Kameňák 2013 - 1 - Základní škola Bohumínská

Časopis žáků Základní školy, Bohumínská 72, Slezská Ostrava
Kameňák
Víte, co je BLUDIŠTĚ
a kde se nachází?
No přece, zábavná vědomostní
soutěžní hra České televize,
kterou můžete sledovat na svých
televizních obrazovkách a jejíž
zákulisí se rozhodli prozkoumat
žáci současné IX. A.
„Co tomu předcházelo?“zeptali
jsme se soutěžících chlapců.
Nápad: přihlásit se !?!
Proč? Chtěli jsme znát odpovědi
na otázky: Dokážeme taky to, co
žáci soutěžních družstev z
televize? Máme znalosti z různých
oborů, jsme zdatní sportovci a
máme výdrž? Vytvoříme tým,
který zdolá náročné úkoly?
leden 2013
Záznam jede! Milane, foukni mi tam trošku! Čtyřka! Jednička!
Toto jsou nejčastější ,,hlášky,, , které jsme slyšeli za celé natáčení
zábavné vědomostní soutěžní hry Bludiště. Zúčastnili jsme se třetího
posledního kola této soutěže, která se konala 10. 9. 2012, a nastoupili jsme
v tomto složení: Dominik Duda (kapitán), Vojtěch Urbačka (naše chodící
encyklopedie), Marek Novotný (hlavní lezec), David Hyrš (nejlepší tipař).
Samozřejmě nesmělo chybět publikum, které hrálo taky velkou roli, ale
v televizi to není tolik vidět. V našem publiku seděly paní učitelky Mgr.
Věra Kozubová a Mgr. Petra Ryšková se zbytkem žáků z naší třídy a celou
třídou IX.B.
Po prvním kole jsme s druhou školou (ZŠ Neplachovice) na tom byli
stejně, měli jsme po 3 bodech. V druhém kole (lanová dráha) jsme sice byli
lepší na lanech, ale ve střelbě na koš bylo lepší druhé družstvo. Tudíž jsme
prohrávali. Třetí kolo bylo pro nás lepší (vědomostní otázky), stáhli jsme
náskok soupeře na rozdíl tří bodů a už jsme mu dýchali na záda. Potom
přišlo na řadu laserové bludiště, kde náš soupeř opět zvítězil, ale ani to nás
nezlomilo. Byli jsme ještě více odhodlaní vyhrát. Ve čtvrtém a posledním
kole (tajenka), jsme bohužel neměli všechny indicie a náš soupeř měl všech
8. My jsme dokoupili jednu, ale jak jsme na konci zjistili, byla zbytečná. Po
čtvrté rozbalené indícii jsme uhádli správně tajenku a vyhráli potřetí za
sebou. Odměnou pro vítěze byl poukaz do Lanového centra na Landeku.
A jako poděkování moderátoru Romanu Pastorkovi zveřenujeme tuto
fotografii.
Odpověď byla jasná: „Jdeme do
toho!“ A paní učitelka poslala
přihlášku.
Marek Novotný, IX. A
Adaptační pobyt v Malenovicích
Korálkování - Denisa Hyršová, 7.tř.
Ve dnech 8. - 2. 10.2012 se 25 žáků 6. – 9. tříd zúčastnilo v
rámci projektu „Druhá šance pro každého III.“ adaptačního pobytu
v hotelu Petr Bezruč v Malenovicích. Projekt byl finančně podpořen
částkou 57 300Kč z dotačního programu na podporu aktivit v oblasti
prevence rizikového chování dětí a mládeže vyhlášeného Moravskoslezským krajem.
Cílem bylo vedení dětí k odpovědnosti za vlastní chování a
způsob života v míře přiměřené jejich věku, nastínění správného
„startu“ do života, uvědomění si důležitosti vzdělání a sebevzdělávání po celý život, nácvik zvládání stresových situací, výchova ke zdravému životnímu stylu, rozvoj a podpora sociálních
kompetencí, pozitivní vztahy ve skupině a prevence šikany.
Každý večer kolem sedmé
jsme šli všichni do herny. Paní
učitelky nám daly práce a my
jsme ve skupinkách pracovali.
Nejzábavnější byly korálky.
Mohli jsme si je navléct jako
náramky nebo náhrdelníky.
Pletli
jsme
i
náramky
přátelství, každý měl jinou
barvu a všechny byly moc
hezké. Potom jsme je mohli
dát
kamarádovi
nebo
kamarádce. Bylo to super.
V bazénu - Míša Blažková, 7.tř.
K jeho dosažení byly využívány interaktivní techniky arteterapie,
muzikoterapie a dramaterapie. Žáci pracovali ve skupinách, učili se
manuální zručnosti a dovednosti (korálkování, ruční práce, kreslení,
tvorba projektů). Hotel skýtal možnosti využití zážitkových a
relaxačních technik (bazén se slanou vodou, jóga, solná jeskyně,
bowling). Krásné počasí po celý týden umožňovalo sportovní
aktivity na hotelovém hřišti a vycházky v okolí Lysé hory.Po celou
dobu pobytu vládla mezi dětmi přátelská atmosféra a pohoda.
Domů si s sebou všichni odvezli nejen množství výrobků, odměn, ale
Mgr. L.Svozilová, Mgr. H. Kajfošová
také vzpomínek a zkušeností.
Každý den jsme chodili na
bazén. Hráli jsme vodní pólo a
někteří relaxovali a vyhřívali
se ve vířivce. Měli jsme různé
soutěže, například o nejlepší
stojku, výdrž pod vodou,
kohoutí zápasy. Vítězové
dostali odměnu. V bazénu si
všichni
užili.
Vtipy ze školních lavic
Já a moje nová škola
Pan učitel píše na tabuli vzorec HO2 a
ptá se podřimujícího Petra, co to je
za vzorec? Petr koktá: „Pane učiteli,
mám to na jazyku.“ „Tak to honem
vyplivni, protože to je kyselina!“
Ahoj spolužáci, někteří z vás mě asi ještě neznají,
ale doufám , že se to změní a poznáte mě. ☺
Jsem od září vaše nová spolužačka, jmenuju se
Vanessa . Mám tady napsat o tom, jaké to je, když
musíte přestoupit na jinou školu.
V hodině přírodopisu povídá profesor:
„Nehulákejte tam vzadu! Ať
nevzbudíte ostatní!“
Od své první třídy jsem byla na škole 1st International
School Of Ostrava, která byla součástí školy Ostrčilové.
1st International School je bilingvní škola s rozšířenou
výukou angličtiny , to znamená, že jsem se všechny
předměty (kromě českého jazyka) učila v angličtině.
Pro některé to bylo těžší , pro některé lehčí, každý
jsme na tom byli jinak. Pro mě je angličtina asi jako
čeština. To je tak vše, co bych o ní takhle mohla říct.
Až do šesté třídy jsme byli v pohodě, ale v sedmé jsme
přišli o hodně spolužáků, kvůli nové škole PORG (škola
syna Václava Klause). To pro nás bylo něco jako
rozpad , ale i tak naše třída zůstala, i když nás bylo
sotva devět, ano opravdu jste slyšeli , teda přečetli
dobře, bylo nás jen a pouze devět☺.
Ale bylo to fajn, méně lidí , méně zkoušení. Po pár
dnech, když začal nový školní rok, jsme se dozvěděli,
že budeme spojení na třičtvrtinu předmětů se třídou
7.B. Zrovna nadšení jsme z toho nebyli , ale zvládli
jsme to. Oblíbili jsme si je.
Myslím si, že v učení je to tady lepší než tam. Na
Ostrčilce to bylo takové až moc volné, sice fajn ,ale až
moc. Když už v té škole musíme sedět tak dlouho, tak
si z ní musíme něco odnést a z Ostrčilky jsem si
odnesla tak možná tu angličtinu, za kterou jsem ale
děsně ráda. No ale i tak mě hodně mrzelo, že jsem
Před písemkou: „Doufám, že nikoho
neuvidím opisovat!“ Z poslední lavice se
ozve: „Taky doufáme!“
Paní učitelka vyvolá Pepíčka: „Pepíčku,
řekni mi dvě zájmena.“ „Kdo, já?“
„Výborně, Pepíčku!“
„Proč pořád smrkáš?“ „Protože jsem
alergický na školu!“
Vybrala Alexandra Lakomá, 5.A
Osmička v Renarkonu
Dne 19. 10. 2012 se 8. třída vydala spolu s paní
učitelkou Svozilovou a paní učitelkou Kajfošovou
do Renarkonu. Když jsme se všichni představili,
začali jsme se bavit o našem tématu „Virtuální
komunikace“. Říkali jsme si její různé klady a
zápory. Například, že můžeme komunikovat s
kýmkoliv, nehledě na to, že je v jiném městě, nebo
jiné zemi, nebo se můžeme zeptat na učivo, když
jsme chyběli ve škole. Naopak do záporů jsme
zařadili, že si nemůžeme být jistí,s kým se bavíme
nebo taky, že zveřejňováním našich osobních
informací, jako je například jméno,fotka,město ve
kterém bydlíme, nebo škola do které chodíme,
bychom se mohli dostat do nebezpečí, protože by
si toho mohl všimnout někdo, kdo by nám mohl
ublížit, a proto bychom měli zveřejňovat naše
osobní informace jen pro lidi, které známe.
Roman Mochák, 8.tř.
musela z Ostrčilky pryč. Ale jak se říká, jedny
zavřené dveře otevřou dvoje nové. Mně se
otevřely tady u vás, na ZŠ Bohumínská v 8. tř.
A přijít do třídy, kde je 4x více žáků, to byl opravdu
šok, ale zase musím uznat, že je větší sranda.
Takže abych to shrnula… Jsem ráda, že jsem tady.
Nemůžu samozřejmě říct, která škola je lepší , protože
na každé je to jinak a na každé je něco lepšího či
horšího. Ale přestup samotný není doopravdy tak
hrozný, jak vypadá.Ano , sice vás to chvíli mrzí, ale
zvyknete si, a když máte navíc tak skvělé spolužáky a
učitele, jde to v nové škole samo.
Vanessa Čečivová , 8.tř.
Sonet o Tobě
– Barbora Pomahačová
A v čem máme
prsty letos ?
Láska je vděčnost za něčí existenci,
může být i kamarádská, rodinná...
Scházíme se pravidelně
každou první středu v
třeba jako my sourozenci,
měsíci ve školní knihovně.
cit je věc hezká, ne povinná.
Aktivně jsme se zapojili do
Mikulášské nadílky,
Po mém boku od malička stojíš,
pomáháme při projektu
Předškoláci na
znáš moje tajemství a chyby,
Kamenci, zorganizovali
občas se o mě i bojíš,
jsme prodej charitativních
taky já o Tebe, to bezpochyby.
předmětů pro organizaci
Život dětem, byli jsme u
již 6.VáNoční čtení,
O, radost i bol vždy s Tebou se dělím
kterého jste se 20. 12.
až pohlédneš do očí mých,
2012 možná taky účastnili
své vnitřní pocity ráda Ti sdělím.
a seznámili se tak blíže s
tradičními pohádkami
H.Ch.Andersena. Ve středu
To, co nás pojí, je silné a věčné,
16. 1. 2013 nás čeká další
mám ráda povahu Tvoji,
barevný den, tentokrát
a naše chvíle společné.
bílý. A určitě se už všichni
těšíte na naši oblíbenou
Valentýnskou poštu.
Členové školního parlamentu
V.A Eliška Titzová
VI. Denisa Balcárková
VIII. Dominika Pískovská
V.B
VII.
IX.A
IX.B
Veronika Jarešová
Michaela Talašová
Jan Pomahač
Kateřina Zděblová
Takže pokud máte někoho,
komu byste chtěli říct, že
ho máte rádi, že je vám s
ním pěkně, že je prima
kamarád nebo kamarádka,
nezapomeňte na datum
14. 2. 2013. Zástupci
školního parlamentu se
stanou na chvíli pošťáky a
vaše psaníčka rádi doručí.
Jan Pomahač,IX.A
Adapťák očima dětí
Halloween
Bowling
Jedno odpoledne jsme šli na bowling. Hráli jsme ve dvou skupinách
po deseti. Některým se povedl i “strike“. Ale já jsem nevyhrála.
Vítězi byli: Adéla Stará, Jakub Starý a Lukáš Štefka. Hra trvala
hodinu, ale uteklo to docela rychle. Potom jsme šli na večeři a pak do
herny, kde nás čekaly další zábavné aktivity- tento den se mi líbil,
ráda bych si ho zopakovala.
Michaela Blažková, 7.tř
Projekty
Dělali jsme projekty o tom, jakou bychom chtěli školu. Na papír A2
jsme nakreslili dům, který představoval ,‚školu‘‘. Mnoho z nás do
domu psalo ,,komunikativní sezení‘‘, což pro nás znamenalo
vyjádření svého názoru. K tomu se pak dodělalo slunce, ve kterém
byly optimistické vlastnosti skupiny. Tento projekt jsme projednávali
s p. učitelkami. Nakonec jsme se společně vyfotili s hotovými
projekty a byli jsme velmi nadšení z našich prací.
Procházky
Každý den jsme se chodili někam projít.
V pondělí jsme šli ke studánce ,,U KORÝTKA", kde jsme si udělali
společnou fotku. V úterý jsme zašli na jízdárnu. Všichni měli dvě
kolečka na koni, kolem hřiště, ale někteří je rozdali jiným, protože
nechtěli jet. Na koni jela i p. uč. Svozilová. Ve středu jsme byli na
hřišti, kde někteří skákali přes švihadla, jiní hráli fotbal, někdo fotil a
jiní si házeli s míčem. Nakonec jsme si zacvičili jógu, která některým
jedincům nešla. Ve čtvrtek nás čekala menší túra k hospodě. Na kopci
byl krásný výhled po okolí. V pátek jsme chtě nechtě zabalili své
věci, naposledy se podívali na hotel a na krásný výhled na Lysou horu
a okolí, nastoupili do autobusu a jeli s menším pocitem smutku domů.
Petra Špičáková a Nicole Holajnová, 8. tř.
Film ,,Šikana“
Film, na který jsme se dívali, byl o mladém, citlivém klukovi, který
byl šikanován svými spolužáky. Učil se moc dobře, ale bál se chodit
do školy. Vymýšlel si nemoci a kradl své matce peníze, aby je mohl
„odevzdat“ násilníkům. Šikanoval ho jeden agresivní kluk se svým
kamarádem, kamarádkou a svojí holkou. Pořád ho mlátili a brali mu
peníze, trhali mu domácí úkoly a opisovali si je. On se bál někomu to
říct. Už to sám nezvládal a přemýšlel o sebevraždě. Až jeden den se
ho jedna spolužačka přišla zeptat, jestli nechce jít ven. On sice
odmítl, ale pozdě v noci jí napsal SMS, aby se sešli. Hned jak přišla,
tak se kluk rozbrečel a všechno jí řekl. Druhý den se všechno začalo
řešit. Ti, co kluka šikanovali, se dostali až k soudu, kde byli
odsouzeni podle zákona, který se týkal krádeže a ublížení na zdraví.
Kluk po prázdninách nastoupil na novou školu a se spolužačkou,
která mu pomohla, zůstali dobrými přáteli.
Dne 17. 10. 2012 naše škola už
po páté pořádala Svátek dýní a
strašidel - český halloween,
jehož garantem bylo Statutární
město Ostrava. Počasí nám
opravdu přálo, a tak společný
průvod
masek
od
Slezskoostravské radnice na
Slezskoostravský hrad byl
velmi
početný.
Na Hradě
všechny děti i
dospělé přivítal ředitel školy
Mgr. Radek Pollo a vedoucí
odboru školství Mgr. Kateřina
Michalíková. Na pódiu pak na
děti čekal známý klaun
Hopsalín, s kterým jsme si
odpoledne
pořádně
užili.
Během soutěží a tanečků se
vyhodnotilo deset nejlepších
masek, které byly odměněny.
Nemůžeme zapomenout na
vyhodnocení nejhezčích dýní,
jak tříd, tak jednotlivých žáků.
Rozhodnout, které dýně budou
oceněny,
nebylo
vůbec
jednoduché, protože všechny
byly
zpracovány
velmi
nápaditě.
Fotopříloha - VI. VáNoční čtení ( více na www.zsbohuminska.cz )