Odůvodnění - Soběšovice

1. ÚVOD
1.1
ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH
Územní plán Soběšovice je zpracován na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi
objednatelem, Obcí Soběšovice a zhotovitelem, Urbanistickým střediskem Ostrava, s r.o., dne
1. 6. 2009.
Zadání Územního plánu Soběšovice bylo schváleno Usnesením 15. zasedání Zastupitelstva
obce Soběšovice konaného dne 10.6.2009.
Pro zpracování Územního plánu Soběšovice byla použita územně plánovací
dokumentace a podklady:
- Územní plán obce Soběšovice, schválen Obecním zastupitelstvem obce Soběšovice dne
17. 11. 1994;
- Změna č. 1 ÚP obce Soběšovice, schválena Zastupitelstvem obce Soběšovice dne
8. 10. 1997;
- Změna č. 2 ÚP obce Soběšovice, schválena Zastupitelstvem obce Soběšovice dne
12. 2. 2003;
- Změna č. 3 ÚP obce Soběšovice, schválena Zastupitelstvem obce Soběšovice dne
18. 10. 2006;
- Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením Vlády České republiky dne
20. července 2009, č. 929;
- Územní plán velkého územního celku Beskydy - návrh (Atelier T-plan, s.r.o., Praha,
listopad 2001), schválený usnesením vády ČR ze dne 25.3.2002, č. 298;
- Změna č. 1 Územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s.r.o.,
Praha , červenec 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje
č. 15/1321/1 ze dne 12. 12. 2006;
- Změna č. 2 Územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s.r.o.,
Praha, 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 13/1144/1
ze dne 12. 9. 2006;
- ÚAP a RURÚ SO ORP Frýdek-Místek (rok 2008);
- ZÚR MSK (návrh ve fázi projednávání);
- Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opatřením Krajského
úřadu Moravskoslezského kraje č.j.: ŽPZ/7727/04 ze dne 24. 8. 2004;
- Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FIFE, a.s, září 2003),
schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004;
- Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území
Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 (Povodí Odra, s.p.,
2003), odsouhlasený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 25. 9. 2003;
- Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava,
s.r.o., Ostrava, prosinec 2003), schválená Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne
10. 6. 2004;
- Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem
KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený
Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004;
- Mapy ložiskové ochrany - Kraj Moravskoslezský (MŽP - Česká geologická služba Geofond, Praha);
- Mapy svahových deformací na území Moravskoslezského kraje (MŽP - Česká
geologická služba - Geofond, Praha);
1
- Mapy poddolovaných území - Moravskoslezský kraj (MŽP - Česká geologická služba Geofond, Praha);
- Výpis z ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR ;
- Návrh regionálního ÚSES České republiky - ÚTP (Společnost pro životní prostředí
Brno, 1996);
- Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje
(Ageris 2007);
- Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2006 - tabelární přehled (Český
hydrometeorologický ústav Praha, 2006);
- Mapa radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba);
- Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem
zeměměřickým a katastrálním;
- Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa
Opava, s.r.o, listopad 2004 );
- Program rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava,
s.r.o.);
- Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní
Moravy a Slezska (Enterprise plc, s.r.o.);
- Koncepce pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území MSK
(Ekotoxa Opava, s.r.o.);
- Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje
(březen 2009);
- Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy IX ve věci
změny podmínek ochrany v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské
pánve (nabytí právní moci dne 31. 7. 2009).
2
1.2
OBSAH A ROZSAH ELABORÁTU
Územní plán Soběšovice obsahuje:
I. Návrh územního plánu Soběšovice
II. Odůvodnění územního plánu Soběšovice
I. Návrh Územního plánu Soběšovice obsahuje:
I.A Textovou část – Příloha č. 1 k OOP č. 1/2010
I.B Grafickou část – Příloha č. 2 k OOP č. 1/2010,
která obsahuje výkresy
1. Základní členění území
2. Hlavní výkres
3. Doprava
4. Vodní hospodářství
5. Energetika a spoje
6. Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace
v měřítku
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
II. Odůvodnění Územního plánu Soběšovice obsahuje:
II.A Textovou část – Příloha č. 3 k OOP č. 1/2010
II.B Grafickou část – Příloha č. 4 k OOP č. 1/2010,
která obsahuje výkresy
7. Koordinační výkres
8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
9. Širší vztahy
v měřítku
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 25 000
Obsah grafické části
Výkres č. 1. Základní členění území obsahuje vyznačení hranice řešeného území, hranice
zastavěného území a hranice zastavitelných ploch.
Výkres č. 2. Hlavní výkres obsahuje urbanistickou koncepci, tj. vymezení ploch s rozdílným
využitím, koncepci uspořádání krajiny, vymezení ploch pro dopravu, vymezení zastavěného
území a zastavitelných ploch.
Výkres č. 3. Doprava obsahuje návrh řešení dopravy a dopravních zařízení včetně vymezení
ploch pro dopravu.
Výkres č. 4. Vodní hospodářství obsahuje návrh řešení problematiky vodního hospodářství.
Výkres č. 5. Energetika, spoje obsahuje návrh řešení problematiky energetiky a spojů.
Výkres č. 6. Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanací zobrazuje plochy a pozemky
určené pro umístění navrhovaných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření,
pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit dle § 170 stavebního zákona nebo ke
kterým lze uplatnit předkupní právo dle § 101 stavebního zákona.
Výkres č. 7. Koordinační výkres zobrazuje navržené řešení, neměněný současný stav
a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona.
Výkres č. 8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů
nezbytný k realizaci navržených řešení.
Výkres č. 9. Širší vztahy zobrazuje vazby řešeného území (zejména vazby komunikací,
inženýrských sítí a územního systému ekologické stability) na správní území okolních obcí.
3
1.3 HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE
Územní plán Soběšovice je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění pozdějších předpisů), a v souladu
s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb.,
o obecných požadavcích na využívání území.
Územní plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot,
urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny
a koncepce veřejné infrastruktury.
Územním plánem je vymezeno zastavěné území a zastavitelné plochy. Dále jsou stanoveny
plochy pro veřejně prospěšné stavby.
Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly
územního plánování v souladu s nadřazenou dokumentací Moravskoslezského kraje,
a s Politikou územního rozvoje České republiky 2008.
V prosinci roku 2008 byly zpracovány průzkumy a rozbory pro Územní plán
Soběšovice. Jejich cílem bylo získání údajů o současném stavu území, problémech území
a rozvojových záměrech.
Na základě těchto průzkumů a rozborů byl vypracován návrh zadání Územního plánu
Soběšovice, který byl projednán dle § 47 stavebního zákona a upraven dle vznesených
připomínek a stanovisek.
Definitivní znění Zadání schválilo Zastupitelstvo obce Soběšovice dne 10. 6. 2009.
Na základě schváleného zadání byl v červenci - listopadu 2009 zpracován Územní plán
Soběšovice.
Řešeným územím Územního plánu Soběšovice je správní území obce Soběšovice, které je
tvořeno k.ú. Dolní Soběšovice, k.ú. Horní Soběšovice a k.ú. Pitrov. Celková rozloha řešeného
území je 365 ha.
Územní plán Soběšovice byl upraven v dubnu 2010 na základě výsledku společného
jednání a v srpnu 2010 na základě výsledku veřejného projednání podle stavebního
zákona.
1.4 KULTURNÍ A HISTORICKÉ HODNOTY ÚZEMÍ
Nynější obec Soběšovice se v minulosti rozprostírala po obou březích řeky Lučiny
a náležela do bývalého okresu Český Těšín. První záznam o obci pochází z roku 1227, kdy se
připomíná dvůr dolnosoběšovský. Na něm údajně hospodařil Soběk řečený Střela, jenž je
pokládán za prvního kolonizátora Soběšovic. V letech 1580 - 1598 se poprvé rozlišují Horní
a Dolní Soběšovice. Dolní Soběšovice vlastnil roku 1602 Jiří Bibrštejn z Bojišova a Horní
Soběšovice roku 1598 Eremiáš Šobišovský ze Šinovic.
První zpráva o místním kostele pochází z roku 1447. V letech 1788 až 1789 byl starý
dřevěný kostel zbourán a nahrazen novým zděným kostelem, který byl zasvěcen Navštívení
Panny Marie. l. Od 18. století měly obě části opět společný osud. V letech 1880 – 1991 žilo
v Soběšovicích průměrně 790 obyvatel.
Při výstavbě Žermanické přehrady na vodním toku Lučina, v padesátých letech 20. století,
byl kostel zbořen spolu se školou, zámkem, mlýny, lihovarem, hostincem a dalšími domy.
Zaniklo tak historické centrum obce. Nový kostel Navštívení Panny Marie byl vysvěcen roku
4
1961. Výstavbou přehrady pak na části správního území obcí Soběšovice a Dolní
Domaslavice vznikla obec Lučina. Žermanická přehrada náleží do správního území této nově
vzniklé obce.
Nyní se obec Soběšovice rozkládá na pravém břehu Žermanické přehrady a skládá se ze tří
katastrálních území - Horní Soběšovice, Dolní Soběšovice a Pitrov.
Zástavba obce má kompaktní charakter ve středové části, na východním svahu nad
Žermanickou přehradou. Severní, východní a jihovýchodní části správního území je
charakteristická rozvolněnou zástavbou. Zástavba je v současnosti tvořena poměrně novými
rodinnými domy a bývalými zemědělskými usedlostmi, bytové domy se nacházejí v blízkosti
budovy obecního úřadu. Podél celého východního břehu Žermanické přehrady se nacházejí ve
velké míře rekreační objekty a chaty.
V obci Soběšovice nejsou evidovány nemovité kulturní památky, ani nejsou žádné stavby
na nemovité kulturní památky navrženy.
Celé správní území obce Soběšovice, které je tvořeno k.ú. Dolní Soběšovice, k.ú. Horní
Soběšovice a k.ú. Pitrov, je třeba považovat za území s archeologickými nálezy (ÚAN) ve
smyslu odst. 2, § 22, zák. č. 20/1987 Sb.
5
2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH
VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM
2.1
ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ - POSTAVENÍ OBCE V SYSTÉMU OSÍDLENÍ
Pro další rozvoj obce má značný význam poloha a funkce obce v sídelní struktuře regionu,
včetně širších vazeb na okolní území.
Obec Soběšovice leží ve východní části Moravskoslezského kraje, v severní části okresu
Frýdek-Místek.
Ze severu sousedí s obcí Žermanice, ze severovýchodu a východu s obcí Těrlicko, z jihu
s obcí Dolní Domaslavice a ze západu s obcí Lučina.
Soběšovice náleží k obci s rozšířenou působností Frýdek-Místek, kde je i stavební,
finanční, katastrální a pozemkový úřad, okresní soud, celní úřad a vojenská správa. Matriční
úřad je v obci Dolní Domaslavice.
Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, rekreační a částečně
obslužná. Obec Soběšovice je stabilní součástí sídelní struktury regionu, tvořící spádový
obvod Frýdku–Místku, ale i města Ostravy (vlivem pohybu za prací a vzděláním) a Havířova.
Obyvatelstvo obce vykazuje značnou sociální soudržnost, projevující se i v kulturním životě
a spolkové činnosti. Otázkou je nakolik se na území obce mohou projevit suburbanizační
tendence měst širšího regionu v kombinaci s novými zdroji pracovních příležitostí (Nošovice,
Třanovice).
Obec Soběšovice je nutno vnímat jako příměstské a rekreační sídlo, dále se rozvíjející,
součást intenzivně využívaného rekreačního území v okolí Žermanické přehrady.
Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, rekreační, částečně obslužná.
Řešené území tvoří součást správního obvodu ORP Frýdek-Místek se silnými vazbami
i k okolním SO ORP, zejména Havířovu.
Rozvojové možnosti jsou podmíněny především skutečnostmi, že na části území obce se
projevují suburbanizační tendence (zájem o bydlení) v kombinaci s novými zdroji pracovních
příležitostí v širším okolí.
Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Frýdek-Místek a širší srovnání
Počet
SO ORP
obcí
katastrů částí
částí / výměra
obec km2
Frýdek-Místek
37
54
1,4
52
480
průměr ORP
MSK kraj
13,6 27,9
28,3 2,3
246,7
ČR
30,5 63,0
72,8 2,8
382,3
Zdroj: Malý lexikon obcí 2008, ČSÚ, data pro rok 2007
km2/
obec
obyvatel
obyvatel na
část
obec obce
13,0
109 395
2 957 2 104 228
19,3
15,4
56813,5
44727,0
4 180 2 006 230
1 661 690
132
km2
Pro sídelní strukturu celého spádového obvodu ORP Frýdek-Místek je do značné míry
determinující vysoká hustota osídlení, značný počet obcí (mnohdy s rozptýlenou zástavbou)
6
a výrazné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (průmyslová krajina s velkou
dynamikou dalšího rozvoje).
Pro hodnocení širších vztahů a sídelní struktury regionu je nutno vnímat základní
vymezení a definice rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí na úrovni
jednotlivých regionů, jak je provedeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR
2008).
Hlavní dopravní vazby na nadřazenou silniční síť, pro obec představovanou tahy silnic
I/11 v Havířově a R48 v Horních Tošanovicích, zajišťuje především silnice III/4735. Tato
komunikace zároveň umožňuje spojení s okolními obcemi – Žermanicemi a Dolními
Domaslavicemi. Spojení se sousedním Těrlickem je pak zajištěno prostřednictvím místních
komunikací.
Železniční trať obcí neprochází.
Z nadřazených sítí technické infrastruktury územím obce prochází vedení VVN 245246 Lískovec – Kopanina, Bujakóv (Polsko).
Vyjížďka za prací a občanskou vybaveností, která z ekonomických důvodů není
provozována v obci, směřuje především do blízkých měst – Havířova, Frýdku–Místku,
Českého Těšína, Ostravy i Třince.
Na základě komplexního zhodnocení rozvojových předpokladů (podmínek životního
prostředí, hospodářských a podmínek soudržnosti obyvatel území) v obci Soběšovice je
předpokládán další růst počtu obyvatel (ve střednědobém časovém horizontu na cca 900 - 920
obyvatel v letech 2020 - 2025), při odpovídajícím rozvoji bydlení, širších podmínek pro
podnikání a částečně i obslužných funkcí obce.
Základní bilance vývoje počtu obyvatel, bytů slouží především jako podklad pro navazující
koncepci rozvoje veřejné infrastruktury a hodnocení přiměřenosti návrhu plošného rozsahu
nových ploch, zejména pro podnikání a bydlení. Tato bilance je součástí odůvodnění
územního plánu, kap. 4 Komplexní odůvodnění přijatého řešení 4.10 Sociodemografické
podmínky, 4.11 Bydlení). Tato orientační bilance spoluvytváří základní rámec při
posuzování územního rozvoje, ale i širší posouzení přiměřenosti investic v řešeném
území.
Správní území obce Soběšovice se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany dle
ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.
Celé správní území obce Soběšovice zasahuje ochranné pásmo leteckých radiových
zabezpečovacích zařízení. Je nutno respektovat ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb.,
o civilním letectví.
Na celém správním území obce Soběšovice je zájem Ministerstva obrany posuzován
i z hlediska povolování vyjmenovaných druhů staveb dle ustanovení § 175 zákona
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (viz Limity využití území – příloha
č. 1 této textové části).
Vazby sídelní struktury, vazby dopravní, vazby sítí technické infrastruktury včetně
prvků ochrany přírody a ÚSES přesahující správní hranici obce Soběšovice jsou
zobrazeny ve výkrese č. 9 Širší vztahy v měřítku 1 : 25 000.
7
2.2
POSTAVENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ V NÁVAZNOSTI NA POLITIKU
ÚZEMNÍHO ROZVOJE
Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni
jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008).
Z PÚR ČR 2008 je patrné upřesněné vymezení rozvojových oblastí národního významu.
Soběšovice jsou součástí rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava.
Vymezení:
Území obcí z ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek (bez obcí v jihovýchodní
části), Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice (jen obce v severní části), Kravaře (bez obcí
v severní části), Orlová, Opava (bez obcí v západní a jihozápadní části), Ostrava, Třinec (bez
obcí v jižní a jihovýchodní části).
Důvody vymezení:
Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Ostravy a mnohostranným
působením husté sítě vedlejších center a urbanizovaného osídlení. Jedná se o velmi silnou
koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, pro kterou je charakteristický dynamický
rozvoj mezinárodní spolupráce se sousedícím polským regionem Horního Slezska; výrazným
předpokladem rozvoje je v současnosti budované napojení na dálniční síť ČR a Polska, jakož
i poloha na II. a III. tranzitním železničním koridoru.
Úkoly pro územní plánování:
a) Pro vlastní rozvojovou oblast
Vytvářet podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, související a podmiňující změny
v území vyvolané průmyslovými zónami Mošnov a Nošovice.
b) Obecné
Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových
oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné
infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet
podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na
změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti
a rozvojové osy.
b) Úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do
územně plánovací dokumentace krajů a obcí.
c) Kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí
a rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů vymezení
jednotlivých rozvojových oblastí a rozvojových os.
V rámci PÚR ČR 2008 bylo upřesněno i vymezení SOB 2 - specifická oblast Beskydy,
která byla dále upřesněna v rámci zpracování Zásad územního rozvoje Moravskoslezského
kraje. Specifická oblast SOB 2 Beskydy, zahrnuje pouze dále uvedené obce SO ORP FrýdekMístek - Krásná, Morávka, Pražmo, Raškovice a Vyšní Lhoty. Upřesněno bylo i vymezení
specifické oblasti SOB 4 Karvinsko, území Soběšovic není do ní zařazeno.
8
V rámci Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje - rozvojové oblasti OB2
jsou stanoveny úkoly pro územní plánování, které se dotýkají území obce Soběšovice
převážně pouze v oblasti širších vztahů:
Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu
včetně územních rezerv a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb
a souvislostí s přilehlým územím sousedních krajích a Polska.
Vymezit plochu po umístění Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů.
Vymezit plochu pro veřejné logistické centrum.
Nové rozvojové plochy vymezovat:
• přednostně v lokalitách dříve zastavěných nebo devastovaných území (brownfields)
a v prolukách stávající zástavby,
• výhradně se zajištěním dopravního napojení na existující nebo plánovanou nadřazenou
síť silniční, resp. železniční infrastruktury,
• mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích pouze výjimečně a ve
zvláště odůvodněných případech).
Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné
plochy.
V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné
zeleně.
V rámci SO ORP Frýdek-Místek se na nižší stabilitě osídlení se podepisuje zejména celá
řada sociodemografických faktorů – navazující na značnou míru nezaměstnanosti, ale
i problémy s transformací průmyslových a zemědělských podniků v regionu, zejména
v devadesátých letech minulého století.
Obecně s ohledem na stav současných podkladů je nutno považovat za základní problémy
širšího regionu nerovnovážný a nepříznivý stav hospodářského pilíře řešeného území
(nezaměstnanost) a značné problémy v oblasti životního prostředí (kvalita ovzduší,
antropogenní změny reliéfu, negativní vlivy dopravy). Posílení zejména hospodářského
pilíře a zlepšení podmínek životního prostředí je tak předpokladem udržitelného rozvoje
regionu, zejména z delšího časového hlediska (budoucích generací – stále větší percepce
a preference kvalitního obytného a životního prostředí). Posílení hospodářského pilíře je
nutno hledat zejména v širším regionu pohybu za prací (Nošovice, Mošnov, Ostrava).
Optimalizaci funkcí řešeného území je potřeba orientovat s ohledem na vlastní územní
předpoklady a vazby obce v sídelní struktuře regionu (zejména posílení funkcí obytné,
obslužné a částečně i rozvinuté funkce rekreační).
9
2.3
VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU SOBĚŠOVICE S ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM
KRAJEM
Správní území obce Soběšovice je součástí území řešeného územně plánovací dokumentací
vydanou krajem - Územního plánu velkého územního celku Beskydy (návrh schválen
usnesením vády ČR ze dne 25. 3. 2002, č. 298, jeho Změny č. 1, schválena usnesením
Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1321/1 ze dne 12. 12. 2006 a jeho Změny č. 2,
schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 13/1144/1 ze dne
12. 9. 2006).
Pro území obce Soběšovice vyplývá požadavek respektovat závaznou část platného
Územního plánu velkého územního celku Beskydy, tj. respektovat:
- zařazení do rekreačního krajinného celku 19. Žermanická přehrada;
- stávající vedení 220 kV,
- stávající vodojem,
- stávající čistírnu odpadních vod,
- vodovodní řad OOV – přivaděč Vyšní Lhoty,
- návrh vodojemu.
3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SOBĚŠOVICE
Požadavky schváleného Zadání územního plánu Soběšovice jsou splněny, kromě:
1) požadavku na respektování Politiky územního rozvoje 2006 v oddíle A) bodě 1. vzhledem
k tomu, že bylo zrušeno usnesení vlády ze dne 17. května 2006 č. 561, o Politice
územního rozvoje ČR a byla schválena Politika územního rozvoje České republiky 2008
dne 20. července 2009 č. 929.
2) požadavku uvedeném v oddíle E) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury, odstavci
Technické vybavení, Vodní hospodářství – zásobování pitnou vodou, bodě 4. Zjistit
identifikační údaje vodního zdroje, který se nachází severně od soustředěné zástavby.
Údaje k tomuto zdroji se zpracovateli ÚP Soběšovice nepodařilo zjistit.
10
4. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY,
VYHODNOCENÍ PŘEPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ
ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Územní plán Soběšovice byl zpracován bez konceptu řešení a bez variant.
4.1
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE
Geomorfologické podmínky – především tvary reliéfu ovlivňují možnosti využití území.
Například náklady na budování technické infrastruktury výrazně rostou v členitém reliéfu,
např. při budování komunikací, kanalizace. Řešené území je mírně členité, zejména podél
malých místních vodních toků vykazuje relativně výraznější výškovou členitost.
Geomorfologické podmínky území výrazněji neomezují jeho využití, z širšího hlediska
(zejména výhledů na Moravskoslezské Beskydy) jsou zdrojem jeho rekreační a obytné
atraktivity.
Řešené území se nachází na území následujících geomorfologických jednotek:
provincie: Západní Karpaty
soustava: Vnější Západní Karpaty
podsoustavy: Západobeskydské podhůří
celek: Podbeskydská pahorkatina
podcelek: Těšínská pahorkatina
okrsek: Hornotěrlická pahorkatina
Vlastní reliéf Podbeskydské pahorkatiny je na území obce z geologického hlediska budován
mezozoickými horninami - alpínsky zvrásněné (pískovce, břidlice), místy s vulkanickými
terciérními horninami (čedice, fonolity, tufy). Většina území je překryta kvartérními
sedimenty (hlíny, spraše), dna místních vodních toků štěrkovými sedimenty.
Do správního území obce Soběšovice zasahují ložiska nerostných surovin:
Chráněné ložiskové území:
14400000 Čs. část Hornoslezské pánve, surovina uhlí černé, zemní plyn;
40016000 Hradiště, surovina – podzemní zásobník plynu, zemní plyn.
Chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry.
400160000 Hradiště, využití - zemní plyn.
Výhradní ložiska:
307240000 Žukovský hřbet, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé, zemní plyn.
Prognózní zdroje:
901210000 Bludovice – Chotěbuz.
Podle Mapy důlních podmínek pro stavby v okrese Frýdek-Místek, zpracované OKD, a.s.
IMGE, o.z. v červnu 1997 a „Nových podmínek ochrany ložisek černého uhlí v chráněném
ložiskovém území české části Hornoslezské pánve v okrese Karviná, Frýdek-Místek, Nový
Jičín, Vsetín, Opava a jižní části okresu Ostrava-město“ leží celé správní území obce
Soběšovice v území mimo vlivy důlní činnosti, v ploše C2.
11
Ve správním území obce Soběšovice respektovat poddolované území z historické těžby:
4574 Pitrov, surovina – železné rudy.
Ve správním území obce Soběšovice respektovat evidovaná sesuvná území:
4089 Sobešovice, sesuv potenciální, rok revize 1979;
4090 Sobešovice, sesuv potenciální, rok revize 1979;
4092 Soběšovice, sesuv potenciální, rok revize 1979;
4096 Soběšovice, sesuv potenciální, rok revize 1979.
Zastavitelné plochy vymezené ÚP Soběšovice jsou vymezeny mimo evidovaná sesuvná
území, kromě části zastavitelné plochy Z28 a Z41 a mimo poddolované území z historické
těžby.
Zastavitelné plochy nebudou mít vliv na případné využívání evidovaných ložisek
nerostných surovin.
4.2
VODNÍ REŽIM
K.ú. Pitrov a východní část k. ú. Horních Soběšovic spadá do ČHP (číslo hydrologického
povodí) 2-03-03-062 - povodí Stonávky na které je vybudována vodní nádrž Těrlicko.
K.ú. Dolních Soběšovic a Horních Soběšovice spadají do ČHP 2-03-01-066 a do ČHP 2-0301-064 – povodí Lučiny.
Povrchové vody z převážné části území odvádí Čaplovecký potok a částečně potok Zelené
město, který pramení na k.ú. Pitrov. Potoky jsou levobřežními přítoky Stonávky. V jižní části
území obce Soběšovice pramení bezejmenný tok, který se vlévá do Žermanické přehrady.
Správcem Čaploveckého potoka a bezejmenného potoka vlévajícího se do Žermanické
přehrady je ZVHS (Zemědělská vodohospodářská správa). Správcem vodního toku Zelené
město jsou Lesy ČR, s.p.
Pro žádný z toků nacházejících se na území obce Soběšovice není stanoveno záplavové
území.
Ve správním území obce Soběšovice se nachází menší vodní plocha v jihovýchodní části
zástavby, která původně sloužila jako biologický rybník. Po vybudování splaškové kanalizace
byla nádrž vyčištěna a dnes slouží jako retenční nádrž na zachycení dešťových vod v době
přívalových dešťů.
Do správního území obce Soběšovice zasahuje podél západní hranice v minimálním
rozsahu hranice maximální úrovně vodní hladiny přehradní nádrže Žermanice stanovená na
kótě 295,51 m n. m. výškového systému Balt. p.v. Nádrž Žermanice náleží do správního
území sousedící obce Lučiny. Pod touto kótou nelze umístit nové stavební objekty mimo
nezbytnou technickou infrastrukturu a případně komunikace. Na VD Žermanice byla
schválena změna č. 1 manipulačního řádu (vypracovalo Povodí Odry s.p.) dne 21. 8. 2006 KÚ
Moravskoslezského kraje pod č.j. ŽPV/30609/2006/Pie.
Vody Čaploveckého potoka jsou dle Nařízení vlády č. 71/2003 ve znění NV č. 169/2006
Sb., řazeny jako kaprový typ vody č. 207. Pro ostatní vodní toky typ vody není stanoven ve
smyslu výše uvedeného Nařízení vlády.
12
4.3
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
4.3.1 OVZDUŠÍ
Znečištění ovzduší je obvykle nejvýraznějším problémem obcí a jednotlivých sídel
z hlediska ochrany životního prostředí. Značný vliv na kvalitu ovzduší v obci mají obvykle
velké zdroje znečištění v regionu, které jsou v případě řešeného území relativně blízko
(zejména hutní a energetické podniky v Ostravě, Frýdku-Místku a Třinci).
V řešeném území má negativní vliv na čistotu ovzduší i doprava a místní, především malé
zdroje znečištění. Situaci příznivě ovlivňuje plynofikace obce. Obecně nepříznivě působí
zejména nestabilní cenová (dotační) politika v oblasti paliv. Při použití dřeva a uhlí pro
vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů.
Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných
dioxinů. Možnosti omezení negativních vlivů dopravy jsou na úrovni obcí poměrně omezené
a mnohdy finančně náročné (údržba zpevněných ploch, zkvalitnění a přeložky komunikací
apod.).
V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací
škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na
celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle postupných
hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných
provozovateli zdrojů a postupná změna palivové základny u všech kategorií stacionárních
zdrojů.
V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský
program snižování emisí Moravskoslezského kraje. V současnosti je k také dispozici
Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje z června 2006, který je
formulován jako "nadstavba" Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje.
Krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu
o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů
stanovených tímto nařízením. Primárním cílem je dosáhnout k roku 2010 doporučených
hodnot emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOX), těkavé organické látky
(VOC) a amoniak (NH3) stanovených pro Moravskoslezský kraj. Na tento program by měly
navazovat i místní programy snižování emisí znečišťujících látek na úrovni obcí.
Blízká stanice, která pravidelně monitoruje imisní situace, se nachází např. ve FrýdkuMístku (ČHMÚ, č. 1067). V následující tabulce jsou uvedeny roční průměry koncentrací
hlavních škodlivých látek v ovzduší za roky 2001 - 2007.
Znečišťující
látka
Imisní stanice
Roční imisní průměry (µg/m3)
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
SO2
Frýdek-Místek
12
10
12
9,2
9,2
10,2
8,4
PM10*
Frýdek-Místek
-
45
51,7
43,6
48,7
43,8
35,5
NOx
Frýdek-Místek
30
21
23
26,9
23,0
23,7
21,0
Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (č. 38/rok 2005) – o vymezení oblastí se
zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004 – patřilo území obce
Soběšovice k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Nepříznivá situace dlouhodobě
13
přetrvává i v roce 2007 a 2008 (podle sdělení MŽP č. 9/2008 a č. 8/2009). Příčinou je
překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 a polycyklických
aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP. Situace je nejhorší
v intenzivně zastavěných částech řešeného území, v málo provětrávaných sníženinách, podél
vodních toků a zatížených komunikací. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje
zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší.
S ohledem na širší vývoj a stávající nepříznivou situaci z hlediska kvality ovzduší je
nezbytné využít všech možností ke zlepšení kvality ovzduší v obci. Zejména přiměřeně
posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území
a území dotčených územních celků, dále v rámci řešeného území prosazovat optimální
řešení v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací, zpevněných
ploch), výsadba ochranné zeleně apod.
4.3.2 ČISTOTA VOD
Na úroveň znečištění vod v řešeném území má vliv několik zásadních faktorů. Především
to intenzita využití území zemědělskou výrobou. Významný vliv má i značná hustota osídlení,
blízkost sídel a forma zástavby. Znečištění povrchových vod se promítá především do jejich
využitelnosti z rekreačního, rybolovného a rybochovného hlediska.
Hodnocení jakosti vody v říčních profilech se provádí podle ČSN 75 72 21 – “Klasifikace
jakosti povrchových vod“ (novelizované v říjnu 1998). Principem klasifikace je srovnání
charakteristické hodnoty ukazatelů jakosti vody se soustavou normativů, které odpovídají
hodnocení z obecného ekologického hlediska. Zařazení jakosti vody podle jednotlivého
ukazatele do třídy jakosti vody se uskutečňuje srovnáním vypočtené charakteristické hodnoty
tohoto ukazatele s jemu odpovídající soustavou mezních hodnot.
Míra znečištění povrchové vody se určuje podle pěti tříd jakosti vody:
I. třída – neznečištěná voda
II. třída – mírně znečištěná voda
III. třída – znečištěná voda
IV. třída – velmi znečištěná voda
V. třída – velmi silně znečištěná voda
Kvalita povrchových vod v říčním systému nejblíže řešeného území je pravidelně
hodnocena ČHMÚ (Českým hydrometeorologickým ústavem) na řece Lučině, říční km 24,4,
v profilu Žermanice, je uvedena v následujícím textu (údaje za rok 2006 a 2007).
KVALITA VODY – ŘEKA LUČINA, PROFIL ŽERMANICE (km 24,4)
ukazatel
jednotka
průměr
imisní limity
třída jakosti
teplota vody
°C
9.7
25
-
reakce vody
-
7.7
6-8
-
elektrolytická konduktivita
mS/m
13.6
-
I.
1.8
6
II.
11.0
35
I.
biochemická spotřeba kyslíku mg/l
BSK-5
chemická spotřeba
dichromanem
kyslíku mg/l
14
amoniakální dusík
mg/l
0.21
0,5
II.
dusičnanový dusík
mg/l
1.4
7
I.
celkový fosfor
mg/l
0.09
0,2
II.
Zdroj: ČHMÚ
Do povodí Lučiny spadá západní část území obce Soběšovice.
4.3.3 ZNEČIŠTĚNÍ PŮDY
Půda patří společně s ovzduším a vodou k základním složkám životního prostředí, její
postavení je však značně odlišné od zbývajících dvou složek. Znečištění ovzduší a vody lze
téměř zcela vyloučit po odstranění jeho zdrojů, kontaminace půd je však většinou nevratný
jev, za normálních podmínek nemůže být samostatně dosaženo původního stavu.
Při hodnocení půd a jejich kontaminace rizikovými prvky bylo vycházeno z průzkumů
Státního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně (pobočka Opava), které se
prováděly v letech 1990 – 92 a později byly průběžně aktualizovány. Zjištěné hodnoty byly
porovnány s platnými limity pro obsah rizikových prvků v půdách náležejících do
zemědělského půdního dle vyhlášky MŽP ČR č. 13/1994 Sb.
Limity (maximální přípustné hodnoty) pro obsah sledovaných rizikových prvků v půdách
mají následující hodnoty (v mg/kg):
Prvek
lehké půdy - zjiš. hodnota
limit lehké půdy - ostatní půdy
a) Výluh 2 M HNO3
Cd (kadmium)
Cr (chrom)
Pb (olovo)
0,2 - 0,4 mg/kg půdy
méně než 6,0 mg/kg půdy
15,0 - 40,0 mg/kg půdy
0,4 mg/kg - 1,0 mg/kg
40,0 mg/kg
50,0 mg/kg - 70,0 mg/kg
b) Celkový obsah
Hg (rtuť)
0,07 - 0,6 mg/kg půdy
0,6 mg/kg - 0,8 mg/kg
K překračování platných limitů v řešeném území nedochází. Současný stav nevyžaduje
ochranná opatření týkající se změn využití zemědělského půdního fondu apod.
4.3.4 LIKVIDACE KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ
Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní
a ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních dokumentů a nástrojů
v oblasti odpadového hospodářství je POH ČR, na který navazuje schválený Plán odpadového
hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSK byl přijat a schválen Zastupitelstvem
Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla
přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne
13. 1. 2004.
Plán odpadového hospodářství zpracovávají ze zákona původci odpadů, kteří produkují
ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu. Obec
Soběšovice k těmto původcům nepatří a nemá plán odpadového hospodářství zpracován.
15
Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území v současné době provádí firma A.S.A.,
spol. s r.o., provozovna Ostrava. Společnost zajišťuje pro obec komplexní nakládání
s odpady, což znamená sběr, svoz, třídění, úprava a konečné odstranění prakticky všech
vyskytujících se odpadů včetně nebezpečných (vlastní skládky se nacházejí mimo řešené
území).
Se změnou životního způsobu, vzniká stále větší produkce biologicky rozložitelných
odpadů a částečně je zvažována potřeba sběrného dvora na území obce. Na území obce
v současnosti neexistují záměry z hlediska odpadového hospodářství, které by se promítly do
územně plánovací dokumentace, nároků na nové plochy.
Veškeré nakládání s odpady (tzn. jejich shromažďování, sběr, výkup, třídění, přeprava
a doprava, skladování, úprava, využívání i zneškodňování) musí v návrhovém období
vyhovovat požadavkům vyplývajícím z příslušných právních norem, v současnosti zejména
ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (platný od 1. 1. 2002).
V souladu s uvedeným zákonem bude nutno, aby původci odpadů (pro TKO je to obec):
- tuhý komunální odpad shromažďovali utříděný podle jednotlivých druhů a kategorií;
- tuhé odpady likvidovali mimo řešené území na zařízeních ke zneškodňování odpadů, která
mají souhlas k provozu. Uložením na skládku mohou být odstraňovány pouze ty odpady,
u nichž jiný způsob odstranění není dostupný nebo by přinášel vyšší riziko pro životní
prostředí nebo riziko pro lidské zdraví a pokud uložení odpadu na skládku neodporuje
zákonu o odpadech nebo prováděcím právním předpisům;
- zajišťovali prostřednictvím oprávněné osoby pravidelný mobilní svoz nebezpečných
složek komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky,
rozpouštědla), případně určili místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné
složky komunálního odpadu (minimálně dvakrát ročně).
Způsob likvidace odpadů v obci není v rozporu s Plánem odpadového hospodářství
Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., září 2003).
Územním plánem není vymezena plocha pro vybudování skládky, sběrné dvory je možné
provozovat v rámci ploch výroby a skladování (VS).
4.3.5 RADONOVÝ INDEX GEOLOGICKÉHO PODLOŽÍ
Geologické podloží České republiky je z více než ze dvou třetin tvořeno metamorfovanými
a magmatickými horninami. Z toho vyplývá, že radonu pocházejícímu z geologického podloží
a odtud pronikajícímu do objektů je nutno věnovat zvýšenou pozornost.
Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich
základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž
základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti
sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy, a proto je
pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží.
Rovněž zdroje pitné vody jsou v současnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu,
a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl
výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem
radonu tedy zůstává geologické podloží.
Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, že
v usazených, sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než
v horninách přeměněných, metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické
16
historie jejich vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických
horninách, jako jsou např. žuly, protože primárně již v době svého vzniku byly obohaceny
uranem. Sedimentární horniny, které vznikají usazením starších metamorfovaných
a magmatických hornin jsou však tvořeny minerály z těchto hornin pocházejících a proto
nelze vyloučit, že při jejich vzniku došlo k lokálnímu nahromadění minerálů s vyšším
obsahem uranu. S tím souvisejí také hodnoty objemové aktivity radonu v těchto typech
hornin.
Orientační zatřídění větších území do kategorie radonového indexu lze provést na základě
údajů z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjadřuje radonové riziko
klasifikováno třemi základními kategoriemi (nízké, střední a vysoké riziko) a jednou
přechodnou kategorií (nízké až středí riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty).
Podle mapy radonového indexu (viz přílohu), lze konstatovat, že na území obce
Soběšovice se prolínají kategorie nízkého a přechodového radonového indexu. V katastrálním
území Horní Soběšovice jsou evidovány dvě lokality s nízkou kategorií radonového indexu průměrné naměřené hodnoty jsou 21,0 Rn (210 Bq/m3) a 15,6 Rn (156 Bq/m3). Nejvíce jsou
zastoupena oblasti nehomogenních kvartérních sedimentů, kde podloží horniny klasifikované
přechodným indexem mají sice vyšší objemovou aktivitu radonu než horniny klasifikované
nízkým indexem, ale radon díky nižší propustnosti a přítomnosti jílovitého pokryvu méně
proniká do objektu.
Mapy radonového indexu neslouží pro stanovení radonového indexu na stavebním
pozemku ve smyslu vyhlášky č. 307/2002 Sb., (Vyhláška Státního úřadu pro jadernou
bezpečnost o radiační ochraně).
Při používání Odvozené mapy radonového rizika je třeba dbát následujícího upozornění:
1. Kategorie radonového rizika, vyznačené v mapě, se týkají radonu pocházejícího
z geologického podloží. I když existuje závislost mezi objemovými aktivitami radonu
v půdě a uvnitř objektu, je nutno si uvědomit, že zdrojem radonového rizika uvnitř objektu
mohou být i stavební materiály, které nemají žádný vztah k lokální geologické situaci.
2. Rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobnostní charakter. Je to
způsobeno především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou
na řadě geologických i negeologických faktorů.
3. Při stanovení kategorie přímým měřením objemové aktivity radonu v půdním vzduchu je
respektováno zařazení plochy podle největších zjištěných hodnot. Vyšší kategorie je
stanovena i v případech geologické predispozice území k akumulaci radonu (např.
materiál říčních teras a s vysokým podílem valounů granitoidů, propustný pokryv na
přirozeně radioaktivních horninách).
4. Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímé měření
objemové aktivity radonu v detailním měřítku. Údaje z mapy slouží k vymezení rizikových
oblastí, nikoliv však jako přímý a jediný podklad pro detailní interpretaci radonového
rizika na jednotlivých stavebních plochách.
17
4.4
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
4.4.1 PŘÍRODNÍ HODNOTY ÚZEMÍ
Mezi zvláště chráněné části přírody patří významné stromy, které může orgán ochrany
přírody vyhlásit jako památné. Dle odboru životního prostředí ve Frýdku-Místku se nachází
ve správním území obce Soběšovice jeden památný strom.
Název
dub letní
Vědecký název
Katastrální území
Quercus robur
Pitrov
Výška Obvod
(m)
(cm)
17
241
Parcelní
číslo
480
Rok
vyhlášení
10. 4. 2002
Kromě vlastního stromu se ochranný režim vztahuje i na ochranné pásmo ve tvaru kruhu,
se středem uprostřed kmene a poloměrem rovnajícím se desetinásobku průměru kmene ve
výčetní výšce (130 cm nad zemí), pokud není rozhodnutím stanoveno jinak. V tomto pásmu
není povolena pro strom žádná škodlivá činnost jako stavby, terénní úpravy, odvodnění,
chemizace apod.
V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., mají zvláštní
postavení významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky
hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její
stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky,
jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistrují
podle § 6 zákona.
Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se
pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich
stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného
krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten,
kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové
zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků,
odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.
Podle podkladů odboru životního prostředí Městského úřadu Frýdek-Místek jsou ve správním
území obce Soběšovice registrovány dva významné krajinné prvky:
73-58/R,s – Hrušeň obecná, zaregistrovaná 23. 12. 2002 – Hrušeň obecná roste v poli vedle
polní cesty na hranici katastrálního území Žermanice a katastrálního území Dolní Soběšovice.
57/2-17/R,s – Dub letní u cesty, zaregistrován 18. 2. 2002 – Dub letní roste v obci
Soběšovice, v katastrálním území Pitrov na pozemku č. 57/1, cca 1 m od místní komunikace.
V severní části do správního území obce Soběšovice zasahuje evropsky významná lokalita
Žermanický lom o rozloze 6,1018 ha. Vyhlášena byla Nařízením vlády ze dne 22. prosince
2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. Kód lokality je
CZ0813477. Jedná se o opuštěný těšinitový lom na severním konci přehradní hráze vodní
nádrže Žermanice na řece Lučině. Druhotně vzniklý mokřadní ekosystém na dně lomu
s rozsáhlou vodní plochou je biotopem pro eutrofní vegetaci bahnitých substrátů s několika
druhy rostlin zařazenými do červeného seznamu jako kriticky ohrožené nebo blízké vyhynutí.
Předmětem ochrany tohoto vlhkomilného, vodního a přechodně na vodu vázaného biotopu je
čolek velký (Triturus cristatus).
Vzhledem k minimálnímu zásahu do řešeného území je lokalita znázorněna v grafické části ve
výkrese B. 9 Širší vztahy.
18
4.4.2 OCHRANA KRAJINY
Vyhlídkové body v obci Soběšovice
Významným vyhlídkovým bodem v obci Soběšovice je vyhlídková věž, která je součástí
budovy obecního úřadu, ze které je výhled do širokého okolí a pohoří Beskyd.
Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je
proto chráněn před znehodnocením.
Plochy určené pro zástavbu v obci Soběšovice jsou umísťovány do proluk mezi stávající
zástavbou nebo na stávající zástavbu úzce navazují. Na těchto plochách ani v jejich blízkosti
se nenachází stanoviště významných druhů rostlin, nebo zvláště chráněné území. Zastavitelné
plochy nenarušují ani vymezené prvky územního systému ekologické stability.
Každá stavba určitým způsobem mění tvář krajiny a může mít vliv na další atributy kvality
životního prostředí. Aby nedošlo k narušení krajinného rázu, je nutno dodržet určité zásady.
Stavby musí být zapojeny do textury místní zástavby, musí dodržet výškovou hladinu
a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny.
Jedním z významných rysů harmonické venkovské krajiny jsou volné, nezastavěné
horizonty. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně
exponovaný. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického
měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny. Při dodržení
těchto zásad nedojde v obci Soběšovice k narušení krajinného rázu.
Oblastí krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou
charakteristikou, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé
z nich. Je vymezena hranicí, kterou může být vizuální horizont, přírodní nebo umělé prvky
nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik.
Pro popis krajinného rázu v řešeném území je použit postup, kde jsou podle typických znaků
definovány oblastí krajinného rázu. Oblasti krajinného rázu vycházejí z geomorfologického
členění ČR.
Oblast Hornotěrlické pahorkatiny
Tato oblast se nachází ve střední části Těšínské pahorkatiny. Jedná se o plochou pahorkatinu
budovanou flyšovými pískovci a jílovci těšínského dílčího příkrovu slezské jednotky
a vyvřelinami těšinitů, s erozně denudačním reliéfem, zbytky zarovnaných povrchů,
sprašovými překryvy a stopami po zalednění. Tato oblast je málo zalesněná. Z lesních porostů
převládají smrkové porosty s bukem.
Místem krajinného rázu se rozumí část krajiny homogenní z hlediska přírodních,
kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které
odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Může se jednat o vizuálně
vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní) nebo o území vnímatelné díky své
výrazné charakterové odlišnosti.
V řešeném území jsou vymezené místa krajinného rázu (viz. Mapa míst krajinného rázu):
1. Zemědělská krajina s rozvolněnou zástavbou
- Reliéf má charakter plošiny, která je rozčleněna malými údolími.
- Jedná se především o zemědělsky využívanou krajinu.
19
- Zástavba je rozvolněna podél průjezdných komunikací a nenásilně přechází do krajiny.
Je tvořena samostatnými stavbami, skupinami staveb nebo stavbami v otevřených
blocích, které netvoří souvislou uliční zástavbu.
2. Krajina se souvislou zástavbou
- Reliéf se od středu obce poměrně prudce svažuje k západní části území až k vodní
přehradě Žermanice.
- Jedná se o západní část obce včetně hlavní komunikace a „jádrové části“ obce.
- Lesní porosty tvoří pouze malé porosty na příkřejších svazích a ve stržích.
- Zástavba je v současnosti tvořena poměrně novými rodinnými domy a rekreačními
objekty, které jsou po celém východním břehu vodní nádrže.
- Dominantou obce je vyhlídková věž ve středové části obce, která je součásti obecního
úřadu. Významnou technickou dominantou je vodojem, který je v blízkosti kostela a je
patrný ze širokého okolí.
4.4.3 ZELEŇ
Zeleň je významnou součástí především ploch smíšených obytných, kde převládá zeleň
v zahradách u rodinných domů. Zeleň je také součástí ploch občanské vybavenosti.
Zeleň v území nezastavěném (neurbanizovaném) je zastoupena drobnými remízky se
vzrostlou zelení mimo pozemky lesů a drobnými lesíky.
Rozsáhlejší plocha lesů je v jihovýchodní části obce.
Vzhledem k zemědělskému hospodaření je vhodné doplnit systém zeleně v krajině alejemi,
liniovými porosty stromů a keřů na mezích, podél komunikací, u plochy výroby a skladování.
Územním plánem jsou vymezeny menší plochy prostranství veřejných - zeleně veřejné (ZV)
v těsné blízkosti Žermanické přehrady. Rozsáhlejší plocha prostranství veřejného - zeleně
veřejné (ZV4) je vymezena téměř v centru souvislé zástavby. Je určena ke každodennímu
odpočinku a relaxaci obyvatel jak trvale bydlících, tak návštěvníků obce. S ohledem na rozsah
plochy a terén je přípustné v této ploše realizovat atrakce pro volnočasové aktivity. Vzhledem
k tomu, že Soběšovice jsou obcí s převládající funkcí obytnou a rekreační, je zde vhodné
vybudovat zařízení podporující atraktivitu území pro celoroční rekreační využívání jak pro
rodiny s dětmi tak pro sportovce, např. bobovou dráhu, lanové hřiště (lanovou dráhu), dětská
hřiště, skluzavky, jízdu na kladce, fit stezku apod.
4.4.4 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Cílem ÚSES je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich
typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto
systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých
společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj
stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu
stavu. Tuto funkci má zajistit ÚSES sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou
účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových podmínek a reprezentací pro krajinu
typických stanovišť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech,
propojených navzájem prostřednictvím biokoridorů. Ty mají také stanoveny velikostní
a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů
20
v podobných životních podmínkách. Obdobné přírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami
typů geobiocénů (STG).
Územní systém ekologické stability má základní prvky:
Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje
dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě
rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů.
Biokoridor je část krajiny, která propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím
migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční
podmínky. Pod pojmem "migrace" se zahrnuje nejen pohyb živočišných jedinců, pohyb
rostlinných orgánů schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i o výměnu genetické informace
v rámci populace, o přenos pylu, živočišných zárodků apod.
Interakční prvek rozlohou ani tvarem nedefinovaný vegetační prvek v krajině, většinou menší
rozlohy, který doplňuje základní prvky ÚSES - biocentra a biokoridory - a posiluje jejich
funkci. Jedná se o remízky, břehové porosty, keřové porosty na mezích, podél železničních
tratí a náspů apod. (územním plánem nejsou navrženy).
Hierarchické členění ÚSES. Podle významu skladebných prvků (biocenter a biokoridorů) se
dělí ÚSES na nadregionální, regionální a lokální. Součástí nižší hierarchické úrovně se přitom
v daném území stávají všechny skladebné prvky hierarchické úrovně vyšší, a to jako jejich
opěrné body a výchozí linie.
Velikosti skladebných součástí ÚSES
Podmínky minimalizace byly zohledněny při zapracování do územního plánu. Větší
výměry biocenter jsou ponechány pro snadnější upřesnění v lesních hospodářských plánech,
lesních hospodářských osnovách.
Parametry navrženého ÚSES - lesní společenstva:
- lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 m, možnost
přerušení je na 15 m;
- lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím
byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 m);
Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního
hospodářského plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly
být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi
trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení
lesa vést.
V celcích zemědělského hospodaření může být rozsah a přesné vymezení ÚSES upraveno
schválením návrhu komplexních pozemkových úprav.
Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES
Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být jedlové bučiny ve 4. vegetačním stupni
a dubové bučiny ve stupni 3., v menším rozsahu s příměsí dalších listnatých dřevin – hlavně
klenu a dále lípy, habru, javorů, třešní, jabloní, atd. Podél potoků pak s příměsí jasanů, jilmů
a olší. Jde o území ovlivněná hospodařením člověka a proto je přesnější určení klimaxových
dřevin v daných podmínkách složité. K realizaci ÚSES proto doporučujeme použít širší
dřevinnou skladbu specifikovanou detailněji v projektech ÚSES podle druhového složení
podrostů a půdních map.
V lesních prvcích ÚSES by ve vymezených porostech mělo být preferováno minimálně
podrostní hospodaření nebo výběrné hospodářství. Při nedostatku zmlazených cílových dřevin
tyto uměle vnášet. Obmýtí a obnovní dobu je možno ponechat beze změny, zvýšit by se mělo
21
zastoupení cílových dřevin tak, aby v průměru bylo dosaženo zastoupení minimálně 50 %,
tzn., aby porosty tvořící biokoridor byly hodnoceny stupněm ekologické stability 4.
Pro lokální biocentra vymezená na lesní půdě by mělo platit, že u dubobukových
a jedlobukových porostů by měl být dodržován požadavek podrostního hospodaření
s předsunutými prvky pro umělé zalesnění chybějícími dřevinami přirozené druhové skladby,
především tedy dubu jako hlavní dřeviny a dále přimíšeně a vtroušeně buku, habru, mléče,
klenu a lípy. Stávající smrkové porosty obnovovat holosečně, popřípadě rovněž podrostně. U
porostů, které nejsou kvalitní a u nichž není žádoucí další zmlazení uvažovat i o případném
snížení obmýtí o 10 roků. Clonnou obnovu využít jen při nižším počátečním zastoupení dubu.
Ideálním cílem hospodaření v porostech tvořících lokální biocentra je les s druhovou
a věkovou skladbou blízkou přirozené.
Při zakládání prvků ÚSES na orné nebo jiné nezalesněné půdě využít ve velké míře
meliorační dřeviny - keře a stromy.
Při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by mělo platit, že sazenice mají
být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu.
Hospodaření v lesních biokoridorech navržených mimo lesní půdu a v břehových
porostech podél potoků je dáno především jejich malou šířkou, a proto je zde nutné počítat
s obnovou pouze přirozenou, popř. jednotlivým nebo skupinovým výběrem.
Na plochách chybějících biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření,
které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na zaujatých pozemcích vymezených pro ÚSES
nelze např. budovat trvalé stavby, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat
nárosty nebo jednotlivé stromy a pod. Přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, mající ve
svém důsledku ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu (např. zatravnění orné půdy,
výsadba břehových porostů, zalesnění).
Pro realizaci chybějících částí a změnu ve stávajících částech ÚSES nebyl dosud jasně
stanoven finanční postup a státní dotace na realizaci ÚSES. I z těchto důvodů je respektována
minimalizace na rozsah biocenter a biokoridorů.
Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních
porostů a lesních pásů, pro zachování lučních stanovišť s bohatou květenou zvlášť chráněných
druhů rostlin je systém doplněn i řetězem lučních biokoridorů a biocenter.
Koncepce návrhu územního systému ekologické stability krajiny
„Generel lokálního ÚSES Bruzovice, Dolní Domaslavice, Lučina, Soběšovice“ pro území
obce Soběšovice byl zpracován Ústavem pro hospodářskou úpravu lesa, pobočkou FrýdekMístek v lednu 1994 (zpracovatel Ing. J. Stanovský) v mapách 1: 10 000.
Vymezení prvků podle generelu bylo upřesněno při zapracování do měřítka map územně
plánovací dokumentace v rámci Územního plánu obce Soběšovice, Změny č. 1 ÚP obce
Soběšovice a Změny č. 2 ÚP obce Soběšovice (Ing. arch. Ludmila Konečná, Urbanistická
společnost, zpracovatel ÚSES Petr Šiřina).
V ÚP Soběšovic jsou vymezeny skladebné prvky lokální úrovně územního systému
ekologické stability krajiny.
Trasa lokálních prvků probíhá od západního výběžku území obce podél severní hranice
a pak k jihovýchodu, tato větev je dále posílena v části jižněji trasovaným koridorem
a biocentrem č. 9 a pak č. 7 a dále po části LBK 3 směřuje k severovýchodu.
Vlivy vymezení na sousední území:
Návaznosti na území sousedních obcí jsou vyhovující.
22
Poř. č.
k.ú.
1
Pitrov
D. Soběšovice
význam,
funkčnost
LBK, část.
existující,
nefunkční
rozměr;
STG
810 m;
3B3a
4B3a
2
Pitrov
Žermanice
3
Horní Soběšovice
Pitrov
4
Horní Soběšovice
Pitrov
5
Horní Soběšovice
Horní Těrlicko
LBC, část.
existující,
nefunkční
LBK část.
existující,
nefunkční
LBC, část.
existující
nefunkční
LBK
existující,
funkční
4,5 ha;
4B3a
3B3a
1760 m;
4B4
3B4
4,6 ha;
4B3a,
3B3a
1450 m;
4B3a,
3B4,3
6
D. Soběšovice
Žermanice
7
Dolní
Soběšovice
8
Pitrov
LBC
existující,
funkční
LBK, část.
existující
5 ha;
3B4
3BC4
780 m
4B4
3B4
3 ha;
4B4
3B4
290 m
4B4
3B4
3,3 ha;
4B4
3B4
1370 m
3B4a
4B4
10
Pitrov
LBC část.
existující,
nefunkční
LBK část.
existující,
nefunkční
LBC, část.
chybějící
11 (část spolu s č.
3)
Pitrov
Horní Těrlicko
LBK
částečně
existující,
nefunkční
9
Pitrov
stav - charakter ekotopu
lesní porosty a pruhy částečně
přirozeného složení – js, kl, db,
lp
pole, louky
listnatý les (db, bk, hb, js),
louky
cílové společenstvo
návrh opatření
lesní, vnést v hojnějším počtu
buk
lesní, dolesnění
lesní pruhy, okraj porostu s db,
sm, lp, hb, md, louky, pole
lesní, dosadba chybějících
částí, úprava druhové skladby
lesní porost s převahou sm,
vtroušené db, bo, lp, md,
částečně v obnově
převážně smrkové lesní porosty
a porosty obnovené, v okrajích
s větším zastoupením listnáčů
(bk, kl, lp, hb)
smrkové a smíšené lesní porosty
lesní, v rámci obnovy
respektovat přirozenou
druhovou skladbu, dosadba
lesní, v rámci obnovy
respektovat přirozenou
druhovou skladbu
menší lesní porosty – js, db, kl,
louky,
lesní porost s převahou sm,
vtroušené kl, js, md, db, lp
pole
menší lesní porosty vhodného
druhového složení (js, db, kl),
louky, pole
lesní porost s převahou sm,
vtroušeně kl, db, js, md
lesní pruhy, okraj porostu s db,
sm, lp, hb, md, bo; úžlabina
s vrbovým náletem
louky, pole
lesní, omezení zastoupení
smrku ve prospěch listnáčů
(bk, hb, kl, lp, db)
lesní, dolesnění
lesní, dolesnění, snížit podíl
smrku, zvýšit zastoupení bk,
kl, jd
lesní, dolesnění, vnést bk jako
hlavní dřevinu
lesní, dolesnění, hlavní dřevina
bk, snížit podíl dm, obohatit jd
lesní, dosadba chybějících
částí, úprava druhové skladby
Vysvětlivky k tabulkám:
– poř. č., k.ú. – pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese,
– význam, funkčnost, název – biogeografický význam, současný stav funkčnosti (funkčnost posuzovaná jen
v území řešeném územním plánem
LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor
– rozměr, STG – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru jen v rámci řeš. území, pokud je prvek
na území více obcí je rozměr v řešeném území uveden v závorce a znamená, že se nejedná o celou
výměru nebo délku prvku; STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační
stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště, poslední cifra označuje vlhkostní režim);
– stav charakter ekotopu – použité zkratky dřevin:
js – jasan, md – modřín, bk – buk, jd – jedle, db – dub letní, sm – smrk ztepilý, bo – borovice lesní, vr –
vrba, lp – lípa srdčitá a velkolistá, kl – klen, hb - habr
– cílové společenstvo, návrh opatření – potřeba úprav pro dosažení nebo zlepšení funkčnost.
Střety a bariéry prvků ÚSES
Střety v obci nejsou výrazné – křížení s VN 22 kV a méně frekventované komunikace.
Přerušení lesních biokoridorů pokud nejsou široká napomáhají šíření druhů vázaných na
otevřená stanoviště.
23
Ostatní menší přerušení nebo narušení celistvosti prvků nejsou zvlášť popisovány, při křížení
s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat nárosty dřevin do maximální
přípustné výšky, křížení s komunikacemi nevytváří výraznou bariéru.
4.5
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ
LESA
Struktura zemědělského půdního fondu:
výměra ha
výměra kat.území
zemědělské pozemky
orná půda
TTP
366
260
157
76
podíl na výměře
v kat.území %
100
71
42
21
podíl na výměře
zemědělských pozemků %
100
60
29
Z pedologického hlediska je řešené území zařazeno do oblasti hnědozemní. Převažují
půdy hlinitopísčité a písčité, středně hluboké až mělké, štěrkovité až kamenité.
Řešené území je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti pahorkatinné. Terén je
zvlněný, členitý, mírně svažitý s průměrnou mechanizační přístupností.
Z hlediska zemědělské výroby je správní území obce Soběšovice zařazeno do zemědělské
výrobní oblasti B2 – bramborářské střední, převažuje výrobní podtyp bramborářskožitný. Je to oblast vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu např. pro pěstování obilovin.
V živočišné výrobě je to oblast vhodná pro pastevní chov skotu a ovcí.
Lesnatost:
katastrální území
Soběšovice
výměra katastrálního
území (ha)
366
výměra lesních
pozemků (ha)
49
podíl na výměře
katastru (%)
13
Lesy jsou v řešeném území zastoupeny jedním větším lesním celkem při východním okraji
katastrálního území a menšími lesíky v polích. Jsou zařazeny do lesní oblasti č. 39
Podbeskydská pahorkatina.
Kategorizace – lesní porosty v řešeném území jsou zařazeny do kategorie č. 10 – lesy
hospodářské.
Věková skladba - jedná se o různověké porosty od 1 do 90 let.
Druhová skladba - převažujícím porostním typem je smrk – 60 až 90 %. Příměs tvoří jedle,
klen, jasan a buk, dub, bříza, lípa a olše. U drobných lesíků a břehových porostů převažují
listnáče.
24
4.6
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
4.6.1 POZEMNÍ KOMUNIKACE A VÝZNAMNĚJŠÍ OBSLUŽNÁ DOPRAVNÍ
ZAŘÍZENÍ
a) Návrh koncepce řešení s širšími vazbami na území
Územím obce Soběšovice je vedena silnice III/4735 (Havířov – Dolní Bludovice – Horní
Tošanovice). Na její trasu pak v obci navazuje síť místních a účelových komunikací.
Silnice III/4735 (Havířov – Dolní Bludovice – Horní Tošanovice)
Silnice III/4735 je páteřní komunikací zastavěného území Soběšovic. Z hlediska širších
dopravních vazeb se jedná o doplňkovou regionální silnici vedenou podél pravého břehu
Žermanické vodní nádrže, která je atraktivní především pro rekreační dopravu. V současné
době lze průtah z urbanisticko–dopravního hlediska zařadit mezi sběrné komunikace funkční
skupiny B, ovšem zároveň i s obslužnou funkcí. Šířkové uspořádání komunikace v zastavěné
části odpovídá technicky nižší dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii.
Průtah silnice III/4735 lze v řešeném území považovat v zásadě za stabilizovaný. Navržena
je pouze územní rezerva pro odstranění směrové dopravní závady v úseku mezi koncem
zástavby a hranicí s k.ú. Žermanice.
Místní komunikace
Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která
není přímo obsloužena ze silničních průtahů. V Soběšovicích se jedná o jednopruhové, místy
i dvoupruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou úpravou (živičný
povrch, obalované kamenivo, beton apod.). Místní komunikace v řešeném území mají
především obslužný charakter a lze je zařadit do funkční skupiny C (místní komunikace
III. třídy).
Dopravní řešení územního plánu navrhuje některé stávající nevyhovující úseky místních
komunikací šířkově homogenizovat na jednotné kategorie (jednopruhové s nezbytným
vybavením a dvoupruhové). V rámci územního plánu je rovněž koncepčně navrženo
vybudování nových úseků tak, aby byl zajištěn příjezd k navrhovaným plochám pro výstavbu.
Účelové komunikace
Účelové komunikace, ve formě polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění
jednotlivých polních, lesních event. soukromých pozemků a navazují na místní komunikace,
výjimečně na silniční průtah.
b) Hlavní zásady návrhu technického řešení komunikací
Silnice III/4735 (Havířov – Dolní Bludovice – Horní Tošanovice)
V rámci územního plánu je pro odstranění směrové dopravní závady za koncem zástavby
ve směru na Žermanice navržena plošná územní rezerva (grafické vymezení trasy přeložky
silnice II/477 je pouze orientační). V rámci vymezené plochy nebude realizována nová
výstavba, povoleny budou pouze dopravní stavby a stavby sítí nebo zařízení technické
infrastruktury.
Pozn.: Záměr není sledován v rámci nadřazené územně plánovací dokumentace (platný
ÚPN VÚC Beskydy, projednávané Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje).
25
Místní komunikace
Stávající stav
Stávající jednopruhové komunikace bez příslušného vybavení požadovaného dle ČSN
73 6101 a vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006) je
v rámci územního plánu navrženo doplnit výhybnami, případně je šířkově homogenizovat na
dvoupruhové kategorie (pozn.: v grafické části není řešeno umístění výhyben, o provedení
výše popsaných úprav bude rozhodnuto dle místní potřeby a prostorových možností). Záměry
jsou navrženy především z důvodu zlepšení dopravní obsluhy stávajících i nových
zastavitelných ploch a pro zvýšení bezpečnosti provozu.
Z těchto záměrů je nutno zejména respektovat přestavbu pravobřežní místní
komunikace vůči vodní nádrži (navržena je úprava na alespoň minimální dvoupruhovou
kategorii dle prostorových možností, a to z důvodu zlepšení dopravní obslužnosti podél břehu
vodní nádrže).
Návrh
Nové trasy místních komunikací zahrnují především úseky nezbytně nutné z hlediska
koncepce dopravní obsluhy jednotlivých návrhových ploch. Vnitřní síť místních komunikací
bude především realizována v rámci vymezených ploch bez nutnosti zákresu v grafické části.
Pro dopravně významnější trasy místních komunikací jsou v rámci územního plánu vymezeny
plochy pro jejich vedení, jejichž parametry jsou stanoveny dle zásad šířkového uspořádání
(viz. níže).
Zásady šířkového uspořádání místních komunikací
U nových i upravovaných úseků místních komunikací úseků budou respektovány
minimální šířky přilehlých veřejných prostranství dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných
požadavcích na využívání území, ustanovení § 20.
V odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude respektována alespoň šířka
prostoru místní komunikace stanoveného dle ČSN 736110. Tyto prostory je územním plánem
doporučeno důsledně hájit pro případné budoucí vedení chodníků, šířkové úpravy vozovky,
realizaci výhyben, realizaci pásů nebo pruhů pro cyklisty, event. pro vedení sítí technické
infrastruktury. Odstup nových budov navržených podél silnice III/4735 v zastavěném území
a podél stávajících nebo nových místních komunikací bude minimálně 10 m od osy
komunikace. Mimo zastavěné území bude podél silnice III/4735 dodržen odstup minimálně
15 m od osy komunikace.
Při návrhu komunikací budou dále respektovány normy ČSN pro požární bezpečnost
staveb (73 0802, 73 0804 a 73 0833). Z tohoto důvodu je územním plánem rovněž
doporučeno realizovat na uslepených komunikacích obratiště (nejsou vymezena v grafické
části a budou realizována do stávajícího zastavěného území nebo v zastavitelných plochách).
Navržené místní komunikace budou z hlediska urbanisticko–dopravního zařazeny do sítě
místních komunikací III. třídy (obslužných komunikací funkční skupiny C dle ČSN 73 6110).
Pozn.: Výše uvedené zásady jsou platné i pro plochy vymezené pro řešení územní studií.
Účelové komunikace
Územní plán Soběšovice nenavrhuje na síti účelových komunikací žádné významné
úpravy. Lesním a polním cestám po kterých jsou vedeny cykloturistické trasy je nutno
věnovat zvýšenou pozornost, u ostatních účelových komunikací se předpokládá pouze jejich
26
nutná údržba a úpravy jejich vybavení (propustky, mosty apod.). Významné účelové
komunikace se v obci nenacházejí.
d) Obslužná dopravní zařízení
V řešeném území se nachází celkem 2 autobusové zastávky. Ostatní obslužná zařízení se
v Soběšovicích nenacházejí a nová nejsou v rámci územního plánu navrhována.
4.6.2 PROVOZ CHODCŮ A CYKLISTŮ
a) Komunikace pro chodce
Součástí komunikační sítě jsou i komunikace pro chodce. V zastavěné části Soběšovic jsou
chodníky pro chodce vybudovány především v centru obce, a to podél průtahu silnice
III/4735. Jinak chodci využívají zpevněné i nezpevněné části krajnic. Dopravní řešení
územního plánu navrhuje dobudovat nebo realizovat nové chodníky podél komunikací dle
místní potřeby, a to v rámci prostorů místních komunikací a v souladu se zásadami
stanovenými dle ČSN 73 6110. V zásadě je předpokládáno, že chodníky jsou nebo budou
realizovány v prostorech místních komunikací jako jejich součást (včetně silničního průtahu)
a není nutno je vyznačovat v grafické části. Územním plánem je tak navržena pouze realizace
stezky pro chodce propojující místní komunikace v jižní části řešeného území. Stezka pro
chodce bude realizována dle zásad uvedených v rámci ČSN 73 6110.
b) Turistické trasy
Řešeným územím prochází (dle Klubu českých turistů) modře značená turistická stezka
č. 2239 (Frýdek–Místek – Český Těšín), která je vedena především po místních
komunikacích.
Nové turistické trasy nejsou územním plánem nenavrženy.
c) Cyklistický provoz
Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace. Pro
cykloturistiku jsou v Soběšovicích vyznačeny dvě cyklistické trasy. Jedná se o lokální
cyklotrasu č. 6005 (Frýdek–Místek – Žermanice – Frýdek–Místek) a č. 6174 (Záguří –
Soběšovice – Nošovice – Vyšní Lhoty, Oblesky), které jsou vedeny po silnici III/4735 a po
místních komunikacích. Jejich trasy lze považovat za stabilizované.
Územním plánem Soběšovice jsou v řešeném území navrženy dvě nové cyklotrasy. Jedná
se o trasy vedené po místních komunikacích ve směru na Těrlicko. Dále je doporučeno na
silničních průtazích v zastavěném území dle prostorových možností vymezit pásy nebo pruhy
pro cyklisty a upravit komunikace, včetně jejich vybavení (propustky, mosty apod.). Rovněž
je doporučeno vybavit cykloturistické trasy odpočívkami a informačními tabulemi.
4.6.3 STATICKÁ DOPRAVA - PARKOVÁNÍ A ODSTAVOVÁNÍ VOZIDEL
a) Odstavování vozidel
Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá
na vlastních pozemcích. Odstavování a garážování nákladních automobilů může být
realizováno především v plochách výroby a skladování.
27
b) Parkování vozidel
Pro parkování osobních automobilů jsou v Soběšovicích vymezena parkoviště především
u jednotlivých objektů občanské vybavenosti. Jedná se o parkovací plochy u restaurace Nová
Husarůvka, pošty a prodejny potravin, hřbitova, u základní školy a u některých ubytovacích
zařízení (rekreačních středisek) u vodní nádrže Žermanice. Ostatní plochy nejsou na terénu
jednoznačně vymezeny.
V rámci zlepšení nabídky jsou v územním plánu přímo vymezena dvě nová parkoviště
v blízkosti vodní nádrže, která budou sloužit především potřebám návštěvníků a rekreantů.
Ostatní kapacity pak mohou být v případě potřeby realizovány v rámci příslušných ploch
zastavěných území a zastavitelných ploch bez přesného vymezení v grafické části územního
plánu, dle místní potřeby, a to pro stupeň automobilizace 1 : 2,0.
Plochy pro parkování nákladních a speciálních vozidel jsou realizovány v rámci výrobních
a podnikatelských areálů.
4.6.4 HROMADNÁ DOPRAVA OSOB
Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou příměstskou autobusovou dopravou,
kterou zajišťuje ČSAD Frýdek–Místek, a.s. a ČSAD Havířov, a.s. V řešeném území se
nachází dvě autobusové zastávky (Soběšovice, Na Husarůvce a Soběšovice, Pitrov). Jižní
části řešeného území pak slouží i zastávka v Dolních Domaslavicích.
V rámci Územního plánu Soběšovice je navrženo realizovat novou autobusovou zastávku
na silnici III/4735 v jižní části zastavěného území obce. Doporučeno je dále vybavit stávající
i navržené autobusové zastávky řádnými zastávkovými pruhy s nástupišti a přístřešky pro
cestující.
Pozn.: V grafické části je dále pro orientaci znázorněna obalová křivka dostupnosti na
autobusové zastávky, která byla vzhledem k charakteru obce stanovena na 400 m.
4.6.5 OCHRANNÁ DOPRAVNÍ PÁSMA, OCHRANA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI
ÚČINKY HLUKU A VIBRACÍ
silniční ochranná pásma:
- k ochraně silnice III/4735 slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo
podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které
je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve
vzdálenosti 15 m od osy vozovky.
rozhledová pole křižovatek:
- na křižovatkách je nutno respektovat rozhledová pole stanovená alespoň v minimálních
hodnotách dle ČSN 73 6102.
ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací:
Zdrojem nadměrné hlučnosti z pozemní dopravy je především silniční průtah zastavěným
územím Soběšovic a místní komunikace se zvýšeným provozem (u Žermanické vodní
nádrže). Vzhledem k nízkému dopravnímu zatížení je pro budoucí zástavbu související
s bydlením situovanou podél silnice III/4735 v zastavěném území a podél místních
komunikací navrženo dodržet 10 m hygienické pásmo od osy komunikace na obě strany.
28
Respektování tohoto pásma je vhodné i z důvodu, že životní podmínky uživatelů staveb
v blízkosti silnic III. třídy mohou být negativně ovlivněny externalitami dopravy, zejména
hlukem, vibracemi, exhalacemi apod.
Pozn.: V rámci celostátního sčítání dopravy nebyla na silnici III/4735 v řešeném území
prováděna žádná měření. Ostatní údaje o intenzitách dopravy nejsou k dispozici.
4.7
INFRASTRUKTURA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
4.7.1 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
V obci Sobešovice (295 - 350 m n. m.) je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě
SmVaK Ostrava a.s. – oblast Frýdek-Místek.
Zdrojem vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV) přivaděč Vyšní Lhoty – Bludovice
DN 500, z něhož je v Žermanicích provedena odbočka DN 200 do Soběšovic v délce cca
2,5 km. Na řadu je na okraji obce umístěna automatická tlaková stanice (ATS) a věžový
vodojem 250 m3 (385,50 - 383,50 m n. m.).
Vodovodní řady profilu DN 80 - DN 200 o celkové délce cca 19 km dle PRVK MSK jsou
v dobrém technickém stavu a zásobují pitnou vodou prakticky všechny obyvatele obce. Tlak
ve vodovodní síti je redukován redukčními ventily.
Z vodovodní sítě Soběšovic je zásobena vodou i obec Dolní Domaslavice, se kterou mají
Soběšovice společnou akumulaci.
Severně od soustředěné zástavby se nachází soukromý zdroj vody, ke kterému se
nedochovala dokumentace.
Výpočet potřeby vody k r. 2025 je orientačně proveden podle Směrnice č. 9 z roku 1973.
bytový fond – trvale bydlících
vybavenost základní
920 obyv x 100 l/os/den = 92 000 l/os/den = 92,0 m3/den
1250 obyv x 30 l/os/den = 37 500 l/os/den = 37,5 m3/den
obyvatelstvo
Qp = 92 + 37,5
Qp = 129,5 m3/den = 1,5 l/s
Qm = Qp x kd
kd = 1,5
Qm = 194,25 m3/den = 2,2 l/s
Územním plánem je navrženo v obci Soběšovice stávající vodovodní síť rozšířit o další
vodovodní řady DN 50 – DN 100 v délce cca 2 km pro zásobování zastavitelných ploch.
Navržené řady DN 80 a DN 100 budou rovněž plnit funkci vodovodu požárního. Samostatné
větve, které budou zásobovat objekty v dosahu hydrantů do 200 m, mohou mít profil DN 50.
Podle platného ÚPN VÚC Beskydy a PRVK MSK je navržena výstavba nového věžového
vodojemu 250 m3 v bezprostřední blízkosti stávajícího vodojemu, s hladinami vody na stejné
úrovni. Stávající akumulace vody zásobuje obec Soběšovice a Dolní Domaslavice a z výpočtu
vyplývá, že je tato akumulace nedostačující zejména v letních měsících kdy do obce přijíždí
rekreanti.
29
Ve výkrese vodního hospodářství jsou vyznačeny trasy navržených vodovodních řadů.
Jejich poloha může být dále upřesňována podrobnější projektovou dokumentací. Dimenze
řadů je nutno považovat za orientační a upřesnit je s ohledem na protipožární zabezpečenost
jednotlivých objektů.
Navržená výstavba veřejného vodovodu v Soběšovicích je v souladu s PRVK MSK.
4.7.2 LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD
V obci Soběšovice je vybudována soustavná splašková kanalizace oddílné stokové
soustavy. Celková délka stokové sítě je cca 9 km, profil kanalizace je DN 200 - DN 300. Na
trase stokové sítě jsou vybudovány dvě lokální ČS s výtlaky DN 150 v délce cca 0,5 km.
Stoková síť je ukončena na mechanicko-biologické ČOV Soběšovice, která byla uvedena do
provozu v roce 1995. ČOV je vybudována před hrází nádrže Žermanice. Projektované
parametry ČOV pro zimní provoz jsou 220 m3/den, 1 250 EO a pro letní sezónní provoz
578 m3/den, 3 250 EO. Recipientem vytištěných odpadních vod je Lučina. Provoz a údržbu
kanalizace a ČOV zajišťuje SmVaK a.s. Ostrava.
Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, propustků a krátkými úseky původní
dešťové kanalizace. Podél komunikace v obci, od obecního úřadu směrem na Dolní
Domaslavice, je vybudována stoka dešťové kanalizace profilu DN 300 a DN 400. Odvádí
dešťové vody do vodní nádrže Žermanice. Další úsek dešťové kanalizace odvádí dešťovou
vodu od obecního úřadu směrem na jihovýchod do retenční nádrže – původního biologického
rybníka. Několik kratších úseků dešťové kanalizace je vyústěno do místních vodotečí.
Dešťová kanalizace je ve správě Obecního úřadu Soběšovice.
Územním plánem je navrženo rozšíření stokové sítě o další splaškové gravitační stoky
DN 300 v délce cca 3 km a výtlačné DN 100 v délce cca 0,5 km. Na trasách navržených
splaškových stok jsou navržené dvě čerpací stanice.
Pro plochy Z16 a Z18 je navržena likvidace splaškových vod v domovních ČOV nebo se
mohou napojit na jednotnou splaškovou kanalizaci přes domovní čerpací stanice. Likvidaci
odpadních vod z objektů, které jsou mimo dosah stávající a navrhované splaškové kanalizace
řešit v žumpách s vyvážením odpadu nebo v malých domovních ČOV s vyústěním do
vhodného recipientu.
Ve výkrese 4. Vodní hospodářství jsou vyznačeny trasy navržených kanalizačních stok.
Jejich poloha může být upřesňována podrobnější projektovou dokumentací.
Navrržená výstavba veřejné splaškové kanalizace v Soběšovicích je v zásadě v souladu
s PRVK MSK.
Dešťové vody ze zahrad a dvorů je doporučuno vhodnými terénními úpravami (miskovitý
tvar zahrad) v maximální míře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové (zalévání
zahrad, příp. WC) a tím omezit jejich rychlý odtok z území. Přebytečné srážkové vody je
navrženo odvádět povrchově mělkými zatravněnými příkopy umístěnými podél komunikací,
nebo v souběhu s kanalizací splaškovou, do recipientu. Dešťové vody z rozsáhlejších
zastavitelných ploch odvádět dešťovou kanalizací do vhodného recipientu.
30
4.8
INFRASTRUKTURA ENERGETICKÝCH ZAŘÍZENÍ
4.8.1 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ
Současný stav
Nadřazená soustava VVN je v Soběšovicích zastoupena vedením napěťové hladiny
220 kV – VVN 245 - 246 Lískovec – Kopanina, Bujaków (Polsko), které prochází
severovýchodním okrajem území. Vedení ZVN – 400 kV č. 460, ani jeho ochranné pásmo do
správního území obce Soběšovice nezasahuje.
Distribuční soustava VN - území obce Soběšovice je zásobováno elektrickou energií
z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkou 3 x 50 AlFe z hlavní linky VN 79, propojující
TS 220/110/22 kV Lískovec s TS 400/110/22 kV Albrechtice. Linka VN 79 je provedena
v dimenzi 3 x 120 Alfe na příhradových stožárech.
Na hlavní linku VN 79 je vzdušnými přípojkami napojeno 10 distribučních trafostanic DTS 22/0,4 kV, s celkovým výkonem 2 260 kVA, který je dodáván do veřejné sítě NN
v Soběšovicích. Technický stav zařízení VN je vyhovující, hlavní linka VN 79 zajistí
potřebný příkon nejméně do roku 2025.
Přehled distribučních trafostanic 22/0,4 kV
Číslo trafostanice Umístění
podle ČEZ
trafostanice
distribuce
Napájecí
vedení
Typ
trafostanice
Výkon
trafostanice
DTS 6882
Soběšovice – ČOV
VN 79
PTS400
160
DTS 6883
Soběšovice – Vodojem
VN 79
PTS400
250
DTS 6884
Soběšovice – ZD Pitrov
VN 79
PTS400
100
DTS 6886
Soběšovice – U Rumla
VN 79
PTS400
100
DTS 6887
Soběšovice – Husarůvka
VN 79
PTS400
250
DTS 6888
Soběšovice – RS Fučík
VN 79
B – 2sl.
250
DTS 6889
Soběšovice – Stavební obvod
VN 79
PTS400
250
DTS 6890
Soběšovice – RS Nová huť
VN 79
C2 – 3sl.
250
DTS 6891
Soběšovice – Obec
VN 79
B – 1sl.
250
DTS 6892
Soběšovice – RS Vratpap
VN 79
PTS400
400
Rozvodná síť NN – rozvodná síť NN v obci Soběšovice je převážně venkovního
provedení, převážně na betonových podpěrných bodech, s vodiči v průřezu 4 x 70 AlFe
v hlavních trasách, která je v okolí některých trafostanic doplněna kabelovou sítí NN
v dimenzi 3 x 120 + 70 AlFe. Technický stav rozvodné sítě NN dobrý.
Z rozvodné sítě NN je v současné době zásobováno el.energií 290 domácností, objekty
druhého bydlení, vybavenosti a odběry podnikatelské sféry. Elektrická energie je využívána
především pro osvětlení, pohon drobných spotřebičů a částečně pro vaření a otop.
Bilance příkonu a transformačního výkonu
Z energetického hlediska se pro návrhové období územního plánu uvažuje se smíšeným
stupněm elektrizace. Vzhledem k provedené plošné plynofikaci obce Soběšovice,
31
je uvažováno s elektrickým vytápěním pro cca 5 % bytů a část objektů druhého bydlení.
U ostatních bytů se vzhledem k rostoucímu stupni elektrizace domácností, zejména instalací
klimatizačních jednotek, uvažuje se stupněm elektrizace B.
Rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude koncem návrhového období v řešeném
území následující:
15 bytů - stupeň elektrizace C (vaření el. en.+ smíšené vytápění el. energií přímotopné
a akumulační)
325 bytů - stupeň elektrizace B (vaření plynem + el. energií)
Podílové maximum bytů (Bmax) – je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky
stanoveného pro konec návrhového období. Podle ČSN 33 2130 je měrný příkon bytové
jednotky v úrovni TR VN/NN stanoven na 2,65 kVA/byt pro stupeň elektrizace B, pro plně
elektrifikované byty (vaření el. energií, včetně smíšeného elektrického vytápění) se uvažuje
s měrným příkonem 12 kVA/byt (stupeň elektrizace C). Pro objekty druhého bydlení (rodinná
rekreace) se uvažuje s příkonem 1 kVA/objekt, pro cca 20 těchto objektů je uvažováno
s elektrickým vytápěním s příkonem 5 kVA/objekt.
Vypočtené podílové maximum bytů - Bmax je pro konec návrhového období následující:
Bmax = 325 x 2,65 + 15 x 12 + 165 x 1 + 20 x 5 = 1 306 kVA
Podílové maximum vybavenosti (Vmax) – je stanoveno z měrného ukazatele 0,6 kVA/byt (včetně druhého bydlení), pro stávající a nové podnikatelské aktivity (hotelové
ubytování je uvažováno s příkonem 600 kVA.
Vypočtené podílové maximum vybavenosti je pro konec návrhového období následující:
Vmax = 505 x 0,6 + 600 = 903 kVA
Podílové maximum bytů a vybavenosti určuje potřebný příkon bytově - komunální sféry,
včetně drobných podnikatelských aktivit, pro konec návrhového období. Při výpočtu
transformačního výkonu (PTR VN/NN) je uvažováno s 20% rezervou pro optimální využití
transformátorů a zajištění stability provozu při krytí odběrových maxim.
PDTS = (Bmax + Vmax) x 1.20 = 2 650 kVA
Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro obec
Soběšovice koncem návrhového období zajistit cca 2 650 kVA transformačního výkonu.
Přírůstek transformačního výkonu pro novou výstavbu bytů, vybavenosti, podnikatelských
aktivit a předpokládaný rozvoj elektrizace stávajícího bytového fondu dosáhne během
návrhového období cca 400 kVA proti současnému stavu.
Soudobé zatížení v úrovni TR 110/VN je o cca 30 % nižší než potřebný transformační
výkon v úrovni TR VN/NN a bude pro bytově-komunální sféru a podnikatelské aktivity
dosahovat výše 1,8 MW.
Návrh řešení
Distribuční soustava VN - potřebný příkon pro území obce Soběšovice bude zajištěn
z rozvodné soustavy 22 kV, linky VN 79, která je pro přenos potřebného příkonu dostatečně
dimenzována.
Přeložky vedení distribuční soustavy VN – 22 kV se nenavrhují. V případě vyvolané
přeložky těchto vedení upozorňujeme na skutečnost, že podle ustanovení § 47 zákona
č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, případnou
32
přeložku zařízení přenosové a distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho kdo
přeložku vyvolal.
Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení
a podnikatelské aktivity v řešeném území bude během návrhovém období zajištěn ze
stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny 3 novými DTS
navrženými v lokalitách s novou výstavbou (DTS N1 – 3), spolu se zvýšením výkonu
stávajících DTS 6883, 6890 a novými posilovacími vývody do sítě NN.
Nové trafostanice se navrhují jako venkovní, typu BTS na jednoduchém betonovém
sloupu, napojené nadzemní přípojkou VN – 22 kV. Jako technické řešení pro omezení vlivu
ochranného pásma venkovního vedení 22 kV se při nových nadzemních vedení VN – 22 kV
doporučuje použití závěsných kabelů příp. izolovaných vodičů 22 kV typu ADX.
Rozvodná síť NN – vzhledem k možné variabilitě řešení sítě NN stanovuje návrh ÚP
pouze zásady pro její návrh bez grafické dokumentace.
Při výstavbě nových objektů v lokalitách navržených pro souvislou zástavbu se navrhuje
rozvod NN řešit zemními kabely (podle požadavku § 4, odstavce 5 vyhlášky č. 137/1998 Sb.,
o obecných technických požadavcích na výstavbu). V tomto případě bude kabelová síť
provedena v jednotné dimenzi AYKY 3x120+70. Podmínkou pro kabelový rozvod NN je, že
před začátkem výstavby RD se provede v konečné podobě výstavba komunikace včetně
chodníků, vjezdů na příslušné parcely a prostupů pod komunikacemi pro přípojky na opačné
straně komunikace. Následně se uloží kabelové vedení, současně s elektroměrovými
rozvaděči, které budou umístěny v hranici parcely. V případě, že v předstihu výstavby objektů
nebude komunikace realizována, lze napojení objektů řešit z provizorní venkovní sítě NN,
která po provedení terénních úprav bude nahrazena zemním kabelem. V případě výstavby
jednotlivých objektů je požadavek na kabelizaci vedení NN nereálný. Jako jistících prvků
bude použito skříní typu SIL, resp. SR. Výhledově je možno lokální nedostatek příkonu v síti
NN řešit posilovacím vývodem z nejbližší trafostanice.
Vliv na životní prostředí
Pro eliminaci vlivu energetických zařízení na životní prostředí (hluk TR,
elektromagnetické pole vedení), k zajištění jejich spolehlivého provozu, k ochraně života,
zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranná pásma (OP) vedení VN 22 kV
a VVN 220 kV ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).
Ochranné pásmo nadzemního vedení 22 a 220 kV je vymezeno svislými rovinami
vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě
jeho strany:
u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně
15 m (20 m)
u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně
pro vodiče bez izolace
7 m (10 m)
pro vodiče s izolací základní
2m
pro závěsná kabelová vedení
1m
Poznámka:
Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před platností 1. energetického zákona, tj. před
rokem 1995.
33
Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve
vodorovné vzdálenosti:
u stožárových DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV
7 m od zařízení
u zděných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV
2 m od zařízení
u vestavěných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV
1 m od obestavění
Návrhem ÚP dojde v řadě lokalit navržených k zástavbě k dotčení ochranného pásma
nadzemního vedení 22 kV (Z8, 28, 30, 36, 42). Při provádění jakékoliv stavební činnosti,
včetně zemních prací, v těchto pásmech je nutno si vyžádat předchozí souhlas provozovatele
těchto energetických zařízení, ČEZ Distribuce a.s., středisko ve Frýdku–Místku.
4.8.2 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM
Současný stav
VTL plynovody a RS – vysokotlaká plynárenská zařízení se na území obce Soběšovice
nenacházejí. Dodávka zemního plynu pro obec je zajištěna z regulační stanice plynu (RS)
VTL/STL Havířov – Životice (62 094) výkonem 10 000 m3 h-1.
Místní plynovodní síť - obec Soběšovice je v současné době plošně plynofikována
středotlakým rozvodem plynu. Zemní plyn je přiveden středotlakým plynovodem
DN 200/D 160 z RS VTL/STL Havířov – Životice. Do místní plynovodní sítě byl zemní plyn
vpuštěn v r. 1994.
Místní plynovodní síť v obci je vybudována jako středotlaká, v tlakové úrovni do 300 kPa.
Plynovodní řady jsou vybudovány z lPE trubek v profilech D 40 – 160 uložených v zemi
podél místních komunikací.
Z místní, středotlaké plynovodní sítě je v současné době napojeno cca 75 % bytů v RD,
a převážná část objektů vybavenosti. Zemní plyn se využívá pro vaření, přípravu teplé
užitkové vody (TUV) a u převážné části odběratelů také pro vytápění. Délka plynovodní sítě
dosahuje cca 13 km, roční odběr plynu není samostatně evidován.
Bilance potřeby zemního plynu
Bilance potřeby plynu je sestavena podle jednotlivých odběratelských skupin obyvatelstvo a ostatní odběr.
Obyvatelstvo - roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo jsou
stanoveny metodou specifických potřeb podle směrnice č. 17 Severomoravské
plynárenské a.s., Ostrava. Předpokládá se, že koncem návrhového období bude
plynofikováno cca 90 % bytů, tj. cca 300 bytů v RD, spolu s cca 50 objekty druhého bydlení.
Bilančně se uvažuje s využitím plynu pro vaření, přípravu TUV a vytápění u všech
plynofikovaných objektů.
Ostatní odběr - v této kategorii jsou zahrnuty potřeby pro otop vybavenosti
a podnikatelských aktivit. Potřeba plynu je stanovena jako 25 % podíl hodinové potřeby
obyvatelstva. Pro blíže nespecifikované odběry se uvažuje s rezervou 90 m3 h-1, resp.
180 000 tis. m3 rok-1.
34
Bilance potřeby zemního plynu do roku 2025
Druh odběru
Měrná potřeba plynu
Potřeba plynu
[m3 h-1 ]
[m3 rok-1 ]
[m3 h-1]
1,20
3 000
0,50
1 000
[tis. m3rok-1]
Obyvatelstvo - byty
RD (vaření, otop, TUV) – 300bytů
360
900
Druhé bydlení
50 objektů
25
50
(25 % odběru obyvatelstva)
90
180
Rezerva
60
120
Odběr z místní sítě lkem
535
1 250
Ostatní odběr
Z celkové bilance potřeby plynu vyplývá, že koncem návrhového období je pro obec
Soběšovice nutno z místní sítě zajistit cca 1,25 mil. m3 zemního plynu, při koef. současnosti
všech odběrů Ks= 0,9 dosáhne zimní hodinové maximum hodnoty cca 480 m3h-1.
Návrh řešení
VTL plynovody a RS – s výstavbou vysokotlakých plynárenských zařízení na území obce
Soběšovice se během návrhového období neuvažuje, dodávka zemního plynu bude zajištěna
ze stávající RS VTL/STL Havířov – Životice s příp. zvýšením jejího výkonu na celkovou
potřebnou kapacitu.
Místní plynovodní síť - místní plynovodní síť je provedena jako středotlaká v tlakové
úrovni do 0,3 MPa. Středotlaký rozvod plynu je při menších profilech velmi pružný
a dovoluje při zachování navržených dimenzí provádět značné změny v jeho kapacitním
vytížení. Pro novou zástavbu je navrženo rozšíření středotlaké plynovodní sítě, nová
plynovodní síť je navržena z trubek PE - těžká řada v profilech DN 50 - D 63, v návaznosti na
stávající středotlakou síť. Celková konfigurace plynovodní sítě je zřejmá z grafické části
dokumentace.
Nové uliční plynovody budou realizovány oprávněnou organizací v souladu
s ČSN 38 6413 a budou pokládány zásadně na veřejných neoplocených pozemcích, zejména
do tělesa komunikací mimo vozovku, do chodníků, zelených pásů a přidružených prostorů.
Potrubí plynovodu bude uloženo v zemi, ve výkopu s pískovým podsypem a označením
žlutou výstražnou folií s minimálním krytím 1 m.
Vedení inženýrských sítí podél místních komunikací v nových lokalitách výstavby se
doporučuje sdružovat do společné trasy v šířce 120-150 cm od hranice oplocení.
Vliv na životní prostředí
Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně
neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií
plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranné
pásmo (OP) středotlakého plynovodu (STL) ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
STL plynovod
OP (vzdálenost od okraje potrubí) 1 m
35
4.8.3 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
Obec Soběšovice leží podle ČSN 06 0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot
v místě s oblastní výpočtovou teplotou tex = - 150 C a intenzivními větry.
Pro tem = 130C (tem – střední denní venkovní teplota pro začátek a konec otopného období) je
střední venkovní teplota za otopné období tes = 3,80C, počet dnů otopného období je 236.
Převážná část zastavěného území se rozkládá v nadmořské výšce kolem 320 m n. m.
Zvláště velké a velké spalovací zdroje o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nejsou na
území Soběšovic provozovány.
Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění
s individuálním vytápěním rodinných domů a samostatnými domovními kotelnami pro
objekty vybavenosti a podnikatelských aktivit. Významnějšími tepelnými zdroji v území jsou
kotelna ZVS – Nová Husarůvka (Obecní úřad, Infocentrum, 2 obchodní jednotky, restaurace),
společná kotelna pro ZŠ a MŠ, a kotelna Domu s pečovatelskou službou. Tepelná energie je
zajišťována především spalováním zemního plynu a částečně dřevní hmoty. Elektrickým
akumulačním vytápěním je vybaveno cca 5 RD.
Návrh řešení
Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu s individuálním
vytápěním RD, objektů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro objekty bytových
domů a vybavenosti zůstane během návrhového období zachován. V palivo-energetické
bilanci je preferováno využití zemního plynu pro 90 % bytů, část objektů druhého bydlení
(rodinné rekreace), pro vybavenost a podnikatelské aktivity. Doplňkové je využívání dřevní
hmoty a elelektrické energie.
Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro
5 % bytů v RD a část objektů druhého bydlení. Zásadně se doporučuje využívat smíšeného
elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) a různých druhů tepelných
čerpadel.
Z obnovitelných zdrojů energie lze pro rodinnou zástavbu v širším měřítku uvažovat
s rozšířením pasivního i aktivního využití solární energie, jejíž přeměna na tepelnou energii,
příp. elektrickou energii v solárních kolektorech nebo fotovoltaických článcích, je z hlediska
životního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem výroby tepelné a elektrické energie.
V ČR ročně dopadá kolmo na 1 m² cca 1100 kWh solární energie.
Z hlediska hospodaření s ušlechtilými palivy a při předpokládaném růstu jejich cen se pro
stavby RD doporučuje nízkoenergetické provedení obvodového pláště, střechy a oken tak, aby
měrná roční spotřeba tepelné energie na vytápění nepřekročila 45 kWh/m2 podlahové plochy.
Vliv na životní prostředí
Znečišťování ovzduší spalovacími procesy v bytově-komunálním hospodářství a průmyslu
způsobuje stále vyšší zatížení ovzduší cizorodými látkami s vážnými důsledky dlouhodobého
působení těchto látek na vyvolání řady rizikových onemocnění. Plošné využití zemního plynu
spolu s doplňkovým využitím elektrické energie a dřevní hmoty pro vytápění, je výraznou
změnou v palivo - energetické bilanci obce, která zlepšuje kvalitu životního prostředí
a příznivě ovlivňuje ekologické vztahy v území. Využitím ušlechtilých paliv došlo
k podstatnému snížení pevných i plynných exhalací a polétavé prašnosti v topném období,
spolu se snížením znečištění výfukovými plyny při rozvozu pevného paliva a odvozu popela.
36
V této souvislosti upozorňujeme na platnost zákona o ochraně ovzduší (zákon č. 86/2002
Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů), který kromě jiného umožňuje
nařízením obce zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečištění a stanovit
podmínky pro spalování nebo jiný způsob likvidace suchých rostlinných materiálů. (§ 50,
odst. g) a h)).
37
4.9
SPOJE
4.9.1 TELEKOMUNIKACE
Současný stav
Obec Soběšovice telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní
ústředny (RSU) Dolní Domaslavice, jako součást telefonního obvodu (TO – 55)
Moravskoslezský kraj.
Telefonní účastníci ve správním území obce Soběšovice jsou napojeni na digitální ústřednu
(RSU) Dolní Domaslavice prostřednictvím účastnické přístupové sítě (ÚPS), která je po
celkové rekonstrukci úložnými a závěsnými kabely v dobrém technickém stavu, včetně
rezervy pro další zákaznická napojení. Tato ústředna, jako základní prvek pevné
telekomunikační sítě, je napojena na řídící digitální hostitelskou ústřednu (HOST) FrýdekMístek. Propojením HOST Frýdek-Místek na vyšší síťovou úroveň (tranzitní a mezinárodní
ústředny) je zajištěn styk se 14 TO v České republice a mezinárodní telefonní styk s cca 225
evropskými i zámořskými státy.
Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telefónica O2 Czech Republic a cca
10 dalších komerčních poskytovatelů komunikačních služeb na pevné, mobilní a bezdrátové
síti je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu
s dalšími službami jako je přenos dat, připojení k internetu a šíření televizních a rozhlasových
programů.
Územím Soběšovic prochází optické kabely dálkové přenosové sítě ve správě
Telefónica 02 a.s.
Na území obce jsou dále provozovány 2 základnové stanice operátorů mobilních sítí (BTS)
T – Mobile a Vodafone, společně umístěné na Hydroglóbu.
Pozn. RSU – Remote Subscriber Unit (vzdálený účastnický blok)
BTS – Base Transceiver Station (základnová převodní stanice)
Návrh řešení
Předpokládá se, že koncem návrhového období bude hustota telefonních stanic v území
odpovídat 100 % telefonizovaných bytů s 30 % rezervou pro vybavenost a podnikatelskou
sféru, s požadavkem na připojení cca 450 telefonních účastníků. Tento údaj může být během
návrhového období zásadně ovlivněn vývojem cenových tarifů na pevných linkách
a v mobilních sítích.
Podmínky pro rozvoj komunikačního provozu budou řešeny výběrem z aktuální nabídky
operátorů na pevné, bezdrátové a mobilní síti.
V případě pevné sítě Telefónica O2 bude nabídka telekomunikačních služeb řešena na
volné kapacitě digitální ústředny Dolní Domaslavice, s případným rozšířením na
požadovanou potřebu, bez nároku na nové plochy, spolu s postupným rozšířením účastnické
přístupové sítě pro navrhovanou zástavbu.
Rozšiřovat se bude také počet telefonních účastníků mobilní telefonní sítě, která je
významným konkurentem pevné sítě. V případě výstavby nových základnových stanic
operátorů mobilní sítě se doporučuje tato zařízení sdružovat na společné stožáry příp. výškové
budovy.
38
Další rozvoj pevné sítě bude zaměřen především na proces zkvalitňování služeb, zejména
přístupu k INTERNETU jako zdroji informací, podobně jako budování veřejných datových
sítí s otevřeným přístupem.
K zajištění ochrany komunikačních zařízení je nutno respektovat ochranné pásmo
podzemních komunikačních vedení (1,5 m po stranách krajního vedení) ve smyslu
zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a změně dalších předpisů.
4.9.2 RADIOKOMUNIKACE
Současný stav
Tyto služby radiokomunikací zahrnují šíření rozhlasových a televizních programů, včetně
přenosu meziměstských telefonních hovorů.
Rozhlasové vysílání - území Soběšovic je pokryto rozhlasovým vysíláním v pásmech DV,
SV, a VKV z vysílačů:
Název vysílače
Uherské Hradiště
Prostějov
Ostrava
Ostrava
Třinec
Valašské Meziříčí
Umístění
vysílače
Program
ČRo1- Radiožurnál
ČRo2 , ČRo6
ČRo2 , ČRo6
Radio Impulz
Frekvence 1
Rádio Helax
Hitrádio Orion
ČRo1- Radiožurnál
ČRo3 - Vltava
ČRo - Ostrava
Javorový vrch (945 m n. m.) ČRo1- Radiožurnál
Rádio Čas
Hitrádio Orion
ČRO2 - Praha
ČRO - Ostrava
Radhošť (1129 m n. m.)
ČRo1- Radiožurnál
Frekvence 1
ČRo3 - Vltava
ČRO - Ostrava
Radio Impulz
Hitrádio Orion
Topolná
Dobrochov
Svinov
Hošťálkovice(287 m n. m)
Výkon
Kmitočet
kW (max)
650
200
30
43 (100)
70
40 (100)
4
43 (100)
43 (100)
2,8
0,1
1
1
1
1
10
10
10
10
10
3
MHz
0,270
0,954
0,639
89,0
91,0
93,7
96,4
101,4
104,8
107,3
92,1
98,3
98,7
101,9
105,3
92,5
94,1
96,8
99,0
100,5
103,9.
39
Televizní vysílání – šíření televizních programů je zajišťováno z televizních vysílačů:
Název vysílače
Umístění vysílače
Program
Ostrava
Hošťálkovice (287 m n. m)
Frýdek-Místek
Třinec
Valašské Meziříčí
ČT1
Výkon
kW
600
31.
ČT2
100
51.
TV NOVA
100
1.
TV NOVA
2
42.
TV PRIMA
150
48.
ČT1
300
37.
ČT2
0,25
52.
Javorový vrch (945 m n. m.) ČT1
0,30
26.
TV NOVA
0,10
28.
ČT1
0,10
27.
ČT2
0,20
49.
TV NOVA
0,20
6.
Lysá Hora (1313 m n. m)
Radhošť (1129 m n. m.)
Kanál
Území je pokryto také pozemním digitálním signálem (DVB –T) z vysílače Ostrava
Hladnov – vodojem, který šíří programy multiplexu 1 (ČT1, ČT2, ČT 24, ČT4 Sport
a 7 programů ČRo) na 54. kanále a multiplexu 2 (TV Nova, Nova Cinema, TV Prima a TV
Barandov) na 39. kanále. Pro příjem uvedeného signálu je nutný televizor s digitálním
tunerem (IDTV – Integrated Digital TV) příp. jakýkoliv stávající televizor vybavit digitálním
přijímačem (set-top-boxem). Vysílání digitálního signálu DVB –T bude během návrhového
období přesunuto na vysílače Ostrava – Hošťálkovice a Frýdek-Místek – Lysá Hora.
Řada dalších českých televizních a rozhlasových programů, je dále šířena prostřednictvím
satelitního vysílání (DVB – S) v paketech Czechlink, UPC Direkt, Digi TV. Vzhledem
k omezení plynoucímu z vysílacích práv jsou televizní programy zabezpečeny proti
neautorizovanému příjmu systémem CryptoWorks. Při instalaci parabolické antény
a příslušného dekodéru lze dosáhnout kvalitního, digitálního příjmu volných i placených
programů při stoprocentním pokrytí území.
Mobilní telefonní síť - ve správním území obce Soběšovice jsou dostupné všechny služby
nabízené operátory mobilních sítí v systému GSM – T-Mobile, Telefónica O2 a Vodafone. Na
území obce jsou provozovány 2 základnové stanice operátorů mobilních sítí (BTS) T–Mobile
a Vodafone, společně umístěné na Hydroglóbu.
Radioreléové spoje - tyto spoje jsou určeny pro přenos televizní a rozhlasové modulace
a přenos telefonních hovorů.
Územím obce Soběšovice prochází radioreléové spoje Radiokomunikací a.s.
v následujících trasách:
Hošťálkovice – Javorový vrch
Slezská Ostrava – Javorový vrch
Havířov Merkur – Lysá Hora
Hydroglóbus Soběšovice – Horní Tošanovice
Trasy dálkové přenosové optické sítě a radioreléových spojů na území obce jsou zřejmé
z grafické části dokumentace. Návrhem ÚP nejsou tyto trasy dotčeny.
Pozn. RSU – Remote Subscriber Unit (vzdálený účastnický blok)
BTS – Base Transceiver Station (základnová převodní stanice)
40
4.10 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky území) – zaměstnanost (hospodářské
podmínky území) a bydlení vytvářejí základní prvky sídelní struktury území, nedílnou součást
civilizačních hodnot území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce
(přímo její prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci
a regionu. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné
prostředí včetně životního prostředí, vlastní či širší rekreační zázemí. Právě rekreační
atraktivita obce, u vodní nádrže, hraje zásadní roli i z hlediska její obytné funkce. Tyto
přírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi
dobře vyjadřuje úroveň cen bydlení - prodejnost nemovitostí pro bydlení v sídle, či dané
lokalitě. Zhodnocení rozvojových faktorů řešeného území je jedním z výchozích
podkladů pro hodnocení a prognózu budoucího vývoje (koncepci rozvoje obce) během
očekávaného období platnosti územního plánu (obvykle pro dalších 10 - 15 let).
Hlavním cílem kapitoly je sestavení prognózy vývoje počtu obyvatel (včetně bilance
bydlení) v řešeném území ve střednědobém výhledu. Prognóza vychází z rozboru
demografických a širších podmínek řešeného území. Dále slouží především jako podklad pro
dimenzování technické a sociální infrastruktury a pro návrh nových ploch pro bydlení.
V případě řešeného území se projevují na jeho vývoji především:
•
Poloha obce mezi městy Frýdek–Místek, Havířov a Ostrava, v intenzivně využívaném
rekreačním území tvořeném Žermanickou přehradou, širším zázemím Beskyd.
•
Nepříznivým faktorem je značná úroveň nezaměstnanosti v širším regionu, v regionu se
však realizují záměry vzniku nových průmyslových zón (zejména strategické zóny kraje –
Nošovice, Ostrava Hrabová, Třanovice, Český Těšín a další).
•
Omezujícím faktorem je velikost obce a částečně i rozsah její vybavenosti.
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel umožňuje lépe posoudit širší i demografické
předpoklady dalšího vývoje. Vývoj počtu obyvatel v minulosti (po r. 1869) vykazoval pokles
počtu obyvatel odrážející neatraktivní životní podmínky. Významný zásah pro vývoj obce
představovala výstavba Žermanické přehradní nádrže. Po r. 1960 byl vykazován příznivý
vývoj počtu obyvatel pokračující v zásadě až do současnosti. Dlouhodobý vývoj počtu
obyvatel od roku 1869 je patrný z následující tabulky.
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v obci
s k u t e č n o s
rok
1869 1900 1930 1950
obyvatel 1106 918
959
890
t
1961
593
1970
619
1980
696
1991
709
2001
817
prognóza
2009 2020 - 25
842 900 - 920
Počet trvale bydlících obyvatel byl na začátku roku r. 2009 – 842 (podle údajů statistického
úřadu), podle údajů obce 829 obyvatel. Vývoj po r. 1991 je velmi příznivý, zejména ve
srovnání s vývojem v okolních městech.
Vývoj počtu obyvatel v obci v posledních letech
rok
2003
2004
obyvatel
833
834
(podle ČSÚ, k 1. 1. příslušného roku)
2005
823
2006
822
2007
825
2008
831
2009
842
41
Věková struktura obyvatel řešeného území je podprůměrná, dlouhodobě se však zhoršuje
podobně jak na naprosté většině území ČR. Podíl předproduktivní věkové skupiny (0-14let)
byl 15,4 % (r. 2001), při srovnatelném průměru okresu Frýdek-Místek 17,3 %. Podíl obyvatel
nad 60 let byl ve stejném období 18,7 %, tj. vyšší než průměr okresu i ČR. Tyto faktory
nepříznivě ovlivňují další možnosti růstu počtu obyvatel přirozenou měnou. Z dlouhodobého
hlediska je v řešeném území reálné uvažovat s dalším růstem podílu osob v poproduktivním
věku a poklesem podílu dětí. Nároky na sociálně zdravotní služby budou stoupat a potřeba
kapacit škol bude stagnovat i při eventuálním růstu počtu obyvatel obce. Příznivou
skutečností je poměrně značná sociální soudržnost obyvatel území, vyplývající jak ze
stability osídlení tak i převažující formy bydlení.
Věková struktura obyvatel
Celkem
územní jednotka
věková skupina
0-14
věková skupina
podíl 0-14 nad 60
podíl 60+
nezjištěno průměrný
věk
Česká republika
10230060 1654862
16,2 %
1883783
18,4 %
3483
39
Frýdek-Místek
226818
39208
17,3 %
40247
17,7 %
25
38
817
126
15,4 %
153
18,7 %
0
39
Soběšovice
(zdroj: ČSÚ, SLDB, r. 2001)
Prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel v obci je do značné míry ovlivněna impulsy, které
jsou obtížně odhadnutelné (investice v širším regionu). Migrace obyvatel bude mít
rozhodující důsledky pro další vývoj obce. Během období platnosti územního plánu je
možno očekávat velmi mírný růst počtu obyvatel v obci až na cca 920 obyvatel
do r. 2025. V úvahu je nutno vzít jak vlastní rozvojové možnosti řešeného území (atraktivní
rekreační, částečně příměstskou polohu a zájem o bydlení), tak především širší podmínky
regionu (dokončení realizace průmyslové zóny Nošovice a dalších).
Předpokládaný vývoj počtu obyvatel během návrhového období je podmíněn zejména
zvyšováním atraktivity vlastního bydlení v obci (zlepšením obytného prostředí, rozšířením
vybavenosti a využitím územních a rekreačních předpokladů rozvoje obce).
42
4.11 BYDLENÍ
V roce 2009 je v řešeném území celkem cca 340 bytů, z toho cca 290 trvale obydlených.
Podle výsledků sčítání zde v r. 2001 bylo 278 trvale obydlených bytů, všechny v rodinných
domech. Počet neobydlených bytů – 51 (r. 2001) byl značný, odpovídající způsobu, stáří
zástavby, velikosti a rekreační funkci sídla. V r. 1991 bylo v obci vykazováno - 95 objektů
rodinné rekreace (rekreačních chat), novější data nejsou centrálně sledována. K druhému
bydlení (zahrnující v řešeném území zejména rekreační bydlení) je využívána i značná část
formálně neobydlených bytů podobně jako v jiných obcích (byty nejsou vyjmuty z bytového
fondu). Celkový rozsah druhého bydlení je v současnosti cca 150 jednotek.
Bytový fond (ČSÚ, SLDB, r.2001)
byty
trvale obydlené byty, z toho:
celkem
Česká republika
okr. Frýdek-Místek
Soběšovice
celkem
v RD
4366293 3827678 1632131
neobydlené byty
v BD
celkem
%
k rekreaci
2160730
538615
12,3
175225
88297
79383
36174
42740
8914
10,1
2545
329
278
255
19
51
15,5
10
V období 1991-2001 bylo v obci získáno 52 nových bytů, intenzita nové bytové výstavby byla
vysoká. V posledních letech byly v obci realizovány cca 2 nové byty ročně. Bytový fond
v obci je nadprůměrně kvalitní, dobře napojený na sítě (vodovod 99% objektů, většina bytů na
plyn i kanalizaci).
Věková struktura trvale obydlených bytů (ČSÚ, SLDB, r. 2001)
byty postavené v období
celkem
1946 - 1980
1980 - 1991
abs,
%
abs.
%
ČR
3827678 1868940
48,8
627486
16,4
okr. Frýdek79383
49760
62,7
12720
16,0
Místek
Soběšovice
278
142
51
52
19
1991 - 2001
abs.
%
313769
8,2
6167
7,8
52
19
Pro řešené území (s ohledem na jeho širší podmínky) je možno reálně uvažovat:
1) S odpadem cca 10 - 20 bytů do r. 2025 (ve všech formách, především přeměnou na druhé
bydlení - demolice budou tvořit pouze malou část odpadu), tj. s intenzitou odpadu kolem
0,3 % ročně z celkového výchozího počtu bytů. Nízká intenzita odpadu bytů (ve srovnání
s minulostí) pramení z růstu nákladů na bydlení a lepší údržby, na druhé straně nelze
zabránit využití rodinných domů, včetně nově postavených pouze k druhému
(rekreačnímu) bydlení.
2) S potřebou cca 20 bytů pro zlepšení úrovně bydlení do roku 2025. Především pokrytí
nároků vznikajících v důsledku poklesu průměrné velikosti cenzové domácnosti, což bude
představovat největší část z celkové potřeby nových bytů. Tato potřeba, však nemusí být
plně uspokojena, je možné očekávat i mírný růst soužití cenzových domácností. Soužití
cenzových domácností nelze ve vesnickém území považovat za jednoznačně negativní jev,
určení jeho přirozené míry je problematické. V řešeném území existuje značná sociální
soudržnost rodin a soužití cenzových domácností je i integrujícím faktorem rodin,
omezující následnou potřebu sociálně zdravotních služeb.
43
3) Pro přírůstek počtu trvale bydlících obyvatel je možno uvažovat s cca 20 - 30 bytů do
r. 2025. Odhad je poměrně obtížný, nelze vyloučit ani zájem hromadných komerčních
investorů o lokalizaci nové bytové výstavby v obci.
Odhadovaný počet nově získaných bytů v řešeném území (po redukci na úroveň
koupěschopné poptávky, ale současně se zohledněním širší poptávky z regionu) je cca
60 nových bytů v období do r. 2025. U malé části (asi 10 bytů) je možno předpokládat jejich
získání bez nároku na nové plochy (vymezené územním plánem jako návrhové), tj. formou
nástavby, přístavby, změny využití budov, v zahradách, v prolukách v zástavbě apod.
Současně je však pro přiměřené fungování trhu s pozemky potřeba zabezpečit převahu
nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou, minimálně o 50 %. Ne všechny pozemky, které
územní plán navrhne k zástavbě, budou takto využitelné ať už z důvodů majetkoprávních či
jiných, tj. v době zpracování územního plánu neznámých faktorů.
Bilance počtu obyvatel a bytů v řešeném území
obec
obyvatel
rok
2009
2025
Soběšovice
840
920
v BD
obec
Soběšovice
Soběšovice
(0)
0
bytů
2009
290
nových bytů do r. 2025
v RD
plocha [ha]
BD
RD
(55)
0
11
65
-
2025
340
úbytek bytů
do r. 2025
15
druhé bydlení
obytných jednotek
r. 2009
r. 2025
150
165
Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách
vymezených v územním plánu obce jako návrhové. V obci je cca 15 bytů v domech
s charakterem zástavby bytových domů, jejich počet zůstane zachován, nové bytové domy
nejsou navrhovány. Nárůst druhého bydlení o cca 15 bytů je očekáván zejména formou
„odpadu“ trvale obydlených bytů.
4.12 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH
Obec Soběšovice je z hlediska širších vztahů i samotnými občany obce vnímána jako obec
s významnou funkcí rekreační a to pro rodinnou rekreaci i pro rekreaci víkendovou nebo
rekreaci dlouhodobou, pro kterou je v obci vhodná řada zařízení s funkcí ubytovací
a stravovací.
V r. 1991 bylo v obci vykazováno, na základě výsledků sčítání lidu, domů a bytů,
95 objektů rodinné rekreace (rekreačních chat). Novější data nejsou centrálně sledována.
K druhému bydlení (zahrnující v sobě i rekreační bydlení) je využívána značná část formálně
neobydlených bytů podobně jako v jiných obcích (byty nejsou vyjmuty z bytového fondu).
Celkový rozsah druhého bydlení je v současnosti odhadován na cca 150 jednotek.
K rekreaci jsou využívány zpravidla i zahrádkářské chaty upravené k letnímu pobytu, tyto
však nejsou do uvedené bilance započítány. Lze předpokládat, že v průběhu návrhového
období dojde k dalším převodům některých staveb z trvale obydlených do rekreačních, ale
může nastat i situace opačná, že bude požadováno, aby objekty rekreační sloužily k trvalému
bydlení. U těchto staveb je pak nutno posuzovat, zda je zde vybudován vhodný příjezd, lze
44
zajistit zásobování pitnou vodou, likvidaci odpadních vod zákonným způsobem, odvoz
odpadů apod. Většina rekreačních objektů je v dobrém stavebním stavu.
V obci se nacházejí příjemná ubytovací zařízení, např. ubytování v Nové Husarůvce
(s ubytovací kapacitou 14 osob), penzion Ferdinand (s ubytovací kapacita 35 osob), penzion
Aneta (s kapacitou 45 lůžek), penzion Flora (s kapacitou 12 lůžek), ubytování v soukromí
„U Foukalů“ (s kapacitou 7 osob), sportovně-rekreační komplex „Přístav“ (nabízí ubytování
ve třech penzionech s celkovou kapacitou 50 lůžek), RS Horacius (chata – 7x čtyřlůžkový
pokoj, chatka – 2x čtyři lůžka). Další možnost ubytování v letní sezóně nabízí také kemp Pod
Husarůvkou.
Ke každodenní a víkendové rekreaci je možné využívat stávající sportovní zařízení - areál
s fotbalovým hřištěm a „Sokolovnou“, areál CK Juhász a.s. s tenisovým kurtem s umělým
povrchem, horolezeckou stěnou, bowlingem, hřištěm na beach volejbal, pétanque a minigolf,
penzion Aneta s antukovým tenisovým hřištěm, hřiště v areálu základní školy.
Územním plánem jsou areály ubytovacích zařízení zařazeny do ploch občanské vybavení.
V podmínkách stanovených pro využívání těchto ploch je v rámci ploch občanské
vybavení umožněno budování staveb a zařízení pro sport, relaxaci a volný čas. Stavby
a zařízení pro každodenní rekreaci (sport, relaxaci a volný čas, dětská a maloplošná hřiště) lze
realizovat také v plochách smíšených obytných aniž jsou vymezeny na konkrétním místě
územním plánem.
Má-li obec mít charakter rekreační obce a má-li být podpořen cestovní ruch je nezbytné,
aby zde byly možnosti celoročního rekreačního vyžití.
Rekreační atraktivitu obce podporuje také návrh plochy prostranství veřejného - zeleně
veřejné v souvislé zástavbě obce, v blízkosti přehrady. Kromě odpočinkových ploch by zde
bylo vhodné realizovat atrakce pro sportovce i pro rodiny s dětmi, např. fit stezky, bobové
dráhy, lanové dráhy, skluzavky, lezecké stěny apod.
V obci by bylo možné provozovat i agroturistiku a to v ploše výroby a skladování v k.ú.
Pitrov.
Pěkná, mírně kopcovitá krajina je vhodná pro cyklistiku a pěší turistiku.
Soběšovicemi je, dle Klubu českých turistů, vedena modře značená turistická stezka
č. 2239 (Frýdek–Místek – Český Těšín) po místních komunikacích.
Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace. Pro
cykloturistiku jsou v Soběšovicích vyznačeny dvě stabilizované cyklistické trasy. Jedná se
o lokální cyklotrasu č. 6005 (Frýdek–Místek – Žermanice – Frýdek–Místek) a č. 6174 (Záguří
– Soběšovice – Nošovice – Vyšní Lhoty, Oblesky). Obě trasy jsou vedeny po silnici III/4735
a po místních komunikacích.
Územním plánem Soběšovice jsou v řešeném území navrženy dvě nové cyklotrasy vedené
po místních komunikacích ve směru na Těrlicko.
Celé správní území obce Soběšovice bylo platným ÚPN VÚC Beskydy zařazeno do
rekreačního krajinného celku 19. Žermanická přehrada. (Vymezení hranic RKC viz ÚPN
VÚC Beskydy, výkres Rekreace a cestovní ruch, památky). Podle závazné části ÚPN VÚC
Beskydy je nutno v celém rozsahu vymezeného RKC dodržovat zákaz nových staveb pro
individuální rekreaci (tj. rekreačních chat, rekreačních domků a zahrádkářských chat).
Přípustné jsou změny původních objektů venkovského charakteru na rekreační chalupy.
Přípustná je realizace ubytovacích zařízení v hotelích, turistických chatách, penzionech
a v soukromí.
45
4.13 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách – hospodářské podmínky jsou obvykle
základním faktorem rozvoje sídel s nemalými důsledky i v sociální oblasti (soudržnosti
obyvatel území). Územní plán je vnímá zejména plošně (z hlediska lokalizace ploch pro
podnikání) a komplexně – především skrze nepřímé ukazatele nezaměstnanosti obyvatel
a mzdové úrovně (koupěschopné poptávky v regionu).
Právě služby jsou hlavním zdrojem pracovních míst v území ve vesnickém území, zatímco
tradiční průmysl i přes svou pokračující plošnou expanzi vykazuje dlouhodobý relativní
mnohdy i absolutní úbytek zaměstnanosti. V Soběšovicích, v návaznosti na rekreační
předpoklady, budou mít poskytované služby, především jejich úroveň, zásadní význam.
Posouzení plošné přiměřenosti stávajících podnikatelských - výrobních areálů je
v současnosti velmi omezené, jakákoliv měřítka obzvláště pro malé obce chybí. Základní
podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k obecnému závěru
o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějící zdanění stavebních pozemků
odvozené z poskytovaných užitků obcemi a hodnoty nemovitostí, externalit). Tato situace
vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na
„zelených“ plochách. V Soběšovicích však nejsou kladeny požadavky na vymezení nových
ploch pro výrobu a skladování (podnikatelský areál) územním plánem.
Ekonomická aktivita obyvatel (ČSÚ, SLDB, r. 2001)
Česká republika
5253400
51
nezaměs- míra
tnaní
nezaměstnanosti
v%
486937 9,3
okr. Frýdek-Místek
110003
48
14953
13,6
3557
3,2
50398
46
415
51
64
15,4
7
1,7
301
73
ekonomicky podíl
aktivní –
EA
(EA)
v%
řešené území
EA
podíl EA vyjíždě- podíl
v země- v zem.
jící
vyjíždědělství v %
za prací jících
v%
230475 4,4
2248404 22
Údaje z roku 2001 uváděly 415 ekonomicky aktivních obyvatel v obci, přičemž za prací
vyjíždělo mimo obec 301 obyvatel. Počet pracovních míst v řešeném území je cca 60, a to
především v drobném podnikání, službách a zemědělství. Obyvatelé obce vyjíždějí za prací
především do Ostravy (72 osob), Frýdku-Místku, Havířova, v menší míře např. do Nošovic,
Dobré a okolních obcí.
Počet podnikatelských subjektů v řešeném území (r. 2007, zdroj ČSÚ): celkem 155, z toho:
Státní organizace - 1
Akciové společnosti - 0
Obchodní společnosti - 6
Družstevní organizace - 0
Podnikatelé - fyzické osoby - 121
Samostatně hospodařící rolníci - 3
Svobodná povolání - 10
Ostatní právní formy -13
Vysoká míra nezaměstnanosti v okrese (regionu), ale i v obci je omezujícím faktorem
dlouhodobého rozvoje řešeného území. Okres Frýdek-Místek patří z hlediska dlouhodobé
úrovně nezaměstnanosti k výrazně postiženým okresům v rámci bývalého Severomoravského
46
kraje, nadprůměrně při srovnání celé České republiky. Celý okres je zařazen mezi regiony se
soustředěnou podporou státu – strukturálně postižené regiony. Problémy umocňuje
i nepříznivý vývoj mzdové úrovně okresu Frýdek-Místek po r. 1990.
Řešení hospodářských problémů je v rámci systému územního plánování omezené. Návrh
územního plánu musí prověřit a navrhnout možnosti zlepšení situace v rámci řešeného území,
posílením nabídky ploch pro podnikání, zlepšení technické infrastruktury, ale i stabilizací
funkčního využití ploch. Přitom však nelze zapomenout ani na hledání dalších možností
intenzifikace využití ploch pro podnikání, včetně přihlédnutí k širším podmínkám regionu
(vzniku podnikatelských zón v regionu, které nabídku pracovních příležitostí výrazně posílí).
V úvahu je nutno vzít i zlepšující se regionální podmínky zaměstnanosti v posledních letech.
4.13.1 VÝROBA ZEMĚDĚLSKÁ
Agro – Dominik spol.s.r.o. (Žermanice 91) – celková výměra obhospodařovaných pozemků
je 400 ha, z toho v řešeném území obhospodařuje 70 ha zemědělských pozemků. Ve správním
území Soběšovice, se jedná jen o rostlinnou výrobu – pěstování obilovin, olejnin, luskovin
trvalých travních porostů. Firma nemá v řešeném území žádné výrobní zařízení.
Na většině lesních pozemků mají právo hospodařit Lesy České republiky Hradec Králové
s.p. – Lesní správa Ostrava se sídlem v Šenově. Lesní hospodářský plán má platnost od
1. 1. 2008 do 31. 12. 2017.
Část lesních pozemků je ve vlastnictví obce – celkem 4,76 ha. Pro tyto lesy je zpracována
Lesní hospodářská osnova s platností od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2017.
Malá část lesních pozemků je v soukromém vlastnictví – jen drobné výměry.
Uvedené organizace nemají v obci žádné výrobní ani správní zařízení.
4.13.2 VÝROBA A SKLADOVÁNÍ
Podnikatelské aktivity z oblasti služeb, drobné výroby apod., jsou rozmístěny většinou
mezi souvislou zástavbou a jsou převážně provozovány v dílnách u rodinných domů. Jedná se
např. o zahradnické služby, projekční činnost, autoservis a další. Ve správním území obce
Soběšovice se nevyskytují výrobní areály větších firem.
Stávající plocha výroby a skladování v k.ú. Pitrov je územním plánem respektována. Nové
plochy výroby a skladování nejsou územním plánem vymezeny.
Podnikatelské aktivity bez negativních vlivů na pohodu bydlení a životní prostředí je
možné provozovat v plochách obytných smíšených v souladu s podmínkami stanovenými
v textové části návrhu ÚP.
47
4.14 OBČANSKÉ VYBAVENÍ
Stávající plochy zařízení občanského vybavení jsou ponechány beze změn. Jedná se o areál
základní a mateřské školy, obecní úřad, dům s pečovatelskou službou, poštu, požární
zbrojnici, kostel a navazující areál hřbitova, sportovní areál - fotbalové hřiště.
V plochách občanského vybavení jsou také situována zařízení a stavby s funkcí
ubytovacími a stravovací.
Jako plocha občanského vybavení – sportovních zařízení je vymezen sportovní areál
s severní části souvislé zástavby obce.
Územním plánem jsou navrženy zastavitelné plochy občanského vybavení bez bližšího
určení v návaznosti na stávající plochy občanského vybavení a v návaznosti na plochy
smíšené obytné.
4.15 KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH PLOCH
Obec Soběšovice je nutno vnímat jako rozvíjející se sídlo ovlivněné především vazbou na
blízká města Havířov, Frýdek-Místek, Český Těšín i Ostravu. Převažujícími funkcemi
řešeného území jsou funkce obytná a rekreační.
Řešené území tvoří součást správního obvodu ORP Frýdek-Místek.
Navržená urbanistická koncepce navazuje na stavební vývoj obce. Stávající urbanistickou
strukturu doplňuje návrhem dostavby vhodných proluk a ploch navazujících na zastavěné
území. Vymezeny jsou především zastavitelné plochy pro obytnou výstavbu a zařízení
související s obytnou funkcí, dále jsou vymezeny zastavitelné plochy pro rozvoj občanského
vybavení a prostranství veřejných - zeleně veřejné. Funkce rekreace rodinné již není dále
rozvíjena.
V rámci dopravní obsluhy území bylo řešeno odstranění dopravních závad na stávající
komunikační síti a doplnění komunikací v lokalitách vymezených pro novou zástavbu.
Součástí návrhu je vymezení územního systému ekologické stability.
Největší rozsah navržených zastavitelných ploch představují plochy smíšené obytné,
určené pro pozemky staveb pro bydlení, stávající rodinné rekreace, občanského vybavení,
pozemky prostranství veřejných, související dopravní a technickou infrastrukturu. Přípustná je
nerušící výroba a služby, které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž
v území. Na větší zastavitelné plochy smíšené obytné bude nutno zpracovat územní studii,
v rámci které bude nutno respektovat požadavek, že pro každé 2 ha zastavitelné plochy se
vymezuje s touto zastavitelnou plochou pro bydlení, občanské vybavení apod. související
plocha prostranství veřejného ať už zpevněného, nebo zeleně veřejné.
Stávající zařízení občanského vybavení zůstávají beze změny. Zastavitelné plochy pro
občanské vybavení jsou vymezeny v západní až jihozápadní části obce.
Stávající areál výroby a skladování zůstává zachován územně beze změny. Nová plocha
pro rozvoj výroby a skladování není navržena.
Plochy prostranství veřejných jsou vymezeny podél komunikací.
Plochy prostranství veřejných - zeleně veřejné jsou vymezeny v blízkosti vodní nádrže
Žermanice v rámci podpory rekreačního využívání území obyvateli a návštěvníky obce.
Nejrozsáhlejší plocha je vymezena přibližně v centru souvislé zástavby obce.
48
V rámci vymezeného územního systému ekologické stability je navrženo u zatím
nefunkčních ploch zalesnění.
NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ CHARAKTERISTIKA PLOCH
Územním plánem jsou vymezeny stávající a navržené plochy s rozdílným způsobem
využití, pro které jsou stanoveny podmínky jejich využívání, které jsou podrobněji uvedeny
v oddíle F textové části I.A Územního plánu Soběšovice.
V řešeném území jsou vymezeny následující typy ploch:
Plochy smíšené obytné (SO)
Plochy rekreace rodinné (RR)
Plochy rekreace hromadné – kempy (RH)
Plochy občanského vybavení (OV)
Plochy občanského vybavení - sportovní zařízení (OS)
Plochy občanského vybavení - hřbitovy (OH)
Plochy zemědělské - zahrady (ZZ)
Plochy výroby a skladování (VS)
Plochy prostranství veřejných - zeleně veřejné (ZV)
Plochy prostranství veřejných (PV)
Plochy smíšené nezastavěného území (SN)
Plochy technické infrastruktury (TI)
Plochy lesní (L)
Plochy zemědělské (Z)
Plochy vodní a vodohospodářské (VV)
Plochy přírodní - územního systému ekologické stability (ÚSES)
Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS)
Charakteristika ploch:
Plochy smíšené obytné (SO)
Jedná se o převážnou část zástavby v obci - stávající i navržené plochy. Funkce obytná je
dominantní, doplňuje ji funkce obslužná.
Převažuje zde zástavba rodinnými domy s hospodářskými budovami, dílnami, garážemi
a usedlosti. Mezi obytnou zástavbou jsou situovány stavby občanského vybavení lokálního
významu a připouští se zde provozování zařízení služeb a podnikatelských aktivit lokálního
významu, které nebudou narušovat pohodu bydlení negativními vlivy z provozované činnosti,
např. nepřiměřenou dopravní zátěží, hlukem, prachem, pachy, osvětlením apod., včetně staveb
a zařízení pro chov hospodářských zvířat, pokud nebudou negativní účinky na životní
prostředí překračovat limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru a bude je
možné připustit s ohledem na organizaci stávající i navržené okolní zástavby.
V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro
zajištění funkce těchto ploch.
Plochy rekreace rodinné (RR)
Jedná se o plochy rodinné rekreace se stávajícími stavbami chat a rekreačních domků.
V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro
zajištění funkce těchto ploch.
49
Plochy rekreace hromadné – kempy (RH)
Jedná se o plochu stávajícího kempu, v rámci které lze provozovat stravovací zařízení včetně
sezónního občerstvení, maloplošná hřiště, sociální zařízení a další stavby související
s provozem kempu.
V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro
zajištění funkce těchto ploch.
Plochy občanského vybavení (OV)
Jedná se o stávající i navržené plochy občanské vybavenosti spadající především do veřejné
infrastruktury a případně plošně a prostorově menších komerčních zařízení. Připouští se zde
provozování a výstavba zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu,
zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, drobný prodej, ubytování, stravování, ochranu
obyvatelstva a stavby a zařízení související s provozováním uvedených zařízení včetně ploch
zeleně a dopravy.
V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro
zajištění funkce těchto ploch.
Plochy občanského vybavení - sportovní zařízení (OS)
Zahrnují stávající sportovní areály a maloplošná hřiště včetně navržených ploch pro sport
a rekreaci. Připouští se zde výstavba zařízení sportovních a zařízení občanského vybavení –
stravování, ubytování, služeb apod., souvisejících s provozem sportovních zařízení.
Dále se připouští výstavba parkovišť a manipulačních ploch, komunikací, chodníků a stezek
pro pěší, garáží pro techniku na údržbu hřiště, zařízení technické infrastruktury apod.
Plochy občanského vybavení - hřbitovy (OH)
Jedná se o stávající plochy hřbitovů. Zde se připouští pouze realizace staveb a zařízení
souvisejících s provozem a využíváním hřbitovů včetně staveb církevních a dopravní obsluhy
plochy.
Plochy zemědělské - zahrady (ZZ)
Jedná se o plochy zahrad, které nebyly zařazeny do ploch smíšených obytných. Lze zde
realizovat stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků se zastavěnou plochou do
20 m2 a zařízení a stavby související s využíváním zahrad, např. skleníky, altány, pergoly,
zahradní krby apod. Oplocení se připouští pouze v zastavěném území s výjimkou ploch
zasahujících pod maximální úroveň vodní hladiny přehradní nádrže Žermanice. Mimo
zastavěné území se připouští nové oplocení živým plotem nebo pastvinářským oplocením.
Plochy výroby a skladování (VS)
Jedná se o stávající a navržené plochy výrobních areálů se stavbami zemědělskými, stavbami
pro skladování, výrobu, výrobní a technické služby, stavby pro obchod a služby, čerpací
stanice pohonných hmot, odstavování nákladních vozidel apod. Dále zde lze realizovat stavby
a zařízení související s hlavní činnosti, např. sociální a stravovací zařízení pro zaměstnance,
administrativní budovy, byty pro majitele, správce a hlídače, oddychové a relaxační zařízení
pro zaměstnance.
V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro
zajištění funkce těchto ploch.
Plochy prostranství veřejných - zeleně veřejné (ZV)
Zahrnují plochy veřejně přístupné zeleně vymezené v blízkosti Obecního úřadu. Jedná se
o plochy zeleně přístupné 24 hodin denně bez jakéhokoliv omezení, které nebyly zahrnuty do
50
ploch smíšených obytných nebo do ploch občanského vybavení. Přípustné je zde budování
dětských hřišť, prvků drobné architektury, instalace parkového mobiliáře a staveb a zařízení
pro nezbytnou dopravní obsluhu.
Fit stezky, bobové dráhy, lanové dráhy, skluzavky apod. zařízení a stavby pro volnočasové
aktivity jsou přípustné pouze v ploše označené ZV4.
Plochy prostranství veřejných (PV)
Jedná se o plochy veřejně přístupné (plochy podél komunikací, chodníky, zastávky hromadné
dopravy, plochy zeleně na těchto veřejných prostranstvích apod.). Připouští se zde realizace
přístřešků na zastávkách hromadné dopravy, prvky drobné architektury a mobiliáře, stavby
sítí technické infrastruktury.
Plochy smíšené nezastavěného území (SN)
Jedná se o souvislé plochy vzrostlé zeleně mimo pozemky lesní, remízky na zemědělsky
obhospodařované půdě, břehové porosty, mokřady apod.
Připouští se zde realizace přístřešků a odpočinkových míst pro turisty u značených
turistických tras, stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody, stavby pro vodní
hospodářství v krajině, drobné sakrální stavby vázané na konkrétní místa, stavby liniové pro
dopravu a technickou infrastrukturu včetně nezbytných zařízení na těchto stavbách.
Plochy technické infrastruktury (TI)
Jedná se o plochy technických zařízení a staveb příslušné technické vybavenosti, např. ČOV,
vodojemů apod. Přípustné je oplocení ploch, stavby nezbytných komunikací, manipulačních
ploch, odstavných ploch apod.
Plochy lesní (L)
Jedná se o plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa, lesní výrobu, zemědělskou výrobu
související s lesním hospodářstvím a myslivostí. V těchto plochách lze realizovat stavby
a zařízení k zajišťování lesních školek a provozování myslivosti, zařízení a stavby, které jsou
v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty u značených turistických cest,
stavby komunikací a nezbytné stavby technického vybavení, jejichž umístění, nebo trasování
mimo plochy lesní by bylo obtížně řešitelné nebo ekonomicky neúměrně náročné.
Plochy zemědělské (Z)
Hlavním využitím těchto ploch je zemědělská rostlinná výroba a případně pastevní chov
dobytka. Lze zde realizovat stavby nezbytné pro zemědělskou výrobu, např. skladování
zemědělských produktů, letní ustájení dobytka, včelíny apod. Dále se zde připouští realizace
přístřešků a odpočinkových míst pro turisty u značených turistických tras, stavby a zařízení,
která jsou v zájmu ochrany přírody, stavby pro vodní hospodářství v krajině, drobné sakrální
stavby vázané na konkrétní místa, stavby liniové pro dopravu a technickou infrastrukturu
včetně nezbytných zařízení na těchto stavbách.
Plochy vodní a vodohospodářské (VV)
mohou být také součástí jiných ploch, připouští se zde výstavba staveb a zařízení nezbytných
pro vodní hospodářství a staveb souvisejících s vodním dílem, stavby mostů a lávek a výsadba
břehové zeleně.
Plochy přírodní - územního systému ekologické stability (ÚSES)
Jedná se o plochy územního systému ekologické stability, které zahrnují ekologickou kostru
území - biokoridory a biocentra. Představují těžiště zájmu ochrany přírody v území a základní
51
předpoklady jeho ekologické stability. Na těchto plochách se nepřipouští žádná výstavba
s výjimkou zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, sítí technické infrastruktury
a komunikací, jejichž trasování mimo plochy ÚSES by bylo obtížně řešitelné nebo
ekonomicky neúměrné, dále malých vodních nádrží a staveb na vodních tocích.
Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS)
Jedná se o plochy staveb komunikací, mostů, lávek a plochy služeb motoristům, např. čerpací
stanice pohonných hmot, dále plochy související s dopravou, např. plochy odstavné, výhybny,
autobusové zastávky, parkovací a manipulační plochy apod.
52
5. INFORMACE O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Návrh řešení Územního plánu Soběšovice nebyl posouzen z hlediska vlivů na životní
prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně
některých souvisejících zákonů vzhledem k tomu, že toto posouzení nebylo ve schváleném
Zadání pro ÚP Soběšovice požadováno.
Přesto je možné na základě Územně analytických podkladů a rozboru pro udržitelný rozvoj
území SO ORP Frýdek–Místek vyhodnotit vliv ÚP Soběšovice na silné a slabé stránky,
příležitosti a hrozby.
Silné stránky - obec je stabilním střediskem osídlení v rozvojové oblasti definované PÚR ČR
2008. Obec vykazuje velmi příznivý vývoj počtu obyvatel, vysokou atraktivitu bydlení.
Slabé stránky - vysoká úroveň nezaměstnanosti a nízká úroveň mezd, snižující soudržnost
obyvatel území. Kolísání počtu přítomných obyvatel v závislosti na rekreační sezóně.
Omezená nabídka stavebních pozemků, zejména pro bydlení.
Příležitosti - zvýšení atraktivity bydlení, zejména ve vazbě na využití rekreačního potenciálu
území a optimalizaci využití územně technických předpokladů rozvoje.
Využití širší polohy obce s ohledem na rozvoj obslužného potenciálu regionu a celkového
rozvojového potenciálu vlastního řešeného území.
Příprava stavebních pozemků s ohledem na jejich nejlepší možné využití (posílení rekreační
a obytné atraktivity a zásad urbanistické ekonomie).
Hrozby – narušení rekreační atraktivity obce s ohledem na stávající neudržovaná zařízení
hromadné rekreace.
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek
Soběšovice vykazují z hlediska udržitelnosti rozvoje území mírné ohrožení
hospodářského rozvoje (zejména z hlediska zaměstnanosti obyvatel), toto ohrožení
negativně ovlivňuje poměrně dobré podmínky sociální soudržnosti obyvatel řešeného území.
Hospodářské podmínky území se v posledních letech zlepšují a existují předpoklady dalšího
zlepšení ve vazbě na širší region. Jako průměrné (z pohledu regionu – ORP Frýdek-Místek) až
podprůměrné z hlediska širších poměrů ČR je možno hodnotit podmínky pro příznivé životní
prostředí. Specifickou hodnotou řešeného území je jeho rekreační potenciál ve vazbě na
Žermanickou přehradní nádrž.
S ohledem na funkci obce ve struktuře osídlení (širší antropogenní podmínky) a přírodní
podmínky jejího rozvoje je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území posílení
hospodářského podmínek v rámci širšího regionu (realizace průmyslových zón v širším
regionu - Nošovice), ve vlastním řešeném území pak posílení obytné a rekreační funkce
obce, při minimalizaci dopadů v oblasti životního prostředí (zejména negativních vlivů
dopravy). Optimalizace funkcí řešeného území s ohledem na širší region je předpokladem
přiměřeného rozvoje obce, který by však neměl překročit měřítka a limity obce (jak z hlediska
tradice zástavby, zachování sociální soudržnosti obyvatel, tak i rekreačního potenciálu území
a přiměřených podmínek vybavenosti obce).
53
6.
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO
ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ
K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu, ve znění zákona č. 231/1999 Sb., vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se
upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy
MŽP ČR (čj. OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích
a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
Použité podklady:
údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – www.nahlizenidokn.cz - listopad
2009
- bonitní půdně ekologické jednotky z podkladů Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský
kraj, katastrálního pracoviště ve Frýdku–Místku.
6.1
KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ
Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zemědělských
pozemků s určením BPEJ. Pro lepší posouzení kvality byly jednotlivé BPEJ zařazeny do tříd
ochrany zemědělské půdy I až V. První číslo pětimístného kódu označuje klimatický region.
Řešené území náleží do klimatického 7 – MT 4 – mírně teplý, vlhký. Dvojčíslí (2. a 3. číslo
kódu BPEJ) označuje hlavní půdní jednotku - HPJ.
HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška
č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek
a postup pro jejich vedení a aktualizaci:
27 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách, kulmu, brdském
kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy
výsušné.
40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery,
regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou
skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici.
41 - Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud
příznivějšími vláhovými poměry.
43 - Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně
těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení.
44 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), středně
těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření.
46 - Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických)
hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem
k dočasnému zamokření.
47 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových
(polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem
k dočasnému zamokření.
54
49 - Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické
a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu
a flyše, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké až středně skeletovité,
s vyšším sklonem k dočasnému zamokření.
Další dvojčíslí (4. a 5. číslo kódu BPEJ) – určuje sklonitost, skeletovitost, hloubku půdy
a expozici – polohu vůči světovým stranám.
Pro podrobnější určení kvality jsou BPEJ zařazeny do třídy ochrany zemědělských
pozemků I až V.
6.2
ZÁBOR PŮDY DLE NÁVRHU ÚP
Celkový předpokládaný zábor půdy činí 27,67 ha, z toho je 24,88 ha zemědělských
pozemků.
Zábor půdy podle funkčního členění ploch
funkční členění
SO – plochy smíšené obytné
OV – plochy občanského vybavení
ZZ – plochy zemědělské – zahrady
TI – plochy technické infrastruktury
PV – plochy prostranství veř. (zastavitelné)
ZV – plochy prostran. veřej. - zeleně veřejné
PV – plochy prostranství veř. (ostatní)
D – plochy dopravy
návrh celkem
zábor půdy
celkem
ha
20,06
2,08
0,91
0,02
0,47
3,92
0,18
0,03
27,67
z toho
zemědělských
pozemků
ha
19,70
1,37
0,66
0,02
0,25
2,69
0,16
0,03
24,88
z nich orné půdy
ha
13,55
0,52
0,23
0,02
0,25
1,58
0,10
0,03
16,25
Meliorace – Celkem se předpokládá zábor 3,08 ha odvodněných zemědělských pozemků.
Změna druhu pozemku – ke změně druhu pozemku ze zahrady na ornou půdu je navržena
jedna plocha - Z1(v grafické příloze označeno zelenou barvou) – celkem 0,48 ha.
6.3
ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM
EKOLOGICKÉ STABILITY
Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor celkem 10,24 ha
zemědělských pozemků, z toho je 2,28 ha odvodněno.
V grafické příloze je zakreslen celý průběh ÚSES, včetně jeho funkčních částí. Do záboru
půdy pro ÚSES jsou započteny jen plochy zemědělských pozemků určených k výsadbě
stromů a keřů (zalesnění). Do záboru nejsou zahrnuty ostatní plochy.
55
6.4
POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ
Plochy potřebné pro územní rozvoj obce jsou navrženy v návaznosti na stávající zástavbu
a jsou jejím doplněním. Jedná se převážně o plochy určené pro bydlení. Kvalita zemědělských
pozemků navržených k záboru je převážně v nejhorší kvalitě, ve třídě ochrany IV a V.
Záborem návrhových ploch nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu
ani zemědělských cest.
6.5
DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ
FUNKCÍ LESA
Trvalý zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa se předpokládá pro jednu plochu –
Z33 – SO určenou pro bydlení. Celkem je to 0,03 ha. Jedná se o drobnou parcelu uvnitř hranic
zastavěného území. Plocha byla do návrhu zařazena na základě žádosti vlastníka. Lesy jsou
v kategorii lesů hospodářských.
Výstavba v navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít žádný vliv na
okolní lesní porosty.
V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – dle
ustanovení § 46 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
(lesní zákon). Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem
příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují
plochy.Z1 – SO, Z5 – OV, Z10 – ZS, Z16 – SO, Z18 – SO, Z23 – ZS, Z25 – SO, Z28 – SO,
Z29 – SO, Z34 – SO, Z36 – SO, Z42 – SO, Z43 – SO, PV1, PV4.
56
Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch
tabulka č. 1.1
celková
výměra
půdy
ha
Plochy zastavitelné:
Z1
SO
0,09
Z2
SO
0,12
Z3
SO
1,74
0,39
Z6
SO
Z7
SO
0,52
Z8
SO
1,28
Z9
SO
1,63
Z11
SO
0,31
Z12
SO
0,14
0,33
Z13
SO
Z14
SO
0,27
Z15
SO
0,61
Z16
SO
0,50
0,18
Z17
SO
Z18
SO
0,25
Z19
SO
0,79
0,17
Z20
SO
Z21
SO
0,51
Z22
SO
0,16
Z24
SO
0,22
0,14
Z25
SO
Z26
SO
0,08
0,06
Z27
SO
Z28
SO
2,73
Z29
SO
0,79
Z33
SO
0,03
0,11
Z34
SO
Z35
SO
0,11
Z36
SO
3,29
Z37
SO
0,35
Z38
SO
0,26
Z39
SO
0,16
0,86
Z42
SO
Z47
SO
0,13
Z48
SO
0,07
Z49
SO
0,68
SO Σ
20,06
Z5
OV
0,56
Z30
OV
0,29
Z32
OV
0,42
Z40
OV
0,23
Z43
OV
0,58
OV Σ
2,08
Z10
ZZ
0,08
Z23
ZZ
0,15
0,16
Z31
ZZ
Z41
ZZ
0,25
z toho pozemky
označení plochy/
funkce
nezemědělské
ha
lesní
ha
zemědělské
ha
0,02
0,05
0,11
0,04
0,11
0,33
0,03
0,23
0,45
0,71
0,25
0,03
0,03
-
0,09
0,12
1,72
0,39
0,47
1,28
1,63
0,31
0,14
0,33
0,27
0,61
0,50
0,18
0,25
0,79
0,17
0,51
0,16
0,22
0,14
0,08
0,06
2,62
0,75
0,11
3,29
0,35
0,26
0,16
0,86
0,13
0,07
0,68
19,70
0,56
0,29
0,39
0,13
1,37
0,08
0,15
0,16
-
z celkového odnětí
zemědělských pozemků
orná
zahrady
TTP
ha
ha
ha
0,12
1,34
0,10
1,26
1,63
0,31
0,33
0,27
0,36
0,18
0,25
0,79
0,17
0,51
0,16
0,22
0,08
0,06
0,40
0,68
2,72
0,35
0,58
0,68
13,55
0,39
0,13
0,52
0,08
0,15
-
0,47
0,02
0,14
0,11
0,28
0,13
1,15
-
0,09
0,38
0,29
0,14
0,25
0,50
2,11
0,07
0,11
0,57
0,26
0,16
0,07
5,00
0,56
0,29
0,85
0,16
-
57
tabulka č. 1.2
celková
výměra
půdy
ha
Z50
ZZ
0,27
ZZ Σ
0,91
Z4
TI Σ
0,02
Z44
0,16
PV
Z45
0,06
PV
Z46
0,25
PV
PV Σ
0,47
Z1-49 celkem
23,27
Plochy ostatní:
0,40
ZV1
0,27
ZV2
0,46
ZV3
1,77
ZV4
0,48
ZV5
0,25
ZV6
0,29
ZV7
celkem ZV Σ
3,92
0,10
PV1
0,05
PV2
0,03
PV3
0,08
PV4
celkem PV Σ
0,26
celkem D1 Σ
0,03
celkem pl. ost.
4,40
celkem návrh
27,67
z toho pozemky
označení plochy/
funkce
nezemědělské
ha
0,25
0,16
0,06
0,22
1,51
lesní
ha
0,03
zemědělské
ha
0,27
0,66
0,02
0,25
0,25
21,73
0,40
0,27
0,25
0,02
0,29
1,23
0,02
0,02
1,25
2,76
0,03
0,46
1,52
0,48
0,23
2,69
0,10
0,05
0,01
0,08
0,24
0,03
3,15
24,88
z celkového odnětí
zemědělských pozemků
orná
zahrady
TTP
ha
ha
ha
0,27
0,23
0,16
0,02
0,25
0,25
14,57
1,15
6,01
0,40
0,58
0,43
0,17
1,58
0,09
0,01
0,08
0,18
1,68
16,25
0,04
0,04
0,03
0,07
1,22
0,02
0,94
0,05
0,06
1,34
0,01
0,05
0,06
1,40
7,41
58
Předpokládané odnětí zemědělských pozemků ze ZPF
katastrální území označení plochy/
odnětí
druh
funkce
zemědělských pozemku
poz. celkem
ha
Zastavitelné plochy:
H.Soběšovice Σ
Z1
SO
0,09
7
˝
Σ
Z2
SO
0,12
2
˝
Z3
SO
1,21
2
˝
˝
˝
0,13
2
˝
˝
˝
0,38
7
˝
Σ
Z3
SO
1,72
Pitrov
Σ
Z4
TI
0,02
2
˝
Σ
Z5
OV
0,56
7
˝
Z6
SO
0,10
2
˝
˝
˝
0,29
7
˝
Σ
Z6
SO
0,39
˝
Z7
SO
0,38
5
˝
˝
˝
0,09
5
˝
Σ
Z7
SO
0,47
D.Soběšovice
Z8
SO
0,92
2
˝
˝
˝
0,34
2
˝
˝
˝
0,02
5
˝
Σ
Z8
SO
1,28
˝
Z9
SO
1,46
2
˝
˝
˝
0,17
2
˝
Σ
Z9
SO
1,63
Pitrov
Σ Z10
ZS
0,08
2
D.Soběšovice Σ Z11
SO
0,31
2
˝
Σ Z12
SO
0,14
7
˝
Σ Z13
SO
0,33
2
˝
Z14
SO
0,04
2
˝
˝
˝
0,23
2
˝
Σ Z14
SO
0,27
˝
Z15
SO
0,09
2
˝
˝
˝
0,27
2
˝
˝
˝
0,08
7
˝
˝
˝
0,17
7
˝
Σ Z15
SO
0,61
˝
Z16
SO
0,44
7
˝
˝
˝
0,06
7
˝
Σ Z16
SO
0,50
˝
Σ Z17
SO
0,18
2
˝
Σ Z18
SO
0,25
2
˝
Σ Z19
SO
0,79
2
˝
Σ Z20
SO
0,17
2
˝
Σ Z21
SO
0,51
2
kód
BPEJ
třída
ochrany
tabulka č. 2.1
odvodnění
ha
7.49.11
7.49.11
7.49.11
7.41.67
7.49.11
7.49.11
7.49.11
7.49.11
7.49.11
7.49.11
7.49.41
7.49.11
7.49.41
7.49.41
7.49.11
7.49.41
7.43.10
7.49.11
7.43.10
7.43.11
7.44.00
7.49.11
7.49.11
7.49.41
7.49.11
7.49.41
7.49.11
7.49.41
7.49.11
7.49.11
7.49.11
7.49.11
7.49.11
IV
IV
IV
V
IV
IV
IV
IV
IV
IV
V
IV
V
V
IV
V
II
IV
II
II
II
IV
IV
V
IV
V
IV
V
IV
IV
IV
IV
IV
0,12
1,38
0,17
1,55
0,33
0,09
0,27
0,02
0,38
0,21
0,49
59
katastrální území označení plochy/
odnětí
druh
funkce
zemědělských pozemku
poz. celkem
ha
˝
Σ Z22
SO
0,16
2
˝
Z23
ZS
0,10
2
˝
˝
˝
0,05
2
˝
Σ Z23
ZS
0,15
˝
Σ Z24
SO
0,22
2
˝
Σ Z25
SO
0,14
5
˝
Σ Z26
SO
0,08
2
˝
Σ Z27
SO
0,06
2
˝
Z28
SO
0,26
2
˝
˝
˝
0,14
2
˝
˝
˝
0,07
5
˝
˝
˝
0,04
5
˝
˝
˝
1,38
7
˝
˝
˝
0,23
7
˝
˝
˝
0,50
7
˝
Σ Z28
OS
2,62
˝
Z29
SO
0,30
2
˝
˝
˝
0,38
2
˝
˝
˝
0,01
7
˝
˝
˝
0,06
7
˝
Σ Z29
OS
0,75
˝
Z30
OV
0,02
7
˝
˝
˝
0,27
7
˝
Σ Z30
OV
0,29
˝
Σ Z31
ZS
0,16
7
˝
Σ Z32
OV
0,39
2
˝
Σ Z34
SO
0,11
7
˝
Z36
SO
2,61
2
˝
˝
˝
0,11
2
˝
˝
˝
0,51
7
˝
˝
˝
0,06
7
˝
Σ Z36
SO
3,29
˝
Z37
SO
0,31
2
˝
˝
˝
0,04
2
˝
Σ Z37
SO
0,35
˝
Σ Z38
SO
0,26
7
˝
Z39
SO
0,03
7
˝
˝
˝
0,13
7
˝
Σ Z39
SO
0,16
˝
Z42
SO
0,30
2
˝
˝
˝
0,28
2
˝
˝
˝
0,23
5
˝
˝
˝
0,05
5
˝
Σ Z42
SO
0,86
˝
Σ Z43
OV
0,13
2
kód
BPEJ
třída
ochrany
tabulka č. 2.2
odvodnění
ha
7.49.11
7.49.11
7.49.41
7.49.11
7.49.11
7.49.11
7.49.11
7.49.11
7.41.67
7.49.11
7.49.41
7.49.11
7.49.11
7.41.67
7.41.67
7.49.11
7.41.67
7.49.11
7.41.67
7.49.11
7.49.11
7.49.11
7.49.11
7.49.11
7.49.41
7.49.11
7.49.41
7.49.11
7.49.41
7.49.11
7.49.11
7.49.41
7.49.11
7.49.41
7.49.11
7.49.41
7.49.41
IV
IV
V
IV
IV
IV
IV
IV
V
IV
V
IV
IV
V
V
IV
V
IV
V
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
-
60
katastrální území označení plochy/
odnětí
druh
funkce
zemědělských pozemku
poz. celkem
ha
˝
Σ Z46
PV
0,25
2
˝
Σ Z47
SO
0,13
5
˝
Σ Z48
SO
0,07
7
˝
Z49
SO
0,65
7
˝
˝
˝
0,03
7
˝
Σ Z49
SO
0,68
˝
Z50
ZZ
0,05
7
˝
˝
˝
0,22
7
˝
Σ Z50
ZZ
0,27
Celkem Z1 – Z50
22,00
Plochy ostatní:
D.Soběšovice
ZV3
0,07
2
˝
˝
˝
0,33
2
˝
˝
˝
0,03
5
˝
˝
˝
0,01
5
˝
˝
0,02
7
Σ
ZV3
0,46
˝
ZV4
0,58
2
˝
˝
˝
0,44
7
˝
˝
0,55
7
Σ
ZV4
1,52
˝
ZV5
0,43
2
˝
˝
0,05
7
Σ
ZV5
0,48
˝
ZV6
0,17
2
˝
˝
0,06
7
Σ
ZV6
0,23
˝
PV1
0,02
2
˝
˝
˝
0,07
2
˝
˝
0,01
7
Σ
PV1
0,10
Σ
PV2
0,05
7
Σ
PV3
0,01
2
˝
PV4
0,04
2
˝
˝
0,04
7
Σ
PV4
0,08
Σ
D1
0,03
5
clkem plochy ostatní
2,96
celkem návrh
24,96
-
kód
BPEJ
třída
ochrany
tabulka č. 2.3
odvodnění
ha
7.49.11
7.49.11
7.41.67
7.49.11
7.49.41
7.49.41
7.41.67
-
IV
IV
V
IV
IV
V
V
-
3,08
7.41.67
7.49.11
7.41.67
7.49.11
7.41.67
7.41.67
7.41.67
7.49.11
7.41.67
7.41.67
7.49.11
7.49.11
7.41.67
7.49.41
7.41.67
7.49.41
7.49.41
7.49.11
7.49.41
7.49.11
-
V
IV
V
IV
V
V
V
IV
V
V
IV
IV
V
V
V
V
V
IV
V
IV
-
3,08
61
Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability
označení
plochy
výměra
ha
LBK1
1,33
0,19
1,52
0,58
0,81
1,26
2,07
0,07
0,66
0,73
0,44
2,61
3,05
0,90
0,45
0,60
0,34
0,94
10,24
LBK1
LBC2
LBK3
LBK3
LBK7
LBK7
LBC8
LBC8
LBK9
LBC10
LBK11
LBK11
celkem
stávající
druh
pozemku
2
7
7
2
7
2
7
2
7
2
2
2
7
-
Vysvětlivky k tabulkám:
druh pozemku:
-2
-5
-7
funkční členění:
SO
OV
TI
ZZ
PV
ZV
D
Z1 – 49
z toho odvodnění
navržené
ha
společenstvo
0,07
1,26
2,07
0,21
0,21
2,28
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
tabulka č. 3
katastrální území
D.Soběšovice, Pitrov
D.Soběšovice, Pitrov
D.Soběšovice, Pitrov
Pitrov
Pitrov
Pitrov
Pitrov
D.Soběšovice, Pitrov
D.Soběšovice, Pitrov
D.Soběšovice, Pitrov
D.Soběšovice, Pitrov
D.Soběšovice, Pitrov
D.Soběšovice, Pitrov
Pitrov
Pitrov
Pitrov
Pitrov
Pitrov
-
- orná půda
- zahrada
- trvalý travní porost
- plochy smíšené obytné
- plochy občanského vybavení
- plochy technické infrastruktury
- plochy zemědělské – zahrady
- plochy prostranství veřejných
- plochy zeleně veřejně
- plochy dopravy
- plochy zastavitelné
62
PŘÍLOHA Č. 1
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
1) limity využití území vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace Respektovat závaznou část nadřazené dokumentace - Územního plánu velkého územního
celku Beskydy.
Pro správní území Soběšovice vyplývají limity:
- stávající vedení 220 kV
- návrh vodojemu
- stávající vodojem, čistírnu odpadních vod a vodovodní řady;
2) limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí
- ochranné pásmo silnic II. a III. třídy v šířce 15 m od osy komunikace mimo souvisle
zastavěné území, dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů.
- rozhledová pole silničních křižovatek dle zákona č. 13/1997 Sb, o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
- vnitřní strany oblouků silnic o poloměru > 500 m dle zákona č. 13/1997 Sb.,
o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
- ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů do průměru 500 mm vč. 1,5 m od
líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou
potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění
pozdějších předpisů.
- ochranná pásma nadzemních elektrických vedení (vzdálenost od krajního vodiče)
dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění
pozdějších předpisů. Údaje v závorce platí pro vedení postavená před rokem 1995.
u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně
u stožárových TR s převodem napětí z 1 - 52 kV
u zděných TR s převodem napětí z 1 - 52 kV
u vestavěných TR s převodem napětí z 1 – 52 kV
15 m (20 m)
7 m od zařízení
2 m od zařízení
1 m od obestavění
- ochranná pásma plynovodů (vzdálenost od okraje potrubí) dle zákona č. 458/2000
Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
STL plynovody
BP
-
OP
1m
- ochranné pásmo u podzemních komunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení dle
zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých
souvisejících zákonů.
- ochrana ložisek nerostných surovin - Ministerstvo životního prostředí ČR stanovuje
území se zvláštními podmínkami geologické stavby podle zákona ČNR č. 62/1988 Sb.,
o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu ve znění zákona ČNR č. 543/1991
63
Chráněné ložiskové území:
14400000 Čs. část Hornoslezské pánve, surovina uhlí černé, zemní plyn;
40016000 Hradiště, surovina – podzemní zásobník plynu, zemní plyn;
Chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry:
400160000 Hradiště, využití - zemní plyn;
Výhradní ložiska:
307240000 Žukovský hřbet, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé, zemní
plyn;
Poddolovaná území:
4574 Pitrov, surovina – železné rudy
- sesuvná území - Ministerstvo životního prostředí ČR vydalo prostřednictvím Geofondu
ČR, podle § 13 zákona č. 62/1998 Sb., ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb., grafickou
část registru sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací (září 1999)
G5361 (původ.č. 4089) Sobešovice, sesuv potenciální, rok revize 1979;
G5362 (původ.č. 4090) Sobešovice, sesuv potenciální, rok revize 1979;
G5363 (původ.č. 4092) Soběšovice, sesuv potenciální, rok revize 1979;
- ochranné pásmo hřbitova - zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně
některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Ochranné pásmo hřbitova nebylo stanoveno územním rozhodnutím. ÚP Soběšovice je
vymezeno OP v šířce 100m v souladu se zákona č. 256/2001 Sb.
- ochrana přírody a krajiny - zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MŽP ČR, kterou se provádí některá ustanovení
zák. ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Územní systém ekologické stability:
lokální biokoridor, lokální biocentrum
památný strom a jeho ochranné pásmo: - dub letní, vyhlášení 10. 4. 2002
registrované významné krajinné prvky: - 57/2-17/R,s Dub letní u cesty
- 73-58/R,s Hrušeň obecná
Obec Soběšovice se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany dle ustanovení
§ 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění
pozdějších předpisů.
Celé správní území obce Soběšovice zasahuje ochranné pásmo leteckých radiových
zabezpečovacích zařízení. Je nutno respektovat ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb.,
o civilním letectví. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené
stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací
a stavební správy Brno, odloučeného pracoviště Olomouc:
- výstavba souvislých kovových překážek,
- výstavba větrných elektráren,
- stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem,
64
- stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického rušení.
V tomto území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad
terénem omezena nebo zakázána.
Na celém správním území obce Soběšovice je zájem Ministerstva obrany posuzován
i z hlediska povolování níže vyjmenovaných druhů staveb dle ustanovení § 175 zákona
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě
závazného stanoviska Ministerstva obrany, prostřednictvím Vojenské ubytovací a stavební
správy Brno, odloučeného pracoviště Olomouc.
- výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II.
a III. třídy,
- výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů,
- výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení,
- výstavba větrných elektráren,
- výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační,
telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice),
- výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem,
- výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky).
65
PŘÍLOHA Č. 2
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ATS
BD
BP
BTS
CO
ČHMÚ
ČOV
ČSÚ
ČÚZK
DTP
EO
HTP
KČT
k. ú.
LHP
MK
MO
MŠ
NN
OP
ORP
OZKO
POH
PUPFL
PÚR
RD
RKS
RS
RSU
SHR
STG
STL
SÚ
SV
TKO
TO
TR, TS
TTP
TÚ
ÚK
ÚP
ÚPS
ÚSES
ÚV
VDJ
VKP
VN
VPS
VÚC
VVN
ZPF
ZŠ
-
automatická tlaková stanice
bytový dům
bezpečnostní pásmo
základová převodní stanice (base transceiver station)
civilní ochrana
Český hydrometeorologický ústav
čistírna odpadních vod
Český statistický úřad
Český ústav zeměměřický a katastrální
dolní tlakové pásmo
ekvivalentní obyvatel
horní tlakové pásmo
Klub českých turistů
katastrální území
lesní hospodářský plán
místní komunikace
místní obslužná (komunikace)
mateřská škola
nízké napětí
ochranné pásmo
obec s rozšířenou působností
oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
plán odpadového hospodářství
pozemky určené k plnění funkcí lesa
politika územního rozvoje
rodinný dům
radiokomunikační středisko
regulační stanice
vzdálený účastnický blok (remote subscriber unit)
samostatně hospodařící rolník
skupina typů geobiocénu
středotlaký
sídelní útvar
skupinový vodovod
tuhé komunální odpady
telefonní obvod
trafostanice, transformační stanice
trvalé travní porosty
tranzitní ústředna
účelová komunikace
územní plán
účastnická přípojná síť
územní systém ekologické stability
úpravna vody
vodojem
významný krajinný prvek
vysoké napětí
veřejně prospěšné stavby
velký územní celek
velmi vysoké napětí
zemědělský půdní fond
základní škola
66
PŘÍLOHA Č. 3
Přehled citovaných zákonů a vyhlášek
-
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
v platném znění;
-
vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti;
-
vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území;
-
vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění
pozdějších předpisů
-
zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších
předpisů;
-
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve
znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění
pozdějších předpisů;
-
vyhláška MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registrace;
-
zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový
zákon);
-
vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb., o požadavcích na
zajištění radiační ochrany;
-
zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů;
-
zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů;
-
zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně
některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;
-
nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění
povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do
vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech;
-
nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život
a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení
stavu jakosti těchto vod;
-
vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků
a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků;
-
nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání
a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření
v těchto oblastech;
67
-
zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon
o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška MŽP č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky
provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší;
-
nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob
sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů;
-
nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku
a vibrací;
-
zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších
předpisů;
-
zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů;
-
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů;
-
zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon
o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška č. 452/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů;
-
vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF;
-
vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví
charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení
a aktualizaci;
-
zákon č. 366/2003 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků
z vlastnictví státu na jiné osoby (úplné znění zákona č. 95/1999 Sb., o převodu
zemědělských a lesních pozemků na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb.,
o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona
č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění
pozdějších předpisů);
-
zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů;
-
zákon č. 20/187 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.
68
7. ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ POŘIZOVATELEM
7.1
Výsledek přezkoumání Územního plánu Soběšovice podle § 53 odst. 4 zákona
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
a) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací
vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších
vztahů:
Územní plán Soběšovice plně respektuje nadřazenou územně plánovací dokumentaci.
V územním plánu byly respektovány limity využití území a byly zapracovány záměry
z územně plánovací dokumentace vydané krajem, tj. ze závazné části platného Územního
plánu velkého územního celku Beskydy včetně změny č. 1 a 2, které se týkají území obce
Soběšovice: stávající vedení 220 kV, stávající vodojem, stávající čistírna odpadních vod,
vodovodní řad OOV – přivaděč Vyšní Lhoty a návrh vodojemu. Dle Územního plánu velkého
územního celku Beskydy je obec Soběšovice zařazena do rekreačního krajinného celku
Žermanická přehrada č. 19. Z Politiky územního rozvoje vyplývá, že obec Soběšovice je
součástí rozvojové oblasti OB 2 - Rozvojová oblast Ostrava. Řešení návrhu územního plánu
respektuje kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území definované pro tuto
rozvojovou oblast (návrh nových zastavitelných ploch pro bydlení je vymezeno zejména
v prolukách, návrhu nových ploch s možností rekreačního využití). Z hlediska zajištění
koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy, řešení územního
plánu nenaruší koordinaci širších vztahů v území.
b)Vyhodnocení souladu s cíly a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na
ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na
ochranu nezastavěného území:
Navržená urbanistická koncepce navazuje na dosavadní urbanistický a stavební vývoj obce,
stávající urbanistickou strukturu doplňuje návrhem vhodných proluk a rozvíjí ji do nových
ploch v návaznosti na stávající zástavbu. Při návrhu koncepce rozvoje řešeného území bylo
vycházeno zejména z těchto zásad: jsou respektovány architektonické, urbanistické a přírodní
hodnoty řešeného území, je vymezen dostatečný rozsah ploch pro novou obytnou výstavbu za
účelem udržení stabilního počtu obyvatel a zlepšování věkové struktury, je vymezena
dostatečná nabídka ploch pro rozvoj veřejné infrastruktury – občanské vybavenosti, nabídka
ploch pro rozvoj výroby a služeb za účelem podpory ekonomicky, vytváření pracovních míst
a zabezpečení služeb v území, nabídka ploch pro rozvoj každodenní, víkendové a dlouhodobé
rekreace a relaxace, jsou vymezeny plochy přírodní pro územní systém ekologické stability a
plochy zeleně v krajině (tj. plochy smíšených nezastavěného území). Nové zastavitelné
plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného
území a s ohledem na účelné využití a prostorové uspořádání území, na hospodárné využívání
veřejné infrastruktury. Z hlediska využívání území je tedy územně plánovací dokumentace
v souladu s cíly a úkoly územního plánování.
c) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů
Územního plán Soběšovice je zpracován a projednán v souladu s požadavky stavebního
zákona a jeho prováděcích právních předpisů.
69
d)Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se
stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, popřípadě s výsledkem
řešení rozporů
Návrh Územního plánu Soběšovice byl projednán s dotčenými orgány chránícími zájmy podle
zvláštních právních předpisů a dle jejich uplatněných stanovisek byl upraven. Rozpory ve
smyslu ustanovení § 4 odst. 7 stavebního zákona a ustanovení § 136 odst. 6 správního řádu při
projednávání návrhu územního plánu nebyly řešeny.
Vyhodnocení společného jednání o návrhu územního plánu, jehož součástí je i vyhodnocení
dotčených orgánů, je součástí tohoto opatření obecné povahy v kapitole 7. – II. Odůvodnění
územního plánu, II.A Textová část, na str. 73. Návrh územního plánu je v souladu
s požadavky zvláštních právních předpisů.
7.2
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo
respektováno stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní
prostředí
Z koordinovaného stanoviska dotčeného orgánu - Krajského úřadu Moravskoslezského kraje
k návrhu zadání Územního plánu Soběšovice, čj. MSK 18706/2009 ze dne 3. 3. 2009
vyplynulo, že dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů, Územní plán Soběšovice nemůže mít významný vliv (přímý ani dálkový) na
evropsky významné lokality ani na ptačí oblasti. Na správním území obce Soběšovice se
nenachází žádná lokalita soustavy NATURA 2000. Dále z koordinovaného stanoviska
krajského úřadu vyplynulo, že Územní plán Soběšovice není nutné posoudit podle § 10i
zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. S přihlédnutím k výše
uvedenému a k tomu, že územní plán navrhuje zejména aktualizaci zastavěného území,
vymezení nových zastavitelných ploch, občanské vybavenosti, rekreace, rozvoj ploch veřejné
zeleně, dopravní infrastruktury v rámci zastavěného území obce a to v rozsahu, který
nepředpokládá kumulativní vliv jednotlivých funkčních využití území ve smyslu zákona o
posuzování vlivů na životní prostředí, pořizovatel usoudil, že není nutné zpracovat
vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území.
7.3
Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby
vymezení zastavitelných ploch
Urbanistická koncepce je řešena v kapitole C. – I. Návrh územního plánu Soběšovice, I.A
Textová část a dále koncepci jednotlivých funkčních ploch řeší podrobně kapitola 4.15 – II.
Odůvodnění územního plánu Soběšovice, II.A Textová část. Koncepce rozvoje bydlení
vychází z prognózy vývoje bydlení ve střednědobém výhledu (do r. 2025), který se opírá o
komplexní zhodnocení podmínek řešeného území. Je předpokládána stagnace počet obyvatel
a výstavba cca 4-5 nových bytů ročně. Asi u ¼ z uvedeného počtu bytů je možné
předpokládat jejich vybudování bez nároků na nové plochy vymezené územním plánem jako
návrhové (půdní vestavby, přístavby, změny využití objektů, výstavba v prolukách a na
větších zahradách apod.). Uvedená bilance je také výchozím předpokladem pro bilancování
potřeby ploch a dimenzování technické infrastruktury. Vzhledem k výše uvedenému,
vzhledem k atraktivitě bydlení obce ovlivněné především vazbou na blízká města Ostravu,
Frýdek-Místek a Havířov, vzhledem k blízkosti zdrojů pracovních příležitostí – Ostrava,
Frýdek-Místek, Havířov průmyslové zóny Nošovice a Mošnov, vzhledem k relativně dobré
70
dopravní poloze obce a s tím související potřebou vymezení nových ploch nejen pro bydlení
lze konstatovat, že územní plán řeší účelně stávající zastavěné území a zastavitelné plochy
jsou vymezeny v dostatečné míře vzhledem k daným potřebám obce a širšího regionu.
7.4
Postup při pořízení
Návrh zadání Územního plánu Soběšovice byl projednán v termínu od 4. 2. 2009 do 6. 3.
2009 podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební
zákon). Ze závěrů projednávání vyplynulo, že Územní plán Soběšovice není nutno posoudit
podle § 10a až 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Koncept nebyl požadován.
Zadání bylo schváleno na 15. zasedání Zastupitelstva obce Soběšovice dne 10. 6. 2009.
Dle § 50 odst. 2 stavebního zákona bylo dne 16. 12. 2009 oznámeno místo a doba konání
společného jednání o návrhu Územního plánu Soběšovice jednotlivě dotčeným orgánům,
sousedním obcím a krajskému úřadu. Dne 13. 1. 2010 v 9.00 hodin se v budově Magistrátu
města Frýdku-Místku uskutečnilo společné jednání o návrhu Územního plánu Soběšovice.
Dotčené orgány byly vyzvány, aby uplatnily svá stanoviska do 30 dnů ode dne společného
jednání, tj. do 12. 2. 2010. Ve stejné lhůtě mohly uplatnit sousední obce své připomínky. Po
tuto dobu bylo umožněno uvedeným orgánům nahlížet do návrhu územního plánu, který byl
dle § 50 odst. 2 stavebního zákona vystaven k nahlédnutí na Magistrátu města Frýdku-Místku,
odboru územního rozvoje a stavebního řádu.
Dotčené orgány i sousední obce uplatnily svá stanoviska a připomínky v uvedeném termínu
(viz tabulka „Vyhodnocení společného jednání o návrhu Územního plánu Soběšovice“
v kapitole 7. – II. Odůvodnění územního plánu Soběšovice, II.A Textová část, na str. 73). Na
základě doručených stanovisek a připomínek bylo zpracováno vyhodnocení a podle nich byl
také návrh upraven.
Návrh Územního plánu Soběšovice byl dne 25. 2. 2010 doručen na Krajský úřad
Moravskoslezského kraje s žádostí o posouzení v souladu s ustanovením § 51 stavebního
zákona a zprávou o projednávání návrhu Územního plánu Soběšovice vyhotovenou v souladu
s ustanovením § 12 vyhl. 200/2006 Sb. Krajský úřad ve svém stanovisku č.j. MSK
34545/2010 ze dne 22. 3. 2010 sdělil, že návrh územního plánu je v zásadě zpracován dle
přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně
plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, je v souladu
s Politikou územního rozvoje ČR a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Obec
Soběšovice je součástí správního území obce s rozšířenou působností Frýdek-Místek, která je
v police územního rozvoje začleněna do Rozvojové oblasti Ostrava OB2. Návrh územního
plánu respektuje kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území definované pro
uvedenou rozvojovou oblast (návrh nových zastavitelných ploch pro bydlení zejména
v prolukách, návrh nových ploch pro rekreační využití). Dále KÚ MSK konstatoval, že
z hlediska koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší vztahy, řešení předložené
dokumentace nenaruší koordinaci širších vztahů v území.
Projednaný a posouzený návrh územního plánu byl vystaven po dobu 30 dnů od doručení
veřejné vyhlášky k veřejnému nahlédnutí, celý obsah návrhu byl také zveřejněn na
internetových stránkách obce www.sobesovice.cz.
71
Veřejnou vyhláškou č.j. MMFM 62001/2010 ze dne 13. 5. 2010 bylo oznámeno zahájení
řízení o vydání Územního plánu Soběšovice formou opatření obecné povahy a pozvání
k veřejnému projednání, které se uskutečnilo v pondělí dne 12. 7. 2010 v 16.00 hodin
v Kulturním domě Nová Husarůvka v Soběšovicích. Z jednání byl pořízen záznam a
presenční listina. Z dotčených orgánů se zúčastnil zástupce odboru životního prostředí a
zemědělství Magistrátu města Frýdku-Místku a byl zajištěn odborný výklad projektanta – Ing.
arch. Vladimíry Fuskové, která přítomné seznámila s projednávanou dokumentací.
72
Tabulka: Vyhodnocení společného jednání o návrhu Územního plánu Soběšovice
73
74
75
76
8. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ
Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem starostou Ing. Karlem Oblukem v souladu
s ust. § 53 odst. 1 stavebního zákona vyhodnotil výsledky projednání návrhu územního plánu
a zpracoval návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu.
O uplatněných námitkách rozhodlo zastupitelstvo.
Nejpozději při veřejném projednání, tj. 12. 7. 2010 mohli vlastníci pozemků a staveb
dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a
zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti uplatnit námitky. Ve stanovené lhůtě byly podány
tyto námitky:
námitka č 1:
Josef Franek a Helena Franková, Jablonová 1090, 735 14 Orlová-Poruba jako
spoluvlastníci pozemku p.č. 154/31, k.ú. Dolní Soběšovice, Jiří Hranický, Vrchlického
14/1480, 736 01 Havířov-Podlesí jako vlastník pozemku p.č. 154/30, k.ú. Dolní Soběšovice,
Milan Klinga, Švermova 31/14, 736 01 Havířov-Město jako spoluvlastník pozemku p.č.
154/29, k.ú. Dolní Soběšovice (doručena dne 21. 6. 2010, č.j. MMFM 81349/2010), jejichž
výše uvedené pozemky jsou v návrhu územního plánu zařazeny do kategorie plochy
zemědělské – zahrady (ZZ). V této ploše jako nepřípustné využití je stanovena mj. i přípojky
na technickou infrastrukturu. Žádají o změnu přípojek na technickou infrastrukturu do využití
přípustného a to proto, že pro pěstování zeleniny je voda nutností, nehledě k hygienických
podmínkám, při údržbě zahrady se používá různé lektrické nářadí, jako jsou sekačky,
elektrické nůžky apod., proto je též elektrická přípojka nutná. Žádají o přijetí této připomínky,
aby mohli tyto pozemky plně využívat ke spokojenosti, nikoho tím nebudou omezovat a
vedení obce Soběšovice by mělo být spokojeno, že zahrady budou využité a upravené.
rozhodnutí: námitka se zamítá
odůvodnění: Námitka předložená k řízení o návrhu územního plánu neměla všechny
náležitosti námitky (nebyly uvedeny údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená
práva), nicméně pořizovatel analogicky v souladu např. s ust. § 86 odst. 2 písm. a) ověřil
práva v katastru nemovitostí. Pozemky byly v původním územním plánu obce zařazeny v zóně
zemědělské krajiny. Na základě požadavků vlastníků pozemků byly zařazeny do plochy
zemědělské-zahrady. V tomto případě lze tyto pozemky oficiálně lépe využit než doposud.
Napojením na inženýrské sítě by došlo k využití ploch rekreace rodinné, což není dle záměru
obce přijatelné s ohledem na stávající stav území. Pokud se jedná o zásobování vodou, toto
lze zajistit odchytem dešťových vod, nebo realizaci studny. Při údržbě zahrady lze použit
v současné době nářadí a náčiní i bez elektrického proudu. Využití těchto pozemků je
v souladu s koncepcí rozvoje obce.
námitka č 2:
Jana Těhanová, Vlastimil Těhan, Petruškova 16, Ostrava (doručena dne 29. 6. 2010, č.j.
MMFM 84799/2010) jako spoluvlastníci pozemku p.č. 154/18 v kultuře zahrada, pozemku
p.č. 154/33 v kultuře ostatní plocha, vlastníci stavebního pozemku st. p.č. 92, k.ú. Dolní
Soběšovice, s navrhovanou změnou Územního plánu Soběšovice u výše uvedených pozemků
nesouhlasí a požadují tyto pozemky ponechat v kulturách, v jakých jsou na Katastrálním
úřadě pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Frýdek-Místek vedeny dosud.
77
rozhodnutí: námitka se zamítá
odůvodnění: Územní plán nemění druh a způsob využití pozemku, ale pouze určuje funkční
využití ploch. Rozhodnutí o změně využití území, které stanoví nový způsob užívání pozemku a
podmínky jeho využití, vydává příslušný stavební úřad. Pozemky p.č. 154/18, 154/33 a st. 92,
k.ú. Dolní Soběšovice jsou v územním plánu zařazeny do plochy zemědělské, ale nachází se
rovněž pod maximální úrovní vodní hladiny přehradní nádrže Žermanice (kóta 295,51 m n. m.
výškového systému Balt. p.v. – vyznačeno v I. Návrhu, I.B Grafické části ve výkrese č. 4 Vodní
hospodářství). Pod maximální úrovní vodní hladiny přehradní nádrže Žermanice nelze umístit
nové stavební objekty mimo nezbytnou technickou infrastrukturu a případně komunikace,
hřiště, pláže. Vlastník vodního díla Žermanice a dotčený orgán - vodoprávní úřad odboru
životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Frýdku-Místku mj. požadovali při
pojednávání návrhu zadání realizaci nových stavebních objektů pouze nad maximální úrovní
vodní hladiny přehradní nádrže Žermanice (tj. nad kótou 295,51 m n.m. výškového systému
Balt p.v.), což územní plán respektuje. Dle obecných podmínek platných pro celé správní
území obce (viz Územní plán Soběšovice, I. Návrh, I.A Textová část v kap. F.2 ) rovněž platí,
že dosavadní způsob využití jednotlivých ploch, který neodpovídá stanoveným podmínkám
využití dle územního plánu, je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy a je v souladu se
stavebním zákonem.
námitka č 3:
Petr Chovanec, Vrbická 639/111, Ostrava - Heřmanice (doručena dne 29. 6. 2010, č.j.
MMFM 84799/2010) jako spoluvlastník pozemku p.č. 154/33 v kultuře ostatní plocha,
vlastník stavebního pozemku st. p.č. 93, k.ú. Dolní Soběšovice, s navrhovanou změnou
Územního plánu Soběšovice u výše uvedených pozemků nesouhlasí a požadují tyto pozemky
ponechat v kulturách, v jakých jsou na Katastrálním úřadě pro Moravskoslezský kraj,
Katastrální pracoviště Frýdek-Místek vedeny dosud.
rozhodnutí: námitka se zamítá
odůvodnění: Územní plán nemění druh a způsob využití pozemku, ale pouze určuje funkční
využití ploch. Rozhodnutí o změně využití území, které stanoví nový způsob užívání pozemku a
podmínky jeho využití, vydává příslušný stavební úřad. Pozemky p.č. 154/33 a 93, k.ú. Dolní
Soběšovice jsou v územním plánu zařazeny do plochy zemědělské, ale nachází se rovněž pod
maximální úrovní vodní hladiny přehradní nádrže Žermanice (kóta 295,51 m n. m. výškového
systému Balt. p.v. – vyznačeno v I. Návrhu, I.B Grafické části ve výkrese č. 4 Vodní
hospodářství). Pod maximální úrovní vodní hladiny přehradní nádrže Žermanice nelze umístit
nové stavební objekty mimo nezbytnou technickou infrastrukturu a případně komunikace,
hřiště, pláže. Vlastník vodního díla Žermanice a dotčený orgán - vodoprávní úřad odboru
životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Frýdku-Místku mj. požadovali při
pojednávání návrhu zadání realizaci nových stavebních objektů pouze nad maximální úrovní
vodní hladiny přehradní nádrže Žermanice (tj. nad kótou 295,51 m n.m. výškového systému
Balt p.v.), což územní plán respektuje. Dle obecných podmínek platných pro celé správní
území obce (viz Územní plán Soběšovice, I. Návrh, I.A Textová část v kap. F.2 ) rovněž platí,
že dosavadní způsob využití jednotlivých ploch, který neodpovídá stanoveným podmínkám
využití dle územního plánu, je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy a je v souladu se
stavebním zákonem.
78
námitka č 4:
Hana Horynová, Ctirad Horyna, Mánesova 14, Havířov –Město (doručena dne 29. 6.
2010, č.j. MMFM 84806/2010) jako spoluvlastníci pozemku p.č. 154/18 v kultuře zahrada,
pozemku p.č. 154/33 v kultuře ostatní plocha, vlastníci st. pozemku p.č. 94, k.ú. Dolní
Soběšovice, s navrhovanou změnou Územního plánu Soběšovice u výše uvedených pozemků
nesouhlasí a požadují tyto pozemky ponechat v kulturách, v jakých jsou na Katastrálním
úřadě pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Frýdek-Místek vedeny dosud.
rozhodnutí: námitka se zamítá
odůvodnění: Územní plán nemění druh a způsob využití pozemku, ale pouze určuje funkční
využití ploch. Rozhodnutí o změně využití území, které stanoví nový způsob užívání pozemku a
podmínky jeho využití, vydává příslušný stavební úřad. Pozemky p.č. 154/18, 154/33 a 94, k.ú.
Dolní Soběšovice jsou v územním plánu zařazeny do plochy zemědělské, ale nachází se rovněž
pod maximální úrovní vodní hladiny přehradní nádrže Žermanice (kóta 295,51 m n. m.
výškového systému Balt. p.v. – vyznačeno v I. Návrhu, I.B Grafické části ve výkrese č. 4 Vodní
hospodářství). Pod maximální úrovní vodní hladiny přehradní nádrže Žermanice nelze umístit
nové stavební objekty mimo nezbytnou technickou infrastrukturu a případně komunikace,
hřiště, pláže. Vlastník vodního díla Žermanice a dotčený orgán - vodoprávní úřad odboru
životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Frýdku-Místku mj. požadovali při
pojednávání návrhu zadání realizaci nových stavebních objektů pouze nad maximální úrovní
vodní hladiny přehradní nádrže Žermanice (tj. nad kótou 295,51 m n.m. výškového systému
Balt p.v.), což územní plán respektuje. Dle obecných podmínek platných pro celé správní
území obce (viz Územní plán Soběšovice, I. Návrh, I.A Textová část v kap. F.2 ) rovněž platí,
že dosavadní způsob využití jednotlivých ploch, který neodpovídá stanoveným podmínkám
využití dle územního plánu, je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy a je v souladu se
stavebním zákonem.
námitka č 5:
Anna Lapišová, Soběšovice 216 (doručena dne 1. 7. 2010, č.j. MMFM 89168/2010) jako
vlastník pozemku p.č. 329/66, k.ú. Horní Soběšovice žádá, aby pozemek p.č. 329/66 byl
ponechán v pásmu navrhované zeleně, avšak přeřazen mezi plochy zeleně, označené v návrhu
územního plánu jako plochy zemědělské – zahrady ZZ. Odůvodnění: umístění pozemku mezi
oplocením přilehlých zahrad předurčuje jeho využití k uvedenému účelu užívání,
požadovanou změnou nedojde k významné změně předloženého návrhu ÚP, ani změně
prostorového uspořádání krajiny, či ochrany krajinného rázu, uvedená změna umožňuje
využít pozemek k požadovaným účelům, tj. osazení plochy okrasnými dřevinami a
k vybudování studny.
rozhodnutí: námitce se vyhovuje částečně
odůvodnění: Námitka předložená k řízení o návrhu územního plánu neměla všechny
náležitosti námitky (nebyly uvedeny údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená
práva), nicméně pořizovatel analogicky v souladu např. s ust. § 86 odst. 2 písm. a) ověřil
práva v katastru nemovitostí. Obec Soběšovice posoudila námitku a dospěla k závěru, že je
přijatelné vyhovět částečně s ohledem na odůvodnění uvedené v námitce. Bylo přihlédnuto
zejména ke skutečnému stavu oplocení okolních pozemků a vybudování studny pro soukromý
účel. Část uvedeného pozemku je již ze tří stran oplocena a záměr vlastníka A. Lapišové na
vybudování studny pro soukromý účel bylo považováno za opodstatněné. Z tohoto důvodu se
schvaluje přeřazení části pozemku par.č.329/66 v k.ú.Horní Soběšovice tj. po úroveň
par.č.329/43 směrem k par.č.329/7 vše v k.ú.Horní Soběšovice jako plochy zemědělské 79
zahrady ( ZZ ). Zbývající část par.č.329/66 směrem k par.č.439/1 vše v k.ú.Horní Soběšovice
zůstane v ploše prostranství veřejných – zeleně veřejné ( ZV ). Tuto část pozemku je vhodné
využit pro realizaci např. fit stezek nebo skluzavek a lanové dráhy. Jeho strategická poloha a
dostupnost v blízkosti centra obce a přehrady Žermanice je vhodná pro toto využití. Je běžné
vymezovat u zastavitelných ploch určených jak pro bydlení, rekreaci, občanské vybavení
plochy veřejného prostranství. Zařazení zbývající části pozemku do plochy prostranství
veřejných – zeleně veřejné nevylučuje jeho užití pro osazení okrasnými dřevinami.
námitka č 6:
Ing. René Riedl, Břízková 856/20, Vratimov (doručena dne 7. 7. 2010, č.j. MMFM
87568/2010) jako vlastník pozemků p.č. 479/6, 479/14, 479/17, 479/26, 479/27, k.ú. Horní
Soběšovice uvádí: pozemek p.č. 479/26, k.ú. Horní Soběšovice je uveden pouze jako
zastavitelná plocha a navrhuje, aby byla převedena na stavební parcelu. Pozemek je zajištěn
veškerými inženýrskými sítěmi, je napojen na obecní komunikaci a sdělením pod č.j.
359/2001 byl schválen pro výstavbu rodinného domu. Dále pozemky p.č. 479/6 a 479/28
navrhuje převést na zastavitelnou plochu a umožnit rozvolněnou zástavbu podél stavby
komunikace p.č. 479/14, 479/17, 479/25, 479/27. Uvedené parcely jsou napojeny na obecní
komunikaci, zajištěny veškerými inženýrskými sítěmi včetně napojení na potrubí splaškových
vod a elektrickou energii, určeného pro výstavbu. Proto navrhuje vést hranici zastavitelného
území tak, aby byla v tomto prostoru umožněna rozvolněná zástavba podél komunikace.
rozhodnutí: námitka se zamítá
odůvodnění: Námitka předložená k řízení o návrhu územního plánu neměla všechny
náležitosti námitky (nebyly uvedeny údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená
práva), nicméně pořizovatel analogicky v souladu např. s ust. § 86 odst. 2 písm. a) ověřil
práva v katastru nemovitostí. Při projednávání návrhu zadání Územního plánu Soběšovice, ke
kterému mohl každý uplatnit své připomínky ode dne 4. 2. 2009 do 6. 3. 2009, obdržel
Magistrát města Frýdku-Místku dne 4. 3. 2009 připomínku, kterou podal pan Ing. Oldřich
Číž, týkající se mimo jiné pozemků p.č. 479/6, 479/26, k.ú. Horní Soběšovice. Připomínka byla
zaevidována pod č.j. OÚR/690/2009 a bylo v ní mimo jiné požadováno zařazení pozemku p.č.
479/26 a části pozemku p.č. 479/6, k.ú. Horní Soběšovice do ploch bydlení – rodinné domy a
části pozemku p.č. 479/6, k.ú. Horní Soběšovice jako komunikaci k rybníku. Již ve fázi
projednávaného zadání územního plánu obec nesouhlasila se zařazením pozemku p.č. 479/6,
k.ú. Horní Soběšovice do plochy pro výstavbu rodinných domů (usnesení č. B/19 na 14.
zasedání Zastupitelstva obce Soběšovice ze dne 23. 4. 2009) a proto byl vyřazen. Obec
nesouhlasí s dalším rozšířením tohoto pozemku do plochy pro výstavbu rodinných domů a to
s ohledem na koncepci nového územního plánu, kdy územní plán vymezuje velké množství
ploch určených pro zástavbu novými domy a umožňující další rozvoj obce bez nutnosti
dalšího nevratného záboru další krajiny a rovněž je pozemek z velké části v pásmu 50m od
okraje lesa. Dle předloženého zákresu (kopie geometrického plánu č. 433-142/2002, který
ještě v současné době není zanesen v katastru nemovitostí) je z pozemku p.č. 479/6, k.ú. Horní
Soběšovice mj. odměřen pozemek p.č. 479/28, k.ú. Horní Soběšovice, který požaduje pan Ing.
Riedl převést na zastavitelnou plochu. Vzhledem k tomu, že zastupitelstvo obce již ve fázi
zadání nesouhlasilo se zařazením pozemku p.č. 479/6, k.ú. Horní Soběšovice do plochy pro
výstavbu rodinných domů (viz výše), platí pro i pozemek p.č. 479/28, k.ú. Horní Soběšovice,
který byl z pozemku p.č. 479/6, k.ú. Horní Soběšovice dle přiloženého zákresu k námitce
odměřen, stejné usnesení zastupitelstva obce Soběšovice.
Ve fázi projednávaného zadání územního plánu obec souhlasila se zařazením části pozemku
p.č. 479/6, k.ú. Horní Soběšovice pro realizaci komunikace (usnesení č. C/6 na 14. zasedání
80
Zastupitelstva obce Soběšovice ze dne 23. 4. 2009). V Územním plánu Soběšovice je na části
pozemku p.č. 479/6, k.ú. Horní Soběšovice navržena účelová komunikace (I. Návrh, I.B
Grafická část, výkres č. 3 Doprava) Dále na základě připomínky uplatněné k návrhu zadání
byl pozemek p.č. 479/26, k.ú. Horní Soběšovice v územním plánu navržen jako zastavitelná
plocha smíšená obytná, na které je mj. možné realizovat stavbu rodinného domu. Stavební
parcelou se stává až po vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, ke kterému je
kompetentní příslušný stavební úřad. Do té doby je pouze zastavitelnou plochou.
námitka č 7:
Ing. Oldřich Číž, Soběšovice 135 (doručena dne 7. 7. 2010, č.j. MMFM 87569/2010) jako
vlastník pozemků p.č. 484/1 a 511/13, k.ú. Horní Soběšovice podává námitku: úvodem
konstatuje, že nebyly akceptovány jeho připomínky k návrhu zadání. Návrh územního plánu
vylučuje zástavbu výše uvedených parcel, jedná se o parcely, které jsou napojeny na obecní
komunikace p.č. 488/14, kanalizaci splaškových vod, potrubí pitné vody a elektrickou energii
přes přípojnou skříň na trafo pro stavební obvod. Na pozemku p.č. 484/1 je postavena
trafostanice 22/04 kV č. 6889, takže parcela je již částečně zastavěna. Žádá proto, aby hranice
zastavitelného území v uvedené skutečnosti respektovala a stanovila hranici zastavitelnosti
dle návrhu, který je zakreslen v přiložené kopii katastrální mapy k námitce, aby obsahovala i
pozemky p.č. 511/13, 484/1, k.ú. Horní Soběšovice. Požaduje převod využití těchto parcel do
oblasti zastavitelné plochy.
rozhodnutí: námitka se zamítá
odůvodnění: Námitka předložená k řízení o návrhu územního plánu neměla všechny
náležitosti námitky (nebyly uvedeny údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená
práva), nicméně pořizovatel analogicky v souladu např. s ust. § 86 odst. 2 písm. a) ověřil
práva v katastru nemovitostí. Při projednávání návrhu zadání Územního plánu Soběšovice, ke
kterému mohl každý uplatnit své připomínky ode dne 4. 2. 2009 do 6. 3. 2009, obdržel
Magistrát města Frýdku-Místku dne 4. 3. 2009 připomínku, kterou podal pan Ing. Oldřich
Číž, týkající se mimo jiné pozemků p.č. 484/1, 511/13, k.ú. Horní Soběšovice. Připomínka byla
zaevidována pod č.j. OÚR/690/2009 a bylo v ní mimo jiné požadováno zařazení pozemku p.č.
484/1, 511/13, k.ú. Horní Soběšovice do ploch bydlení – rodinné domy. Již ve fázi
projednávaného zadání územního plánu obec nesouhlasila se zařazením výše uvedených
pozemků do plochy pro výstavbu rodinných domů (usnesení č. B/18 na 14. zasedání
Zastupitelstva obce Soběšovice ze dne 23. 4. 2009) a proto byly vyřazeny. Obec nesouhlasí
s dalším rozšířením tohoto pozemku do plochy pro výstavbu rodinných domů a to s ohledem
na koncepci nového územního plánu, kdy územní plán vymezuje velké množství ploch
určených pro zástavbu novými domy a umožňující další rozvoj obce bez nutnosti dalšího
nevratného záboru další krajiny a pozemky p.č. 484/1, 511/13, k.ú. Horní Soběšovice se
rovněž zcela nachází v pásmu 50m od okraje lesních pozemků a dále skrz pozemek p.č. 484/1,
k.ú. Horní Soběšovice vede trasa nadzemního vedení VN 22 kV s ochranným pásmem a
trafostanice.
Dále pan Ing. Číž žádá, aby hranice zastavitelného území respektovala skutečnost, že
pozemek p.č. 484/1, k.ú. Horní Domaslavice je již částečně zastavěn, jelikož je tam umístěna
trafostanice a byla stanovena hranice zastavitelnosti dle přílohy doložené k námitce: Termín
„zastavitelné území“ není definován v zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (dále jen stavební zákon). Dle doložené přílohy a použitého typu čáry
(obdobné, jak je použito ve výkresech v Územním plánu Soběšovice, kterou je označena
hranice zastavěného území) lze dovodit, že pan Ing. Číž má na mysli zřejmě hranici
„zastavěného území“. Dle § 2 odst. 1 písm d) stavebního zákona se „zastavěným územím“
81
rozumí území vymezené územním plánem (jako je v případu Územního plánu Soběšovice)
nebo postupem podle tohoto zákona, nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je
zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách
evidence nemovitostí (intravilán). Dle § 58 odst. 2 stavebního zákona se do zastavěného
území zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy
určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků
přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků a dále
pozemky vně intravilánu, a to zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní
komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území,
ostatní veřejná prostranství, další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky
zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví. Pozemek p.č. 511/13,
k.ú. Horní Soběšovice nesplňuje ani jedno z výše uvedených kritérií, tudíž ho nelze zařadit do
zastavěného území. Pozemek p.č. 484/1, k.ú. Horní Soběšovice, je zahrnut do zastavěného
území, jelikož je součástí intravilánu (zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a
vyznačena v mapách evidence nemovitostí). Pozemky p.č. 484/1, 511/13, k.ú. Horní
Soběšovice jsou dle územního plánu zařazeny v ploše zemědělské. . V podstatě se jedná o
návrh na pořízení změny územního plánu.
námitka č 8:
Mgr. Jiřina Lukešová, Karvinská 52, Havířov - Město (doručena dne 7. 7. 2010, č.j.
MMFM 87700/2010) jako vlastník pozemku p.č. 154/16, k.ú. Dolní Soběšovice žádá jeho
přeřazení z kategorie LBK do kategorie RR. Uvádí, že s ní jako majitelem pozemku nebyla
projednána změna zařazení uvedeného pozemku, zakoupeného k rodinné rekreaci, do jiné
kategorie, čímž došlo již při tvorbě minulého územního plánu k naprostému znehodnocení
jejího pozemku bez jakéhokoliv vyřešení majetkoprávních vztahů ze strany obce.
Znovuobnovení naprosto nefunkčního biokoridoru na jejím pozemku pokládá za ledabylé
řešení, které svědčí o nerespektování současné reality a neprofesionalitě autorů. Stávající
elektrické vedení s betonovými sloupy vylučuje zamýšlené zalesnění pozemku v budoucnu.
Navíc byla před několika lety územím stávajícího biokoridoru vybudována kanalizační
přípojka k rodinným domům, stojícím na parcelách č. 148/11 a 164/19, což vylučuje i
křovinatý porost. Mgr. Lukešová uvádí, že je majitelkou poměrně rozlehlé rekreační chaty a
zastavěného pozemku pod ní, která je ze tří stran obklopena pozemky RPG, přes které vede
zakoupené věcné břemeno – přístupová cesta k chatě, končící na hranici jejího pozemku.
Jediný vchod do chaty je pouze z této parcely č. 154/16, která již několik desítek let sloužila
jako nutné a samozřejmé nádvoří chaty. Tuto užívá celoročně i s rodinami všech tří dospělých
dětí a považuje tento prostor k funkci biokoridoru naprosto nevhodný a nesmyslný, stejně
jako mít pod okny vlastní prostor a nemoci ho užívat. Dále podotýká, že podle zveřejněných
dostupných materiálů je většina stávajících LBK v oblastech Pitrov – Dolní Soběšovice
hodnocena označením existující – nefunkční (viz přehledná tabulka str. 11 – vysvětlivky
k územnímu plánu). Uvádí, že by bylo vhodné zpracování LBK v této oblasti odborně
přehodnotit.
rozhodnutí: námitka se zamítá
odůvodnění: Námitka předložená k řízení o návrhu územního plánu neměla všechny
náležitosti námitky (nebyly uvedeny údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená
práva), nicméně pořizovatel analogicky v souladu např. s ust. § 86 odst. 2 písm. a) ověřil
práva v katastru nemovitostí. Pozemek p.č. 154/16, k.ú. Dolní Soběšovice je v novém
Územním plánu Soběšovice zařazen v plochách přírodních – územní systém ekologické
stability ÚSES a vede přes něj návrh trasy lokálního biokoridoru LBK. Paní Mgr. Lukešová
82
uvádí, že s ní jako s majitelem pozemku nebyla projednána změna zařazení pozemku do této
plochy ani při tvorbě minulého územního plánu. Původní územní plán obce byl schválen na
21. zasedání zastupitelstva obce Soběšovice dne 17. listopadu 1994 a byl zpracován a
projednán v souladu s platnou právní úpravou v době jeho pořízení, tj. dle zákona č. 50/1976
Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Už v původním
územním plánu obce byl pozemek p.č. 154/16, k.ú. Dolní Soběšovice zařazen do zóny ochrany
přírody, která zahrnovala územní systém ekologické stability (jeho prvky – biokoridory a
biocentra), poté došlo ke změně názvu zóny a to na zónu územní systém ekologické stability
krajiny. Pořizovatel ani obec nemohla předvídat její nesouhlas se zařazením uvedeného
pozemku do zóny územního systému ekologické stability krajiny a s vedením biokoridoru přes
tento pozemek. V podstatě se jedná o návrh na pořízení změny územního plánu. Návrh na
pořízení změny územního plánu se podává u obce Soběšovice.
V ochranných pásmech nadzemních elektrických vedení, které zasahují do ploch přírodních,
budou plochy přírodní – územní systém ekologické stability udržovány jako louky nebo louky
s keři a mladými nebo malými stromy. Realizace přípojek na technickou vybavenost (včetně
kanalizační přípojky), jejichž umístění nebo trasování mimo plochu by bylo neřešitelné nebo
ekonomicky neúměrně náročné, je mj. přípustné, opět nemusí dojít k zalesnění, plochy mohou
být udržovány např. jako louky.
Mgr. Lukešová uvádí, že je majitelkou poměrně rozlehlé rekreační chaty a zastavěného
pozemku pod pozemkem p.č. 154/16, k.ú. Dolní Soběšovice. Toto své vlastnické právo
nedoložila, nicméně si pořizovatel dle dostupných informací z katastru nemovitostí ověřil, že
v sousedství se pod tímto pozemkem nachází mj. i pozemek st. p.č. 68, k.ú. Dolní Soběšovice,
jehož vlastníkem je podle údajů z katastru nemovitostí paní Lukešová. Dále uvádí, že její
pozemek s rozlehlou rekreační chatou je obklopen pozemky společnosti RPG, přes které vede
zakoupené věcné břemeno – přístupová cesta k chatě, končící na hranici jejího pozemku.
Z tohoto popisu vyplývá, že přístup k danému pozemku s rekreační chatou je zajištěn
přístupovou cestou, na kterou má paní Mgr. Lukešová věcné břemeno. Pozemek p.č. 154/16,
k.ú. Dolní Soběšovice lze nadále využívat tak, jak doposud, pokud toto hospodaření nebude
snižovat úroveň ekologické stability stávajícího porostu (tzn. na těchto plochách nelze povolit
realizaci trvalých staveb, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat vzrostou
zeleň apod. Přípustné jsou hospodářské zásahy mající ve svém důsledku ekologicky přirozené
zlepšení stávajícího stavu, např. zatravnění orné půdy, zalesnění).
„Generel lokální územního systému ekologické stability Bruzovice, Dolní Domaslavice,
Lučina, Soběšovice“ byl zpracován Ústavem pro hospodářskou úpravu lesa, pobočkou
Frýdek-Místek v lednu 1994 (zpracovatel Ing. J. Stanovský). Generel byl zapracován a
zpřesněn při zpracování původního Územního plánu obce Soběšovice a jeho změn a dále
převzat do nového územního plánu. Označení biocentra nebo biokoridoru za existující
nefunkční znamená, že je třeba provést úpravy druhové skladby porostu, např. snížit podíl
smrku a zvýšit zastoupení buku a provést dolesnění tak, aby byla dosažena nebo zlepšena
funkčnost biocentra, popř. biokoridoru. Navržené biocentra a biokoridory by měli být
druhově pestré, nikoli jen monokultury. Přes pozemek p.č. 154/16, k.ú. Horní Soběšovice je
navržen lokální biokoridor, označený v územním plánu pořadovým číslem 7 – částečně
existující. Tzn. že druhová skladba porostu v tomto biokoridoru je relativně dobrá, jen je
navrženo jako opatření ke zlepšení funkčnosti jeho dolesnění.
83
námitka č 9:
Peter Othmar Hollenstein, Steinacherstrasse 18, Švýcarsko – zastoupen na základě plné
moci Ing. Bohuslavem Tereškem, 4. května 237, Frýdek-Místek (doručena dne 7. 7. 2010,
č.j. MMFM 88053/2010) jako vlastník pozemku p.č. 117, k.ú. Horní Soběšovice nesouhlasí se
zařazení pozemku do ploch rekreace rodinné RR a požaduje změnu do plochy, kde by bylo
možno povolit stavbu individuální rekreace nebo pro individuální bydlení.
Dále uvádí, že dne 21. 7. 2008 podal návrh na pořízení územního plánu (viz příloha) a dne 20.
8. 2008 obdržel oznámení obce o rozhodnutí předložit návrh výboru pro tvorbu územního
plánu obce. Jeho návrh nebyl zařazen do zadání územního plánu. Na připomínku ze dne 18. 3.
k návrhu zadání předmětného plánu mu bylo sděleno, že stanovení podmínek pro využití
jednotlivých ploch není předmětem zadání územního plánu, ale je až obsahem návrhu
územního plánu. Na předmětném pozemku je do dnešního dne dle KN objekt bydlení s č.p.
123. Na tuto stavbu nikdy nebylo vydáno povolení o odstranění stavby. Pozemek vždy
v minulosti patřil do ploch se zástavbou individuálního bydlení. K pozemkou jsou přivedeny
sítě (voda, plyn, napojení na komunikaci), pozemek je oplocen v souladu s původním
územním plánem obce a vstupní bránou navazuje na místní komunikaci. Návrh nového
územního plánu zařadil do ploch zastavitelných nově pozemky bezprostředně sousedící
s předmětným pozemkem a dle návrhu územního plánu je pozemek zařazen do plochy
rekreace rodinné RR, která neumožňuje nové stavby pro rodinnou rekreaci ani rodinné domy.
Na základě výše uvedeného nelze pozemek p.č. st. 117, k.ú. Horní Soběšovice využít ani pro
rodinnou rekreaci, protože na pozemku rekreační stávající objekt nestojí.
rozhodnutí: námitka se zamítá
odůvodnění: Při projednávání návrhu zadání Územního plánu Soběšovice, ke kterému mohl
každý uplatnit své připomínky ode dne 4. 2. 2009 do 6. 3. 2009, neobdržel Magistrát města
Frýdku-Místku v řádném termínu žádnou připomínku týkající se pozemku p.č. 117, k.ú. Horní
Soběšovice. Po řádném termínu, který byl do 6. 3. 2009, dne 19. 3. 2009 pod č.j.
OÚR/904/2009 obdržel Magistrát města Frýdku-Místku „připomínku“ k návrhu zadání
Územního plánu Soběšovice. Připomínka se týkala pozemku p.č. 117, k.ú. Horní Soběšovice,
že nebyl zařazen tento pozemek na základě návrhu na pořízení do návrhu zadání nového
územního plánu a konstatování, že se nemá podatel k návrhu zadání územního plánu jak
vyjádřit, jelikož nejsou jasné regulativy a podmínky pro jednotlivé funkční plochy. Požadoval
doplnění návrhu zadání o regulativy, které budou uplatňovány pro využití jednotlivých
funkčních ploch. Magistrát města Frýdku-Místku odpověděl dopisem ze dne 25. 3. 2010 pod
č.j. OÚR/904/2009 na dotazy podatele uvedené v připomínce, tzn. že je v kompetenci
zastupitelstva obce, pro kterou je územní plán pořizován, aby návrhy komplexně posoudilo a
rozhodlo o jejich vhodnosti, které návrhy na pořízení budou zařazeny do nového územního
plánu. Dále je také úkolem autorizovaného architekta nebo urbanisty, který zpracovává
územní plán, aby posoudil vhodnost zařazení pozemků do nového územního plánu. Dále
magistrát uvedl, jaké věcné a formální požadavky jsou stanoveny pro zpracování územního
plánu a že obsah zadání územního plánu je stanoven v příloze č. 6 k vyhlášce 500/2006 Sb.
včetně vyjmenování obsahu, ze kterého bylo zřejmé, že stanovení podmínek pro využití
jednotlivých ploch není předmětem zadání územního plánu, ale je až obsahem návrhu
územního plánu v další fázi projednávání. Rovněž magistrát upozornil, že Oznámení o
zahájení projednávání návrhu zadání územního plánu Soběšovice bylo řádně zveřejněno
veřejnou vyhláškou dle § 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,
jak na fyzické, tak na elektronické úřední desce včetně celého znění zadání na stránkách obce.
K návrhu zadání měl každý možnost podat své připomínky a to do 6. 3. 2009 a k připomínkám
uplatněných po uvedené lhůtě se nepřihlíží (dle ustanovení § 47 odst. 2 stavebního zákona),
což se týkalo i připomínky k pozemku p.č. 117, k.ú. Horní Soběšovice.
84
Podatel uvádí, že pozemek p.č. 117, k.ú. Horní Soběšovice vždy v minulosti patřil do ploch se
zástavbou individuálního bydlení. Původní územní plán obce byl schválen na 21. zasedání
zastupitelstva obce Soběšovice dne 17. listopadu 1994 a byl zpracován a projednán v souladu
s platnou právní úpravou v době jeho pořízení, tj. dle zákona č. 50/1976 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Už v původním územním plánu byl
dotčený pozemek zařazen (tj. od roku 1994) do zóny rekreačních zařízení, změnou původního
územního plánu došlo k přejmenování zóny na zónu zařízení cestovního ruchu (občanská
vybavenost). V obou výše uvedených zónách se nepřipouštěla nová výstavba objektů
individuální rekreace včetně výstavby nových rodinných domů. Dotčený pozemek je v novém
územním plánu zařazen do zastavěného území v ploše rekreace rodinné jako všechny ostatní
pozemky v této lokalitě. V ploše rekreace rodinné nejsou přípustné nové stavby pro rodinnou
rekreaci (dle nadřazené územně plánovací dokumentace Územního plánu Velkého územního
celku Beskydy je považován rozvoj individuální rekreace v rekreačním krajinném celku RKC
Žermanická přehrada za nežádoucí - Územní plán Soběšovice to respektuje) a funkce rekrace
rodinné již není dále rozvíjena. Návrh územního plánu byl zpracován odborným projektantem
v souladu s novým stavebním zákonem a proto původní jednotlivé zóny byly označeny
v návaznosti na současné využití území a strategický plán obce Soběšovice. Dle obecných
podmínek platných pro celé správní území obce (viz Územní plán Soběšovice, I. Návrh, I.A
Textová část v kap. F.2 ) platí, že dosavadní způsob využití jednotlivých ploch, který
neodpovídá stanoveným podmínkám využití dle územního plánu, je možný, pokud nenarušuje
veřejné zájmy. Vydáním nového územního plánu nedojde ke změně využití stávajících staveb,
pouze bude nepřípustné umisťovat nové stavby rodinných domů a individuální rekreace v této
ploše.
námitka č 10:
Kamil a Marcela Matesová, M. Kudeříkové 1020/9, Ostrava - Svinov (doručena dne 9. 7.
2010, č.j. MMFM 88880/2010) jako spoluvlastníci pozemku p.č. 171/3, k.ú. Dolní
Soběšovice vznáší následující námitku proti změně způsobu využití výše uvedeného
pozemku: Odůvodňují ji tím, že tento pozemek koupili kupní smlouvou ze dne 5. 8. 1996
v druhu pozemku ostatní plocha a způsob využití rekreační a ubytovací plocha. V současné
době je tento pozemek veden v listu vlastnictví č. 71 ve stejném druhu pozemku – ostatní
plocha a způsob využití – sportoviště a rekreační plocha. V návrhu nového územního plánu je
u toho pozemku změna druhu pozemku na plochu zemědělskou Z. S tímto nesouhlasí neboť
pozemek jako zemědělský nemůže být využíván z důvodu, že v minulém období stály na
tomto pozemku rekreační chaty bývalého OKD-důl Zárubek a po jejich likvidaci zbouráním
byly sutiny rozprostřeny po tomto a okolních pozemcích a zasypány jen tenkou vrstvou
nekvalitní zeminy – nikoliv ornice. Jednalo se o dnešní pozemky p.č. 171/3 a 171/1 k.ú. Dolní
Soběšovice. Vzhledem k tomu, že jeden z vlastníků (Kamil Mates) získal darovací smlouvou
od své matky pozemek p.č. 154/23, k.ú. Dolní Soběšovice zapsaný v listu vlastnictví č. 21,
který je zapsaný v druhu pozemku zahrada a stavbu na pozemku st. 90 k.ú. Dolní Soběšovice
jako typ budovy bez č.p. a č. ev. se způsobem využití zem. stavba, je veden v návrhu
územního plánu jako plocha rekreace rodinné (RR) – v souladu se skutečným stavem využití,
mají za to, že by měl být stejným způsobem využíván i pozemek p.č. 171/3, který v současné
době tvoří jeden funkční celek s parcelou č. 154/23 a st. p.č. 90, k.ú. Dolní Soběšovice. Jako
rekreační byl zakoupen a i v budoucnu se předpokládá jeho využití majiteli jako rekreační.
Dále upozorňují na skutečnost, že změnu druhu pozemku a jeho způsob využití nelze měnit
svévolně bez souhlasu vlastníků, změnu nemůže provést ani katastrální úřad bez souhlasu
vlastníků, jak byli mj. informování dopisem ze dne 26. 5. 2010, č.j. MMFM 68983/2010.
85
Požadují přeřazení jejich pozemku v územním plánu z plochy zemědělské Z do plochy
rekreace rodinné RR.
rozhodnutí: námitka se zamítá
odůvodnění: Obsah kupní smlouvy (včetně uvedení druhu pozemku a způsob využití ve
smlouvě), kterou byl pozemek zakoupen, je věcí výhradně kupujícího a prodávajícího.
V námitce je mylně uvedeno, že se má jednat o změnu druhu pozemku na plochu zemědělskou.
Územní plán nemění druh a způsob využití pozemku, ale pouze určuje funkční využití
jednotlivých ploch. Rozhodnutí o změně využití území, které stanoví nový způsob užívání
pozemku a podmínky jeho využití, vydává příslušný stavební úřad. V územním plánu je
pozemek zařazen do plochy zemědělské, jelikož obec Soběšovice nechce rozvíjet nové plochy
pro individuální rekreaci. . V podstatě se jedná o návrh na pořízení změny územního plánu.
námitka č 11:
Ivo Papala, Soběšovice 242, Miroslav Peřina, Soběšovice 184 (doručena dne 9. 7. 2010, č.j.
MMFM 89427/2010) jako občan obce Soběšovice podal k návrhu Územního plánu
Soběšovice následující připomínky (pořizovatel vyhodnotil podanou připomínku jako
námitku):
Navrhují v textové části územního plánu v části F.2 Podmínky pro využití ploch s rozdílným
způsobem využití, Plochy občanského vybavení OV, v odstavci Využití hlavní, vyřadit text
„stavby pro stravování, ubytování“ a v odstavci Využití přípustné v 1. odrážce ponechat
pouze text: „oplocení živým plotem“ a dále z tohoto odstavce vyřadit text „stavby pro
obchod“. Zdůvodňují to tak, že navrhovaná textová část plochy občanského vybavení vytváří
stavební pozemky z většiny pozemků sousedících s vodní plochou Žermanické přehrady.
Vzhledem k tomu, že tato oblast je již dnes enormně stavebně zatížena, další stavby by
znamenaly devastaci tohoto rekreačního území a oplocení těchto pozemků by zamezilo
jednoduchému přístupu veřejnosti k vodní ploše Žermanické přehrady. Tímto způsobem by se
stavebními pozemky staly i pozemky 20 let chráněné pro veřejnou rekreaci, např. před
rekreačním střediskem Baník Ostrava (dnes ještě krásná velká louka). Tato zásadní změna
strategie rekreační oblasti nebyla se zastupiteli nikdy konsultována. Vyřazení výše uvedeného
textu pouze vrátí tuto část návrhu do současného stavu, kdy je v tomto území jakákoliv nová
výstavba zakázána.
Navrhují, aby byl celý pozemek p.č. 314/35, k.ú. H. Soběšovice zařazen do plochy
zemědělské, tak, jak je zařazen v původním územním plánu obce. Zdůvodňují to tak, že
zařazení pozemku do zóny smíšené obytné je v rozporu s usnesením 14. VZZO z 23. dubna a
2. května 2009, které rozhodlo, že pozemek bude nestavebním.
Navrhují, aby byly pozemky p.č. 340/169 a p.č. 340/303, k.ú. H. Soběšovice přeřazeny
z plochy zemědělské – zahrady do plochy rekreace rodinné, na kterou navazují a ve které jsou
v původním územním plánu umístěny. Zdůvodňuje to tím, že pozemky nenavazují na žádnou
hlavní stavbu v majetku vlastníků a proto jejich zařazení do plochy zemědělské – zahrady
s možností realizace staveb pro uložení nářadí a zemědělských výpěstků, česky řečeno
„chatek“ o ploše do 20 m2 je snahou o obcházení stavebního zákona, kdy je v tomto území
nadřazeným územním plánem Velkého územního celku Beskydy výstavba rekreačních chat
zakázána.
Navrhují, aby byl pozemek p.č. 144, k.ú. Pitrov přeřazen z plochy zemědělské – zahrady do
plochy zemědělské, na kterou navazuje. Zdůvodňuje to tak, že pozemek nenavazuje na
žádnou hlavní stavbu majetku vlastníka, a proto jeho zařazení do plochy zemědělské –
86
zahrady s možností realizace staveb pro uložení nářadí a zemědělských výpěstků, česky
řečeno „chatek“ o ploše do 20 m2 je snahou o obcházení stavebního zákona. Vzhledem
k tomu, že orgán ochrany přírody nesouhlasil se zařazením tohoto pozemku do plochy pro
výstavbu rodinného domu, bylo zařazení tohoto pozemku do plochy zemědělské – zahrady
pro některé zastupitele variantou, jak vyhovět vlastníkovi pozemku alespoň možností
výstavby „chatky“.
Navrhují, aby byl pozemek p.č. 429/3, k.ú. Horní Soběšovice přeřazen z plochy zemědělské –
zahrady do plochy rekreace rodinné, na kterou navazuje. Zdůvodňuje to následně: pozemek
nenavazuje na žádnou hlavní stavbu v majetku vlastníka, a proto je jeho zařazení do plochy
zemědělské – zahrady s možností realizace staveb pro uložení nářadí a zemědělských
výpěstků, česky řečeno „chatek“ o ploše do 20 m2 je snahou o obcházení stavebního zákona,
kdy je v tomto území nadřazeným územním plánem Velkého územního celku Beskydy
výstavba rekreačních chat zakázána. Zařazení pozemku do této plochy je o to horší, že
pozemek přímo navazuje na vodní plochu Žermanické přehrady a každé další stavby jenom
zhoršují již tak neutěšený stav tohoto rekreačního území se všemi s tím souvisejícími
důsledky.
Navrhují přeřadit část pozemku p.č. 329/66, k.ú. Horní Soběšovice navazující na pozemek
zahrady p.č. 329/43 u rodinného domu čp. 216 směrem severozápadním z plochy prostranství
veřejných – zeleně veřejné do plochy zemědělské – zahrady. Zdůvodňuje to tím, že horní část
pozemku p.č. 329/66 je ze 3 stran obklopena v návrhu územního plánu pozemky stavebními a
není důvod, aby byla zařazeny v ploše prostranství veřejných – zeleně veřejné. Protože horní
část tohoto pozemku přímo navazuje na pozemek zahrady u rodinného domu vlastníka
pozemku, navrhujeme, aby tato část pozemku byla zařazena do plochy zemědělské – zahrady.
Navrhují přeřadit pozemky p.č. 446/5, 446/1, 446/4, 443/12, 443/13, 443/4, 443/3, k.ú. Horní
Soběšovice z plochy smíšené obytné do plochy prostranství veřejných – zeleně veřejné.
Zdůvodňuje to následovně: zařazení těchto pozemků do zóny smíšené obytné neúměrně
zahušťuje stavbami rekreační území. Změnou zařazení této části oblasti do plochy
prostranství veřejných – zeleně veřejné dojde k jejímu navázání na navrženou plochu zeleně
veřejné v blízkosti vodní plochy Žermanické přehrady.
rozhodnutí: námitka se zamítá mimo pozemek par.č.329/66 v k.ú.Horní Soběšovice
odůvodnění: Územní plán Soběšovice byl zpracován odborným projektantem v souladu s
novým stavebním zákonem, jeho prováděcími vyhláškami a s ohledem na skutečný stav
zastavěnosti území. Územním plánem jsou vymezeny stávající a navržené plochy s rozdílným
způsobem využití, pro které jsou stanoveny podmínky jejich využívání (kap. F textové části I.A
Územního plánu Soběšovice), včetně plochy občanského vybavení OV. Projednání Návrhu
Územního plánu Soběšovice se uskutečnilo rovněž na pracovním setkání zastupitelstva obce
Soběšovice dne 3.února 2010, kterého se zúčastnili oba navrhovatelé - zastupitelé, kteří tuto
námitku na tomto pracovním jednání nepřednesli. Jejich návrh vyřadit některé texty z využití
území by opravdu vrátil tuto část území do současně neutěšeného stavu. Názor většiny členů
zastupitelstva obce Soběšovice je umožnit současným vlastníkům ekonomický rozvoj
cestovního ruchu a to zejména v současné hospodářské situaci a dále zkvalitnit životní
prostředí v těsné blízkosti vodní nádrže Žermanice. Připomínky z tohoto jednání byly
následně projednány s projektantem ÚP.
Zastupitelstvo obce Soběšovice projednalo všechny žádosti vlastníků pozemků před
zpracováním nového územního plánu obce Soběšovice a předalo své usnesení pořizovateli ÚP
tj. Magistrátu města Frýdku – Místku, který toto předal zpracovateli ÚP jako podklad pro
odborné-urbanistické zpracování celého území obce Soběšovice. Z Návrhu ÚP vyplývá, že
87
část pozemku par.č.314/35 je vhodné jako proluku využit do plochy smíšené obytné a to
v souladu s požadavkem vlastníka pozemku.
Pozemky p.č. 340/169 a 340/303, k.ú. Horní Soběšovice navazují na plochy smíšené obytné a
není v rozporu se strategii rozvoje obce je užívat jako plochy zemědělské - zahrady. Dle
Územního plánu Velkého územního celku Beskydy je považován rozvoj individuální rekreace
v rekreačním krajinném celku RKC Žermanická přehrada za zcela nežádoucí, což Územní
plán Soběšovice respektuje: v plochách zemědělské – zahrady lze mj. realizovat stavby pro
uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků – tj. nepodsklepené jednopodlažní stavby se
zastavěnou plochou max. do 20 m2, nikoliv stavby pro individuální rekreaci. Dle vyhlášky
501/2006 Sb., o obecných technických požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších
předpisů se stavbou pro rodinnou rekraci rozumí stavba, jejíž objemové parametry a vzhled
odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena, stavba pro
rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Z výše uvedeného vyplývá, že funkce rekrace rodinné již není dále rozvíjena.
Pozemek p.č. 144, k.ú. Pitrov je v územním plánu zařazen do plochy zemědělské – zahrady, ve
které lze mj. realizovat stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků – tj.
nepodsklepené jednopodlažní stavby se zastavěnou plochou max. do 20 m2, nikoliv „chatky“,
ani stavby pro individuální rekreaci. Orgán ochrany přírody a krajiny (OŽPaZ MMFM)
podal k návrhu zadání požadavek, ve kterém nesouhlasil s návrhem zástavby rodinným
domem na pozemku p.č. 144, k.ú. Pitrov, ale proti zařazení pozemku do ploch zemědělských –
zahrady žádné připomínky ve svém stanovisku k návrhu územního plánu neuplatnil. Dotčený
pozemek je zařazen dle územního plánu do plochy zemědělské - zahrady, jelikož je z jedné
strany omezen zelení a z druhé strany navazuje v těsné blízkosti na pozemek p.č. 143/2, který
je již jako zahrada využíván.
Pozemek p.č.429/3, k.ú. Horní Soběšovice se nachází v zastavěném území a vznikl dělením
pozemku p.č. 429/1 vedeném jako plochy smíšené obytné. Jedná se o původní zahradu
k rodinnému domku číslo popisné 53 a jeho zařazení v územním plánu do plochy zemědělské zahrady není v rozporu se strategií rozvoje obce Soběšovice. Dle Územního plánu Velkého
územního celku Beskydy je považován rozvoj individuální rekreace v rekreačním krajinném
celku RKC Žermanická přehrada za zcela nežádoucí, což Územní plán Soběšovice respektuje:
v plochách zemědělské – zahrady lze mj. realizovat stavby pro uskladnění nářadí a
zemědělských výpěstků – tj. nepodsklepené jednopodlažní stavby se zastavěnou plochou max.
do 20 m2, nikoliv „chatky“, ani stavby pro individuální rekreaci. V územním plánu již funkce
rekrace rodinné není dále rozvíjena.
Pozemek par.č.329/66 v k.ú.Horní Soběšovice byl již projednán v námitce č.5, kde bylo
přihlédnuto zejména ke skutečnému stavu oplocení okolních pozemků a požadavek vlastníka
pozemku vybudovat studnu pro soukromý účel. Z tohoto důvodu bylo schváleno přeřazení
části pozemku par.č.329/66 v k.ú.Horní Soběšovice tj. po úroveň par.č.329/43 směrem
k par.č.329/7 vše v k.ú.Horní Soběšovice jako plochy zemědělské - zahrady ( ZZ ). Zbývající
část pozemku par.č.329/66 směrem k par.č.439/1 vše v k.ú.Horní Soběšovice zůstane v ploše
prostranství veřejných – zeleně veřejné ( ZV ).
Pozemky p.č. 446/5, 446/1, 446/4, k.ú. Horní Soběšovice byly již v původním územním plánu
(který byl jedním z podkladů pro zpracování nového územního plánu) zařazeny do zóny
smíšené, proto byly ponechány rovněž v ploše smíšené obytné i v novém územním plánu.
Logicky na tyto pozemky dále navazovaly pozemky p.č. 443/12, 443/13, 443/4, 443/3, k.ú.
Horní Soběšovice, proto byly rovněž zařazeny do plochy smíšené obytné. Všechny uvedené
pozemky tvoří ucelený souvislý celek spolu se stávajícími plochami smíšenými obytnými.
Vzhledem k tomu, že zeleň je významnou součástí každodenního života obyvatel, zpracovatel
88
územního plánu dbal na vymezení ploch prostranství veřejných – zeleně veřejné vzhledem
k velikosti obce a jejímu rekreačnímu potenciálu v dostatečné míře. Jako zeleň veřejná jsou
navrženy plochy stávající zeleně ve vazbě na zastavěné území, popřípadě které nelze využít
k zástavbě s ohledem na terén.
námitka č 12:
Ing. arch. Jiří Liškutín, Ing. arch. Hana Liškutínová, S. K. Neumana 803/3, Havířov Město (doručena při veřejném projednání) jako majitelé pozemků p.č. 333/3, k.ú. Horní
Soběšovice nesouhlasí se začleněním pozemku p.č. 333/3, k.ú. Horní Soběšovice do plochy
ZV4 – veřejná zeleň a žádají, aby byla zařazena do územního plánu jako plocha smíšená
obytná (např. s přiřazením k ploše Z28). Odůvodňují to tím, že tato zelená plocha není
součástí biokoridoru, plocha ZV4, tak jak je navržená v územním plánu zabíhá ve své
severovýchodní části příliš do obytné zástavby a také vzhledem ke konfiguraci terénu je příliš
vzdálená rekreačních plochám v blízkosti přehrady, než aby byla využita jako veřejná zeleň.
Zbylá část plochy ZV4 (po její redukci o parcelu 329/66 a část plochy parcely 333/3 bude
stále ještě dost velká na to, aby plnila úlohu, která má mít dle územního plánu. Požadovanou
změnou by nedošlo k významné změně předloženého návrhu územního plánu, ani změně
prostorového uspořádání krajiny.
rozhodnutí: námitka se zamítá
odůvodnění: Námitka předložená k řízení o návrhu územního plánu neměla všechny
náležitosti námitky (nebyly uvedeny údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená
práva), nicméně pořizovatel analogicky v souladu např. s ust. § 86 odst. 2 písm. a) ověřil
práva v katastru nemovitostí. Při projednávání návrhu zadání Územního plánu Soběšovice, ke
kterému mohl každý uplatnit své připomínky ode dne 4. 2. 2009 do 6. 3. 2009, obdržel
Magistrát města Frýdku-Místku dne 6. 3. 2009 připomínku, která byla zaevidována pod č.j.
OÚR/760/2009. Jedním z bodů uvedené připomínky (konkrétně v připomínce označena jako
návrhová plocha č. 4) byl požadavek na přeřazení pozemku p.č. 333/3, k.ú. Horní Soběšovice
z ploch pro rozvoj bydlení do ploch veřejné zeleně, protože na tuto plochu logicky navazují.
Připomínka k návrhu zadání byla akceptována, zastupitelstvo obce jí vyhověno a plochy byly
přeřazeny do plochy prostranství veřejných – veřejné zeleně. Především proto, že zeleň je
významnou součástí každodenního života obyvatel, zpracovatel územního plánu dbal na
vymezení ploch prostranství veřejných – zeleně veřejné vzhledem k velikosti obce a jejímu
rekreačnímu potenciálu v dostatečné míře. Jako zeleň veřejná jsou navrženy plochy stávající
zeleně ve vazbě na zastavěné území, popřípadě které nelze využít k zástavbě s ohledem na
terén. Návrh plochy prostranství veřejného – zeleně veřejné v souvislé zástavbě obce,
v blízkosti přehrady podporuje také rekreační atraktivitu obce. Přeřazení pozemku z plochy
prostranství veřejných – zeleně veřejné ZV na plochu smíšenou obytnou SO je podstatnou
změnou, jelikož funkční využití těchto typů ploch je zcela odlišné, zejména co se týče možnosti
přípustných druhů staveb v těchto plochách. Přeřazení pozemku do plochy smíšené obytné by
znamenalo znovuprojednání územního plánu s dotčenými orgány a část procesu stanovená
stavebním zákonem by se musela opakovat. . V podstatě se jedná o návrh na pořízení změny
územního plánu.
89
námitka č 13:
Andělín Olšák, K rybníku 1128, Orlová-Poruba (doručena při veřejném projednání) jako
vlastník pozemku p.č. 154/5 a 154/35, k.ú. Dolní Soběšovice podal připomínku (pořizovatel
vyhodnotil jako námitku), ve které žádá o zařazení těchto pozemků do plochy s funkčním
využitím rodinné rekreace, popřípadě plochy zemědělské – zahrady. Má na tomto pozemku
již 39 let rekreační chatku a současné navrhované využití plochy ve změně Územního plánu
Soběšovice jako pastvina, by nám neumožnilo ponechání chatky na výše uvedeném pozemku
(154/35). V případě, že nebude akceptována jeho připomínka, bude požadovat další
projednání změny územního plánu.
rozhodnutí: námitka se zamítá
odůvodnění: Dle nového územního plánu se pozemky p.č. 154/5 a 154/35, k.ú. Dolní
Soběšovice nachází v zastavěném území, v ploše zemědělské, nikoliv jako pastvina. Dle
obecných podmínek platných pro celé správní území obce (viz Územní plán Soběšovice, I.
Návrh, I.A Textová část v kap. F.2 ) platí, že dosavadní způsob využití jednotlivých ploch,
který neodpovídá stanoveným podmínkám využití dle územního plánu, je možný, pokud
nenarušuje veřejné zájmy. Z toho vyplývá, že zařazení dotčených pozemků do plochy
zemědělské nevylučuje jejich současné využití, tj. i ponechání rekreační chatky a to v případě,
že chata je řádně povolena, zkolaudována a zapsána v katastru nemovitostí. Výše uvedené
pozemky se rovněž nacházejí pod maximální úrovní vodní hladiny přehradní nádrže
Žermanice (kóta 295,51 m n. m. výškového systému Balt. p.v. – vyznačeno v I. Návrhu, I.B
Grafické části ve výkrese č. 4 Vodní hospodářství). Pod maximální úrovní vodní hladiny
přehradní nádrže Žermanice nelze umístit nové stavební objekty mimo nezbytnou technickou
infrastrukturu a případně komunikace, hřiště, pláže. Vlastník vodního díla Žermanice a
dotčený orgán - vodoprávní úřad odboru životního prostředí a zemědělství Magistrátu města
Frýdku-Místku mj. požadovali při pojednávání návrhu zadání realizaci nových stavebních
objektů pouze nad maximální úrovní vodní hladiny přehradní nádrže Žermanice (tj. nad kótou
295,51 m n.m. výškového systému Balt p.v.), což územní plán respektuje. Dle § 46 stavebního
zákona se návrh na změnu územního plánu podává u obce, pro jejíž území se územní plán
pořizuje, tj. u obce Soběšovice. Rozhodnutí, zda a kdy obec přistoupí ke zpracování změny
územně plánovací dokumentace je vyhrazeno samostatné působnosti obce (§ 5 odst. 1 a 2
stavebního zákona).
námitka č 14:
Tomáš Kovalčík, Na Dolanech 285/7a, Havířov-Životice a Petr Štolba, Turgeněvova 39,
Ostrava Radvanice (doručena při veřejném projednání) jako vlastníci pozemků p.č.340/303
a 340/169 a spoluvlastníci zpevněné komunikace podél předmětných pozemků p.č. 340/202,
k.ú. Horní Soběšovice nesouhlasí s jejich zařazením do plochy zemědělské – zahrady a
požadují je zařadit do plochy smíšené obytné. Předmětné pozemky svou polohou přímo
uprostřed smíšené zástavby rodinných domů a rekreačních objektů, svými výměrami,
veškerými inženýrskými sítěmi včetně obecní kanalizace v místě a zpevněným přístupem
z obecní komunikace odpovídají případné výstavbě jednoho rodinného domku na každém
z nich. Ani jeden pozemek sousedních vlastníků navazující na jejich pozemky se prokazatelně
samostatně nevyužívá ve smyslu zemědělském či pěstitelské zahrady s chatkou na nářadí tak,
jak je navrženo v současné změně. Plánované dva domky taktéž nemohou vadit žádnému
majiteli sousedních objektů vzhledem k okolnímu svažitému terénu a dostatečnou výměrou
pozemků. Jejich původní návrh na změnu byl projednán s kladným stanoviskem k zařazení
jejich pozemků do územního plánu pro výstavbu jednoho domku na každém pozemku na
zasedání Rady obce Soběšovice ze dne 14. 5. 2008, o čemž byli oba řádně písemně
90
informováni. Po zastupitelstvu v roce 2009, kde se tato problematika dále schvalovala, již o
výsledku informováni nebyli a proto nerozumí navrhované změně. Jejich záměr je jasný a
stále stejný od jejich první žádosti v této záležitosti podané dne 25. 5. 2005, kdy pozemek
dělili na dnes uváděné dvě parcely.
rozhodnutí: námitka se zamítá
odůvodnění: Námitka předložená k řízení o návrhu územního plánu neměla všechny
náležitosti námitky (nebyly uvedeny údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená
práva), nicméně pořizovatel analogicky v souladu např. s ust. § 86 odst. 2 písm. a) ověřil
práva v katastru nemovitostí. Pozemek byl projednán na zasedání rady obce Soběšovice s tím,
že bylo schváleno „předložení návrhu na pořízení územního plánu výboru pro tvorbu ÚP
obce Soběšovice“ a ne „projednán s kladným stanoviskem k zařazení pro výstavbu jednoho
domku na každém pozemku“. Tyto pozemky z jedné strany hraničí s plochou rekreace rodinná
a z druhé strany s plochou smíšená obytná. Obec Soběšovice se s ohledem na zařazení tohoto
pozemku ve původním územním plánu jako zónu zemědělské krajiny, rozhodla zařadit tento
pozemek do plochy zemědělské - zahrady ( ZZ ) z důvodu lepšího využití. V podstatě se jedná
o návrh na pořízení změny územního plánu.
námitka č 15:
Kamil Šrotek, Soběšovice 119, Pavla Šrotková, Soběšovice 119, Marie Morčinková,
Soběšovice 117, Vojtěch Morčinko, Soběšovice 117, Kateřina Rabinová, Soběšovice 120,
Jan Rabin, Sobšovice 120, Kateřina Kobierská, Soběšovice 238, Aleš Kobierski,
Soběšovice 238, Anna Paláková, Soběšovice 115 (doručena při veřejném projednání)
podávají připomínky (pořizovatel vyhodnotil jako námitky) k návrhu zastavitelné plochy Z16
(návrh SO) na parcele 511/5 v k.ú. Horní Soběšovice a to z důvodů, že příjezd k navržené
ploše není zajištěn, komunikace vede pouze přes pozemek 469/4 (soukromý pozemek), kde
není možné právní zajištění přístupu, plocha se nachází v morfologicky nevhodně členěném
terénu – jedná se o svah ve sklonu až 14%, kde každá realizace stavby vyvolá rozsáhlé terénní
úpravy a zvýšené nároky na stavební techniku, pro kterou nejsou v lokalitě zajištěny
adekvátní dopravní komunikace, plocha je lokalitou s výskytem několika vzácných druhů,
zejména chřástal polní a křepelka, novou výstavbou dojde k narušení ekologické stability této
lokality, hnízdění ptactva, přirozený biokoridor pro zvěř, nedostatečná technická
infrastruktura v lokalitě – absence kanalizace a problematické odvodnění ploch, nesouhlas
vlastníků okolních nemovitostí s nárůstem ploch určených k bydlení v klidové rekreační
lokalitě rozptýlené zástavby. Navrhují vypuštění navržené zastavitelné plochy Z16 z ploch
smíšených obytných a ponechat v územním plánu jeho původní funkci – Z. Dále nesouhlasí
s návrhem zastavitelné plochy Z19 (návrh SO – plochy smíšené obytné) na parcelách 557/4 a
557/9 v k.ú. Horní Soběšovice z následujících důvodů: plocha je lokalitou s výskytem
několika vzácných druhů, zejména chřástal polní a křepelka, novou výstavbou dojde
k narušení ekologické stability této lokality, hnízdění ptactva, přirozený biokoridor pro zvěř
atd., nedostatečná technická infrastruktura v lokalitě – absence kanalizace, problematické
odvodnění ploch, které by se musely budovat přes cizí pozemky což není do budoucna
zajištěno, nesouhlas vlastníků okolních nemovitostí s nárůstem ploch určených bydlení
v klidové rekreační lokalitě rozptýlené zástavby. Navrhují vypuštění navržené zastavitelné
plochy Z19 z ploch smíšených obytných a ponechat v územním plánu jeho původní funkci –
Z.
rozhodnutí: námitka se zamítá
91
odůvodnění: Zastavitelné plochy Z19 a Z16 se nachází v blízkém sousedství osob, které
podaly připomínku (pořizovatelem vyhodnocena jako námitka). Podavatelé námitky uvádí, že
vlastníci okolních nemovitostí nesouhlasí s nárůstem ploch určených k bydlení v „klidové
rekreační lokalitě rozptýlené zástavby“. Přitom někteří z podatelů námitky jsou sami vlastníci
navržených nových zastavitelných ploch v jejich těsném sousedství v této tzv. „klidové
rekreační lokalitě rozptýlené zástavby“. Jedná se o zastavitelnou plochu č. Z17 (pozemek p.č.
469/3, k.ú. Horní Soběšovice), která je ve vlastnictví manželů Šrotkových a zastavitelnou
plochu Z18 (pozemek p.č. 557/1, k.ú. Horní Soběšovice), která je ve spoluvlastnictví pana
Vojtěcha Morčinka. Není proto zcela jasné, proč sami podatelé námitky mohou realizovat
nové stavby pro bydlení ve stejné lokalitě a ostatní ne. Chřástal polní a křepelka jsou zvláště
chráněnými druhy, uvedené v příloze č. III vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění, kterou
se provádí zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen
"zákon"). Ochrana zvláště chráněných druhů je zakotvena v § 50 zákona, ve kterém je
stanoven zákaz škodlivých zásahů do přirozeného vývoje zvláště chráněných
živočichů. Výjimku lze povolit jen v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem
ochrany přírody. Pokud se v místě stavby prokazatelně nachází zvláště chráněný druh, je ten,
kdo zamýšlí realizovat stavby, povinen požádat o udělení výjimky ze zákazů dle § 56 zákona.
Samotné zařazení pozemku do plochy určených pro výstavbu v rámci územního plánu nelze
považovat za škodlivý zásah ve smyslu § 50 zákona. Přirozený biokoridor by vznikl v případě,
že nebudou zastavěny ani plochy Z17 a Z18, obec však má v ÚP dostatečně vymezené prvky
ÚSES, tedy jak biokoridory, tak biocentra pro migraci volně žijících živočichů a stabilizaci
krajiny. Sklon svahu nelze považovat za nevhodný pro stavbu rodinného domu, náklady na
případnou úpravu terénu ponese stavebník. Pro plochu Z16 je navržena likvidace splaškových
vod v domovních ČOV nebo se mohou napojit na jednotnou splaškovou kanalizaci přes
domovní čerpací stanici. Likvidaci odpadních vod z objektů, které jsou mimo dosah stávající a
navrhované splaškové kanalizace lze řešit v žumpách s vyvážením odpadu nebo v malých
domovních ČOV s vyústěním do vhodného recipientu. Dle schváleného Paspartu místních
komunikací obce Soběšovice je pozemek par.č.469/4,k.ú.Horní Soběšovice veden jako účelová
komunikace ÚK1.4 K lesu. Tuto komunikaci v minulosti realizovala obec Soběšovice a dle
zákona o komunikacích je ve vlastnictví obce Soběšovice. Tyto námitky lze proto považovat za
neopodstatněné.
92
9. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK
Nejpozději při veřejném projednání, tj. 12. 7. 2010 mohl každý uplatnit své připomínky.
Připomínky byly projednány pořizovatelem ve spolupráci s určeným zastupitelem. Ve
stanovené lhůtě byly podány tyto připomínky:
připomínka č.1 :
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje, Na Bělidle 7, 702 00 Ostrava
(doručena dne 31. 5. 2010, č.j. MMFM 70679/2010) sděluje, že se již Územním plánem
Soběšovice zabývala, vyjádřila se již k návrhu zadání.
vyhodnocení: Na vědomí
připomínka č. 2:
ČR – Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Moravskoslezský kraj,
Provozní 1, Ostrava – Třebovice (doručena dne 4. 6. 2010, č.j. MMFM 73706/2010) sděluje
v souladu s § 47 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů a
podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií (§ 13 odst. 3), ve znění pozdějších
předpisů, že Územní plán Soběšovice není v rozporu s ochranou jejich zájmů, neuplatňují
žádné námitky proti jeho schválení.
vyhodnocení: Na vědomí
93