zpětný odběr

Transkript

zpětný odběr
Odborný časopis pro veřejnou správu
2
ÚNOR 2011
98 KČ/4,80 EUR
příloha:
kauza:
téma:
zpětný odběr
elektrozařízení
nájemní smlouvy
a arbitráže
regionální operační
programy
Měsíčník vydavatelství Economia
ModerniObec.cz
Při získávání dotací nás
ČSOB nenechala na suchu.
A v čem je vaše bohatství?
S ČSOB je získávání dotací EU snazší. Bezplatně vám poradíme, jaké programy
můžete využít a jaké jsou šance na získání dotace pro váš konkrétní záměr.
Poté vám pomůžeme efektivně zpracovat a vyřídit žádost a poskytneme vám
výhodný úvěr na předfinancování dotací i na spolufinancování projektu.
Stačí přijít do kterékoli z našich poboček.
MO001104-1
www.csob.cz
Člen skupiny KBC
Moderni_obec_FondyEU_210x297.indd 1
Infolinka 800 300 300
6/30/10 10:18:47 AM
Mgr. Jiří zimola
hejtman Jihočeského kraje
Už jsme si vyzkoušeli rozdělovat, administrovat, spravovat,
předfinancovávat
i kofinancovat.
Díky tomu se
zlepšuje stav
dopravní i vodohospodářské infrastruktury, škol,
kulturních institucí či sportovních zařízení. Ale
v honbě za penězi
mnozí žadatelé málo dbají
na smysluplnost
projektů a jejich
skutečnou udržitelnost.
únor 2011
Jak dál v kohezní
politice, naznačí
i zkušenosti
příjemců dotací
V
e druhém poločase financování projektů prostřednictvím operačních programů a jejich regionálních »bratříčků« jsou zřejmé dvě skutečnosti: Zásadně se zvýšilo povědomí o jejich existenci
a zlepšila kvalita předkládaných projektů. Současně
však sílí hlasy, kritizující (ne)smysluplnost vynakládaných prostředků. Diskuse o budoucnosti kohezní politiky po roce 2013 tak nutně musí odrážet zkušenosti
úspěšných příjemců i neúspěšných žadatelů a její závěry musí odpovídat potřebě ČR v letech 2014–2020.
Vyzkoušeli jsme si rozdělovat, administrovat, spravovat, předfinancovávat i kofinancovat. Díky tomu se
zlepšuje stav dopravní i vodohospodářské infrastruktury, zdravotnických zařízení, škol, kulturních institucí či sportovních zařízení. Ale v honbě za penězi mnozí
žadatelé málo dbají na účelnost a skutečnou udržitelnost projektů. Proč také? Vidina 92 dotačních korun ze
sta (a někdy celých sta korun!) je lákavá a svým způsobem nezavazující. Jinou otázkou je, zda nastavené
národní priority byly opravdu prioritami s vysokým
stupněm potřeby. Diskuse o smysluplnosti projektů je
legitimní, současně však připomíná bájnou Odysseovu plavbu mezi Skyllou a Charybdou. Jsou lepší investice do projektů cestovního ruchu, či do dopravní
infrastruktury? Anebo obecněji: Jsou důležitější investice do kvazipotřebných »tvrdých« projektů s okamžitým efektem, či je třeba se odvážně pustit do projektů
»měkkých« s účinkem až v mnohaletém odstupu?
Osobně tvrdím, že účelnější jsou investice do lidského potenciálu, vzdělávání, zvyšování kvalifikace,
vědeckého výzkumu a inovačních technik. Jen tak se
naše společnost stane konkurenceschopnou a pracovní síla kvalifikovanou a žádanou. Jedním dechem
však dodávám, že ruku v ruce s tím musí jít důsledná
kontrola a velmi přísný výběr s jasnými kritérii, neboť
na rozdíl od nové silnice či zatepleného domu budou
výsledky těchto projektů ihned těžko měřitelné.
Jihočeský kraj přichází do diskuse o budoucnosti kohezní politiky s návrhem nové makroregionální
strategie. Vedle existujících strategií Baltské a Dunajské chceme zaměřit pozornost Evropy na dosud nezahojenou ránu na jejím těle – bývalý pás tzv. železné
opony od Baltu až po Jadran. Po obou jeho stranách
se lidé potýkají s velmi podobnými problémy, jako je
špatná dopravní infrastruktura, omezené pracovní
příležitosti, trendy vylidňování, neutěšená sociální
situace... Zastávám názor, že územní soudržnost má
pomáhat regionům překonávat existující bariéry, ať už
jazykové či administrativní, nebo předsudky v myslích
lidí. Po čtyřicet let byl v tomto území hlouben »hradní příkop« mezi dvěma různě orientovanými částmi
Evropy. V kontextu sjednocení však nemůže stačit
»vybudovat mosty«. Proces evropské integrace bude
završen, až bude tento příkop důsledně »zasypán«.
V tomto smyslu by odstranění důsledků železné opony bylo kritériem úspěchu evropské integrace a v tomto smyslu je žádoucí EU Strategii 2020 pro odstranění
důsledků železné opony všemi zainteresovanými podn
pořit.
Srdečně Vás zveme na
SETKÁNÍ V ROCE 2011
15. února, Turnov
VII. Setkání starostů
a místostarostů Libereckého
kraje
1. března
VI. Setkání starostů
a místostarostů Ústeckého
kraje
15. března
VII. Setkání starostů
a místostarostů
Karlovarského kraje
14. dubna, Otrokovice
VI. Setkání starostů
a místostarostů Zlínského
kraje
28. dubna, Praha
VI. Konference
o bezpečnosti silničního
provozu v intravilánu ČR
Hlavní témata setkání:
● Hospodaření obcí v roce 2011
● Čerpání dotací z evropských
fondů
● Realizace a nancování
protipovodňových opatření
● Obecně závazné vyhlášky
obcí v souvislosti se změnami
zákona o místních poplatcích
● Priority v rozvoji krajů v roce
2011
Dále nabízíme soukromým
společnostem uspořádání
odborných konferencí na klíč
pro vybranou cílovou skupinu,
uspořádání společenských
akcí, plesů atd.
Výhodný poměr cena / výkon.
REGIONSERVIS S.R.O.
Perlitová 4, Praha 4, 140 00
[email protected]
Tel.: 240 200 272
Mobil: 724 931 593
Více informací na:
MO001073-13
Foto: archiv
Názor
www.regionservis.cz
1
Obsah
n titulní strana
V obcích se už ujímají červené kontejnery na elektroodpad _ _ _ _ _ 25
Opočno – Trčkovo náměstí před zámkem (Foto: Luděk Hamáček)
Zpětný odběr fotovoltaických panelů se v Evropě už prosazuje
(Ing. Terezie Pačesová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 26
n názOr
Jak dál v kohezní politice, naznačí i zkušenosti příjemců dotací
(Mgr. Jiří Zimola) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1
n spektrum
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 4
n kauza
Rozhodčí doložka u nájemního bydlení: Řešení, nebo past?
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6
n ekOnOmika
Jak úsporná opatření státu ovlivní hospodaření obcí
(Ing. Eduard Komárek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8
Řízení finančního zdraví obce aneb Učme se i od Tomáše Bati
(Ing. Luděk Tesař) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10
Klíčem k prosperitě města je i vyjasněné financování MHD
V Česku je již téměř sedm set Zelených obcí _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 27
Jsou baterie stále nebezpečné? (RNDr. Petr Kratochvíl) _ _ _ _ _ _ _ 28
V Evropě se bude zpracování elektroodpadu řídit standardy
(Jarmila Šťastná) ) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 29
Proč není možné některé plasty z elektrošrotu recyklovat
(Jarmila Šťastná) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 30
n s p r áva a r O z v O j
Zapamatujme si: APD (Ing. Rudolf Kunzmann, CSc.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ 31
Přínos vizualizací projektů si začaly uvědomovat i radnice
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 32
Víceúčelový pruh: Nabídka pro cyklistickou infrastrukturu
(Ing. Pavel Skládaný) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 34
(Ing. Václav Baroch) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 12
Sasko: Inspirace »za humny« (Dr. Fritz Schnabel) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 36
n infOrmační a kOmunikační technOlOgie
n ŽivOtní prOstŘedí
Měnit městskou část může pomoci i web (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ 14
Projekt BioRegions podpoří vznik místních trhů s biomasou _ _ _ _ 37
Veřejná správa a internet /50 (Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14
Co lze letos očekávat v OPŽP (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 38
n téma: regiOnální Operační prOgramy
n management
Diskuse o čerpání evropských dotací po roce 2013 už začala
Blended learning kombinuje běžnou výuku a e-learning
(Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 15
(Mgr. Petr Kuš) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 39
Letos naposled se obce a města mohou zapojit do větších výzev
n l e g i s l at i va
(Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 17
Pečlivá příprava projektu se městům a obcím vyplatí
(Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 19
Regionální nástroje čerpání evropských peněz se osvědčily _ _ _ _ _ 20
Hasičům v Horní Lidči slouží nové výcvikové středisko _ _ _ _ _ _ _ _ 21
Domažličtí senioři získali moderní domov _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 22
Rozvoji turismu v Travčicích pomáhá nový přívoz _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 22
Nový daňový řád se týká rovněž obcí (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ 40
Ze sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 41
Novela zákoníku práce přináší další změny (JUDr. Ladislav Jouza) _ 42
Cenové výměry parkovného? (Mgr. David Slováček) _ _ _ _ _ _ _ _ _ 43
Zástupci krajů a obcí v orgánech o. s. /1
(JUDr. Petr Pospíšil, LL.M.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 44
Poskytování informací o dotacích získaných obcí
n pŘílOha: zpětný Odběr
(JUDr. Adam Furek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 36
Zpětný odběr elektrozařízení v uplynulém roce stagnoval _ _ _ _ _ _ 23
n právní pOradna
Co s autovrakem, který hyzdí obec? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 24
n s e r v i s _
Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48
Uzávěrka tohoto čísla: 17. 1. 2011
Ročník XVII, číslo 2 •Vychází 3. 2. 2011 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Moderní obec, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], http://moderniobec.cz • Publisher divize odborného tisku: Daniel Köppl • Řízením redakce pověřen: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • redaktorka:
Mgr. Simona Dvořáčková, tel.: 233 071 491, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce: Petr
Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka a zastupitelka města Mohelnice; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, zastupitelka města Bílovce; Ing. Zdeňka
Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA, a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001,
e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.
economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Mediaservis,
s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová
média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: obchod@
ihned.cz • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku
autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. •
© 2011 ECONOMIA, a. s.
2
únor 2011
Odpadové hospodářství
bez problémů
Vše, co potřebujete vědět o managementu odpadů
najdete v odborném měsíčníku Odpady
jediný časopis B2B pro nakládání
s odpady a životní prostředí
n Kauzy, aktuality, rozhovory
n Zkušenosti podniků i obcí
n Zajímavé technologie
n Legislativa a praxe
www.odpady.ihned.cz
Předplatitelé získávají zdarma elektronický newsletter, přístup
k elektronickému archivu a další výhody.
Požádejte o ukázkový výtisk a přesvědčte se, že
Odpady je užitečný a zajímavý odborný časopis!
MO001123
Ukázkové číslo zdarma si vyžádejte na tel.: 800 11 00 22
nebo na email: predplatne.economia.cz
Economia a.s., obchodní úsek, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7
Chráněné
bydlení
v Bohumíně
›
BOHUMÍN Nové chráněné bydlení bylo
minulý měsíc otevřeno na Koperníkově
ulici v Bohumíně. Nový domov v něm našlo šest lidí – tři ženy a tři muži s duševním
onemocněním. »Naši klienti se na nové
bydlení připravovali postupně déle než dva
roky ve cvičném bytě. Přechod do tohoto
typu bydlení je pro ně velmi náročný, musí
se učit starat se o činnosti, které většina lidí
považuje za samozřejmé – vést domácnost,
nakupovat anebo vařit. Stálá služba je tady
FOTO: AlOIs mIARkA
Spektrum
Letošní Infotherma 2011 se na ostravské Černé louce konala ve dnech 17. až 20. ledna.
Infotherma: Nejvíce diskusí
se vedlo o Zelené úsporám
Klienti si v novém chráněném bydlení
nejvíce váží klidu a většího soukromí.
12 hodin denně, aby jim poskytla potřebnou oporu a pomoc k soběstačnosti a samostatnosti. Radíme jim třeba, jaké správné
suroviny mají nakoupit, aby si mohli uvařit
oběd, anebo jak správně roztřídit prádlo,«
řekla sociální pracovnice Jaroslava Hutníčková s tím, že klienti si v domě sami perou,
vaří a uklízejí.
»Moc se mně tady líbí, předtím jsme
na pokoji byli čtyři, teď jsem sám, takže
oceňuji hlavně větší soukromí, pohodu
a klid. Nejdůležitější je pro mě právě ten
klid,« uvedl jeden z klientů Petr Neumann.
To potvrdil i další obyvatel domu Vilém
Neděla. »Nové bydlení je krásné a sami
si v něm vaříme snídaně, obědy i večeře.
Nedávno jsme měli třeba knedlík se zelím
a uzeným,« řekl.
Chráněné bydlení klientům – na rozdíl
od sousedního Domova Jistoty se zvláštním režimem, kde bydleli ve vícelůžkových
pokojích – poskytuje větší soukromí. K dispozici mají dva samostatné byty s kuchyní,
jídelnou, obývacím pokojem a sociálním
zařízením. V patře se nacházejí tři jednolůžkové pokoje, v bezbariérovém přízemí
je jeden jednolůžkový a jeden dvoulůžkový
pokoj.
Příprava projektu i jeho uskutečnění se
vtěsnaly do období od ledna 2009 do listopadu 2010. Celkové náklady na projekt byly
9,7 mil. Kč, dotace z ROP činila 8,6 mil. Kč.
Zbývající část uhradil Moravskoslezský kraj,
/sto/
který Domov Jistoty zřizuje.
4
Vášnivě se diskutovalo i u stánků firem
nabízejících zateplovací systémy a výměnu
oken. I na odborných seminářích, kde se
v nejednom případě kritizovalo pozastavení čerpání dotací z programu Zelená úsporám. Jak nám potvrdil Roman Zdráhal ze
vsetínské firmy Aspro, lidé vložili do rekonstrukcí desetisíce i statisíce korun a teď netrpělivě čekají, zda dotaci dostanou a v jaké
výši. »Infotherma nabídla inspiraci, jak zateplit dům, vyměnit kotel či nainstalovat
solární panely,« říká Roman Zdráhal. »Nyní
však do takových investic doporučuji jít jen
těm, kdo nejsou závislí na dotacích. Neotevře-li fond letos přijímání žádostí, bude to
velká rána i pro nás, stavební firmy.« /mia/
rostou. Že je přece jen lze snížit, o tom se
mohli přesvědčit návštěvníci XVIII. ročníku
mezinárodní výstavy Infotherma v Ostravě
na Černé louce. Letos se zaměřila na úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů v malých a středních objektech.
Majitelé rodinných domů se například
ve velké míře zajímali o nové typy kotlů
na tuhá paliva, které jsou dnes už ekologičtější i úspornější. Protože stále jde o jeden
z nejlevnějších zdrojů vytápění, kotle, krby
a »kachláky« nabízelo na výstavě osmdesát
vystavovatelů z celkem 363. Hojně byli zastoupeni i výrobci a prodejci tepelných čerpadel a solárních kolektorů.
Nadace partnerství podpoří
bezpečnější cesty do škol
›
PRAHA Školy opět dostaly možnost získat
až 90 tisíc korun na bezpečnější docházení
svých žáků za vzděláním. Nadace Partnerství totiž vyhlásila 5. ročník grantového programu Na zelenou. Letos v něm mezi školy
rozdělí rekordní 1 mil. Kč. O nadační příspěvek mohou do 4. března 2011 žádat školy
a vzdělávací zařízení z celé ČR. Generálním partnerem programu Na zelenou je již
tradičně finanční skupina AXA, záštitu poskytlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo dopravy.
Jedinečnost programu Na zelenou spočívá v tom, že umožňuje samotným dětem
poukázat na místa, kde se při cestě do školy
necítí bezpečně. Na základě jejich zjištění
pak dopravní odborníci zpracují inženýrské studie. Navrhnou v nich, jak okolí škol
z dopravního hlediska vylepšit. O navržených řešeních děti poté jednají se zástupci
obcí, krajů a policie.
Značná část grantu je určena právě na vyhotovení odborné dopravní studie. Školy
však také připravují celou řadu dalších aktivit zaměřených na podporu šetrných způsobů cestování dětí i pedagogů. »Patří mezi
ně například pořádání soutěží s dopravní
tematikou, měření intenzity dopravy v okolí, zpracování školních plánů mobility nebo
FOTO: ARCHIV
FOTO: pAVel čempěl
› OSTRAVA Ceny energií za vytápění stále
Školní plán mobility s podporou grantu
programu Na zelenou si připravili i žáci
v Chomutově.
výstavba přístřešků na kola,« říká Radek
Patrný z Nadace Partnerství. Více informací
včetně celé grantové výzvy, průvodce žádostí o grant a databáze hotových školních
projektů naleznou zájemci na www.nazelenou.cz.
»Na podporu bezpečných cest do školy
jsme od roku 2007 rozdělili bezmála 3 mil.
Kč a podpořili celkem 33 škol a vzdělávacích zařízení,« dodal Radek Patrný. Podrobný přehled všech podpořených projektů je
k dispozici na webových stránkách : www.
nadacepartnerstvi.cz/doprava/databaze/sto/
bezpecne-do-skoly.
únor 2011
Spektrum
kraj pomohl
záchranářům
na Šumavě
FOTO: ARCHIV
›
PLZEŇ Plzeňský kraj poskytl dotaci 70 tisíc korun Horské službě ČR na nákup dvou
defibrilátorů. Záchranářům z horské služby
v oblasti Šumavy přístroje předal radní kraje Václav Šimánek. Defibrilátory LIFEPAK
1000 budou umístěny přímo v ošetřovně
stanice Horské služby na Špičáku a v dispečerském vozidle určeném k záchranné činnosti v terénu západní části Šumavy.
Kašpar, Melichar a Baltazar letos nevynechali ani Magistrát města Ostravy.
tři králové na magistrátu
Nové defibrilátory jsou lehké, kompaktní
a snadno ovladatelné.
MO001095-21
Plzeňský kraj poskytl dotaci na žádost
Horské služby ČR a po konzultaci se Zdravotnickou záchrannou službou Plzeňského
kraje. »Je důležité, aby byla zajištěna přednemocniční péče i v těchto odlehlých místech. Věřím, že díky novým přístrojům se
zvýší počet zachráněných lidských životů,«
uvedl Václav Šimánek při slavnostním předávání defibrilátorů.
Návštěvnost Šumavy každoročně stoupá.
»Bohužel, zvýšený počet návštěvníků znamená i narůstající počet výjezdů záchranářů. Celoročně jde o 1200 ošetřených osob,«
konstatoval náčelník Horské služby pro oblast Šumavy Michal Janďura.
Nové automatické externí defibrilátory LIFEPAK 1000 jsou lehké, kompaktní
a snadno ovladatelné. Nevadí jim déšť,
prach, sníh ani pád. Přístroje samy instruují obsluhu pomocí hlasových pokynů
nebo textovými informacemi na displeji.
Výhodou je, že tyto přístroje mají paměť.
Zaznamenávají například počet výbojů,
dobu resuscitace apod.
Lékař, který pacienta od Horské služby
přebírá, tak má k dispozici nepostradatelné zpětné informace o průběhu jeho stavu. Přístroj dokáže také monitorovat srdce
a analyzuje srdeční rytmus.
/sto/
únor 2011
na Magistrát města Ostravy. Symbolické
postavy biblických mudrců Kašpara, Melichara a Baltazara ztvárnili ředitel Diecézní charity Martin Pražák, ředitel Diecézní
charity ostravsko-opavské Lukáš Curylo
a řádová sestra Prisca ze Srí Lanky, která
působí jako představená Sester Dobrého
pastýře v Ostravě. Do pokladničky koledníků tradiční Tříkrálové sbírky přispěli osobně náměstci primátora Aleš Boháč a Tomáš
Petřík, náměstkyně primátora Simona Piperková, zprostředkovaně i zbylí, v té době
nepřítomní členové vedení města, a řada
dalších zaměstnanců magistrátu.
Tříkrálovou sbírku v Ostravě připravila
Charita Ostrava ve spolupráci s Charitou
sv. Alexandra v Kunčičkách. V ulicích města
i okrajových čtvrtích bylo letos možné potkat stovky mladých koledníků s kasičkami
s logem Charity, do kterých lidé vkládali své
finanční dary na pomoc potřebným. Získané finanční prostředky budou použity zejména na pomoc osobám bez přístřeší, seniorům, osamělým matkám s dětmi, lidem
se zdravotním postižením nebo v obtížné
životní situaci apod.
Loni charitní koledníci vykoledovali v ostravsko-opavské diecézi více než 11 milio/sto/
nů korun.
Šetří teplo a snižují emise
› SEMILY S využitím dotace z programu Ze-
lená úsporám nechalo město Semily zateplit své čtyři bytové domy s celkem 70 byty.
Domy však bylo nutno nejprve přeměřit,
vypracovat k nim základní dokumentaci
(archivní dokumentace totiž byla neúplná
či zcela chyběla), ve spolupráci s energetickým auditorem připravit návrhy opatření,
která budou odpovídat podmínkám pro
získání dotace, vyzvat stavební firmy, aby
předložily nabídky s termínem dokončení
v letošním roce, a spoléhat na to, že dlouho vydrží příznivé počasí. Vše vyšlo takřka
na sto procent, byť zejména zateplení dvou
sedmdesát let starých domů nebylo snadné. Vybraná firma Stavo S z Liberce se však
s tímto úkolem vypořádala dobře. Povedlo
se také barevné řešení fasády obou těchto
domů podle návrhu městské architektky
Ing. arch. Vladimíry Jínové.
Na každý ze sedmi desítek bytů vychází
roční úspora tepla 10 GJ, přičemž původní
FOTO: ARCHIV
FOTO: ARCHIV
› OSTRAVA Tři králové dorazili 6. ledna také
Více než 70 let starý dům v Luční ulici má
po zateplení tuto novou pěknou fasádu.
průměrná roční spotřeba činila 36 GJ. Jednotlivé domácnosti tak ročně ušetří přibližně 4500–6000 Kč podle účinnosti topidel
typu GAMAT, velikosti bytů a způsobu topení i větrání. Snížit by se měly i emise vyprodukované při výrobě tepla – v průměru
půjde o zhruba 560 kg CO2 na jeden byt. Při
dosavadní spotřebě tepla 36 GJ nyní tyto
emise činí 2016 kg CO2 za rok na byt.
/sto/
5
Kauza
rozhodčí doložka u nájemního
bydlení: řešení, nebo past?
Ukončení regulace nájemného pro přibližně 400 tisíc bytů
k 31. 12. 2010 sice přispívá k narovnání dlouhodobě pokřivených cen na trhu s nájemním bydlením, ale soužití nájemníků
a pronajímatelů se tím určitě nestává méně konfliktní. Mimo
jiné lze očekávat, že soudy se kromě sporů o určení výše deregulovaného nájemného budou patrně ještě více než dosud
zabývat i návrhy pronajímatelů bytů na soudní vystěhování
neplatičů nájemného, kterých bude houfně přibývat.
T
aké proto bude jistě dobré sledovat
další osud návrhu zákona o sociálním
bydlení z dílny Občanského sdružení
majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí
v ČR (OSMD), který pamatuje na poskytování státního příspěvku na sociální bydlení
k dočasnému krytí části nákladů na bydlení
osobám v nezaviněné nouzi, a to maximálně do výše průměrného místně obvyklého
nájemného (viz Moderní obec č. 11/2010).
Nicméně oficiální cenové mapy místně
obvyklého nájemného chce Ministerstvo
pro místní rozvoj teprve vydat a do občanského zákoníku zatím nebyly promítnuty
avizované změny, které mají posílit smluvní
volnost pronajímatelů bytů při nakládání
s jejich vlastním majetkem – ovšem při zachování nezbytné ochrany nájemníků.
rychlejší, levnější a bez emocí...
Za této situace se začínají ozývat hlasy, aby
se v nájemních smlouvách více využíval institut rozhodčí doložky. Jeho zastánci argumentují tím, že rozhodčí řízení je rychlejší
– a tedy také levnější než soudní.
»Kvůli možným budoucím sporům mezi
pronajímatelem, tedy třeba i obcí, a nájemcem se nabízí ještě několik dalších důvodů, proč preferovat rozhodčí řízení. Jedním z nich je snaha vyloučit psychologické
hledisko rozhodování soudců (kteří jsou
někdy rovněž nájemci bytů) ve prospěch
nájemníka jako „slabší“ strany sporu,« tvrdí
JUDr. Ing. Petr Vašíček ze společnosti Česká
asociace pro arbitráž (viz box).
zKušenosT z nového jičína
V Novém Jičíně zkušenosti s rozhodčími
doložkami při uzavírání smluv na pronájem
mají už od roku 2007. Ale pouze při pronájmu nebytových prostor, které spravuje
Bytový podnik města Nový Jičín. »Pokud
jde o nájemní smlouvy o pronájmu bytů
města, tak u nich rozhodčí doložky uplatňovány nejsou a zatím se o jejich zavedení
neuvažuje,« odpověděli nám z majetkoprávního odboru města. Novojičínská radnice si u rozhodčích doložek nejvíce cení
faktu, že při případném rozhodčím řízení
zaručí jeho rychlost a neformálnost.
Správce městského domovního fondu,
který v zastoupení města smlouvy o pro-
6
Každá ze stran by se
měla předem informovat
na znění rozhodčí doložky
a zvolit její ověřenou variantu.
nájmu uzavírá, loni už stačil podat první
tři, zatím nerozhodnuté rozhodčí žaloby,
především kvůli neuhrazení nájemného
ve sjednané výši a lhůtě. Těchto žalob mohlo být možná ještě více, kdyby se v Novém
Jičíně neřídili pravidlem před jejich podáním učinit pokus o smírné řešení, například
sjednáním splátkového kalendáře, povolením odkladu platby apod.
V nájemních smlouvách, obsahujících
rozhodčí doložku, není uvedena konkrétní
osoba rozhodce. »Je však ujednáno, že rozhodce bude jmenován třetí osobou – Evropským rozhodčím centrem, s. r. o., které bylo
vybráno na základě odborných konzultací,« sdělili nám z majetkoprávního odboru
města. Na náš další dotaz odpověděli, že
principiálně není vyloučeno, aby nájemce
před podpisem smlouvy sám navrhl konkrétního rozhodce. »V praxi se to však ještě
nestalo,« dodali.
muselo by jíT o svobodnou vůli
a rovné posTavení obou sTran
JUDr. Klára Samková, členka správní rady
OSMD, poznamenává, že sdružení zatím
s rozhodčími doložkami v nájemním bydlení nemá zkušenosti. »Rozhodčí doložka
odstraní riziko dlouhého soudního řízení,
přičemž obecně platí, že proti rozhodnutí
rozhodce není možné se odvolat,« připouští. »Ovšem obecně je rozhodčí řízení vnímáno jako méně důvěryhodné. V podstatě
jde o soukromé soudy. Je-li však nájemní
smlouva uzavírána skutečně ze svobodné
vůle a v rovném postavení stran, nemělo by
být problémem se na doložce shodnout.«
Advokátka, která Občanské sdružení
majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí
v ČR zastupuje v jeho sporu s Českou republikou u Evropského soudu pro lidská
práva ve Štrasburku, radí: »Každá ze stran
by se měla předem informovat na znění doložky a zvolit její ověřenou variantu. Existují
advokátní kanceláře nebo přímo rozhodčí
soudy, například při Hospodářské komoře,
které mají velmi pečlivě a vyváženě propracované rozhodčí doložky.«
převládá spíše rezervovanosT
Podobně hovoří předseda bytové komise
Svazu měst a obcí (SMO) ČR, zastupitel
města Kladna Ing. Vojtěch Munzar: »Pravidlem rozhodčí doložky je, aby s ní souhlasily obě smluvní strany. Pokud ji navrhuje
například pronajímatel, nájemce by si měl
ověřit, která osoba se má stát rozhodcem
a jde-li skutečně o osobu, která bude rozhodovat nezávisle. Zároveň je třeba se dohodnout na pravidlech, podle nichž se bude
v případě sporu postupovat.Rozhodně by
nemělo být důvodem výpovědi z bytu, kdyby nájemce nechtěl uzavřít dodatek o rozhodčí doložce k již stávající platné smlouvě.
Jiná situace je u skončení smlouvy a následném uzavírání nové smlouvy. Tam totiž
jde o nový smluvní vztah, který se uzavírá
na základě dohody mezi pronajímatelem
a nájemcem.«
Podle Ing. Vojtěcha Munzara by po ukončení regulace nájemného rozhodčí doložky
mohly pomoci při řešení sporů mezi nájemci a pronajímateli ohledně výše nájmu,
čímž by se v těchto situacích snížil i tlak
na české soudy. »Přesto bych k aplikaci rozhodčích doložek v nájemních smlouvách
přistupoval velice citlivě,« upozornil předseda bytové komise SMO ČR.
Ještě rezervovanější je Ing. Milan Taraba,
předseda Sdružení nájemníků ČR (SON).
»Obecně nelze mít proti rozhodčí doložce v nájemních smlouvách námitky,« říká.
»Problémem však je, že rozhodce sjednává
téměř vždy pronajímatel – a podle toho pak
vypadá i rozhodování. Nesetkali jsme se
zatím s případem, kdy by verdikt rozhodce
byl ve prospěch nájemce.« Ing. Milan Taraba podotýká, že v souvislosti s ukončením
účinnosti zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu, a to
u zhruba 60 % bytů, není důvod měnit stávající smlouvy. »Dohodnutá změna nájemného bude řešena jednoduchým dodatkem.
Důsledky výroku rozhodce mohou mít pro
nájemce nepříznivé dopady bez možnosti
odvolání či přezkoumání, jak je to možné,
pokud spor rozhodují soudy. Naše sdružení
doporučuje, aby nájemci vždy konzultovali
návrh smlouvy či změny smlouvy s odborníkem,« konstatuje předseda SON.
Také Ing. Pavel Rakouš z odboru komunikace Ministerstva pro místní rozvoj poukazuje na fakt, že v případě chybně sestavených nájemních smluv a na ně navazujících
arbitrážních podmínek (které nemusí být
v době mimo spor vůbec patrné) není soudúnor 2011
ní náprava možná. »Mimo předem dohodnutá pravidla neexistují přezkumné, opravné či odvolací možnosti. Verdikt je konečný
a neodvolatelný. Kvůli nutnosti úhrady nákladů arbitrážního řízení (činnost soudů
hradí stát) může být vztah mezi získanou
hodnotou a mírou rizika prohry, a tedy případné úhrady nákladů, nepoměrný. Lze
očekávat, že někteří vlastníci exkluzivních
bytů rozhodčí doložku budou používat. Pro
běžné užití se však nezdá vhodná,« míní
Ing. Pavel Rakouš
Podle jeho slov se nájemce, zpravidla
méně »právně vybavená« osoba, může podpisem rozhodčí doložky dostat do složité
situace. Pak nájemní bydlení může zčásti
pozbýt ochranných prvků, které nájemci
mohou poskytovat zákon a soudy. »Protože
bydlení je jedna z životních, resp.existenčních potřeb člověka, MMR by nájemníkům
přistupovat na rozhodčí doložky spíše nedoporučilo. U obcí předpokládáme, že –
vzhledem ke svému poslání – této možnosti
využívat také nebudou,« uzavřel Ing. Pavel
n
Rakouš.
ivan ryšavý
ilustrační foto: irena hošková
Kauza
S ukončením regulace nájemného lze očekávat, že neplatičů v nájemních bytech, tedy
i v bytech obecních, bude přibývat. Proto jsou v poslední době slyšet také hlasy, zda by se
do nájemních smluv neměla více prosazovat rozhodčí doložka.
Arbitráž může pomoci i proti neplatičům v obecních bytech
stále více narůstá počet občanů, kteří nehradí nájemné a poplatky za služby, jež jsou jim v souvislosti
s užíváním bytu poskytovány. Zvyšuje se i celkový
dluh nájemníků v obecních bytových domech, což
vede i k tomu, že radnicím chybějí peníze k odstranění přetrvávající zanedbanosti řady těchto bytových
domů. například pouze u bytového fondu statutárního města Brna dosáhly dluhy nájemníků za rok 2009
na nájemném z bytů rekordního přírůstku 69,8 mil.
kč. Celkový dluh na bytech svěřených městským
částem se meziročně zvýšil o 40,6 na 262 mil. kč.
Jedním z prvků, který může výrazně pomoci, je zkrácení doby na řešení situace, kdy nájemník přestane
platit, neboť čím déle v bytě zůstává, tím více peněz
obec ztrácí. obce zatím především využívají standardní soudní procedury, které se však mohou táhnout
i několik let. Přitom podle platných předpisů mohou
radnice využít ještě jiný způsob pro řešení svých sporů
s nájemníky, a to rozhodčí řízení, které bývá mnohem
kratší. »v nájemních smlouvách mohou být takzvané
rozhodčí doložky, tedy ustanovení, na jejichž základě
případné spory ze smluv neřeší soud, ale nezávislý
arbitr,« vysvětluje JuDr. ing. Petr vašíček z české
asociace pro arbitráž.
ROZHODNUTÍ SOUDŮ SE VLEČOU
nájemci obecního bytu, který neplatí nájem – a nezaplatí jej ani na základě upomínek, přičemž dlužná
částka už dosahuje trojnásobku měsíčního nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu, hrozí
vystěhování. Záleží na tom, má-li nájemní smlouvu
sjednánu na dobu určitou či neurčitou.
uzavřela-li obec s nájemcem bytu nájemní smlouvu
na dobu neurčitou, nájemce obvykle obdrží výpověď
z nájmu bytu. u výpovědi nájmu bytu je tříměsíční
výpovědní doba. Během ní má nájemce možnost
celkový dluh uhradit a po dohodě uzavřít novou
nájemní smlouvu na dobu určitou, nebo v případě neuhrazení a dalšího neplacení je povinen byt
odevzdat. nestane-li se tak, obec řeší situaci soudní
cestou. nájemce je vystěhován soudně a město jeho
dluh soudně vymáhá.
únor 2011
Je-li nájemní smlouva sjednána na dobu určitou
a před uplynutím doby, na niž je sjednána, je
nájemce dlužníkem – a pak mu obec smlouvu dále
neprodlouží a on je povinen byt opustit a odevzdat
obci. nestane-li se tak, podává obec k soudu návrh
na vyklizení předmětného bytu a celá situace se opět
řeší soudní cestou. neopustí-li tedy nájemce byt
dobrovolně, je vystěhován soudně.
soudy jsou však podobnými případy zbytečně zatěžovány a navíc není vyloučeno jejich zahlcení spory
v souvislosti s deregulací nájemného. Přitom už nyní
jejich rozhodnutí někdy trvá neúměrně dlouho a obec
zatím nemůže s bytem prakticky nijak nakládat.
ROZHODČÍ DOLOŽKA A OBCE
Municipality obecně dávají přednost řešení sporů
u soudu. hlavní výhodou soudního řízení je jistota
jeho dvouinstančnosti a možnosti se případně
odvolat. Je jasné, že možnosti odvolání, čili i jistoty
několikaletého trvání sporu, pak využívají rovněž
nájemci. radnice postupují naučeným a zaběhnutým
způsobem a mnohdy ani o jiných možnostech nevědí.
avšak poslední dobou se objevují případy, kdy se
rozhodčí doložky v nájemních smlouvách uzavíraných
obecními pronajímateli vyskytují. ačkoliv se může
zdát, že obecní, městské nebo magistrátní úřady nemusí rychlost vyřešení sporu trápit a preferují soudní
rozhodování kvůli jeho tradici, komunální politici –
ve snaze získat a udržet si pozitivní hodnocení voliči –
naopak mohou mít zájem na rychlém vyřešení sporu.
kvůli možným budoucím sporům mezi obcí a nájemcem se nabízí ještě několik dalších důvodů,
proč preferovat rozhodčí řízení. Jedním z nich je
i snaha vyloučit psychologické hledisko, které působí
na rozhodování soudců (někdy též nájemců bytů)
ve prospěch nájemníka jako »slabší« strany sporu
ve srovnání s obcí.
»nejde o žádnou podjatost, nýbrž o přirozenou reakci, která je v případě rozhodčího řízení eliminována
tím, že právně kvalifikovaný rozhodce není ovlivňován emocemi nájemců, protože rozhodování sporů
probíhá při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění
práv účastníkům řízení zpravidla již na základě listin
obsažených ve spise,« vysvětluje JuDr. ing. Petr
vašíček.
NIŽŠÍ NÁKLADY PRO OBĚ STRANY
velmi podstatným argumentem ve prospěch arbitráže
jsou výrazně nižší náklady pro obec i nájemce. například v případě dluhu 100 tisíc korun při rozhodčím
řízení vedeném českou asociací pro arbitráž zaplatí
nájemce (pokud arbitráž prohraje) poplatek 3600
korun, protože rozhodčí řízení je méně formální než
soudní a nevyžaduje právní zastoupení. kdyby se stejná věc řešila u soudu a nájemce by prohrál, zaplatí
navíc k dluhu na soudních poplatcích a nákladech
na právní zastoupení zhruba 34 tisíc korun. Do uvedených výpočtů kromě toho nejsou zahrnuty úroky.
Je logické, že při soudním řízení trvajícím několik let
zaplatí strana, která prohrála spor, na úrocích částku
několikanásobně vyšší než při rozhodčím řízení
trvajícím 1–2 měsíce.
rozhodčí doložky mezi sebou často využívají
podnikatelé, jejich nejčastější použití je však u firem
nabízejících půjčky či nákup zboží na splátky. ročně
se v česku uzavře zhruba 1,5 milionu nebankovních
spotřebitelských smluv, přičemž značná část z nich
obsahuje rozhodčí doložky. rozhodčím řízením se řeší
ročně zhruba 150 tisíc sporů. Pokud by tyto banální
spory měly nově řešit pouze soudy, znamenalo by to
buď značné prodloužení délky řízení, nebo potřebu
250 nových soudců.
arbitrážní firmy uznávají, že rozhodčí řízení jako
možnost řešení sporů může být některými lidmi
vnímáno negativně kvůli křiklavým případům zneužití
postavení rozhodce. »Jde však o řádově desítky
případů, přičemž sporů se řeší stovky tisíc,« tvrdí
JuDr. ing. Petr vašíček. »arbitráž rozhodně neznamená automaticky výhru pro žalobce, ojedinělé nejsou
ani situace, kdy žalobu rozhodce částečně zamítne,
protože firma požaduje po dlužníkovi nepřiměřené
smluvní pokuty a podobně. výjimkou není ani to, že
se rozhodci podaří přivést strany ke smíru.«
/sto/
7
Ekonomika
Jak úsporná opatření státu
ovlivní hospodaření obcí
Do přípravy územních rozpočtů na letošní rok se výrazně promítají jednak politická rozhodnutí nově zvolených obecních
zastupitelstev, jednak vnější ekonomické vlivy. Odpovědná
prognóza finančního hospodaření obcí v letošním roce má
proto řadu otazníků.
Ú
zemní rozpočty zahrnují rozpočty
13 krajů, 7 regionálních rad regionů
soudržnosti, více než 780 dobrovolných svazků obcí a 6250 obcí včetně rozpočtu hlavního města Prahy. Tyto rozpočty
jsou více či méně provázány finančními
vztahy, o nichž rozhodují příslušné samosprávné orgány – pokud ovšem nejde jen
o transfery finančních prostředků z jiných
veřejných rozpočtů (dotace státu prostřednictvím rozpočtů krajů).
PRVnÍ konSoLiDaČnÍ kRokY
ZaČaLY
I když se u nás i ve světě již projevuje určité
hospodářské oživení, obecně se očekává,
že tento proces bude postupný a nikoli bez
rizika možných výkyvů. Pro soustavu veřejných rozpočtů má pro letošní rok obecný
dopad především Programové prohlášení vlády České republiky. Z tohoto dokumentu vyplývá zásadní politický záměr
– reformovat veřejné finance s cílem zastavit rostoucí dluh a nastavit parametry rozpočtové politiky tak, aby v roce 2016 bylo
dosaženo vyrovnaných veřejných rozpočtů
(v roce 2013 by měl dosahovat schodek veřejných rozpočtů maximálně 3 % hrubého
domácího produktu – HDP).
S ohledem na růst veřejného dluhu a zejména schodku deficitu státního rozpočtu
a jejich důsledku pro fungování státu a ekonomiky byly zahájeny konsolidační kroky,
které se již promítly do letošního státního
rozpočtu (i do rozpočtů obcí). Celkový deficit veřejných rozpočtů by letos neměl překročit 4,6 % HDP, přičemž schodek výrazně
úsporného státního rozpočtu nemá přesáhnout 135 miliard korun.
nEZaPomEŇTE na RoZPoČToVÝ
VÝHLED oBCE
Do pravomocí zastupitelstva obce patří
mj. schvalování jejího rozpočtu, jeho změn
a projednání závěrečného účtu.
Finanční hospodaření obcí upravuje především zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Konkrétně z ustanovení § 2 vyplývá, že se řídí
jejich ročním rozpočtem a rozpočtovým
výhledem.
Rozpočtový výhled obce se podle ustanovení § 3 uvedeného zákona sestavuje jako
pomocný nástroj pro střednědobé finanční
plánování jejího rozvoje zpravidla na 2 až 5
let následujících po roce, na který se připra-
8
Největší podíl na poklesu
dotací obcím – zhruba
o 4,1 mld. Kč – mají úsporná opatření ve státním
rozpočtu.
vuje roční rozpočet.Vedle předpokládaných
příjmů a očekávaných výdajů obsahuje především přehled o dlouhodobých pohledávkách a závazcích (a to po celou dobu jejich
řešení), o finančních zdrojích a finančních
potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. Spolu s údaji z rozpisu vztahů schváleného státního rozpočtu k rozpočtu obce,
transformovaných vesměs přes rozpis finančních vztahů rozpočtu kraje, je základním východiskem pro odpovědné sestavení
rozpočtu obce.
Je zajímavé, že zákon o rozpočtových
pravidlech územních rozpočtů ani zákon
o obcích neurčují bližší podrobnosti z hlediska přípravy a projednání rozpočtového
výhledu obce. Avšak podle ustanovení § 22
odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb. se
obec, která nezpracuje rozpočtový výhled,
dopustí správního deliktu, za který může
být od příslušného krajského úřadu sankcionována až do výše 1 mil. Kč. Je proto
v zájmu zejména nových zastupitelstev
obcí, aby se uskutečnila revize údajů pro
rozpočtové výhledy, jež jsou východiskem
pro stanovení rozpočtu obce na příští rok,
který v souladu se zákonem je totožný s rokem kalendářním. Prověření situace zejména u závazků obcí ve vztahu k jejich reálné
splátkové možnosti je kardinální otázkou.
Některé mediálně široce komentované případy insolventnosti mají totiž svůj původ
právě v nedostatečném sledování a průběžném vyhodnocování této oblasti.
Vzhledem ke krátké době mezi volbami
nových zastupitelstev, respektive nabytí
jejich funkčnosti po ustavujícím zasedání
včetně volby nové rady a starosty a začátkem nového rozpočtového roku jsou prakticky jen dvě možnosti: Zaprvé obce mohly
schválit rozpočet na základě průkazných
dostupných znalostí ještě v roce 2010 (tyto
znalosti byly ovšem značně omezené). Zadruhé po důkladné přípravě a zahrnutí
příslušných oficiálně stanovených vztahů
k dalším veřejným rozpočtům (zejména
ke státnímu rozpočtu) schválit rozpočet až
letos.
PRoGnÓZoVanÉ VÝnoSY DanÍ
PRo oBCE
Do doby schválení rozpočtu obce pro rok
2011 je činnost obce financována v souladu s ustanoveními § 13 odst. 2 zákona číslo
250/2000 Sb. podle rozpočtového provizoria, jehož podmínky stanovuje zastupitelstvo.
Odhad příjmů obce se opírá především
o prognózu vývoje daňových příjmů, kterou
odvozuje Ministerstvo financí z ukazatelů
stanoveného makroekonomického rámce.
Právě daňové příjmy, které tvoří většinu celkových příjmů obcí, jsou významným styčným bodem se státním rozpočtem, u nějž
činí rovněž rozhodující podíl na příjmech.
Jde především o podíl obcí na sdílených daních z příjmů právnických a fyzických osob
a na dani z přidané hodnoty, jejichž výnosy
se rozdělují do rozpočtů obcí a do státního
rozpočtu na základě ustanovení zákona
číslo 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení
daní.
Do prognózy daňových příjmů na rok
2011 již Ministerstvo financí promítlo vlivy
několika zákonů, které v souhrnu zvyšují
daňové výnosy proti autonomnímu vývoji
– ten prakticky stagnuje na úrovni očekávané skutečnosti roku 2010. Jsou to například
snížení slev u poplatníků daně z příjmů fyzických osob, 50% daňové zatížení příspěvků poskytovaných u stavebního spoření
a zdaňování úroků, zdaňování výsluh u příslušníků ozbrojených složek.
Celkový objem daní u obcí má dosáhnout
150,9 miliardy korun (proti autonomnímu
vývoji 148,5 miliardy korun).
Prognózované výnosy jednotlivých daní
pro obce v roce 2011 jsou:
n DPH – 59,6 mld. Kč;
n daň z příjmů právnických osob – 31,6 mld.
Kč, z toho placená obcemi – 5,8 mld. Kč;
n daň z příjmů fyzických osob (DPFO) celkem – 36,4 mld. Kč, z toho DPFO zvláštní
sazba – 4,1 mld. Kč, DPFO z přiznání celkem – 4,6 mld. Kč (z toho sdílená část –
1,4 mld. Kč, 30 % podle místa bydliště poplatníka – 3,2 mld. Kč), DPFO ze závislé činnosti celkem – 27,7 mld. Kč (z toho sdílená
část 25,9 mld. Kč, 1,5 % motivační složka
podle počtů zaměstnanců na území obce –
1,8 mld.) Kč);
n daň z nemovitostí – 9,7 mld. Kč;
n místní a správní poplatky – 7,4 mld. Kč;
n poplatky za znečišťování životního prostředí – 6,2 mld. Kč.
Jelikož se parametry stanovené zákonem pro rozdělování výnosů sdílených
daní mění (podle počtu obyvatel obce,
plošné výměry katastru obce atd.), vydává
Ministerstvo financí každoročně prováúnor 2011
Ekonomika
děcí vyhlášku. S použitím platné vyhlášky
č. 245/2010 Sb. lze v návaznosti na výše
uvedenou prognózu daňových výnosů propočítat očekávané objemy pro jednotlivé
obce. Vedle daní a dalších předpokládaných vlastních příjmů hrají ve finančním
hospodaření obcí významnou úlohu i dotace ze státního rozpočtu a dalších veřejných
rozpočtů (kde se ovšem výrazně promítají
úsporná opatření).
rozpočtu nedošlo ke schválení žádné poslanci navržené dotace na nekoordinované
financování různých lokálních investic (tzv.
porcování medvěda).
Značné objemy dotací budou obcím poskytnuty z ostatních kapitol státního rozpočtu – celkem 39 308 097 tis. Kč. Jsou to
převážně finanční prostředky, které obce
v rámci výkonu státní správy v přenesené
působnosti poskytují dalším subjektům
(dávky pomoci v hmotné nouzi i zdravotně
postiženým a příspěvek na péči atd.).
Součástí jsou rovněž investiční dotace
ve výši 3 653 278 tis. Kč, z toho významnější
částky zahrnují kapitoly Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní
rozvoj.
Výslednou výši plnění rozpočtů obcí v letošním roce může proti uvedeným předpokladům výrazně ovlivnit připravenost
akcí spolufinancovaných z prostředků EU
včetně racionálního řešení kofinancování.
Jsou to především projekty uskutečňované
v rámci regionálních operačních programů, případně jde o použití prostředků pro
venkovské obce vyčleněné v kapitole Ministerstva zemědělství.
V případě potřeby lze finanční krytí podílu strukturálních fondů Evropské unie
na základě tzv. souvztažného stavu relativně
snadno zvýšit, aniž by to prohloubilo schodek státního rozpočtu. Tomu by se měla věnovat maximální pozornost, neboť jde o mimořádnou příležitost k realizaci potřebných
n
investic.
EDUaRD komÁREk
MO001121
HoSPoDaŘEnÍ S mÍRnĚ ZLEPŠEnÝm
DEFiCiTEm
Rozpočtové hospodaření obcí včetně hl.
města Prahy bude pokračovat i letos s mírně zlepšeným deficitem ve výši 7,7 mld. Kč
(při objemu příjmu 279,6 mld. Kč a výdajů
287,3 mld. Kč). Očekává se, že ve struktuře
příjmů budou mít nadále mírně zvyšující
úlohu daňové příjmy (zhruba 55 %), s meziročním vzestupem 1,9 mld. Kč (v absolutní
hodnotě přírůstek 2,9 mld. Kč).
Dotace z různých veřejných rozpočtů
budou činit přibližně 84 mld. Kč. Nedosáhnou však s ohledem na úsporná opatření
ve státním rozpočtu úrovně roku 2010 (jen
okolo 95 %).
Pro financování svých záměrů by obce
měly dále využívat nedaňové a kapitálové
příjmy. Jejich výše se odhaduje na 43,4 miliardy korun. V důsledku úsporných opatření
mzdových a materiálových výdajů poklesnou proti roku 2010 rovněž běžné výdaje
obcí (67,4 % celkových výdajů).
U kapitálových výdajů se předpokládá
dílčí růst s ohledem na předpokládané vyšší zapojení dotací z evropských fondů EU.
oBJEm DoTaCÍ SE SnÍŽiL
Největší podíl na poklesu dotací obcím –
zhruba o 4,1 mld. Kč – mají úsporná opatření ve státním rozpočtu. V rámci tzv. souhrnných vztahů uvedených v přílohách zákona
o státním rozpočtu na rok 2011 je pro obce
vyčleněno celkem 10 149 814 tis. Kč, z toho
obce v jednotlivých krajích mají k dispozici
9 183 550 tis. Kč (příloha č. 6) a hlavnímu
městu Praze 966 264 tis. Kč (příloha č. 7).
Příspěvek na školství určený na částečnou úhradu provozních výdajů škol a školských zařízení zřizovaných obcemi, dotace
na vybraná zdravotnická zařízení, která nejsou příjmově napojena na soustavu zdravotních pojišťoven a dotace na výkon zřizovatelských funkcí (veřejné knihovny)
nebyly valorizovány – zůstávají prakticky
na úrovni roku 2010.
Poměrně vysoké snížení doznává financování výkonu státní správy. I když se propočet příspěvku na tento účel pro obce
zásadně nezměnil (příloha č. 8 zákona)
a počet obyvatel se zvýšil, částka schválená
ve státním rozpočtu letos výrazně klesla.
Hodnoty propočtené podle Postupu pro
stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím a hlavnímu
městu Praze byly vynásobeny koeficientem
0,824. Tím dochází kvůli úsporám k meziročnímu poklesu o 1 762 604 tis. Kč.
V působnosti Ministerstva financí jsou
alokovány v kapitole Všeobecná pokladní
správa další dotační tituly pro obce v celkovém objemu 1 327 827 tis. Kč. Tato částka
je proti předchozím rokům výrazně nižší,
neboť při projednávání návrhu státního
Mezinárodní veletrh investičních
příležitostí, podnikání a rozvoje
v regionech
Mezinárodní veletrh
komunálních technologií
a služeb
Prezentace krajů ČR, měst a obcí
Investiční příležitosti
– infrastruktura,
– průmyslové zóny
– komerční nemovitosti
■ Ekonomický potenciál a rozvoj regionů
– PPP projekty
– Fondy EU v období 2011–2013
■
Nabídka pro Municipality
Služby a technologie pro města
Mobiliář, komunální technika
■ Nakládání s odpady a zdroji energií
■
12.–16. 4. 2011
Brno – Výstaviště
■
Společně s:
2011
únor 2011
9
Ekonomika
Řízení finančního zdraví obce
aneb Učme se i od Tomáše Bati
V roce 2009 Česká republika vytvořila největší deficit hospodaření v historii. Druhé místo v tomto smyslu obsadil hned
rok následující a ani státní rozpočet přijatý pro letošní rok
nevěstí nic dobrého. Výrazně se zhoršilo i finanční zdraví obcí,
byť ve srovnání se státem zůstává stále ještě dobré. Nicméně
nelze přehlédnout fakt, že nakládání s příjmy a výdaji v mnoha obcích se neřídí principy dobrého hospodáře.
P
ravda, na tomto stavu se podepisují
také dotace, které nutí obce k až příliš
velké »vstřícnosti« vůči poskytovatelům podpory a hrazení drahé byrokracie,
podporují korupci a mrhání financemi
na nesmysly. Proto už od roku 2002 bojuji
za zrušení většiny státních fondů a dotací
a jejich rozpuštění do daňových příjmů
obcí, o nichž rozhodují volení zástupci co
nejblíže občanům s přímou politickou zodpovědností za případné korupční skandály.
Územní samosprávy sice hospodaří vcelku
lépe než stát, ale z praxe vím, že si málokdy
hlídají finanční kondici – a tím méně sledují trendy, či nevědí, jak je sledovat. Obecně
vzato zadluženost obcí je zatím poměrně
nízká, ale už existují i konkrétní předlužené
obce a města.
PĚT kRoků kE ZDRaVÉmU
HoSPoDaŘEnÍ
Pro obce je v současnosti velmi těžké čerpat z nějakého dobrého vzoru hospodaření.
Společnost je dávno bez morálních zásad
v hospodaření. Společné peníze a společný
majetek se rozkrádá a vyhazují se veřejné
hodnoty za nic již mnoho desetiletí. I proto
se tak obtížně hledají komunální lídři, kteří
by měli osvojené návyky dobrých hospodářů. Naše generace už nepamatují úspěšné
hospodáře a průmyslníky, jako byl Tomáš
Baťa. Společnost totiž dávno vyhnala z republiky ty, kteří nejenže dokázali na zásadách zdravého hospodaření vybudovat
velké a úspěšné podniky, ale podle těchto
zásad také žili.
Tyto zásady jsem shrnul z citátu Tomáše
Bati z roku 1932. Zásady zdravého hospodaření ve veřejné správě osobně spatřuji
v pěti bodech chování:
n nedělat dluhy,
n nepodporovat bankrotáře,
n nevyhazovat hodnoty za nic,
n nevydírat pracující,
n učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání.
Kdo chce být dobrým hospodářem
v obci, měl by si tyto zásady osvojit. Ona totiž už také samospráva učí občany nevážit
si hodnot – a z těchto občanů rostou zastupitelé, ministři a předsedové vlád. Radnice
mnoha měst a obcí například tvrdí, že vstup
do kina stojí 20 Kč, vstup do aquacentra sto-
10
Znát a deklarovat skutečné náklady služeb hrazených z veřejných peněz
a sledovat jejich kvalitu je
prvním předpokladem pro
nastolení cesty efektivního hospodaření ve veřejné
správě.
jí 40 Kč/hod. apod. Nesmysl! Znát a deklarovat skutečné náklady služeb hrazených
z veřejných peněz a sledovat jejich kvalitu
je prvním předpokladem pro nastolení
cesty efektivního hospodaření ve veřejné
správě. Pak teprve lze veřejné služby porovnávat, pak teprve víme, zda veřejné služby
poskytujeme draze nebo za dobrý peníz
a v jaké kvalitě. Učinit taková opatření, abychom v celé veřejné správě znali skutečnou
cenu alespoň základních poskytovaných
služeb, by znamenalo velkou revoluci a posun k transparentnosti.
Co Si oHLÍDaT PŘi ŘÍZEnÍ
FinanČnÍHo ZDRaVÍ oBCE
Budeme-li se držet na notě možných praktických opatření, která může samospráva
vlastně ihned podniknout, pak doporučuji,
aby každý starosta vyžadoval a prosazoval
tři základní ukazatele řízení finančního
zdraví (»podle Tesaře«):
n Provozní saldo hospodaření (finanční
prostor samosprávy), tedy kolik prostředků obci ročně zbývá ze všech příjmů vyjma
kapitálových příjmů (prodejů majetku)
a investičních dotací (nazýváme souhrnně
běžné příjmy) po uhrazení provozu? Podotýkám, že republikový průměr provozního
salda byl v roce 2009 u obcí již pouze 17 %,
ale ještě v roce 2008 to bylo zhruba 25 %
z běžných příjmů.
n Jaká je výše bezpečné zadluženosti
obce? Považuji za ni takovou, kdy je obec
schopna dluh splatit do pěti let. Vycházím,
podobně jako banky, z trendů vývoje provozního salda. Zadluženosti je možné se
vyhnout ctěním těchto dvou situací: 1. nejvyšší nouze (například povodeň spláchne
mostek) či 2. nejvyšší potřeba (tak moc to
v obci potřebujeme, že si na to půjčíme, neboť na to nyní nemáme).
n Sladění běžných výdajů s běžnými příjmy. Běžné příjmy by se vždy měly vyvíjet
lépe než běžné výdaje. Rok 2009 ukázal,
které město má skutečný systém řízení hospodaření a které jej nemá. Pokud vypadly
daňové příjmy, měly by se okamžitě uskutečňovat adekvátní úspory běžných výdajů
(provozních). Není možné, aby vám doma
»vypadla« výplata a vy byste stejně přidali
dětem kapesné a jeli na dovolenou!
Každý starosta a každá rada obce by měli
znát trendy a minulost hospodaření, silné
a slabé stránky financí a možnosti svého
rozpočtu. Dopady světové finanční krize
ukázaly, které obce mají systém v řízení finančního zdraví a které mají zdravé finance.
Obcím se meziročně v roce 2009 snížily daňové příjmy (průměrně o 12 %), ale většina
z nich utrácela na provoz dále stejně, jako
by se nic nedělo. Tyto obce systém řízení finančního zdraví nemají. Hrstka obcí reagovala správně, tedy výpadek běžných příjmů
kompenzovala rychlým snížením běžných
výdajů. Tyto obce reagovaly správně.
nEPoDCEŇUJmE »moDERnÍ
TRoJSkÉ konĚ«!
»Přestřelí-li« samospráva své finanční možnosti, hrozí předlužení. Proto dávejme
pozor na moderní »trojské koně«, které
si samospráva často sama přivádí do obcí
a měst! »Trojské koně« jsou dotace na projekty, které územním samosprávným celkům výrazně zvedají náklady na provoz (například aquacentra, zimní stadiony a jiné
energeticky a provozně nákladné projekty).
Vedení obcí koná často pod heslem, které je
tak charakteristické pro dotace z Evropské
unie, sice »nekupte to, když je to (téměř)
zadarmo«. Investici z velké části sice uhradí
obce z dotace, ale potom se zastupitelstva
diví, že nemají dost peněz na provoz. »Z cizího krev neteče,« dalo by se také říci.
Pro zdraví financí obcí nejsou dobré projekty, které zatíží provoz většími výdaji. Naopak projekty snižující budoucí provozní
výdaje jsou zajímavé. Doporučuji voleným
zástupcům, aby vyžadovali u větších projektů analýzu dopadu z politického hlediska (odpověď na otázku: Opravdu to voliči tak moc chtějí a skutečně to tolika lidem
pomůže?) a analýzu z finančního hlediska
(tedy: Máme na to a kolik nás bude stát provoz?). Analýza hospodaření a rozpočtový
výhled financí jsou pro správné rozhodon
vání samosprávy nezbytné.
LUDĚk TESaŘ
ekonom – specialista na veřejné finance
a hospodaření obcí
únor 2011
MO001101-1
Ekonomika
únor 2011
11
Ekonomika
Pro většinu měst nad 50 tisíc obyvatel je dnes zcela klíčovým
problémem městská hromadná doprava (MHD). Ta je největší
zátěží pro rozpočty velkých měst prakticky kdekoliv v Evropské unii – Česko nevyjímaje. Podle tradičního modelu financování cestující přispívá na celkové provozní náklady MHD
jen jistou částí, zbytek se hradí formou dotací. Například
v Praze tvoří dotace dlouhodobě výrazně nejvyšší položku
veřejných výdajů a odčerpávají celou třetinu jejího rozpočtu.
E
konomové znají pojem »úspory z rozsahu«. Zjednodušeně řečeno jde
o situaci, kdy s rostoucím objemem
výroby rostou pouze variabilní náklady
(energie, materiál), zatímco fixní náklady
(odpisy, pronájmy) zůstávají konstantní.
S každým dále vyrobeným výrobkem tak
roste efektivita výroby a konečná cena vztažená na jednotlivé výrobky klesá.
V mHD nĚkTERÉ PoUČkY nEPLaTÍ
Zmíněné úspory z rozsahu však u MHD automaticky neplatí. Pro ekonoma dokonce
v případě MHD nastávají poněkud absurdní situace, kdy »úspory z rozsahu« fungují
mnohdy zcela opačně. Bylo by možné hovořit přímo o »nákladech z rozsahu«, přesněji řečeno o »dotacích z rozsahu«.
Čím je daná MHD rozsáhlejší a technologicky vyspělejší, tím více rostou nutné dotace. To je z hlediska zvyšujících se variabilních nákladů logické – kdyby ovšem vedle
toho především investiční náklady nerostly
nelineárně nahoru. Se stále vyšším počtem
přepravených osob a množstvím místových
km roste poměrná dotace z obecního rozpočtu na 1 přepravovanou osobu, ale také
na 1 ujetý místový km (viz tabulka s příkladem MHD Prahy, Brna a Olomouce na protější straně nahoře).
Ve velkých městech dosahují každoroční
dotace na fungování MHD závratných částek. Tak třeba hlavní město Praha vynaloži-
S rostoucí velikostí a technologickou vyspělostí
MHD zpravidla bude sílit
i tlak na vyšší dotace od
města. Ty se budou zvyšovat rychleji než plánovaný
rozvoj MHD, která se tak
z hlediska veřejných financí města bude stávat méně
efektivní.
lo jen za poslední tři roky na svou městskou
hromadnou dopravu přes 40 mld. Kč.
DoBRÉ FinanCoVÁnÍ mHD Jako
ZÁkLaD FinanČnÍHo ZDRaVÍ mĚSTa
V České republice činí výše dotací typicky
60 % celkových nákladů na danou jízdu,
tedy na provoz a potřebné investice. Zjednodušeně řečeno, při ceně jízdenky 20 Kč
musí město ke každé jízdence, zakoupené
cestujícím, doplatit dopravci dalších 30 Kč.
Situace ve městech jiných členských
zemí Evropské unie je obdobná. Fungující
principy financování MHD se od sebe liší
ilustrační foto: archiv dpp hl. m. prahy
klíčem k prosperitě města
je i vyjasněné financování mHD
Turnikety v pražském metru fungovaly
11 let. Tehdejší investice do nich a náklady na jejich provoz by však byly jen
zlomkem sumy, kterou by si vyžádal nyní
zvažovaný projekt jejich obnovy.
zpravidla jen právní formou jejího provozovatele, způsoby dělení jednotlivých dotací,
poměrem dotací k ceně jízdného či k celkovému rozpočtu města i subjektem, jenž
dotace poskytuje. Zpravidla se na dotacích
podílí více subjektů, městskému rozpočtu
někde jistou částí ulehčuje rozpočet státní
a rozpočet Evropské unie.
Vysoké dotace města na MHD s sebou
nesou mnohé negativní dopady. Zásadním
bezprostředním dopadem je nedostatečný
tok investičních prostředků do MHD. Příkladem je pomalá výstavba metra v Praze
či nedostatečná obnova vozového parku
MHD v některých menších městech.
Protože provozovatel regulované netržní
MHD je nucen spolupracovat se zcela tržním prostředím (podniky dodávající paliva
a energie apod.), rostou náklady na provoz
MHD (vozkm) tržně, ale nelze na ně kvůli
regulovanému jízdnému stejně tržně reagovat. Proto už řada měst v minulých letech
zaznamenala nepříjemné rozevírání nůžek
mezi dotacemi a tržbami z jízdného.
Rozvoj MHD v Praze v období 1897–2009 (tisíce přepravených osob za rok)
ZdroJ: autor
12
únor 2011
Ekonomika
TREnDY a »TREnDY«: nEnECHmE SE
UnÉST »VLnoU moDERniZaCE«
Současným trendem je změna odbavovacího systému MHD. V evropských městech
je populární elektronické jízdné. Například
v Praze nese tento projekt název Opencard,
často se využívají i tzv. SMS jízdenky zakoupené virtuálně přes mobilní telefon. V elektronickém jízdném řada měst vidí cestu
k zefektivnění odbavovacího systému. Projekty tohoto druhu bývají doplňovány dalšími opatřeními. Třeba v Praze se už déle
uvažuje o obnově turniketů v metru.
Také leckterá menší města v duchu všeobecné »vlny modernizace« chystají různé
projekty na vyšší podporu nejnovějších
informačních technologií v provozu MHD.
Obecně je snaha zvyšovat stávající technologickou úroveň provozování MHD,
od čeho si radnice a magistráty slibují zefektivnění provozu MHD do dalších let.
Jakkoliv je všeobecné mínění o reálnosti
takových cílů naladěno velmi optimisticky,
ekonomická fakta uvedené nadšení až tak
jednoznačně podpořit nemohou. Mnohé
z těchto plánů se mohou ukázat jako předčasné a kýžený efekt nepřinesou. Typickým
příkladem je pražská Opencard, ale obdobných projektů existuje více.
Ani některé změny v organizaci nemusí v budoucnu naplnit očekávání do nich
vkládaná. Příkladem by mohla být snaha
o sloučení Pražské integrované dopravy
(PID) se Středočeskou integrovanou dopravou (SID). Je otázkou, zda tato myšlenka
(v daleké budoucnosti jistě správná) není
zatím předčasná. Spojení PID a SID se dotkne celé řady menších obcí Středočeského
kraje a je dobré se zamyslet, jsou-li na tento
krok (a spolu s nimi také příslušná dopravní infrastruktura) vůbec připraveny.
Diskutabilní je rovněž to, zda se některá
města nesnaží svými projekty »předběhnout svoji dobu« v duchu jisté »modernizační hysterie«. Jenže neúspěšné projekty
v oblasti MHD mívají na rozvoj města katastrofální dopady. Často totiž na delší dobu
odčerpají potřebné investiční prostředky
pro MHD, což z dlouhodobého hlediska
znamená zbrzdění rozvoje celého města.
ZTRÁTa TEmPa inVESTiC Do mHD
SE (nEJEn) PRaZE nEmUSÍ VYPLaTiT
Podívejme se na, bohužel, dosti pravděpodobný scénář špatného financování MHD,
jehož přízrak se vznáší nad českou metropolí. Začneme-li historií, pak celé minulé
století přineslo pražské MHD obrovský
rozmach, neboť závratným tempem rostly
počty přepravených osob i ujeté km (viz
graf Rozvoj MHD v Praze na předchozí straně dole). Ačkoliv reálné jízdné se během 20.
století nijak významněji neměnilo (s výjimkou dvou větších skokových zdražení v letech 1970 a 1991), reálné tržby po 2. světové
válce vykazují trvale sestupný trend (viz graf
Tržby pražské MHD vpravo). Oba grafy názorně modelují již zmiňovaný paradox obráceného principu »úspor z rozsahu«. Zde
je podán z jiného úhlu pohledu – v dlouhodobém časovém vývoji téže MHD.
Zasadíme-li Prahu do kontextu dnešní
Evropské unie, pak MHD v našem hlavním
únor 2011
Poměrné dotace z rozpočtu města na MHD (v Kč)
Stav v roce 2009
Praha
Brno
dotace na 1 ujetý místový km
0,65
0,45
0,30
10,88
5,67
3,14
dotace na 1 přepravenou osobu
Olomouc
ZdroJ: autor
městě během 2. poloviny 20. století patřila
ve srovnání s jinými evropskými metropolemi dlouhodobě k nadprůměrně dotovaným. V období 80. let dosahovala míra všeobecných dotací místy přes 90 %. Cestující
platil pouhou 1 Kčs za jednu jízdu, ovšem
celkové náklady na jeho přepravu šplhaly (především vlivem urychlené výstavby
metra) k 10 Kčs. Tato dotace byla ve velké
míře hrazena ze státního rozpočtu a s jistou
nadsázkou (pro čtenáře z Moravy raději bez
nadsázky) lze konstatovat, že pražské metro stavěla celá republika.
Po roce 1990 se tento princip velmi rychle
přehodnotil a prakticky po celá 90. léta výstavba metra opět pokulhávala, což se nyní
těžko dohání (akutní potřeba trasy metra D
především v jižním směru).
Současný vozový park MHD je v české
metropoli v poměrně výtečném stavu, řada
rekonstrukcí se už uskutečnila, ve městě jezdí udržované a relativně čisté vozy.
Ovšem za současného trendu stále se snižujících investic do pražské MHD je jen
otázkou času, kdy se začne výrazněji sahat
i na investice do jejího vozového parku.
Je dost dobře možné, že k tomu dojde již
v příštím roce a situace se bude zhoršovat.
Proto se lze domnívat, že v Praze okolo
roku 2020 téměř jistě nastane vleklá dopravní krize, obdobná velké dopravní krizi
z přelomu 60. a 70. let minulého století, pro
niž byly příznačné dlouhé stojící kolony
tramvají a autobusů. V roce 2030 pak v katastrofálním scénáři pro Prahu navíc můžeme očekávat i výrazné zanedbání vozového parku. Čipová karta ve stylu Opencard
situaci rozhodně nevyřeší. Uskuteční-li se
projekt obnovy turniketů v metru, bude situace patrně ještě o mnoho horší.
Abychom nebyli jen »pragocentričtí«, podívejme se krátce také na jiné zajímavé příklady. V Českých Budějovicích byl projekt
elektronické peněženky v mobilu (obdoby
pražské Opencard) koncem loňského roku
zrušen.
V Ostravě existuje trvalá poptávka po »něčem jiném«. Tamní místní politická seskupení se vzájemně předhánějí v nabídkách.
Momentálně je v Ostravě v kurzu »MHD
zdarma« v případě smogové situace. Místní KSČM však ve svých vizích nabízí »MHD
zdarma« už trvale.
Ve Valašském Meziříčí jdou ještě dál. Sezonně tam provozují vždy sedm autobusových linek zdarma. Projekt si velmi pochvalují a počítají s ním i nadále.
ZÁVĚR: JakoU CESToU SE VYDaT?
Pro rozvoj středních a větších měst jsou
pravidelné investice do jejich MHD zcela
zásadní. Je však třeba varovat před jejich
zanedbáním, stejně jako před případnou
ukvapenou technologickou modernizací,
není-li projekt dobře promyšlen z hlediska nákladů. Předčasné nasazení některých
technologií se pro město může stát osudovou chybou.
Jestliže rada města a zastupitelstvo o takovém modernizačním projektu rozhodují,
určitě by měly mít na zřeteli, že s rostoucí
velikostí a technologickou vyspělostí městské hromadné dopravy zpravidla bude sílit
i tlak na vyšší dotace od města. Ty se budou zvyšovat rychleji než plánovaný rozvoj
MHD, která se tak z hlediska veřejných financí města bude stávat méně efektivní.
V Ústavu ekonomiky a managementu
dopravy na Fakultě dopravní ČVUT v Praze
už máme konkrétní zkušenosti s přípravou
a realizací některých projektů MHD a don
kážeme poradit i dalším městům.
VÁCLaV BaRoCH
Ústav ekonomiky a managementu
fakulta dopravní čvut v praze
Tržby pražské MHD v letech 1897–2009
ZdroJ: autor
13
Informační a komunIkační technologIe
měnit městskou část
může pomoci i web
Ing. arch. Kamil Kubiš: Veřejnými prostory
se v Praze 10 dosud nikdo systematicky
nezabýval. Rozhodli jsme se to změnit.
na 130 obyvatel a 32 ze 36 zastupitelů včetně starosty. Kromě pozvánky v novinách
Prahy 10 a na webu odešlo přes 300 adresných elektronických pozvánek na základě
registrace zájemců o zasílání aktuálních
informací. Nyní se na webu zaregistrovalo
již více než 600 občanů, kteří chtějí být pravidelně informováni o všech novinkách.
Veřejný proStor jako celek
Poznatky z průzkumu posloužily k formulování Strategie pro veřejné prostory, kterou
vytvořila pracovní skupina, jejíž činnosti se
kromě zástupců městské části účastnily
také Agora CE, Ústav pro ekopolitiku a Partnerství o. p. s. Po projednání v orgánech
samosprávy byla strategie představena veřejnosti v radničních novinách, tiskových
zprávách i na veřejném setkání. Definitivně
ji zastupitelstvo schválilo v červnu 2010,
poté byla integrována do činnosti radnice,
která také ustanovila dvojici specialistů odpovědných za projekt.
»Veřejný prostor se často vnímá jako
území nikoho a všech současně. Jednou
pro dopravu, podruhé pro popelnice, pak
pro parkování, jindy pro veřejné osvětlení,
značky, reklamy, dále pro zeleň atd. Pokusili
jsme se vše sjednotit a ve spolupráci s občany prostor řešit jako celek,« vysvětluje
Ing. arch. Kamil Kubiš. »Chceme, aby se lidé
sdružovali a ovlivňovali, co se v jejich okolí
změní ve veřejném prostoru a třeba s pomocí grantu si tu věc také vytvořili.«
Jak dokládá web projektu, obyvatelé se
aktivně vyjadřují k umístění laviček, provozní době a šíři sortimentu na farmářských trzích, rozmístění nových stojanů
na kola, chybějícím maloobchodním zařín
zením a službám ve svém okolí.
jaroSlaV wInter
S
talo se vaše město či obec v minulosti příjemcem dotace ze státního
rozpočtu? Chcete si zrekapitulovat třeba to, jak u vás místní politická
reprezentace byla úspěšná ve využívání těchto dotací během minulých let?
Nebo vás zajímá, jak se dařilo získávat
podporu od státu některému sousednímu sídlu? Na tyto a jim podobné otázky
najdete odpověď v aplikaci IS CEDR,
který na adrese http://cedr.mfcr.cz provozuje Ministerstvo financí. Zkratka
CEDR znamená Centrální evidence dotací z rozpočtu. Pokud použiji definici
provozovatele, dozvím se, že »...CEDR
slouží jako podpůrný nástroj pro sledování, evidenci, vyhodnocení a kontrolu
dotací poskytovaných ze státního rozpočtu. Skládá se z několika částí, které
jsou podle svého určení provozovány
u poskytovatelů dotací (resorty, státní
fondy, agentury), v centru zpracování
(MF) a na Ústředním finančním a daňovém ředitelství, finančních ředitelstvích
a okresních finančních úřadech«.
V CEDRu najdete data o dotacích
od roku 1999 do roku 2010, ale zatím
pouze ty, o nichž byly údaje ministerstvu
předány nejpozději 30. 6. 2010. Hlavní
navigace v aplikaci se odehrává v levém
menu. Pokud chcete rychlou informaci
o nějakém příjemci, zvolte v menu položku Poskytnuté dotace. Hledat můžete
podle IČ i podle názvu příjemce. Zadám
tedy třeba Manětín a systém mně za malou chvíli zobrazí všechny dotace, u nichž
se v názvu příjemce vyskytuje toto slovo.
Pozor však na to, že kromě města Manětín se to týká všech subjektů, tedy například i Římskokatolické farnosti Manětín
nebo Zemědělského družstva vlastníků
Manětín.
Mohu využít i rozšířené vyhledávání
s využitím dalších kritérií, jako jsou období, právní forma, poskytovatel, dotační titul atd. U každé dotace si můžete
zobrazit její detail. Já například zjistil,
že město Manětín v roce 2000 čerpalo
dotaci na technickou obnovu vodovodu
v Brdě. Chcete-li do databáze zadat složitější dotazy, použijte buď uložené sestavy (opět v levém menu) – které bych
doporučil méně zkušeným uživatelům,
nebo si vytvořte sestavu vlastní. Protože
to však už jde o složitější postup, doporučuji v tomto případě využít nápovědu
n
systému (rovněž v levém menu).
VÁclaV kouDele
vedoucí odboru informatiky
Krajský úřad Plzeňského kraje
MO001094-11
oSloVIlI »mlčící VětšInu«
»Veřejné prostory jsou prvkem měnícím
shluk budov na město, zdrojem sounáležitosti obyvatel, místem setkání a komunikace, identitou města, čtvrti a také vizitkou
města, čtvrti v očích návštěvníků,« začal
v prosinci minulého roku své ohlédnutí zpět
do historie Ing. arch. Kamil Kubiš, vedoucí
odboru územního rozvoje Úřadu Městské
části Praha 10. Veřejné prostory v Praze 10
byly a někde ještě jsou zanedbané, morálně zastaralé, plné aut a nepřívětivé. Proto
vznikl v roce 2007 ve spolupráci s obecně
prospěšnou společností Agora CE projekt
Společně měníme Prahu 10.
Předcházelo mu již v roce 2004 otevření
Střediska územního rozvoje, které slouží
k prezentaci rozvoje městské části pro veřejnost. Novým projektem si však radnice dala
za cíl ještě více přitáhnout místní obyvatele,
oslovit a zapojit »mlčící většinu« a motivovat ji k aktivitě ve svém okolí, zajistit plošné
informování občanů o všem, co se týká veřejného prostoru. Současně šlo i o to takto
eliminovat nátlakové skupiny prosazující
své zájmy »jménem lidu«.
Pro veřejnost byl projekt spuštěn na jaře
2008 vytvořením webových stránek a zahájením plošného názorového průzkumu.
Dotazník byl jednak ke stažení na webu, ale
vyšel i v nákladu 150 tisíc výtisků ve dvou
číslech radničních novin po sobě a k vyzvednutí byl také v infocentrech. Průzkum
podpořila i reklamní kampaň v ulicích. Dotazník se orientoval na domácnosti a obsahoval 24 otázek koncipovaných s cílem
vyloučit zkratkovité a povrchní odpovědi.
Podařilo se získat 5111 vyplněných dotazníků, což odpovídalo téměř 10 % oslovených domácností.
Průzkum přinesl mnoho námětů. Ty operativní a jednoduché byly řešeny ihned.
Technicky uskutečnitelné, ale kontroverzní
náměty byly předány k diskusi. Třetí skupinu tvořily systémové, dlouhodobé, investičně náročné náměty. Následovalo veřejné
setkání, kterého se v červnu 2008 zúčastnilo
FOTO: ARCHIV
n
ení málo projektů, které po prvotním vzepětí i případném ocenění
začnou časem stagnovat. To neplatí o projektu Společně měníme Prahu 10,
jehož zrod spadá už do roku 2007 a který
získal i ocenění v mezinárodní soutěži O lidech s lidmi. Na stránkách www.praha10.
cz/spolecne, které jsou jeho středobodem,
najdete i nyní hodně aktuálních a zajímavých informací. Důkaz, že internet může
sehrát při zaměření pozornosti radnice
i občanů na veřejné prostory důležitou roli.
Veřejná správa
a internet /50
14
únor 2011
Téma
ilustrační fOtO: archiv
regionální operační programy
Záběr ze slavnostního otevření tělocvičny na ZŠ Sady v Havlíčkově Brodě, která prošla rekonstrukcí díky dotacím z ROP Jihovýchod.
diskuse o čerpání evropských
dotací po roce 2013 už začala
Bezpečnější silnice, moderní vozový park veřejné hromadné
dopravy, síť cyklostezek, rozvoj turismu, investice do vzdělávacích a sociálních zařízení, obnova veřejných prostranství či
výstavba zázemí pro volný čas jsou nejčastějšími náměty projektů měst a obcí, na které se zároveň dosud vyčerpalo i nejvíce prostředků z regionálních operačních programů (ROP).
P
odoba financování podpořených projektů se však mění, a to v souvislosti
s úsporami ve státním rozpočtu. Vloni v srpnu vláda nejprve rozhodla, že zruší
spolufinancování projektů podpořených
z ROPů. (Evropské fondy financují nejvíce
85 % nákladů, zbytek musí doplatit státní
a veřejné rozpočty.) Po protestech Asociace krajů ČR (AK ČR) a vyjednávání Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) se v září
vláda usnesla, že státní příspěvek dostanou
všechny projekty měst, obcí a neziskového sektoru schválené k 22. září 2010, kromě krajských (Usnesení č. 675/2010). Po
dalších jednáních MMR s Ministerstvem
financí a regionálními radami, které řídí
ROPy, rozhodla vláda 19. ledna 2011, že stát
dofinancuje i schválené projekty krajů, aby
podle evropských pravidel nedošlo k diskriminaci a nebylo ohroženo celkové čerpání
z evropských fondů.
únor 2011
PříPravy na nové Programové
období
Evropská komise zveřejnila loni v listopadu tzv. Pátou kohezní zprávu o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, kterou
představila jako jeden z hlavních podkladů
pro další fázi debat o budoucnosti kohezní
politiky (politiky soudržnosti) po roce 2013.
Dotace již proplacené z ROPů
za období 2007–2010
Jihovýchod:
Jihozápad:
Moravskoslezsko:
severovýchod:
severozápad:
střední čechy:
střední Morava:
přes 8 mld. korun
téměř 5 mld. korun
přes 4 mld. korun
téměř 7 mld. korun
přes 6,5 mld. korun
přes 4 mld. korun
přes 6 mld. korun
ZDrOJ: ÚŘaDY rEGiOnÁlních raD
Připomeňme, že kohezní politika je z hlediska rozpočtu v současném programovém
období 2007–2013 druhou nejvýznamnější
politikou EU (35,7 % z celkového rozpočtu
EU). Jejím obecným cílem je snižovat rozdíly mezi úrovní rozvoje různých regionů
a posilovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Kolem závěrů Páté kohezní
zprávy se v ČR rozvinula diskuse, kterou
řídí MMR jako koordinátor kohezní politiky
u nás.
Přípravy na čerpání evropských dotací
v období 2014-2020 představil ministr pro
místní rozvoj Ing. Kamil Jankovský už v září
2010 s tím, že budou rozděleny do dvou
fází. V první fázi proběhne jednání s nezávislými experty, zaměstnavateli, politiky
a představiteli státní správy a samosprávy.
Jednat se bude o obsahu a cílech budoucí
kohezní politiky. Druhá fáze bude zaměřena na konkrétní podobu a počet programů,
pomocí kterých se budou dotace čerpat. Cílem v novém dotačním období bude snížení počtu operačních programů a srozumitelnost pravidel pro žadatele o dotace.
diskuse na národní úrovni
Pod TakTovkou mmr
MMR založilo loni na podzim expertní poradní skupinu (EPOS) složenou převážně
z osobností ekonomického a politického
15
›
regionální operační programy
› života. V rámci skupiny bude konzultována
příprava pozic pro vyjednávání na úrovni
EU tak, aby ČR získala pro období po roce
2013 dostatek prostředků na svůj hospodářský, sociální a územní rozvoj, včetně
podpory konkurenceschopnosti. Skupina
bude zároveň využívána pro konzultaci
otázek nastavení systému čerpání.
Členy EPOS jsou např. europoslanec
a předseda Svazu měst a obcí (SMO) ČR
Ing. Oldřich Vlasák nebo hejtman Pardubického kraje a bývalý ministr pro místní
rozvoj Mgr. Radko Martínek. Skupině předsedá Ing. Daniel Braun, první náměstek ministra pro místní rozvoj.
»Na národní úrovni je základním úkolem určit si priority. To je věc celonárodní
a proto vedeme partnerský dialog s kraji,
městy, nezávislými experty, zaměstnavateli, odbory, akademiky. Diskuse o tom, jakými nástroji – neboli programy – budeme
jednotlivé potřeby řešit, bude následovat ve
druhé polovině tohoto roku,« vysvětlil Ing.
Daniel Braun.
Příkladem průběžné partnerské spolupráce je např. debata se zástupci všech
krajů v rámci samostatné – tzv. meziregionální – pracovní skupiny, která vznikla už
před rokem právě s cílem diskutovat všechny koncepční otázky spojené s přípravou
nového programového období s regionálními experty. K těmto jednáním jsou vždy
přizváni také zástupci SMO ČR a Sdružení
místních samospráv (SMS) ČR.
Kromě této pracovní skupiny jsou podle vyjádření Ing. Daniela Brauna zástupci
AK ČR, zástupci regionálních rad regionů
soudržnosti i měst a obcí zapojeni do všech
dalších pracovních a konzultačních skupin, kde se diskutují nejrůznější strategické
i operativní otázky. Jde např. o Pracovní
skupinu Řídícího a koordinačního výboru pro budoucnost kohezní politiky EU,
nebo Pracovní skupinu Národního orgánu
pro koordinaci.
sTarTovním výsTřelem je návrh
sTřednědobého financování eu
MMR zpracovalo vloni v listopadu základní východiska a následně předběžný návrh
pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky
po roce 2013. Na základě probíhající konzultace se všemi partnery plánuje předložit
řádnou rámcovou pozici na vládu do konce
ledna. Rámcová pozice má zároveň sloužit
jako mandát pro českou delegaci na Kohezním fóru v Bruselu ve dnech 31. ledna až
1. února 2011.
Na této akci vyvrcholí veřejné konzultace
k Páté kohezní zprávě, základní představě
Evropské komise o reformované kohezní
politice. Evropská komise následně zhruba
v polovině letošního roku předloží návrh
příštího střednědobého finančního rámce
EU a legislativní návrhy k jednotlivým kapitolám budoucího rozpočtu EU, včetně
kohezní politiky.
sTanoviska asociace krajů Čr
Kraje vyjádřily své stanovisko k Páté kohezní zprávě počátkem ledna. »Je zásadní, aby
politika soudržnosti uplatňovaná po roce
2013 respektovala různou úroveň rozvo-
16
je jednotlivých regionů v České republice.
Každý region by měl mít možnost určit si
investiční priority, které podpoří jeho konkurenceschopnost a budou odpovídat jeho
konkrétním podmínkám,« vyjádřil se za AK
ČR její první místopředseda a hlavní vyjednávač Mgr. Radko Martínek. »Je také zřejmé, že se regionální operační programy
osvědčily a čerpají evropské dotace rychle
a efektivně. V tom chceme pokračovat,« vyzdvihl Mgr. Radko Martínek.
Kraje budou vést diskusi nadále tak, aby
mohly na začátku letošního roku představit
svoji ucelenou a jednotnou pozici k navrhovaným opatřením i otázkám Evropské
komise týkajícím se budoucí politiky soudržnosti.
Je zásadní, aby politika
soudržnosti uplatňovaná
po roce 2013 respektovala
různou úroveň rozvoje jednotlivých regionů v České
republice. Každý region
by měl mít možnost určit
si investiční priority, které
podpoří jeho konkurenceschopnost.
názory svazu měsT a obcí Čr
SMO ČR se do debaty ohledně budoucího
financování regionálního rozvoje zapojil
na evropské úrovni přímo (reaguje na otevřené konzultace orgánů EU) i zprostředkovaně přes Radu evropských obcí a regionů
(CEMR), která sdružuje asociace místních
a regionálních samospráv členských a přistupujících států EU. Předseda Svazu
Ing. Oldřich Vlasák se tématem budoucí
politiky soudržnosti zabývá jako poslanec
Evropského parlamentu, kde je také členem Výboru pro regionální rozvoj.
Na národní úrovni má Svaz zastoupení
v řadě pracovních skupin, kde uplatňuje
své připomínky k předkládaným návrhům
pozičních materiálů i k celkové debatě
o prioritách ohledně čerpání evropských
prostředků po roce 2013. Dále má své zástupce v expertních skupinách na Úřadu
vlády, které připravují a sledují plnění Národního programu reforem a rovněž v Řídícím výboru krajů k budoucnosti politiky
soudržnosti.
»Výchozím podkladem pro uplatňování připomínek jsou zpracované analýzy
potřeb obcí a měst,« sdělil Oldřich Vlasák.
»Ty ukazují jednak na přetrvávající potřebu financovat z evropských peněz základní infrastrukturu v obcích jako předpoklad
zajištění služeb pro občany, ale i na problematická místa v současném nastavení administrace projektů.«
Výstupy zmíněných analýz, ale i podněty
získané přímo od měst a obcí v rámci své
činnosti (např. jednání komisí a pracovních
skupin) Svaz uplatnil při přípravě vlastních
fOtO: archiv
Téma
Ing. Oldřich Vlasák zdůrazňuje, že důležitým zdrojem informací pro jednání, jsou
zpracované analýzy potřeb měst a obcí.
stanovisek k budoucímu čerpání prostředků z fondů EU. Kromě budoucí politiky
soudržnosti jde také o Společnou zemědělskou politiku (část rozvoje venkova). »Obě
pozice umožní Svazu prosazovat zájmy
obcí a měst z hlediska využití prostředků
a nastavení podmínek čerpání na všech
úrovních veřejné správy v ČR i na mezinárodní úrovni vůči institucím EU,« informovala Mgr. Ingrid Štegmannová, vedoucí
oddělení vnějších vztahů.
Do budoucna využije SMO ČR k přípravě
stanovisek diskuse v rámci své organizační
struktury se zástupci obcí a měst i v průběhu akcí, které bude v letošním roce pořádat, tzn. krajská setkání, kongres starostů,
sněm, případně finanční konference.
sTanoviska sdružení mísTních
samosPráv Čr
SMS ČR zastupuje přes jeden tisíc obcí
a měst z celé ČR a od roku 2008 je povinným připomínkovým místem pro legislativní návrhy, mj. i z MMR. »Současné
programové období znamenalo pro naše
členy výrazný zdroj zkušeností – rozhodně
ne vždy pozitivních,« komentoval tajemník
Sdružení Mgr. Tomáš Chmela.
Toto stanovisko vyjádřil předseda Sdružení Ing. Josef Bartoněk také na lednovém
setkání s ministrem Jankovským: »Systém
čerpání prostředků ze strukturálních fondů
není z pohledu obcí a měst dobře nastaven. K zásadním nedostatkům patří složitá
struktura 26 operačních programů a vysoká
administrativní náročnost.« SMS ČR proto
bude v následujícím programovém období
požadovat radikální reformu modelu čerpání evropských prostředků do regionů.
Do příprav nového programového období se zástupci SMS ČR zapojili nejen prostřednictvím neformální diskuse svých členů, ale např. účastí na zasedání již zmíněné
meziregionální poradní skupiny MMR.
V únoru 2011 proběhne »ideová konference« předsednictva, členů pracovní skupiny
pro dotace a regionální rozvoj a dalších zájemců z řad obcí, na níž Sdružení stanoví své
priority pro jednání o budoucnosti politiky
n
soudržnosti.
simona dvořáČková
únor 2011
regionální operační programy
Téma
letos naposled se obce a města
mohou zapojit do větších výzev
Harmonogram vyhlašování výzev na rok 2011 již většina regionů soudržnosti zveřejnila. Z doplňujících informací úřadů
regionálních rad (ÚRR) a z přehledů pokroku v čerpání financí vymezených pro ROPy vyplývá, že v dalších letech již nelze
očekávat vlnu nových výzev. Zjednodušování procesu administrace schválených projektů však pokračuje.
r
egionální operační programy jsou za
polovinou svého trvání a případní
zájemci o dotace včetně měst a obcí
musí už do budoucna počítat s větší vlastní
finanční účastí na nově schálených projektech.
roP jihovýchod
V současnosti mohou města a obce žádat
o dotace na podporu cestovního ruchu.
Konkrétně např. na značení a úpravy cyklotras či zpřístupňování památek. V prvním
čtvrtletí 2011 se budou moci ucházet o dotace krajská města Brno a Jihlava. Ve druhém čtvrtletí dostanou šanci i menší města
a obce, a to na výstavbu zařízení sociální
péče nebo revitalizaci zanedbaných ploch
(tzv. brownfields).
»Letošní rok je posledním, kdy budou
vyhlášeny relativně větší výzvy. Do konce
programového období pak předpokládáme
pouze tzv. uzavírací výzvy. Ty umožní vyčerpat maximální možný objem prostředků
z EU a zároveň zabrání překročení vyhrazeného finančního limitu,« komentovala
Ing. Kateřina Kurková, vedoucí oddělení
publicity a technické pomoci ÚRR.
MO001103-3
R
novinky 2010/2011:
n bezplatná expertní podpora Regionální
rozvojové agentury jižní Moravy a Regionální rozvojové agentury Vysočiny příjemcům
dotací při kontrole formální správnosti povinných zpráv a jejich příloh;
n systém tzv. modifikovaných plateb ur-
čený projektům nad 30 milionů korun způsobilých výdajů. Umožňuje proplácet ještě
neuhrazené faktury dodavatelů zboží, materiálu či služeb. Proplacení proběhne vždy
až po řádné kontrole těchto výdajů. Cílem
je zlevnit, usnadnit a zkrátit dobu proplácení prostředků z programu.
n přehlednější www stránky;
n povinnost příjemců dotací zveřejňovat
zakázky a zadávací řízení v internetové aplikaci na webu regionální rady. Systém kontroluje správnost zvolených lhůt a umožňuje vkládat veškerou dokumentaci k řízení
v elektronické formě.
roP jihozáPad
Od letošního ledna mohou všechny obce
naposled žádat o dotace na opravy silnic.
Města s 5–50 tisíci obyvateli mohou předkládat projekty sanace a revitalizace zanedbaných areálů, veřejných prostranství,
revitalizace center obcí či výstavbu, rekonstrukci a vybavení objektů občanské vybavenosti.
V průběhu letošního roku se počítá s vyhlášením řízené výzvy k součinnostním
(synergickým) projektům Integrovaného
operačního programu (IOP) v oblasti podpory Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a Revitalizace částí měst a obcí. Plán
výzev počítá i s výzvou na podporu rozvoje
cestovního ruchu v rámci Integrovaných
plánů rozvoje území (IPRÚ).
Poslední letošní plánovaná výzva nabídne prostředky na rozvoj infrastruktury zá-
kladního, středního a vyššího odborného
školství. Vyhlášena však bude až po vyjasnění problematiky spojené s usnesením
vlády z loňského podzimu zastavit spolufinancování nově schválených projektů ze
státního rozpočtu.
Výzvy na další léta se zatím neplánují.
Realizován je však systém tzv. náhradních
projektů. Pokud v rámci určité oblasti podpory zbudou peníze (v důsledku neúspěšné
či částečné realizace již schválených projektů), nabídnou se náhradníkům (v případě,
že zbývající alokace bude pokrývat alespoň
30 % jejich požadované dotace). Tím budou
finanční prostředky ROP Jihozápad zcela
vyčerpány.
novinky 2010/2011:
n elektronické podávání monitorovacích
zpráv;
n přehlednější www stránky;
n den otevřených dveří na ÚRR v prvních
měsících letošního roku;
n hodnocení (evaluace) IPRÚ, které zmapuje hospodářsky slabá území s potenciálem rozvoje cestovního ruchu, do nichž by
pak směřovala specializovaná výzva.
roP moravskoslezsko
V současnosti je otevřena průběžná výzva
přesahující do dalších let. Jedná se o podporu tří vybraných turistických oblastí
v rámci projektů zahrnutých do IPRÚ. Obce
je mohou předkládat do září 2012. Průběžný je také příjem projektů velkých regionálních měst z jejich IPRM. Nejzajímavější pro
obce a města je možnost podpory regenerace brownfields, o niž se lze ucházet do dubna. Na září až říjen se města a obce budou
moci zúčastnit výzvy na podporu výstavby
a úprav cyklostezek.
»V polovině roku 2011 se dá očekávat vyhodnocení projektů malých obcí, na které
je připraveno 150 milionů korun, které zbývají na podporu rozvoje venkova. Ve stejné
›
PORTER
Spoleènost I-Tec Czech,
spol. s r.o.,
Vám pøedstavuje vozidlo
znaèky Piaggio,
v kategorii N1.
V naší nabídce naleznete
vozidla s uplatnìním
v jakémkoliv oboru
a s mnoha druhy nástaveb.
Vše dle volby zákazníka.
ZIMNÍ ÚDRŽBA
Financování: ÈSOB leasing, a. s.
...vy víte jak,
únorvíme
2011 s cím...
my
PORTER TIPPER
Rudná 3/30, 703 00 Ostrava-Vítkovice
tel.: 596 761 141, fax: 596 761 140
e-mail: [email protected]
www.autopiaggio.cz
- Piaggio Porter
Tipper - 1.3 16
V
- kat. N1
- radlice o šíøce
1700 mm
- kapacita zásob
níku 400 l
- pohon: benzín,
LPG
- rozmìry D x Š
x V: 3565 x 1460
- ložná plocha:
1400 x 1930 mm x 1800 mm
- po sejmutí násta
veb - sklápìè
17
Téma
regionální operační programy
› době by mělo být rozhodnuto o úspěšných
novinky 2010/2011:
n přechod na elektronické podávání žádostí o platbu;
n první kroky k zavedení nového nástroje
JESSICA (Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas), který je
alternativou dotačního modelu financování projektů z evropských fondů. Funguje
na principu využití návratných zdrojů, které
jsou formou dlouhodobých úvěrů, půjček,
záruk a investičního kapitálu poskytovány
na investice do městských oblastí.
roP severovýchod
V letošním roce nejsou plánovány žádné
výzvy pro obce do 50 tisíc obyvatel. Pouze krajská města mohou do prosince 2013
v rámci průběžné výzvy předkládat dílčí
projekty IPRM. S výzvami se zatím nepočítá
ani v dalších letech. Celá alokace programu
je téměř vyčerpána, protože většina finančních prostředků už byla rozdělena mezi
schválené projekty.
Finanční prostředky, které ještě zbývají
v osách zaměřených na rozvoj dopravní infrastruktury, cestovní ruch a podnikatelské
prostředí a není u nich efektivní vyhlašovat nové výzvy, chce Regionální rada spojit
a převést do osy zaměřené na rozvoj měst
a obcí. »Loni v červnu jsme o změnu programu v tomto smyslu požádali i Evropskou
komisi. Kdy rozhodne, zatím nedokážeme
říci. Pokud ale Komise přesun prostředků
schválí, Výbor Regionální rady rozhodne,
zda vyhlásí standardní výzvu, nebo využije
jiné formy podpory k vyčerpání těchto prostředků,« sdělila Mgr. Eva Jouklová, tisková
mluvčí ÚRR.
novinky 2010/2011:
n průběžné zefektivňování procesu administrace projektů;
n přehlednější www stránky.
roP severozáPad
Od ledna do března se města a obce mohou
hlásit o dotace na rozvoj dopravní obslužnosti regionu. Podpora je určena zejména
zlepšování dostupnosti veřejné dopravy pro
handicapované občany či páteřním regionálním cyklostezkám. Dále lze žádat o podporu na cestovní ruch, konkrétně např. lázeňství, zpřístupnění památek, turistické
trasy, informační centra apod. A do třetice
mohou obce získat finance na propagaci
cestovního ruchu, např. na rezervační systémy či akce regionálního významu. Uvedené výzvy jsou z hlediska rozdělovaných
financí posledními velkými výzvami pro
dané oblasti.
Od dubna do června a poté od listopadu
do ledna 2012 by měla běžet výzva pro rozvoj dopravní infrastruktury regionálního
a nadregionálního významu. Od července
do srpna 2011 pak budou moci žadatelé
podávat projekty na rozvoj dopravní ob-
18
fOtO: archiv
projektech měst do 50 tisíc obyvatel. Až
z výsledků hodnocení bude zřejmé, zda ještě zbudou peníze na vyhlášení další výzvy,«
informoval Mgr. Michal Sobek, manažer
vnější komunikace ÚRR.
Příkladem dotací do rozvoje zdravotnické infrastruktury měst je např. nové Centrum
léčebné rehabilitace Oblastní nemocnice Příbram otevřené začátkem roku 2010.
služnosti regionu. V červenci je v plánu
ještě výzva na podporu a rozvoj atraktivit
a infrastruktury cestovního ruchu. Půjde
o řízenou výzvu s IOP. Čtvrtletně budou vyhlašovány výzvy pro dílčí projekty spadající
do IPRM Karlových Varů a Ústí nad Labem.
»Většina finančních prostředků přidělených na období 2007–2013 bude rozdělena
letos. Prostředky, které příjemci nedočerpají nebo vzniknou jako rezerva ze směnného
kurzu, se rozdělí v průběhu roku 2012,« řekla Marcela Klíchová, tisková mluvčí ÚRR.
novinky 2010/2011:
n zjednodušení a zrychlení procesu vyřizování žádostí o platbu;
n přehlednější www stránky;
n zasílání automatických e-mailových hlášení příjemcům, jež je upozorňují na dílčí
kroky, které je nutné v rámci realizace projektu zajistit.
roP sTřední Čechy
Od září 2010 mohou obce žádat o dotace na
rozvoj cestovního ruchu nebo udržitelné
formy veřejné dopravy. Konkrétně na budování záchytných parkovišť u vlakových
nebo autobusových terminálů (tzv. P+R
a B+R) či podporu cyklodopravy.
Od ledna do března 2011 se mohou obce
nad 500 obyvatel ucházet o dotace na výstavbu, rekonstrukci a modernizaci místních komunikací: na zastávky a přestupní
terminály integrované veřejné dopravy.
Dále na rekonstrukce a modernizace MŠ,
ZŠ a ZUŠ v obcích 500–5000 obyvatel včetně
školních družin, jídelen, tělocvičen či zařízení k inovaci výuky. Obce nad 5 tisíc obyvatel mohou předkládat projekty na podporu
svých nemocničních zařízení. Města Mladá
Boleslav a Kladno mohou předkládat dílčí
projekty v rámci IPRM.
Zbylé prostředky na oblast rozvoje měst
a obcí plánuje ÚRR rozložit rovnoměrně,
podle potřeb zjišťovaných např. rozhovory
se zástupci obcí (např. v roce 2010 výzkum
v rámci aktivity »Bílá místa«).
novinky 2010/2011:
n prodloužení lhůty na doplnění stavebních rozpočtů v rámci kontroly projekto-
vých žádostí na sedm pracovních dní – to
nastává v případě, že byly identifikovány
nedostatky, které lze v této fázi doplnit;
n doplnění www stránek o sekci se vzorovými žádostmi a úspěšnými projekty;
n pro příjemce možnost konzultace výběrového řízení na hlavní předmět projektu
s oddělením Smluvních vztahů ÚRR;
n zavedení systému modifikovaných plateb pro příjemce. Ti již nemusí sahat po
drahých úvěrech, aby projekt předfinancovali, ale dostanou dotaci ještě před splatností faktur dodavatelům.
roP sTřední morava
V současnosti není otevřena žádná výzva.
Vyhlašování nových výzev je pozastaveno do doby, než Regionální rada zhodnotí
dopady usnesení vlády zrušit příspěvek ze
státního rozpočtu a do doby schválení nového finančního plánu ROP Střední Morava. Finanční plán bude projednán na začátku února spolu s harmonogramem výzev.
V rámci regionu jsou nyní k dispozici finanční prostředky ve výši asi tři miliardy
korun. Mezi žadateli mohou být i města
a obce nad 500 obyvatel. Dalších 1,8 miliardy je vyčleněno na IPRM krajských měst
Olomouce a Zlína.
novinky 2010/2011:
n dvouetapový model administrace projektů. V první etapě žadatel předkládá svůj
podnikatelský záměr, kde jsou důležité především přínosy projektu a jeho efektivita.
Pokud je projektová žádost schválena, dopracuje ji žadatel do dalších detailů. Cílem
opatření je úspora nákladů.
n nový způsob plateb, kdy příjemce může
volit mezi stávajícím systémem, tzn. proplacení dotace na základě předložených,
proplacených, odkontrolovaných dokladů
zpětně, anebo může volit tzv. modifikovanou platbu. V takovém případě jsou faktury
propláceny dodavateli přímo ÚRR ze speciálního účtu. Příjemci tak odpadá starost
o předfinancování projektu. Obě platby lze
v rámci projektu za stanovených podmínek
n
kombinovat.
simona dvořáČková
únor 2011
regionální operační programy
Téma
Pečlivá příprava projektu
se městům a obcím vyplatí
Přestože každý municipální projekt je jedinečný, pochybení,
k nimž dochází v přípravné či realizační fázi, se často opakují. Alespoň to vyplývá z dosavadních kontrol a šetření úřadů
regionálních rad (ÚRR) od vyhlášení prvních výzev a spuštění
prvních projektů.
c
hyby se obecně týkají všech skupin
žadatelů o dotace, obce a města nejsou výjimkou. Následující text vybírá ta nejčastější pochybení a současně poskytuje návody, jak jim předcházet.
zPracování ProjekTů
Při zpracování projektů a během jejich věcného posuzování se chyby často objevují
ve finanční a ekonomické analýze. Důvodem může být:
n málo popsaný projektový záměr;
n rozpory mezi jednotlivými dokumenty
žádosti;
n nedoložené přílohy (např. pravomocná
územní rozhodnutí, doklady o vlastnických
vztazích či podrobný stavební rozpočet);
n nevhodně zvolený partner projektu;
n nedostatečně vymezený či popsaný projektový tým;
n málo podrobný rozpočet (částky nejsou
specifikovány co do obsahu a rozsahu);
n pozměňovaný obsah projektu
n absence řešení institucionální a finanční udržitelnosti projektu.
PodPořené ProjekTy
Nejčastější nesrovnalosti vyplývají z neznalosti metodiky daného ROP a seznamování
se s ní až při zahájení realizace projektu.
Nejzávažnější nedostatky se týkají oblasti
veřejných zakázek:
n podezření na neoprávněné dělení nebo
sloučení zakázky;
n podezření na nesprávně stanovenou
předpokládanou hodnotu zakázky;
n pozměňování obsahu a rozsahu zakázky
po podpisu smlouvy;
n nedodržování lhůt a nerespektování
předem stanovených hodnoticích kritérií;
n nepřesný nebo jen částečně specifikovaný obsah výběrového řízení.
Další problémovou oblastí je uznatelnost
a neuznatelnost výdajů projektu. Výdaje
uvedené v příslušné metodice jako neuznatelné nelze totiž proplatit.
zPůsoby Pomoci žadaTelům
a Příjemcům doTací
ÚRR jako orgán, který má na starosti administraci programu, nemůže obcím vypracovat projektovou žádost. Avšak pověření
projektoví manažeři mohou osobně, telefonicky nebo e-mailem zodpovědět konkrétní otázky, které se týkají vyplňování žádostí.
Obce mohou běžně využívat tyto zdroje:
únor 2011
konzultace projektových záměrů před
registrací projektu;
n konzultace neúspěšných projektových
žádostí i konzultace v době realizace projektu;
n semináře a workshopy;
n elektronické verze metodických příruček, důležitých dokumentů a formulářů;
n elektronické průvodce přípravou a realizací projektu včetně vzorových žádostí ;
n často kladené otázky (tzv. FAQ);
n elektronický zpravodaj (tzv. newsletter).
n
doPoruČení »PrvožadaTelům«
Obecně se ukazuje, že více chybují ti, kteří
před registrací projektu nekonzultují s projektovými manažery územních odborů
ÚRR a neúčastní se pořádaných seminářů.
Základem úspěchu je vždy pečlivá příprava žádosti a jejích příloh a s dostatečnou
časovou rezervou. Doporučení městům
a obcím zní:
n Konzultujte již samotný projektový záměr. Důkladně zhodnoťte, zda jste jasně
definovali cíl a nástroje k jeho dosažení.
Projekt je souborně pojatý záměr, který
zahrnuje finance, provozní stránku, projektový tým aj.
n Seznamte se s podmínkami ROP a jednotlivých výzev. Podle nich pak slaďte svůj
záměr s požadavky a cíli programu. Prostudujte si pokyny pro žadatele. Přečtěte si pozorně výzvu k doplnění jednotlivých podkladů. K dodání podkladů budete vyzváni
pouze jednou.
n Stanovte si realistický harmonogram
přípravy projektu. Nenechávejte předložení projektu či vyplnění elektronické žádosti
na poslední den výzvy.
n Správně odhadněte také harmonogram
realizace a rozpočet projektu. Do rozpočtu
projektu zahrnujte pouze nezbytně nutné
výdaje, nesnažte se rozpočet »nafukovat«.
n
Dodržujte předepsaná pravidla, aby
projekt nebyl vyřazen.
n Rozhodněte, zda na přípravu a zejména realizaci projektu vystačíte s vlastními
silami nebo si najmete externí firmu. V takovém případě dbejte především na dobré
reference. Po výběru si smluvně zabezpečte
spolupráci.
n Poučte se z chyb svých předchůdců a inspirujte se projekty, které se podařilo úspěšně uvést v život. Jejich příklady jsou zveřejňovány na www stránkách jednotlivých
operačních programů.
www informační podpora
žadatelů o dotace
n ROP Jihovýchod:
www.jihovychod.cz/cs/pro-zadatele/otazky-a-odpovedi (časté dotazy)
www.jihovychod.cz/cs/prirucka (příručka pro
žadatele)
n ROP Jihozápad:
www.rr-jihozapad.cz (v pravém menu je záložka
časté dotazy)
n ROP Moravskoslezsko:
www.rr-moravskoslezsko.cz/o-nas/faq (časté dotazy)
www.rr-moravskoslezsko.cz/pripravuji-projekt
n ROP Severovýchod:
www.rada-severovychod.cz/rady-a-tipy (časté dotazy, nejčastější chyby, inspirace)
n ROP Severozápad:
www.nuts2severozapad.cz/pro_zadatele/faq (časté
dotazy pro žadatele)
www.nuts2severozapad.cz/home/faq (obecné
dotazy)
n ROP Střední Čechy:
www.ropsc.cz/faq.php (časté dotazy)
http://elearning.ropstrednicechy.cz/ (e-learningový
kurz Jak na projekt)
http://www.ropsc.cz/chyby.php (nejčastější chyby)
n ROP Střední Morava:
www.rr-strednimorava.cz/modules/faq/index.php
(časté dotazy)
www.rr-strednimorava.cz/pro-zadatele/nez-odevzdate-projekt
ZDrOJ: WWW strÁnKY JEDnOtlivÝch rOP
Plánování v souvislosTech
V době, kdy jsou ROPy ve své druhé polovině, se začíná hodnotit nejen to, kolik peněz
se podařilo rozdělit na regionální projekty,
ale zároveň, zda byly vynaloženy účelně.
Objem zbývajících vymezených prostředků
se tenčí a roli hraje i rozhodnutí zrušit spolufinancování ze státního rozpočtu.
Je proto velmi důležité, aby města a obce,
které se rozhodnou využít ještě poslední jim určené výzvy, měly jasnou základní
představu o tom, co přesně budou jejich
projekty řešit. Komu toto řešení přinese
užitek a jestli v blízkém okolí již neexistuje podobná aktivita. Jak budou následně
zajišťovat provoz takové investice, a kolik
je to v budoucnu bude stát na provozních
výdajích. Důležité je také to, aby představa
byla v souladu s veřejně projednaným rozvojovým plánem.
Města mají většinou své projektové manažery, kteří některé fáze přípravy projektových podkladů provádějí sami. Starostka
či starosta malé obce pravděpodobně hned
na počátku osloví externího konzultanta.
V každém případě je však namístě kontaktovat ÚRR a ujistit se, že je reálné ucházet se
n
o poskytnutí dotace.
simona dvořáČková
19
Téma
regionální operační programy
regionální nástroje čerpání
evropských peněz se osvědčily
V období zveřejňování hodnoticích zpráv a přípravy nových
strategií na národní i evropské úrovni jsme požádali o názor
také ředitelky a ředitele jednotlivých úřadů regionálních rad.
1. Jak jste spokojen/a s dosavadním fungováním »svého« programu? Daří se plnit
cíle stanovené pro období 2007–2013?
2. Jak a v čem by se z pohledu vašeho regionu mělo pokračovat v dalším programovém období?
Mgr. Marta Sargánková, ROP Jihovýchod
1. Jsme za poločasem
a daří se nám dosahovat cíle programu stanovené plánem, což
ověřujeme
několika
způsoby. Jedním z nich
je plnění tzv. indikátorů, tj. měřitelných výstupů, které máme
za pomoci prostředků z Evropské unie v regionu zabezpečit. Jde např. o nové produkty a služby cestovního ruchu, nová pracovní
místa nebo plochy revitalizovaných území.
Mj. i prostřednictvím on-line aplikace
eCBA (analýzy nákladů a přínosů) se projekty snažíme vybírat tak, aby uspěly pouze ty, které za poskytnutou dotaci přináší
nejvyšší přidanou hodnotu pro rozvoj regionu. Dalším povzbudivým ukazatelem je
průběh čerpání dotací. Jihovýchod má dnes
proplaceno na účtech příjemců už více než
8 miliard korun a řadí se k nejlépe čerpajícím programům.
2. Ze šesti nejlépe čerpajících operačních
programů v České republice je pět regionálních. To potvrzuje, že má smysl řešit
regionální rozvoj na regionální úrovni. Věřím, že tento model bude uplatněn i v budoucím období a kraje, resp. regiony využijí
dosavadních zkušeností k ještě kvalitnějším
strategiím rozvoje, které budou financovány z evropských peněz.
Ing. Klára Böhmová,
ROP Jihozápad
1. Z pohledu cílů našeho
programu
je
dosavadní
realizace
úspěšná. Od začátku
fungování programu
jsme příjemcům v Jihočeském a Plzeňském
kraji vyplatili již 5 miliard korun, což významně přispělo k rozvoji celého regionu soudržnosti. Zároveň
se nám daří naplňovat i stanovená kritéria
a indikátory. To nám průběžně potvrzují
hodnoticí studie.
2. Jde o koncepční otázku rozvoje krajů a ta
míří spíše na politickou reprezentaci a čle-
20
ankeTa
ny Výboru Regionální rady. Z pohledu úředníka je ale zřejmé, že oba naše kraje umí
v rámci stanovených priorit velmi dobře
a účinně využívat přidělené finanční prostředky. Bylo by proto jistě i do budoucna
dobré zachovat formu regionálního čerpání dotací s předem stanovenými cíli podle
potřeb a možností regionů.
Ing. David Sventek,
MBA, ROP Moravskoslezsko
1. Má spokojenost
s fungováním ROP Moravskoslezsko je přímo
úměrná tomu, jak se
nám daří plnit dlouhodobý plán. Z jeho vyhodnocení na konci loňského roku vyplývá,
že se nám to daří velmi dobře. Např. celospolečenská výnosnost schválených projektů v celkové výši přes 11 miliard korun činí
11 %. Chováme se jako zodpovědný veřejný
investor a z toho mám radost. Hospodářská
krize a omezení zdrojů ve veřejném sektoru
tento přístup ještě potrhují.
2. Jednoznačně by se mělo pokračovat
v průhledném výběru těch nejúčelnějších
projektů rozvíjejících infrastrukturu regionu. A potřeb je ještě celá řada. Kromě
toho je však žádoucí podporovat investice
do konkurenceschopnosti regionu.
Z nové evropské strategie EU 2020 je zřejmé, že podpora zaměstnanosti, energetické
efektivity, vzdělávání či výzkumu a vývoje
budou aktuální témata. Osobně se s nimi
ztotožňuji, je však nezbytné se na ně v regionu připravit, abychom nových příležitostí
opět beze zbytku využili. Region Moravskoslezsko si prostředků v regionálním programu velmi váží. A pokud dostane příležitost
připravovat nový program, přistoupí k ní
zodpovědně.
Mgr. Zdeněk Semorád,
ROP Severovýchod
1. ROPy již prokázaly,
že když se přistoupí
i v rámci rozdělování
dotací ze strukturálních fondů k opravdové
decentralizaci,
bude čerpání peněz
rychlejší, účinnější a často i smysluplnější. Praktická realizace ROP Severovýchod
to dokazuje. Příjemcům jsme již proplatili téměř 7 miliard korun, což je více než
40 % všech dostupných prostředků pro léta
2007–2013.
Zavedli jsme také pružný systém financování projektů. A to jak s ohledem na periodicitu proplácení výdajů, tak i na skutečnost, že kontrolujeme také žádosti, které
obsahují dosud nezaplacené faktury dodavatelů projektu.
Naše cíle při prosazování samostatných ROPů však nebyly definovány pouze
ve smyslu flexibilních úředních postupů.
Jednalo se nám také o to, aby se díky investicím z ROP Severovýchod zlepšily podmínky pro život v regionu. A oněch téměř 500
projektů, pro které jsme již schválili dotace,
jistě potvrzuje. Mohu proto říct, že jsem
s fungováním programu spokojen.
2. Dosavadní zkušenosti ukazují, že vedle
Operačního programu Doprava jsou právě ROPy nejrychleji čerpající programy v
České republice. A jsem si jist, že prostředky z nich jdou do nejpotřebnějších oblastí.
Zároveň je nevýhodou, že v ČR máme mnoho velmi pomalu čerpajících tematických
operačních programů. Nedochází proto
k potřebné vzájemné doplňkovosti a součinnosti jednotlivých aktivit.
V dalším programovém období je nutné
vzít si z toho ponaučení. Pro regiony by bylo
nejlepší, aby se uskutečňovala opatření,
která budou plnit cíle kohezní politiky prostřednictvím na míru šitých intervencí pro
region. Pouze taková politika, která bude
nejen definovaná, ale i realizovaná přímo
v regionu, bude mít úspěch.
Ing. Bc. Petr Kušnierz,
ROP Severozápad
1.
Jsem
spokojen.
Od začátku programového období bylo podpořeno již 257 projektů,
mezi něž bylo rozděleno
téměř 15 miliard korun.
Příjemcům, kteří své
projekty úspěšně dokončili, bylo proplaceno přes 6,5 miliardy korun. Nastavené cíle se
nám daří plnit a doufám, že v tomto duchu
budeme pokračovat i v letošním roce.
2. Jednotlivé ROPy by určitě měly zůstat
zachovány i v příštím období. Osvědčily se
jako regionální nástroj finančního čerpání
evropských dotací. Mohou velice rychle
reagovat na aktuální stav v daném regionu a podle jeho potřeb zaměřit a vyhlásit
výzvy pro příjem projektů. Region Severozápad potřebuje ještě dobudovat základní
infrastrukturu a podporu by jistě zasloužila
i resocializace krajiny. Úkolů, s nimiž by zde
mohl ROP pomoci, je celá řada.
únor 2011
regionální operační programy
JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D., ROP
Střední Čechy
1. S fungováním programu jsem spokojen.
Za hlavní úspěch považuji, že se nám podařilo
změnit způsob hodnocení projektů. Hlavními
kritérii jsou hospodárnost a potřebnost projektu, což pozitivně přijímá i široká veřejnost,
neboť finance nejsou »plýtvány« na akce, jejichž přínos pro obyvatele kraje je sporný.
Snažíme se také usnadnit život žadatelům. Zavedli jsme mj. systém proplácení
faktur hned po odvedení díla či jeho části
– žadatelé si nemusí brát zbytečně úvěry a
platit úroky a další náklady. Podpořili jsme
přes 450 projektů a uzavřeli smlouvy na dotace přesahující 9 miliard korun, z nichž je
téměř polovina už proplacena.
2. ROPy jsou nejlépe fungujícími operačními programy a rádi bychom na tuto skuteč-
nost navázali i po roce 2013. Již nyní pracujeme na přípravě nového programového
dokumentu, v němž chceme navázat na
minulé úspěchy, na Agendu 2020 (technologie, životní prostředí) i na řešení stávajících problémů – dobudovávání chybějící
infrastruktury.
V dnešním globalizujícím se světě jsme
personálně vybaveni odborníky s mnohaletou praxí v oblasti fondů EU a jsme schopni
kombinovat regionální (detailní) hledisko
při rozdělování dotací s nadhledem nejen
českým, ale minimálně evropským.
Téma
Celkově mohu zhodnotit, že dopady investic jsou v obou našich krajích již vidět,
i když s drobnými rozdíly. Někde se upřednostnilo dovybavení území infrastrukturou
a chybějícími službami a zařízením, jinde
k rozvoji přistupovali více koncentrovaně.
V každém případě řada investic už dnes významně posunula oba kraje ve vybavenosti
území.
2. Očekával bych, že vzhledem k získaným
zkušenostem z programování a realizace
regionálních programů budou v ČR vytvořeny podmínky, aby bylo možné tyto zkušenosti zúročit i v novém období.
Důležitá je i diskuse, která probíhá
na základě výzvy Evropské komise. Nejde jen o to, jak zachovat kohezní politiku,
ale hlavně, jaké by měly být její cíle – zda
konkurenceschopnost anebo »srovnávání
rozdílů«. Závěry se poté promítnou do evropské legislativy, která nastíní podmínky
na národních úrovních.
Ing. Ivan Matulík, ROP
Střední Morava
1. Patříme mezi programy s největším objemem řádně vynaložených výdajů, a mezi
tři ROPy, které mají
nejvíce proplacených
prostředků žadatelům.
/sd/
d
obrovolní hasiči jsou pro fungování
obce nepostradatelní, ke své činnosti však potřebují zázemí. Obec
Horní Lideč na Vsetínsku otevřela v září
2009 nové výcvikové středisko, které slouží
nejen místním hasičům, ale i dobrovolným
hasičům celého Zlínského kraje. Žádost o
dotaci z ROP Střední Morava podala obec
v květnu 2008 a stavět se začalo už v říjnu.
»Naši hasiči měli zastaralou techniku
a několikrát přestavovaná zbrojnice také
nevyhovovala,« zdůvodňuje záměr obce
starosta a současně manažer projektu Josef
Tkadlec. »Pro fyzickou přípravu hasičů jsme
již měli dostatečné zázemí – stadion včetně
tartanové dráhy. Vznikem střediska jsme
vytvořili kvalitní podmínky pro odbornou a
fyzickou přípravu i práci s technikou soustředěnou na jednom místě,« dodává Josef
Tkadlec.
ProjekT s regionálním dosahem
Pro přípravu a řízení projektu mohla obec
využít vlastní síly, protože s projekty podporovanými z evropských zdrojů již měla
zkušenosti. Finální zpracování žádosti, organizace výběrových řízení a monitoring
však byly z kapacitních důvodů zajišťovány také externě. »Hodně času nám zabrala
přípravná fáze. S hlavním partnerem projektu – Krajským sdružením hasičů Čech,
Moravy a Slezska jsme úzce spolupracovali
tak, aby středisko bylo schopné poskytovat
služby podle jejich představ,« vysvětluje
Josef Tkadlec. Dalším partnerem byl Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje, s nímž
obec konzultovala projektový záměr, aby co
nejvíce odpovídal jeho Strategii.
Z původní hasičské zbrojnice zbyla pouze část základů a garáže. Výstavbou nové
budovy vznikl prostor pro teoretickou přípravu hasičů – vybavená specializovaná
učebna. Pro fyzickou a praktickou přípravu
únor 2011
byly upraveny tréninkové prostory včetně
vybavení. Vznikl i nový prostor pro uskladnění hasičské techniky – nové cisterny, vozidla pro přepravu osob, vozíku pro přepravu pomůcek, nářadí a čerpadel.
Středisko nabízí také tréninkové kempy
pro jednotky sdružení dobrovolných hasičů včetně stravování, ubytování a relaxace.
V učebně se mohou konat různá školení.
do budoucna »měkké« ProjekTy
»Je potřebné rozvíjet hlavně projekty, které
v konečném důsledku napomáhají rozvoji celého regionu. Výcvikovým střediskem
jsme položili dobrý základ pro řešení krizo-
fOtO: archiv
hasičům v horní lidči slouží
nové výcvikové středisko
Středisko je otevřeno také dobrovolným
hasičům i z jiných obcí a krajů.
vých situací. V příštích letech bychom chtěli realizovat projekty, které budou zaměřeny
na rozvoj lidských zdrojů. Počítáme samozřejmě s využitím již vybudovaného záze/sd/
mí,« uzavírá Josef Tkadlec.
www.jihovychod.cz
Regionální operační program Jihovýchod – evropská šance pro region
VÍTE, ŽE…
Region Jihovýchod tvoří Jihomoravský kraj
společně s Vysočinou?
ROP Jihovýchod v letech 2007–2013 rozdělí více
než 18 miliard korun evropských dotací?
Realizátorům projektů již bylo proplaceno
více než 8 miliard korun?
Cyklisté a in-line bruslaři se prohání po 36 km
nových cyklostezek a dalších 50 km se staví?
ROP Jihovýchod podpořil téměř 750 miliony
korun 65 projektů z oblasti školství?
Do projektů ve zdravotnictví již putovalo více
než 680 milionů korun a nové vybavení
získá ještě dalších 15 nemocnic?
Motoristé využívají 275 km zmodernizovaných silnic druhé a třetí třídy a dalších
62 km je v realizaci?
MO001122-3
21
Téma
regionální operační programy
domažličtí senioři získali moderní domov
z
nejTěžší byla PříPravná fáze
Celý záměr byl konzultován s širokou veřejností i s uživateli stávajícího penzionu.
Tříměsíční příprava projektové žádosti probíhala ve spolupráci s externí firmou, která
ve dvoulůžkových pokojích s příslušenstvím, na každém patře je společenská
místnost. V zařízení má svou ordinaci praktický lékař a je zde i kaple. Denní stacionář
nabízí ambulatní služby seniorům a osobám se zdravotním postižením. Odlehčovací služby doplňují domácí péči blízkých
osob. Sociálně zdravotní služby zahrnují
vyšetření odborných lékařů, jako např. diabetologa, kardiologa, chirurga, dermatologa či urologa. V areálu je k dispozici také
zázemí pro rehabilitační služby (bazén, vodoléčba, elektroléčba či tělocvična) sloužící
i veřejnosti. Školicí centrum s audiovizuální
technikou je určeno především k průběžnému vzdělávání pracovníků v sociálních
službách, nelékařských zdravotníků a v případě zájmu i laické veřejnosti. Součástí provozu je prádelna a půjčovna rehabilitačních
a kompenzačních pomůcek.
Městský domov pro seniory nezůstává
osamoceným počinem Domažlic na poli
čerpání evropských dotací. »Spolu s žádostí o dotaci na Domov pro seniory byly
podány ještě dvě další žádosti. Jedna se týkala modernizace výuky na základní škole
a s ní jsme také uspěli. Snažíme se podávat
žádosti v každé výzvě – úspěšně i neúspěšně. Většinou jde o projekty z oblasti volného
času, dopravní infrastruktury či vzdělání,«
komentuje Bc. Michal Hájek neutuchající
aktivitu města.
fOtO: archiv
ajistit důstojnou a potřebnou péči
starším občanům patří k zásadním
úkolům měst a obcí. Domažlicím se
podařilo prostřednictvím dotací z ROP Jihozápad vybudovat komplexní bezbariérové zařízení pro osoby s nízkou soběstačností, které pojme 70 klientů a přineslo i nová
pracovní místa.
»V roce 2006 uskutečnilo město projekt
Komunitní plánování sociálních služeb
na Domažlicku, z něhož vzešla potřeba zvýšit kapacity sociálních služeb pro seniory,«
osvětluje historii vedoucí odboru správy
majetku MěÚ Domažlice a zároveň projektový manažer Bc. Michal Hájek. »Ve spolupráci s ředitelkou a zaměstnanci organizace, která pro město činnost pečovatelské
služby zajišťuje, vznikla projektová dokumentace. Zpočátku se podmínky ROPu ještě dotvářely a měnily, takže bylo nutné vše
konzultovat s pracovníky Úřadu Regionální
rady.« Žádost o dotaci město podalo v březnu 2008 ve výzvě v ose Stabilizace a rozvoj
měst a obcí, oblasti podpory Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci a o rok později se začalo stavět. Domov byl slavnostně
otevřen v červenci 2010.
Pohled na vybavení pokoje.
vypracovala přílohy k finančnímu a ekonomickému hodnocení projektu. Projektový
tým tvořil starosta města, vedoucí odboru
investic, vedoucí odboru správy majetku,
vedoucí finančního odboru, projektant, ředitelka centra sociálních služeb a zaměstnanec regionálního rozvoje.
»Nejtěžší avšak zásadní fáze byla podání
žádosti a kroky po přidělení dotace. Realizace projektu v tak velkém rozsahu a v tak
krátkém časovém úseku přinášela nemalé
překážky např. při výběru zhotovitele, technickém dozoru investora (TDI) aj. Problémy byly v každé fázi, ale snažili jsme se je
operativně řešit,« říká Bc. Michal Hájek.
služby využívá i veřejnosT
Městský domov nabízí dlouhodobé pobytové služby seniorům, kteří jsou ubytováni
/sd/
o
bec Travčice na Litoměřicku má
asi 600 obyvatel a jejím správním
územím je i víska Nučničky, ležící
na levém břehu Labe, vzdálená vzdušnou
čarou asi jeden km. »Nučničky byly dříve
celorepublikovým cvičištěm pro tzv. brodění tanků. Na obou březích byly v dobách
regulace toku vybudovány naproti sobě tzv.
náplavky – dlážděné cesty vedoucí hluboko
do řeky. Záhy po revoluci byl nácvik brodění zrušen. Oba břehy jsou bez železniční
i silniční dopravy a oboustranný pohodlný
přístup k řece se nabízel k uskutečnění našeho záměru,« říká starosta Travčic Miloš
Řepa. »V roce 2002 strhla povodeň několik
domů a nastal úbytek obyvatel. Pro záchranu obce bylo třeba něco udělat. Po obecních volbách se nové zastupitelstvo začalo
zabývat také myšlenkou výstavby přívozu,«
dodává Miloš Řepa.
ProjekTem krok za krokem
Nejprve musela obec získat pozemky od armády, což se podařilo bezúplatným převodem a koupí. Poté nechali Travčičtí zpracovat projekt včetně stavebního povolení.
Nastalo období shánění financí. Vhodná
příležitost se naskytla až na jaře 2008, kdy
22
byl vyhlášen ROP Severozápad. Podmínky
pro získání dotace však byly pro obec se
dvěma stálými zaměstnanci příliš náročné.
Obsažnou žádost zpracovala odborná firma, která později zajišťovala i monitoring
projektu. Podmínkou úspěchu žádosti byla
návaznost přívozu na další turistické aktivity. Do projektu byla tedy ještě zařazena
cyklotrasa vedoucí do Terezína.
Žádost o dotaci byla podána v červnu
2008 pod názvem Propojení páteřních cyklostezek Labe – Ohře cyklotrasou a přívozem. Realizační tým zastupoval starosta,
který na sebe vzal všechny organizační povinnosti. »Nejtěžší fází projektu byla komunikace s poskytovatelem dotace ve smyslu
stálých obav, že nesplníme nějaký požadavek, jichž bylo v průběhu realizace obrovské
množství. Obec financovala projekt z úvěru
s vědomím, že peníze získá až po závěrečném hodnocení plnění podmínek. Strach
z případného zadlužení obce byl velký. Tolik napětí a bezesných nocí bych už nechtěl
prožít,« vzpomíná Miloš Řepa. Fyzická realizace projektu začala na jaře 2009 a skončila vloni v únoru, kdy byla obci předána
motorová přepravní loď pro deset osob
a s držáky na kola.
fOtO: archiv
rozvoji turismu v Travčicích
pomáhá nový přívoz
Přívozu začne nová sezona v dubnu.
Přívoz slouží TurisTům i mísTním
V rámci výstavby vznikl domek se zázemím
pro převozníky, WC, občerstvení, dřevěné zastřešení s lavicemi a stoly a opěrná
kamenná zeď a pevné ocelové přistávací
můstky (viz snímek). Vybudovány byly přípojky elektro, vody a kanalizace. Na obou
březích jsou odpočinkové lavičky, informační tabule a odpadkové koše. Proběhlo
kompletní předpisové značení cyklotrasy
po asfaltových cestách přes obce Počaply,
České Kopisty do Terezína v délce asi pěti
kilometrů.
Provoz byl slavnostně zahájen v červenci
2010 a až do října bylo přepraveno asi 3 tisíce osob a 2 tisíce kol. Nová sezona začne
letos v dubnu, mj. i s půjčovnou loděk. Vybudované molo využívá také Labská paroplavební společnost. Nučničky jsou tak jed/sd/
nou ze stanic pravidelné dopravy.
únor 2011
zpětný odběr
Příloha
foto: archiv společnosti elektrowin:
SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A ODPADY č. 2/2011
Jakmile se z každé chladničky odsaje chladivo a olej a vysloužilé přístroje se odstrojí od všech vnitřních částí, holý korpus, obsahující jako
nadouvadlo pěnové tepelné izolace plynný freon či skleníkový plyn, putuje do drtiče mobilní technologie ke konečné recyklaci. Na snímku záběr z provozovny společnosti Rumpold ve Starém Městě u Uherského Hradiště, kde k likvidaci vysloužilých chladniček
používají zařízení společnosti SEG Umwelt-Service GmbH.
Zpětný odběr elektrozařízení
v uplynulém roce stagnoval
Ekonomickou krizi zaznamenaly už i kolektivní systémy
ASEKOL a ELEKTROWIN, které u nás zajišťují sběr a recyklaci
zhruba 80 % všech vysloužilých elektrozařízení. Loni lidé totiž
nejen méně nakupovali nové elektrospotřebiče, ale do systému zpětného odběru vraceli i méně starých přístrojů.
Vývoj výsledků zpětného odběru elektrozařízení
ASEKOL
2008
sběr za rok 2008 (tuny)
přepočet na obyvatele (kg)
2009
sběr za rok 2009 (tuny)
přepočet na obyvatele (kg)
meziroční nárůst
2010
sběr za rok 2010 (tuny)
přepočet na obyvatele (kg)
meziroční nárůst
počet obyvatel
10 526 685
*předběžné výsledky společnosti elektrowin
12 927
ELEKTROWIN EKOLAMP**
21 200
Celkem
895
35 022
1,25
2,04
0,09
3,38
17 186
28 515
1 053
46 754
1,64
2,72
0,10
4,45
1,33
1,35
1,18
1,34
16 547
*25 360
1,57
2,41
0,00
3,98
0,96
0,89
0,00
0,90
41 907
Data dostupná na čsÚ, poslední aktualizace k 30. 9. 2010
** výsledky za rok 2010 zatím nejsou k dispozici
ZDroJ: asekol, elektrowin
únor 2011
K
olektivní systém ASEKOL v roce 2010
zpětně odebral 16 547 tun vysloužilých elektrozařízení. Ve srovnání
s rokem 2009 tak v jeho bilanci došlo k mírnému poklesu, a to o 4 %. Obdobné výsledky zaznamenaly rovněž další kolektivní
systémy. Podle předběžných dat společnost
ELEKTROWIN loni sebrala a zajistila recyklaci 25 360 tun starých spotřebičů, což
v meziročním srovnání představuje pokles
o 11 %. Přitom v posledních pěti letech, kdy
v České republice zpětný odběr elektrozařízení už funguje, běžně docházelo k dvaceti
až čtyřicetiprocentním meziročním nárůstům vybraného elektroodpadu.
Poprvé se tak v minulém roce množství
recyklovaných spotřebičů zastavilo na hodnotách z roku předešlého. Jedním z hlavních důvodů tohoto stavu podle názoru
kolektivních systémů je ekonomická krize.
Lidé spotřebiče méně často nakupovali,
a méně se tedy i starých přístrojů zbavovali
– a místo toho si je raději nechávali opravit.
»Za důvod plošného poklesu zpětně vybraného množství elektrospotřebičů v loňském roce můžeme pokládat stále výrazně
se projevující ekonomickou krizi. Zatímco
23
›
zpětný odběr
› firmy se trendu snižování nákladů úspěšně
přizpůsobily již v roce 2009, domácnostem
trvala adaptace o rok déle,« konstatoval
jednatel společnosti ASEKOL Mgr. Jan Vrba
a doplnil: »Lidé používají své spotřebiče
déle, více zvažují investici do modernějšího
výrobku, což se projevuje v menší frekvenci nákupů nového modelu. Například ještě
v roce 2006 si domácnosti pořizovaly novou
televizi průměrně jednou za osm let, v současné době jsou však v 55 % domácností televize běžně starší více než 10 let.«
Kolektivní systémy zpětného odběru
ASEKOL a ELEKTROWIN dlouhodobě zajišťují sběr a recyklaci přibližně 80 % všech
vysloužilých elektrozařízení v České republice. Provozují sběrnou síť s více než 11 tisíci místy, kam občané mohou bezplatně
odevzdat k recyklaci své nepotřebné staré
spotřebiče.
Opakované průzkumy přitom například
ukazují, že o celé desítky procent klesá
deklarovaná vzdálenost, kterou jsou lidé
ochotni ujít nebo ujet s nefunkčním elektrospotřebičem na sběrné místo. »Říkáme
tomu distanční aspekt,« vysvětluje Ing. Roman Tvrzník, generální ředitel společnosti
Konference Zpětný odběr 2011
otázkám zpětného odběru se bude věnovat konference Zpětný odběr 2011,
která se uskuteční 3. 5. 2011 v pražském hotelu corinthia towers.
Mezinárodní setkání odborníků se koná s dvouletou periodicitou. letošní
třetí ročník je jedinečnou příležitostí seznámit se komplexně s aktuálním
děním v oblasti zpětného odběru v čr a eU. náplní konference budou
odborné přednášky, semináře a prezentace z oblasti zpětného odběru
a počítá se i s dostatečným časovým prostorem pro panelovou diskusi. Mezi aktivními účastníky i hosty budou
zástupci jednotlivých kolektivních systémů z domova i ze zahraničí, zástupci MŽp čr, kontrolních orgánů,
weee fora, výrobců/dovozců, zpracovatelů, posledních prodejců, odborníci z oblasti zpětného odběru, odpadového hospodářství i odborníci v oblasti školství.
Mezi hlavními tématy konference naleznete například financování recyklace fotovoltaických panelů nebo
recyklace crt a lcD obrazovek. Blok přednášek se bude věnovat environmentální výchově a osvětě ve školách
a podrobně se bude diskutovat o věcném záměru zákona o výrobcích s ukončenou životností a o nové evropské směrnici. konference také zhodnotí pět let fungování zpětného odběru v čr.
konferenci pořádá asekol, s. r. o., ve spolupráci s eko-koM, a. s., ekolaMp, s. r. o., a ecoBat, s. r. o.
Mediálními partnery jsou časopisy Moderní obec, odpady a odpadové fórum. podrobné informace a přihlášky
naleznete už od 10. 2. na www.asekol.cz.
ELEKTROWIN, a upřesňuje: »Malé spotřebiče, jako třeba fény, jsou lidé ochotni dopravit
průměrně na vzdálenost 1417 metrů, velké
na 1475 metrů.« Jde však jen o subjektivní
pohled. Zcela objektivně vzato se faktická
průměrná vzdálenost do nejbližšího sběrné-
Co s autovrakem,
který hyzdí obec?
Autovraky podléhají povinnosti zpětného odběru. Co však dělat v případě, že o možnost odevzdání autovraku k ekologické
likvidaci jeho majitel nedbá a pouze ho odstaví na ulici, v horším případě přímo na hranici vašeho pozemku?
P
do náležitého stavu, bude odtaženo a zlikvidováno na náklady vlastníka komunikace,
který pak na vlastníkovi vozidla uplatní náhradu nákladů.
PoVINNoSTI VlaSTNíKa
KoMUNIKaCE
Je-li autovrak umístěn na pozemní komunikaci, oficiálně tuto skutečnost oznamte
jejímu vlastníkovi (v případě obce je to příslušný obecní úřad). Na oznámení o výskytu vraku má příslušná instituce povinnost
provést místní šetření ve věci zjištění technického stavu vozidla, a to přímo na místě
jeho výskytu. Pokud je vozidlo vyhodnoceno jako autovrak, bude na jeho okno
vylepena výzva majiteli, aby uvedl vozidlo
do náležitého technického stavu, nebo je
v zákonné dvouměsíční lhůtě z komunikace odstranil. Převezme-li majitel výzvu
a ve lhůtě dvou měsíců neuvede vozidlo
PořÁDEK SI UDĚlÁ oBEC
Jestliže se autovrak nenachází na pozemní komunikaci, lze využít platného znění
zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., který
definuje autovrak jako odpad podle § 3. Odpad je přitom definován jako každá movitá
věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl
nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Dále má osoba
povinnost zbavit se movité věci, příslušející
do některé ze skupin odpadů uvedených
v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jestliže ji nepoužívá k původnímu účelu a věc ohrožuje
životní prostředí nebo byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu.
Na autovrak, který je umístěn na pozemku, tedy pohlížíme jako na odpad. Podle
§ 37 (Povinnosti při nakládání s autovraky)
je vlastník vraku povinen se ho zbavit předáním pouze osobám, které jsou provozovateli zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků.
Na základě odstavce 2 je do doby předání
ředevším je třeba rozlišit, zda se vozidlo nachází na pozemní komunikaci
nebo je umístěno mimo ni. V prvním
případě vychází zjišťování a odstraňování
autovraků z platného znění zákona číslo
13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
Podle jeho § 19 je na dálnicích, silnicích
a místních komunikacích mj. zakázáno odstavovat silniční vozidlo, které je trvale technicky nezpůsobilé k provozu a není opatřeno registrační značkou, nebo je zjevně trvale
technicky nezpůsobilé k provozu.
24
ho dvora rovněž rapidně zmenšila a v současné době v průměru činí 3138 metrů;
k nejbližšímu prodejci, který zdarma odebere starý spotřebič, to mají české domácnosti
v průměru dokonce jen 2806 metrů.
/sky/
ilUstračnÍ foto: JiŔÍ caJska
Příloha
Náklady na odstranění překážejícího
autovraku by měl nést majitel uvedený
v registru.
vlastník povinen umístit vozidlo na místo,
kde nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí, ani nenaruší estetický vzhled obce či
přírody nebo krajiny.
Pokud majitel umístil vysloužilé vozidlo
na pozemek, který mu nepatří, a vozidlo
dále nepoužívá, pak je zřejmé, že nedodržel
povinnosti uvedené v zákoně o odpadech,
zejména ve zmiňovaném § 37. Vozidlo,
umístěné v rozporu s odstavcem 2 (je označováno jako »opuštěné vozidlo«), přemístí
obecní úřad bezodkladně na náklady jeho
vlastníka na vybrané parkoviště. Informaci
o umístění opuštěného vozidla na vybrané parkoviště zveřejní obecní úřad na své
úřední desce. O umístění vozidla písemně
informuje jeho vlastníka, pokud je ho možné identifikovat.
Vlastník musí vozidlo z vybraného parkoviště odvézt do dvou měsíců od oznámení.
Pokud tak neučiní, má se za to, že vozidlo je
autovrak, a obecní úřad je odevzdá oprávněné osobě k odstranění. Náklady spojené
s tímto postupem je povinen obci uhradit
poslední vlastník opuštěného vozidla uvedený v registru motorových vozidel.
Zpracováno s využitím webových stránek
www.bezvraku.cz.
/sm/
únor 2011
zpětný odběr
Příloha
V obcích se už ujímají červené
kontejnery na elektroodpad
K
olektivní systém ASEKOL se proto
snaží co nejvíce zjednodušit i sběr
menších vysloužilých elektrozařízení. K tomu účelu pro obce zajistil červené
stacionární kontejnery na elektroodpad
a baterie – tedy další barevnou nádobu
umísťovanou vedle už tradičních modrých,
zelených a žlutých kontejnerů.
Nápad vytvořit projekt červených kontejnerů se začal rodit před čtyřmi lety, kdy ve
směsném odpadu kulminovalo množství
drobných spotřebičů jako odraz růstu prodeje elektroniky. Odtud se dostávaly na řízené skládky, kde se svými nebezpečnými
složkami ohrožovaly životní prostředí. Jejich hmotnost v porovnání s velkými spotřebiči, u kterých se už tehdy začal prosazovat zpětný odběr, byla sice zanedbatelná,
přesto šlo o problém, který bylo třeba řešit.
»Podle našich zkušeností a výzkumů lidé
často třídí odpad, jen je-li to pro ně pohodlné. Mnohá sběrná místa jako sběrné dvory,
prodejny a opravny spotřebičů se leckomu
zdají příliš vzdálené, mobilní svoz je zase
pouze jednou či dvakrát ročně. Proto jsme
pro pohodlný sběr opatřili menší mobilní
nádoby, které jsou občanům blíž. Smyslem
červených kontejnerů je ulehčit lidem třídění elektroodpadu a zároveň zvýšit objem
zpětně vytříděných menších spotřebičů,«
říká manažerka komunikace společnosti
ASEKOL Hana Ansorgová.
FUNKčNoST PrVNíCh KoNTEjNErů
SE ProVĚřoVala jIž oD roKU 2007
Pět prvních pilotních kontejnerů ASEKOL
úspěšně instaloval už v létě 2007 v malých
středočeských obcích do 1000 obyvatel.
V listopadu 2007 se objevilo dalších pět speciálních kontejnerů i v prvním statutárním
městě – Kladně. Protože také tam se sběr
do pouličních červených nádob osvědčil,
rozhodl se ASEKOL v průběhu roku 2008
vybavit těmito kontejnery i další města.
V celé České republice je jich k dispozici už
bezmála 270.
»Nyní instalujeme jejich už třetí generaci. Mají celokovovou konstrukci s nerezovým otočným bubnovým vhozem a povrch
upravený červeným lakem. Nádoby mají
dokonce integrovaný box na sběr baterií
a akumulátorů a jsou také lépe zabezpe-
Množství červených kontejnerů určených k rozmístění
do poloviny roku 2011 a náklady na projekt
Kraj
Počet kontejnerů
v rámci kraje
Celkové náklady v rámci kraje
na projekt červených kontejnerů (Kč)
Jihočeský
99
1 697 850
plzeňský
110
1 886 500
Jihomoravský
160
2 744 000
45
771 750
karlovarský
královéhradecký
80
1 372 000
liberecký
74
1 269 100
Moravskoslezský
230
3 944 500
olomoucký
60
1 029 000
pardubický
70
1 200 500
středočeský
136
2 332 400
Ústecký
130
2 229 500
vysočina
82
1 406 300
Zlínský
90
1 543 500
1366
23 426 900
Celkem
ZDroJ: asekol
únor 2011
foto: archiv
Téměř šest let systematického sběru elektroodpadu už značně ulevilo nejen životnímu prostředí, ale významně pomohlo
i obcím, jimž vybudování nových sběrných míst ušetřilo už
stovky milionů korun. Stále však trvá problém s tříděním
drobného elektroodpadu. Občané totiž obvykle nepovažují
vyhození malého vysloužilého spotřebiče do směsného odpadu za natolik velký prohřešek, aby kvůli němu vážili cestu
do nejbližšího sběrného místa.
Do červeného kontejneru lze vhazovat
drobné elektrospotřebiče a baterie. Je tak
vhodný například pro klávesnice, kalkulačky, mobilní telefony, discmany nebo
elektrické a elektronické hračky. Rozměr
otvoru pro vhození 30 x 50 cm odpovídá
standardní velikosti počítače. Do kontejnerů naopak nepatří zářivky, úsporné žárovky a větší zařízení, jako jsou televizory
a počítačové monitory.
čeny proti nežádoucímu vniknutí,« uvádí
Hana Ansorgová. Náklady na svoz a zpracování, stejně jako náklady na pořízení nádob hradí ASEKOL. Jen do konce loňského
roku bylo z tohoto typu kontejnerů vybráno
zhruba 120 tun drobných elektrozařízení.
Do PoloVINy roKU SE roZMíSTí
DalšíCh 1400 čErVENýCh NÁDoB
Množství takto vytříděných spotřebičů se
však už letos zřejmě několikanásobně zvýší, neboť ASEKOL sběrnou síť červených
nádob masivně rozšiřuje. Do června se
totiž má dokončit instalace dalších 1366
stacionárních kontejnerů při celkových
nákladech téměř 23,5 mil. Kč. Společnosti
ASEKOL se však v rámci projektu podařilo
navázat spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR, který se v rámci Operačního programu Životní prostředí rovněž
zčásti podílí na financování těchto aktivit.
Umístění kontejnerů je vždy dohodnuto
na základě smlouvy mezi kolektivním systémem ASEKOL a konkrétní obcí. Díky této
spolupráci by v červnu měl být každý kontejner k dispozici pro přibližně 3000 obyvatel, a to v každé obci, kde bude umístěn.
»Zpětný odběr elektrických a elektronických zařízení nedosahuje takové obrátkovosti jako další tříděný komunální odpad.
Proto by takto hustá síť červených kontejnerů měla obcím plně vyhovovat,« vysvětlila Hana Ansorgová.
/sto/
25
Příloha
zpětný odběr
Zpětný odběr fotovoltaických
panelů se v Evropě už prosazuje
D
vacet let životnosti fotovoltaických
panelů se může zdát jako hodně
dlouhá doba. Kdo však zaručí, že
nově budované fotovoltaické elektrárny
budou v provozu po celou dobu životnosti panelů a neskončí například při snížené
podpoře výkupní ceny? A jaký bude osud
elektrárny, jestliže její provozovatel například upadne do konkurzu?
řEšENí V ZahraNIčí
Současná evropská legislativa však oblast
zpětného odběru pro zajištění ekologické
likvidace a recyklace vysloužilých fotovoltaických panelů zatím neřeší. Přestože jde
o elektrozařízení, nespadají fotovoltaické
panely do kompetence příslušných směrnic WEEE 2002/95/ES a 2002/96/ES.
Fotovoltaický průmysl se však již dříve
chopil iniciativy a začal vyvíjet recyklační
technologie pro vysloužilé fotovoltaické
panely. Výzkum v tomto směru není zdaleka u konce. Dvě německé firmy, First Solar
GmbH a Deutsche Solar AG, mají v rámci výrobních linek k dispozici i recyklační
pracoviště. Také Evropská unie už v tomto
směru podpořila několik velkých výzkumných projektů (SENSE – Sustainable Evaluation of Solar Energy System, RESOLVED
– Recovery of Solar Valuable Materials, Enrichment and Decontamination).
Vedle recyklace je důležitá také logistika
sběru. Proto firmy Hellmann Process Management, Kummer Umweltorganisation
GmbH a Energy Center Technické univerzi-
V Německu už teď musí
ročně ekologicky zlikvidovat 3500 až 4000 tun fotovoltaických panelů. V roce
2020 to však může být až
35 000 tun.
ty Darmstadt připravují celoevropský logistický koncept, který by se pilotně testoval
v německých a španělských regionech.
Co jE INICIaTIVa PV CyClE
Sdružení evropských výrobců fotovoltaických panelů EPIA v rámci své iniciativy
PV Cycle samo rozbíhá systém recyklace
a ekologické likvidace vysloužilých fotovoltaických panelů. Tento systém je však
dobrovolný a ani v nejbližších letech by se
to zatím nemělo změnit vzhledem k dosud
nízké potřebě recyklace (včetně nezařazení fotovoltaických panelů do zmiňovaných
evropských směrnic).
Cíle iniciativy PV Cycle jsou:
n redukce množství celkového fotovoltaického odpadu;
n vícečetné opětovné použití hodnotných
surovin, jako je sklo, křemík a polovodivé
materiály;
n snížení spotřeby energie v rámci životního cyklu výrobku;
Schéma fotovoltaického panelu
fotovoltaický efekt: fotony světla dopadají na solární článek a svou energií »vyrážejí« elektrony. polovodičová
struktura článku pak uspořádává pohyb elektronů na využitelný stejnosměrný elektrický proud.
- elektron
krycí sklo
průhledné lepidlo
antireflexní vrstva
vrchní kontakt
polovodič typu n (křemík)
polovodič typu p (křemík)
spodní kontakt
+ Díra
ZDroJ: asekol
26
ilUstračnÍ foto: Michaela hasÍková
Životnost fotovoltaických panelů činí nejméně dvacet let.
Přesto je na místě už nyní se zabývat tím, jak se s nimi bude
nakládat po ukončení jejich životnosti. Vždyť první fotovoltaické panely se instalovaly už koncem osmdesátých let
20. století a tento průmysl ještě loni zažíval skutečný boom.
Ekologická recyklace fotovoltaických
panelů může časem představovat nemalý
problém. Na jeho řešení je třeba chystat
se již v současné době.
n snížení škodlivých vlivů na životní prostředí při výrobě fotovoltaických panelů.
V čEM SPočíVÁ DoBroVolNý
SySTéM ZPĚTNého oDBĚrU EPIa
V prosinci 2008 bylo podepsáno dobrovolné prohlášení, na jehož základě se členové
EPIA zavázali odebrat minimálně 65 % fotovoltaických panelů instalovaných v Evropě
od roku 1990 a recyklovat z nich 85 % materiálů.
Tento dobrovolný systém zpětného odběru byl nastartován loni. Vysloužilé panely
(tenkovrstvé a krystalické křemíkové panely) se mohou odevzdávat na stacionární
sběrná místa pro fotovoltaické panely. Dopravu ke sběrným místům však musí zajistit provozovatel zařízení. Předání panelů
sběrným místům a recyklace je bezplatné.
Všechny vysloužilé fotovoltaické panely,
které byly instalovány před 1. 1. 2010, se
odebírají zdarma a následně recyklují. U fotovoltaických panelů uvedených do provozu po zmíněném datu platí bezplatnost
pouze pro ty výrobce a dovozce, kteří jsou
zapojeni do iniciativy PV Cycle. Zpětný odběr a recyklace jsou finančně pokryty také
přes PV Cycle.
K ceně každého panelu prodaného
od roku 2010 se již nyní připočítává recyklační poplatek. Předání a recyklace panelů
by tak měly být možné i tehdy, pokud výrobce v době ukončení životnosti panelu
již neexistuje. Na rozvoji dobrovolného
systému zpětného odběru a recyklace se
podle PV Cycle účastní 85 % výrobců a dovozců. Provozovatel vysloužilého zařízení
musí na základě tohoto konceptu náklady na odinstalování panelu a na transport
ke sběrnému místu pokrýt sám. Slabina
únor 2011
zpětný odběr
firma Oekopol ve své studii uvádí, že z více
než 1,7 milionu solárních zařízeních v Německu se už v současné době musí ročně
ekologicky zlikvidovat 3500 až 4000 tun
vysloužilých fotovoltaických panelů. Pro
rok 2020 se však toto množství odhaduje
až na 35 000 tun. Je tedy logické, že právě
v Německu systém sběru a zpětného odběru s cílem recyklace vysloužilých fotovoltaických panelů jde nejdále.
Firma First Solar GmbH Berlin přišla
v roce 2008 jako první s programem dobrovolného zpětného odběru za účelem recyklace jejich krystalických panelů. V okamžiku prodeje daného fotovoltaického panelu
se převedou potřebné finanční prostředky
na účet, který je pojištěn proti insolvenčnosti, přičemž takto vytvořená rezerva
podléhá pravidelnému auditu nezávislým
expertem. Místo každé instalace fotovoltaického panelu je u First Solar registrováno. Tento postup spočívá v odpovědnosti
zákazníka, který registraci může uskutečnit pomocí zákaznického internetového
portálu. Každý panel je označen internetovou adresou a telefonním číslem. Vlastník
panelu ho může bezplatně odevzdat. First
Solar organizuje logistiku pro vyzvednutí
dobrovolného systému spočívá v tom, že
nezaručuje rovnoměrně dostupnou síť.
V NĚMECKU Už NyNí EKologICKy
lIKVIDUjí až 4000 TUN PaNElů
Největší světový fotovoltaický trh je v Německu, a tak i většina výrobců fotovoltaických panelů sídlí právě tam. Německá
Příloha
Jak lze zužitkovat
fotovoltaické křemíkové
panely po jejich životnosti
sklo (63 %) + hliníkový rám (22 %) – recyklace
standardními postupy.
n křemíkové desky – drcení, leptání, separace
vrstev metalizace, antireflexních vrstev.
Moderní typy panelů obsahují také těžké kovy,
například kadmium.
n
ZDroJ: aUtorka
každého panelu, dodává obalový materiál
a přebírá dopravu do recyklačního centra.
Recyklační linka je k dispozici v každém
místě výroby.
Na druhé straně například Kreditanstalt
für Wiederaufbau při financování fotovoltaických zařízení od 1. 10. 2010 pro všechny
panely (u tenkovrstvých již dříve) v rámci
svého programu obnovitelné zdroje energie požaduje dohodu s výrobcem zařízení
nebo panelu o zpětném odběru a ekologicn
ké likvidaci.
TErEZIE PačESoVÁ
V česku je již téměř
sedm set Zelených obcí
Projekt Zelená obec, který se zaměřuje na sběr drobného
elektroodpadu zejména v menších vesnicích a místech s větší vzdáleností od sběrných dvorů, nabízí nové služby. Kromě
elektroodpadu řeší i sběr tonerů a baterií.
únor 2011
foto: archiv
j
ak připomíná Petr Kubernát, marketingový ředitel společnosti REMA Systém,
která za projektem Zelená obec stojí,
vyšlo se tak vstříc žádostem zástupců radnic, kteří často uváděli, že tonery a baterie
jsou jakýmsi doprovodem vyřazovaného
elektra.
Projekt Zelená obec má po dvou a půl letech od svého startu již téměř sedm stovek
klientů z řad obcí, městských částí a měst
a jejich počet se stále zvyšuje. »Zabýváme se
zejména sběrem a recyklací v oblasti výpočetní a komunikační techniky. To znamená,
že se zaměřujeme na tu oblast elektra, která
má díky dynamickému vývoji a neustále se
měnícím technologiím nejkratší životnost
a nejrychleji se obměňuje. Samozřejmě
však po dohodě s obcemi organizujeme
také sběr ostatních elektrozařízení,« konstatuje Petr Kubernát.
Sběrné nádoby s logem Zelená obec bývají nejčastěji umístěny přímo u obecních
úřadů či na jiných frekventovaných místech, kde nehrozí, že by se staly terčem
útoku vandalů. Do speciálních zelených
kontejnerů lidé zatím nejvíce odevzdávají
fény, žehličky, vrtačky, varné konvice, myši,
klávesnice a další drobné přístroje běžně se
Sběrný box společnosti REMA Systém
pro vysloužilá elektrozařízení.
vyskytující v domácnostech. Jen touto cestou se v obcích vysbíralo přes 27 tun vysloužilého elektrozařízení.
Obce a města se mohou na REMA Systém se svými problémy v oblasti nakládání s elektroodpadem kdykoli obrátit a porovnat si přístup a vstřícnost jednotlivých
odborných firem (kolektivních systémů).
»Obce si skutečně mohou vybrat partnera
podle svého nejlepšího uvážení. Městský
soud v Praze totiž pravomocně zrušil monopol v oblasti historického elektroodpadu. V této oblasti tak teď není žádná firma
zvýhodněná před jinou, což radnicím dává
možnost vybrat si pro sebe ty nejlepší nabídky, nebo se účastnit i více projektů,« doplnil Petr Kubernát.
Právě různá legislativní omezení a zmatky způsobují, že u nás značné množství
vysloužilých elektrospotřebičů neodchází
do recyklačního procesu. »Ročně je tohoto
elektroodpadu zhruba 30 tisíc tun, z nichž
přibližně polovina končí na skládkách
spolu s objemným odpadem, pro nějž neexistuje legislativní povinnost dotřiďování
recyklovatelných složek, a tedy ani elektroodpadu,« doplňuje Petr Kubernát. Protože
nová elektrozařízení obsahují stále více
vzácných kovů, zvyšuje se i jejich těžba.
»Platí to třeba pro výrobu mobilních telefonů, při níž se používá tantal, dále pro
výrobu LCD televizorů a monitorů, kde je
důležité indium, nebo pro LED technologie, spoléhající na gallium. Dalšími příklady
prvků, využívaných novými technologiemi,
jsou lithium, kobalt, zlato, stříbro, platina, palladium, rhenium nebo ruthenium.
Všechny tyto vzácné kovy se v zemské kůře
nacházejí jen v omezeném množství. Právě
proto je velmi důležité zajistit co největší
míru recyklace veškerého elektroodpadu,«
uzavřel Petr Kubernát.
/st/
27
Příloha
zpětný odběr
jsou baterie stále nebezpečné?
Použité baterie a akumulátory se až na některé výjimky tradičně považují za nebezpečný odpad. Vzhledem k rychlému
technologickému pokroku však vzniká otázka, zda zařazení
použitých baterií nebo akumulátorů mezi nebezpečné odpady skutečně odpovídá realitě.
g
alvanické články, z nichž bývají sestaveny, jsou konstruovány na bázi
různých kovů, včetně mimořádně
toxického kadmia, rtuti nebo olova. Jako
elektrolyt se používají různé kyseliny nebo
hydroxidy, které patří mezi silné žíraviny.
Toto jsou hlavní důvody, proč je v katalogu
odpadů většina »baterkářských« položek
označena za nebezpečný odpad.
Následná nebezpečnost
sbíraných baterií byla
za poslední dvě desetiletí
velmi významně zredukována.
PrůMySloVé BaTErIE
Poměrně jednoduchá odpověď je u průmyslových a automobilových baterií. Vesměs jde o tzv. otevřené akumulátory s kapalným elektrolytem na bázi kyseliny sírové
nebo hydroxidu draselného. Z hlediska používaných elektrod v drtivé míře převažují
niklkadmiové či olověné akumulátory. Při
nesprávném nakládání s průmyslovými
nebo automobilovými bateriemi hrozí rozlití elektrolytu, poleptání pracovníků apod.
Je tedy evidentní, že tyto akumulátory naplňují minimálně dvě nebezpečné
vlastnosti – následnou nebezpečnost a korozivitu. Kromě řádné evidence těchto nebezpečných odpadů je nutné zabezpečit
co nejbezpečnější skladování v certifikovaných kontejnerech, ekoskladech nebo
prostorách s řádným vodohospodářským
zajištěním (podlahy se speciálním nátěrem apod.). Skladové místnosti by měly být
dobře větrané kvůli výparům z elektrolytu
a pracovníci manipulující s bateriemi by
měli být vybaveni rukavicemi, speciálním
pracovním oblečením a brýlemi.
foto: archiv
Jediným nositelem rtuti v rámci baterií dnes už jsou jen malé knoflíkové alkalické články.
foto: archiv
změnami. Evropskou směrnicí 91/157/ES
bylo v roce 1991 zakázáno uvádět na trh
baterie s obsahem rtuti. Všichni renomovaní výrobci i dovozci baterií na evropský
trh se museli přizpůsobit a změnit výrobní
technologie. Sám jsem byl svědkem, když
v roce 1993 nový majitel výrobního závodu
ve Slaném (firma Ralston, nyní Energizer)
kompletně měnil technologické zařízení
výroby zastaralých Leclancheových galvanických článků za moderní výrobní linky
zinkochloridových baterií. Nyní se na trh
dodávají v rámci sortimentu nenabíjecích
baterií pouze zinkochloridové, zinkouhlíkové nebo lithiové baterie s naprosto zanedbatelným obsahem rtuti. Problémem
mohou být baterie z nelegálních dovozů
do ČR, vyráběné na zastaralých linkách,
které byly v devadesátých letech odprodávány zejména do Číny.
Je zajímavé, že v rámci zpětného odběru
ještě dnes mezi odevzdávanými bateriemi
nacházíme více než 15 let staré galvanické
články, například značku MyDay, která pochází z původní výroby státního podniku
Bateria Slaný. Nicméně platí, že jediným legálním nositelem rtuti v rámci baterií jsou
v současnosti jen malé knoflíkové alkalické
články, v nichž je povolen obsah Hg do 2 %.
NEBEZPEčNoST jE MINIMÁlNí
Přenosné baterie a akumulátory (neboli
suché galvanické články) prošly za posledních dvacet let zásadními technologickými
28
Následná nebezpečnost sbíraných baterií tedy byla za poslední dvě desetiletí velmi významně zredukována. Spotřebitelské
(přenosné) baterie navíc mají vždy elektrolyt v pevném či gelovém skupenství, takže
jejich korozivita je minimální, snad jen s výjimkou baterií dlouhodobě skladovaných
pod vlivem atmosférických podmínek.
PřIChÁZEjí NoVé TyPy
Dalším významným krokem v boji proti
přítomnosti toxických kovů v bateriích bylo
přijetí nové evropské směrnice o bateriích
(2006/66/EU), zakazující uvádět na trh baterie s vyšším obsahem kadmia. Spotřebitelé si tak už mohou kdekoliv koupit tzv. niklmetalhydridové či lithium-iontové dobíjecí
baterie, které úspěšně nahradily původní
niklkadmiové akumulátory. Postupná obměna nastala i u zdrojů elektrické energie
v přenosných elektrospotřebičích. S niklkadmiovými akumulátory se ale ještě setkáváme u ručního nářadí (akuvrtačky a akušroubováky), pro něž dosud chybí náhradní
řešení. Výjimka pro akunářadí podle evropské směrnice bude brzy přezkoumána, takže niklkadmiové články patrně do několika
let ze spotřebitelského sektoru zcela zmizí.
Příkladem, kdy legislativa zaostává za
technologickým pokrokem, jsou moderní
lithiové články. Používají se v digitálních
fotoaparátech, mobilních telefonech, laptopech a dalších elektronických zařízeních.
Velkou výhodou těchto článků je jejich nízká hmotnost a vysoká energetická účinnost.
Tyto jistě příznivé technologické vlastnosti jsou však vyváženy vysokou reaktivitou
a hořlavostí, což platí zejména u kovového
lithia používaného v nedobíjecích primárních bateriích. K prudké reakci (výbuchu,
zahoření) baterie může dojít například
kvůli chybě při její výrobě, mechanickému porušení plastového krytu nebo jejich
kontaktu s vodou. Při zpětném odběru
použitých lithiových baterií by tyto články
neměly být nikdy skladovány ve vlhku nebo
za zvýšených teplot. Přes výše uvedená rizika nejsou použité baterie ani akumulátory
s obsahem lithia považovány za nebezpečný odpad. Pro transport lithiových baterií
naštěstí platí mezinárodní předpisy ADR,
které však v praxi často nejsou dodržovány.
Pro provozovatele kolektivního systému,
sběrných dvorů či prodejen elektro je jistě
příjemné, že přenosné baterie mohou být
sbírány v režimu »neodpadářského« zpětného odběru. Rizika poškození životního
prostředí byla díky eliminaci obsahu těžkých kovů v bateriích významně omezena.
To však neznamená, že bychom mohli nakládání s použitými přenosnými bateriemi
podceňovat. Proto všem, kteří zacházejí
s použitými bateriemi a akumulátory, doporučujeme seznámit se s bezpečnostními
n
pokyny, například na www.ecobat.cz.
PETr KraToChVíl
ecoBat, s. r. o.
únor 2011
zpětný odběr
Příloha
V Evropě se bude zpracování
elektroodpadu řídit standardy
S
využitím dotace poskytnuté v rámci
projektu Life+ Evropskou unií je tento projekt zpracováván WEEE Forem,
evropskou asociací kolektivních systémů,
které se starají o sběr a zpracování elektrického a elektronického odpadu. Jeden nebo
více takových kolektivních systémů funguje prakticky v každém státě Unie, ve WEEE
Foru je jich sdruženo na čtyřicet. Asociace v poslední době řeší dvě hlavní témata.
Jedním je novelizace evropské směrnice
o nakládání s elektrickým a elektronickým
odpadem (WEEE), jež se připravuje už dva
roky, druhým je projekt WEEE Labex. Ten
by měl nastavit jednotné evropské standardy pro sběr, dopravu a zpracování WEEE.
»Jednoduše řečeno, standardy budou obsahovat konkrétní pokyny pro provozovatele: Za jakých podmínek sběr probíhá, které
druhy elektronických odpadů lze sbírat
separátně a které dohromady, jak odpadní
zařízení skladovat (zakryté, na zajištěných
plochách). U TV a monitorů, jejichž problematiku znám nejlépe, se například stanovuje, na jakou čistotu má být zpracováno obrazovkové sklo. Jelikož obsahuje těžké kovy,
standard stanovuje měření a limity, aby se
mohlo dále používat jako kvalitní druhotná
surovina, ne jako nebezpečný odpad,« vysvětluje Mgr. Jan Vrba.
Jaký mají takové standardy smysl?
Cílem je vytvořit rovné podmínky pro
všechny. S WEEE by se mělo v celé Evropě
nakládat stejně. Zavést takovou unifikaci
však nebude jednoduché, neboť podmínky
v jednotlivých státech jsou velmi rozdílné.
Řada států už má vybudovanou infrastrukturu pro nakládání s WEEE. Zpracování
zajišťují relativně velké firmy, pro něž není
problém standardy implementovat a dodržet. Ve východní Evropě je to jinak. Některé státy nemají dosud vybudovanou ani
sběrovou infrastrukturu. Zpracování WEEE
neprovádějí velké společnosti (ani u nás,
ačkoliv jsme z celé východní Evropy asi nejdále) a malé dílny nemají kapacitu na zavádění standardů. O projektu se proto ještě
hodně diskutuje.
n
O čem nejvíce?
Řada rozporů spočívá v místních podmínkách – v jednom státě se něco smí,
ve druhém prakticky totéž naopak nesmí.
Standard by však měl obsáhnout obojí. V řídicím výboru mám na starosti tvoření standardů pro zpracování vysloužilých televizorů. Je neuvěřitelné, jak rozdílné přístupy
n
únor 2011
mají jednotlivé země. U nás není problém
zpracovávat klasické obrazovky v kovohutích, kde se taví olovo. Sklo je struskotvorná
přísada, olovo v něm obsažené přejde do taveniny a luminofory s obsahem těžkých
kovů se zachytí na filtrech. Dělá se to tak
v půlce Evropy, ale ne ve Španělsku, kde je
takový postup zakázán. Nechtěl bych však,
aby to vypadalo, že vytváření standardů je
neřešitelným problémem. Ve většině oblastí probíhá v pořádku a ve shodě. V problematických oblastech se předpokládá nastavení časového harmonogramu, aby některé
země měly více času se na změny připravit.
n Standardy řeší technické podmínky pro
recyklaci WEEE. V Evropě zatím není nic
podobného nastaveno?
U nás ani v jiných státech se o vlastní
technické nakládání s WEEE de facto nikdo nestará. Existují vyhlášky, které řeší
vykazování a třeba parametry pro recyklaci. Technické záležitosti jsou velmi obecně zmíněny v příloze ke směrnici, což je
převzato do naší legislativy. Zpracovatelé
nevolí vždy cestu vhodnou pro ochranu
životního prostředí. Elektrický a elektronický odpad lze vyvézt do třetích zemí: Něco
se tam použije a zbytek, často s obsahem
nebezpečných látek, skončí někde za vesnicí. Je to postup nejlevnější, ale z hlediska
životního prostředí nejméně vhodný. Chceme těmto praktikám zamezit a zajistit, aby
se zpracování WEEE uskutečňovalo podle
jasných a daných pravidel.
Budou standardy závazné, případně
budou platit za jejich nedodržování nějaké sankce?
Zatím je zpracováváme jako interní
standard WEEE Fora. Členské organizace
se zavázaly, že nebudou spolupracovat se
zpracovateli, dodavateli či dopravci, kteří
nebudou standardy dodržovat. Začátkem
dubna budou standardy zřejmě přijaty
a některé státy je od příštího roku začnou
zavádět. Kromě toho je postoupíme Evropskému standardizačnímu institutu CENELEC. Až je přijme, budou platit ve všech státech Evropy. Je to však dlouhodobý proces.
n
n Souvisí s těmito otázkami také novela
směrnice o WEEE, která se připravuje?
Naším záměrem původně bylo, aby se
standardy do ní zapracovaly formou odkazu. To se však zatím nepodařilo. Původní
směrnice k WEEE je z roku 2002, takže už
platí deset let. Mezitím se objevily různé
foto: archiv
Připravit jednotné evropské standardy pro zpracování starých
elektrozařízení, to je cílem mezinárodního projektu WEEE
Labex. V jeho řídicím výboru pracuje Mgr. Jan Vrba, jednatel
kolektivního systému ASEKOL.
Mgr. Jan Vrba: S elektrickým a elektronickým odpadem (WEEE) by se mělo v celé
Evropě nakládat stejně.
problémy a některé věci je třeba řešit jinak. Například cíl směrnice sbírat WEEE
v množství 4 kg na osobu a rok. Většina
států, kde kolektivní systémy působí, už
jej dávno splnila. Naopak v jiných zemích
se tolik elektrických zařízení ani neuvede
za rok na trh. Novela proto řeší nové stanovení cíle. Nejspíše bude vyjádřen v procentech z elektrozařízení uvedených na trh,
hovoří se o 65 %. Takového podílu sebraného WEEE však zatím dosahuje jediný
systém ve Švédsku. Takže to zřejmě skončí
přechodným obdobím, v němž se bude požadovat 45 % z množství uvedeného na trh,
a k 65 % se dostaneme až za několik let. Kolem hodnoty 45 % se v současnosti pohybuje většina vyspělých států. Také náš systém
ASEKOL sbírá 40–45 % z množství uvedeného na trh. Je však hodně států, které sbírají
pouze 20–25 % zařízení uvedených na trh.
n Bude možné požadovaného zvýšení dosáhnout běžnými postupy, zejména podporou sběru?
To je druhá věc, kterou novela řeší. Systém provozovaný kolektivními systémy rozhodně nezahrnuje sto procent vznikajícího
elektronického odpadu. Odhaduje se, že je
to jen třetina celkového množství. Mnoho zařízení končí v popelnicích (mobily
a drobné spotřebiče) nebo je lidé skladují
doma. K těmto zařízením máme šanci dostat se prostřednictvím v kampaní a podpory sběru. Značné množství WEEE se však
prodá do šrotu – jde hlavně o větší spotřebiče, jako jsou pračky, sporáky atd. Bude-li
EU požadovat recyklaci 65 % zařízení uvedených na trh, budou výrobci chtít mít,
kontrolu nad celým objemem odpadu. To
by znamenalo buď zakázat prodeje do šrotu, nebo umožnit výrobcům, aby tento pon
díl vykazovali jako zpracování WEEE.
jarMIla šťaSTNÁ
29
Příloha
zpětný odběr
Proč není možné některé plasty
z elektrošrotu recyklovat
Zpětný odběr elektrických a elektronických zařízení má za cíl
hlavně získat zpět drahé, i méně drahé kovy. Významnou součástí elektroodpadu jsou však také plasty. Má-li být recyklace
efektivní, musíme se ptát, jak naložíme také s nimi.
Z
atímco v roce 1980 podíl plastů všeho
druhu ve veškerém evropském elektroodpadu (WEEE) všech kategorií činil v průměru 14 %, v roce 2008 se odhadoval už na 20,6 %. Odstranění plastů z WEEE
a jejich recyklace mají význam ekonomický
i ekologický. Například pouhé uložení plastů na skládku není žádoucí a zvyšuje náklady. Plasty však mají velmi různorodé složení a mohou obsahovat i nebezpečné složky,
které recyklaci znemožňují. Studie věnující
se složení plastů z WEEE a případným nebezpečným látkám v nich obsažených se
však ještě nedávno zaměřovaly jen na určité typy odpadů, jako třeba na televizní obrazovky a monitory či drcené zbytky směsných plastů ze zpracování elektroodpadů.
U plastů z WEEE největším potenciálním
problémem je obsah kadmia a olova. Podle dřívějších studií bylo kadmium nalezeno (v množstvích přesahujících směrnici
RoHS) ve zbytcích po drcení televizních
a počítačových monitorů. Ve vzorcích z drcení směsných WEEE plastů bylo objeveno olovo, ve frakcích plastů z rozebraného
WEEE se našly i antimon, arsen, nikl, chróm
nebo rtuť. Vedle bromovaných retardérů
byly přítomny i významné koncentrace fosforu (0,1 % až 3,5 % hm.), což odpovídá obsahu fosforečných retardérů hoření.
aNalýZy jEDNoTlIVýCh ToKů
Ještě více světla však loni do věci vnesla
studie zpracovaná pro WEEE Forum (evropskou asociaci kolektivních systémů,
zabývajících se sběrem a zpracováním
elektrického a elektronického odpadu),
aby odpověděla zejména na to, jaké nebezpečné sloučeniny a látky jsou v plastech
z vybraných WEEE kategorií a jak ovlivňují
možnost recyklace nebo znovuvyužití plastů. Analyzována byla zařízení s největším
zastoupením na trhu, což jsou velké a malé
domácí spotřebiče, výpočetní a kancelářská
technika a spotřební elektronika.
Od října 2009 do února 2010 se v 15 kolektivních systémech 11 evropských zemí
uskutečnila vzorkovací kampaň (za naši
zemi to byly ELEKTROWIN a ASEKOL)
s přesnou metodikou vzorkování, přičemž
vzorky reprezentovaly současné recyklační
postupy a odebíraly se přímo v provozech
recyklátorů z typického vstupního toku
od každé z kategorií WEEE. Další separátní vzorky se získávaly z WEEE produktů,
u nichž se očekával vysoký výskyt nebezpečných látek.
foto: archiv
Co jE NEBEZPEčNé
Evropská směrnice 2002/95/EC, o omezení používání určitých nebezpečných látek
v elektrických a elektronických zařízeních
(směrnice RoHS) uložila členským státům
EU od 1. 7. 2006 zajistit, aby nově uváděné
spotřebiče na trh neobsahovaly olovo, rtuť,
kadmium a šestimocný chrom v koncentracích přesahujících maximální hodnoty
0,1 % hm. (u kadmia 0,01 % hm.). Kromě
toho je zakázáno používat polybromované
bifenyly a estery polybromovaných difenylů, které se v plastech používají jako retardéry hoření (BFRs). Nebezpečný však může
být rovněž antimon (oxid antimonitý je
synergistou halogenovaných retardérů hoření) a podezření budí také výskyt fosforu
(poukazuje na možný obsah organofosforových sloučenin).
Výsledný vzorek plastů z vysloužilých
elektrozařízení, určený k analýze.
30
VýSlEDKy aNalýZ
Z kvantitativních analýz těžkých kovů (Cd,
Cr, Pb, Hg), fosforu a retardérů hoření vyplynulo, že kritický obsah DecaBDE, (dekabromodifenylether), tj. retardérů hoření používaných hlavně u polypropylenu
a ABS, vykazují zejména plasty z velkých
domácích spotřebičů (kromě ledniček
a mrazáků). Protože koncentrace těchto
látek překračují limity RoHS, nedoporučuje se pro tyto plasty recyklace, ale je třeba
zvažovat jiná řešení (skládkování). U plastů
z mrazniček a ledniček se koncentrace DecaBDE blíží limitům RoHS. Jelikož se však
obsah retardérů hoření v těchto plastech
pravidelně monitoruje, studie jejich recyklaci připouští.
U frakcí plastů ze zpracování malých domácích spotřebičů (například vysavačů) se
jako kritický ukázal obsah kadmia, proto
ani u nich se recyklace nedoporučuje.
V případě plastů ze zpracování monitorů
klasických televizorů (CRT) byl zaznamenán kritický obsah OctaBDE (oktabromodifenylether) a DecaBDE, které překračují
limity a recyklace těchto plastů se proto
nedoporučuje. U moderních plochých obrazovek nebyly zjištěny nadlimitní hodnoty bromových retardérů a podle současné
evropské legislativy se jejich recyklace jeví
jako možná za podmínky, že v recyklačním
procesu nebudou mít negativní vliv fosforové retardéry hoření.
Podle literatury se mohou některé retardéry hoření neočekávaně objevit při
zpracování WEEE v drtičích, což je zřejmě
důsledek zvýšení energie během drcení.
Hodnota PBDD/PBDFs v těchto frakcích
a vliv separačních podmínek a použitých
technologií na jejich úroveň nejsou jasné.
ZElENý a žlUTý SEZNaM
Při přepravě odpadů přes hranice států se
používají na základě legislativy dvě základní procedury, což je známý zelený a žlutý
seznam. Jednoduše řečeno, materiály zařazené na zelený seznam lze k dalšímu zpracování převážet bez omezení a ohlašování.
Materiály ze žlutého seznamu vyžadují pro
přepravu povolení. Odpady, u nichž je přeprava mimo hranice zakázána, jsou vyjmenovány separátně.
Do žlutého seznamu s ohledem na limity směrnice RoHS by měly zařazena plasty
z velkých domácích spotřebičů (kategorie
1) – kromě mrazáků a lednic, dále plasty ze
zpracování klasických televizorů (kategorie
2). Rozhodně je však nutné zamezit křížovým kontaminacím, které mohou do frakcí
plastů zanést další potenciálně nebezpečné
složky (olovo a šestimocný chróm).
Za stejných vstupních podmínek lze
na zelený seznam zařadit plasty z přístrojů
kategorie 4 (kromě klasických obrazovek),
tedy z mrazniček a chladniček, plochých
monitorů a dalších spotřebičů.
Zveřejněná studie přinesla první obecná
empirická zjištění pro nejdůležitější typy
elektrického a elektronického odpadu a pro
management frakcí plastů, které z nich pocházejí. Stále však zůstávají určité otázky,
které studie zodpověděla buď jen částečně,
nebo vůbec. Patří sem otázky křížové kontaminace některých frakcí či vliv předúpravy
a dalších procesních postupů na samotnou
recyklaci. Protože se materiály používané
v elektrospotřebičích stále mění, bude nutné s analýzami dále pokračovat. A mohla
by se tato studie stát základem pro jednání
n
s výrobci? To ukáže budoucnost.
jarMIla šťaSTNÁ
únor 2011
Správa a rozvoj
zapamatujme si: apd
p
odle Policie ČR bylo v Praze během
uplynulého roku do konce října zcizeno 3200 automobilů. V Brně šlo
o 242 vozidel, dalších 1710 jich tam bylo
vykradeno. Nejen v těchto dvou městech
občané, a to i v průzkumech před říjnovými
komunálními volbami, požadovali od kandidátů do zastupitelstev, aby přednostně
řešili i krádeže vozidel – a také parking!
jednoduchý recept
Potlačit »parkovací kriminalitu« lze jednoznačně. Ne však budováním vjezdových
parkovacích domů (VPD), které jsou technologií čtyřicátých let 20. století a do nichž
mohou bez větších problémů vstoupit
kromě řidičů i zloději. Výstavba VPD je navíc drahá – a také zdlouhavá, přičemž tyto
objekty zabírají zbytečně velkou plochu,
bývají nehlídané a nepomáhají v nich ani
bezpečnostní kamerové systémy.
Kromě toho každé vozidlo při vjezdu
dovnitř, při výjezdu ven i při svém pohybu
uvnitř VPD má spuštěný motor, a průměrně
tak spotřebuje 0,3 l benzinu. Při bodovém
soustředění emisí u VPD a velkých parkovišť kontaminované emise způsobují šestkrát vyšší výskyt zhoubných nádorů.
Řešení »parkovací kriminality« však existuje. Aby nikdo, tedy ani řidiči, ani jejich
doprovod – a vůbec kdokoliv jiný, neměl
přístup do parkovacího domu, lze zajistit
v APD. Vozidla se v nich automaticky ukládají do jednotlivých stání, aniž by k tomu
byla nutná, resp. možná přítomnost jakékoliv osoby, přičemž odbavování vozidel
z APD je dnes běžné nanejvýš do 2,5 minuty. Kromě toho APD mají minimální nároky
na prostor, jejich montáž umožňuje rychlou výstavbu. Mohou být budovány jako
nadzemní i podzemní. Existuje i řada typů
z nabídky už také ryze českých firem, které
umožňují parking při různých nárazových
akcích (divadelní představení, festivaly,
sportovní utkání atd.). To se řeší buď APD
s více vjezdy, nebo instalací potřebného počtu samostatných APD kryjících předpokládaný počet parkujících aut během akce.
Proto již nelze mluvit o alternativním
řešení s využitím někdy VPD, jindy APD.
V zájmu razantního boje proti zlodějům,
ve prospěch minimálního záboru půdy
i z ekologických důvodů je třeba jednoznač-
ně podporovat automatizované parkovací
domy. Ty se musí stát pilířem záchytných
parkovišť. Jen v APD totiž řidiči mohou vozidlo odstavit a přejít odtud na městskou
hromadnou dopravu s jistotou, že po návratu najdou svůj vůz v pořádku.
Proč se komunální politici tak málo zajímají o APD?
František Žitný, generální ředitel LogiPark, a. s.: protože mají k automatickým parkovacím systémům
určitou skepsi a leckdy jsou navíc ještě pod vlivem betonářských lobbistů. Chybí jim více informací o alternativních možnostech parkování a dosud plně nedocenili jejich přínos. nebývají ani ochotni do těchto projektů
zapojit svoje obce a získávat prostředky z evropských zdrojů. necítí potřebu pomáhat občanům tam, kde to
ekonomicky »nevychází« a kde soukromý sektor nemá dostatečně levné a dlouhé peníze. Banky takové peníze
obcím přímo vnucují na podobné projekty, ale obce necítí potřebu pomáhat soukromému sektoru tyto prostředky přetransformovat, a to dokonce i bez komerčního rizika. každá strana chce řešit parkování, ale ještě
jsem neviděl jediný takový program dotažený do zdárného konce. V neposlední řadě příčinou všech nezdarů je
absence i té nejzákladnější dopravní a rozvojové strategie většiny obcí, ale také velkých měst.
n Ing. Daniel Doležal, project manager, KOMA - Industry s. r. o.: Zásadním problémem je názorový
nesoulad ve vedeních měst ohledně užitečnosti systému a nedůvěra v něj jako něco nového a »nevyzkoušeného«. Vysoká cena investice již dnes není argumentem, neboť v řadě modifikací se dostáváme i pod cenu
»betonového řešení« v přepočtu na parkovací místo – a ještě šetříme stavební náklady. městské kasy však
nemají dost peněz na takové investice. Hledáme proto řešení, jak tyto stavby financovat, a snažíme se městům
vyjít vstříc. proti těmto projektům často také vznikají účelové skupiny s mnohdy nesmyslnými argumenty.
radnice pak od projektů ustupuje a ztrácí politickou vůli. Třetím problémem je neznalost výhod ppp (public
private partnership), i když právě spolupráce veřejného a soukromého sektoru je u těchto projektů pro radnice
výhodná, neboť zajištění financí zůstává na straně soukromých subjektů.
n
únor 2011
FOTO: lOgipark a kOma-indusTry
Větší ohleduplnost k životnímu prostředí, lepší ekonomické
parametry, bezpečnost vozidel a v nich uložených předmětů.
Tak lze shrnout přednosti automatizovaných parkovacích
domů (APD). Bohužel, v municipální sféře se tato možnost
snazšího parkování vozidel ve městech často nedoceňuje.
Nahoře: Tower Park v Žilině na Slovensku
(37 míst) od firmy LogiPark. Tento systém
využívající centrální svislý dopravník
je ideální pro sídliště. Dole: Chystaná
realizace poloautomatického systému
parkování firmou KOMA-Industry v Brně-Vinohradech se144 parkovacími místy.
měla by S nimi počítat každá
dobrá koncepce
Jenže dnes to jsou prakticky jen subjekty
z byznysu, které – zejména ve snaze šetřit
při záboru pozemků – si prozíravě nechávají stavět komerční typy APD pro své zaměstnance a klienty. Výstavba APD pro veřejnost
však naráží na zájmy »betonové lobby«,
s níž je provázána i část činitelů na rozhodujících místech veřejné správy, nevyjímaje
ani některé městské architekty.
Řešení parkingu s využitím APD by mělo
být zakotveno v koncepčním záměru řešení
dopravy a parkingu každého města. O jeho
praktické naplnění se musí postarat jak
technický odbor, tak zejména odbory dopravy a územního plánu – a to v součinnosti s dopravní komisí rady města.
Pro rozvoj APD lze využít i podporu z některých regionálních operačních programů
(ROP). Například ROP Jihovýchod v oblasti
podpory 3.1. Rozvoj urbanizačních center počítá s podporou pro výstavbu APD
určených pro veřejnost, Jen tuto možnost
n
(a mnohé další) nepromarnit...
rudolf kunzmann
nezávislý pracovník systémového parkingu
31
Správa a rozvoj
přínos vizualizací projektů
si začaly uvědomovat i radnice
začátek je u 3d modelů
Podle jeho slov vizualizace začíná vyhotovením počítačových 3D modelů stavby, případně jejího okolí. Následně se těmto 3D
počítačovým modelům přiřadí odpovídající materiály a fyzikální optické vlastnosti,
které požaduje architekt nebo projektant.
»Laicky řečeno, řekneme programu, že
toto má být sklo, toto beton a toto třeba
dřevo. V konečné fázi se sestaví odpovídající scenérie v okolí stavby a vizualizaci se
dodá vhodná atmosféra a nálada. Výstupem pak nejčastěji bývají obrázky použitelné v tištěných či elektronických médiích.
Pojmem „fotorealistická“ označujeme vizualizaci s vysokou kvalitou zpracování a maximálním propojením s místem budoucí
výstavby. Dbáme o správnost stínování,
respektujeme světelné podmínky v daném
místě, používáme přesně ty materiály, které
vyžaduje architekt a opět s maximální peč-
OBráZek: ViZualiZaCe, s. r. O., ÚsTí n. O.
opočno a opatov: co je Spojuje?
Co mají obě uvedené investiční akce společného? U obou jde o výraznou proměnu
stávající podoby daného sídla. Obě vzbuzují značný zájem veřejnosti. Obě radnice
si uvědomují nutnost poskytnout veřejnosti co nejkomplexnější informace o těchto
nikoliv nevýznamných zásazích do života
daného sídla.
Nabízí se však ještě jeden společný jmenovatel: Vedení Opočna i Opatova využila
pro veřejnou prezentaci výsledné podoby
každého z obou projektů moderního nástroje – vizualizace.
»Vizualizace pomůže i laikovi přiblížit
budoucí podobu nejen interiéru či exteriéru teprve projektovaného rodinného domu,
ale třeba také chystané proměny veřejných
prostranství, připravovanou novou zástavbu apod. Jejich výslednou podobu sice odborník „vyčte“ z příslušné technické dokumentace, jenže ta bývá pro běžného občana
prakticky nesrozumitelná,« poznamenává
Ing. Jaromír Zápotocký, ředitel společnosti
VIZUALIZACE, s. r. o.
Vizualizace projektu Rekonstrukce zpevněných ploch Trčkova náměstí a Zámecké ulice
v Opočně, který zahrnuje i úpravy zeleně, odvodnění a rekonstrukci veřejného osvětlení.
32
Starosta Opočna Štěpán Jelínek: Vizualizace nám pomohla občanům lépe představit projekt rekonstrukce zpevněných
ploch Trčkova náměstí a Zámecká ulice.
FOTO: arCHiV
v
Opočně na Rychnovsku loni zahájili
projekt Rekonstrukce zpevněných
ploch Trčkova náměstí a Zámecká
ulice, který je financován z Regionálního
operačního programu (ROP) regionu soudržnosti Severovýchod. Poměrně rozsáhlé práce ve městě se nesoustředily pouze
na pokládku žulového povrchu chodníků
a komunikace, ale zahrnuly i odvodnění,
úpravy zeleně a rekonstrukci veřejného
osvětlení. Projekt vyústí ve vznik pěší zóny
v části historického jádra města.
V Opatově na Svitavsku se zase pustili
do přípravy stavebních parcel pro výstavbu
rodinných domů. Na poměry obce s necelými 1200 obyvateli jde o poměrně rozsáhlou lokalitu pro 30 až 35 individuálních stavebníků nejen z řad místních občanů.
FOTO: arCHiV
Představit připravovaný projekt srozumitelněji a názorněji,
než to může – zejména laikovi – podat technická dokumentace. Toto hlavní očekávání od vizualizací už v praxi začínají stále více uplatňovat rovněž radnice. Vizualizace pomáhá obcím
a městům lépe komunikovat s občany o chystaných projektech, ale stává se i mocným marketingovým nástrojem.
Starosta Opatova v Čechách Ing. Petr
Kovář: Vizualizace se u nás stala neoddělitelnou součástí přípravy stavebních parcel
pro výstavbu rodinných domů.
livostí pro připodobnění s realitou. Fotorealistická vizualizace je v podstatě vrcholem
přenesení myšlenek a technických parametrů do podoby obrázků na billboard, do televize, časopisu nebo na internet,« vysvětluje Ing. Jaromír Zápotocký.
kamufláže ničemu neproSpějí
Odmítá však veškeré dodatečné »přikrášlovací kamufláže«. »Vizualizace má funkci
názornou a očekává se od ní, že projekty
a vize představí srozumitelněji, než to může
podat technická dokumentace. Fotorealistická vizualizace bývá se skutečným okolím
zpravidla spojena fotografií. Proto by jakékoliv přikrašlování bylo velice průhledné
a případné manipulace by místní lidé určitě
odhalili. Chce-li tak někdo přece jen činit,
většinou ani raději vizualizace nedělá, nebo
zveřejňuje velmi abstraktní a nic neříkající
kresby těchto plánů,« dodává ředitel ústeckoorlické firmy VIZUALIZACE.
únor 2011
web, billboard, míStní noviny...
V Opočně vizualizaci projektu Rekonstrukce Trčkova náměstí a Zámecká ulice veřejně
promítali při jednáních zastupitelstva města, před zahájením projektu byla vystavena
v kulturním domě, seznámili se s ní čtenáři
Opočenských novin, které zdarma dostávají všechny domácnosti ve městě, byla
využita pro billboard a je stále ke zhlédnutí
na městském webu www.opocno.cz.
»Přesvědčili jsme se, že vizualizace je
vhodná pro seznámení veřejnosti s připravovaným záměrem, zvlášť když jde o historické centrum města. Je-li dobře zhotovena, jsou v ní zachovány proporce a rozměry
podle reality, nevzniká tolik nejasností.
Projekty, jako je ten náš, je vhodné představit ve vizualizované podobě jak zastupitelům, tak veřejnosti. Pokud bychom totiž
občanům předložili pouze projektovou
dokumentaci, asi jen málokdo by si uměl
plně představit rozsah změn, které projekt
přináší,« tvrdí starosta Opočna Štěpán Jelínek. »Myslím si, že vizualizace naplnila
očekávání a záměr, pro který byla pořízena
– pomocí obrázků a animace přiblížit občanům přehled o konečném výsledku zamýšleného projektu.«
Také v Opatově vizualizaci budoucí podoby zainvestovávané lokality pro výstavbu
nových rodinných domů vyvěsili na svůj
web www.obecopatov.cz, použili ji v místním zpravodaji a je k vidění i na billboardu, který se nachází poblíž parcel. Starosta
obce Ing. Petr Kovář potvrzuje: »Vizualizace
nabízí jasnou představu o podobě budoucí výstavby, a plánovaná akce se tak daleko
lépe dostává do povědomí širší veřejnosti.
Určitě také díky tomuto zpracování se nám
podařilo zajistit spolupráci s developerskou firmou, která by u nás měla letos zahájit výstavbu pěti rodinných domů, přestože
současná doba není pro prodej stavebních
parcel úplně ideální.«
rady a doporučení StaroStů
Jaké nároky kladla příprava vizualizace
na radnici? zeptali jsme se obou starostů.
»Spolupráce s autorským týmem vizualizace musí fungovat na velmi dobré úrovni,«
odpovídá starosta Opočna Štěpán Jelínek.
»Na druhou stranu město své názory spíše
přenášelo na architekta jako autora projektu), který pak vše konzultoval s firmou, která vizualizaci pro nás zajistila.«
Starosta Opatova Ing. Petr Kovář v odpovědi připomíná, že vizualizace navazovala
únor 2011
Vizualizace lokality rodinných domů připravované obcí Opatov na Svitavsku. Ve spolupráci s developerskou firmou se má v této části obce už letos zahájit výstavba pěti RD.
na připravenou urbanistickou studii. »Proto se naše spolupráce s autory vizualizace
týkala hlavně její finální podoby, náhledů,
formátu, barevného vyhotovení apod.«
Zajímalo nás, co by starostové na základě
svých zkušeností případně poradili jinému
městu či obci, kde využití vizualizace teprve zvažují. Štěpán Jelínek by takové radnici doporučil po vizualizaci určitě sáhnout.
»Chce to však smluvně ošetřit její rozsah,
autorská práva a možnost zasahovat do její
přípravy. Tedy ponechat si možnost průběžných konzultací a vznášení připomínek
ze strany města,« dodává starosta Opočna.
Ing. Petr Kovář radí, že optimální je zpracovávat vizualizaci na základě podkladů
typu územního plánu, urbanistické studie, rozhodnutí o umístění stavby apod.,
aby výsledek co nejvíce odpovídal možné
realitě. »Podmínky nebo varianty, které
z těchto dokumentů vyplývají, tak mohou
být do vizualizace zapracovány,« míní starosta Opatova.
V Opatově už dnes mají jasno, že další
vizualizace se tam stane součástí studie
na rekonstrukci místní restaurace.
Starosta Opočna zase nevylučuje, že
tento moderní nástroj radnice využije pro
virtuální prohlídku města na svém webu.
»Uvažujeme i o vizualizaci objektu bývalého soudu, zámecké vinárny a hotelu čp.
2., což je jeden velký objekt ve vlastnictví
města, který je národní kulturní památkou sousedící se zámkem v Opočně. Město
dlouhodobě usiluje o jeho prodej a tento
způsob prezentace by tomu mohl napomon
ci,« dodává Štěpán Jelínek.
ivan ryšavý
OBráZek: ViZualiZaCe, s. r. O., ÚsTí n. O.
Pěkná fotorealistická vizualizace vyžaduje použití vhodných softwarových nástrojů,
kvalitních textur a fotografií i volbu správného postupu. Samozřejmostí je technická
dokumentace, podle níž se tvoří. Nejdůležitější je však lidský faktor. Vidění kompozice
a preciznost při práci dělá z běžné mdlé vizualizace právě tu velmi kvalitní – fotorealistickou. Ve společnosti VIZUALIZACE přitom dovedou pracovat s ručními skicami
architektů i s projekty „pouze“ na papíře.
»Ideální však samozřejmě jsou elektronickými podklady a CAD výkresy, které získáme od klienta, případně od jeho projektanta,« říká Ing. Jaromír Zápotocký.
OBráZek: ViZualiZaCe, s. r. O., ÚsTí n. O., g serVis CZ, s. r. O.
Správa a rozvoj
Detail z vizualizace projektu v Opočně –
žena na lavičce.
Co je, jak vzniká a k čemu slouží »vizualizace«
Vizualizace je v podstatě nástroj, který by měl pomáhat vizuálně přiblížit budoucí podobu teprve projektovaných objektů či stavebních záměrů nebo plánů. Tato výsledná podoba je pochopitelně dána už technickou
dokumentací pro stavební řízení, nicméně v podobě, která bez obsažené vizualizace je pro laika prakticky
nesrozumitelná.
Fotorealistická vizualizace ve své podstatě představuje vrchol přenesení myšlenek a technických parametrů
do podoby obrázků na billboard, do televize, časopisu nebo na internet. pojmem »fotorealistická vizualizace« se přitom označuje vysoká kvalita zpracování a maximální propojení s místem budoucí výstavby. Zvlášť
důkladně se dbá i o správnost stínování, respektování světelných podmínek v daném místě, používají se přesně
ty materiály, které vyžaduje architekt, a opět s maximální pečlivostí pro připodobnění s realitou.
aby vznikla pěkná fotorealistická vizualizace, vyžaduje se použití vhodných softwarových nástrojů, kvalitních
textur a fotografií a zvolení správného postupu. samozřejmostí je také technická dokumentace, podle které
se tvoří. nejdůležitější je však opět lidský faktor. Vidění kompozice a preciznost při práci dělá z běžné mdlé
vizualizace právě tu velmi kvalitní – fotorealistickou. To není, bohužel, všem dáno (a netýká se to samozřejmě
jen vizualizace, ale i jiných kreativních oborů).
n s využitím vizualizace tak obec, která například plánuje rozsáhlou novou výstavbu na svém území nebo zásadnější úpravy stávajících veřejných prostranství apod., může své záměry lépe představovat veřejnosti. naopak
občané díky tomu mohou o chystaném projektu poučeněji komunikovat s radnicí, vznášet k vedení obce zasvěcenější připomínky, konkrétnější dotazy nebo sami dál projekt svými konkrétními návrhy rozvíjet a dotvářet.
n Vizualizace je však také marketingovým nástrojem. Velmi často bývá prvním pojítkem mezi prodejcem
a zákazníkem. proto je samozřejmá snaha prodejce, aby jeho plán lahodil očím klienta. nelze vyloučit, že v některých případech je proto vizualizace obohacena o prvky, které samotný projekt nezahrnuje, například dětská
hřiště, vzrostlou zeleň apod. pokud k takové klamavé vizualizaci dochází, může to být pro klienty signálem, že
ani projekt sám o sobě nemusí být věrohodný a že podobně mohou být o něm zkresleny i další informace.
n
ZdrOJ: WWW.ViZualiZaCe.CZ
33
Správa a rozvoj
v
tip víceúčelového pruhu ovšem spočívá v tom, že jeho vyznačení může
jít (a zpravidla jde) šířkově mírně
na úkor pruhů pro automobily, které jsou
tak redukovány pod »normové« hodnoty (zpravidla v rozmezí 2,75 m až 2,25 m).
Osobním automobilům tyto šířky zcela dostačují a rozměrná vozidla (kterých ovšem
nemá být příliš mnoho) mohou v případě
nutnosti, například při vyhýbání, částečně
zasáhnout do víceúčelového pruhu.
Zřizování víceúčelových pruhů je tedy
motivováno snahou odsunout automobily
dále od pravého okraje a lépe využívat jinak
málo pojížděný střed vozovky tak, aby pro
cyklisty zůstávalo vpravo volné místo pro
jízdu (viz snímky č. 1 a 2 vpravo nahoře).
Základní filozofií řešení není stavba nových
drahých zpevněných ploch (dosud převážně preferovaných samostatných cyklostezek), nýbrž účinnější využití ploch existujících, a to hlavně úpravou vodorovného
značení. Mýtus, že vedení cyklistů mimo
vozovku je vždy lepším řešením, je nutné
i v České republice překonat.
způSob vyznačování
víceúčelového pruhu
Víceúčelový pruh se obecně vyznačuje »úzkou« přerušovanou čarou šířky 10–12 cm.
Kadence čára – mezera se v různých státech
liší. Například Německo a Nizozemsko užívají kadenci 1 m čára 1 m mezera, Rakousko
6 m čára a 1,5 m mezera.
V ČR předběžně doporučujeme použít
spíše rakouský systém, nejen pro geografickou blízkost, ale hlavně pro dobrý psychologický efekt. Z pozice řidiče osobního
automobilu, který sedí níže, totiž tato čára
vypadá jako »téměř souvislá« (a řidič osobního auta nemá vcelku důvod do víceúčelového pruhu zajíždět), zatímco řidič nákladního automobilu, který sedí výše, čáru
vnímá jako fakticky přerušovanou (symbolizující fakt, že v případě potřeby /vyhýbání/ může do víceúčelového pruhu zasáhnout, což mu pravidla provozu dovolují).
Vozovka nyní (horní snímek č. 1) a možné
řešení – animace (dolní snímek č. 2).
jakými hlediSky Se řídit
Hlediska a parametry pro zřizování víceúčelového pruhu se v různých státech mírně odlišují (třeba v Nizozemsku se připouští
jeho užití i na dopravně méně významných
komunikacích mimo obec za předpokladu
omezení dovolené rychlosti na 60 km/h,
v ostatních státech jen v obci, ve Švýcarsku se pro vyznačení používá žlutá barva
apod.). Z provedené rešerše ve výzkumném
projektu ROCY4) vyplývá, že pro aplikaci
víceúčelového pruhu v České republice lze
vycházet z následujících předpokladů:
n je vhodný spíše v intravilánu (kde je nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h);
n uplatní se zejména pro dvoupruhové komunikace v rozmezí šířek mezi obrubníky
7,00–8,50 m;
n profilové intenzity provozu by měly být
do 10 000 vozidel/24 h, podíl těžké dopravy
max. 6 %;
FOTO: ARCHIV
víceúčelový pruh v zahraničí
Víceúčelový pruh je standardním řešením
známým a používaným například v:
n Rakousku (uplatňovaný pod názvem
»Mehrzweckstreifen«);
n SRN (»Schutzstreifen« nebo »Angebotsstreifen«);
n Nizozemsku (»Suggestivstreifen«);
n Velké Británii (»Advisory Cycle Lane«);
n Švýcarsku (»Kernfahrbahn«).
Z těchto, ale i z řady dalších států přicházejí celkově velmi kladné provozní zkušenosti. Obecně lze shrnout, že víceúčelové
pruhy vedou k:
n zdůraznění prezence cyklistů v dopravním prostoru řidičům automobilů (cyklista
ovšem jede tam, kde by jel tak jako tak, což
je argument pro případné kritiky);
n zvětšení bočního odstupu při předjíždění cyklistů;
n snížení dopravní nehodovosti.
Snímky č. 3, 4 a 5 (dole na stránce) zachycují příklady realizací víceúčelových pruhů
v zahraničí.
FOTO: ARCHIV
Víceúčelový pruh je v zahraničí běžnou, v České republice
ovšem zatím takřka neznámou variantou vedení cyklistické
dopravy, která čeká na své »objevení«. Jde na první pohled
o téměř »obyčejný« jízdní pruh pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru (tj. na vozovce). I jeho rozměry jsou shodné
(šířka zpravidla 1,50 m, v nouzi 1,25 m, v sousedství podélného parkování 1,75 m kvůli bezpečnostnímu odstupu1)2)).
FOTO: ARCHIV
víceúčelový pruh: nabídka
pro cyklistickou infrastrukturu
Snímky č. 3, 4 a 5 (zleva doprava) představují některá možná řešení realizace víceúčelových pruhů v zahraničí. První dva snímky zachytily
příklady využití víceúčelových pruhů v Rakousku, třetí snímek je z Německa.
34
únor 2011
n šířky víceúčelového pruhu by měly zpravidla být 1,20–1,60 m;
n šířky sousedního pruhu by měly zpravidla být 2,30–2,75 m.
Tyto parametry jsou převzaty ze směrnice Magistrátu města Vídně, oddělení MA
463), který se v praxi používá společně se
souborem vzorových příkladů různých variant (ulice bez parkování, ulice s podélným
parkováním, ulice se šikmým parkováním).
Pro ilustraci principu uvádíme vpravo nahoře jedno ze schémat (obr. č. 6):
Obr. č. 6: Jeden z příkladů různých variant
využití víceúčelového pruhu ve Vídni.
že díky tradici širokých komunikací bývá
na vozovce pro zřízení víceúčelového pruhu dostatek místa.
n Víceúčelový pruh nevyžaduje žádné
zpevněné plochy navíc – snaží se o hospodárnější využití ploch stávajících.
Rozšíření víceúčelového pruhu v naší
zemi závisí hlavně na kladném provozním
odzkoušení (v současnosti se připravuje
pilotní úsek v Brně) a na následném stanovení pravidel chování v zákoně o provozu na pozemních komunikacích, které se
n
předpokládá v průběhu roku 2011.
Literatura:
RVS 03.02.13 Anlagen für den nichtmotorisierten Verkehr, Radverkehr, Österreichische Forschungsgemeinschaft Straße und Verkehr, Vídeň
2009
2)
Empfehlungen für Radverkehrsanlagen (ERA), Forschungsgeselschaft für das Straßen- und Verkehrswesen, Köln, 2010
3)
Handbuch Mehrzweckstreifen, Magistrat der Stadt
Wien, Abteilung MA 46, Vídeň 2005
4)
Projekt VaV „Bezpečnost návrhových prvků pro cyklistickou dopravu“ (ROCY), zpráva o aktivitě A 401,
Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., 2009
5)
Vyhláška č. 247/2010 Sb., kterou se mění vyhláška
č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení
provozu na pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů
1)
FOTO: ARCHIV
víceúčelový pruh v naší zemi
V České republice není zatím víceúčelový
pruh legislativně zakotven. Doporučení
v tomto smyslu je formulováno v projektu
Ministerstva dopravy VaV ROCY4) tak, aby
bylo možno doplnit a upravit jak zákon
číslo 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých
zákonů, tak související technické předpisy
(viz též http://rocy.cdvinfo.cz).
Už letos se předpokládá zřízení pilotního
úseku víceúčelového pruhu v Brně , stejně
jako novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, aby tento víceúčelový
pruh nezůstal ojedinělým experimentem,
nýbrž bylo možné jeho všeobecné rozšíření
stejně, jako je tomu v ostatních evropských
státech.
Spolupráce Centra dopravního výzkumu, v.v.i. (CDV) s podobnými zahraničními
institucemi (například s rakouským Kuratorium für Verkehrssicherheit, německým
BASt, britským TRL a další) usnadňuje získávání mezinárodního know-how a motivovala též ke vzniku zmíněného projektu4)
Snahou CDV je nabídnout zahraniční zkušenosti pro účely ověření víceúčelového
pruhu a jeho běžného užívání i v ČR.
Dílčím »diplomatickým úspěchem propagandy vedené v souvislosti s myšlenkou
víceúčelového pruhu« je legislativní zakotvení tzv. piktogramového koridoru pro
cyklisty (dopravní značka č. V 20) formou
vyhlášky č. 247/2010 Sb.5) Cyklopiktokoridor (původně zřizovaný jako »nápisy na vo-
zovce«) má podobnou základní myšlenku:
Senzibilizovat řidiče na přítomnost cyklistů
na takové komunikaci a motivovat je k jízdě
dál od pravého okraje tak, aby lépe využívali střed vozovky a pravý okraj ponechávali
volný pro cyklisty.
Pozorování provozu na tzv. cyklopiktokoridorech sice napovídá, že toto značení
je funkční a většina řidičů opravdu jezdí
od něho dále vlevo, takže cyklista má k dispozici větší prostor (snímek č. 7). Dotazníkový průzkum prováděný v rámci projektu
VaV ROCY4) však signalizuje, že potenciální
uživatelé jednoznačně upřednostňují víceúčelový pruh (tj. včetně podélné čáry), neboť se tak cítí lépe chráněni.
Cyklopiktokoridor lze proto chápat jako
historicky přechodnou formu víceúčelového pruhu do doby, než bude víceúčelový pruh plně ošetřen v zákoně o provozu
na pozemních komunikacích podobně
jako v zahraničí.
FOTO: ARCHIV
Správa a rozvoj
Snímek č. 7: Příklad cyklopiktokoridoru.
Shrnutí: co nabízí víceúčelový
pruh pro čr?
Perspektivy víceúčelového pruhu v České
republice lze shrnout následovně:
n V historicky krátké době a při nízkých
nákladech se otevře možnost rozšíření cyklistické infrastruktury.
n Česká republika má pro zřizování víceúčelových pruhů vhodné podmínky i proto,
pavel Skládaný
Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.
ROČNÍ PŘEDPLATNÉ ČASOPISU MODERNÍ OBEC
V BALÍČKU S HOSPODÁŘSKÝMI NOVINAMI SE SLEVOU 30 %.
ÄÙ×äç ã
bÖèäåÞ è
äê
åçä ëڂÚßã
èåçYëê
ª©
Objednejte si roční předplatné časopisu Moderní obec společně
s Hospodářskými novinami za cenu 4 898 Kč vč. DPH.
é†qåèáÚ³
àäâêãYáãm
äÙåÖÙî
íhæÚ³
çêàéêçÖ
¾É ÞãÛçÖèé
ä×Øm Ö âeèé
ìéë]ïÚ
ã³
Ú ëèóïè
ãm ä×ØÚ
ØÚãÖ ÂäÙÚç
¿ÚãޅäëÞØmâ
MO001082-2
Nabídka platí pro nové nebo navýšené předplatné do 28. 2. 2011.
800 11 00 22 - [email protected]
únor 2011
35
Správa a rozvoj
Sasko: inspirace »za humny«
p
řipomeňme, že o reformě územní veřejné správy ve Svobodném státě Sasko i o tamním institutu meziobecního
finančního vyrovnání jsme podrobně psali
už dříve (viz MO č. 9/2009 a MO č. 6/2010 –
pozn. redakce).
Členy rady jsou zástupci zemských ministerstev financí a vnitra (každé do ní vysílá dva experty), dva zástupci okresů jmenovaní zemským ministerstvem financí a také
tři zástupci obcí, které do rady delegovaly
komunální zemské svazy.
Názor rady musí zohlednit všechna zemská ministerstva, jakmile připravují jakékoliv správní normy, které by mohly mít
finanční dopad na územní samosprávné
celky. Rada se také vyjadřuje k případnému
přiznání příspěvků na zvláštní a mimořádné potřeby územním samosprávným celkům, pokud jde o částku nad 0,5 mil. eur.
Na svou činnost (zejména na úhradu
výdajů spojených s poradenskou činností
externích odborníků) má rada ročně k dispozici 50 tisíc eur vyčleněných z prostředků
rozdělovaných v rámci RUD.
v SaSku úSpěšně funguje rada
pro rozpočtové určení daní
O rozpočtovém určení daní, resp. o přerozdělování výnosu sdílených daní ve spolkové zemi každoročně definitivně rozhoduje
svým usnesením příslušný zemský sněm.
Poslanci sice mohou v návrhu případně ještě měnit detaily, ale stejně jako při
schvalování rozpočtu své spolkové země
jsou vázáni zněním navrženým zemským
ministerstvem financí.
O to větší význam má etapa vlastního
sestavování návrhu RUD. Součástí tohoto
procesu musí být i municipální sféra, aby
ústavně právní záruka přiměřeného finančního vyrovnání obcí byla zajištěna též institucionálně. Bez dostatečného množství peněz totiž samospráva nemůže existovat ani
ve Svobodném státě Sasko.
Na základě příslušného saského zemského zákona je při zemském ministerstvu
financí jako jeho poradní orgán zřízena
Rada pro rozpočtové určení daní. Rada se
vyjadřuje k přípravě návrhu zajištění RUD
pro daný rok i k jeho praktickému zajištění.
V její kompetenci je však také pravidelně
posuzovat, zda není třeba konkrétní částky přerozdělované v rámci RUD aktualizovat s ohledem na vývoj ekonomiky a stav
veřejných rozpočtů, případně není-li nutno upravit celý systém. Rada má své slovo
rovněž při stanovování zásad pro přiznání
finančních příspěvků územním samosprávným celkům (ÚSC) na zvláštní a mimořádné potřeby (Bedarfszuweisungen).
FOTO: SAxOn STATe OFFICe OF enV., AgR. And geOlOgy
informační aSymetrie
ve proSpěch Státu je vyloučena
Územní celky do rady vysílají své špičkové
odborníky. Členové rady obvykle ve svých
funkcích působí působí řadu let, takže se
mezi nimi vytváří atmosféra spolupráce
a důvěry. V praxi to znamená, že je prakticky vyloučena jednostranná nebo překvapivá strategie jednání ze strany spolkové
země. Její představitelé musí usilovat o to,
aby se zástupci municipalit dospěli ke konsenzuálnímu řešení. V radě je vyloučena
informační asymetrie ve prospěch představitelů státu, neboť reprezentanti ÚSC jsou
vždy podrobně zasvěceni do všech detailů změn, které by zemská vláda případně
chtěla v rozpočtovém určení daní provést.
Chtějí-li tedy zástupci spolkové země
prosadit své návrhy, musí použít strategii
přesvědčování dovolávající se v oblasti financí společného »esprit de corps«.
Obec Königswalde (2348 obyv.) na saské
straně Krušných hor leží v nadmořské výšce 550 metrů. Na svém území má celkem
14 kilometrů místních komunikací.
36
u pozemních komunikací
Se zohlední i nadmořSká výška
Saské územní samosprávné celky dostávají
od zemské vlády příspěvky na vyrovnání finančních nákladů, které jim vznikají v souvislosti s výstavbou a údržbou pozemních
komunikací na svém území. Toto »vyrovnání zvláštních zatížení« bere do úvahy rozdílné náklady, které ÚSC mají s údržbou
silnic, a vychází z aktuálního Soupisu stavu
silnic (evidují se v něm doložené kilometry
okresních i obecních komunikací i průtahy
zemských a spolkových komunikací skrz
města). Vyplácené příspěvky zohledňují
rozdílné výdaje na běžný kilometr příslušného druhu silnice.
Okresy a města se statutem okresu takto získají za každý kilometr okresní silnice
FOTO: ARCHIV
Už od 1. 1. 2012 zřejmě začne platit zcela nový zákon o rozpočtovém určení daní (RUD). Určitě však není od věci podívat
se k sousedům v Sasku, jak se tam v praxi uplatňují některé
dílčí aspekty přerozdělování výnosu sdílených daní. Píše nám
o tom ministerský rada Dr. Fritz Schnabel.
Ministerský rada Dr. Fritz Schnabel už
déle spolupracuje s redakcí Moderní obce.
Je odborníkem na regionální i evropský
územní rozvoj a evropskou spolupráci.
(mají-li její údržbu ve své působnosti) 3675
eur. Mohou však obdržet navíc ještě výškový příplatek za údržbu silnice. Ten se vypočítává podle průměrné nadmořské výšky
daného územního samosprávného celku:
Přesahuje-li průměrná nadmořská výška
daného územního celku stanovený limit
291 metrů (saský zemský průměr), ÚSC inkasuje za každý další metr nadmořské výšky 1,50 eura na každý kilometr silnice. V případě průtahů dvoupruhových spolkových
silnic městy s více než 80 tisíci obyvateli
platí, že příslušné radnici jako vykonavatelce působnosti v oblasti stavby a údržby silnic náleží za každý kilometr takové silnice
10 455 eur. Město rovněž dostává příplatek
zohledňující nadmořskou výšku komunikace, jak je popsáno výše.
U průtahů zemských nebo okresních silnic městem s více než 30 tisíci obyvateli náleží radnici za každý kilometr dvoupruhové
jízdní dráhy 6255 eur. Obce a města se statutem okresu dostanou na každý kilometr
místní komunikace 2355 eur a výškový příplatek 4 eura na kilometr této komunikace
za každý metr její průměrné nadmořské
výšky nad limitem 291 m n. m.
Snadný výpočet ve dvou
krocích
Uveďme příklad: Obec disponuje více než
100 km místních komunikací a má průměrnou nadmořskou výšku 400 m. Vyrovnání
zatížení v oblasti stavby a údržby silnic se
vypočte ve dvou krocích takto:
n 1. krok: 100 km x 2355 eur/km = 235 500
eur;
n 2. krok: 100 km x 4 eura/km x 109 (rozdíl
mezi průměrnou nadmořskou výškou obce
400 m a saským zemským průměrem 291 m
n. m.) = 43 600 eur.
Daná obec tedy z vyrovnání zvláštních
zatížení v oblasti stavby a údržby silnic obn
drží celkem 279 100 eur.
fritz Schnabel
Ministerstvo vnitra Svobodného státu Sasko
únor 2011
Životní prostředí
o
bnovitelné zdroje energie (OZE)
nyní představují široce diskutované
téma především v souvislosti s boomem fotovoltaických elektráren. Ovšem
pro mnoho regionů je nejperspektivnějším
zdrojem energie pro vytápění i výrobu elektřiny energetická biomasa. Dominantní
část její produkce (odpady při těžbě dřeva,
prořezy vegetace podél komunikací i cíleně pěstované energetické plodiny) se však
nyní prodává na celostátním a do jisté míry
i na mezinárodním trhu. Výrazně odlišná
zůstává situace na regionální úrovni, neboť
místní trhy s energetickou biomasou prakticky neexistují a lokální spotřebitelé ji musí
získávat prostřednictvím celostátního trhu.
české zastoupení v projektu
Tříletý mezinárodní projekt BioRegions
(potrvá do konce dubna 2013), podporovaný ze 75 % ze zdrojů EU v rámci programu
Inteligentní energie pro Evropu, si proto
klade za cíl vytvořit dlouhodobě udržitelný funkční trh s biomasou na regionální
úrovni. Podle projektu se v pěti evropských
regionech vytvoří podmínky pro vznik a následný rozvoj místních trhů zaměřených
na zdroje biomasy typické pro danou oblast. V irském regionu Westmeath se využije
tamní dostatek odpadní slámy, v regionech
Sredna Gora (Bulharsko), Trièves (Francie)
a Limbaži (Lotyšsko) naopak zase odpadní
biomasa z těžby a zpracování dřeva.
V České republice leží cílový region projektu u státní hranice se Slovenskem a tvoří
jej města Brumov-Bylnice a Slavičín spolu
Co je to
»bioenergetický region«
Ve smyslu projektu BioRegions jde o region, který
alespoň 1/3 energie potřebné k vytápění a výrobě
elektřiny získává z regionálních udržitelných energetických zdrojů s důrazem na využití pevné biomasy.
Projekt BioRegions:
n podporuje rozvoj účinných a spolehlivých trhů
pro pevnou biomasu v pěti cílových regionech;
n vytváří podněty k investicím do bioenergetických projektů a podniků místních subjektů;
n povzbuzuje okolní venkovské oblasti, aby následovaly příkladu cílových regionů.
ZDROJ: WWW.BIOREGIONS.EU
únor 2011
s 11 okolními obcemi. V tomto regionu je
rovněž potenciál biomasy z těžby a zpracování dřeva. Právě biomasu tam už úspěšně
využívají dva centrální městské zdroje.
Uskutečněním projektu se má dospět
k třetinovému podílu biomasy na celkové spotřebě energie (vytápění a produkce
elektřiny) v každém z pěti regionů. Pomohou k tomu zkušenosti vzorových bioregionů v Achentalu (Německo) a Jönköpingu
(Švédsko), kde již obdobné regionální trhy
fungují. Základem projektu BioRegions se
stane příprava a formální přijetí akčních
plánů, které – v souladu s místními podmínkami – budou obsahovat časový harmonogram a milníky důležité pro posílení
energetického využívání místních zdrojů
biomasy v každém cílovém regionu.
Záměrem projektu je také rozvíjet stávající a iniciovat nové místní projekty zaměřené na energetické využití biomasy. Důležitý
bude i rozbor možností financování těchto projektů s využitím všech dostupných
zdrojů.
Partnery projektu v Česku se staly Energetická agentura Zlínského kraje, o. p. s.
(EAZK) a společnost ENVIROS, s .r. o. Praha.
Zatímco EAZK zajišťuje organizaci a propagaci aktivit uskutečněných v cílovém regionu, ENVIROS chystá metodiku zpracování
akčních plánů všem partnerům projektu.
co se uŽ vykonalo
Zahraniční partneři projektu už loni provedli průzkum v těch evropských regionech,
kde už fungují lokální trhy s biomasou. Výsledky průzkumu se využijí i v dalších fázích projektu BioRegions. V minulém roce
už také v každém cílovém regionu vznikly
databáze tamních klíčových subjektů, jako
jsou producenti biomasy (lesnické společnosti, farmy), její zpracovatelé (pily) a spotřebitelé (místní samosprávy i soukromé
společnosti). Do databáze byli též zahrnuti
dodavatelé kotlů na biomasu, výzkumné
instituce, místní média a neziskové organizace působící v oblasti využívání OZE .
V závěru minulého roku se zástupci cílových skupin na semináři seznámili s projektem i s úlohou EAZK. Společnost ENVIROS
při této příležitosti představila postup pro
tvorbu místního akčního plánu.
Centrální zdroj tepla v Brumově-Bylnici
(okres Zlín) využívá dřevní štěpku.
mít kraj »v zádech« je příjemné
Myšlenku tvorby regionálního trhu s biomasou podporují hlavně stávající spotřebitelé dřevní štěpky. Tím, že se na projektu
BioRegions budou podílet producenti biomasy, dodavatelé technologií, instalační
firmy a jednotlivé municipaliy, se nepochybně mezi nimi posílí nejen kontakty, ale
vzájemně se také vyjasní jejich jednotlivé
potřeby, možnosti i očekávání.
Už nyní biomasa ve Zlínském kraji zlevňuje vytápění jak v individuálních, tak
v centrálních zdrojích tepla. Tento trend
je třeba udržet a dlouhodobě stabilizovat.
Všichni účastníci projektu by proto co nejdříve uvítali i obnovu dotací podporujících
výměnu kotlů na tuhá fosilní paliva za kotle
na biomasu.
Samotný Zlínský kraj, který projekt
předfinancovává a z 25 % pokrývá náklady
EAZK, si od projektu BioRegions slibuje,
že zkušenosti ze všech jeho pěti cílových
regionů bude moci dále rozšířit na svém
území, čímž bude posílena energetická soběstačnost kraje. Více informací o projektu
BioRegions najdete na jeho internetových
stránkách www.bioregions.eu.
/sky/
FOTO: aRchIV EaZk
Stoupající ceny energií a závislost na dovážených fosilních
zdrojích (uhlí, ropa, zemní plyn) způsobují odliv finančních
prostředků z většiny českých regionů. Proč však platit za drahá fosilní paliva, když energii lze získat z místních zdrojů, jako
je biomasa, a ještě přitom zvýšit zaměstnanost v regionu?
Na území měst Brumov-Bylnice a Slavičín i okolních jedenácti
obcí se tím v rámci projektu BioRegions zabývá Energetická
agentura Zlínského kraje.
FOTO: aRchIV EaZk
projekt Bioregions podpoří
vznik místních trhů s biomasou
V rekonstruovaném centrálním zdroji tepla v Brumově-Bylnici fungují i dva kotle
na biomasu o výkonu 1 a 2 MW.
37
Životní prostředí
co lze letos očekávat v opŽp
Případné realokace finančních prostředků mezi prioritními
osami Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) nejsou
na pořadu dne. Uvádí to Analýza stavu čerpání OPŽP, zpracovaná pro loňské listopadové jednání Řídícího výboru fondu.
t
ento hlavní závěr analýzy její autoři
opírají o zjištění, že absorpční kapacita v rámci všech prioritních os OPŽP
je zatím dostatečná k úplnému vyčerpání
disponibilních zdrojů.
situace v prioritních osách
Jak na dotaz Moderní obce uvedla tisková
mluvčí Státního fondu životního prostředí
(SFŽP) Lenka Brandtová, nepříliš uspokojivá situace je v prioritní ose 2 (Zlepšování
kvality ovzduší a snižování emisí), kde se
k 18. 10. 2010 (z výsledků k tomuto datu analýza vychází) rozdělilo necelých 10 % zdrojů
a čerpání je téměř nulové. Proto SFŽP v poslední době usiloval o zatraktivnění podpory v této ose – mj. byly vyhlášeny průběžné výzvy v celkovém objemu 16 mld. Kč.
Pro vyšší míru veřejné podpory a rozšíření
škály podporovaných intervencí (například
pro autobusy s pohonem na stlačený zemní
plyn – CNG) byl k tomu současně zahájen
notifikační proces s Evropskopu komisí.
Optimistická je naopak situace v prioritní ose 1 (Zlepšování vodohospodářské
infrastruktury a snižování rizika povodní),
kde byl k 18. 10. 2010 rozdělen vůbec největší objem prostředků EU (39,5 mld. Kč).
»Nicméně zde existuje velký soubor projektů, jejichž nositelé jsou laxní a očekávají,
že SFŽP sleví z požadavků na administraci
(výběrové řízení, koncesní řízení, finanční
modely apod.),« upozornila mluvčí.
Trvalý převis poptávky nad nabídkou
podpory se v SFŽP dlouhodobě projevuje
v rámci prioritní osy 3 (Udržitelné využívání zdrojů energie) v oblasti podpory za-
teplování. Tam se ovšem také k 18. 10. 2010
zároveň proplatilo nejvíce prostředků příjemcům podpory (3,7 mld. Kč).
na čištění vod peněz nepřiBude
Analýza prokázala, že největší zájem je
o podporu na čištění a likvidaci komunálních odpadních vod, a to jak v obcích nad
2000 ekvivalentních obyvatel, tak menších. Zatím se však s přesunem prostředků
do oblasti podpory 1.1 – Snížení znečištění
vod, resp. podoblasti podpory 1.1.1. Snížení
znečištění z komunálních zdrojů – Projekt
nad 2000 EO (ČOV a kanalizace), nepočítá.
»S ohledem na volné alokované prostředky pro prioritní osu 1 není na rok 2011
v plánu výzev zařazena výzva pro oblast
podpory 1.1.1.,« podotkla Lenka Brandtová.
Připustila však, že letos mohou být ve vazbě
na aktuální stav alokace vyhlášeny ad-hoc
výzvy. Zásadní změnu totiž podle mluvčí
může přinést schvalovací proces velkých
projektů Evropskou komisí, zejména vývoj
projektu Ústřední ČOV Praha, či případné
odstoupení žadatelů od již schválených
projektů, neboť SFŽP několik problematických žádostí už identifikoval. K uvolnění
alokace výraznou měrou přispívá rovněž
úspora na tendrech proti předpokládanému rozpočtu při podání žádosti, přičemž
tento trend je stále výraznější.
Biomasa: proBlém se analyzuje
Pokud jde o oblast podpory 1.3 (Omezování rizika povodní), SFŽP ve všech regionech
pořádá semináře ve snaze šířit mezi obcemi
a městy informovanost o možnosti čerpání
Vzkazy SFŽP reprezentacím
obcí a měst
n Máte-li už schválenou žádost o podporu v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP), určitě
neprodleně pokračujte v další přípravě projektu,
neotálejte a nenechte zbytečně utíkat čas. Je zřejmé, že o podporu projektů v OPŽP je velký zájem
a blokovat finanční prostředky pro nečinné žadatele
není možné. Po vydání Registračního listu má
žadatel stanovenou lhůtu 12 měsíců na dodání podkladů nutných pro vydání Rozhodnutí o poskytnutí
dotace (zahájení financování) – tato lhůta může být
ve zvláště odůvodněných případech prodloužena.
n V investiční přípravě doporučujeme věnovat
pozornost přípravě zadávací dokumentace, a to jak
obchodním podmínkám, tak technické části dokumentace. Je nutné seznámit se s výstupy zpracovatele zadávací dokumentace, protože za zadávací
řízení je vždy odpovědný vlastní zadavatel – obec.
kvalitně zpracovaná zadávací dokumentace je
základem pro úspěšnou realizaci projektu.
dotací na opatření zaměřená na protipovodňovou ochranu a dále zajistit poradenství pro přípravu projektů. »Obce průběžně
podávají žádosti ve vyhlášených výzvách,
zájem mají především o projekty v oblasti
podpory 1.3.1 Zlepšení systému povodňové
služby. Jen ve XX. výzvě bylo kladně hodnoceno 62 projektů obcí a měst,« uvedla Lenka Brandtová.
Stručnější však byla na dotaz Moderní
obce, zda v souvislosti se současnou diskusí
nad biomasou nebudou přehodnocovány
také formy podpory na udržitelné využívání zdrojů energie (prioritní osa 3). »Tato
oblast je nyní analyzována Ministerstvem
životního prostředí a konkrétní výstupy
budou zapracovány do plánované výzvy,«
n
odpověděla mluvčí.
ivan ryšavý
www.bezsmogu.cz
NAVRHNĚTE OBJEKT Z BETONU,
KTERÝ ČISTÍ VZDUCH
000Kč!
A VYHRAJTE 50 000
Kč!
Odevzdání návrhů do 25. 2. 2011
Soutěžním úkolem je navrhnout objekt, který bude svým pojetím co nejvíce
evokovat podstatu materiálu TX Active - aktivně zlepšovat kvalitu životního
prostředí, eliminovat nepříznivé vlivy automobilové dopravy na ovzduší a zabraňovat ulpívání nečistot převážně organického původu na svém povrchu. Více
o technologii TX Active na www.txactive.cz.
MO001098
38
únor 2011
ManageMent
Blended learning kombinuje
běžnou výuku a e-learning
»Blended« znamená v angličtině »smíšený« a výuka založená
na blended learningu využívá výhod e-learningu a prezenční
výuky. Blended learning patří mezi moderní postupy v oblasti
vzdělávání a jeho možnosti lze využít také při prohlubování
kvalifikace úředníků územních samosprávných celků.
kvalitní studijní Materiály
nenahradí Zcela lektora
Studenti e-learningu nejsou pod stálým
a přímým dohledem učitelů. Pracují samostatně, odděleně od učitele a ostatních členů studijní skupiny. Komunikují mezi sebou
prostřednictvím e-mailu, diskusního fóra,
nástěnek, videokonferencí, virtuální třídy
a podobně. Vyučující (označovaní jako tutoři) studentům pomáhají při řešení úkolů,
opravují jejich práce, odpovídají na dotazy,
zapojují se do odborných diskusí na chatu,
povzbuzují je k dalšímu studiu.
Pro e-learning vznikají speciálně upravené studijní materiály. Jejich součástí jsou
multimediální a interaktivní prvky, které
by měly alespoň částečně nahradit osobní
kontakt mezi studenty a vyučujícím. Díky
multimédiím jsou studijní texty doplněny
obrázky, animacemi, videoukázkami, zvukovými nahrávkami a podobně. Cílem multimédií je působit současně na více smyslů
člověka, podpořit pozornost a aktivitu studujících, zvýšit množství zapamatovaného
učiva. Rychlou zpětnou vazbu pro zjištění
výsledků samostudia poskytují především
interaktivní testy.
Se zrodem e-learningu byla spojena četná
očekávání. Zkušenosti ale některé tehdejší
předpoklady vyvrátily nebo zpochybnily.
Praxe ukázala, že e-learning nemá pouze
klady. Je zřejmé, že existují některé prvky
vzdělávání, které lze jen velmi obtížně nahradit. K nim bezesporu patří lektor.
E-learning dokáže poskytnout kvalitní
studijní materiály, nenahradí však člověka
a některé jeho vlastnosti (např. kreativitu,
schopnost improvizace nebo smysl pro
humor). Počítač nadále zůstává pouhým
nástrojem vzdělávání. Současné trendy
proto směřují k vyvážené kombinaci výuky
pomocí počítačů se standardní výukou prezenční – k blended learningu. Tato smíšená
forma usiluje o odstranění nevýhod a maúnor 2011
ximální využití výhod obou způsobů vzdělávání. Z e-learningu využívá možnost studovat bez náročného dojíždění do jednoho
místa a možnost volit si individuálně čas
a délku věnovanou studiu výukových materiálů a plnění zadaných úkolů. Z prezenční
výuky zase bezprostřední kontakt, okamžitou zpětnou vazbu a možnost vyzkoušet si
ve vhodném prostředí a s přímou podporou
učitele praktické činnosti.
jak funguje tutoriál
Kromě řízeného samostudia elektronických
výukových materiálů s podporou tutora
zahrnuje blended learning tzv. tutoriály.
Tato setkání studentů s vyučujícími pomáhají snížit nepříjemný pocit osamocení,
přispívají k navození atmosféry otevřené
komunikace a vzájemného sdílení zkušeností. V rámci úvodního tutoriálu dochází
nejen k vzájemnému seznámení, ale také
k představení nástrojů, které budou účastníci v e-learningové části výuky používat.
Tutoriály dále mohou sloužit k odborným
konzultacím nebo k nácviku dovedností.
Při posledním tutoriálu studenti obvykle
prezentují svoje závěrečné práce a společně s tutorem je hodnotí.
růZné Modely výuky
Blended learning může mít podobu např.
semináře, který je doplněn o telekonferenci. Nebo to může být kurz poskytovaný prostřednictvím webových stránek, kde studenti naleznou základní pojmy a instrukce
ke studiu, spojený s výukou v učebně, za-
Klady a zápory e-learningu
Klady:
n možnost studovat vlastním tempem a podle
individuálních časových možností
n finanční a časové úspory (minimalizace potřeby
dojíždět na školení)
n schopnost zasáhnout vyšší počet studentů
a poskytnout větší množství informací
n prohloubení počítačové gramotnosti
Zápory:
n vysoká náročnost tvorby kurzů
n závislost na funkčnosti používané techniky
n nároky na technické vybavení a kompetence
poskytovatelů i účastníků vzdělávání
n absence přímých kontaktů s vyučujícím a kolegy
studenty
Ilustrační FOtO: martIn kOvář
Z
astavme se nejprve u e-learningu,
který je o něco starší formou vzdělávání. Tento vzdělávací systém je založen na využití moderních informačních
a komunikačních technologií. Základem
realizace e-learningové výuky jsou počítače
a počítačové sítě (například internet nebo
intranet). Hlavní výhodou počítače přitom
je schopnost soustřeďovat v sobě více médií. Jeden přístroj nahrazuje video, přehrávač CD, odbornou knihovnu i telefon.
Blended learning umožňuje obohatit
on-line kurzy o výuku v učebně a diskuse
s odborníky.
měřenou na rozvoj klíčových dovedností
a diskusi s odborníky. Jindy je prezenční
výuka rozšířena o možnost sdílet výukové
materiály v on-line prostředí.
Příkladem může být poskytování elektronických studijních materiálů úředníkům
obcí a krajů, kteří se připravují ve vzdělávacím středisku Institutu pro místní správu
Praha v Benešově. Přístupová práva k těmto
materiálům zájemci získají před zahájením
kurzu. Díky tomu pak na školení přijíždějí
s řadou užitečných informací, snáze vnímají výklad lektora, který se může věnovat
především obtížnějším pasážím učiva.
Institut dále postupně vytváří ucelenou
nabídku tříměsíčních blended learningových kurzů přípravy k ověření obecné
i zvláštní části zvláštní odborné způsobilosti. Součástí těchto kurzů je mimo jiné řešení korespondenčních úkolů, jejichž cílem
je procvičit prostudované učivo a získat
dovednost aplikovat ho v praxi. Studenti se
účastní úvodního a závěrečného tutoriálu.
Vývoj distančního vzdělávání ukazuje,
že e-learning se stává úspěšnějším a účinnějším ve spojení s dalšími typy výuky. Při
promyšleném výběru a následné kombinaci
prvků klasické prezenční výuky a e-learningu mají vzdělávací instituce možnost připran
vit velmi kvalitní vzdělávací programy.
petr kuš
Institut pro místní správu Praha
39
L e g i s L at i va
Nový daňový
řád se týká
rovněž obcí
v
ýznamným procesním předpisem,
který aplikují ve svých postupech
i obce, respektive orgány obce v oblasti správy daní (poplatků), je daňový řád.
Jelikož 1. ledna nabyl účinnosti zákon číslo
280/2009 Sb., daňový řád (dále jen daňový
řád), který v plném rozsahu nahradil předchozí zákon upravující správu daní a poplatků (tj. zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní
a poplatků, ve znění pozdějších předpisů), je
užitečné podat alespoň jeho stručný popis.
Souběžně s nabytím účinnosti daňového
řádu nabyl účinnosti i doprovodný změnový zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění
některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, který novelizoval 198 zákonů.
Nový daňový řád představuje výrazný krok ke zkvalitnění procesu při správě
daní, přičemž důsledněji
vychází z principu uvedeného v čl. 2 odst. 3 Ústavy
ČR, který stanovuje podmínky výkonu státní moci
(státní moc lze uplatňovat
jen v případech, v mezích
a způsoby, které stanoví
zákon).
Nový daňový řád je obecným procesním
předpisem v oblasti správy daní a dalších
vrchnostensky stanovených plateb. Při
správě daní se postupuje podle daňového řádu, pokud zvláštní zákon neupravuje
jiný postup (§ 4 daňového řádu). Některé
procesní odlišnosti stanovuje kupříkladu
v zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
podle kterého řízení o místních poplatcích
vykonává obecní úřad v rámci přenesené
působnosti obce. Rovněž zákon o místních
poplatcích byl dotčen přijetím nového daňového řádu. (Bližší popis těchto změn jsme
publikovali v Moderní obci č. 7/2010, na str.
37 a 38 – pozn. redakce.)
Konečná podoba nového daňového řádu
je výsledkem několikaletého náročného legislativního procesu. Návrh, respektive dosavadní návrhy daňového řádu se několikrát měnily a byly podrobeny opakovaným
připomínkovým řízením. Výsledný text je
také ovlivněn například rozsáhlou judikaturou (zejména Nejvyššího správního soudu) k zákonu č. 337/1992 Sb.
40
ZÁKLaDNÍ stRUKtURa
a PŮsOBNOst ZÁKONa
Zákon č. 280/2009 Sb. obsahuje 266 paragrafů. Je uspořádán poměrně přehledně
do šesti částí, z nichž některé se dále člení
na hlavy, popřípadě díly a oddíly (viz box).
Daňový řád upravuje postup správců
daní, práva a povinnosti daňových subjektů
a třetích osob, které jim vznikají při správě
daní. (Správa daně je postup, jehož cílem je
správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady.)
PŘeDMĚt sPRÁvY DaNÍ
Předmětem správy daní jsou daně, které
jsou příjmem veřejného rozpočtu, nebo
snížením příjmu veřejného rozpočtu.
Veřejným rozpočtem se pro účely daňového řádu rozumí:
n státní rozpočet, státní finanční aktiva
nebo rezervní fond organizační složky státu,
n rozpočet územního samosprávného celku (obce nebo kraje),
n rozpočet státního fondu nebo národní
fond,
n rozpočet Evropské unie, nebo
n rozpočet, o němž to stanoví zákon.
NĚKteRÉ POJMY DaŇOvÉHO ŘÁDU
Jedním z cílů při tvorbě daňového řádu
bylo sjednocení nesourodé terminologie
zákona č. 337/1992 Sb., případně dalších
daňových zákonů. Některé pojmy obsažené
v zákoně č. 337/1992 Sb. byly do daňového
řádu převzaty prakticky bez dalších úprav.
U některých jiných pojmů bylo změněno
jejich označení, avšak se zachováním stávajícího obsahového významu. U dalších
pojmů došlo i ke změnám jejich obsahu.
Následující přehled pojmů daňového řádu
je nutno brát pouze jako výběrový.
n Daň: Daní se pro účely daňového řádu
rozumí:
n peněžité plnění, které zákon označuje
jako daň, clo nebo poplatek,
n peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že
se při jeho správě postupuje podle daňového řádu,
n peněžité plnění v rámci dělené správy –
k (procesní) dělené správě dochází, je-li
rozhodnutím orgánu veřejné moci, který
není správcem daně, vydaným při výkonu
veřejné moci uložena platební povinnost
k peněžitému plnění určenému do veřejného rozpočtu a postupuje-li se při jeho
placení podle daňového řádu (například
ukládání pokut); orgán veřejné moci věcně příslušný ke správě placení peněžitého
plnění je v tomto rozsahu správcem daně;
k (věcné) dělené správě dochází, jestliže
zákon stanoví, že ke správě placení peněžitého plnění je příslušný jiný správní orgán
než orgán veřejné moci, který platební povinnost k peněžitému plnění uložil (tímto
orgánem je ve smyslu § 106 správního řádu
tzv. obecný správce daně, kterým je v současnosti příslušný celní úřad).
Daň zahrnuje také daňový odpočet, daňovou ztrátu nebo jiný způsob zdanění
a příslušenství daně. Příslušenstvím daně
se rozumějí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-
Základní struktura daňového
řádu
Část první – Úvodní ustanovení (§ 1 až § 9)
Hlava I – Předmět a účel úpravy
Hlava II – Základní zásady správy daní
n Část druhá – Obecná část o správě daní
(§ 10 až § 124)
Hlava I – Správce daně a osoby zúčastněné
na správě daní
Hlava II – Lhůty
Hlava III – Doručování
Hlava IV – Ochrana a poskytování informací
Hlava V – Dokumentace
Hlava VI – Řízení a další postupy
Hlava VII – Opravné a dozorčí prostředky
n Část třetí – Zvláštní část o správě daní
(§ 125 až § 245)
Hlava I – Registrační řízení
Hlava II – Řízení o závazném posouzení
Hlava III – Daňové řízení
Hlava IV – Nalézací řízení
Hlava V – Placení daní
Hlava VI – Správa daně vybírané srážkou
Hlava VII – Právní nástupnictví a vztah k insolvenci
n Část čtvrtá – Následky porušení povinností
při správě daní (§ 246 až § 254)
n Část pátá – Ustanovení společná, zmocňovací,
přechodná a závěrečná (§ 255 až § 265)
n Část šestá – Účinnost (§ 266)
n
li podle daňového zákona. Úroky, penále
a pokuta za opožděné tvrzení daně sledují
osud daně.
n Správce daně: Je to správní orgán nebo
jiný státní orgán v rozsahu, v jakém mu je
zákonem nebo na základě zákona svěřena
působnost v oblasti správy daní. Správním
orgánem se pro účely tohoto zákona rozumí orgán moci výkonné, orgán územního
samosprávného celku (orgán obce nebo
kraje, například obecní či krajský úřad),
jiný orgán a právnická nebo fyzická osoba, pokud vykonává působnost v oblasti
veřejné správy. Správce daně má způsobilost být účastníkem občanského soudního
řízení ve věcech souvisejících se správou
daní a v tomto rozsahu má i procesní způsobilost.
n Osoba zúčastněná na správě daní: Jsou
to daňové subjekty a dále tzv. třetí osoby (tj.
osoby jiné než daňový subjekt, které mají
práva a povinnosti při správě daní, nebo jejichž práva a povinnosti jsou správou daní
dotčena).
n Daňový subjekt: Je to osoba, kterou
za daňový subjekt označuje zákon, jakož
i osoba, kterou zákon označuje jako poplatníka nebo jako plátce daně.
n Daňové tvrzení: Daňový řád rozlišuje
mezi řádným daňovým tvrzením (kterým je
daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování)
a dodatečným daňovým tvrzením (kterým
je dodatečné daňové přiznání, následné
hlášení nebo dodatečné vyúčtování).
vZtaH Ke sPRÁvNÍMU ŘÁDU
Podle § 262 daňového řádu se při správě
daní správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.)
nepoužije. Jde o obdobné vyjádření vztahu
ke správnímu řádu, které stanovil již předchozí zákon č. 337/1992 Sb. ve svém § 99
únor 2011
L e g i s L at i va
(ale s jedinou výjimkou, kterou byl postup
podle § 175 správního řádu při vyřizování
stížnosti). Nový daňový řád však obsahuje
úpravu stížností v § 261, a proto se správní řád při správě daní nebude aplikovat ani
dílčím způsobem.
Na druhou stranu je vhodné dodat, že se
daňový řád v mnohém inspiroval zněním
správního řádu (například v případě vymezení některých základních zásad správy
daní či některých institutů, jako jsou správní orgán, úřední osoba apod.).
NĚKteRÉ DaLŠÍ ZMĚNY
Daňový řád ve srovnání s předchozím zákonem č. 337/1992 Sb. přináší nemálo změn.
Jde například o novou úpravu doručování,
která sleduje zamezení možnosti adresátů
vyhýbat se doručení. Je konstruována tak,
aby postavení adresáta bylo obdobné s podobnými modely v jiných procesních předpisech.
K poměrně velké změně došlo v systému
opravných a dozorčích prostředků. Rozhodnutí vydané při správě daní lze přezkoumat
na základě řádného opravného prostředku
(odvoláním nebo rozkladem), mimořádného opravného prostředku (návrhem na povolení obnovy řízení), anebo dozorčího
prostředku (nařízením obnovy řízení a nařízením přezkoumání rozhodnutí).
Další výraznou změnou je nový přístup
k odůvodňování rozhodnutí. Do konce
roku 2009 rozhodnutí muselo obsahovat
odůvodnění pouze tehdy, pokud tak stanovil zákon (v roce 2010 došlo k částečnému posunu v odůvodňování rozhodnutí).
Daňový řád vychází z nutnosti odůvodňovat každé rozhodnutí, nestanoví-li zvláštní
úprava jinak (například navrhovateli bylo
plně vyhověno, nebo odůvodnění vyplývá
z jiného dokumentu, kupříkladu ze zprávy
o daňové kontrole).
Daňový řád jednoznačně nastavuje
lhůty pro stanovení daně, které vymezují
prostor, do kdy lze zvyšovat (či snižovat)
daňovou povinnost. Dochází rovněž k zakotvení priority úhrady daně před jejím
příslušenstvím, což daňovému subjektu umožní uhradit nejprve dlužnou daň
a omezit tak vznik dalšího úročení (§ 152).
Daňový řád omezil subsidiární použití občanského soudního řádu při daňové exekuci (§ 177 ).
Nový daňový řád je bezpochyby výrazným krokem ke zkvalitnění procesu při
správě daní, přičemž důsledněji vychází
z principu uvedeného v čl. 2 odst. 3 Ústavy
České republiky, který stanovuje podmínky
výkonu státní moci (státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby,
které stanoví zákon). Daňový řád jako moderní procesní předpis zdůrazňuje podporu klientského přístupu při jednání s daňovými subjekty. Projevuje se to například
tím, že plně reflektuje zavádění principů
eGovernmentu do soustavy orgánů veřejné
správy (doručování prostřednictvím datových schránek, daňová informační schránn
ka daňového subjektu,apod.).
JaN BŘeŇ
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Uvádíme přehled vybraných právních
předpisů a dalších aktů státních orgánů
publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 104/2010 do částky 109/2010).
Částka 104 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 6. října 2010.
Vyhláška č. 279/2010 Sb., k provedení některých ustanovení zákona č. 296/2009 Sb.,
o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011
Vyhláška v přílohách obsahuje vzory sčítacích formulářů Sčítací list osoby, Bytový
list a Domovní list v listinné podobě. Vzory
v elektronické podobě jsou obsahově totožné
a graficky obdobné se vzory sčítacích formulářů v listinné podobě.
Na listinném formuláři je uveden evidenční
kód sčítacího formuláře, který slouží ke sledování pohybu formuláře během jeho distribuce
a sběru až po vstup formuláře ke zpracování
údajů. Dále je na něm potvrzovací kód sloužící
k potvrzení údajů o oprávněnosti přístupu
k elektronické podobě formuláře. Evidenční
kód a potvrzovací kód tvoří přístupové heslo.
Evidenční kód sčítacího formuláře je abecedněčíslicový údaj. Na listinném formuláři je
vyjádřen čárovým kódem s podtiskem hodnoty
tohoto údaje. Potvrzovací kód je šestimístný
abecedněčíslicový údaj. Evidenční kód sčítacího formuláře ani potvrzovací kód neobsahují
jiné osobní údaje.
Elektronické formuláře mají podobu dokumentu ve formátu PDF. Elektronické formuláře získají povinné osoby na internetových
stránkách sčítání s použitím evidenčního
a potvrzovacího kódu. Po on-line odeslání dat
z formuláře je vytvořena nová stránka tohoto
formuláře, obsahující potvrzení o úspěšném
převzetí dat Českým statistickým úřadem.
Součástí tohoto potvrzení je časové razítko
a unikátní potvrzovací kód. Ve formuláři
není možno po odeslání provádět úpravy. Při
odeslání formuláře pomocí datové schránky je
potvrzení o doručení vytvořeno standardními
nástroji datových schránek.
Vyhláška rovněž stanovuje vzor průkazu sčítacího komisaře, který má formu plastové karty.
Účinnost od 1. prosince 2010
Částka 106 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. října 2010.
Nález Ústavního soudu ze dne 10. srpna 2010
ve věci návrhu na zrušení části ustanovení čl. 8
odst. 2 obecně závazné vyhlášky statutárního
města Hradec Králové č. 8/2003, o místním
poplatku za provoz systému shromažďování,
sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, ve znění obecně
závazných vyhlášek č. 18/2004, č. 8/2005,
číslo 11/2006, č. 4/2007 a č. 3/2008 (publikovaný pod číslo 286/2010 Sb.)
Ústavní soud návrhu vyhověl.
Právní věty nálezu: Obec může upravit pouze
hmotněprávní podmínky pro výběr místních
poplatků, není však oprávněna zasahovat
do otázek procesních. Ty se řídí zákonem číslo
565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, a subsidiárně zákonem
č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
ve znění pozdějších předpisů. Pokud zákon
o místních poplatcích v ustanovení § 11
odst. 1 stanoví, že obec vyměří poplatek platebním výměrem, je tím jednoznačně určena
forma rozhodnutí, kterým může být povinnost
úhrady uložena pro případ, že místní poplatek
nebyl řádně zaplacen. Obec nemůže v obecně
závazné vyhlášce upravit jiné způsoby vyměření, neboť k tomu nemá zákonem svěřenou
pravomoc.
Zákon tedy přesně vymezuje postup pro
případ, kdy poplatky nebudou zaplaceny
(odvedeny) včas nebo ve správné výši, aniž by
poskytoval obcím prostor pro jinou úpravu
tohoto postupu.
Pokud tedy napadené ustanovení čl. 8
odst. 2 obecně závazné vyhlášky statutárního
města Hradec Králové č. 8/2003 (po změně
provedené vyhláškou č. 11/2006) stanoví, že
»Nebude-li poplatek zaplacen (odveden) včas
nebo ve správné výši, vyměří správce poplatku
bez předchozí výzvy poplatek platebním výměrem nebo dodatečným platebním výměrem
nebo hromadným předpisným seznamem …«,
upravuje podmínky postupu při vyměřování
poplatků nad rámec stanovený zákonem
o místních poplatcích a zavádí způsoby, které
uvedený zákon neupravuje.
Částka 109 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. října 2010.
Nález Ústavního soudu ze dne 6. října 2010
ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení »zákonů z oblasti justice« (publikovaný pod
č. 294/2010 Sb.)
Vybrané právní věty nálezu: Imanentním rysem
soudcovské funkce je kontinuálnost jejího
výkonu. Proto členství v poradních orgánech
ministerstva, vlády i obou komor Parlamentu,
stejně jako plnění úkolů těchto odlišných složek státní moci, je v rozporu s principem dělby
moci. Není možné konstruovat dvojakost právního postavení předsedy soudu jako úředníka
státní správy na straně jedné a jako soudce
na straně druhé. Prostředky ochrany soudních
funkcionářů proto musí být srovnatelné s prostředky ochrany soudce.
Samotné použití jednotného nebo množného
čísla v právním předpisu ještě definitivně neurčuje, kolika osob se může dotýkat. V případě
jmenování místopředsedů Nejvyššího soudu
podle čl. 62 písm. f) Ústavy České republiky
je proto zákonodárce, stejně jako jmenující
orgán, omezen pravidly dělby moci a potřebou
zajistit nezávislost výkonu soudnictví. Není proto přípustné, aby se v rámci zákonné úpravy
jmenování místopředsedů Nejvyššího soudu
vytvářel prostor pro zásah do jeho fungování
ze strany výkonné moci.
Zákonná úprava nesmí vytvářet podmínky pro
možné ohrožení ústavně přikázané nezávislosti
a nestrannosti soudců a možné protiústavní
stavy je třeba v tak závažné oblasti předem
eliminovat. To se týká i možnosti opětovného
jmenování soudních funkcionářů, kdy se vytvářejí předpoklady pro to, aby jejich jednotlivé
kroky byly vnějším světem nahlíženy a posuzovány jako vytváření předpokladů pro opětovné
jmenování do funkce.
Mgr. JaN BŘeŇ
právník
únor 2011
41
L e g i s L at i va
Novela
zákoníku práce
přináší další
změny
L
etošního 1. ledna nabyl účinnosti zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění
zákoník práce (ZP). Zatímco v Moderní obci č. 1/2011 na str. 33 jsme se věnovali
změnám v náhradě mzdy za pracovní neschopnost, v tomto článku se budeme zabývat novelizovanou právní úpravou dohody o provedení práce a zrušení pracovního
poměru ve zkušební době.
NĚKteRÉ OtaZNÍKY KOLeM DOHODY
O PROveDeNÍ PRÁce
Zákoník práce nekonkretizuje pracovní
činnosti, na které je možné uzavírat dohodu o provedení práce (§ 75 ZP – dále jen
dohoda). Její obsah se ponechává smluvní volnosti zaměstnavatele a zaměstnance. Zaměstnavatel ji může uzavřít, jestliže
předpokládaný rozsah práce, na který se
dohoda uzavírá, není vyšší než 150 hodin. Do předpokládaného rozsahu práce
se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže
kalendářním roce na základě jiné dohody
o provedení práce. Rozhodující je hledisko
kvantitativní určené počtem odpracovaných hodin, nikoliv kvalitativní vymezené
charakterem prací.
Není však vyloučeno, aby bylo sjednáno
mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem několik dohod o provedení práce
v jednom kalendářním roce i opakovaně.
Rozsah práce však nesmí dohromady přesáhnout 150 hodin.
KDY DOHODU UZavŘÍt
Jako příklady je možné uvést situace, kdy
pracovní úkol není možné zajistit zaměstnanci v rámci plnění jejich povinností
z pracovního poměru. Buď proto, že tento
úkol nevyplývá z běžné činnosti zaměstnavatele, nebo to výlučně vyžaduje povaha
takového úkolu.
V praxi jde zejména o případy, kdy mezi
zaměstnanci zaměstnavatele není takový,
který by vzhledem ke své kvalifikaci mohl
požadovaný úkol splnit a speciální charakter tohoto úkolu, který se vyskytl ojediněle
a nárazově, vylučuje uzavřít pracovní poměr. Může se vyskytnout situace, když by
zaměstnavatel mohl – vzhledem k rozsahu
prací – přijmout zaměstnance do pracovního poměru k výkonu těchto prací, ale ten
z různých důvodů chce uzavřít jen ojedinělý pracovní úvazek.
Dohodu lze uzavřít i tehdy, vyžaduje-li to
zvláštní povaha předmětu činnosti zaměstnavatele. V takových případech má zaměstnavatel třeba k disposici zaměstnance, kteří
by mohli pracovní úkol splnit, ale z různých
důvodů není vhodné, aby to byli právě jeho
42
zaměstnanci. Například vypracováním odborného lektorského posudku by v zájmu
objektivity měl být pověřen někdo mimo
okruh zaměstnanců.
OBsaH DOHODY
Předmětem ujednání bude dále dohoda
o čase a místě plnění pracovního úkolu (kdy
má zaměstnanec úkol splnit nebo odevzdat
výsledek provedení práce) a odměna za splnění pracovního úkolu (účastníci si mohou smluvit, že část odměny bude splatná
po provedení určité části práce apod.).
Pracovní úkol sjednaný v dohodě se nevymezuje druhově, ale individuálně, například vypracování odborného posudku,
přeložení textu, přednes přednášky, prodej
novin, výkon kampaňové nebo sezonní
práce.
Míru odpracované doby nelze stanovit
v předpisech, je nutno vyjít z konkrétní
záležitosti. Předpokládaný rozsah práce
stanoví zaměstnavatel. Vychází přitom ze
znalosti pracovní problematiky, která je dohodou zajišťována.
Je možné – na rozdíl od dřívější praxe – aby dohoda o provedení práce byla
uzavřena i na déletrvající pracovní výkon,
například na dobu jednoho roku. Počet
odpracovaných hodin nesmí však být vyšší
než 150.
n Příklad: Dohoda o provedení práce je
uzavřena na dobu jednoho roku s tím, že
zaměstnanec v ní bude vykonávat práce
vždy 12,5 hodiny v měsíci. Celkový součet
hodin nepřesáhne 150.
PROBLÉMY ZŮstÁvaJÍ
Významnou změnou od 1. ledna je, že dohoda o provedení práce musí být uzavřena
písemně, jinak je neplatná (§ 21 odst. 1 ZP).
Cílem je zamezit zneužívání těchto dohod
a omezit práci na černo. Toto legislativní
řešení není však důsledné a sledovaný účel
může jen obtížně splnit.
Při posouzení neplatnosti dohody se vychází z § 20 ZP. Jde-li o důvod neplatnosti
právního úkonu (v daném případě absence
písemné formy dohody o provedení práce),
považuje se právní úkon za platný, pokud
se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolat ten, kdo ji sám způsobil. Není
zpochybnitelné, že absenci písemné formy
dohody téměř ve všech případech způsobí
zaměstnavatel.
Z toho vyplývá, že neplatnost dohody
o provedení práce, která nebyla sjednána písemně, může uplatňovat zaměstnanec. Jeho případný návrh na neplatnost je
ovšem ovlivněn i ekonomickou situací (nedostatek pracovních příležitostí). Proto při
namítání neplatnosti dohody bude zdrženlivý i s ohledem na možnosti svého dalšího
pracovního uplatnění.
Nebude-li tedy námitka neplatnosti dohody uplatněna oprávněným účastníkem
(většinou má tuto možnost zaměstnanec),
pak soud, správní úřad a ani nikdo jiný nesmí k důvodu neplatnosti (absence písemné formy) přihlížet, a to i kdyby byl tento
důvod jinak nepochybný. Při rozhodování
příslušné orgány, zejména soudy a správní
úřady vycházejí z toho, že jde o platný (bezvadný) právní úkon – dohodu o provedení
práce.
Zaměstnavatel však musí počítat s tím,
že kdyby nesjednal dohodu o provedení
práce písemně, může mu být podle § 25
zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce
uložena inspektorátem práce pokuta až
do výše 300 tisíc korun.
ZRUŠeNÍ PRacOvNÍHO POMĚRU
ve ZKUŠeBNÍ DOBĚ
Pracovní poměr může ve zkušební době
zrušit jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec
podle § 66 ZP. Není třeba uvádět důvody,
avšak požaduje se písemná forma.
I když je pracovní poměr ve zkušební
době zrušen ústně, nemá to za následek
neskončení pracovního poměru. Ten skončí, i když by zaměstnanec uvedl: »Zítra už
do práce nepřijdu«.
Rovněž se na tyto případy nevztahuje
zákaz výpovědi. Je-li například s těhotnou
ženou zrušen pracovní poměr ve zkušební době, je toto skončení platné. Stejně je
platné i zrušení v době pracovní neschopnosti zaměstnance, pokud uplynula doba,
v níž zaměstnavatel toto zrušení uskutečnit
nemůže.
Teoreticky by mohla vzniknout situace, kdy zaměstnanec by měl zkušební
dobu trvající celý kalendářní rok. Po celou
tuto dobu by byl v pracovní neschopnosti
a z toho důvodu by se zkušební doba prodlužovala.
Pro oba účastníky pracovněprávního
vztahu – zaměstnance i zaměstnavatele
– takové prodlužování nemá ale žádný význam, neboť pracovní poměr mohou zrušit
ve zkušební době, ačkoli je zaměstnanec
v pracovní neschopnosti. Tato možnost
ve prospěch zaměstnavatele tedy v uvedeném případě existuje po celou dobu pracovní neschopnosti zaměstnance.
Novela zákoníku práce od 1. ledna 2011
stanoví, že pracovní poměr nelze zrušit
v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince
2013 v době prvních 21 kalendářních dnů
pracovní neschopnosti zaměstnance, pokud zasahuje do zkušební doby.
n Příklad: Zaměstnanec má sjednánu zkušební dobu od 1. ledna 2011 do 31. března
2011, ale v průběhu února onemocní. Pracovní neschopnost bude trvat čtyři týdny,
do poloviny března 2011. V prvních 21 kalendářních dnech pracovní neschopnosti
nemůže zaměstnavatel platně zrušit pracovní poměr. To by mohl učinit po skončení
pracovní neschopnosti, jestliže bude trvat
zkušební doba. O dobu pracovní neschopnosti se zkušební doba prodlužuje.
Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno druhé straně
zpravidla alespoň tři dny předem, kdy má
pracovní poměr skončit.
Pracovní poměr však skončí i v případě,
kdyby tato lhůta nebyla dodržena. Zaměstnavatel by se však vystavoval nebezpečí
uložení pokuty inspektorátem práce pro
porušování pracovněprávních předpisů. n
LaDisLav JOUZa
právník
únor 2011
L e g i s L at i va
O
smnáctého listopadu loňského roku
vydal Ústavní soud dva roky očekávaný nález (Pl.ÚS 14/08), v němž se
vyjádřil k návrhu skupiny 41 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR o existenci rozporu konkrétního nařízení hl. m.
Prahy upravujícího tzv. parkovací zóny se
zákonem o pozemních komunikacích.
NaŘÍZeNÍ NeNÍ NaŘÍZeNÍM
Věcného zhodnocení souladu pražského
nařízení se zákonem se bohužel navrhovatelé ani veřejnost nedočkali. Namísto toho
předvedl Ústavní soud další ze svých úvah
na téma Co je a co není právním předpisem? V rámci této úvahy poté dospěl k závěru, že navzdory jasnému označení v § 23
odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, není »předpis« vymezující
parkovací zóny a jejich režimy nařízením
obce ve smyslu § 11 odst. 1 zákona o obcích /tedy předpisem právním, jak jej má
na mysli čl. 79 odst. 3 a čl. 87 odst. 1 písm.
b) Ústavy/. Proto se tímto nenormativním
aktem věcně nezabýval.
Ve skutečnosti se totiž podle Ústavního
soudu materiálně jedná o opatření obecné povahy (viz část šestou správního řádu)
a k přezkumu takového opatření je příslušný Nejvyšší správní soud /§ 4 odst. 2 písm. c)
soudního řádu správního/. Věc svým předmětem tak spadá do oblasti práva správního a nikoliv ústavního. Nařízení obce vymezující prostorově konkrétní místa v obci,
kde lze stát pouze v režimu zpoplatnění,
přirovnává Ústavní soud k hromadnému
rozhodnutí o umístění dopravního značení, přičemž stanovování dopravního značení se, jak již víme, děje opatřením obecné
povahy (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 2 Ao 3/2008 a 4 Ao 1/2009).
ceNÍK JaKO ceNOvÝ vÝMĚR
Tato úvaha, byť po dvou letech čekání navrhovatele patrně nepotěšila, by sama o sobě
nebyla právně napadnutelná, kdyby ovšem
Ústavní soud v komentovaném nálezu nevycházel z podivné konstrukce, že naopak
ceník vlastníka místní komunikace (jímž je
vždy obec) je cenovým výměrem a tedy právě tento ceník (a nikoliv výše popsané nařízení) je právním předpisem obce vydaným
podle § 10 odst. 1 zákona č. 526/1990 Sb.,
o cenách a § 11 odst. 1 zákona o obcích.
Ústavní soud v odůvodnění nálezu vysvětluje, že zatímco samotné nařízení obce
(podle soudu opatření obecné povahy) vymezující oblasti obce s placeným parkováním u něj pro rozpor se zákonem napadat
nelze, na něj navazující jiné nařízení obce
– cenový výměr, by u Ústavního soudu bylo
možno napadnout, což však navrhovatelé
neučinili.
Z judikátu je ale patrno, že navrhovatelé
tak neučinili proto, že ceník parkovného
nikdy za cenový výměr (právní předpis) nepovažovali a ani je nikdy nenapadlo o »doúnor 2011
kumentu« stanovujícím výši parkovného
takto uvažovat. Stejně tak jako mne a domnívám se, že i řadu právníků měst a obcí.
NÁZOR aUtORa ČLÁNKU
Osobně se obávám, že Ústavní soud neuchopil právní úpravu režimu parkovného
právě nejvhodnějším způsobem, přičemž
pro základní vysvětlení mého názoru je
nezbytné citovat pasáž ze zákona o pozemních komunikacích. Ustanovení § 23 odst. 1
zákona o pozemních komunikacích stanoví: »Pro účely organizování dopravy na území obce může obec v nařízení obce vymezit
oblasti obce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu
sjednanou v souladu s cenovými předpisy«.
Poznámka pod čarou u sousloví cenové
předpisy poté směřuje k zákonu č. 526/1990
Sb., o cenách. Zákon o cenách přijatý v roce
1990 byl koncipován jako právní norma
upravující oblast cen v podmínkách vzniku
a dalšího vývoje tržní ekonomiky. Byl tedy
reakcí na předchozí centrálně plánovanou
ekonomiku před rokem 1989 a jeho cílem
bylo zavedení tržních cen v ekonomice.
Vedle toho ponechal také možnost státní regulace cen, konkrétně třemi způsoby
(§ 4 zákona o cenách), vždy však pouze
ze zákonem přesně stanoveného důvodu
(§ 1 odst. 6 zákona o cenách). Podle zákona
č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České
republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů pak navíc cenovou regulaci
mohou uskutečňovat pouze cenové orgány
v něm uvedené. Ve smyslu § 4a tohoto předpisu je pak cenovým orgánem také obec,
avšak regulaci cen svým nařízením může
provádět jen v rozsahu a za podmínek stanovených v rozhodnutí ministerstva.
Ze systematiky i obsahu zákona o cenách
lze nicméně jasně dovodit, že v novém ekonomickém systému volného trhu je pravidlem pro určení ceny její svobodné sjednání a pouze výjimkami pak úřední cenová
regulace v konkrétních případech.
Lze se domnívat, že prostřednictvím § 23
zákona o pozemních komunikacích nechtěl
zákonodárce sdělit nic jiného, než že obec
má nařízením (právním předpisem) určit
oblasti, v nichž bude stání vozidel stanovovat výhradně ve zpoplatněném režimu,
přičemž dobově podmíněný odkaz na »cenové předpisy« směřuje ke sjednání ceny
parkovného (ve smyslu § 2 zákona o cenách). Sjednání ceny se v praxi léta zcela
správně uskutečňuje »nabídkou« obce jako
vlastníka komunikace učiněnou formou
veřejného oznámení (na parkovacím automatu, na ceduli apod.) a »přijetím« nabídky
řidičem vozidla učiněným konkludentně
(odstavení vozidla a zaplacení ceny). Podobným způsobem se cena sjednává v řadě
jiných životních situací – oběd v restauraci, vyčištění oděvů v čistírně apod.
Ustanovení § 23 zákona o pozemních
komunikacích není tedy žádným zmocněním obci cenově regulovat parkovné v obci.
Pro porovnání uvádím, že klasické výslovné
zmocnění pro cenovou regulaci nalezneme
například v § 17 odst. 4 písm. d) energetického zákona (zmocnění pro Energetický regulační úřad). Většinou jsou však cenové or-
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
Cenové výměry
parkovného?
Podle autora článku se cena parkovného
– ať už jde o parkovací automaty, nebo
parkovací karty rezidentů, sjednává dohodou, nikoli cenovým výmerem.
gány vymezeny pouze v zákoně č. 265/1991
Sb., o působnosti orgánů České republiky
v oblasti cen a speciální zákony pak zmocnění již neopakují. Jak však již bylo vysvětleno, není ale podle tohoto zákona obec
primárně cenovým orgánem. Může jím být
až v návaznosti na cenovou regulaci ze strany příslušného ministerstva. Zůstává tak
otázkou, jak dospěl Ústavní soud k závěru,
že určení ceny parkovného by se ze strany
obce mělo dít cenovým výměrem, který
jako obecně závazný právní předpis může
být napaden u Ústavního soudu.
Mám-li stručně rekapitulovat výše nastíněné teze, mohu shrnout, že ať už jde
o parkovací automaty, nebo parkovací karty rezidentů, cena parkovného se sjednává
dohodou a neexistují žádné cenové výměry
ve smyslu závazných právních předpisů.
V tomto ohledu se neztotožňuji se závěry
Ústavního soudu uvedenými v jeho nálezu
sp. zn. Pl. ÚS 14/08. Naopak mohu obecně
souhlasit s názorem, že nařízení obce, kterým jsou oblasti zpoplatněného parkování
vymezeny, lze nazírat jako opatření obecné povahy a napadat je tedy u Nejvyššího
správního soudu. Přesto však díky vnitřní
vazbě, kterou Ústavní soud vytvořil mezi
nařízením vymezujícím oblasti a »cenovým
výměrem« stanovujícím výši parkovného,
lze jen obtížně hodnotit, zda by Ústavní
soud rozhodl stejně (odmítnutí návrhu),
byla-li by mu předložena argumentace
zpochybňující jeho tezi stanovování výše
parkovného právním předpisem – cenovým výměrem. Otázku soudního přezkumu
nařízení obcí vymezujících oblasti se zpoplatněným parkováním tedy nemám za den
finitivně uzavřenou.
DaviD sLOvÁČeK
Kancelář veřejného ochránce práv, Brno
43
L e g i s L at i va
Zástupci
krajů a obcí
v orgánech o. s.
/1
P
okud je obec či kraj jediným společníkem obchodní společnosti (o. s.)
nebo v ní má majetkový podíl společně s dalšími subjekty, je zapotřebí zabývat
se personálním obsazením řídicích a kontrolních (dozorčích) orgánů těchto obchodních společností.
Při řešení těchto personálních otázek je
vždy zapotřebí brát v potaz současně jak
zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní
zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále
jen zákon o obcích), resp. zákon č. 129/2000
Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o krajích),
tak zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
obchodní zákoník).
V dalším textu se s ohledem na vlastní
praxi budu zabývat danou problematikou
podle zákona o krajích. Právní úprava v zákoně o obcích je však totožná, proto většinu dále popsaných postupů lze analogicky
aplikovat i v případě obcí.
ZÁstUPci Na vaLNOU HROMaDU
Podle ust. § 35 odst. 2 písm. l) zákona o krajích je zastupitelstvu vyhrazeno delegovat
zástupce kraje, s výjimkou ust. § 59 odst. 1
písm. j) tohoto zákona, na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má
kraj majetkovou účast. Toto oprávnění se
vztahuje výlučně na případy, kdy kraj není
jediným akcionářem (společníkem) o. s.,
ale podílí se na jejím podnikání majetkově
společně s jinými osobami. Zastupitelstvo
přirozeně nemůže delegovat zástupce kraje
na valnou hromadu krajem 100% vlastněné
společnosti, neboť valná hromada se nekoná a její působnost v tomto případě jménem kraje jako jediného akcionáře (společníka) vykonává rada kraje. Tuto pravomoc
tedy zastupitelstvo může využít výlučně
ve vztahu k obchodní společnosti s více
akcionáři (společníky), kde funguje »skutečná« valná hromada jako nejvyšší a kolektivní orgán společnosti. Zastupitelstvem
delegovaný zástupce na takové valné hromadě hájí zájmy kraje. Z praktických důvodů zastupitelstvo kraje zpravidla – současně s delegováním zástupce kraje na valnou
hromadu obchodní společnosti – určí jeho
náhradníka, aby byla účast kraje zajištěna
za všech okolností.1)
JaK POstUPUJe
MORavsKOsLeZsKÝ KRaJ
Moravskoslezský kraj vnitřními předpisy
nastavil postup, na základě kterého člen zastupitelstva nebo zaměstnanec kraje, který byl v souladu s ust. § 35 odst. 2 písm. l)
zákona o krajích delegován jako zástupce
kraje na valnou hromadu obchodní společnosti, v níž má kraj majetkovou účast, nebo
jeho určený náhradník:
a) předloží radě prostřednictvím krajského úřadu před konáním valné hromady obchodní společnosti její program,
b) je oprávněn jednat na valné hromadě
obchodní společnosti za kraj v rámci zmocnění uděleného mu radou,
c) podá bez zbytečného odkladu radě
prostřednictvím krajského úřadu písemnou informaci o průběhu jednání valné
hromady obchodní společnosti a přijatých
rozhodnutích a předá radě zápis, popř. kopii zápisu z valné hromady.
ZÁstUPci v OstatNÍcH ORgÁNecH
Podle ust. § 35 odst. 2 písm. m) zákona
o krajích je zastupitelstvu vyhrazeno navr-
hovat zástupce kraje do ostatních orgánů
obchodních společností, v nichž má kraj
majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání. V tomto případě zákon o krajích hovoří obecně o obchodních společnostech,
»v nichž má kraj majetkovou účast«. Nerozlišuje, zda jde o majetkovou účast 100%
nebo nižší, tj. o. s., v níž je kraj jediným akcionářem (společníkem) nebo společnost,
na jejímž podnikání se podílí společně s jinými subjekty.
Z příslušných ustanovení zákona o krajích i obchodního zákoníku není pochyb
o tom, že v případě založení společnosti
přísluší volba členů představenstva (jednatele) i dozorčí rady (s výjimkou jejích členů
volených zaměstnanci) obchodní společnosti zastupitelstvu kraje, které fakticky
plní roli ustavující valné hromady. Určité
nejasnosti však vznikají při výkladu organizačního průběhu personálních změn v orgánech společnosti v době jejího dalšího
trvání po založení.
V souladu s příslušnými ustanoveními
obchodního zákoníku volba a odvolání členů představenstva (jednatele) o. s. a také
členů dozorčí rady přísluší valné hromadě
společnosti (s výjimkou případu, kdy stanovy určují, že představenstvo akciové společnosti volí a odvolává dozorčí rada). Podle ust. § 59 odst. 1 písm. j) zákona o krajích
působnost valné hromady obchodní společnosti jménem kraje jako jediného akcionáře (společníka) vykonává rada kraje.
Z toho by vyplývalo, že je plně v kompetenci rady kraje, aby volila a odvolávala členy představenstva a dozorčí rady obchodní
společnosti.
Tento závěr je však významně modifikován již zmíněným ust. § 35 odst. 2 písm. m)
zákona o krajích, podle něhož je zastupitelstvu vyhrazeno navrhovat zástupce kraje
do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast,
a navrhovat jejich odvolání. Vzhledem
k tomu, že u obchodní společnosti, jejímž
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2507
OBJEDNAVATELE:
ZPŮSOB
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
SLOŽENKA
spoj. č.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
KONTAKT:
TITUL:
ULICE , Č. P.:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo
44
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu,
analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků.
Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE
únor 2011
L e g i s L at i va
jediným zakladatelem byl kraj, zastupitelstvo v roli ustavující valné hromady zvolilo první členy představenstva (jednatele)
i dozorčí rady (s výhradou výše uvedených
zákonem předpokládaných výjimek), je
zřejmě na místě takto zvolené členy těchto orgánů považovat za »zástupce kraje«
ve smyslu ust. § 35 odst. 2 písm. m) zákona o krajích.2) Rada kraje při výkonu působnosti valné hromady 100% vlastněné
obchodní společnosti sice má zachováno
své oprávnění volit (s výjimkou založení
společnosti) a odvolávat členy představenstva (jednatele) a dozorčí rady, ale s tím, že
zastupitelstvu je vyhrazeno podávat návrhy
na tyto personální změny).3)
V praxi se proces uskuteční poněkud
komplikovaně tak, že nejprve rada kraje
doporučí zastupitelstvu kraje, aby navrhlo radě kraje v působnosti valné hromady
obchodní společnosti příslušné personální
změny v některém z orgánů společnosti.
Pokud zastupitelstvo kraje rozhodne podle
návrhu rady kraje, je návrh zastupitelstva
předložen radě, která však tentokrát vykonává působnost valné hromady – nejvyššího orgánu o. s. – a rozhodne konečně
o příslušných personálních změnách.
ZPŮsOBY vOLBY ČLeNŮ
PŘeDstaveNstva a. s.
Z hlediska obchodního práva může ještě
nastat specifická situace při obsazování
pozic v představenstvu akciové společnosti
(a. s.).4) Obchodní zákoník totiž v ust. § 194
odst. 1 větě 1. a 2. rozlišuje dva možné způsoby volby členů představenstva.
Členy představenstva volí a odvolává valná hromada. Stanovy mohou určit, že je volí
a odvolává dozorčí rada způsobem v nich
uvedeným.
Volba a odvolání členů představenstva
valnou hromadou bývá označována jako
kombinace francouzského (představenstvo
je jmenováno dozorčí radou, ale odvoláváno na návrh dozorčí rady valnou hromadou) a německého (viz dále) modelu,
který se u nás používá častěji. Posílení role
dozorčí rady svěřením pravomoci k volbě
a odvolání členů představenstva stanovami
je znakem německého typu a. s. – v českých
podmínkách je tato varianta, byť ji obchodní zákoník umožňuje, méně běžná.5)
Připustíme-li možnost v případě akcio-
vé společnosti založené krajem delegovat
volbu a odvolávání členů představenstva
na dozorčí radu,6) je věcí rozhodnutí příslušného orgánu kraje vykonávajícího působnost valné hromady, zda chce tímto
způsobem posílit roli dozorčí rady, anebo
míní ponechat tuto rozhodovací pravomoc
přímo na kraji jako jediném akcionáři. Toto
specifické oprávnění dozorčí rady musí být
zakotveno ve stanovách a. s. Pokud by se
tak stalo již při jejím vzniku, příslušelo by
rozhodnutí v této věci zastupitelstvu kraje,
které plní de facto roli ustavující valné hromady společnosti.
V případě, že by zmíněné oprávnění dozorčí rady, jako posílení jejích oprávnění,
mělo být do stanov doplněno až v průběhu další existence společnosti (po založení
a vzniku), příslušelo by rozhodnutí o změně stanov radě kraje, která v dalším období
za kraj jako jediného akcionáře vykonává
působnost valné hromady akciové společnosti.
Mám zato, že při rozhodování o nastavení způsobu volby představenstva akciové
společnosti je nezbytné mít na vědomí klíčové ust. § 59 odst. 1 písm. j) zákona o krajích. Podle něho je radě kraje vyhrazeno
rozhodovat ve věcech kraje jako jediného
společníka obchodní společnosti. Volba
a odvolání členů představenstva je jednou
z nejdůležitějších rozhodovacích pravomocí rady kraje při výkonu působnosti valné
hromady akciové společnosti. Pokud by
tato pravomoc byla stanovami přenesena
na dozorčí radu – mohlo by to být hodnoceno jako nepřípustné »odnětí« vyhrazené
pravomoci radě kraje. Jestliže by stanovy
s tímto zněním byly schváleny již při založení akciové společnosti zastupitelstvem
kraje, fakticky by tak zastupitelstvo svým
rozhodnutím »odňalo« radě kraje její vyhrazenou pravomoc.
S ohledem na tyto možné výkladové nejasnosti a tím pádem právní nejistotu se
domnívám, že by se měl zachovat princip, kdy oprávnění volit a odvolávat členy
představenstva bude zachováno radě kraje
při výkonu působnosti valné hromady a. s.
(na základě doporučení zastupitelstva).
Kraji tak zůstane možnost přímo (a nikoliv jen zprostředkovaně přes dozorčí radu)
ovlivňovat personální složení představenn
stva akciové společnosti.
Poznámky
1) Pokud by byla svolána valná hromada o. s. s majetkovou účastí kraje a delegovaný zástupce by se jí
nemohl zúčastnit (např. ze zdravotních důvodů),
přičemž by dříve nebyl určen jeho náhradník, nebylo by asi možné, s ohledem na termíny konání
zasedání zastupitelstva kraje (zhruba 1 x za 2 až 3
měsíce), náhradníka určit operativně.
2) Stejně tak (a tím spíše) jsou »zástupci kraje« i osoby
delegované zastupitelstvem kraje do představenstva (na pozici jednatele) i dozorčí rady o. s., v níž
má kraj majetkovou účast spolu s dalšími subjekty.
3) Srov. Netolický M., Potěšil L.: Delegování zástupců
obce do orgánů obchodních společností, Moderní obec, Praha: Economia, a. s., 2008, č. 3, str. 42:
… je třeba přijmout ústavně konformní závěr, že
zastupitelstvo jako představitel občanů a současně
kontrolní orgán zbývajících orgánů obce, by mělo
disponovat možností navrhovat zástupce obce
do ostatních orgánů společnosti. A to bez ohledu
na velikost podílu obce v obchodní společnosti.
4) Pro obsazování postu jednatele (jednatelů) ve společnosti s ručením omezeným dále uvedený postup neplatí (obchodní zákoník jej neumožňuje).
Volba jednatelů tak zůstává vyhrazenou pravomocí valné hromady společnosti.
5) Srov. Dvořák T.: Akciová společnost a Evropská akciová společnost, Praha: Aspi, a. s., 2005, str. 480:
Konstrukce, podle níž stanovy mohou určit, že
členy představenstva volí dozorčí rada, je českou
modifikací tzv. německého modelu řízení a.s. (viz
§ 85 odst. 1 AktG). Řešení je to značně nestandardní, nicméně je lze označit za modifikovaný dualistický systém.
6) Srov. Dědič J., Kříž R., Štenglová I.: Akciové společnosti. 5. přepracované vydání, Praha: C. H. Beck,
2003, str. 344–345: Obchodní zákoník připouští,
aby stanovy akciové společnosti přenesly právo
volit a odvolávat členy představenstva z valné hromady na dozorčí radu společnosti. Pokud stanovy
akciové společnosti svěří dozorčí radě volbu a odvolání členů představenstva, musí současně určit
způsob takové volby či odvolání. Má-li společnost
jediného akcionáře, rozhoduje o složení představenstva podle ust. § 190 odst. 1 obchodního zákoníku tento akcionář – neurčují-li stanovy, že je volí
dozorčí rada.
PetR POsPÍŠiL
Krajský úřad
Moravskoslezského kraje
a Právnická fakulta
Masarykovy univerzity
MO001044-8
únor 2011
45
Právní Poradna
Střet zájmů u člena
rady obce
n V radě obce máme člena (podnikatele
v rámci dopravy), který by chtěl od obce
získat zakázky související s předmětem
jeho podnikání (například vývoz velkoobjemových kontejnerů s odpadem při
jarním úklidu, dovoz materiálů za účelem oprav a rekonstrukcí atd.). Nebude
to z jeho strany porušení zákona o střetu
zájmů?
Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen
zákon o střetu zájmů), ukládá určitým,
v zákoně vymezeným osobám působícím
ve veřejné správě (dále jen veřejní funkcionáři), mnohé povinnosti, případně stanoví
určitá omezení.
V podmínkách obcí se zákon o střetu zájmů vztahuje na dlouhodobě uvolněné členy zastupitelstva obce, starostu, místostarostu a členy rady obce, kteří nejsou pro
výkon funkce dlouhodobě uvolněni, a také
na některé vedoucí úředníky obce zařazené
do obecního úřadu. Na člena rady obce se
tedy zákon o střetu zájmů vztahuje vždy,
a to bez ohledu na to, zda jde o funkci uvolněnou, nebo neuvolněnou.
Zákon o střetu zájmů mimo jiné stanoví
pro veřejné funkcionáře tyto povinnosti:
n vykonávat svoji funkci tak, aby nedocházelo ke střetu mezi jejich osobními zájmy
a zájmy, které jsou povinni z titulu své
funkce prosazovat nebo hájit – tzn., že dojde-li ke střetu veřejného zájmu se zájmem
Jsou zasedání rady
obce »tajná«?
n Jednání rady obce jsou ze zákona neveřejná. Člen rady by měl zachovávat mlčenlivost o projednávaných otázkách. Jak
postupovat ale proti těm členům rady,
kteří ještě týž den vedou o některých otázkách »hospodské« diskuse a zpochybňují
schválení a přijetí usnesení rady?
Dotaz vychází z nesprávného předpokladu, že člen rady obce je obecně povinen zachovávat mlčenlivost o všech projednávaných záležitostech na jednání rady. Schůze
rady obce jsou podle § 101 odst. 1 zákona
č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),
neveřejné, a to na rozdíl od zasedání zastupitelstva obce, která jsou vždy veřejná (§ 93
odst. 2 obecního zřízení).
Z neveřejného charakteru schůze rady
však v žádném případě nelze dovodit, že
průběh schůze a přijatá usnesení rady jsou
»tajná«. Neveřejná podoba schůze rady
obce znamená, že její jednání se konají bez
účasti veřejnosti. Veřejnost nemá přístup
na schůze rady a nemůže tak sledovat průběh schůze, stanoviska jednotlivých radních, výměnu jejich názorů apod. Na druhou stranu rada obce může k jednotlivým
bodům svého jednání přizvat dalšího člena
46
osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před těmito
veřejnými zájmy (zejména nesmí ohrozit
veřejný zájem tím, že využije svého postavení, pravomoci nebo informací získaných
při výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody
pro sebe nebo jinou osobu),
n podávat oznámení o osobním zájmu
– veřejný funkcionář je povinen při jednání orgánu, ve kterém vystoupí v rozpravě,
předložit návrh nebo je oprávněn hlasovat,
oznámit svůj poměr k projednávané věci,
jestliže se zřetelem k výsledku projednání
věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný
osobní zájem (to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý); takové oznámení podává veřejný funkcionář
ústně v průběhu jednání, nejpozději však
před tím, než orgán přistoupí k hlasování;
obdobnou povinnost pro všechny členy
zastupitelstva obce stanoví § 83 odst. 2 zákona o obcích,
n podávat oznámení o činnostech, majetku a příjmech, darech a závazcích (dále
jen prohlášení) – prohlášení je každý veřejný funkcionář povinen učinit nejpozději
do 30. června následujícího kalendářního
roku; v prohlášení se uvádí mimo jiné skutečnost, že veřejný funkcionář podniká,
včetně předmětu, způsobu a místa výkonu
podnikání.
Vedle těchto »obecných« povinností zákon o střetu zájmů ve vztahu k některým
kategoriím veřejných funkcionářů stanoví
podmínku zákazu výkonu určitých činností
(upravuje omezení některých činností ve-
řejných funkcionářů) – veřejný funkcionář
nesmí například podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost
apod. Ve vztahu k členům rady obce se však
toto omezení neuplatní.
Je na místě poznamenat, že za nesplnění
některých zákonem stanovených povinností lze veřejného funkcionáře sankcionovat
– přestupku se dopustí veřejný funkcionář,
který nepodal oznámení o osobním zájmu, nedodržel lhůtu k podání prohlášení
a nepodal jej ani v dodatečné lhůtě, uvedl
zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé
údaje v prohlášení nebo vykonával funkci
nebo činnost, kterou tento zákon stanoví
jako neslučitelnou s výkonem funkce veřejného funkcionáře.
Zákon o střetu zájmů tedy nezakazuje,
aby člen rady obce zároveň podnikal a není
ani vyloučeno, aby s ním jako se soukromým podnikatelem obec, ve které je zároveň členem rady, uzavírala smlouvy. Pokud
tedy člen rady obce splní v zákoně mu stanovené povinnosti, pak k porušení zákona
o střetu zájmů nedojde.
V této souvislosti je ale třeba upozornit,
že je povinností obce, coby zadavatele veřejné zakázky, aby při zadávání veřejných
zakázek dodržovala zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
zastupitelstva obce a jiné osoby (které nejsou členy zastupitelstva obce). Na základě
§ 110 odst. 5 obecního zřízení se schůzí
rady povinně zúčastňuje tajemník obecního úřadu s hlasem poradním.
I když se veřejnost nemůže účastnit
schůzí rady, má každý právo na poskytnutí informací o průběhu a výsledků jejího
jednání. V souladu s § 16 odst. 2 písm. e)
obecního zřízení má občan obce starší 18
let právo nahlížet do usnesení rady a pořizovat si z nich výpisy (tímto právem disponují i osoby, které dosáhly věku 18 let
a vlastní na území obce nemovitost). Osoby, které nesplňují uvedené podmínky, mohou získat příslušné informace o jednání
rady postupem podle zákona č. 106/1999
Sb., o svobodném přístupu k informacím,
ve znění pozdějších předpisů.
Skutečnost, že neveřejnost schůze rady
nemá sama o sobě vliv na poskytování informací o jednání rady, potvrzuje i soudní
judikatura. Z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25. srpna 2005, sp. zn.
6 As 40/2004-62, vyplývá, že »neveřejnost
schůze rady obce ani právo člena zastupitelstva obce nahlížet do zápisu ze schůze rady
obce (§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 128/2000
Sb., obecního zřízení) neomezují samy
o sobě právo na informace (čl. 17 odst. 1
Listiny základních práv a svobod) ohledně
skutečností obsažených v takovém zápisu.
Povinný subjekt poskytující informace ze
zápisu ze schůze rady obce jiné osobě než
členu zastupitelstva obce je povinen zajistit
zákonem stanovenou ochranu práv a svobod jiných osob způsoby předvídanými v §
12 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím; to ovšem neplatí, pokud občan obce požaduje informace
z usnesení rady, k nimž má podle § 16 odst.
2 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., obecního
zřízení, zaručen přímý přístup formou nahlédnutí a pořízení výpisů«.
Mgr. PavLa SaMKová
právnička
Kdy jde o povinnost
mlčenlivosti?
Můžu jako starosta požadovat písemné stvrzení mlčenlivosti v souladu se zákonem od všech členů rady? Jak smím
postupovat, když dojde k porušení slibu
mlčenlivosti?
Jak vyplývá již z předchozího dotazu,
členové rady obce nemají obecnou povinnost mlčenlivosti ohledně jednání rady
obce. Proto starosta nemůže ani požadovat
písemné »stvrzení mlčenlivosti« členů rady
obce. Aby mohly být informace o průběhu
a výsledcích schůze rady »utajeny«, muselo
by jít například o záležitost tzv. utajovaných
n
únor 2011
Právní Poradna
informací ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb.,
o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších
předpisů, a souvisejícího nařízení vlády č.
522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam
utajovaných informací.
Dalším obdobným případem by mohla
být zákonem uložená povinnost mlčenlivosti. Například podle § 15 odst. 3 zákona
č. 500/2004 Sb., správní řád, platí, že oprávněné úřední osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých
se dozvěděly v souvislosti s řízením a které
v zájmu zajištění řádného výkonu veřejné
správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují,
aby zůstaly utajeny, nestanoví-li zákon jinak. Této povinnosti jsou oprávněné úřední
osoby zproštěny jen z důvodů stanovených
zvláštním zákonem nebo vysloví-li souhlas
osoba, jíž se předmětná skutečnost dotýká.
Rada obce může být správním orgánem
ve smyslu § 1 odst. 1 správního řádu (například v řízeních o správních deliktech podle § 58 a 59 obecního zřízení) a potom její
členové budou mít postavení oprávněných
úředních osob s uvedenou povinností ml-
Zasílání zápisů
ze schůzí rady obce
uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva. To znamená, že člen
zastupitelstva obce má právo na přímý
a především obsahově nijak omezený přístup k zápisu ze schůze rady obce. Přitom
není rozhodné, že zákon výslovně umožňuje »toliko« nahlížení do zápisů, neboť má-li
člen zastupitelstva právo i na jiný způsob
získání informací, než je nahlížení (k tomu
srov. dále), není na místě mu při tomto jiném přístupu odpírat získání všech informací, které by se jinak měl právo dozvědět
při nahlížení.
Podle § 82 písm. c) zákona o obcích má
člen zastupitelstva obce právo požadovat
od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu informace ve věcech, které
souvisejí s výkonem jeho funkce, přičemž
informace musí být poskytnuta nejpozději
do 30 dnů. Součástí tohoto práva je nejen
oprávnění požadovat konkrétní informace,
ale též oprávnění určit formu a způsob jejich poskytnutí.
Jelikož i zápisy ze schůzí rady obce jsou
svou povahou informacemi ve smyslu § 82
písm. c) zákona o obcích, může člen zastu-
n Smí člen zastupitelstva obce, který není
členem rady obce, požádat o zaslání kopie zápisu ze schůze rady? Pokud ano, lze
mu ji poskytnout bez omezení? Může člen
zastupitelstva obce žádat o zaslání všech
zápisů ze schůze rady obce, které budou
v průběhu funkčního období pořízeny?
Pro posouzení oprávněnosti požadavku
uplatněného členem zastupitelstva obce
na zasílání zápisů z jednání rady obce je
na prvním místě nutné zvážit, zda člen
zastupitelstva má právo na přímý přístup
k těmto dokumentům, tedy ke všem informacím v nich uvedených bez nutnosti vyloučit z přístupu zákonem chráněné údaje
(osobní údaje, obchodní tajemství apod.),
a dále, zda může požadovat zasílání kopií
zápisů, a to i do budoucna.
Podle § 101 odst. 3 zákona č. 128/2000
Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném
znění, musí být zápis ze schůze rady obce
Kompetence
kontrolního výboru
n Jakou kontrolní činnost může kontrolní výbor zastupitelstva obce vykonávat,
koho a co může kontrolovat? Může ukládat úkoly k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě sankce? Kdo jej může
ke kontrolní činnosti pověřovat? Smí mu
ukládat úkoly také rada obce?
Zastupitelstvo obce si v souladu se zákonem o obcích zřizuje jako své iniciativní
a kontrolní orgány výbory; vždy finanční
a kontrolní výbor. Výbory jsou mj. kontrolními orgány zastupitelstva. Zákon o obcích
výslovně zmiňuje, že finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce, kontrolní výbor
kontroluje usnesení zastupitelstva obce
a rady obce, je-li zřízena, dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním
úřadem na úseku samostatné působnosti
a plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.
Ve vztahu k provádění kontrol výbory
zákon o obcích v § 119 stanoví, že o usku-
únor 2011
tečněné kontrole výbor pořídí zápis, který
obsahuje předmět kontroly, zjištěné nedostatky a návrhy na opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen
výboru, který kontrolu provedl, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.
Výbor předloží zápis zastupitelstvu; v případě zjištění nedostatků se k zápisu připojí
vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců,
jejichž činnosti se kontrola týkala.
Jednací řád výborů zastupitelstva může
upřesnit povinnosti výborů při výkonu
kontrolní činnosti, například, že předseda
výboru oznámí nejpozději 5 (i více) dnů
před zahájením kontroly datum zahájení
kontroly tomu, jehož činnosti se kontrola
týká. To znamená:
n jsou-li předmětem kontroly plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, informuje se starosta,
n je-li předmětem kontroly dodržování právních předpisů obecním úřadem
na úseku samostatné působnosti, informuje se tajemník obecního úřadu, není-li tato
funkce zřízena, pak starosta,
n je-li předmětem kontroly dodržování
právních předpisů ostatními výbory, informuje se předseda dotčeného výboru apod.
čenlivosti v rámci příslušného správního řízení (nebo případně jiného postupu podle
správního řádu). Povinnost mlčenlivosti je
dále uložena některými zvláštními zákony.
Mgr. Jan BŘEŇ
právník
pitelstva obce namísto nahlížení do zápisů
požadovat s odkazem na zmíněné ustanovení například poskytnutí kopie zápisu.
Jeho právo je však omezeno na existující
informace, což vyplývá nejen z formulace dotčeného ustanovení, ale především
z podstaty věci, neboť nelze do třiceti dnů
poskytnout »něco«, co vznikne teprve v budoucnu. Jinak řečeno člen zastupitelstva
obce nemá nárok na opakované zasílání
v budoucnu vzniklých informací – zápisů
ze schůzí rady obce. Obec sice může takovému požadavku vyhovět (například rada
obce rozhodne svým usnesením o pravidelném zasílání zápisů), pokud tak ovšem
neučiní, zbývá členovi zastupitelstva pouze
možnost obracet se na obecní úřad (resp.
jeho zaměstnance) vždy s individuální žádostí o poskytnutí aktuálních zápisů.
JUdr. adaM FUrEK
právník
K tomu dodejme, že s výsledkem kontroly plnění usnesení zastupitelstva obce
a rady obce a s výsledkem kontroly hospodaření s majetkem a finančními prostředky
obce by měl být vždy seznámen starosta
a následně rada obce; co se týká kontroly
dodržování právních předpisů na úseku
samostatné působnosti obecního úřadu
– pak tajemník obecního úřadu (pokud je
tato funkce zřízena), případně starosta.
Výsledky kontroly projedná zastupitelstvo obce, které může uložit opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole.
Výbor žádná opatření ukládat nemůže.
Úkoly výborům může ukládat zastupitelstvo obce. Podle mého názoru může rada
obce, popřípadě starosta, kontrolní výbor
o provedení kontroly, jejíž předmět spadá
do samostatné působnosti obce, požádat.
Po provedené kontrole výbor informuje zastupitelstvo obce.
JUdr. MIroSLav BÝMa,
Ph.d.
právník
47
ServiS
KALENDÁRIUM
11. 2.–13.2. Lysá nad Labem, Výstaviště
Regiony České republiky 2011
10. společná výstava měst, obcí, mikroregionů a podnikatelů se uskuteční
pod záštitou Asociace krajů ČR a středočeského hejtmana MUDr. Davida Ratha
Podrobný program najdete na internetové adrese www.vll.cz.
15. 2. Turnov, KD Střelnice
VII. setkání starostů a místostarostů
Libereckého kraje
Na akci pořádané pod záštitou starostky Turnova PhDr. Hany Maierové
a organizované Regionservisem, s. r. o.,
se mj. bude hovořit o protipovodňových
opatřeních a jak je financovat. i o řízení
finančního zdraví samospráv.
Více informací o setkání si přečtete
na www.regionservis.cz.
n
17. 2.–20. 2. Praha, Výstaviště
Panelový dům a byt
5. ročník specializované výstavy – regenerace, rekonstrukce, financování.
Bližší podrobnosti o výstavě jsou
umístěny na www.pragointerier.cz.
n
24. 2.–27. 2. Praha, Výstaviště
Moderní vytápění 2011
6. mezinárodní veletrh moderního vytápění a úspor energií.
Více na www.modernivytapeni.cz.
n
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
TEL.
Regionservis, s.r.o.
240 200 272
Webhouse, s.r.o.
567 311 772
Veletrhy Brno, a.s.
Komerční banka
800 521 521
ANTEE, s.r.o.
I – Tec Czech,spol.s r.o.
596761 141
Regionální rada regionu
soudržnosti Jihovýchod
Českomoravský cement, a.s. Advokátní kancelář
Mgr. Jana Hamplová
ČSOB, a.s.
800 300 300
ASEKOL s.r.o.
ELEKTROWIN a.s.
-
48
FAX
596 761 140
STR.
1
5, 48
9
11
14
17
-
21
38
-
45
2.obálka
3.obálka
4.obálka
Mezinárodní veletrh turistických možností v regionech REGIONTOUR letos oslavil už
svůj 20. ročník. Ten se odehrál tradičně v Brně ve dnech 13.–16. ledna spolu s Veletrhem
GO, který se zaměřuje na výjezdovou turistiku. Také letos si návštěvníci veletrhu REGIONTOUR mohli odnést řadu informačních materiálů a prospektů, ochutnat typické
krajové speciality, poslechnout si folklorní hudbu a seznámit se s lidovými řemesly. Konala se i důležitá zasedání k podpoře cestovního ruchu, tiskové konference a přednášky. Veletrh REGIONTOUR je významným zdrojem inspirace a kontaktů pro města, obce
/sd/
a regiony k oživení jejich hospodářského rozvoje.
Proti korupci má
pomoci i eTržiště
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zahájilo koncesní řízení na výběr provozovatelů elektronických tržišť. Od těchto jednoduchých webových aplikací si MMR slibuje,
že se stanou »bičem na korupci« ve státní
správě.
Elektronické tržiště (eTržiště) umožňuje
rychlé a levné elektronické zadávání drobných veřejných zakázek. Jejich používání
bude garantovat zcela transparentní operativní výdaje malé hodnoty veřejné správy
pro jasně určené zboží. Protože podobné
nákupy nemají zákonem o veřejných zakázkách stanovené závazné zadávací postupy,
lze předpokládat jejich velký korupční potenciál. V první etapě bude povinný nákup
prostřednictvím eTržišť pro ústřední orgány státní správy, následně pak se povinnost
zavede i pro zbývající části státní a veřejné
správy. Ze zahraniční praxe je známo, že
úspory mohou dosáhnout až 15 % z usku/sk/
tečněných nákupů.
Sníží se dotace
v Zelené úsporám?
Do konce března dostanou dotace od Státního fondu životního prostředí (SFŽP) ČR
ti žadatelé, jejichž smlouvy byly schváleny Radou fondu loni 30. září. Celkem jde
o 17 000 žádostí v celkovém objemu více
než 5 mld. Kč, které byly podány v období
od června do září minulého roku. Zároveň
také pokračuje kontrola přijatých žádostí,
kterých zbývá překontrolovat ještě zhruba
9000, přičemž v prosinci bylo prověřeno už
5000 žádostí.
»Ministerstvo životního prostředí a SFŽP
se od počátku snaží v programu Zelená
úsporám co nejrychleji administrovat přijaté žádosti. V posledním týdnu před přerušením programu jsme však obdrželi 10 425
žádostí, tedy výrazně více, než je technická
a personální kapacita SFŽP. V porovnání
s tím za celý rok 2009 přijal SFŽP pouze
3100 žádostí,« vysvětlila 1. náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízková.
Aby bylo možné uspokojit všechny žadatele o dotace, uvažuje MŽP o snížení dotace
/sk/
v řádu několika procentních bodů.
Jak podpořit
turismus bez bariér
Unikátní Příručku o bezbariérovém cestování vydal realizační tým projektu ATHENA
na cestách. Užitečné informace o problematice bezbariérového turismu a cestování
s hendikepem v ní naleznou nejen poskytovatelé služeb v cestovním ruchu, vzdělávací zařízení, ale i orgány státní a veřejné
správy a neziskové organizace. Publikace
se komplexně věnuje tématu bezbariérového cestování, přičemž vysvětluje i základní
pojmy související s přístupným cestovním
ruchem, uvádí dostupná data o velikosti
trhu i spotřebitelském chování a důvody,
proč se vyplatí rozvoj přístupného cestovního ruchu podporovat. Příručka má tištěnou a elektronickou podobu (prostřednictvím přiloženého CD.)
Zájemci si mohou o příručku napsat
na e-mailovou adresu [email protected].
Publikace jim bude zaslána zdarma. /sk/
MO001095-21
14. 2. Jihlava, hotel Gustav Mahler
Krajské setkání představitelů obcí
kraje Vysočina
Akci pořádá Svaz měst a obcí (SMO)
ČR pro všechny obce v kraji bez rozdílu,
zda jsou jeho členy či nikoliv. Mj. na ní
zaznějí informace o založení Nadačního fondu SMO ČR na podporu místní
samosprávy a o tom, co voleným reprezentacím obcí nabízí projekt Vzdělaný
zastupitel.
Na krajské setkání organizované SMO
ČR v Jihlavě ještě v únoru navážou další
setkání (Liberecký kraj – 16. 2., Moravskoslezský kraj – 21. 2., Olomoucký kraj
– 22. 2., Zlínský kraj – 23. 2.).
Více informací o jednotlivých setkáních najdete na www.smocr.cz.
n
ilustrační foto: šárka kulíšková
n
únor 2011
NOVÁ BARVA V TŘÍDĚNÍ ODPADŮ
ČERVENÁ
Nesete do kontejnerů tříděný odpad?
Máte jednu ruku volnou?
Přiberte s sebou i vaše
drobné elektro a baterie
MO001120
Červené kontejnery už i v ulicích vašeho města
www.cervenekontejnery.cz
Výzva k čerpání z Motivačního
programu za rok 2010
Termín podání žádostí: do 15. 2. 2011
Seznam obcí, které plní jedno z nejtěžších kriterií
– výtěžnost od 0,2 kg spotřebičů (mimo chlazení) na obyvatele za čtvrtletí:
MO001119-3
• Adamov • Albrechtice • Aš • Bartošovice • Bělá nad Radbuzou • Bělá pod Bezdězem • Běleč • Benátky nad Jizerou • Benešov
• Benešov nad Ploučnicí • Beroun • Bezdružice • Bílovice • Bor • Borovany • Boršice • Bořetice • Brandýs nad Labem - Stará
Boleslav • Brumov • Břasy • Březolupy • Bučovice • Bystré • Bystřice nad Pernštejnem • Bystřice pod Hostýnem • Čelákovice
• Černošín • Česká Bělá • Česká Lípa • Česká Skalice • Česká Třebová • Český Brod • Český Dub • Dačice • Děčín • Dírná
• Dobřany • Dobšice • Dolany • Dolní Bukovsko • Doudleby nad Orlicí • Dříteň • Dubicko • Duchcov • Dvůr Králové nad Labem
• Dýšina • Frenštát pod Radhoštěm • Frýdlant nad Ostravicí • Háj ve Slezsku • Halže • Harrachov • Hlinsko • Horažďovice
• Horní Bříza • Horní Cerekev • Horní Planá • Horní Ředice • Horní Slavkov • Horšovský Týn • Hořice • Hostivice • Hrádek nad
Nisou • Hranice • Hromnice • Hrušovany u Brna • Hulín • Chlum u Třeboně • Chlumčany • Choceň • Chodský Újezd • Chotěboř
• Chotěšov • Chrást • Chropyně • Chrudim • Chvalšiny • Ivančice • Ivanovice na Hané • Jablonec nad Jizerou • Jablonec nad
Nisou • Jablonné nad Orlicí • Jablunkov • Jáchymov • Jaroměř • Jesenice • Jeseník • Jihlava • Jilemnice • Jílové u Prahy • Jince
• Jindřichov • Jindřichův Hradec • Jistebnice • Kamenice • Kamenný Most • Kamenný Újezd • Kaplice • Karlovy Vary • Kdyně
• Kladno • Kladruby • Klučenice • Kočov • Kojetín • Konice • Konstantinovy Lázně • Kopidlno • Koryčany • Kostelec nad Orlicí
• Králíky • Kralupy nad Vltavou • Kroměříž • Křenovice • Kunovice • Kyjov • Ledeč nad Sázavou • Lelekovice • Libáň • Liberec
• Líně • Lipník nad Bečvou • Litomyšl • Lom • Lomnice nad Lužnicí • Lomnice nad Popelkou • Louňovice • Luhačovice • Luka
nad Jihlavou • Lysá nad Labem • Lysá nad Labem • Malšovice • Mělník • Městec Králové • Miroslav • Mistřice • Mladá Boleslav • Mlázovice • Mnichovo Hradiště • Modřice • Mohelnice • Mochov • Morašice • Moravská Třebová • Moravské Budějovice
• Mšeno • Neratovice • Nespeky • Nová Bystřice • Nová Paka • Nová Včelnice • Nové Heřminovy, pošta Bruntál • Nové Hrady
• Nové Strašecí • Nový Bydžov • Nový Jičín • Nymburk • Obrataň • Olomouc • Opatovice nad Labem • Osík • Oskava • Ostopovice • Ostrov • Otrokovice • Otvice • Pacov • Pastviny • Pelhřimov • Písek • Plzeň 1 • Plzeň 3 • Plzeň 4 • Počátky • Podbořany
• Poděbrady • Podolí • Polička • Pozlovice • Prušánky • Přelouč • Přeštice • Přibyslav • Přimda • Radimovice u Želče • Radkov
• Rájec-Jestřebí • Rakovník • Rohozná • Rokycany • Rokytnice nad Jizerou • Rosice • Rousínov • Roztoky • Rožmitál pod Třemšínem • Rudolfov • Růžová • Rybitví • Rychnov nad Kněžnou • Říčany • Sadová • Sedlčany • Sedlec-Prčice • Semily • Senožaty • Sepekov • Sezemice • Slatiňany • Slavičín • Slavkov u Brna • Slavonice • Sloupnice • Smiřice • Soběslav • Staré Město
• Starý Plzenec • Stěžery • Stod • Strakonice • Strakov • Strání • Strašice • Stráž nad Ohří • Stráž pod Ralskem • Strážnice
• Strmilov • Stružinec • Stříbro • Svitavy • Ševětín • Šťáhlavy • Šternberk • Šumperk • Tábor • Tachlovice • Tachov • Telč
• Teplice nad Metují • Tlumačov • Topolná • Toužim • Tovačov • Trhové Sviny • Trhový Štěpánov • Trojanovice • Troubky • Trutnov
• Třanovice • Třebíč • Třemošná • Třinec • Tvarožná • Týn nad Vltavou • Týniště nad Orlicí • Uherské Hradiště • Uherský Ostroh
• Ústí nad Orlicí • Úvaly • Valašské Klobouky • Vamberk • Velká nad Veličkou • Velké Meziříčí • Veselí nad Lužnicí • Veverská
Bítýška • Vítězná • Vizovice • Vlašim • Vlčnov • Volyně • Votice • Vracov • Vrbno pod Pradědem • Všemyslice • Všetaty • Vyškov
• Zábřeh • Záchlumí • Zašová • Zbiroh • Zbůch • Zlaté Hory • Žamberk • Ždánice • Žďár nad Sázavou • Ždírec nad Doubravou
• Žirovnice
»
»
»
Ověřte si, zda máte nárok na čerpání příspěvku
z Motivačního programu.
Žádost k vyplnění najdete na www.elektrowin.cz,
v sekci obec a sběrné dvory, motivace ke zvýšení zpětného odběru 2010.
Na koho se můžete konkrétně obrátit?
Provozní oddělení ELEKTROWIN a.s., e-mail: [email protected]
EW-motiv-inz-A4-tisk.indd 1
16.12.2010 12:25:21

Podobné dokumenty

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č ny životního prostředí by měla Komise a  členské státy zvážit, jak lze při tvorbě právních předpisů zohlednit re­ gistraci v systému EMAS nebo jak může být tato registrace použita jako nástroj při ...

Více

informační systémy a obce

informační systémy a obce Ročník XVII, číslo 3 •Vychází 3. 3. 2011 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Moderní obec, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: moderni.obec@econo...

Více

Stáhněte si manuál BYOB

Stáhněte si manuál BYOB Komerční banka .......................................................................................................................... 121

Více

Člověk a příroda Man and Nature - Státní fond životního prostředí

Člověk a příroda Man and Nature - Státní fond životního prostředí Největší rezervy stále vidím v možnostech využívání lidského potenciálu. Kontinuální celoživotní odborné a jazykové vzdělávání je naší velikou prioritou a řízení lidských zdrojů je podle mého názor...

Více

aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území orp český krumlov

aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území orp český krumlov VÝKRES HODNOT ÚZEMÍ VÝKRES LIMIT VYUŽITÍ ÚZEMÍ VÝKRES ZÁM R NA PROVEDENÍ ZM N V ÚZEMÍ PROBLÉMOVÝ VÝKRES

Více

pec pod sněžkou

pec pod sněžkou hory na severu Čech. My jsme poznali kraj, z kterého pocházeli někteří kolonisté údolí pod Sněžkou. Klausy, smyky, saně rohačky, krosny, roubené domy, letní boudy a  hlavně jména Otter, Wimmer, Sch...

Více

talent management

talent management očitý svědek mluvil o deseti tisících obyvatelích této pro mnohé neobvyklé enklávy. Poslední příběh, který mi utkvěl v paměti, je příběh zrodu PC neboli osobního počítače. Společnost IBM, která zas...

Více