září - říjen 2011 ke stažení ZDE

BAŤÁK
STUDENTSKÝ ČASOPIS SPŠ ZLÍN
DVOUMĚSÍČNÍK
ZÁŘÍ - ŘÍJEN
Milí spolužáci, učitelé a ostatní pracovníci školy,
přesunuli jsme se ze slunných pláží, letních párty, z pohorských vycházek, brigád a různých dalších výletů opět do
školních lavic. Za celou redakci Vás vítám v novém školním roce 2011/2012 a přeji, aby se Vám dařilo i letos co
nejlépe. Doufáme, že jste si v létě odpočinuli, navštívili nějaká zajímavá místa a zažili spoustu zážitků, a to i přes to, že
letošní léto bylo na počasí poněkud pochmurné, přirovnala bych to k citaci Vladislava Vančury v knize Rozmarné léto:
„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.“ Samozřejmě vítáme prváky a věříme, že si co nevidět zvyknou na
prostory školy, najdou si nové přátele a bude se jim dařit. V tomto školním roce nás čeká i mnoho mimoškolních
aktivit, které nám budou připravovat firmy ekonomických lyceí. Než se ovšem vrhnete do učení, mrkněte na naše
nové číslo školního časopisu, kde najdete spoustu zajímavého čtení jako například srovnání škol v ČR a v Libyi, výlet
do Prahy, rozhovory s žáky prvního ročníku a mnoho dalších článků. :-D
red: Irena Jurčíková
ŠKOLA V ČR
X
ŠKOLA V LIBYI
I přesto, že se drtivá většina studentů
v ČR do školy netěší a připadá jim hrozné vracet
se po dvou měsících klidu a zábavy opět do
školních lavic, měli by si uvědomit, že na tom
nejsou zase až tak špatně. Většina si ani
neuvědomuje, jak dobře se tu mají. Bez žádného
většího rizika jedou autobusem do školy, ve třídě
si povídají s kamarády a přes malé úsilí zvládnou
hravě i učení.
O takové situaci mohou studenti v Libyi jen snít.
Školy v Libyi se mají otevřít až v polovině září kvůli
důsledkům šestiměsíčního vojenského konfliktu
v jejich zemi. „Odstranili jsme Kaddáfího prvky
z učebního procesu. Mnoho prvků bylo pro
studenty povinných a sloužilo na oslavování
Kaddáfího.“ sdělil ministr rady pro vzdělání
Sulajmán as-Sahlí. Školy by se podle něj měly
opět v zemi otevřít 17. září. Neupřesnil však, jestli
tomu tak bude i v oblastech, které jsou i nadále
pod nádvládou Kaddáfího věrných. Po začátku
revoluce zaměřené na ukončení Kaddáfího
42-leté vlády v Libyi zřídili vzbouřenci komisi
slouženou z expertů na vzdělání, aby odstranili
z učebních osnov Kaddáfího osobní teorie,
upřesnil as-Sahlí. Na libyjských školách bude
v současnosti možné vyučovat víc západních
jazyků včetně angličtiny a francouzštiny, které
byly za Kaddáfího vlády často zakazované.
Režim Muammara Kaddáfího zřídil ve
škole v hlavním městě Libye provizorní
márnici s kapacitou 450 těl.
"Márnice byla vytvořena ve škole hned vedle
nemocnice Sebiá (největší nemocnice v
Tripolisu). Má kapacitu 450 těl," cituje
agentura AFP ředitele Mezinárodní federace
pro lidská práva Suhajra Belhassena.
Studenti v Libyi a taky mnoha dalších zemí
světa mají ke studiu hrozné podmínky,
važme si prosím toho, co máme, i když
nám škola někdy přináší starosti a
povinnosti, nejsme na tom zase tak
špatně.
Pomocné informace:
www.idnes.cz
www.novinky.cz
ZNIČENÁ ŠKOLA VE ZLITÁNU
Vnímáme konec prázdnin?
Konec prázdnin přináší mnoho změn pro
všechny školou povinné. Začínají jim
povinnosti, starosti, učení a zkoušení,
prostě vše nepříjemné spojené se školou.
Zároveň ale mnoho studentů tvrdí, že se
těší na nový školní rok, a to především
proto, že vplují do pevného režimu, který
jim přes prázdniny chybí. Možná to zní
paradoxně, ale mnoho z nás prostě režim
ke svému životu potřebuje. Pevná doba
vstávání, aktivit během dne, jídla a
nakonec i usínání je pro naše tělo i mysl
vlastně šetřením energie, odpočinkem.
Jasně daná struktura dne nám usnadňuje
život. Jsou-li tělo i mysl nastaveny na ranní
stávání, nedělá nám problém ráno vstát.
Zkuste si ale vstát v šest ráno po
čtrnáctidenní dovolené, kdy jste vstávali v
devět. Rozhodně to pro vaše tělo bude
náročnější, nebude se vám chtít, budete mít
pocit, že prostě nevstanete. Po několika
dnech vstávání se situace uklidní, tělo si
zvykne. Proto někteří lidé vstávají
pravidelně i o víkendu. Mají nastaveny
hodiny, které prostě tělo dodržuje.
Dalším fenoménem konce prázdnin je
snaha dohnat to, co jsme přes prázdniny
zanedbali.
Možná se nám to zdá absurdní, ale mnoho
lidí vnímá konec prázdnin jako určitý
předěl. Proto se na něj musí připravit.
Předěly bývají ideální dobou na změny.
Všimli jste si, kolik lidí začíná chodit
cvičit od prvního září? Kolik lidí začíná s
dietou, přestává kouřit či začíná zdravě žít
od prvního září? Velký vliv na rozhodnutí
mají určitě předcházející dovolené a
slunce, proč by si člověk trochu neulevil,
když má dovolenou, proč by měl držet
dietu na pláži a proč by si neměl zapálit,
když má konečně pár dní volno? A právě
konec prázdnin je ideální dobou na nový
začátek. Podobným předělem v roce už je
jen Nový rok, který láká stejně předsevzetími, změnami, novými plány.
Mnoho lidí pociťuje koncem srpna jakousi
nostalgii z konce léta. Pravda je, že se
zkracujícími se dny a snižujícími se
teplotami se skutečně nálada může
zhoršovat. Začíná období sezónních
depresí, které se s přibývající zimou
vyskytují častěji. Neměli bychom tedy v
tom "našem novém režimu" zapomínat na
relaxaci a odpočinek, podzimní slunce a
pohyb.
Začátek školního roku je pro všechny
zúčastněné trochu hektický, trochu
nervózní a uchvátaný. Je nutné zařídit
spousty věcí, vstřebat hodně informací a
připravit tělo na režim. Pokusme se
alespoň brát právě ten režim jako něco
pozitivního, co našemu tělu i mysli
prospívá, co nám nedovolí prolenošit celý
den a co nás motivuje k lepším výkonům.
Vždyť právě režim nám dává tu kouzelnou
možnost o víkendu ho zase pěkně
porušovat.
ZDROJ : http://lucymaroszova.blog.cz
ROZHOVORY
S PRVÁKY
Jak se daří letošním prvákům? Zvykli si už
na prostředí naší školy? Našli si kamarády?
To vše a další informace pro Vás zjišťovala
naše redakce. :-D
Tereza Stachová 1.C
-
-
-
Marek Poslušný 1. E
1. Jak se ti líbí na naší škole?
- Je to tady vynikající
2. Byli jste už na adaptačním kurzu?
Jak se ti to líbilo?
- Bylo to super
3. Jaký máte kolektiv? Našel sis už
kamarády?
- Mám dobré spolužáky
4. Je to pro tebe hodně velký rozdíl
než na základce?
- Ano, je to velký rozdíl
5. Jací se ti zdají být učitelé?
- Jak kteří, někteří jsou dobří a
jiní až tak ne…
-
1. Jak se ti líbí na naší škole?
Líbí se mi hodně
2. Byli jste už na adaptačním
kurzu? Jak se ti to líbilo?
Ano byli a bylo to skvělé
3. Jaký máte kolektiv? Našla
sis už kamarády?
kolektiv se zlepšuje a mám už
kamarády
4. Je to pro tebe hodně velký
rozdíl než na základce?
Ano je a velmi velký
5. Jací se ti zdají být učitelé?
Mají pochopení
Václav Františák 1. H
1. Jak se ti líbí na naší škole?
- je to tady dobré
2. Byli jste už na adaptačním
kurzu? Jak se ti to líbilo?
- Nic moc, bylo tma hodně zima
a taky postele byly rozpadlé
3. Jaký máte kolektiv? Našel sis už
kamarády?
- Super, hodně si spolu
rozumíme
4. Je to pro tebe hodně velký
rozdíl než na základce?
- Ano, je to opravdu velký rozdíl
Red: Milena Urbanová
Markéta Výmolová
Výlet do Prahy – 4.G
5.9. - 7.9. 2011
Jak už bývá na všech školách zvykem a SPŠ
není výjimkou, i naše třída se vydala na
začátku školního roku do centra naší
republiky, turisty a známými lidmi opěvované
„matičky Prahy“. V České republice největší a
také nejvíce hektické město, se sídly mnoha
státních institucí jako je parlament, vláda,
prezident nebo Česká národní banka je již od
dávných dob středem veškerého důležitého
dění. Její historie je překypující a dalo by se o
ní napsat opravdu dlouhý článek.
Naše cesta započala časným vstáváním,
abychom byli včas shromážděni na vlakovém
nádraží ve Zlíně, odkud nás vlak Šohaj odvážel
do Prahy. Zde nás přivítalo ne příliš slunečné
počasí. Po trochu zmateném hledání našeho
budoucího hotelu a následného uložení věcí,
nás čekal Petřín. Pouhý hodinový rozchod na
zhlédnutí všeho, co nabízí okolí Petřínské
rozhledny nestačí, nýbrž zvládli jsme toho
dost. Na vrchol podobizny Eiffelovy věže
z roku 1891 se lze dostat po zaplacení
vstupného pouhých 50 Kč a vyšlapání 299
schodů. Nutno konstatovat, nic pro člověka se
strachem z výšek, jelikož četnost
opravovaných schodů téměř u vrcholu
nepůsobí zrovna důvěryhodně. Pohled na
Prahu však stojí za překonání sama sebe, či
nepřízně počasí, které však může přispět
k zajímavé atmosféře vašich fotek. Na jedné
straně Strahovský stadion, koleje i klášter, na
druhé pohled na centrum s Národním
divadlem, Karlovým mostem, Hradčany a
v pozadí Žižkovský vysílač a ve velké dáli Říp.
Absolvujete-li tento výšlap, naskýtá se vám
jedinečná možnost, podívat se i pod
rozhlednu, kde je mimo jiné hlavně muzeum
známého světoběžníka a vynálezce českého
Járy Cimrmana. Zajisté jediné exponáty na
světě s velmi vtipnými popisy jednotlivých
předmětů, jako je například u miniatury věže „ Původní podoba pařížské rozhledny, než
Cimrman inženýru Eiffelovi poradil, aby
roztáhl nohy“, přijdou nám obyčejným lidem
velmi humorné. Mezi další velmi navštěvovaná
místa na tomto kopci je nedaleké zrcadlové
bludiště, které však s ostatními aktivitami
nestihnete za pouhou hodinu stejně jako my.
V odpoledních hodinách jsme se vydali, již za
mírného deště, který se v průběhu společné
aktivity proměnil v pořádný liják, na Vyšehrad,
kde jsme měli možnost si i projít za tohoto
velmi ponurého počasí místní hřbitov. Zde leží
kromě slavných spisovatelů, jako byl Karel
Čapek, K. H. Mácha nebo J.K. Tyl i velmi známí
čeští herci, pro naši generaci už trochu
historické filmografie, jako byl například komik
Vlasta Burian.
Vzhledem k nepřízni počasí jsme měli zbytek
odpoledne a večera vlastní program, který
většina z nás využila k poznávání nočního
života a možností zde je opravdu nespočet,
kde se člověk může nejen dobře najíst, ale i
napít. Dalšího dne nám povětrnostní
podmínky opravdu přály. První významnou
zastávkou bylo Staroměstské náměstí, kde
jsme se dozvěděli něco málo o orloji a historii
radnice. Následovala procházka Pařížskou ulicí
směrem k židovským synagogám.
Poté jsme se za slunečného a teplého počasí
vydali na cestu, kterou šel Karel IV. v rámci své
korunovace. Kouzlo, jaké mohl mít Karlův
most v době po své výstavbě, již asi těžko
okusíme. Davy turistů a po obou stranách
spousta prodejců a malířů karikatur vám
opravdu nepřijde jako nějaká historie, spíše se
snažíte prodrat na druhý konec, aby to
šílenství bylo konečně za vámi. U Pražského
hradu se nám podařilo, tedy aspoň hrstce
z nás vidět slavnou výměnu hradní stráže,
určitě by to zanechalo větší dojem, kdyby
mohl být člověk blíž této události. Katedrála
sv. Víta bylo jediné místo, kde jsme si udělali
představu i o tom, jak taková významná a
historická budova vypadá uvnitř a že je to
opravdu skvost. Při zpáteční cestě jsme
scházeli po starých zámeckých schodech, po
pravé straně jsme mohli obdivovat nádhery
podzámeckých zahrad, popř. milovníci vína se
mohli zajít podívat na Svatováclavskou vinici.
Dále naše cesta pokračovala prohlídkou
Valdštějnské zahrady a následně Čertovky na
Kampě. Zde se naše prohlídka starým
pražským městem zakončila a zbývající čas
jsme využili k osobnímu programu. Večer jsme
se zúčastnili divadelního představení „Jakub a
jeho pán“, které uvádělo divadlo Bez Zábradlí.
Jelikož se jedná o velmi dobře zpracovanou
verzi komedie, v divadle se snad nenašel
jediný člověk, kterého by nerozesmál humor
v podání pánů Bartošky a Heřmánka. Poslední
den jsme strávili pouze návštěvou
Technického muzea, kde snad každý našel
oblast, co ho zajímá. V třípatrové hale se
rozkládá historie dopravních prostředků od
lokomotiv přes letadla, kola, motocykly, lodě a
automobily od nejdochovanějších exponátů až
po moderní verze. Člověk si tak dokáže
představit, jaký obrovský posun lidé dokázali
za relativně krátkou dobu. V podzemní části se
nachází vojenství, v patrech pak architektura,
tiskařství a oddělení astronomie, které má
neobyčejně dobře udělanou koncepci výstavy.
Dokonce se nám podařilo zhlédnout hostující
výstavu Technického muzea v Brně, které zde
zrovna lákalo k návštěvě.
Praha jako taková někomu vyhovuje, ale přece
jenom pro nás z menšího města je tamější
život příliš hektický. Na závěr bych chtěla říci,
že výlet ve čtvrtém ročníku není pouze
poslední společnou akcí třídy za dobu svých
studii, ale i příjemnou tečkou za všemi
společně prožitými akcemi a určitě i milou
vzpomínkou na naše mládí.
PŘEDPLATNÉ DO
MĚSTSKÉHO DIVADLA ZLÍN
I v letošním školním roce máte možnost
koupit si předplatné do zlínského divadla
na 4 představení, která se budou konat
postupně v průběhu roku. Letos Vás čekají
tyto divadelní inscenace:
Určitě neváhejte a navštivte tyto hry.
Romance pro křídlovku se Vám bude hodit
do povinné četby a z ostatních budete mít
skvělý kulturní zážitek.
Cena předplatného činí 360 Kč.
Peníze odevzdávejte paní Vaškové.
Mozart, Kluka, Moličre, Veselý:
JUAN
tom Stoppard:
NA FLÁMU
František Hrubín:
ROMANCE PRO KŘÍDLOVKU
Jaroslav Žák, Hana Burešová:
ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA
STÁTNÍ SVÁTKY ZÁŘÍ- ŘÍJEN
V tomto čísle se budeme věnovat i dvěma
státním svátkům, které nás v nejbližší době
čekají. Spousta lidí se o státní svátky ani
nezajímá, důležité pro ně je, že mají volno v
práci, a ve škole. Myslím, že ale nikomu
neuškodí, když si tenhle článek přečte a něco
se o nich dozví, vždyť bychom přeci měli
vědět, komu vděčíme za pár dní volna.
Na konci září nás čeká svátek sv. Václava-Den
české státnosti, který připadá na 28.9. neboť
toho dne byl zabit svým bratrem český Kníže
sv. Václav. Svátek sv. Václava byl do 31.
prosince 1951 památným dnem. V roce 1929
vyvrcholily v tento den oslavy
Svatováclavského milénia za účasti prezidenta
T. G. Masaryka. Tomáš Garrigue Masaryk byl
hlavním řečníkem v předvečer svátku 27. září
1929 na Václavském náměstí v Praze, kde
předal čestnou standartu Svatováclavskému
jezdeckému pluku. Velkou událostí konanou k
oslavě tohoto svátku je pravidelná Národní
svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi.
Další svátek nás čeká přesně za měsíc, tedy
28. 10. kdy si připomínáme vznik
samostatného Československa. Tento rok to
bude už 93 let, co Československo vzniklo po
první světové válce jako jeden z nástupnických
států. Tento den, uděluje prezident republiky
ve Vladislavském sále Pražského hradu, stáyní
vyznamenání. Den vzniku samostatného
Československého státu, patří k
nejvýznamnějším státním svátkům s dlouhou
tradicí.
Jeho oslavám, věnuje prezident republiky,
velkou pozornost. Památku prvního
Československého prezidenta, Tomáše
Garrigue Masaryka, připomíná položením
věnce u jeho sochy na Hradčanském náměstí a
sv. Václava, patrona českého národa a
ochránce české země, položením kytice u jeho
sochy na Václavském náměstí.
Doufám tedy, že jste se aspoň trošku poučili a
přeji vám krásné prožití těchto svátků.
red: Karolína Rybová
Vzpomínka na prázdniny
Chtěla bych se s Vámi podělit o jednu kuriózní
vzpomínku, kterou jsem zažila o letošních
prázdninách. S celou rodinou a dalšími přáteli
jsme byli na dovolené v Chorvatsku, která byla
opravdu vydařená. Užívali jsme si krásné čisté
moře , slunné počasí a spoustu zábavy.
V zátoce, kde jsme byli ubytovaní, byl přístav
s trajekty převážejícími auta. Jezdily tam dva
malé a jeden velký třípatrový trajekt. Chodívali
jsme se koupat na pláž blízko přístavu, a tak
jsme měli možnost sledovat trajekty a užívat si
vln, které rozvířily.
Jednou odpoledne, když jsme se vrátili z pláže
a chystali se obědvat, tak jsme najednou
uslyšeli mohutné troubení a křik z pláže. A
potom přišla obrovská rána. Samozřejmě jsme
se hned šli podívat, co se stalo. Z dálky jsme
viděli ten třípatrový trajekt, ale nebyl
v přístavu jako obvykle, ale přímo v pláži, kde
jsme před půl hodinou byli i my. Čím víc jsme
se přibližovali, tím víc lidí běželo s křikem a
pláčem proti nám. Někteří byli ve velkém
šoku, jiní propukali v hysterii. Až jsme to
konečně uviděli, obrovský trajekt narazil přímo
do pláže, kde si lidé užívali letních radovánek.
Všichni byli v naprostém šoku, jeden člověk
měl otřes mozku, jeden zlomený nos a naše
paní domácí měla podřená záda, ale
k žádnému vážnému zranění naštěstí nedošlo.
Ovšem hrůza v očích všech přihlížejících byla
děsivá. Trajekty totiž v této oblasti už rok
neměly jezdit, a také měly špatné motory a
vůbec jen levné technické zařízení. Protože
náš pan domácí byl s touto okolností
obeznámen a jeho manželka na tom byla
z nehody psychicky dost špatně, ze vzteku
začal házet popelnice a židle na auta vyjíždějící
z jiného trajektu, možná aby si trošku ulevil a
myslel, že se jim tím nějak pomstí. Byla to
zkrátka velmi zvláštní podívaná. Začali se
sepisovat různé papíry s policisty a hodně
dlouho trvalo, než se věci s vyprošťováním
trajektu vůbec daly do pohybu. Nejdříve přijel
menší trajekt a postupně převážel auta
z nabourané lodi. Začali se tam sjíždět různé
chorvatské televize a dělat rozhovory, a to
většinou s nejvíce hysterickými účastníky
nehody.
Trajekt se podařilo vyprostit až druhý den
ráno s velkým potleskem všech přihlížejících.
Ještě odpoledne v ten den se první odvážlivci
opět šli koupat na rozbouranou pláž a život
zátoky se vrátil do starých kolejí. Ale myslím,
že některým se ještě mnohokrát vybaví obraz
velké lodi, která se řítí přímo na ně. A žádný
hezky pocit to teda není. I když jsme na
dovolené zažili mnoho různých zážitků, tuto
vzpomínku asi nic nepřekoná.
Studentské firmy
Třetím ročníkům ekonomického lycea
přibude spousta nových předmětů. Jedním
z nich je také aplikovaná ekonomie. V tomto
předmětu, který probíhá v rámci projektu
Junior Achievement, si žáci osvojují vedení
vlastní firmy.
Jak to vlastně probíhá? Třída založí
firmu, je zvolen prezident a rozdělí se posty na
ostatních odděleních. Aplikovanou ekonomii
má ekonomické lyceum dvě hodiny týdně.
V těchto dvou hodinách zasedne rada, ve
které studenti debatují o financích, akcích a
nápadech. Cílem předmětu je naučit se
účtovat vzniklé hospodářské operace a umět
zacházet s penězi. Studenti získají znalosti o
finančním rozhodování a účtování bank,
znalosti z oblasti ekonomie a marketingu.
Tento rok vznikly 4 firmy, protože
každá třída byla rozdělena na polovinu. Jistě se
můžeme těšit na spoustu zajímavých akcí,
držíme všem firmám palce, aby se jim vyvedly
všechny jejich plány. O aktivitách jednotlivých
firem vás budeme průběžně informovat.
red: Romana Kaňovská
Chceme oslovit všechny pisálky, amatérské spisovatele a žurnalisty a vůbec všechny, kteří by měli zájem psát články do
školního časopisu, tak ať neváhají a hlásí se u redaktorů ve 3.D nebo u paní učitelky Talákové. Budeme rádi za každý nový
příspěvek nebo nápad, který nám poskytnete. 