školní tamtam - Střední škola polytechnická

Číslo 4
ŠKOLNÍ TAMTAM
2005/2006
ŠKOLNÍ TAMTAM
1
ŠKOLNÍ TAMTAM
DĚNÍ NA ŠKOLE
ZAJÍMAVOSTI
• INFORMACE PRO ŽÁKY
• CELOŠKOLSKÁ KONFERENCE ECO-SCHOOLS
• STUDIJNÍ PROGRAM EU
• PROJEKT ŠANCE A EMIL
• LYŽÁK
• PODLAHA CUP 2006
• KRÁTCE O DOMOVĚ MLÁDEŽE
• MATURITNÍ PÍSEMKA Z ČEŠTINY
• PRVNÍ DEN ČINU NAŠÍ ŠKOLY V RÁMCI ECO
SPORT
• ROZHOVOR S ING. HOLUBEM
• CHVÁLA ŽENY
• JARNÍ NETRADIČNĚ TELEVIZNÍ FEJETON
• ŠKOLNÍ KAPELA SE LOUČÍ
• SILÁCI MEZI STAVBAŘI
• CENA FAIR PLAY
• ROZHOVOR S JAKUBEM JANDOU
• STŘELECKÝ ÚSPĚCH JANA ŠUNY
Slovo úvodem…
Začalo jaro. Letos jsme si na jeho příchod museli počkat jak nikdy předtím. Zima se nám protáhla na téměř 150 dní,
jak spočítali meteorologové, a byla neskutečně dlouhá. Jak se ale dívám z okna, jaro bude zřejmě velmi krátké a přejde ihned v
léto, takže si jej, stejně jako později podzimu, téměř neužijeme.
Vše se mění, příroda nás stále překvapuje, i když spíše v tom negativním slova smyslu. Před měsícem postihly opět
naši republiku záplavy, které sice nebyly tak rozsáhlé, jako v minulých letech, ale nadělaly pomyslné vrásky na čelech všem
lidem z postižených oblastí, vodohospodářům, ekonomům i politikům. Překvapil především onen krátký interval mezi živelnými katastrofami v minulosti a nyní, který nikdo z nás nečekal.
Nehodlám vás dále unavovati tím, že budu připomínat minulé události. Chci jen připomenout, co se za krátkou dobu
od posledního vydání školního časopisu změnilo. Když jste četli jeho 3.číslo, doznívala pomalu radost ze zlatého úspěchu
běžkyně na lyžích Kateřině Neumannové na ZOH v Turíně. Jak je to dávno, řekněte si. A nebyly to ani dva měsíce.
Když budete číst páté a poslední číslo TAM TAMU, které vyjde ve zkrácené podobě v polovině června, bude už po
volbách a v plném proudu bude světový fotbalový šampionát v Německu, na nějž se všichni nedočkavě těšíte.
Čas prostě neúprosně běží a my s ním, i když často ani nevíme proč a za čím se vlastně ženeme a jaký to vše má smysl.
Snad vám alespoň náš časopis umožní na chvíli se v tomhle běhu zvaném život zastavit, pobavit se nad jeho stránkami
a připomenout si, že stále ještě chodíte do školy a užíváte si krásných, ale krátkých okamžiků života studentského a také mládí.
Věřte mi, že uplyne rychleji, než se nadějete, stejně jako běží rychle život kolem nás. Často si tento fakt neuvědomujeme a pak
se jen užasle divíme, jak vše uteklo.
Ať vám tedy čas strávený nad stránkami našeho časopisu utíká co možná nejpomaleji.
Hezké počtení a ještě krásnější jaro přeje
Mgr.Vítězslav Hulák
za redakční radu
Studijní program EU - Cottbus
Ve dnech 29.1. – 4.2.2006 jsme absolvovali s Ing.
arch. Petrou Jarošovou v rámci studijního programu EU
Leonardo da Vinci v sousední SRN školení „Nové
materiály a možnosti zateplování při rekonstrukcích a
výstavbě budov“ . Konzultace i praktická výuka probíhaly
v místním školicím centru nám příbuzných oborů.
Všechny země EU se snaží dosáhnout co
největších úspor energií. Neustále se objevují nové
materiály a technologie.Přes veškerý rozvoj zůstává využití
dřeva i jiných přírodních materiálů nezastupitelným
prvkem .
V rámci programu jsme navštívili kampus Brandenburské technické .univerzity v hostujícím městě Cottbus, kde nás v krátkosti seznámili se systémem výuky na
2
vysokých i středních školách v SRN. Na základě získaných poznatků můžeme srovnat odlišnosti s výukou v ČR.
Jedno dopoledne bylo věnováno prohlídce nové budovy městské Cottbuské knihovny. Jedná se o unikátní novodobou
stavbu s neobvyklým architektonickým řešením a způsobem opláštění budovy. Dalším bodem programu bylo seznámení
s měřením tepelných ztrát termokamerou v praxi i laboratorních podmínkách. V rámci pobytu jsme si prohlédli i město,včetně
historického jádra, byl nám poskytnut odborný výklad i zodpovězeny všechny dotazy.
V případě bližšího zájmu mohu poskytnout podrobnější informace včetně obrazové dokumentace.
Bc. Vladimír Pekařík
Budova knihovny města Cottbus,
upoutá svým nevšedním tvarem
i způsobem opláštění.
Informace pro žáky
Termíny uzavírání hodnocení prospěchu, docházky a chování ve II.pololetí jsou následující:
11. května 2006
18. května 2006
25. května 2006
1. června 2006
22. června 2006
tř. SP2., SDv3.
tř. DN2.
tř. TZB4.
tř. DK4. + III. roč.+ rekvalif. studium Mz
zbývající třídy
13,00 h
13,00 h
13,00 h
14,30 h
14,30 h
čtvrtek
čtvrtek
čtvrtek
čtvrtek
čtvrtek
sborovna
sborovna
sborovna
tělocvična
tělocvična
Závěrečné zkoušky
studijní volno
dle pokynů úseku PV
písemná část ZZ
praktická část ZZ
ústní část ZZ
vyřazení absolventů
5. června 2006
6.-9. června 2006
19.-22. června 2006
v pátek 23. června 2006
Maturitní třídy
studijní volno:
SP2.
DN2.
TZB4.
DK4.
ústní maturitní zkouška:
SP2.
SPv3.
DNv3.
DN2.
TZB4.
DK4.
15. 5. – 19. 5. 2006 (včetně)
22. 5. – 26. 5. 2006 (včetně)
30. 5. – 5. 6. 2006 (včetně)
5. 6. – 9. 6. 2006 (včetně)
22. 5. – 24. 5. 2006
25. 5. 2006
26. 5. – 29. 5. 2006
29. 5. – 2. 6. 2006
6. 6. – 9. 6. 2006
12. 6. – 14. 6. 2006
(1. komise)
(1. komise)
(2. komise)
(2. komise)
(3. komise)
(4. komise)
Odměny žáků
Budou vyplaceny v sudém týdnu v pátek 19. května 2006, v lichém týdnu v pondělí 22. května 2006, dále pro III. ročníky 5.
června 2006, pro I. a II.ročníky v lichém týdnu 23. června 2006 v sudém týdnu 26. června 2006.
Milan Holoubek
První celoškolská konference naší školy k mezinárodnímu projektu
Eco - Schools
V souladu s celoročním plánem činnosti v rámci velmi náročného a časově neomezeného mezinárodního projektu
Eco-schools (Ekoškoly), který zahrnuje všechny žáky i zaměstnance naší školy, se uskutečnila v pondělí dne 27. března 2006,
v učebně číslo 28, ve třetím patře školy Jílová 36g, od 10,30 do 11,30 hod., první celoškolská konference k tomuto projektu.
Byli na ni prostřednictvím třídních učitelů i školního rozhlasu pozváni členové třídních žákovských Ekohlídek ze
všech tříd naší školy, a to i ti, kteří měli tento den dílny nebo byli na exkurzi. Měli s sebou psací potřeby a papír na poznámky
3
a dostali za úkol získané informace pak co nejdříve přenést na svoji třídu. Svoji účast stvrdili podpisem na prezenční listině
před zahájením konference.
Na tuto konferenci jsem na třetím jednání školního řídicího štábu mezinárodního projektu Eco-schools, konaném dne
15.3.2006 v klubovně školy Jílová 36g, rovněž pozval všechny členy tohoto štábu, dále ředitele naší školy ing. Andrzeje Bartośe a jako velmi vzácného hosta mgr. et mgr. Michala Medka, krajského garanta projektu Eco-schools a vedoucího Střediska
ekologické výchovy Krásensko, který se s námi měl podělit o osobní poznatky z realizace projektu Eco-schools ve Skotsku.
Bohužel mgr. Michal Medek se z neodkladného služebního důvodu ráno před konferencí omluvil a poslal za sebe svoji spolupracovnici mgr. Evu Kučerovou z Lipky Brno, školského zařízení pro environmentální vzdělávání, rovněž velmi dobře osobně
obeznámenou s realizací projektu Eco-schools ve Skotsku na tamních školách.
Konferenci, za organizační spolupráce s mgr. Milanem Holoubkem, zástupcem ředitele školy pro teoretickou výuku,
obsahově připravil dr. Petr Duchek, který ji také uváděl a
řídil.
Obr.č.1: První celoškolskou konferenci k mezinárodnímu
projektu Eco-schools (Ekoškoly)
zahájil a
úvodní přednášku přednesl garant tohoto projektu
PaedDr. Petr Duchek
Konference byla zahájena v plánovaném čase,
v úvodu jsem představil přítomné vzácné hosty a to mgr.
Evu Kučerovou z Lipky Brno, která je rovněž
zodpovědnou osobou krajské garance projektu Ecoschools, dále představitelku Sdružení rodičů a přátel naší
školy a zastupující členku školního řídicího štábu
mezinárodního projektu Eco-schools paní Miluši Štouračovou a také ředitele naší školy ing. Andrzeje Bartośe.
V druhé části konference se dostavil od maturit nanečisto mgr. Milan Holoubek, člen školního řídicího štábu mezinárodního
projektu Eco-schools a zástupce ředitele školy pro teoretickou výuku. Ostatní pozvaní členové školního řídicího štábu byli
omluveni.
Obr.č.2: Přítomní hosté na konferenci – v popředí zleva
paní Miluše Štouračová ze SRPŠ, ředitel naší školy ing.
Andrzej Bartoś, stojící mgr. Milan Holoubek, ZŘ TV,
mgr. Eva Kučerová z Lipky Brno (foto autor)
V úvodní přednášce, ke které jsem si vypracoval
prezentaci v programu Power Point a promítal ji pomocí
dataprojektoru na plátno, jsem nejprve uvedl, co je cílem
mezinárodního projektu Eco-schools (Ekoškoly),
vyzdvihl jsem vysokou prestiž tohoto mezinárodního
oceňování škol, časovou neomezenost Projektu,
podrobnosti o organizaci FEE, o Sdružení TEREZA,
které je členem FEE a jediné v České republice
oprávněno udělovat mezinárodní tituly Eco-schools
českým školám, o Lipce Brno jako krajském garantu
Projektu, objasnil jsem, proč jsme se zapojili do tohoto
Projektu - připomenul jsem dosavadní úspěchy naší školy
v celostátních ekologických soutěžích, dosažené vždy se žáky našich tříletých učebních oborů.
Zdůvodnil jsem opodstatněnost zařazení Projektu do Ročního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a
osvěty naší školy na tento školní rok, dále jsem uvedl sedm podmínek nezbytných k realizaci Projektu, vysvětlil jsem vícestupňové organizační schéma řízení Projektu na naší škole, představil jsem jmenovité složení 29 členného žákovského Ekotýmu ze tříd Mz 2. a MZB 1. a školního řídicího štábu Projektu, vyzdvihl jsem přínos školení žákovského Ekotýmu ve Středisku
ekologické výchovy Krásensko, uskutečněném dne 7. listopadu 2005, připomenul jsem zřízení nové nástěnky k Projektu
v přízemí školy, volby Ekokodexu školy a jejich výsledky, osvětlil jsem na začátku Projektu žákovským Ekotýmem vypracovaný ekologický audit naší školy a plnění jeho závěrů, úspěšnou prezentaci naší školy na setkání škol zapojených do Projektu
konanou dne 19. prosince 2005 ve Středisku ekologické výchovy Krásensko, zopakoval jsem úkoly třídních Ekohlídek, systém
třídění odpadů v učebnách a kancelářích školy, uvedl jsem konkrétní výsledky třídění odpadu na škole od našeho vstupu do
Projektu (6 000 PET láhví, 57,5 kg papíru, 43 kusů nebezpečného odpadu – baterií), vysvětlil jsem význam třídění odpadů pro
ochranu životního prostředí a výsledky jejich recyklace.
Nastínil jsem další nejbližší úkoly, jako například přípravu Dne činu na 24. dubna 2006 po trase Jílová, Červený kopec, Kamenná kolonie, pravý břeh Svratky, Pisárky, s náplní probouzející se jarní příroda, reliéf krajiny, druhy rostlin a živočichů na trase pochodu, suchozemské a vodní ekosystémy, sbírání drobného odpadu na trase, fotodokumentace černých skládek
na trase, určování druhů odpadu na trase, možné způsoby likvidace odpadu nalezeného na trase, dále nás čeká v dubnu vybudování naučné stezky dřevin na školním pozemku, vypracování dokumentace k žádosti o titul včetně povinných i nepovinných
4
příloh, představil jsem logo Eco-schools, webovou stránku školy www.sou-jilova.cz a na ní mnoho informací o projektu Ecoschools, kde v sekci Projekty (vlevo) je odkaz Eco-schools s podrobnostmi, dále na také zde umístěné stránky školního časopisu TAMTAM (jednotlivými listy lze procházet jen pomocí kolečka myši-není zde posuvník), kde za poslední tři roky mám
přes dvacet článků s ekologickou tématikou a v loňském a letošním ročníku mám již čtyři články k Projektu, rovněž v sekci
Mimoškolní aktivity, odkaz Ekologie, mám dokumentovány úspěšné výsledky zapojení naší školy do předchozích celostátních
ekologických projektů.
Dále jsem vytýčil netajený cíl našeho snažení – v červnu 2006 získat, jako jedna z prvních škol v České republice, titul, vlajku, logo Eco-schools, poděkoval jsem Ekohlídkám za dosavadní spolupráci a pozornost při přednášce.
Poté jsem předal slovo mgr. Evě Kučerové z Lipky Brno, která hovořila o osobních poznatcích z realizace projektu
Eco-schools na školách ve Skotsku. Řadu velmi zajímavých fotografií z tamních škol, zapojených do Projektu, promítala
pomocí dataprojektoru na plátno a komentovala jejich obsah. Na tamních školách nebývají učebny stavebně odděleny od sebe,
ale tvoří celek, oddělený jen rozestavením nábytku, žáci pracují samostatněji, provozují obchůdek s biopotravinami, na chodbách mají velké množství nejrůznějších nástěnek.
Přítomní žáci věnovali průběhu konference maximální pozornost a zapisovali si podrobnosti jak na pokyn přednášejícího, tak sami podle svého uvážení.
Obr.č.3: Pohled do pléna konference složeného ze členů
třídních žákovských Ekohlídek naší školy (foto autor)
V závěru
první
celoškolské
konference
k mezinárodnímu projektu Eco-schools jsem vyzval
přítomné členy třídních žákovských Ekohlídek ze všech
tříd naší školy, aby vyslovili svoje dotazy, náměty,
připomínky a postřehy z dosavadní realizace Projektu.
Poté jsem odpověděl na jejich dotazy, které se týkaly
rozmístění sběren nebezpečného odpadu v městě Brně a
třídění PET láhví v učebnách.
Poděkoval jsem všem přítomným za spolupráci
a podporu tohoto mezinárodního Projektu.
Konference měla důstojný průběh, umocněný
včasností příchodu pozvaných žáků, byla, jak pro žáky,
tak i pro zúčastněné hosty, oboustranně přínosná a splnila
jednoznačně svůj cíl –
prohloubit vzájemnou
informovanost všech žáků, zaměstnanců školy i
spolupracujících institucí, shrnout dosavadní úsilí a
osvětlit řešení problémů při plnění stanovených bodů celoročního plánu činnosti, připomenout význam, úkoly a zodpovědnost
třídních žákovských Ekohlídek a jejich působení na spolužáky, umožnit výměnu zkušeností, zdůraznit význam všech praktických kroků při separaci odpadů, šetření energiemi, vodou, péči o vnitřní i vnější prostředí školy, uplatňovat získané praktické
návyky k ochraně životního prostředí i mimo školu, v rodinách, nastínila další nejbližší úkoly a celkovou dlouhodobou vizi,
dala prostor k diskusi a zodpovězení dotazů.
Po skončení konference jsem mgr. Evě Kučerové z Lipky Brno předložil velmi rozsáhlou dokumentaci, kterou jsme
dosud podrobně vypracovali k realizaci Projektu na naší škole.
Po jejím prostudování mi sdělila, že můžeme začít vypracovávat stanovené podklady tvořící obsah žádosti o udělení
titulu, vlajky a loga Eco-schools.
Touto konferencí jsme naplnili jeden z mnoha náročných úkolů, stanovených ročním plánem činnosti při realizaci
mezinárodního projektu Eco-schools na naší škole. Věřím, že i ostatní úkoly, stojící ještě před námi, zvládneme, za přispění
celého osazenstva naší školy, neméně úspěšně.
V Brně 30.3.2006
PaedDr. Petr Duchek
předseda řídicího štábu mezinárodního projektu Eco-schools
a koordinátor environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty
Krátce o domově mládeže Jílová pohledem ubytovaných žáků
Všichni víte, že mnozí z nás musí do školy dojíždět z větší dálky a denní dojíždění by nestíhali. Školy jim proto poskytují ubytování a ta naše má domov mládeže hned vedle sebe. Domov mládeže na Jílové je ve srovnání s jinými domovy
mládeže poměrně levný a kvalitně vybavený, vnitřní vybavení je vesměs nové.
Stručně k dennímu režimu
6.45 budíček
+
nemůžete zaspat a následně dojít pozdě do školy
–
někteří žáci by nemuseli vstávat, jelikož jim vyučování začíná později
Strava začíná snídaní a svačinou, přes oběd až po večeři
+
nemusíte se o jídlo starat, je vám podáno téměř až pod nos
–
jídlo musíte odebírat, ať vám chutná nebo ne, vyplývá to z povinností ubytovaných
na DM
5
Odpolední program
vycházky – délka se určuje podle stáří žáků, čím jste starší, tím je máte delší
kroužky – je zde celá řada sportovních kroužků, např. tenis, stolní tenis, fotbal, nohejbal, posilovna atd. Při
domluvě plavání (jezdí se na bazén do Lužánek) nebo saunování.
Internet – v posledním měsíci nám pan ředitel pořídil na domov nové počítače, na kterých můžeme surfovat
na internetu a to zadarmo, za což mu velmi děkujeme.
Jak vidíte, nežijeme tu špatně.
Ubytovaní žáci
Lyžák
Skoro každý z vás jistě někdy byl na lyžařském výcviku, ať už na základní škole nebo nyní na střední. Právě na lyžáku se nejvíce utuží kolektiv ve třídě. Většinou se i zlepší vztahy mezi učiteli a žáky, kteří se mají větší možnost poznat.
Tato školní akce má i ten význam, že se můžou dostat na hory i studenti, kteří by se tam z finančních nebo jiných důvodů jinak nepodívali. Někteří kluci, co lyžují pravidelně, by zase neměli ten správný styl.
Na horách bývá super zábava. Není to jen lyžování, jsou to i společně strávené večery, spousta legrace, zážitky, které
prostě jinde nelze zažít.
Vsadím se, že každý kdo někdy lyžařský výcvik s naší školou absolvoval, prožil příjemný týden, ze kterého si domů
odvezl hodně fajn vzpomínek…
Tímto bych chtěl poděkovat všem učitelům, kteří jezdili jako dozor. A hlavně bych chtěl poděkovat vedení školy, že
dalo žákům tu možnost a uvolňovalo je na týden ze školy, aby mohli prožít nádherný týden ve zdravém prostředí…
Věřím, že s pořádáním lyžařského kurzu je spojeno hodně práce včetně té organizační tady na škole. Je mi ovšem
velmi líto, že pro další prvňáky už tato aktivita nebude...možná by to stálo ještě jednou za zvážení, z pohledu nás žáků, kteří
jsme se zúčastnili,rozhodně zůstane bílé místo, které nemůže nic jiného zaplnit.
-mir-
Projekt Šance a Emil
Milí spolužáci, v minulém čísle jsme informovali o účasti na projektu Šance. Tento projekt je zaměřen na pomoc „dětem ulice“.
V minulém školním roce jsme ještě pomáhali při projektu Emil, jehož cílem je pomoc pro handicapované děti.
Obě tyto organizace se na nás v posledních dnech opět obrátily s prosbou o spolupráci. Tedy přesněji řečeno se na nás
obrací celá řada organizací, ale není v našich silách se všemi spolupracovat. Projekt Šance i projekt Emil jsou nám blízké problematiky a je zde již rozběhnutá spolupráce, takže bychom v ní rádi pokračovali.
Pro většinu žáků, kteří v minulém období na těchto projektech spolupracovali, začíná období závěrečných zkoušek a
maturit. Nechceme je proto „vytrhávat“ z posledních dnů výuky a hledáme nové spolupracovníky. Pokud máte někdo chuť se
na realizaci těchto projektů domluvit, oslovte někoho z užšího parlamentu, nebo zajděte za paní Pokornou a určitě se domluvíme. Pracuje se vždy ve dvojicích. Termíny jsou určeny na 22. a 31. května 2006.
Těšíme se na vás!!!
Za školní parlament Petr Uhlíř
Rozhovor
Rozhovor do tohoto čísla jsem chtěl udělat s výraznou osobou naší školy.Vybral jsem pro mě perfektního pedagoga,
kterého mám strašně rád. Je to jeden z mála učitelů, kterého znají i žáci tříd, ve kterých neučí. Některé z jeho „hlášek“ jsou
tak známé, že je studenti používají i v běžném životě. I mně se několikrát povedlo říct: „ Ty jsi snad na žaludek“ nebo „Ještě
jednou a bude to podruhé“ . I po pěti letech, co učí v mé třídě, mě dokáže překvapit tím, jak bleskově umí zareagovat na různé
situace, udělat dobrý vtip a rozesmát tak celou třídu. Jistě jste poznali, že otázky budou pokládány ing. Josefu Holubovi.
Jak dlouho učíte na naší škole? Učil jste i jinde?
14 let. Předtím jsem učil 7 let na Mendlově zemědělské škole.
Jste u žáků hodně oblíbený. Čím myslíte, že to je?
Pokud je to pravda, je to příjemné. Snažím se učit podle Komenského zásady „škola
hrou“.
Jde hlavně o kamarádský přístup a srandu v hodinách. Přitom si umím udělat legraci i sám
ze sebe. (pozn. To můžu potvrditJ)
Vaše třída měla nejmenší absenci a potom co jste dostal třídnictví v TZB1, klesla i
tam – co byste poradil svým kolegům, aby dosáhli podobného „úspěchu“?
6
Podle mě jde o přirozenou autoritu a osobnost člověka. Jde taky o přístup žáků ke studiu a plnění povinností. To souvisí i
s výchovou v rodině.
V třídních knihách je pod udělenou poznámkou podepsáno hodně kantorů , ale ani jednou by jsme tam nenašli váš
rukopis. Jak si udržíte pořádek ve třídě?
Je to zase o přirozené autoritě, kterou jsem podle mě zdědil po svém otci, který byl taky učitel.
Jaká byla cesta k vašemu dosaženému vzdělání?
Dřív to bylo trochu jinak. Po základní škole jsem šel na dvouletý učební obor na zemědělskou školu ve Strážnici. Pak 3-letá
stření škola (nadstavba) . Protože mám rád přírodu a ptáky, hlásil sem se na ornitologii, ale nakonec jsem „skončil“ na VŠ
zemědělské.
(pozn. pan učitel má také řidičský průkaz na všechna motorová vozidla kromě autobusu. S tím se podle mě moc lidí pochlubit
nemůže. S úsměvem dodává „A jestli mi nevěříte, tak se mě můžete zeptat.“)
Jste ženatý ? Máte nějaké děti?
Ano, jsem. Mám jednoho syna a dva vnuky….(syn byl aktivnější).
Co rád děláte ve volném čase?
Protože mám široký rozsah oborů, které učím, věnuji hodně času přípravě do výuky.
Ale když už se nějaký volný čas najde, tak rád rybařím.
Čím jste chtěl být jako malý kluk?
To je celkem ironie.. jako malého mě bavila práce se dřevem.
Slyšel jsem že jste v mládí profesionálně boxoval, co je na tom pravdy?
Ano boxoval jsem za OP Prostějov.
(dozvěděl jsem se také že pan učitel vyhrál na ZŠ okresní přebor v hodu míčem a granátem a také že nějaký čas dělal vrestlink)
Rozhovor připravil Šubík Mirek TZB2
Chvála ženy
Již od dávných časů patří žena k vyhledávaným tématům
sociologů, sociálních psychologů, prozaiků, básníků, ale především
všech mužů, kteří se s ženami denně setkávají nebo s nimi žijí.
Přestože je pozorně a citlivě vnímáme a komunikujeme s nimi, občas
se marně snažíme přijít na motivy jejich duševního života a jejich
chování a jednání. S jistotou sobě vlastní vnímáme jejich fyzické
dispozice, jejich úsměvy, harmonii jejich těl a kouzlo jejich osobnosti,
ale současně je pro nás velkým oříškem poznat a pochopit jejich
duševní život. Jakoby pro nás záměrně zůstávaly zahaleny rouškou
tajemství, které si přeje být jen pomalounku odhalováno v celé své
duševní kráse, která je nesporná…Je to hra, na kterou každý z mužů
evidentně nemá…Vítězí pouze ten, který je dokáže něčím, co většinou
vědí jen ony samy, zaujmout, respektovat je a bez mnoha vyčerpávajících projevů snahy porozumět i všem jejich slovům, mimickým
projevům a řeči jejich těl, která vždy něco bezděčně naznačují. Pro
muže je tento způsob odtajňování celkového poznání osobnosti ženy
nepohodlným a obtížným jevem, na který nemají potřebnou trpělivost
a zkušenost a jejich tápaní zůstává stát na půli cesty k ní a je jen
logickým vyústěním jeho největšího problému v interakci a
komunikaci s ní, které patří zejména v mladších letech jeho života
mezi jejich největší utrpení a strasti…Rozhodně se ale nevyplatí upadnout v apatii a rezignaci, nýbrž je třeba pokračovat ve svém náročném
sociálním učení poznávání žen ( ženy nemají příliš rády pasivní muže )
a ve svém tvůrčím snažení, které ale nemá být zarputilé, nemotorné a
tvrdohlavé… Ženy totiž nemají rády neomalené a nezdvořilé hlupáky,
kterých si v životě užijí až příliš. Potřebují také delší poznávání, trpělivý přístup, pochopení, ale také důkazy jemného a něžného zacházení, které je pro ně zpravidla cennější hodnotou, než pouhý bezduchý fyzický vzhled muže s projevy primáta…Svět
je již i tak přeplněný nespokojenými a nešťastnými ženami. Ale pokud je muž milý, jemný, přirozeně inteligentní a komunikativní, je to pro něj bonus navíc…I když se na první pohled může zdát, že jsou právě muži těmi většími aktivisty ve sbližování
obou pohlaví, není to tak zcela úplná pravda. Ženy nás mají zmapovány daleko dříve a snadněji, než můžeme jen tušit a po
nepatrných a téměř nepostižitelných náznacích sympatie směrem k nám nás nepřímo, aniž bychom si toho všimli, vybídnou
k tomu, abychom sami zahájili aktivní proces vzájemného poznávání…Je to ze strany ženy účinná a vysoce efektivní hra, která
je z hlediska strategie a taktiky v mezilidských vztazích podobná kvalitnímu uměleckému výkonu. Nepochopí-li muž tuto,
7
v dobrém slova smyslu, milou lest, nebude patřit mezi vyvolené…V zástupu čekatelů se vždy najde vhodný adept , kterému
bude tiše naznačena možná sympatie a náklonnost ženy. Je to nejpřirozenější způsob sbližování muže a ženy, mezi kterými to
krásně zajiskří a jeho výsledkem je vzájemná sympatie obou pro sebe pozitivně naladěných lidí, kteří se nacházejí… Zda
budou úspěšní, záleží pouze na nich. Je třeba říct, že vzájemné poznávání, kdy není nikdy předem známý jeho výsledek, patří
k tomu nejhezčímu, co se mezi oběma protagonisty vzájemného namlouvání odehrává v jejich stavu něžného očekávání. Hlavním životním krédem ženy je mít u sebe spřízněnou duši a přátele, na které se může spolehnout a kterým může věřit. A když
má navíc muže, kterého miluje a on miluje ji, je to pro ni životní radost, od které se odvíjejí její další cíle a přání, jejichž naplnění potřebuje ke svému pocitu štěstí. Přes všechny peripetie její občas složité osobnosti, jejíž rozmarům a příležitostným
špatným náladám ani ona sama někdy nerozumí a které ji trápí, se musí uznat a nahlas říct, že život bez ženy by byl velmi
chudý, smutný a jednobarevný. Vnímání života a všech jeho krás je u muže často transformováno přes kouzelné vnímání ženského půvabu, něhy, dobra a jejich touhy po kráse. Vzájemné vnímání, poznávání se a sbližování se s příjemnou a milou ženou
je jednou z nejpotřebnějších vymožeností v životě muže ve smyslu pochopení vlastní identity a ve zdokonalování jeho role
přítele, partnera, milence, manžela a otce svých dětí…Přestože je žena, dle názoru dokonalého znalce něžného pohlaví Honoré
de Balzaca , „ docela obyčejný tvor, o němž sis udělal krásnou představu „ , stojí za to s ní být a oddávat se všemu, co nám ve
své rodičovské či partnerské a milenecké roli nabízí a čím povznášejícím a milým nás zahrnuje. Jen hlupák si nemůže vážit
jejího ryzího poslání v životě a jen blázen pohrdá jejími něžnými projevy blízkosti a spolupatřičnosti ! Vždyť ženy provázejí
náš život od kolébky až k poslednímu vydechnutí a jsou s námi nejen v dobách šťastných, ale i v dobách zlých a my jim můžeme děkovat za to, co jsme a jací jsme…Velké uznání si zaslouží především zralé a starší ženy, které si často ve svém životě
prošly peklem a jejichž život neměl zrovna ideální podobu, ale ony přesto neslevily v plnění své role matky, přítelkyně a
ochránkyně rodinné idyly ! „ Není větší lásky nad tu, která se pouští do něčeho, co jí přinese utrpení „…A opravdu zase tolik
nezáleží na stáří ženy, na jejím fyzickém vzhledu, na jejím sex-appealu, na tom, zda je extrovertní či introvertní typ, zda je
zdrženlivá či lehce provokativní, ale vždy záleží na jejích činech, na velikosti jejího charakteru a na vlastních emocích, které
prožívají, i když často nebývají pochopeny, respektovány a oceněny…Hluboce smekám před všemi reprezentantkami něžného
pohlaví, které zůstaly ženami i po nepovedeném životě, který jim bohužel nenadělil všechny hodnoty, po kterých tiše toužily,
ale samy svou nezištností, ochotou, pracovitostí, vlídným úsměvem a uměním v pravý čas pohladit a pronést laskavé slovo
dokázaly na chvíli zapomenout na svůj nelehký úděl a soustředily se na vytváření radosti a štěstí svých dětí a přátel. V tomto se
my muži musíme od žen ještě mnoho učit ! A proto bychom měli být všichni k ženám slušní, pozorní, milí a vnímaví ke všemu, co prožívají. Měli bychom jim poctivě ve všem pomáhat a více si všímat všeho, co je trápí. Ženy možná více než muži
potřebují oporu a zastání, protože to mají v životě daleko složitější…A protože se blíží květen-měsíc lásky, přeji všem dobrým
ženám, aby jejich osud nebyl podobný opuštěnému hrobu na periférii města, kde není místo pro souznění…Muži by si měli
konečně vážně uvědomit, že jejich největším „ darem, seslaným z nebes „ , z kterého se mohou radovat, jsou právě ženy !
Jejich chování a jednání by mělo směřovat k tomu, aby pozvedli ženu na první místo svých životních hodnot, nehledali jejich
čest pod jejich pasem , ale aby ji dokázali brát jako vzácného člověka, kterého je třeba si vroucně vážit, který je mužům nakloněn a svou činnost zaměřuje na jejich pohodlí, štěstí a radost ze života…
Miroslav Holomek
Maturitní písemka z češtiny
Písemná část maturitní zkoušky z českého
jazyka a literatury proběhla ve středu 5. dubna 2006 v
tělocvičně školy. Více jak stovka studentů ze tříd
čtyřletých studijních oborů, nástavbového a večerního
studia měla možnost výběru ze čtyř témat. Studenti
mohli psát úvahu o lhostejnosti, vypravování o poučné
příhodě ze života, volný slohový útvar o nutnosti
ochrany životního prostředí a fejeton zabývající se
reality show.
Po obtížném výběru si většina studentů zvolila
téma ekologické. Na napsání práce měli maturanti 240
minut, které mnozí z nich beze zbytku využili.
S výsledky budou maturanti seznámeni v první
polovině měsíce května a hodnocení bude tvořit část
celkové známky z českého jazyka a literatury u ústní
části MZ.
Mgr. Vítězslav Hulák
PK humanitních předmětů
8
Podlaha cup 2006
Ve čtvrtek 16. března 2006 proběhla v Praze v PVA Letňany soutěž 2. ročníku PODLAHA CUP 2006, určená SOU
vyučujícím obor podlahář. Naši školu reprezentovala 2 družstva - tým A a tým B. Za A tým nastoupili žáci 2. ročníku: Miroslav Flek, Luboš Harašta a Martin Lačňák, za B tým žáci 3. ročníku Dalibor Fiala, Jakub Radiměřský a Lukáš Vančík.
Garantem celé akce byla firma AKTO a Cech podlahářů. Soutěžilo se v 5 disciplínách a soutěžící měli na splnění
všech úkolů 180 minut. Na základové desce rozdělené do 3 polí složitých tvarů plnili tyto úkoly:
1. kladení vlysových parket na dvojitou rybinu,
2. kladení plovoucích laminátových parket,
3. připevnění obvodových lišt u laminátových parket,
4. lepení třívrstvých dřevěných parket.
Na závěr proběhl ještě krátký test znalostí. Porota
hodnotila zručnost a přesnost provádění jednotlivých úkolů,
výsledek testu i oko zákazníka na celé dílo.
Výsledek soutěže byl pro naši školu potěšující. Díky družstvu A jsme zvítězili a obhájili tak prvenství z loňského 1. ročníku. Radost nám udělalo i družstvo B, které
získalo 3. místo. Na druhém místě skončilo SOU Praha Jarov.
Vítězům byly předány putovní poháry a všichni
účastníci obdrželi věcné ceny. Nejlepší družstvo této soutěže, tedy naši žáci 2. ročníku postupují na soutěž do Tábora,
kde si v červnu změří své síly tentokrát s profesionály.
UOV František Pop
Jarní, netradičně televizní fejeton
Když jsem přemýšlel, o čem psát na počátku nejkrásnějšího ročního období, jímž jaro určitě je, rozhodl jsem se, že
tentokrát jej spojím s něčím, s čím na první pohled vůbec nesouvisí.
Nečekejte v následujících řádcích oslava jara jako období lásky, májové přírody a zrodu nového života. To vše znáte
(zvláště maturanti by již měli) z literárních děl našich či světových autorů. Nehodlám ani psát o maturitách či závěrečných
zkouškách, které k jaru neodmyslitelně patří. A vůbec již nehodlám psát o blížících se volbách či fotbalovém šampionátu
v Německu-obou, akcí“ si ještě užijeme do sytosti.
Chtěl bych se tentokráte zamyslet nad způsobem trávení volného času mnohých z nás (tím myslím bohužel i sebe).
Řeč bude o vysedávání před magickou skříňkou s označením televize a každodenním sledování televizních programů rozdílné
délky a úrovně. Jestli si někdo myslí, že krásné počasí a hřejivé teplo, na něž jsme celou zimu tak toužebně čekali, většinu
z nás donutí televizor vůbec nezapínat, tak je na velkém omylu.
Televizní programy totiž určují řadě z nás náplň celého dne, kdy máme volno, které by se dalo (a zvláště teď na jaře)
využít smysluplněji.
Na výběr máme totiž celou řadu jiných činností, my však po návratu domů ze školy či zaměstnání přijdeme a první,
co uděláme, je, že zvedneme ovladač…Na výběr máme několik desítek programů. Koho zajímá sport, může u televize sedět
prakticky pořád a přepínat neustále, sázkař pak nervózně mačkat tlačítko teletextu ve snaze přinutit svého favorita ke vstřelení
gólu, který znamená výhru. Kdo je milovníkem přírody, nemusí do jarního lesa čí k vodě, ale stačí, když najde požadovaný
televizní kanál, kde se může do přírody podívat bez toho, aniž by udělal pár kroků.
Pro milovníky historie slouží zase jiný kanál, pro odborníky na současné dění pak stanice, které prakticky nepřetržitě
informují o všem, co se právě u nás doma či ve světě děje.
Náročný divák pak nemusí do divadla, stačí když se přepne na ČT 2. A tak dále a tak dále.
Je skutečně obtížné najít člověka, který zářící televizní obrazovce odolá. Představuje totiž stále nejjednodušší možnost
zábavy, poučení a hlavně relaxace. Není nikterak náročná ani finančně, dopřát si televizní zábavu může dnes úplně každý.
Stáčí jen zmáčknout knoflík.
I já tomuto pokušení představujícím až závislost po příchodu domů neodolám, i když vím, že bych měl dělat něco
úplně jiného. Zvláště teď na jaře. Třeba si jít sednout na lavičku před dům, vzít si knihu a začít číst. Nebo se jít projít ven nebo
projet na kole, které pomalu rezaví ve sklepě.
Musím z touhle závislostí začít urychleně něco dělat.
Jaro, které je nyní kolem nás v celé své kráse, mi k tomu může dát prvotní impuls.
A co vy? Nezačnete s postupnou léčbou závislosti na televizní obrazovce také? Teď na jaře je k tomu ideální příležitost.
Mgr. Vítězslav Hulák
za redakční radu
9
První den činu naší školy, konaný 24. dubna 2006 v rámci mezinárodního projektu ECO – SCHOOLS
V rámci plnění celoročním plánu činnosti velmi náročného a časově neomezeného mezinárodního projektu Ecoschools (Ekoškoly), který zahrnuje všechny žáky i zaměstnance naší školy, je stanoveno, kromě řady jiných úkolů, také provedení takzvaného Dne činu. Ten souvisí s Dnem Země, který letos připadl na sobotu 22. dubna, tedy nepracovní den.
Po projednání na třetím jednání školního řídicího štábu mezinárodního projektu Eco-schools, konaném dne 15. března 2006,
bylo, s ohledem na termín konání přijímacího řízení na střední školy, jeho uskutečnění stanoveno na pondělí dne 24. dubna
2006.
Na semináři s názvem Zapojení žáků do ochrany přírody, pořádaném pro koordinátory environmentálního vzdělávání,
výchovy a osvěty z brněnských škol ekologickým občanským sdružením Rezekvítek Brno v pondělí dne 20. března 2006 od
17,00 do 18,30 hod., jsem požádal, aby námi vybrané území pro Den činu, spadající do kompetence Odboru životního prostředí ÚMČ Brno – střed, pod který patří i naše škola, nezahrnovali ostatní školy z Brna do svých aktivit.
Nástup všech účastníků Dne činu z řad žáků i pedagogických dozorů se konal na školním dvoře v 7,45 hod.
V úvodu na něm členové Ekohlídky z každé třídy obdrželi od členů školního žákovského Ekotýmu mezinárodního projektu Eco-schools dva páry jednorázových rukavic a jeden plastový vak na drobnější odpad, nalézající se na stanovené trase. Mezitím jsem s pedagogickými dozory podrobněji probral stanovenou trasu, kterou jsem předem, ráno ve čtvrtek 20. dubna 2006,
projížděl na horském kole, upozornil je na složitější úseky pochodu a na konkrétní místo odevzdání vaků s nasbíraným odpadem.
Poté jsem žáky informoval o trase a podrobné organizaci akce, varoval jsem je před sbíráním injekčních jehel a stříkaček či kontaminovaného odpadu.
O Dni činu jsem pedagogické dozory již podrobně v dostatečném předstihu informoval na poradě učitelů dne 6. dubna
2006 v pravidelném každoměsíčním okénku koordinátora
environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, kdy byli seznámeni s trasou a náplní celé akce a tyto informace také
obdrželi v písemné podobě.
V 8,00 hod. jsem se postavil do čela pochodu a vyrazili jsme po stanovené trase Jílová, Červený kopec, Kamenná kolonie, pravý břeh řeky Svratky, Pisárky.
Náplní Dne činu bylo upozornit žáky na probouzející se jarní přírodu a nutnost její ochrany, zaměřit jejich pozornost
na reliéf krajiny a důvody vzniku teplotní inverze, na poznávání známějších druhů rostlin a živočichů na trase pochodu v rámci
suchozemských a vodních ekosystémů, na sbírání drobného odpadu, pohozeného nezodpovědnými lidmi na trase.
Pedagogické dozory pomáhali žákům s určováním nalezených druhů odpadu, zamýšleli se s žáky nad možnými způsoby likvidace tohoto odpadu a nad omezováním vzniku jakýchkoliv odpadů. Během pochodu jsme narazili na menší černou
skládku a drobnější druhy odpadu z ní jsme vložili do našich sběrných plastových vaků.
Obr. č. 1: Žák naší školy při likvidaci černé skládky nalezené na trase Dne
činu (foto autor)
Platové sáčky s nasbíranými odpady členové třídních Ekohlídek
shromáždili v blízkosti pavilonu Antropos v Pisárkách na stanoveném
místě. Celkové množství nasbíraného odpadu činilo kolem půl metru
krychlového.
Tímto Dnem činu jsme splnili další z mnoha stanovených úkolů našeho
celoročního plánu činnosti v rámci mezinárodního projektu Eco-schools,
vyčistili jsme pět kilometrů dlouhý úsek krásné přírodní lokality od
různých druhů odpadů, nashromážděných během letošní dlouhé zimy,
ocenili jsme aktivitu nejen třídních žákovských Ekohlídek, ale i ostatních žáků, zdůraznili význam všech praktických kroků
při separaci a shromažďování odpadů, uplatňování získaných praktických návyků k ochraně životního prostředí i mimo školu.
Obr. č. 2 : Odpady nasbírané během Dne činu na stanovené trase
(foto autor)
Dali jsme žákům prostor k vyjádření názorů a zodpovězení
dotazů, napomohli jsme k dílčí likvidaci černé skládky, objevené na trase.
Celou akcí jsme v rámci svých sil a možností také přispěli
k naplnění myšlenek celosvětového Dne Země.
Za důstojný průběh a hodnotný výsledek námi uskutečněného Dne
činu patří právem poděkování všem zúčastněným žákům i pedagogickým
pracvovníkům.
V Brně 24.4.2006
PaedDr. Petr Duchek
předseda řídicího štábu mezinárodního projektu Eco-schools
a koordinátor environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty
10
Největšími českými siláky mezi stavbaři jsou kluci z Jílové
Velkým úspěchem našich barev skončil přebor České republiky stavebních škol ve zdatnostní soutěži Silový čtyřboj (
ještě v loňském roce pod názvem Hledáme nejsilnějšího žáka ). Pořadatelem této zajímavé sportovní akce byla z pověřění
sportovní komise Odborového svazu STAVBA České republiky naše škola. Původně bylo přihlášeno osm družstev, ale
z důvodu sněhové kalamity nepřijela družstva z Vimperka, z Chomutova a z Pardubic-Rybitví.V předvečer akce uspořádal
v tělocvičně školy sportovní ředitel soutěže pro všechny účastníky besedu a instruktáž s výkladem pravidel jednotlivých disciplín. Musím podotknout, že o všechny aktéry bylo po všech stránkách pečlivě postaráno a naši vzácní hosté byli s podmínkami
ve škole a v domově mládeže velmi spokojeni. To ale samozřejmě nebylo hlavním cílem jejich pobytu v našem pěkném areálu. Všichni byli velmi natěšení především na soutěž, ve které chtěli uplatnit svou trénovanost a načasovanou sportovní formu.
Slavnostní zahájení v pátek 10. března provedl pan ředitel Ing. Andrzej Bartoś, který po zaznění státní hymny přivítal všechny
účastníky a oficiálně tak zahájil republikový přebor nejzdatnějších žáků, kterým také upřímně popřál pěkné výkony a co nejlepší umístění. Pět týmů z celé republiky srovnávalo své silové schopnosti a svou výkonnost v tlaku s činkou 75 % hmotnosti
závodníka, v trojskoku snožmo z místa, ve shybu a v sedu-lehu bez opory nohou na 60 vteřin. Naši reprezentanti nastoupili v
zářivých nových dresech značky Mizuno s logem školy na svých prsou, které jim moc slušely. Již od první disciplíny bylo
patrné, že jsou největšími favority na zlatý pohár mistra České republiky, což potvrdil i další průběh zajímavého klání. Po
poslední disciplíně měli naši reprezentanti více než stobodový náskok a mohli se směle usmívat do kamery České televize,
která v tělocvičně natáčela pěkné záběry do zpravodajského pořadu Jihomoravský večerník. Náš stálý mediální spolupracovník
při všech významných sportovních akcích pan Milan Veleba (
otec našeho nejlepšího sprintera Honzy Veleby ) natáčel svou
videokamerou zajímavé záběry pro televizní kanál UPC TVB1,
který je i s komentářem sportovního hlasatele pana Janotky vysílal
ve svých zpravodajských relacích. Obě naše mediální prezentace
byly báječnou reklamou naší školy v celé republice, které měly
skvělou odezvu u mnoha významných činitelů nejen v rámci
českého školství,
ale i mezi spoustou osobností v široké
veřejnosti !
A kteří žáci se o tuto slávu zasloužili ?! Především skvělý kapitán
Michal ŠTRUBL ( MSS3 ), Libor KOUTNÝ ( TD3 ), Vlastimil
SUCHYŇA ( TD3 ) a Petr HÁJEK ( TD3 ). Velmi dobře jim
svými výkony sekundovali i Jaroslav TESAŘ ( TZB4 ), Jiří
CHALUPNÍK ( DN1 ) a Miroslav PETRU ( TD3 ), kteří startovali
mimo soutěž, ale svou výkonností také výrazně přispěli ke kvalitní úrovni akce.
Výsledky soutěže družstev :
1.
2.
3.
4.
5.
SOŠ a SOU Jílová Brno
SOU stavební Brno-Bosonohy
SŠ stavební Teplice
SŠ stavební Louny
OU Lomená Brno
622,9 bodů
488,4
432,5
290,0
208,9
Výsledky nejlepších jednotlivců :
1. ŠTRUBL
2. KOUTNÝ
3. SUCHYŇA
4. HÁJEK
5. SMRKOVSKÝ
Michal
Libor
Vlastimil
Petr
Jan
SOŠ a SOU Jílová Brno
SOŠ a SOU Jílová Brno
SOŠ a SOU Jílová Brno
SOŠ a SOU Jílová Brno
SOU stavební Pražská Brno
214,4 bodů
205,9
202,6
191,6
174,6
V závěru svého příspěvku velmi děkuji všem našim reprezentantům za skvělou sportovní reklamu naší školy na republikové
úrovni a přeji jim hodně podobných úspěchů i v dalších významných soutěžích.
Mgr. Miroslav Holomek
Naši žáci jsou držiteli celostátní ceny FAIR-PLAY
Ve středu 29. března se konalo ve velkém sále Autoklubu České republiky v Opletalově ulici v Praze slavnostní vyhlášení celostátní ceny FAIR PLAY, na kterou byli pozváni naši žáci Václav KNAPP, Tomáš KŘÍŽ a Michal KUNC, kteří 2.
června 2005 zachránili život jedné staré paní, která zkolabovala před zraky mnoha pasivních lidí na vlakovém nádraží
v Pardubicích při návratu našeho atletického družstva z přeboru České republiky stavebních škol. Slavnostní akt s předáním
krásných cen od zástupců Klubu FAIR PLAY, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Českého olympijského výboru a Klubu českých olympioniků mělo skvělou společenskou úroveň. Za přítomnosti velkého množství osobností
proběhl slavností akt, který se skládal ze čtyř součástí – čestné sportovní jednání, záchrana života, ušlechtilý mravní čin a ce11
loživotní práce ve školní tělesné výchově. Moderátorkou celého
jednání byla slavná sportovkyně Květa Jeriová-Pecková, která
během své kariéry jako běžkyně na lyžích získala pro naši zemi
mnoho medailových úspěchů . Naši žáci za svůj statečný čin získali hlavní cenu v kategorii záchrana lidského života a sklidili od
všech přítomných účastníků velké ovace a patřičný respekt !
Musím s radostí říct, že kluci se drželi statečně a nepodlehli
významné atmosféře. Jejich skromné a sympatické vystupování si
získalo srdce všech přítomných osobností a oni si odváželi domů
krásné dojmy na celý život ! Jak by také ne, když si mohli při
rautu neformálně povídat a fotit se se skokanem na lyžích Jakubem Jandou , olympijským vítězem ve skoku na lyžích
ze zimních olympijských her v Grenoblu Jiřím Raškou, slavnou
běžkyní na lyžích Květou Jeriovou a mnoha dalšími osobnostmi.
Velkou radost jim způsobila řada hodnotných dárků a ocenění od
ministryně školství Petry Buzkové, od Klubu FAIR PLAY, od
firmy ADIDAS a dalších, které s velkou pompou obdrželi. Byl
jsem na naše žáky velmi pyšný a byl jsem také moc rád, že
báječně reprezentovali naši školu, pro kterou bylo toto ocenění
našich studentů velmi cennou reklamou před zraky významných
představitelů Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, u
kterých je naše škola již léta velmi dobře zapsána. Jsem upřímně
rád, že naši žáci svým statečným činem dokázali, že dnešní mladá
generace není tak špatná, jak občas slýcháme ze všech stran a že
v situacích, kdy si lidé mají pomáhat, dokážou v ušlechtilých
činech prokázat svou lidskost a soucit s bolestí jiných lidí.
Exklusivní rozhovor s Jakubem Jandou
Jakube, hezky Tě zdravím za sebe, za své tři statečné žáky, kteří byli před chvílí oceněni cenou FAIR PLAY i za všechny své
žáky , kteří sledují Tvá úspěšná vystoupení a moc Ti fandí.
Především moc blahopřeji Michalovi, Vaškovi a Tomášovi k jejich zisku celostátní ceny FAIR PLAY! Jsou to sympatičtí kluci
a jsem rád, že mezi mladými sportovci ( poznámka autora-všichni tři jsou atleti ) se najdou jedinci, kteří jsou ochotni pomáhat
lidem v nesnázích. Jsem také rád, že mám dost příznivců mezi studenty, ke kterým mám hezký vztah.
Jakube, všichni víme, že jsi skvělý skokan na lyžích, ale řekni mně, když máš trochu volného času, co rád provozuješ jako
odreagování od náročného tréninku ?
Mám jeden velký koníček a to jsou auta. V každé volné chvilce se rád projedu a parádně se při tom uvolním a vyčistím si hlavu
hlavně v poslední době, kdy mě štvou novináři. Kdybych si dnes mohl vybrat další sport, který bych měl možnost provozovat,
vybral bych si box, abych si některé novináře udržel daleko od těla…
Jakube, viděl jsem Tě v televizi s krásnou brunetkou, která Ti hodně
fandila. Jaký je Tvůj vztah k ženám ?
Můj vztah k ženám je velmi dobrý a ta brunetka v televizi byla moje přítelkyně Lucka, s kterou chodím již šest a půl roku a máme se rádi. Je to také
bývalá sportovkyně. Hrávala volejbal za ligový tým Frenštátu pod Radhoštěm. Nyní již vrcholově nesportuje, protože na sport nemá potřebné množství času. Hodně času tráví i tím, že mne doprovází po skokanských soutěžích, kterých je v sezóně mnoho.
Jak vidíš budoucnost skokanského sportu v tradiční líhni talentů ve Frenštátě pod Radhoštěm?
Budoucnost je velmi nejistá, protože dnešní děti již o skoky neprojevují
velký zájem, protože pokud nemají v rodině skokanskou tradici, vyvíjejí současní kluci své aktivity spíše k fotbalu, hokeji,
12
basketu, nebo k počítačům. Problém je i ve školách, protože kde nejsou ochotní tělocvikáři, kteří by se ve volném čase věnovali malým klukům, nemohou být ani talenti, protože si jich nikdo nevšimne… Sami kluci v sobě pohybový talent neobjeví a už
vůbec ne v malém městě či na vesnici, Tam bych nasměroval pozornost, protože zdejší chlapci na Beskydech jsou proti dětem
ve městě pohybově nadanější a také odolnější. Dalším problémem jsou malé peníze v lyžařských oddílech . V alpských zemích
dotují sport svých dětí movití rodiče, ale to u nás zatím nefunguje. Bohužel, nevidím žádné možnosti, jak udržet skokanský
sport na evropské úrovni…Jó, kde jsou ty časy, kdy ve Frenštátě vyrůstali takoví borci, jako byli Jirka Raška, Franta Jež, Jirka
Parma a Jarda Sakala…
Jakube, přemýšlel jsi o tom, co budeš dělat po skončení své sportovní kariéry ?
Přemýšlím o tom stále, protože moje kariéra nebude již dlouho trvat. Mám se svým manažerem Františkem Ježem společnost
JANDYS s.r.o., která se zabývá projektováním a vyvíjí i reklamní činnost. Tam se bude upírat moje pozornost a tam vidím
svou již nesportovní aktivitu.
Jakube, moc Ti děkuji za ochotu poskytnout rozhovor pro náš školní časopis a za všechny Tvé příznivce u nás ve škole Ti
přeji, aby s Tebou i příští sezónu zůstal Tvůj osobní trenér Vasja Bajc a aby se Ti dařilo nejen ve sportu, ale i v lásce s Luckou
a v obyčejném životě po skončení své kariéry.
Já moc děkuji za přání i za sympatie, které sklízím a mám z nich upřímnou radost, protože mně moc pomáhají !
Tento rozhovor je autentický a byl pořízen bezprostředně po vyhlášení celostátní ceny FAIR PLAY. S příjemným a
sympatickým Jakubem jsem si domluvil rozhovor ještě před zahájením slavnostního aktu a jsem rád, že se uskutečnil. Jakub
mně svým vystupováním, skromným až plachým projevem i svými názory potvrdil, že je nejen skvělý sportovec, ale i bezvadný člověk, kterému stojí za to držet palce.
Mgr. Miroslav Holomek
Střelecký úspěch Jana Šuny
Naše škola se může pochlubit dalším úspěšným sportovním odvětvím, kterým je sportovní střelba.
Tento sport patří mezi naše tradiční olympijské sporty
a přestože nemá zdaleka tak širokou základnu, jakou
mají například hráči kopané, ledního hokeje a jiných
atraktivních sportů, přesto patří svým ziskem medailí
mezi nejúspěšnější v dějinách českého sportu ! Jsem
upřímně rád, že náš žák Jan Šuna (T2A) patří mezi
největší české talenty ve sportovní střelbě a jeho úspěchy nabývají stále více na své intenzitě ! Jeho úspěšná
výkonnost na věhlasné střelnici Dukly v Plzni, kde
sportovně vyrůstal slavný český olympionik a
medailista Jan Kůrka a jeho stejně úspěšná dcera
Kateřina Kůrková, měla bronzovou podobu při
Mistrovství České republiky starších dorostenců ve
střelbě ze vzduchové pušky na 40 ran výkonem 381
bodů ! Honza rozvíjí svůj talent v klubu SSK Slatina a
jeho nejbližším cílem je nastřílet kvalifikační limit pro
účast na mistrovství Evropy a mistrovství světa ve své věkové kategorii ve střelbě ze vzduchové pušky na 40 ran a na 60 ran. A
protože Honza svůj sport velmi miluje, dělá všechno pro to, aby se jeho mistrovství neustále zlepšovalo a on se jednou mohl
zúčastnit i vytoužené olympiády, která je jeho největším životním snem…
Mgr. Miroslav Holomek
Školní rocková kapela „No Future“ se loučí
Na přelomu října a listopadu roku 2004 začínala svoji pouť školní rocková skupina „NO FUTURE“, která hrála
ve složení:
§
§
§
§
elektrická kytara Ondřej SLÁMA DN1,
baskytara
Martin NEVRKLA DN1,
zpěv
Marek BASTL DN1,
bicí a vedoucí kapely Vít KŘIVÁNEK DN2.
Od začátku letošního školního roku nahradil bývalého zakladatele skupiny a hráče na bicí Víťu Křivánka Vojta
FRÝBORT ze třídy DK4. Všichni členové pokračovali v usilovné práci, což se projevilo ve větší sehranosti, kvalitě a větším
rozsahu jejich repertoáru. Blíží se konec školního roku a všechny členy skupiny čekají maturitní zkoušky. K ohlednutí za jejich
hudebním působením jsem si pozval k rozhovoru Martina Nevrklu.
13
Pozměnil nějak odchod Víti Křivánka vaši činnost?
Určitě ano. Víťa byl vůdčí osobností celé skupiny, všechno organizoval, zajišťoval a stmeloval kolektiv. Tím, že odešel, jsme se museli všichni trochu víc zapojit a rozdělit si jednotlivé úkoly, aby kapela fungovala dál. Nastupující bubeník
Vojta Frýbort neměl lehké se začlenit do již fungující skupiny, ale všechno zvládnul výborně.
Všiml jsem si, že váš hudební styl zůstal stejný, ale přidali jste spoustu nových skladeb. Můžeš říci, jak velký posun jste
udělali a podle čeho jste si vybírali žánr?
Loni touto dobou jsme měli asi deset písniček. Nyní již máme více než dvojnásobek. Skladby jsme vybírali s ohledem
na okruh posluchačů, na to, co nám připadalo vhodné, líbivé, melodické, co nás baví a také na to, co zvládnu já sám. Ondra
totiž hraje již několik let v dechové kapele, Vojta má svoji vlastní bicí soupravu i doma a hraje i na zábavách, Marek od mládí
zpívá a hraje na kytaru a já bohužel oproti nim hraji teprve rok a všechno jsem se musel učit.
Jak často se scházíte ke zkouškám a kolik hodin týdně
tomu věnujete?
Každý týden zhruba 3 hodiny se snažíme zkoušet
alespoň jednou, ale pokud nás čeká vystoupení, je třeba se
sejít vícekrát. Není lehké se domluvit na termínu, který všem
vyhovuje. Vojta denně dojíždí asi 20 km, Ondra a Marek jsou
na internátě v Bosonohách a v poslední době nás také trápila
různá onemocnění.
Podle toho, jak vás vidím na vystoupeních, je vidět, že vás
tato činnost hodně baví. Jaké máte vy sami zážitky
z jednotlivých vystoupení a které považuješ za
nejzdařilejší?
I když nás provází drobné problémy, tak nás to určitě
baví a jsme rádi, že za podpory vedení školy můžeme využít
svůj volný čas tím, co nás baví a co chceme dělat. Obzvlášť,
když je vidět, že se naše vystoupení líbí, to samotné je nám
odměnou. Letos jsme dosud uspořádali
čtyři vystoupení a ještě je v jednání poslední červnové vystoupení v rámci Sportovního dne školy, které by se mělo
uskutečnit na školním hřišti. Všechna vystoupení měla něco do sebe. Nejlépe jsme se cítili právě na posledním vystoupení na
DM v Bohunicích na ul. Lány, kde se naše vystoupení díky přístupu obecenstva změnilo v taneční show a bylo vidět, že se
všichni náramně baví. To se hraje úplně jinak.
Chtěl bych vám jménem vedení školy poděkovat za váš Vánoční koncert pro základní školy, kterým jste určitě přispěli
k náboru na naší školu. Jak na vás zapůsobila účast přibližně 450 osob?
Určitě to bylo vystoupení, na kterém jsme hráli před největším počtem lidí. Samozřejmě taková návštěva v nás vyvolala trému, ale i za podpory p. Knapila se vystoupení povedlo. Dokonce se v publiku našla i dívka, která si s námi zazpívala.
Atmosféru také uvolnily i sportovní soutěže, které byly součástí koncertu. Sám bych si přál, aby tento koncert přispěl
k vyhlášenosti této, nejen sportovní školy, ale také k následnému nástupu žáků ZŠ na naši školu. Byl bych rád, kdyby se Vánoční koncerty staly každoroční příjemnou tradicí.
Nejen mě, ale určitě i ostatní pracovníky školy by zajímalo, jak to vypadá s vaši eventuální náhradou po vašem odchodu?
Osobně jsem se ptal žáků ubytovaných na DM a dělal jsem propagandu i ve škole. Už několik týdnů je na školním televizním okruhu informace pro případné zájemce o pokračování naší činnosti. Nezávazně se ozval Martin Matuška - bubeník,
Petr Pospíšil, který hraje na elektrickou kytaru, která je jeho vlastní, což je podmínkou, protože škola takovou kytaru nevlastní.
Na internátě projevili dva žáci zájem o zpěv. Postupně se jednotlivé posty obsazují a doufám, že se podaří obsadit vše a hudební skupina bude součástí školy i nadále.
Přáním mým a všech stávajících členů kapely je, aby se mezi žáky, kteří přijdou v září na tuto školu, našli nástupci,
kteří by doplnili a nebo i rozšířili naše řady.
Když opustíme hudební téma, co vás čeká v nejbližší době?
Příští týden (27. – 31.3.) nás čekají maturity nanečisto, hned následující týden budeme konat písemnou maturitní
zkoušku v tělocvičně. Období mezi písemnou a ústní maturitní zkouškou určitě všichni využijeme k maximální přípravě na
zkoušku dospělosti, na den, kterého se bojíme, ale zároveň se na něj i těšíme, protože víme, že už to bude konečně za námi.
Určitě si prožijeme několik bezesných nocí a nemalá muka. Vše ostatní půjde bokem a budoucí dva měsíce budou mít jediný
cíl. Někteří z nás si podali přihlášku na VŠ, takže se budeme také připravovat na přijímací zkoušky
Chtěl by jsi na závěr něco vzkázat spolužákům nebo pracovníkům školy?
Pojal bych to trochu obecně. Každý by se měl dívat víc kolem sebe a nedělat jen to, co musí, ale přihodit svou trochu
do ohně, svůj názor, nápad a neříkat jako většina, že to nemá smysl. Vždyť i malé světlo se může rozhořet v pochodeň. Nebýt
lhostejný ke svému okolí a při nejmenším aspoň neodsuzovat. Jak si tak ke konci svého studia říkám, i ta škola měla smysl.
Díky za příjemný rozhovor a věřím, že budete-li se k maturitě připravovat tak svědomitě jako na koncerty, musíte
prospět s vyznamenáním. Přeji všem členům kapely úspěšné vykonání maturitní zkoušky a přijímacích zkoušek na VŠ.
Díky moc za vaše kulturní působení na škole a budu rád, když se někdy v budoucnu zastavíte na kus řeči.
Autor příspěvku: Mgr. Knapil Miloslav
Nevrkla Martin DN2
14
Slovo závěrem
Pokud jste dočetli až k tomuto místu a nenašli jste informaci či druh zábavy, který jste čekali,nesmutněte. Příště ji zde
třeba naleznete.
Tím příště myslím už 15. června, kdy poslední páté číslo vyjde. Bude to již téměř před koncem roku,mnozí
z pravidelných čtenářů z řad studentů SOŠ či studentů dvouleté nástavby si budou užívat volna po úspěšném složení maturity,
nebo se připravovat na přijímací zkoušky na VŠ či si shánět práci, nevím. Těmhle čtenářům bych adresoval svá poslední slova.
Přeji vám v dalším životě i v povolání,které si zvolíte hodně zdraví, štěstí a úspěchů. Vzpomeňte někdy na školu i učitele, kteří se vám snažili předat to nejlepší, co znají a snažili se vás naučit být i dobrými lidmi.
S těmi ostatními našimi věrnými i občasnými čtenáři se nashledanou těší
Mgr.Vítězslav Hulák
za redakční radu
Redakční rada: Mgr. Vítězslav Hulák, Mgr. Miroslav Holomek, Lenka Pokorná
Vnitřní layout a ilustrace: Adam Bartoś
Členové rady:
Brožková Klára (Č 3), Horáková Marie (Č 3), Kořínková Simona (Č 3), Šubík Miroslav (TZB 2),
Uhlíř Petr (TZB 4), Strnad Jakub (TZB1)
15