohostinství
Rovná
2.2.2.2
Cyklotrasa Sudoměř – Mladějovice
Čejetice
CELKEM 2 projektů
Prioritní oblast 3: Zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoj venkova
Číslo projektu
Název projektu
Předkladatel
Odhadovaná
částka v tis. Kč
Opatření č. 3.3.1. Obnova a údržba venkovského charakteru krajiny
Radějovice
3.3.1.1
Nebřehovice
3.3.1.2
Třešovice
3.3.1.3.
Opatření č. 3.3.2. Údržba vesnic, vzhledu obcí
3.3.2.1
Oprava kapliček
3.3.2.2
Oprava kapličky
3.3.2.3
Zavedení vytápění plynem do prostor OÚ
3.3.2.4
Oprava kapliček a křížků
3.3.2.5
Oprava kaple Přešťovice
Odvlhčení a oprava kaple sv. Jana
3.3.2.6
Nepomuckého
3.3.2.7
Oprava kaple Mladějovice
3.3.2.8
CELKEM
Výměna oken kulturního domu Přešťovice
11 projektů
Cehnice
Radějovice
Jinín
Třešovice
Přešťovice
Čejetice
Čejetice
Přešťovice
116
Prioritní oblast 4: Kvalita života
Číslo
projektu
Název projektu
Předkladatel
Odhadovaná
částka v mil. Kč
4.1.1.1
Oprava střechy budovy OÚ
4.1.1.2
Vybudování veřejného osvětlení
4.1.1.3
Výstavba 6 bytových jednotek
4.1.1.4
ZTV Osek
4.1.1.5
Výměna oken v budovách obce
Rovná
Nebřehovice
Osek
Osek
Čejetice
Čejetice
4.1.3.1
Vybudování víceúčelového hřiště se zázemím
Paračov
4.1.3.2
Výstavba dětského hřiště
Osek
4.1.3.3
Rozšíření fotbalového hřiště
Osek
4.1.3.4
Umělý povrch na víceúčelové hřiště
Rovná
4.1.3.5
Rekonstrukce dětského hřiště
Jinín
4.1.3.6
Výstavba hřiště pro mládež a děti
Jinín
4.1.3.7
Zavedení vytápění plynem do tělocvičny
Řepice
4.1.3.8
Víceúčelový sál
Třešovice
4.1.3.9
Oprava hřiště
Přešťovice
4.1.3.10
Vybudování víceúčelové místnosti v Kbelnici
Přešťovice
4.1.3.11
Vybudování sportovního zázemí
Přešťovice
4.1.3.12
Rekonstrukce vytápění kulturního domu Přešťovice
4.2.1.1
Rekonstrukce školní jídelny
4.2.1.2
Mateřská škola
4.2.1.3
Nové vybavení hřiště u MŠ
Štěkeň
Řepice
Čejetice
Osek
4.2.2.1
Vybudovat dům s pečovatelskou službou
Jinín
4.2.2.2
Zavedení vytápění plynem do lékařské ordinance
CELKEM
20 projektů
Závěr:
Vlídná krajina provázející zlatonosnou Otavu mezi Strakonicemi a Pískem, zpola naplněná zrcadly rybníků mezi
úrodnými poli, zpola načechraná zelenými vrchy zalesněných pahorků. Krajina bez rušných měst a turistických
atrakcí, jež ale dodnes promlouvá k těm, kdo chtějí naslouchat, o bohaté historii, hodnotné přírodě i živé
současnosti. Mikroregion Dolní Pootaví sdružuje 17 obcí na obou březích Otavy v těsném sousedství Strakonic a
protínají ho dvě důležité dopravní tepny – státní silnice ze Strakonic na Vodňany a na Prahu. Všech 17 obcí již
od roku 2001 společně usiluje o zvelebení jednotlivých vesnic a zlepšení života pro jejich obyvatele. Zásluhou
společných projektů v rámci DSO Dolní Pootaví se snad každá zdejší obec může pochlubit kapličkou či alespoň
božími mukami, která se v posledních letech podařilo opravit. Návsi, přirozená centra života vesnice, se
postupně proměňují a znovu zvou místní i návštěvníky ke společnému posezení nebo dokonce zábavě. A díky
společnému autobusu není problém ani zajet hromadně na návštěvu k sousedům či někam dál pro inspiraci a
odpočinek.
117
Schvalovací doložka: tento dokument byl schválen na valné hromadě SoDP v Miloňovicích
dne 6.10.2014, pod číslem usnesení 7/2014.
Helena Sosnová, předsedkyně
118

Strategie SODP 2014 - Svazek obcí Dolního Pootaví

Transkript

Podobné dokumenty

zde - Městys Kněževes

zde ke stažení - Obec Stráž nad Nisou

Zamer prodeje pudy fodor

Region STAR se představil na konferenci Škola 21

Pozvánka - Náměšť nad Oslavou

Unterer Inn Mühlviertel

zde ke stažení