Obsah: - Taiwan

6
2008
TCHAJ-WAN
Měsíčník
informací
o Tchaj-wanu
KULTURA • POLITIKA • PŘÍRODA • EKONOMIKA • SPOLEČNOST • CESTOVÁNÍ
Obsah:
2 Renesance Tchaj-wanu
3 Návštěva předsedy Kuomintangu
v Číně signalizuje nový začátek
4 Ženy v současné tchajwanské
společnosti
4 Balada o mýdle
5 Chuť a jídla Tchaj-wanu
7 Výstava fotografií Tchaj-wan
– Můj ostrov plný krás
Tchaj-wan má nového
prezidenta
od roku 1949, kdy vláda KMT přesídlila
na Tchaj-wan. (strana 3)
Od 20. května 2008 má Tchaj-wan nového prezidenta. Stal se jím bývalý starosta
Tchaj-peje a bývalý předseda Čínské národní strany (Kuomintangu), pan Ma
Ying-jeou. (strana 2)
Výstava fotografií „Tchaj-wan
– můj ostrov plný krás“
Nový začátek pro vztahy
přes tchajwanskou úžinu
Předseda KMT Wu Poh-hsiung se během
své několikadenní návštěvy v Číně setkal
s generálním tajemníkem KSČ Chu Ťintchaem. Setkání Wu Poh-hsianga a Chu
Ťin-tchaa je prvním oficiálním kontaktem mezi vůdci obou vládnoucích stran
V měsíci srpnu a září bude možné navštívit výstavu tchajwanské fotografie ve
dvou jihomoravských městech, v Buchlovicích a ve Vyškově. Fotografie profesionálních tchajwanských fotografů návštěvníkům poodhalí současnou tvář
Tchaj-wanu, jeho kulturu, tradice a přírodní krásy této země. Doprovodným
programem ve Vyškově bude též promítání čtyř celovečerních snímků moderní
tchajwanské kinematografie. (strana 7)
Politika
2
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Renesance
Tchaj-wanu
Dne 20. května 2008 se Ma Ying-jeou
oficiálně stal novým prezidentem Tchajwanu a vyhlásil novou éru tchajwanské
politiky. V projevu předneseném při svém
jmenování do úřadu slíbil rozvoj demokracie na Tchaj-wanu a hledání mírových
vztahů s kontinentální Čínou.
V první části svého projevu nastupující
prezident hovořil o historickém významu
druhého úspěšného předání moci v dějinách Tchaj-wanu. Letošní volby označil
za vítězství demokracie na Tchaj-wanu:
„Občané v důležitém okamžiku učinili
zcela jasné rozhodnutí. Lidé si pro svoji
budoucnost zvolili čistou politiku, otevřenou ekonomiku a mírové soužití se
všemi etnickými skupinami.“ Tchaj-wan
jako mladý demokratický stát může ukazovat možný směr jiným teprve se rodícím demokratickým státům.
V druhé části projevu prezident vytyčil
hlavní úkoly nové vlády. „Úkolem nové
vlády bude vést zemi tak, aby dokázala
odvážně čelit výzvám, které s sebou přináší globalizace. Je třeba, aby byla co
nejdříve zvýšena konkurenceschopnost
Tchaj-wanu na mezinárodním poli a byly
napraveny předchozí chyby.“ Ma zdůraznil, že otevřenost Tchaj-wanu je základním předpokladem jeho dalšího rozvoje.
„Je třeba podporovat zakládání nových
podniků na Tchaj-wanu, jejich propojování s celým Asijsko-pacifickým regionem a též je třeba usilovat o jejich prosazování ve světě.“
Ma Ying-jeou vyjádřil své přání, aby
Tchaj-wan do budoucna hrál větší roli
v oblasti regionální spolupráce. „Chceme,
aby se Tchaj-wan stal váženým členem
mezinárodní obce a aby se důstojnost,
samostatnost, pragmatičnost a flexibilita
staly hlavními principy určujícími naši
mezinárodní spolupráci. Jako člen mezinárodního společenství jsme připraveni
přijmout zodpovědnou úlohu při podporování svobodného obchodu, zákazu šíření atomových zbraní, v boji s globálnímu oteplováním, v boji s terorismem
a při posilování humanitární pomoci.
Prostřednictvím spolupráce s oblastmi
Asie a Pacifiku chceme posílit vztahy
Prezident Ma Ying-jeou a víceprezident Vincent C. Siew.
s našimi hlavními obchodními partnery
a plně se tak ekonomicky integrovat
do oblasti Východní Asie. Doufáme, že
tímto způsobem budeme moci přispět
k míru a prosperitě v regionu.“
V oblasti zahraničních vztahů Tchajwan potvrdil svou snahu o upevnění
vztahů se Spojenými státy, udržování
přátelských vztahů se svými diplomatickými partnery a rozšiřování spolupráce
i s dalšími zeměmi. Ma Ying-jeou sice
hovořil o odhodlaní Tchajwanců bránit
bezpečnost své země a o přípravě vojenského rozpočtu k nákupu zbraní pro vytvoření funkčního systému národní
obrany, zároveň však dodal: „Zachování
míru v oblasti Tchajwanské úžiny a stabilita regionu zůstává naším trvalým cílem.
Tchaj-wan musí v očích světové veřejnosti obnovit svou pověst mírotvůrce.“
Pokud jde o otázku vztahů s kontinentální Čínou, nově nastupující prezident
prohlásil: „Doufám, že se obě země chopí
této historické příležitosti, aby dneškem
počínaje společně otevřely novou éru míru a společné prosperity. Podle většinového veřejného mínění tchajwanské společnosti, jejímž krédem je „ani sjednocení,
ani samostatnost, ani zbrojení“ a v souladu s rámcem ústavy Čínské republiky na
Tchaj-wanu, budeme zachovávat „status
quo.“ Ma též apeloval na brzké obnovení
jednání mezi Tchaj-wanem a Čínou na
Ma Ying-jeou
Narozen:
v Hong-Kongu 13. července 1950
Vzdělání:
1972 LL.B., Národní Univerzita na
Tchaj-wanu
1976 LL.M., Univerzita New York
1981 S.J.D., Univerzita Harvard,
Právnická fakulta
Kariéra:
1980-81 Právní poradce, První
bostonská národní banka
1981
Poradce pro výzkum,
Právnická fakulta Maryland
1981
Právní firma Cole and Deits
(New York)
1981-88 Náměstek ředitele Prezidentské kanceláře
1988-91 Předseda komise pro výzkum,
rozvoj a kontrolu
1991-93 Náměstek ministra Výboru
pro záležitosti s kont. Čínou
1993-96 Ministr spravedlnosti
1996-97 Ministr bez portfeje
1998
Profesor na právnické
fakultě Národní univerzity
Chengchi
1998-2006 Starosta Tchaj-peje
2005-07 Předseda Čínské národní
strany (KMT-Kuomintang)
základě konsensu „jedna Čína a rozdílné
výklady“ dosaženého v roce 1992 .
„Jak již bylo letos 12. dubna navrhnuto
na fóru v Po-ao, je třeba hledět skutečnosti do očí, budovat novou budoucnost,
odložit neshody a hledat společný prospěch. Normalizace ekonomických a kulturních vztahů by měla být prvním krokem k budování oboustranně prospěšných vztahů. Doufám, že se zahájením
provozu přímých víkendových leteckých
linek v červenci tohoto roku a s příchodem čínských turistů na Tchaj-wan budeme moci odstartovat zcela novou etapu v čínsko-tchajwanských vztazích.“
K problematice samostatného prostoru
Tchaj-wanu v mezinárodních vztazích
a možných mírových dohodách prezident
uvedl: „Tchaj-wan touží po bezpečnosti,
prosperitě a důstojnosti. Pouze přestaneli být Tchaj-wan na mezinárodním poli
izolován, budou se moci vztahy mezi
oběma zeměmi Tchajwanské úžiny plně
rozvinout. Chtěl bych při této příležitosti
vyzvat obě strany, aby na mezinárodní
poli i v oblasti regionálních vztahů dosáhly příměří a společně hledaly cestu
k usmíření. Obě země by měly čerpat ze
společného kulturního dědictví, aby co
nejlépe přispěly světovému společenství,
a současně se tak vyhnuly škodlivému
soupeření a plýtvání zdroji.“
„Pevně věřím, že klíčem ke konečnému
vyřešení tchajwanské otázky není vítěz-
ství ve sporu o suverenitu ostrova, nýbrž
že jde především o způsob života a základní hodnoty. Upřímně nám záleží na
blahobytu 1,3 miliardy čínských obyvatel
a doufáme, že i Čína bude v budoucnu
směřovat ke svobodě, demokracii a prosperitě obyvatelstva.“
Na závěr projevu nový prezident
Tchaj-wanu Ma Ying-jeou vyjádřil důvěru v budoucnost Tchaj-wanu a připomněl, že Tchaj-wan již brzy oslaví sto let
od svého založení.
(Zdroj:
Celebration of democracy,
Taiwan’s renaissance,
Taiwan Journal, 23. 5. 2008,
redakčně upraveno)
Politika
zeměmi jako zvláštní vztahy „státu vůči
státu“.
Vztahy mezi zeměmi zůstaly na bodu
mrazu i během osmileté vlády Demokratické progresivní strany (DPP). Tehdejší
prezident Chen Shui-pien odmítal přijmout podmínky Pekingu požadující
uznání principu „jedné Číny“, podle něhož byl Tchaj-wan považován za součást
Číny.
První průlom v jednáních mezi Tchajwanem a Čínou byl učiněn poté, co tehdejší předseda Kuomintangu Lien Chan
navštívil v roce 2005 pevninskou Čínu.
Delegace Tchaj-wanu a Číny na společném jednání.
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Wu Poh-hsiung a Chu Ťin-tchao.
Dne 28. května 2008 došlo k setkání
vůdců vládnoucích stran Tchaj-wanu
a Číny. Šlo o historicky první setkání
představitelů na nejvyšších úrovních po
šedesáti letech. Předseda Národní strany
Tchaj-wanu, jinak také Kuomintangu
(KMT), Wu Poh-hsiung navštívil Čínu
a setkal se s generálním tajemníkem
Komunistické strany Číny (KSČ) Chu Ťintchaem.
Ve svém úvodním projevu Chu Ťintchao prohlásil, že hodlá podporovat
dobré vztahy mezi KSČ a KMT. Wu Pohhsiung navázal na projev svého hostitele
a dodal, že jejich národy by nikdy neměly pozdvihnout proti sobě zbraně, neboť
spolupráce obou zemí při odstraňování
následků zemětřesení dokazuje, že umí
jednat i společně.
Setkání Wu Poh-hsianga a Chu Ťintchaa je prvním oficiálním kontaktem
mezi vůdci obou vládnoucích stran od
roku 1949, kdy vláda KMT přesídlila na
Tchaj-wan. Polooficiální jednání vedená
tchajwanskou Nadací pro výměnu přes
Tchajwanskou úžinu (SEF) a čínskou
Asociací pro vztahy přes Tchajwanskou
úžinu (ARATS) byla pozastavena roku
1999 poté, co tehdejší prezident Lee
Teng-hui definoval vztahy mezi oběma
Tým vyslaný KMT podepsal s čínskými
komunisty desetibodový konsensus zaměřený na oblasti obchodu a zemědělství.
Další zlepšení vztahů přineslo letošní
setkání Vincenta Siewa s prezidentem
Chu Ťin-tchaem na ekonomickém fóru
v městě Po-ao na ostrově Chaj-nan v jižní Číně.
Jak uvedl současný prezident Tchajwanu Ma Ying-jeou, institucionalizované
vztahy mezi tchajwanskou SEF a čínskou
ARATS i nadále zůstanou hlavním komunikačním kanálem pro budoucí vztahy
mezi Tchaj-wanem a Čínou. Prezident
rovněž prohlásil, že jednání mezi KMT
a KSČ budou pouze druhotnou platformou pro jednání a budou napomáhat
hladké činnosti primárního operačního
kanálu.
(Zdroj:
KMT chairman’s China visit
signals a new beginning,
Taiwan Journal, 30. 5. 2008)
3
Návštěva předsedy
Kuomintangu
v Číně signalizuje
nový začátek
Společnost
Ženy v současné
tchajwanské
společnosti
Spolu s postupujícími společenskými
změnami na Tchaj-wanu se mění i postavení ženy ve společnosti. S tím souvisí
větší účast žen na trhu práce, jejich narůstající touha po seberealizaci a odlišný
postoj mladší generace žen a dívek k instituci manželství.
Důležitým mezníkem v tomto historickém vývoji směřujícímu k zrovnoprávnění žen ve společnosti bylo odvolání stanného práva v roce 1987. Od té doby na
Tchaj-wanu vzniklo nemalé množství nevládních organizací věnujících se ženské
otázce; rovněž současná vládní politika
a legislativa usiluje o celkové zkvalitnění
života žen.
Vliv konfucianismu zdůrazňující úlohu
muže a syna v tradiční čínské společnosti
postupně slábne a ženy získávají větší
prostor, v němž si mohou pro sebe vybudovat rovnocenné a důstojné postavení.
Ženy nyní mají mnohem více pracovních
příležitostí, budují si svou kariéru jako
zaměstnankyně ve firmách či zakládají
své vlastní podniky. Tradiční struktura
rodiny se rozpadá a v moderní společnosti to bývají často ženy, kdo pracuje
mimo domov, aby zajistil rodinu. Ženy se
tak stávají na mužích finančně nezávis-
Naomi Lin, majitelka a ředitelka firmy Lite Puter.
lé a jako živitelky rodiny již mohou v domácnosti o lecčem rozhodovat.
S tím jak ve velkých městech slábne
společenský tlak na neprovdané ženy,
mnoho mladých dívek si může dovolit
odložit plány na svatbu na pozdější dobu
a v prvé řadě usilovat o získání vyššího
vzdělání. Vzdělání zpětně nabízí nový
pohled na život a také významně ovlivňuje to, co dívky očekávají od partnerského vztahu. Z tohoto důvodu se dívky
stávají náročnější při výběru partnera,
jsou ochotny vdávat se až ve vyšším věku
a také se neobávají z nešťastného manželství odejít. Tato skutečnost i výrazně
navýšila procento rozvodovosti v posledních letech . Rovněž procento porodnosti
v roce 2005 pokleslo na historické mini-
mum 1,1 dítě na jednu ženu. Tento faktor stojí za celkovým stárnutím populace
Tchaj-wanu.
Tchajwanští muži se nadále snaží zachovat si své postavení a vybudovat tradiční rodinu postavenou na rozdělení rolí
na mužské a ženské role. Z tohoto důvodu si muži na Tchaj-wanu často berou za
manželky ženy pocházející z Číny nebo
jihovýchodní Asie.
Změny související se změnou postavení
žen hluboce ovlivňují celou současnou
tchajwanskou společnost i její celkové
fungování.
(Zdroj:
Gender equality-Modern women,
traditional men,
Taiwan Review, April 2008)
1981 továrnu přestěhovali do Sansia.
Pan Lin Yi-cai, které mu je dnes již 80 let
se učil výrobě mýdla po celých deset let
než si založil vlastní firmu. Vlastní zkušenost s ekzémy na rukou a nemožnost najít vhodný mycí prostředek nedráždící
pokožku ho přivedly k myšlence vyrábět
a distribuovat vlastní mýdla. Během několika let se mu podařilo vyvinout metodu na extrahovaní lihu a díky tomu dosáhnout vynikající kvalita mýdla, které je
k pokožce mnohem jemnější. Kromě toho
má mýdlo tu zvláštní vlastnost, že se nepotopí, je-li ponořeno do vody.
Jak nám vysvětlil pan Lin Jyun-cheng,
současný ředitel rodinného podniku
a příslušník několikáté generace rodiny
Lin: „Vlastnosti mýdla jsou přímo závislé
na obsahu lihu v mýdle. Mýdlo vzniká
míšením určitého množství vody, lihu
a rostlinných či živočišných tuků. Líh je
důležitý pro to, aby se mýdlo ustálilo.
Pro získání kvalitního mýdla je zapotřebí
postupného snižování jeho obsahu než
použití menšího množství lihu již od začátku procesu. Je to vlastně jen otázka
toho, kolik práce a času navíc jste ochotni do výroby investovat.“
„Továrna na kopci“ rychle získala věhlas na trhu i oblibu u zákazníků . Tělové
mýdlo Fuletuo bylo považováno za nejjemnější mýdlo na trhu vůbec a stalo se
velice populární i mezi vojáky, kteří oceňovali především to, že se mýdlo nemohlo potopit.
V době rozkvětu firmy v 70. letech výroba mýdla zaměstnávala všechny členy
rodiny po celý rok. Provoz rodinného
Ekonomika
4
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Balada o mýdle
Ve venkovských oblastech Tchaj-wanu
se nám mohl naskytnout pohled na ženy
peroucí na břehu řeky prádlo. V kraji
Sansia poblíž Tchaj-peje těmto lidem
ulehčovala práci společnost Mei Sheng
Tang Chemical, místními též nazývaná
„Továrna na kopci“, která na trh dodávala mýdla na praní. Přestože od té doby
již uplynulo několik desítek let a mnohé
se s dobou změnilo, rodinný podnik
„Továrna na kopci“ dokázal navázat na
dlouholetou tradici výroby a úspěšně se
prosazuje i na dnešním trhu.
„Továrnu na kopci“ založil v městečku
Banciao roku 1957 pan Lin Yi-cai se
svým bratrem Lin Deng-sianem. Roku
Chuť a jídla
Tchaj-wanu
Jídlo a kultura jsou v této zemi neodmyslitelně spjaté dohromady. Oslavy
svátků, setkání s přáteli, uzavírání obchodních jednání, nákupy a výlety do
okolí se neobejdou bez bohatství pokrmů
a chutných jídel. I v té nejmenší uličce je
možné najít restauraci či stánek s občerstvením nabízející své speciality, nebo je
alespoň možné potkat pouličního prodavače vychvalujícího své lahůdky. V jakoukoliv denní či noční dobu můžete
ochutnat bohatství tchajwanské kuchyně, která zahrnuje jídla z různých provincií Číny, domácí tchajwanské speciality, pokrmy lidu Hakka nebo pokrmy domorodých obyvatel ostrova. Na jídelním
stole rovněž nechybí ryby a dary moře.
Tchaj-wan vděčí za velkou část svého
kulturního dědictví Číně, a to platí stejnou měrou i o kultuře jídla. Čínský kulturní vliv na Tchaj-wanu zesílil obzvláště
po příchodu nové vlny emigrantů z pev-
niny po roce 1949. Tito lidé s sebou přinesli znalosti jídel z různých částí Číny.
Starší generaci přistěhovalců tvořili lidé,
jejichž předci přišli na Tchaj-wan již kdysi dávno z jižních čínských provincií Fuťienu a Kuang-tungu. Některá jídla lidu
Hakka, původem z oblasti Kuang-tungu,
si můžete vychutnat už jen na Tchaj-wanu: takovými jsou např. smažené prasečí
vnitřnosti s plátky zázvoru.
Tchajwanská kuchyně je typická nesmírnou pestrostí pokrmů. To souvisí
s polohou Tchaj-wanu jako ostrova, který
byl vždy poměrně otevřený okolnímu
5
Kultura
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
podniku má však i své stinné stránky,
zmenší-li se tržby, pak se ekonomické
ztráty dotknou celé rodiny. V 80. letech,
kdy získával na oblibě tělový šampón
a obyčejná mýdla vytlačil z prodeje, rodina přežívala jen z výroby mýdel na
praní kupovaných především stálými zákazníky. A tak se stalo, že několik členů
rodiny muselo z firmy odejít a hledat si
pro sebe jiné živobytí.
Lin Jun-cheng se začal na plno věnovat hudbě a divadelnímu umění, jak
o tom vždycky snil. „Po nějaké době jsem
si však uvědomil, že podařilo-li by se
znovu oživit rodinnou tradici a obnovit
výrobu, byl by to úspěch celé rodiny, ale
pokud se stanu producentem, bude to
pouze můj úspěch.“
V „Továrně na kopci“ se dneska znova
vyrábí mýdlo. A přestože objem produkce není tak vysoký jako dříve, podařilo se
jim již otevřít obchod v obchodním domě Shin Kong Mitsukoshi v Tchaj-peji
a v Národním centru pro tradiční umění
ve Yilan.
Podnik rodiny Lin také přišel s řadou
inovací a nápadů, jak obohatit mýdelní
výrobu. Začala se vyrábět mýdla s vůní
květin, mýdla s obsahem přírodnin, ruční
mýdla a mýdla určená jako dárky či dekorace do koupelny. Velkou oblibu získala mýdla ze zeleného čaje či mýdla s vůní
citrusových plodů.
Lin Jun-cheng, který se jednou jen velice těžko loučil s kariérou herce, si během svátků a oslav obléká šat pouličního
prodavače a s bambusovou tyčí, na níž
jsou zavěšená mýdla značky Mei Sheng
Tang, se vydává do ulic. Přestože jeho
náklad není těžký, nese na ramenou důvěru a naději celé rodinné tradice.
(Zdroj: An Opera of Soap, Taiwan Review,
May 2008, redakčně upraveno)
S rozmanitostí tchajwanské kuchyně
nám ovšem vyvstává otázka, jak by ji bylo možné několika slovy charakterizovat
a jaká jídla by ji měla reprezentovat. Na
Chryzantémové
květy z olihně
Od těla olihně odřízněte hlavu, vyndejte vnitřnosti a znovu opláchněte. Oliheň
nakrájejte na 4-5cm široké kroužky,
okraje každého kroužku z jedné strany
jemně nařízněte na půl cm široké proužky.
Kroužky olihně položte na 3 vteřiny do
vařící vody, naříznuté okraje se otočí ven
a vytvoří podobu plátků chryzantémových květů.
Vnitřek vzniklých květů potřete směsí
vody a kukuřičného škrobu. Smíchejte
rozmačkané krevety s mletým vepřovým
masem, vínem a vaječným bílkem.
Vzniklou směs vložte dovnitř květů
a prostředek květu ozdobte zeleným
hráškem. Vařte v páře při vysoké teplotě
8 minut. Květy naaranžujte na prostře-
3 čerstvé olihně (450g)
1 sklenice kuřecího vývaru
kukuřičný škrob
sůl
hrášek
listová zelenina ( př. zelí)
směs:
250 g krevet (vyloupané)
80 g mletého vepřového masa
1/3 lžičky soli
1 lžička vína
1 lžička kukuřičného škrobu
1 lžíce vaječného bílku
dek talíř a obložte smaženou listovou
zeleninou.
Do připraveného kuřecího vývaru přidejte sůl a kukuřičný škrob, povařte
a nakonec s ním olihně zalijte.
6
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
světu a rychle přijímal prvky jiných kultur, aby je posléze pozměnil a učinil součástí utvářející se vlastní tchajwanské
kultury.
celém ostrově jsou velice oblíbená tzv.
siao chih („malá jídla“), která jsou obdobu našeho rychlého občerstvení. Do této
skupiny jídel patří např. omeleta s ústřicemi a listovou zeleninou, nebo tzv. bawan, což jsou masové kuličky uvnitř knedlíčků ze sladké bramborové mouky dělané v oleji či na páře. Siao chih jsou
běžně prodávána v ulicích, na tržištích
nebo v malých rodinných restauracích.
Tchajwanská jídla jsou lehká, s delikátní chutí, často připravována na páře či
jemným dušením. Nenáročná příprava jídel odráží prostý způsob života prvních
usedlíků přizpůsobujících se drsným
podmínkám nového domova. Tchajwanci
dodnes
upřednostňují
jednoduchý
a rychlý způsob přípravy jídel. S časovou
i peněžní úsporou při vaření souvisí podávání polévek či vývarů k hlavním pokrmům. Takto lidé mohli zároveň zahánět
hlad i žízeň. Pod vlivem Japonska, které
obsadilo ostrov na počátku 20. století, si
Tchajwanci oblíbili i čerstvá neupravovaná jídla jako např. sashimi. Ve způsobu
podávání jídel se Tchaj-wan rovněž nechal inspirovat Japonskem a jeho zájmem o drobnost a detail.
Důležitou součásti tchajwanské kuchyně jsou místní bylinky, které významně
přispívají k dosažení jedinečné chuti
tchajwanského jídla. Patří sem např.
tchajwanská bazalka, která je chuťově
mnohem výraznější než její italský protějšek. Rovněž velice typické pro Tchajwan jsou např. různé druhy zeleniny nakládané v soli. Taková zelenina může být
podávána samostatně nebo používána
jako přísada do jídel. Například nakláda-
(Zdroj: Pei Mei’s Best Selection of Chinese Cuisine)
ný ananas se přidává namísto soli do kuřecí polévky. Rovněž rýže vařená ve vodě
smíchaná s drcenými sladkými brambory
je příkladem ekonomicky úsporné přípravy jídel.
I dnes zůstávají tchajwanské noční trhy místem, kam se zájmem směřují jak
místní tak zahraniční hosté. Na nočních
trzích se soustředí pouliční prodavači
a stánky různých velikostí, které nabízejí
místní speciality a lahůdky. Mnoho zdejších prodejců se může pyšnit tím, že jejich rodina zde provozuje kulinářské
umění již po několik generací a stále zachovává tradiční recepty. Mezi místní
Kuře na 3 šálcích
1 kuře (900 g)
8 stroužků česneku
10 plátků zázvoru
1 chilli paprika
4-5 stonků bazalky
1/3 šálku sezamového oleje
1 šálek rýžového vína
1/3 šálku sojové omáčky
1 čajová lžíce cukru
2/3 šálku vody
Způsob vaření s tzv. třemi šálky je
v posledních letech velice oblíbeným
způsobem přípravy jídel. Tří šálky či tři
sklenice označují sezamový olej, rýžové
víno a sojovou omáčku.
speciality patří např. dušené vepřové
s rýží, smradlavé tofu, polévka s vlasovými nudlemi a ústřicemi, maso a zelenina
dušené v sojové omáčce, polévka s žebry
a čínskou medicínou, čaj s mlékem, rýžový puding, turecká zmrzlina, atd. Náš výčet by byl nekonečný. Vskutku zde lze
okusit daleko více jídel, než si je člověk
vůbec schopen představit.
Čím dál tím větší pozornost si pro sebe
získává kuchyně domorodých obyvatel
ostrova. Přestože každý kmen upřednostňuje svůj vlastní způsob přípravy jídla,
obecně můžeme hovořit o dvou hlavních
tradicích – jedna využívá hojnosti zvěře
a rostlin v horských oblastech, druhá je
založená na zpracování mořských řas
a plodů moře.
Tchajwanská kuchyně dokázala za několik desítek let úspěšně vstřebat a novým způsobem propojit vlivy přicházející
sem z Číny, Japonska a Evropy. Vytvořila
se tu originální mozaika jídel spojujících
několik kultur dohromady, stejně jako se
zde propojuje tradice s moderní dobou.
Kuře opláchněte pod tekoucí vodou
a nakrájejte na kusy (velikost 1 1/2 palce). Keramickou nádobu či hrnec nechte
nahřát nad plotnou a poté do něj nalijte
sezamový olej. Přidejte rozmačkaný česnek a plátky zázvoru a počkejte až
zhnědnou. Přidejte kusy kuřete a nechte
vařit při vysoké teplotě. Poté co maso
zbělá, zalijte jej rýžovým vínem a sojovou omáčkou. Přidejte cukr a vodu a nechte dusit 20 minut. Nakonec ochuťte
chilli paprikou a bazalkou.
Při přípravě tohoto pokrmu je obzvlášť
důležitý výběr vhodné nádoby. Nejlepší
jsou tlustostěnné keramické nádoby či
hrnce s dobře uzavíratelným víkem, které
zabraňuje úniku tepla.
Recept je možné dle chuti libovolně
obměnit a místo kuřecího masa lze použít oliheň, úhoře či maso ze zajíce.
(Zdroj: Pei Mei’s Best Selection
of Chinese Cuisine)
(Zdroj:
Cuisine, Taiwan Review,
May 2008,
redakčně upraveno)
Kultura
Třikrát (Three Times 2005).
7
Ve spolupráci se zakladateli někdejšího
Taiwan Clubu v Uherském Hradišti, především pak díky ochotné a obětavé pomoci pana Jiřího Jilíka, Taipei Economic
and Cultural Office pořádá ve dvou městech jihomoravského regionu, v Buchlovicích a ve Vyškově, výstavu fotografií
s názvem „Tchaj-wan – můj ostrov plný
krás“. Návštěvníci si budou moci prohlédnout fotografie profesionálních tchajwanských fotografů, které zachycují
současnou tvář Tchaj-wanu, jeho přírodní krásy, kulturu a tradice původní obyvatel.
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Výstava fotografií
Tchaj-wan – Můj
ostrov plný krás
Třikrát (Three Times 2005).
Jako první se výstavy zhostí město
Buchlovice: slavnostní zahájení proběhne 8. srpna v 17 hodin v Muzeu Podhradí
v Buchlovicích. Výstava zde potrvá do
9. září. Ve Vyškově se akce stane součástí
Dnů evropského kulturního dědictví:
Začíná 12. září, potrvá 14 dní a k vidění
bude ve výstavních prostorách knihovny
Karla Dvořáčka ve Vyškově.
Doprovodným programem vyškovské
části bude i promítání čtyř celovečerních snímků tchajwanské kinematografie posledních tří let. Jedním z nich je
Třikrát (Three Times 2005) film světoznámého režiséra Chou Siao-siena (Hou
Hsiao-Hsien), který v roce 2005 získal
Zlatou palmu na festivalu v Cannes. Film
vypráví tři milostné příběhy odehrávající
se na Tchaj-wanu v letech 1911, 1966
a 2005.
Druhým snímkem je Střevícová víla
(Shoe Fairy ,Yun Chan-lee, 2005). Film
byl úspěšně uveden na několika filmových festivalech v Asii a evropskému divákovi v mnohém připomene film Amélie
z Montmartru.
Další film festivalu Chocolate Rap
(Chocolate rap, Chi Y. Lee, 2006) nás zavede do světa tchajwanského break-dancingu.
Děj posledního uváděného snímku Čekání na létající rybu (Fishing Luck ,Tseng
Wen-chen , 2005) je zasazen do prostředí tropického ostrova Lanyu (Orchidejový
ostrov) a zachycuje, jak život několika
nerozlučných přátel změní příjezd krásné
dívky z Tchaj-peje.
Slavnostního zahájení výstavy v obou
městech se zúčastní i představitelé
tchajwanského zastupitelského úřadu
v České republice.
Srdečně zveme všechny přátele Tchajwanu k návštěvě!
(Zdroj:
tisková zpráva
TECO in Prague)
Třikrát (Three Times 2005).
TCHAJ-WAN, Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Vydává Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář, Informační oddělení, Emma Tai, Evropská 33c, 160 00 Praha 6, tel: 233 320 720, fax: 233 322 944,
www.taiwanembassy.org/cz, e-mail: [email protected], [email protected], odpovědná redaktorka Adriana Dolejší.
Vychází 15. dne každého měsíce, reg. č. MK ČR E 6756
Informace o Tchaj-wanu na Internetu: www.gio.gov.tw, www.mofa.gov.tw, www.taiwan.net.tw, www.taiwanheadlines.gov.tw, www.taipeitimes.com,
www.chinapost.com.tw, taiwanjournal.nat.gov.tw, etaiwannews.com, investintaiwan.nat.gov.tw/en/
Obyvatelé Tchaj-wanu hovoří čínsky. Nepoužívají však mezinárodně kodifikovanou transkripci čínských znaků do latinky, ale nedůsledně aplikovanou transkripci
anglickou. V této publikaci je použita u jmen a místních názvů podoba, která se běžně na Tchaj-wanu užívá v anglicky psaných materiálech. Výjimkou jsou jména,
kde se již vžila česká transkripce (Tchaj-wan, tchajwanský, Čankajšek…).