Závěrečná zpráva projektu

REDAKČNĚ UPRAVENÁ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
výzkumného projektu
Tradiční vápenné technologie historických staveb a jejich
využití v současnosti
realizovaného v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity
(NAKI) podporovaného Ministerstvem kultury České republiky
Identifikační kód projektu:
DF11P01OVV010
Doba řešení:
03/2011 – 12/2015
Příjemce:
Ústav teoretické a aplikované
mechaniky AV ČR, v. v. i.
Prosecká 76, 190 00 Praha 9
Odpovědný řešitel příjemce:
Ing. Jan Válek, Ph.D.
+420 283 880 458
[email protected]
Obsah
1.
Organizace účastnící se projektu
3
2.
Řešitelský tým
3
3.
Celkové náklady za projekt
3
4.
Cíle projektu a výzkumu vápenných technologií
4
5.
Zhodnocení průběhu řešení
4
6.
Aplikované výsledky
6
6.1. Specializované mapy surovinových zdrojů a technologií pro výrobu vápna
6.1.1 Popis využití specializovaných map
6
7
6.2. Experimentální vápenná pec (funkční vzorek)
8
6.2.1 Popis využití experimentální vápenné pece
9
6.3. Specializované vápenné pojivo pro přípravu malt a omítek tradičními
technologiemi (funkční vzorky)
9
6.3.1 Popis využití specializovaných vápenných pojiv
6.4. Metodika výroby vápenných pojiv
6.4.1 Popis využití metodiky
11
12
12
6.5. Výstava Calcarius čili vápeník
13
6.5.1 Další využití výstavy
13
6.6. Využití znalostí a výsledků pro vzdělávání a publicitu
14
6.6.1 Semináře a prezentace projektu
14
6.6.2 Webová stránka projektu
15
7.
Závěrečné shrnutí
15
8.
Seznam dosažených výsledků
16
8.1. Aplikované výsledky
16
8.2. Publikační výsledky
17
2
1. Organizace účastnící se projektu
Příjemce (1):
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.
Prosecká 76, 190 00 Praha 9
(ÚTAM)
Další účastník projektu (2): Národní technické muzeum
Kostelní 1320, 170 78 Praha 7
(NTM)
Další účastník projektu (3): Archeologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha
Letenská 4, 118 00 Praha 1
(ARÚP)
2. Řešitelský tým
Ing. Jan Válek, Ph.D., odpovědný řešitel příjemce1
PhDr. Martin Ebel, Ph.D., odpovědný řešitel dalšího účastníka2
Mgr. Jana Maříková-Kubková, Ph.D., odpovědná řešitelka dalšího účastníka3
Další členové řešitelského týmu:
Ing. Jan Bryscejn1
Mgr. Dita Frankeová1
Ing. Jiří Frankl, Ph.D.1
Mgr. Eveline van Halem1
Bc. Petra Hauková1
RNDr. Iva Herichová3
Josef Jiroušek1
Ing. Tomáš Matas1
Mgr. Pavel Kodera, Ph.D.2
Mgr. Michal Panáček1
Ing. Olga Skružná1
Ing. Eva Stuchlíková1
Mgr. Marek Suchý, Ph.D.3
RNDr. Antonín Zeman, CSc.1
Další spolupracovníci:
Mgr. Petr Kozlovcev1
Mgr. Jaroslav Řihošek1
Mgr. Pavla Tomanová3
3. Celkové náklady za projekt
Tabulka 1. Náklady projektu za dobu řešení 1. 3. 2011 – 31. 12. 2015
Položka
Osobní náklady celkem
Kapitálové výdaje celkem
Provozní výdaje
Náklady na služby celkem
Režijní náklady celkem
CELKEM
Vynaložené náklady
12 078 095
214 000
4 333 121
1 362 026
885 918
18 873 160
3
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
4. Cíle projektu a výzkumu vápenných technologií
Po staletí bylo vápno zásadním materiálem, který ovlivňoval konstrukci staveb, jejich
funkci a vzhled. Každá doba přirozeně přispěla něčím novým a také vápenné technologie
prodělávaly svůj vývoj spolu se společností. V současném stavebním průmyslu a materiálech
má ale vápno již pouze marginální úlohu. Na druhou stranu jsou náš po staletí kultivovaný
životní prostor, naše historická města a architektonické památky stále ještě živoucím
dokladem znalostí, řemeslné dovednosti a estetického cítění našich předků. Snahou tedy je
aplikovat současné znalosti, aby se zachovaly kvality, které jsou spojeny s použitím vápna
jako historického stavebního materiálu, a využilo se tradičních vápenných technologií
k ochraně věrohodnosti a autentičnosti našeho kulturního dědictví.
Cíle projektu
Hlavním cílem projektu byl výzkum a vývoj tradičních vápenných technologií, který
umožní jejich opětovné využití při opravách architektonických památek. Pro naplnění
hlavního cíle projektu byly sledovány čtyři hlavní linie:
- Identifikace zaniklých surovinových zdrojů a specifických technologií zpracování
vápenného pojiva ve spojení s jejich využitím v historických stavbách.
- Vývoj a realizace vápenné pece a tradiční technologie výpalu pro malovýrobu
vápenných pojiv.
- Vývoj a návrh vápenných pojiv využívaných v minulosti, včetně jejich zpracování,
s ohledem na možnosti jejich současného použití.
- Návrh programu pro vzdělávání, který podpoří opětovné zavedení tradičních
vápenných materiálů a technologií pro opravu architektonických památek.
Informování veřejnosti o tradičních technologiích a jejich současném možném využití.
Cíle a náplň projektu odpovídaly tematické prioritě programu MK ČR NAKI TP 3.3
Materiály a technologie pro záchranu a zachování kulturního dědictví a jejímu zaměření – b)
zhodnocení tradičních materiálů a technologií pro znovu zavedení do praxe a e) regionální
zdroje historických materiálů. Z menší části také TP 1.1 Nemovité kulturní dědictví a jejímu
zaměření – a) vytváření metodik, podkladů, pracovních postupů s využitím moderních
technologií a materiálů v procesu zkvalitnění péče o nemovité kulturní dědictví (záchrana,
konzervace, rekonstrukce) a e) začlenění problematiky nemovitého kulturního dědictví
do vzdělávacích procesů.
5. Zhodnocení průběhu řešení
Na projektu se podíleli řešitelé ze tří institucí pod vedením příjemce. Spolupráce měla
velmi dobrou úroveň a přispěla ke zdárnému splnění odborných úkolů. Výzkumné a vývojové
práce byly strukturovány do čtyř navzájem souvisejících částí, které byly řešeny samostatně a
souběžně po dobu trvání projektu. V první části se řešitelé společně věnovali vývoji
geografického informačního systému, který shrnoval dostupné informace ohledně surovin a
technologií pro výrobu vápna. V této části se plně uplatnila mezioborová spolupráce, která
zahrnovala zpracování informací z geologie, archeologie, historie, stavebnictví a architektury.
Pokrok byl dosažen již ve vlastním vývoji geodatabáze, v možnosti vzájemně porovnat
doposud kusé informace a vytvoření nových specializovaných mapových děl v digitální
podobě – webových mapových aplikacích. Další fází byl vývoj a konstrukce vápenné pece
jako nového funkčního vzorku, který může sloužit jak pro další výzkum tradiční výroby
vápna, tak i jako prototyp pro malosériovou výrobu specializovaných vápenných pojiv.
Během projektu se realizovalo devatenáct experimentálních výpalů, které umožnily popis
4
fungování pece a ověření jejích provozně technických parametrů. Ve třetí části se projekt
věnoval vývoji tří specializovaných vápenných pojiv a určení základních parametrů ve vztahu
k jejich výrobě a zpracování. Výzkum vyšel z možností vlastní výroby vápenných pojiv
s využitím historicky známých technologií. V poslední fázi se řešitelé společně zaměřili na
různé způsoby využití a šíření nově získaných poznatků mezi odborníky a veřejnost. Cílem
bylo informovat o projektu a jeho výstupech nejen v odborných kruzích, ale též ověřit
potenciální využití získaných znalostí ve vzdělávání (mládeže, celoživotním a profesním) a
odpovídajícím způsobem informovat o možnostech využívání tradičních vápenných
technologií i širokou veřejnost. Během pětiletého trvání projektu se řešitelé zúčastnili řady
odborných konferencí a seminářů, ale také iniciovali několik odborných a informativních
setkání. Nejvýznamnějším výstupem bylo v tomto ohledu uspořádání výstavy Calcarius čili
vápeník v Centru stavitelského dědictví Plasy na konci roku 2015. Pro projekt se vžil
jednoslovný pracovní název Calcarius, který je využit i jako adresa webových stránek
www.calcarius.cz, na nichž jsou k dispozici informace o projektu a jeho výstupech. V tabulce
2 je uveden přehled dosažených výsledků projektu.
Tabulka 2. Výčet očekávaných a dosažených výsledků
Výsledek výzkumu
Kategorie výsledků dle
druhu
Výsledky
plánované
Výsledky
dosažené
Aplikované výsledky
Specializované mapy surovinových
zdrojů a technologií pro výrobu vápna
N – specializovaná mapa
s odborným obsahem
1
1
Vápenná pec pro malovýrobu
vápenných pojiv
G – funkční vzorek
1
1
Specializované vápenné pojivo pro
přípravu malt a omítek tradičními
technologiemi
G – funkční vzorek
3
3
Certifikovaná metodika výroby
vápenných pojiv
N – certifikovaná metodika
1
1
Výstava o tradičních vápenných
technologiích
E – uspořádání výstavy
1
1
1
2
1
2
4
5
D – článek ve sborníku
3
8
Odborný článek bez zařazení
12
4
Publikační výsledky celkem
21
21
Publikační výsledky
Technologie malovýroby vápenných
pojiv
Odborné články
B – odborná kniha
v ostatních jazycích (obor
NRRE)
Jimp – článek
v impaktovaném časopise
Jneimp. – článek
v recenzovaném časopise
(obor NRRE)
5
6. Aplikované výsledky
6.1. Specializované mapy surovinových zdrojů a technologií pro výrobu vápna
Předmětem bylo mapování výskytu historických zdrojů surovin pro výrobu vápenného
pojiva, technologií zpracování vápna a vazeb mezi surovinovým zdrojem, zpracovatelskými
technologiemi a využitím ve stavbách. Základem prací bylo obsahové vymezení, navržení
organizace, zpracování a prezentace zaznamenávaných dat. Za tím účelem byla navržena
databáze a vybráno softwarové řešení geografického informačního systému od firmy ESRI,
kterou v ČR zastupuje firma ArcData. Konkrétně byl vybrán software ArcGIS Desktop
úrovně Standard s technologií ArcSDE, Microsoft SQL Server 2008 a dále ArcGIS Server
Workgroup Standard pro možnost přenosu mapových služeb na web. Sama databáze byla
vytvořena v relačním databázovém systému Microsoft SQL Server 2008 R2, s využitím
technologie ArcSDE, která umožňuje pracovat s SQL databází v prostředí ArcGIS, konkrétně
v ArcCatalogu [1]. Během projektu byla excerpována celá řada informačních zdrojů a tato
vybraná data vytváří náplň geodatabáze nazvané Calcarius. S ohledem na databázové
zpracování lze v digitální podobě vytvářet nad získanými daty další úkony a uložená data dále
analyzovat, třídit nebo charakterizovat jejich vztah k okolí [2]. Pro naplnění cílů projektu byly
ve službě ArchGIS Online vytvořeny základní webové mapové aplikace, které společně
vytváří souborné mapové dílo, jež je jedním z výstupů projektu. Ukázka jednoho z možných
tištěných výstupů je na obr. 1.
Mapa historických a současných zdrojů surovin pro vápenné technologie vznikla
syntézou dostupných údajů o lomech a místech těžby vápence a souvisejících technologiích.
Vybrané popisné informace jsou přiřazeny k polohově definovanému bodu, který lokalizuje
místo surovinového zdroje. Mapa zobrazuje výskyt dokumentovaných lomů a surovinových
zdrojů od 12. století po současnost. Hlavním atributem mapy je zjištěné časové zařazení
využívání horninových ložisek z hlediska založení jejich těžby, doby provozu, ukončení těžby
a opuštění místa. Tyto informace jsou získány z archivních zdrojů, literatury a ze soupisových
a mapovacích geologických prací, které dané surovinové zdroje popisují. Přesnost a
kompletnost mapy je závislá na kvalitě a přesnosti dochovaných informací; obecně platí, že
klesá, čím více se časově vzdaluje od 20. století.
Mapa karbonátových surovin pro výrobu vápna umožňuje detailnější zobrazení
lokalit na základě chemického složení, stáří a litologického popisu kamene. Hlavním
atributem mapy je tedy rozlišení lomů a surovinových zdrojů podle geologického označení
vápence a jeho složení. Chemické složení se uvádí jako průměr z analýz obsažených
v publikovaných, popř. archivovaných průzkumných zprávách. Ve specifických případech je
chemické složení doplněno o poznatky získané z vlastního odběru vzorků a individuálních
analýz. Geologická skladba je popsána a doplněna na základě regionálních znalostí. Mapa
charakterizuje čistotu suroviny pomocí cementačního indexu. Přesnost a kompletnost mapy je
dána dostupností pramenů.
Mapa vápenných technologií umožňuje zobrazit výskyt historických pecí, mís, karbů,
milířů a dalších vápenických zařízení počínaje archeologickými nálezy ze starověku a raného
středověku a konče průmyslovými a technickými památkami 20. století. Kromě popisu
technologie je hlavním atributem opět časové zařazení. Pro určení místa a popis technologie
byly využity informace z literatury a písemných pramenů [3, 4], z Archeologické databáze
Čech, historických mapových děl, vlastního zjištění v terénu [5, 6] a informace z regionálních
muzeí, archivů [7] nebo z webových stránek zaměřených na historické či technické památky.
Popis archeologické nálezů z oblasti Moravy byl získán z publikovaných písemných pramenů.
Přesnost a kompletnost mapy je opět dána dostupností údajů.
6
Obr. 1. Mapový výstup geodatabáze Calcarius, 2015. Mapa historických a současných zdrojů surovin
pro vápenné technologie z katalogu výstavy Calcarius, čili vápeník.
6.1.1 Popis využití specializovaných map
Geodatabáze Calcarius1 v současné době obsahuje přes 800 záznamů o surovinových
ložiscích, pro které kromě lokalizace poskytuje i historické údaje a orientační časové zařazení;
udává podrobnější geologické informace o vápencích z různých lomů včetně jejich
chemického složení; zahrnuje přes 400 údajů o vápenných pecích a dalších souvisejících
technologiích; uvádí místa nejstaršího využití vápenných technologií. Geografický informační
systém navíc umožnuje hledání vztahů k dnešní i k historické krajině, zkoumání polohy prvků
vůči sobě navzájem a vytváření nových dat pomocí prostorových analýz.
Obsah databáze je ve své aktuální verzi přístupný přes webové rozhraní
http://calcarius.maps.arcgis.com/ jako soubor mapových aplikací. Tento prezentační výstup
tří základních webových aplikací umožnuje práci s daty širokému spektru uživatelů
(architektům, projektantům, technologům, stavebním historikům, odborným památkovým
pracovníkům ad.).
Kromě přímého uživatelského přístupu přes internet jsou data dostupná pro
nekomerční využití ve formě sdílených WMS služeb. WMS služby vytvořené v rámci
projektu náleží do kategorie autorské dílo a podléhají tudíž autorsko-právní ochraně podle
zákona č. 121/2000 Sb. Poskytnutá data může uživatel využít pro vlastní potřebu nebo
nekomerčně prezentovat na internetu. Vlastní potřebou se rozumí užití, jehož účelem není
dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Prezentací se
rozumí vždy jen zprostředkování nahlížení dat na webových stránkách uživatele. Uživatel
není oprávněn poskytnout zprostředkování nahlížení dat na internetových stránkách jiných
1
Geodatabáze a mapy jsou spolu s dalšími výstupy přístupné na www.calcarius.cz.
7
subjektů ani těmto subjektům poskytnout obrazy dat jiným způsobem (např. pomocí svých
prohlížecích služeb). Širší využití výsledků je možné na základě licenční smlouvy s vlastníky
majetkových práv zastoupené Ústavem teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.
6.2. Experimentální vápenná pec (funkční vzorek)
Na jaře 2012 byla v bývalých Solvayových lomech postavena experimentální vápenná
pec a zřízeno externí pracoviště označené jako Experimentální centrum pro tradiční výrobu
vápenných pojiv. Jde o místo, kde se nachází skanzen těžby a zpracování vápence a který vede
zájmové sdružení Barbora. Náplní centra byl ve shodě s projektem výzkum dnes již
zapomenutých vápenných pojiv. Základem pak byl vývoj, konstrukce a experimentální
provoz vápenné pece, která umožňuje výrobu vápna tradičními technologiemi. Kromě vlastní
pokusné výroby sloužila pec i k popsání vlivu tradičního způsobu výpalu na kvalitu vápna.
Cílem vývojových prací bylo i samo ověření návrhu pece a popsání její činnosti jako
funkčního vzorku malosériového výrobního zařízení.
Konstrukce pece a ověření její funkčnosti bylo důležitým milníkem pro průběh a
naplnění cílů projektu. Při návrhu vápenné pece byla zohledněna následující kritéria: pec
musela umožnovat výpal vápence tak, aby byl celý proces srovnatelný s technologiemi
používanými v době od 12. do poloviny 19. století [8]. Musela mít kapacitu úměrnou
experimentálnímu provozu, splňovat nároky na trvanlivost, jednoduchost obsluhy a
bezpečnost provozu. S ohledem na popis fungování pece se během procesu výpalu
monitorovala teplota ve třech horizontálních profilech a třech osách pomocí termočlánků typu
S. Dále byly sledovány obsah O2, CO a CO2 ve spalinách v komíně, rychlost proudění
vzduchu a tlak okolního prostředí. Monitorování průběhu výpalu se za účelem zpětné kontroly
a optimalizace procesu výpalu vyhodnocovalo [9]. Během čtyřletého provozu se uskutečnilo
celkem 19 experimentálních výpalů vápna.
Obr. 2. Vápenná pec Experimentálního centra pro tradiční výrobu vápenných pojiv (vlevo) a řez pecí
(vpravo).
Vápennou pec tvoří malá cylindrická šachta o vnitřním průměru 0,8 m a výšce 1,3 m
nad litinovým roštem. První zkušební výpal vápna a ukázku zpracování výrobní projektové
dokumentace dokládá obr. 2. Pec je konstruována pro maximální vsázku 1 t vápence. Způsob
uložení vápence a velikost jednotlivých kamenů záleží na druhu zvoleného paliva a tím i
na průběhu výpalu. Při první variantě se jako palivo používá dřevo, které hoří v topeništi
pod klenbou tvořenou vsázkou vápence. Palivo se přikládá tak dlouho, než se dosáhne teploty
8
nad 900 °C, a dále po dobu, která je odvozena od velikosti vložené suroviny (kamene), dokud
se vápenec úplně nerozloží a nepřemění na vápno. Při druhé variantě výpalu se vsázka
s palivem smíchá a touto směsí se pec naplní v celém svém objemu. Jako palivo lze pro tento
způsob použít dřevěné brikety nebo uhlí. Po zapálení palivo postupně prohoří; vlivem
dosažení teploty nad 900 °C se vápenec rozloží a přemění na vápno. V tomto případě je nutné
správně zvolit poměr množství paliva k vypalovanému kameni a jeho velikosti.
6.2.1 Popis využití experimentální vápenné pece
Vlastní výroba vápna poskytla unikátní surovinu pro detailní materiálový výzkum
vápenných pojiv a umožnila i výzkum tradičních technologií výroby a zpracování vápna.
Výzkum prokázal, že v tradiční peci lze výpalem dřevem vyrobit velmi kvalitní vápno.
Na druhou stranu nelze využívat tradiční způsob výpalu bez dalších návazných znalostí, které
se v minulosti používaly k dosažení požadované kvality. Studium tradičních technologií
výroby a zpracování vápna tyto postupy popisuje a umožňuje tak jejich zhodnocení
pro využití v památkové praxi.
Využití funkčního vzorku je zejména v návazné vlastní výzkumné a vývojové činnosti
ústavu. Experimentální vápennou pec v Solvayových lomech bude po skončení projektu
možné využít pro malosériovou zakázkovou výrobu vápenných pojiv v rámci hospodářské
činnosti ústavu. Vlastní pec je funkčním vzorkem a na základě publikovaných informací ji lze
„ideově“ zkonstruovat a provozovat. Publikace o vyvinuté technologii tak ukazují možnosti
malovýroby výroby a tím podporují rozvoj a znovuzavedení malovýroby tradičních
vápenných technologií. Další, nepublikované, výzkumem získané informace
o technologických postupech jsou vázány na licenci, kterou poskytuje na základě smlouvy
vlastník majetkových práv – Ústav teoretické a aplikované mechaniky, AV ČR, v. v. i.
6.3. Specializované vápenné pojivo pro přípravu malt a omítek tradičními
technologiemi (funkční vzorky)
Předmětem tohoto okruhu byl vývoj vápenných pojiv z místních surovin na základě
využití tradičního způsobu výpalu vápna [10, 11]. Vývoj se týkal tří základních skupin pojiv:
přirozeně hydraulického vápna, vysokoprocentního vápna zpracovaného ve formě odležené
vápenné kaše a kusového páleného vápna pro přímé zpracování s plnivem „za tepla“. V rámci
výzkumu byly definovány klíčové vlastnosti a technologické vlivy, které byly laboratorně
ověřeny a jež umožňují reprodukovat kvalitu tradičně vyráběného produktu [12, 13, 14]. Část
výzkumných prací se též věnovala bližšímu popisu dostupných surovin [15, 16].
Projekt umožnil i výzkum reologických vlastností vápenných kaší a jejich změn
vlivem stárnutí a uložení. Během tříleté výzkumné fáze se periodicky hodnotily vlastnosti
vápenných kaší uložených ve zracích jámách ve skanzenu Solvayovy lomy a v laboratorních
podmínkách. Vápenné kaše byly popisovány z pohledu mikrostrukturálních změn (laserové
velikosti částic, plocha povrchu, pórovitost, SEM, viz obr. 3) a z hlediska zpracovatelnosti
měřením plasticity metodou Emley [17]. Pro určení optimální teploty výpalu ve vztahu
k mineralogickému složení pojiva a jeho funkčních vlastností byl realizován základní
výzkum, jehož závěry byly publikovány v impaktovaném časopisu Materials and
Construtions [18]. Graf na obr. 4. ukazuje výsledek porovnání vápen kalcinovaných
při různých teplotách v laboratorní peci.
9
Obr. 3. Morfologické přeměny vápenných kaší v čase zobrazené v SEM. Zleva: struktura páleného
vápna (CaO), vápenná kaše hodnocená v intervalech den, měsíc a 18 měsíců.
Obr. 4. Vliv kalcinační teploty na dobu hašení vápna při zkoušce reaktivity dle EN 459-2. Přirozeně
hydraulické vápno (dvorecko-prokopské vápence) se pálilo v laboratorních podmínkách.
Tradiční vápenná kaše (funkční vzorek)
Funkčním vzorkem je nehydraulické vápenné pojivo ve formě vápenné kaše, viz
obr. 5. Jeho předností je soubor vlastností, který je dán kvalitou výchozí suroviny, způsobem
výpalu, hašením v nadbytku vody a uležením. Využití vápenné kaše je spojeno s ověřenými
tradičními postupy, které zajišťují její kvalitu. Nově byly definovány klíčové vlastnosti a
technologické vlivy, jež byly laboratorně ověřeny a umožňují kontrolu kvality tradičně
vyráběného produktu [14, 19, 20]. Unikátní a zároveň hospodářsky významnou vlastností
tohoto vzorového produktu je právě napodobení historické předlohy.
Tradiční přirozeně hydraulické vápno (funkční vzorek)
Funkčním vzorkem je přirozeně hydraulické vápenné pojivo vhodné pro využití
ve stavebnictví a zejména pro opravy historických objektů. Experimentálně bylo přirozeně
hydraulické vápno vyrobeno z dvorecko-prokopských vápenců. Jeho unikátní a zároveň
hospodářsky významnou vlastností je právě napodobení historické předlohy (obdobná
výchozí surovina). Klíčové vlastnosti a kvalita vápenného pojiva byly laboratorně nově
ověřeny i s ohledem na tradiční technologie výroby a zpracování [18].
10
Obr. 5. Dva roky odleželá vápenná kaše drží svůj tvar po vyjmutí z jámy díky svojí konzistenci.
Horká vápenná malta (funkční vzorek)
Funkčním vzorkem je speciální vápenná malta připravená hašením vápna přímo
ve směsi s pískem a vodou. Její charakteristickou vlastností je napodobení historické předlohy
s dodržením určitého složení a postupu přípravy, které jsou podstatné pro zaručení jejích
specifických vlastností [20]. Horká vápenná malta je připravena postupem, při kterém se
nehašené vápenné pojivo smíchá s vlhkým či mokrým pískem. K vyhašení vápna může podle
způsobu zpracování dojít v různých časových intervalech, podstatné je, že nastává
v momentě, kdy je vápno ve směsi s pískem. Přirozeně hydraulické vápno zpracované jako
horká malta bylo použito při rekonstrukci památkově chráněného haltýře v obci Salajna,
obr. 6.
Obr. 6. Čerstvě zpracovaná horká malta (vlevo). Omítka z vápna vyrobeného v experimentální peci
v Solvayových lomech. Rekonstrukce haltýře v obci Salajna (vpravo).
6.3.1 Popis využití specializovaných vápenných pojiv
Vápenná kaše vyrobená ve shodě s funkčním vzorkem má vícero možností využití a
má zásadní význam pro restaurování historických uměleckých a řemeslných děl, jako jsou
nástěnné malby, sgrafitové a štukové výzdoby, nátěry a další speciální použití. Z dnešního
pohledu se jako nejdůležitější jeví zaměření na výrobu velmi jemné uleželé vápenné kaše,
11
využitelné na štuky a jakostní aplikace. Obdobná vápenná kaše se v současnosti do ČR dováží
ze zahraničí (převážně z Francie nebo Itálie) a je ceněným restaurátorským materiálem.
Přirozeně hydraulické vápenné pojivo se uplatňuje především v péči o stavební
památky. Tato vápenná pojiva jsou v dnešní době potřebná zejména pro zachování autenticity
a věrohodnosti staveb, respektive jejich prvků v místech, kde byla v minulosti použita.
Možnost použít vápenné pojivo, které odpovídá po vzhledové i funkční stránce historické
předloze, je totiž z památkového pohledu zcela zásadní. Přirozeně hydraulické vápenné pojivo
se do ČR v současnosti dováží. Místní výroba i přes dostatek vhodných surovin neexistuje.
Přesný historický postup přípravy a aplikace horké vápenné malty se nedochoval, ale
existují nepřímé důkazy o jeho využívání, zejména ve stavbách se zděnou konstrukcí. Způsob
přípravy horké malty má při použití na stavbách určité výhody, vynechává se při něm hašení
samotného vápna a tím se celý proces výroby zefektivňuje. Z literatury a vědeckých studií
jsou známy i další přednosti, například narušení zrn plniva vlivem hašení a společného zrání,
které má následně kladný vliv na vazby mezi plnivem a pojivem. Využití této dnes již
zapomenuté technologie má význam zejména při opravách historických objektů, kdy se
vyžaduje autentičnost malt a omítek.
Popis funkčních vzorků je volně k dispozici na webové adrese www.calcarius.cz.
Cílem projektu je přispět k opětovnému zavedení tradičních technologií a jedním z nástrojů je
i technická podpora, která stanovuje určitá kritéria výroby a zpracování. Z tohoto důvodu je
popis funkčních vzorků volně dostupný. Vlastník majetkových práv – Ústav teoretické a
aplikované mechaniky, AV ČR, v. v. i – poskytuje smluvní licenci na využití těchto funkčních
vzorků.
6.4. Metodika výroby vápenných pojiv
Cílem metodiky je podpora využívání a opětovného zavedení tradičních vápenných
materiálů při opravách historických staveb. Popisuje hlavní kroky, které je třeba uskutečnit
v případě, že pro opravu historického objektu je vyžadována malta vyrobená za použití
tradičních technologií. Metodika obsahuje přehled o okolnostech využití tradičních
technologií, které se uplatní při návrhu a výběru vápenného pojiva a jeho zpracování.
Upřesňuje zásadní postupy a principy, jež určují vybrané tradiční technologie výroby a
zpracování vápna, a doporučuje konkrétní postupy při výrobě vápna, hašení za mokra, hašení
na prach a hašení s pískem. Vychází ze známých postupů a znalostí publikovaných v odborné
literatuře, které byly během projektu teoreticky i prakticky ověřeny a zpřesněny [20, 21].
6.4.1 Popis využití metodiky
Metodika je určena zejména architektům, stavebním projektantům, památkovým
pracovníkům, technologům a restaurátorům. Měla by se využívat ve fázi předprojektové a
projektové přípravy při rozhodování o výběru vhodného pojiva a zpracovávání
technologického návrhu přípravy malty, štuku nebo nátěru. Typickou situací, při níž by se
měla metodika uplatnit, je fáze přípravy a opravy stavby, kdy jsou k dispozici výsledky
rozboru historických malt a je potřeba určit, jaké pojivo bude pro plánovaný stavební zásah
použito a jak se bude technologicky postupovat. Využívá se v případech, kdy existují důvody
pro použití tradičních metod výroby a zpracování vápna a následně též vápenné malty.
Popis metodiky je volně k dispozici na webové adrese www.calcarius.cz. Cílem
projektu je přispět k opětovnému zavedení tradičních technologií a jedním z nástrojů je i
technická podpora, kterou právě tato metodika souhrnně představuje. Z tohoto důvodu je její
popis volně dostupný. Vlastník majetkových práv – Ústav teoretické a aplikované mechaniky,
AV ČR, v. v. i – poskytuje smluvní licenci na využití této metodiky.
12
6.5. Výstava Calcarius čili vápeník
Na podzim roku 2015 byla zahájena výstava Calcarius čili vápeník, která je prvním
z krátkodobých výstavních projektů nově otevřeného Centra stavitelského dědictví v Plasích
provozovaného Národním technickým muzeem. Výstava byla v roce 2015 pro návštěvníky
přístupná dva měsíce, od 26. září do 29. listopadu, kdy ji zhlédlo přes 3000 zájemců. Vstup
byl v roce 2015 zdarma. Výstava měla značný ohlas jak mezi laickou, tak odbornou veřejností
a například ji velmi ocenili účastníci mezinárodní konference České komory autorizovaných
inženýrů činných ve výstavbě, která se v Plasích konala 16. října 2015. K výstavě je vydán
odborný katalog [22], jenž odborně doplňuje a dále rozvádí vápenickou problematiku
prezentovanou na výstavě.
Výstava umístěná v prostorách bývalého mlýna (viz obr. 7) zpřístupnila vápno a
vápenné technologie především z pohledu tradičního stavitelství a představila dnes již
povětšinou zapomenuté způsoby řemeslné výroby vápna a jeho zpracování. Návštěvníci se
atraktivní formou seznámili s celým vápenným cyklem od těžby suroviny přes její výpal až
ke zpracování vápna jako pojiva malt a omítek. Byly jim vysvětleny principy přeměny
pevného vápencového kamene na vápno, hašení vápna v hasnicích, historické způsoby
přípravy malty a představen soubor základních zednických nástrojů. K vidění byly dobové
nástroje, originály archeologických nálezů malt a omítek z prvních křesťanských staveb u nás
a kopie typických románských, gotických, renesančních a barokních omítek. Krátké video jim
ukázalo provoz experimentální vápenné pece a ve studijním koutku si mohli v digitálních
mapách zkontrolovat, kde se nachází nejbližší vápenná pec či lom v okolí. „Vápenický“
domeček, komiks o mušličce, modely a aranžované instalace řemeslného zpracování
adekvátní formou zpřístupnily informace i docela malým návštěvníkům, pro které byl navíc
připraven i hravý průvodce výstavou.
Obr. 7. Celkový pohled na výstavu „Calcarius čili vápeník“ v Centru stavitelského dědictví v Plasích.
6.5.1 Další využití výstavy
Výstava není plánována jako putovní, nicméně vytvořený vzdělávací a prezentační
materiál bude využit i v dalších letech. V roce 2016 bude výstava prodloužena a přístupná po
celou návštěvnickou sezonu, tedy od března do října. Poté, co skončí, bude část exponátů
vystavena v rámci stálých expozic CSD Plasy, část využita pro prezentaci vápenictví v rámci
plánovaných „živých“ dílen a workshopů tradičních řemesel. Součástí budoucích
13
plánovaných aktivit CSD Plasy jsou i vzdělávací programy pro děti a mládež, kde nalezne
uplatnění např. „vápenický domeček“ a další část výstavy orientované na vzdělávání a
publicistiku.
6.6. Využití znalostí a výsledků pro vzdělávání a publicitu
Předmětem projektu byla podpora odborného vzdělávání, využití shromážděných
znalostí a získaných výsledků v památkové péči a informování veřejnosti o tradičních
vápenných technologiích a jejich uplatnění v současnosti při opravách historických objektů.
6.6.1 Semináře a prezentace projektu
S podporou projektu a řešitelského týmu bylo zorganizováno několik akcí pro
odbornou i širší veřejnost. V roce 2012 se v Národním technickém muzeu uskutečnilo
kolokvium „Doklady vápenných technologií a vápenných hmot na archeologických
nalezištích“. V září byla uspořádána odborná exkurze pro studenty ČVUT postgraduálního
studia Erasmus Mundus. V listopadu téhož roku se v rámci Týdne vědy a techniky AV ČR
uskutečnila odborná přednáška na téma „Tradiční vápenná pojiva a jejich využití v
současnosti“ a doprovodný program pro zájemce přímo v Experimentálním centru pro tradiční
výrobu vápenných pojiv, ze kterého byl natočen videozáznam do Ozvěn festivalu. V rámci
2. ročníku veletrhu „Památky 2013“ na Výstavišti v Praze prezentovalo NTM výstupy
z projektu. Informační stánek pro širokou veřejnost byl umístěn také na tradiční plaské pouti
v říjnu téhož roku. Pro 12. konferenci stavebně-historického průzkumu v Roudnici nad Labem
byla vytvořena speciální sekce věnovaná vápenným technologiím, v níž účastníci projektu
vystoupili s několika referáty. Obdobně byla zorganizována speciální sekce Stavební
materiály v rámci 45. konference archeologie středověku „Archaeologica historica“ v Kutné
Hoře; také na ní vystoupili členové týmu. V roce 2014 se projekt Calcarius představil
návštěvníkům muzejní noci v Solvayových lomech. V říjnu téhož roku se konal odborný
seminář, který prezentoval tradiční způsob výpalu vápna a jeho zpracování pro odborníky
z řad restaurátorů, archeologů, geologů a kameníků. V roce 2015 byly výsledky výzkumu
použity a prezentovány na mezinárodní výstavě „Dědictví Karla Velikého“, jejíž jedna část
byla věnována stavebním technologiím. U příležitosti otevření výstavy Calcarius v Plasích se
uskutečnil dvoudenní odborný seminář „Kámen a vápno“, kterého se zúčastnilo více než 80
zájemců o tradiční technologie. Přednášky shrnující nové poznatky a závěry projektu zpestřily
doprovodné akce jako promítání filmů, jednorázový výpal vápna v malé cihelné peci a stavba
jednorázové pece milířového typu (viz obr. 8). V říjnu byl zorganizován pilotní projekt
seznamující s tematikou vápenných technologií děti prvního stupně ZŠ v rámci Centra
stavitelského dědictví v Plasích, viz obr. 9. V listopadu Dr. J. Válek uspořádal 4hodinový blok
přednášek o tradičních vápenných technologiích pro Českou komoru autorizovaných
architektů a techniků (ČKAIT).
14
Obr. 8. Model vápenné pece pro jednorázový Obr. 9. Workshop pro děti základní školy
výpal. Model je součástí venkovní expozice seznamující s tvorbou sgrafita a použití
výstavy „Calcarius čili vápeník“.
vápenných technologií.
Centrum pro tradiční výrobu vápenných pojiv se představilo také v zahraničí. Osobně
jej navštívili Dr. Johnem Hughesem z University of the West of Scotland, Dr. Irena
Wasserman z Technické univerzity Technion z Izraele nebo Dr. Alan Forster z Heriot-Watt
Univerzity v Edinburghu, kteří projevili zájem o další vědeckou spolupráci. V rámci grantu
byla zorganizována odborná setkání se zahraničními kolegy v badatelských centrech
zaměřených na dokumentaci tradičních stavebních řemesel. V roce 2013 byla navázána užší
spolupráce a výměna informací s pracovištěm rakouského Bundesdenkmailamt, Informations
und Weiterbildungszentrum Baudenkmalpflege, Kaurtause Mauerbach. Výsledky projektu
byly v zahraniční prezentovány na několika mezinárodních konferencích a seminářích. Pro
projekt byla významná zejména konference Historic mortars conference (Glasgow 2013), kde
byly předneseny tři odborné příspěvky [8, 13, 19].
6.6.2 Webová stránka projektu
Webová stránka projektu www.calcarius.cz, která se dostává do povědomí zájemců
o danou problematiku, umožňuje komunikaci s odbornou i širší veřejností. Kromě základních
informací o projektu na ní byly prezentovány termíny experimentálních výpalů, případně i
dalších akcí, jež řešitelé projektu organizovali. Zavedená webová stránka bude využita i
v dalších letech, jelikož je přes ni možné získat informace o projektu, veřejně přístupné
články a výstupy z projektu. Stránka je též vstupním portálem do databáze GIS.
7.
Závěrečné shrnutí
Výzkum byl realizován v letech 2011–2015. Během tohoto období byly splněny
všechny vytyčené cíle a plánované výstupy, které byly řádně předány poskytovateli projektu.
Základem projektu byl návrh a konstrukce funkčního vzorku vápenné pece, který byl
připraven v prvním roce řešení a dokončen na jaře 2012. V dalších letech byl provoz
funkčního vzorku odzkoušen a popsán. Vlastní prototyp pece umožnil studium vlivů tradiční
15
výroby vápna na jeho kvalitu a zároveň experimentální produkci vápenných pojiv, které se
v minulosti hojně využívaly, ale v současném stavebnictví jsou již v podstatě známy jen jako
historické. Výzkum se zaměřil na kvalitu vápenných kaší a změnu jejich vlastností v čase,
ověření vhodnosti různých typů v minulosti využívaných surovin pro výrobu vápenných
pojiv. Dále se soustředil na popsání vztahů mezi podmínkami výpalu, zejména výši tepoty,
k funkčním vlastnostem přirozeně hydraulického vápna, experimentální ověření kvalitativních
vlastností vápenných pojiv vyrobených tradičními a historickými postupy a ověření tradičních
technologií zpracování. V rámci poznání historických surovin a technologií souvisejících
s výrobou vápna byla realizována detailní rešerše dostupných informačních pramenů. Tyto
základní výzkumné aktivity vedly k formování nových poznatků, které byly publikovány
v odborných a mezinárodně uznávaných impaktovaných časopisech, na domácích i
zahraničních konferencích a v dalších odborných, přehledových a pozičních článcích.
V závěru projektu byla vydána monografie o vápenných technologiích historických staveb.
Během řešení projektu byly uspořádány dva workshopy, každý s účastí okolo 80 posluchačů,
a několik schůzek, seminářů a přednášek. Vybrané, nově získané informace byly využity pro
výstavu Calcarius, čili vápeník, sepsání odborného katalogu, profesní vzdělávání, ale i dětský
program spojený s výstavou a Centrem stavitelského dědictví Plasy. Náplní a důležitým cílem
bylo vytvoření aplikovaných výstupů, které budou využitelné při praktické péči o historické
stavby a ochraně jejich památkových hodnot. Hlavní aplikované výsledky projektu jsou:
Mapy historických a současných surovinových zdrojů a technologií pro výrobu vápenných
pojiv; funkční vzorek – Vápenná pec pro malovýrobu tradičních vápenných pojiv; funkční
vzorky – Tradiční vápenná kaše, Tradiční přirozeně hydraulické vápenné pojivo, Horká
vápenná malta; metodika – Návrh a výroba specializovaných vápenných pojiv pro obnovu
památek s využitím historických technologií; výstava Calcarius čili vápeník.
8.
Seznam dosažených výsledků
8.1. Aplikované výsledky







N: Válek, Jan – Stuchlíková, Eva – Bryscejn, Jan – Panáček, Michal – Řihošek, Jaroslav –
Kozlovcev, Petr – Kůrková, Iva – Zeman, Antonín – Tomanová, Olga – Matas, Tomáš –
Ebel, Martin – Kodera, Pavel – Maříková-Kubková, Jana, Herichová, Iva – Suchý, Marek
– Tomanová, Pavla. Mapy historických a současných surovinových zdrojů a technologií
pro výrobu vápenných pojiv. Specializovaná mapa s odborným obsahem. Ústav teoretické
a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i., Praha 2015. http://www.calcarius.czgis.php
G: Funkční vzorek – Vápenná pec pro malovýrobu tradičních vápenných pojiv. Ústav
teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i., 15.11.2012.
G: Funkční vzorek – Tradiční přirozeně hydraulické vápenné pojivo. Ústav teoretické a
aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i., 15.11.2014.
G: Funkční vzorek – Tradiční vápenná kaše. Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV
ČR, v. v. i., 15.11.2014.
G: Funkční vzorek – Horká vápenná malta. Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV
ČR, v. v. i., 15.11.2015.
N: Válek, Jan – Matas, Tomáš – Jiroušek, Josef – van Halem, Eveline - Hauková, Petra –
Frankeová, Dita – Frankl, Jiří – Tomanová, Olga – Panáček, Michal. Návrh a výroba
specializovaných vápenných pojiv pro obnovu památek s využitím historických
technologií. Uplatněná certifikovaná metodika.
E: Válek, Jan – Ebel, Martin – Maříková-Kubková, Jana, Herichová, Iva – Suchý, Marek
– Kodera, Pavel – Zeman, Antonín – Jiroušek, Josef – Bryscejn, Jan – Frankl, Jiří –
16
Hauková, Petra – Frankeová, Dita – Tomanová, Pavla – Panáček, Michal – Tomanová,
Olga. Výstava Calcarius čili vápeník. Plasy. 26.09.2015–29.11.2015. ÚTAM AV ČR, v.
v. i., NTM, ARÚP AV ČR, Praha, v. v. i.
8.2. Publikační výsledky
[1] O: Stuchlíková, Eva – Válek, Jan. Seznamte se s geodatabází Calcarius. ArcRevue. Roč.
2015. č. 4, s. 6–9.
[2] C: Válek, Jan – Stuchlíková, Eva – Maříková-Kubková, Jana – Herichová, Iva – Řihošek,
Jaroslav – Suchý, Marek – Panáček, Michal. Geoinformation system of traditional lime
resources and technologies in the Czech Republic. In Kuna, M. (ed.). Structuring
archaeological evidence. Archaeological map of the Czech Republic and related
information systems. Praha: Institute of Archaeology of the CAS, 2015. ISBN 978-8087365-88-5.
[3] C: Suchý, Marek. St. Vitus Building Account (1372–1378): The Economic Aspects of
Building the Cathedral. In Zaoral, R. (ed.) Money and Finance in Central Europe during
the Later Middle Age. Houndmills, Palgrave Macmillan 2015. s. 222–246. ISBN 978-1137-46022-6.
[4] J: Suchý, Marek. Vápno, katedrála sv. Víta a pražští vápeníci v pozdním středověku:
výpověď písemných pramenů. Archaeologia historica. 2014, roč. 39, č. 1, s. 349–363.
ISSN 0231-5823.
[5] J: Maříková-Kubková, Jana – Gavenda, Miloš – Válek, Jan. Materiálový průzkum a
restaurování fragmentu podlahy z rotundy sv. Víta. Časopis společnosti přátel starožitností
(v recenzím řízení).
[6] D: Kloiber, Michal – Válek, Jan – Bláha, Jiří – Čechová, Jitka. Reconstruction of a
Baroque Open Beam Ceiling Based on Material Analysis. In Sanace a rekonstrukce
staveb 2012. Uherské Hradiště: Vědeckotechnická společnost pro sanace staveb a péči o
památky – WTA CZ, 2012. ISBN 978-82-02-02414-9. [Conference on the Rehabilitation
and reconstruction of building /14./, Brno, 06.11.2012–07.11.2012, CZ].
[7] J: Ebel, Martin. Vápno a jeho výroba do poloviny 19. století (Pokus o chronologii podoby
vápenek na základě historických plánů). Svorník. 2014, roč. 12, č. 1, s. 57–66. ISBN 97880-86562-11-7. ISSN 1802-8128.
[8] D: Válek, Jan – Matas, Tomáš – Jiroušek, Josef. Design and development of a small scale
lime kiln for production of custommade lime binder. In Hughes, J. J. (ed.). The 3rd
Historic mortars conference. Glasgow: University of the West of Scotland, 2013. ISBN
978-1-903978-44-3. [Historic mortars conference /3./, Glasgow, 11.09.2013–13.09.2013,
GB].
[9] D: Válek, Jan – Matas, Tomáš – Jiroušek, Josef. Experimentální vápenná pec pro
malovýrobu vápenných pojiv. In Vápenický seminář 2012. Brno: Výzkumný ústav
stavebních hmot, a. s., 2012, s. 49–55. ISBN 978-80-87397-12-1. [Vápenický seminář
/6./, Frýdek-Místek, 14.11.2012–15.11.2012, CZ].
[10] J: Válek, Jan – Jiroušek, Josef – Matas, Tomáš – van Halem, Eveline – Frankl, Jiří.
Základní aspekty tradiční výroby vápna – výběr surovin a výpal. Svorník. 2014, roč. 12, č.
1, s. 67–76. ISBN 978-80-86562-11-7. ISSN 1802-8128.
[11] D: Matas, Tomáš – Válek, Jan – Jiroušek, Josef. Experimentální výzkum tradičních
vápenných pojiv. In Heřmánková, V.; Anton, O. (ed.). Konference zkoušení a jakost ve
stavebnictví. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2012, s. 227–236. ISBN 978-80-2144578-9. [Konference Zkoušení a jakost ve stavebnictví 2012, Brno, 02.10.2012–
03.10.2012, CZ].
[12] D: Válek, Jan. Odlišnosti historických a moderních vápenných pojiv použitých pro
přípravu malt a omítek. In Vápenický seminář 2011. Brno: Výzkumný ústav stavebních
17
hmot, a. s., 2011, s. 49–58. ISBN 978-80-87397-08-4. [Vápenický seminář /5./, Beroun,
09.11.2011–10.11.2011, CZ].
[13] D: Válek, Jan – Matas, Tomáš – Machová, Dita – Petráňová, Veronika – Frankeová,
Dita – Zeman, Antonín. Assessment of properties of lump lime produced in a ‘traditional’
flare kiln. In Hughes, J. J. (ed.). The 3rd Historic mortars conference. Glasgow:
University of the West of Scotland, 2013. ISBN 978-1-903978-44-3. [Historic mortars
conference /3./, Glasgow, 11.09.2013–13.09.2013, GB].
[14] D: Válek, Jan – Matas, Tomáš – Jiroušek, Josef – Machová, Dita – Petráňová,
Veronika – Frankeová, Dita. Posouzení vlastností kusového vápna páleného v „tradiční“
vápenné peci. In Vápenický seminář 2013. Brno: Výzkumný ústav stavebních hmot a. s.,
2013, s. 29–38. ISBN 978-80-87397-15-2. [Vápenický seminář /7./, Nitra, 13.11.2013–
14.11.2013, SK].
[15] Jimp: Suchý, V. – Sandler, A. – Slobodník, M. – Sýkorová, Ivana – Filip, Jiří –
Melka, Karel – Zeman, Antonín. Diagenesis to very low-grade metamorphism in lower
Palaeozoic sediments: A case study from deep borehole Tobolka 1, the Barrandian Basin,
Czech Republic. International Journal of Coal Geology. 2015, Roč. 140, FEB 15, s. 41–
62. ISSN 0166-5162.
[16] J: Zeman, Antonín – Suchý, V. – Dobeš, P. – Filip, Jiří – Hauková, Petra. Povariské
kalcitové žíly a sedimenty z krasových dutin v Solvayových lomech: příspěvek k
upřesnění stáří hydrotermálních procesů v Českém krasu. Zprávy o geologických
výzkumech. 2014, roč. 2013, č. 1, s. 149–153. ISSN 0514-8057.
[17] J: Válek, Jan – Matas, Tomáš – Jiroušek, Josef – Machová, Dita – Petráňová,
Veronika – Frankeová, Dita. Posouzení vlastností kusového vápna páleného v „tradiční“
vápenné peci. Keramický zpravodaj (Reference Journal for the silicate industry). 2013,
roč. 29, č. 6, s. 6–10. ISSN 1210-2520.
[18] Jimp: Válek, Jan – van Halem, Eveline – Viani, Alberto – Pérez-Estébanez, Marta –
Ševčík, Radek – Šašek, Petr. Determination of optimal burning temperature ranges for
production of natural hydraulic limes. Construction and Building Materials. 2014, roč. 66,
September, s. 771–780. ISSN 0950-0618.
[19] D: Matas, Tomáš – Válek, Jan – Machová, Dita – Petráňová, Veronika – Fabeš,
Roman. Characterisation of lime putties made of quicklime calcined under different
conditions. In Hughes, J. J. (ed.). The 3rd Historic mortars conference. Glasgow:
University of the West of Scotland, 2013. ISBN 978-1-903978-44-3. [Historic mortars
conference /3./, Glasgow, 11.09.2013–13.09.2013, GB].
[20] B: Válek, Jan. Vápenné technologie historických staveb. Příprava specializovaných
vápenných pojiv pro obnovu historických staveb. Praha. Ústav teoretické a aplikované
mechaniky AV ČR, v. v. i., 2015. ISBN 978-80-86246-52-9.
[21] C: Válek, Jan. Replikace výroby vápna. In Drdácký, M. – Slížková, Z. – Valach, J.
(ed.). Příspěvek technických věd k záchraně a restaurování památek. Praha. Ústav
teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i., 2015. s. 149–161. ISBN 978-8-8624643-7.
[22] B: Válek, Jan – Ebel, Martin – Maříková-Kubková, Jana – Herichová, Iva – Suchý,
Marek – Kodera, Pavel – Kozlovcev, Petr – Řihošek, Jaroslav – Panáček, Michal –
Bryscejn, Jan. Vápenné technologie historických staveb. Odborný katalog k výstavě.
Praha: NTM, 2015. ISBN 978-8-7037-256-2.
18