Horňácké slavnosti 2010 Lipovjan

HORŇÁCKÉ SLAVNOSTI 2010 LIPOVJAN
Dyž já prídu do hospody, dám si nalét máz
PELÍŠEK
a jak ten máz vypijeme, dám si nalét zas.
DUŠAN, JOŢÍŠEK
Máz za mázem nese sa, kamarádi těšte sa
majstrovská
a jak ten máz vypijeme, zas donese sa.
1+1
Boženku Očenku, daj ně taků ženku,
JENÍK, MECHIN
co by ňa vodila od šenku do šenku.
ROMAN, FANČA, BORIS
Od šenku do šenku, kde sů dobré vína,
lipovská
aby sa vědělo, na kom leží vina.
1+1
Dialog DUŠAN s JENÍKEM
DUŠAN: Co ty zpíváš o víně? Radši nám daj okoštovat téj novéj.
JENÍK: Jakéj novéj?
DUŠAN: Nedělaj hůpého, lakomče. Šak víme, že máš čerstvě vypálené.
JENÍK: Ja chlapci, tam ty koníčky tamty. Pálilo sa slavilo sa, vypilo sa.
OSTATNÍ: Co slavil? (na Dušana)
DUŠAN: Ale, Abrahámoviny.
OSTATNÍ: To vypadá eště dobře. Šikovný chlap, kdo by mu hádal padesát.
DUŠAN: Necigaň, šak sem tam byl a pilo sa enom víno.
JENÍK: Ty víno, ale ostatní tvrdé.
DUŠAN: Který ostatní? Gelečci? Lebo galáné vašéj mladéj. Mám sa jích optat?
JENÍK: Radši né, radši né. Tož tady máte, dajte si.
Pripijáme Jeníkovi k padesátinám, dialog a do toho mladí kluci Lipovjanu.
1
MARTIN, IVAN, ONDRA:
A já su pacholek zpoza ze dvěch Vrbek,
zpěv, drobná cifra do taktu
půjdem já za pase o bílý kosírek.
BOREK, JAREK, JANEK ostatní kluci za něma, pozorují, zavdávají si slivovicu a dialog:
„Podívajte sa na somárů. Jak sa tady roztahujů. Poďte! Ukážeme jím, kdo je tady pánem.“
(První za pase, potom bitka, na závěr menší kluci opravdu vynášejí větší jako ţe z hospody a
Borek začíná)
V lipovském hájku na samém krajku ...
BOREK a ostatní 1+1
Oni sa byli v sobotu večer do rána ...
lipovská 1+2
Nebi sa Janku, švarný šohajku, nebi sa ...
(zpívají kluci, ale i děvčata, kluci tišeji, aby bylo děvčata slyšet)
Dialog kluků: „Jak to vypadá, dyž baby zpívajů sedlácké, poďme sa radši napit.“
Další přehrávka, kluci se pomalu vytrácejí a připíjejí si, děvčata na scéně a kmuzice
Domluva s muzikanty a zpěv děvčat.
Pripi mně můj milý slivovičků, uvidíš růžičku v mojém líčku.
Na mojém líčenku modé oči, pro ně sa kdejaký šohaj točí.
(dohrávka a do toho kluci)
Goralka, goralka podvédla šohajka;
ml. Lipovjan, majstrovská
šohajek děvečku za malů chvílečku.
1+1
Můj šohajku milý, přoč byls tak opilý?
1+2 do přehrávky
To sa milá stává aj když su strízlivý.
Dialog DUŠAN s JENÍKEM
JENÍK: Pripi ně můj milý slivovičků. Tož ono to tak bývá.
DUŠAN: Co prosim ťa?
JENÍK: Jak ta vaša děvčica zpívala.
DUŠAN: Nejak špatně nebo co?
2
JENÍK: Ale né, dobře a šikovná je, šak okolo ní chlapci krůžili jak vose okolo tureckého medu
(do konce dialogu zpěv)
Moja žena smutno plače, že pijem.
PELÍŠEK, JOŢÍČEK, MECHIN
Eště smutnéj bude plakat kde umrem.
ROMAN, BORIS
Lehnem si j šejháj, ej, v komory na lavku,
príjde žena, bude ně zvíhat hlavku.
1+1+1
(doverbujem a monolog Jeníka k Dušanovi a ostatním)
JENÍK: Nevím proč tak smutně. Já sem něco moju naučil. Zazpívám a uvidíte, jak doběhne.
Pridajte sa, treba to zabere aj na ty vaše polovičky.
Vitaj, vitaj můj mužíčku, z dalekéj cesty si.
Na tu máš páleného, na tu máš, prihni si.
A včil od téj doby znám já, že je muž ženě pán,
a dyž včil od nekáď dojde, pěkně ho privítám.
lipovská 1+1
(ml. Lipovjan „válcuje“ strarší)
Pálené, vínečko, borovička,
je v tobě voděnky polovička.
Dal bych za ťa stríbro, zlato
a ty ňa prec hodíš kde je blato.
Mládenci, mládenci, dobrí remesníci,
nikde vás nenajde, nikde vás nenajde,
enom pri sklenici.
Ve dně pri sklenici, v noci pri děvčici,
mládenci, mládeci, mládenci, mládenci
vy ste remesníci.
Husárovi dobre je ...
1+1+2
3
DUŠAN: Ja tým je hej, tým sa eště skáče.
JENÍK: A tys nebyl mladý?
DUŠAN: Byl, aj sem cifroval, ale dnes už enom skáču jak moja píská.
JENÍK: To mosíš tak jak já.
Eště si já pálené vypijem,
pridem domů, ženičku vybijem,
vybijem ju, aj vypléskám,
naposledy pěkně zboskám.
DUŠAN: Víš, já bych radši zostal enom u teho druhého.
JENÍK: Tož poď, vyzkůšáme to.
4