program - 12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče 2013

Transkript

Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o.
ve spolupráci s
ALFA-HELICOPTER, spol. s r.o.
pořádají
12. Brněnské dny
přednemocniční neodkladné péče
Mikulov, 4. – 5. dubna 2013
12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče
Programový výbor konference
Předseda programového výboru
MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D.
Členové programového výboru
MUDr. Roman Gřegoř Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje
Ing. Naděžda Knězková Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o.
MUDr. Jana Kubalová Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o.
doc. MUDr. Michal Mašek, CSc. Klinika úrazové chirurgie LF MU a Fakultní nemocnice Brno
JUDr. Pavel Müller ALFA-HELICOPTER, spol. s r.o.
MUDr. Jana Šeblová, Ph.D. Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP
prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc. Interní kardiologická klinika LF MU a Fakultní nemocnice Brno
MUDr. Rudolf Zvolánek Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o.
Hlavní témata konference
Kardiologie a resuscitace
Traumatologie a UP
Operační střediska ZZS a nemocnic, vzájemná komunikace, SW řízení
MEKA - krizová připravenost ZZS a nemocnic
SPIS
Varia
Organizační garant konference
SYMMA, spol. s r.o.
Aleš Martinek
Kounicova 13, 602 00 Brno
Tel., Fax: +420 549 123 256
E-mail: [email protected]
www.symma.cz
ČASOVÝ PLÁN KONFERENCE
3. dubna 2013
16.00 – 18.00 hod
Registrace účastníků
4. dubna 2013
8.00 – 14.00 hod
9.00 – 9.30 hod
Zahájení konference
9.30 – 11.00 hod
Přednáškový blok I. – Kardiologie v PNP a časné NNP I.
11.00 – 11.30 hod
Coffee break
11.30 – 13.00 hod
Přednáškový blok II. – Kardiologie v PNP a časné NNP II.
13.00 – 14.00 hod
Oběd
14.00 – 15.30 hod
Přednáškový blok III. – Časná NNP na UP a TC
15.30 – 16.00 hod
Coffee break
16.00 – 17.15 hod
Přednáškový blok IV. – Operační střediska ZZS
WORKSHOP
15.00 – 18.00 hod
Ultrasonografie v přednemocniční péči
20.00 – 24.00 hod
Společenský večer
5. dubna 2013
8.00 – 10.00 hod
9.00 – 10.45 hod
Přednáškový blok V. – MEKA a SPIS
10.45 – 11.15 hod
Coffee break
11.15 – 12.30 hod
Přednáškový blok VI. – Varia
12.40 – 14.00 hod
Oběd
WORKSHOP
9.00 – 12.30 hod
SPIS v roce 2012
9.45 – 12.30 hod
Porod v sanitě
10.15 – 12.15 hod
„Když nejde zaintubovat, zajistit žílu a puls se ztrácí…“
10.15 – 12.30 hod
Setkání výjezdových skupin LZS /Specifika LZS
jednotlivých regionů/
ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE
4. dubna 2013
8.00 – 14.00 hod Registrace účastníků
9.00 – 9.30 hod Zahájení konference
9.30– 11.00 hod Přednáškový blok I.
Kardiologie v PNP a časné NNP I.
Předsedající: Hlinomaz O., Jánský P., Kala P., Urbánek P.
1. Kala P.:
Zavedení transportních protokolů v léčbě pacientů s akutním infarktem
myokardu s elevacemi ST-úseku (STEMI) do praxe
2. Hlinomaz O., Francek L.:
Máme co zlepšit v přednemocniční péči o nemocného s akutním infarktem
myokardu?
3. Urbánek P.:
Může ještě nějak PNP přispět ke zlepšení výsledků péče o AIM v ČR?
4. Jánský P.:
Přednemocniční trombolýza - co je nového?
5. Škulec R.:
Mohou nemocní s plicní embolií profitovat z přednemocniční systémové
trombolýzy?
Diskuze
11.00 – 11.30 hod Coffee break
11.30 – 13.00 hod Přednáškový blok II.
Kardiologie v PNP a časné NNP II.
Předsednictvo: Škulec R., Truhlář A., Zvolánek R.
1. Truhlář T.:
Nejčastější chyby při kardiopulmonální resuscitaci
2. Škulec R.:
Ultrasonografické vyšetření v PNP u nemocných s dušností a bolestí na hrudi
3. Mezulianík R.:
Koho Bůh miluje, ten umírá mlád...
4. Zvolánek R.:
Nenechat se zmást „úspěšnou“ terapií
5. Jakeš A.:
Léčba arytmií v podmínkách PNP
Diskuze
13.00 – 14.00 hod Oběd
4. dubna 2013
14.00 – 15.30 hod Přednáškový blok III.
Časná NNP na UP a TC
Předsednictvo: Hubáček P., Mašek M., Nestrojil P.
1. Krtička M., Ira D., Mašek M., Plánka L., Švancara J.:
Analýza souboru pacientů se závažnými monotraumaty a polytraumaty
ošetřených v TC FN Brno v roce 2012 nejen z pohledu přednemočniční péče
2. Kočí J.:
Predikce aplikace masivního transfuzního protokolu a jeho praktické užití
3. Sviták R., Bosman R., Mach R.:
Syndrom hypotenze v urgentní péči? algoritmus postupu
4. Mašek M., Mach P., Ruber V.:
Trakční dlaha v praxi
5. Nestrojil P.:
Penetrující poranění břicha a pánve kovovou tyčí
Diskuze
16.00 – 17.15 hod Přednáškový blok IV.
Operační střediska ZZS
Předsednictvo: Nestrojil P., Zvolánek R.
1. Franěk O.:
Rozpoznání náhlé zástavy oběhu (NZO) a zahájení telefonicky asistované
neodkladné resuscitace u pacientů s NZO jako jeden z klíčových parametrů
kvality práce ZOS
2. Gřegoř R., Jančata B., Lang L., Sovinský S.:
Společné operační středisko IZS, zkušenosti z dvouletého provozu
3. Jančata B.:
Nové zákony a jejich dopad na práci KOS ZZS MS kraje
4. Franěk O:
„Nález mrtvého těla“ z pohledu ZOS – jak je to vlastně správně?
5. Lang L.:
Informační centrum Záchranné služby MS kraje
6. Ondrová H.
Tísňová výzva a triáž u pacientů s traumaty
7. Bělušová M., Gregorovič Z.
Výsledky TANR ZZS JMK v roce 2012
Diskuze
20.00 – 24.00 hod Společenský večer na zámku Mikulov
4. dubna 2013
WORKSHOP
15.00 – 18.00 hod Škulec R.:
Ultrasonografie v přednemocniční péči
5. dubna 2013
9.00 – 10.45 hod Přednáškový blok V.
MEKA a SPIS
Předsednictvo: Gutwirth J., Urbánek P.
1. Humpl L.:
SPIS v roce 2012
2. Nestrojil P., Valentová R., Slavíková L., Koloušková K.:
Traumateam ČR opět v akci
3. Zvolánek R.:
Zásah složek IZS v tunelu
4. Urbánek P.:
Evakuace nemocnice – je někdo připraven?
5. Fischer V.:
Tvorba TP ZZS v roce 2013
Diskuze
11.15 – 12.30 hod Přednáškový blok VI.
Varia
Předsednictvo: Gutvirth J., Urbánek P.
1. Gutvirth J.:
Bezpečná analgesie při těžké bolesti v přednemocniční péči (PNP)
2. Fiala H., Kaňkovská K.:
Péče o dárce orgánů během transportu
3. Štěpánková D.:
Chladové trauma, zvláštnosti KPR u podchlazených
4. Tothová L., Sviták R.:
Akutní subglotická laryngitida
Diskuze
12.30 – 12.45 hod Závěr konference
12.45 – 14.00 hod Oběd
5. dubna 2013
POSTEROVÁ SEKCE
1. Krygarová R. Gutvirth J.:
Systém vzdělávání zdravotníků - Jihočeská záchranná služba
WORKSHOPY
Workshop č. 1 – Porod v sanitě
Nácvik porodu v sanitě: – sanita na parkovišti u hotelu
Vedoucí workshopu: MUDr. Tomáš Vaňatka
Miloslava Havlíková, Bc. Helena Palasová
lektoři: Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina
9.00 – 12.30 hod
Workshop č. 2 – SPIS v roce 2012
Vedoucí workshopu a přednášející: PhDr. Lukáš Humpl
Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje
Program workshopu
9.45 – 12.30 hod
 aktuální informace k problematice SPIS
 práce s kazuistikami peerů
 specifické potřeby v rámci SPIS v přednemocniční a nemocniční
péči JMK
 aktuální úkoly peerů SPIS v JMK
 praktický nácvik poskytování peer podpory
10.15 – 12.15 hod
Workshop č. 3 - „Když nejde zaintubovat, zajistit žílu a puls
se ztrácí…“ – praktické nácviky
Vedoucí workshopu: MUDr. Jana Kubalová
PREZENTACE
1. Zajištění dýchacích cest v PNP, indikace, kompetence, komplikace, alternativní
pomůcky
Truhlář A.
2. Chirurgické zajištění dýchacích cest – koniotomie, koniopunkce, B. A. C. T.
Otáhal M.
3. Intraoseální přístup do cévního řečiště, indikace, provedení
Kubalová J.
5. dubna 2013
4. Intranasální aplikace léků
Gutvirth J.
5. Zástava masívního končetinového poranění, časné použití pánevní fixace
a trakční dlahy
Duchoň J.
Praktický nácvik: probíhá po ukončení prezentací, na 4 stanovištích
1. Použití laryngeálních masek – typ Fastrach, Supreme, další alternativní
pomůcky
Koníčková J.
2. Chirurgické zajištění dýchacích cest – bougie asistovaná koniotomie, quick
trach, minitrach
Otáhal M.
3. Alternativní zajištění cévního vstupu a podání léků - instraoseální přístup
– EZ-IO, provedení, místa zavedení
Kubalová J.
4. Použití turniketů, pánevní fixace a extenční dlahy a krční dlahy – indikace
a timing nasazení
Duchoň J.
10.15 – 12.30 hod Minisymposium: Setkání výjezdových skupin LZS
/Specifika LZS jednotlivých regionů/
Vedoucí minipanelu: Jakubů M.
1. Kryštof 04
Jakubů M.
2. Letecká záchranná služba Hradec Králové - Kryštof 6
Honzík M.
3. Spolupráce LZZS s pozemní záchrannou službou
Přecechtěl R.
4. LZZS Kraje Vysočina - Kryštof 12
Vidlák M.
VŠEOBECNÉ INFORMACE
Místo konání
Hotel Galant, Mlýnská 2, 692 01 Mikulov
Registrační poplatky
Lékaři
do 28. 2. 2013 Kč 1400,-
od 1. 3. 2013 Kč 1 600,-
na místě Kč 1800,NLZP
do 28. 2. 2013 Kč 1100.-
od 1. 3. 2013 Kč 1 300,-
na místě Kč 1500,V registračním poplatku je zahrnuto vstupné na konferenci, oběd dne 4. 4. a 5. 4.,
vstupenka na společenský večer, kongresové materiály a DPH.
3. dubna 2013
16.00 – 18.00 hod
4. dubna 2013
8.00 – 14.00 hod
5. dubna 2013 8.00 – 10.00 hod
Registrující osoby Vám rádi sdělí Vaše event. dotazy.
Parkování
Možnost parkování v areálu hotelu Galant. Počet parkovacích míst je omezen.
Konferenční materiály
Při registraci obdržíte jmenovku a konferenční set.
Certifikáty se budou vydávat po ukončení konference u registrace účastníků.
Obědy
Obědy formou buffet se vydávají v hotelové restauraci dne 4. dubna 2013 od 12.00
do 14.00 hod a dne 5. dubna 2013 od 12.00 do 14.00 hod. Cena za oběd je zahrnuta
v registračním poplatku. Stravenky na oběd obdržíte při registraci účastníků. Obědy se
vydávají oproti stravenkám, které obdržíte při registraci.
Společenský večer
Společenský večer formou rautu se koná dne 4. dubna 2013 na zámku Mikulov.
Vstupenku na společenský večer, která je zahrnuta v registračním poplatku obdržíte při
registraci účastníků.
INFORMACE PRO PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Konferenční technika
 dataprojektor
 PC
 laserové ukazovátko vč. bezdrátové myši
Techniku je možné si vyzkoušet před zahájením konference nebo v průběhu přestávek.
Technik bude k dispozici po celou dobu konání konference v přednáškovém sále.
Prezentace
Prezentace, které od Vás převezme technik v přednáškovém sále, prosíme dodat na
CD/DVD nebo USB Flash disku.
10
SBORNÍK ABSTRAKT
SBORNÍK ABSTRAKT
12. BRNĚNSKÉ DNY PŘEDNEMOCNIČNÍ
NEODKLADNÉ PÉČE
4. – 5. dubna 2013
ABSTRAKTA NEPROŠLA JAZYKOVOU ÚPRAVOU
11
REJSTŘÍK AUTORŮ
Bělušová Miroslava; [email protected]
Fiala Hynek, MUDr., Ph.D.; [email protected]
Fischer Václav, Ing.; [email protected]
Franěk Ondřej, MUDr.; [email protected]
Gřegoř Roman, MUDr.; [email protected]
Gutvirth Jaroslav, MUDr.; [email protected]
Havlíková Miloslava; [email protected]
Hlinomaz Ota, MUDr., CSc.; [email protected]
Honzík Martin; [email protected]
Humpl Lukáš, PhDr.; [email protected]
Jakeš Aleš, MUDr.; [email protected]
Jančata Bohdan; [email protected]
Jánský Petr, MUDr.; [email protected]
Kala Petr, MUDr., Ph.D.; [email protected]
Kaňkovská Karin, MUDr.; [email protected]
Kočí J., MUDr.
Krtička Milan, MUDr., Ph.D.; [email protected]
Krygarová Radka; [email protected]
Kubalová Jana, MUDr.; [email protected]
Lang Ladislav; [email protected]
Mašek Michal, doc. MUDr., CSc.; [email protected]
Mezulianík René, MUDr.; [email protected]
Nestrojil Petr, MUDr., CSc.; [email protected]
Ondrová Hana, MUDr.; [email protected]
Palasová Helena, Bc.; [email protected]
Přecechtěl Radek, DiS; [email protected]
Sviták Roman; [email protected]
Škulec Roman, MUDr.; [email protected]
Štěpánková Dagmar, Bc.; [email protected]
Tothová Ludmila, MUDr.; [email protected]
Truhlář Anatolij, MUDr., FERC; [email protected]
Urbánek Pavel, MUDr., Ph.D.; [email protected]
Vaňatka Tomáš, MUDr.; [email protected]
Vidlák Michal, DiS; [email protected]
Zvolánek Rudolf, MUDr.; [email protected]
12
SBORNÍK ABSTRAKT
Obsah:
Zavedení transportních protokolů v léčbě pacientů s akutním infarktem myokardu
s elevacemi ST-úseku (STEMI) do praxe......................................................................................................14
Máme co zlepšit v přednemocniční péči o nemocného s akutním infarktem myokardu?.....15
Může ještě nějak PNP přispět ke zlepšení výsledků péče o AIM v ČR?...........................................16
Přednemocniční trombolýza - co je nového?..........................................................................................18
Mohou nemocní s plicní embolií profitovat z přednemocniční systémové trombolýzy?.......19
Nejčastější chyby při kardiopulmonální resuscitaci...............................................................................20
Ultrasonografické vyšetření v PNP u nemocných s dušností a bolestí na hrudi.........................21
Koho Bůh miluje, ten umírá mlád... . ...........................................................................................................22
Nenechat se zmást „úspěšnou“ terapií.......................................................................................................23
Léčba arytmií v podmínkách PNP................................................................................................................24
Analýza souboru pacientů se závažnými monotraumaty a polytraumaty ošetřených
v TC FN Brno v roce 2012 nejen z pohledu přednemočniční péče...................................................26
Predikce aplikace masivního transfuzního protokolu a jeho praktické užití ...............................27
Syndrom hypotenze v urgentní péči? Algoritmus postupu ..............................................................28
Trakční dlaha v praxi ........................................................................................................................................29
Penetrující poranění břicha a pánve kovovou tyčí - kasuistika..........................................................30
Rozpoznání náhlé zástavy oběhu (NZO) a zahájení telefonicky asistované neodkladné
resuscitace u pacientů s NZO jako jeden z klíčových parametrů kvality práce ZOS..................31
Společné operační středisko IZS, zkušenosti z dvouletého provozu...............................................32
Nové zákony a jejich dopad na práci KOS ZZS MS kraje......................................................................33
„Nález mrtvého těla“ z pohledu ZOS – jak je to vlastně správně?....................................................34
Informační centrum Záchranné služby MS kraje ...................................................................................35
Tísňová výzva a triáž u pacientů s traumaty.............................................................................................36
Výsledky TANR ZZS JMK v roce 2012...........................................................................................................37
SPIS v roce 2012..................................................................................................................................................38
Traumateam ČR opět v akci............................................................................................................................39
Zásah složek IZS v tunelu................................................................................................................................40
Evakuace nemocnice – je někdo skutečně připraven?.........................................................................41
Tvorba TP ZZS v roce 2013..............................................................................................................................43
Mysli globálne konaj lokálne-kazuistiky súčinnosti zložiek IZS v oblasti Plzeň jih . ..................44
Bezpečná analgesie při těžké bolesti v přednemocniční péči (PNP)...............................................45
Péče o dárce orgánů během transportu . .................................................................................................46
Chladové trauma, zvláštnosti KPR u podchlazených ...........................................................................47
Akutní subglotická laryngitida......................................................................................................................48
Systém vzdělávání zdravotníků - Jihočeská záchranná služba..........................................................49
Workshop č. 1 – Porod v sanitě......................................................................................................................50
Workshop č. 3 – „Když nejde zaintubovat, zajistit žílu a puls se ztrácí…“ .....................................51
Workshop č. 4 – Setkání výjezdových skupin LZS /Specifika LZS jednotlivých regionů/.........52
13
Zavedení transportních protokolů v léčbě pacientů s akutním infarktem
myokardu s elevacemi ST-úseku (STEMI) do praxe
Kala P.
LF MU a FN Brno
Primární PCI je v současnosti nejrychlejší a nejúčinnější léčbou pacientů se STEMI. V obecné
rovině je indikována do 12 hod od vzniku příznaků – v konkrétní rovině však o životě a smrti
může rozhodnout každá minuta. Česká republika patří mezi země s nejlépe vytvořeným
systémem péče o pacienty s AIM a je jednou z tzv. „best-practice countries“ v evropské
iniciative „Stent for Life“ podporovaném Evropskou asociací PCI a Evropskou kardiologickou
společností. Jedná se o iniciativu původně zaměřenou na zlepšení péče o pacienty s AIM
pouze v evropských zemích, v současnosti je však tato iniciativa akceptována i v zemích jako
je India a Čína a dalších.
Časový faktor je při léčbě STEMI nebo AIM obecně zcela zásadní. Především v prvních 2-3
hodinách je totiž možné zachránit velkou část srdeční svaloviny před jejím nevratným
odumřením a předejít tak následným komplikacím. V ČR je při více než 90% pacientů se
STEMI léčených primární PCI prakticky nemožné zvýšit kvantitu naší péče, a proto je nutné
se zaměřit na zvýšení její kvality. Jako nejdůležitější se jeví zkrácení časového intervalu od
vzniku obtíží po dosažení tzv. reperfuze – tzn. zprůchodnění infarktové tepny. Naše snaha
je ovlivnit oba faktory, které se na tomto čase podílejí: 1) zdržení „zaviněné“ pacientem a 2)
zdržení „zaviněné“ systémem zdravotní péče. Na pacienty je zaměřena edukační kampaň
Jednej rychle.Zachraň život jako součást Stent for Life v ČR (http://www.infarktneceka.cz/cz/),
zlepšení sytému je pak závislé především na spolupráci Rychlé lékařské pomoci a non-stop
primárních PCI center. Zavedení jednoduchých transportních protokolů do praxe a přesné
sledování časů u konkrétních pacientů minimálně se STEMI je pro zlepšení naší péče zcela
zásadní. Naším společným cílem musí být praktické naplnění doporučených postupů České
a Evropské kardiologické společnosti a zkrácení času do poskytnutí primární PCI (10 min
od příjezdu RLP k natočení 12-svodového EKG a tedy stanovení diagnózy STEMI; 90 min od
příjezdu RLP k reperfuzi u většiny pacientů a 60 min u pacientů s rozsáhlým STEMI přední
stěny a/nebo volajících RLP v prvních 2 hod).
14
SBORNÍK ABSTRAKT
Máme co zlepšit v přednemocniční péči o nemocného s akutním infarktem
myokardu?
Hlinomaz O., Francek L.
I. interní kardioangiologická klinika LF MU a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
15
Může ještě nějak PNP přispět ke zlepšení výsledků péče o AIM v ČR?
Urbánek P.
Péče o pacienty s AIM je v ČR jistě na vysoké úrovni a v počtu pacientů léčených PCI patříme
mezi úplnou špičku ve světě. To však neznamená, že jsou výsledky po PCI u všech pacientů
vždy skvělé, rozsah postižení myokardu je přímo úměrný délce působení ischémie, době od
vzniku uzávěru do jejího odstranění na katetrizačním sále kardiocentra. Např. dříve zdravý
pacient přijatý v katlabu za 90 minut od vzniku potíží měl již jen 25% ejekční frakci levé srdeční
komory. Některé studie uvádí, že každých 30 minut prodloužení trvání ischemie zvyšuje
1 roční mortalitu relativně o 7,5% (p= 0,041).
Oborné doporučení České kardiologické společnosti (ČKS) z roku 2009, Diagnostika a léčba
akutního infarktu myokardu s elevacemi ST, přednemocniční trombolýzu (TL) indikuje jen
v případě stanovení diagnózy do 2 hod od vzniku a při současném předpokladu transportu
nad 90 min (ojedinělý souběh, kvůli kterému asi nikdo trombolytikum do výbavy nepořídí).
Zdůvodněním tohoto postoje ČKS je dostatečný počet katlabů a malé vzdálenosti v ČR, což
garantuje přijetí většiny pacientů právě do zmíněných 90 minut od stanovení diagnózy (jde
však o dojem a nikoliv statisticky podložené tvrzení).
My však víme, že transporty do kardiocentra přímo z místa zásahu jsou organizačně velice
náročné, někdy ihned nerealizovatelné, ale především je hodně oblastí (jistě v každém kraji),
kdy se objektivně nepodaří pacienta s AIM předat v kardiocentru do 90 minut od natočení
diagnostického EKG. Zatím jsme transportní doby analyzovali ve 4 krajích a přibližně u 15 %
pacientů byla transportní doba delší. Těmto stovkám a možná i tisícům pacientů však nemáme
možnost nabídnout žádnou alternativní léčbu, jako např. zprůchodnění uzavřené tepny již
v terénu přednemocničně podanou trombolýzou. Z dostupnosti trombolytika v PNP by navíc
profitovali i pacienti s diagnostikovanou masivní plicní embolií, kde je včasná trombolýza
jedinou léčebnou možností.
Výše zmíněných 15% pacientů, kteří se dostávají do katlabu opožděně je realita, kterou
tvůrci doporučených postupů z řad kardiologů odmítají akceptovat. Jejich pacient se nachází
v optimálním světě, kde dosáhnout optimálních časů není problém, záchranná služba zasahuje
však ve světě reálném.
 Doba „bolest telefon“ je optimálně 10 minut, ale reálně 2-3 hodiny. Doufejme, že bude
mít dobrý efekt nová edukační kampaň „Jednej rychle….“, která je zaměřena na lepší
informovanost pacientů.
 Doba „telefon – první kontakt se zdravotnickým personálem“, optimálně by měl být lékař
na místě do 15 (20) minut od zavolání. V mnoha případech je limitní nikoliv vzdálenost,
ale nalezení konkrétního popisného čísla ať již sídlištích či v obcích a třeba v noci. Místem
zásahu je myšlen adresní bod, pokud však pacient bydlí v 5 poschodí bez výtahu, či nelze
přes zamčené domovní dveře do domu proniknout, doba do fyzického kontaktu se
prodlužuje.
 „Vyšetření a léčba nemocného na místě“ – by neměla trvat déle jak 15 minut, avšak jedině
pokud sedí pacient připraven, do půl pasu obnažen a oholen, u dveří. Pokud je však
16
SBORNÍK ABSTRAKT
vyprošťován ze záchodu bytového jádra, zpocený a bez „nachystané“ žilní linky, může se
doba ošetřování na místě zásahu dosti protáhnout, a to zcela objektivně a doložitelně.
 „Doprava do nemocnice“ – optimálně 15 až 20 minut, toto časové doporučení se jeví jako
nejproblematičtější, vychází z pouhé aproximace (15 minut tam, tak 15 minut zpět).
 Když pomineme, že jízda s pacientem musí být šetrná a tudíž výrazně pomalejší,
pak největším omylem je předpoklad, že posádky vyjíždí z nemocnice kam se i vrací.
Výjezdová stanoviště jsou plošně rozmístěna ve spádové oblasti a rychlost transportu
závisí i na síti a stavu komunikací.
 Nikde není započítána doba transportu (přenášení) pacienta, mnohdy velice
komplikovaného, z bytu (zahrady a pod) do sanity a příprava na transport. Také vyložení
a vnitronemocniční transport mnohde není bezproblémový a časově zanedbatelný.
„Doba telefon – katetrizační sál“ < 60 minut je dosažitelná prakticky jen v okruhu do 20
km od kakterizačního centra, z nejvzdálenějších oblastí jednotlivých krajů pak může být
i doba < 120 minut, bez ohledu na kvalitu organizace PNP, problém.
Závěr
Připusťme, že objektivně existuje skupina pacientů s AIM (15%), kterou nejsme schopni
vyřešit cestou p-PCI do 120 minut, a kterým tudíž nemůžeme nabídnout žádné srovnatelné
ošetření.
Připustíme-li dále, že „facilitace“ PCI přednemocničně podanou trombolýzou by neměla
v těchto případech za úkol zlepšovat výsledky intervence, ale šlo by pouze o nouzové řešení
a záchranu části myokardu těchto pacientů. Pak pokud se ptáme, zda můžeme ještě nějak PNP
přispět ke zlepšení výsledků péče o AIM v ČR? Tak já se domnívám, že v konkrétních případech
jedině přednemocničně podanou trombolýzou!
17
Přednemocniční trombolýza - co je nového?
Jánský P.
Fakultní nemocnice v Motole
18
SBORNÍK ABSTRAKT
Mohou nemocní s plicní embolií profitovat z přednemocniční systémové
trombolýzy?
Škulec R.
Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje
19
Nejčastější chyby při kardiopulmonální resuscitaci
Truhlář A.
Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje
20
SBORNÍK ABSTRAKT
Ultrasonografické vyšetření v PNP u nemocných s dušností a bolestí na hrudi
Škulec R.
Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, Beroun
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze,
Lékařská fakulta v Hradci Králové, Fakultní nemocnice Hradec Králové
Interní oddělení Nemocnice Beroun Jessenia a.s., Beroun
Jednou z indikací ultrasonografie (USG) hrudníku v přednemocniční neodkladné péči (PNP)
jsou dušnost a bolest na hrudi. Nezřídka se tyto příznaky vyskytují společně. Existují dva
definované protokoly USG vyšetření hrudníku:
 BLUE: Bedside lung Ultrasound in Emergency, protokol k vyšetření plic,
 FATE: Focus-assessed Transthoracic Echocardiography, protokol k vyšetření srdce.
Uvedené protokoly shrnují cílené racionální postupy, které neslouží k popisnému vyšetření
nitrohrudních orgánů, ale k rychlému posouzení přítomnosti či nepřítomnosti závažných
nálezů (tabulka 1).
Tabulka 1. Základní hodnocené struktury během urgentního USG hrudníku v PNP a jejich popis.
HODNOCENÁ STRUKTURA HODNOCENÝ PARAMETR
VÝSLEDEK VYŠETŘENÍ
levá komora srdeční
 systolická funkce
normální funkce – snížená funkce
pravá komora srdeční
 velikost
normální – dilatovaná – zkolabovaná
perikard
 tekutina v perikardu
žádná – přítomna – tamponáda
dolní dutá žíla
 rozměr
normální – dilatovaná – zkolabovaná
 respirační variace
ano - ne
 pneumotorax
přítomen – nepřítomen
 tekutina v pleurální dutině
přítomna – nepřítomna
 infiltrace
přítomna – nepřítomna
 linie typu A
CHOPN, astma bronchiale, plicní embolie
 linie typu B
plicní edém
pleura
plíce
Pomocí vyšetření můžeme odhalit anebo vyloučit:
 dysfunkci levé komory srdeční,
 plicní edém,
 akutní cor pulmonale,
 pneumonii, resp. infiltraci plíce
 perikardiální výpotek a srdeční tamponádu,
 pleurální výpotek a
 hypovolemii,
 pneumotorax.
Vyšetření lze realizovat během 2 – 3 minut a v klinickém kontextu tvoří přidanou hodnotu
k základnímu fyzikálnímu vyšetření a dvanáctisvodovému EKG. Jeho výsledek může jako
nezávislý prediktor ovlivnit upřesnění diagnózy, akutní léčbu v PNP i směřování transportu.
V prezentaci bude uvedena aktuální analýza souboru provedených vyšetření a zajímavé
kazuistiky.
21
Koho Bůh miluje, ten umírá mlád...
Mezulianík R.
Život ohrožující arytmie jsou u mladých lidí poměrně vzácné nicméně je třeba na ně myslet
zejména na úrovni přijímání tísńové výzvy.
Prezentuji 2 kasuistiky: mladou ženu s primární fibrilací komor s nezastupitelnou úlohou
telefonicky asistované resuscitace a druhou se symtomatickou bradyarytmií.
22
SBORNÍK ABSTRAKT
Nenechat se zmást „úspěšnou“ terapií
Zvolánek R.
Je nutné vždy věnovat významnou pozornost při vyšetření pacienta i drobnostem, které nás
mohou svést na diagnostické a následně terapeutické scestí. V přednášce je zmíněn případ,
kdy pouze důslednost při vyšetření neohrozila zdraví pacienta a to i poté, co byla pacientova
odezva na původní medikaci uspokojivá, aniž by ta řešila základní problém. Za aktivně
a úspěšně zaléčenou hyperventilací se skrýval akutní infarkt myokardu s netypickou klinikou.
23
Léčba arytmií v podmínkách PNP
Jakeš A.
Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje, p.o.
l. rozdělení arytmií z hlediska potřeb lékaře /SZP/ v PNP
 závažné, život ohrožující ? nutno řešit ihned
 potenciálně závažné ? někdy netřeba řešit
 nezávažné - neřešit nebo nechat řešení na nemocnice nebo odborné ambulance
2. tachykardie - komorová - nejzávažnější, řešit ihned zvážit provedení výboje /vždy
analgosedace, nejlépe Sufenta + Midazolam! / méně efektivní - medikamentosně /
Cordarone/
paroxysmální supraventrikulární pokus o medikamentosní řešení by se měl provést vždy,
zvláště při vyšších frekvencích, lék 1. volby Rytmonorm
při neúspěchu medikamentosní léčby zkusit vagové manévry, dop. Valsalvův
neúspěšná terapie + závažný stav pacienta výboj /analgosedace!/
slušný celkový stav bez oběhového selhávání pouze monitorovat
3. bradykardie velmi důležité je rozlišení
sinusová zjistit základní příčinu a řešit tuto
se štíhlými komplexy - léčba Atropinem ve standardní dávce, neúčinná nebo se širokými komplexy - lze zkusit Atropin v max. vagolytické dávce 3mg, ale lépe zevní
stimulace varianta – kont. Isoprenalin
pokud pacient nejeví známek oběhového selhávání, v terénu nestimulujeme
při zavedení zevní stimulace je nutná opět analgosedace!
4. nepravidelná akce
fibrilaci síní v terénu neřešíme, je-li frekvence komor uspokojivá
v případě rychlé odpovědi komor léčíme nejlépe Cordaronem
pokud má pacient FS poprvé, vždy odesíláme k hospitalizaci
komorové extrasystoly ? jsou potenciálně nebezpečné při ischemii myokardu /AIM, NAP,
obecně při bolestech na hrudi/, v těchto případech je nutné je řešit ? Cordarone
KES u mladých jedinců bez známek koronární ischemie ? benigní, řešíme anxiolytiky
4. závěr ? v PNP je nutno odlišit závažnost nebo potenciální závažnost arytmie, v těchto
případech vždy monitorovat a léčit, rychle, aktivně a racionálně
24
SBORNÍK ABSTRAKT
léčbu je často lepší ponechat na zdrav, zařízení, pokud pacient nejeví známky oběhového
selhávání ? někdy je méně více
benigní arytmie neřešit nebo pouze podat anxiolytika, vždy je ale nutné pacientovi stav
vysvětlit s pochopením jeho potíží
vždy je lépe předvídat komplikace a být na ně připraven/monitorace, zajištění i.v. přístupu/
než improvizovat ve složité situaci
cave kombinace antiarytmik, v praxi nejčastější verapamil + beta blokátory ? pokud se
rozhodneme léčit paroxysmální SVT Isoptinem, vždy musíme zjistit, zda pacient neužívá beta
blokátor /platí i obráceně!/
25
Analýza souboru pacientů se závažnými monotraumaty a polytraumaty
ošetřených v TC FN Brno v roce 2012 nejen z pohledu přednemočniční péče
Krtička M., Ira D., Mašek M., Plánka L., Švancara J.
Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC Fakultní nemocnice Brno
Autoři přednášky na základě analýzy Úrazového registru České republiky hodnotí soubor
pacientů s ISS≥16 ošetřených v roce 2012 v traumacentru FN Brno. Hodnotí základní
indikátory kvality poskytované péče nejen v části přednemocniční fáze ošetření, ale také
během hospitalizace, získané výsledky porovnávají s indikátory kvality poskytované péče
z německého úrazového registru.
26
SBORNÍK ABSTRAKT
Predikce aplikace masivního transfuzního protokolu a jeho praktické užití
Kočí J.
27
Syndrom hypotenze v urgentní péči? Algoritmus postupu
Sviták R.1,2, Bosman R.2, Mach R.1
Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje1
Anesteziologicko-resuscitační klinika Fakultní nemocnice Plzeň2
Hypotenze je častým symptomerm v přednemocniční neodkladné péči (PNP), na urgentních
příjmech, operačních sálech a odděleních intenzivní péče. Včasná diagnostika, určení příčiny
a správně vedená léčba jsou předpokladem prevence tkáňové hypoperfúze. Pokles krevního
tlaku o 40–50 mmHg oproti výchozí hodnotě, pokles systolického krevního tlaku pod 90
mmHg nebo středního tlaku pod 60 mmHg jsou nejčastěji uváděny jako hodnoty pro definici
hypotenze. Hypotenze vzniká v důsledku nízkého srdečního výdeje a/nebo nízké periferní
cévní rezistence (MAP = CO x SVR), nízký srdeční výdej je spojen s nedostatečnou dodávkou
kyslíku tkáním (DO2 = CO x CaO2). Spotřeba kyslíku tkáněmi je udržována přes snížení
D02, zvýšenou extrakci kyslíku do určitého bodu (kritický práh D02), při dalším snižování
dodávky kyslíku dochází již ke snížení spotřeby, nedostatečné tvorbě energie aerobní cestou,
nadprodukci laktátu se všemi důsledky.
Příčiny hypotenze: 1. snížení plnění myokardu krví (hypovolémie, obstrukce krevního
průtoku. 2. snížení kontraktility myokardu (kardiogenní). 3. snížení periferní cévní rezistence
(vazodilatace). Základní monitorace u pacientů se syndromem hypotenze v PNP: klinické
známky tkáňové perfúze, tepová frekvence, krevní tlak, EKG, dechová frekvence, SpO2,
krevní plyny, hladina laktátu. U nemocného s hypotenzí je základním prvotním postupem
oxygenoterapie (s cílem SpO2 97–99 %) a podání tekutin (zvýšení intravaskulárního objemu)
s výjimkou situace těžkého levostranného srdečního selhání. První doporučenou dávkou
je podání objemu 20–40 ml/kg tělesné hmotnosti krystaloidního roztoku. U nemocných
s krvácením a penetrujícím traumatem je akceptovatelným postupem tzv. ?permisivní
hypotenze? s udržením systolického krevního tlaku na 80–90 mmHg a urychleným
řešením příčiny krvácení. V případě přetrvávající hypotenze je nutné zvážit: je nálož tekutin
dostatečná ? odpovídá ztrátám tekutin při hypovolémii? Při perzistující hypotenzi a obnovení
intravaskulárního objemu je nutné použít vazopresory ke zvýšení cévního tonu a/nebo
inotropní látky ke zvýšení kontraktility myokardu. Vazopresory a inotropika jsou indikovány
při nedostatečné reakci na volumoterapii k udržení perfúzního krevního tlaku, lékem volby
u nemocných v PNP je noradrenalin. Nemocní v hypotenzi představují rizikovou skupinu
s možností progrese do šoku a ireverzibilního orgánového selhání. Včasná a intenzivní
terapeutická intervence musí být vždy imperativem. Hlavním cílem terapie je zvrat klinických
a laboratorních známek periferní tkáňové hypoperfúze co nejdříve jako klíčový předpoklad
dosažení co nejlepšího klinického výsledku.
28
SBORNÍK ABSTRAKT
Trakční dlaha v praxi
Mašek M., Mach P., Ruber V.
Trakční dlaha je běžnou praxí přednemocniční i nemocniční péče. Často se setkáváme
s nedostatečnou fixací poraněných dolních končetin. Přednáška je krátkým doporučením
k efektivnímu využití pomůcky za účelem zkvalitnění péče a snazší týmové spolupráci.
29
Penetrující poranění břicha a pánve kovovou tyčí - kasuistika
Nestrojil P.
Kasuistika úrazu mladého muže, který utrpěl po pádu s výše penetrující poranění dutiny břišní
a pánve opěrnou tyčí z plotu.
30
SBORNÍK ABSTRAKT
Rozpoznání náhlé zástavy oběhu (NZO) a zahájení telefonicky asistované
neodkladné resuscitace u pacientů s NZO jako jeden z klíčových parametrů
kvality práce ZOS
Franěk O.
Zdravotnická záchranná služba hl.m. Prahy
31
Společné operační středisko IZS, zkušenosti z dvouletého provozu
Gřegoř R.1, Jančata B.1, Lang L.1, Sovinský S.2
Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje1
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje2
Krajské společné operační středisko základních složek IZS, je v ostrém provozu od 4. ledna
roku 2011. V maximální možné kapacitě na celkem 32 pracovních dispečerských stolech jsou
zde přijímána tísňová volání na číslech 112, 150, 155 156, 158 z pevných linek i mobilních sítí
všech operátorů z celého Moravskoslezského kraje (5 500 km2, cca 1, 26 mil. obyvatel).
Koncept společného operačního střediska má v našem regionu mnohaletou tradici. Od roku
1995 do konce roku 2010 fungovalo v Ostravě Centrum tísňového volání (CTV) - společné
operační středisko IZS, koncipované však původně pouze pro spádové území Ostravy – města.
Operační oblast CTV byla postupně rozšiřována regionálně v souvislosti s penetrací mobilních
telefonů a se zavedením evropského čísla tísňového volání 112. Omezené kapacitní možnosti
stávajícího CTV a pozitivní zkušenosti všech základních participantů vyústily nejprve do
projektu, následně i do realizace krajského operačního střediska IZS (KOS IZS), které je
umístěno v objektu Integrovaného bezpečnostního centra (IBC) v centru města.
Popisu IBC i vlastních technologií bylo věnováno již několik sdělení i článků, v této přednášce
prezentujeme některá data a zkušenosti z dvouletého provozu především z pohledu
zdravotnické záchranné služby (ZZS).
Sjednocením operačního řízení celého regionu musela naše ZZS přejít na sériový systém
příjmu, zpracování a managementu tísňových volání. Standardní směnu v nepřetržitém
provozu zatím bez diferenciace denní/noční pracovní doby, všedních dnů či svátků tvoří
celkem 8 operátorů (operátorek), umístěných ve dvou „hnízdech“ po 4 pracovištích. V prvém
hnízdě pracují 4 call-talkeři, kteří přijímají tísňová volání, přiřazují jim stupeň naléhavosti
a předávají do sousedního „hnízda“ dispečerům k dalšímu zpracování. V případě nutnosti vede
call-taker také TAPP nebo TANR. 60 pozemních výjezdových skupin a vrtulník LZS řídí celkem
3 dispečeři, každý z nich má primárně na starosti území o rozloze dvou okresů. Poslední 4. dispečer přijímá z celého regionu požadavky na sekundární převozy. Vedoucí směny má
možnost pružně konfigurovat složení směny dle aktuálních potřeb, jednotliví operátoři si
mohou vzájemně vypomoci.
Celá směna operátorů všech složek se chová jako provozní celek; systém vychází z původní
filozofie CTV, tedy že kterýkoliv operátor libovolné složky musí být schopen převzít obecné
markanty o události jakéhokoliv charakteru a předat ji ke zpracování podle její povahy příslušné
složce k řešení. Tento způsob přichází v úvahu především u událostí, která vyžaduje řešení
více než jednou složkou IZS – typicky dopravní nehoda se zraněním. Jedná-li se o událost,
určenou k řešení pouze jednou složkou IZS, pak v případě, že je primárně přijata dispečerem
jiné složky, tento ji nezpracovává ani v obecné rovině ale ihned ji přepojuje na nejbližšího
volného operátora složky. Například operátor linky 112, přijme-li čistě zdravotnickou výzvu,
nevytěžuje volajícího a bez zbytečného prodlení přepojí hovor prvnímu volnému call-takerovi
ZZS. Obecné údaje o události by přebral pouze tehdy, nebyl-li by žádný operátor ZZS volný,
systém IBC je pro tento případ hardwarově a softwarově nastaven a hovory „přetékají“ při
neodbavení v nastaveném časovém intervalu dispečerům předem definované složky.
V roce 2012 přijalo IBC celkem 702 036 hovorů, z toho ZZS 162 597, PČR 172 576, MP 65 178
a HZS na linkách 150 a 112 celkem 301 685 hovorů. Další data, porovnání a zkušenosti jsou
uvedeny v prezentaci.
32
SBORNÍK ABSTRAKT
Nové zákony a jejich dopad na práci KOS ZZS MS kraje
Jančata B.
Příspěvek má za úkol informovat účastníky semináře o dopadu některých paragrafů obsažených
v nových zákonech na práci krajského operačního střediska. Konkrétně o paragrafy zákonu
372/2011 Sb. O zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování a zákonu 374/2011 Sb.
O zdravotnické záchranné službě.
33
„Nález mrtvého těla“ z pohledu ZOS – jak je to vlastně správně?
Franěk O.
Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
34
SBORNÍK ABSTRAKT
Informační centrum Záchranné služby MS kraje
Lang L.
Příspěvek seznamuje odbornou veřejnost s praktickým využitím informační linky při
Zdravotnické záchranné službě MS kraje. Specifikuje oblasti využití a srovnává statistické
údaje o počtech a struktuře hovorů za dva roky provozu. Cílem informační linky je nabídnout
občanům MS kraje široké spektrum informací jak z oblasti první pomoci, tak například při
ohledání zemřelého nebo o ordinačních hodinách lékařské pohotovostní služby.
35
Tísňová výzva a triáž u pacientů s traumaty
Ondrová H.
Prezentace se zabývá procentuálním zastoupením pacientů s traumaty, kteří byli ošetřeni
ZZS JMK v roce 2012, specifiky tísňové výzvy u traumat, komunikace dispečerky s cílovým
pracovištěm, resp. s TRAUMACENTREM- hlášení MIST. Vyhodnocení triážpozitivity a směřování
pacienta do traumacentra je dáno Věstníkem MZ ČR z r. 2008. Ve shrnutí jsou pak zopakována
kritéria, která jsou závazná a podle kterých se zasahující lékař rozhoduje o směřování
traumatizovaného pacienta a za které má i konečnou zodpovědnost. Prezentace je doplněna
i nahrávkami, ze kterých je patrné, že komunikace a vytěžování informací s volajícími není
vždy jednoduchá záležitost.
36
SBORNÍK ABSTRAKT
Výsledky TANR ZZS JMK v roce 2012
Bělušová M., Gregorovič Z.
Krátká prezentace se zabývá po historickém úvodu o resuscitaci palčivými problémy při
rozpoznání zástavy oběhu po telefonu, zkušenosti ZZS JMK, příklady hovorů, kdy byl
poskytován TANR. Úspěšnost telefonické resuscitace v roce 2012 je vyhotovena graficky,
opravdovým úspěchem je pak sekundární přežití pacientů a jeho dobrá kvalita.
37
SPIS v roce 2012
Humpl L.
Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezskéhokraje, p.o.
38
SBORNÍK ABSTRAKT
Traumateam ČR opět v akci
Nestrojil P., Valentová R., Slavíková L. Koloušková K.
Traumateam ČR (TT ČR ) je mobilní zdravotnické jednotka složená z lékařů a sester úrazové
chirurgie, anesteziologie a resuscitace a urgentní medicíny. Současné složení a aktivity TT ČR
odpovídají jeho zařazení jako Modul č. 7 Civïlní ochrany EU – předsunutá zdravotnická
jednotka (Advanced Medical Post). TT ČR úzce spolupracuje se členy SAR HZS hl.m.Prahy, kteří
zajišťují logistiku TT ČR a současně spolupracují se zdravotnickým týmem při činnosti AMP na
místě neštěstí. TT ČR je registrován v rámci Civilní ochrany EU jako Advanced Medical Post pro
nasazení v rámci mezinárodní humanitární pomoci na místo katastrofy nebo hromadného
neštěstí.
TT ČR se v lednu 2013 zúčastnil mezinárodního cvičení MODEX Falck v Dánsku, které se konalo
pod záštitou Civilní ochrany EU (Civil protectio EU). Cvičení se zúčastnily 2 týmy MSAR (Medial
Serch and Rescue)z Islandu a Velké Británie a TT ČR pod hlavičkou AMP CZERT Czech Republik.
Námětem cvičení bylo ničivé zemětřesení s následnou přílivovou vlnou spojenou s rozsáhlými
záplavami. TT ČR úzce spolupracoval s oběma jednotkami a jeho členové ošetřovali vyproštěné
postižené a poraněné.
V přednášce je prezentována činnost AMP CZERT Czech Republik na cvičení v Dánsku.
39
Zásah složek IZS v tunelu
Zvolánek R.
Přednáška je zaměřena na specifika zásahů jednotlivých složek IZS v tunelech se zaměřením na
ZZS. Jedná se o místa, která jsou spojována povětšinou s většími ztrátami na zdraví, životech
i majetku v porovnání s „otevřeným“ prostorem.
40
SBORNÍK ABSTRAKT
Evakuace nemocnice – je někdo skutečně připraven?
Urbánek P., Valentová R., Koukal A.
Fakultní nemocnice Brno, Odbor bezpečnosti a krizového řízení, vedoucí Mgr. Zuzana
Velebová
Úvod
Jak vyplývá z názvu tohoto sdělení, autoři vážně pochybují o tom, že je některá nemocnice
opravdu dobře připravena na evakuaci. Domnívají se, že opravdu perfektně připravena, na
tak organizačně složitou operaci, snad ani žádná být nemůže. Co je však alarmující je to, že
některá zdravotnická zařízení se ani řádně připravit nesnaží a osud svých pacientů tak fakticky
svěřují „do rukou božích“, což neuměle skrývají za víru ve všespasitelný Integrovaný záchranný
systém, který vše vyřeší?!
Přitom všichni víme jak problematické bývá a kolik času zabere např. pokojné, plánované
vyklizení jednoho oddělení při malování apod..
Evakuační plán
Evakuační plán (EP) nemocnice popisuje činnosti, postupy a organizační opatření jednotlivých
útvarů, samostatných oddělení a klinik, které zajišťují rychlé a plynulé vyklizení ohrožených
prostor nemocnice a přesun do předem určených a adekvátním způsobem vybavených
náhradních prostor. Týká se odsunu pacientů, zaměstnanců, vybavení, materiálu, léčivých
přípravků, dokumentace a dalších věcných prostředků.
EP je fakticky podrobně zpracovaným scénářem určujícím detailně úkoly celku, ale i jednotlivce,
v rámci konkrétního pracoviště při hrozícím nebezpečí a potřebě urgentně vyklidit ohrožené
prostory.
Evakuační plán – společná část
Společný kmen evakuačního plánu nemocnice tvoří to, co je pro všechna oddělení, kliniky,
zdravotnické i nezdravotnické úseky a útvary společné. Co společně využívají a na čem se
společně podílejí.
 Postup při vyhlášení evakuace
V první řadě je třeba perfektně zpracovat, konkretizovat, způsob přijetí a vyhodnocení
„prvotní informace“ o vzniklé či hrozící krizové situaci. Na základě kvalifikovaného zpracování
této výzvy je pak nutné, jasně definovaným způsobem (způsoby), spustit EP odpovídajícího
rozsahu. K vyhodnocení výzvy a současnému, hromadnému a adresnému vyrozumění, nejen
vedoucích pracovníků, ale všech zaměstnanců zařízení, je vhodné využívat odpovídající
softwarový (SW) nástroj řízení krizových stavů (ve FN Brno je to EMOFF – Emergency Office).
 Třídění pacientů
Při vyhlášení evakuace klinik, samostatných oddělení a ambulantních provozů je třeba
neodkladně posoudit aktuální stav pacientů – provést jejich roztřídění a barevné označení
s použitím evakuačních karet.
Barevným označením je určen způsob zajištění a trasa odsunu konkrétního pacienta, dle
barvy je určeno i shromaždiště, prostředek odsunu a následně i cílové pracoviště.
 Evakuační trasy 41
Evakuační trasy jsou barevně výrazně označeny uvnitř i vně budov směrovými tabulemi,
které jsou také přímo u komunikací v areálu nemocnice. Jednotlivé trasy se nekříží, jejich
průjezdnost je zajištěna a udržována, co nejdříve po vyhlášení krizového stavu, zaměstnanci
k tomu určenými (OSTRAHA), překážky v průjezdnosti musí být urgentně odstraněny.
 Shromaždiště a odsunová stanoviště
Tato místa jsou určena s ohledem na předpokládaný počet shromážděných pacientů,
potřebnou vybavenost, reálnou dostupnost po komunikaci a především s ohledem na aktuální
dispoziční možnosti, na každém stanovišti je třeba vést odsunovou evidenci.
Na jednotlivých odsunových stanovištích jsou připraveny tabule, na kterých jsou vyznačena
cílová zařízení dle počtu a typu (červená/žlutá/zelená) nasmlouvaných míst.
 Transportní prostředky
Pro evakuaci pacientů je použito všech vyhovujících, dostupných prostředků vlastních
a nasmlouvaných:
- červení pacienti jsou transportováni adekvátně vybavenými prostředky s odpovídajícím
odborným dohledem, v úvahu přichází pouze prostředky rychlé zdravotnické (RZP) a rychlé
lékařské (RLP) pomoci zdravotnické záchranné služby (ZZS),
- žlutí pacienti jsou odsunováni prostředky dopravní zdravotní služby (DZS), i ve větším počtu
současně, soukromými provozovateli sanitní dopravy,
- zelení pacienti odcházejí sami pěšky domů a na vzdálenější místa, smluvně zajištěná místa
jsou odsunováni prostředky hromadné dopravy, např. autobusy MHD.
 Cílová zařízení a odsun evakuovaných
Cílová zařízení musí být v předstihu nasmlouvána dle přepokládaného množství jednotlivých
kategorií evakuovaných pacientů (JIP, ARO apod.). Současně s vyhlášením evakuace
ohroženého pracoviště je nutné ihned ostatním nemocnicím avizovat potřebu připravit se
na příjem nasmlouvané kapacity. V cílových zařízeních by měl být vlastně spouštěn jejich
traumatologický plán, neboť je nutné uvolnit lůžka a připravovat tato zařízení na hromadný
příjem evakuovaných pacientů.
Pro zelené pacienty jsou připraveny vhodné prostory i mimo zdravotnická zařízení,
které jsou odpovídajícím způsobem připraveny a vybaveny.
Evakuační plán – „malé evakuační plány“
Jsou již pouze vlastní plány evakuace konkrétního oddělení, kliniky či útvaru, které
dle předchystaného vzoru vypracují jednotliví vedoucí pracovníci. Tyto „malé EP“ pak popisují
úkoly jednotlivců při zahájení evakuace, určují na plánku oddělení či útvaru přesná místa,
postavení a úkoly určených pracovníků, místa shromáždění jednotlivých typů pacientů či
materiálu a přístrojů, dále pak také navazující odsunové trasy.
Závěrem
Troufáme si tvrdit, že nezvládnutá akce tohoto typu by v konečném důsledku stála zdraví
a život mnohem více pacientů, než kolik jich takovéto lůžkové zařízení dokázalo zachránit
v několika předchozích letech.
42
SBORNÍK ABSTRAKT
Tvorba TP ZZS v roce 2013
Fischer V.
43
Mysli globálne konaj lokálne-kazuistiky súčinnosti zložiek IZS v oblasti Plzeň
jih
Tašká Z. a kolektiv
Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje
Príspevok podáva informáciu o súčinnosti všetkých zastúpených zložiek IZS posobiacich na
území okresu Plzeň jih. Nakoľko ide o špecifické zásahové územie situované mimo mestskú
aglomeráciu autorský kolektív zvolil ako komunikačný výstup súbor kazuistík vynímajúcich sa
z bežného každodenného štandardu. Kazuistiky boli v rámci retrospektívnej analýzy výjazdov
spracované za obdobie 2002–2012.
1.Kazuistika: Žena bez obličeje
2.Kazuistika: Existuje dům hrůzy?
3.Kazuistika: Muž so sekerou
4.Kazuistika: Agresívne bezvedomie
5.Kazuistika: Kosačka a TANR
6.Kazuistika: Na vlastné nebezpečie
Efektívna spolupráca zasahujúcich zložiek je prísľubom funkčnej reťaze života.Na báze
profesionality a eliminácie časových strát, či pochybení pri výkone povolania všetkých
zastúpených etáží poskytovania pomoci, je možné postaviť systém dávajúci šancu na prežitie
a ďalšiu bezujmovú kvalitu života.
Kľúčové slová: zásahové územie, Integrovaný záchranný systém, efektivita spolupráce
44
SBORNÍK ABSTRAKT
Bezpečná analgesie při těžké bolesti v přednemocniční péči (PNP)
Gutvirth J.
Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje
Morálně – technické aspekty analgesie v PNP
Oxfordská liga analgetik – má význam pro naše potřeby?
Hladiny léků při různých způsobech aplikace a jejich využití zejména s ohledem na málo
využívané postupy.
Diskutovány mýty a nedostatek výzkumné činnosti na poli analgesie v PNP.
45
Péče o dárce orgánů během transportu
Fiala H., Kaňkovská K.
Fakultní nemocnice Olomouc
Podle stávající zákonné úpravy v ČR (Transplantační zákon) je povinností ošetřujícího lékaře,
který vysloví u nemocného podezření na areflexii nad C1, kontaktovat Transplantační centrum
podle svého spádu. Následuje zákonem přesně daný proces potvrzení smrti mozku. Místo,
kde jsou nezbytná vyšetření provedena, záleží na zvyklostech daného Transplantačního
centra. V olomouckém regionu je většinou první klinické stanovení smrti mozku provedeno
v indikujícím zařízení a až poté následuje transport potenciálního dárce orgánů do centra
k potvrzení smrti mozku. Ve výjimečných případech je transportován kadaver, u kterého byla
smrt mozku již prokázána.
Transport může být důležitým okamžikem, který sice nerozhoduje o prognóze postiženého,
ale může významně ovlivnit kvalitu odebraných orgánů. Kritickými momenty mohou být:
oběhová nestabilita následkem vymizení centrální regulace nebo následkem hypovolémie
při polyurii, problémy s umělou plicní ventilací s iatrogenním postižením jinak zdravých plic,
hypotermie při selhání termoregulace. Dobu do potvrzení smrti mozku může prodloužit
podání svalových relaxancií a sedativ při mylném vyhodnocení přítomnosti míšních reflexů.
Cílem péče během transportu je udržení oběhové stability ? systolický TK 100 torr, pulz 100/
min, CVT 8?10 torr, dostatečné ventilace s normokapnií a SpO2 94?98 % při co nejnižší fiO2,
diurézy minimálně 100 ml/hod a normotermie. K těmto cílům vede podávání vazopresorů,
adekvátní objemová náhrada, popřípadě podání diuretik a zabránění tepelných ztrát
použitím termofólie a aplikací ohřátých infuzních roztoků. Terapie není myslitelná bez
adekvátní monitorace: při nedostupnosti invazivního měření tlaků NIBP min. co 5 min, kont.
EKG, pletyzmografie s SpO2 a kapnografie s ETCO2, měření centrální teploty.
46
SBORNÍK ABSTRAKT
Chladové trauma, zvláštnosti KPR u podchlazených
Štěpánková D.
S moderní dobou a snahou o správný způsob života se může zvyšovat i frekvence chladových
traumat a to zejména v zimních měsících, kdy lidé neodhadnou svoje možnosti. Dalšími
poškozenými mohou být starší lidé, kteří mají porušenou termoregulaci nebo v městských
aglomeracích neustále narůstající počty sociálních skupin alkoholiků, bezdomovců, psychicky
nemocných pacientů nebo drogově závislých.
Podchlazení se může vyskytnout samostatně ale ruku v ruce také s omrzlinami.
Svoje zvláštnosti u podchlazených má i kardiopulmonální resuscitace.
47
Akutní subglotická laryngitida
Tothová L., Sviták R.
Akutní subglotická laryngitida (ASL) je život ohrožující onemocnění dětského věku postihující
až 3% dětí ve věku do 6 let. Přednáška pojednává o typických projevech, diferenciální
diagnostice a aktuální léčbě ASL, se zaměřením na přednemocniční péči. Na závěr je uvedena
krátká kazuistika. Celkem 15 min.
48
SBORNÍK ABSTRAKT
Systém vzdělávání zdravotníků - Jihočeská záchranná služba
Krygarová R., Gutvirth J.
Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje
V příspěvku je uvedeno, jakým formám a metodám školení jsou „vystaveni“ všichni zdravotničtí
zaměstnanci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, sylabus a jeho vznik. Cílem
vzdělávání je podpora optimálního výkonu týmu v kritických situacích.
Hodnocení přijmout
49
Workshop č. 1 – Porod v sanitě
Vedoucí workshopu: Vaňatka T., lektoři: Havlíková M., Palasová H.
Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina
Anotace: Tématem workshopu je porod v přednemocniční péči, s použitím prostředků běžně
dostupných v PNP, v prostorách sanity. Součástí workshopu je úvodní prezentace a praktický
nácvik porodu na figuríně, včetně ošetření novorozence a řešení nejzávažnějších komplikací
při porodu ze strany matky i dítěte.
Prezentace: Porod v PNP - první pomoc
Krátká anotace prezentace: Jedná se o přípravné sdělení pro workshop „Porod v sanitě“,
tématem budou jednoduché postupy, včetně zajištění novorozence.
Praktický výcvik: Vedení porodu v sanitě, ošetření novorozence /M. Havlíková, H. Palasová/
50
SBORNÍK ABSTRAKT
Workshop č. 3 – „Když nejde zaintubovat, zajistit žílu a puls se ztrácí…“
Vedoucí workshopu: Kubalová J.
Anotace: Tématem workshopu je řešení komplikací při zajištění dýchacích cest, typy a indikace
použití alternativní pomůcek pro zajištění dýchacích cest, alternativní metody přístupu do
cévního řečiště, alternativní metody podávání medikamentů, postup při zástavě masívního
končetinového krvácení a zástavě krvácení z dlouhých kostí a pánve. Na krátké prezentace
naváže praktický nácvik všech technik.
51
Workshop č. 4 – Setkání výjezdových skupin LZS /Specifika LZS jednotlivých
regionů/
Vedoucí workshopu: Jakubů M.
Anotace: práce ve výjezdové skupině LZS s sebou nese určitá specifika. Cílem workshopu je
setkání členů výjezdových skupin všech LZS, operujících na území České Republiky. Jednotlivé
LZS se vyvíjely samostatně a také samostatně určovaly svůj směr a vývoj. Cílem workshopu je
hlavně výměna zkušeností za účelem zefektivnění a zkvalitnění péče o pacienta.
52

program - 12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče 2013

Transkript

Podobné dokumenty

Akutní otrava metylalkoholem

Česká módní návrhářka Kateřina Geislerová

Rescue týmy - zásah ZZS v nebezpečné zóně

CO NÁS ČEKÁ V ČERVNU 1. 6. – DEN DĚTÍ – den plný her

Zpráva MK Tv, Z a Př za I

Aikido Club TŘINEC, SAA

Sebeobrana s teleskopickým obuškem PARDUBICE — 21. 2. 2008

Pozvanka UZ 130 LET - Muzeum Českého ráje v Turnově