Mediaevalia Historica Bohemica 12,2009, Supplementum 3

Dvory a rezidence ve st"redoveku III.
Vednf a svätecni ivot
dvorech
na stredovekych
Mediaevalia Historica Bohemica 12,2009,
Supplementum 3
Ceremoniälv dzZe
Hinkmara z Remese
Lenka Blechovä
Nejznämejsi francky arcibiskup IX. stoleti
Hinkmar z Remese (8o6-882) pochäzel ze
is an idea about ideal court,
vznes"enehorodu. Jak bylo v tech dobäch beiintegrating with other conception:
ne, v ütlem veku byl poslän jako puer oblatus
do k1ä"steraSt. Denis, v jehoi cele stäl uceny
universal celestial and world
order. Hincmar of Reims (806
opat Hilduin. 1Tento mui mel nejvetsi zäsluhu
882),
the most remarkable
na Hinkmarove vzdeläväni ajeho duchovni
Franconian bishop in IX.
karieie. Vyvolil si nadaneho mladika za sveho prüvodce a spolupracovnika. Kdyi byl
century, is considered as the
Hilduin roku 81g povolän na dvür Ludvika
main source of our knowledges
Zboineho, aby zde vykonäval Mad arcikaplaabout form and functioning of
Charlemagne's court. The article
na, mlady Hinkmar ho näsledoval av paläcove
skole na cisaiskem dvoie pokracoval ve svem
summarizes all Hincmar's main
thoughs which illustrate his firm
vzdeläväni. Roku 830 upadl Hilduin jakoito
conviction about the form of ideal
spoluücastnik vzpoury prod cisaci Ludvikovi
dvojeho
court and ruler.
ze
vykäzänim
v nemilost, spojenou s
ke
doslo
Key words: Franconian empire,
do
klästera
Corvey.
Jeste
tehoi
roku
ra
Charlemagne's court, order,
smiieni mezi panovnikem a opatem. HilduinoMad
Hincmar's De ordine palatii
byl
dvorsky
klä"ster
St.
Denis,
vi
vräcen"
v"saknikoliv. Ai po smrti Ludvika Zboineho
se Hilduin vrätil na dvür, tentokrät Lothariiv,
jako arcikanclei (8¢¢-855). Podporou Lothara ovsem znovu ztratil opatstvi
St. Denis, ktere se ocitlo v dribe Karla Holeho. z
Hinkmar sdilel ucitelüv osud v klä"steieCorvey i St. Denis. Soude podle jeho
spisü, jejich pouto bylo velmi läskyplne a plodne. Hinkmar byl obdivovatelem Hilduinovych my"slenek,ktere teoreticky rozvijel a snail seje prosazovat
iv praxi. I kdyi sejejich politickä stanoviskajednoho dne rozesla - Hinkmar
podpofil Karla Holeho, zatimco Hilduin spojil svüj osud s hvezdou cisare
Lothara -, pravdou z$stävä, ie Hilduin mel na Hinkmara nesmirny lidsky
a intelektuälni vliv.
Ceremony in Writing of Hincmor
of Reims. The subject of article
i Hilduin ze St. Denis (opatem 8t4 -t 855/861) by[ arcikaplanem Ludvika Zbointho a privrzencem ißske jednoty. V letech 844-855 by[ arcikanclerem na dvore Lothara, srov. Franz
B RU NHÖ LZ L, Geschichte der lateinischen Literaturdes Mittelalters i, München 1975,s. 410-414
a 565; Jan PRELOG, Hilduin von. St. Denis, in: Lexikon des Mittelalters V, München 1gg1,sl. 2o;
Werner OHNSORGE, Hilduin von St. Denis, in: Acta Diplomatica I, München 1955,s. 117-128.
2 Zträtu opatstvi melo Hilduinovi zrejm6 nahradit jmenoväni kollnsk9m arcibiskupem roku 842.
Po Lotharov6 abdikaci se Hilduin stähl do kIä tera v Prümu, We doiil svdj iivot v tistrani.
Mediacvalia Historica Bohemica 12, soog, Supplcmentum 3
73
Lenka Blechovä
V bouTlivych dobäch bojü o trün, ktere näsledovaly po smrti Ludvika Zboikorune
Hinkmar
a oddanosti myglence jednoty
svoji
vernosti
ziskal
neho, si
Tigedüveru Karla Holeho. Po prevzeti moci si Karel Holy vyvolil Hinkmara
do
jeho
dvoTe
doby, kdy byl
eelneho
Hinkmar
ai
püsobil
na
rädce.
za sveho
jiste
bez
Beauvais,
845
ne
panovnikova prispeni, zvolen
na
synodu
v
roku
arcibiskupem Remege.Tim byla ukoncena sedisvakance tamniho biskupskeho
Ebbona,
jednoho
dob
sesazeni
posledniho
arcibiskupa
od
präzdneho
stolce,
3
Ludviku
Zboinemu
Hinkmar
Lotharovy
vzpoury
protijeho
otci
ze stranik$
pievzal diecezi v nedobrem stavu: piedevgim se musel vypoTädat s opozici Ebbonovych privriencü a zjednat si autoritu, kterä mujako metropolitovi näleiela.
Primat si take muse! uhäjit pied näroky arcibiskupü Treviru a Sensu; Hinkmar
ie
jakoito
trval
na
stanovisku,
neochvejne
remegsky arcibiskup podlehä jen
si
pTimo papeii. Na druhe strane usiloval o zmirneni zavislosti metropolitü na Svatem stolci, zejmena za apogtolätu Mikuläge I. (858-867) a Jana VIII. (872-882),
kteTi usilovali o omezeni metropolitske moci a vetgi cirkevni centralizaci.
Hinkmar z Remege byl plodnym spisovatelem. Jeho spisy zahrnuji giroke
rozpeti temat: pojednäni dogmatickä, kanonistickä, politickä, de"jepisecke
price i literärni tvorbu (poezii). 4 Nis v tomto krätkem pTispevku budou zajimat zejmena jeho politicke a epistolärni spisy, ve kterfth popisuje politicky
system,ve feudälni spolecnosti tesne spjaty s okolim panovnika. V techto dilech
poskytuje adresätüm z fad korunovanych hlav, nästupnik$m Karla Velikeho,
nävod na ücinnou vlädu. Co si pod pojmem dobre vlädy pTedstavoval?Jakou
düleiitost v systemu vykonne moci prisuzoval ceremonialu? A zejmena, co
vgechno povaioval zajeho sou6äst?5
Tematu ceremonialu se Hinkmar dotykä v rämci vetgich celkü spi"semimochodem, presto vgakje cennym pramenem üdaj$ o dvoTeKarla Velikeho a jeho
personälni a organizacni struktuTe i politicke vizi, ktere se do ceremonialu
urcenem mladickemu kräli
promitaly. To plati zejmena o dile Usporäddnipaldce,
3 Lothar I. (795-855) byl nejstar"sim synem Ludvika Zbozneho. Od roku 814 byl krälem Bavorska, roku 817se stal cisarem. Podle Ordinatio imperii mel dbät o jednotu fige a byl nadi"izen
bratrüm. Kdy"zvgak Ludvik Zboinjr po narozeni Karla Holeho (z druheho manzelstvi) porugil
dohodu a pokusil se o p"rerozdelenf drzav, zastänci figske jednoty Wala (bratr Adalharda,
Hinkmarova literärniho pramene), Hilduin, Agobard a Ebbo (Hinkmarüv pfedchüdce v arcibiskupske hodnosti) napomohli Lotharovi ke spoluvladaistvi; vzäpeti doglo k udälostem, ktere
vyüstily ve vzpouru nespokojenych Ludvikovych synü proti otci. Po Ludvikove smrti Lothar
znovu vznesl näroky na svä präva vyplyvajici z Ordinatio, roku 841 byl vgak v bitve u Fontenoy
(Fontanetum) porazen na hlavu svymi bratry Ludvikem Bavorem a Karlem Holm a roku 843
byl donucen uzav"rit s nimi Verdunskou smlouvu.
a Souhrnne vydäni Hinkmarovjrch spisü poskytuje edice Patrologia Latina 125 a 126.
s VyZerpävajicim zpüsobem podal üdaje o Hinkmarove celoiivotni dräze jean DEVISSE,
Hincmar, archeveque de Reims 845-882 ! -/!!, Travaux d'histoire ethico-politique 29, Geneve
1975-1976.Hinkmarove püsobeni v Zele remegske dieceze venuje znai`.nou pozornost kronikä"r
kapitola1-3o, Patrologia LatiFLODOARDUS RH EM EN SI S, HistoriaRemensisecclesiaelll,
na 135, sl. 137D-262A. Hinkmarovu literärni Zinnost nejpodrobneji zachytil Max MANITIUS,
Geschichte der lateinischen Literatur des Mittelalters 1, München 1959, s. 339-354.
74
Mediaevalia Historica Bohemica i2,2009, Supplementum 3
Ceremonial v dile Hinkmara z Remege
Karlomannovi 6 Ackoli si Hinkmar z Remege z onech dob steif mohl vybavovat vice nei ütrikovite vzpominky z de"tstvi, jeho ütly spisek De ordinepalatii
[Uspoiädäni krälovskeho palace] je nejvyznamnejs"im pramenem informaci
o podobe dvora Karla Velikeho (768-814) 7V edici PatrologiaLatina je näzev
dila girgi: Ad proceres
regni,pro institutioneCarolomaniregis,et deordinepalatii [Ponauceni pr"edäküm a pi-irucka pro kräle Karlomana ao uspoi"ädäni krälovskeho
palace]. Zde se upiesnuji osoby adresätli, tedy vysoka franckä glechta, jejii
piirozenou funkci bylo spoluzajis"fovat sprävu zeme, a samotnä osoba noveho
vladace Karlomanna. V roce 882 padla na bedra tohoto gestnäctileteho mladika
zodpovednost za sprävu rozsählych driav. Hinkmar psal sve dilko v obaväch
o dalsi osud zeme; ostatne se nemylil, nebof Karlomann zemTel negfastnou
nähodou pii lovu ui roku 884.$ V krätkem spisku z roku 882 je dvür Karla
Velikeho zobrazen jako vzorovy model stätni sprävy, piicemi Hinkmar neustäle zdüraznuje nutnost co nejvetgiho vlivu cirkve na vladaiovu osobu, jeho
bezprostiedni okoli a politiku. Bylo to posledni dilo vzesle z pera biskupa,
uvykleho pobytu na cisarskem dvoie. Vyznenim, nalehavosti a stylizaci misty
pi-ipominä politicky testament, kterym odkazuje Karlovym näsledniküm raison
d'etre jejich livota: jednotu i`is"ea stätni kiesfanske ideologie. 9 Hinkmarovi se
nästup Karlomanna na tr$n musel jevit jako nanejvy"ssymbolicky: syn vlädce
vychodni cästi kige,Ludvika Bavora, byl korunovän za kräle cästi rige zäpadni.
Nenabizela se tu snad nesmelä nade"jena opetovne sjednoceni iige, nävrat do
castii Karla Velikeho? Välkami byli jii vs"ichni unaveni, byl as otevrit novou
kapitolu - soudil stary' Hinkmar.
Jak Hinkmar prohlaguje, vychäzel z nedochovaneho spisku Adalharda z Corbie, Karlova bratrance a rädce, opata vyznamneho benediktinskeho klägtera
v Corbie. Tohoto vlivneho mule (interprimosconsiliariosprimum),tehdy jii kmeta
(senem),potkal Hinkmar v dobäch zacätkü sveho pasobeni na dvoie Ludvika
Zboineho, tedy v letech 822-826.10 0 pravdivosti Hinkmarova üdaje neni
6 Karlomann (vlädcem zäpadni cästi ffge 882-884), narozen asi 866, byl synem Ludvika II.
Bavora (8o5-876) a mlad?;fm bratrem Ludvika 111.
(t 882).
7 Pfi pfeklädäni dila byla pouiita komentovanäedice Hincmarus De ordine polatii (editio
altem), Monumenta GermaniaeHistorica, Fontesiuris Germanici antiqui in usum scholarum
separatimediti III, ThomasGross- Rudolf Schieffer(edd.), Hannover198o.OstatnfHinkmarovy
spisy byly pouiityz vydäni Patmlogialatina. Pfekladdila: HINKMAR Z REMEýE,Uspoi-adanf
palace, Lenka Blechovä(pfeklad), v tisku.
s Laetitia BOEHM, Rechtsformen und Rechtstitel der burgundischen Königserhebungen
im IX. Jahrhundert (Zur Krise der karolingischen Dynastie), in: Königswahl und Thronfolge
in fränkisch-karolingischerZeit, Eduard Hlawitschka (Hg.), Darmstadt 1975,S.331-332.
), event. 9. zäfim
9 Vznik spisku umisfuji editofi do doby mezi 5. srpnem (smrt Ludvika I11.
(pfevzetf moci Karlomannem v Quierzy) a 21. prosincem 882, srov. Hincmarus De ordine
polatii, Einleitung, s. lo.
io Srov. Hincmarus De ordine polatii, s. 54. Sv. Adalhard z Corbie/Korvey (asi 751-826) byl
jednim z pfedstavitelü tzv. karofinske renesance. jeho svätek p"ripadä na 2. leden slavi
a
se
v prfslugne diecezi. Podle svedectvf soui=asnikil me1 Adalhard vjrznamnjr podil na zpüsobu
utväfenf ceremoniälu na dvofe Karla Velikeho, srov. Paul BAUTERS, Adalhard van Huise
Mcdiacvalia Historica Bohemict 12,2009, Supplcmentum 3
75
Lenka Blechovä
pochyb, otäzkou je jen mira, ve ktere z Adalhardova spisku vychäzel. Krätke
vety kapitol IV VII ukazuji na od Adalharda prejaty text, protoie Hinkmarüv
styl se vyznaeoval dlouhou, kvetnatou a vzletnou vetou, jii vznosnost easto
ubirä na srozumitelnosti. ll Z Adalharda naopak zcelajiste neni pievzata pasäi
o apokrisiäiovi, ktery' v Hinkmarove pojeti byl zaroven papeiovym zästupcem
a nejvyssim duchovnim hodnostäiem dvora, ve skuteenosti vsak se v tomto
üiade v popisovanem obdobi tyto funkce neslueova1y.12Dal"si interpolace
pochäzi z predchozich Hinkmarovych de"1-nektere pasäie seopakuji v nekolika
dilech soueasne.De ordinepalatii je jen doplnenä kompilace a neni vyloueeno,
ie starci sjejim sestavovänim pomähal nektery' zjeho iäk$. 13Novy neni ani
vyber hojnych citätü z Bible a cirkevnich otc$: Cypriana, Gelasia, Augustina;
stejne se opakuji iv piedchozich spisech.
Bezprostr"ednim popudem k sepsäni dila byla iädost nejmenovanych
dobry'ch a moudry'ch muiü", kteri Hinkmara jakoito pametnika poiädali, aby
zveenil sve videni dvora Karla Velikeho, zprostiedkovane mu primymi üeastniky, ktere Hinkmar osobne znal. Piedpoklädäme, ie iadateli byly osoby
z konzervativnich dvorskych kruh$, ktere sijako politicky cil kladly obnoveni
a uhäjeni Francke rise v rozsahu a easovem bodu, kdy v jejim eele stäl Karel
Veliky. Hinkmar, v te dobe jii kmet na odpoeinku, se tedy ükolu ujal, aby jeste
jednou Sir"ilmyslenky, ktere cely iivot zamestnävaly jeho mysl: Karlovu ri"sije
treba obnovit v püvodnim rozsahu a systemu fungoväni. Toto renovatioimperii
je nejen moine, ale i nutne v situaci, kdy se rozpadlä rise dale hrouti pod
näjezdy Normanü a je ohroioväna i vnitinim rozkolem. Vläda Karla Velikeho
byla vseobecnepovaioväna za neobyeejne üspes"noua zlomovou v pozitivnim
slova smyslu. Podivejme se,jak na ni nahliieli dalsi Hinkmarovi soucasnici,
jmenovite kronikäi Nithard (800-845), Karlüv vnuk:
dsarKarel blahe
tedy
jak
pamiti, kterehoviechnyndrodyprdvem
zvalyVeliky,skonal,dozivsevysokeho
viku, piiblizne
plnoublahobytu;14neboftobylmuz,kterypredc"tl
o treti hodinedennia zanechalcelouEvropu
ostatnisoucasniky
mimorddnoumoudrostia viemictnostmi.Jehoautorita bylatak velkd,ze
(750-826),Abt van Corbie en Corvey, Oudenaarde 1964;Henri PELTIER,Adalhard, Abbe
de Corbie, Boulletin des Antiquaires de Picardie 969, Supplement in: Memoires 52, Amiens
1969.Od roku 781byl vyznamnymhodnostärem na dvoie Karlova syna Pipina a znovu v letech
811-814
na dvo"reBernhardav Pavii.Za vlädy Ludvika Zboineho byl krat§i easdrien v klä tere
Noirmutier, pate zastävalhodnost na krälovskemdvore ai do svesmrti roku 826.Sv.Adalhard
je patronem proti horeecea infekenfmonemocnenfm,srov. Heinz LÖWE, Hinkmar von Reims
und derApocrisiar, in: Festschriftfür Hermann Heimpel 3, Göttingen 1972,s. 197;Lexikon für
Theologie und Kirche 1,Freiburg 1957,sI. 124.
i1 M. Manitius, Geschichteder lateinischen Literatur, s. 353.
12Hincmarus De ordine palatii, s. 56-58; H. LÖWE, Hincmar von Reims,s. 203,197.
is Dila, v nichi najdeme eästi Hinkmarova De ordinepalatii: HINCMARUS RHEMENSIS, De
fide Carolo regi servanda, PL 125,sI. g61C-g84C; ID EM, Ad episcopos, PL 125,sl. 1oo7C-1o18A;
IDEM, Epistola ad Carolum regem, PL 125, sI. 49A-56A; IDEM, De regis persona et regio
ministerio, PL 125,sl. 833B-856D; I DEM, Ad Ludovicum Balbum regem, PL 125,sI. 983D-99oB;
IDEM, Hincmaro Laudunensi coepiscopo nostro, PL 126, st- 325D-326B.
14 Karel Velikj' zesnul28. ledna 814.
76
Dicdiacvalia Historica Bohcmica 12,2009, Supplemcntum
3
Ceremonial v daleHinkmara z Remege
vsempoddanjm nahdnelastrach,alezdroveiKarla milovali a obdivovali.Podlevseobecne
ze vseho,codokdzalvykonata coje podle
prijate'hominenivlddl cestne
a zemikuprospechu.
mehosouduhodnouzndni, si nejvicecenimtoho,zesdm,spomocfumirnenestrachovlddy,
a barbarü,kterasi nepodrobila
zkrotil krutd a zatvrzeldsrdceFrankü
ani rimskdmoc.Primel
je kposlusnosti,takzeseneodvazovali
podniknoutcokoli,cobybylov rozporus obecotevr"ene
9t'astne
blahobytem.
kralovaltr"icetdva let ajako ct'sartrimal otezerüske
a
njm prospechem
"15
vlddynemenenezitrndctlet. Nithard bohuiel bliie neurcuje, jak piesne Karel
prostrednictvim dvora vlädnul; v dal"sich pasäiich knihy naznacuje snad jen
pilligny vliv obh'bencü. Tento üdaj se ale podle historikü vztahuje spige na okoli
Ludvika Zboineho. Mä vyzdvihnout klady Karlovy vlädy; nedvojsmyslne dävä
najevo, ie byla velmi energickä, tvrdä, ale politicky a ekonomicky prospegnä,
coi o Ludvikove vläde neplatilo v plnem rozsahu. Nithard ovsem nebyl knez
a jak säm v üvodu sveho diskursu pnznäval, psal velmi klopotne a zdlouhave,
a tak seve sve kronice nepougtel do obecnejs"ichüvah, vyiadujicich lehke pero. 16
Hinkmara s Nithardem pojila nejen prislugnost ke stejne generaci i spolecenske
Karla
Holeho.
Karlu
dvür
i
jak
Zboineho,
Ludvika
tak
ale
vazba na
vrstve,
Holemu oba autoii venovali svä dila. Oba vnimali vlädu Karla Velikeho jako
kterou
bratrovraiednou
ilse
hluboky
välkou,
a
pocifovali
smutek
nad
zlaty vek
mezi sebou vedli jeho potomci. Dalgich välek se Nithard nedoiil; Hinkmar ale
do poslednich dnii sveho pohnuteho, dlouheho a plodneho iivota sledoval,
jak se Karlova iise droll a upadä. Nehodlal ovgem züstat necinnym p"rihliiitei psanympr"ispel
lem. 17
jsem ndmahy,abychcastjmipochody,slovemmluveny'm
Nelitoval
svouhr"ivnou",n'kä o sobe.l$
Klicovymi pojmy nagehov}rkladu jsou obsahy vyrazü palatium, ordoa ceremoniäl. Vyraz palatium miiie znamenat krälovsky paläc s piilehlymi nemovitostmi,
is Karolus bone memorie et merito Magnus Imperator ab universis nationibus vocatus,
hora videlicet plus minus diel tertia, in senectute bona decedens omnem Europem omni
bonitate repletam reliquit, vir quippe omni sapientia et omni virtute humanum genus suo
in tempore adeo praecellens, ut omnibus orbem inhabitantibus terribilis, amabilis pariterque
et admirabilis videretur, ac per hoc omne imperium omnibus modis, ut cunctis manifeste
claruit, honestum et utile effecit. Nam super omne, quod admirabile fateor fore, Francorum
ferocia ac ferrea corda, quae nec Romona potentia domare valuit, hic
barbarorumque
solus moderato terrore ita repressit, ut nihil in imperio moliri, praeter quodpublicae utilitati
congruebat manifeste auderent. Regnavit feliciter per annos duos et XXXta imperiique
gubernacula nihilominus cum omni felicitate per annos quattuordecim possedit", Nithardi
historiarum libri 1/1),1,3, MGH Scriptores rerum Germanicarum in usum scholarum separatim editi XLIV, Ernst Müller (ed. ), Hannover- Leipzig19o73, s. 1-63. Pfeklad dfla: NITHARD,
DJjiny 1-IV, Lenka Blechovb (pfeklad), v tisku. Srov. Meg LEJA, The making of Men, not
Masters, Comitatus 39,20o8, s. 5.
s. i.
16 Nithardi historiarum libri 1111,
17 In auxilio igitur proebeamus arma divina ... ut non effundatur sanguis Christianus seditionali certamine inter fratres et cognatos ... sicut iam fuisse factum in Fontanido dolemus",
HIN CMARUS RH EM EN S1S, De fide Carolo regi servanda, PL 125, sl. 964A.
is ... pro modulo meo frequentibus itineribus, verbis etscriptis laboravi', Hincmarus De ordine
palatii, Prologus, s. 32.
Mcdiaevalia Historica Bohcmica 12,4oog, Supplcmentum 3
77
Lenka Blechovä
ktere byly soucästi krälovskeho fisku. V tomto smyslu, smyslu budovy, pouiivä
dob
Karlovych
19
V
Toursu.
Rehoi
pouiival
za
se
obdobnem
vyznamu
z
vyraz
take vyraz aula regia, uiivany mj. Karlem samym vjeho korespondenci, nebo
ktery'
je
'
Hinkmar
ktery
palatium,
mistech
a
na
rüznych
uplatnil
vyraz sacrum
byzantskeho püvodu. 20Palatium v Hinkmarove dile je zpravidla vyraz obecho
kontextu
bychom
ieceno
dnegni
terminologil,
podle
mohli
nejgi povahy:
krälovskem
V
jako
take
orgänu.
smyslu
vrchniho
vykonneho
ve
preloiit
vläda"
üiednici,
kräl
krälovy
soustiedili
nejvysgi
stätni
se
piece
osoby,
okolo
paläci,
v"saksidelni, mesta mohl stiidat. Ve smyslu pohybliveho sprävniho stiediska
ie
dvür
ie
je
Karla Velikeho byl
palatium
take
znämo,
proto,
chäpeme vyraz
casto na cestäch, i kdyi samozr"ejme hlavnim rezidencnim mistem se stale
Cachy.
byly
Rozumelo
se samo
pobytu
cisaiova
stoupajicim poctem mesicü
sebou, ie dvür mela take krälovna. 21Spojeni sacrumpalatiumov"semznamenä
bez vyjimky panovniküv dvür jako takovy präve proto, ie pochäzi z Byzance,
kde cisai po staleti sidlil vjednom meste a byl zäroven i hlavou cirkve. 22
iäd" ei
V tomto
Latinsky vyraz ordopüvodne znamenal
sled".
poiädek",
smyslu je uiivän ve stiedoveku napi. ve spojeni ordocoronationis,coi byl typ
preskriptu, typizovany predpis pro postup pii korunovaci. Takovy preskript
regiae [Krälovsepsal Hinkmar pro Karla Holeho pod näzvem Coronationes
ske korunovace]. Ve spisku popisuje postup pri korunovaci Karla Holeho (Mety 869), Ludvika II. (Compiegne 877), Karlovy dcery Judity (856),
provdane za anglickeho kräle, ajeho choti krälovny Hermintrudy (866). 23
Nositelem jineho vyznamu je spojeni ordopalatii, ktere v Hinkmarove dile
znamenä funkcni uspoiädäni kralova dvora jakoito sprävniho stiediska iige:
system vlädy. 24
Hinkmarovu mysl zamestnävaly politicke a teologicke problemy, nezabyval
se dvornim protokolem do podrobnosti. Hlavni politicky ükol vide! v jednote
19 GREGORIUS TURONENSIS, Historia Francorum, in: PL71, sI. 232A; IBIDEM, sI. 339C;
IBIDEM, sl. 475A.
20... in nostram regalem aulam", CAROLUS MAGNUS, Epistolae g8, sI. g11C;Hilduini abbatis sacri palatii clericorum summi', HI C MA RU S RH EM EN SIS, Epistola XXIII. ad Carolum
imperatorem, PL 126, sl. 154A; I DEM, Epistola XVI. ad clericos palatii, PL 126, sI. 99B; Georg
OSTROGORSKI, Geschichte des byzantinischen Staates, München 1963, S. 12. Aula regia
v nejuzgim pojeti terminu müze ovsem znamenat take krälovskou pfijimaci mistnost, srov.
Daniel HAG ERMANN, Karel Veliky, Praha 2002, s. 548.
21 HINCMARUS RHEMENSIS, EpistolaXVI. ad clericospalatii, PL 126,sI. 99C.
22 Karl-Heinz SPIESS, Rangdenken und Rangstreit im Mittelalter, in: Zeremoniell und Raum,
Residenzenforschung 6, Werner Paravicini (Hg. ), Sigmarinen 1997, s. 43.
803-818.
Coronationesregiae,
PL125,
O
franckgch
koruRHEMENSIS,
HINCMARUS
sl.
23
CIBULKA,
Josef
fad
korunovaönf
eeskem
jejich
(fesky
srov.
prost"redi
ohlasech
v
a
novacich
Salbung
Krönung,
Königsherrschaft
Alain
DIERKENS,
Praha
und
s.
16;
1934,
püvod,
ajeho
in karolingischen Staat und in den auf ihn folgenden Staaten, in: Krönungen. Könige in Aachen Geschichte und Mythos I, Mario Kramp (Hg. ), Mainz 2000, s. 135.
Karls des Grossen in Spiegel von Hinkmars
Strukturdes
Hofes
Die
STEIN,
FLECKEN
Josef
24
De ordine palatii, Zeitschrift des Aachener Geschichtsvereins 83,1976, S. 5-22.
78
Mcdiacvalia Historica Bohemica ts, soog, Supplementum 3
Ceremonial v dile Hinkmara z Remege
iise, hlavni teologicky v rozhodujicim vlivu cirkve na veiejny iivot. Spojenim obou koncepci mel byt ideälni stav, ve kterem by panovnik a cirkev iili
v harmonickem vztahu. K tomuto vztahu je moino dospet pomoci iädu, ordo.
Rad, kterym se... ridttentosvit, posvdtndvd.znostkneiii krdlovskd
moc",se vztahuje
lüi ndzvyüradü, dochdzik deleni
i na po"radi a zpüsob vykonu üýadü.
se
Stejnijako
jednotlivych
povinnostispojenych
uvnitrkaide tridy a kaideäopouoldniavymezeni
s vykonem
hodnosti`25 Hinkmar se ve svem dile casto vraci k vysvetleni sveho pojeti ordo
jakoito hlavniho operneho sloupu sveta. V dopise svemu synovci a budoucimu
oponentovi Hinkmarovi z Laonu vysvetluje, ie takjako na nebesich existuji
iädy
andelü, mezi kterymi panuje naproste srozumeni o postaveni kaiderüzne
ho z nich, tak i na zemi je tieba zachovavat a ctit iädy vjejich rüznosti. Pod
terminem ordosi tedy Hinkmar piedstavuje hierarchii. Tuto hierachii povaiuje
za poiädajici spolecensky prvek. 26
Ceremonial je vyraz, ktery' mel v antice a rannem stiedoveku ponekud jiny
obsah nei dnes. Jednä se o slovo snad etruskeho püvodu, latinsky caerimonia,
ücta",
boistva" -v tomto smyslu
ob"rad",
näboiensky
uctiväni
posvätnä
pouiival termin napi. Cicero. V pozdni latine vyraz nepatiil k casto pouiivanym slovüm. Podle Isidora ze Sevilly sevyraz ceremonia odvozoval od slovesa
carere,posträdat", protoie ... to, cosepiii posudtnjchobfadechobituje, lidepozdeji
postrddajipro svoupotrebu".27Etymologie se ujala take v karolinske literatuie,
napi. u Hrabana Maura2$
Ceremonial v dnes uiivanem smyslu, tedy protokol stätnich aktü, byl
ovsem soucästi panovnikova iivota vsech dob - byl to jeden z obsahü slova
jeho
Obsah
dvorskeho
dobäch
cil ale
menil,
ceremoniälu se v rüznych
ordo.
dodat
slavnostnim aktem vladaiove osobe co nejvetsi moinou
stejny:
z$stäval
düstojnost a vzbudit u poddanych üctu k majestatu, vytvoiit zboiny odstup,
samoziejme i zajistit ochranu osoby panovnika ajeho rodinnych piislusni-
25 In quibus personis, s/cut ordinum sunt divisa vocabula, ita sunt et divisa in unoquoque
ordine ac professlone ordinationum offlcla", HINCMARUS RHEMENSIS, Ad episcopos,
PL 125,sI. 1007C-
26 Ad hoc diversae dispositionis provisio gradus diversos et ordines constituit esse distinctos,
ut durn reverentiam minores potioribus exhiberent et potiores minoribus dilectionem impenderent una concordiae fieret... contextio, et recte officium gerere administratio singulorum:
neque universitas alia poterat ratione subsistere, nisi huiusmodi magnus eam differentiae
ordo servaret. Quid vero creatura in una eademque aequalitate gubernari vel vivere non
potest, caelestium militiarum exemplarnos instruit; quid dum sint angeli, sint archangeli, licet
quiae natura aequales sunt, sedin potestate et ordine ... differt alter ab altero, HI NCMARU S
RHEMENSIS, Hincmaro Laudunensi coepiscopo nostro, PL 126, sl. 325D-326B.
27 ISIDORUS SEVILLENSIS, Etymologiae Vl, kap. 1g, 38, PL 82, sI. 255B. Citovany preklad
Daniel Korte in: ISIDOR ZE SEVILLY, Etymologioe Vl-VlI - Etymologie VI-VII, Praha 2004,
S. 143.
23 MARCUS TULLIUS CICERO, De haruspicum responso oratio, in: Marcus Tullius Ciceronis scripta quae manserunt omnia XXI, Tadeusz Maslowski (ed. ), Leipzigig8i, s. 99; IDEM,
In Verrem orationes sex, Alfred Klotz (ed. ), Leipzig 1923, s. 36; HRABANUS MAURUS, De
universo, PL 82, sI. 255B"
Mediaevalia Historica Bohemica ts, soog, Supplemcntum 3
79
Lenka Blechovä
kü. Krome krälova dvoianskeho okoli, do ktereho spadali i cetni duchovni,
tento respekt posilovaly jeste cetne relikvie: v majetku paläcove kaple se
29
byl
Martina.
Hinkmar
sv.
si
vyznamu
pläst
cappa
napii. nachäzel vzäcny
dopisy
Jeho
doklädaji zäjem
üctyhodnost
dobre
trünu
vedom.
ostatktl pro
o stare rukopisy (pieklad iivotopisu sv. Dionysia z pera znämeho Anastäzia
Knihovnika poslal Karlu III. darem präve on) a ostatky svatych. Rozhodujici
merou pTispel k prosazeni Remesejako mista svateho pomazäni näslednika
trünu, kdyi tvrdil, ie vlastni lahvicku se svatym olejem, kterou kdysi nebeskä
holubice vloiila do rukou sv. Remigiovi, verozvestovi Frank11.30V majetku
kräIu
cetne
karolinskych
a
se
nachäzely
vyznamne ostatky, ktere
merovejskych
byly opatroväny a piedäväny z pokoleni na pokoleni.
Protokol byl conditiosinequa non fungujiciho dvora. Bez promy"slene orgadvora
nizovaneho
nemüie byt Tec o dobie fungujici iisi. Hinkmar vychäzel
z piedstavy, ie dviir a krälovo okoli vytväieji piedobraz, ktery'm se iidi celä
iise. Uspoiädany a co do personälu i rozpoctu ücelny dvür, ve kterem bude
kaidy pr"esneznät a bezchybne plnit sve povinnosti, bude dobie piipraven na
sloiitä jednäni s politickymi protivniky, zahranicnimi poselstvy, papeiskymi
legäty. Zäroven bude, soudnim a bernim systemem, vyvijet tlak na prohluboväni stability a bezpecnosti v cele zemi. Hinkmar tento stav popisuje vzletneji,
naprimila lesta zavedl
v souladu s poiadavky na literärni eleganci: ,,... abyseznovu
mir v cirkvi ipoMdekv krdlovstvi."31
V ceremoniälu, jak ho Hinkmar popisuje, bylo patrno vice vlivü - nejvice
byzantsky a francky. Karel Veliky byl nositelem titulu patricius Romanorum,
ale ve sve politice usiloval o odpoutäni se od Byzantske ri"se.Jeho myslenka
univerzälni francke kiestanske iise ovsem vzesla z byzantske stätni ideologie.
Byzantsky vliv je patrny v nomenklaturäch üiedniktii - säm näzev nositele
üiadu, officiarius, byl byzantsky. Totei plati o titulu sacellarius, strike krälovske pokladnice. 32Francky vliv odräiel mnohe zvyklosti rodove glechty,
29 Od vyrazucappa je odvozennäzevcape/la,soukromä krälovskämodlitebna",jejii vyznam
samozrejmep"resahovalüzke liturgicke urteni. Kaplani, knezi povefeni v9konem bohosluzeb
v capelle, byli soutasne take notäfi krälovske kanceläfe a vjrznamnj+miprislui;niky dvora.
Srov. Gerrit Jasper SCHENK, Zeremoniell und Politik, Köln - Weimar - Wien 2003, S. 333;
Josef FLECKENSTEIN, Die Hofkapelle der deutschenKönige 1,Stuttgart 1959,s. 14-15.
3o HINCMARUS RHEMENSIS. EpistolaXXlll. adCarolumimperatorem, PL126,sI.153D-154C;
ID EM, Vita S. RemigiiXXXVI11,PL125,sI.116oC;I DEM, Coronationesregiae. Coronatio Caroli
Calvi, PL 125,sI. 8o6; Franz D6LGER, Byzanz und die europäischeStaatenwelt, Darmstadt
1964,s" 354;Cambridge medieval history 11l,John Bagnell Bury (ed.), Cambridge 1868,s. 528.
O sv. Remigiovi srov. Bibliotheca sanctorum X, Roma1868,sI. 104-113.
31 ,,... ad reerectionem honoris et pacis ecclesiae acregni ordinem ecclesiasticum et dispositionem domus regiae in sacro palatio, demonstrem" [aby se znovu napfimila test a byl zaveden
mir v cirkvi a cirkevni miry fßi, vylozim nävod na sprävu krälovskeho dvora ve svatem paläci],
Hincmarus De ordine palato, Prologus, s. 3332 Werner OHNSORGE, Konstantinopel und der Occident, Darmstadt1966, s. 14-17,28,296;
Peter CLASS EN, Karl der Grosse, das Papstum und Byzanc, Sigmarinen 1885, s. 32-34,71-74"
Smysl nove cisarske ideje byl vyjädren v praxi tak, ie jako cisaf v Byzanci dosazoval na trOn
gp
Mediaevalia Historica Bohemica is, soog, Supplementum 3
Ceremonial v Me Hinkmara z Remege
francke
feudälni
tedy
tradieni
zvykove
prävo
spoleenosti. Toto
consuetudines,
püvodni prävo ui ovsem v popisovane dobe melo jen vyznam präva podNäroky
We
tam,
rady.
prävo
nevedelo
si
moderni
s"lechty, zvykle
p$rneho
ych
fissl.
snemech o osudu zeme, nebylo moino
rozhodovat na pravidelnych
Karla
Na
take
stätni
mely
vliv
reformy
rozhodujici
ceremonial
opomijet.
Velikeho. Koneene Hinkmar do sveho vftladu o uspofädäni a fungoväni
krälovskeho dvora vklädä vlastni piedstavy, piedevsim potiebu co nejvetsiho
üvodni
eini
eästi
Hinkmar
tak
zejmena
v
zäleiitosti.
vlivu cirkve na stätni
Neiikä
hojnymi
Bible.
tu tedy na prvni
citäty
z
myslenky
sve
a podepirä
Ve
by
Pismo
jii
skuteenosti ale prosasvate.
co
nepravilo
noveho,
pohled nic
üsili
iivot:
ktere
dalsi
o vets"inezävislost cirkve na
cely
slouiil
myslenku,
zuje
krälovske moci.
Ceremonial, ordo,byl v Hinkmarove chäpäni soubor pravidel od morälnich
Hinkmar
Pod
pr"edstavoval vlastnosti,
si
morälni
sloikou
ai po organizaeni.
ktere opravnuji jejich nositele k vykonu zodpovednych funkci: bezühonnost,
eestnost, slechetnost a zboinost: Düleiitä byla i spravedlnost. Svrchovanost
boiiho soudu nad lidslry'm v praxi znamenala, ie cirkevni prävo bylo nadfabyly
duchovni
osoby
vynaty z pravomoci svetskeho
a
civilnimu
zeno prävu
bylo
33
Organizaeni
napi. pravidlo cirkulace,
sloikou
ceremoniälu
soudnictvi
o kterem bude fee dale.
Düleiitou sloikou ceremoniälu je take otäzka poiadi. V dile De ordine
nebo
palatii povaiuje Hinkmar za nutne zdüraznit, ie,,... v rztznychzdlezitostech
potrebdchostatnichzadatelünemili ür"ednicikekrdli pristup stejnoumerou,alekazdymel
kdesi
iddaly,
poprosilozprostredkoväni
tam,
to
nekoho
pole
püsobnosti
okolnosti
a
vymirene
dalsiho".34Prostfednikem mezi krälem a ostatnimi üfednfky, popfipade" rüzbyt
jakoito
kteii
iadateli,
na vrchniho soudce, mel
se na neho obraceli
nymi
kräl,
Pfesto
piedem obeznämeny
v
oprävnenych
pfipadech
vsak
apokrisiäi.
ie
35
Neni
iadatele
vyloueeno,
pfijimal osobne.
s pfedmetem supliky, tyto
Hinkmar ve spisu nevenoval ceremoniälu tolik pozornosti, protoie, jak sam
duchovnich
dvoie
byl
laickych
Karlove
a
poeet
na vice mistech ukazuje, na
vlastniho syna,tak na zäpadepape2,jako2to vrchni cisai; korunoval svehoadoptivniho synana
Od
byla
kamenem
teto cisa"rsk@
korunovace
zäpadniho
cisa`rstvi.
zäkladnim
cisai"e;pape2skä
ideje Karla Velikeho se odklonil a2 cisai"Ota I., ktery' odmitl Konstantinovu donaci a vyloueil
tak pape2ez korunovace. Papei pak posvecovalu2 zvoleneho vladai"e.
locus
je
Zdüvod'noväni
cirkevnich
commucirkevniho
präva
a
subjektü
autonomie
zäsady
33
PL
RHEMENSIS,
Expositiones,
HINCMARUS
dila,
Hinkmarova
125,
srov.
nap%
celeho
nis
RozlMeni
leges
IBIDEM,
svetskjrch
zäkonii
mundanae a consuetudines,
sI.
1o65C.
1064D;
st.
srov. ID EM, De divortio Chlotharii et Tetbergae reginae, 5, PL 125,sl. 65813.0 titul u sacellarius,
Hincmarus De ordine palatii, s. 64. Srov. G. OSTROGORSKI, Geschichte des byzantinischen
Staates, s. 83-
34 ,,... non tarnen omnes (ministri) aequaliter de ceteris rebus vel ceterorum necessitatibus
regem adibant, sed mensura sua quisque contentus erat, ubi vel ubi ratio poscebat, solatium
alterius requirebat", Hincmarus De ordine palatii, s. 68.
SPIESS,
68;
K.
Rangdenken,s. 40.
De
Hincmarus
s.
ordine
palatii,
-1-1.
35
Mediacvalia Historica Bohemica is, soog, Supplcmentum 3
8i
Lenka Blechovä
hodnostHü vyvaieny. 3fiAi na dvorech Karlovych nästupcü doglo k närüstu
do
i
ktery'
dostal
duchovnich
tim
popr"edi
ceremonial,
a
se
ma
zastoupeni
byl
jeji
düleiitost
sloikou
uplatnoväni
a
vyznamnou
v cirkvi nesmirnou
hegemonie. K faktorüm, ktere piispivaly k posileni vedomi o düleiitosti
desetiletich
ie
i
stiidani sidel se panovnik
po
patiila
skutecnost,
ceremoniälu,
Cächäch,
kterou
8o6
do
rezidence
roku
v
ucinil svym
stale vice uchyloval
trvalym sidlem. 37Po Karlove smrti si pomery v Hsi znovu vynutily vetgi
dvora.
krälovskeho
Vetgi ustäleni mista pobytu za dob vlädy Karmobilitu
la Velikeho a Ludvika Poboineho vgak trvale napomohlo i ustäleni norem,
ktery'mi se dvür iidiI. Hinkmarüv zäjem o ceremonial je patrny iv jeho dal"sichdilech: Obzvlästni düleiitosti pii slavnostnich stätnich aktech, z nichi
byla
korunovace
kräle,
na
mela otäzka umisteni (po
präve
nejdüleiitejgim
pravici ci levici), sledu (vzdälenost od trünu), poiadi. Pro cirkev byla navic
podstatnä otäzka sufragänstvi. Proto Hinkmar ve spisu o korunovacich neväha vysvetlit düvody vyberu jednotlivych prelätü, kteH mu pfi aktu asistovali,
a konecne i düvody, pro ktere byl präve on tim, jeni roku 869 v metskem
kostele sv. Stepäna vloiil Karlu Holemu korunu na hlavu a stvrdil tak jeho
akvizici Lotrinska. 3ßO tom, ie ohledne techto otäzek musela vyvstat nejakä
nedorozumeni, svedci i jeho slova, ktery'mi svüj komentäi piedesilä: ,,... abyse
" Dale vysvetsnadnekomunezddlo,zejsme[jednali] nepatr"icne
aponekudneskromne.
luje, ie ostatni biskupove delegovali sve pravomoce na nej, ajak sam uvädi,
poiadoval, aby tito biskupove potvrdilijeho slova pied piitomnym shromäidenim. 39Podobne spory o prvenstvi a poiadi budou proväzet cirkev po cely
äo
stiedovek.
36 Josef FLECKENSTEIN, Karl der Grosse, Göttingen 1962, s. 69.
37 Dietmar FLACH, Pfalz, Fiskus und StadtAachen, Zeitschrift des Aachener Geschichtsvereins
98/99 1,1992/1993, s. 38; LThK X, sI. 1438-1439"
38 0 korunovacia jejich dobovych souvislostechsrov.Walter SCHLESINGER,Zur Erhebung
Karls des Kahlen zum König von Lothringen 869 in Metz, in: Königswahl und Thronfolge,
E. Hlawitschka (Hg.), Darmstadt 1971,s. 287-324.
39 Ne alicui forte videaturincongrue ac prae sumptiose me ac provinciae nostrae venerabiles
coepiscopos facere, quoniam de altera provincia ordinationi et causis huius provinciae nos
immiscemus, sciat nos contra canones sacros non agere, quoniam Rhemensis et Trevirensis
ecclesiae in hac regione Belgica ... sicut auctoritas ecclesiastica et antiquissima demonstrat
consuetudo: ac per hoc unanimi consensu et synodalia judicia exercere,... debent concorditer
custodire, hac privilegii conditione servato, ut qui prior de Rhemensis et Trevirensi episcopis fuerit
ordinatus, prior etiam habeatur ", HIN CMARU S RH EM ENSIS, Coronationes regiae. Coronatio
Caroli Calvi, PL 125, sI. 8o4D a sl. 8o5C; W. SCHLESINGER, Zur Erhebung, s. 287-324.
40 Pfikladü tr chto tienicje opravdu mnoho, uved'me alespoh sporn prvenstvf fuldsk9ch opatü,
fevnivost biskupü mohui`skeho a kolinskeho. Srov. Karl LÜBECK, Der Prim at derFuldäerÄbte
im Mittelalter, Zeitschrift für Reichsgeschichte, Kanonistische Abteilung 33,1944, s. 277-301;
Franz Schneider (ed. ), MGH Scriptores,
JOHANN Z VIKTRINGU, Libercertarumhistoriarum/,
Hannover - Leipzig 1gog, s. Sog; K. -H. SPIESS, Rangdenken, s. 52-53; Winfried WEBER, Der
Erzbischof von Trier, in: Krönungen. Könige in Aachen - Geschichte und Mythos I, Mario Kramp
(Hg. ), Mainz 2000, s. 113-118;Klaus MILITZER, Der Erzbischof von Köln und die Krönungen
der deutschen Könige, in: IBIDEM, s. 1o6-no.
82
Mediaevalia Historica Bohemica v2,2009, Supplementum 3
Ceremonial v dile Hinkmara z Remes"e
Vymezeni obsahu terminü je pro nagetema dülezite zejmena proto, ze hrälo
bylo
jeho
konceptu.
Hinkmara,
ülohdch
politickeho
roli
soucästi
u
velkou
Vtechto
f nejakselisindzvy,dochäziuvnitr"kazde
dochdzfkroztrideninäzvzc;
tridy a kazdehopoaoldni
ste,
jednotliuychüradü", rikä v üvodu De ordine
k vymezeni
pouinnosti,spojenjchsrry'konem
palatii. 41Znovu se zde dostävä ke slovu Hinkmarovo piesvedceni, ze vgechny
lidskeho
konäni
jazyk
mygleni,
a
nevyjimaje, prostupuje univerzälni fäd.
oblasti
Timto rädern vysvetluje Hinkmar i püvod a obsah dvorskkch titulatur.
Ceremonial je vyjädfeni moci, jeji formälni, viditelnk a cilene näpadnk
kategorieje
dvoji:
Mocjako
Hinkmarove
pojeti
posvätnä, tedy
obecnä
v
vkraz.
knezskä, a svetskä, tedy krälovskä. Svetske moci narok na atribut posvätnä
nenälezi 42 Temto dvema slozkäm moci, jak Hinkmar nekolikrät opakuje,
je ovgem nadfazena moc bozskä. Nikoli nähodou se Hinkmar v teto pasazi
odvolävä na papeze Gelasia I. (492-496), ktery' byl jednim z prvnich zastäncü teorie o dvoji vläde: papeiske a cisafske. Hinkmar se take ve svem tvrzeni
Synod
jemuz
Fismes
(881),
pfedsedal.
ve
synodu
o
akta
cirkevniho
ve
opirä
Fismes, oznacovank Hinkmarem jako synod u hrobu sv. Makry, se ohradil
Stanovisko
43
do
duchovnich
zapadä
voleb
osob.
svetskkm
zasahüm
proti
do dobovfth udälosti: S aktivni ücasti kräle Ludvika III. ve znovuobsazeni
biskupstvi Noyon Tournai (879) a Beauvais (881) Hinkmar ostfe nesouhlasil.
Domnival se, le krälova role se ma omezit na pouhk souhlas sjiz probehlou
je
duchovni
bkt
44
O
pfece
moci nemüze
pochyb, nebof
supremaci
volbou.
dana Pismem svatkm. Biskupove jsou näsledniky apo"stolü. Recke slovo pro
biskupa, episkopos,
ma vkznam dohli°itel". Biskupovkm ükolem je dohlizet na
jemu svefenk lid, kräle nevyjimaje.
Pokudjde o svetskou vlädu, v Deordinepalatiisepfedstavuje system karlovske
(palatidvou
(regnum)
prvk$: vlädy
a administrativni sprävy
mocijako skloubeni
glechty,
byla
Vläda
pravidelnym
poiädänim
zajigfoväna
snemü vojenske
um).
je
bezprostrednim
lidskkm
Temto
principüm
okolim.
spräva panovnikovkm
ovgem nadiazen bozi princip - zäsada svrchovanosti boziho soudu (anteposito
45Proto se take od casü Karla Velikeho formule
semperetubiqueDeiiudicio).
zBozi
41 ! n quibus personis, sicut ordinum sunt divisa vocabula, ita sunt et divisa in unoquoque
ordine ac professione ordinationum officia", Hincmarus De ordine palatii, s. 42.
42 Hincmarus De ordine palatii, s. 42; IDEM, Epistola XX ad Ludovicum 111regem, PL 126,
si. 119C;Werner H EN N EKE, Idee und Gestalt des Heiligen Reiches, Leinfelden - Stuttgart 1967,
s. 214, pPeklädä Hinkmarovo spojeni auctoritas pontificum jako bischöfliche Gewalt.
knezskä
[Moc
krälovskä
distinctae
a
Sint
regia
potestas
et
auctoritas
pontificum"
43 Quod
majf rozdilnou povahu'], HINCMARUS RHEMENSIS, Capitula in synodo apud s. Macram ab
Hincmaro prromulgata, PL 125,sI. 1o69A-1o71B.Stejne tak mluvi o Gelasiove koncepci v dile De
fide Carolo regiservanda, PL 125, sI. 992C, kde odkazuje na Gelasiüv dopis cfsa"riAnastasiovi.
Srov. IDEM, Die Briefe des Erzbischofs Hinkmar von Reims 1, MGH Epistolae VII1,1, Karolini
aevi VI, Ernst Perels (ed. ), München 1985, e- 108, s. 53.
44 ... in electione episcopi assensioregissit, non electio", HiNCMARUS RHEMENSIS, EpiPL 126,sI. 112B;J. DEVISSE,Hincmar ll, s. 984stola XIX. ad Ludovicum lll, regem 111,
4s Hincmarus De ordine palatii, s. 54.
Mediaevalia Historica Bohemica t2,2009, Supplementum 3
83
Lenka Blechovä
byzantsky
Jednalo
krälova
titulu.
o
püvodne
atribut
se
milosti" stala soucästi
korunovany`.46V tomto smyslu vyznivä i Hinkmarovo kniieci
theosteptos,
Bohem
[0
krälove
Deregis
Karla
Holeho
persona
osobe a sluibe].
etministerio
zrcadlo pro
Hinkmar se zde zabyvä tematem vlastnosti iädoucich u panovnika, nabädä
k peclivemu vyberu rädcü a pronäsi politicke üvahy na tema oprävnenosti välek,
risske
47
duchu
dobyvacnych,
ktere
ideologie
schvaluje
v
zejmena
V dalsim zrcadle, tentokrat adresovanem Ludv2'ku Koktavemu, rozsii"uje
bitve
historicke
(o
Pipinovi,
Karlu
Velikem,
u Fontenoy
exkursy
sve rady o
kräli
ktere
jako
Lotharove
maji
slouiit
po
smrti),
mlademu
zdroj
a udälostech
ponauceni. Nejdüleiitejsim pocinem noveho panovnika, zdüraznuje, af je
krome vyberu dobry'ch rädcü räzne zakroceni proti moinym rozbrojüm mezi
ri"sskymi piedäky. Sezve-li panovnik vzäpeti po korunovaci celne opaty a velmoie a posili-li pocit vzajemne sounäleiitosti mezi nimi a trünem, docili nejen
konsensu,
ale take uchräni stätni pokladnici pred rozchväcenim
politickeho
bohatstvi. Jako program rokoväni tohoto prvniho snemu navrhuje Hinkmar
otäzky upevneni vlädy, ubräneni cirkevniho majetku, zajisteni bezpecnosti
v zemi, zamezeni drancoväni, ktere sepoväilive rozmohlo, nastoleni svornosti
dodävä,
ie
krälovi
bratranci.
Konecne
rigi
dobry'ch
sousedskych
s
a
vztahü
v
rädci maji mit moinost beze strachu vyjädi-it sve näzory. Nikdo neni, tvrdi, tak
moudry', aby se obesel bez rädcü. Take o osobnosti rädce ma Hinkmar zcela
pr"esnoupredstavu: musi byt bohabojny, neovlivnitelny, neüplatny, bezpodminecne oddany kräli a korune48 Ani Lothar, ani Ludvik Bavor nemeli totii tak
teikou pozici jako Karel Holy, ktery' byI v prvnich letech vlädy zcela zävisly
diktat
slechte.
biskupü
Jen
predäkü, musel
podai"ilo
omezit
s
pomoci
mu
na
se
ov"sembiskupüm postoupit cäst vlivu. Proto mu take Hinkmar nevähal bez
obalu pripomenout slova z evangelia: ... nevybraljsteuymne,alejä vas... pod
46 Constantini Porphyrogeniti imperatoris De cerimoniis aulae byzantinae 1,Johann Jacob
Reiske(ed.), Bonn 1829,s. 59.
47 HINCMARUS RHEMENSIS, De regis persona et regis ministerio. Ad Carolum Calvum
regem, PL 125,sl. 833-856;Hincmarus De ordine palatii, s. 42-
4s HINCMARUS RH EM ENSI S, Ad Ludovicum Ba/bum regem. Nov! regis instructio adrectam
regni administrationem, PL 125,sl. 983-990; Consiliarii... prima... Dominum timerent... [Ut]...
excepta vita aeterna nihil regi et regno praeponerent: non amicos, non inimicos, non parentes, non munera dantes, non blandientes, non exasperantes, non sophistice vel versute out
secundum sapientiam solummodo huius saeculi, quae inimica est Deo sapientes, sed illam
sapientiam et intelligentiam scientes, qua il/os, qui in supradicta humana astutia fiduac/am
suam habuissent, pleniter periustam et rectam sapientiam non solum reprimere, sed funditus
bäzni
Päna a byli kräli a ff9i
[Av"sak
prvnfm
mfste
v
meli
na
rädcove
potuissent"
opprimere
...
krome
zivota
jineho,
hiuboce,
le
veeneho, pro ne nemohlo byt
ovgemie
nic
oddäni natolik
d8le2itej9f: ani prätel@,ani neprätele, ani rodice, ani dobrodinci, dävajfcf dary, ani Iichotnfci, ani
stväci, ani mudrci, kte"rfvyznävali sofistiku nebo spekulativnf mygIenf nebo präzdnou svetskou
jen
jejich
bozfmu
mysli
mela
mfsto
spravedlivä a sprävnä moudv
ucenf;
odporujfcf
ueenost
ko"rene
ktei"f
byli
jejfz
z
v"sechny,
to
ale
vyvrätit
potlacit,
se uchylovali
pomocf
s
nejen
s
rost,
k neirestnemu jednäni], Hincmarus De ordine palatii, s. 86.
84
hiediaevalia Historica Bohemica 12,2009, Supplementum 3
Ceremonial v dile Hinkmara z Remege
"49Präve proto vliv biskupü na dvor"e Karla
podminkou,zebudetectitnutnezdkony!
Holeho dale vzrüstal ajejich podpora mela byt näleiite odmenena.
Shrnuti Hinkmarovych rad korunovanym hlavam je odpovedi na otäzku,
ktere jsou podstatne sloiky ceremoniälu: Je to piedevsim hlubokä ücta, jii si
kräl zjednävä nejen korunou a iezlem, ale svymi vlastnostmi, ktere ho piirozeje
dbät
Kräl
düstojnost
k
ve
sve
osobe
statu.
povinen
na
vedeni
opravnuji
ne
sveho jmena a dociluje toho mimo jine i prostiednictvim ceremonialu. Tento
ükol mu nadto usnadnuje dozor duchovnich autorit a peclive vybranych
kräle
LothaHinkmar
traktätu
o
rozvodu
obsählem
ve svem pomerne
rädcü.
biskupa
dohliiitele
kiesfanske
ie
i
dokäzal
na
sve
posläni
skutky,
slovy
ra
so
mini
väine.
mravy Na rozdil od ostatnich Hinkmarovych kniiecich zrcadel, ci del adresovanych
hlaväm, se ve spisu De ordine palatii obraci na kräle - chlapce,
korunovanym
ktery' stäl pied obrovskym ükolem. sl Mladickemu kräli jsou adresoväna slova
o Alexandrove vychovateli, od ktereho Alexandr pochytil nepekny zlozvyk
(zbrklou chüzi), av textu je o Alexandrove veku uiito slova pueritia, ,ijinosstvi",
jei nenechävä nikoho na pochybäch o ütlem veku adresata. 52Cilem pasäie je
dal
kräle,
na rady moudry'ch a zkusenych
aby
noveho
samoziejme piesvedcit
duchovnich
Na
duchovniho
radami
pohrdäni
stavu.
rädcü, pokud moino z
doplatily mnohe pomazane hlavy iivotem: Saula uvedl Hinkmar jmenem, na
Lothara jen naraie1.53 Z techto slov je ziejme, jake Hinkmar, zkuseny prelät
blizky vlädnouci dynastii, videl prioritya jakymi prostiedky jich hodlal docilit.
Byly to prostiedky politicke, k jejichi uplatneni se klonily zejmena vzdelanejsi
dvorske kruhy; naopakjim ne vidy präla välkychtivä "slechta, bränici ohrozene
pohranicni cästi zeme.
I ze spise povsechnych poznämek, jake Hinkmarvenuje ceremonialu, vidime
jeho konkretni projevy. Hinkmar seproblematice protokolu nevenuje mj. i proto,
ie u adresäta,ktery'vyrostl v prostiedi dvora, piedpokladä jeho znalost. Z De ordine
palatii vyplyvä, ie se üzkostlive dbalo napi. na splneni vsech näleiitosti spojehostitele
düvodu
bylo
krale
Z
tohoto
aby
nutno,
na cestäch.
nych s ubytovänim
byli - prostiednictvim kralova ubytovatele neboli kvartyrmajstra -o krälove
leges
debitas
servanJan
elegi...
me
ego
vos
sub
conditione
vos
elegistis,
sed
non
15,16;,,...
49
di", HINCMARUS RHEMENSIS, Epistola XX ad Ludovicum /it regem Vll, PL 126,sI. 11gD;
J. FLECKENSTEIN, Die Hofkapelle 1,s. i6o a 1635o Lothar II. (855-869) byl druhym synem Lothara I. Jeho man2elstvf s Theutbergou bylo
bezdetne, proto se Lothar pokusil uzäkonit sv8j svazek se soulo2nici Walradou, se kterou mel
syna. Narazil v9ak na prudky odpor tvrdeho kPidla francke cirkve, vedene Hinkmarem. Srov.
HINCMARUS RHEMENSIS, De divortio Chlotharii et Tetbergae reginae, PL125, sI. 61gA-772D;
REGINO PRUMENSIS, Chronicon DCCCLXVII, PL 132, sI. 87B-98D; Ernst DÜMMLER,
Geschichte 11,Leipzig 1887,s. 15-17.
si Karlomanna, srov. pozn. 4-
52 Historka o Alexandrove vychovateli Leonidovi je pfevzata z Quintilianova dila lnstitutio
oratorio 1,i, 9; k tomu Zäklady retoriky, Väclav Bahnik (pfeklad), Praha 1985.
53 Hincmarus De ordine palatii, Epilogus, s. g8.
Mcdiaevalia Historica Bohcmica iz, soog, Supplcmentum 3
85
Lenka Blechovä
k
Pod
timto
poruseni
protokolu.
nedoslo
aby
s
predstihem,
piijezdu uvedomeni
kräle.
kräDalsi
pro
nevhodny
pn'bytek
napf.
nedodrienim protokolu se chäpal
lüv üiednik, senesal, se pak postaral primo na miste, aby byly splneny vsechny
hostitelü
Düraz
krälovo
o pr"ijezdu
na
zpraveni
vcasne
ubytoväni.
poiadavky na
kräle a jeho druiiny (familia) svedci o tom, ie se ocekävalo, ie kräl bude näleiite
uvitän v branäch mesta 54
Dbalo se na ücelny chod dvora: napi. aby nenastala nouze o ubytoväni,
bylo potieba nekumulovat na dvoie hosty ve stejny cas. Zejmena to platilo
Byli
kterä
Karel
to piichozi z rüznych
piijimal.
pravidelne
o poselstvech,
jen na zdvorilostnfndvstivu, neboslozit vazalskou
koutü iise, kteri piichäzeli
,,...
prisahu", 55ale take poselstva byzantskeho cisaie (ei v Karlove dobe cisaiovbylo
jiste
hoste,
jejichi
dalsi
piijeti
a
nelehkym
ubytoväni
zahranicni
ny) a
a citlivym ükolem. Piijeti muselo probehnout, zdüraznuje Hinkmar, düstojne
(honeste).Pod düstojnym piijetim si piedstavoval dostatecny pocet hodnostäHü
piitomnych v kaidem case na dvoie, jakysi pohotovostni pocet" tech, kteii
byli schopni vyjit vstiic nähle vzniklym situacim a zajistovat hladky chod
dvora. Tato myslenka se objevuje ui v Hinkmarovych zäpisech o synodu ve
Fismes (881), ve ktery'ch razi zäsadu, ie na dvoie by vidy meli byt piitomni
alespon tfi rädcove. 56Pod pohotovostnim poctem tedy rozhodne nebyl
minen kdokoli z dvoianü, kdo by byl po ruce - musel to byt nekdo vyznamny a kompetentni, schopny vest jednäni. Ostatni v dane chvili piitomni byli
temto korune blizkym osobäm k sluibäm, ale o düleiitych zäleiitostech
darü
bylo
SouCästi
take
udileni
a jiste
nerozhodovali.
piijimaciho protokolu
i jejich piijimäni. 57
Za soucäst ceremoniälu karlovskeho dvora povaiujeme take obecnä pravidla,
ktery'mi se iidil. K temto patfilo pravidlo rovnomerneho zastoupeni dvoianü
ze vsech cästi iise, jimi melo byt zajisteno, ieceno spolu s Hinkmarem,,,... aby
pistovalo
paldci düverua abysev tamnim obyvatelstvu
tyto zemechovalykekrdlovskemu
vedomi,zejejichrodya krajanemaji na dvoresvemisto".58Dalsim v Karlove dobe casto
uplatnovanym pravidlem bylo pravidlo cirkulace. Jii jsme se zminili o tom, ie
se dbalo, aby dvür nikdy neopoustelo vice hodnostäi-ü a dvor"anü najednou,
54Hincmarus De ordine palatii, S.74-76;G. J. SCHENK, Zeremoniell und Politik, s. 64.
55 ... ut qualiscunquelegatio, sivespeculandisive etiam subdendigratia veniret", Hincmarus
De ordine palatii, s. 78.
s6 Nullo autem umquam tempore sine tribus de sapientioribus et eminentioribus consiliariis
esse patiebatur", HIN CMARUS RH EM ENSIS, Capitula in synodo apud s. Macram, PL 125,
sl. 1o84D-io85A; ... semper esset ornatum palatium et consiliariis condignis nunquam destitutum", ID EM, Hincmarus De ordine palatii, s. 78.
57 Hincmarus De ordine palatii, s. 78; D. HAG ERMAN N, Karel Ueliky, S.491-492; John Bagnell
BU RY, History of the Eastern Roman Empire from the Fall of Irene to the accession of Basil
1, London 1912,s. 307-332; E. DÜMMLER, Geschichte ll, s. 337"
dum
familiarius
possent,
adire
regiones
palatium
suae genealogiae
quaeque
qualiter
58 ,,...
Hincmarus
De
locum
in
tenere
cognoscerent",
ordine palatii,
palatio
consortes
vel regionis
s. 66.
86
Mediaevalia Historica Bohemica 12, soog, Supplementum 3
Ceremonial v dile Hinkmara z Remege
nei kolik bylo ünosne. Jinymi slovy, fungoväni palace muselo byt za kaidych
okolnosti zaji"steno,pocet personälu zachovän. Vlastni cirkulace se pak uplatnovala v piipade obsazoväni nejvyggiho üiadu - hodnosti apokrisiäre.
Titul apocrisiariusje odvozen od i"eckeho substantiva apokrisis,
odpovedd',
ci slovesa apokrinomai,
jasne stopy byzantske
a
nese
vybiräm", posuzuji",
dvorske nomenklatury. 59Jednalo se o krälovskeho üiednika, ktery' byl sträicem pecete a pozdeji ho uiivali kralovgti zmocnenci pro cirkevni zäleiitosti.
Apokrisiarovi totii v Karlovych dobäch takovy rozsah ingerenci nenäleiel
(pasäi piedstavuje Hinkmarovu vlastni vsuvku) 6° Ani obsah apokrisiärovy
hodnosti jakoito kaplana nebo straice dvora, nadiizeneho dvorskemu kleru,
neni jinde doloien, a je tedy povaiovän spige za Hinkmarovo zboine piani.
Shrneme-li vs"echnyapokrisiarovy kompetence, dospiväme k zäveru, ie v Hinkmarove pi"edstave byl nejen papeiüv zästupce, ale take nejvyggi duchovni
funkci
dale
byl
krälova
Arcikaplan
oprävnen
vykonävat
vykonäval
nebo
zeme.
kanclere a zasedal v krälovske rad"e,byl sträicem dvora, nebo lepe i"ecenojeho
kaplanovi,
rikä
dohliiitelem61
Hinkmar
De
o
vrchnim
ordinepalatii
v
vrchnim
Fulraie
palatii subcuraet dispositione
ma
na
mysli
sua
regebat",
a
omnem
clerum
...
da, popiipade samotneho Adalharda, jakoito Fulradova nästupce v üiadu. 62
A präve tento vysoky ürad byl
Sam Hinkmar jeden cas tuto funkci zastäva1.63
obsazovän tak, ie se v nem stiidali jednotlivi biskupove ze vgech iigskych diecezi - cirkevnich provincii. 64Od tohoto pravidla se pozdeji upustilo, protoie
düsledku
biskupü.
Biskupove
tlak
se
v
rezideneni
plneni
povinnosti
na
silil
dobu
diecezi
potrebnou
nemohli
na
vzdalovat ze svych
rezidencni povinnosti
k vykonu nejdüleiitejgiho üi-adu 65
se Constantini Porphyrogeniti imperatoris De cerimoniis II, s. 259.
6o Srov. H. LÖWE, Hincmar von Reims,s. 115.
61Hincmarus De ordine palatii, s. 68 a s. 88.
62 Fulrad (poprve zminen749 -t 781), opat St. Denis, arcikaplan Pipina a Karla Velikeho, vüdci
osobnost franckeho duchovenstva, srov. Josef FLECKEN STEI N, Fulrad von St. Denis und der
fränkische Ausgriff in den süddt. Raum, Forschungen zur Oberrheinischen Landesgeschichte 4,
Die
IDEM,
Fulrad,
in:
LM
IV,
IDEM,
Struktur,
IDEM,
Die
s.
20;
sI.
1024-1025;
9-39;
s.
1957,
Hofkapelle 1, s. 47; Hincmarus De ordine palatii, s. 62.
63 HINCMARUS RHEMENSIS, Epistola ad Nicolaum papam, PL 126, sl. 82A; J. FLECKENSTEIN, Die Hofkapelle 1, s. 73.
64 Popsang rozsah kaplanovgch nebo arcikaplanovych kompetenci neodpovidä konkretnimu
casovemu bodu, ale shrnuje vlastne vsechny pravomoci, ktere mel apokrisiäf ui ad dob Konstantina Velikeho. Z techto pravomoci jig nektere byly v Hinkmarove dobe minulosti. Näpadn9
nesoulad je patrng napi: v tvrzeni, 2e by arcikaplan byl zäroven vrchnim kanclefem (summus
cancellarius) krblovske kanceläfe. Ve skuteenosti je dolo2eno, 2e tehdy byl titul kantle"re
oznacovän jen jednim slovem, cancellarius, a 2e byl arcikaplanovi podfizen; jednalo se tedy
o dva rüzne üiady. Srov. Harry BRESSLAU, Handbuch der Urkundenlehre für Deutschland
und Italien :, Leipzig 19122,s. 374,379; J. FLECKENSTEIN, Die Struktur, s. lo.
65 0 üfadu arcikaplana ve smyslu duchovni hodnosti se zminuje Nithard. Titul summus
cancellarius je dolofen a2 ad let panoväni Ludvika Zbo2neho, konkretne od roku 820. Srov.
H. BRESSLAU, Handbuch, s. 379; J. FLECKENSTEIN, Die Hofkapelle 1, s. 45.
Mcdiacvälia Historica Bohcmica t4,4oog, Supplementum 3$
7
Lenka Blechovä
K ceremoniälu patii i vnejgi dojem. Taktoje tieba chäpat Hinkmarova slova
o tom, le paläc musi byt vidy nälelite vyzdoben a vybaven, ei slova o krälovnine ükolu dohliiet na krälovy okrasy" (ornamentumregale),pod ktery'mi si
müieme piedstavit vge od gatu ai po krälovske klenoty. 66Nejvice mista venuje
Hinkmar ceremoniälu v pasäii o snemech. Je znämo, le v Karlove dobe se
dvakrät do roka konaly snemy, na ktery'ch sevynägela usneseni, tzv capitularia,
o zäleiitostech stätniho vyznamu. Podle Hinkmara prvni snem reagoval na
aktuälni situaci; proti usnesenim tohoto snemu nebylo odvoläni. Sjiidela se
na nej vysokä i niigi glechta, duchovenstvo vgech stupnü. Na tomto prvnim
snemu se take odevzdävaly dary - povinne cirkevni kontribuce panovnikovi,
ktere Hinkmar na jinem miste nazyvä pravym jmenem - vectigalia,dane.67Na
druhy snem se sjiideli jen velmoii a vyznamni rädci, easto preläti. Zde se
projednävaly vojenske a politicke pläny na pii"sti rok, vytväiela se zde dlouhodobä strategie. Ueastnici tohoto druheho snemu museli zachovävat naprostou
a bezpodmineenou mleenlivost o vgem, co bylo piedmetem jednäni.
Z hlediska ceremoniälu bylo zajimave, le na snemu probihalo rokoväni
nikoli spoleene, ale oddelene: duchovni se nemisili s laiky (absqueulla laicorum
commixtione),obe skupiny rokovaly odloueene. Pote co si za rozbiesku navzäjem prokäzali pocty (jistele ceremoniälne), odloueili se üeastnici od ostatniho
houfu, dokud nenastal eas,aby, v piitomnosti kräle nebo bez nej, byla zahäjena
porada. At ui se snem konal na otevr"enem prostranstvi nebo v sale, piedstavitele glechty a duchovenstva sedeli zvlägt. Z Hinkmarova lieeni tedy vyplyvä,
le se laikove a duchovni radili vjakychsi
bylo shromäideni
pote
klubech";
znovu spojeno, glechta a duchovenstvo zaujala oddelenä mista, ale usneseni
snemu bylo jednotne, bylo plodem kompromisü. Oddeleni obou rokujicich
kiidel pfitom nebylo projevem kastovnictvi, ale spige praktickou potiebou.
Projednävaly se piece zälelitosti cirkevni i necirkevni, k jejichi rozhodoväni
nebyl kaidy ze snemujicich kompetentni stejnou merou. Ostatne Hinkmar sam
poznamenavä, le oddelene rokoväni bylo otäzkou dohody a nebylo zävazne,
spis"ese jednalo o zvyklost (consuetudo).Kräl se snemu, konaneho zpravidla
v jednom z jeho palacü, züeastnil, jen kdyi jeho p"ritomnost byla lädouci. Ve
zbyvajicim ease se venoval svym zälelitostem. Lide niigiho stavu nemeli na
snemy pr"istup.
Zminili jsme se o Hinkmarove opakovanem zd$raznoväni vlastnosti, ktere
ma mit dobry' panovnik. Jednim z techto poiadavkü byla panovnikova spravedlnost. Kräl byl totii zäroven vrchnim iigskym soudcem. Hinkmar, kteremu
se piipisuje redakce aktü synodu ve Fismes, interpoloval do textu mj. vynos
Karla Holeho, podle ktereho se tento panovnik zavazuje, le budejednou tydne
poskytovat slygeni ve spornych piipadech a vynäget rozsudky. 68Jestliie tedy
68 Hincmarus De ordine palatii, s. 94,78.
67 IBIDEM, s. 78-80-
68 ,...nos in omni hebdomadaunum diem ad causasaudiendaset iudicandassederevolumus",
HINCMARUS RHEMENSIS, Capitula, Caroli Calvi, PL1z5,sI. lo8oC.
88
Mediaevalia Historica Bohcmica is, 2009, Supplementum 3
Ceremonial v dile Hinkmara z Remege
pfislugnik prosty'ch vrstev nemel iädnf pristup na snemy, v soudnictvi mel
kaidf zaruceno, alespon proklamativne, spravedlive slyseni u soudce i vrchniho
soudce, tedy kräle - posledni instance. Ostatne tato tradice byla ve franckem
prostfedi take spojena s osobou Karla Velikeho, mime-li vefit Einhardovi:
Rozhodoväni beinfch soudnich pH näleielo falckrabimu (comes
palatit), ve
sloiitfch pr"ipadech si vs"akcisaf rezervoval vynägeni rozsudk$ pro sebe.69
Hinkmar näm ve svfch spisech ukazuje dv$r jako svet, ve kterem panovala
kastovni pravidla. 6asto pouiivä sociälni terminologii, typickou pro tento
inferiores
(nikoli
minores,
zpiisob mys"leni: protiklad maiores,seniores
ve smyslu
vekovfch kategorii), atributy typu nobilis, condignus.Pr"esto ale dävä najevo,
jak velice si viii hlavniho rysu Karlova dvora, soucinnosti vsechjeho sloiek. 70
Pokud bychom zobrazovali tento svet graficky, nakreslili bychom soustfedne kruhy, v jejichi srdci stäl panovnik ajeho familia (druiina), oznacovanf
J. Fleckensteinem jako vlastni Hof. 71Tento nejuigi kruh zahrnoval nejvyggi
dvorske hodnostäfe a preläty: sene"sala,dvorniho cignika, dozorce stäji, krälova zpovednika. Uvedenf okruh hodnostäiü byl s panovnikem v düvernem
kruh
hodnostäru:
Druhf
zahrnuje
vgechny
pfime
podfizene
sene"salvztahu.
kovfm pomocnikem byl kvartfrmajstr (mansionarius),komofimu (camerarius)
byli k ruce dvefnik (ostiarius) ci sträice pokladny (sacellarius)apod. Tfeti kruh
tvofi podle Hinkmara dalgi tfi tfidy: dvofane bez urcite hodnosti (ktefi byli
bezpochyby cekateli na uvolnenä mista), iäci a vazalove. Pfitomnost vgech
Zäci
dvora
mela sve opodstatneni.
napf. tvofili intelektuälni dorost, budouci
u
figske duchovenstvo, oporu koruny. Düleiite vgak je, ie kruhy se Wily däl ai
Ri"se
ktery'
byla tedy, v pfedstave Hinkmara,
tvofil
nejnii"si stau
po posledni,
kruhy
jednoho
Jednotlive
nebyly
okolo
stfedu,
panovnika.
semknuta
pevne
jisteie
bylo
zejmena
uzavfene,
ve
vecech
spravedlnosti
moino
neprostupne
pies dalgi hodnostäfe, ale pfesto - dospet ai pfed samotneho kräle, jak to
Hinkmar nekolikrät opakuje. 72Välecne üspechy byly dalgi cestou, jak urychlit
69 EGINHARD US, VitaCaroliMagnis¢,
PL97, sI. 49A.
7oTento pohled potvrzuje take NOTKER BALBULUS, Gesta Karoli i, », MGH Scriptores
rer. Germ., Nova seriesXII, Hans F.Haefele (ed.), Berlin ig5g, s. 16.
71 J. FLECKENSTEIN, Die Struktur, s. t5. Historiograficke bädänf potvrzuje vnfmänf 091ho
kruhu okolo panovnika a giaihO dvora (curia minor, curia major) ve stredoveku, srov. Dana
Panovnicky dvOr ve stfedoveku. Struktura, prostor a reprezentace,
DVORAtKOVA-MALA,
in: Dvory a rezidence ve st`redoveku U. Skladba a kultura stfedoveke spolecnosti, Mediaevalia
Historica Bohemica, Supplementum 2, Dana Dvo'r`ackovä-Malä - Jan Zelenka (edd. ), Praha
20o8, s. 16-1772 Et ut ex quacunque pane totius regnj, quicunque suffocatus seu cetera his similia, quae
nunc enumerare perlongum est, maxime tarnen de viduis et orphanis, tam seniorum quamque
et mediocrium uniuscuiusque secundum suam indigentiam vel qualitatem, dominorum vero
misericordiam etpietatem semperad manum haberet perquem singuli adpias aures principis
perferre potuissent" [Velmi diilezite koneents bylo, aby lide ze vkch krajd Me, kdokoli zoufaly,
oloupeny", zadluz"eny', dfky necf pomluve uvfzljr v bezvychodne situaci di postiienjr nejakjrm
ne§testfm (vyEet podobnych pohrom byzabral pPflig mnoho mfsta) a zejmena to platilo o vdoväch a sirotüch, mahl podle potrebnosti nebo stavu spolehat na zäKtitu hodnosti>,"rü vyggfch
hicdiacvalia Historica Bohemica ts, soog, 5upplementum 3
89
Lenka Blechovä
osobni karieru u dvora: Podobneti, kterisi dlouhousluzbouzasluhovalibytodmeneniak tomuseiastonaskytlapi"ilezitost,protozezedvoranikdoz výleuvedenjchzadatelüneodchdzelsprdzdnou- podlejejichkvalit bylipnpomfndnivladari.A totonedelalisamotniuchazecio odmenu,alevjsezminenihodnostdri,kteri takprosazovalizdsadyvernostia vdecnosti.
Abyprvni mistovjejich srdcichzaujimalatouhanaleztzalt3eniv Bozichocichtim, zebudou
spravedlivia soucitni;addle, abyprokdzaliüsluhutem,kteizvytroali vevojenskjchsluzbdch,
konecne,abyvicelerisipanovaloradostnea uvolneneovzduii."73 Hinvernea neochvejne;
kmar zdüraznuje soudruinost a hospodärnost Karlova dvora, ochotu spojit
sily v zajmu spolecne veci - piedevsim välky, ve ktere jiste dobra organizace
panovnikova okoli pfedstavovala obrovskou vyhodu.
Dvür franckfth panovnik6 mel ui od dob merovejskych krälü skolu; takovou
navstevoval ui Karel Velik}. Tyto paläcove" "skolymely za ükol skolit budouci
stätni ürednictvo. 74V dramatickych casech po Karlove smrti se vsak zdälo, ie
dopady snah o sifeni vzdelanosti a vytvoieni site gkol vyznely napräzdno. Ze
syntzLudvika Zboineho byl Karel Holy jedinym, ktery' navstevoval vyznamnejsi
dvorskou skolu podobneho typu. 75Ackoli tedy tito iäci (pueripalatintý nezaujimali na dvofe vyznamne postaveni, vedelo se, ie sejednä o prozatimni stav a ie
jednoho dne tito elevove budou svedky a pisateli stätnich aktü, vyznamnymi
preläty, duchovnimi otci a düverniky vyznamnych slechticü, jak tomu ostatne
bylo iv Hinkmarove piipade".
Pohotovostni pocet tech, kteii byli na dvofe a mohli a chteli kdykoli pfiloiit
ruku k dilu, uzavirala skupina vazalü. Hinkmar iikä, ie kaidy, kdo je umel
vest a vydriovat bez pfestupkü (tj. bez raboväni a loupeii), si hledel ziskat
jejich näklonnost. 76Vazaly i chasu nazyvä
ie se
stavem"
a
podotykä,
tfetim
deli na minoresa maiores.
Dilko Hinkmara z Remese De ordinepalatii je nejspolehlivejsim pramenem
nasich poznatkü o dvoie Karla Velikeho, a tedy i dvorskem ceremoniälu.
Jednotlive zminky o ceremoniälu je v"sak moino sledovat v pnir"ezu celeho
Hinkmarova rozsähleho dila, jehoi poslednim vyhonkem je De ordinepalatii.
Ceremonial je v Hinkmarove piedstaväch formälnim projevem moci a tato
moc je pozemskym vyjädfenim nebeskeho univerzälniho rädu. Hinkmar,
kteremu bylo v dobe Karlovy smrti osm let, näm cisar"sky dvizr pfedstavuje
v idealizovane, ale v jadru verne podobe, jako ideälni mocenske stfedisko, ktere
diky dokonale souhr"evs"echjeho sloiek zajisfovalo vs"echnydizleiite funkce
stätniho aparatu nanejvys uspokojivym zpüsobem. Tato soucinnost byla ovsem
i ni2sich a na jejich velkorysost a kfestanskg soucit; zäsluhou techto p"rimluvc8 se toti2 mohla
jejich p"re donest a2 k vladarovu laskavemu sluchu], Hincmarus De ordine palotii, s. 78.
73 Hincmarus De ordine palatii, s. 78-80.
74 Karl SEI LER, DerErziehungstaat Karl des Grossen, Erlangen 1937,s. 32.
75 J. FLECKENSTEIN, Die Hofkapelle 1, s. 159.
76 Raboväni jako2to zdroj ob2ivy vojenskgch oddilü se ve Francke fisi povä2live rozmähalo
zejmena za Hinkmarovgch dob. Hinkmar venoval teto problematice celou kapitolu v zäpisech
o synodu ve Fismes. Srov. HINCMARUS RHEMENSIS, Capitula in synodo apuds. Macram,
PL 125, sl. 1073D-1o77B;Hincmarus De ordine palatii, s. 82.
go
Mediaevalia Historica Bohemica 12,soog, Supplementum 3
Ceremonial v dile Hinkmara z Remege
bez
ktery
Protokol,
ceremoniälu.
se zaklädal na bezvyhradne
nemyslitelnä
ücte k hierarchii, zahrnoval organizacni metody i pravidla choväni, udrzoval
rovnovähu mezi jednotlivymi zäjmovymi skupinami, vymezoval kompetence
dvo"ran$ a zajistoval reprezentaci dvora navenek. Hinkmar z Remesenäm tedy
poskytuje solidni zäkladni piedstavu o tom, co mel podle dobovych meritek
ceremonial obsahovat a zajisfovat.
Mediaevalia Historica Bohcmica 12,4oog, Supplementum 3
91
Lenka Blechovä
in writingofHincmarofReims
Ceremony
Hincmar of Reims (806-882), the most remarkable Franconian bishop in IX. century, is considered as the main source of our knowledge about form and functioning of Charlemagne's court.
Hincmar's conception of right order, or the golden age of empire, is embodied by the figure of
Charlemagne, who is repeatedly held up as the protector of the common good a and harmony.
Such a laudatory portrait of the king clearly discloses Hincmar's belief, that Charlemagne's
memory has been neglected by his fellow nobles, being expressesed between the lines of this
prolific author, in particular in his mirrors for princes and his tract De ordine paiotii. Emperor
Charlemagne, or his court, is offered as a model to which Hincmar hoped his lords, especially
Charles the Bald and Carlomann, could adhere. Charlemagne's ideal government issued from
the term ordo. Permeating the celestial world, ordo creates the same counterpoise in the earthly
world. It reflects hierarchy and justice, presenting, in the same moment, the most benefiting
and efficient model to the Franconian realm. In this way, in Hincmar's religious and moralistic
thoughs penetrates the political component. Examining the texts composed by Hincmar, we can
reveal perceptions of Franconian nobility as being withholder of more ecclesiastical influence
upon the sovereign.
92
Mediaevalia Historica Bohemica 14, soog, Supplementum 3