výroční zpráva - Planetárium Praha

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
příspěvková organizace
Zřizovatel: hlavní město Praha
VÝROČNÍ ZPRÁVA
ROZBOR HOSPODAŘENÍ
ZA ROK 2010
Určeno pro vnitřní potřebu organizace a účely zřizovatele.
ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA
PLANETÁRIUM PRAHA
HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE
PETŘÍN 205, 118 46 PRAHA 1
KRÁLOVSKÁ OBORA 233, 170 21 PRAHA 7
POD HVĚZDÁRNOU 768,
TEL. 257320540
TEL. 220999001-3, 233376452
182 00 PRAHA 8
IČO
064441
FAX
FAX
TEL. 283910644
DIČ
CZ00064441
245 005 519
E-mail
[email protected]
233376434
E-mail
pl anetar i u m@pl ane tar i u m.cz
E-mail
d ab l i ce ob s @ p l a n eta r i u m. cz
Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy v roce 2010
Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je největší institucí svého druhu v ČR. Posláním
instituce je především seznamovat širokou veřejnost s astronomií a příbuznými přírodními a
technickými vědami. Je organickou částí pražské kultury a v současné době provozuje svoji
činnost ve čtyřech objektech: Štefánikově hvězdárně na Petříně, Planetáriu Praha, Ďáblické
hvězdárně a Koperníkově kopuli na Kleti (společné pracoviště s HaP České Budějovice).
Planetárium hl. m. Prahy – 50 let provozu
Planetárium Praha oslavilo v roce 2010 padesát let od uvedení do provozu. Od
svého vzniku patřilo pražské planetárium mezi největší v Evropě. Po instalaci nového
digitálního projekčního systému se zařadilo mezi nejmoderněji vybavená planetária
v Evropě.
Více na straně21
Návštěvníci:
Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy navštívilo v roce 2010 přes
136 000 osob, což bylo zhruba o 3000 návštěvníků více, než v roce 2009. Počet návštěvníků
vzrostl zejména díky vyšší návštěvnosti Planetária Praha (o 5000 návštěvníků) a stabilní
návštěvnosti Štefánikovy hvězdárny. Naopak hvězdárna Ďáblice si meziročně pohoršila o
2400 návštěvníků. Nižší návštěvnost hvězdárny Ďáblice byla zřejmě dána dvouměsíční
odstávkou z důvodů rekonstrukce a s tím souvisejícím utlumením činnosti.
Nejvíce osob navštívilo Planetárium – 100 029 návštěvníků (73,6 %); na Štefánikovu
hvězdárnu se přišlo podívat 31 751 návštěvníků (23,4 %) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo
4 021 osob (3,0 %). Zhruba 55,2 % návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek
individuální návštěvníci.
Více na straně 5
Programy pro školy:
Programy HaP pokrývají všechny věkové kategorie, od pohádek s astronomickou
tématikou pro předškolní děti, přes pořady pro žáky základních a středních škol až po
specializované přednášky pro vysokoškolské studenty. V nabídce výukových pořadů je
vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník základních i středních škol, což je
mimořádné nejenom v českém, ale i celosvětovém měřítku. V Planetáriu Praha je
postupně rozšiřována nabídka pořadů digitálního planetária Sky-Skan Definiti.
Programy pro veřejnost:
Pořady pro veřejnost byly uváděny především o sobotách a nedělích, ve všední
dny večer a během školních prázdnin. Kromě pořadů a přednášek v sálech Starvid a
Cosmorama v Planetáriu a v promítacích sálech na Štefánikově hvězdárně a na
hvězdárně v Ďáblicích se na obou hvězdárnách uskutečňovala denní i noční pozorování
oblohy. Na hvězdárnách je nabízena zájemcům také možnost individuálního
astronomického pozorování.
Kurzy a kroužky:
V roce 2010 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy. Jak kroužky, tak
kurzy jsou dvoustupňové – pro začátečníky a pokročilé. Kroužky jsou zaměřeny především
na školní mládež, kurzy předpokládají základní středoškolské znalosti a účastní se jich jak
studenti, tak dospělí zájemci o astronomii.
Více na straně 18
2
Mimořádné akce:
Jednoznačně nejvýznamnější událostí roku 2010 bylo 50. výročí zahájení provozu
v Planetáriu Praha. Kampaň k výročí probíhala od počátku roku. Byla zahájena úspěšnou
dvouměsíční výstavou v Pražském domě v Bruselu a pokračovala na podzim v Planetáriu
Praha – bylo vydána speciální pamětní medaile, připravena příležitostná výstava a bylo
uvedeno několik nových pořadů.
V září se v Praze konal mezinárodní astronautický kongres (IAC 2010). Planetárium
Praha hostilo jeden ze společenských večerů.
Na jaře se Planetárium Praha zapojilo do kampaně na podporu umístění GSA (Galileo
Supervising Authority) do Prahy. Kromě krátkého pořadu „Konec bloudění a hledání“ který
byl promítán na výstavě v Bruselu hostilo Pražské planetárium setkání velvyslanců zemí EU
k této problematice.
Více na straně 21
Výstavy:
Kromě stálých astronomických výstav ve všech střediscích proběhlo v průběhu roku
v Planetáriu a na Štefánikově hvězdárně několik krátkodobých výstav.
Více na straně 25
Odborná činnost:
Pokračovalo zejména pozorování zákrytů kosmických těles a pozorování proměnných
hvězd. Přesně vymezené pozorovací projekty byly garantovány odbornými pracovníky HaP.
Více na straně 28
Vydavatelská činnost:
Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem několik titulů s astronomickou a
příbuznou tématikou. Z větší části se jednalo o dotisky oblíbených publikací, případně jejich
aktualizace. Mezi zcela nové patří Hvězdářská ročenka 2011.
Více na straně 32
Komerční aktivity:
Doplňkovou činnost v roce 2010 tvořilo především pořádání mimořádných
společenských akcí v prostorách Planetária a Štefánikovy hvězdárny a prodej publikací a
předmětů s astronomickou tématikou vymezených zřizovací listinou. Došlo k výraznému
zlepšení v oblasti komerčních prezentací, celkové příjmy přesáhly v doplňkové činnosti 1 500
tis. Kč a zisk po zdanění byl 496 tis. Kč.
Více na straně 33
Údržba a technický rozvoj:
Hlavní investiční akcí byla v roce 2010 revitalizace hvězdárny Ďáblice. Byl kompletně
modernizován promítací sál a upraven interiér přízemí hvězdárny. V první polovině roku byla
na Štefánikově hvězdárně dokončena rekonstrukce hlavní kopule.
Více na straně 33
Mezinárodní spolupráce:
Byly udržovány rozsáhlé kontakty jak s profesními a zájmovými organizacemi
podobného zaměření, tak hvězdárnami a planetárii po celém světě.
Více na straně 39
Handicapované osoby:
Systém bezbariérového přístupu v Planetáriu je využíván jednotlivci i objednanými
skupinami; celkem bylo přepraveno přes 300 osob a uskutečněno 14 samostatných
představení pro skupiny handicapovaných osob.
Využití bezbariérového přístupu na Štefánikově hvězdárně limituje zejména
bezbariérová úprava pozorovacích stanovišť (hlavní kopule).
Více na straně 40
3
Rozbor hospodaření:
Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy měla pro rok 2010 schválený neinvestiční
příspěvek ve výši 21 710 tis. Kč, což bylo o 1 880 tis Kč méně než v roce 2009. Vzhledem k
překročení plánovaných výnosů
o 1 916 tis. Kč došlo k nedočerpání schváleného
neinvestičního příspěvku. Nedočerpaný neinvestiční příspěvek ve výši 23 tis. Kč organizace
při vyúčtování vrátila podle pokynů ke zpracování účetní závěrky. Použitý neinvestiční
příspěvek činil 21 687 tis. Kč. Hospodářský výsledek roku 2010 činil u hlavní
činnosti
21 613 tis. Kč.
Hospodářský výsledek v doplňkové činnosti po zdanění činil 494 tis. Kč.
Celkové výnosy v hlavní činnosti byly splněny na 133 % a náklady na 104 %, ve
vedlejší činnosti byly výnosy splněny na 236 % a náklady na 547 %.
Celkově jsou výnosy roku 2010 výrazně lepší než v roce 2009 ( o 1 323 tis. Kč). Na
dobrém výsledku se podílelo jak Planetárium Praha, tak Štefánikova hvězdárna.
Skladba výnosů se oproti předchozím letům mírně změnila ve prospěch tržeb ze
vstupného (81 %). Prodej zboží představuje 9 % a prodej služeb také 9 %. Pokles podílu
tržeb za prodané zboží je dán rostoucím podílem prodeje v rámci doplňkové činnosti.
Poměr mezi neinvestičním příspěvkem a tržbami z hlavní činnosti byl 0,36 což výrazně
převyšuje běžné hodnoty tohoto koeficientu pro obdobné hvězdárny a planetária. U
obdobných zahraničních institucí je tento koeficient mezi 0,2 – 0,3 (v ČR neexistuje
srovnatelné zařízení).
Více na straně 41
4
1. N Á V Š T Ě V N Í C I , P R O G R AM O V Á T V O R B A
Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy navštívilo v roce 2010 přes
136 000 osob, což bylo zhruba o 3000 návštěvníků více, než v roce 2009. Počet návštěvníků
vzrostl zejména díky vyšší návštěvnosti Planetária Praha (o 5000 návštěvníků) a stabilní
návštěvnosti Štefánikovy hvězdárny. Naopak hvězdárna Ďáblice si meziročně pohoršila o
2400 návštěvníků. Nižší návštěvnost hvězdárny Ďáblice byla zřejmě dána dvouměsíční
odstávkou z důvodů rekonstrukce a s tím souvisejícím utlumením činnosti.
Nejvíce osob navštívilo Planetárium – 100 029 návštěvníků (73,6 %); na Štefánikovu
hvězdárnu se přišlo podívat 31 751 návštěvníků (23,4 %) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo
4 021 osob (3,0 %). Zhruba 55,2 % návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek
individuální návštěvníci.
1.1 PROGRAMOVÁ TVORBA
V rámci HaP bylo v roce 2010 připraveno a uvedeno 17 nových pořadů, z toho 8
v Planetáriu, 5 na Štefánikově hvězdárně, 1 na Hvězdárně v Ďáblicích a 3 pro prezentaci
Planetária Praha na výstavě v Bruselu.
Planetárium:
„Stopy na Marsu – 16 mil po planetě“ (Sky-Skan Definiti)
premiéra únor 2010
nový program pro celooblohový projekční digitální systém
Sky-Skan Definiti
Další dějství napínavého dobrodružství výzkumu rudé
planety. Když před šesti lety přistály na Marsu roboti Spirit
a Oportunity, nikdo nečekal, že se z plánovaných třech
měsíců činnosti stane šest let. Pořad se věnuje nejen této
úspěšné misi, ale i dosavadnímu bezmála padesátiletému
průzkumu Marsu kosmickými sondami.
„Vesmírný ostrov Země“ (Sky-Skan Definiti)
premiéra duben 2010
nový program pro celooblohový projekční digitální systém
Sky-Skan Definiti
"Na své pouti vesmírem a časem unáší Země prazvláštní
břemeno - život. Dějiny všeho živého jsou spojeny s jejím
osudem..." Diváci se stávají účastníky prvních okamžiků
vzniku sluneční soustavy, vytvoření naší planety z oblaku
prachu a plynu a dalších významných mezníků v historii
Země až po vznik života a příchod člověka.
„Poutníci prostorem a časem“ (Sky-Skan Definiti)
premiéra září 2010 (česká/anglická verze)
nový program pro celooblohový projekční digitální systém
Sky-Skan Definiti
Pořad věnovaný sondám Pioneer a Voyager, které putují
více než 30 let vesmírem a jako první umělá kosmické
tělesa opustila sluneční soustavu. Připraveno při
příležitosti Mezinárodního astronautického kongresu v
Praze.
5
„Svět bez tíže“ (Digistar 3)
premiéra září 2010
nový program pro projekční digitální systém Digistar3
Pořad věnovaný kosmonautice, její historii a
perspektivám.
Připraveno při příležitosti Mezinárodního astronautického
kongresu v Praze.
„O Sluníčku, Měsíčku a hvězdičkách“ (Sky-Skan Definiti)
premiéra září 2010
nová verze pro celooblohový projekční digitální systém
Sky-Skan Definiti
První seznámení s nejdůležitějšími objekty především na
noční obloze, střídání dne a noci, roční doby, pohyby
oblohy, fáze Měsíce.
„Afrika“ (učebna)
premiéra září 2010
nový program
Přednáška vedená lektorkou seznamuje studenty
s Afrikou - kontinentem pouští, polopouští, savan i
deštných pralesů. Od Gibraltarského průlivu až po mys
Dobré naděje... Příroda, lidé, státy.
„Od mikrokosmu po megakosmos“ (Sky-Skan Definiti)
premiéra říjen 2010
nový program pro celooblohový projekční digitální systém
Sky-Skan Definiti
Pomocí unikátních možností projekčního systému SkySkan Definiti se nejdříve vypravíme do říše malých
měřítek a postupným zmenšováním navštívíme svět
hmyzu, bakterií, virů až nakonec zavítáme mezi molekuly,
atomy a elementární částice.
Následná cesta nás zavede do megakosmu - do království galaxií, tajemné
temné hmoty a největších možných vesmírných dálek.
6
„Tajemný vesmír“ (Sky-Skan Definiti)
premiéra listopad 2010
nový program pro celooblohový projekční digitální
systém Sky-Skan Definiti
Žijeme uprostřed záhady… Jmenuje se vesmír.
Vesmír… slovo, které každý zná. Co si pod ním
představit? Jen nekonečnou temnotu se zářícími
hvězdami? Naše Slunce a jeho věrné průvodce planety i
náš kosmický domov, Zemi? Uvědomujeme si vůbec,
čeho jsme nedílnou součástí? A co všechno se v tomto
nekonečném prostoru skrývá? Stále ještě nevíme všechno...
Pro výstavu „Planetarium Praha – Welcome to the Universe – 50th anniversary“ byly
připraveny tři krátké, cca desetiminutové, pořady v anglickém jazyce. Ty byly promítány na
zevnitř na nafukovací kopuli, která byla za tím účelem speciálně vyrobena.
„Konec bloudění a hledání“ (Gaya sphere Sky-Skan)
premiéra duben 2010
program připravený pro prezentaci Planetária Praha v Pražském domě
v Bruselu a na podporu kandidatury Prahy na sídlo GSA. Program byl také
promítán v upravené verzi při příležitosti setkání velvyslanců členských zemí
EU
„Praha korunovaná hvězdami“ (Gaya sphere Sky-Skan)
premiéra duben 2010
program připravený pro prezentaci Planetária Praha v Pražském domě
v Bruselu, zkrácená verze pořadu seznamujícího s astronomickou minulostí i
současností Prahy
„Most mezi břehy času“ (Gaya sphere Sky-Skan)
premiéra duben 2010
program připravený pro prezentaci Planetária Praha v Pražském domě
v Bruselu, zkrácená verze pořadu o Karlově mostě. Pořad ukazoval úzké
sepětí stavby s astronomií a astrologií
Štefánikova hvězdárna:
„Cesta z města“
premiéra srpen 2010
Pořad formou příběhu
seznamuje diváka s krásami
noční oblohy, které mu
v městských podmínkách již
většinou zůstávají utajeny.
Výletem za město se dostává
pod oblohu nerušenou
světelným smogem a vychutnává si pohledy do blízkého i vzdáleného
vesmíru. Poznává některá souhvězdí a bádá nad podstatou objektů, které
pozoruje. Pořad je určen mládeži a dospělým.
7
„Jak kometka šla do světa – jak to bylo doopravdy“
premiéra prosinec 2010
Každý večer, sotva se setmí, probouzejí
se hvězdy. Jasné a silné vyskočí na
nebe hned, jak se Slunce schová za
kopce. Slabé hvězdičky, kterým to tak
nejde, vstávají později. Tak začíná
pásmo o kometce, určené pro druhý a
třetí ročník ZŠ. V této pohádce odvážná kometka zachránila malého Pluta
před ďábelským Algolem. Dvacetiminutový doplněk pořadu uvádí vše na
pravou míru – děti se dovědí, proč hvězdy svítí, jak jsou veliké a jaké okolo
nich obíhají planety. A samozřejmě také co jsou to komety a jak vzniká jejich
nádherný chvost.
„Jupiter – král planet“
premiéra listopad 2010
Pořad o Jupiteru, největší a
nejhmotnější planetě sluneční soustavy,
doplněný za jasného počasí a
příhodných podmínek jeho pozorováním
dalekohledy hvězdárny. Pořad je
koncipován jako virtuální výlet kosmickou lodí daleké budoucnosti. Kromě
samotného Jupiteru je pořad zaměřen na průzkum jeho čtyř největších, tzv.
Galileovských měsíců.
„Saturn – pán prstenů“
premiéra únor 2010
Pořad o Saturnu, nejkrásnější planetě
sluneční soustavy, byl vyroben jako
doplněk k pozorování Saturnu
dalekohledy hvězdárny. Pořad je
koncipován jako virtuální výlet
kosmickou lodí daleké budoucnosti.
Důraz je kladen zejména na průzkum Saturnova prstence. Pořad je určen
mládeži i dospělým.
„Oko za 2 miliardy“
premiéra duben 2010
Přehled nejdůležitějších objevů
Hubblova vesmírného dalekohledu a
podává k nim fyzikální výklad.
Návštěvníci se v pořadu dozví, jak
souvisí změření Hubblovy konstanty s určením stáří vesmíru, jak HST přispěl
k pochopení vzniku extrasolárních planetárních systému nebo jak s jeho
pomocí určujeme hmotnosti obřích černých děr v jádrech galaxií. Pořad byl
uveden u příležitosti výstavy „Oko za 2 miliardy“, poté byl zařazen jako
volitelná součást sekce „Kosmické dalekohledy“ modulárního pořadu
„Tajemství vesmíru“, určeného středním školám.
8
Hvězdárna Ďáblice:
„Odkud svítí Sluníčko“
premiéra říjen 2010
Pohádkový příběh seznamující děti
s tím, jak putuje Slunce po obloze
během roku.
1.2 PLANETÁRIUM PRAHA
Planetárium bylo otevřeno denně kromě pátků, které jsou vyhrazeny pro technickou
údržbu. Vzhledem k obrovskému zájmu o některá školní představení bylo na jaře a podzim
uskutečněno několik mimořádných představení i v pátek dopoledne. Planetárium bylo
otevřeno i v době školních prázdnin a státních svátků.
Pro školní objednané skupiny byly nabízeny termíny od pondělí do čtvrtka od 8.45
hodin do 15 hodin, v případě zájmu mohly školy navštívit planetárium i mimo tuto dobu. Pro
veřejnost bylo Planetárium otevřeno v pondělí do 18 hodin, v úterý až čtvrtek do 20 hodin.
Každý z těchto dní proběhly 1-2 představení pro veřejnost. O víkendech a prázdninách bylo
obvykle otevřeno od 9.30 do 20.00 (resp. 11.00 do 20.00) a probíhalo 4-5 představení pro
veřejnost, z toho minimálně jedno dětské představení.
Pořady jsou uváděny v sálech Cosmorama a Starvid, pro školní skupiny je navíc
využívána i učebna. Součástí návštěvy pořadů je i prohlídka výstavních prostor Planetária.
Stálou výstavu je možné navštívit rovněž samostatně.
13%
2%
4%
81%
Cosmorama
Starvid
Učebna
Výstava
Graf 1: Rozložení návštěvnosti podle jednotlivých sálů Planetária v roce 2010
Podíl objednaných školních skupin v roce 2010 klesl na 65 % z celkového počtu
návštěvníků Planetária. Veřejnost – včetně dětí účastnících se akcí pro veřejnost představovala 32 %, ale její podíl na tržbách Planetária byl více než 49 %. Celkový počet
návštěvníků Planetária bylo zhruba 5 000 osob vyšší než v roce 2009, a to i přes dlouhodobě
klesající počet školních dětí. To je dáno jednak nižším počtem dětí ve třídách, a částečně
také skutečností, že zejména pro některé mimopražské děti je cesta do Prahy ekonomicky
neřešitelná.
9
Tržby v Planetáriu byly oproti roku 2009 o 722 tis. Kč vyšší. To bylo zejména díky
zájmu veřejnosti o pořady uváděné v Planetáriu, a to především o pořady nového systému
Sky-Skan Definiti.
Podíl návštěvníků sálu Cosmorama stoupl ve srovnání s loňským rokem o 1 %, takže
pořady v sále Cosmorama shlédlo 81 % návštěvníků, 13 % v sále Starvid, 3 % především
školních výprav navštívilo přednášky v učebně. V ceně vstupenky je i prohlídka stálé
astronomické výstavy; pouze výstavu bez shlédnutí pořadu navštívily 4 % návštěvníků.
V sále Cosmorama byly uváděny pořady pro opticko-mechanické planetárium
Cosmorama a průběžně byly do nabídky přidávány další pořady pro digitální planetárium
Sky-Skan Definiti. V roce 2010 bylo uvedeno 5 nových pořadů a 2 příležitostná představení
pro nový systém. Rok 2010 ukázal, že je reálný převod celé programové tvorby pro nový
digitální systém v horizontu pěti let, pokud bude možné plné nasazení celého tvůrčího týmu
pouze na tento úkol.
V sále Starvid byly promítány pořady s astronomickou, kosmonautickou a zeměpisnou
tématikou. Geografické pořady byly ponechány v nabídce pouze pro předem objednané
skupiny. O víkendech a o prázdninách byly pro veřejnost uváděny již výhradně astronomické
pořady plně využívající možností digitálního planetária Digistar3. Ve všední dny probíhaly
tradiční cykly přednášek kosmonautické kroniky a cestovatelských besed. V roce 2010 byl
v tomto sále uveden 1 nový pořad.
Učebna sloužila především k zajištění speciálních přednášek pro školní skupiny.
V odpoledních hodinách byla využívána pro některé přednášky 1. ročníku astronomického
kurzu.
Stálá expozice ve foyeru Planetária byla udržována v provozuschopném stavu a byly
prováděny drobné dílčí změny. V červnu 2010 byly instalovány dva nové exponáty –
„Planetární váha“ a „Černá díra“.
Celkové tržby za vstupné dosáhly 4 564 tis. Kč, což je o téměř 16 % víc než v roce
2009.
115000
5 000 000 Kč
110000
4 500 000 Kč
4 000 000 Kč
100000
3 500 000 Kč
95000
tržba
návštěvnost
105000
3 000 000 Kč
90000
2 500 000 Kč
85000
80000
2 000 000 Kč
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Graf 2: Vývoj návštěvnosti a tržeb Planetária Praha v letech 2005 – 2010
1.2.1 Programy pro školy
Školní pořady byly nabízeny od pondělí do čtvrtka ve třech sálech Planetária.
Přestávky mezi pořady byly minimalizovány na 15 minut. Díky posunu začátků programů u
jednotlivých sálů je tak pro školní skupiny k dispozici jedenáct termínů denně. Největší zájem
je samozřejmě o dopolední termíny, těch však bylo během školního roku, také díky svátkům
a školním prázdninám, v roce 2010 pouze 154.
10
Struktura začátků představení umožňuje při jedné návštěvě kombinaci dvou pořadů
v jednom sále i ve dvou různých sálech. Této možnosti využívají především střední školy a
mimopražské základní školy, a to i přes to, že pozorné sledování dvou pořadů představuje
pro děti značnou zátěž. Dva a více pořadů v jeden den navštívila školní skupina z jedné
školy v roce 2010 61krát.
V roce 2010 navštívilo Planetárium více než 1 719 objednaných školních skupin z 872
pražských i mimopražských škol. 351 pražských škol navštívilo Planetárium celkem 848krát.
Většina škol navštívila v roce 2010 Planetárium pouze jednou, skupiny ze 61 školy navštívily
Planetárium dvakrát a častěji.
Stejně jako v předchozích letech představují skupiny ze základních škol 67 % všech
návštěv. Oproti předchozím letům vzrostl mírně podíl mateřských škol (20 %) na úkor škol
středních (13 %).
Odpolední termíny využívají především mimopražské školy v rámci celodenních
výletů, popřípadě školní družiny. V těchto případech ale není reálné využít plné kapacity
sálů.
80%
66%
Obsazenost sálu (%)
70%
60%
50%
66%
64%
65%
56%
48%
45%
44%
35%
40%
30%
29%
21%
20%
10%
0%
8:45
9:00
9:15
10:00 10:15 10:45 11:15 11:30 13:15 13:30 15:00
Začátky představení
Graf 3: Průměrná obsazenost pořadů v daných časech
Přes veškerou snahu optimalizace objednávek statistické vyhodnocení prokázalo, že
sál je samotnými objednávkami obsazen většinou na 80 % provozní kapacity sálu. Reálný
počet dětí je potom ještě o zhruba 15 % nižší než rezervovaný počet míst v objednávce škol
(nemocnost, neúčast dětí). Tuto statistiku ale do značné míry zkreslují excesy, kdy
objednaná škola na představení vůbec nedorazí, nebo kdy dorazí jen zlomek z objednaného
počtu. Tyto případy se snažíme důrazně řešit s vedením škol, ale naše možnosti jsou
omezené, pokud nechceme přistoupit k platbě za objednaná místa (nikoliv skutečně
obsazená).
Základem programové nabídky pro školy je ucelená řada výukových pořadů, plně
respektujících osnovy základních a středních škol v oblasti přírodních věd (fyzika, zeměpis,
biologie). Školám jsou nabízeny 3 skupiny pořadů.
Pro první seznámení dětí předškolního věku a dětí z prvních stupňů základních škol
s vesmírem jsou určeny pohádky s astronomickou tématikou. Ty slouží nejen pro výklad
základních astronomických pojmů, ale především jako první kontakt s projekčním sálem a
jeho atmosférou.
Další skupinu tvoří výukové pořady, vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník
základních i středních škol.
Třetí skupinou jsou doplňkové pořady, které rozšiřují výuku.
11
V roce 2010 se konalo ve všech sálech celkem 468 výukových představení pro více
než 38 tisíc žáků.
Pro mateřské školy bylo uspořádáno 93 představení pro více než 9 300 osob.
Zbylých 190 představení pro více než 15,5 tisíc žáků představovaly pohádky a
doplňkové pořady (ne přímo vázané na rámcové vzdělávací plány).
S výjimkou pohádek pro mateřské školy došlo k výraznému poklesu počtu
uskutečněných představení oproti roku 2009. S ohledem na rámcové vzdělávací plány jsou
nejžádanější pořady pro 4.-6. třídy základních škol. Právě u pořadů určených pátým
ročníkům základních škol došlo k nejvýraznějšímu poklesu zájmu, který je možné vysvětlit
mimo jiné i menším počtem dětí této věkové kategorie v populaci.
1.2.1.1 Programy v sále Cosmorama pro školy
V sále Cosmorama jsou využívány dva na sobě nezávislé projekční systémy. V roce
2010 pokračoval postupný přechod od opticko-mechanického planetária Cosmorama
s přídavnými systémy na digitální planetárium Sky-Skan Definiti. Ze sedmi čistě výukových
pořadů zůstaly na konci roku pouze dva pořady ve starém systému a 5 pořadů již využívalo,
díky aktualizaci a převodu, možnosti digitálního planetária. Pro zachování kontinuity
programové nabídky jsou oba systémy používány souběžně.
Programy v sále Cosmorama jsou plně automatizovány, komentář čtou ze záznamu
známí herci. Pouze několik programů pro menší děti je přednášeno živě. Umožňuje to lepší
kontakt s dětmi, který je v tomto věku nutný.
Pro mateřské školy jsou určeny vybrané pohádkové příběhy s astronomickou
tématikou. Pohádky mají sice astronomický námět, ale současně si zachovávají pohádkový
ráz.
V pevně stanovených termínech bylo nabízeno 9 různých pohádek s astronomickými
motivy. Během roku bylo uspořádáno 93 představení pro celkem 9 363 osob. Obsazenost
představení pro mateřské školky je obecně nejlepší. Je ovšem třeba vzít v úvahu fakt, že
kapacita sálu pro mateřské školky je vzhledem k věku dětí administrativně omezena na cca
70 % celkové kapacity. Pro mateřské školky jsou přednostně rezervovány speciální termíny
tak, aby bylo možno respektovat jejich pedagogická a další specifika.
Základním školám je nabízeno šest výukových pořadů. 237 představení shlédlo více
než 28 tisíc žáků. Stále nejnavštěvovanějším pořadem jsou „Pohyby Země“ určené pro 5. a
6. ročníky, velmi žádaným je také „Vesmír kolem nás“ pro 3. a 4. ročníky. Přesto i zde byl
zaznamenán trend snížení počtu návštěvníků a tím i menšího počtu uspořádaných
představení. Průměrná obsazenost výukových pořadů pro základní školy stále dosahuje více
než 57 %.
Výukové pořady doplnilo deset pohádkových příběhů, které na 49 představeních
navštívilo 4 019 dětí ze základních škol. Průměrná obsazenost pohádek je 38 %.
Pro střední školy byl v sále Cosmorama v roce 2010 uváděn pouze jeden výukový
pořad, který shlédlo při 22 představeních 1 848 studentů. Střední školy dále navštěvují v sále
Cosmorama především doplňkové pořady o hvězdné obloze. Většina pořadů pro střední
školy byla přesunuta do sálu Starvid, jehož technika umožňuje lépe předvést vysvětlované
jevy.
Doplňkové programy rozšiřující výuku jsou objednávány převážně pro žáky
druhého stupně základních škol a studenty středních škol.
12
Mezi nejnavštěvovanější patří pořady věnované hvězdné obloze - „Pozorujeme
oblohu“ (uváděný 61krát pro více než 7 tisíc osob) a „Noční obloha“ (uváděný 31krát v české
verzi a 7krát v anglické verzi pro celkem téměř 3 tisíce osob). Dále je v nabídce 12
doplňkových pořadů, které byly objednávány v průběhu roku většinou jednou až dvakrát.
Celkem navštívilo 117 představení více než 10 tisíc osob.
Průměrná obsazenost doplňkových pořadů je 29 %, což je výrazně nižší než u
pořadů výukových. To je dáno tím, že si tyto pořady objednávají většinou jednotlivé třídy.
1.2.1.2 Programy v sále Starvid pro školy
V sále Starvid jsou nabízeny 4 výukové pořady pro druhý stupeň základních škol a
pro střední školy. Tři pořady s astronomickou tématikou využívají digitálního planetária, čtvrtý
pořad „Evropa“ patří mezi pořady zeměpisné. Celkem se v roce 2010 konalo 121
představení pro téměř 6 tisíce osob. Průměrná návštěvnost těchto představení byla 49 %.
Z osmi doplňkových programů rozšiřujících výuku jsou 3 astronomické, zbylých 5
jsou geografické pořady. V roce 2010 si školy objednávaly pouze doplňkové pořady
s astronomickou tématikou. Konalo se 24 představení pro 1 041 osobu. Průměrná
návštěvnost těchto pořadů se pohybovala okolo 50 %.
1.2.1.3 Pořady v učebně pro školy
Od druhé poloviny roku 2010 je učebna využívána přednostně pro živé přednášky
z oblasti ochrany přírody a geografie, přednášky z fyziky a astronomie byly přesunuty ve
školním roce 2010/2011 z důvodu optimalizace využití jednotlivých středisek na Štefánikovu
hvězdárnu. V roce 2010 bylo uváděno 6 tématických přednášek v 77 termínech pro celkem
2 133 osob.
Nejčastěji (34krát) byla uváděna přednáška „Naší přírodou“, která je přednášena ve
dvou verzích pro první a druhý stupeň základních škol. Mezi často objednávané přednášky
patří přírodopisné besedy pro první stupeň „Co učil čáp na rybníce“ (15krát) a „Na veverčí
stezce“ (17krát).
1.2.2 Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost
V roce 2010 bylo Planetárium v provozu celoročně, údržba aparatur a instalace
nových systémů byly naplánovány tak, aby omezovaly provoz minimálním způsobem. Cykly
„Cestopisné besedy“ a „Kosmonautická kronika“ alternovaly v úterý od 18.00.
35000
30000
25000
20000
15000
10000
5000
0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Graf 4: Návštěvnost veřejnosti v Planetáriu v letech 2005 – 2010
13
Ve všedních dnech během roku s výjimkou pondělí a pátku byly uváděny 1-2 pořady
pro veřejnost v odpoledních a večerních hodinách, o víkendech pak 5 pořadů denně. O
prázdninách byly uváděny 4 pořady denně.
V roce 2010 se po dařilo zachovat trend vzrůstající návštěvnosti veřejnosti, celková
návštěvnost veřejnosti vzrostla oproti předchozímu roku o více než 5000 návštěvníků.
Celkem navštívilo pořady a přednášky pro veřejnost 32 187 osob.
1.2.2.1 Programy v sále Cosmorama
V roce 2010 bylo v sále Cosmorama kromě speciálních přednášek uváděno pro
veřejnost 38 audiovizuálních pořadů; proběhlo 674 představení pro více než 28 tisíc
návštěvníků. V nabídce bylo 11 pořadů pro nový systém Sky-Skan Definiti.
Programy pro děti byly uváděny vždy o víkendech od 10 hodin, o prázdninách pak
v průběhu celého týdne od 15 hodin. Výjimkou byly jarní prázdniny, kdy byl zachován režim
z běžného školního roku, protože se prázdniny týkají vždy jen části škol.
V roce 2010 bylo nabízeno 9 pohádek, o víkendech a prázdninách se konalo celkem
166 představení pro 9 048 osob.
Kromě devíti pohádek s astronomickou tématikou byla první neděli v každém měsíci
(s výjimkou prázdnin) uváděna přednáška „Obloha pro zvídavé děti“, ve které se děti mohly
seznámit se základními údaji o vesmíru a také s aktuálním děním na obloze i zajímavostmi
z kosmického výzkumu. Tento pořad uvádí Planetárium střídavě ve verzi pro optickomechanické planetárium Cosmorama a ve verzi pro digitální planetárium Sky-Skan Definiti.
Nabídka tohoto oblíbeného pořadu byla rozšířena i na prázdninový provoz. V roce 2010 se
konalo 17 představení pro celkem 1791 návštěvníků (z toho letní prázdniny – 8 představení
pro 590 osob).
V roce 2010 bylo uváděno v sále Cosmorama pro veřejnost 18 pořadů, z toho bylo 5
premiérových a 14 bylo uváděno také jako pořady večerní. V odpoledních termínech se
uskutečnilo 243 představení pro více než 12 tisíc osob. Ve večerních termínech se
uskutečnilo 196 představení pro více než 4 tisíce osob
1.2.2.2 Programy v sále Starvid
V roce 2010 byly v sále Starvid návštěvníkům z řad veřejnosti nabízeny ve všední
dny pravidelné cykly přednášek „Kosmonautické kroniky“ a „Cestovatelských besed“. O
víkendech, svátcích a prázdninách bylo uváděno 5 plně automatizovaných audiovizuálních
pořadů využívajících digitálního planetária.
V roce 2010 se uskutečnila projekce 153 audiovizuálních pořadů pro 4 662
návštěvníků.
Cestopisné přednášky se konaly nepravidelně od ledna do května a od října do
prosince v úterý od 18 hodin. Celkem bylo uspořádáno 8 zeměpisných přednášek a
cestovatelských besed, připravovaných obvykle externisty, které navštívilo 141 osob.
V roce 2010 bylo uspořádáno 8 přednášek cyklu „Kosmonautická kronika“ pro 135
osob.
1.3 ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA
Štefánikovu hvězdárnu navštívilo v roce 2010 téměř 32 tisíc návštěvníků, z toho přes
7800 žáků a studentů v rámci školních výprav. Při stejné metodice vykazování návštěvnosti
pro oba roky se jedná o meziroční nárůst návštěvnosti o zhruba 10 %. Tento nárůst lze
přičíst zejména velice příznivým meteorologickým podmínkám – rok 2010 byl co do počtu
jasných a teplých dnů výrazně nadprůměrný a právě počasí má na návštěvnost hvězdárny
zásadní vliv. Určitý podíl na zvýšení návštěvnosti měla i spolupráce a vzájemná propagace
s ostatními kulturně-zábavními institucemi v lokalitě Petřína. V jarních a letních měsících byla
14
také hojně navštěvována výstava ke 20. výročí vypuštění Hubblova kosmického dalekohledu
na oběžnou dráhu, která byla široce propagována v médiích.
Astronomická pozorování probíhala zejména v pravidelné otevírací době. Oproti
předchozím letům došlo k úpravě otevírací doby (mírné rozšíření a přesun na atraktivnější
termíny), což se příznivě projevilo na návštěvnosti.
Mimořádně byla hvězdárna otevřena u příležitosti Oslav Prahy (14.-15.5.2010),
Dětského dne (30.5.2010) a Noci vědců (24.9.2010). V průběhu těchto akcí navštívilo
hvězdárnu přes 3000 návštěvníků.
1.3.1 Programy pro školy
Pro školy byla zavedena rozšířená otevírací doba. To mělo za následek zvýšení
počtu výprav na 309, což je o nárůst o 10 % oproti roku 2009.
Tyto výpravy, které čítaly 7 822 žáků, si vybíraly z nabídky 18 pořadů a 5 živých
přednášek. Nejnavštěvovanějšími pořady byly tradičně „Země jako planeta“ pro 5. ročník ZŠ,
který navštívilo přes 22 % výprav, a „Na výlet do vesmíru“ pro 2.-4. ročník ZŠ, který
navštívilo 15 % výprav. Výrazně stoupnul zájem o živé přednášky.
Zatímco celkový počet školních výprav vzrostl o zmíněných 10 %, celkový počet žáků
vzrostl oproti roku 2009 o plných 20 %. Svědčí to o efektivnějším využití obsazenosti
jednotlivých termínů, ke kterému přispělo mj. zavedení minimálního počtu žáků/vstupného na
jeden objednaný termín.
Nově byla nabídka školních pořadů doplněna o program „Kometka – jak to bylo
doopravdy“. Jedná se o rozšíření programu, začínajícího pohádkou „Jak kometka šla do
světa“. V novém pořadu je pohádka „uvedena na pravou míru“ a jsou zde vysvětleny
základní vlastnosti kosmických těles, zejména hvězd a malých těles sluneční soustavy.
1.3.2 Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost
Astronomické přednášky pořádala Štefánikova hvězdárna v roce 2010 s výjimkou
prázdninových měsíců a mimořádných akcí přibližně jednou měsíčně, astronomické pořady
pro děti i dospělé byly uváděny jednak jako pravidelný doplněk sobotní a nedělní prohlídky
hvězdárny, jednak byly v letních měsících operativně zařazovány do programové nabídky
pro nejširší domácí i zahraniční veřejnost.
V průběhu dubna a května hvězdárna u příležitosti 20. výročí Hubblova dalekohledu
(HST) uspořádala seriál přednášek, věnovaných následujícím tématům: HST se představuje,
Jak dalekohled funguje?, Kdo byl Edwin Hubble?, Nejvýznamnější objevy HST a Nástupci
HST.
Návštěvnost astronomických pořadů v letech
2005 – 2010
3500
3000
2500
2000
děti
1500
dospělí
1000
500
0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Graf 5: Srovnání návštěvnosti astronomických pořadů v letech 2005 – 2010.
15
V období školního roku se též dvakrát měsíčně konaly přednášky pro demonstrátory
a zaměstnance HaP.
V roce 2010 byly do programové nabídky pro dospělé nově zařazeny pořady „Oko za
2 miliardy“, „Cesta z města“, „Jupiter – král planet“ a „Saturn – pán prstenců“.
Vzrůstající trend návštěvnosti astronomických pořadů pokračoval i v roce 2010, jak
dokládá graf 5. Oproti roku 2009 vzrostl počet návštěvníků astronomických pořadů o více
než 10 %.
1.3.3 Astronomická pozorování pro veřejnost
Astronomická pozorování se konala pravidelně v otevírací době, tj. denně kromě
pondělí, objednané exkurze byly přijímány i mimo otevírací hodiny. Celková délka otevírací
doby pro veřejnost přesáhla 2000 hodin, což hvězdárnu řadí na čelní místa v žebříčku
otevírací doby hvězdáren na celém světě.
Třikrát byla hvězdárna mimořádně otevřena i mimo otevírací dobu. Jednalo se o
Oslavy Prahy (14.-15.5.2010), Dětský den (30.5.2010) a Noc vědců (24.9.2009).
V mimořádné otevírací době navštívilo hvězdárnu přes 3000 návštěvníků.
1.3.4 Astrobus (astronomická pozorování na letních táborech a školách
v přírodě)
Nabídky
programu
Astrobusu,
mobilní
astronomické observatoře s projekční technikou, využilo
v průběhu roku 2010 celkem 14 škol v přírodě (749 dětí)
a o prázdninách 25 letních táborů (944 dětí). Zájem o
Astrobus byl tedy o přibližně 15 % nižší než v roce 2009,
celkové tržby za Astrobus však zůstaly díky navýšení
cen na stejné úrovni. Výjezdy Astrobusu se tak staly
z hlediska využití zdrojů efektivnější při zachování
cenové dostupnosti pro zákazníky.
1.4 HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE
Návštěvnost hvězdárny
oproti minulému roku poklesla.
Jedním z důvodů bylo tří
měsíční uzavření hvězdárny
z důvodů revitalizace vnitřních
prostor. Druhým důvodem byla
skutečnost, že se ve stávajícím
personálním obsazení nedaří
připravovat nové pořady ani pro
školy, ani pro veřejnost.
Dalším důvodem je velmi
špatná dopravní přístupnost.
Z tohoto důvodu probíhají velmi
intenzívní jednání s úřadem MČ Praha – Ďáblice o výstavbě příjezdové komunikace.
Hvězdárnu navštívilo celkem 4 027 osob, z toho na veřejnost připadalo 704 osob a na
školy 3 323 žáků.
16
1.4.1 Přednášky pro školy
Pro školy bylo uváděno 13 pořadů z 18 nabízených. Celkem 111 představení shlédlo
3 323 žáků včetně pedagogického doprovodu. Samozřejmou součástí pořadů je prohlídka
přístrojového vybavení hvězdárny a za příznivého počasí i pozorování denní oblohy (Slunce,
Venuše příp. Měsíc).
1.4.2 Pořady pro veřejnost
Uskutečnilo se celkem 32 akcí. Z toho bylo 17 specializovaných přednášek
s astronomickou, kosmonautickou a přírodovědně cestopisnou tématikou; 15 akcí byly
filmové večery a zbytek pořady pro veřejnost s podobnou náplní.
1.4.3 Astronomická pozorování pro veřejnost
Pozorování se konala vždy ve čtvrtek večer, 1x za měsíc v pátek večer a každou neděli
odpoledne. Celkem se uskutečnilo, vzhledem k počasí, 44 pozorování.
17
2. K U R Z Y A K R O U Ž K Y , Z Á J M O V Á Č I N N O S T
V roce 2010 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy podobně jako
v uplynulých letech. Došlo k dílčím změnám v osnovách zejména AKM (astronomický
kroužek mládeže) a AK2 (astronomický kurz, 2. ročník). Kroužky jsou zaměřeny především
na školní mládež, kurzy předpokládají základní středoškolské znalosti a účastní se jich jak
studenti, tak dospělí zájemci o astronomii.
2.1 KURZY A KROUŽKY
2.1.1 Astronomický kroužek mládeže (Štefánikova hvězdárna)
Reformování osnov kroužku, ke kterému bylo
přistoupeno ve školním roce 2009/2010, se ukázalo jako
krok správným směrem. Dětí, které projevily zájem o
absolvování
jednoleté
„Akademie
vesmírných
cestovatelů“, jak se nyní kroužek nazývá, bylo v roce
2010 o plných 30 % více.
V nové podobě je kroužek jednoletý, obsah
jednotlivých lekcí a řešených úloh je však obměňován
tak, aby zájemci mohli do kroužku chodit opakovaně a
případně po absolvování ZŠ byli dostatečně připraveni
na pokračování v astronomickém kurzu.
Součástí výuky byla i praktická pozorování v kopulích hvězdárny, dvě návštěvy
Planetária, a exkurze na pracoviště hvězdárny v Ďáblicích, AsÚ AVČR v Ondřejově a do
iQparku v Liberci. Nejlepší absolvent byl odměněn při závěrečném hodnocení malým
astronomickým dalekohledem. Pro vybrané absolventy bylo uspořádáno letní soustředění
„Prázdniny pod hvězdami“, viz 2.2.4. Kroužek nyní navštěvuje 27 frekventantů, což je téměř
jeho plná kapacita.
2.1.2 Astronomický kurz I. ročník (Planetárium Praha)
Jarní semestr prvního ročníku astronomického
kurzu 2009/2010, na který bylo přihlášeno 66
posluchačů, obnášel 23 lekcí. Veškeré lekce jsou
připraveny ve formě prezentací, které jsou posluchačům
on-line dostupné na webových stránkách hvězdárny.
Závěrečné zkoušky I. ročníku 2009/2010 úspěšně složilo
38 posluchačů, tedy zhruba 60 % zapsaných
posluchačů, kteří získali možnost postupu do II. ročníku.
Kromě klasických výkladových lekcí byly do
náplně zařazeny i praktické lekce – simulace pořizování
astronomických dat velkými přístroji a jejich následné zpracování. Součástí lekcí v letním
semestru byly rovněž referáty posluchačů na zvolená témata.
Zimní semestr prvního ročníku astronomického kurzu 2010/2011, na který bylo
přihlášeno 73 posluchačů, obnášel 7 lekcí.
2.1.3 Astronomický kurz II. ročník (Štefánikova hvězdárna)
V květnu 2010 byl ukončen další běh II. ročníku dvouletého Astronomického kurzu
09/10, po kterém pro úspěšné absolventy kurzu následovaly přístrojové a demonstrátorské
zkoušky, po nichž je frekventant schopen samostatně (v rámci programu schváleného
vedením HaP) pracovat s pozorovací technikou a provádět návštěvníky po Štefánkově
hvězdárně. V říjnu byl pak zahájen běh II. ročníku 10/11. I v tomto běhu je souběžně otevřen
Demonstrátorský kurz, ve kterém vychováváme budoucí spolupracovníky hvězdárny. Kurz
18
slouží především k výchově budoucích demonstrátorů Štefánikovy hvězdárny a frekventanti
se seznamují s rétorikou nebo základními zásadami provádění návštěvníků po Štefánikově
hvězdárně. Součástí jsou i lekce konané v rámci přednášek pro Astronomický klub. Po každé
lekci kurzu následovala praktika, v nichž si frekventanti osvojili zacházení s přístroji a zásady
bezpečnosti práce se speciální pozorovací technikou. Absolvování určitého množství praktik
je nezbytnou podmínkou pro úspěšné absolvování kurzu.
2.1.4 Prázdniny pod hvězdami (Štefánikova hvězdárna)
Astronomické
soustředění
posluchačů
astronomického kroužku „Prázdniny pod hvězdami“
proběhlo v termínu od 11. do 18. 7. 2010 na hvězdárně
v Rokycanech, která nabízí pro tyto akce vhodné zázemí
a také relativně tmavou oblohu. Hlavní náplní
soustředění bylo pozorování noční oblohy dalekohledy.
Další částí programu byly astronomické přednášky a
praktická cvičení z astronomie, jako je nácvik složení a
ustavení dalekohledu, osvojení základních pravidel při
nočním pozorování, pozorování Slunce a základy
navigace (určení geografických souřadnic s pomocí sextantu, hodinek a astronomických
tabulek). Do programu byl také zařazen jeden celodenní výlet. Po dobu akce účastníci plnili
astronomické úkoly, které byly pravidelně vyhodnocovány a nejlepší účastníci byli nakonec
odměněni. Letošní akce se zúčastnilo celkem 15 zájemců.
2.2 ZÁJMOVÁ ČINNOST
2.2.1 Kosmo Klub (Planetárium Praha)
V polovině roku 2010 byla činnost tzv. „Kosmo Klubu“ (občanské sdružení) - věkově
neomezené skupiny hlubších zájemců o kosmonautiku ukončena. Hlavním důvodem bylo
především to, že činnost Kosmoklubu kolidovala s činností HaP (zejména kosmonautické
přednášky).
2.2.2 Astronomický klub (Štefánikova hvězdárna)
Činnost Astronomického klubu, určeného zaměstnancům HaP, vybraným úspěšným
absolventům II. ročníku astronomického kurzu a demonstrátorům HaP, se soustřeďuje
zejména na popularizační aktivity, jako je provádění návštěvníků hvězdárny, a odbornou
činnost. Členové klubu mohou v rámci dalšího zvyšování své kvalifikace provádět
návštěvníky Štefánikovy hvězdárny, mají možnost se zúčastnit pozorovacích projektů ve
sluneční, CCD, zákrytové a popularizační sekci, a jsou pro ně pravidelně pořádány
přednášky na různá astronomická a fyzikální témata.
V roce 2010 bylo v rámci Astronomického klubu uspořádáno 11 přednášek,
frekventanti kurzu se podíleli na několika pozorovacích projektech (viz dále).
2.2.3 Mobilní astronomická expedice (Štefánikova hvězdárna)
Na základě projektu podaného skupinou demonstrátorů bylo schváleno zapůjčení
mobilní pozorovací techniky pro konání 30. ročníku Mobilní astronomické expedice ve dnech
9. – 15. srpna na tradičním tábořišti nad obcí Zachotín v kraji Vysočina. Hvězdárnou a
planetáriem hl. m. Prahy byla zapůjčena mobilní pozorovací technika a tábornické vybavení.
Dohledem nad zapůjčenými prostředky v místě byl pověřen Martin Fuchs, který vedl i
odborný program.
Expedice se zúčastnilo 14 osob. Ročník 2010 se konal v době měsíčního novu a
současně v období maxima meteorického roje Perseid. Tím byly určeny dva hlavní
pozorovací programy letošní expedice, vizuální pozorování meteorů a astrofotografie.
19
Jeden večer byl věnován pozorování pro veřejnost, kterého se zúčastnilo 40
návštěvníků. O expedici vyšel článek v pátečním vydání „Pelhřimovského Deníku“.
Obrázek: Snímek mlhovina Laguna pořízený expedičním dalekohledem
20
3. M I M O Ř Á D N É AK C E
3.1 PLANETÁRIUM HL. M. PRAHY – 50 LET PROVOZU
Planetárium Praha oslavilo v roce 2010 padesát let od uvedení do provozu. Od
svého vzniku patřilo pražské planetárium mezi největší v Evropě. Po instalaci nového
digitálního projekčního systému se zařadilo mezi nejmoderněji vybavená planetária
v Evropě.
Kampaň připomínající 50 let provozu Planetária Praha probíhala převážně na jaře a na
podzim. Na jaře uspořádalo Planetárium Praha reprezentativní, více než dvouměsíční,
výstavu v Pražském domě v Bruselu.
3.1.1 Planetarium Praha – Welcome to
the Universe – 50th anniversary
Unikátní výstava o historii a
současnosti Planetária Praha v Pražském
domě v Bruselu. Ve výstavních prostorách
bylo
instalováno
přes
40
posterů
zachycujících historii Planetária Praha. Dále
zde byly vystaveny
některé
původní
přístroje planetária a
jejich díly, historické
provozní deníky, části
unikátního
panoramatu
Prahy
vyřezaného
do
projekční kopule i
novější
ručně
malované panorama od akad.
malíře
Kopeckého.
Pro
návštěvníky byly k dispozici také
dva interaktivní modely – „Model
černé díry“ a „Planetární váha“,
které byly po skončení výstavy
instalovány ve foyeru Planetária.
Jedním z nejzajímavějších
exponátů bylo tzv. inverzní
planetárium, které pro potřeby
výstavy sestavili technici planetária. Na nafukovací kopuli byl zevnitř promítán obraz, takže
návštěvníci stojící kolem mohli sledovat program. Toto řešení, které bylo vynuceno
prostorovými možnostmi Pražského domu, se nakonec ukázalo jako více než zajímavé a
atraktivní. Pro realizaci byly použity díly tzv. produkčního systému, který je součástí
digitálního planetária Sky-Skan Definiti. Byly promítány tři zhruba dvanáctiminutové pořady
(délka byla optimalizována na celkovou předpokládanou dobu, kterou trávili návštěvníci na
výstavě). Dva z pořadů byly zkrácené verze pořadů Planetária Praha v anglické mutaci
(„Praha korunovaná hvězdami“ a „Most mezi břehy času“) a třetí byl speciální pořad „Konec
21
hledání a bloudění“ vytvořený na podporu návrhu hl. m. Prahy o umístění Galileo
Supervising Authority do Prahy.
Podzimní část oslav 50 let provozu Planetária Praha se částečně překrývala
s aktivitami k mezinárodnímu astronautickému kongresu. Na konci září byl pro děti i dospělé
návštěvníky uspořádán „Kosmovíkend“ (25. a 26.9) - víkend v planetáriu věnovaný
kosmonautice. Pro návštěvníky byly připraveny premiéry dvou nových pořadů: „Poutníci
prostorem a časem“ a „Ve stavu beztíže“;a pro menší děti pohádky
a soutěže.
Dne 6. října byl v Planetáriu Praha připraven slavnostní večer
při příležitosti zahájení kampaně k 50. výročí provozu Planetária
Praha. Večera se zúčastnili představitelé Magistrátu, pražských
příspěvkových organizací, médií a hvězdáren a planetárií z celé ČR.
Při příležitosti 50. let provozu Planetária byla vydána pamětní
medaile podle grafického návrhu Ing. Antonína Rükla. Byla
vyrobena v limitované sérii 500 ks z leštěné mosazi, dalších zhruba
100 ks bylo raženo v pozlacené nebo stříbrné verzi.
V říjnu byl uveden také nový pořad „Od mikrokosmu po megakosmos“
V listopadu proběhla premiéra pořadu „Tajemný vesmír“.
3.2 AKCE NA PODPORU KANDIDATURY HL. M. PRAHY NA SÍDLO GSA
Planetárium Praha se aktivně zapojilo do kampaně na podporu umístění sídla GSA
(Galileo Supervising Authority) do Prahy. Jednou z akcí byla prezentace 50 let činnosti
Planetária Praha v Pražském domě v Bruselu. Cílem
prezentace bylo kromě připomenutí již zmíněného
výročí také seznámení s astronomickou historii Prahy
a demonstrování technických schopností. Součástí
výstavy byl i pořad „Konec hledání a bloudění“
seznamující návštěvníky s projektem Galileo a
Prahou, jako vhodným místem pro sídlo GSA.
Dne 29. dubna proběhla v Planetáriu slavnostní
recepce organizovaná Odborem zahraničních vztahů
MHMP pro velvyslance zemí EU spojená s projekcí
celooblohové verze pořadu „Konec hledání a
bloudění“.
Umístění sídla GSA do Prahy bylo nakonec v prosinci 2010 potvrzeno.
3.3 AKCE K MEZINÁRODNÍMU ASTRONAUTICKÉMU KONGRESU
Od 27. září do 1. října se konal v Praze 61. mezinárodní
astronautický kongres. V Planetáriu Praha se 29. září konala
jedna z doprovodných akcí – „International Cultural Night in
Prague Planetarium“, jejíž součástí byla premiéra anglické
verze pořadu „Poutníci prostorem a časem“. Pořad i vlastní
akce byla účastníky hodnocena velmi kladně a přispěla
k dobrému jménu Planetária Praha ve světě.
22
3.2 KRÁTKODOBÉ AKCE
3.2.1 20 let Hubblova kosmického dalekohledu (Planetárium)
27. dubna 2010
Planetárium se stalo jedním ze 100 vybraných evropských center
popularizace vědy, kde byla vystavena obří fotografie, kterou pořídil
Hubblův kosmický dalekohled ke svým 20. narozeninám. V úterý 27.
dubna připravilo Planetárium Praha při příležitosti prezentace fotografie
přednášku o Hubblovu kosmickém dalekohledu pro veřejnost spojenou
s tiskovou konferencí a zakončenou speciálním doprovodným
programem vytvořeným v systému digitálního planetária Sky-Skan
Definity.
3.2.2 Oslavy Prahy (Štefánikova hvězdárna)
14. a 15. května 2010
Štefánikova hvězdárna se zapojila i do druhého ročníku
oficiálních oslav hlavního města Prahy. Kromě běžně
přístupných míst (hlavní a západní kopule, výstavní
prostory a sál) probíhala každou půl hodinu exkurze na
pracoviště robotického dalekohledu MARK a v promítacím
sále byly uváděny každou hodinu pořady z vlastní tvorby
hvězdárny. Sobotní program doplnila přednáška prof.
RNDr. Petra Kulhánka, CSc. na téma „Hledání temné
hmoty ve vesmíru“. Zájem veřejnosti o program
Štefánikovy hvězdárny byl opět značný, navštívilo ji
přibližně 2 000 lidí.
3.2.3 Dětský den (Štefánikova hvězdárna)
30. května 2010
Hlavním motivem dětského dne byla oslava 20. výročí
vynesení Hubblova vesmírného dalekohledu na oběžnou
dráhu kolem Země. Děti na jednotlivých stanovištích řešily
úkoly, které se tematicky vztahovaly k Hubblovu
dalekohledu nebo osobě Edwina Hubbla. Postupně
získávaly části Hubblova dalekohledu, z nichž v cíli
vytvořily celek. V jednotlivých kopulích současně
probíhalo pozorování a v přednáškovém sále promítání
pořadů pro děti. Každé dítě za svůj výkon obdrželo malý
dárek a pomocí funkčního modelu Hubblova vesmírného
dalekohledu si mohlo pořídit vlastní fotografii. Akce se zúčastnilo přibližně 170 dětí.
3.2.4 PLANETÁRIUM DĚTEM – víkend plný pohádek (Planetárium)
5. a 6. června 2010
Na víkend 5. a 6. června 2010 připravilo Planetárium
Praha speciální program pro své nejmenší návštěvníky.
Každý den byly uvedeny čtyři dětské programy z pestré
nabídky astronomických pohádek. Celý den pak byly pro
děti připraveny ve foyeru Planetária různé soutěže a hry.
Poprvé byly vystaveny dva nové exponáty – „Planetární
váha“ a „Model černé díry“.
23
3.2.5 Noc vědců (Štefánikova hvězdárna)
24. září 2010
Štefánikova hvězdárna se připojila svým programem již po
šesté k akci Noc vědců. V přednáškovém sále se
uskutečnila přednáška našeho předního odborníka na
fyziku elementárních částic a také vynikajícího
popularizátora vědy doc. RNDr. Jiřího Dolejšího, DrSc. na
téma fyzika mikrosvěta a světové centrum výzkumu částic
CERN. Přednáška byla doplněna ukázkami mlžné
komory, která vizualizuje stopy nabitých částic a
mionového detektoru. Každou půl hodinu probíhaly
exkurse na pracoviště robotického dalekohledu MARK, a
to včetně ukázky jeho funkce. V promítacím sále se uskutečnil maratón multimediálních
pořadů pocházejících z původní tvorby HaP. V kopulích probíhalo pozorování noční oblohy.
V objektu hvězdárny byla instalována "mobilní pracoviště" s ukázkami odborné práce, jako je
vyhodnocování kreseb sluneční fotosféry, měření okamžiku zákrytu hvězd Měsícem či
pořizování a zpracování CCD snímků. Před hvězdárnou byly instalovány přednáškové stany,
ve kterých probíhal program "Astrobusu". Hvězdárnu navštívilo přibližně 1500 návštěvníků.
3.2.6 KOSMOVÍKEND (Planetárium)
25. – 26. září 2010
Při příležitosti Mezinárodního astronautického kongresu pořádaného v Praze připravilo
Planetárium Praha premiéru dvou nových pořadů „Poutníci prostorem a časem“ a „Ve stavu
beztíže“.
Celý víkend byly pro děti pořádány různé hry a soutěže.
3.2.7 Slavnostní večer k 50 letům provozu Planetária Praha (Planetárium)
6. října 2010
V Planetáriu Praha připraven byl slavnostní večer při příležitosti zahájení kampaně k 50.
výročí provozu Planetária Praha. Večera se zúčastnili představitelé Magistrátu, pražských
příspěvkových organizací, médií a hvězdáren a planetárií z celé ČR.
3.2.8 Ražba pamětní medaile k 50 letům provozu (Planetárium)
6. října 2010
Při příležitosti 50 let provozu Planetária byla vydána pamětní medaile podle grafického
návrhu Ing. Antonína Rükla. Byla vyrobena v limitované sérii 500 ks z leštěné mosazi,
dalších zhruba 100 ks bylo raženo v pozlacené nebo stříbrné verzi.
24
4. V Ý S T AV Y , K N I H O V N Y
V roce 2010 byly pro návštěvníky k dispozici stálé astronomické výstavy ve všech
třech střediscích. Kromě těchto stálých výstav s astronomickou a kosmonautickou tématikou
měli návštěvníci možnost shlédnout 7 krátkodobých tématických výstav. Čtyři v Planetáriu a
tři na Štefánikově hvězdárně (z toho jedna venkovní).
4.1 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA VE FOYERU PLANETÁRIA
Stálou astronomickou expozici bylo možné navštívit jako součást některého z pořadů
uváděných v Planetáriu nebo samostatně. Většina návštěvníků spojovala návštěvu výstavy
s návštěvou některého z představení.
Velký zájem dětí vzbuzovalo multimediální centrum s replikami skafandrů a dálkově
ovládanými vozítky na povrchu Marsu a expozicí kosmických technologií.
V polovině roku byly do prostoru foyeru instalovány dva nové exponáty – Planetární
váha a Model černé díry.
V prostoru experimentální zahrady byly pěstovány okrasné i užitkové rostliny
při umělém osvětlení za použití živných roztoků (simulace podmínek na orbitální stanici).
Součástí stálé expozice je i prostor Malého planetária s expozicí optiky.
Ve foyeru byl návštěvníkům k dispozici obchod s publikacemi, mapami a dalšími tituly
o astronomii a příbuzných přírodovědných disciplínách, jejichž prodej zajišťovali odborní
pracovníci Planetária.
4.2 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (PLANETÁRIUM)
V prostoru vyhrazeném pro krátkodobé výstavy byly v roce 2010 instalovány čtyři
tématické expozice, vázané na významné události v astronomii a kosmonautice. Poslední
z výstav byla věnována historii Planetária Praha za 50 let jeho činnosti:
„Jak se cestuje vesmírem? (fantazie a skutečnost)“ – výstava seznamovala
s možnostmi cestování do vesmíru a s technikou, která to umožňuje. Naznačovala i nové
koncepce letů do našeho blízkého okolí, sluneční soustavy.
„Rovery na Marsu – šest neobyčejných let“ – když před
šesti lety přistály na Marsu roboti Spirit a Oportunity, nikdo
nečekal, že se z plánovaných třech měsíců činnosti stane šest
let. U příležitosti výročí přistání mimořádně úspěšných vozítek
Spirit a Opportunity na Marsu připravilo Planetárium Praha
výstavu věnovanou nejen této úspěšné misi.
„Hubblův kosmický dalekohled – 20 let na oběžné
dráze“ – výstava seznamovala s jednotlivými servisními misemi
raketoplánů k dalekohledu i s pořízenými snímky vzdáleného
vesmíru, kterých dalekohled během 20 let činnosti pořídil více
než 900 000. Planetárium Praha se stalo jedním ze 100
vybraných evropských center popularizace vědy, kde byla
vystavena obří fotografie, kterou pořídil Hubblův kosmický
dalekohled ke svým 20. narozeninám.
„50 let Planetária Praha“ - koncem listopadu 2010 uplynulo půl století od otevření
nového okna do vesmíru, velkého planetária v Praze 7 v Královské oboře. Tehdy novinka se
záhadným názvem, dnes všeobecně známé kulturní zařízení, jehož návštěvu si mnozí
připomenou nejen ze školních let.
25
4.3 STÁLÁ VÝSTAVA NA ŠTEFÁNIKOVĚ HVĚZDÁRNĚ
Nová trvalá výstava na Štefánikově hvězdárně,
vybudovaná v letech 2007 – 2008, je průběžně
doplňována o zajímavé modely a exponáty. Rovněž je
aktualizován obsah multimediální části, zejména pak
obsah informačních PC, ovládaných pomocí dotykových
obrazovek.
Pro část věnovanou malým tělesům sluneční
soustavy se podařilo pořídit meteorit, pocházející
z období formování sluneční soustavy. V historické části
výstavy proběhla údržba (čištění a konzervace) všech
exponátů.
Ve druhé polovině roku byla hvězdárně dlouhodobě zapůjčena sbírka krystalických
minerálů, která byla nainstalována ve střílnách Hladové zdi. Nasvětlení velkých minerálů
v kombinaci s nezvyklým prostředím působí velmi impozantním dojmem. Mezi exponáty jsou
i stromatolity – zkamenělé mikrofosílie, které se jako první živé organizmy objevily na naší
Zemi.
4.4 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA)
„Svědectví z kosmu“ (leden – březen 2010)
Výstava, věnovaná vzniku a historii sluneční soustavy, byla původně instalována do konce
roku 2009. Vzhledem k možnosti opětovného zapůjčení vzorku meteoritu Zagami, který
pochází z planety Mars, a velkému zájmu o shlédnutí meteoritu mezi veřejností, byla výstava
se vzorky meteoritů prodloužena až do března 2010.
„Oko za 2 miliardy“ (duben – prosinec 2010)
V dubnu 2010 uplynulo 20 let od vypuštění Hubblova
kosmického dalekohledu na oběžnou dráhu. Největší
úspěchy tohoto unikátního přístroje, jeho konstrukci,
technické problémy a jejich odstranění, servisní mise i
osobu Edwina Hubbla představovala výstava „Oko za 2
miliardy“.
Ústředním exponátem byl model dalekohledu v měřítku
1:10, který byl pohyblivý a návštěvníci s ním mohli
pořizovat fotografie. Instalovány byly rovněž interaktivní
exponáty, demonstrující základní postupy při zpracování
obrazu, navádění dalekohledu či korekci optické vady dalekohledu.
Pro velký zájem byla výstava prodloužena až do konce roku.
„Odkaz Hubblova dalekohledu“ (červenec – září 2010)
V parku před hvězdárnou bylo instalováno 13
velkoplošných
(2x1,6 m)
panelů
s výběrem
nejkrásnějších
snímků
pořízených
Hubblovým
dalekohledem. Panely byly nainstalovány tak, aby se
zkracující se vzdáleností od hvězdárny klesala i
vzdálenost vyfotografovaných objektů od Země. Panely
tak sloužily i jako pozvánka k návštěvě hvězdárny.
Výstava měla značný ohlas a v následující sezoně proto
bude zájem akci zopakovat.
26
4.5 KNIHOVNA ŠTEFÁNIKOVY HVĚZDÁRNY
Provoz knihovny byl od roku 2007 postupně redukován, a to zejména díky relativně
malému zájmu veřejnosti, vysokým nákladům spojeným s aktualizací knihovního fondu a
neefektivnímu využití pracovních sil. Po dlouhodobé nemoci pracovnice, která měla knihovnu
v referátu, a jejím následném nástupu na mateřskou dovolenou, bylo rozhodnuto provoz
knihovny pro veřejnost v roce 2010 ukončit. Knihovní fond je nadále využíván pracovníky
hvězdárny, vážní zájemci si mohou po domluvě vybrané knihy prezenčně vypůjčit. Absenční
výpůjčky byly zrušeny. Knihovní fond je doplňován na základě potřeb střediska (zejména o
monografie, vztahující se ke studované problematice),
4.6 KNIHOVNA PLANETÁRIA
Knihovna Planetária sloužila v roce 2010 výhradně potřebám pracovníků Planetária v
režimu příruční knihovny. Dále pokračovaly práce na archivaci starších ročníků časopisů.
27
5. O D B O R N Á Č I N N O S T
Odbornou činnost Hvězdárny a Planetária hl. m. Prahy v roce 2010 tvořila vlastní
vědecká činnost a odborné aktivity zaměstnanců a zejména demonstrátorů v rámci
odborných pozorovacích projektů a sekcí.
Pokračovalo zejména pozorování zákrytů kosmických těles a pozorování proměnných
hvězd. Přesně vymezené pozorovací projekty byly garantovány odbornými pracovníky HaP.
5.1 VĚDECKÁ ČINNOST
Vědecká činnost je samozřejmou aktivitou pracovníků Hvězdárny a planetária hl. m.
Prahy už od dob jejího založení. Odborné aktivity přispívají ke zvýšení renomé instituce a
příznivě se projevily na kvalitě činnosti pro veřejnost. V současné době je vědecká činnost
soustředěna především na obou hvězdárnách, kde jsou prováděna a vyhodnocována
astronomická pozorování. Činnost vykonávají odborní pracovníci HaP při své běžné pracovní
náplni.
5.1.1 Výzkum tranzitujících exoplanet a proměnných hvězd
(řešitel Mgr. Stanislav Poddaný)
V roce 2010 jsme pokračovali ve vývoji a
správě
databáze
tranzitujících
exoplanet
(Exoplanet Transit Database – ETD), která byla
v předchozím roce plně uvedena do provozu. Na
žádost Dr. Davida Blanka z Australské James
Cook University byla ETD rozšířena o možnost
zpracování dosud nepublikovaných exoplanet.
Díky tomu lze ETD využívat nejen jako zdroj
napozorovaných data (což je její primární
vědecký cíl), ale lze v ní přímo fitovat základní parametry hledané exoplanety. ETD se tak
nepřímo podílí i na objevování nových exoplanet.
Pozorování tranzitujících exoplanet se ve světě stává stále více a více populární.
Vyvinutá databáze získává na oblibě nejen v okruhu amatérských pozorovatelů, ale i
vědecké obce. Její předpovědi jsou využívány na věhlasných světových observatořích (např.
Kitt Peak (USA), Observatory Haute-Provence (Francie), Weihai Shandog University (Čína),
Beta Orionid Observatory (Argentina), stejně jako na hvězdárnách v České Republice. Za
dva roky existence ETD se do projektu zapojilo na 105 zahraničních a 25 českých
pozorovatelů působících na 94 observatořích rozmístěných po celém světě. V současné
době na stránkách Štefánikovy hvězdárny vzniká online mapa jednotlivých pozorovacích
stanic (http://www.observatory.cz/download/ETDmap.html, viz obrázek).
5.1.2 Výzkum migrace planet (řešitel Bc. Jakub Rozehnal)
Cílem výzkumu, který probíhá ve spolupráci
s Astronomickým ústavem UK, byla v roce 2010 studie
populací asteroidů v rezonanci s Jupiterem a zejména
identifikace rodin těchto asteroidů. Tento výzkum je
důležitý z hlediska zpřesnění modelu migrace planet,
která počet rodin přímo ovlivňuje. Na základě studia
dynamiky a barevných dat ze Sloan Digital Sky Survey
se podařilo identifikovat dvě rodiny v populaci Trojanů
a určit jejich pravděpodobné stáří. Závažnějším
důsledkem výzkumu je zjištění, že žádné další rodiny
asteroidů se mezi Trojany nevyskytují, což potvrzuje
správnost určení období, ve kterém docházelo
28
k migraci velkých planet a zejména k rezonanci Jupiteru a Saturnu. Výsledky studie byly na
konci roku 2010 publikovány v prestižním časopisu Monthly Notices of Royal Astronomical
Society.
5.2 ODBORNÁ POZOROVÁNÍ
V obou pražských hvězdárnách probíhala odborná astronomická pozorování a
měření podle vypsaných interních odborných pozorovacích projektů, na nichž se podílejí i
demonstrátoři Štefánikovy hvězdárny.
Pozorování a měření se prováděla v následujících oborech: Slunce, zákryty hvězd
Měsícem, zákryty hvězd planetkami, pozorování meteorů, pozorování objektů pomocí CCD
kamery a hledání extrasolárních planet. Pozorování garantují odborní pracovníci HaP a jsou
organizována v rámci tzv. sekcí.
5.2.1 CCD sekce
Hlavním
cílem
CCD
sekce
je
naučit
demonstrátory pracovat s CCD kamerou a zpracovávat
naměřená fotometrická data do světelných křivek.
V rámci CCD sekce se demonstrátorům v roce 2010
podařilo získat několik kvalitních snímků objektů
vzdáleného vesmíru komerčními digitálními přístroji.
Svou činnost prezentovali na Praktiku pozorovatelů
proměnných hvězd uspořádaném Sekcí proměnných
hvězd a exoplanet ČAS.
Obrázek: Kulová hvězdokupa M13 dalekohledem v západní kopuli (Petr Skala)
5.2.2 Sluneční sekce
I přes možnost zaznamenávat stav sluneční
fotosféry mnoha jinými a modernějšími způsoby má tento
druh pozorování svůj význam a pozorování jsou žádána
mezinárodními organizacemi (SIDC, Bruselles a ISP,
Padderborn). Na Štefánikově hvězdárně probíhají tato
pozorování s malými přestávkami již od roku 1929, a
tvoří tak velmi unikátní a ucelenou řadu, kterou je
žádoucí zachovat.
V roce 2010 probíhala pozorování (podobně jako
v minulých letech) v hlavní kopuli Štefánikovy
Hvězdárny. Zákresy sluneční fotosféry pořizovali
pozorovatelé zapojení do činnosti sluneční sekce, a to v období od 21.3.2010 (důvodem
absence pozorování z počátku roku je rekonstrukce hlavní kopule, která v danou dobu
probíhala) do 30.12.2010. Celkem bylo v roce 2010 pořízeno 112 kreseb ve 112 dnech. Na
zakreslování se podílelo celkem 20 pozorovatelů. Počet pozorovatelů tedy oproti minulému
roku narostl o více než 50 %. Ve srovnání s loňským rokem rovněž narostl (i přes nemožnost
pozorování na počátku roku) počet pořízených kreseb, a to rovněž cca o 50 %. Tento
pozitivní trend je možno vysvětlit instruktážemi a propagací činnosti sluneční sekce, jež ve
zvýšeném počtu probíhaly pravidelně na večerech pro spolupracovníky.
Napozorovaná data byla pravidelně online zasílána jednak do Solar Influences Data
analysis Center v Bruselu (relativní číslo a související údaje, http://sidc.oma.be), jednak na
konci každého měsíce do Volkssternwarte v Padderbornu (IS-index a související ukazatele,
http://www.inter-sol.org).
29
5.2.3 Zákrytová sekce
V roce 2010 bylo napozorováno celkem 18 zákrytů hvězd Měsícem a planetkami.
Vzhledem k tomu, že data o zákrytech hvězd již nejsou astronomickou obcí žádána, je jejich
pozorování spíše vhodným doplňkem praktik v rámci Astronomického kurzu. Zákrytová
sekce se rovněž prezentovala na Noci vědců, kde zajišťovala provoz stanoviště s modelem
pro měření tzv. osobní rovnice.
5.2.4 Pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy sluneční soustavy na
hvězdárně Ďáblice
V roce 2010 pokračoval program pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy
(planetkami) sluneční soustavy. Byly uskutečněny 2 pozorování zákrytů hvězd planetkami,
z toho jeden úkaz byl pozitivní, řada pozorování totálních zákrytů hvězd Měsícem (jak vstupů
tak i výstupů) a jeden tečný zákryt.
Tento tečný zákryt byl pro Ďáblickou hvězdárnu výjimečnou příležitostí, protože ho bylo
možné pozorovat přímo stacionární přístrojovou technikou hvězdárny. Většinou je nutné za
úkazy, kde Měsíc svým okrajem „škrtá“ o zakrývanou hvězdu, vyjíždět a používat mobilní
techniky. Série změřených časů vstupů a výstupů tohoto úkazu byla odeslána do Japonské
národní observatoře, kde je shromažďují z celého světa a porovnávají s měřeními okraje
Měsíce pořízenými jejich sondou Kaguya.
Výsledky ostatních pozorování byly odesílány na hvězdárnu Valašské Meziříčí, IOTA a
EAON (Evropská síť pro pozorování zákrytů hvězd planetkami).
Pozorování z roku 2009 v rámci kampaně PHEMU 09, tedy pozorování vzájemných
zákrytů a zatmění Galileovských měsíců planety Jupiter, bylo zpracováno a předneseno
formou referátu na konferenci ESOP XXIX, kde vzbudilo značný zájem.
5.2.5 Dalekohled MARK
V roce 2010 se pomocí dalekohledu MARK podařilo v rámci výzkumu exoplanet (viz
5.1.1) úspěšně napozorovat dva tranzity exoplanet (XO-4b, TrEs-2b). V případě XO-4b šlo o
v pořadí teprve 2. úspěšně pozorování v rámci ČR a 7. na světě. Obě pozorování byla
publikována v ETD.
V rámci výzkumu proměnných hvězd byly dalekohledem MARK v roce 2010
provedeny barevné fotometrie 4 zákrytových dvojhvězd (AV CMi, V463 Cyg, V921 Her, Cn
And, V389 Cas). Určená minima získaná ze světelné křivky jsou uveřejněna v databázi O-C
gateway na serveru var.astro.cz. Současně se připravuje jejich publikace v mezinárodním
časopisu Open European Journal on Variable stars.
V rámci spolupráce s Astronomickým ústavem University Karlovy byla na jeho žádost
pořízena barevná fotometrie proměnné hvězdy V921 Her. V současné době se připravuje
publikace výsledků.
Plánované ostré spuštění webového rozhraní pro přístup veřejnosti k dalekohledu
bylo odloženo do vyřešení problémů s naváděním dalekohledu, způsobeném mechanickými
vadami montáže.
5.2.6 Společné pracoviště v Koperníkově kopuli na Kleti
V 2010 se neuskutečnil žádný pozorovací výjezd na toto pracoviště.
30
5.3 SPOLUPRÁCE S VYSOKÝMI ŠKOLAMI
V roce 2010 byly řešeny pouze drobné dílčí úkoly.
5.4 PUBLIKAČNÍ ČINNOST
Brož M., Rozehnal J.: Eurybates and Ennomos – the only families among Trojans, Monthly
Notices of Royal Astronomical Society, R 11-11-2010
Kulhánek P.: Obří radioteleskopy, Astropis Speciál, 2010
Rozehnal J.: Odkud pocházejí komety, Aldebaran bulletin 44/2010
Soumarová L.: Astronomické úkazy roku 2010, Aldebaran Bulletin 1/2010
Kulhánek P.: Červený gravitační posuv a kvantová teorie, Aldebaran Bulletin 10/2010
Kulhánek P., Rozehnal J.: Pluto – planeta neplaneta, Aldebaran Bulletin 21-22/2010
Kulhánek P.: Představy o vesmíru 2010, Aldebaran Bulletin 28/2010
Poddaný P.: Planetární systém HD10180, Aldebaran Bulletin 32/2010
Najser P.: Olaf Romer, Dán, jenž přiřkl světlu rychlost, Astropis 2/2010
Najser P.: Zapomenutý hvězdář Giovani Battista Hodierna, Astropis 4/2010
Přibáň V.: PHEMU 09 – mutual events of Galilean satellites, observations and results, referát
na evropském sympoziu ESOP XXIX v Yorku, Anglie.
31
6. V Y D AV AT E L S K Á Č I N N O S T
Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem 15 titulů
s astronomickou tématikou. Z převážné části se jednalo o dotisky
oblíbených publikací, část publikací byla aktualizována.
V roce 2010 byla zcela změněna
koncepce hvězdářské ročenky. Tištěná část
zeštíhlela a zpřehledněla – obsahuje nejčastěji
vyhledávaná data, zbylá data a velké množství
rozšiřujících
informací
jsou
uložena
na
přiloženém CD nebo dostupná na webu HaP. To
umožňuje, aby uživatelé ročenky měli k dispozici
aktuální údaje z ročenky prakticky kdykoliv a kdekoliv, kde je
k dispozici připojení k internetu.
Hvězdárna a planetárium má od roku 2010 název
„Hvězdářská ročenka“ zaregistrován jako ochrannou známku
315852.
Dalším významným počinem byla reedice
Mapy Měsíce od Ing. Antonína Rükla – mapa byla aktualizována podle
nejnovějších údajů z kosmických sond.
Současná ediční politika naší organizace je zaměřená na velmi
kvalitní, avšak rychle prodejné publikace snadno dostupné i dětem a
mládeži. Stále více je využívána rozšiřující se nabídka externích
dodavatelů (knihy, 3D pohledy).
6.1 EDIČNÍ ČINNOST HAP V ROCE 2010
V roce 2010 byly vydány následující vlastní publikace a materiály:
název
Pexeso - kosmonautika
Pexeso - souhvězdí
Raketoplán - házedlo
Mlhovina Pelikán
Přistávací modul Apollo
Roční doby na Saturnu
Saturnův měsíc
Měsíc v poslední čtvrti
Slunce s planetami
Spirální galaxie NGC4414
Země z kosmického prostoru
Puzzle Astronaut
Hvězdářská ročenka 2011
Otočná mapa oblohy (nová)
Kotouč Sluneční soustava
Mapa Měsíce
náklad (ks)
vydání
specifikace
2000
3000
2000
2000
1000
500
2000
1000
4000
1500
3000
3000
1300
4000
4000
2000
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
nový titul
dotisk
dotisk
nová verze
stolní hra
stolní hra
papírový model
pohlednice
pohlednice
pohlednice
pohlednice
pohlednice
pohlednice
pohlednice
pohlednice
skládačka
kniha
pomůcka
pomůcka
mapa
32
7. K O M E R Č N Í AK T I V I T Y
Doplňkovou činnost v roce 2010 tvořilo především pořádání mimořádných
společenských akcí v prostorách Planetária a prodej publikací a předmětů s astronomickou
tématikou vymezených zřizovací listinou. Zájem o pořádání komerčních akcí v průběhu roku
postupně narůstal, ale i tak se dosud nepodařilo dosáhnout výsledků jako v letech 20062007.
V roce 2010 bylo realizováno celkem 9 akcí v rámci doplňkové činnosti. Na doplňkové
činnosti se podílelo především Planetárium Praha, méně pak Štefánikova hvězdárna. Zdá
se, že se situace v oblasti pořádání komerčních prezentací Hvězdárnou a planetáriem hl. m.
Prahy mírně zlepšuje, i když ve srovnání se stavem před rokem 2009 vyžaduje tato činnost
mimořádné úsilí.
Výsledky doplňkové činnosti výrazně zlepšuje doplňkový prodej publikací.
Celkové tržby činily 1569 tis. Kč, náklady 1029 tis. Kč.
8. Ú D R Ž B A A T E C H N I C K Ý R O Z V O J
Hlavní akcí technického rozvoje byla v roce 2010 modernizace promítacího sálu (a
celého interiéru) hvězdárny Ďáblice. Údržba se soustřeďovala na řešení běžných provozních
problémů (např. výměna dveří na návštěvnických toaletách v objektu Planetárium nebo
oprava dešťových svodů na Štefánikově hvězdárně). Byla také dokončena velmi
komplikovaná rekonstrukce hlavní kopule Štefánikovy hvězdárny.
8.1 INVESTIČNÍ AKCE A AKCE MIMOŘÁDNÉHO CHARAKTERU
Celkové investice
3 623 374,13 Kč
V roce 2010 byly Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy schváleny investice v celkové
výši 5 317,2 tis. Kč, a to výhradně z IF organizace. Současně byly organizaci ponechány
prostředky ve výši 537,93 tis. Kč z roku 2009 na dokončení rekonstrukce hlavní kopule
Štefánikovy hvězdárny. Z těchto schválených prostředků byly použity 3 623 tis. Kč, protože
některé plánované akce byly zrušeny s ohledem na přípravu hlavní akce roku 2011 –
„Modernizace astronomické výstavy ve foyeru Planetária“.
usnesení
Investice
KV
IF
Rekonstrukce hlavní kopule – ŠH (40777)
RHMP 643
Rekonstrukce západní kopule - ŠH (Štefánikova
hvězdárna)
720,00
35,00
RHMP 643
Výměna dveří - ŠH
300,00
zrušeno
RHMP 643
Exponát "planetární váha"
195,60
149,50
RHMP 643
Exponát "model černé díry"
117,60
126,50
300,00
39,39
384,00
odloženo na
2011
RHMP 643
RHMP 643
RHMP 643
Návrh nové astronomické výstavy - PL
(planetárium)
Pořízení modelu pohyblivého robota pro Mars do
návrhu nové astronomické výstavy v PL
Modernizace promítacího sálu - HĎ
(hvězd.Ďáblice)
RHMP 1929 dofinancování Modernizace promítacího sálu - HĎ
RHMP 643
Klimatizace chodby – ŠH
RHMP 643
Úprava interiéru hlavní kopule - ŠH
537,93
skutečnost
RHMP 39/1
554,30
2 040,00
200,40
2 240,40
180,00
zrušeno
1 080,00
479,00
33
Pro rok 2010 byla v rozpočtu Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy na opravy a
udržování plánována částka 400 tis. Kč. Tato částka byla překročena o cca 98 tis. Kč. Toto
překročení bylo dáno tím, že v roce 2010 byla provedena povinná, ze zákona vyplývající,
reinvestice daňové úspory za roky 2007-2009 v celkové výši 165,8 tis. Kč (dle ustanovení
zákona č.586/1992 Sb. §20, odst.7 Zákona o daních z příjmu), která byla čerpána
z rezervního fondu organizace.
akce
BÚ - PL
BÚ - ŠH
BÚ - HĎ
opravy a udržování výstavy a projekční techniky
autoprovoz
odstranění graffitti, výměna dveří návštěvnických WC
odstranění následků vytopení kotelny na ŠH
oprava a zabezpečení poškozené střechy na HĎ
oprava interiéru západní kopule HĎ *)
oprava podlah a el rozvodů v suterénu HĎ *)
*) reinvestice
tis. Kč
8,63
34,47
0
87,0
53,26
96,79
16,43
102,22
45,98
52,72
8.1.1 Rekonstrukce hlavní kopule Štefánikovy hvězdárny
(IF) 1 516 000,- Kč
CELKOVÉ NÁKLADY ROKU 2009:
962 069,40 Kč
PŘEVOD DO ROKU 2010: 537 930,60 Kč
Na počátku roku 2009 se zvětšilo zatékání do hlavní kopule Štefánikovy hvězdárny a
začalo bezprostředně ohrožovat instalovanou
techniku a hlavně historický dalekohled
König. Při podrobném průzkumu bylo zjištěno,
že hliníkový plášť kopule z roku 1984 je
neopravitelně poškozený (popraskané plechy,
zřejmě v důsledku nízké kvality původního
materiálu a chemicky agresivního prostředí).
Parotěsná zábrana přestala plnit svoji funkci a
došlo také k poškození značné části
dřevěného pláště.
Situace byla komplikovaná tím, že
kopule je na rozdíl od většiny kopulí na
ostatních hvězdárnách využívána celoročně
veřejností pro denní i noční pozorování.
Během špatného počasí jsou organizovány
prohlídky
dalekohledu
a
přístrojového
vybavení při zavřené kopuli, takže vlhkost
nemá kudy odcházet. Značné množství
návštěvníků produkuje množství vlhkosti,
která pokud není náležitě odvětrávána,
kondenzuje v plášti a poškozuje ho. Proto
bylo nutné najít takové řešení, které by
zajistilo dostatečné odvětrávání vlhkosti.
V roce
2010
byla
dokončena
rekonstrukce krytiny hlavní kopule (díky
extrémně
nepříznivému
počasí
a
technologickým problémům s nátěrem se jí
podařilo dokončit až v létě). Došlo k výměně
svrchní krytiny, hliníkové pláty, které trpěly praskáním falců, byly nahrazeny pozinkovaným
34
plechem. Opláštění kopule bylo provedeno tak, aby byl plech ve vertikálním směru souvislý,
čímž byla možnost poškození a následného zatékání snížena na minimum. Pod plechový
plášť byla instalována speciální izolační vrstva, která brání nežádoucí kondenzaci par a
znehodnocení vnitřního dřevěného bednění. Plechový plášť kopule byl opatřen trvale
elastickým polymerovým nátěrem, který je odolný vůči krupobití a nepraská při deformacích
kopule, způsobených jejím ohříváním a dynamickým namáháním při pojezdu.
Nově byl v kopuli nainstalován elektrický pohon otevírání vrat štěrbiny, který zajišťuje
jejich rovnoměrný chod a tím snižuje opotřebení mechanicky namáhaných částí. Zároveň
došlo ke zvýšení komfortu obsluhy kopule.
8.1.2 Modernizace promítacího sálu Hvězdárny Ďáblice
(IF) 2 240 400,- Kč
(údržba) 98 700,- Kč
V červenci až září 2010 proběhla zásadní modernizace Hvězdárny Ďáblice. Byl
rekonstruován promítací sál hvězdárny – byl vybaven novou projekční technikou, novým
zatemněním, klimatizací a konečně byly původní dřevěné židle nahrazeny sedadly
přišroubovanými do podlahy.
V rámci modernizace byl upraven prostor chodby, ve kterém je instalována
astronomická výstava, prostor východní kopule a také kanceláře pracovníků hvězdárny.
Výrazně byly vylepšeny i návštěvnické WC.
Celá modernizace byla dokončena opravou obložení západní kopule a opravou podlah
v suterénu hvězdárny (financováno z kapitoly údržba)
35
8.1.3 Doplnění 3D exponátů ve foyeru Planetária Praha
„Planetární váha“ (IF) 195 600,- Kč
„Model černé díry“ (IF) 117 600,- Kč
Na počátku roku byly
pořízeny dva nové interaktivní
exponáty. Prvním byl „Model černé
díry“,
na
kterém
mohou
návštěvníci sledovat deformaci
časoprostoru v blízkosti černé díry
a pád tělesa do černé díry.
Druhým byla tzv. „Planetární
váha“, která ukazuje, kolik by
návštěvníci vážili na jednotlivých
tělesech Sluneční soustavy. Oba
exponáty byly nejprve instalovány
na výstavě v Pražském domě
v Bruselu, odkud se v červnu 2010
vrátily do Prahy a poté byly
umístěny ve foyeru Planetária.
8.1.4 Návrh astronomická výstavy ve foyeru planetária Praha
(IF) 39 390,- Kč
Plánovaná modernizace
prostoru foyeru a přilehlých
částí je pro Planetárium Praha
stěžejní. Planetárium Praha si
musí
zachovat
konkurenceschopnost
a
současné
téměř
výsadní
postavení mezi obdobnými
institucemi v ČR. Zejména
v situaci kdy digitální projekční
technologie plánují nasadit
nejméně čtyři další planetária
(Brno, Plzeň, Ostrava a
Hradec Králové) bude nutné,
kromě vytvoření dostatečně
atraktivní programové nabídky
(všechna zmiňovaná planetária budou mít z počátku zřejmě značně limitovanou
programovou nabídku), také poskytnutí dalších zajímavých aktivit návštěvníkům.
To znamená zásadním způsobem modernizovat foyer a vstupní prostory planetária,
kam by měla být umístěna nová stálá astronomická výstava Hlavními prvky by měly být
hliníkové příhradové konstrukce sloužící pro zavěšení velkých 3D exponátů, dekorativní
předstěny a digitální zobrazovací systémy. Zcela by měly zmizet původní modré skříně, které
tvořily výstavu instalovanou v roce 1996. Celý foyer by měl nabýt technicko-futuristického
vzhledu. Současně navrhovaná koncepce poskytuje dostatečný prostor pro variabilitu.
Samozřejmě, že některé původní unikátní exponáty zůstanou zachovány i v nové
výstavě. Počítáme zejména s původním planetáriem ZGP, malým planetáriem,
multimediálním centrem, sadou koperníkových měřících přístrojů nebo s modely černé díry či
planetární váhy.
V roce 2010 byl zpracován podrobný projekt, který bude sloužit pro zadání výběrového
řízení na dodavatele.
36
8.1.5 Úprava interiéru hlavní kopule na Štefánikově hvězdárně
(IF) 479 000,- Kč
Úprava interiéru je logickým pokračováním modernizace vnějšího pláště. Stávající
výstavní bloky budou nahrazeny novou konstrukcí, na kterou bude umístěno šest
velkoplošných obrazovek s multimediálním obsahem.
V roce 2010 se podařilo zakoupit 6 velkoplošných obrazovek ve venkovním provedení
(v kopuli jsou vystaveny působení vlhkosti a velkým výkyvům teploty) a zahájeny práce na
tvorbě multimediálního obsahu. Práce budou pokračovat i v roce 2011, kdy by měly
vyvrcholit instalací do nového interiéru kopule.
8.2. ÚDRŽBA BUDOV
V Planetáriu byly na počátku roku opět odstraněny graffitti z pláště budovy. Zdá se, že
pravidelné odstraňování nápisů a spolupráce s městskou policií přinesly krátkodobý úspěch
– do konce roku nedošlo k žádným zásadním projevům vandalství.
V Planetáriu byly také v průběhu roku vyměněny všechny dveře na návštěvnických
WC. Původní dveře byly již značně poničené a vzhledem k jejich povrchové úpravě bylo
odstraňování různých nápisů velmi obtížné. Nové dveře jsou opatřeny speciálním nátěrem,
který usnadňuje čištění.
Na podzim byla provedena velká oprava
okapových svodů na Štefánikově hvězdárně. Byly
doplněny chybějící kusy svislých okapů a vyčištěny a
opraveny trativody.
V polovině roku došlo na Štefánikově hvězdárně
k zatečení dešťové vody ve stropní části západního
křídla výstavy, které bylo způsobeno popraskáním
těsnicího tmelu bývalých světlíků. Ty byly proto
provizorně opatřeny pevnými kryty a při klempířských
pracích na západní kopuli je plánováno jejich definitivní
zaslepení.
8.3. ÚDRŽBA VÝPOČETNÍ TECHNIKY
Ve všech střediscích byla zajišťována údržba výpočetní techniky vlastními silami. Byla
doplňována výpočetní technika podle potřeb jednotlivých středisek. Pokračovala kontrola a
evidence počítačového softwaru pomocí profesionálního systému pro audit softwaru.
Byly prováděny především výměny kritických komponent klíčových zařízení – došlo
k celkové přestavbě serveru MARK-Transfer, který již vykazoval výpadky způsobené
selháním HW částí. Dále byla z důvodu ochrany dat vyměněna čtveřice disků centrálního
datového úložiště, která byla v provozu téměř 6 let.
Pro vědecké výpočty (viz 5.3.1) byla na Štefánikově hvězdárně pořízena výkonná
pracovní stanice se čtyřjádrovým procesorem.
V roce 2010 byla protažením kabelů do kanceláře dílny dokončena rekonstrukce
datové sítě na Štefánikově hvězdárně.
V Planetáriu bylo vyřešeno bezpečné ukládání dat pořízením datového úložiště 4TB
(Seagate Black Armor) a nahrazeny některé dosluhující počítače.
8.4. ÚDRŽBA POZOROVACÍ TECHNIKY
Kromě běžného čištění malých optických částí byla provedena rozsáhlejší údržba
dvou hlavních dalekohledů na Štefánikově hvězdárně. V hlavní kopuli byl demontován a
vyčištěn objektiv projekčního dalekohledu a byly seřízeny vůle v převodech hodinového
37
pohonu dalekohledu. U dalekohledu v západní kopuli byl vyčištěn meniskus a objektiv
pointeru a byla provedena generální oprava revolverové okulárové hlavy. Všechny úpravy se
pozitivně projevily na kvalitě pozorování.
Na Hvězdárně Ďáblice bylo opraveno ovládání obou kopulí (natáčení kopule) a
opraveno zakrytí ozubeného hřebenu pohonu kopule.
8.5. BĚŽNÁ ÚDRŽBA
Ve všech objektech byla prováděna vlastními silami i přes redukované stavy
zaměstnanců běžná údržba objektů. Na Ďáblické hvězdárně ve spolupráci s Místním úřadem
Ďáblice pokračovali pracovníci střediska průběžně v péči o okolí hvězdárny a v odstraňování
náletových dřevin.
8.6. AUTOPROVOZ
V roce 2010 byl pro neopravitelné vady trvale vyřazen z provozu přívěsný vozík Sport
Jacht.
Služební vůz Felicia Combi (r.v. 1996) byl se souhlasem MHMP odprodán za odhadní
cenu, neboť náklady na jeho provoz a údržbu nebyly rentabilní a vůz byl již na hranici
životnosti.
U vozu VW Transporter byla provedena roční prohlídka, výměna oleje a filtru, výměna
vadného posilovače brzd a výměna celého výfuku včetně katalyzátoru. Dále byl opraven
ventil topného systému.
U vozu UAZ Patriot byla provedena roční prohlídka, při které byl opraven ostřikovač,
a byl přetěsněn domek vačkové hřídele. Dále byla provedena oprava zadních dveří a další
drobné opravy.
38
9. S P O L U P R Á C E S J I N Ý M I I N S T I T U C E M I , S L U Ž E B N Í C E S T Y
9.1. ODBORNÉ SEMINÁŘE
Naši pracovníci se aktivně účastnili semináře pořadaného Hvězdárnou ve Valašské
Meziříčí „Druhá Česko-Slovenská konference o vzdělávání v astronomii“.
9.2. SPOLUPRÁCE S JINÝMI INSTITUCEMI
9.2.1. Spolupráce s institucemi v ČR
Rovněž v roce 2010 pokračovala spolupráce a výměna zkušeností s podobně
zaměřenými organizacemi v ČR. Zejména s HaP M. Koperníka v Brně, HaP v Českých
Budějovicích, HaP J. Palissy v Ostravě, HaP Hradec Králové. Nově byla navázana a
smluvně podchycena spolupráce s Regionálním technickým muzeem o.p.s. - Techmania
Science Center v Plzni.
Naše organizace byla aktivním členem Sdružení hvězdáren a planetárií (v roce 2010
transformováno na Asociaci hvězdáren a planetárií), jehož spoluzakladatelem se před
dvaceti lety stala a které je reprezentativním orgánem institucí našeho typu vůči MK ČR. Dva
naši zástupci jsou členy řídicího orgánu asociace.
9.2.2. Spolupráce s institucemi v zahraničí
Vzhledem k úspornému režimu při plánování zahraničních pracovních cest nebylo
možné realizovat další rozvoj spolupráce se zahraničními institucemi a plně podle našich
potřeb ani zúčastnit se ve větší míře mezinárodních odborných akcí. Pokračovali jsme však
v kontaktech a výměně informací s nejdůležitějšími, zejména evropskými institucemi našeho
charakteru a v účasti na mezinárodních projektech. Poměrně rozsáhlá korespondence byla
udržována i s profesními a zájmovými organizacemi podobného zaměření.
V souvislosti s instalací nového digitálního projekčního systému Sky-Skan Definiti
jsou dva pracovníci Planetária Praha členy Digital Sky Academy.
9.3. ZAHRANIČNÍ SLUŽEBNÍ CESTY
Pracovní cesty do zahraniční byly v roce 2010 s ohledem na finanční úspory při
čerpání rozpočtu výrazně omezeny proti skutečným potřebám organizace.
9.3.1. Sympozium ESOP XXIX – York, Anglie
Ing. V. Přibáň se zúčastnil evropského sympozia o zákrytových projektech ESOP
(European Symposium on Occultation Projects) ve městě York, Anglie, které pořádala
IOTA/ES (Evr. sekce Mezinárodní zákrytové a časové asociace) ve spolupráci s Britskou
astronomickou společností a Ústavem fyziky univerzity York v campusu univerzity ve dnech
20.8. až 24.8. 2010. Zúčastnilo se ho 37 odborníků z 11 států Evropy.
Několik referátů se týkalo analýzy atmosféry planety Jupiter ze zákrytů hvězd touto
planetou. Byl předveden nový evropský program MIDAS na zpracování světelných křivek
z videozáznamů a praktické výsledky pozorování tečných zákrytů hvězd Měsícem a
planetkami. Referát ing. Přibáně „ PHEMU 09 – vzájemné zákryty a zatmění Galileovských
měsíců planety Jupiter – pozorování, výsledky“ byl jediný, který se zabýval loňskou
mezinárodní pozorovací kampaní a jak z dotazů vyplynulo, poskytnul i námět pro některé
účastníky, jak uvedená pozorování zpracovat.
V rámci exkurzí Ing. Přibáň navštívil Jodrell Bank, jednu z nejvýznamnějších
světových radioastronomických observatoří s radioteleskopem o průměru 78 m. V minulosti
bývala nepřístupná, před několika lety byla zpřístupněná a je atraktivním cílem veřejnosti. Při
prohlídce města York se zachovalým středověkým jádrem nevynechal ani hvězdárnu, která
39
je ve srovnání s našimi velice maličká. Jeden domek, střecha tvaru jehlanu a dalekohled
průměr 10 cm z 19. století.
10. H AN D I C AP O V AN É O S O B Y
Systém bezbariérového přístupu v Planetáriu je využíván jak jednotlivci, tak
objednanými skupinami; celkem bylo přepraveno přes 260 osob a uskutečněno 14
samostatných představení pro skupiny handicapovaných osob. Handicapovaní hodnotí
systém vesměs velmi kladně. Určitým problémem jsou těžké elektrické vozíky pro ležící
osoby, které je možné přepravovat jen s maximálním nasazením zaměstnanců Planetária.
Bezbariérový přístup na Štefánikově hvězdárně umožňuje handicapovaným osobám
vstup na novou astronomickou výstavu v prvním patře Štefánikovy hvězdárny; zatím chybí
bezbariérové WC a bezbariérová úprava pozorovacích stanovišť (hlavní kopule).
Problémem obou středisek zůstává možnost příjezdu k objektům, jehož úprava je pro
handicapované osoby značně diskriminující. Přes veškerou podporu poskytnutou OKP
MHMP a radním pro kulturu se dosud nepodařilo s OOP MHMP vyjednat lepší podmínky.
40
11. R O Z B O R H O S P O D AŘ E N Í
Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy měla pro rok 2010 schválený neinvestiční
příspěvek ve výši 21 710 tis. Kč, což bylo o 1 880 tis Kč méně než v roce 2009. Vzhledem k
překročení plánovaných výnosů
o 1 916 tis. Kč, došlo k nedočerpání schváleného
neinvestičního příspěvku. Nedočerpaný neinvestiční příspěvek ve výši 23 tis. Kč organizace
při vyúčtování vrátila podle pokynů ke zpracování účetní závěrky. Použitý neinvestiční
příspěvek činil 21 687 tis. Kč. Hospodářský výsledek roku 2010 činil u hlavní
činnosti
21 613 tis. Kč.
Hospodářský výsledek v doplňkové činnosti po zdanění činil 494 tis. Kč.
Celkové výnosy v hlavní činnosti byly splněny na 133 % a náklady na 104 %, ve
vedlejší činnosti byly výnosy splněny na 236 % a náklady na 547 %.
HLAVNÍ ČINNOST
Tržby z hlavní činnosti
Neinvestiční příspěvek
Náklady na hlavní činnost
Hospodářský výsledek před zdaněním
7 731 tis. Kč
21 687 tis. Kč
29 344 tis. Kč
0 tis. Kč
Celkově jsou výnosy roku 2010 výrazně lepší než v roce 2009 ( o 1 323 tis. Kč). Na
dobrém výsledku se podílelo jak Planetárium Praha, tak Štefánikova hvězdárna.
Skladba výnosů se oproti předchozím letům mírně změnila ve prospěch tržeb ze
vstupného (81 %). Prodej zboží představuje 9 % a prodej služeb také 9 %. Pokles podílu
tržeb za prodané zboží je dán rostoucím podílem prodeje v rámci doplňkové činnosti.
Celkový počet návštěvníků (135 801) byl vyšší než v roce 2009. Počet návštěvníků
vzrostl zejména díky vyšší návštěvností Planetária Praha (o 5000 návštěvníků) a stabilní
návštěvnosti Štefánikovy hvězdárny. Naopak hvězdárna Ďáblice si meziročně pohoršila o
2000 návštěvníků. Nižší návštěvnost hvězdárny Ďáblice byla zřejmě dána dvouměsíční
odstávkou z důvodů rekonstrukce a s tím souvisejícím utlumením činnosti.
ROK 2010
VÝNOSY CELKEM
7 731
podíl na výnosech %
vstupné
tržby za prodané zboží
tržby za prodané zboží poštou
Astrobus
prodej služeb
čerpání fondů
ostatní výnosy
5619
487
248
127
536
188
527
72,69
6,30
3,20
1,64
6,93
2,43
6,82
Přesto, že je počet návštěvníků Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy srovnatelný
s rokem 2009 (rozdíl necelá 2 %), jsou výnosy ze vstupného o 772 tis. Kč vyšší (14 %). To je
způsobeno rostoucím podílem návštěvníků z řad veřejnosti oproti školám v Planetáriu
v důsledku vyššího zájmu veřejnosti o nový projekční systém.
V porovnání s upraveným rozpočtem pro rok 2009 jsou celkové náklady vyšší jen o
284 tis Kč.
41
Celková výše nákladů byla cíleně koordinována v souladu s vývojem tržeb v hlavní
činnosti a zisku v doplňkové činnosti. Náklady převyšující limity stanovené upraveným
rozpočtem byly kryty výhradně z vlastních zdrojů.
Spotřebované nákupy




Spotřebované nákupy byly splněny na 113,18 %.
Nákupy spotřebního materiálu byly čerpány na 185,00 % (překročení o 284 tis. Kč).
V podkapitole byly provedeny pouze nutné nákupy, které se týkaly především
spotřebního materiálu a součástek potřebných pro zajištění chodu projekčních
aparatur a dalších přístrojů. Na překročení plánované hodnoty se podílely především
náklady spojené s realizací výstavy k 50 letům zahájení provozu Planetária Praha
v Pražském domě v Bruselu a nutné výměny provozního materiálu (projekční lampy),
které nebyly z úsporných důvodů realizovány v letech 2008 a 2009.
V oblasti nákupů drobného hmotného majetku byly náklady překročeny o 62 tis. Kč (o
52 % vzhledem k UR). Vzhledem k vyšším výnosům a úsporám v podkapitole spotřební
materiál bylo možné překročit plánované náklady. Byl pořizován drobný majetek,
nezbytný pro činnost organizace (výměna nábytku a dalšího opotřebovaného
vybavení).
Položka spotřeba energie je vyšší než činil plán o 136 tis. Kč (o 15 %), a to i přes
úsporná opatření. Zavedená úsporná opatření nemohla zcela přispět k dodržení
rozpočtu vzhledem k neustálému růstu cen všech druhů energií.
Čerpání nákladů v položce prodej zboží úzce souvisí s tržbami za prodané zboží.
Vzhledem k tomu, že stále vzrůstá podíl zboží prodávaného v souladu se zřizovací
listinou v rámci doplňkové činnosti, byly náklady nižší než plán (plnění na 62,26 %).
Služby
Služby byly splněny na 108,47 %. Důvodem překročení bylo především překročení
výdajů v podkapitole opravy a udržování a vyšší výdaje v kapitole cestovné.



V oblasti úklidových prací byly náklady čerpány na 89,86 %. Čerpání je dáno smluvně.
V letošním roce nebylo nutné vyžádat si od úklidové agentury práce, které nejsou
zakotvené ve smlouvě a provádějí se nepravidelně jen na základě potřeby a požadavku
organizace.
Čerpání v oblasti výkonu spojů bylo 95,04 %. V roce 2010 se plně projevily pozitivní
důsledky centrální smlouvy na dodávku komunikačních služeb pro HaP.
Vzhledem k vyšším výnosům bylo možné přistoupit k některým, delší dobu
akce
BÚ - PL
BÚ - ŠH
BÚ - HĎ
opravy a udržování výstavy a projekční techniky
autoprovoz
odstranění graffitti, výměna dveří návštěvnických WC
odstranění následků vytopení kotelny na ŠH
oprava a zabezpečení poškozené střechy na HĎ
oprava interiéru západní kopule HĎ *)
oprava podlah a el. rozvodů v suterénu HĎ *)
*) reinvestice
tis. Kč
8,63
34,47
0
87,0
53,26
96,79
16,43
102,22
45,98
52,72
odkládaným akcím. Náklady v oblasti údržby byly čerpány do výše 498 tis. Kč, tedy na
124,5 %. Kromě běžné údržby ve všech střediscích, údržby projekční techniky a údržby
42



motorových vozidel, byl opraven interiér západní kopule na hvězdárně Ďáblice a
opravena podlaha v suterénu hvězdárny Ďáblice. Přehled akcí údržby je v tabulce:
Cestovné a služební cesty byly omezeny na nejnutnější minimum (čerpání na 132 %).
Překročení bylo způsobeno dvěma původně neplánovanými cestami odborných
pracovníků hvězdárny Ďáblice a Štefánikovy hvězdárny.
Náklady na reprezentaci byly nižší než plánované.
V položce Ostatní služby došlo k překročení 352 tis. Kč oproti upravenému rozpočtu
(plněno na 125,21 %). Toto překročení bylo způsobeno zejména zvýšenými náklady na
reklamu v souvislosti s 50. výročím uvedení Planetária Praha do provozu a vyššími
náklady na tisk (větší podíl barevných tisků).
Osobní náklady




Osobní náklady byly splněny na 101,67 %.
Ostatní osobní náklady byly překročeny (1003 tis. Kč = 111,44 %). Překročení bylo
způsobeno zejména zvýšenými náklady v oblasti honorářů v souvislosti s přípravou
pořadů pro nový projekční systém a dále pak skutečností, že část pořadatelů pracovala
na DPČ.
Položka Mzdové náklady byla čerpána jen z 99,78 %. Stanovený limit mzdových
nákladů nebyl překročen, stejně jako přípustný objem mezd.
Požadavek na zaměstnávání ZTP se podařilo splnit a i překročit. Neplatili jsme proto
penále za neplnění tohoto zákonného požadavku.
Čerpání v položce zákonné soc. pojištění stejně jako náklady na FKSP je dáno
zákonem a plně odpovídá zvýšení v čerpání položek Mzdové náklady a Ostatní osobní
náklady.
Ostatní náklady
Ostatní náklady byly překročeny o 2,36 %, což bylo způsobeno mírným překročením
podkapitoly jiné ostatní náklady.

Položka Jiné ostatní náklady byla překročena (102,36 %)
Odpisy
-
Čerpání v položce Odpisy bylo splněno na 101,63 %. To bylo způsobeno především
změnami v uvádění jednotlivých investičních akcí do užívání. Překročené odpisy byly
kryty úsporami v rozpočtu.
DOPLŇKOVÁ ČINNOST
Hospodářský výsledek
Hospodářský výsledek po zdanění
+540 tis. Kč
+494 tis. Kč
V roce 2010 bylo realizováno celkem 9 akcí v rámci doplňkové činnosti. Na doplňkové
činnosti se podílelo především Planetárium Praha, méně pak Štefánikova hvězdárna. Zdá
se, že se situace v oblasti pořádání komerčních prezentací Hvězdárnou a planetáriem hl. m.
Prahy mírně zlepšuje, i když ve srovnání se stavem před rokem 2009 vyžaduje tato činnost
mimořádné úsilí.
Výsledky doplňkové činnosti zlepšuje doplňkový prodej publikací.
Celkové tržby činily 1569 tis. Kč, náklady 1029 tis. Kč.
43
VÝDAJE NA INVESTIČNÍ AKCE
Celkové investice
3 623 374,13 Kč
V roce 2010 byly použity prostředky v celkové výši 3 623 tis. Kč, z toho KV 537 tis. Kč.
Byly realizovány následující akce:
usnesení
Investice
KV
IF
RHMP 39/1
Rekonstrukce hlavní kopule – ŠH (40777)
RHMP 643
Rekonstrukce západní kopule - ŠH (Štefánikova
hvězdárna)
720,00
35,00
RHMP 643
Výměna dveří - ŠH
300,00
zrušeno
RHMP 643
Exponát "planetární váha"
195,60
149,50
RHMP 643
Exponát "model černé díry"
117,60
126,50
300,00
39,39
384,00
odloženo na
2011
RHMP 643
RHMP 643
RHMP 643
537,93
skutečnost
Návrh nové astronomické výstavy - PL
(planetárium)
Pořízení modelu pohyblivého robota pro Mars do
návrhu nové astronomické výstavy v PL
Modernizace promítacího sálu - HĎ
(hvězd.Ďáblice)
RHMP 1929 dofinancování Modernizace promítacího sálu - HĎ
RHMP 643
Klimatizace chodby – ŠH
RHMP 643
Úprava interiéru hlavní kopule - ŠH
554,30
2 040,00
200,40
2 240,40
180,00
zrušeno
1 080,00
479,00
Zdůvodnění závěrečných rozdílů v čerpání investic v roce 2010
Akce 40777 – rekonstrukce hlavní kopule Štefánikovy hvězdárny
Rekonstrukce havarijního stavu hlavní kopule Štefánikovy hvězdárny, projektová
dokumentace, výměna pláště kopule, instalace pohonů otáčení kopule a otevírání štěrbiny;
vzhledem k extrémně nepříznivému počasí se podařilo dokončit v červnu 2010. Překročení
schválených prostředků o 16 tis. Kč bylo vykryto z IF.
Rekonstrukce západní kopule Štefánikovy hvězdárny
Byla připravena projektová dokumentace, opozdilo se však získání vyjádření NPU.
Proto byla akce vzhledem ke špatným zkušenostem s počasím (viz akce 40777) odložena.
Byla čerpána pouze částka za projektovou dokumentaci.
Výměna vstupních dveří Štefánikovy hvězdárny
NPU zamítl navrhované řešení, akce nebude realizována.
Exponát planetární váha
Při pořízení došlo k úspoře oproti plánovaným nákladům o 46 tis. Kč.
Exponát model černé díry
Při pořízení došlo k překročení o 8 tis. Kč.
Návrh nové astronomické výstavy
Z časových důvodů bude akce realizována v roce 2011.
44
Pořízení modelu pohyblivého robota pro Mars do návrhu nové astronomické výstavy v PL
Akce byla odložena vzhledem ke zpoždění vlastního projektu NASA, který je předlohou
pro model.
Modernizace promítacího sálu hvězdárny Ďáblice
Při realizaci došlo k překročení předpokládaných nákladů o cca 200 tis. Kč. (během
přípravy projektové dokumentace se ukázalo, že rozsah některých prací bude ve skutečnosti
větší). Navýšení bylo schváleno usnesením RHMP č 1929/2010.
Klimatizace chodby Štefánikovy hvězdárny
Akce byla z technických důvodů odložena na rok 2012.
Úprava interiéru hlavní kopule Štefánikovy hvězdárny
Byla realizována pouze první část, dokončení předpokládáme v roce 2011.
45
12. V N I T Ř N Í Z Á L E Ž I T O S T I O R G AN I Z AC E
12.1 STRUKTURA ORGANIZACE
Zůstala zachována středisková struktura, Planetárium Praha se vzhledem k počtu
zaměstnanců dělí na programové a technicko-provozní oddělení. Hvězdárna Ďáblice a
Štefánikova hvězdárna se vzhledem k malému počtu zaměstnaců na oddělení nedělí. Přímo
v působnosti ředitele zůstává ekonomické odd. a autoprovoz. Zůstává pouze jeden zástupce
ředitele, který je jmenován z řad vedoucích specializovaných oddělení. Obdobně jsou
jmenováni vedoucí středisek. Přímo podřízen řediteli je i specialista na vnitřní kontrolní
systém.
Pro rok 2010 byl stanoven limit 41 přepočtených zaměstnanců.
12.2 PERSONÁLNÍ OTÁZKY
V roce 2010 byla dokončena personální reorganizace Hvězdárny a planetária hl. m.
Prahy. Bylo dosaženo stavu 37 přepočtených osob (schváleno 41). Nižší počet osob je dán
zejména určitou fluktuací nových zaměstnaců a také dlohodobými pracovními
neschopnostmi některých zaměstnanců (nemoc, mateřská, popřípadě rodičovská dovolená).
Vhodnou konstrukcí plánu odměn se podařilo zajistit motivační systém tak, aby byli
zaměstnanci zainteresováni na plnění hlavních úkolů organizace.
12.3 VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM
1. Stručné zhodnocení výsledků řídicích kontrol
V souladu se zákonem č. 320/2001 Sb O finanční kontrole v platném znění a
s prováděcí vyhláškou č.416/2004 Sb. O finanční kontrole ve státní správě je řídící kontrola
organizace zabezpečena Směrnicí „ Řídící kontrola v HaP (2008) s účinností od 1.5.2008 a
navazujícími dokumenty.
Jejím obsahem je stanovení posloupností kontrolní činnosti v závislosti na očekávaných
příjmech, výdajích a určení rozsahů pravomocí jednotlivých vedoucích pracovníků (příkazce
operací, správce rozpočtu, hlavní účetní), kteří tvoří v obecné rovině vnitřní kontrolní systém
naší příspěvkové organizace.
Cílem je účinné zabezpečení hospodárnosti organizace, stanovené a plnění rozpočtu,
účelné a efektivní využívání svěřeného majetku, provádění kontroly a evidence a
inventarizace svěřeného majetku. Dále pak zajištění plnění svých závazků k zaměstnancům,
dodavatelům i finančním úřadům.
Hlavní směry prováděné kontrolní činnosti
1.1./ Kontrola bankovních operací a zajištění bezproblémových finančních toků.
Tyto operace jsou prováděny pouze určenými zaměstnanci, vybavenými podpisovým
právem k účtům organizace. Tito zaměstnanci se dále nepodílejí na výše uvedené
řídící kontrole HaP.
2.1./ Kontrola operací s finanční hotovostí je v organizaci zajištěna dvoustupňovou kontrolou.
V prvé řadě je účinnost kontrol dána systémem řídící kontroly v HaP. Dalším, neméně
důležitým aspektem je pak cyklické (čtvrtletní) provádění kontrol stavu zásob zboží a
finančních prostředků (inventarizace 1x za ¼ roku). Nosnou částí těchto kontrol jsou
především
- kontrola dodržování limitů hotovosti stanovených pro jednotlivé pokladny
organizace
- kontrola správného používání vhozových trezorů dle Přílohy č.5 Směrnice
Systém zpracování účetnictví 2009
46
- kontrola manipulace s finanční hotovostí oprávněných zaměstnanců HaP
- kontrola správnosti svozů finanční hotovosti do banky bezpečnostní
agenturou
3.1./ Necyklické kontroly účetních dokladů a smluv prováděné správcem rozpočtu. Zvláště
pak je prováděna nepravidelná, ale důsledná kontrola všech pokladních dokladů
signovaných správcem rozpočtu.
4.1./ Kontrola hospodárnosti vozového parku. Organizace provádí kontroly hospodárného
využívání svých jednotlivých vozů a přívěsných vozíků. Pravidelně jsou sledovány
ujeté km i průměrná spotřeba vozidla.Všechny vozy jsou vybaveny satelitním
sledovacím zařízením, které sleduje pohyb vozidla a zaznamenává jej.
Při řídících kontrolách nebyla v roce 2010 zjištěna žádná manka ani škody u hmotného
a nehmotného majetku a materiálu, u zásob zboží bylo zjištěno manko ve výši 431,-Kč,
způsobené rozdílným stavem drobného zboží určeného pro další prodej. Tyto manka
(přebytky) mohou vzniknout při množstevním odběru drobného zboží (pohlednice). Tento
stav byl stvrzen inventarizací ke dni 31.12.2010 provedené ve smyslu zákona o účetnictví a
v souladu s PŘ č.7/2010 na základě usnesení RHMP č. 1802/2010 ze dne 26.10.2010.
2. Přehled o kontrolních zjištěních, předaných k dalšímu řízení podle zvláštních právních
předpisů.
V roce 2009 bylo zjištěno na hlavní pokladně manko finanční hotovosti v celkové výši
1.092.000,-Kč zapříčiněné zaměstnankyní organizace. Z toho důvodu bylo provedeno
oznámení skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Následně byly předány
veškeré dokumenty týkající se této kauzy orgánům činným v trestním řízení. Zaměstnankyni
bylo v průběhu roku 2009 sděleno obvinění a od prosince 2009 probíhá soudní řízení.
V průběhu roku 2010 proběhlo několik hlavních líčení, jejichž výsledkem bylo na konci roku
2010 vynesení rozsudku nad obžalovanou a přiznání náhrady škody v plné výši straně
poškozené. Rozsudek doposud nenabyl právní moci.
Přesto, že v rozsudku bylo konstatováno, že došlo především k osobnímu selhání
jednotlivce (hlavní pokladní), byl v průběhu několika měsíců po zjištění mimořádné události
modifikován mechanismus zacházení s hotovostí v HaP, tak aby se do budoucna takové
riziko minimalizovalo. Instalací vhozových trezorů byla minimalizována hotovost zůstávající
na pobočných pokladnách a byly vytvořeny podmínky, aby tato hotovost byla odváděna
řádně a včas (služby pokladních končí nezřídka v době, kdy již není přítomna hlavní
pokladní). Byla uzavřena smlouva s bezpečnostní agenturou na pravidelný odvoz hotovosti
z hlavní pokladny. Kromě větší bezpečnosti pracovníků HaP přispívá tato služba
k pravidelným odvodům tržeb z hlavní pokladny a motivuje hlavní pokladní k provádění
odvodů. Třetím prvkem bylo přijetí jednoho specialisty na VKS, který je podřízen přímo
řediteli a který provádí potřebné kontrolní činnosti. V souvislosti s mimořádnou událostí je to
zejména kontrola dodržování limitů hotovosti stanovené pro jednotlivé pokladny organizace a
centrální kontrola finanční hotovosti v celé organizaci.
3. Odvody za porušení rozpočtové kázně a výše sankcí
V roce 2010 nebyly naší organizaci uděleny Finančním úřadem pro Prahu 1 žádné
odvody a sankce za porušení rozpočtové kázně.
Podle zák. 435/2004 Sb. v plat. znění je povinný podíl zaměstnávání 1,50 osob se
zdravotním postižením. Zaměstnáváním 1,74 osob se zdravotním postižením (§ 81, 2a) se
podařilo povinný podíl nejen splnit, nýbrž i překročit.
4. Výsledky veřejnoprávních kontrol
Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je příspěvkovou organizací. V roce 2010
proběhla v HaP kontrola plnění opatření, vydaných k odstranění nedostatků, zjištěných při
finanční kontrole za rok 2008 na základě pověření ředitele MHMP č. S-MHMP 444174/2010.
Kontrola konstatovala, že všechna opatření byla splněna s výjimkou jednoho opatření
splněného částečně. Dále v roce 2010 proběhla v HaP finanční kontrola za rok 2009 a
1.pololetí roku 2010 na základě pověření ředitele MHMP č. S-MHMP537011/2010. Tato
47
kontrola upozornila na drobné nedostatky. Na základě kontrolních zjištění byla drobná
pochybení u kterých to bylo možné odstraněna okamžitě a přijata opatření k vyloučení jejich
opakování.
V průběhu roku 2010 pokračovaly práce na úpravě systému směrnic podle
standardních vzorů.
12.4 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
Ze strany vedení HaP byla problematice BOZP a PO věnována maximální pozornost i
v roce 2010. Uskutečnily se všechny zákonem stanovené revize a prohlídky; zjištěné,
vesměs drobné závady byly průběžně odstraňovány. Uskutečnila se rovněž veškerá
potřebná periodická školení na tomto úseku. Pravidelně byla v součinnosti s vybranými
školami procvičována evakuace objektu Planetária.
Během hodnoceného období nedošlo k žádnému pracovnímu úrazu a k žádné
mimořádné události z hlediska BOZP nebo PO.
48
OBSAH
1. NÁVŠTĚVNÍCI, PROGRAMOVÁ TVORBA ........................................................... 5
1.1 Programová tvorba ......................................................................................................................................... 5
1.2 Planetárium Praha .......................................................................................................................................... 9
1.2.1 Programy pro školy.................................................................................................................................. 10
1.2.1.1 Programy v sále Cosmorama pro školy ........................................................................................... 12
1.2.1.2 Programy v sále Starvid pro školy.................................................................................................... 13
1.2.1.3 Pořady v učebně pro školy ............................................................................................................... 13
1.2.2 Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost ................................................................................ 13
1.2.2.1 Programy v sále Cosmorama............................................................................................................ 14
1.2.2.2 Programy v sále Starvid.................................................................................................................... 14
1.3 Štefánikova Hvězdárna................................................................................................................................. 14
1.3.1 Programy pro školy.................................................................................................................................. 15
1.3.2 Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost .............................................................. 15
1.3.3 Astronomická pozorování pro veřejnost .................................................................................................. 16
1.3.4 Astrobus (astronomická pozorování na letních táborech a školách v přírodě) ....................................... 16
1.4 Hvězdárna Ďáblice ........................................................................................................................................ 16
1.4.1 Přednášky pro školy................................................................................................................................. 17
1.4.2 Pořady pro veřejnost ................................................................................................................................ 17
1.4.3 Astronomická pozorování pro veřejnost .................................................................................................. 17
2. KURZY A KROUŽKY, ZÁJMOVÁ ČINNOST ...................................................... 18
2.1 Kurzy a kroužky........................................................................................................................................... 18
2.1.1 Astronomický kroužek mládeže (Štefánikova hvězdárna)....................................................................... 18
2.1.2 Astronomický kurz I. ročník (Planetárium Praha) .................................................................................. 18
2.1.3 Astronomický kurz II. ročník (Štefánikova hvězdárna)........................................................................... 18
2.1.4 Prázdniny pod hvězdami (Štefánikova hvězdárna).................................................................................. 19
2.2 Zájmová činnost ............................................................................................................................................ 19
2.2.1 Kosmo Klub (Planetárium Praha) ............................................................................................................ 19
2.2.2 Astronomický klub (Štefánikova hvězdárna) .......................................................................................... 19
2.2.3 Mobilní astronomická expedice (Štefánikova hvězdárna) ....................................................................... 19
3. MIMOŘÁDNÉ AKCE ............................................................................................ 21
3.1 Planetárium hl. m. Prahy – 50 let provozu ................................................................................................. 21
3.2 Akce na podporu kandidatury hl. m. Prahy na sídlo GSA........................................................................ 22
3.3 Akce k mezinárodnímu astronautickému kongresu .................................................................................. 22
3.2 Krátkodobé akce ........................................................................................................................................... 23
3.2.1 20 let Hubblova kosmického dalekohledu ............................................................................................... 23
3.2.2 Oslavy Prahy (Štefánikova hvězdárna).................................................................................................... 23
3.2.3 Dětský den (Štefánikova hvězdárna) ....................................................................................................... 23
3.2.4 PLANETÁRIUM DĚTEM – víkend plný pohádek (Planetárium) .......................................................... 23
3.2.5 Noc vědců (Štefánikova hvězdárna) ........................................................................................................ 24
3.2.6 KOSMOVÍKEND (Planetárium)............................................................................................................. 24
3.2.7 Slavnostní večer k 50 letům provozu Planetária Praha (Planetárium) ..................................................... 24
3.2.8 Ražba pamětní medaile k 50 letům provozu (Planetárium) ..................................................................... 24
49
4. VÝSTAVY, KNIHOVNY ........................................................................................ 25
4.1 Stálá astronomická výstava ve foyeru Planetária....................................................................................... 25
4.2 Krátkodobé výstavy (Planetárium) ............................................................................................................. 25
„Jak se cestuje vesmírem? (fantazie a skutečnost)“...................................................................................... 25
„Rovery na Marsu – šest neobyčejných let“................................................................................................. 25
„Hubblův kosmický dalekohled – 20 let na oběžné dráze“ .......................................................................... 25
„50 let Planetária Praha ................................................................................................................................ 25
4.3 Stálá výstava na Štefánikově hvězdárně ..................................................................................................... 26
4.4 Krátkodobé výstavy (Štefánikova hvězdárna)............................................................................................ 26
„Svědectví z kosmu“ .................................................................................................................................... 26
„Oko za 2 miliardy“ ..................................................................................................................................... 26
„Odkaz Hubblova dalekohledu“................................................................................................................... 26
4.5 Knihovna Štefánikovy hvězdárny................................................................................................................ 27
4.6 Knihovna Planetária ..................................................................................................................................... 27
5. ODBORNÁ ČINNOST .......................................................................................... 28
5.1 Vědecká činnost............................................................................................................................................. 28
5.1.1 Výzkum tranzitujících exoplanet a proměnných hvězd (řešitel Mgr. Stanislav Poddaný) .................. 28
5.1.2 Výzkum migrace planet (řešitel Bc. Jakub Rozehnal)......................................................................... 28
5.2 Odborná pozorování ..................................................................................................................................... 29
5.2.1 CCD sekce........................................................................................................................................... 29
5.2.2 Sluneční sekce ..................................................................................................................................... 29
5.2.3 Zákrytová sekce................................................................................................................................... 30
5.2.4 Pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy sluneční soustavy na hvězdárně Ďáblice.......... 30
5.2.5 Dalekohled MARK.............................................................................................................................. 30
5.2.6 Společné pracoviště v Koperníkově kopuli na Kleti ........................................................................... 30
5.3 Spolupráce s vysokými školami ................................................................................................................... 31
5.4 Publikační činnost ......................................................................................................................................... 31
6. VYDAVATELSKÁ ČINNOST ............................................................................... 32
6.1 Ediční činnost HaP v roce 2010.................................................................................................................... 32
7. KOMERČNÍ AKTIVITY......................................................................................... 33
8. ÚDRŽBA A TECHNICKÝ ROZVOJ ..................................................................... 33
8.1 Investiční akce a akce mimořádného charakteru....................................................................................... 33
8.1.1 Rekonstrukce hlavní kopule Štefánikovy hvězdárny ............................................................................... 34
8.1.2 Modernizace promítacího sálu Hvězdárny Ďáblice ................................................................................. 35
8.1.3 Doplnění 3D exponátů ve foyeru Planetária Praha .................................................................................. 36
8.1.4 Návrh astronomická výstavy ve foyeru planetária Praha......................................................................... 36
8.1.5 Úprava interiéru hlavní kopule na Štefánikově hvězdárně ...................................................................... 37
8.2. Údržba budov ............................................................................................................................................... 37
8.3. Údržba výpočetní techniky.......................................................................................................................... 37
50
8.4. Údržba pozorovací techniky........................................................................................................................ 37
8.5. Běžná údržba ................................................................................................................................................ 38
8.6. Autoprovoz ................................................................................................................................................... 38
9. SPOLUPRÁCE S JINÝMI INSTITUCEMI, SLUŽEBNÍ CESTY............................ 39
9.1. Odborné semináře........................................................................................................................................ 39
9.2. Spolupráce s jinými institucemi .................................................................................................................. 39
9.2.1. Spolupráce s institucemi v ČR................................................................................................................ 39
9.2.2. Spolupráce s institucemi v zahraničí....................................................................................................... 39
9.3. Zahraniční služební cesty ............................................................................................................................ 39
9.3.1. Sympozium ESOP XXIX – York, Anglie .............................................................................................. 39
10. HANDICAPOVANÉ OSOBY .............................................................................. 40
11. ROZBOR HOSPODAŘENÍ ................................................................................ 41
Hlavní činnost ...................................................................................................................................................... 41
Spotřebované nákupy ................................................................................................................................... 42
Služby........................................................................................................................................................... 42
Osobní náklady............................................................................................................................................. 43
Ostatní náklady............................................................................................................................................. 43
Odpisy .......................................................................................................................................................... 43
Doplňková činnost............................................................................................................................................... 43
Výdaje na investiční akce ................................................................................................................................... 44
12. VNITŘNÍ ZÁLEŽITOSTI ORGANIZACE ............................................................ 46
12.1 Struktura organizace .................................................................................................................................. 46
12.2 Personální otázky ........................................................................................................................................ 46
12.3 Vnitřní kontrolní systém............................................................................................................................. 46
12.4 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ...................................................................................................... 48
PŘÍLOHY.................................................................................................................. 52
51
PŘÍLOHY
52