Znalecký posudek Pokart - průmyslová zóna Holešov

Znalecký posudek Pokart - průmyslová zóna Holešov

Znalecký posudek č. 21-2012
Účel posudku:
Odpovědi na otázky Industry Servis ZK, a.s. týkající se
posudku Ing. Z. Vacka na výrobní halu POKART
Objednatel posudku:
Industry Servis ZK, a.s.
Holešov, letiště, Tovární 1268
Posudek vypracoval:
Prof. Ing. Jaromír Říha, CSc.
Pekařská 46
602 00 Brno
Konzultanti znalce:
doc. Ing. Jitka Malá, Ph.D., specialistka na chemii a
jakost vody.
Dr. Ing. Milan Sáňka, soudní znalec v oboru
zemědělství a kontaminace půd.
Ing. Stanislav Postbiegel, držitel osvědčení o
autorizaci k posuzování vlivů na životní prostředí dle
zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP.
Posudek obsahuje včetně titulního listu 51 stran textu a 4 strany grafických příloh. Objednateli se
předává ve 3 vyhotoveních.
V Brně 20. 5. 2012
O B S AH
OBSAH........................................................................................................................................... 2
1.
ZNALECKÝ ÚKOL............................................................................................................ 4
2.
METODA ŘEŠENÍ ............................................................................................................. 5
3.
MÍSTNÍ ŠETŘENÍ.............................................................................................................. 5
4.
PODKLADY PRO VYPRACOVÁNÍ POSUDKU ........................................................... 5
4.1
4.2
4.3
4.4
MAPOVÉ .............................................................................................................................................5
ZPRÁVY, STUDIE, DOKUMENTY ..........................................................................................................5
VYJÁDŘENÍ SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ .....................................................................................................10
LEGISLATIVNÍ A NORMATIVNÍ PODKLADY........................................................................................11
5.
STRUČNĚ K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ............................................................................ 13
5.1
5.2
5.3
5.4
VŠEOBECNĚ K LOKALITĚ ..................................................................................................................13
VODOHOSPODÁŘSKÉ POMĚRY ..........................................................................................................13
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ........................................................................................................................14
STRATEGICKÁ PRŮMYSLOVÁ ZÓNA HOLEŠOV .................................................................................16
6.
VYHODNOCENÍ DOSTUPNÝCH PODKLADŮ ......................................................... 17
6.1
6.2
PROZKOUMANOST ÚZEMÍ .................................................................................................................17
PROBLEMATIKA POVRCHOVÝCH VOD...............................................................................................18
6.2.1
6.2.2
6.2.3
6.3
JÍMÁNÍ PODZEMNÍ VODY...................................................................................................................21
6.3.1
6.3.2
6.3.3
6.4
Všeobecně ........................................................................................................................................... 18
Úpravy režimu povrchových vod souvisejících s přípravou SPZ ........................................................ 19
Problematika povrchových a podzemních vod v prostoru POKART .................................................. 19
Jímací objekty JÚ u Holešova ............................................................................................................. 21
Jímání v průmyslových areálech a dalších územích ............................................................................ 23
Jakost podzemní vody ......................................................................................................................... 23
SPZ U HOLEŠOVA A TECHNICKÉ ZABEZPEČENÍ PROTI ZNEČIŠTĚNÍ VOD ..........................................24
6.4.1
6.4.2
6.4.3
Dešťové vody ...................................................................................................................................... 25
Splaškové vody ................................................................................................................................... 25
Dílčí závěr ........................................................................................................................................... 26
6.5
PROVOZ ZÁVODU POKART .............................................................................................................27
7.
NÁLEZ ............................................................................................................................... 28
7.1
POVOLOVÁNÍ VÝROBNÍ HALY POKART A PLATNÉ PŘEDPISY .........................................................28
7.1.1
Obecně k posouzení vlivů provozu POKART na životní prostředí..................................................... 28
7.1.2
Posouzení vlivů záměru SPZ na životní prostředí ............................................................................... 30
7.1.2.1 Výrobní závod společnosti Hyundai Motor Company na území průmyslové zóny Holešov - kód
MZP111 Záměr č. I. ........................................................................................................................................ 30
7.1.2.2 Investiční příprava průmyslové zóny Holešov, stavba 5 – napojení na elektřinu - kód ZLK250.
Záměr č. II....................................................................................................................................................... 32
7.1.2.3 Investiční příprava území průmyslové zóny Holešov - kód ZLK258. Záměr č. III ......................... 33
2
7.1.2.4 Technologický park v rámci SPZ Holešov - kód ZLK463P. Záměr č. IV....................................... 34
7.1.2.5 Výrobní hala POKART Holešov- kód ZLK507 . Záměr č. V. ........................................................ 34
7.1.2.6 SEA ................................................................................................................................................. 37
7.1.2.7 Územní plány .................................................................................................................................. 37
7.1.3
Posouzení emisí................................................................................................................................... 38
7.2
K PROBLEMATICE MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD .............................................................................39
7.2.1
7.2.2
7.3
VLIV PROVOZU POKART NA JAKOST PODZEMNÍCH VOD ................................................................40
7.3.1
7.3.2
7.3.3
7.3.4
7.4
Celkové přírodní zdroje podzemních vod ........................................................................................... 39
Vliv provozu POKART na ochuzení podzemních vod........................................................................ 39
Vliv emitovaných látek na zhoršení jakosti podzemní vody................................................................ 40
Ochranná funkce povrchových vrstev hlín .......................................................................................... 40
Pronikání látek stropním izolátorem.................................................................................................... 42
Dílčí závěr ........................................................................................................................................... 44
KANALIZACE.....................................................................................................................................44
7.4.1
7.4.2
Dešťová kanalizace ............................................................................................................................. 44
Splašková kanalizace........................................................................................................................... 45
8.
ODPOVĚDI NA OTÁZKY .............................................................................................. 45
9.
SEZNAM ZKRATEK....................................................................................................... 49
10.
SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................... 50
11.
ZNALECKÁ DOLOŽKA................................................................................................. 51
3
1.
Z N AL E C K Ý Ú K O L
Předmětem znaleckého posudku jsou otázky položené Industry Servis ZK, a.s. spojené
s hydrogeologickým posudkem Ing. Zdeňka Vacka (AQUA-GEA Holešov) výrobní haly
POKART spol. s r. o. v rámci SPZ Holešov z března 2011 [10]. Otázky, na které má posudek
odpovědět, zní:
1. Je správný závěr Ing. Vacka v kapitole 1.0, že pro realizaci záměru umístit
strategickou průmyslovou zónu v ochranném pásmu vodárenských zdrojů nebylo
provedeno žádné posouzení vlivu na životní prostředí?
2. Jaké lze vyvodit dopady z ustanovení zákona č. 100/2001 Sb., ve znění § 10, zákona
č. 229/2009 Sb., s platností od 1. 7. 2010 tak, že předložení záměru (schváleno
vládou ČR v r. 2005) umístit strategickou průmyslovou zónu do ochranného pásma
vodárenského zdroje, podléhá zjišťovacímu posouzení vlivu na životní prostředí?
3. Je správný závěr Ing. Vacka v kapitole 3.1, že záměr stavby výrobní haly POKART
způsobí významné ochuzování přírodních zdrojů podzemní vody, které Ing. Vacek
stanovil na 135 mil. l/rok?
4. Na jaký objem lze stanovit skutečný objem ochuzení podzemních vod dnes, kdy po
realizaci projektu závodu POKART, lze provést kvantifikaci objemu skutečně
odvedených srážkových či jiných vod měřením na výstupním otvoru dešťové
kanalizace? Lze takto zjištěný objem odtoku srážkové vody hodnotit jako ochuzení
zdroje podzemní vody, když je srážková voda odváděna (nepropustným) kanálem
dešťových vod a následně již neizolovaným (tedy propustným) melioračním
kanálem do toku říčky Mojeny, která rovněž protéká ochranným pásmem a svým
zasákem ovlivňuje hydrologické poměry v zájmovém území.
5. Je správný závěr Ing. Vacka v kapitole 3.2, odst. a), že technické a technologické
řešení dešťové kanalizace závodu POKART představuje riziko poškození
podzemních vod a to především v důsledku:
a) použití jednoplášťové svařované dešťové kanalizace, která dle názoru Ing. Vacka neposkytuje
žádnou garanci proti úniku znečištění
b) použitím lapolu, který dle názoru Ing. Vacka negarantuje záchyt uniklých ropných produktů
c) možného zasakování kontaminovaných vod, ke kterému dle názoru Ing. Vacka bude docházet
prostřednictvím dna koryt povrchových toků v ochranném pásmu. Jde v tomto případě o zásadní
zvýšení rizika, oproti současnému či dřívějšímu stavu, kdy v lokalitě byla provozováno letiště a
opravny letecké techniky?
6.
7.
8.
Nakolik jsou správné závěry Ing. Vacka v odst. 3.2, písm. b) k již vybudované
splaškové kanalizaci, kterou hodnotí jako nevyhovující a nepřijatelnou?
Nakolik je správný závěr Ing. Vacka v odst. 3.2, písm. c), že díky molekulové váze
organických látek, které bude výroba POKART emitovat do ovzduší dojde k tomu,
že tyto látky budou rychle klesat z atmosféry k zemi, kde budou pronikat pod povrch
a do podzemních vod, čímž dojde ke zcela zjevnému poškození kvality podzemní
vody?
Je správný závěr Ing. Vacka (viz poslední věta kapitoly 3.2, odst. d) v otázce
nedostatečné ochranné funkce povrchových vrstev hlín, pro případné zmírnění
následků možné havárie?
4
2.
METODA ŘEŠENÍ
Při vypracování znaleckého posudku byl zvolen tento postup:
• Shromáždění a analýzu podkladů.
• Zhodnocení podkladů a formulace odpovědí na otázky PČR.
Při zpracování jsme využili konzultantů znalce - specialistů doc. Ing. Malé, Dr. Ing. Sáňky
a Ing. Postbiegla. Významnou měrou byl také využit oponentní posudek [2]. Rozsáhlé použité
podklady citované v posudku jsou uvedeny v kapitole 4.
3.
•
•
•
•
MÍSTNÍ ŠETŘENÍ
Místní šetření proběhlo dne 7. 3. 2012. Šetření byli účastni:
prof. Ing. Jaromír Říha, CSc.
doc.Ing. Jitka Malá, Ph.D., specialistka na chemii a jakost vody,
Mgr. Iva Kuželová, zástupce Industry Servis ZK, a.s.,
p. Eduard Ivanický, zástupce společnosti POKART.
V rámci tohoto šetření byla provedena pochůzka v hodnocené lokalitě i ve vlastní
provozovně POKART. Přitom byla pořízena fotodokumentace, byly doplněny některé údaje,
zejména o provozu, ochranných prvcích, např. režimu drenáže v areálu POKART.
4.
P O D K L AD Y P R O V Y P R AC O V Á N Í P O S U D K U
V rámci zpracování tohoto posudku byly využity níže zmíněné podklady získané v rámci
zpracování studie [115]. Tyto dokumenty byly doplněny dalšími podklady, které jsou uvedeny v
závěru soupisu podkladů. Šlo především o podrobnější podklady o provozovně POKART a
zejména oponentský posudek [2] hydrogeologického (HG) posudku [10].
4.1 Mapové
[A]
[B]
[C]
Hydrogeologická mapa 25-31 Kroměříž
Geologická mapa 25-312 Holešov
Státní vodohospodářská mapa 25-31 Kroměříž
1 : 50 000
1 : 25 000
1 : 50 000
4.2 Zprávy, studie, dokumenty
Podkladové dokumenty jsou řazeny v pořadí, v jakém je znalec získával.
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
MUZIKÁŘ, R. Ochranná pásma zdrojů podzemních vod - zhodnocení pilotních projektů a
metodiky stanovení - sborník. Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost. Brno, 3/1999.
SOVADINA, L. Oponentský posudek hydrogeologického posudku Ing. Zdeňka Vacka „Holešov.
Výrobní hala POKART v rámci SPZ Holešov“. HYDROGEOLOGICKÁ SLUŽBA, Zlín, 4/2012.
Investiční příprava území PZH, Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS). Podklad na
CD. Centroprojekt, a.s., 2009.
MICHNA, J. Holešov PZ - Technologický park, spodní stavba SO101 - vyjádření hydrogeologa,
z.č. 110124. Geotest, a.s. Zlín, 3/2011.
MICHNA, J. Holešov PZ - Technologický park, spodní stavba - vyjádření hydrogeologa, z.č.
110102. Geotest, a.s. Zlín, 3/2011.
5
[6]
[7]
[8]
[9]
[10]
[11]
[12]
[13]
[14]
[15]
[16]
[17]
[18]
[19]
[20]
[21]
[22]
[23]
[24]
[25]
[26]
[27]
MICHNA, J. Holešov PZ - přípojka NN, vyjádření hydrogeologa, z.č. 110084. Geotest, a.s. Zlín,
2/2011.
MICHNA, J. Holešov PZ - výrobní hala POKART, hydrogeologické posouzení, z.č. 100237.
Geotest, a.s. Zlín, 6/2010.
SOVADINA, L. Hydrogeologické vyjádření k možnosti ovlivnění využívaných zdrojů podzemních
vod v jímacím území Holešov následkem hlubinného založení objektů Technologického parku na
vrtaných pilotách. Hydrogeologická služba. Zlín, 3/2011.
SVOBODOVÁ, A. Holešov, průmyslová zóna - areál MRB, hydrogeologický posudek č.2
nahrazující posudek ze 12/2010 po změně v projektové dokumentaci. Vodní zdroje Holešov, a.s.
Holešov, 3/2011.
VACEK, Z. Holešov - výrobní hala POKART v rámci SPZ Holešov - Hydrogeologický posudek.
AQUA-GEA Holešov. Holešov 3/2011.
VACEK, Z. Holešov - Technologický park v rámci SPZ Holešov - Hydrogeologický posudek.
AQUA-GEA Holešov. Holešov, 3/2010.
VACEK, Z. Holešov - Vliv projektovaného výrobního závodu Mitas na vodní zdroje v Holešově a
Všetulách - Hydrogeologický posudek. AQUA-GEA Holešov. Holešov, 12/2010.
SKOBA, O. Investiční příprava území Průmyslové zóny Holešov. Krajský úřad Zlínského kraje.
Zlín, 5/2007.
PSOTOVÁ, H. a kol. Investiční příprava průmyslové zóny Holešov - Vyhodnocení dopadu stavby
na krajinný ráz podle § 12 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Arvita P, spol. s r.o.,
Otrokovice, 12/2007.
BAAR, L. Investiční příprava Průmyslové zóny Holešov - dokumentace pro územní rozhodnutí celková průvodní zpráva. Centroprojekt, a.s. Zlín. Zlín, 1/2007.
SEDLÁČKOVÁ, J., JANÍK, O. Studie geologických poměrů území Průmyslové zóny Holešov závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov, a. s. Holešov 12/2005.
MIKEŠ, M. Investiční příprava území Průmyslové zóny Holešov - dokumentace pro územní řízení
- Půdní průzkum startovacích a přistávacích drah letiště Holešov, Centroprojekt a.s. Zlín. Zlín,
1/2007.
LUDVÍK, V. Posudek dle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí - Výrobní
závod společnosti Hyundai motor company na území průmyslové zóny Holešov. Ekoteam Hradec
Králové. Hradec Králové, 6/2006.
OBEC ZAHNAŠOVICE. Žádost o zahájení obnovy řízení ve věci vydání stavebního povolení pro
stavbu „Výrobní hala POKART Holešov“ a přiznání odkladného účinku. Obec Zahnašovice.
Zahnašovice, 2011.
EUROVIA. Investiční příprava území průmyslové zóny Holešov. Monitorovací vrty – nové a
rušení. 10/2009.
MICHNA, J. Holešov – investiční příprava průmyslové zóny II. Hydrogeologické posouzení
možných vlivů staveb připravovaných v rámci záměru „Investiční příprava území průmyslové zóny
Holešov“. Z.č. 08 0081. GEOtest Brno, a.s. Zlín, 5/2008.
MICHNA, J. Holešov PZ - Technologický park, monitoring, z.č. 11 0126. Informace o průběhu
monitoringu podzemní vody. Geotest, a.s. Zlín, 5/2011.
OBRŠÁL, Z., MACHÁČEK, M., PSOTOVÁ, H., BAAR, L. Investiční příprava průmyslové zóny
Holešov – Oznámení o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí dle přílohy zákona č. 100/2001
Sb. Chrudim, 3/2007.
SVOBODOVÁ, A., SEDLÁČKOVÁ, J., POSPÍŠILÍKOVÁ, M., VLČEK, R. Studie geologických
poměrů území průmyslové zóny Holešov – historická rešerše. Vodní zdroje Holešov, a. s. Holešov
11/2005.
SVOBODOVÁ, A. TON ENERGO a.s., Posouzení možnosti zbudování vlastní studny. Vodní
zdroje Holešov, a.s. Holešov, 6/1999.
SVOBODOVÁ, A. TON ENERGO a.s. – teplárna Holešov, projekt. Vodní zdroje Holešov, a.s.
Holešov, 6/2000.
SVOBODOVÁ, A. TON ENERGO a.s. – teplárna Holešov, Závěrečná zpráva. Vodní zdroje
Holešov, a.s. Holešov, 6/2000.
6
[28] MICHNA, J. Příprava území PZ, II. etapa - stavba 10. Technická a dopravní infrastruktura 1. část.
Hydrogeologické posouzení - doplněk. Geotest, a.s. 8/2011.
[29] MALÝ, J. Hulín-Holešov, lokalita Břest. Geologický průzkum n.p. Brno. Hydrogeologická zpráva.
6/1961.
[30] KOLEKTIV AUTORŮ. Letiště Holešov. Soubor dokumentů. Vojenský projektový ústav Praha,
08/1989, Vodní zdroje Holešov 10-11/1989.
[31] STAROBOVÁ, M. Holešov III. Výsledky měření stavu hladin. Zpráva o naměřených stavech
hladiny PV v okolí JÚ. Geotest. Brno. 2/1974.
[32] MALÝ, J. Holešov – studny. Zpráva o vyhloubení trubních studní v jímacím území. Geotest Brno.
1975.
[33] STAROBOVÁ, M. Holešov IV. Výsledky měření stavu hladiny podzemní vody. Zpráva o
naměřených stavech hladiny PV v okolí JÚ. Geotest. Brno. 2/1975.
[34] MALÝ, J. Holešov – výsledky měření stavu hladiny podzemní vody. Zpráva o naměřených stavech
hladiny podzemní vody v okolí JÚ. Geotest, Brno. 12/1970.
[35] STAROBOVÁ, M. Holešov. Hydrogeologické podklady pro stanovení PHO JÚ veřejného
vodovodu města Holešova. Geotest, Brno. 1981.
[36] SVOBODOVÁ, A. Holešov - PSV, sanační čerpání, dílčí zpráva. Vodní zdroje Holešov s.p.
Holešov. 1992.
[37] CAHLÍKOVÁ, Z. Holešov - Loana, sanační čerpání, dílčí zpráva. Vodní zdroje Holešov s.p.
Holešov. 08/1991.
[38] CAHLÍKOVÁ, Z. HOLEŠOV - letiště, sanace havárie. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov.
08/1991.
[39] SVOBODOVÁ, A. Holešov - Loana, sanační čerpání, dílčí závěrečná zpráva. Vodní zdroje
Holešov s.p. Holešov. 08/1992.
[40] SVOBODOVÁ, A. Holešov - Mopas, sanační čerpání, dílčí závěrečná zpráva. Vodní zdroje
Holešov s.p. Holešov. 09/1992.
[41] REŠERŠE starých ekologických zátěží Zlínského kraje. Industry servis Holešov.
[42] SVOBODOVÁ, A. Holešov – monitorování. Závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov a.s.
10/1993.
[43] Jímací území Holešov. Zlínský kraj [online]. 2007. 2007 [cit. 2011-09-04]. Plán rozvoje vodovodů
a
kanalizací
na
území
České
republiky.
Dostupné
z
WWW:
http://eagri.cz/public/web/file/40167/_22886_13045_CZ072_Zlinsky_kraj.pdf>, str. 21-25.
[44] MRHÁLEK, P. Holešov-PZ, Technologický park, monitoring. Protokol o zkoušce č. 3201615/2011. Geotest, a.s. Brno, 4/2011.
[45] ŽŮRKOVÁ, I. Závěrečná zpráva Holešov, Oprava prameniště - I.etapa. Vodní zdroje, n.p., Praha,
závod Holešov. Holešov, 10/1979.
[46] SVOBODA, T. Holešov ČS BEN-ECO, monitorovací vrt. Vodní zdroje Holešov, a. s. Holešov,
10/1995.
[47] Vrt u drůbežárny, Vrtný profil. Ústřední ústav geologický. Otrokovice, 9/1958.
[48] BÍGL, STÁREK. Zpráva o provedení čerpacího pokusu v n.p. TON - Holešov. Ústřední ústav
geologický. Praha, 9/1958.
[49] CALÁBEK, V. Zpráva o výsledku přezkoušení vydatnosti stávajících studní v závodě Sfinx v
Holešově - Všetulích. Chemoprojekt Přerov. Přerov, 10/1966.
[50] PROSTĚJOVSKÁ. M. Zpráva o základových poměrech na staveništi areálu VNS v Holešově.
Inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum, n.p. Žilina, závod Brno. Brno, 3/1968.
[51] GOTTLIEB, J. Správa o stavebnogeologickom prieskume VNS - Holešov - silo. Agrostav Stropkov, Prešov-Šarišské lúky. Prešov, 3/1974.
[52] STAROBOVÁ, M. Všetuly. Hydrogeologický průzkum. Zpráva o hydrogeologickém průzkumu
pro získání doplňkového vodního zdroje. Geotest, n.p. Brno. Brno, 3/1976.
[53] MALÝ, J. Hulín – Holešov (lokalita Hulín). Hydrogeologický průzkum pro skupinový vodovod. I.
část. Geologický průzkum n.p. Brno. 10/1959, 55 s.
[54] MALÝ, J. Hulín – Holešov (lokalita Holešov). Hydrogeologický průzkum pro skupinový vodovod.
II. část. Geologický průzkum n.p. Brno. 3/1960, 74 s.
7
[55] MALÝ, J. Hulín – Holešov (lokalita Holešov). Zpráva o výsledcích geologického průzkumu.
Geologický průzkum n.p. Brno. 3/1961, 132 s.
[56] RÁČEK, F. Závěrečná zpráva o hlubokém strukturním vrtu Holešov – 1. Moravské naftové doly,
n.p. Hodonín. 10/1972, 190 s.
[57] PLESNÍK, K. Holešov - letiště. Závěrečná zpráva I.etapy HG průzkumu. Geotest, Brno. Brno,
4/1974.
[58] MALÝ, J. Troubky, Zářičí, Chropyně, Břest, Holešov. Předběžná zpráva o ohrožení podzemních
zdrojů pitné vody uhlovodíky. Geotest, Brno. Brno, 12/1974.
[59] STAROBOVÁ, M. Holešov. Doplňující hydrogeologický průzkum, II.část. Geotest, Brno. Brno,
7/1975.
[60] PLESNÍK, K. Holešov II. Závěrečná zpráva II.etapy HG průzkumu pro ochranu podzemních vod
prameniště Holešov proti kontaminaci LPH. Geotest, Brno. Brno, 1/1976.
[61] CAHLÍKOVÁ, Z. Holešov - Mopas. Sanační čerpání, dílčí závěrečná zpráva. Vodní zdroje
Holešov. Holešov, 8/1991.
[62] MALÝ, J. Troubky, Zářičí, Chropyně, Břest, Holešov. Předběžná zpráva o ohrožení podzemních
zdrojů pitné vody uhlovodíky. II.část. Geotest, Brno. Brno, 11/1975.
[63] ECKHARDT, P. Ochrana režimu a jakosti podzemních vod před negativními vlivy vrtných prací
v povodí Moravy a Odry-3.etapa prací. VÚV Praha. Praha, 11/2005.
[64] CALÁBEK, V. Zpráva o HG průzkumu pro zajištění zdroje vody pro závod Sfinx v HolešověVšetulích. Chemoprojekt Přerov. Přerov, 5/1967.
[65] CALÁBEK, V.. Zpráva o prohloubení studny u teplárny v závodě TON, n. p. v Holešově.
Chemoprojekt Přerov. Přerov, 4/1967.
[66] MALÝ, J. Holešov. Doplňující HG průzkum jímacího území. I.část. Geotest Brno. Brno, 11/1973.
[67] ROTH, Z. a kol. Geologická stavba vnější skupiny flyšového pásma mezi Kelčem, Holešovem a
Přerovem. Ústřední ústav geologický Praha. 1959.
[68] DOLEŽAL, J., HADAMOVSKÝ, F. Detailní gravimetrický průzkum v západokarpatském Flyši.
Oblast Gottwaldov. Čs. Naftové doly n.p., závod geofyziky Brno. 1962.
[69] KLABLENA, J. Geofyzikální průzkum pro hydrogeologické účely v oblasti Hulín -Holešov Bystřice pod Hostýnem – Fryšták. Geofyzika n.p. Brno. 1976.
[70] KRATOCHVÍLOVÁ, I. Hydrogeologické poměry Holešovské plošiny. Diplomová práce.
Přírodovědecká fakulta UK Praha. 1985.
[71] KONEČNÁ, J., ŽÁKOVSKÁ, I. Monitorování přítomnosti ropných látek v objektech JÚ Holešov.
Vodní zdroje n.p. Praha. 1989.
[72] JANÍK, O. SPZ Holešov, Technologický park. Inženýrsko-geologický průzkum. Centroprojekt a.s.,
Zlín. 3/2010.
[73] CAHLÍKOVÁ, Z., KONEČNÁ, J. Holešov - jímací území, havárie I. etapa, II. Fáze. Vodní zdroje
Holešov s.p. 06/1991.
[74] AQUATEST. Studie odtokových poměrů – průmyslová zóna Holešov. Aquatest a.s., Praha.
12/2005.
[75] Investiční příprava území PZH, II. etapa, DSP, Centroprojekt, a.s. 2010.
[76] RYCHLÍKOVÁ, D. Výrobní hala POKART Holešov. Oznámení záměru zpracované na základě §
6 zákona č. 100/2001 Sb.
[77] Technologický park v rámci SPZ Holešov. Dokumentace k žádosti o vydání
rozhodnutí o umístění stavby. Centroprojekt, a.s. 2/2010.
[78] VACEK, Z. Holešov - jímací území, havárie I. etapa, I. fáze. Vodní zdroje Holešov s.p. 06/1991.
[79] PANÁČKOVÁ, D. – ŠILHÁK, J. Odborný posudek č. 65/10. Výrobní hala POKART Holešov, 17.
5. 2010.
[80] PANÁČKOVÁ, D. – ŠILHÁK, J. Rozptylová studie č. 66/10. Výrobní hala POKART Holešov,
17. 5. 2010.
[81] ELIÁŠ, M., NOVÁK, F., ROTH, Z. Litologické popisy některých vrtů pro list generální mapy
Gottwaldov. 1959
[82] ZÁVADA, J. Zpráva o průzkumu pro ZP. Kanalizační sběrač a čistírna Holešov - geologický
průzkum. 1961.
8
[83] PROKOS, J. Zpráva o výsledku stavebně-geologického průzkumu pro projekt čerpací stanice na
řece Rusavě – závod Všetuly.1964.
[84] CALÁBEK V. Holešov, průzkum základové půdy pro komín u teplárny závodu TON. 1967.
[85] ZÁLESKÝ, J. Posouzení číslo 114/68 pro akci – geologický průzkum (letiště - Holešov). 1968.
[86] JANOVSKÝ, J., VALÍK, R. Holešov - Obránců míru, stavebně – geologický průzkum. 1969.
[87] TYLČER, J. Závěrečná zpráva o výsledku hydrogeologického průzkumu. 1970.
[88] KUPEC, J. Míškovice - Ludslavice. Závěrečná zpráva o HG průzkumu pro zajištění vodního
zdroje pro skupinový vodovod. 1970.
[89] VALÍK, R. Závěrečná zpráva o geologickém průzkumu základové půdy pro výstavbu sušárny v
cukrovaru Všetuly u Holešova. 1971.
[90] SLOUP, J. Všetuly. Stavebněgeologický průzkum pro založení komína v závodě Dřevopodniku.
1975.
[91] POLÁŠKOVÁ, M., RYŠKA, J. Holešov - TON I. stavba. Závěrečná zpráva. Inženýrskogeologický
průzkum. 1975.
[92] SLOUP, J. Stavebně geologický průzkum pro silo v cukrovaru Všetuly. 1976.
[93] MALÁ, E. Závěrečná zpráva o předběžném HG průzkumu jímacího území skupinového vodovodu.
1978.
[94] HAJTMAROVÁ, L. Závěrečná zpráva o HG průzkumu pro zajištění vodních zdrojů pro výstavbu
velkovýkrmny prasat společného zemědělského podniku Kroměříž na farmě Chráštany. 1978.
[95] ŽŮREK, V. Zahnašovice, HG průzkum 1978.
[96] HAJTMAROVÁ, L. Zpráva o závěrečném HG průzkumu pro bytovky OVBD v Ludslavicích, okr.
Kroměříž. 1979.
[97] POLÁK, P. Holešov - letiště, inženýrskogeologický průzkum J1-J4. 1980.
[98] HROUZKOVÁ, J. HG průzkum Holešov - Količín, okr. Kroměříž. Závěrečná zpráva. 1981.
[99] KRATOCHVÍLOVÁ, I. HG průzkum Holešov, závěrečná zpráva 1981.
[100] KRATOCHVÍLOVÁ, I. Holešov, indikační vrt 1985.
[101] ŽÁKOVSKÁ, I. Ludslavice, okr. Kroměříž - HG průzkum 1988.
[102] MRSKOŠ, J. Podrobný inženýrskogeologický průzkum Holešov - přístavba učebního pavilonu
ZVS. Ověření základových poměrů. 1989.
[103] HÁJEK, J., HROUZEK, S., VACEK, Z. HG posudek - rozšíření letiště Holešov pro nákladovou a
osobní dopravu v mezinárodní kategorii. 1989.
[104] VACLAVÍK, J. Inženýrskogeologické poměry pro výstavbu 6 bytových jednotek v Holešově, ul.
Obránců míru. 1990.
[105] ŽÁKOVSKÁ, I. Holešov - ČSAD - rekonstrukce nádrže PHM, HG posudek.1990.
[106] SVOBODOVÁ, A. Holešov - skládka PDO, odběry a rozbory vzorku vody z indikačních vrtů,
posudek 1992.
[107] SVOBODOVÁ, A. OSP Holešov, čerpací zkouška z vrtu OSP-1. 1993.
[108] SVOBODOVÁ, A. Holešov - monitorování, závěrečná zpráva za rok 1993.
[109] HROUZEK, S. Ludslavice - STS, HG průzkum kontaminace podzemních vod chlorovanými
uhlovodíky. 1993.
[110] ŽÁKOVSKÁ, I. Holešov - skládka TKO "u Žop", provoz monitorovacího systému skládky v roce
1996. 1997.
[111] BAJEROVÁ, Z., FIŠER, O., SMILKOVÁ, M. Holešov - skládka TKO "U Žop", analýza rizik
1998.
[112] ŽÁKOVSKÁ, I. Holešov - skládka TKO "u Žop", provoz monitorovacího systému skládky v roce
1998, závěrečná zpráva. 1999.
[113] CAHLÍKOVÁ, Z. Závěrečná zpráva Holešov - skládka "U Žop", monitoring podzemní a
povrchové vody. 2001.
[114] ŽÁKOVSKÁ, I. Odstranění staré ekologické záleže v areálu MOPAS a.s. v Holešově, závěrečná
zpráva předsanačního doprůzkumu. 2004.
[115] ŘÍHA, J. a kol. Strategická průmyslová zóna Holešov. Analýza vodohospodářských rizik. Část I –
Analýza podkladů, FAST VUT v Brně, 2012.
9
[116] KUČERA, J. Kroměříž. Účelová pozorovací sít podzemní vody - XV. fáze. Dílčí zpráva o stavech
hladiny podzemní vody a o její kvalitě v HG objektech účelových pozorovacích sítí jímacích území
v roce 2007. 2008.
[117] IDES, D. Analýza rizika: CS PHM BENZINA Holešov – Všetuly. 2008.
[118] POSPÍŠILÍKOVÁ, M. Holešov, parcela c. 3311/1 – Hydrogeologický průzkum. 2009.
[119] POSPÍŠILÍKOVÁ, M. Holešov, parcela č. 2997/1 – Hydrogeologický průzkum, závěrečná zpráva.
2009.
[120] SVOBODOVÁ, A. Holešov - Všetuly. Parcela c. 722/53. Hydrogeologický průzkum. Závěrečná
zpráva. 2009.
[121] POSPÍŠILÍKOVÁ, M. Průzkumný hydrogeologický vrt Holešov, p.č. 3497/2. 2010.
[122] BAAR L. Stavba 10: technická a dopravní infrastruktura uvnitr PZ 1. část. Odvedení povrchových
vod v km 0,176 komunikace SO 722. Technická zpráva. Centroprojekt, Zlín, 2011.
[123] PAVLACKÝ, R. Výrobní hala POKART, Holešov, Projektová dokumentace, 3/2011.
[124] http://www.lapoly.info
[125] SWARTJES, F. A. eds. 2011 Dealing with contaminated sites, Springer.
[126] KOŠTÁLEK V. Skupinový vodovod Hulín - Holešov - Bystřice pod Hostýnem. II. et. rozšíření
prameniště. Technická dokumentace. Hydroprojekt, Olomouc, 1964.
[127] RYCHLÍKOVÁ D. Havarijní plán dle vyhlášky č. 450/2005 Sb. pro Výrobní halu společnosti
POKART spol. s r.o. v Holešově. Ekoproces, Brno, 2011.
[128] BEAR, J. 1972. Dynamics of fluids in porous media - American Elsevier Publishing
Company ,Inc.,764 p.
[129] BEAR, J.- VERRUIJT, A. 1992. Modeling Groundwater Flow and Pollution, D.Reidel
Publishing Company, 414 p.
[130] HÁLEK, V. – ŠVEC, J. 1973. Hydraulika podzemní vody, Academia Praha, 375 s.
[131] POLUBARINOVA-KOČINA, PJ. 1952. Těorija dviženija gruntovych vod, GITTL
Moskva.
[132] MUCHA, I. – ŠESTAKOV, VM. 1987. Hydraulika podzemných vod - SNTL Praha, 342 s.
[133] LOMADZE, VD. 1977. Inženěrnaja geologija. Inženěrnaja geodinamika. Leningrad, Nědra, 1977.
4.3 Vyjádření správních orgánů
[A]
[B]
[C]
[D]
[E]
[F]
[G]
[H]
[I]
[J]
Vyjádření – Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. 3/2011.
Usnesení vlády České republiky ze dne 10. května 2006 č. 550 k návrhu na schválení investiční
smlouvy se společností Hyundai Motor Company a k zabezpečení podmínek pro výstavu a provoz
automobilového závodu Hyundai, závodů subdodavatelů na území severní a střední Moravy a
investiční přípravy území strategických průmyslových zón v ČR.
Usnesení vlády České republiky ze dne 16. listopadu 2005 č.1471 k zabezpečení investiční
přípravy území pro realizaci výrobního závodu společnosti Hyundai Motor Company v České
republice.
Usnesení vlády České republiky ze dne 31. srpna 2005 č. 1100 k zabezpečení investiční přípravy
strategických průmyslových zón a k pokrytí prostředků státního rozpočtu na výstavbu
průmyslových zón pro období od roku 2005 na území České republiky.
Územní rozhodnutí o umístění stavby Výrobní hala POKART Holešov. MÚ Holešov, 9/2010.
Obecně závazná vyhláška města Holešova č. 1/2005 o vyhlášení závazné části Změny č. 5A
územního plánu města Holešov. 2/2005.
Rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami a o stanovení pásem hygienické ochrany kolem
vodního zdroje určeného k hromadnému zásobování pitnou vodou. 01/1984.
Veřejná vyhláška. Rozhodnutí o změně rozhodnutí o pásmech hygienické ochrany. Holešov
10/2007.
Závěr zjišťovacího řízení podle zákona 100/2001 Sb. Výrobní hala POKART Holešov, 27. 7. 2010,
KÚ Zlínského kraje.
Stanovisko k posouzení vlivů koncepce na životní prostředí, KÚ 2. listopadu 2011, Ing.
Simona Musilová, č.j. KUZL74425/2011, spis značka KUSP 74425/2011 ŽPZE-MU.
10
[K] Závěr zjišťovacího řízení podle zákona 100/2001 Sb. Investiční příprava území průmyslové
zóny Holešov, 7. 5. 2007, KÚ Zlínského kraje, OŽPZ, Ing. Ondřej Skoba, č.j.
KUZL22612/2007, spis značka KUSP 22612/2007 ŽPZE-OS.
[L] Závěr zjišťovacího řízení k "Návrhu zadání změny č. 8 územního plánu města Holešov" ve
smyslu § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění
zákona č. 93/2004 Sb., KÚ Zlínského kraje, OÚPSŘ, Ing. Kulička, MgrBc. Rubešová,
č.j. KUZL 23217/2005 ŽPZE-PK, DR, 8.11.2005.
[M] Závod na výrobu automobilů na území průmyslové zóny Holešov - vyjádření MěÚ
Holešov, Ing. Šťastný, zn. ÚP/19999/2005/ŠŤ, 21.11.2005.
[N] Stanovisko Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování
vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu koncepce „Program
rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 - 2012“, č.j. 97856/ENV/10, Praha
10.11.2010.
[O] Stanovisko k posouzení vlivů koncepce na životní prostředí podle § 10i zákona č.
100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.
Název koncepce: Koncept územního plánu Holešov. KÚ Zlínského kraje, OŽPZ, Ing.
Simona Musilová, č.j. KUZL74425/2011 , spis značka KUSP 74425/2011 ŽPZE-MU.
[P] Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších
předpisů - předání stanoviska podle § 10g., MŽP, Ing. Gavelková, zn. 67527/ENV/09,
19.11.2009.
[Q] Stanovisko Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování
vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu „Zásad územního
rozvoje Zlínského kraje“, verze pro veřejné projednání. MŽP, Ing. Hejhal, zn.
53913/ENV/08, 21.8.2008.
4.4 Legislativní a normativní podklady
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů v platném znění (novely 93/2004, 163/2006, 186/2006, 216/2007,
124/2008, 223/2009, 227/2009, 436/2009, úplné znění: 49/2010).
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění
(zákon č. 273/2010 Sb.).
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší.
Zákon č. 365/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích.
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném
znění.
Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých
zákonů.
Vyhláška č. 13/1994 Sb., MŽP, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského
půdního fondu.
Vyhláška č. 376/2000 Sb., Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví požadavky na pitnou
vodu a rozsah četnosti její kontroly.
Vyhláška č. 384/2001 Sb., Ministerstva životního prostředí o nakládání s polychlorovanými
bifenyly,
polychlorovanými
terfenyly,
monometyltetrachlorordifenylmetanem,
11
monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými
směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 60 mg/kg (o
nakládání s PCB)
Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
Vyhláška č. 381/2001 Sb, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a
seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při
udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů)
Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění.
Vyhláška č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a
nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž
uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno.
Vyhláška č. 223/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení nebezpečných
chemických látek pro životní prostředí.
Vyhláška č. 294/2005 o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu
terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
Vyhláška č. 540/2006, kterou se mění vyhláška č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy
nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění
na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno, ve
znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se
stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro
účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu,
dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 169/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení
povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních
živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod.
Nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a
hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech
povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých
oblastech.
Nařízení vlády č. 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod
a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních.
Nařízení vlády č. 23/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a
hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod do vod povrchových
a do kanalizací a o citlivých oblastech
Metodický pokyn MŽP č. 8/1996 Kritéria znečištění zeminy
Metodický pokyn MŽP č. 12/2005 pro analýzu rizik kontaminovaného území. Věstník MŽP,
Ročník XV, Září 2005, Částka 9.
Metodický pokyn MŽP č. 13/2005 pro průzkum kontaminovaného území. Věstník MŽP, Ročník
XV, Září 2005, Částka 9.
Metodický pokyn OEŠ MŽP č. 1/2011 - Analýza rizik kontaminovaného území. Věstník MŽP,
Ročník XXI, Březen 2011, Částka 3.
Směrnice č. 51/1979 Sb., o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a
využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou
a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží.
ČSN 73 1215 Voda pro stavební účely
ČSN 750905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží
ČSN EN 1610 (756114) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení
12
ČSN 75 5911 Tlakové zkoušky vodovodního a závlahového potrubí
ČSN 75 6909 Zkoušky vodotěsnosti stok
ČSN 75 7111 Pitná voda
ČSN 83 0615 Voda pro dopravu ocelovým a litinovým potrubím
ČSN EN 858 Odlučovače lehkých kapalin
5.
STRUČNĚ K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ
5.1 Všeobecně k lokalitě
Strategická průmyslová zóna (SPZ) Holešov se nachází ve Zlínském kraji v okrese
Kroměříž v katastrálním území města Holešova a obcí Všetuly a Zahnašovice jižně od města
Holešov (Příloha 1). Ze severní strany je území vymezeno průmyslovou zástavbou města
Holešova a železniční tratí Hulín – Valašské Meziříčí, z východní strany pak silnicí č. 490
(Holešov – Zlín), která představuje hlavní příjezdovou trasu do území SPZ Holešov. Z jihu a
západu je oblast vymezena hranicí prostoru bývalého letiště resp. ochranného pásma plánované
rychlostní silnice. Nadmořská výška území se pohybuje od 211 m n.m. do 235 m n.m.
Hala podniku POKART, spol. s r. o. je umístěna při jižním okraji SPZ, je vnějších
půdorysných rozměrů 99,8 x 84,8 m s maximální výškou cca 9 m. Součástí haly jsou zabudované
kanceláře, sociální zřízení a sklady.
5.2 Vodohospodářské poměry
Z hydrologického hlediska patří zájmové území do povodí Moravy. Území SPZ o celkové
rozloze 325 ha hydrologicky spadá cca 189 ha do povodí řeky Mojeny a zbývajícími 136 ha do
povodí řeky Rusavy [74] (území je odvodňované do Rusavy jejím levostranným přítokem
Přílepským potokem).
Základní charakteristiky povodí řeky Mojeny jsou následující:
• číslo hydrologického pořadí: 4-12-02-148 až 4-12-02-154
• celková plocha povodí:
63,728 km2
Základní charakteristiky povodí řeky Rusavy jsou následující:
• číslo hydrologického pořadí: 4-12-02-123 až 4-12-02-138
• celková plocha povodí:
150,886 km2
Celé území SPZ bude odvodňováno do řeky Mojeny. V rámci investiční přípravy byla
provedena přeložka řeky Mojeny k jižní hranici zájmového území [75] a zrušení melioračního
kanálu Žabínek. Jižní část území SPZ Holešov je tedy odvodňována především říčkou Mojenou.
Souborně byla problematika povrchových vod řešena Studií odtokových poměrů [74].
V bezprostřední blízkosti SPZ se nalézají dvě jímací území (JÚ) - Holešov a Všetuly. V
dalším textu je budeme označovat jako JÚ Holešov, JÚ Všetuly, popř. souhrnně JÚ u Holešova.
Celé území SPZ se nachází ve vnějším pásmu hygienické ochrany (PHO) 2.stupně vodního
zdroje Holešov a je umístěno cca 150 m JZ od hranice vnitřního PHO 2. stupně. Nejbližší
vodárensky využívaná studna HV01 je umístěna cca ve vzdálenosti 400 m [11].
13
5.3 Přírodní podmínky
Geomorfologicky přísluší zájmové území k Hornomoravskému úvalu, konkrétně
k Holešovské plošině. Holešovská plošina je omezena na severu Kelčskou pahorkatinou, na
východě Hostýnskými vrchy a Fryštáckou brázdou a na jihu Zlínskou vrchovinou. Na západě
přechází Holešovská plošina ve Středomoravskou nivu. Nadmořská výška terénu se pohybuje od
cca 213 m n. m. na západním okraji po cca 230 m n. m. na východním okraji zájmového území.
Klimaticky je zájmové území součástí teplé oblasti, která se vyznačuje dlouhým létem,
teplým a suchým, velmi krátkých přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem i
podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním
sněhové pokrývky. Průměrný úhrn atmosférických srážek v období 1961 až 1990 činil pro stanici
Holešov dle [5] 615 mm.
Geologické poměry v širším okolí zájmové lokality dokumentuje geologická mapa
v měřítku 1 : 25 000 [B]. SPZ Holešov leží v severovýchodní části Holešovské plošiny. Ta je
geomorgofologickým podcelkem Hornomoravského úvalu. Zájmové území je budováno
sedimenty kvartérního a neogénního stáří, jejichž podloží je tvořeno paleogénními pískovci a
jílovci vnějšího flyšového pásma Karpat. Neogénní horniny tvoří 100 až 300 m mocná souvrství
pestrých jílů s polohami štěrků a písků, litologicky převažují silty a jíly, často nepravidelně
nestejnozrnně písčité, které v některých polohách přecházejí až do jílovitých písků. Nejmladší
pokryv Holešovské plošiny tvoří kvartérní sedimenty - hlinité písky, hlinitopísčité štěrky s
hlinitými a jílovitými vložkami. Jednotlivé vrstvy často nejsou uloženy v úrovních, které by
souvisle probíhaly pod povrchem území, stejné sedimenty leží v různých polohách, takže zeminy
zjištěné v jednom vrtu v určité úrovni se v blízkém vrtu nemusí vůbec vyskytovat. Tyto
nepravidelnosti poukazují na křížové zvrstvení sedimentů budujících zájmovou lokalitu.
Litologicky se jedná o převážně propustné vrstvy písků a písčitých štěrků, často s různým
stupněm zahlinění s vložkami méně propustných pelitických vrstev. Jejich celkové mocnosti jsou
v zájmové lokalitě a jejím nejbližším okolí značně proměnlivé v závislosti na reliéfu povrchu
předkvartérního podloží a dosahují až 50 m. V nadloží kvartérních štěrkopísků je uložena vrstva
pokryvných hlín a jílů mocnosti zpravidla 2 až 5 m, místně však dosahující až cca 10 m.
Interpretace plošného rozložení mocnosti stropního izolátoru je patrná z Přílohy 4.
Hydrogeologické poměry v širším území dokumentuje hydrogeologická mapa [A]
v měřítku 1 : 50 000. Po stránce hydrogeologické je zájmové území součástí hydrogeologického
rajonu 162 „Pliopleistocenní sedimenty Hornomoravského úvalu“ a leží nad sedimenty rajonu
222 „Neogenní sedimenty vněkarpatských a vnitrokarpatských pánví“. Vzhledem k převaze
jílovitého vývoje představují neogenní sedimenty především relativně nepropustný počevní
(bazální) izolátor kvartérní zvodně. Kvartérní štěrkopísčité sedimenty vytváří příznivé prostředí
pro oběh a akumulaci podzemní vody. Změny zrnitostního složení, závislé na střídavém uložení
písčitých štěrků, hlín, písků a hlinito-písčitých štěrků, ovlivňují značně proměnlivou
hydraulickou vodivost materiálů hydrogeologického kolektoru. Jak ve vertikálním, tak i
v laterálním směru její hodnoty kolísají v širokém rozmezí, polohy relativně dobře propustné se
střídají s polohami málo propustnými až relativně nepropustnými. Proto zde dochází k velmi
složitému proudění podzemní vody. Hydraulické vodivosti vyhodnocené při čerpacích pokusech
na jednotlivých objektech uváděné podklady [16], [25], [26], [36], [37], [46], [52], [55], [64],
[66], [70], [73], [88], [95], [98], [101], [107], [109], [117], [118], [119] se značně liší a pohybují
14
se v rozmezí od 6,4.10-3 až po 6,3.10-6 m/s. Uvedené rozpětí je dáno jednak heterogenitou
prostředí v zájmové oblasti, uspořádáním objektů a typem zkoušky (čerpací, stoupací,
krátkodobá, dlouhodobá), a zejména na způsobu vyhodnocení hydraulické vodivosti (z křivek
zrnitosti, z hydrodynamických zkoušek), metodice a přijatých předpokladech (stacionarita,
vodorovná neomezená zvodeň, napjatý či volný režim proudění, apod.). V některých případech
jsou uváděné hodnoty zatíženy také numerickými chybami [55]. Uvedené rozpětí odvozených
hodnot naznačuje, že není možné uvažovat při hydraulických výpočtech pro dané území
s průměrnými hodnotami, ale že je třeba při případných výpočtech vázat hydraulické vodivosti na
konkrétní lokalitu s uvážením proměnlivé propustnosti materiálů zvodně. Pro získání
adekvátních a přiléhavých hodnot je proto třeba vycházet z měřeními získaných průběhů hladiny
vody ve vrtech a příslušných čerpaných množstvích, které jsou v některých případech
publikovány ve výše uvedených zprávách z průzkumů.
Proudění podzemní vody v zájmovém prostoru je také výrazně ovlivněno exploatací
podzemní vody v JÚ Holešov a JÚ Všetuly. Tou se podrobněji zabýváme v kapitole 6.2.
Podzemní voda přitéká v přírodním režimu do území SPZ především od východu a
severovýchodu. Sklon hladiny podzemní vody (piezometrické úrovně se při čerpáním
neovlivněném stavu pohybuje kolem 0,4 %. V severovýchodní části zájmové lokality je směr
proudění podzemní vody výrazně ovlivněn čerpáním z jímacích objektů JÚ Holešov a JÚ
Všetuly a také ze studní v areálech jednotlivých podniků, které využívají vlastní zdroje podzemní
vody. Sklon hladiny se čerpáním v jímacím území zvyšuje směrem k jímadlům až na 4 % [115].
Pokryvné jemnozrnné zeminy fungují z hydrogeologického hlediska jako stropní izolátor.
Průzkumem [66] byla zjištěna průměrná hodnota hydraulické vodivosti těchto zemin 8,55.10-8
m/s. Zajímavé je zjištění [55], že hladina podzemní vody reaguje na atmosférické srážky se
zpožděním cca 2 až 3 dny, pokles hladiny podzemní vody v důsledku bezesrážkových dní je
pozvolný.
Poměry v prostoru provozu POKART
Geologickou skladbu podloží v prostoru závodu POKART dokumentují vrty HHG 4, HIG
17, HIG 36, HIG 44, HIG 45, HIG 46, jejichž základní údaje přebíráme z [115] v tabulce 5.1.
Tab. 5.1 Přehled vrtů v okolí továrny POKART dle [16]
Vrt
X [m]
Y [m]
Z [m]
Hloubka
vrtu [m]
HHG 4
-526520,71
-1155063,66
227,90
15,00
Hloubka ustálené hladiny
podzemní vody pod
terénem [m]
6,42
HIG 17
-527015,67
-1154910,19
222,61
10,00
nezastižena
3,90
HIG 36
-526733,10
-1154921,74
225,12
10,00
5,10
3,80
HIG 44
-526967,15
-1155089,43
222,43
15,00
4,40
4,30
HIG 45
-526736,45
-1155153,56
225,63
10,00
8,80
> 10,00
HIG 46
-526507,23
-1155100,68
228,56
10,00
nezastižena
> 10,00
Mocnost stropního
izolátoru [m]
9,30
Z tabulky 5.1 je zřejmé, že v prostoru samotné továrny je mocnost pokryvných málo
propustných zemin větší než 10,0 m (vrt HIG 45), v nedalekém okolí jejich mocnost klesá mírně
pod 4,0 m. Hladina podzemní vody byla zastižena v hloubkách od 4,40 m do 8,80 m pod
terénem.
15
5.4 Strategická průmyslová zóna Holešov
V roce 2003 rozhodlo zastupitelstvo Zlínského kraje o vzniku rozvojové plochy u
Holešova. Zastupitelstvo města Holešova vydalo obecně závaznou vyhlášku č. 1/2005 z 24. 2.
2005 o vyhlášení závazné změny č. 5A územního plánu města Holešova. Vyhláška řeší změnu
územního plánu na ploše letiště Holešov, která má být plochou výroby - průmyslovou zónou
„Letiště Holešov“.
Vláda ČR svým usnesením z 31. 8. 2005 [D] zařadila prostor letiště Holešov mezi
zamýšlené SPZ s předpokládaným obdobím realizace od roku 2007. Usnesením z 16. 11. 2005
[C] následně vyjádřila souhlas s uskutečněním výkupů pozemků dotčených území strategické
průmyslové zóny Holešov a se zahájením předprojektové a projektové přípravy infrastruktury,
terénních úprav v této zóně. Paralelně s těmito akty nechal v listopadu a prosinci 2005
Czechinvest, Agentura pro podporu podnikání a investic, zpracovat u Vodních zdrojů Holešov,
a.s. zpracovat Studii geologických poměrů území [24], [16], která měla mimo jiné identifikovat
rizikové prvky, které mohou mít vliv na výstavbu v budoucí průmyslové zóně. V rámci studie
byly hodnoceny podmínky zakládání, HG poměry a také kontaminaci zájmového území.
Aquatest Praha zpracoval v 12/2005 Studii odtokových poměrů PZ Holešov [74].
Usnesení vlády ČR z 10. 5. 2006 [B] se týká návrhu na schválení smlouvy se společností
Hyundai Motor Company a k zabezpečení podmínek pro výstavbu automobilového závodu na
území SPZ. V červnu 2006 následovalo zpracování Posudku dle zákona 100/2001 Sb., o
posuzování vlivů na životní prostředí pro výrobní závod společnosti Hyundai motor company na
území průmyslové zóny Holešov [18].
Po rozhodnutí v roce 2006 vybudovat automobilku Hyundai v PZ Nošovice dostala na
starost přípravu a následnou správu Strategické průmyslové zóny Holešov Společnost Industry
Servis ZK, a.s., která vznikla transformací firmy TTT Air, a.s., kterou jako vlastníka někdejšího
holešovského letiště a přilehlých pozemků odkoupil Zlínský kraj. Společnost, která působí v
současné podobě od roku 2007, zajišťovala přípravu lokality a vybudování základní technické a
dopravní infrastruktury SPZ.
I. etapa základní technické a dopravní infrastruktury byla dokončena na konci roku 2009
[3], [13], [14], [23]. Pro investory jsou připraveny pozemky o rozloze od 0,5 do 360 hektarů.
Dokumentace pro územní a stavební řízení [15], [17] byla zpracována Centroprojektem Zlín, a.s.
II. etapa byla na úrovni DSP vyprojektována koncem roku 2010.
Součástí přípravy území bylo hydrogeologické posouzení možných vlivů připravovaných
staveb [21], vybudování monitorovacích vrtů, návrh a provádění monitoringu jakosti
podzemních vod [20], [22]. SPZ Holešov disponuje veškerou potřebnou infrastrukturou, je
přiveden plyn, voda, elektřina i telekomunikační kabely, ze zóny jsou odváděny splaškové i
dešťové vody.
Ze Strategické průmyslové zóny Holešov jsou vyloučeny společnosti z oborů, které mohou
představovat zvýšené riziko pro životní prostředí a zejména zdroj pitné vody v JÚ u Holešova.
Jde zejména o chemický průmysl, těžké strojírenství a zpracování primárních surovin. Každý
investor musí před zahájením vlastní výstavby doložit HG posudek a projít standardním
posouzením vlivu záměru na životní prostředí ve smyslu zákona 100/2001 Sb. v platném znění.
První z vybudovaných a provozovaných závodů je POKART [7], [10], [19], [E].
16
6.
•
•
•
•
•
V Y H O D N O C E N Í D O S T U P N Ý C H P O D K L AD Ů
V rámci posudku byla provedena analýza dostupných podkladů, zejména se zaměřením na :
prozkoumanost lokality,
problematiku povrchových vod,
jímání podzemních vod u Holešova,
SPZ u Holešova a technické zabezpečení proti znečištění vod,
provoz závodu POKART.
6.1 Prozkoumanost území
První citované průzkumy prováděné v roce 1930 (viz [55] - str. 5, Příloha 4) zahrnovaly 13
vrtů hloubky 20 až 30 m. HG průzkum v letech 1949 až 1950 byl prováděn ve 3 etapách a
zahrnoval vyhloubení 11 vrtů do hloubky 30 m. Na nich byly provedeny čerpací zkoušky po
dobu 40 dnů s jímáním 12 l/s. Následoval průzkum v roce 1951, kdy byl vyhlouben vrt HII
hluboký 20 m s 8 pozorovacími vrty [55].
První zmínky o jímání vody ze studní u Holešova se datují k roku 1934. Lokální
hydrogeologické průzkumy jsou dokumentovány od roku 1958, kdy byl proveden průzkum za
účelem jímání vody ze studny v areálu n.p. TON [48].
Soustavnější průzkumné práce týkající se geologických a hydrogeologických poměrů
lokality jsou dokumentovány po roce 1959, kdy byl v letech 1959 až 1961 prováděn
hydrogeologický průzkum pro skupinový vodovod Hulín - Holešov [53], [54], [55]. Byly
provedeny vrtané studny HV1 až HV8 a následně pozorovací vrty HV7/1 až HV7/16 u vrtu HV7.
V letech 1966 a 1967 následoval průzkum prováděný Chemoprojektem za účelem zajištění
zdroje vody pro závod Sfinx v Holešově - Všetulích (studny St. I až St. IV a vrt HV-11) [49],
[64] a závodu TON [65]. V roce 1968 byl proveden průzkum základových poměrů sila VNS
prostřednictvím 17 vrtů. Průzkum zahrnoval rozbor vody i zemin [50].
V první polovině sedmdesátých let (1970 až 1975) byla Geotestem n.p. prováděna
soustavnější měření stavů hladiny podzemní vody [31], [33], [34] a doplňující průzkumy týkající
se JÚ [31] a [66]. Dále bylo prováděno hodnocení ohrožení podzemní vody uhlovodíky [58],
[62] a také znečištění pocházející z prostoru letiště [57], [60]. Práce [32], [52] a [59] obsahují
průzkum možností doplnění stávajícího zdroje pitné vody (osazení 27 pozorovacích vrtů HV1/1
až HV10/14). Zpráva [32] o vyhloubení trubních studní se týká nových studní HV1 a HV9a
umístěných v blízkosti dříve vybudovaných studní HV1 a HV9.
V roce 1976 byl proveden rozsáhlý geofyzikální průzkum území pro hydrogeologické účely
[69]. Jeho závěry se nicméně v řadě případů neshodují s výsledky provedených vrtných prací.
Práce [45] z roku 1979 se týká I. etapy opravy prameniště. Místo vrtu HV01, u nějž byl
konstatován havarijní stav, byl vyvrtán nový vodárenský vrt HV01a západně od původního vrtu
HV01. V roce 1981 byly sestaveny hydrogeologické podklady pro stanovení PHO JÚ veřejného
vodovodu města Holešova [35].
V roce 1989 byly prováděny práce [30] související s rozšířením letiště Holešov na kategorii
mezinárodního letiště. Byla provedena studie k tomuto záměru a následně hydrogeologické
posouzení a monitoring přítomnosti ropných látek v objektech JÚ u Holešova.
Koncem osmdesátých a začátkem devadesátých let byly Vodními zdroji Holešov, s.p.
prováděny průzkumy související se sanačními pracemi ve vazbě na znečištění podzemních vod
[42], [71] a JÚ [73] v důsledku provozu závodů Loana [37], [39], Mopas [40], [61], PSV [36] s
17
na letišti Holešov [38]. V roce 1993 pokračoval monitoring jakosti vody [42] v indikačních
vrtech IS-1 až IS-16 a ID-1:
• Loana IS-1, IS-2
• Mopas: IS-3, IS-4
• Vak: IS-5
• ČSAD Kroměříž: IS-6
• Důstojnická škola: IS-7
• Podnik služeb a výroby Holešov (CENZA): IS-8
• Technické služby města Holešova: IS-9, IS-10, St-1
• MěÚ Holešov: IS-11
• Benzina: IS-12
• Dřevopodnik: IS-13
• Sfinx: IS-15
• Cukrovar: IS-16
• MGM: ID-1
Práce prokázaly výrazný pokles hladiny podzemní vody a také kontaminaci podzemní vody
TCE, PCE a CCl4.
V roce 1995 byl proveden indikační vrt IB-1 v prostoru čerpací stanice východně od JÚ
Holešov. V letech 1999 a 2000 proběhly průzkumné práce [25], [26], [27] zaměřené na zajištění
vlastního zdroje vody pro teplárnu TON v Holešově. Na lokalitě byl vyhlouben a vystrojen
jímací vrt TE 1 hluboký 20 m.
Od roku 2005 probíhaly studie geologických poměrů v souvislostí s přípravou a
obsazováním SPZ Holešov. V rámci prací byly provedeny a dokumentovány vrty a sondy
HIG 45, HPEN 30, HHG 4, HIG 36 [7], HPEN 5, HPEN 6, HPEN 7, HPEN 43, HIG 6, HIG 13
[9], HIG 23, HIG 34 [11]. Souhrnné údaje k vybraným sondám HHG, HPG, HIG, HV a R jsou
uvedeny v práci [16].
Práce [20] z roku 2009 obsahuje návrh monitorovacího systému prostřednictvím 9 nově
vybudovaných vrtů HP 1 až HP 3 a HP 4 až HP 10 rozmístěných mezi zamýšlenou SPZ a
jímacími objekty JÚ u Holešova a Všetul.
6.2 Problematika povrchových vod
6.2.1 Všeobecně
Hydrologicky je zájmové území začleněno do hlavního povodí Dunaje, hydrologického
pořadí Haná a Morava od Hané po Dřevnici a detailně do povodí 4-12-02-133 Žabinec a 4-1202-146 Mojena nad Ludslávkou (kapitola 5.2). Rozvodnice mezi oběma detailními
hydrologickými povodími probíhá napříč zájmovým územím, generelně ve směru západ –
východ. Rozvodnice není na povrchu terénu zřetelná.
Přirozenou odvodňovací bází oblasti představovaly před úpravami souvisejícími
s přípravou SPZ Holešov toky Mojena a Žabínek. Dle [16] patřily k systému povrchového
odvodnění také přítoky 01 a 02 Mojeny, které zasahovaly do zájmového území v jeho
jihozápadní části. Součástí odvodnění byly rovněž otevřené suché příkopy hlavního melioračního
zařízení Žabínku, které se zavodňovaly pouze při vydatnějších srážkách.
Souborně byla problematika povrchových vod řešena Studií odtokových poměrů [74].
18
6.2.2 Úpravy režimu povrchových vod souvisejících s přípravou SPZ
Součástí přípravy území [3], [75] byla řada úprav režimu povrchových vod:
• SO 105 - zrušení otevřeného koryta melioračního kanálu Žabínek.
• SO 109 - vybudování suchého poldru.
• SO 111 - obsahuje zrušení zatrubnění Mojeny délky 167,32 m.
• SO 112 - původní koryto Mojeny bylo přeloženo k jižnímu okraji průmyslové zóny.
• SO 114 – úprava melioračního kanálu.
6.2.3 Problematika povrchových a podzemních vod v prostoru POKART
HG posudek [10] na str. 9 uvádí, že „závažnou otázkou z hlediska ovlivnění množství je
odvádění podzemních vod zachycovaných v prostoru areálu továrny (POKART) drenáží a
odváděných bez možnosti jejich vsakování do nižších akumulačních vrstev" a dále, že „Podzemní
voda zachycovaná drénem je odváděna bez užitku, nepočítáme-li budoucí vysušení podmáčeného
území v místě stavby, do Mojeny. V současnosti (podle měření vody vytékající z drénu dne
3.3.2011) takto z prostoru areálu POKARTU vytéká 4,28 l/s tj. přes 300 tis. l/denně a 135 mil.
l/rok.". Podrobnější vysvětlení tohoto problému uvádí autor oponentního posudku [2], z nějž
přebíráme následující text:
„Jižní část území SPZ Holešov je odvodňována říčkou Mojenou. Na jihovýchodě, kde dříve
Mojena tekla napříč průmyslovou zónou, bylo v červnu až prosinci 2009 její koryto z důvodu
uvolnění prostoru pro novou zástavbu přeloženo k jižnímu okraji zóny [75]. Při přeložce Mojeny
však nebyl podchycen starý páteřní drén, který se nachází východně od haly POKART (obr. 6.1).
A právě to bylo příčinou podmáčení zdejších pozemků.
Starý páteřní drén údajně nebyl nikde zdokumentován, a tak se o jeho existenci při přeložce koryta říčky Mojeny nevědělo. Zjištěn byl náhodně, když bylo v květnu 2011 při výkopových
pracích na stavbě propojovací komunikace I (SO 724) přerušeno (přibližně v místě A na obr. 6.1)
drenážní betonové potrubí DN 300 mm. Na základě leteckého snímku Holešova z roku 1950 byla
trasa tohoto drénu vytipována od místa A směrem na severovýchod až k cca 250 m vzdálenému
remízku a směrem na jihozápad až ke zrušenému korytu Mojeny. Koncem června 2011 byl u jihozápadního okraje remízku (zhruba v místě B na obr. 6.1) asi v 1 m hloubce odkryt funkční drén
(pálená drenážní trubka DN 200 mm). Aby se zabránilo dalším přítokům podzemních vod z tohoto drénu do prostoru východně od haly POKART, byl drén v místě B zaslepen. Za několik dnů se
však začala podmáčet pláň mezi remízkem a propojovací komunikací SO 724, a proto byl ve
dnech 22.8. až 24.8.2011 meliorační drén u remízku znovu zprůchodněn a v místě A pak podchycen a napojen trubkou PVC 0 300 mm do dešťové kanalizace, která vede souběžně s komunikací
SO 724. Od začátku července 2011 v prostoru východně od haly POKART a od konce srpna
2011 v území jihozápadně od remízku již k žádnému podmáčení pozemků nedochází.“
Po podchycení starého drénu bylo v rámci dřívějších prací bylo v období od 24.8. do
4.10.2011 několikrát změřeno množství podzemních vod přitékajících drénem do dešťové
kanalizace. Výsledky těchto měření shrnuje tab. 6.1 převzatá z posudku L. Sovadiny [2], kde se
uvádí: „Jak je patrné, s rostoucí mírou stabilizace odtokových poměrů v dotčeném území přítoky
z drénu výrazně poklesly. Poslední naměřená hodnota přítoku Q ~ 0,5 l/s jistěže není konstantní;
přítok podzemních vod z drénu se bude měnit v závislosti na infiltraci atmosférických srážek, ale
rozpětí těchto změn už bude mnohem menší, než ukazuje tab. 6.1.“
19
Tab. 6.1 Přítok podzemních vod Q ze starého páteřního drénu do dešťové kanalizace u
propojovací komunikace SO 724 (převzato z [2])
Datum měření
Přítok z drénu Q [l/s]
24.8.2011
12,0
26.8.2011
8,0
1.9.2011
6,0
4.10.2011
0,5
Obr. 6.1 Schéma k odvodňování území východně od haly POKART (převzato z [2])
Podmáčené podloží objektu POKART bylo v době jeho výstavby odvodňováno odkrytou
drenážní rýhou vedenou podél východního a jižního okraje staveniště, koncem dubna 2011 bylo
podél východní hranice staveniště vybudováno ještě odvodňovací žebro hloubky 0,8 až 1,3 m,
délky 70 m a šířky 1,0 m opatřené na dně drenážní trubkou DN 160 mm a zasypáno až do úrovně
terénu štěrkodrtí frakce 32 až 125 mm, ukončeno bylo typovou betonovou šachtou DN 1000 [2],
[122]. Podzemní vody z drenážní rýhy i z odvodňovacího žebra byly odváděny do dešťové
kanalizace.
Podle měření dne 19.4.2011 dle [2] byly „...z drenážní rýhy do dešťové kanalizace
odváděny podzemní vody v množství cca 2,3 l/s. Dle autora HG posudku [10] dne 3.3.2011 toto
množství podzemních vod činilo 4,28 l/s. Je jasné, že šlo o veličinu proměnnou v čase.“. Z
uvedeného vyplývá, že nelze jednorázově změřenou hodnotu 4,28 l/s využít pro odvození
celoročního objemu odvedené vody (dle [10] 135 tis. m3). Navíc od července 2011 se z prostoru
haly POKART již žádné podzemní vody neodvádějí ([2], výsledky místního šetření 7.3.2012).
Práce [2] dále uvádí: „... starý páteřní drén, který vede východně od haly POKART, zde
existoval přinejmenším od r. 1950. Tímto drénem byly odváděny podzemní vody z přilehlých
pozemků do říčky Mojeny, a to až do doby přeložky jejího koryta v r. 2009. Podchycením tohoto
drénu v srpnu 2011 došlo v dotčeném území k obnovení těch odtokových poměrů, jaké zde byly v
20
minulosti po desítky let. Jediným rozdílem je, že nyní jsou podzemní vody z drénu svedeny
nejprve do dešťové kanalizace SPZ Holešov a do říčky Mojeny vtékají až při jihozápadní hranici
průmyslové zóny, to však z hlediska utváření zdrojů podzemních vod kolektoru kvartérních
štěrkopísků v zájmovém území není zas až tak významné. Stav v krátkém mezidobí od konce r.
2009 do srpna 2011, kdy starý drén nebyl podchycen a zdejší pozemky byly silně podmáčené, byl
anomální. V tomto kontextu zachycování podzemních vod pomocí drenážní rýhy a
odvodňovacího žebra na staveništi haly POKART a jejich následné vypouštění do dešťové
kanalizace a odtud do říčky Mojeny neposuzujeme jako nějaký úbytek přírodních zdrojů
podzemních vod. Ze staveniště byla odváděna v podstatě jen část z té bilanční složky podzemních
vod, která by byla v podmínkách nenarušených přeložkou Mojeny tak jako tak do tohoto
povrchového toku odvedena starou meliorační drenáží.“.
Co se týká proudění podzemních vod, z Přílohy 3 sestavené na základě podkladu [16]
vyplývá, že po určitém omezení jímaného množství v letech 2001 až 2004 [7] (kapitola 6.3.1) je
přítok k jímadlům JÚ Holešov z prostoru POKARTu značně omezený, nelze nicméně vyloučit,
že část vod z tohoto území směřuje k cca 2 km vzdáleným jímacím objektům JÚ Všetuly (viz též
[2]).
6.3 Jímání podzemní vody
6.3.1 Jímací objekty JÚ u Holešova
Zmínky o provozu jímacího území (JÚ) u Holešova se váží k roku 1934 [G], [48], [54],
kdy pro zásobení města Holešova množstvím 17 až 27 l/s sloužila širokoprofilová zděná studna
S-4 situovaná JZ od Holešova u letiště, z níž bylo jímáno cca 17 až 27 l/s. Studna byla průměru 3
m a hloubky 25 m. Od té doby byla na JÚ prováděna řada opatření, která vedla k postupnému
zvyšování odběru vody. Šlo zejména o [2], [32], [45], [53], [54], [55], [59], [66], [115], [126]:
• 1959 - 1961 průzkum a vybudování nových objektů HV-1, HV-9 v JU Holešov a HV-7 v
JÚ Všetuly. Zde práce [2] konstatuje, že: „Štěrkový obsyp frakce 4 až 12 mm kolem
výstroje byl však příliš hrubý a měl nedostatečnou tloušťku (zejména u vrtů HV-1 a HV7 v jejich spodních, zúžených částech), což vedlo při provozování vrtů k sufozi, tj. k
pronikání jemných jílovitých a písčitých částic do vrtů. Ve vztahu ke kolektoru
kvartérních štěrkopísků jsou vrty HV-1 a HV-7 podle stupně průniku hydrodynamicky
úplné, vrt HV-9 je hydrodynamicky neúplný. Analýza výsledků čerpacích zkoušek
ukázala, že vrty HV-7 a HV-9 byly zakolmatované.“. V tomto období se z JÚ u
Holešova odebíralo cca 24 l/s.
• 1964 - vybudování jímadla HV-01 ([2], [126]). Posudek [2] opět upozorňuje, že:
„Mezikruží vrtu bylo vyplněno štěrkem průměru 4 až 12 mm a v horním cca 5 m úseku
zajílováno. Vrt byl ve vztahu ke kolektoru štěrkopísků podle stupně průniku
hydrodynamicky neúplný. Pro obsyp byl použit štěrk velmi hrubé frakce, a tak ve vrtu
docházelo k sufozi.“. V následujícím období 1969 až 1970 byly ze studní v JÚ Holešov
a JÚ Všetuly jímány podzemní vody v celkovém množství 30,5 až 45 l/s,
hydrodynamický vliv tohoto čerpání byl relativně malý [34].
• 1973 - vyhloubení dvou hydrogeologických vrtů HV 10 a HV 11 [66] s cílem nahradit
odběr ze staré zapískované studny HV-7 a provizorně zvýšit odběr vody u Všetul z 3 až
5 l/s na 10 až 15 l/s. Čerpací zkoušky provedené na těchto vrtech potvrdily vydatnost
kolem 10 l/s a 8 l/s. Odběry vodárnou přitom v roce 1973 činily 46 až 52 l/s, u Všetul
21
bylo vrtem HV-7 odebíráno 3,75 až 5,73 l/s. Práce [34] z roku 1970 uvádí, že od
listopadu 1969 bylo jímáno u Holešova průměrné množství mezi 30,5 l/s a 45 l/s. Při
těchto množstvích se výrazně neměnil stav hladiny podzemní vody. Průměrné množství
odebírané studnou u Všetul kolísalo v letech 1969 až 1970 od 17,5 l/s do 32 l/s.
• 1975 - průzkum [59] možností doplnění stávajícího zdroje pitné vody, osazení 14
pozorovacích vrtů HV 1/1 až HV 1/14 kolem JÚ Holešov v okolí vodárny a 14 vrtů HV
10/1 až HV 10/6 a HV 10/8 až HV10/14 v okolí nově zbudovaných studní u Všetul. Ve
stejném období byly vyvrtány širokoprofilové studny HV 1a a HV 9a v blízkosti jímadel
HV 1 a HV 9 [32]. Nové studny byly opatřeny definitivní výstrojí. Posudek [2] uvádí:
„Zásadním nedostatkem obou vrtů je nevhodně zvolený technologický způsob jejich
hloubení, při němž nepochybně došlo k silné kolmataci přívrtové zóny a tudíž i ke
zmenšení přítoků podzemních vod do těchto vrtů.“ . V období do roku 1975 se odběr v
JÚ u Holešova postupně zvyšoval z cca 50 l/s až na cca 65 l/s [60], [31], [33]. To mělo
za následek výrazné snížení hladiny podzemní vody (o více než 2 m) v širším území
vzdáleném od jímadel cca 1 km [2], [66].
• 1979 - po havárii na studni HV 01 v JÚ Holešov roce 1979 byl v jeho blízkosti proveden
nový jímací vrt HV 01a [45]. Práce [2] hodnotí provedení vrtu: „Způsob vystrojení vrtu
je diletantský: celková délka filtrových kolon činí jen 4,8 m (!), takže vrt HV-01a je
podle charakteru průniku hydrodynamicky neúplný.“ V následujících letech odběr činil
až kolem 80 l/s [70]. Práce z roku 1989 uvádějí průměrné odebírané množství 90 l/s z
JÚ u Holešova a Všetul. Práce [71] z roku 1989 uvádí dokonce průměrné odebírané
množství 90 l/s z JÚ u Holešova a Všetul.
Z výše uvedeného je zřejmé, že od cca roku 1971 lze zaznamenat trvalý pokles hladiny
podzemní vody v důsledku přetěžování studní [31], [33], [60], [70], [71]. Nadměrné čerpání z
jímadel vedlo zřejmě také k jejich poškozování vlivem sufoze a díky relativně velkým
hydraulickým gradientům a rychlostem filtrace k urychlení migrace kontaminantů v podzemních
vodách z blízkého letiště a okolních průmyslových závodů (viz níže).
V roce 1981 byly Geotestem Brno, s.p. vypracovány podklady [35] pro vyhlášení PHO ve
smyslu Směrnice č. 51/1979 Sb. V této době bylo z JÚ odebíráno 5 studnami u Holešova a 3
studnami u Všetul cca 70 l/s. PHO 1.stupně bylo navrženo do vzdálenosti 25 m od jímadel, PHO
2.stupně vnitřní vychází z 50denního zdržení vody v hornině. To bylo stanoveno ze středního
hydraulického gradientu získaného pro studny u Holešova (i = 0,0172) a Všetul (i = 0,0167).
V roce 2003 bylo vydáno Rozhodnutí o změně vydané MěÚ Holešov OŽP č.j.
ŽP/1164/2003/Hy ze dne 15.9.2003. Dle něj je v JÚ u Holešova povolen odběr:
• průměrný
70 l/s,
• maximální
80 l/s,
• maximální
187 000 m3 za měsíc,
• maximální
2 000 000 m3 za rok.
V průběhu let 2000 až 2010 je patrný určitý pokles jímaného množství v JÚ u Holešova.
Práce [7] konstatuje skutečná průměrná množství odebíraná v letech 2001 až 2004:
• JÚ Holešov
22 - 32 l/s,
• JÚ Všetuly
27 l/s.
Práce [8] uvádí, že v JÚ Holešov jsou nyní v provozu 4 studny HV-01a, HV-1a, HV 9 a S4, z nichž se jímá cca 54 l/s.
22
6.3.2 Jímání v průmyslových areálech a dalších územích
Současně byly postupně zprovozňovány studny v jednotlivých areálech přilehlých podniků
s cílem zajistit pro provozy vlastní zdroj vody.
Práce [49] hodnotí vydatnost studní v areálu Sfinx množstvím 6,25 l/s. Práce [64] uvádí
prokázané vydatnosti studní (v roce 1966) St. I až St. 4 12,50 l/s. V letech 1975 a 1976 se z 5
studní (St I až St IV, HV 11 Sfinx) odebíralo cca 20 l/s.
Práce [25], [27] a [26] se v letech 1999 a 2000 zabývaly návrhem a realizací vrtu TE 1
sloužícího k pokrytí spotřeby vody pro výrobu páry v teplárně TON-ENERGO. Jako optimální
vydatnost studny bylo stanoveno množství 1,8 l/s.
V prostoru Holešova je řada dalšch drobných účelových odběrů vody určených pro místní
zásobení. Místní jímání vody dokumentují tyto práce:
• TON I - jímací vrt TE 1 [25], [26], [27],
• Chráštany - velkovýkrmna prasat - sondy HV1 až HV5 - vydatnost 16,46 l/s [94],
• JZD Zahnašovice - vrt HV-2 - vydatnost 0,50 l/s [95],
• bytovky OVBD - vrt HV1 - vydatnost 2 l/s [96],
• Količín, inseminační stanice býků - vrt KO-1 - vydatnost cca 5 l/s [98],
• areál „Střelnice“ - vrt RH-1 - vydatnost 0,2 l/s [99],
• sportovní areál Ludslavice - vrt LU-1 - vydatnost 2 l/s [101],
• Stavební podnik Holešov - vrt OSP-1 - vydatnost 3 l/s [107],
• Holešov, parcela č. 3311/1 - vrt HV 1 - vydatnost 0,2 l/s [118],
• Holešov, parcela č. 2997/1 - vrt HG 1 - vydatnost 0,2 l/s [119],
• Holešov, parcela č. 722/53 - vrt VT 1 - vydatnost 0,2 l/s [120],
• Holešov, parcela č. 3497/2 - vrt HR 1 - vydatnost 0,2 l/s [121].
6.3.3 Jakost podzemní vody
V první polovině sedmdesátých let (1970 až 1975) bylo prováděno hodnocení ohrožení
podzemní vody uhlovodíky [58], [62] a také znečištění pocházející z prostoru letiště [57], [60]. V
rámci studijních prací týkajících se rozšíření letiště pro nákladní a osobní dopravu [30] bylo
mimo jiné provedeno hodnocení koexistence letiště a JÚ. Byly provedeny rozbory vody z jímadel
u Holešova (HV 01, HV 01a, HV 1, HV 9, S4) a Všetul (HV 7, HV 10, HV 11), které potvrdily
výskyt ropných látek v jímadlech HV 1, HV 01a, HV 9 a ve směsi ze studní HV 7, HV 10 a HV
11 [71].
Od poloviny osmdesátých a začátkem devadesátých let byly Vodními zdroji Holešov, s.p.
prováděny průzkumy související se sanačními pracemi ve vazbě na znečištění podzemních vod
[42], [71], [100] a JÚ [73] v důsledku provozu závodů Loana [37], [39], Mopas [40], [61], PSV
[36] s na letišti Holešov [38]. Přítomnost chlorovaných uhlovodíků (trichloretylén,
tetrachloretylén) byla zjištěna také ve vodě ve vodovodní síti. Na JÚ Holešov byla 29.1.1990
vyhlášena okresním hygienikem a ČVI Olomouce havarijní situace. Rozsáhlá práce [73]
předkládá koncept řešení ochrany JÚ Holešov - Všetuly. Na práci [73] navazuje v letech 1991 až
1995 řada sanačních prací vázaných na jednotlivé znečišťovatele
V roce 1993 pokračoval monitoring jakosti vody [42] v indikačních vrtech IS-1 až IS-16 a
ID-1 na území subjektů Loana, Mopas, Vak, ČSAD, Důstojnická škola, Podnik služeb a výroby
Holešov (CENZA), Technické služby města Holešova, MěÚ Holešov, Benzina, Dřevopodnik,
Sfinx, Cukrovar, MGM (OZS). Práce prokázaly pokles hladiny podzemní vody a také
kontaminaci podzemní vody TCE, PCE a CCl4.
23
V letech 1992 byl prováděn monitoring skládky PDO [106], v letech 1996 až 2001 bylo
prováděno systematické hodnocení jakosti vody v indikačních vrtech skládky „U Žop“ - ve
vrtech IS-9, IS-10, S-1, OM-1 [110] až [113]. V roce 1993 následoval průzkum kontaminace
podzemních vod v okolí STS Ludslavice - vrty HL-1 až HL-3 [109]. V roce 2004 byl vyhotoven
předsanační doprůzkum vedoucí k odstranění staré ekologické zátěže v areálu MOPAS, a.s. v
Holešově [114].
V roce 1993 pokračoval monitoring jakosti podzemní vody v indikačních vrtech IS-1 až IS16, ID-1 [42]. Konstatuje se zvýšený obsah železa, dále pak PCE a TCE.
Od cca roku 2005 se průzkumné a posudkové práce zaměřují na hodnocení vlivů SPZ
Holešov na jakost podzemní vody ve smyslu požadavků rozhodnutí [G] a později [H].
Omezeně se vlivem výstavby průmyslových provozů na jakost podzemní vody v JÚ zabývá
posudek EIA [18] prováděný v roce 2006 pro výrobní závod společnosti Hyundai motor
company na území SPZ Holešov. Posouzení jednotlivých stavebních objektů v rámci investiční
přípravy průmyslové zóny se zabývá posouzení [21]. Na ně navazuje práce [20], která obsahuje
návrh monitorovacího systému prostřednictvím nově vybudovaných vrtů HP 1 až HP 3 a HP 4 až
HP 10.
6.4 SPZ u Holešova a technické zabezpečení proti
znečištění vod
I. etapa základní technické a dopravní infrastruktury byla dokončena na konci roku 2009
[3], [13], [14], [23]. Pro investory jsou připraveny pozemky o rozloze od 0,5 do 360 hektarů.
Dokumentace pro územní a stavební řízení [15], [17] byla zpracována Centroprojektem Zlín, a.s.
II. etapa byla na úrovni DSP vyprojektována koncem roku 2010.
Již od počátku přípravy bylo zřejmé, že je třeba zajistit technickým řešením jednotlivých
stavebních objektů bezkolizní koexistenci SPZ a JÚ u Holešova a Všetul. Jednotlivá řešení [3],
[75] vycházela z doporučení provedených četných průzkumných prací a hydrogeologických
posudků [4] až [14], [16], [17], [21] až [24], [72], [76] s cílem minimalizovat ohrožení vodního
zdroje sloužícího k hromadnému zásobení pitnou vodou. To ostatně vyžadují i rozhodnutí o
povolení k nakládání s vodami [G] a [H]. Ta vycházejí ze starší práce [35].
Součástí přípravy území bylo proto mimo jiné hydrogeologické posouzení možných vlivů
připravovaných staveb [21], vybudování monitorovacích vrtů, návrh a provádění monitoringu
jakosti podzemních vod [20], [22].
Z provedených průzkumných a studijních prací vyplynula následující opatření:
• Při zakládání objektů není přípustné nepřiměřeně oslabovat mocnost málo propustných
přípovrchových vrstev (stropního izolátoru). Pokud je
• Pokud budou výkopem rýh pro liniová vedení zasaženy podložní štěrkové vrstvy, je dle
projektové dokumentace [3], [75] výkopy a rýhy nutno při zpětném zásypu nahradit
sprašovými hlínami z výkopů, které budou náležitě hutněny.
• Splašková kanalizace SO 323, SO324, SO325 je v případě malé mocnosti hlín (méně než
0,5 m) nebo zasažení podkladních štěrkových vrstev navržena jako dvouplášťová;
splaškové svařované kanalizační potrubí z PP UR2 je uloženo v hladkém potrubí z PVC
SN 8 (s koextrudovanou stěnou).
• Po obvodě SPZ směrem k JÚ je proveden systém vrtů HP 1 až HP 3 a HP 4 až HP 10 jako
součást monitorovacího systému [20], [22].
24
Zvláštní pozornost věnujeme v následujících odstavcích problematice odkanalizování
území. V rámci přípravy území byla v areálu SPZ realizována páteřní síť dešťové a splaškové
kanalizace.
6.4.1 Dešťové vody
Dle [75] se svádí dešťové vody zvlášť ze střech a ze zpevněných ploch. Dešťová
kanalizace pro odvedení srážkových vod ze zpevněných ploch areálu POKART je napojena do
dešťové kanalizace SPZ Holešov přes dvouplášťový odlučovač ropných látek AS-TOP
30RCS/EO/PB-SV (lapol). Ten je navržen tak, aby koncentrace nepolárních extrahovatelných
látek (NEL) na odtoku do dešťové kanalizace SPZ nepřevyšovala 0,2 mg/l [123], [127]. Tento
emisní limit splňuje požadavky závěru zjišťovacího řízení záměru „Investiční příprava území
průmyslové zóny Holešov" [K] a dle našeho názoru je stanoven správně. Potrubí s lapolem
předčištěnými vodami ze zpevněných ploch se pak napojí na potrubí s dešťovou vodou ze střech.
Srážkové vody z území SPZ Holešov odvádí jednoplášťová kanalizace. Dešťová
kanalizace průmyslové zóny (mimo areál POKART) je tvořena [75]:
• při průměru potrubí větším než DN 500 - dvoustěnným profilem (vnitřní z polypropylénu PP a vnější z polyetylénu - PE), trouby jsou svařovány integrovaným elektrosvářecím
strojem (zvýšení bezpečnosti odvodu dešťových vod),
• při průměru do DN 500 PP žebrovaným potrubím a svařovány pomocí elektrosvářecího
kroužku vloženého mezi žebra potrubí spolu s gumovým těsněním.
Navržené kanalizační potrubí je plně kontrolovatelné. Na potrubí v areálu POKART a na
navazujícím potrubí dešťové kanalizace se nacházejí typové betonové kanalizační šachty DN
1000, pomocí kterých lze provést kamerové zkoušky a ověřit těsnost stěn potrubí tlakovými
zkouškami (ve smyslu ČSN 750905, ČSN EN 1610 (756114), ČSN 75 5911). Šachty se
nacházejí ve zlomech a v přímých úsecích většinou kolem 30 m (maximálně 56 m) [75]. Spoje
potrubí jsou svařovány, uloženy do pískového lože a obsypány pískem. Po realizaci byla
provedena zkouška vodotěsnosti dle ČSN 75 6909.
Dešťová kanalizace je vyústěna do otevřeného kanálu, z něhož se při JZ okraji SPZ vypouští přes regulační objekt poldru do melioračního kanálu zaústěného do Mojeny. Koryto
kanálu dešťových vod je těsněno svařovanou fólií PVC, která má zabránit průsakům odváděných
vod do podloží [21], [75].
Technické a technologické řešení odvodu dešťových vod z území SPZ je koncipováno tak,
že v případě hypotetického mimořádného úniku ropných látek koncentrace NEL v otevřeném
kanálu dešťových vod nepřekročí hodnotu 0,2 mg/l. Posudek [2] dopady takovéto havárie
komentuje následovně „Při tak malých koncentracích NEL v odpadních dešťových vodách je
možnost znečištění povrchových vod v propojovacím melioračním kanálu a v říčce Mojeně krajně
nepravděpodobná a možnost znečištění podzemních vod následkem filtrace z melioračního
kanálu a z Mojeny je prakticky vyloučena. Pokud by přece jen došlo k havárii takových rozměrů,
že by byly dešťové vody masivně znečištěny, pak je lze dekontaminovat přímo v otevřeném kanálu
dešťových vod a/nebo v regulačním objektu poldru. Možnost takové kontaminace je ale spíše
hypotetická než reálná.“.
6.4.2 Splaškové vody
Splaškové vody mají být z areálu POKART odváděny do stokové sítě strategické
průmyslové zóny. Splašková kanalizace POKARTu je navržena ve dvou větvích. Jedna větev
25
svádí splaškové vody z hygienických zařízení administrativní části, kde nemůže dojít ke vniknutí
závadných látek. Druhá samostatná větev svádí vody od oplachu strojů z výrobní haly. Na této
větvi je na vyústění před halou osazena sedimentační jímka ve formě kanalizační šachty s
kalovou prohlubní a kontrolní šachta na odběr vzorků. Tyto šachty byly realizovány na základě
požadavku správce kanalizace (VaK Kromeríž) z důvodu kontroly vypouštěných vod do
splaškové kanalizace.
Splašková kanalizace SPZ vede podél otevřeného kanálu dešťových vod do přečerpávací
stanice a následně severním směrem na ČOV Holešov. Na potrubí jsou typové betonové
kanalizační šachty, pomocí kterých lze provést kamerové zkoušky a ověřit těsnost stěn potrubí
tlakovými zkouškami (obdobně jako u dešťové kanalizace). Spoje potrubí jsou svařovány,
uloženy do pískového lože a obsypány pískem. Po realizaci byla provedena zkouška vodotěsnosti
dle ČSN 75 6909.
Obecně platí, že hloubka uložení splaškové kanalizace by měla být pokud možno co
nejmenší [2], [75]. U gravitačního odvádění odpadních vod je nicméně třeba respektovat
potřebný podélný sklon potrubí a také možnost gravitačního zaústění přípojek z jednotlivých
objektů. To vede k uložení potrubí do hloubek dosahujících v areálu SPZ cca 3,0 až 4,0 m. Aby
byla co nejvíce zachována ochranná funkce pokryvných hlín (stropního izolátoru), byla pro
výstavbu podzemních inženýrských sítí a provádění výkopů v území SPZ Holešov přijata
následující obecná pravidla [21], [75]:
• Bude-li pod dnem výkopu pro uložení kanalizace mocnost pokryvných hlín větší než 1 m,
provede se pouze zhutnění zemin na dně výkopu.
• Bude-li pod dnem výkopu mocnost pokryvných hlín 0,5 až 1,0 m, bude provedeno
přehutnění dna výkopu a na jeho dno bude doplněna zhutněná vrstva tloušťky 0,2 m
tvořená jílovitými hlínami z výkopu.
• Bude-li pode dnem výkopu mocnost pokryvných hlín menší než 0,5 m, nebo bude-li dno
výkopu zasahovat až do kvartérních štěrkopísků, musí být potrubí splaškové kanalizace
dvouplášťové. Pro indikaci eventuálních úniků se doporučuje vyvést z mezikruží tohoto
potrubí před každou šachtou vertikální monitorovací PE trubky 0 63 mm (tzv.
čichačky). Při zpětném zásypu výkopů musí být odtěžené štěrky nahrazeny jílovitými
hlínami, které budou dokonale zhutněny.
V prvních dvou případech budou v rýhách pro kanalizaci odvádějící možné znečišťující
látky (splaškovou kanalizaci a dešťovou kanalizaci s potenciální možností zasažení ropnými
látkami) případné drenážní prvky určené k odvodnění výkopů během stavby následně
zlikvidovány nebo zaslepeny tak, aby byl zrušen jejich drenážní účinek. Ke zpětnému zásypu
výkopů budou použity vytěžené zeminy, resp. ekologicky nezávadné jílovitohlinité zeminy, které
budou dokonale zhutněny. Dvouplášťové potrubí je navrženo pro stoku splaškové kanalizace B1
(SO 323) v délce 1371,5 m (mezi šachtami Š6 až Š35) a pro stoku splaškové kanalizace B1-1
(SO 324) v délce 196 m (po šachtu Š4) [28], [75].
Všechny spoje potrubí splaškové kanalizace a kanalizace potenciálně zasažené ropnými
látkami budou svařované [75].
6.4.3 Dílčí závěr
Lze konstatovat, že navržené a provedené úseky dešťové a splaškové kanalizace a
související objekty a opatření (odlučovač ropných látek, těsnění kanálu dešťových vod,
26
dvouplášťová kanalizace) a způsob jejich založení jsou navrženy tak, aby bylo minimalizováno
riziko ohrožení podzemních vod znečišťujícími látkami. Ke snížení rizika přispívají zejména tato
opatření:
• způsob uložení potrubí při zachování co nejlepší funkce stropního izolátoru HG kolektoru,
• svařované spoje PP potrubí běžně používané při průchodu kanalizačních řadů ochrannými
pásmy vodních zdrojů popř. v souběhu s vodovodními potrubími,
• dvouplášťové potrubí opatřené čichačkami, popř. možností odběru vzorků z meziprostoru
mezi potrubími v kontrolních šachtách,
• umístění revizních šachet umožňující periodickou kontrolu stavu a těsnosti potrubí
(kamerové zkoušky, tlakové zkoušky).
Ve srovnání s dispozicí, umístěním a často i stavem starší stokové sítě na území Holešova
a také PHO II. stupně vnějšího je tento systém z hlediska rizika ohrožení podzemní vody
nadstandardní.
6.5 Provoz závodu POKART
Informace o provozu POKART byly převzaty z podkladů [7], [76], [E]. Společnost
POKART původně sídlil v areálu TOMA Otrokovice. Do prostoru SPZ Holešov byla přesunuta
technologie související s výrobou kartónových krabic, s jejich potiskem a lepením. Hala je
vnějších půdorysných rozměrů 99,8 x 84,8 m o maximální výšce cca 9 m. Součástí haly jsou
zabudované kanceláře, sociální zřízení a sklady. Technické zázemí zahrnuje také trafostanici a
kompresorovnu. Technologie měla původně zahrnovat vykrajování, tvarování a potisk výrobků
formou dvoubarvového a čtyřbarvového ofsetového tisku. Při tisku měly být používány chemické
látky a přípravky, které mají nebezpečné vlastnosti ve smyslu zákona 365/2003 Sb o chemických
látkách a přípravcích. Práce [76] uvádí soupis používaných látek a jejich roční množství. To u
nebezpečných látek činí 1400 kg / rok. Emise těkavých látek (VOC) do ovzduší činí dle [76] cca
789 kg/rok. V současné době není ofsetový stroj instalován, jeho případná instalace se zvažuje v
zamýšlené nově přistavěné části. Tyto okolnosti v době zpracování posudku [10] nebyly známy.
Doprava zaměstnanců, surovin a hotových výrobků bude představovat cca 64 pojezdů
denně, z toho 26 nákladních vozů a 38 osobních vozů. Vlastní průzkum ukazuje, že tohoto stavu
není v současné době dosaženo.
Stavba je napojena na páteřní inženýrské sítě (plynovod, vodovod, splašková a dešťová
kanalizace a kabel VN). Množství odpadní vody se předpokládalo cca 1820 m3/rok. Zpevněné
plochy jsou odkanalizovány samostatně přes odlučovač ropných produktů a po napojení na
samostatné svody ze střech zaústěny do kanálu dešťových vod a následně do Mojeny.
Průmyslové odpadní vody z vlhčení ofsetu měly být jímány do plastových nádob a vyváženy na
specializovanou ČOV v Otrokovicích, tyto činnosti se z důvodu nerealizace ofsetového potisku
neprovádějí. Ostatní odpadní vody z provozů budou zaústěny do kanalizace areálu po jejich
předčištění na sedimentačním stupni a naředění.
Práce [79] a [80] konstatují, že výstavbou a provozem továrny POKART nedojde u žádné
znečišťující látky k překročení imisních limitů. Vypočtený přírůstek vzniklý provozem bude mít
minimální vliv na koncentraci látek v lokalitě. Navýšení emisí vlivem dopravy je malé. V závěru
se konstatuje, že použité technologie představují nejlepší dostupnou techniku a že „Výrobní hala
POKART Holešov - Čtyřbarevný ofsetový potisk“ vyhovuje platným právním předpisům.
27
Omezení rizika havárií (únik nebezpečných látek a pohonných hmot) je založeno na
přísném dodržování pokynů bezpečnostních listů při manipulaci s nebezpečnými chemickými
látkami. Účinky případných výjimečných úniků pohonných hmot jsou eliminovány příslušnými
technickými opatřeními:
• umístění továrny do míst se značnou mocností málo propustných povrchových hlín,
• nepropustné zpevněné plochy v okolí objektu,
• zaústění odvodnění zpevněných ploch do odlučovačů ropných látek,
• opatření výtoku dešťové kanalizace do Mojeny stavítkem,
• oddělený sklad chemikálií,
• umístění nebezpečných látek nad záchytnou vanou,
• nepropustné izolace podlah a kontrolní drenáž pod prostorem, kde se manipuluje
s nebezpečnými látkami,
• nebezpečné látky budou skladovány v plechových skříních se záchytnou jímkou,
• pravidelný monitoring odpadních vod na základě dohody se správcem kanalizace,
• zajištění autorizovaných měření zdrojů znečištění ovzduší.
7.
NÁLEZ
7.1 Povolování výrobní haly POKART a platné
předpisy
V této části je diskutována zejména otázka plnění předpisů uváděných hydrogeologickým
posudkem Ing. Zdeňka Vacka [10].
7.1.1 Obecně k posouzení vlivů provozu POKART na životní prostředí
Zákon o vodách 254/2001 Sb. v platném znění ukládá vlastníkům pozemků zajistit péči o
ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zdroje podzemních vod jsou přednostně
vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Osoba, která způsobí při provozní činnosti
ztrátu podzemní vody nebo podstatné snížení možnosti odběru ve zdroji podzemních vod,
popřípadě zhoršení jakosti vody v něm, je povinna nahradit škodu, která tím vznikla tomu, kdo
má povoleno odebírat podzemní vodu z tohoto vodního zdroje a dále provést podle místních
podmínek potřebná opatření k obnovení původního stavu. K ochraně vydatnosti, jakosti a
zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo
využitelných pro zásobování pitnou vodou stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma. Ochranná
pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje
v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která
slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby
nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.
V případě jímacího území (JÚ) u Holešova a Všetul je rozsah, struktura a opatření
v pásmech hygienické ochrany (PHO), dnes dle zákona 254/2001 Sb. ochranných pásem (OP),
vymezena na základě dobové Směrnice č. 51/1979 Sb. [35]. Tomu odpovídá i členění PHO 2.
stupně na vnější a vnitřní. Zde upozorňujeme například na práce publikované v dokumentu [1]
zabývající se vymezením rozsahu především OP 2. stupně a definováním omezení v tomto
pásmu. Z uvedených dokumentů i zkušeností zpracovatelů tohoto posudku z revize rozsahu PHO
2. stupně - vnějšího (cca 25 lokalit) je patrné, že je PHO 2. stupně - vnější JÚ u Holešova
28
výrazně nadhodnoceno. Paradoxně zahrnuje převážnou část urbanizovaného území Holešova s
obytnou i původní průmyslovou zástavbou (dokonce v PHO 2. stupně - vnitřní) bez reálné
možnosti chránit zdroje pitné vody ze severní strany.
Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí 100/2001 Sb. byl novelizován následujícími
předpisy:
• 93/2004 Sb., (k 1.5.2004), mění 105 novelizačních bodů,
• 163/2006 Sb., (k 27.4.2006), mění 54 novelizačních bodů, nová přechodná ustanovení,
• 186/2006 Sb., (k 1.1.2007), mění § 7, § 10a, § 10i, § 21, § 22 a § 23,
• 216/2007 Sb., (k 22.8.2007), mění (celkem 17 novelizačních bodů),
• 124/2008 Sb., (k 1.7.2008), mění § 19 odst. 5,
• 223/2009 Sb., (k 28.12.2009), mění § 19 odst. 10; nové přechodné ustanovení,
• 227/2009 Sb., (k 1.7.2010), vkládá nový § 20a,
• 436/2009 Sb., (k 11.12.2009), § 4 odst. 1, § 10 odst. 3, § 23; nová přechodná ustanovení,
• 49/2010 Sb., (k 11.12.2009), úplné znění
• 38/2012 Sb., (k 31.1.2012), vkládá v § 23 nový odst. 11.
Jde o základní právní předpis, který v České republice určuje, jakým způsobem se budou
posuzovat záměry (především stavby), které mohou mít vliv na životní prostředí a veřejné zdraví.
Dle zákona 100/2001 Sb. jsou subjekty hodlající provést záměr ve smyslu Přílohy 1 zákona
povinny předložit oznámení k záměru Ministerstvu životního prostředí, popř. orgánu kraje
v přenesené působnosti. V případě haly POKART bylo oznámení [76] doplněné vyjádřením
MěÚ v Holešově, vyjádřením k NATURA a vyjádřením k hlukové situaci vypracováno v červnu
2010.
Příslušný úřad zašle kopii k vyjádření příslušným správním úřadům a dotčeným
samosprávním celkům a také zajistí zveřejnění informace o oznámení. Každý může zaslat své
vyjádření k oznámení do 15 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení. Výrobní hala
POKART svou povahou a ročním množstvím používaných látek spadá mezi záměry vyžadující
zjišťovací řízení ve smyslu zákona 100/2001 Sb., podle přílohy 1 tohoto zákona spadá do
kategorie II, bod 5.6. – Polygrafické provozy se spotřebou vybraných nebezpečných chemických
látek a přípravků nad 1 t/rok. Zásady a kritéria pro zjišťovací řízení specifikuje příloha 2 zákona.
Závěr zjišťovacího řízení [I] vydal OŽPZ, oddělení hodnocení ekologických rizik KÚ
Zlínského kraje 27. 7 2010 se závěrem, že „Záměr Výrobní hala POKART Holešov nebude dále
posuzován podle zákona 100/2001 Sb.“. V Závěru je uvedena řada podmínek, které musí být
zohledněny a splněny v navazujících řízeních. Ty byly formulovány souhrnně OŽPZ
s přihlédnutím k četným připomínkám a podmínkám jednotlivých subjektů, tj. zejména Povodím
Moravy, s.p., obcí Zahnašovice., sdružením „Životní prostředí“ a dalšími.
Nejvýznamnějším podkladem, který po odborné stránce hodnotí záměr a jeho vlivy na
podzemní vody je hydrogeologické posouzení [7] vypracované oprávněnou osobou dle
požadavků rozhodnutí [G], [H]. V něm je uvedena řada podmiňujících předpokladů a doporučení
pro budování výrobní haly POKART.
Zákon 100/2001 Sb. v platném znění nevyžaduje vypracování oponentského posudku.
Novela 93/2004 Sb. zákona 100/2001 Sb. zavádí pojem „koncepce“, kterou se rozumí
strategie, politika, plány nebo programy zpracované nebo zadané orgánem veřejné správy a
následně orgánem veřejné správy schvalované nebo ke schválení předkládané.
29
7.1.2 Posouzení vlivů záměru SPZ na životní prostředí
V SPZ bylo hodnoceno 5 záměrů, z toho:
• 4 byly oznámeny dle zákona č. 100/01 Sb., z nich
- u jednoho proběhl celý proces posuzování,
- u tří bylo příslušným úřadem na základě oznámeni a připomínek v zjišťovacím
řízení konstatováno, že se záměr posuzovat nemusí (viz níže).
• 1 záměr byl oznámen jako podlimitní a KÚ nepožadoval vypracování oznámení.
Ve všech „Oznámeních a procesech“ se mimo jiné řešila i problematika vlivů na podzemní
vody a možnost ovlivnění podzemních vod a kolize s PHO. Ve všech oznámeních jsou uvedeny
podmínky zmírňující možné dopady záměrů mimo jiného i na podzemní vody. V dalším členění
uvádíme stručný komentář k jednotlivým procesům.
Strategické posuzování koncepcí probíhalo do 30. 4. 2004 dle zákona č. 244/92 Sb,
následně po novele zákona č. 100/2001 Sb. zákonem 93/2004 Sb. SPZ Holešov byla zahrnuta do
4 posuzovaných koncepcí (kapitola 7.1.2.6).
7.1.2.1Výrobní závod společnosti Hyundai Motor Company na území průmyslové zóny
Holešov - kód MZP111 Záměr č. I.
Oznamováno jako záměr uvedený v zákoně 100/2001 Sb., Příloze č. 1 – bod I/4.4
(Povrchová úprava kovů nebo plastů, včetně lakoven, s kapacitou nad 500 tis. m2/rok celkové
plochy úprav). Řídilo MŽP.
Oznámení
19.5.2006
Závěr ZŘ
28.3.2006
Posudek
1.8.2006
Veřejné projednání 30.8.2006
Průběh posuzování:
• dne 13.01.2006 obdržel příslušný úřad, MŽP, oznámení záměru s náležitostmi dle přílohy
č. 4 k zákonu zpracované oprávněnou osobou Ing. Zdeňkem Obršálem, předkladatelem
oznámení byla Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest;
• ve stejném dni bylo oznámení záměru rozesláno dotčeným územním samosprávným
celkům a dotčeným správním úřadům ke zveřejnění a k vyjádření;
• dne 23.01.2006 byla zveřejněna informace o oznámení na úřední desce Zlínského kraje;
• dne 27.02.2006 uplynula zákonná lhůta pro podání vyjádření k oznámení veřejnosti;
• dne 20.03.2006 byl vydán závěr zjišťovacího řízení, kterým bylo předložené oznámení
uznáno za dokumentaci EIA;
• dne 30.03.2006 byl závěr zjišťovacího řízení zveřejněn na úřední desce Zlínského kraje;
• dne 29.03.2006 pověřilo MŽP zpracováním posudku RNDr. Vladimíra Ludvíka;
• dne 12.07.2006 obdrželo MŽP zpracovaný posudek;
• dne 21.07.2006 byl posudek rozeslán dotčeným územním samosprávným celkům a
dotčeným správním úřadům ke zveřejnění a vyjádření;
• dne 27.07.2006 byla zveřejněna informace o posudku na úřední desce Zlínského kraje;
• dne 26.08.2006 uplynula zákonná lhůta pro vyjádření veřejnosti k posudku;
• dne 25.08.2006 byla zveřejněna informace o veřejném projednání na úřední desce
Zlínského kraje;
• dne 30.08.2006 se konalo veřejné projednání záměru;
• dne 9.9. 2006 zápis z veřejného projednání;
• dne 21.1.2007 Stanovisko.
30
Vybrané informace z oznámení - podzemní vody:
„Podzemní vody jsou vázány na zvodnělé vrstvy sedimentů Hornomoravského úvalu. Ty
jsou vhodnou zásobárnou pitné vody
V areálu stávajícího letiště a v blízkém okolí je stanoveno jímací území Holešov letiště a
Holešov Všetuly. Jímací území Holešov letiště zasahuje svým vnitřním pásmem 2. stupně do
průmyslové zóny, vnitřní ochranné pásmo 2. stupně nezasahuje do areálu automobilky. Jímací
území Holešov Všetuly zasahuje svým vnitřním ochranným pásmem 2. stupně jak do průmyslové
zóny, tak i částečně do areálu automobilky.
Z jímacího území je dotován skupinový vodovod Holešov, který je ve správě VaK a.s.
Kroměříž.
Rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami pro odběr podzemních vod vydal OVLHZ
ONV Kroměříž pod č.j. Vod.235/1-160/1984 dne 13.1.1984. Tímto rozhodnutím se stanovují
podmínky pro nakládání s vodami a pásma hygienické ochrany kolem vodního zdroje určeného
k hromadnému zásobování pitnou vodou.
Dle tohoto rozhodnutí se povoluje roční odběr ve výši 1 600 000 m3. Ochranné pásmo 1.
stupně zahrnuje oplocenou i neoplocenou plochu o výměře 2,4548 ha ve třech lokalitách.
Ochranné pásmo 2. stupně zahrnuje vnitřní část o ploše 70 ha, tj. ve vzdálenosti cca 240 m
kolem zdrojů tří lokalit a vnější část o ploše 1 923 ha, kde se nachází město Holešov – Všetuly,
letiště, obec Přílepy, Martinice, Zahnašovice, část Ludslavic, řeka Rusava, Mojena, zemědělské
pozemky.
Výše uvedené rozhodnutí OVLHZ ONV Kroměříž bylo změněno rozhodnutím o změně,
které vydal Městský úřad Holešov, odbor životního prostředí č.j. ŽP/11264/2003/Hy dne
15.9.2003. Tímto rozhodnutím se mění množství odběru podzemní vody z vodního zdroje Holešov
v hydrologickém pořadí č. 4-12-02-133, číslo hydrogeologického rajonu 222 – Hornomoravský
úval v množství: průměrně 70 l/s, maximálně 80 l/s, maximálně 187 000 m3/měsíc a maximálně
2 000 000 m3/rok.“
Návrh podmínek k výstavbě a provozu uvedených v Oznámení:
Pro minimalizaci negativních vlivů výstavby a provozu na povrchové a podzemní vody
jsou zpracovatelským týmem oznámení navrhována následující opatření:
• Všechny mechanismy, které se budou pohybovat na staveništi musí být v dokonalém
technickém stavu, zejména z hlediska možných úkapů ropných látek.
• Na staveništi bude trvale dostatek zásahových prostředků pro provedení okamžitého zásahu
v případě havarijního úniku látek nebezpečných vodám.
• V případě úniku ropných nebo jiných závadných látek bude kontaminovaná zemina
neprodleně odstraněna a uložena na lokalitě určené k těmto účelům.
• Před zahájením výstavby bude vypracován a předložen ke schválení „Plán opatření pro
případ havárie a zhoršení jakosti vod pro fázi výstavby“. Všichni pracovníci výstavby
budou s tímto plánem prokazatelně seznámeni.
• V rámci přípravných prací bude projednáno s příslušným vodoprávním úřadem a
Zemědělskou vodohospodářskou správou Kroměříž zrušení melioračního systému a
úprava toku Žabínek.
• V rámci přípravných prací bude na území areálu vytyčeno vnitřní ochranné pásmo 2.
stupně podzemního zdroje Holešov - Všetuly. V tomto pásmu bude jak ve fázi výstavby,
tak i provozu zakázána jakákoliv činnost, včetně dopravy a skladování materiálů.
• V rámci přípravných prací bude provedena inventarizace a vytyčení všech vrtů
31
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
nacházejících se v areálu staveniště. Po konzultaci s VaK Kroměříž a příslušným
vodoprávním orgánem bude stanoven další postup jejich zrušení resp. ponechání. Dále
činné vrty musí být respektovány při návrhu dispozičního řešení areálu.
Odpadní vody z kuchyně budou do kanalizace splaškových vod napojeny přes odlučovač
tuků.
Srážkové vody ze zpevněných ploch a komunikací, kde nelze vyloučit občasné úniky
ropných látek, budou do kanalizace napojeny přes odlučovače ropných látek.
Odlučovače ropných látek budou vybaveny sorpčním dílem tak, aby na výstupu
předčištěné vody z odlučovače bylo trvale dosahováno koncentrace NEL do 0,2 mg/l.
Odlučovače budou vybaveny proti vyplavení v době přívalových dešťů.
Čistírna technologických odpadních vod bude navržena tak, aby kvalita předčištěné
odpadní vody na výstupu z čistírny odpovídala hodnotám ukazatelů znečištění
odpadních vod stanovených Kanalizačním řádem města Holešov.
Srážkové vody z areálu závodu budou do vodoteče Mojena vypouštěny řízeně přes retenční
nádrž. Kapacita retenční nádrže bude projednána a odsouhlasena správcem toku.
V rámci projektu pro územní řízení bude vypracován hydrotechnický výpočet, ve kterém
budou posouzeny odtokové poměry dotčené části toku Mojeny a vyhodnocen vliv
Záhlinických rybníků.
V rámci projektové přípravy bude provedeno posouzení stávajících říčních objektů na
vodoteči Mojena v úseku za výústním objektem závodu z hlediska odvodu přívalových
dešťů.
Do doby zahájení povozu retenční nádrže bude provedeno dočištění koryta Mojeny dle
dispozic správce toku.
Zásobníky pro skladování látek nebezpečných vodám budou umístěny v nepropustných,
bezodtokových jímkách odpovídajícího objemu, nebo budou navrženy jako
dvouplášťové s indikací kapaliny v meziprostoru.
Provozovatel předloží ke kolaudaci stavby schválený „Plán opatření pro případ havárie a
zhoršení jakosti vod pro fázi provozu“.
Provozovatel předloží ke kolaudaci stavby atesty nepropustnosti všech vybudovaných
záchytných a havarijních jímek.
V zimních měsících bude preferován mechanický úklid sněhu, používání solí bude
minimalizováno.
Řešení výustního objektu srážkových vod do vodoteče Mojena bude projednáno s
příslušným vodoprávním orgánem a orgánem ochrany přírody a krajiny
Při respektování výše uvedených opatření lze hodnotit vlivy záměru na vody jako středně
významné a to jak z hlediska významnosti, tak i velikosti.
7.1.2.2 Investiční příprava průmyslové zóny Holešov, stavba 5 – napojení na elektřinu - kód
ZLK250. Záměr č. II.
Oznamováno jako záměr uvedený v zákoně 100/2001 Sb., Příloze č.1 bod II/3.6 (Vedení
elektrické energie od 110 kV, pokud nepřísluší do kategorie I.)
Oznámení
20.3.2007
závěr ZŘ
24.5.2007 zveřejnění na netu (na dopise – závěru ZŘ je ale datum 18.4.2007)
Ukončeno v zjišťovacím řízení – není požadováno posuzování
32
Podle vyjádření Městského úřadu Holešov, odboru životního prostředí je stavba možná za
předpokladu kladného hydrogeologického posouzení, případně změny podmínek „Rozhodnutí o
povolení k nakládání s vodami a o stanovení pásem hygienické ochrany kolem vodního zdroje
Holešov určeného k hromadnému zásobování pitnou vodou“, které vydal dne 13.1.1984 odbor
vodního a lesního hospodářství a zemědělství ONV v Kroměříži pod č.j. Vod.235/1-160/1984
[G].
7.1.2.3 Investiční příprava území průmyslové zóny Holešov - kód ZLK258. Záměr č. III
Oznamováno jako záměr uvedený v zákoně 100/2001 Sb., Příloze č.1 bod II/10.13
(Tématické areály na ploše nad 5 000 m2).
Oznámení
5.4.2007
závěr ZŘ
16.5.2007 zveřejnění (na dopise je datum 18.4.2007)
Ukončeno v zjišťovacím řízení – není požadováno posuzování
V rámci řízení se mimo jiné řešilo:
Platnost rozhodnutí o stanovení povolení k nakládání s vodami a o stanovení pásem hygienické
ochrany kolem vodního zdroje určeného k hromadnému zásobování pitnou vodou – KÚZK,
OŽPaZ ve svém vyjádření uvádí, že rozhodnutí č.j. Vod.235/1-160/1984 je stále platné. Změnit
rozsah stanoveného ochranného pásma vodního zdroje a podmínky pro činnost v něm může
příslušný vodoprávní úřad MěÚ Holešov na návrh nebo z vlastního podnětu a po posouzení
hydrogeologem. MěÚ Holešov – vodoprávní úřad rovněž uvádí, že rozhodnutí č.j. Vod.235/1160/1984 je stále platné a platná je i jeho výroková část, která stanovuje podmínky v souladu se
směrnicí č.51/1979, která však již není v platnosti. Podle ust. §127 odst.1 zákona č.254/2001 Sb.,
o vodách, v platném znění, je rozhodnutí i podmínky v něm stanovené na základě již neplatné
směrnice v platnosti i přesto, že směrnice již byla nahrazena novým předpisem. Rovněž platí
členění na pásma hygienické ochrany – na 1. pásmo a 2. pásmo vnitřní a vnější. EPS ve svém
vyjádření uvádí, že nebylo dosud vydáno nové vodoprávní rozhodnutí, a proto se domnívá, že je
při vydání konečného stanoviska nutné postupovat v souladu s principem předběžné opatrnosti a
výčtem omezit výrobní činnosti, které nesmí být v průmyslové zóně v žádném případě
provozovány, resp. uvést limitní objem látek nebezpečných vodám, které ještě mohou být v
areálu skladovány a produkovány.
Vypořádání: Dle vyjádření příslušného vodoprávního úřadu je rozhodnutí č. j. Vod.235/1160/1984 stále v platnosti a proto je nutno jej respektovat.
Možnosti kontaminace podzemních vod – EPS se ve svém vyjádření domnívá, že je nutné trvat
na použití trubního systému s vodotěsnými spoji, které si své vlastnosti udrží po celou dobu
provozu průmyslové zóny (minimálně 30 let), dále je dle názoru EPS nutné odstranit vedení
srážkových vod v otevřených nezajištěných kanálech. Dále není zcela zřejmé, jaká opatření
budou přijata pro sběrný kanál dešťových vod v jižní části průmyslové zóny a pro předřazené
retenční nádrže a poldr. EPS požaduje, aby retenční nádrže a poldr byly uzpůsobeny pro
operativní umístění záchytných zařízení na větší únik ropných látek, pro případ, že by
nedostačovaly kapacity předřazených lapačů. KÚZK, OŽPaZ ve svém vyjádření požaduje, aby v
dalším stupni projektové dokumentace byla zpracována opatření k prevenci, vyloučení, snížení a
kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí uvedených v kap. D.IV Oznámení.
Vypořádání: Na všechny stavební objekty bude muset být vydán souhlas podle § 17
vodního zákona č. 254/2000 Sb., v platném znění, který vydá příslušný vodoprávní úřad (MěÚ
33
Holešov). Požadavky EPS a KÚZK, OŽPaZ jsou zohledněny v požadavcích Závěru zjišťovacího
řízení.
EPS považuje za nutné, aby byla specifikována opatření na ochranu podzemních vod a výčtem
uveden rozsah výrobních činností, které nesmí být v průmyslové zóně v žádném případě
provozovány.
Vypořádání: Součástí Oznámení záměru investiční příprava území průmyslové zóny
Holešov jsou i opatření na ochranu podzemních vod, která se vztahují k investiční přípravě této
zóny. Tato jsou přejata do požadavků Závěru zjišťovacího řízení. Je obtížné předjímat a výčtem
stanovit výrobní činnosti, které nesmí být v průmyslové zóně v žádném případě provozovány.
Následné záměry, které budou v zóně realizovány, budou podléhat procesu posuzování
vlivů na životní prostředí, pokud tak stanoví zákon č. 100/2001 Sb., v platném znění. Na všechny
stavební objekty bude muset být vydán souhlas podle § 17 vodního zákona č. 254/2000 Sb., v
platném znění, který vydá příslušný vodoprávní úřad (MěÚ Holešov). V těchto řízeních bude dle
názoru KÚZK OŽPaZ dostatečně ošetřena problematika týkající se ochrany podzemních vod.
7.1.2.4 Technologický park v rámci SPZ Holešov - kód ZLK463P. Záměr č. IV.
Záměr byl podlimitní dle zákona 100/2001 Sb., přílohy č.1. bodu II/10.6 Skladové nebo
obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné
plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu,
KÚ uvádí:
„Prostudováním předloženého oznámení s přihlédnutím k zásadám uvedeným v příloze č. 2
zákona bylo zjištěno, že záměr nemá tak významné vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví,
které by odůvodňovaly nutnost jeho posouzení podle zákona.“
7.1.2.5 Výrobní hala POKART Holešov- kód ZLK507 . Záměr č. V.
kód ZLK500 (ukončeno z jiných důvodů dne 11.5.2010)
Oznamováno jako záměr uvedený v zákoně 100/2001 Sb., v Příloze č.1 bod II/5.6
(Polygrafické provozy se spotřebou vybraných nebezpečných chemických látek a nebezpečných
chemických přípravků (vysoce toxických, toxických, zdraví škodlivých, žíravých, dráždivých,
senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro
životní prostředí) nad 1 t/rok.) [I].
Oznámení
15.6.2010
27.7.2010
závěr ZŘ
Řešily se kromě jiného tyto požadavky:
Zajistit splnění podmínek uvedených v HG stavby zpracovaném společností GEOtest Brno, a.
s. [7] a podmínek uvedených ve stanovisku společnosti Vodovody a kanalizace Kroměříž, a. s.,
(č. j. 512/2010 ze dne 20. 6. 2010).
Dešťové odpadní vody – k této problematice obec Zahnašovice uvedla, že oznámení záměru
„Výrobní hala POKART Holešov“ nerespektuje závěr zjišťovacího řízení záměru „Investiční
příprava území průmyslové zóny Holešov“ [K]. Zde je uvedena jako jedna z podmínek
(podmínka 17), která je specifikována pro výstavbu průmyslových závodů v areálu průmyslové
zóny v tom smyslu, že musí být realizovány retence srážkových vod odpovídající kapacity.
Zároveň obec doporučuje používat zachycené srážkové vody k ředění odpadních vod z ostatních
provozů (PS 3, PS5, PS6 – str. 21 oznámení). Dále požaduje při zimní údržbě vyloučit chemický
34
posyp a doplnit oznámení o množství odváděných dešťových vod ze zastavěných a zpevněných
ploch (včetně napojení na páteřní komunikaci).
Vypořádání: Podmínka závěru zjišťovacího řízení záměru „Investiční příprava území
průmyslové zóny Holešov“ č. 17 zní: V rámci výstavby průmyslových závodů v areálu
průmyslové zóny musí být realizovány retence srážkových vod odpovídající kapacity. Tato
podmínka tak, jak je uložena se vztahuje nejen k záměru „Investiční příprava území průmyslové
zóny Holešov“, ale platí pro výstavbu průmyslových závodů v areálu celé průmyslové zóny.
Požadavek na dodržení této podmínky byl zahrnut do podmínek závěru zjišťovacího řízení. Dále
obec Zahnašovice požadovala při zimní údržbě vyloučit chemický posyp. Posuzovaný záměr se
nachází v ochranném pásmu 2. stupně vodního zdroje Holešov. V rozhodnutí o změně
rozhodnutí o pásmech hygienické ochrany vydaném Městským úřadem Holešov, odborem
životního prostředí dne 31. 10. 2007 pod č. j. ŽP/24263/2007/Ve není v ochranném pásmu 2.
stupně vodního zdroje Holešov stanovena podmínka zákazu chemického ošetřování komunikací.
Zároveň žádný z kompetentních orgánů (Povodí Moravy s. p., Vodovody a kanalizace Kroměříž
a. s., MěÚ Holešov, vodoprávní orgán) tuto podmínku nepožadoval. Požadavek obce byl tedy
ošetřen podmínkou v závěru zjišťovacího řízení, která stanoví navrhnout šetrnou zimní údržbu
komunikací v areálu. Dále obec požadovala doplnit oznámení o množství odváděných dešťových
vod ze zastavěných a zpevněných ploch. Tento požadavek byl zahrnut do podmínek závěru
zjišťovacího řízení.
Průmyslové odpadní vody – Odpadní vody z provozu a čištění ofsetu (PS 2) – používání látek a
technologií produkujících takto znečištěné vody, jakož i jímání a manipulaci s takto znečištěnými
vodami považuje obec v dotčeném území za nepřípustné bez ohledu na jejich množství
(vyplavení jímky, lidský faktor při přečerpávání a převozu apod.).
Vypořádání: V rámci zjišťovacího řízení se vyjádřil Městský úřad Holešov, odbor
životního prostředí jako příslušný vodoprávní úřad, který ve svém vyjádření s plánovaným
záměrem souhlasí za předpokladu dodržení podmínek uvedených v hydrogeologickém posouzení
[7] a podmínek uvedených ve stanovisku společnosti Vodovody a kanalizace Kroměříž, a. s., č. j.
512/2010 ze dne 20. 6. 2010. Tyto podmínky musí tedy oznamovatel v rámci navazujících řízení
a následně i samotného provozu záměru dodržet, včetně dodržování technologické kázně. V
hydrogeologickém posouzení [7] je uvedeno, že vzhledem k tomu, že při výrobě budou
používány chemické látky a přípravky, které jsou dle zákona č. 254/2001 Sb., závadnými
látkami, bude třeba zpracovat plán opatření pro případ havárie. Tato podmínka je zahrnuta do
podmínek závěru zjišťovacího řízení. V roce 2011 byl vypracován havarijní plán [127].
Sdružení zde vzneslo připomínku, že z předloženého oznámení záměru „Výrobní hala POKART
Holešov“ vyplývá velmi nepraktické umístění nově budované výroby ve vnějším pásmu
hygienické ochrany 2. stupně podzemní vody Holešov. Sdružení poukázalo zejména na problém
spojený s produkcí toxických odpadů, manipulaci s nimi a likvidaci produkovaných odpadů z
ofsetu, které mají být převáženy do ČOV v Otrokovicích. Sdružení uvedlo, že v oznámení chybí
postup, kterým budou likvidovány odpadní tiskařské barvy (2,615 t/rok) a absorpční činidla,
filtrační materiály (1,022 t/rok). Dále vzneslo dotaz týkající se případného transportu těchto
toxických látek do lokality v Otrokovicích. Není jasné, proč se tato výroba přemisťuje tak daleko
od místa možné ekologické likvidace toxických látek.
35
Vypořádání: Záměr „Výrobní hala POKART Holešov“ se nachází v ochranném pásmu 2.
stupně vodního zdroje Holešov. Rozhodnutí o změně rozhodnutí o pásmech hygienické ochrany
vydaném MěÚ Holešov, [H] se v ochranném pásmu 2. stupně vodního zdroje Holešov stanoví,
že jednotlivé požadavky na činnosti, při nichž dochází k výrobě, skladování či manipulaci s
látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod a nebezpečnými a zvlášť
nebezpečnými látkami, které by mohly mít negativní vliv na vodní zdroj, bude vodoprávní úřad
posuzovat na základě hydrogeologického posudku, příp. průzkumu, zpracovaného oprávněnou
osobu a předloženého investorem. V rámci zjišťovacího řízení se vyjádřil MěÚ Holešov, OŽP
jako příslušný vodoprávní úřad, který ve svém vyjádření s plánovaným záměrem souhlasí za
předpokladu dodržení podmínek uvedených v hydrogeologickém posouzení stavby [7] podmínek
uvedených ve stanovisku společnosti Vodovody a kanalizace Kroměříž, a. s., č. j. 512/2010 ze
dne 20. 6. 2010. Požadavek na splnění podmínek výše uvedených dokumentů je zahrnut do
podmínek závěru zjišťovacího řízení. Co se týká postupu, kterým budou likvidovány odpadní
tiskařské barvy a absorpční činidla, filtrační materiály. Na str. 23 oznámení je uvedeno, že odpad
bude společností odděleně shromažďován a předáván oprávněné firmě k využití nebo odstranění.
Nebezpečné odpady budou ukládány ve shromažďovacích prostředcích pro nebezpečný odpad,
které budou vyhovovat požadavkům § 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb. Prostor pro shromažďování
odpadů bude chráněný před povětrnostními vlivy, odpady budou umístěny v obalech tak, aby
bylo zamezeno jejich znehodnocení, zneužití, odcizení, smíchání s jinými druhy odpadů nebo
úniku. K připomínce občanského sdružení týkající se odvozu toxických odpadů produkovaných z
ofsetu. Krajský úřad ověřil na základě doložených bezpečnostních listů, že používané barvy a
čističe v provozním souboru PS 2 (ofsetový tisk) nejsou klasifikovány jako látky toxické. Jako
látka toxická je klasifikován pouze stabilizátor - SUBTIFIX – AF 831709. Dle oznámení budou
odpadní vody vznikající z vlhčení a čistění ofsetu odváženy na ČOV Otrokovice. Záměr je
předložen v jedné variantě umístění (průmyslová zóna Holešov), která je ve zjišťovacím řízení
posuzována.
Další připomínka sdružení poukázala na informaci uvedenou v [76] (str. 34), ve které je uvedeno,
že vzhledem k lokalizaci záměru a zdrojů podzemních vod a vzhledem k předpokládanému
směru proudění podzemních vod je, při případném úniku, málo pravděpodobné ovlivnění zdrojů
podzemních vod. Tento předpoklad je třeba doložit vyjádřením hydrogeologa. Občanské
sdružení tedy požaduje toto vyjádření hydrogeologa doložit k dokumentaci EIA.
Vypořádání: Oznamovatel doložil v průběhu zjišťovacího řízení hydrogeologické
posouzení [7]. V tomto posudku je na str. 4 konstatováno, že posuzovaná stavba je situována v
území s dostatečně mocným pokryvem sprašovým hlín, zajišťujícím přirozenou ochranu
podzemní vody před znečištěním. Při vzniku jednorázových havárií závadných látek, uložených
na terénu, je možná rychlá identifikace, příp. úniku a zahájení sanačních opatření k zabránění
jejich dalšího šíření. Nepředstavují tak akutní nebezpečí pro podzemní vodu. V oznámení je
zároveň uvedena celá řada opatření z opatření k prevenci, vyloučení, snížení popř. kompenzaci
nepříznivých vlivů v rámci fáze výstavby záměru i vlastního provozu (str. 37, 38), které
zohledňují zvýšenou ochranu území ve 2. ochranném pásmu vodního zdroje.
36
7.1.2.6 SEA
Strategické posuzování koncepcí (SEA) probíhalo do 30. 4. 2004 dle zákona č. 244/92 Sb,
následně po novele zákona č. 100/2001 Sb. zákonem 93/2004 Sb. SPZ Holešov byla zahrnuta do
4 posuzovaných koncepcí:
1. koncepce - Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020, Kód MZP083K
Posuzovatel A. Skácel, zveřejněno 23.12.2008
Bylo posuzováno
Koncepce byla veřejně projednána 16.10.2009
Posuzování ukončeno souhlasným stanoviskem [P]
2. koncepce - Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 - 2012, Kód
MZP108K
Posuzovatel A. Skácel, zveřejněno 12.05.2010
Bylo posuzováno
Koncepce byla veřejně projednána 14.10.2010
Posuzování ukončeno souhlasným stanoviskem [N]
3. koncepce - Zásady územního rozvoje (ZÚR) Zlínského kraje, Kód MZP006Z
Posuzovatel: Sáňka Milan, Dr. Ing.
Dokument na: http://www.kr-zlinsky.cz/lstDoc.aspx?nid=2784 (není)
Bylo posuzováno
Souhlasné stanovisko [Q]
V podmínkách stanoviska se kromě obecných podmínek bod č. 12 týká přímo PZ Holešov
bod 10 pak přímo reaguje na umisťování aktivit do PHO
4. koncepce - Zásady územního rozvoje Zlínského kraje – aktualizace, Kód MZP018Z
Posuzovatel: Kubešová Alena Mgr., PhD.
Koncepce je na základě požadavků MŽP zpracovávána.
http://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=137476&doctype=ART&nid=10148&cpi=1
7.1.2.7 Územní plány
Dle požadavků zákona č. 100/01 Sb. proběhla oznámení změn územního plánu obce
Holešov, některé změny se přímo týkaly PZ Holešov. Krajský úřad ani u jedné změny neshledal
potřebu změnu ÚP dále posuzovat .
Z hlediska PZ Holešov je významná změna č.8 územního plánu [L].
Kód koncepce:
ZLK137U
Nepodléhá dalšímu posuzování (22.11.2005).
Závěr zjišťovacího řízení [L]:
37
Krajský úřad Zlínského kraje jako příslušný orgán dle § 22 zákona č. 100/2001 Sb., o
posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. (dále jen "zákon"), obdržel
dne 10. 10. 2005 oznámení o zahájení projednávání návrhu zadání pro vypracování změny
územně plánovací dokumentace, čj. ÚPN 13639/2005, podle § 20 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění.
Z posouzení obsahu oznámení a na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona
provedl Krajský úřad Zlínského kraje, jako příslušný orgán, zjišťovací řízení podle § 10i odst. 2
zákona s následujícím závěrem:
Změna se týká lokality A (rozšíření průmyslové zóny) a lokality B (plochy bydlení v
rodinných domech). Lokalita A byla usnesením č. 756/R22/03 Rady Zlínského kraje ze dne 8. 9.
2003 schválena jako rozvojová plocha pro výrobu na území Zlínského kraje s celorepublikovým
významem. Dne 24. 2. 2005 schválilo Zastupitelstvo města Holešov návrh změny č. 5A ÚPN
města Holešov, jejímž předmětem byla změna původního letiště na plochy výroby (Průmyslová
zóna Letiště Holešov). Usnesením vlády České republiky č. 1100 ze dne 31. 8. 2005 byla tato
lokalita zařazena mezi strategické průmyslové zóny s předpokládaným obdobím realizace od
roku 2007.
Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný
orgán dle § 22 písm. b) zákona nepožaduje posouzení dokumentace Změny č. 8 územního plánu
města Holešov, z hlediska vlivů na životní prostředí z těchto důvodů:
• byl vyloučen významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45i odst.1
zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
• neúčelnost dvojího posouzení vlivů na životní prostředí - v současné době se zpracovává
dokumentace EIA (Ing. Obršál). Probíhá biologické hodnocení území, probíhá
zpracování hlukové a rozptylové studie, posouzení zdravotních rizik a analýza
havarijních rizik.
7.1.3 Posouzení emisí
Posouzení akce „Výrobní hala POKART Holešov“ pro správní řízení podle § 17 odst. 1
písm. b a c zákona č.86/2002 Sb. ve znění zákona č. 472/2005 Sb je provedeno v pracích [79] a
[80]. Výpočet očekávaného znečištění je proveden podle schválené metodiky Symos97v2006.
Hodnoty porovnávané s imisními limity jsou maximálně dosažené vypočtené koncentrace,
kterých je dosaženo za nejnepříznivějšího provozu zdroje a povětrnostních podmínek v okolí
zdroje znečištění. V autorizovaných posudcích se konstatuje, že přírůstek vzniklý výstavbou
nového záměru nezpůsobí překročení imisních limitů. Vypočtený přírůstek vzniklý výstavbou
nového záměru bude mít minimální vliv na imisní koncentraci znečišťujících látek v posuzované
lokalitě.
Z činností a výstupů [3] až [24], [28], [44], [72], [74] až [77] jednotlivých subjektů
podílejících se na přípravě SPZ Holešov (Industry Servis ZK, a.s., Centroprojekt, a.s. Zlín,
Geotest Brno, a.s. a dalších) vyplývá, že je otázkám spojených s vlivy SPZ na životního prostředí
věnována nadstandardní pozornost a péče. Snahou je vyhovět všem požadavkům závazných
předpisů, rozhodnutí příslušných orgánů státní správy i vypracovaným odborným posudkům,
požadovaných jednotlivými výše citovanými rozhodnutími [E] až [Q].
38
7.2 K problematice množství podzemních vod
7.2.1 Celkové přírodní zdroje podzemních vod
Autor [10] vychází z práce [70], z níž „přebírá“: „...Celkové přírodní zdroje podzemních
vod zde činí 192 až 216 l/s...“. Tyto údaje však diplomová práce [70] neuvádí. V této části se
přidržíme oponentního posudku Dr. Sovadiny [2], který nabízí podrobný rozbor ke stanovení
množství podzemních vod protékajících Holešovskou plošinou. Z něj k tématu citujeme
(s upraveným číslováním citací):
„a) hausnumera 192 až 216 l/s, k nimž autor HG Posudku [10] možná dospěl vynásobením
hodnot Qp = 240 a 270 l/s koeficientem využití přírodních zdrojů a = 0,8, nejsou celkovými
přírodními zdroji podzemních vod, jak byly stanoveny v práci [70], ale jen tou jejich částí,
kterou lze (podle mínění I. Kratochvílové [70]) vyzískat;
b) veličiny Qp ≈ 240 a 270 l/s byly vypočteny I. Kratochvílovou [70] pro oblast celé
Holešovské plošiny, takže je v žádném případě nelze vztahovat k vnějšímu ochrannému pásmu 2.
stupně jímacího území Holešov.
Jen pro zajímavost: v HG Posudku není nikde zmíněna hodnota Qp = 39,6 l/s, ačkoli právě
toto množství přírodních zdrojů podzemních vod bylo I. Kratochvílovou [70] stanoveno pro jižní
část Holešovské plošiny, tzn. zhruba pro oblast vnějšího OP 2. stupně jímacího území
Holešov...“.
Na str. 5 HG posudek [10] uvádí, že „Vodárenské zdroje založené v této oblasti jsou
schopny poskytovat až 90 l/s pitné vody. Až na tuto úroveň byla v minulosti dimenzována a
používána soustava jímacích vrtů.". Jak uvádíme v kapitole 6.3.1 tohoto posudku, celkové
množství podzemních vod odebírané v JÚ u Holešova a nedalekých průmyslových a jiných
provozech pohybovaly kolem 90 až 100 l/s [70], [93]. Jak uvádí práce [2] „...to už podzemní
vody kolektoru kvartérních deluviofluviálních a fluviálních štěrkopísků nebyly racionálně
využívány, nýbrž rabovány.“. Dle dostupných podkladů tím docházelo k opakovaným haváriím
jímacích objektů JÚ.
Z výše uvedeného plyne, že výrok autora HG Posudku [10] „Vodárenské zdroje založené v
této oblasti jsou schopny poskytovat až 90 l/s pitné vody" a „Až na tuto úroveň byla v minulosti
dimenzována ... soustava jímacích vrtů " není pravdivý a nevyskytuje skutečnou schopnost
jímacích objektů spolehlivě a dlouhodobě sloužit svému účelu, a to jak z pohledu konstrukce
jímacích vrtů (splnění geometrických kritérií vzniku sufoze na plášti studny), tak hydraulických a
hydrogeologických podmínek (vysoké hydraulické gradienty v okolí jímadel, rozšíření
depresního kužele v okolí JÚ a tím zvětšení území - zejména od severu - z něhož hrozí
kontaminace zdroje podzemních vod, výrazné snížení hladiny podzemní vody).
7.2.2 Vliv provozu POKART na ochuzení podzemních vod
Jak bylo podrobně diskutováno a uvedeno v kapitole 6.2.3, nelze jednorázově změřenou
hodnotu 4,28 l/s (dle [10]) využít pro odvození celoročního objemu odvedené vody (135 tis. m3).
Od července 2011 se z prostoru haly POKART již žádné podzemní vody neodvádějí ([2],
výsledky místního šetření 7.3.2012).
Případné ochuzení podzemních vod se váže pouze na nově vybudované zpevněné plochy
(zastřešení haly POKART, komunikace a manipulační plochy) hodnocené v prvním odstavci
kapitoly 3.1 posudku [10]. Lze bezezbytku souhlasit, že uváděné množství 0,018 l/s je v rámci
39
celkové vodohospodářské bilance území zanedbatelné (řádově setiny procent bilancovaného
množství).
7.3 Vliv provozu POKART na jakost podzemních vod
Tato kapitola byla vypracována ve spolupráci s konzultanty doc. Malou a Dr. Sáňkou a s
využití oponentního posudku [2].
7.3.1 Vliv emitovaných látek na zhoršení jakosti podzemní vody
Uvedené organické látky, které má podle dokumentace plánovaný provoz POKART
emitovat do ovzduší, patří mezi těkavé organické látky (volatile organic compounds – VOC).
Jedná se o tyto látky:
• Izopropylalkohol,
• 2-butoxyethanol,
• Benzin (derivát ropy).
Předpokládané celkové roční emitované množství těchto látek je 789 kg.
Vzhledem k velmi krátkému poločasu rozpadu všech látek a způsobu jejich příjmu
organismem, jsou referenční dávky pro odvozování zdravotních rizik vztahovány především ke
koncentraci v ovzduší a příjmu vdechováním. Do ostatních složek přechází pouze velmi malé
množství. To dokumentují poločasy rozpadu uvedené v tabulce 7.1.
Tab. 7.1 Poločasy rozpadu vybraných látek
1)
Izopropylalkohol
2-butoxyethanol 1)
Benzin (derivát ropy) 2)
vzduch
17 hod
2,5 až 3,2 hod
5,9 dnů
voda (podzemní)
1 až 4 týdny
nestanoveno
240 dnů
půda/sediment
rychlá biodegradace
nestanoveno
190 dnů
1)
(Concise International Chemical Assessment Document (CICADS), http://www.inchem.org/pages/cicads.html)
Draft final report Intermedia Transfer Factors for Contaminants Found at Hazardous Waste Sites. Risk Science.
Stanoveno jako benzene, jeden z hlavních komponentů benzinu
2)
Pro uvedené látky nejsou, vzhledem k jejich volatilitě, stanoveny maximální přípustné
obsahy v půdě v české ani v zahraniční legislativě. Nejblíže odvozená hodnota v české legislativě
uvádí maximální přípustnou hodnotu pro aromatické uhlovodíky celkem 0,3 mg/kg (Vyhláška č.
13/1994 Sb., příloha 1 – ukazatele znečištění na půdách náležejících do zemědělského půdního
fondu). I když není k dispozici rozptylový model a plocha imisního spadu, vzhledem
k předpokládanému množství imisního spadu (1 kg denně při úvaze biodegradace v ovzduší)
není předpoklad překročení srovnávací hodnoty podle uvedené vyhlášky.
7.3.2 Ochranná funkce povrchových vrstev hlín
Zranitelnost podzemní vody v hydrogeologickém kolektoru je mimo jiné dána existencí,
popř. ochrannou funkcí pokryvných zemin tvořících stropní izolátor HG kolektoru. Ta je dána
mocností a propustností pokryvných materiálů.
Práce [70], [72], [93] i HG posudek [10] uvádí pro kvartérní pokryvné jílovité hlíny v zájmovém území hydraulickou vodivost k = n.10-8 m/s.
Ve třetím odstavci na str. 6 posudku [10] je uvedeno, že „místy, jako je tomu právě v
území, kde je umístěna stavba POKARTu se však nalézají vrstvy spraší, které jsou relativně
40
vysoce porézní (porezita až 50 %) a podstatně propustnější". K tomuto přebíráme z oponentního
posudku L. Sovadiny [2] následující komentář (s úpravou číslování citací):
„Spraše se charakterizují celým souborem specifických vlastností, např. makropórovitostí,
rozbřídavostí, náchylností k prosedání při provlhčení, vysokým obsahem prachových částic (od
50 do 80 %) a malým obsahem jemně písčitých částic (15 až 20 %), velkou pórovitostí (40 až 50
%), vlhkostí na mezi tekutosti 26 až 33 % a někdy až 37 až 41 %, vlhkostí na mezi plasticity 16 až
23 %, číslem plasticity 9 až 18 %, stupněm nasycení zpravidla do 50 % a občas do 60 až 70 %,
poměrně velkými hodnotami úhlu vnitřního tření (28 až 30 %) atd. [133]. Při tom nejdůležitějším
a nutným diagnostickým příznakem spraší je makropórovitost: makropóry mají tvar trubiček a
kanálků průměru od 0,1 do 3 mm, které prostupují horninou převážně vertikálně; v
horizontálním řezu horniny o ploše 1 cm je obvykle od 3 do 20 takových makropórů [133].
Vlastnosti pokryvných hlín v území SPZ Holešov přehledně shrnuje tab. 7.2 (Tyto vlastnosti
byly stanoveny na základ_ laboratorních zkoušek celkem 83 vzork_ zemin, odebraných z
jádrových vrtů HIG-1÷HIG-21, HIG-23÷HIG-31, HIG-33÷HIG-41 a HIG-43÷HIG-46, které
byly provedeny v území SPZ Holešov v rámci inženýrskogeologického průzkumu v r. 2005 [16]).
Jak je patrné, tyto hlíny se svými fyzikálními vlastnostmi od spraší podstatně liší. Co je však
hlavní, nejsou makropórovité. Podle našeho názoru mají svrchní uloženiny kvartéru v území SPZ
Holešov smíšenou genezi deluviofluviální a deluvioeolickou. Nejde o spraše, ale o přeplavené
sprašové a jílovité hlíny, které místy přecházejí do jílů či prachovitých a prachovitopísčitých jílů.
Tab. 7.2 Vlastnosti pokryvných hlín v území SPZ Holešov. Sestaveno dle příloh 8.1 a 8.2
zprávy [16]
Veličina
Vlhkost zeminy, [%]
Vlhkost na mezi tekutosti, [%]
Číslo plasticity, [%]
Pórovitost, [%]
Stupeň nasycení, [%]
Objemová hmotnost zeminy, [kg/m3]
Objemová hmotnost suché zeminy, [kg/m3]
Hustota pevných částic, [kg/m3]
Efektivní soudržnost, [kPa]
Efektivní úhel vnitřního tření, [°]
Rozmezí
w n = 16 - 27
w L = 28 - 59
I p = 12 - 38
n = 32 - 44
S r = 76 - 100
pn = 1920 - 2120
pd = 1530 - 1830
ps = 2650 - 2780
c e f = 13 - 26
ϕ ef = 20 - 27
Průměrná hodnota
w n = 21,5
w L = 43,5
I p = 25
n = 38
S r = 88
pn = 2020
pd =1680
ps = 2715
c ef = 19,5
ϕ ef = 23,5
V prostoru haly POKART a přilehlém okolí byly v minulosti provedeny inženýrskogeologické sondy S-20 a S-21 a jádrové vrty HIG-17, HIG-36, HIG-44 až HIG-46 a hydrogeologický
vrt HHG-4. Schéma rozmístění zmiňovaných vrtů a sond je v příloze 4 (tohoto posudku) , jejich
geologické profily uvádíme v příloze 6 EO a fyzikální vlastnosti zemin z vrtů řady HIG pak v
příloze 7 EO (dle [16]). Z makroskopického popisu pokryvných hlín a z výsledků laboratorních
zkoušek vzorků těchto zemin je jasné, že se ani v tomto prostoru žádné spraše nevyskytují. A pro
úplnost: pokryvné jílovité hlíny se tady charakterizují pórovitostí vesměs v rozpětí 36 až 40 %;
větší pórovitost (44 %) byla zjištěna pouze v jednom vzorku zemin z vrtu HIG-44, ovšem tento
vzorek obsahoval taky větší podíl jílovité frakce [16]“.
41
Z tabulky 5.1 je zřejmé, že v prostoru provozu POKART je mocnost pokryvných málo
propustných zemin větší než 10,0 m (vrt HIG 45), v nedalekém okolí jejich mocnost klesá mírně
pod 4,0 m. Dostatečnou mocnost a ochrannou funkci svrchních hlín v prostoru haly POKART
konstatuje také hydrogeologické posouzení J. Michny [7].
Z výše uvedeného vyplývá, že ochranná funkce stropního izolátoru je značná. Při dodržení
všech navržených a provedených bezpečnostních a preventivních opatření u výrobního provozu
POKART není reálné, aby došlo k masívnějšímu úniku nebezpečných látek na povrch půdy.
Eventuální menší únik by byl relativně dobře sanovatelný, a to především vzhledem k příznivým
parametrům zemin (propustnost, textura, mocnost).
7.3.3 Pronikání látek stropním izolátorem
Pro nejvíce stálou látku – benzene je stanoven rozdělovací koeficient (partition coefficient)
mezi půdou a vodou. Rozdělovací koeficient mezi povrchovou půdou v kořenové vrstvě a vodou
(mg/kg půda / mg/kg voda) je funkcí obsahu organického uhlíku v půdě:
Kds = KOC . foc s
(7.1)
kde:
Kds
KOC
foc s
... rozdělovací koeficient mezi povrchovou půdou v kořenové vrstvě a vodou,
... rozdělovací koeficient mezi organickým uhlíkem a vodou,
...obsah organického uhlíku v půdě.
Rozdělovací koeficient pro organický uhlík-voda je KOC = 55
Vysoká hodnota rozdělovacího koeficientu předpokládá malou rozpustnost ve vodě a
vazbu na organickou hmotu v půdě. Síla vazby bude záviset na obsahu organického uhlíku
v půdě.
Dalším parametrem, který ovlivňuje pohyb kontaminantu v půdě je hydraulická vodivost k
(dříve též součinitel filtrace, filtrační koeficient, apod.) a propustnost charakterizovaná
součinitelem propustnosti kp. Součinitel propustnost kp vyjadřuje vlastnost pórovitého prostředí
propouštět kapalinu nebo plyn bez ohledu na jejich fyzikální vlastnosti. Tento součinitel je funkcí
pórovitosti, tortuozity (křivolakosti), měrného povrchu zrn a tvaru zrn. Hydraulická vodivost je
součinitelem úměrnosti v Darcyho rovnici, kterou lze pro vertikální proudění kapaliny stropním
izolátorem zjednodušeně zapsat:
q = k . I,
(7.2)
kde q je specifický průtok [m/s], I je sklon čáry piezometrické výšky [-] (hydraulický gradient) a
k je hydraulická vodivost [m/s]. Všechny veličiny se váží k vertikálnímu směru proudění. Mezi
veličinami kp a k platí následující vztah [130]:
kp =
υ ⋅k
g
,
(7.3)
kde υ je kinematická viskozita, g je tíhové zrychlení.
Při stejném hydraulickém gradientu (který při vertikálním pohybu kapaliny v nasycené
zóně vlivem gravitace uvažujeme maximální teoretickou hodnotou I = 1) ovlivňuje specifický
průsak i rychlost proudění velikost hydraulické vodivosti. Pro odvození poměru vodivosti vody index w - a kontaminantu (za předpokladu plného nasycení zeminy danou látkou) - index k - lze
využít následujícího vztahu využívajícího (7.3):
42
k k υW
=
.
kw υk
(7.4)
Tab. 7.3 Kinematická viskozita a poměry vodivosti vybraných látek
106 υ [m2.s-1]
Voda
Izopropylalkohol
2-butoxyethanol
Benzin (derivát ropy)
1,0
2,8
3,3
0,7
kk / kW
1
0,4
0,3
1,5
Z tabulky 7.3 vyplývá, že Izopropylalkohol a 2-butoxyethanol by procházely stropním
izolátorem cca 0,4 až 0,3krát pomaleji než voda, benzín pak cca 1,5krát rychleji (na rozdíl od str.
13 posudku [10], kde se uvádí 10-násobná rychlost oproti vodě). V tabulce uvedené údaje jsou
nicméně pouze ilustrativní a spíše kvalitativní a slouží pro hrubé porovnání rychlosti pronikání
látek stropním izolátorem. Ve skutečnosti hrají roli další významné faktory:
• Ve skutečnosti určitá část pórů horniny zůstane vždy zaplněna podzemními vodami, popř.
vzduchem, takže kontaminant by se v pokryvných hlínách pohyboval podle zákonitostí
dvoufázové, resp. mnohofázové filtrace [2], [129]. Posudek [2] situaci hodnotí
následovně: „V takovém případě je rychlost filtrace benzínu určována fázovou
propustností horniny pro benzín, která je funkcí fázového nasycení horniny benzínem a
zároveň funkcí nasycení horniny podzemními vodami. Závislost fázové propustnosti na
fázovém nasycení je silně nelineární: s poklesem fázového nasycení horniny benzínem
prudce klesá fázová propustnost horniny pro benzín, přičemž při stupni nasycení
horniny podzemními vodami nad cca 80 % se fázová propustnost horniny pro benzín
blíží k nule a absolutní propustnost horniny pro benzín nabývá hodnot n.0,01.kp...“.
A dále: „... průměrná hodnota stupně nasycení pokryvných hlín podzemními vodami se
v zájmovém území pohybuje kolem 88 %. Při tak vysokém nasycení hlín podzemními
vodami jsou tyto zeminy pro benzín (a stejně tak pro izopropylalkohol a 2-butoxyetanol)
téměř nepropustné. Pro minimální hodnoty stupně nasycení pokryvných hlín
podzemními vodami Sr = 0,76 lze uvažovat s maximální absolutní propustností hlín pro
kontaminanty kolem hodnot 0,1 kp . Veličina kp je přímo úměrná veličině koeficientu
filtrace (pozn. zpracovatele tohoto posudku: hydraulické vodivosti) k, takže z tab. 7.2
snadno odvodíme, že v pokryvných hlínách bude rychlost filtrace podzemních vod
alespoň: 7x větší než rychlost filtrace benzínu, 33x větší než rychlost filtrace 2butoxyetanolu a 25x větší než rychlost filtrace izopropylalkoholu.“.
• V soudržných zeminách (prach, jíl, hlinité zeminy) stropního izolátoru se rovněž projevuje
zvětšený vliv molekulárních sil. Kapalina v zemině pak proudí až po dosažení tzv.
počátečního (prahového) hydraulického gradientu (threshold, initial hydraulic gradient),
jehož hodnoty mohou u jílovitých zemin dosahovat hodnot větších než I0 > 1. S touto
okolností je třeba počítat u zemin s hydraulickou vodivostí kW < 10-7 m/s [128], [131].
Dalším důležitým parametrem je vodní režim půd. V dané oblasti se jedná o režim
nepromyvný až výparný (teplá oblast T2 s teplým létem a suchou zimou). To znamená, že srážky
za běžných podmínek neprochází půdním profilem a nedochází ke kontaktu s podzemní vodou.
Práce [2] za předpokladu proudění v saturovaném prostředí uvádí „... pro průměrné
hodnoty pórovitosti pokryvných hlín n = 0,38 (viz tab. 7.2) a mocnosti pokryvných hlín mh = m =
43
3,5 m, potom pro předpokládané limitní hodnoty koeficientu filtrace hlín k = 0,01 a 0,001 m/den
dostáváme ... minimální hodnoty t = 133 a 1330 dní (t - doba vertikální filtrace - pozn. autora
tohoto posudku). V reálných hydrogeologických podmínkách je hydraulický gradient I mnohem
menší, a tudíž doba t vertikální filtrace podzemních vod bude ve skutečnosti mnohem větší. Doba
migrace případných rozpuštěných kontaminantů v podzemních vodách přes vrstvu pokryvných
jílovitých hlín by byla ještě větší díky procesům sorpce, biodegradace, iontové výměny, ředění
atd.“.
Ve skutečnosti výše uvedené údaje o minimální době průsaku kapalných polutantů
stropním izolátorem nejsou realistické. Důvody jsou následující:
• proudění se realizuje převážně v nesaturovaném prostředí, kdy hydraulická vodivost je
funkcí sacího tlaku, resp. stupně nasycení příslušných zemin,
• nižší hydraulický gradient při skutečném proudění,
• nutnost dosažení tzv. počátečního hydraulického gradientu u jílovitých zemin.
7.3.4 Dílčí závěr
Na základě uvedeného rozboru je možno konstatovat, že sledované látky:
• podléhají rychlé degradaci již v ovzduší a imisemi se jich na půdu dostává velmi malé
množství (v průměru řádově do 1 kg denně na celou imisní zónu),
• podléhají další biodegradaci v povrchové vrstvě půdy a v půdním profilu jsou velmi špatně
a pomalu transportovány,
• v důsledku vodního režimu půd v daných podmínkách (nepromyvný režim) mocnost a
textury nadložních vrstev půdy nedochází ke kontaktu srážkové a podzemní vody,
• je zřejmé, že doba průsaku výše uvedených polutantů stropním izolátorem by v prostoru
POKART byla nejméně v řádu desítek roků (viz též [2]).
Předpokládané celkové roční emitované množství látek Izopropylalkohol, 2-butoxyethanol,
benzín (789 kg) nemůže v daných podmínkách vést k poškození kvality podzemní vody.
7.4 Kanalizace
7.4.1 Dešťová kanalizace
Odvedení srážkových vod ze zpevněných ploch areálu POKART je dešťovou kanalizací
SPZ přes dvouplášťový odlučovač ropných látek AS-TOP 30RCS/EO/PB-SV (kapitola 6.4.1).
Ten je navržen tak, aby garantoval koncentraci NEL na odtoku nižší než 0,2 mg/l, což splňuje
požadavky závěru zjišťovacího řízení záměru „Investiční příprava území průmyslové zóny
Holešov" [K].
Srážkové vody z území SPZ Holešov odvádí jednoplášťová kanalizace (kapitola 6.4.1).
Svařované plastové potrubí poskytuje vysokou garanci proti možným netěsnostem potrubí jak zn
pohledu spolehlivosti a trvanlivosti. Těsnost potrubí je po realizaci kanalizace ověřena
zkouškami vodotěsnosti dle ČSN 75 6909. Navržené kanalizační potrubí je plně kontrolovatelné
prostřednictvím typových betonových šachet, pomocí kterých lze provést kamerové zkoušky a
znovu ověřit těsnost stěn potrubí tlakovými zkouškami.
Dešťová kanalizace je vyústěna do otevřeného kanálu, z něhož se vody vypouští přes
objekt poldru do melioračního kanálu zaústěného do Mojeny. Koryto kanálu dešťových vod je
těsněno svařovanou fólií PVC, která má zabránit průsakům odváděných vod do podloží.
44
Možnost znečištění povrchových vod v propojovacím melioračním kanálu a v říčce Mojeně
provozem továrny POKART je krajně nepravděpodobná, možnost znečištění podzemních vod
následkem filtrace z melioračního kanálu a z Mojeny je prakticky vyloučena. Výjimečnou velmi
málo pravděpodobnou havárii větších rozměrů (kterou nelze obecně ani při největší opatrnosti
vyloučit) lze sanovat dekontaminací přímo v otevřeném kanálu dešťových vod popř. v
regulačním objektu poldru.
Ve srovnání s dřívějším stavem (areál letiště) a také současným stavem na severu od JÚ
Holešov a Všetuly (průmyslové objekty v PHO II. stupně vnitřní i vnější navíc v prostoru značně
omezené mocnosti stropního izolátoru m < 1 m) jde o výrazně nadstandardní systém opatření
omezujících riziko kontaminace podzemních vod v důsledku odvádění dešťových vod za areálu
POKART.
7.4.2 Splašková kanalizace
Splaškové vody mají být z areálu POKART odváděny do stokové sítě SPZ. Splašková
kanalizace vede podél kanálu dešťových vod do přečerpávací stanice a následně severním
směrem na ČOV Holešov. Kontrola potrubí kamerou a tlakovými zkouškami je umožněna
prostřednictvím typových kanalizačních šachet. Vysokou trvanlivost a spolehlivost vůči
netěsnostem garantuji svařované spoje potrubí a provedená zkouška vodotěsnosti dle ČSN 75
6909.
Potrubí splaškové kanalizace v prostoru POKART dělí od HG kolektoru dostatečně mocná
vrstva velmi málo propustných zemin (kapitola 7.3). Potrubí splaškové kanalizace SPZ v
některých úsecích prochází méně mocnou vrstvou pokryvných hlín. V těchto případech jsou v
souladu s HG posouzením [7] přijímána nadstandardní opatření vedoucí k maximalizaci
ochranné vrstvy zeminy a k minimalizaci rizika kontaminace podzemních vod spočívající ve:
• svařování spojů plastového potrubí,
• způsobu uložení potrubí a zhutnění zemin na dně výkopu,
• provedení potrubí splaškové kanalizace jako dvouplášťového,
• periodický monitoring jakosti vody ve vrtech podél kanalizačního potrubí.
Při dodržování opatření, kontrolování funkčnosti zařízení, při dodržování havarijních plánů
nelze očekávat nepřípustné ohrožování kvality podzemních vod.
8.
ODPOVĚDI NA OTÁZKY
Otázka 1: Je správný závěr Ing. Vacka v kapitole 1.0, že pro realizaci záměru umístit
strategickou průmyslovou zónu v ochranném pásmu vodárenských zdrojů nebylo provedeno
žádné posouzení vlivu na životní prostředí?
Odpověď:
Dle zákona č. 100/2001 Sb. bylo prověřováno KÚ zda má být provedeno posouzení změn
územního plánu obce Holešov, ve kterém se umisťovala PZ. Příslušný úřad (KÚ Zlínského kraje)
při rozhodování o zadání změny č.8 ÚP Holešov [L] posouzení nepožadoval z důvodů
neúčelnosti dvojího posouzení vlivů na životní prostředí. Současně se v té době provádělo
posouzení detailnější, a to posuzování vlivů záměru na životní prostředí „Výrobní závod
společnosti Hyundai Motor Company na území průmyslové zóny Holešov“ [18], který byl
45
umisťován na téměř celou plochu PZ. Podmínky vzešlé z tohoto posuzování tak podrobněji
specifikují požadavky na umísťování záměrů do PZ a tedy i na území PHO JÚ u Holešova.
Umístění PZ Holešov a umisťování konkrétních záměrů do této zóny bylo pak
několikanásobně oznamováno dle zákona č.100/2001 Sb. Z hlediska posuzování koncepcí byla
zóna zahrnuta a posouzena v koncepci Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020, Program
rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012, ZÚR Zlínského kraje a dalších.
Lze tak konstatovat, že umístění a provoz PZ Holešov a záměrů v ní bylo několikanásobně
nejen oznámeno, ale i posouzeno, a to jednak formou SEA a také detailně posouzením EIA.
Tvrzení Ing. Vacka, že záměr POKART bude vážně ohrožovat a poškozovat CHOPAV a
proto mělo být provedeno celé posouzení dle zákona 100/2001 Sb. se neváže k požadavkům
zákona 100/2001 Sb. Možné vlivy na území CHOPAV i PHO byly v oznámeních posouzeny
dostatečně a proto ani příslušné orgány státní správy nepožadovaly další posuzování.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Otázka 2: Jaké lze vyvodit dopady z ustanovení zákona č. 100/2001 Sb., ve znění § 10,
zákona č. 229/2009 Sb., s platností od 1. 7. 2010 (str. 1 posudku [10]) tak, že předložení záměru
(schváleno vládou ČR v r. 2005) umístit strategickou průmyslovou zónu do ochranného pásma
vodárenského zdroje, podléhá zjišťovacímu posouzení vlivu na životní prostředí?
Odpověď:
V prvé řadě zákon č. 229/2009 Sb. není novelou zákona 100/2001 Sb. (jde o Nález
Ústavního soudu ze dne 12. května 2009 ve věci návrhu na vyslovení protiústavnosti ustanovení §
124 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č. 217/2002 Sb.). Ing. Vacek, zpracovatel posudku [10], mínil
patrně novelu zákon č. 223/2009. Zákon 100/2001 Sb. je v současné době již ve znění zákona
38/2012 Sb. Uváděný dotaz se týká strategického posuzování (odvolání na §10 – v originále
10a).
Lze konstatovat, že umístění PZ bylo v souladu se zákonem 100/2001 Sb. několikrát
oznámeno v rámci různých koncepcí, viz předchozí odpověď.
Umísťování záměrů do PHO není obecně dle zákona 100/01 Sb. podmínkou pro provedení
zjišťovacího řízení, protože toto neprovedení vyplývá zejména z vlastnosti záměru (s odvoláním
na přílohu č.1 zákona 100/2001 Sb. v platném znění).
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Otázka 3: Je správný závěr Ing. Vacka v kapitole 3.1, že záměr stavby výrobní haly
POKART způsobí významné ochuzování přírodních zdrojů podzemní vody, které Ing. Vacek
stanovil na 135 mil. l/rok?
Odpověď:
Jednorázově naměřenou hodnotu 4,28 l/s nelze využít pro odvození celoročního objemu
odvedené vody (135 tis. m3). Od července 2011 se z prostoru haly POKART již žádné podzemní
vody neodvádějí. Podchycením drénu v srpnu 2011 došlo v dotčeném území k obnovení těch
odtokových poměrů, jaké zde byly v minulosti po desítky let. Stav v krátkém mezidobí od konce
r. 2009 do srpna 2011, kdy starý drén nebyl podchycen a zdejší pozemky byly silně podmáčené,
nebyl běžný. V této otázce není závěr Ing. Vacka správný.
Dočasné zachycování podzemních vod pomocí drenážní rýhy a odvodňovacího žebra na
staveništi haly POKART a jejich následné vypouštění do dešťové kanalizace a odtud do říčky
46
Mojeny nelze považovat za úbytek přírodních zdrojů podzemních vod. Ze staveniště byla
odváděna v podstatě jen část z té bilanční složky podzemních vod, která by byla v podmínkách
nenarušených přeložkou Mojeny tak jako tak do tohoto povrchového toku odvedena starou
meliorační drenáží. V této otázce není závěr Ing. Vacka správný.
Případné ochuzení podzemních vod se váže pouze na nově vybudované zpevněné plochy v
areálu POKART hodnocené v samotném posudku [10] jako zanedbatelné (řádově setiny procent
bilancovaného množství). V této otázce je závěr Ing. Vacka správný.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Otázka 4: Na jaký objem lze stanovit skutečný objem ochuzení podzemních vod dnes, kdy
po realizaci projektu závodu POKART, lze provést kvantifikaci objemu skutečně odvedených
srážkových či jiných vod měřením na výstupním otvoru dešťové kanalizace? Lze takto zjištěný
objem odtoku srážkové vody hodnotit jako ochuzení zdroje podzemní vody, když je srážková
voda odváděna (nepropustným) kanálem dešťových vod a následně již neizolovaným (tedy
propustným) melioračním kanálem do toku říčky Mojeny, která rovněž protéká ochranným
pásmem a svým zásakem ovlivňuje hydrologické poměry v zájmovém území.
Odpověď:
Jak již bylo uvedeno v odpovědi na otázku č. 3, podchycením drénu v srpnu 2011 došlo v
dotčeném území k obnovení těch odtokových poměrů, jaké zde byly dlouhodobě v minulosti.
Takto odvedené množství proto nelze považovat za „ochuzení“ podzemních vod.
Odvádění povrchových a podzemních vod během stavby bylo dočasné pouze po dobu
provádění podzemních částí objektů. Na dlouhodobější bilanci podzemních vod se prakticky
neprojevilo.
Ochuzení podzemních vod vázané na vybudované zpevněné plochy v areálu POKART
odhadujeme řádově na jednotlivé stovky m3 podzemní vody za rok.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Otázka 5: Je správný závěr Ing. Vacka v kapitole 3.2, odst. a), že technické a
technologické řešení dešťové kanalizace závodu POKART představuje riziko poškození
podzemních vod a to především v důsledku:
a) Použití jednoplášťové svařované plastové dešťové kanalizace, která dle názoru Ing.
Vacka neposkytuje žádnou garanci proti úniku znečištění
b) použitím lapolu, který dle názoru Ing. Vacka negarantuje záchyt uniklých ropných
produktů,
c) možného zasakování kontaminovaných vod, ke kterému dle názoru Ing. Vacka bude
docházet prostřednictvím dna koryt povrchových toků v ochranném pásmu. Jde v tomto případě
o zásadní zvýšení rizika, oproti současnému či dřívějšímu stavu, kdy v lokalitě byla provozováno
letiště a opravny letecké techniky?
Odpověď:
a) Použití jednoplášťové svařované dešťové kanalizace z PP, poskytuje nadstandardní
garanci proti úniku znečištění ve smyslu její provozní spolehlivosti a trvanlivosti. Potrubí je plně
kontrolovatelné prostřednictvím revizních šachet, z nichž je možné provádět kamerový průzkum
potrubí a tlakové zkoušky jednotlivých úseků.
47
b) Dvouplášťový odlučovač ropných látek AS-TOP 30RCS/EO/PB-SV je navržen a
proveden tak, aby garantoval koncentraci NEL na odtoku nižší než 0,2 mg/l. To splňuje
požadavky závěru zjišťovacího řízení záměru [K], které považujeme za správné.
c) Dešťová kanalizace je vyústěna do otevřeného kanálu, z něhož se vody vypouští přes
objekt poldru do melioračního kanálu zaústěného do Mojeny. Koryto kanálu dešťových vod je
těsněno svařovanou fólií PVC, která má zabránit průsakům odváděných vod do podloží. Možnost
znečištění povrchových vod v propojovacím melioračním kanálu a v říčce Mojeně provozem
továrny POKART je krajně nepravděpodobná, možnost znečištění podzemních vod následkem
filtrace z melioračního kanálu a z Mojeny je prakticky vyloučena. Ve srovnání s dřívějším
stavem v areálu letiště jde o zlepšení stavu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Otázka 6: Nakolik jsou správné závěry Ing. Vacka v odst. 3.2, písm. b) k již vybudované
splaškové kanalizaci, kterou hodnotí jako nevyhovující a nepřijatelnou?
Odpověď:
V technické praxi se mnohdy nelze vzhledem k rozsahu vyhlášených ochranných pásem
vyhnout vedení odpadních vod ochranným pásmem II. stupně (popř. PHO II. stupně - vnější).
Splaškové a průmyslové vody mají být z areálu POKART odváděny do stokové sítě SPZ.
Kontrola potrubí kamerou a tlakovými zkouškami je umožněna z revizních šachet. Vysokou
trvanlivost a spolehlivost vůči netěsnostem garantuji svařované spoje potrubí a provedená
zkouška vodotěsnosti dle ČSN 75 6909.
Potrubí splaškové kanalizace v prostoru POKART dělí od HG kolektoru dostatečně mocná
vrstva velmi málo propustných zemin stropního izolátoru. Vybudovaná splašková kanalizace
SPZ je uložena podle doporučení HG posouzení [7]. Přitom byla přijata nadstandardní opatření
vedoucí k minimalizaci rizika kontaminace podzemních vod spočívající ve způsobu uložení
potrubí a zhutnění zemin na dně výkopu tak, aby byla pokud možno zachována co největší
ochranná funkce málo propustných zemin. V kritických úsecích je potrubí provedeno jako
dvouplášťové. Podél kanalizačního potrubí se bude provádět periodický monitoring jakosti vody.
Při dodržování opatření, periodickém kontrolování funkčnosti zařízení a při dodržování
havarijních plánů nelze očekávat nepřípustné ohrožování kvality podzemních vod.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Otázka 7: Nakolik je správný závěr Ing. Vacka v odst. 3.2, písm. c), že díky molekulové
váze organických látek, které bude výroba POKART emitovat do ovzduší dojde k tomu, že tyto
látky budou rychle klesat z atmosféry k zemi, kde budou pronikat pod povrch a do podzemních
vod, čímž dojde ke zcela zjevnému poškození kvality podzemní vody?
Odpověď:
Vzhledem k velmi krátkému poločasu rozpadu všech studovaných látek lze orientačně (i
bez rozptylového modelu předpokládat množství imisního spadu 1 kg denně při úvaze
biodegradace v ovzduší. Látky podléhají další biodegradaci v povrchové vrstvě půdy a v půdním
profilu jsou velmi špatně a pomalu transportovány. Doba průsaku výše polutantů stropním
izolátorem by v prostoru POKART byla nejméně v řádu desítek, spíše však stovek roků.
Předpokládané celkové roční emitované množství látek Izopropylalkohol, 2-butoxyethanol,
Benzin (789 kg) nemůže v daných podmínkách vést k poškození kvality podzemní vody. Závěr
Ing. Vacka (kapitola 3.2, písm. c) není správný.
48
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Otázka 8:
Je správný závěr Ing. Vacka (viz poslední věta kapitoly 3.2, odst. d) v otázce nedostatečné
ochranné funkce povrchových vrstev hlín, pro případné zmírnění následků možné havárie?
Odpověď:
Podrobný rozbor provedený v kapitole 7.3 ukázal, že povrchové vrstvy hlín plní
spolehlivou ochrannou funkci hydrogeologického kolektoru a podzemních vod. Ochranná funkce
stropního izolátoru je značná. Při dodržení všech navržených a provedených bezpečnostních a
preventivních opatření u výrobního provozu POKART není reálné, aby došlo k masivnějšímu
úniku nebezpečných látek na povrch půdy. Eventuální menší únik by byl relativně dobře
sanovatelný zejména vzhledem k příznivým parametrům zemin. Závěr Ing. Vacka (poslední
věta kapitoly 3.2, odst. d) není správný.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
9.
S E Z N AM Z K R AT E K
ČOV
ČVI
DUR
DSP
EIA
EO
HG
CHOPAV
JÚ
KÚ
MěÚ
NEL
OP
PCE
PE
PHM
PHO
PP
PVC
PZ
SEA
SO
SPZ
TCE
ÚP
VOC
ZŘ
ZÚR
čistírna odpadních vod
Česká vodohospodářská inspekce
dokumentace pro územní rozhodnutí
dokumentace pro stavební povolení
posuzování vlivů záměru na životní prostředí
oponentský posudek [2]
hydrogeologický
chráněná oblast přirozené akumulace vod
jímací území
krajský úřad
městský úřad
nepolární extrahovatelné látky
ochranné pásmo
tetrachloretylen
polyetylén
pohonné hmoty a maziva
pásmo hygienické ochrany
polypropylén
polyvinylchlorid
průmyslová zóna
strategické posuzování koncepcí
stavební objekt
strategická průmyslová zóna
trichloretylen
územní plán
těkavé organické látky
zjišťovací řízení
zásady územního rozvoje
49
1 0 . S E Z N AM P Ř Í L O H
1.
2.
3.
4.
Situace širších vztahů
Situace lokality
Mapa stavů hladin podzemní vody – stav z roku 2005
Mapa mocností stropního izolátoru s umístěním vrtů a kanalizace
50
1 1 . Z N AL E C K Á D O L O Ž K A
Znalecký posudek jsem podal jako soudní znalec jmenovaný rozhodnutím Ministerstva
spravedlnosti České republiky ze dne 25. září 2002, č.j. M-1297/2002 pro obor stavebnictví,
odvětví vodní stavby.
Znalecký posudek byl zapsán pod poř. č. 22-2012 znaleckého deníku.
Znalečné a náhradu nákladů účtuji fakturou č. XXX/2012.
Prof. Ing. Jaromír Říha, CSc.
V Brně dne 20. 5. 2012
51